O B S A H · a prevariské paleozoikum, Oblast: lužická (západosudetská) oblast, Region: magmatity lužické oblasti, Jednotka: krkonošsko-jizerský masiv, Poznámka: lugikum

Hejnice - Skalní město - HGP + IGP 1 RNDr. Roman Vybíral – GIS Liberec

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hydrogeologický a inženýrskogeologický průzkum na parcelách č. 936/1, 936/3, 936/10 - 09-11 2020

O B S A H

Zpráva o výsledcích průzkumných prací

1. Úvod

2. Přírodní poměry

3. Výsledky průzkumných prací

3.1. Inženýrskogeologické závěry

3.2. Hydrogeologické závěry

P ř í l o h y

1. Schematická situace sond

2. Dokumentace sond

3. Laboratorní rozbory

Výsek z katastrální mapy ČR se zákresem lokality (ČÚZK)



Zpráva o výsledcích průzkumných prací

1. Úvod Hydrogeologický průzkum a inženýrskogeologický průzkum (HGP + IGP) na parcelách č. 936/1, 936/3 a 936/10 v k.ú. Hejnice byl proveden dle objednávky Města Hejnice.

Zpracovatelem tohoto HGP je:

RNDr. Roman Vybíral, Dlouhá 389, 463 12 Liberec 25

osvědčení o odborné způsobilosti č. 1996/2005

Aktuální seznam osob s platným osvědčením je uveden na stránce

MŽP ČR v sekci geologického odboru (životní prostředí), viz:

http://www.env.cz/www/geo-experti.nsf

výsek z katastrální fotomapy s parcelami č. 936/1, 936/3 a 936/10 v k.ú. Hejnice (ČÚZK)

Cílem HGP - viz kap. č.2 a 3.2. - je prověřit charakter zdejší hydrogeologické struktury v souvislosti s uvažovanou výstavbou rodinných domů podél východní a západní strany obvodu daného prostoru. Dle požadavků zástupců Města Hejnice by se mělo prověřit, zda uvažovaná výstavba ovlivní:

- retenční schopnost území,

- odtokové poměry včetně množství vody, které územím protéká

- dolní část Skalního města.

Dále by se mělo prověřit, které části dané lokality jsou ve výše uvedených souvislostech pro výstavbu nevhodné, nebo které jsou pomínečně vhodné, přičemž v průběhu průzkumných prací se ještě objevily další požadavky:

- vyhodnotit kapacitu stávajícího retnenčího prostoru mokřadu,

- odhadnout, kolik jej ubyde v důsledku zástavby

- jaké opatření se musí provést jako náhrada za ztrátu současného retenčního prostoru (zda bude nutná kompenzace ekosystémových sloužeb mokřadu a zda bude nutná ochrana nemovitostí před přívalovými srážkami …).

http://www.env.cz/www/geo-experti.nsf



Cílem IGP – kap. č. 2 a č. 3.1. je ověřit základové poměry lokality, určit parametry základové půdy, navrhnout způsob založení a předat podklady pro rozpočtování zemních prací,

Rozsah HGP + IGP vychází z Geologického zákona č. 62/1988 Sb., který je základním podkladem pro jakékoli průzkumné práce spojené se zásahem do zemské kůry. Při hodnocení geologického profilu byla v rámci klasifikace zemin a hornin použita česká norma ČSN P 73 1005 Inženýrskogeologický průzkum. Tato norma je také východiskem pro hodnocení základové půdy.

Podkladem pro průzkumné práce byla uvažovaná zastavovací situace, povolení ke vstupu na předmětné pozemky ve vlastnictví Města Hejnice, informace o podzemních sítích a terénní šetření.

2. Přírodní poměry Zájmové území se nachází na velmi mírném svahu se ssv.- sv. spádem v nadmořské výšce mezi cca 380 - 388 m. Svah není postižen svahovými deformacemi.

Místní erozní bází je jeden z levobřežních přítoků zdejší regionální erozní báze, kterou je řeka Smědá.

