Nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení 883/2004 a 987/2009

Ladislav vec, Vclav JanalkCentrum mezisttnch hrad

ve spoluprci s

Nazen o koordinaci systm socilnho zabezpeen 883/2004 a 987/2009

styn orgn R pro oblast zdravotn pe (poven sttem)

CMU je sdruenm vech eskch zdravotnch pojioven. Ve Sprvn rad i zstupci MZ, MPSV, MF.

koly CMU: koncepn, metodick a informan innost, provdn mezisttnch plateb (hromadn za cel systm zdravotnho pojitn), dohody s cizmi stynmi orgny, spolurozhodovn o vjimkch, een a administrace spornch ppad - prvn a pomoc a poradenstv zastupovn R v evropskch institucch, Atd.

Aktuln informace o prvu EU a mezisttnch smlouvch www.cmu.cz

CMU (Centrum mezisttnch hrad)

Evropsk RadaEvropsk parlamentspoluzodpovdn za ppravu pmo zvaznho prva EU (nazen)nazen nadazeno nrodn legislativ

Evropsk komiseSprvn komise Audit BoardTechnical CommissionAdvisory Commission (tripartitn)

Evropsk instituce v oblasti koordinace

Evropsk soudn dvr (Lucemburk)

rozhodovn v konkrtnch ppadech ( v rmci zen o pedbnch otzkch, nebo ve vci samotn ) rozhodnut nejsou obecn zvaznmi pedpisy hledn souladu s Dohodami o ES a sekundrn legislativou, nkter rozsudky pmo vykldaj jednotliv lnky Dohod nebo nazenESD nejvy autoritou pi vkladu prva EU, jeho nlezy zvazn pro nrodn soudynelze na nrodn rovni postupovat v rozporu s vkladem uinnm ESD

Evropsk instituce v oblasti koordinace

Nazen 883/2004 a provdc nazen 987/2009 (vstup v innost 1.5. 2010)Nazen 1408/71 a provdc nazen 574/72 (doasn ve vztahu k osobm ze tetch stt, vcarm, Norm, Lichtentejncm a Islananm) Nazen 859/2003 (aplikace 1408 ve vztahu k obanm 3. stt) Rozhodnut Sprvn komise ada rozhodnut, tkajcch se pvodnch nazen rozhodnut k novm nazenm: E1 een pechodnho obdob A1 platnost vydanch dokument, dialog a dohodovac zen v ppad spor A2 vyslan pracovnci H3 smnn kurzy S1-7 ada rozhodnut, tkajcch se dvek v nemoci ada rozhodnut ped publikac: - o novch formch mobility ad. Prvn pedpisy a dal prameny koordinanho prva

Rozsudky ESD o bydliti, o placen pojistnho, o platnosti potvrzujcch dokument, o nrocch na dvky apod.

Bilaterln mezinrodn Smlouvy o socilnm zabezpeen (31 platnch smluv)

Prvn pedpisy a dal prameny koordinanho prva

Obsahuje spolenou zkladn metodiku provdn koordinanho prva EU

Obsahuje zkladn popis postup pi praktickm provdn koordinanho prva

v souasn dob oficiln pipomnkovn, zveejnn v dubnu 2010 (problm z hlediska dopracovn - dosud oficiln neschvlen dokumenty pro provdn)

nsledujc prezentace v zsad vychz z obsahu a lenn Manulu : obecn st nazen definice a principy pslunost k prvnm pedpism a dsledky pro eskou praxi nroky na dvky zdravotn pe a vypodn nklad na zdravotn pi vymhn pohledvek v zahrani konkrtn specifick otzky

Manul provdn evropskho prva

Osoby kryt nazenm 883/04 a 987/09Nazen se vztahuje na kadou osobu, kter: podlh, nebo podlhala jakmukoliv, by i jedinmu, systmu socilnho zabezpeenkterhokoliv zlenskch stt a kter je sttnm pslunkem jednoho ztchto stt nazen se dle vztahuje na rodinn pslunky a pozstal ve uvedench osob, a to bez ohledu na jejich sttn pslunost. Nazen se vztahuje vslovn na aktivn i neaktivn osoby

Osoby kryt nazenm 1408/71 a 574/72 Oban vcarska, Norska, Lichtentejnska, Islandu (nejmn do roku 2011) Oban tetch stt - podmnkou bydlit v jednom ze stt a pohyb mezi stty EU

Osobn rozsah nazen

rovnost zachzen (stejn prva a povinnosti jako oban danho sttu)

pslunost kprvnm pedpism jednoho sttu (na osobu se vztahuj vlun pedpisy socilnho zabezpeen jednoho jedinho sttu)

exportovatelnost dvek do zahrani

stn dob pojitn

asimilace skutenost (skutenosti existujc v jinm stt posuzovny tak, jako by nastaly v pslunm stt - rozsah uplatnn principu v budoucnu me bt sporn)

Zkladn principy koordinace

Nezaopaten rodinn pslunci

Definice v l. 1(i) nazen 883/04.

Pro zdravotn pi primrn urujc prvn pedpisy zem bydlit.

Neobsahuj-li nrodn pedpisy definici, jde o manela(ku), nezletil a nezaopaten dt

vR za manela povaovn i registrovan partner podle definice uveden vzkon esk republiky .115/2006 Sb, o em t R uinila vklad do pslun plohy XI. nazen 883/04.

Nezaopaten RP = nevykonvajc vdlenou innost, nepobrajc nemocenskou, podporu v nezamstnanosti, nebo dchod. V R nejastji manel(ka) povaovan za OBZP, nebo peujc o dti, dt vykonvajc koln dochzku nebo studujc.

Definice obecnch pojm

Bydlit (l. 11 provdcho nazen)

Msto, kde m osoba tit zjm

kritria pro posouzen bydlit:trvn a kontinuita ptomnosti v dotench sttechcharakter a podmnky innosti (msto innosti a stabiln povaha innosti, trvn pracovn smlouvy)rodinn stav a vazbyvkon nevdlench aktivitzdroj pjm u studentbytov situace a jej stloststt daov pslunosti

nelze li urit z uvedench kritri rozhodujc je zmr osoby vyplvajc z okolnost


Vcn dvky zdravotn pe (l. 1(va) nazen 883/04) :

vcn dvky stanoven vprvnch pedpisech lenskho sttu, kter jsou ureny kposkytnut azpstupnn lkask pe aprodukt aslueb souvisejcch stouto p ikpm hrad nebo nhrad nklad na tuto pi, produkty asluby souvisejc stouto p. Pat sem ivcn dvky dlouhodob pe.

pro ely hlavy III kapitoly 2 (pracovn razy anemoci zpovoln) vechny vcn dvky tkajc se pracovnch raz anemoc zpovoln, jak jsou definovny vprvn odrce aje jsou upraveny vsystmech lenskch stt pro pracovn razy anemoci zpovoln.


Zavedeny nov dokumenty - SEDy (pro komunikaci mezi institucemi) a Penositeln dokumenty PD (vydvny pmo pojitnci) SEDy (strukturovan el. dokumenty): oznaen H horizontln , A-aplikovateln leg., S- dvky v nemoci (77 dokument), DA pracovn razy a nemoci z povoln PD : A1 (potvrzen aplikovateln legislativy), S1 (registrace ve stt bydlit), S2 (plnovan pe), S3 (nrok bvalho pendlera), DA1 (nrok na dvky pi pracovnch razech)

SEDy pedvny elektronicky prostednictvm nrodnch Pstupovch mst (AP) v rmci st EESSI, pro dvky v nemoci budovn AP CMU

Zaveden el. adres vech instituc (s vyznaenm role kterou hraj pro koordinaci) - tzv. Master Directory

Pouvn dokument a vmna dat mezi institucemi

Zavedeno dvoulet pechodn obdob na ppravu elektronick vmny SED (1.5.2010 -1.5. 2012) upraveno rozhodnutm E1

Dohodnut pstup eskch instituc kpouvn dokument bhem pechodnho obdob: Tam, kde to je mon, budou pouvny stvajc E-formule, v ostatnch ppadech paprov SEDy

Pi odpovdi na ciz Penositeln dokument nebo SED lze pout odpovdn SED (doporueno), nebo eskou verzi E-formule, kter odpovd pslun situaci (nutno v takovm ppad vyplnit i st A-identifikace osoby). Zpsob na zven kad ZP.

Pouvn dokument v pechodnm obdob

lnek 2 nazen 987/2009- zkladn obecn tok dat Zjiovn nebo sdlovn jakchkoliv informac, kter nejsou upraveny ve specilnch SEDech (info, dost o info, urgence, doplujc info apod.) ze strany ZP

Sdlen a sdlovn informac (l. 2, 19 a 20 provdcho nazen): Instituce kompetentnho sttu: sdl osob podmnky asti v systmu socilnho zabezpeen na dost potvrd osob nebo zamstnavateli podlhn komp. pedpism, ppadn vetn oznaen konenho data a podmnek pro udren pslunosti

Uren instituce kompetentnho sttu uin informaci o zatku podlhn pedpism dostupnou instituci dve pslunho sttu

instituce si pmo, nebo pes styn orgny, neprodlen poskytuj nebo vymuj vechny nezbytn daje pro stanoven auren prv apovinnost osob l.2 nazen 987/09

pro tyto ely nutn komunikace mezi ZP a SSZPslunost k prvnm pedpism sdlen a sdlovn informac

Oznamovac povinnost (l. 76, odst. 4 a 5 nazen 883/04 a l. 3 nazen 987/09)

doten osoba povinna informovat pslunou instituci a instituci v mst bydlit o jakkoliv zmn situace vznamn z hlediska pslunosti, resp. nroku podle nazen.

