Nepojistné systémy sociálního zabezpečení LS 2014

Mzda za prci pesas

Nepojistn systmy socilnho zabezpeen

LS 2014Mgr. Ilona Kostadinovov, [email protected]. +420/ 777 57 40 16

Odborn a vukov web: http://www.akilda.cz/

Advoktn sluby:http://www.advokatnisluzby.com/

OsnovaZkladn charakteristika a vznam nepojistnch systm socilnho zabezpeenPrameny prva a zkladn literaturaOrganizace sttn sprvy nepojistnch systmSttn sociln podpora rodin s dtmi, pstounsk peSociln pomoc v hmotn nouziSociln pe a dvky pro osoby zdravotn postien

Zkladn prameny prvaListina zkladnch prv a svobod, usn. . 2/1993 Sb.l. 30 odst. 2 LZPS Kad, kdo je v hmotn nouzi, m prvo na takovou pomoc, kter je nezbytn pro zajitn zkladnch ivotnch podmnek.Z Sociln zabezpeen 2014Z Rodinn prvo 2014Zkon o ivotnm a existennm minimu, z. . 110/2006 Sb., ve znn nazen vldy . 409/2011 Sb.Zkon o sttn sociln podpoe, z. . 117/1995 Sb., v platnm znn pdavek na dt, porodn, rodiovsk pspvek, pspvek na bydlen, pohebnZkon o sociln-prvn ochran dt, z. . 359/1999 Sb. , v platnm znn dvky pstounsk pe + obansk zkonk, z. . 89/2012 Sb. inn od 01. 01. 2014 (zkon . 94/ 1963 Sb. o rodin, v platnm znn s innost do 31. 12. 2012 byl zruen)Zkon o pomoci v hmotn nouzi, z. . 111/2006 Sb., v platnm znn pspvek na ivobyt, doplatek na bydlen, mimodn okamit pomocZkon o socilnch slubch, z. . 108/2006 Sb., v platnm znn pspvek na piZkon o poskytovn dvek osobm se zdravotnm postienm, z. . 329/2011 Sb. pspvek na mobilitu a na zakoupen zvl. pomcky

Rekodifikace soukromho rodinnho prva v roce 2014Obansk zkonk, z. . 89/2012 Sb., vplatnm znn inn od 01. 01. 2014, 794 a nsl. osvojen, 958 a nsl. pstounstv

(do konce roku 2013 obsaeno v zkon o rodin, z. . 94/1963 Sb. inn do 31. 12. 2013)

Zkladn internetov zdroje:Ministerstvo prce a socilnch vc, http://www.mpsv.cz/cs/

Integrovan portl: Sociln tmatika, http://portal.mpsv.cz/soc

Tiskopisy pro podvn dost a dvky dostupn v interaktivn podob.Formule pro sttn sociln podporu a pstounskou pi:https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome/index.jsp

Zkladn doporuen literatura:TRSTER, Petr a kol. Prvo socilnho zabezpeen. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, 290 s., ISBN 978-80-7400-473-5

VESEL, Ji a kol. Prvo socilnho zabezpeen, Praha: LINDE 2013, 312 s., ISBN 978-80-720-1915-1

CHVTALOV, Iva a kol. Prvo socilnho zabezpeen vesk republice a Evropsk unii, Plze: Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk, s. r. o. 2012, 285 s. ISBN 978-80-7380-374-2

SPIRIT, M. a kol. Pracovn prvo a prvo socilnho zabezpeen vR, Plze: Nakladatelstv a vydavatelstv Ale enk, s. r. o., 2009, ISBN 978-80-7380-109-0

KOLDINSK, Kristna a kol. - Pikorov, G., vec, L., Tome, I. Sociln zabezpeen osob migrujcch mezi stty EU, Praha: C. H. Beck 2012, 249 s., ISBN 978-80-7400-439-1

tefko, M. : Vysln zamstnanc do zahrani, Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-110-9

Dal doporuen literatura:Sttn sociln podpora rodin sdtmi:BESK, Nadda a kol. Sttn sociln podpora skomentem a pklady. Olomouc: ANAG 2012, 224 s. ISBN 978-80-7263-739-3, ev. Aktuln vydnMPSV/www.mpsv.cz/: Dvky pstounsk pe 2013

Sociln pomoc a pe:Pomoc vhmotn nouzi a dvky pro osoby zdravotn postien/OZP:BESK, Nadda VRNOV, Lucie. Dvky pomoci vhmotn nouzi a dvky pro osoby se zdravotnm postienm, Olomouc: ANAG 2012, 448 s. ISBN 978-80-7263-744-7MPSV/www.mpsv.cz/: Pruka pro OZP 2014

Vymezen zkladnch pojmPojem sttn sociln podpora pedstavuje systm sttnch dvek urench pedevm rodinm s nezaopatenmi dtmi.Zavedeno zkonem o sttn sociln podpoe . 117/1995 Sb., v platnm znn, dle t jen ZSSP. Pijet zkona bylo dleitm krokem v uskuteovn transformanho procesu v sociln oblasti po vzniku samostatn esk republiky a v souladu s demokratizac celho spoleenskho systmu. Jde o sttem organizovanou sociln solidaritu mezi rodinami bezdtnmi a rodinami s dtmi, mezi rodinami s vymi pjmy a rodinami s nimi pjmy.

Koncepce SSPSledovny 3 zkladn pstupy:ivotn rove oban a rodin i nadle vychz pedevm z pracovnch pjm.Sociln perozdlovn usmruje rozdly v pjmech, aby dvky pomhaly eit sttem uznan sociln situace na spoleensky uznan rovni/hranice tzv. ivotnho a existennho minima. Dvky sttn sociln podpory by nemly bt nhradou rodinnch pjm, poskytovn tchto dvek by nemlo bt demotivujc ve vztahu k prci a mlo by se dbt, aby byla snena zvislost rodin jen na socilnch pjmech.Mus bt dodrovno hledisko hospodrnosti, elnosti a adresnosti dvek.Dvkami sttn sociln podpory se stt v souladu s 1 ZSSP podl na kryt nklad na vivu a ostatn zkladn osobn poteby dt a rodin a tak nklad spojench s nktermi dalmi socilnmi situacemi, je-li jejich poskytnut z hlediska socilnho a ekonomickho odvodnn. Nklady na sttn sociln podporu hrad stt. V rmci novho systmu zavedenho v roce 1996 byly vytvoeny nkter nov dvky a nkter byly pevzaty z dosavadnch prvnch pedpis, zejmna rodiovsk pspvek a st dvek byla transformovna ze systmu nemocenskho pojitn pdavek na dt, porodn, pohebn. Souasn platn prvn prava se kontinuln vyvj od roku 1996 do souasnosti dolo ji mnohokrt k zsadnm zmnm prvn pravy. Piem lze konstatovat, e trend celkov smuje ke sniovn vdaj sttu na podporu rodin s dtmi v souvislosti se snahami o stabilizaci veejnch rozpot.