Dle klimatického atlasu ČR se území nachází v mírně teplé oblasti s vyšším úhrnem srážek.

výsek z fyzické mapy se zákresem lokality (zdroj mapy.cz)

Předmětné parcely jsou dlouhodobě nevyužívány, zvláště v severní a v sz. partii, ale i na JV jsou porostlé náletovými dřevinami, zčásti jsou povrchové zamokřeny, podél západní hranice se místy stávají skládkou stavební suti a nevyužité organické hmoty z parcel v okolí.

Zájmové území nevykazuje významné seismické účinky na stavební konstrukce (lokalita leží v seismické oblasti do 6° stupnice MSK-64). Nejsou zde známy žádné záznamy o poddolování ani o jiném druhu těžby surovin. Neleží v pásmu ochrany vodního zdroje hromadného ani individuálního zásobení, nachází se však v CHKO Jizerské hory a v CHOPAV Jizerské hory.

Z geologického hlediska lokalita leží na severu krkonošsko-jizerského žulového masívu, kde skalní podloží tvoří variská biotitická středně až hrubozrnná žula, která je charakteristická svým nepravidelným zvětráváním. Její zvětralinový plášť tvoří eluvium charakteru žulového štěrkovitého písku až písčitého štěrku, v jehož prostředí se často nacházejí větší i menší žulové úlomky, někdy i větší bloky.

Po dlouhodobém hiátu jsou povrchové partie tvořeny relikty glacifluviálních sedimentů (písky, štěrky s valouny), fluviálních uloženin (písky a štěrky), deluviofluviálních štěrkovitých a písčitých hlín. Nejvyšší partie v přirozeném sledu tvoří humózní hlíny a místy – viz výše – i navážky.



výsek z geologické mapy ČR + vysvětlivky (zdroj ČGS)

vysvětlivky ke geologické mapě:

kamenitý až hlinito-kamenitý sediment [ID: 13] Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinito-kamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinito-kamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary, Oblast: kvartér

sprašová hlína [ID: 19] Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + příměsi, Barva: okrově hnědá, Poznámka: místy s hrubší klastickou příměsí, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary, Oblast: kvartér

písek, štěrk [ID: 22] Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary, Oblast: kvartér

písek, štěrk [ID: 26] Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén střední, Poznámka: Riss (hlavní terasa), Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary, Oblast: kvartér

jíl, varvy [ID: 40] Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén střední, Poznámka: saale, Poznámka: Saale, Horniny: jíl, varvy, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: jíl, (0), Barva: šedavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary, Oblast: kvartér, Region: kvartér akumulačních oblastí Českého masivu, Jednotka: kvartér oblastí kontinentálního zalednění Českého masivu

granit [ID: 1497] Eratém: paleozoikum, Útvar: karbon, Oddělení: karbon svrchní, Horniny: granit, Typ

hornin: magmatit hlubinný, Mineralogické složení: biotit, Zrnitost: hrubozrnná, Soustava: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, Oblast: lužická (západosudetská) oblast, Region: magmatity lužické oblasti, Jednotka: krkonošsko-jizerský masiv, Poznámka: lugikum

granit až granodiorit [ID: 1498] Eratém: paleozoikum, Útvar: karbon, Oddělení: karbon svrchní, Horniny: granit, granodiorit, Typ hornin: magmatit hlubinný, Zrnitost: středně zrnitá, Soustava: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, Oblast: lužická (západosudetská) oblast, Region: magmatity lužické oblasti, Jednotka: krkonošsko-jizerský masiv, Poznámka: lugikum



Lokalita patří dle hydrogeologické rajonizace (heis.vuv.cz) do hydrogeologického rajonu č. 6413 – Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy:

Název útvaru podzemní vody je stejný a má číslo 64130. Pozice útvaru podzemní vody je dle HG rajonizace sice základní – s vazbou na puklinový systém žulového masívu, nicméně v dané oblasti lze hovořit o svrchní pozici s ohledem na existenci mělké kvartérní zvodně (vodního útvaru).