Nesplnn povinnosti = sankce dle nrodnch pedpis, jako v obdobnch ppadech na nrodnm zem Pslunost k prvnm pedpism oznamovac povinnost

aplikace prvnch pedpis jednoho sttu pslunost uren podle 1408/71 plat dle do zmny situace nebo do dosti osoby o pehodnocen dle novho nazen max. vak 10 letnelze zrove podlhat pedpism o socilnm zabezpeen dvou sttpslunost se vztahuje k pedpism o vech systmech socilnho zabezpeen danho sttupslunost ke vem pedpism ovem nemus automaticky znamenat ast ve vech systmech urenho sttu. Nutno zajistit rovnost zachzen s mstnmi obany.Pro podlhn pedpism danho sttu nutno splovat podmnky pro ast v alespo jednom systmu socilnho zabezpeen. pojistn vybrno podle urench pedpis ze vech pjm, vetn pjm zahraninch (jako by jich bylo dosaeno v psl. stt)

Pslunost k prvnm pedpism zkladn principy

princip lex loci laboris (prvo msta vkonu prce)a na vjimky se na osobu vztahuj pedpisy sttu, na jeho zem vykonv zamstnn nebo SV (tzn. sdlo zamstnavatele, nebo prvo, kterm se d pracovn smlouva, apod., nehraj obecn roli)co je zamstnnm nebo SV se d pedpisy o socilnm zabezpeen dan zem (tzn. ne kad prce mus zakldat pslunost k pedpism sttu jejho vkonu nap. prce na dohodu o proveden prce v R, ste atd.)za vkon innosti se povauje i doba pobrn penitch dvek, z innosti vyplvajcch, krom dchod (v R zejmna nemocensk, penit pomoc v matestv, podpora v nezamstnanosti)neaktivn osoby podlhaj prvnm pedpism sttu bydlit pslunost kprvnm pedpism nezaopatench rodinnch pslunk je odvozena od ivitele rodiny

Pslunost k prvnm pedpism zkladn principy

Pravidla pro ast vdobrovolnm pojitn (l. 14 nazen 883/04)

kolizn pravidla pro uren pslunosti se pouij na systm dobrovolnho pojitn pouze vppad, e ve stt pro dan odvtv jin systm neexistuje.

pokud osoba podlh zkonnmu systmu vjednom stt, nemla by zrove podlhat dobrovolnmu systmu vjinm stt.

pokud existuje vce dobrovolnch systm a osoba nepodlh systmu zkonnmu, podlh pouze systmu, kter si zvolil.

Jestlie pedpisy lenskho sttu podmiuj ast v dobrovolnm pojitn bydlitm vtomto stt nebo pedchoz innost zamstnance nebo OSV, povauje se existence bydlit vjinm lenskm stt za splnn podmnky pouze vppad, e osoba dve podlhala prvnm pedpism uvedenho lenskho sttu na zklad innosti, kterou vykonvala jako zamstnanec nebo OSV.

Pslunost k prvnm pedpism

Vyslan pracovnci (l. 12 nazen 883/04 a rozhodnut Sprvn komise A2) pracovnci vyslan podnikem vykonvat innost jmnem zamstnavatele do jinho sttu na dobu, jej oekvan trvn nepesahuje 24 msc (dle starch nazen lo o 12 msc s monost podat o ron prodlouen E102 )nesm jt o nahrazen jinho vyslanho pracovnka vyslat se me i OSV. Podmnkou vysln u OSV je udren prostedk pro vkon SV v pvodnm stt

Dal pedpoklady vysln: udren pm vazby zamstnance se zamstnavatelemzamstnavatel vykonv podstatnou st innosti ve stt, kde sdlpedchoz pslunost osoby k pojitn sttu, kde m sdlo vyslatel - alespo po dobu jednoho msce.

rozdl mezi vyslnm a soubnm vkonem ve dvou sttech posuzovna stlost a/nebo msto vkonu prce dle pracovn smlouvy Pslunost k prvnm pedpism hlavn vjimky ze zkladnch princip - vysln

sttn ednci a osoby za takov povaovan (nap. diplomat)

podlhaj vdy pedpism sttu, kde sdl zamstnvajc ad, i kdy jsou na zem jinho sttu

smluvn pracovnci evropskch instituc

mohou si zvolit pslunost ke sttu kde pracuj, nebo ke sttu z nj pichzej. Volba jen jednou, pi podpisu smlouvy.

Pslunost k prvnm pedpism hlavn vjimky ze zkladnch princip

osoby, kterm byla udlena vjimka zpslunosti kpedpism

na dost sttu, kter chce zstat kompetentn, me bt osob, nebo skupin osob, udlena vjimka z pslunosti k pedpism sttu, kde pracujezpravidla pouvna u osob vyslanch na del as, nebo pi retroaktivnm napraven patn uren legislativy, dosti podvny asto v rmci innosti uvnit nadnrodnch koncern na udlen vjimky nen prvn nrok dost podvna poven instituci ve stt, jej pslunost m bt zachovna a nsledn pedvna poven instituci dotenho sttu k rozhodnut. V R povenou instituc u aktivnch osob SSZ. dost o vjimku mus bt v rmci R konzultovna s CMU. V ppad rozdlnho stanoviska obou instituc rozhoduj pslun ady. V ppad souhlasu vyd pslun instituce A1.

Pslunost k prvnm pedpism hlavn vjimky ze zkladnch princip

Vkon vdlen innosti ve vce sttech (soubh)pravidla pro uren pslunosti vppad soubhu

Osoba, kter je zamstnna na zem dvou a vce stt: Pokud je jednou ze zem, kde pracuje, stt bydlit, je pojitna v tomto stt za podmnky, e zde vykonv alespo 25% sv innosti z hlediska pracovn doby a/nebo mzdy. V vahu je brn i oekvan vvoj v ptch 12 mscch. Pokud by lo o vcero zamstnn pro vcero rznch firem, kter maj sdla ve rznch zemch, zstv pojitna v zemi bydlit. Pokud pracuje pro jednu firmu ve vcero zemch, z nich ani jedna nen zem bydlit, je pojitna v t zemi, kde m firma sdlo.


Vkon vdlen innosti ve vce sttech (soubh)pravidla pro uren pslunosti vppad soubhu u OSV

OSV na zem dvou a vce stt:Pro OSV vykonvajc innost na zem dvou a vce lenskch stt, plat pedpisy sttu, kde bydl. Podmnkou je alespo 25% innosti z hlediska obratu, pracovn doby, mnostv poskytovanch slueb a pjmu v tomto stt. V vahu je brn i oekvan vvoj v ptch 12 mscch. V ostatnch ppadech podlh pedpism sttu, kde m centrum innosti. Pro uren centra je rozhodn msto vkonu podnikn, povaha a trvn aktivit, mnostv poskytovanch slueb a zmr vyplvajc ze vech okolnost.


Vkon vdlen innosti ve vce sttech (soubh) innost osoby na palub lod se povauje za innost, vykonvanou na zem sttu, pod jej vlajkou lo pluje. Pokud je ale za prci odmovna podnikem nebo osobou registrovanmi vjinm stt, a pokud vtomto stt bydl, podlh pedpism sttu bydlit

Osoba, kter je zamstnna na zem jednoho sttu a zrove je samostatn vdlen inn na zem druhho lenskho sttu podlh prvnm pedpism zem, kde pracuje vzvislm placenm zamstnn.vjimkou osoby u nich byla pslunost urena ped 1.5.2010, kter nepodaly o pehodnocen sv situace (maximln 10 let)

osoba, kter vykonv innost ve dvou sttech pro zamstnavatele ze tetho sttu je pslun legislativ sttu bydlit


Postup pi uren pslunosti v ppad soubhu innost ve vce sttech Pslunost je na dost osoby nejdve urovna povenou instituc sttu bydlitRozhodnut instituce sttu bydlit je nsledn sdleno doten instituci (institucm) druhho (druhch) sttu(). Osloven instituce maj 2 msce na ppadn zpochybnn. Pokud ke zpochybnn nedojde, je uren povaovno za definitivn. V ppad sporu mezi institucemi dvou i vce stt je postupovno dle dle l. 6 (tzn. dochz k provizornmu uren aplikovateln legislativy dle danch kritri)


lnek 6 nazen 883/2004 zjitn dob pojitn Zjitn dob pojitn, zamstnn, samostatn vdlen innosti, nebo bydlit, dosaench vedruhm stt

lnek 6 nazen 883/2004-zjitn dob pojitn Zjitn dob pojitn, zamstnn, samostatn vdlen innosti, nebo bydlit, dosaench v R

lnek 20.1 a 20.2 nazen 987/2009 zjitn potku podlhn pedpism jinho sttu Zjiovn dne, odkdy se zaaly vztahovat pedpisy jinho sttu a informac pro stanoven ve pojistnho (pjem v druhm stt), ze strany ZP

lnek 20.1 a 20.2 nazen 987/2009 zjitn potku podlhn pedpism jinho sttu Zjiovn dne, odkdy se zaaly vztahovat esk pedpisy, ze strany ciz instituce

Provizorn uren pslunosti (l. 6 provdcho nazen) dojde li k neshod mezi institucemi 2 stt=provizorn uren kritria provizornho uren (l. 6, odst. 1):stt prce (pokud je jeden)stt bydlit (pokud je neaktivn, nebo sten inn tamt)stt, kde podal o pslunost

dvky poskytovny dle sttu bydlit, bydl-li mimo sporn stty, pak dle sttu kde prvn podal o pslunost

posouzen sporu me bt pedno Sprvn komisipo dodatenm uren kompetentnho sttu retroaktivn inky(odst.4)ji poskytnut dvky (penit i vcn) vypodny= dodaten uhrazeny sprvnou kompetentn instituc (odst. 5)vybran pojistn na vzvu pedno uren komp. instituci (ppadn peplatek v porovnn s v pojistnho dle psl. sttu vrceno osob) l. 73.odst. 2 provdcho nazen)