Vznamn novely ZSSP:Zkon . 261/2007 o stabilizaci veejnch rozpotZkon . 326/2009 Sb., zkon opodpoe hospodskho rstu asoc.stabilityZkon . 347 /2010, zkon, kterm se mn nkter zkony v souvislosti s spornmi opatenmi v psobnosti Ministerstva prce a socilnch vc aktuln sledovat na http://www.psp.cz/, snmovn tisk . 155/2010Snmovn tisk 372/2011, zmny pro rok 2012Zmny 2013 vylenn dvek pstounsk pe ze ZSSP a vloen do ZSPOD

Sociln pomoc a jej znakyZ hlediska sociln politiky ji lze chpat jako posledn s sociln ochrany, resp. zchrannou sociln s.Dleit soust systmu socilnho zabezpeen a pedstavuje jednu ze zruk poskytnut sociln ochrany kadmu. Od ostatnch systmu socilnho pojitn a sttnho zaopaten se li zejmna:A) zpsobem een socilnch udlostB) charakterem subjekt poskytujcch sociln pomoc soukromoprvn prvnick osoby, nesttn organizace ve spoluprci s obcemi, kter jejich innost koordinujC) zpsobem financovn transfer ze sttnho rozpotu, z rozpot samosprvnch celk, pjemcem za pispn sttuZnaky:1) Vysok mra individualizace pi posuzovn existence nroku na plnn a pi plnn samotnm.2) Subsidiarita vcn psobnost prvnch norem nastupuje a v ppad, kdy nen k dispozici plnn ze dnho jinho systmu, resp. tato plnn byla vyerpna a trv poteba zabezpeit zkladn ivotn poteby obana. Sociln pomoc (sluby) poskytovny pednostn jinmi subjekty ne sttnmi, jejich koordinaci zabezpeuj obce v samostatn psobnosti. Stt pln funkci garann a kontroln. 3) Vysok mra sociln solidarity bohatch s chudmi, zdravch s nemocnmi. Mgr. Ilona Kostadinovov [email protected]

11Zkladn charakteristika systmu sociln pe v RV dsledku rstu nezamstnanosti, chudoby a socilnho vylouen se jev inn pomoc k pekonn tivch situac stle potebnj.Prvn teorie definuje jako specifickou oblast spoleenskch vztah upravenou normami prva socilnho zabezpeen, jejich pedmtem pravy jsou prvn vztahy vznikajc, mnc se a zanikajc v souvislosti se socilnmi udlostmi.Zkladn sociln udlost je nedostatek pjmu zpsoben nepznivou sociln situac, ke kter dochz v dsledku neschopnosti jedince zabezpeit poteby sv a osob na nm zvislch, a to zejmna vlastn vdlenou innost.

Mgr. Ilona Kostadinovov [email protected]

12Koncepce pomoci v hmotn nouziPoskytovn pomoci ze strany sttu k zajitn zkladnch podmnek fyzickm osobm prostednictvm dvek pomoci v hmotn nouzi.Kad m nrok na zkladn sociln poradenstv vedouc k een hmotn nouze nebo jejmu pedchzen. Modernm systmem pomoci osobm snedostatenmi pjmy,systm motivuje osoby kaktivn snaze zajistit si prostedky kuspokojen ivotnch poteb.Jednm zopaten, ktermi esk republika bojuje proti socilnmu vylouen osob.Jednotn na celm zem esk republiky.Zaloen na ideovm principu, e kad osoba, kter pracuje, se mus mt lpe ne ta, kter nepracuje, poppad se prci vyhb; jednm znstroj je nap. vhodnj zpoet pjm zpracovn aktivity. Systmem, jeho nedlnou soust je sociln prce sklienty a sociln poradenstv (pro tyto ely vyuv nap. aktivizan plny a programy individulnho motivanho postupu).

Koncepce sociln pe pro osoby zdravotn postienSouasn pojet klade draz na co nejvt ast klienta sociln pomoci pi een jeho nepzniv sociln situace.Klient = jedinec, jemu je sociln pomoc poskytovna. Subjekt, jen by ml vyvinout samostatnou aktivitu a primrn t kontrolovat kvalitu jemu poskytovanch slueb.Formy sociln pomoci jsou poskytovny za stenou i plnou hradu jejich pjemcem, take se tento stv v podstat tm, kter si sjednv za platu sluby.

Sttn dvky pro rodie, pstouny, dti, HmN, OZP

Testovan, v zvislosti na vi pjmu pjemce dvky, ZSSPNetestovan, bez ohledu na vi pjmu pjemce dvky, ZSSPDvky pstounsk pe, bez ohledu na vi pjmu, zkon o sociln prvn ochran dtDvky pomoci v hmotn nouzi, testovny celkov sociln a majetkov pomry adateleDvky pro osoby zdravotn postienPdavek na dt(test pjm za rozhodn obdob 1 kalendnho roku)Pspvek na hradu poteb dttePspvek na ivobytPspvek na piPorodn(test pjm za rozhodn obdob kalendnho tvrtlet)Pspvek pi pevzet dttePspvek na mobilituRodiovsk pspvek