Konkrétní informace o podzemní vodě plynou z dokumentace průzkumných sond – viz níže.

Hydraulický spád na lokalitě odpovídá morfologii terénu a je severovýchodní.

3. Výsledky průzkumných prací 3.1. Inženýrskogeologické závěry

Zdejší geologický profil si na základě informací zjištěných studiem archívních podkladů a především průzkumnou sondáží (kombinace dvou jádrově vrtaných sond soupravou URB2,5A a čtyř kopaných sond pásovým bagrem) dovoluji v souladu klasifikačním systémem ČSN 73 P 73 1005 klasifikovat (od svrchních partií směrem do hloubky) následovně s tím, že mocnosti jednotlivých kvartérních geotypů se na předmětné lokalitě příliš nemění a že povrch více či méně zvětralé žuly se nachází relativně mělce pod terénem, a to v hloubkách od necelého jednoho metru ke dvěma metrům:

Generalizovaný geologický profil rozdělený na geotypy s klasifikací dle ČSN P 73 1005

I. geotyp drn + hlína jílovitá a jílovito-písčitá, humózní až organická, silně prokořeněná,

vlhká – silně vlhká, tuhá – měkká konzistence - F4O – F6O

II. geotyp hlína jílovitá a jílovito-písčitá, vlhká - F6-F4, tuhá konzistence

III. geotyp hlína jílovitá a jílovito-písčitá, silně vlhká - F6-F4, měkká konzistence

IV. geotyp hlína jílovito-štěrkovitá, vlhká, tuhá – F2, tuhá konzistence

V. geotyp hlína jílovito-štěrkovitá, slabě vlhká, pevná – F2, pevná konzistence

VI. geotyp písek jílovitý a hlinitý, silně vlhký až zvodněný – S5 – S4, ulehlý

VII. geotyp štěrk písčito-jílovitý i písčito-hlinitý, zvodněný – G5 – G4, ulehlý

VIII. geotyp rozložená žula = eluvium žuly – charakteru štěrku písčitého, vlhkého až zvodněného,

s příměsí jemnozrnné frakce - G3(G-F), stmelený – R6

IX. geotyp žula biotitická, s růžovými vyrostlicemi živců, zcela zvětralá, slabě rozpukaná – R5

X. geotyp žula biotitická, s růžovými vyrostlicemi živců, silně až mírně zvětralá,

slabě rozpukaná – R4 – R3



Z výsledků sondáže plyne, že výstavba rodinných domů by se přinejmenším částečně mohla odehrát tak,

jak je uvažováno, neboli pouze podél komunikací, tedy mimo hlavní = centrální prostor mokřadu.

Ke snížení plochy hlavní partie mokřadu pak prakticky vůbec nedojde, zvláště když se sníží počet

rodinných domů například z deseti na sedm, přičemž pět uvažovaných objektů na západě staveniště lze

realizovat bez výraznější změny dispozice s výjimkou toho nejsevernějšího, jenž by měl s ohledem na

geologický profil a na eliminaci problémů spojených se založením a odvodněním přemístěn v rámci dané

parcely na západ, resp. měl by respektovat uliční čáru jižněji umístěných tří objektů RD.

Základové poměry nenáročných konstrukcí nepodsklepených rodinných domů v západní partii

staveniště lze s přihlédnutím na výsledky sondáže (sondy KS1, KS2, J2) hodnotit jako jednoduché,

neboť základovou půdu pod úrovní základové spáry budou tvořit dostatečně únosné písky a štěrky VI. -

VIII. geotypu (dle ČSN 73 1004 se návrhová únosnost qdt pohybuje v úrovni kolem 250 kPa). Podzemní

voda může být do určit míry faktorem, který může ovlivňovat hodnocení základových poměrů. Vliv na

základové konstrukce bude mít až od větších hloubek než 1 m pod terénem s tím, že je s ohledem na její

pozici jasné, že oscilace její hladiny je přímo závislá na klimatických poměrech, což je rozhodující zjištění

pro rozhodnutí, kdy zahajovat výkopové práce spojené se zakládáním rodinných domů a příslušenství.