Pslunost k prvnm pedpism ve spornch ppadech provizorn uren

Provizorn uren pslunosti - postup v ppad neshody na uren pslunosti s instituc druhho sttu v ppad aktivn osoby pedno k veden sporu a rozhodnut na SSZ (zpravidla by mla eit SSZ ji jako prvn instance) v ppad neaktivn osoby a sporu s instituc druhho sttu pedno k veden sporu a definitivnmu uren na CMU

nutn zajitn vzjemn informovanosti mezi institucemi Rje-li provizorn urena legislativa esk bn pstup k pojitnci

Po definitivnm uren (bylo-li odlin od provizornho) - vypodn pojistnho a nklad na poskytnut dvky (oboustrann !!)


lnek 6 a 16 nazen 987/2009 nvrh uren legislativy z esk strany Nvrh uren legislativy, spor o uren legislativy a definitivn rozhodnut o uren legislativy iniciovan eskou instituc (zpravidla R sttem bydlit)

lnek 6 a 16 nazen 987/2009 nvrh uren legislativy ze strany 2. sttu nvrh uren legislativy, spor o uren legislativy a definitivn rozhodnut o uren legislativy iniciovan zahranin instituc (zpravidla jin stt je sttem bydlit)

Dodaten uren legislativa esk:

v ppad dodaten uren legislativy esk (provizorn urena zahranin), zjist ZP vi dlunho pojistnho a oznm j do tech msc zahranin pojiovn (v ppad problm s urenm ve pojistnho (vymovac zklad apod.) pod o pomoc zahranin instituci).

zahranin instituce zale vydanou stku, pokud ji pedtm za osobu vybrala. Ppadn peplatek vrt pltcm. Pokud vybrala mn, pole co m.

nsledn me zahranin instituce zaslat esk ZP vytovn nklad na dvky, kter osob bhem provizornho uren poskytla. esk ZP nklady uhrad.


lnek 6 - Vbr dlunch stek z jinho sttu esk ZP je kompetentn instituc, kter dodaten vybr pojistn od pvodn patn uren zahranin instituce

Dodaten uren legislativa ciz:

v ppad dodaten uren ciz legislativy ped esk ZP na vzvu ciz instituci vybran pojistn ve vydan vi. dost ciz instituce mus bt podna do tech msc od definitivnho uren.

ZP ppadn poskytne ciz instituci spoluprci pi uren sprvn ve pojistnho

Vybrala li esk ZP vc, ne je vydan stka, vrt rozdl pltcm pojistnho.

Pokud bhem provizornho uren uhradila za osobu pi, vytuje nklady bnm zpsobem zahranin instituci.


lnek 6 - Vbr dlunch stek z jinho sttu Ciz dodaten uren instituce vybr pojistn od esk ZP, kter byla pvodn urena (myln) jako kompetentn

Spory o bydlit Uren bydlit je dleit pro pslunost, ale i pro rozsah nroku na dvky

Pokud esk ZP posoud v danm ppad bydlit osoby, sdl svj nvrh (tam, kde je vhodn) pslun instituci druhho sttu (nejastji pichz v vahu u neaktivn osoby) H006. Stejn tak me bt nvrh uren bydlit sdlen esk ZP ciz instituc.

Pokud osloven instituce s urenm nesouhlas, odmtne nvrh H007. V takovm ppad ZP pedv ppad CMU.

Nsleduje spor o bydlit a zjiovn okolnost dle l. 11 nazen 987/09. Nsledn je bydlit dohodou instituc (ppadn projevem vle osoby) ureno, o em je ZP informovna.

Pslunost k prvnm pedpism ve spornch ppadech uren bydlit

Oznmen uren bydlit a jeho ppadn zpochybnn Oznmen rozhodnut o bydliti eskou ZP a jeho pijet i odmtnut 2. sttem

Oznmen uren bydlit a jeho ppadn zpochybnnOznmen rozhodnut o bydliti ciz instituc a jeho pijet i odmtnut eskou ZP nebo CMU

Proces vmny dat pro uren bydlitZjiovn informac o bydliti v jinm stt ze strany esk ZP nebo CMU

Proces vmny dat pro uren bydlitZjiovn informac o bydliti v R ze strany zahranin instituce

Rekapitulace prlom do zkladnch princip nrodnho pedpisu (ji od r. 2004) : v R pojitn zamstnanec z lenskho sttu, vykonvajc innost na zem R, i bez sdla zamstnavatele v R v R pojitna OSV z lenskho sttu, vykonvajc samostatnou vdlenou innost na zem R, i bez trvalho pobytu v R nezaopaten rodinn pslunci eskho pojitnce/pracovnka, a bydl v EU nebo v R, pojitni v R i bez trvalho pobytu (vjimen i RP pojitnce, kter je OBZP) nezaopaten rodinn pslunci cizch pojitnc/pracovnk, bydlc v R, jsou na zklad nazen cizmi pojitnci, i kdy zde maj trval pobytneaktivn osoba z EU je zdravotn pojitna v R, pokud zde m skuten bydlitPslunost k prvnm pedpism obecn prlomov dsledky z hlediska eskho zdravotnho pojitn

Za horizontln otzky, souvisejc s pslunost, odpovd v R u aktivnch osob SSZ, u neaktivnch osob CMU

Administrativn postup vydn potvrzen o pslunosti k eskm pedpism: dosti o E101CZ nebo A1 CZ podvny v R na OSSZ (vysln, soubh) nebo SSZ refert vysln pracovnk (vjimky). dosti o vysln ke staen na www.cssz.cz v sekci Tiskopisy - EU. V ppad vysln do 3 msc mono dat dopisem.

dosti o vjimky pedvny ze strany SSZ k vyjden i na CMU

Pslunost k prvnm pedpism - nkter praktick dsledky a vklady pro uplatnn v R

Administrativn postup vydn potvrzen o pslunosti k cizm pedpism pracovnka, pracujcho v R: dosti o E101 nebo A1 podvny uren instituci ve stt pojitn (vysln, vjimka) nebo bydlit (soubh). Nap. v Nmecku je touto instituc DVKA.

dosti o vjimky pedvny touto instituc na SSZ, kter po dohod s CMU rozhodne (ppadn rozhodnou pi nesouladu stanovisek MPSV a MZ)

potvrzen o pslunosti k cizm pedpism v R nevyadovno institucemi eskho socilnho zabezpeen k automatickmu pedloen Pslunost k prvnm pedpism - nkter praktick dsledky a vklady pro uplatnn v R

oznamovac povinnost a sankce za jej nesplnn l. 76, odst. 4,5 nazen 883/04 a l. 3 nazen 987/09 - osoba m povinnost informovat pslunou ZP a pojiovnu v mst bydlit o zmn situace vznamn z hlediska pslunosti, resp. nroku. nesplnn ZP nebo SSZ me sankcionovat podle eskch pedpis jako v obdobnch ppadech u bnch pojitnc

vkon innosti na zem R s existujcm pedpokladem uren pslunosti jinho sttu do vydn penositelnho dokumentu A1 (nebo bhem pechodnho obdob E101) , poppad do provizornho uren jin legislativy, bude innost povaovna za innost, zakldajc ast v systmu socilnho a zdravotnho pojitn.Pslunost k prvnm pedpism - nkter praktick dsledky a vklady pro uplatnn v R

Ukonen eskho pojitn cizho pracovnkaobecn dnem ukonen vdlen innosti vR.

Pojitn pesto trv, pokud:onemocnl ped ukonenm pracovnho pomru dokud erpna nemocensk (vetn penit pomoci vmatestv) je evidovn na ad prce s nrokem na eskou podporu v nezamstnanosti. Po ukonen vplaty nemocensk, nebo podpory vnezamstnanosti, nebude obecn nadle povaovn za eskho pracovnka a tm ani za eskho zkonnho pojitnce.

Pojitn pesto trv, pokud: pracovnk prohls a proke, e sttem jeho skutenho bydlit je R (typicky vppadech, kdy zde pedtm vdlenou innost vykonval po del dobu) v pojitn dle me pokraovat, pokud bude po ukonen vdlen innosti povaovn za nezaopatenho rodinnho pslunka jinho eskho pojitnce. Pslunost k prvnm pedpism - nkter praktick dsledky pro ZP

Vbr pojistnho ze zahrani

vybrno stejn jako v ppad bnch eskch pojitnc. Pro zaazen do kategorie pltc asimilovny skutenosti, existujc v druhm stt nap. pe o dt, studium apod. (dleit hlavn u RP) za nezaopaten rodinn pslunky spadajc do sttn kategorie je pltcem MF R, ostatn plat (sami nebo prostednictvm ivitele) jako OBZP pojistn vybrno i od zamstnavatel, sdlcch v jinm stt (mli by se registrovat jako pltci podle eskch pedpis). Pojistn t me za zamstnavatele hradit pmo zamstnanec (nutn dohoda, pedan ZP a SSZ) pro pevod mn by ml bt dle rozhodnut H3 pouit kurz dle ECB (rozpor s pravidlem danm zkonem o pojistnm na z.p.)