Odmna pstounaPspvek na zakoupen zvltn pomckyPspvek na zakoupen motorovho vozidlaPspvek pi ukonen pstounsk pePspvek na bydlenDoplatek na bydlenPohebnMimodn okamit pomoc

zen o dvcezen opiznn dvek je zahjeno na zklad podn dosti na pedepsanm tiskopise, kter je kdispozici na povench orgnech sttn sprvy nebo ho lze nalzt na internetovch strnkch http://portal.mpsv.cz/soc/dosti odvky pomoci vhmotn nouzi a dvky pro osoby zdravotn postien se podle msta trvalho pobytu obana od roku 2012 podvaj stejn jako dosti o dvky sttn sociln podpory na krajskch pobokch adu prce esk republiky Do konce roku 2011 byly dvky pomoci v hmotn nouzi a dvky pro osoby zdravotn postien vyizovny u obc, pokud byly souasn obecnm adem obce s rozenou psobnost (ORP), protoe dvku mimodn pomoci z dvodu ohroen socilnho vylouen vyizovaly pouze tyto ORP. V rmci zen o dvkch sttn sociln podpory se u testovanch dvek posuzuj pjmy adatel. Vrmci zen o pomoci v hmotn nouzi se posuzuje, zda je osoba i rodina skuten vhmotn nouzi a zda spluje podmnky nroku na pslunou dvku. Vkonen fzi se pak stanovuje ve dvky, u systmu pomoci v hmotn nouze je uplatovn princip tzv. sprvnho uven. Jednotn postup na celm zem esk republiky zabezpeuje jednotn informan systm a aplikan program.


16Nrok na dvku a jej vplatu, 49 ZSSP:Nrok na dvky vznik dnem splnn vech podmnek stanovench ZSSP.Nrok na vplatu dvky vznik splnnm podmnek a podnm dosti o piznn dvky. Nrok na vplatu dvek zanik uplynutm 3msc ode dne, za kter dvky nle. Udvek jednorzovch zanik nrok uplynutm 1 roku ode dne, za kter dvka nle.Dvka nebude vyplacena, i pokud by na ni ze zkona vznikl nrok, pokud o ni nebude podno na pedepsanm tiskopise, http://portal.mpsv.cz/formsPodmnkou nroku na vplatu dvky je psemn souhlas oprvnn osoby a spolen posuzovanch osob s tm, aby sdlily orgnm vi pjmu a dal skutenosti a daje v rozsahu potebnm pro rozhodovn o dvce, jej vi a vplat.


17Zkon . 117/1995 Sb., o sttn sociln podpoe, nabyl innosti sten dnem 1. jna 1995 (dvky poskytovan bez ohledu na vi pjmu) a v plnm rozsahu dnem 1. ledna 1996

Pspvek na dopravu byl zruen s innost od 1. ervence 2004.Zaopatovac pspvek nleejc pi vkonu zkladn vojensk sluby nebo civiln sluby nenle od 1. ledna 2005. Z okruhu pjm zapoitatelnch do rozhodnho pjmu pro ely sttn sociln podpory se vypout zaopatovac pspvek, novela s innost od 1. 1. 2009 legislativn technick zmna. S innost od 1. 1. 2009 budou orgny provdjc sttn sociln podporu oznaovny ve vech ppadech jako ady prce, v Praze ad prce hlavnho msta Prahy, ve druhm stupni Magistrt hlavnho msta Prahy, nov 2a zkona o sttn sociln podpoe. Dvka nleejc dtem umstnm do zazen pro okamitou pomoc (doasn od 1. jna 2005 do 1. ledna 2007).

Novela . 113/2006 Sb. zavedla pspvek na koln pomcky.

Zkon o organizaci a provdn socilnho zabezpeen, . 582/1991 Sb., v platnm znn (postup pi posuzovn zdravotnho stavu pro ely sttn sociln podpory do 31. ervna 2006)

Vplata dvky, 58 odst. 3 ZSSP Dvka se vyplc vesk mn prostednictvm karty socilnch systm ( 4b zkona . 73/2011 Sb., oadu prce esk republiky), ato pevodem na platebn et pjemce, vhotovosti, nebo vyuitm platebn funkce karty socilnch systm, v roce 2014 opt zrueno z dvodu ekonomick nehospodrnosti jejho zaveden pro stt?






Pjem rozhodn pro piznn dvky, 4 6 ZSSP:Rozhodn pjem - msn prmr pjm rodiny pipadajc na rozhodn obdob, 6 ZSSP kalendn rok nebo kalendn tvrtlet dle druhu dvkyMsn prmr pjm se stanov jako souet jednotlivch msnch prmr pjm oprvnn osoby a osob s n spolen posuzovanch. Pjem pro ely stanoven rozhodnho pjmu, 5 ZSSP v zsad jsou to pjmy, kter jsou pedmtem dan z pjm fyzickch osob, zkon . 586/1992 Sb., o danch z pjm, v platnm znnKad z pjm se zapotv samostatn, 5 odst. 2 ZSSP, konkrtn pklad viz vzorov formule






Rodina pro ely sttn sociln podpory:Rodina, 7 ZSSP oprvnn osoba a spolen s n posuzovan osobydn z osob neme bt posuzovna jako oprvnn osoba nebo jako spolen posuzovan osoba souasn ve vce rodinch, jde-li o pdavek na dt, sociln pplatek a rodiovsk pspvek.Souasn lze vjimen posuzovat ve vce rodinch pouze pro ely pspvku na bydlen.Mgr. Ilona Kostadinovov [email protected]





Spolen posuzovan osoby, 7 odst. 2 ZSSP:Spolu trvale ij a spolen uhrazuj nklady na sv poteby - 115 obanskho zkonku, z. . 40/1964 Sb.,v platnm znn do 31. 12. 2013, domcnost tvo fyzick osoby, kter spolu trvale ij a spolen uhrazuj nklady na sv poteby. 743 odst. 1 novho obanskho zkonku, z. . 89/2012 Sb.Manel maj obydl tam, kde maj rodinnou domcnost.Nezaopaten dti, 11 ZSSP (viz ne)Nezaopaten dti a rodie tchto dtManel (z. . 94/1963 Sb., o rodin, v platnm znn), 655 Obanskho zkonku, z. . 89/2012 Sb. Manelstv je trval svazek mue a eny vznikl zpsobem, kter stanov zkon. Hlavnm elem manelstv je zaloen rodiny, dn vchova dt a vzjemn podpora a pomoc.Registrovan partnei (z. . 115/2006 Sb., o registrovanm partnerstv, v platnm znn) nebo druh a druka, nejde-li o rodieNezaopaten dti, jejich rodie, jsou-li nezaopatenmi dtmi a jsou osaml, a rodie tchto rodi (p. babika, dda, syn i dcera a vnouata)