Dle laboratorních rozborů se jedná o podzemní vodu, která je uhličitě agresivní na betonové konstrukce –

prostředí XA2 – viz příloha č. 3 – Laboratorní rozbory.

Ve východní partii staveniště jsou základové poměry hodnotit jak jednoduché, tak i složité s tím, že

jako složité dle sondáže (sonda J1) se jeví dva severní objekty a nejjižnější RD především s ohledem na

nepříznivé geologické složení základové půdy, kdy se bezprostředně pod humózním horizontem

prokořeněné jílovité hlíny nachází silně vlhká, tuhá až měkká jílovitá a jílovito-písčitá hlína, jejíž povrch je

kvůli její velmi nízké propustnosti pokryt povrchovou vodou (povrchové zamokření) a pod ní v hloubce

0,7 m pod terénem vystupuje cca půlmetrová vrstva jílovito-štěrkovité hlíny tvořící nepropustný strop na

zvodněnou polohou štěrkovitého písku s jemnozrnnou výplní. Při výkopových pracích spojených se

zakládáním na základových pasech nebo šachtových pilířích by nepochybně došlo k proražení krycí

vrstvy IV. geotypu a k zaplavení stavební jámy mělkou, uhličitě agresivní podzemní vodou.

Samozřejmě, že toto hodnocení neznamená vyloučení výstavby RD nacházejících se ve složitých

základových poměrech ze zástavby, ale nutné je počítat s vyššími náklady spojenými s úpravou

základové půdy, s řízeným odvodněním staveniště do uvažovaných vodních nádrží – průtočných tůní,

se zvýšením nivelety terénu – úrovně HTÚ, s použitím vhodného materiálu do konstrukčního násypu

(vrstevnatého polštáře) s celoplošnou odvodňovací funkcí, což není ve srovnatelných základových

poměrech nic výjimečného.

Příprava staveniště je v těchto poměrech sice dražší, nicméně mělo by být zcela standardní, když se

předem na základě IGP ví, že stavebník bude muset vložit větší prostředky do úpravy základové půdy,

tak při prodeji pozemku použije stávající majitel, v daném případě Město Hejnice příznivější koeficient –

například 0,5-0,7 (dle složitosti staveniště), který vyšší náklady spojené se složitými základovými poměry

pokryje. Díky tomu nemohou být odpovědní zástupci města obviňováni z toho, že se při prodeji pozemků

nechovají jako správní hospodáři s obecním majetkem.

Při úpravě základové půdy se v podstatě jedná o výrobu umělé základové půdy vedoucí k tomu, že pak

lze nepodsklepené objekty rodinných domů zakládat na základové desce spočívající na únosném, uměle

vytvořeném konstrukčním násypu například z drceného kameniva frakce 63-125 mm a ze štěrkodrti

frakce 32-63 mm a 0-63 mm.



Po zhutnění má tento polštář parametry ulehlého štěrku s kameny (G2-G3 + Cb) a návrhovou únosností

qdt nad 300 kPa. Konstrukční násyp je vždy založen na únosných geotypech, počínaje geotypem č. V.

Jednotlivé vrstvy násypu nepřesáhnou mocnost 0,2 m s tím, že k jejich hutnění musí být použita vibrační

deska o hmotnosti nad 350 kg kontrolováno, aby byly dosaženy potřebné parametry. Díky této úpravě

základové půdy pak lze hodnotit základové poměry jako jednoduché, homogenní a navíc není nutné

počítat s vlivem podzemní vody na základovou konstrukci nepodsklepeného RD.

Samozřejmě, že volba úpravy terénu i základové konstrukce je věcí diskuse. Vždy je ideální, aby se před

finálním rozhodnutím sešel inženýrský geolog, projektant RD i statik a také investor a aby společně

rozebrali všechny aspekty.