Instituce zjist s uritm zpodnm, e pojitnec m ji njakou dobu podlhat prvnm pedpism jinho sttu vracen pojistnho, petovn nklad na poskytnut dvky (pokud mon), monost sankce za nesplnn oznamovac povinnosti, nebo vyadovn nhrady kody nebo ppadn nprava prostednictvm vjimky


Soubh SV v R a zamstnn jinde ploha VII nazen 1408/71, dvoj pojitn (pro situace uren ped 1.5. 2010 a trvajc dle) Dosud ne zcela jednotn pijmn zkaz vyadovn minimlnho pojistnho a sporn i hrazen zloh ze SV Nov nazen princip asimilace skutenost dal argument pro zkaz vyadovn min. pojistnho (zamstnn v jinm stt by mlo bt postaveno na rove zamstnn v R) Piznn bydlit v R u neaktivnch osob, nebo osob, co ukonily innost problmem nepipravenost zkona . 48/97 o v.z.p. chyb procesn pravidlaOnemocnn cizch pracovnk s bydlitm jinde po ukonen prce v R v ochrann dob dle . pedpis Dle R kon pslunost okamikem ukonen prce a nelze ji v ochrann dob obnovit retroaktivn spor se Slovenskem, v souasn dob een ESD

Pslunost k prvnm pedpism pklady spornch nebo sloitjch situac

ast v systmu a hrazen pojistnho osob, na kter se vztahuj nazen, zamstnanch na zem R zamstnavatelem se sdlem ve tetm stt

migrujc pracovnk zjinho sttu EU, vykonvajc na zem R zamstnn pro zamstnavatele se sdlem mimo R (i mimo EU), nebude z hlediska nazen obecn kryt eskmi prvnmi pedpisy a nebude zde proto ani pojitn, nebo innost nen dle eskch prvnch pedpis povaovna za zamstnn.

pokud je ale sdlo zamstnavatele ve stt, se kterm esk republika uzavela bilaterln smlouvu o socilnm zabezpeen, bude pracovnk sociln i zdravotn pojitn v R (z hlediska zkona o nemocenskm pojitn jde o zamstnn, navc je nutn zajistit rovnost zachzen s eskmi obany z hlediska ZP). pokud mezinrodn smlouva neobsahuje ve vcnm rozsahu i zdravotn pojitn, bude osoba odvdt pojistn na ZP jako OBZP, pokud zahrnuje, pak hrad zpjmu jako zamstnanec.


Hrazen pojistnho z odmny po pechodu do reimu jinho prva

Lze li cel piadit k dob vkonu prce v stt pvodn pslunosti odvod v pvodnm stt Nelze -li odvod ve stt, jeho pedpism osoba v okamiku vplaty podlh

ednci instituc EU Staff Regulations vyluuj se z koordinace, tzn. nadle se vztahuj esk pedpisy i povinn esk zdrav.poj.

Monost odhlen z dvodu dlouhodobho pobytu dle zkona o v.z.p.


Pronjem pracovn sly do R odvod pojistnho na zdravotn a na sociln pojitn pojistn na zdrav. poj. odvdno eskm zamstnavatelem, pojistn na sociln pojitn zahraninm zamstnavatelem

Odhlen z . zdrav. poj. z titulu dlouhodobho pobytu v zahrani neppustn v ppad, e byla pslunost potvrzena zvltnm aktem, nap. vydnm A1 (vysln, vjimka apod.) tzn. neppustn osobu z R vyslat a nsledn odhlsit z platby pojistnho. v ostatnch ppadech dle nzoru CMU ppustn na stran pslunch ad pochybnosti o tto monosti v ppad pobytu v jinm stt EU Rozdln osobn rozsah zdravotnho a nemocenskho pojitn Nkte migrujc pracovnci pojitni v R pouze zdravotn Monost podat o vjimku


Nezbytn pe Rozhodnut Administrativn komise S3. Pe nezbytn z lkaskho hlediska, poskytovan tak, aby pacient nemusel odcestovat dve ne zamlel (nebo dve ne je toho schopen). Nesm jt o vycestovn clen za touto p. Dvky pi chronick nemoci vdy soust nezbytn pe nap. kyslkov terapie, dialza, chemoterapie, oeten pi astma, echokardiografie. Nutno pedjednat s poskytovatelem ped vycestovnm. Del pobyt = tm pln rozsah pe. Vyloueny jen dvky, kter nelze povaovat za nezbytn-nap. preventivn prohldka nebo okovn bez zvltnho med. dvodu Plnovan pe jakkoliv pe, za n pacient clen vycestoval do jinho sttu Pln pe vechna zdravotn pe, poskytovan mstnm pojitncm ve stt bydlit

Rozsah zdravotn pe

Pechodn pobyty eskch pojitnc v jinch lenskch sttech Evropsk unie, EHP a vcarskaObecn: nrok eskch pojitnc (vetn tch bydlcch a registrovanch v jinm stt EU), na nezbytnou pi za stejnch podmnek jako u mstnch pojitnc nrokov doklad: EHIC nebo Potvrzen doasn nahrazujc EHIC (REPL) doklad pedkldn poskytovateli v ppad chronick nemoci nutno domluvit oeten pedem (tk se nap. dialzy, kyslkov terapie, chemoterapie, echokardiografie, oeten astma apod. - viz. rozhodnut S3)

Postup :Vydn EHIC pojitnci V ppad, e EHIC nem, zasln Potvrzen na dost do sttu pobytu (d pojitnec nebo zdravotnick zazen) nebo zasln pslunho SEDu (ppadn REPL) , potvrzujcho nrok (pokud vydno instituc v mst pobytu)

Poskytovn zdravotn pe - pechodn pobyt mimo R

lnek 25 pechodn pobyt mimo R- vydn nrokovho dokladu Scen 1: Osoba bez nrokovho dokladu Varianta 1: R je kompetentnm sttem doten osoby

Po vycestovn:3. Poskytnut pe 4. hrada pe na zem sttu pobytu: mstn pojiovnou pmo poskytovateli, nebo refundovno pacientovi (pokladensk systmy)

Po nvratu do R:5. Mezinrodn hrada pe : mstn pojiovna tuje nklady prostednictvm stynch orgn esk ZP, nebo6. Refundace nklad pojitnci eskou ZP v ppad, e zaplatil v hotovosti refundace v cench sttu pobytu nebo eskch cench (zle na pojitnci) nrok na refundaci podle eskch cen, i kdy ze zahrani potvrzena nula. Pro refundaci pouit kurz dle ECB ke dni hrady.

Nazen 883/2004 a 987/2009 poskytovn zdravotn pe - pechodn pobyt mimo R

lnek 25 pechodn pobyt mimo R- zjiovn zahranin ceny pro refundaci Scen 2: Refundace nklad na vcn dvky kompetentn instituc Varianta 1: R je kompetentnm sttem doten osoby

Obecn pravidla: Nrok na konkrtn pi odsouhlasenou ZP Nrok z eskho pojitn maj et pojitnci, vetn tch bydlcch a registrovanch v jinm stt EU. Vjimkou et dchodci a rodiny bydlc jinde ne pracovnk, registrovan ve sttech, tujcch pauly (9 stt) Rozhodovn ZP ve sprvnm zen - rozhodnut pezkoumateln soudem Nrokov doklad S2 nebo do konce pechodnho obdob E112

tam, kde by byla na zem R hrazena doprava a doprovod, stejn nrok i pi vycestovn mimo EU

nrok na hradu dle vy ceny (cena v rmci veejnho systmu sttu len, nebo cena v rmci eskho zdravotnho pojitn)

Plnovan pe eskch pojitnc mimo R

Postup: Ped vycestovnm dost o souhlas ZP podv pacient s doporuenm oetujcho lkae

ZP povinna souhlasit, pokud pe v R hrazena a nejde ji poskytnout bez zbytenho odkladu. V ostatnch ppadech na zven.

v ppad udlen souhlasu vhodn domluvit podmnky s cizm poskytovatelem nebo pojiovnou pedem (zda lze petovat pes S2 nebo E112)

pedem lze tak zjistit, zda jde o pi hrazenou v rmci systmu sttu len


lnek 26 plnovan len mimo R zjitn zda je pe poskytovna a hrazena Scen 1: Kompetentn instituce nebo instituce v mst bydlit d informace, zda je specifick vcn dvka kryta systmem socilnho zabezpeen ve stt, ve kterm m bt plnovan len poskytnutoVarianta 1: R je kompetentnm sttem nebo sttem bydlit doten osoby

Po vycestovn

nrokov doklad by ml bt zsadn nejdve pedn mstn instituci (lze ale domluvit/ovit monost zprostedkovn poskytovatelem)

pe poskytnuta a uhrazena podle mstnch pedpis (zaplacena poskytovateli, nebo refundovna - pokladensk systmy)

v ppad poteby rozen len by mla mstn instituce podat eskou ZP o souhlas


lnek 26 plnovan len mimo R-dost o souhlas s rozenm lenScen 4: Rozen existujc autorizace (l. 26(5)) Varianta 2: R je kompetentnm sttem

hrada nklad vpomocn instituci nebo pmo pojitnci

Nklady zpravidla petovny prostednictvm stynch orgn

Pokud se obrt pojitnec s tem na eskou ZP (zaplatil cel sm nap. pi dodatenm udlen souhlasu, nebo zaplatil st nklad spoluast podle mstnch pedpis) me podat o hradu dle vhodnjch pedpis Pokud zaplatil st nklad, mus pedloit doklady specifikujc pi, ZP mus nsledn pokat na vytovn ze zahrani. Spot, kolik by pe stla v R a doplat rozdl mezi zjitnou stkou a stkou uhrazenou vpomocn v druhm stt. Pokud zaplatil cel nklady, obrt se ZP na instituci druhho sttu zjitn kolik by stla pe tam. Pedpokladem doklady specifikujc vkony. Refunduje zjitnou stku. Pokud pojitnec pod o zjitn ve nroku dle eskch pedpis , ocen ZP poskytnutou pi a ppadn doplat rozdl mezi eskou cenou a cenou v 2. stt. Celkov stka refundace vdy omezena stkou, kterou pojitnec zaplatil. Je-li nutn pout kurz, pouije se kurz dle ECB ke dni vplaty.Plnovan pe eskch pojitnc mimo R

lnek 26 plnovan len mimo R zjiovn ceny plnovan pe Scen 5: hrada nklad vcnch dvek (l. 26(6)) Varianta 1: R je kompetentnm sttem

Refundace nklad mimonemocnin pe na zklad judikatury ESD

nrok na refundaci nklad plnovan mimonemocnin pe (vetn lk), poskytnut v jinm stt bez souhlasu ZP a zaplacen pojitncem, do ve esk ceny

ZP na dost pojitnce ov eskou cenu pe (nutno mt doklady specifikujc pi) a zjitnou stku refunduje

zdrojem judikatura ESD

podmnkou refundace pe hrazena na zem R a splnny existujc podmnky dle eskch pedpis (nap. doporuen nebo pedpis lkaem pslun odbornosti)

Nemocnin pe vyaduje hospitalizaci, nebo jde o vysoce specializovanou pi, nebo pi pedstavujc riziko pro pacienta


et pojitnci a jejich nezaopaten rodinn pslunci, bydlc na zem jinho lenskho sttu EU (v ppad zem EHP a vcarska aplikovny zatm postupy dle 1408/71!!!)

