Německá gramatika - Wiki

Německá gramatikaTyp jazyka

Typ jazyka: flexivní jazyk.Slovosled

Druhslovosledu:

SVO, částečně volný.

Větné členy,které mohoubýtnevyjádřeny:

všechny členy musí býtvyjádřeny.

ČlenČlen určitý: der (mužský), die

(ženský), das (střední), die(množné číslo).

Člen neurčitý: ein (mužský), eine(ženský), ein (střední),množné číslo nemáneurčitý člen.

Člen dělivý: není.Bez členu: vlastní jména,

nepočitatelné věci,ustálené fráze.

Podstatná jménaGramatickékategorie upodstatnýchjmen:

číslo, rod, pád.

Duál: není.Plurál: dán členem a případně

koncovkou nebo změnouv kmeni slova.

Skloňování: pomocí členu, někdypřebírá koncovku.Slovesa

Gramatickékategorie usloves:

čas, způsob, slovesný rod,osoba, číslo.

Časování: existuje 6 slovesnýchčasů:

prezens (přítomný),préteritum(souminulý),perfektum(minulý),plusquamperfektum(předminulý),futurum (budoucí),futurum II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek popisuje některá základní pravidla gramatikyněmeckého jazyka.

1 Podstatná jména1.1 Členy substantiv

1.1.1 Členy určité1.1.2 Členy neurčité

2 Přídavná jména2.1 Přídavná jména v přísudku2.2 Přídavná jména v přívlastku

2.2.1 Skloňování přídavných jmen počlenu určitém2.2.2 Skloňování přídavných jmen počlenu neurčitém2.2.3 Skloňování přídavných jmenv množném čísle bez členu2.2.4 Skloňování přídavných jmenv jednotném čísle bez členu

2.3 Stupňování3 Zájmena

3.1 Osobní zájmena3.2 Přivlastňovací zájmena3.3 Tázací zájmena

4 Číslovky4.1 Číslovky základní4.2 Číslovky řadové

5 Slovesa5.1 Infinitiv

5.1.1 Infinitiv přítomný5.1.2 Infinitiv minulý

5.2 Dělení sloves5.2.1 Slabá (pravidelná) slovesa5.2.2 Silná (nepravidelná) slovesa5.2.3 Modální (způsobová) slovesa5.2.4 Pomocná slovesa

5.3 Časování sloves5.3.1 Přítomný čas (prezens)

5.3.1.1 Slabá (pravidelná)5.3.1.2 Silná (nepravidelná)5.3.1.3 Modální slovesa5.3.1.4 Pomocná slovesa

Německá gramatika - Wikipedie http://cs.wikipedia.org/wiki/Německá_gramatika

1 of 21 10.08.2012 13:59

(předbudoucí).

Záporslovesa: pomocí nicht, které

stojí vždy zaurčitým slovesempomocí zájmenakein, kterým sevyjadřuje záporu substantiv.

Otázka: obrácením slovosledu naVSO, případně přidánímtázacího zájmena.

Zvratnáslovesa:

pomocí zájmene sich,které se skloňuje podleosoby a čísla.

Přídavná jménaSkloňování: pomocí členu nebo

koncovky.Stupňování: 3 stupně – pozitiv (bez

koncovky), komparativ(koncovka -er), superlativ(koncovka -este).Příslovce

Stupňování: podobné jako stupňováníadjektiv.

komparativ (koncovka-er), superlativ (koncovka-(e)ste a předložka am).

Tvoření: mají buď tvar adjektiva,nebo mají svůj vlastnítvar.Zájmena

Skloňováníosobníchzájmen:

mají 4 pády.

Přivlastňovacízájmena:

mají samostatné tvary.

ČíslovkySkloňováníčíslovek:

základní nesklonné,řadové se skloňují jakoadjektiva.

Tvorbačíslovekřadových:

ze základních pomocíkoncovky -te nebo -ste.

ZvláštnostiZvláštnostigramatiky:

podstatná jména jsoupsána s velkým písmenem.

5.3.2 Préteritum (čas souminulý)5.3.2.1 Préteritum slabých sloves5.3.2.2 Préteritum silných sloves5.3.2.3 Préteritum smíšených sloves5.3.2.4 Préteritum modálních sloves5.3.2.5 Préteritum pomocnýchsloves

5.3.3 Perfektum (čas minulý)5.3.3.1 Perfektum slabých sloves5.3.3.2 Perfektum silných sloves5.3.3.3 Perfektum smíšených sloves5.3.3.4 Perfektum modálních sloves5.3.3.5 Perfektum pomocnýchsloves

5.3.4 Předminulý čas(plusquamperfektum)5.3.5 Budoucí čas (futurum I)5.3.6 Předbudoucí čas (futurum II)

5.4 Slovesné způsoby5.4.1 Konjunktiv

5.4.1.1 Konjunktiv préterita5.4.1.2 Konjunktivplusquamperfekta5.4.1.3 Konjunktiv přítomného času5.4.1.4 Konjunktiv minulého času(perfekta)5.4.1.5 Konjunktiv budoucího času

5.4.2 Kondicionál – opisný tvar s würde5.4.3 Imperativ

5.5 Slovesný rod5.5.1 Trpný rod

5.5.1.1 Průběhový trpný rod5.5.1.2 Stavový trpný rod

6 Předložky6.1 Předložky s druhým pádem6.2 Předložky s druhým i třetím pádem6.3 Předložky se třetím pádem6.4 Předložky se čtvrtým pádem6.5 Předložky se třetím i čtvrtým pádem6.6 Pozice předložky k danému jménu

7 Zkratky8 Předpony

8.1 Odlučitelné8.2 Neodlučitelné

Píšeme vždy velké počáteční písmeno. V textu používáme členy, ne však vždy. Množné číslo se tvořípomocí členu die, někdy pomocí přehlásky, či koncovky. Skloňování probíhá hlavně pomocí členu. Němčina


2 of 21 10.08.2012 13:59

zná 4 pády: 1. pád Nominativ, 2. pád Genitiv, 3. pád Dativ, 4. pád Akuzativ. Místo českého 5. pádu sepoužívá 1. pádu, místo českého 6. a 7. pádu se používá zpravidla jméno s předložkou s 2., 3. nebo 4. pádem(výjimečně bezpředložkový 2., 3. nebo 4. pád).