Jinými slovy - problémy se založením budou zvládnutelné, zvláště když se správně zvolí úroveň HTÚ

a když se nebude podsklepovat, což nakonec není současný trend. Klasické zakládání na základových

pasech sice může lokálně komplikovat mělká podzemní voda, nicméně při správně vedených

výkopových pracích – po úsecích a s čerpáním vody v tom kterém úseku výkopu pro základové

konstrukce a následným okamžitým zalitím výkopů pro základové pasy – je lze provést.

Další variantou může být založení na šachtových pilířích spočívajících na geotypu č. VII – IX. Na povrch

pilířů budou položeny armované prahy a podlaha bude mít parametry stropní armované desky. I pro tuto

variantu je však nutná úprava podloží podlah přinejmenším proto, aby se vůbec dala provést. To, že pak

dojde k dodatečnému sedání těchto provizorních, nikoli konstrukčních vrstev pod podlahou charakteru

stropní konstrukce, není problém, který by měl vliv na konstrukci RD.

V případě konstrukčního násypu (samozřejmě s přesahem přes půdorys RD minimálně v rámci

roznášecího úhlu od základové konstrukce) by byl terén zvýšen formou tzv. hutněného polštáře

(vrstevnatý násyp) například o mocnosti do 1,5 m s pomocí inertního, propustného, kamenito-

štěrkovitého materiálu z lomu Krásný Les.

Polštář - zvlášť v momentu, když bude proveden pouze (s výjimkou povrchových partií) z průlinově

propustného drceného kameniva frakce 63-125 mm, bude mít funkci celoplošné drenáže, což pomůže při

řešení přívalových vod. Směr jejich toku lze samozřejmě řešit tak, že budou soustředěny do centra

mokřadu a když se hladina povrchové vody dostane do polštáře, nic se nestane, protože jím pouze

odteče k uvažovaným tůním a základovou konstrukci rodinných domů nenaruší.

Problém v případě polštářů z hrubého kameniva může být pouze technický s ohledem na výkopové práce

pro uložení ležaté kanalizace a podzemích sítí v bezprostředním podloží základové desky. I proto by

mocnost polštáře měla být větší, aby jeho nejvyšší vrstvy tvořila štěrkodrť frakce 0-63 mm, v jejímž

prostředí lze provádět výkopy pro podzemní sítě snadněji a se svislými stěnami než v kamenivu.

Dle výsledků sondáže – viz sonda KS4 - předpokládám jednodušší základové poměry zbývajících dvou

RD jižněji od prvních dvou severních. Tento IGP však nebyl cílen pro ověření základových poměrů všech

objektů už proto, že jejich finální umístění se bude nepochybně od studie lišit; má charakter obecnějšího

průzkumu, proto v případě pozitivního rozhodnutí o daném záměru by bylo vhodné sondáž doplnit pro

konkrétní staveniště toho kterého RD.

Lehké dřevostavby rodinných domů lze po jednoduché úpravě terénu zakládat i bezvýkopově, a to

s pomocí vhodně dimenzovaných vrutů firmy KRINNER.

Co se týká rozpočtování zemních prací, tak těžitelnost zemin a hornin I. – VIII. geotypu lze v souladu

s jejím hodnocením dle ČSN 73 6133 a dle ČSN P 73 1005 zařadit do I. třídy, geotyp IX. patří do II. třídy

a geotyp X. do III. třídy. Hodnocení těžitelnosti dle URS Praha vychází z původní (dnes již neplatné)

ČSN 73 3050. Je následující: I.- VIII. geotyp – 1. – 3. třída, IX. geotyp – 4.-5. třída, X. geotyp – 6. třída.