Obecn principy Nrok na plnou pi ve stt bydlit i v R na et esk ZP

Nrokov doklad S1, S072 (nebo do konce pechodnho obdob E106, 109, 120, 121) oznaeno datum vzniku pojitn v R nebo datum pesthovn

typicky osoby pracujc v R, nebo et dchodci, bydlc v jinm stt (+ jejich rodiny). Me jt i o dlouhodob vyslan echy. Vjimen me jt i o RP esk OBZP. Rodinn pslunci t mohou bydlet v jinm stt sami.

Poskytovn zdravotn pe et pojitnci bydlc v jinm stt

Obecn principy

esk ZP plat skuten poskytnutou pi ve stt bydlit +

esk ZP plat vdy i nezbytnou pi v dalch sttech (EHIC je dle esk) +

esk ZP plat vydanou pi v jinch sttech (S2 nebo E112 vydv esk ZP) vjimkou dchodci a jejich rodiny + rodiny, bydlc jinde ne pracovnk registrovan ve sttech uvedench v ploze III. (9 zem): zde esk ZP hrad sttu bydlit pauly, vydanou pi schvaluje a plat stt bydlit Jde o : IRSKO, PANLSKO, ITLIE, MALTA, NIZOZEMSKO, PORTUGALSKO, FINSKO, VDSKO, SPOJEN KRLOVSTV


Postup pi vystaven nrokovho dokladu Podn dosti o nrokov doklad (pojitncem nebo ciz instituc)

Ped vydnm oven bydlit a pedbn zjitn ppadnch rodinnch pslunk

Na dost pojitnce vydvn S1 (jeden na rodinu), na dost ciz instituce zasln S072 (jeden na rodinu)

Je li vydn bhem pech.obd. E-formul E121 kad osob, jinak jeden na rodinu.

esk EHIC pojitnci ponechn, ppadn vydn (u krtkodobho zamstnn lze vydat i Potvrzen nahrazujc EHIC)

Nrokov doklad vydn s platnost s ohledem na oekvanou dlku podlhn eskm pedpism


dchodce registrovn v jinm stt jen pokud tam nem dchod nebo dchod z jinho sttu, kde podlhal dle pojitn. Ped vystavenm nrokovho dokladu oveno i pobrn eskho dchodu.

za adatele o esk dchod hrazeno a v ppad, e se po piznn dchodu uke, e je R definitivn zodpovdn za hrazen nklad

dlouhodob vyslan pracovnk ped vystavenm nrokovho dokladu ovena dlka vysln (alespo rok) nutno vidt doklad o vysln A1 (nebo bhem pechodnho obdob E101)

rodinn pslunci pojitni u rznch ZP: doporuit pechod k pojiovn ivitele na dobu registrace. (vjimen v ppad nesouhlasu RP lze t vydat nrokov doklad pmo na RP pvodn pojiovnounutno v takovm ppad informovat ZP ivitele a ta mus zptn informovat o ppadnm zniku registrace ivitele).Poskytovn zdravotn pe et pojitnci bydlc v jinm stt

Registrace ve stt bydlit inky m a registrace

instituce potvrzuje registraci S073 za kadou registrovanou osobu (bhem pechodnho obdob lze potvrdit i prostednictvm E-formul)

na S073 datum registrace, kter me esk ZP zpochybnit S050

Hrazen pojistnho za osoby registrovan vjinm stt

placeno podle eskch pedpis

u rodinnch pslunk nutno vyzvat k pedloen doklad o spadn do kategorie sttnch pojitnc skutenosti v jinm stt narove skutenostem v R (asimilace fakt). Pokud nedoloeno plat jako OBZP


lnek 24 bydlit mimo R registrace osoby bez nrokovho dokladu Scn 1.1: Osoba bez nrokovho dokumentuVarianta 2: R je kompetentnm sttem doten osoby

lnek 24 bydlit mimo R registrace osoby s nrokovm dokladem Scen 1.2.1: Osoba bez nrokovho dokumentu informace osvdujc nroky je poslna pmo instituci v mst bydlit Scen 1.2.2: Osoba bez nrokovho dokumentu informace osvdujc nroky je vydna pmo doten osobVarianta 2: R je kompetentnm sttem doten osoby

Pechodn pobyt mimo stt bydlit pouvn esk EHIC

nklady tovny esk ZP

Pechodn pobyt v R esk pojitnec si me vdy vybrat, zda chce bt len ve stt bydlit ,nebo v R. Me si proto udret esk lkae.


Plnovan pe mimo stt bydlit schvaluje a hrad esk ZP (krom stt bydlit, tujcch v paulech) Postup:dost podvna ve stt bydlit a pedvna esk ZP s vyznaenm, zda by sttem bydlit musel bt souhlas vydn esk ZP ovuje, zda me bt pe poskytnuta bez zbytenho odkladu v R. Pokud ano, nemus souhlas vydat. Pokud ne, zle na posouzen instituc bydlit potvrdila-li e by musela souhlas vydat, mus esk ZP souhlas potvrdit. V ostatnch ppadech na uven esk ZP. je li souhlas vydn, zale esk ZP nrokov doklad pojitnci (pp. prostednictvm ciz instituce) v ppad urgentn ivotn nezbytn pe me doklad vydat instituce bydlit i bez souhlasu esk ZP


lnek 26 plnovan len mimo R i stt bydlit postup schvalovn Scen 2: Situace, kdy pojitnec nebydl v kompetentnm stt autorizan proceduraVarianta 1: R je kompetentnm sttem

lnek 26 plnovan urgentn len mimo R i stt bydlit postup schvalovn Scen 3: Situace, kdy pojitnec nebydl v kompetentnm lenskm stt autorizan procedura kdy pojitnec potebuje urgentn ivotn nezbytnou pi (l. 26(3)) Varianta 2: R je kompetentnm sttem

Pracovn raz nebo nemoc z povoln eskho pojitnce, registrovanho ve stt bydlit nrok na len pracovnho razu nebo nemoci z povoln ve stt bydlit, vrmci tamnho systmu len pracovnch raz a nemoc z povoln.

Pokud jde o typickho peshraninho pracovnka a dle eskch pedpis by byl hrazen pevoz do msta bydlit - automaticky m nrok na uhrazen pevozu z R do sttu bydlit. Jinak pouze na zklad schvlen eskou zdravotn pojiovnou.

pracovn raz nebo nemoc zpovoln poprv diagnostikovn ve stt bydlit-tamn instituce eskou ZP informuje prostednictvm DA 004. Nutno informovat Kooperativu a.s..

nrokovm dokladem pro len pracovnho razu nebo nemoci z povoln v jinm stt (vrmci tamnho systmu len pracovnch raz a nemoc z povoln) je penositeln dokument DA 1, nebo do konce pechodnho obdob E123. Potvrdit, e jde o pracovn raz nebo nemoc z povoln by mla Kooperativa. Na zklad tto zprvy lze vystavit nrokov doklad. Poskytovn zdravotn pe et pojitnci bydlc v jinm stt

Zmna nebo znik registrace ve stt bydlit Konec registrace: ukonenm eskho pojitn ivitele, ukonenm nroku na vplatu dchodu, piznnm dchodu i ve stt bydlit, pesthovnm osoby do dalho sttu (ppadn nvrat do R), smrt doten osoby, zahjenm prac. innosti nezaopatenho rodinnho pslunka Registraci ru instituce v mst bydlit zaslnm S018 (za kadou osobu zvl), nebo esk ZP zaslnm S016 (bu jedna na ivitele ruc celou rodinu, nebo zvl za osobu, kter se to tk)

Rozhodn datum uvedeno na rucm dokladu. Me bt druhou stranou zpochybnno.

Doplnn novho rodinnho pslunka ve stt bydlit (nap. narozen dtte) oznmeno zaslnm S073 instituc bydlit


lnek 24 bydlit mimo R zmna nebo zruen registrace eskou ZP Scen 2.1: Zmna nebo zruen nrokovho dokumentuVarianta 2: R je kompetentnm sttem doten osoby

lnek 24 bydlit mimo R zmna nebo zruen registrace ciz instituc v mst bydlitScen 2.1: Zmna nebo zruen registraceVarianta 2: R je kompetentnm sttem doten osoby

Pechodn pobyty cizch pojitnc z lenskho sttu EU (turist, vyslan pracovnci, studenti atd.) v R. U oban EHP a vcarska obdobn procesy, jen nelze vyut SED.