Nezaopatenost dtte: 11 ZSSP dt do skonen povinn koln dochzky, nejdle vak do 26. roku vku, jestlie:se dt soustavn pipravuje na budouc povoln, 12-16 ZSSPVyhlka . 322/2005 Sb., o dalm studiu, poppad vuce, kter se pro ely sttn sociln podpory a dchodovho pojitn povauj za studium na stednch nebo vysokch kolchVyhlka . 28/2012 Sb., o dalm studiu, poppad vuce, kter se pro ely sttn sociln podpory a dchodovho pojitn povauj za studium na stednch kolch






Dlouhodob nepzniv zdravotn stav 3 psmeno c) zkona o socilnch slubch, z. . 108/2006 Sb., ve znn innm od 01. 01. 2012 zn: dlouhodob nepznivm zdravotnm stavem se rozum zdravotn stav, kter podle poznatk lkask vdy trv nebo m trvat dle ne 1 rok,

a kter omezuje funkn schopnosti nutn pro zvldn zkladnch ivotnch poteb.Mgr. Ilona Kostadinovov [email protected]





ivotn a existenn minimum, z. . 110/2006 Sb., v platnm znn n. v. 409/2011 Sb.ivotn minimum minimln hranice pennch pjm fyzickch osob k zajitn vivy a ostatnch zkladnch osobnch poteb, jednotlivec 3126,- K do konce roku 2011, od roku 2012 je to 3410,- K

Existenn minimum minimln hranice pjm osob, kter se povauje za nezbytnou k zajitn vivy a ostatnch zkladnch osobnch poteb na rovni umoujc peit, na osobu msn 2020,- K do konce roku 2011, od roku 2012 je to 2.200,- K (nelze pout u nezaopatenho dtte, u poivatele starobnho dchodu, u osoby invalidn ve tetm stupni a u osoby star 68 let) Mgr. Ilona Kostadinovov [email protected]





vahy o zmnch ivotnho minima pro rok 2015

Vlda chce zvit ivotn minimum o 200 korun.http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/270352-vlada-chce-zvysit-zivotni-minimum-o-200-korun-stalo-by-to-miliardu/Stlo by to miliardu.

ivotn minimum spolen posuzovanch osob:stky ivotnho minima jsou odstupovny podle poad osob.Poad se stanov tak, e se nejprve posuzuj osoby, kter nejsou nezaopatenmi dtmi, a pot osoby, kter jsou nezaopatenmi dtmi.V kad z tchto skupin se poad stanov podle vku od nejstar po nejmlad osobu.Vkem osoby rozhodnm je vk, kterho osoba doshne v kalendnm msci, za kter je ivotn minimum zjiovno.






stka ivotnho minima druh posuzovan osoby od roku 2012:stka ivotnho minima osoby, kter je posuzovna jako prvn v poad in msn 3.140,- K. Mgr. Ilona Kostadinovov [email protected] Druh, tet a dal osobaOsoba, kter nen nezaopatenm dttemNezaopaten dt2.830,-Od 15 let2.450,-15-26 let2.140,-6-15 let1.740,-Do 6 let





Pklady ivotnho minima rznch typ domcnost v K za msc od roku 2012Jednotlivec3.4102 dospl3.140+2.830=5.9701 dospl, 1 dt ve vku 5 let3.140+1.740=4.8802 dospl, 1 dt ve vku 5 let3.140+2.830+1.740=7.7102 dospl, 2 dti ve vku 8 a 163.140+2.830+2.140+2.450=10.560 K2 dospl, 3dti ve vku 5,8, 163.140+2.830+1.740+2.140+2.450=12.300

Pdavek na dt, 17-22 ZSSP:Tiskopis dost o pdavek na dt, potvrzen o vi pjmu za kalendn rokNrok nezaopatenho dtteRozhodn pjem v rodin nepevyuje souin stky ivotnho minima rodiny a koeficientu 2,40Ve je dnes jednotn v zvislosti na vku dtte.

Mgr. Ilona Kostadinovov [email protected] ve vkuVe pdavku na dt za kalendn mscDo 6 let500,- KOd 6 do 15 let610,- KOd 15 do 26 let700,- K





Pdavek na dt, hranice rozhodnho pjmu rodiny 2012Rodina (oba rodie) s potem nezaopatench dtivotn minimum rodinyHranice rozhodnho pjmu v K msn pro nrok na pdavek na dt (2,4 nsobek M rodiny)Jedno do 6 let7.71018.504,- KDv 5, 8 let9.85023.640,- KTi 5, 8, 12 let11.99028.776,- Ktyi 5, 8, 12,1614.44034.656,- K

Porodn prakticky nezmnno 201313.000,- K na prvn dt19.500,- K na prvn dvojata/trojata/Pro rodiny, kter maj nrok na pdavky na dti, tj. s pjmem do 2,4 nsobku M rodinyMgr. Ilona Kostadinovov [email protected]





Porodn vahy o zmnch 2015Rodiny by mohly dostat porodn i na druh dt, http://www.novinky.cz/domaci/333956-rodiny-by-mohly-dostat-porodne-i-na-druhe-dite.html

Mlo by se jednat o pspvek 10 000 korun a nrok by na nj mly eny, pjem jejich rodiny nepesahuje 2,7nsobek ivotnho minima. Na prvn dt je porodn 13 000 korun.

vahy o zmnch v roce 2014 pravdpodobn pro rok 2015Aktuln lnky viz word ploha:Lidovci navrhuj snit rodinm s dtmi dan, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/270276-lidovci-navrhuji-snizit-rodinam-s-detmi-dane-o-stovky-korun-mesicne/Podle poslednho stn obyvatel ije v esku a 70000 rodin se temi dtmi. Dnes jejich rodie mou uplatnit slevu na dani dohromady za vechny ti dti 40212 korun za rok (za jedno dt je to 13404 korun).Pokud by lidoveck nvrh proel, zstala by sleva na dani pro prvn dt stejn, u druhho by se ale zvila msn o 500 korun (tedy o 6 000 ron), u tetho a kadho dalho pak o 900 korun za msc (o vce ne 10000 ron). Rodie, kte maj doma ti potomky, by si tak mohli z dan msto dosavadnch asi 40000 odest kolem 57000 korun.