Členy substantiv

Členy určité

Členy určité používáme pro označení konkrétní věci, které známe. Tedy pro konkrétního muže použijemeder Mann, pro neurčitého („nějakého“) muže použijeme ein Mann.

jednotné číslo množnéčíslorod mužský ženský střední

1. pád Der Die Das Die

2. pád Des Der Des Der

3. pád Dem Der Dem Den

4. pád Den Die Das Die

Členy neurčité

jednotné číslo

rod mužský ženský střední

1. pád Ein Eine Ein

2. pád Eines Einer Eines

3. pád Einem Einer Einem

4. pád Einen Eine Ein

V množném čísle není neurčitý člen používán, v tomto případě se používá podstatné jméno bez členu.

Přídavná jména mohou ve větě být v přívlastku nebo v přísudku. Německá adjektiva se skloňují pouze,pokud jsou v přívlastku. Na rozdíl od češtiny nejsou v německém jazyce přivlastňovací přídavná jména.Místo nich se využívá 2. pádu podstatných jmen (die Kleidung des Vaters – otcovo oblečení).

Přídavná jména v přísudku

Přídavná jména, která jsou v přísudku – po slovese sein – nemají žádnou koncovku a jsou tedy ve stejnémtvaru pro všechny rody i čísla.

Du bist fleißig. – Ty jsi pilný/á/é.Sie ist fleißig. – Ona je pilná.

Přídavná jména v přívlastku

Přídavná jména, která se pojí s podstatným jménem, jsou ohýbána podle jeho rodu a čísla.


3 of 21 10.08.2012 13:59

Skloňování přídavných jmen po členu určitém

Přídavná jména po určitém členu a zájmenech dieser a jeder mají pouze koncovky -e a -en. Koncovka -e sevyskytuje jen v 1. pádě všech rodů jednotného čísla a ve 4. pádě ženského a středního rodu také jednotnéhočísla.

jednotné číslo


1. pád -eder junge Freund –mladý přítel

-edie junge Mutter –mladá matka

-edas junge Mädchen -mladá dívka

2. pád -en des jungen Freund(e)s -en der jungen Mutter -en des jungen Mädchens

3. pád -en dem jungen Freund -en der jungen Mutter -en dem jungen Mädchen

4. pád -en den jungen Freund -e die junge Mutter -e das junge Mädchen

množné číslo

1. pád -en die jungen Freunde, Mütter, Mädchen – mladí/é přátelé, matky, dívky

2. pád -en der jungen Freunde, Mütter, Mädchen

3. pád -en den jungen Freunden, Müttern, Mädchen

4. pád -en die jungen Freunde, Mütter, Mädchen

Skloňování přídavných jmen po členu neurčitém

Po neurčitém členu jsou koncovky určitého členu -er, -e, -es v 1. pádě všech rodů a ve 4. pádě roduženského a středního. V ostatních pádech je koncovka -en.

jednotné číslo


1. pád -erein junger Freund –mladý přítel

-eeine junge Mutter –mladá matka

-esein junges Mädchen –mladá dívka

2. pád -eneines jungenFreund(e)s

-en einer jungen Mutter -en eines jungen Mädchens

3. pád -en einem jungen Freund -en einer jungen Mutter -en einem jungen Mädchen

4. pád -en einen jungen Freund -e eine junge Mutter -es ein junges Mädchen

Skloňování přídavných jmen v množném čísle bez členu

Přídavná jména v množném čísle s podstatným bez určitého členu (tedy bez členu) mají koncovky členuurčitého -e, -er, -en, -e.

množné číslo

1. pád -e junge Freunde, Mütter, Mädchen – mladí/é přátelé, matky, dívky

2. pád -er junger Freunde, Mütter, Mädchen

3. pád -en jungen Freunden, Müttern, Mädchen

4. pád -e junge Freunde, Mütter, Mädchen


4 of 21 10.08.2012 13:59

Skloňování přídavných jmen v jednotném čísle bez členu

Přídavná jména v jednotném čísle bez členu mají koncovky podobně jako člen určitý, kromě 2. pádumužského a středního rodu, kde je koncovka -en.

jednotné číslo


1. pád -er guter Käse – dobrý sýr -e gute Milch – dobré mléko -es gutes Bier – dobré pivo

2. pád -en guten Käses -er guter Milch -en guten Bier(e)s

3. pád -em gutem Käse -er guter Milch -em gutem Bier

4. pád -en guten Käse -e gute Milch -es gutes Bier

Stupňování

1. st. klein (malý);2. st. kleiner (menší) – tvořeno pomocí přehlásky (někdy) a koncovky er;3. st. der/die/das kleinste (nejmenší) – tvořeno pomocí přehlásky (někdy) a koncovky (e)ste.

Řada přídavných jmen se skloňuje nepravidelně:

1. st. hoch (vysoký),2. st. höher (vyšší),3. st. der/die/das höchste (nejvyšší).

Osobní zájmena

Osobní zájmena se podobně jako v češtině liší podle osoby a čísla. Ve 3. osobě jednotného čísla se zájmenarozlišují také podle rodu. Na rozdíl od češtiny je pro 3. osobu množného čísla pouze jeden tvar sie. Dalšímrozdílem je, že němčina pro vykání jedné nebo více osobám používá 3. osobu množného čísla, která se vždyzapisuje velkým počátečním písmenem (Sie). V němčině se tedy místo vykání používá onikání.

