*19.5. 1909, Londýn

Nicholas Winton

Britský makléř a humanitární pracovník Zachránil v roce 1939 převážně 699 židovských dětí z

území ohroženého Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil transport do Anglie.

Životopis Narodil se v rodině německo-židovského obchodníka

Wertheimera. V roce 1907 se rodina přestěhovala do Anglie a změnila si

příjmení na Winton. Po ukončení studia jel k příbuzných do Německa a

získával praxi v různých bankách – Hamburku, v Berlíně a v pařížské Národní bance.

V roce 1938 se zapojil do záchrany židovských dětí z Československa, kterým pomáhal se dostat do Anglie.

Během války sloužil u RAF a z této společnosti byl propuštěn v roce 1945 v hodnosti Flight-lieutenant.

Po válce se opět věnoval bankovnictví.

Záchrana židovských dětí V roce 1938 Martin Blake zavolal svému příteli

Nicholasi Wintovi, který se zrovna chystal na dovolenou do švýcarských Alp.

Winton místo lyžování odjel do Prahy a začal organizovat transporty.

Dozvěděl se od tajných zdrojů, že v brzké době bude okupováno celé Československo.

Od jednoho úředníka získal mapy, a dozvěděl se že nejpozději do osmi měsíců vypukne válka.

Chtěl najít způsob jak zachránit všechny děti.

Našel způsob jak je zachránit, že emigrují do Anglie. Winton chtěl založit organizaci, která by pomáhala

dětem uprchlíků z Čech, ale z hrůzou zjistil, že nejde organizaci založit legálně.

Britské ministerstvo vnitra si dávala na čas a navíc se Wintonovi vysmálo.

Winton hovořil s rodiči a přesvědčoval je, že to je akutní situace.

Založil si kancelář ve Voršilské ulici.

Získal skvělého spolupracovníka Trevora Chardwicka Na jednom večírku potkal Winton krásnou Švédku a tam

mu slíbila a poté i zajistila první transport 25 dětí do Švédska roku 1939 v lednu.

Na Wintona se obracelo více a více lidí, seznam ohrožených dětí měl pět tisíc jmen.

Winton si vytiskl sám víza a pedantští Němci nic nepoznali a dokumenty potvrdili svými razítky.

Získali pravá britská víza a v Anglii je zaměnili za pravé, dodnes se nepozná, který je pravý a který ne.

V roce 1939 se Winton vrátil do Československa se seznamem nejohroženějších dětí.

Jejich nejlepší fotky nalepil na kartičky Měl rychlý a chytrý způsob umístění dětí. Placed – dítě je umístěno, nebo ho jednoduše

vyškrtnout. Poplatek za dítě – 50 liber

Telegram z 12.března oznámil, že transport bude pozastaven a odjede asi v úterý.

A pak za dva dny, 14.března, přichází vítězný telegram: „Pro Wintonův štáb v Londýně: Blahopřejeme. Chadwick Warriner.“

Loučení rodičů s dětmi bylo hrozné. Děti s čísly na krku nastupovaly do vlaku, některé se

nemohly od svých blízkých odtrhnout a s pláčem se ptaly: „Proč mě posíláte pryč? Copak mě nemáte rádi?“

V roce 1939 se podařil vypravit vlak, který odjel se 699 dětmi do Anglie.

Do 2. srpna se jich podařilo vypravit ještě sedm.

Odhalení tajemství V roce 1988 Grete, Wintonova manželka, pořádně

uklízela celý dům jako každý rok Setřela vrstvu prachu z truhly, otevřela ji a viděla tam

dokumenty, kterým, ale nerozuměla – podle háčků a čárek poznala, že se jedná o slovanskou řeč.

Když na dokumentech našla slovo Praha, pochopila, že jde o Československo.

Zeptala se svého muže: „Co s tím uděláme?“ Co bychom s tím dělali, spálíme to, vždyť chceš mít na půdě pořádek ne?“

Ale Grete s tím nesouhlasila. Nemáme na to právo.

V kufru byli snímky dětí, které přežily, ale i těch kteří to štěstí neměly.

Byly tam dokumenty o tom, jaké překážky musel Winton překonávat.

Byly tam telegramy, razítka… A hlavně tam Grete našla seznam všech 669

zachráněných dětí. „Ráda bych věděla, jak dneska tyhle dětí vypadají,“

zasnila se. Nicholas pokrčil rameny, ale upřímně řečeno moc se mu nechtělo do oprašování staré historie. Není z těch kdo se rád ohlíží zpátky. Dívá se dopředu co bude a né co bylo. Tahle věc byla pro něho uzavřená.

Zachráněné a ztracené děti nalezeny! Až do roku 1988 žádné z děti nic nevědělo o tom kdo je

zachránil. Grete se obrátila na Dr. Elizabeth Maxwellovou, přední

britskou odbornici na problematiku holocaustu a vdovou po tiskovém magnátovi Robertu Maxwellovi, který pocházel z Československa. Doktorku příběh nadchl. Grete ji poprosila, zda by se nepokusila některé i Wintonových dětí najít, aby jim mohla odevzdat ty písemnosti, které se jich týkají.

Doktorka se rozhodla napsat všem 669 a došlo 150 odpovědí a našla prvních šedesát Wintonových dětí.

Šťastné shledání Paní Maxwellová se obrátila na britskou televizní stanici

BBC, aby jí pomohla najít další děti. Moderátorka pořadu – That ś life ( To je život) Esther

Rantzenová dostala nápad pozvat Wintona a zachráněné děti do studia.

Nikomu, ale neřekla o co půjde. Během pořadu vyšlo najevo, že ti diváci jsou lidé, kterým

kdysi zachránil život. Jako první mu byla představena Věra Gissingová –

napsala knihu Perličky dětství a pět odstavců věnovala Wintonovi.

A jak je to dnes se sirem Nicholasem Wintonem?

Dokument Síla lidskosti, kniha Nickyho rodina, která byla následně zfilmována.

Kniha - Nicholas Winton a zachráněná generace V roce 2003 ho britská královna Alžběta II. povýšila do

šlechtického stavu – sir. Winton získával různé ceny a jeho čin byl označen za

hrdinský. V roce 2011 ve věku 102 se mu podařilo postavit další

pečovatelský dům. 19.května letošního roku je siru Nicholasi Wintonovi 103

let.

Příběh jednoho ze zachráněných dětí

Když osmiletý Thomas Graumann dostal na pražském nádraží cedulku s číslem 652, bylo mu osm let. Myslel si, že jede na jazykový kurz a až teprve mnohem později zjistil, že byl jedním z židovských dětí, jemuž zachránil život jeden mladý Angličan. (citace z knihy Nickyho rodina)

Narodil se v Brně, v Králově Poli roku 1931 Dětství šťastné Žid, osm let když odjel do Anglie, maminka se o záchraně

dozvěděla v kostele Na poslední maminčina slova si nepamatuje O Thomase se stala v Anglii slečna Corsonová, což byla

učitelka, která pracovala kdysi v místní škole v Jaffě v Izraeli.

S jazykem Thomas neměl problémy Jeho otec vlastnil obuvnictví v Brně, Praze, Karlových Varech a Budapeští. Thomas už jako malé dítě toužil reprezentovat otcovu firmu v Anglii, a proto se učil anglicky. Ale naopak během pobytu v Anglii zapomněl mluvit německy a dokonce i česky.

Během války ztratil kontakt se svou rodinou Se sirem Nicholas Wintonem se Thomas setkal na

premiéře dokumentu Síla lidskosti.

Děkuji za pozornost …