Pspvek na bydlen, 24 28 ZSSP, od 1. 1. 2007 nsledn dl pravyNrok m vlastnk nebo njemce, kter je pihlen k trvalmu pobytu, jestlie 30% (v Praze 35%) pjm rodiny nesta k pokryt nklad na bydlen a zrove je tchto 30% pjm rodiny ni ne pslun normativn nklady stanoven zkonem (prmrn nklady na bydlen podle velikosti obce a potu len domcnosti v souladu se zkonem o njemnm, zahrnuty jsou ceny slueb a energi, dle pimen velikosti byt a potu osob v nich trvale ijcch).


Normativn nklady na bydlen pro njemn byty platn od 1. 1. 2013Normativn nklady nabydlen pro njemn byty platn od1.1.2013 do31.12.2013 v K msnPoet osob v rodinPoet obyvatel obcePrahanad 100 tis.obyvatel50 000 - 99 999obyvatel10 000 - 49 999obyvateldo 9 999obyvatel17 4895 9645 6874 8584 665210 7508 6638 2847 1506 886314 63711 90811 4129 9299 5844 a vce18 30715 01714 41912 63112 214

Normativn nklady na bydlen pro drustevn byty a byty vlastnk platn od roku 2013Normativn nklady nabydlen pro drustevn byty abyty vlastnk platn od1.1.2013 do31.12.2013 v K msnPoet osob v rodinPoet obyvatel obcePrahanad 100 tis.obyvatel50 000 - 99 999obyvatel10 000 - 49 999obyvateldo 9 999obyvatel14 3964 3964 3964 3964 39626 5576 5576 5576 5576 55739 1319 1319 1319 1319 1314 a vce11 61511 61511 61511 61511 615

Normativn nklady na bydlen pro njemn byty platn od 1. 1. 2014, aktuln vdy http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleniNormativn nklady nabydlen pro njemn byty platn od1.1.2013 do31.12.2013 v K msnPoet osob v rodinPoet obyvatel obcePrahanad 100 tis.obyvatel50 000 - 99 999obyvatel10 000 - 49 999obyvateldo 9 999obyvatel17 71161565 87350284 8092110818 9528 5667 40971103150961231211 807102949 9034 a vce18 89915 54214 9321310812 636

Normativn nklady na bydlen pro drustevn byty a byty vlastnk platn od roku 2014, aktuln vdy http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleniNormativn nklady nabydlen pro drustevn byty abyty vlastnk platn od1.1.2013 do31.12.2013 v K msnPoet osob v rodinPoet obyvatel obcePrahanad 100 tis.obyvatel50 000 - 99 999obyvatel10 000 - 49 999obyvateldo 9 999obyvatel14 4484 4484 4484 4484 44826 6446 6446 6446 6446 64439 2639 2639 2639 2639 2634 a vce11 79211 79211 79211 79211 792

Nov 27a ZSSP - Doba poskytovn pspvku na bydlen od r. 2012Pspvek na bydlen nle nejdle po dobu 84 kalendnch msc vobdob 10 kalendnch let. Staj se vechny doby pobrn pspvku na bydlen vposlednch 10 letech ped kalendnm mscem, na kter oprvnn osoba d o tento pspvek, a to i pi zmn bytu u te oprvnn osoby.Nejve ppustn doba pobrn pspvku na bydlen 84kalendnch msc neplat, jde-li obyt, kter uv osoba, kter byl poskytnut pspvek na pravu tohoto bytu podle zkona upravujcho poskytovn dvek osobm se zdravotnm postienm, Zkon . 329/2011 Sb., oposkytovn dvek osobm se zdravotnm postienm aozmn souvisejcch pedpis..zvltnho uren podle obanskho zkonku, pokud je uvan osobou, jej zdravotn stav zvltn pravu vyaduje,kde rodinu tvo vlun osoby star 70 let.Mgr. Ilona Kostadinovov [email protected]





Rodiovsk pspvek, 30-32 ZSSP v roce 2012 zmnyObecn nrok rodie na rodiovsk dovolen, 196 zkonku prce, z. . 262/2006 Sb., v platnm znn, zamstnavatel je povinen umonit erpat do 3 let vku dtteRodiovsk pspvek dvka sttn sociln podpory tiskopis dost + volbaRodi, kter po cel kalendn msc osobn celodenn a dn peuje o dt (nov 31odst. 3ZSSP), kter je nejmlad vrodin, m nrok na rodiovsk pspvek nejdle do 4 let vku tohoto dtte, a to nejdle do doby, kdy byla na rodiovskm pspvku vyplacena zdvodu pe o tot nejmlad dt vrodin celkov stka 220.000,-K.






Rodiovsk pspvek, 30-32 ZSSP v roce 2012 zmny Nelze-li stanovit dnmu zrodi kdatu narozen nejmladho dtte vrodin denn vymovac zklad, nle rodiovsk pspvek ve vi 7.600,- K msn do konce devtho msce vku nejmladho dtte a od destho msce vku ve vi 3.800,- K msn do 4 let vku dtte. Rodi me volit vi rodiovskho pspvku a do stky 7.600,- K msn. Rodi me volit vi rodiovskho pspvku, jestlie lze aspo jednomu zrodi vrodin stanovit kdatu narozen nejmladho dtte vrodin 70 % 30nsobku dennho vymovacho zkladu vstce pevyujc 7.600,- K a do stky 11.500,- K msn, stm, e zvolen ve rodiovskho pspvku nesm peshnout 70 % 30nsobku dennho vymovacho zkladu. Pro stanoven nroku a ve rodiovskho pspvku je rozhodujc ve dennho vymovacho zkladu pro stanoven penit pomoci vmatestv nebo nemocenskho vsouvislosti sporodem nebo pevzetm dtte podle zkona o nemocenskm pojitn, z. . 187/2006 Sb. , v platnm znn.