Skloňování osobních zájmen

Jednotné číslo Množné číslo

1. os. 2. os. 3. os. 1. os. 2. os. 3. os. Vyk.

překlad já ty on ona ono my vy oni/y/a Vy

1. pád ich du er sie es wir ihr sie Sie

2. pád meiner deiner seiner ihrer seiner unser euer ihrer Ihrer

3. pád mir dir ihm ihr ihm uns euch ihnen Ihnen

4. pád mich dich ihn sie es uns euch sie Sie

Přivlastňovací zájmena

Tvary přivlastňovacích zájmen závisí na osobě, které přivlastňujeme, na rodě a pádě jména, ke kterému sezájmeno váže. Přivlastňovací zájmena se skloňují v jednotném čísle jako člen neurčitý (např.: rod mužský


5 of 21 10.08.2012 13:59

pro 1. os. – 1. p. mein, 2. p. meines, 3. p. meinem, 4. p. meinen atd.). V množném čísle se skloňují jako členurčitý (např.: pro 1. os. – 1. p. meine, 2. p. meiner, 3. p. meinen, 4. p. meine atd.). Při použitípřivlastňovacího zájmene se vynechává člen. Stejně jako je tomu u osobních zájmen, pro vykání se používázájmeno 3. osoby jednotného čísla, které se zapisuje vždy velkým počátečním písmenem (Ihr).

Přivlastňovací zájmena v 1. pádě pro muž., žen. a stř. rod

Jednotné číslo Množné číslo

1. os. mein, meine, mein můj, má, mé unser, unsere, unser náš, naše

2. os. dein, deine, dein tvůj, tvá, tvé euer, eure, euer váš, vaše

3. os. sein, seine, sein jeho ihr, ihre, ihr jejich

3. os. ihr, ihre, ihr její Ihr, Ihre, Ihr Váš, Vaše

3. os. sein, seine, sein jeho

Tázací zájmena

Wer? – Kdo?Was? – Co?

1. pád wer was

2. pád wessen

3. pád wem

4. pád wen was

Po zájmenu wessen následuje podstatné jméno bez členu.

Wessen Buch ist das? – Čí je ta kniha?Wem hast du es gesagt? – Komu jsi to řekl?

Zájmeno welcher, welche, welches (který, která, které) se skloňuje v obou číslech jako člen určitý. Tímtozájmenem vybíráme z určitého počtu. U zájmena was für ein (jaký) se skloňuje pouze neurčitý člen. Předlátkovými jmény a v množném čísle je tvar bez neurčitého členu was für. Zájmenem was für ein se ptáme navlastnosti. Zájmenem wie (jaký) se ptáme na přídavné jméno v přísudku. Následuje po něm sloveso sein(být).

Welches Buch liest du jetzt? – Kterou knihu teď čteš?In welchem Haus wohnen Sie? – V jakém domě bydlíte?Was für Bier trinkst du? – Jaké pivo piješ?Was für ein Mann ist er? Er ist ein netter Mann. – Jaký je on muž? On je milý muž.Wie ist der Mann? Der Mann ist nett. – Jaký je ten muž? Ten muž je milý.

Číslovky základní

Základní číslovky od 0–12 mají své vlastní názvy, vyšší číslovky se tvoří skládáním:

die Null – nula, vier – čtyři, neun – devět,


6 of 21 10.08.2012 13:59

eins – jedna,zwei – dva,drei – tři,

fünf – pět,sechs – šest,sieben – sedm,acht – osm,

zehn – deset,elf – jedenáct,zwölf – dvanáct;

drei + zehn = dreizehn – třináct,sieben + zehn = siebzehn – sedmnáct,zwanzig – dvacet,eins + zwanzig = einundzwanzig,zwei + zwanzig = zweiundzwanzig,dreißig – třicet,hundert – sto,hundert + eins = hunderteines – sto jedna,

Od číslovek základních se poté odvíjí jiné skupiny číslovek.

Číslovky řadové

Řadové číslovky se od číslovek základních tvoří přidáním přípony -te, od čísla 20 výše příponou -ste.Některé číslovky se tvoří nepravidelně:

der/die/das erste – první,der/die/das zweite – druhý,dritte – třetí,vierte – čtvrtý,fünfte – pátý,

siebte – sedmý,dreizehnte – třináctý,zwanzigste – dvacátý,hundertste – stý.

Slovesa se píší s malým počátečním písmenem, v hlavní větě mají první, nebo druhé místo.

Infinitiv

Infinitivy jsou v němčině dva: přítomný a minulý.

Infinitiv přítomný

Infinitiv přítomný je u většiny sloves tvořen koncovkou -en:

spielen (hrát),machen (dělat).

Výjimkou je sloveso sein (být).

Infinitiv minulý

Infinitiv minulý je tvořen příčestím minulým plnovýznamového slovesa a infinitivem pomocného slovesa


7 of 21 10.08.2012 13:59

haben, nebo sein. Ve většině případů se používá haben; sein se používá u sloves se změnou místa (fahren,gehen), změnou stavu (werden, sterben) a sloves sein a bleiben:

kaufen – gekauft haben (doslova mít nakoupeno),gehen – gegangen sein,sein – gewesen sein.

Dělení sloves

Německá slovesa lze podle způsobu časování a funkci ve větě rozdělit do několika skupin.

Slabá (pravidelná) slovesa

Tato slovesa se časují zcela pravidelně. Jsou to např. následující slovesa:

begleiten – doprovázet,besuchen – navštívit,machen – dělat,sagen – říci,wohnen – bydlet.

Silná (nepravidelná) slovesa

Jedná se o starší skupinu sloves. U těchto sloves dochází ke změnám samohlásek v kmeni slova (u některýchsloves dochází i k dalším změnám). Časování je také v některých případech odlišné od slabých sloves. Lzeje rozdělit do tří skupin podle změny kmenové samohlásky v préteritu a v perfektu:

skupina 1‑2‑1 – u této skupiny dochází ke změně kmenové samohlásky pouze v préteritu. Infinitiv apříčestí minulé obsahují stejnou samohlásku:

fahren (jet) – fuhr – gefahren,laufen (běžet) – lief – gelaufen,sehen (vidět) – sah – gesehen;

skupina 1‑2‑2 – v této skupině jsou slovesa, která mají kmenovou samohlásku v préteritu a perfektustejnou:

bleiben (zůstat) – blieb – geblieben,verstehen (rozumět) – verstand – verstanden;

skupina 1‑2‑3 – v infinitiv, v préteritu a v perfektu jsou různé kmenové samohlásky:

beginnen (začít) – begann – begonnen,nehmen (vzít) – nahm – genommen,sprechen (mluvit) – sprach – gesprochen.