Nrok na nezbytnou pi v R (vetn chronickch onemocnn, dvek v thotenstv, porodu a nsledn pe o matku i dt). Narozen dt - nrok i bez vlastnho dokladu Rozsah, intenzita a dlka pe dle pedpokldan dlky pobytu. Nesm jt o vycestovn za elem pe Nrokov doklad - EHIC nebo Potvrzen nahrazujc EHIC pedkldan eskmu lkai (ale i monost registrace u ZP) a S045 (pi vydn eskou ZP od ciz ZP). Pi nepovinn registraci eskou ZP vydno Potvrzen o registraci (vjimen lut Prkaz cizho pojitnce) Pokud osoba nem doklad u sebe (od potku, nebo skonila bhem pobytu platnost) povinnost eskch instituc si jej vydat (lze t vydat pmo pojitncem nebo poskytovatelem)Poskytovn zdravotn pe pechodn pobyty v R

lnek 25 pechodn pobyt v R vydn nrokovho dokladu eskou ZP Scen 1: Osoba bez nrokovho dokladuVarianta 2: R je sttem pobytu doten osoby

Poskytovateli pedn EHIC, i Potvrzen doasn nahrazujc EHIC:

poskytovatel vytvo kopii dokladu, nebo pepe identifikan daje do dlu A Potvrzen o nroku + podpis dlu B Potvrzen o nroku. poskytovatel tuje zvl a vkonov. K vytovn pikld Potvrzen o nroku (ppadn i kopii EHIC)

Poskytovateli pedno Potvrzen o registraci nebo lut prkaz pojitnce EU pobvajcho v R: poskytovatel vytuje na zklad sla pojitnce, uvedenho na Potvrzen o registraci

Poskytovateli nepedn dn z doklad: Poskytovatel tuje nklady pacientovi nebo d o dodaten zasln nrokovho dokladu pmo, nebo prostednictvm ZP i CMU (zejm. pi hospitalizaci) cenotvorba pi pm hrad dan hodnota bodu pi neodkladn pi, nad tento rozsah by mla bt cena pimen cen v rmci zdravotnho pojitn

Poskytovn zdravotn pe pechodn pobyty v R

Zvltn postup pi pracovnm razu vyslanho pracovnka pracovn raz nebo propuknut nemoci z povoln v R oznmeno kompetentn instituci nebo instituci razovho pojitn prostednictvm DA004 pokud obdren nrokov doklad od jin instituce ne pvodn kompetentn instituce vydvajc EHIC (mlo by jt o DA1), pak nklady len prac. razu nebo nemoci z povoln tovny tto instituci

Dlouhodob vcn dvky R v pslunm seznamu dn neuvd = i kdy ciz instituce oznm vplatu dlouhodobch penitch dvek, pro eskou ZP dn dsledky hrada nklad na zdravotn pi Pe uhrazena vpomocn eskou ZP. Nklady petovny ciz instituci prostednictvm stynch orgn Ciz pojitnec zaplatil vR vhotovosti. Ciz instituce se obrac na R se dost o sdlen esk ceny S067. CMU pedv ZP. ZP odpovd na S068. Ov, zda by vbec hradila a ppadn kolik. (do konce pech. ob. lze pout i E126) Poskytovn zdravotn pe pechodn pobyty v R

lnek 31 dlouhodob pe v R Varianta 1: R je sttem bydlit nebo pobytu

lnek 25 pechodn pobyt v R zjiovn esk ceny pro refundaciScen 2: Refundace nklad na vcn dvky kompetentn instituc Varianta 2: R je sttem pobytu doten osoby

adatel o poskytnut plnovan pe na zem R

ciz instituce se me nejdve informovat, zda je pe v R poskytovna a hrazena

nrokov doklad - S2 nebo do konce pechodnho obdob - E112 (pi vydn od ciz ZP eskou ZP je dokladem - S010)

doklad by ml bt ped poskytnutm pe registrovn eskou ZP (ppadn prostednictvm poskytovatele) u pe do 1000 EUR registrace i dodaten (dohoda na nr. rovni)

doklad pedloen ZP = vystaven Potvrzen o registraci, pedkldanho v ZZ. Doklad pedloen/zasln zvolen pojiovn prostednictvm poskytovatele = vystaven Potvrzen o registraci, resp. pidlen sla pojitnce pro petovn nklad. Poskytovn zdravotn pe- plnovan pe v R

lnek 26 plnovan len postup zjiovn zda je pe v R poskytovna a hrazena

v ppad nutnosti rozen len je nutno podat komp. instituci o souhlas

v ppad plnovan pe v R bez nrokovho dokladu smluvn vztah a smluvn cena hrazena pmo pacientem

esk pojitnec, registrovan v jinm stt bydlit, me do R za p bez jakhokoliv souhlasu. M na vbr, zda se chce lit ve stt bydlit,nebo v R.

v nkterch situacch me bt nrokov doklad vydn nepslunou instituc (urgentn pe pojitnce bydlcho mimo stt pojitn). esk ZP, hradc vpomocn pi me bt nsledn informovna, komu m nklady petovat (pokud nen uvedeno sprvn ji na nrokovm dokladu). Poskytovn zdravotn pe- plnovan pe v R

lnek 26 plnovan len oznmen poteby rozit poskytovanou pi Scen 4: Rozen existujc autorizace (l. 26(5)) Varianta 1: R je sttem pobytu, tzn. sttem, kde je poskytovna pe

lnek 26 plnovan len- urgentn pe pojitnce bydlho mimo stt pojitn poskytovan v R Scen 3: Situace, kdy pojitnec nebydl v kompetentnm lenskm stt autorizan procedura kdy pojitnec potebuje urgentn ivotn nezbytnou pi (l. 26(3)) Varianta 3: R je sttem pobytu, tzn. sttem, kde je poskytovna pe

hrada nklad plnovan pe

nklady vpomocn pevzat eskou ZP uplatnny do zahrani prostednictvm stynch orgn v rmci mezinrodnho petovn

v nkterch situacch dodaten refundace kompetentn instituc zjiovn esk ceny S069, S070 (do konce pechodnho obdob lze pout E126)Poskytovn zdravotn pe- plnovan pe v R

lnek 26 plnovan len- zjiovn esk ceny pro refundaci Scen 5: hrada nklad vcnch dvek (l. 26(6)) Varianta 2: R je sttem, kde bylo poskytnuto plnovan len

Pojitnci lenskho sttu EU a jejich nezaopaten rodinn pslunci, bydlc v R (pro pojitnce EHP, i vcarska dle pouvny postupy a dokumenty dle 1408/71 a 574/72)

Pln pe v R na zklad registrace nrokovho dokladu. Nezbytn a plnovan pe v jinch sttech na et kompetentnho sttu (EHIC a S2 vydv komp. inst.). Ve stt pojitn obecn nrok na plnou pi ( tzn. monost volby sttu len). Vjimkou: rodiny pendler pojitn v : DNSKO, ESTONSKO (omezen plat do 1.3. 2014), IRSKO, PANLSKO (omezen plat do 1.3. 2014), ITLIE (omezen plat do 1.3. 2014), LITVA (omezen plat do 1.3. 2014), MAARSKO (omezen plat do 1.3. 2014), NIZOZEMSKO (omezen plat do 1.3. 2014), FINSKO, VDSKO, SPOJEN KRLOVSTVdchodci s rodinami pojitn v: Dnsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Itlie, Litva, Lotysko, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Velk Britnie . V uvedench sttech pojitn pouze nrok na nezbytnou pi.

Poskytovn zdravotn pe- bydlit v R

Registrace:

nrokov doklad S1 (vydn osob) nebo S072 (na vydn esk ZP). Do konce pechodnho obdob me bt i E106, 109, 120, 121.

v R vydn po registraci lut Prkaz pojitnce EU, bydlcho v R

s ivitelem v R registrovni i jeho nezaopaten rodinn psl. nutno zjistit o koho jde a ovit rodinn vztah a nezaopatenost. V ppad dtte t, zda rodi nebo jin osoba, peujc o dt, nejsou v R vdlen inn.

v ppad pochybnost nutno ovit bydlit v R

registrace kad jednotliv osoby (vetn nov narozench dt, nebo RP, kte pestali bt zaopaten) prostednictvm S073 ( do konce pechodnho obdob lze pout i E-form)


lnek 24 bydlit v R postup registrace osoby bez nrokovho dokladu Scn 1.1: Osoba bez nrokovho dokumentuVarianta 1: R je sttem bydlit doten osoby

lnek 24 bydlit v R- registrace osoby s nrokovm doklademScen 1.2.1: Osoba bez nrokovho dokumentu informace osvdujc nroky je poslna pmo bez vydn instituci v mst bydlit Scen 1.2.2: Osoba s nrokovm dokumentem informace osvdujc nroky je vydna pmo doten osobVarianta 1: R je sttem bydlit doten osoby

Registrace rodiny, jej lenov pedtm v R pojitni u vcero ZP: registrace RP u esk ZP ivitele i v ppad, e byli v danm okamiku pojitni u jin esk ZPnutno od osoby vybrat EHIC vydan pvodn ZP a tuto ZP o vpomocn registraci a peruen eskho pojitn informovat. po ukonen vpomocn registrace nvrat k pvodn ZP. vjimen, v ppad odmtn registrace u ZP ivitele lze t doporuit cel rodin registraci u jin vpomocn ZP.

Registrace dchodce a jeho rodiny: Podmnkou registrace cizho dchodce je, e nepobr dchod esk, nebo e v R nepracuje Registrace adatele o dchod: Nklady za dobu registrace adatele o dchod nese instituce, kter vydala nrokov doklad po piznn dchodu a za pedpokladu, e je kompetentn k nesen nklad za dchodce


Hrazen pojistnho a dodaten registrace

za ciz pojitnce, registrovan v R, neplaceno po dobu registrace do R pojistn (ani osobn, ani sttem nutno ppadn zruit)

v ppad dodaten zptn registrace ,(zjitno opodn , e jde o cizho pojitnce) nelze vyadovat doplacen pojistnho. Ppadn ji zaplacen pojistn by mlo bt vrceno. Nklady na dvky (pokud vznikly) nutno petovat instituci, kter vystavila nrokov doklad. Zvit pokutu za nesplnn oznamovac povinnosti.