Zvltn ustanoven odsledcch neplnn povinn koln dochzky, nov 54a ZSSP inn od roku 2012

Jestlie byla alespo jednomu zrodi pravomocn uloena sankce za neplnn povinnost souvisejcch sdnm plnnm povinn koln dochzky starho dtte vrodin, tak se zcelkov stky 220.000,- K rodiovskho pspvku, kter nle rodii ztitulu pe onejmlad dt vrodin, odet stka 22.800,- K. Nrok na vplatu odmny pstouna vi dtti, kter dn nepln povinnou koln dochzku, nem pstoun, ktermu byla pravomocn uloena sankce za neplnn povinnost souvisejcch sdnm plnnm povinn koln dochzky dtte svenho do pstounsk pe, ato po dobu 3 kalendnch msc. Zkon . 200/1990 Sb., opestupcch, ve znn pozdjch pedpisMgr. Ilona Kostadinovov [email protected]

42Pklady jsou ve sbrce pklad.een str. 78Rodiovsk pspvek - volba, 30-32 ZSSP v roce 2012 zmny Volbu ve rodiovskho pspvku je oprvnn provst jen rodi, kter uplatnil nrok na rodiovsk pspvek. Volbu lze mnit, nejdve vak po uplynut 3 celch kalendnch msc po sob jdoucch, po kter byl rodiovsk pspvek vyplcen, Volbu nelze provst zptn. Volba ve rodiovskho pspvku se provd na zklad psemn dosti oprvnn osoby, kter se podv u krajsk poboky adu prce, kter o rodiovskm pspvku rozhoduje. Rodiovsk pspvek nenle, jestlie nejmladmu dtti vrodin, kter zakld nebo by zakldalo nrok na rodiovsk pspvek, nle pspvek na pi podle zkona o socilnch slubch, z. . 108/2006 Sb., v platnm znn.Mgr. Ilona Kostadinovov [email protected]





Dvky pstounsk pe 32-44 ZSSP zrueny a od roku 2013 prvn prava pesunuta do ZSPOD, z. . 359/1999 Sb.

Pspvek na hradu poteb dtte, 47f ZSPOD od roku 2013Mgr. Ilona Kostadinovov [email protected] dtVeDt zvisl na pomoci jin osobyI. stupelehkII.stupe stedn tkIII.stupe tk zvislostIV. stupe plnDo 6 let4.500,- K4.650,-K5.550,- K5.900,- K6.400,- KOd 6 do 12 let5.550,- K5.650,- K6.800,- K7.250,- K7.850,- KOd 12 do 18 let6.350,- K6.450,- K7.800,- K8.300,- K8.700,- KOd 18 do 26 let6.600,- K6.750,- K8.100,- K8.600,- K9.000,- K

Pspvek pi pevzet dtte od 1. 1. 2013 47l ZSPOD Vk dtte

Do 6 let6- 12 let12-18 letPspvek pi pevzet dtte v K

8 000 9 00010 000


Ve odmny pstouna v zvislosti na potu svench dt od roku 2013 - 47j ZSPODPoet dt v pstounsk pi123 nebo1 zvisl na pomoci jin osoby ve stupni II.,III.,IV.Osoba v evidenci, i kdy nepeuje o dn dt.1 dt zvisl na pi na pechodnou dobuVe odmny pstouna v K msn 8.000,- K 12.000,- K 20.000,- K

24.000,- Mgr. Ilona Kostadinovov [email protected]

Pspvek na zakoupen motorovho vozidla, 42 ZSSP, od roku 2013 47m ZSPODNle pstounovi, kter m vpstounsk pi nejmn tyi, nov 3 dti. Podmnkou nroku dle je, e vozidlo nesm pstoun pouvat pro vdlenou innost. Pokud pstoun do pti let auto prodal, daroval i poal pouvat pro vd. innost, je povinen pomrnou st vrtit.Pspvek je poskytovn ve vi 70% poizovac ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejve vak 100 tisc korun.V dob poslednch 10 kalendnch let nesm peshnout stku 200 000 K.Pspvek lze poskytnout t na opravu vozidla.


Nov dvka pstounsk pe od roku 2013, 47h ZSPOD pspvek pi ukonen pstounsk piNrok m osoba, kter byla ke dni dosaen zletilosti v pstounsk pi a to ke dni zniku nroku na hradu poteb dtte podle 47f ZSPOD.Jednorzov 25.000,- K.


49Pklady jsou ve sbrce pklad.een str. 78Dvky pstounsk pe od roku 2013, 47b ZSPOD dohoda o vkonu pstounsk pePspvek na hradu pobytu a pe, 42b ZSPOD, rodie o vi rozhoduje soud nebo obec adu obce s rozenou psobnost ve vi 1,6 nsobku stky M osoby posuzovan jako druh nebo dal v poad pro toto dtSttn pspvek pro zizovatele zazen pro dti vyadujc okamitou pomoc, 42g ZSPOD vyplc krajsk ad ve vi 22.800,- K za kad dt


50Pklady jsou ve sbrce pklad.een str. 78Pohebn:Tiskopis dost o pohebnSpluje-li podmnky nroku na pohebn vce osob, nle dvka jen jednou osob, kter uplatn nrok jako prvn.Nrok vznik dnem pohben. Pklad: Smrt nezaopatenho dtteSmrt osoby, kter byla ke dni smrti rodiem nezaopatenho dtte

Osoby ke dni smrti mly trval pobyt na zem R,podmnka trvalho pobytu a bydlit se nezjiuje pro nrok na pohebn, jestlie jde o dt mrtv narozen. Ve pohebnho je stanovena, na rozdl od ostatnch dvek SSP, pevnou stkou, ato ve vi 5000K, jednorzov.Prakticky nezmnno, zstv stejn pro rok 2013






Co je to hmotn nouze a kdo je vhmotn nouzi?Zkon opomoci vhmotn nouzi stanovuje situace spojen snedostatenm zabezpeenm zkladn obivy, bydlen a mimodnmi udlostmi, tyto situace nazv hmotnou nouz. Jde vzsad osituace, kdy osoba/spolen posuzovan osoby nem dostaten pjmy a jej celkov sociln a majetkov pomry neumouj uspokojen zkladnch ivotnch poteb. Souasn si tyto pjmy neme zobjektivnch dvod zvit. Zkon opomoci vhmotn nouzi zrove napomh een nkterch nrazovch ivotnch situac, kter nelze vyeit jinak, ne okamitou pomoc. Dleit je, e kad osoba m nrok na poskytnut zkladnch informac, kter vedou nejenom keen jej situace hmotn nouze, ale ikpedchzen jejho vzniku.