Modální (způsobová) slovesa

Zpravidla se pojí s infinitivem významového slovesa. Dochází u nich ke změnám hlásek v kmeni slova.Jedná se o následující slovesa:

dürfen – smět,


8 of 21 10.08.2012 13:59

können – moci, umět,mögen – mít rád (nejčastěji se používají tvary konjuktivu préterita [podmiňovací způsob přítomný] –ich möchte, du möchtest, er möchte, wir möchten, … – který znamená chtěl bych, rád bych),müssen – muset,wollen – chtít,sollen – mít (ve smyslu „mít povinnost“, např. wir sollen schon nach Hause gehen – už máme jítdomů),wissen – vědět (není způsobové sloveso, ale řadí se mezi ně podle německých pravopisců).

Pomocná slovesa

Slouží k tvorbě některých slovesných časů. Jedná se o následující slovesa:

sein – být,haben – mít,werden – stát se (ve spojení s přídavným jménem vyjadřuje změnu stavu, např. wir werden alt –stárneme).

Časování sloves

V německém jazyce existuje 6 slovesných časů:

přítomný čas (prezens),préteritum (souminulý) - používá se v monologické řeči, v mluvené se vyskytuje zřídka (výjimkoujsou slovesa haben a sein),perfektum (minulý) – užívá se převážně v běžné, neoficiální řeči mluvené i psané, v dialogu,plusquamperfektum (předminulý) – používán zřídka,budoucí čas (futurum) – používá se spíše zřídka, obvykle se nahrazuje časem přítomným,předbudoucí čas (futurum II) – používá se k vyjáření děje probíhajícho před jiným budoucím dějem.

Přítomný čas (prezens)

Slabá (pravidelná)

Slabá (pravidelná) slovesa v přítomném čase přebírají ke kmeni slovesa (bez infinitivní koncovky -en)koncovky -e, -st, -t, -en, -t, -en. Pokud kmen slovesa končí na -t nebo -d, vsouvá se před koncovkusamohláska -e- (kromě koncovek -e a -en).

Časování slabých sloves v přítomném čase

infinitiv machen (dělat) begleiten (doprovázet)

kmen mach- begleit-

ich mache dělám begleite doprovázím

du machst děláš begleitest doprovázíš

er / sie / es macht dělá begleitet doprovází

wir machen děláme begleiten doprovázíme

ihr macht děláte begleitet doprovázíte

sie machen dělájí begleiten doprovází

Sie machen děláte begleiten doprovází


9 of 21 10.08.2012 13:59

Silná (nepravidelná)

Silná slovesa se mají v přítomném čase stejné koncovky jako slovesa slabá. U silných však docházív některých osobách ke změně kmenové samohlásky.

Změna a–ä, au–äu – u sloves, která mají kmenovou samohlásku -a- nebo -au-, se mění kmenovásamohláska jen v 2. a 3. osobě jednotného čísla na samohlásku -ä- nebo -äu-:

fahren (jet) – du fährst, er fährt,laufen (běžet) – du läufst, er läuft.

Změna e–ie, e–i – U sloves s kmenovou samohláskou -e- dochází ke změně v 2. a 3. osobě jednotnéhočísla a také v 2. osobě jednotného čísla rozkazovacího způsobu. Kmenové -e- se mění na -ie- nebo -i-:

sehen (vidět) – du siehst, er sieht – Sieh!sprechen (mluvit) – du sprichst, er spricht – Sprich!

U některých sloves dochází i k dalším změnám.nehmen (vzít) – du nimmst, er nimmt – Nimm!

Modální slovesa

Pro časování v přítomném čase je u modálních sloves typická změna kmenové samohlásky v jednotnémčísle (ich darf, wir dürfen, ich kann, wir können). Dalším znakem je stejný tvar pro 1. a 3. osobu jednotnéhočísla.

Časování modálních sloves v přítomném čase

dürfen(smět)

können (moci,umět)

mögen (mítrád)

müssen(muset)

sollen (mít"povinnost")

wollen(chtít)

wissen(vědět)

ich darf kann mag muss soll will weiß

du darfst kannst magst musst sollst willst weißt

er darf kann mag muss soll will weiß

wir dürfen können mögen müssen sollen wollen wissen

ihr dürft könnt mögt müsst sollt wollt wisst

sie dürfen können mögen müssen sollen wollen wissen

Pomocná slovesa

Sloveso sein (být) má zcela nepravidelné časování:

ich bin – jsem;du bist – jsi;er ist – je;wir sind – jsme;ihr seid – jste;sie sind – jsou;Sie sind – jste.

Slovesa haben (mít) a werden (stát se) mají v přítomném čase nepravidelnou 2. a 3. osobu čísla jednotného.Ostatní osoby jsou pravidelné:

haben â ich habe, du hast, er hat, wir haben, ihr habt, sie haben


10 of 21 10.08.2012 13:59

werden – ich werde, du wirst, er wird, wir werden, ihr werdet, sie werden

Préteritum (čas souminulý)

Préteritum slabých sloves

Slovesný kmen je doplněn koncovkami -te, -test, -te, -ten, -tet, -ten. Pokud kmen slovesa končí na -t nebo -d,vkládá se před koncovku samohláska -e- jako v přítomném čase. V préteritu jsou tvary 1. a 3. osobyjednotného čísla stejné.

Časování slabých sloves v préteritu

infinitiv sagen (říci) begleiten (doprovázet)

kmen sag- begleit-

ich sagte řekl jsem begleitete doprovázel jsem

du sagtest řekl jsi begleitetest doprovázel jsi

er / sie / es sagte řekl begleitete doprovázel

wir sagten řekli jsme begleiteten doprovázeli jsme

ihr sagtet řekli jste begleitetet doprovázeli jste

sie sagten řekli begleiteten doprovázeli

Sie sagten řekl jste begleiteten doprovázel jste

Préteritum silných sloves

U silných sloves v préteritu dochází vždy ke změně kmenové samohlásky. Koncovky jsou stejné jakou přítomného času, pouze tvary 1. a 3. osobě jednotného čísla jsou bez koncovky. U některých slov docházíi dalším změnám v kmeni slova.