Zvltn postup vppad bvalho peshraninho pracovnka vdchodu

Bval peshranin pracovnk ,registrovan v R jako stt bydlit, je po zskn eskho dchodu eskm pojitncem.

Lil-li se jet bhem vkonu innosti v jinm stt, m nrok na dolen nemoci na et esk ZP nrokovm dokladem S3 (vydn osob) nebo S008 (vystaven a zasln na dost instituce sttu pedchoz innosti)Poskytovn zdravotn pe- bydlit v R

Vydan pe cizho pojitnce, bydlcho v R, mimo R i stt pojitn

pi schvaluje a nrokov doklad S2 (nebo E112 max. do konce pechodnho obdob) vydv ciz kompetentn instituce (pouze v ppad urgentn ivotn nezbytn pe souhlas vydv a doklad vystavuje esk ZP)

dost o souhlas podvna prostednictvm esk registrujc ZP. Ta dost pedv zahranin instituci s vyznaenm, zda by v ppad eskho pojitnce musela souhlas vydat.

kompetentn instituce posuzuje monost poskytnut ve stt pojitn. Pokud neme poskytnout bez odkladu a esk ZP vyznaila, e by souhlas musela vydat, je tmto kompetentn instituce vzna. Jinak je souhlas na jejm zven. Nrokov doklad zasl pojitnci (ppadn prostednictvm esk ZP).


lnek 26 plnovan len mimo R i stt pojitn - autorizace Scen 2: Situace, kdy pojitnec nebydl v kompetentnm stt autorizan proceduraVarianta 2: R je sttem bydlit

lnek 26 plnovan urgentn len mimo R i stt pojitn Scen 3: Situace, kdy pojitnec nebydl v kompetentnm lenskm stt autorizan procedura kdy pojitnec potebuje urgentn ivotn nezbytnou pi (l. 26(3)) Varianta 1: R je sttem bydlit

Pracovn raz cizho pojitnce (pracovnka), bydlcho vR

raz nebo nemoc z povoln zjitn na zem R oznmeny Kooperativou kompetentn instituci na DA004 (je-li znma, pak instituci razovho pojitn). Pokud se o razu dozv ZP, mla by Kooperativu informovat.

dvky pi pracovnm raze nebo nemoci z povoln tovny bu pvodn kompetentn instituci, nebo instituci razovho pojitn ( to v ppad, e esk ZP obdr zvltn nrokov doklad na dvky pi pracovnm raze nebo nemoci z povoln DA1)

mon tovn bnch nklad jedn instituci a nklad na len raz a nemoc z povoln druh instituci (pokud tato vydala zvltn doklad, kryjc pouze dvky pi pracovnch razech (DA1 nebo S072 nebo do konce pechodnho obdob E123) Poskytovn zdravotn pe- bydlit v R

Zmna nebo zruen registrace Registrace zruena zejmna v ppad: ztrty nroku ivitele ve stt pojitn, zahjen innosti v R, zskn dchodu v R, pesthovn do jinho sttu, smrti osoby. ru ten, kdo se o skutenosti dozv. registraci ru kompetentn stt (S016 vydn bu na jmno ivitele zruen registrace cel rodiny, nebo vjimen na jmno rodinnho pslunka - v ppad zmny/resp. zruen pouze registrace uveden osoby) registraci ru esk ZP (S018 vydn vdy na kadou ruenou osobu) do konce pechodnho obdob lze zruit i prostednictvm E108


Zmna nebo zruen registraceVznik rozhodn skutenosti je datem ukonen registrace. Ml by bt uveden na rucm dokladu. Datum lze oboustrann zpochybnit S050. V ppad piznn eskho dchodu je rozhodnm okamikem den, ke ktermu je penze splatn.

Zmna registrace: nap. narozen dtte nebo zatek nezaopatenosti RP = esk registrujc ZP oznamuje kompetentn instituci nov registrovanou osobu prostednictvm S073 (do konce pechodnho obdob lze pout E001)

hrada nklad za pi poskytovanou cizmu pojitnci nklady na pi v R tovny ve skutench nkladech prostednictvm stynch orgn


lnek 24 bydlit v R - ukonen registraceScen 2.1: Zmna nebo zruen nrokovho dokumentuVarianta 1: R je sttem bydlit doten osoby

lnek 24 bydlit v R zruen registraceScen 2.2: Zmna nebo zruen registraceVarianta 1: R je sttem bydlit doten osoby

Provdn mezisttnch hrad za zdravotn pi skuten nklady

Za esk pojitnce oeten vzahrani:

fakturan doklad - S026 nebo do konce pechodnho obdob E125

odmtnut hrady dle rozhodnut S4 mon z dvod: pe mimo platnost nrokovho dokladu,

faktura nepln nebo nesprvn vyplnn,

existuj odvodnn pochyby o tom, zda nelo o plnovanou pi

Mezinrodn vypodn nklad

Provdn mezisttnch hrad za zdravotn pi skuten nklady

Za esk pojitnce oeten vzahrani:

odmtnut nen mon pokud pe poskytnuta na zklad formln platnho EHICu v dob po ukonen . pojitn. Nklady nutno v takovm ppad uhradit a poslze petovat skuten pojiovn v dob oeten (je-li znma) postup umouje rozhodnut S4 .

faktury mus bt na CMU dorueny do 12 msc od konce pololet, v nm byly nklady zaplaceny poskytovateli jinak budou rovnou ze strany CMU odmtnuty

faktury mus bt cizmu stynmu orgnu zaplaceny nejpozdji do 18 msc od doruen na CMU (jinak roky z prodlen ) Mezinrodn vypodn nklad

Skuten nklady za esk pojitnce oeten vzahrani zmna esk ZP v prbhu len Pravidla upravena smluvn mezi ZP a CMU :

nklady uplatnny na zklad dokladu, vystavenho pvodn eskou ZP, za len vdob, kdy byla doten osoba pojitncem jin esk ZP - nklady uhrad skuten pslun pojiovna, kter uzn nrokov doklad, jako by jej sama vystavila.

pojitnec zmnil eskou ZP vprbhu nemocninho oeten v EU (pe poskytnuta na jeden doklad) - nklady uhrad ZP, kter doklad vystavila. Pomrn st takto vynaloench nklad j bude nsledn refundovna ze strany nov ZP

pojitnec zmnil eskou ZP vprbhu opakovanho oeten (pe poskytnuta na jeden doklad) - nklady uhrad ob pojiovny. Ve hrady kad ZP bude odpovdat nkladm na dvky, poskytnut vdob jejich pslunosti.Mezinrodn vypodn nklad

Postup provdn mezisttnch hrad za zdravotn pi skuten nkladyza esk pojitnce oeten vzahrani

doruen souboru fakturanch doklad S026 nebo E125 na CMU kontrola souladu scelkovou poadovanou sumou a kontrola dodren promlec lhty pi pekroen vrceno. pepoet dlun stky kurzem NB (sted) platnm v den obdren vkaz a evidence vkaz pro statistiku a sledovn lhtrozdlen vkaz podle jednotlivch ZP, vi nim je nrok uplatovndo 30 dn soubory vkaz zaslny jednotlivm ZP srekapitulac ,obsahujc stku v K nrokovanou vi ZP a datem splatnosti ZP do 60 dn od obdren psemn oznm, jakou st zvazku uznv a kter ppady z jakho dvodu zpochybuje. hradu stky vK odpovdajc uznanm ppadm provede ZP na et CMU vtermnu splatnosti uvedenm na rekapitulanm dopise.

Nazen 883/2004 a 987/2009 mezinrodn vypodn nklad

termny splatnosti se d dohodami mezi stynmi orgny, nebo pslunmi ady, pp. principem reciprocity. Splatnost mus bt stanovena tak, aby byla dodrena 18 msn lhta

hrada stynm orgnm po pipsn vech nezpochybnnch stek splatnch vdanm termnu od vech ZP na et CMU. Pokud zpodn na stran konkrtn ZP a ohroen hrady do 18 msc, ped vyprenm tto lhty provedena hrada dosud pipsanch stek.

hrada provedena vkurzu platnm v den pevodu. Zrove CMU zale stynm orgnm rekapitulace obsahujc uznan stky a ppady, kter byly zpochybnny. Dal projednn zpochybnnch ppad zprostedkuje CMU.

dosti o hradu roku zprodlen ze strany zahrani = pedn dlun zdravotn pojiovn k hrad (piten k dlun stce).Mezinrodn vypodn nklad

Vypodn skutench nklad za esk pojitnce komunikace mezi stynmi orgny Skuten nklady Varianta 1: R je kompetentnm sttem (dlunkem)

Platba/ dost o hradu ji vyplacench skutench/paulnch nklad (peplatek)

lnek 67roky ke zpodnm platbm

Vytovn za ciz pojitnce, oeten vR Pinejmenm do konce pechodnho obdob - elektronick E125 Pohledvku mus ZP uplatnit na CMU nejpozdji do 9 msc od konce pololet v nm zaplatila poskytovateli (nutno dodret ron lhtu)

Postup: faktury tvrtletn zaslny CMU, vdy do 60 dn po skonen danho kalendnho tvrtlet, za nj je nrok uplatovn. plohou ksouboru vkaz rekapitulace - celkov stka uplatovan ZP a slo tu ZP. Rekapitulace lenna podle zem. Jej soust i soupis jednotlivch ppad. vkazy zaslny stynm orgnm smluvnch stt do 30 dn od jejich obdren. zen o zpochybnnm ppadu pojiovna zale vyjden do 30 dn od doruen dosti CMU. zpodn hrady pohledvky - CMU zasl do 30 dn od konce lhty dost o hradu rok zprodlen. Informuje i pslun ZP. Mezinrodn vypodn nklad

platba ze zahrani CMU rozdl celkovou dolou sumu podle ZP. do 30 dn zale ZP na jejich et stku odpovdajc uznanm ppadm, vetn ppadnch rok. zrove zale rekapitulaci -specifikaci zpochybnnch ppad. Projednn zpochybnnch ppad zprostedkuje CMU.