52Pklady jsou ve sbrce pklad.een str. 78Pjem, 9 ZPHmN Pjem se zjiuje zpravidla za obdob t kalendnch msc ped podnm dosti odvku.Okruh pjm, kter se berou vvahu pi posuzovn nroku na dvku a jej vi, je stanoven vzkon oivotnm a existennm minimu. Nicmn zkon opomoci vhmotn nouzi stanov urit odchylky:tzv. ist pjmy ze zvisl innosti a zfunknch poitk uvedench vzkon odanch zpjm a ze mzdovch nrok vyplcench adem prce se zapotvaj ve vi 70% pjmy zdvky nemocenskho pojitn, zpodpory vnezamstnanosti a podpory pi rekvalifikaci se zapotvaj ve vi 80% ostatn pjmy uveden vzkon oivotnm a existennm minimu se zapotvaj ze 100% (pspvek na ivobyt se nezapotv). Mgr. Ilona Kostadinovov [email protected]

53Pklady jsou ve sbrce pklad.een str. 78Zven pjmu vlastnm piinnm, 11 ZPHmNNedostaten pjem je pouze jednou zpodmnek hmotn nouze, podstatn je, e osoba/spolen posuzovan osoby si ho nemohou zvit vlastnm piinnm. Zvenm pjmu vlastnm piinnm se rozum zven pjmuvlastn prac, 12 ZPHmN (zruen ustanoven) vdlen innost, zven vazku, pijet lpe placen prce, snaha vyut slueb agentur prce, vkon krtkodobho zamstnn a veejn prospnch prac (z. . 435/2004 Sb., o zamstnanosti), vkon dobrovolnick sluby nebo veejn sluby v rozsahu alespo 20 hodin msndnm uplatnnm nrok a pohledvek, 13 ZPHmNprodejem nebo jinm vyuitm majetku, 14 ZPHmNZkon opomoci vhmotn nouzi ble stanov, co se rozum jednotlivmi formami vlastnho piinn, stanov isituace, okruh osob, unich se nkter forma vlastnho piinn nevyaduje a vliv snahy osoby na nrok na dvku a jej vi.Nezaopatenost dtte se posuzuje podle zkona osttn sociln podpoe.


54Pklady jsou ve sbrce pklad.een str. 78Systm sociln peSystm dvek a slueb urench obanm, kte nejsou schopni sami zabezpeit sv ivotn poteby a pi o sebe v nezbytnm rozsahu z nsledujcch monch dvod:Nedostaten pjemVzhledem k nepznivmu zdravotnmu stavuVzhledem k vysokmu nebo nzkmu vkuZ dvodu spoleensk nepizpsobenostiVe zvltn ivotn situaci (iveln pohromy)Mgr. Ilona Kostadinovov [email protected]

55Sociln sluby, zkon o socilnch slubch, z. . 108/2006 Sb., v platnm znn 1 poskytovn pomoci a podpory fyzickm osobm prostednictvm:A) Socilnch sluebB) Pspvku na piDle upravuje podmnky pro vydn oprvnn k poskytovn socilnch slueb, 78 a nsl. Upravuje vkon veejn sprvy v oblasti socilnch slueb.Upravuje inspekci poskytovn socilnch slueb.Upravuje pedpoklady pro vkon innosti v socilnch slubch, 115 a nsl. Upravuje pedpoklady pro vkon povoln socilnho pracovnka pi pomoci v hmotn nouzi, v sociln-prvn ochran dt, ve kolch a kolskch zazench, ve zdravotnickch zazench, ve vznicch, v zazench pro zajitn cizinc a v azylovch zazench, 109 a nsl. Akreditace vzdlvacch zazen a akreditace vzdlvacch program, 117a-e


56Pspvek na pi, 7 30 zkona o socilnch slubchPodmnky nroku - 7 10Poskytuje se osobm zvislm na pomoci jin osoby za elem zajitn potebn pomoci, 8 vymezuje 4 stupn zvislosti, 11 stanovuje pevn stky ve pspvku.O pspvku rozhodoval do konce roku 2011 obecn ad obce s rozenou psobnost, od roku 2012 krajsk poboka adu prce R. Pjemce pspvku - 19 oprvnn osoba, zkonn zstupce, osoba peujc o nezletilou osobu na zklad rozhodnut pslunho orgnu


57Pklady jsou ve sbrce pklad.een str. 78Posuzovn stupn zvislosti hodnocen schopnosti zvldat zkladn ivotn poteby, 9 z. . 108/2006 Sb.ivotn potebaHodnocenFunkn dopad dlouhodob nepznivho zdravotnho stavu na schopnost zvldat zkladn ivotn poteby. MobilitaMus existovat pinn souvislostOrientacemeziKomunikaceporuchou funknch schopnostStravovnaOblkn a obouvnpozbytm schopnosti zvldat potebu v pijatelnm standardu. Tlesn hygienaVkon fyziologickch potebPe o zdravVe vztahu ke konkrtnmu postien a reimu stanovenm oetujcm lkaem.Osobn aktivityPe o domcnostNehodnot se u osob do 18 let vku.

Zvislost na pomoci jin fyzick osoby, 8 z. . 108/2006 Sb., ve pspvku na pi - 11Stupe zvislostiZ dvodu dlouhodob nepznivho zdravotnho stavu nen schopen zvldat ivotn potebyVyaduje kadodenn mimodnou pi jin fyzick osoby.