Časování silných sloves v préteritu

infinitiv fahren (jet) schreiben (psát) trinken (pít)

kmen fahr- schreib- trink-

změněný kmen fuhr- schrieb- trank-

ich fuhr jel jsem schrieb psal jsem trank pil jsem

du fuhrst jel jsi schriebst psal jsi trankst pil jsi

er / sie / es fuhr jel schrieb psal trank pil

wir fuhren jeli jsme schrieben psali jsme tranken pili jsme

ihr fuhrt jeli jste schriebt psali jste trankt pili jste

sie fuhren jeli schrieben psali tranken pili

Préteritum smíšených sloves

U smíšených sloves se préteritum tvoří pomocí stejných koncovek jako u slabých sloves (-te, -test, -te, -ten,-tet, -ten). Dochází však u nich ke změně kmenové samohlásky -e- na -a-:

rennen – ich rannte – utíkal jsem,kennen – ich kannte – znal jsem.


11 of 21 10.08.2012 13:59

U některých sloves dochází i k dalším změnám:

bringen – ich brachte – přinesl jsem.

Préteritum modálních sloves

Modální slovesa tvoří préteritum stejně jako slovesa slabá (pravidelná). Slovesa, která mají přehlásku(dürfen, können, müssen), ji ztrácejí. U slovesa wissen se mění kmenová samohláska. Préteritum slovesamögen se používá zřídka.

Časování modálních sloves v préteritu (souminulý čas)

infinitiv préteritum česky

dürfen ich durfte, du durftest, er durfte, … směl jsem, …

können ich konnte, du konntest, er konnte, … mohl jsem, …

mögen ich mochte, du mochtest, er mochte, … měl jsem rád, …

müssen ich musste, du musstest, er musste, … musel jsem, …

sollen ich sollte, du solltest, er sollte, … měl jsem, …

wollen ich wollte, du wolltest, er wollte, … chtěl jsem, …

wissen ich wusste, du wusstest, er wusste, … věděl jsem, …

Préteritum pomocných sloves

Tvary pomocných sloves v préteritu jsou nepravidelné. Opět 1. a 3. osoba jednotného čísla je stejná.

Časování pomocných sloves v préteritu

sein (být) haben (mít) werden (stát se)

ich war – byl jsem hatte – měl jsem wurde – stal jsem se

du warst hattest wurdest

er / sie / es war hatte wurde

wir waren hatten wurden

ihr wart hattet wurdet

sie waren hatten wurden

Perfektum (čas minulý)

Perfektum je tvořeno pomocí pomocného slovesa v přítomném čase a příčestí minulého. Pomocnýmslovesem může být sloveso haben (mít) nebo sein (být). Ve většině případů se používá sloveso haben.Pomocné sloveso sein se používá u sloves, která vyjadřují pohyb nebo změnu stavu. Významové slovesov příčestí minulém se umisťuje na konec věty.

Perfektum slabých sloves

Příčestí minulé se tvoří pomocí předpony ge- a přípony -t nebo -et (u sloves končících na -t nebo -d):

machen (dělat) – gemacht.


12 of 21 10.08.2012 13:59

Slovesa, která mají odlučitelnou předponu, vkládají ge- mezi předponu a kmen slovesa:

aufpassen (dávat pozor) – aufgepasst.

Předpona ge- se nepřidává k slovesům:

s neodlučitelnou předponou: begleiten (doprovázet) - begleitet,se dvěma předponami: vorbereiten (připravit) - vorbereitet,končících na -ieren: studieren (studovat) - studiert.

Perfektum silných sloves

Perfektum silných sloves se tvoří podobně jako u sloves slabých, rozdíl je pouze v jiné koncovce, která je-en. U silných sloves skupiny 1‑2‑2 a 1‑2‑3 dochází k změnám kmenových samohlásek:

fahren (jet) – gefahren (skupina 1‑2‑1 – bez změny samohlásky v perfektu),schreiben (psát) – geschrieben,trinken (pít) – getrunken.

Příklad:

Sie hat mir nicht geschrieben. – Ona mi nenapsala.Wir sind nach Hause gefahren. – Jeli jsme domů.

Perfektum smíšených sloves

Tvoří se zcela stejně jako u slabých sloves. Liší se pouze tím, že dochází ke změně kmenové samohlásky -e-na -a-, případně dochází i jiným změnám:

bringen (přinést) – gebracht,rennen (utíkat) – gerannt,kennen (znát) – gekannt-

Příklad:

Wir haben ihn nicht gekannt. – Neznali jsme ho.Er ist nach Hause gerannt. – Utíkal domů.

Perfektum modálních sloves

Perfektum se tvoří podobně jako perfektum slabých (pravidelných) sloves. V perfektu modálních sloves sejako pomocné sloveso používá sloveso haben. U sloves dürfen, können, mögen, müssen a wissen dochází kestejným změnám kmenové samohlásky jako v případě préterita (souminulý čas). Příčestí minulé se jinaktvoří stejně jako u slabých sloves. Pokud je ve větě s modálním slovesem i sloveso významové, je modálnísloveso v infinitivu – tzv. vazba dvou infinitivů:

dürfen – ich habe gedurft – směl jsem,können – ich habe gekonnt – mohl jsem,mögen – ich habe gemocht – měl jsem rád,müssen – ich habe gemusst – musel jsem,sollen – ich habe gesollt – měl jsem,wollen – ich habe gewollt – chtěl jsem,wissen – ich habe gewusst – věděl jsem.


13 of 21 10.08.2012 13:59

Příklad:

Er hat nicht gekonnt. – On nemohl.Er hat nicht kommen können. – On nemohl přijít. (vazba dvou infinitivů)

Perfektum pomocných sloves

Sloveso haben tvoří perfektum pravidelně (gehabt) a pojí se s pomocným slovesem haben:

Ich habe keine Zeit gehabt. – Neměl jsem čas.

Pomocná slovesa sein a werden mají nepravidelné příčestí minulé – gewesen, geworden. V perfektu se pojís pomocným slovesem sein.

Wo bist du gewesen? – Kde jsi byl?Sie ist Verkäuferin geworden. – Stala se prodavačkou.