pokud CMU obdr zlohu (dle nazen nejmn 90% celkov pohledvky), rozdl sumu zlohy podle pomru stek nrokovanch jednotlivmi zdravotnmi pojiovnami. do 30 dn od obdren zlohy zale CMU na et ZP takto stanovenou stku zloh. po oznmen o definitivnm vypodn pohledvky ze strany zahrani provede CMU do 30 dn vypodn zloh pokud zdefinitivnho vypodn vyplyne, e stka, odpovdajc oprvnn stornovanm ppadm, pesahuje rozdl mezi celou pohledvkou pojiovny a dve vyplacenou zlohou, pod dotenou zdravotn pojiovnu o vrcen tto stky. Mezinrodn vypodn nklad

Vypodn skutench nklad za ciz pojitnce len v R Skuten nklady Varianta 2: R je sttem pobytu nebo bydlit (vitelskm sttem)

hrada paulnch nklad za zdravotn pi poskytnutou naim pojitncm, bydlcm na zem lenskho sttu od 1.5. 2010 pouze z 9 zem fakturan doklad S040 (nebo bhem pechodnho obdob E127) dvod odmtnut: nesprvn nebo nepln vyplnna faktura; msc, nekryt registrac nrok mus bt na CMU uplatnn do roka od zveejnn prmrnch nklad v ednm vstnku EU hrada do zahrani mus bt provedena do 18 msc od doruen na CMU

hrada paulnch nklad za zdravotn pi poskytnutou cizm pojitncm, bydlcm na zem R pouze za obdob do 1.5. 2010 a stejn jako doposud Mezinrodn vypodn nklad

Vypodn paulnch nklad za esk pojitnce registrovan v zemch uvedench v ploze Pauln nklady Varianta 1: R je kompetentnm sttem (dlunkem)

Zmny v oblasti spoluprce instituc l. 76 a nsl. nazen 883/04Obecn : doruen stynmu orgnu m stejn inky jako doruen pslun instituci

dokumenty, doklady, informace pedan instituci patn urenho sttu mus bt pedny sprvn instituci sprvnho sttu (datum doruen prvn instituci je pitom zvazn pro druhou instituci zvazn).

dokumenty a informace pedan instituc jinho sttu jsou pro instituci zvazn, v ppad pochybnost o sprvnosti i aktulnosti lze podat o pehodnocen, v ppad trvajcho rozporu lze ppadn podat o stanovisko AK)

Zmny v oblasti spoluprce instituc

1) Informace prvo vydat a povinnost poskytnout vechny informace, ke kterm by se dodan instituce 2. sttu dostala pi een vlastn pohledvky na dost dodan instituce 2. sttu doruuje pmo osob ve svm stt

2) dost o vbr dluhu (na pojistnm, dvkch atd.) mla by bt doprovzena dokumentem/rozhodnutm umoujcm vkon a potvrzenm, e jsou splnny ne uveden podmnky dluh, nebo rozhodnut nen prvn napaden procedura pro vbr v 1. stt nespn probhla nrok nen promlen

3) Uznn titulu instituce 1. sttu rozhodnut pmo uznno v dodanm stt, jako by lo o mstn titul je-li to 2. sttem vyadovno, nahrad zahranin rozhodnut svm vlastnm

Zmny v oblasti spoluprce instituc vbr dlunch stek na zem druhho sttu (l.75 a n. provdcho nazen)

4) Vkon rozhodnut v 2. stt

dle pedpis dodanho sttu jako u vlastnch pohledvek instituce dodanho sttu me dle svch pedpis dohodnout spltky (mus o tom informovat dajc instituci) vbr a hrada v mn dodanho sttu dodan instituce me vbr odmtnout, pokud by dlunku zpsobila vn socioekonomick pote nebo ubhlo vce ne 5 let od vydn rozhodnut roky z prodlen tovny od data uznn zahranin pohledvky (vybran roky pedny dajc instituci) Zmny v oblasti spoluprce instituc vbr dlunch stek na zem druhho sttu (l.75 a n. provdcho nazen)

5) napaden rozhodnut

napadne li dlunk existenci dluh nebo rozhodnut, zen vedeno ped pslunou autoritou 1. sttu (do rozhodnut vymhn v 2. stt zastaveno) tk li se napaden procedury vymhn v 2. stt - zen probh v tomto dodanm stt je - li existence dluhu, nebo platebn titul napaden, me proces pokraovat, pokud to umouj pedpisy dodanho sttu ( v ppad vtzstv dlunka = vrcen vybran stky)


6) Nklady zen nklady mezi institucemi obecn zdarma (ve zvltnch sloitch ppadech lze ale domluvit hradu nklad) nklady mohou jt k ti dlunka, pokud to prvo dodanho sttu umouje pokud se vymhn uke jako neodvodnn, nese nklady dajc instituce

Dsledky pro CMU a esk ZP: ZP mus potat s vpomocnm vymhnm pohledvek instituc ostatnch stt na zem R ZP mus pipravit svj systm na vyuit danch monost a uplatovn pohledvek prostednictvm zahraninch instituc pohledvky cizch instituc bude v R vymhat ZP, u n je dlunk pojitn, pokud takov instituce nen, bude urena CMU zahranin pohledvky, zahrnujc pohledvku na zdravotnm i nemocenskm pojitn budou v R pedvny SSZ pro uplatnn eskch pohledvek, resp. pijet pohledvek druhho sttu budou vyuvny pslun SEDy R017 a R018


lnek 78,80 a 84 Vbr dlunho pojistnho nebo jin dlun stky od dlunka, sdlcho v jinm stt EU, prostednictvm instituce druhho sttu

lnek 78,80 a 84 Vbr dlunho pojistnho nebo jin dlun stky od dlunka, sdlcho v R, prostednictvm esk zdravotn pojiovny

Jak je poad dleitosti rozhodnch skutenost pi posuzovn pslunosti kprvnm pedpism (vkon innosti, pobrn dchodu, odvozen nrok) ? 1. vkon vdlen innosti 2. dchod 3. odvozen pojitn 4. bydlit

Jak je postup pi zahjen vdlen innosti eskho obana vjinm stt, m oznamovac povinnost a jak eit nvrat do eskho systmu ? oznamovac povinnost, vrcen EHIC. Po nvratu dokldn dlky pojitn v EU

Me se esk pojitnec odhlsit zpojitn z titulu dlouhodobho pobytu vzahrani, pokud m pobvat v EU a me nastat situace, kdy osoba nen nikde zdravotn pojitna? Ano a tato situace skuten me nastat. Specifick otzky

Jak lze eit pojitn ednk Evropsk komise a dalch mezinrodnch orgn? pracovnci instituc, vylouench z koordinace= dl se uplatuj esk pedpisy= pojitn v R, ale monost odhlen z titulu dlouhodobho pobytu

Jak pistupovat k nezaopatenm rodinnm pslunkm ivitele, kter nen vjinm stt (kde pracuje) pojitn vrmci veejnho systmu, vydvajcho pslun nrokov doklady? pokud se z vlastn vle neastn tamnho zkonnho pojitn = nezaopaten rodinn pslunci by nemli bt v R pojitni

Jak je osud mezinrodnch smluv sjednanch ped vstupem do EU? pouiteln ustanoven o pevozu do R ve smlouv s Nmeckem a Slovenskem

Specifick otzky

Jak eit situaci dtte, kter se narod na zem R, matce pojitn vjinm stt EU, kter vR nebydl a dt po narozen odlo? do rozhodnut soudu o umstn v . stavu pojitno spolu s matkou, poslze fikce udlen trvalho pobytu a esk pojitn

Jak jsou nroky na zdravotn pojitn rodinnch pslunk eskho pojitnce, pochzejcch ze tetch stt? pokud v minulosti pracovn migroval mezi stty, jsou pojitni i jeho rodinn pslunci z 3. sttu

M pojitnec nrok na poskytnut podstatnch vcnch dvek odsouhlasench jet eskou ZP, pot co zmn aplikovatelnou legislativu do jinho sttu? Na et? ano, na et esk ZP (pkladm seznam podstatnch dvek m vydat AK)

Specifick otzky

Veobecn zmny: zaveden asimilace fakt, jinak definovan osobn rozsah kryjc vslovn i neaktivn osoby, nov definice zdravotn pe, bydlit, RP ad.

Zmny technickho charakteru: zaveden SED, penositelnch dokument, elektronizace, vznik Master Directory

Zmny v oblasti urovn pslunosti: zaveden provizornho uren legislativy, delho vysln, institutu podstatn sti innosti ve stt bydlit 25%, resp. sdla firmy, postupu pro urovn leg. v ppad soubhu ad.

Zmny v oblasti rozsahu nrok na dvky: nap. rozen nrok na zdravotn pi dchodc a rodin pendler v pslunm stt, nroky bvalch pendler, nroky na vhodnj refundaci

Zmny v oblasti petovacch procedur: pechod na skuten nklady, zaveden lht, rok, zloh

Zmny v oblasti spoluprce instituc: vmna a sdlen informac, prunj pravidla pro komunikaci, doruovn apod., zpoet, mezinrodn vymhn pohledvek

Strun shrnut zmn v porovnn s nazenm 1408/71 a 574/72

Dkuji za pozornost

Otzky a odpovdi

********************************************************************************************************************************************

Documents

Nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení 883/2004 a 987/2009