Ve pspvku do 18 letVe pspvku osob starch 18 letLehk33.000,- K800,- KII. Stedn tk4 nebo 56.000,- K4.000,- KIII. Tk6 nebo 79.000,- K8.000,- KIV. pln 8 nebo 912.000,- K12.000,- K

Prkaz TPnle osobm, kter jsou podle zkona o socilnch slubch povaovny pro ely pspvku na pi za osoby zvisl na pomoci jin osoby ve stupni I (lehk zvislost). Pokud by vak tyto osoby byly neschopn zvldat zkladn ivotn poteby v oblasti mobility nebo orientace, nle jim prkaz ZTP/P. Vjimkou jsou osoby star 18 let, kter nejsou schopny zvldat zkladn ivotn poteby v oblasti mobility nebo orientace z dvodu pln nebo praktick hluchoty (tm nle prkaz ZTP).Prkaz ZTPnle osobm, kter jsou podle zkona o socilnch slubch povaovny pro ely pspvku na pi za osoby zvisl na pomoci jin osoby ve stupni II (stedn tk zvislost), a osobm starm 18 let, kter nejsou schopny zvldat zkladn ivotn poteby v oblasti mobility nebo orientace z dvodu pln nebo praktick hluchoty. Pokud osoba ve stupni zvislosti II nen schopn zvldat zkladn ivotn poteby v oblasti mobility nebo orientace, nle j prkaz ZTP/P (optovn se nesm jednat o zletilou osobu, kter tuto schopnost nem dky pln nebo praktick hluchot).Prkaz ZTP/Pnle osobm, kter jsou podle zkona o socilnch slubch povaovny pro ely pspvku na pi za osoby zvisl na pomoci jin osoby ve stupni III (tk zvislost) nebo stupni IV (pln zvislost), a osobm, u kterch bylo pro ely pspvku na mobilitu zjitno, e nejsou schopny zvldat zkladn ivotn poteby v oblasti mobility nebo orientace (s vjimkou zletilch osob, kter nejsou schopny zvldat zkladn ivotn poteby v oblasti mobility nebo orientace kvli sluchovmu postien).

60OZP = osoba se zdravotnm postienmKe zmrnn socilnch dsledk zdravotnho postien.K podpoe socilnho zaleovn.Prkaz osoby se zdravotnm postienm. Druhy dvek - 2 z. . 329/2011 Sb. Pspvek na mobilitu - 6-8 z. . 329/2011 Sb. Pspvek na zvltn pomcku - 9-12 z. . 329/2011 Sb.Vpjka zvltn pomcky - 13 z. . 329/2011 Sb.

61

Sociln sluby zdravotn postienZven ochrana v zamstnn, zkon o zamstnanosti, z. . 435/2004 Sb. pracovn rehabilitace, pprava k prci, specializovan rekvalifikan kurzy.Chrnn pracovn mstoPspvky pro zamstnavatelePovinn podl zamstnvn osob se zdravotnm postienmMgr. Ilona Kostadinovov [email protected]

62Pklady jsou ve sbrce pklad.een str. 78Koordinace v EU. Co se rozum mstem bydlit?Nazen EP a Rady . 883/2004 Jedn se o zemi, kde obvykle bydlte, vai domovskou zemi. Za msto bydlit se tak povauje msto, kde mte tzv. sted zjm. K uren zem, kterou lze povaovat za msto bydlit, pouvaj orgny socilnho zabezpeen seznam kritri z lnku 11 provdcho nazen . 987/2009.Mezi tato kritria pat: doba trvn vaeho pobytu na zem pslunch stt; vae rodinn situace a rodinn vazby; situace tkajc se vaeho bydlen a nakolik jej lze oznait za trval; msto, kde provdte profesn nebo nevdlenou innost; povaha va profesn innosti; lensk stt, kde jste povaovni za daovho rezidenta; v ppad student zdroje jejich pjmu. V kadm ppad rozhodnut o tom, kter zem se bude povaovat za msto vaeho bydlit, nen na vs, ale na orgnech socilnho zabezpeen.

Koordinace rodinnch dvek:Systmy rodinnch dvek se vjednotlivch zemch li. Koordinace rodinnch dvek v EU a EHP - http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=866&langId=cs Kter zem vm bude vyplcet rodinn dvky ijete-li v nkter ze zem EU, na Islandu, v Lichtentejnsku, Norsku nebo vcarsku zvis na va rodinn situaci.ije cel rodina v jedn zemi?ij-li vichni rodinn pslunci ve stt, kde mte pojitn, je za vae dvky zodpovdn tento stt.

Koordinace rodinnch dvek:ijete vy a vai rodinn pslunci v rznch zemch?Neij-li vai rodinn pslunci ve stt, kde mte vy pojitn, me mt vae rodina nrok na dvky ve vce ne jedn zemi. To vak neznamen, e budete dvky ze dvou zem skuten pobrat. O tom, kter ze zem bude odpovdat za vyplcen vaich dvek, rozhodnou tzv. pravidla pednosti.

Pravidla pednosti:Vtinou za vyplcen dvek odpovd ta zem, kde nrok va rodiny vyplv ze zamstnn i samostatn vdlen innosti.Vyplv-li v nrok na dvky ze zamstnn i samostatn vdlen innosti v obou uvaovanch zemch, je za poskytovn dvek odpovdn ta zem, v n ij vae dti, pokud v n zrove tak pracuje jeden z rodi. V ostatnch ppadech je odpovdn ta zem, kde budou dvky nejvy.Vyplv-li v nrok v obou zemch z vyplcen dchodu, je za vyplcen dvek odpovdn ta zem, v n ij vae dti, pokud v n zrove jeden z rodi pobr dchod. V ostatnch ppadech je to ta zem, kde mte pojitn nejdle nebo kde mte nejdle bydlit.Pokud v nrok vyplv ze skutenosti, e v obou zemch mte bydlit, odpovd za dvky ta zem, kde ij vae dti.

Pravidla pednosti:DoplatkyMe se stt, e dvky, kter obdrte od jednoho sttu budou ni ne ty, kter byste bvali dostali v jin zemi, kde vm na n vznikl nrok. V takovm ppad druh zem rozdl dorovn.Posouzen situaceV praxi zvis pouvn tchto pravidel ppad od ppadu. Podrobnosti vm sdl pslun orgnKontaktn orgn najdete v EESSI (Electronic Exchange of Social Security Information) veejn adres instituc socilnho zabezpeen v EU a EHP: http://ec.europa.eu/employment_social/social-security-directory/welcome.seam?langId=cs

Dkuji za pozornost, pjemnou odbornou diskusi, zptnou vazbu a pjemn a pohodov zbytek dne.

Mgr. Ilona Kostadinovov, [email protected]. +420/777 57 40 16Odborn a vukov web: http://www.akilda.cz/Advoktn sluby:http://www.advokatnisluzby.com/

Documents

Nepojistné systémy sociálního zabezpečení LS 2014