Předminulý čas (plusquamperfektum)

Tvoří se podobně jako perfektum. Pomocná slovesa haben a sein jsou však časována v préteritu.Významové sloveso je v příčestí minulém. Plusquamperfektum vyjadřuje minulý děj, který předcházeljinému ději minulému. V mluvené řeči není plusquamperfkta příliš využíváno.

haben – ich hatte gemacht, du hattest gemacht, er hatte gemacht, …sein – ich war abgereist, du warst abgereist, er war abgereist, …

Budoucí čas (futurum I)

Tvoří se pomocí určitého tvaru slovesa werden v přítomném čase a infinitivu významového slovesa. Tentoinfinitiv je umístěn na konci věty, podobně jako po způsobových slovesech nebo příčestí minulé u perfekta.Ve vedlejší větě je sloveso werden na konci až za infinitivem významového slovesa:

ich werde arbeiten – budu pracovat,du wirst arbeiten – budeš pracovat,er wird arbeiten – bude pracovat,wir werden arbeiten – budeme pracovat,ihr werdet arbeiten – budete pracovat,sie werden arbeiten – budou pracovat.

Příklad:

Wir werden lange arbeiten. – Budeme dlouho pracovat.Sie sagt, dass sie lange arbeiten wird. – Říká, že bude pracovat dlouho.

Předbudoucí čas (futurum II)

Tento čas se v němčině moc nepoužívá. Tvoří se pomocí určitého tvaru slovesa werden v přítomném čase ainfinitivu minulého významového slovesa:

ich werde gegangen sein – budu chodit,du wirst gegangen sein – budeš chodit,er wird gegangen sein – bude chodit,wir werden gegangen sein – budeme chodit,


14 of 21 10.08.2012 13:59

ihr werdet gegangen sein – budete chodit,sie werden gegangen sein – budou chodit.

Používá se k vyjádření domněnky o minulosti a k vyjádření budoucího děje probíhajícího před jinýmbudoucím dějem (vyjádřeným futurem I).

Slovesné způsoby

Kromě oznamovacího způsobu se v němčině vyskytuje konjunktiv, kondicionál (podmiňovací způsob) aimperativ (rozkazovací způsob).

Konjunktiv

V němčině se konjunktiv používá k vyjádření podmiňovacího způsobu, přání a v nepřímé řeči.

Konjunktiv préterita

Konjunktiv préterita v němčině odpovídá českému podmiňovacímu způsobu v přítomném čase. Tvarykonjunktivu préterita se tvoří z tvarů préterita oznamovacího způsobu a koncovek -e, -est, -e, -en, -et, -en.U silných, modálních a pomocných sloves dochází k přehlásce kmenové samohlásky. Slabá slovesa sev konjunktivu préterita používají málo, protože svým tvarem se neliší od tvarů préterita oznamovacíhozpůsobu.

Zřídka se také v konjunktivu préterita používají silná slovesa. Výjimkou jsou slovesa:

bleiben – ich bliebe – zůstal bychgehen – ich ginge – šel bychlassen – ich ließe – nechal bychkommen – ich käme – přišel bychtun – ich täte – dělal bych

Místo konjunktivu préterita se u slabých a silných sloves užívá opisný tvar s würde (kondicionál).

Modální slovesa sollen a wollen nemají přehlásku. Konjunktivních tvarů préterita slovesa wollen se užíváv podmiňovacím významu výjimečně. Místo něj se používají tvary ich möchte, du möchtest, … slovesamögen.

Časování modálních sloves v konjunktivu préterita

dürfen(smět)

können(moci, umět)

mögen (mítrád)

müssen(muset)

sollen (mít„povinnost“)

wollen(chtít)

wissen(vědět)

ichdürfte –směl bych

könnte –mohl bych

möchte –chtěl bych

müsste –musel bych

sollte – měl bychwollte –chtěl bych

wüsste –věděl bych

du dürftest könntest möchtest müsstest solltest wolltest wüsstest

er dürfte könnte möchte müsste sollte wollte wüsste

wir dürften könnten möchten müssten sollten wollten wüssten

ihr dürftet könntet möchtet müsstet solltet wolltet wüsstet

sie dürften könnten möchten müssten sollten wollten wüssten

Tvary konjunktivu préterita pomocných sloves:


15 of 21 10.08.2012 13:59

Časování pomocných sloves v konjunktivu préterita

sein (být) haben (mít) werden (stát se)

ich wäre – byl bych hätte – měl bych würde – stal bych se

du wärest hättest würdest

er / sie / es wäre hätte würde

wir wären hätten würden

ihr wäret hättet würdet

sie wären hätten würden

Konjunktiv plusquamperfekta

Vyjadřuje se jím podmiňovací způsob v minulosti. Tvoří se podobně jako perfektum oznamovacíhozpůsobu. Pomocná slovesa haben a sein se časují v konjunktivu préterita. Významové sloveso je v příčestíminulém a stojí vždy na konci věty. Výjimkou jsou modální slovesa, která zůstávají v infinitivu, pokud je vevětě ještě další sloveso, jedná se o tzv. vazbu dvou infinitivů.

machen – ich hätte gemacht – byl bych dělalschreiben – ich hätte geschrieben – byl bych napsalfahren – ich wäre gefahren – byl bych jelkönnen – ich hätte gekonnt – byl bych mohlkönnen – ich hätte gehen können – byl bych mohl jít (vazbu dvou infinitivů)

Konjunktiv přítomného času

Používá se v nepřímé řeči. Pro tvorbu konjunktivu přítomného času se vychází z infinitivu. Koncovky jsou-e, -est, -e, -en, -et, -en. 1. a 3. osoba jednotného čísla má stejný tvar. Tvary 1. osoby jednotného čísla a 1. a3. osoby množného čísla se shodují s tvary v přítomném čase oznamovacího způsobu, pokud jsou tyto tvarypravidelné. U žádných sloves nedochází k přehlásce, pokud není přehláska již v infinitivu jako u některýchmodálních sloves. Sloveso sein má v 1. a 3. osobě jednotného čísla tvar bez koncovky -e.

Časování sloves v konjunktivu přítomného času

sein(být)

haben(mít)

werden (státse)

machen(dělat)

sehen(vidět)

müssen(muset)

wissen(vědět)

ich sei habe werde mache sehe müsse wisse

du seiest habest werdest machest sehest müssest wissest

er / sie /es

sei habe werde mache sehe müsse wisse

wir seien haben werden machen sehen müssen wissen

ihr seiet habet werdet machet sehet müsset wisset

sie seien haben werden machen sehen müssen wissen

Konjunktiv minulého času (perfekta)

Užívá se v nepřímé řeči. Tvoří se podobně jako perfektum oznamovacího způsobu. Pomocná slovesa habena sein jsou však v přítomném konjunktivu:

fahren (jet) – ich sei gefahren;


16 of 21 10.08.2012 13:59

machen (dělat) – du habest gemacht.

Konjunktiv budoucího času

Používá se v nepřímé řeči. Vytváří se jako budoucí čas oznamovacího způsobu. Pomocné sloveso werden ječasováno v konjunktivu přítomného času:

arbeiten (pracovat) – ich werde arbeiten;machen (dělat) – du werdest machen.

Kondicionál – opisný tvar s würde

Pro vyjádření podmiňovacího způsobu u slabých a silných sloves se místo tvarů konjunktiva préterita užíváopisného tvaru s pomocným slovese werden a infinitivem významového slovesa. Sloveso werden ječasováno v konjunktivu préterita:

ich würde arbeiten – pracoval bych;du würdest arbeiten – pracoval bys;er würde arbeiten – pracoval by;wir würden arbeiten – pracovali bychom;ihr würdet arbeiten – pracovali byste.sie würden arbeiten – pracovali by.

Příklad:

Das würden wir nicht sagen. – To bychom neřekli.Würden Sie auch kommen? – Přišel byste také?

Imperativ

Rozkazovací způsob má stejnou funkci jako v češtině. Také osoby, ve kterém v němčině imperativ existuje,jsou také stejné jako v češtině. Koncovky jsou stejné jako u příslušných osob v přítomném časeoznamovacího způsobu. V 2. osobě jednotného čísla se může vypustit koncovka -e. Ta je povinná pouzeu sloves končících v kmeni na -t nebo -d. Tvary 2. osoby jednotného čísla a 2. osoby množného čísla nemajíosobní zájmeno. U ostatních tvarů stojí zájmeno až za slovesem. Silná slovesa, u kterých dochází v 2. a3. osobě jednotného čísla přítomného času ke změně kmenové samohlásky -e- na -ie- nebo -i-, majív imperativu v 2. osobě jednotného čísla také změnu kmenové samohlásky -e- na -ie- nebo -i-. Sloveso seinmá v imperativu nepravidelné tvary.

Rozkazovací způsob (imperativ)

sein (být) sagen (říci) warten (čekat) sprechen (mluvit)

2. os. jed. č. Sei! Buď! Sag(e)! Řekni! Warte! Čekej! Sprich! Mluv!

2. os. mn. č. Seid! Buďte! Sagt! Řekněte! Wartet! Čekejte! Sprecht! Mluvte!

1. os. mn. č.Seinwir!

Buďme!Sagenwir!

Řekněme!Wartenwir!

Čekejme!Sprechenwir!

Mluvme!

3. os. mn. č.(vykání)

SeinSie!

Buďte!SagenSie!

Řekněte!WartenSie!

Čekejte!SprechenSie!

Mluvte!

Příklad:

Kommen Sie bitte herein! – Pojďte prosím dovnitř!


17 of 21 10.08.2012 13:59

Trinken wir es sofort! – Vypijme to ihned!Mach(e) schon! – Dělej už!Seid gut! – Buďte hodní!

Slovesný rod

Slovesný rod je v němčině činný (pravidla viz vyše), nebo trpný.

Trpný rod

Trpný rod je v němčině dvojí: průběhový (nedokonavý) a stavový (dokonavý).

V trpném rodě je původce děje nejčastěji vyjádřen pomocí předložek mit, durch, nebo von.

Průběhový trpný rod

Průběhový trpný rod vyjadřuje probíhající činnost. Tvoří se použitím slovesa werden a příčestí minuléhovýznamového slovesa. Sloveso werden je potom přizpůsobeno dané mluvnické kategorii:

přítomný čas – ich werde gesucht, du wirst gesucht… – já jsem hledán, ty jsi hledán…;préteritum – ich wurde gesucht, du wurdest gesucht… – já byl hledán, ty jsi byl hledán…;perfektum – ich bin gesucht worden, du bist gesucht worden… – já jsem byl hledán, ty jsi bylhledán…;plusquamperfektum – ich war gesucht worden, du warst gesucht worden… – já jsem byl byl hledán, tyjsi byl byl hledán…;futurum I – ich werde gesucht werden, du wirst gesucht werden… – já budu hledán, ty budešhledán…;futurum II – ich werde gesucht werden, du wirst gesucht werden… – já budu hledán, ty budešhledán….

Poznámka: Předpona ge- u geworden bývá v případě, že příčestí plnovýznamového slovesa začíná také ge-, krácena.

Stavový trpný rod

Stavový trpný vyjadřuje dokončenou činnost. Tvoří se použitím slovesa sein a příčestí minuléhovýznamového slovesa. Sloveso sein je potom přizpůsobeno dané mluvnické kategorii:

přítomný čas – ich bin vorbereitet, du bist vorbereitet… – já jsem připraven, ty jsi připraven…;préteritum – ich war vorbereitet, du warst vorbereitet… – já jsem byl připraven, ty jsi byl připraven…;perfektum – ich bin vorbereitet gewesen, du bist vorbereitet gewesen… – já jsem byl připraven, ty jsibyl připraven…;plusquamperfektum – ich war vorbereitet gewesen, du warst vorbereitet gewesen… – já jsem bylpřipraven, ty jsi byl připraven…;futurum I – ich werde vorbereitet sein, du wirst vorbereitet sein… – já budu připraven, ty budešpřipraven…;futurum II – ich werde vorbereitet gewesen sein, du wirst vorbereitet gewesen sein… – já budupřipraven, ty budeš připraven…

Předložky s druhým pádem


18 of 21 10.08.2012 13:59

Jedná se o velkou skupinu předložek, často velmi blízkých příslovcím. V obecné němčině se často používajíi se třetím pádem („entlang“ v postpozici i se čtvrtým pádem):

abzüglich – bez;angesichts – vzhledem k, tváří v tvář;anstatt – (na)místo;aufgrund – na základě;außerhalb – mimo, vně;bezüglich – ohledně, vzhledem k;diesseits – na této straně;einschließlich – včetně;entlang – podél;exklusive – vyjma;infolge – kvůli, v důsledku;inklusive – včetně;

inmitten – uprostřed;innerhalb – uvnitř, během, v rámci;jenseits – na druhé straně;kraft – z moci, podle;längs – podél;mittels – skrze, prostřednictvím;oberhalb – nad;seitens – od, ze strany;statt – (na)místo;trotz – navzdory;ungeachtet – nedbaje, nehledě k;unterhalb – pod;unweit – poblíž, nedaleko;während – během;wegen – kvůli, pro;zugunsten – ve prospěch, pro.

Předložky s druhým i třetím pádem

Jak s druhým, tak třetím pádem lze (ve stejném významu) použít:

laut – podle, dle (laut dem Gesetz – podle zákona),dank – díky, zásluhou.

Předložky se třetím pádem

Vždy se třetím pádem se používají:

ab – od (časově i místně; ab dem Lautsignal,ab dem Nullpunkt),aus – z,außer – kromě, vyjma,bei – u,entgegen – vstříc, naproti,entsprechend – dle, podle (adekvátně čemu),gegenüber – naproti, oproti,gemäß – dle, podle (ve srovnání s čím),

mit – s,mitsamt – včetně,nach – po, do,nahe – poblíž,samt – včetně,seit – od (časově),von – od,zu – k.

Předložky se čtvrtým pádem

Vždy se čtvrtým pádem se používají:

bis – do (časově), až k;durch – skrz (durch die Straße – ulicí; durch den Wald – skrz les; lesem);für – pro (ein Geschenk für meine Oma – dárek pro moji babičku);gegen – proti, *kolem (gegen den Wind – proti větru);


19 of 21 10.08.2012 13:59

je – po (počtem), podle;ohne – bez (ich kann nicht ohne dich leben – nemohu bez tebe žít);um – za, *v (um die Ecke – za rohem);wider – proti (wider den Strom – proti proudu, wider den Willen aller – proti vůli všech).

*(Význam „kolem“ u předložky „gegen“ se používá ve smyslu přibližnosti: gegen 14 Uhr – kolem14. hodiny; význam „v“ u předložky „um“ se týká pouze časových údajů: Um wie viel Uhr soll ichkommen? – V kolik hodin mám přijít?)

Předložky se třetím i čtvrtým pádem

Použití se třetím a se čtvrtým pádem se u vyjádření místa významově liší, ale řídí se následující zákonitostí:Předložka se třetím pádem se používá ve významu „wo“ (kde), tatéž předložka se čtvrtým pádem se používáve významu „wohin“ (kam).

V časovém smyslu se používá zpravidla třetí pád.

V ostatních smyslech je použití daného pádu specifické pro každou jednotlivou předložkovou vazbu danéhoslovesa či jména:

an – na (svislá plocha),*v (časově) (an der Wand – na stěně; an die Wand – na stěnu);auf – na (vodorovná plocha) (auf dem Tisch – na stole; auf den Tisch – na stůl);in – v, *za (časově) (im Schrank – ve skříni);neben – vedle (neben dem Tisch – vedle stolu);zwischen – mezi (zwischen dem Tisch und dem Stuhl – mezi stolem a židlí);vor – před (ich gehe vor das Haus – jdu před dům);hinter – za (hinter den Schrank – za skříň);über – nad (über dem Meeresspiegel – nad hladinou moře);unter – pod (der Fluss fließt unter der Brücke – řeka teče pod mostem);

*(Význam „v“ u předložky „an“ a „za“ u předložky „in“ se týká pouze časových údajů a používá se, stejnějako časové významy dalších předložek této skupiny, pouze se třetím pádem – am Samstag, in zwei Stunden,im Januar, vor der Mitternacht.)

Pozice předložky k danému jménu

Zpravidla (ve většině případů) stojí před daným jménem (před členem podstatného jména, před členempodstatného jména rozvinutého přídavným jménem, před zájmenem, před číslovkou).

Někdy se však předložka klade až za něj (tzv. „Postposition“; přičemž použití může mezi oběma pozicemikolísat), např.:

des Geldes wegen (+ 2. p.);meiner Meinung nach (+ 3. p.).

Obě pozice se přitom mohou lišit i v pádu:

den Fluss entlang (+ 4. p.), aleentlang dem Fluss (+ 3. p.), entlang des Flusses (2. p.);einem Bericht zufolge (+ 3. p.), alezufolge eines Berichts (+ 2. p.).

Zřídka se vyskytují i případy, kdy je k danému jménu připojena předložka před i za, přičemž obě tvoří jedenvýznamový celek (tzv. „Zirkumposition“). Pád se pak řídí zpravidla předložkou za jménem:


20 of 21 10.08.2012 13:59

um Himmels willen,von Amts wegen,Versicherung an Eides statt,Annahme an Kindes statt;

výjimečně předložkou před jménem:

von diesem Zeitpunkt an.

z. B. = zum Beispiel – napříkladu. a. = und andere – a jiné, a dalšíbzw. = beziehungsweise – popřípadě, případněusw. = und so weiter – a tak dále

Odlučitelné

ab-, an-, auf-, aus-, bei-, ein-, los-, mit-, nach-, vor-, wieder-, zu-; odlučitelné předpony se při časováníslovesa v hlavní větě vždy odlučují až na konec věty, ve větě vedlejší a v infinitivu zůstávají u slovesa a jena nich akcent.

Neodlučitelné

be-, ge-, emp-, ent-, er-, fehl-, miss-, ver-, zer-; neodlučitelné předpony se od sloves nikdy neodlučují a nikdyna nich není akcent.

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Německá_gramatika&oldid=8834682“Kategorie: Němčina Gramatiky různých jazyků

Stránka byla naposledy editována 29. 7. 2012 v 09:54.Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported,případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.


21 of 21 10.08.2012 13:59

Documents

Německá gramatika - Wiki