3.2. Hydrogeologické závěry

Povrchová a podzemní voda + retenční schopnost území

Geomorfologie terénu (lokalita leží na velmi mírném svahu levého křídla širokého údolí, jehož osou je bezejmenný levobřežní přítok Smědé – viz výše) a hydrogeologická struktura v minulosti umožňovala přirozené proudění mělké kvartérní, podzemní vody ve směru hydraulického spádu, tedy k SV.

fotomapa lokality z roku 2003 (mapy.cz)












Když pojmu danou problematiku historicky, tak jednou z prvních překážek přirozeného proudění povrchové vody byla v minulosti rozptýlená a později i soustředěná výstavba severně od předmětných parcel, a to včetně spojovací (západo - jihovýchodní) komunikace ohraničující sever, severovýchod a východ lokality, která se stala takřka nepropustnou hrází, před kterou (podél jižního okraje její severní větve) byl sice vyhlouben odvodňovací příkop a na něj navazující propustky pro odvádění povrchové i mělce podpovrchové vody, nicméně i přesto se přirozené proudění této vody nepochybně změnilo - zpomalilo a její zdržení na mírném svahu způsobilo lokální povrchové zamokření, které se postupně s časem zvětšuje, přičemž tomu zcela nepochybně pomáhá neúdržba zájmového území, ale i současná (posledních 15 let) výstavba rodinných domů, která se odehrává jižně od předmětných parcel – viz fotogalerie leteckých snímků na předchozích stránkách. Srážkové vody ze střech rodinných domů, z komunikací a možná i přečištěné odpadní vody z některých okolních domů, nejsou-li napojeny na veřejnou splaškovou kanalizaci, dotují soustředěně, nikoli rozptýleně a nikoli plynule horninové prostředí a s ohledem na hydraulický spád se logicky nejnižší části zájmového území, mezi které patří parcela 936/3, stávají takřka bezodtokým prostorem, kde se vytvářejí mokřady s vodomilnou vegetací.

Zapomenout by se v souvislosti se snížením rychlosti odtoku povrchové, a nakonec i mělce podpovrcho-vé vody ze zájmového území nemělo na značný vliv regulace výše zmíněného levobřežního přítoku řeky Smědé a na výstavbu areálu se zpevněnými plochami na parcele č. 1004/9 v k.ú. Hejnice severovýchod-ně od parcely 936/3.

Podle mě je obtížně zpochybnitelné, že zásadní vliv na pokračující zhoršování stavu – pokud chápeme obtížně využitelnou plochu s rozšiřujícím se nepůvodním zamokřením v blízkosti centra města jako zhoršení původního stavu, a ne jako přirozený a prospěšný mokřad – mají antropogenní zásahy minulosti i současnosti, při kterých se dlouhodobě nemyslelo na souvislosti a kvůli kterým včetně zanedbání údržby městského pozemku došlo ke zhoršení odtokových poměrů.

K lokální, nikoli celoplošné stagnaci povrchové vody dochází přirozeně kvůli tomu, že v místech s minimálním spádem, nebo v místech lokálních depresí se bezprostředně pod humózním horizontem nacházejí nepropustná až velmi slabě propustné polohy jílovitých, jílovito-písčitých i jílovito-štěrkovitých hlín II. – V. geotypu s koeficientem propustnosti menším než kf = 1.10-7 m.s-1. Tyto vrstvy brání infiltraci srážkové vody, kterou nestačí spotřebovat rozšiřující se vegetace ani ve vegetačním období.

V těchto místech může docházet i ke kombinaci příčin zamokření, kdy se (lokálně) vysoká hladina mělké kvartérní podzemní vody vázaná na propustné písky a štěrky VI.-VII. geotypu (kf > x.10-4 m.s-1) dotýká při úplném naplnění jejich průlin svého nepropustného stropu II. geotypu, což při silné kapilaritě jemnozrnných zemin způsobí jejich silné provlhčení do stavu měkké konzistence.

Mělká kvartérní podzemní voda vázaná na kvartérní písky a štěrky se na lokalitě dle provedené sondáže nenachází v celém prostoru, místy jsou pouze vlhké a hladina podzemní vody je spjata až s eluviálními polohami, resp. s rozloženou žulou. Vždy se však hladina podzemní vody v sondách objevila relativně mělce, tedy v hloubkách od 1,1 do 1,5 m pod terénem (svrchní vodní útvar). I její přirozený odtok je výše zmíněnými antropogenními zásahy na severu a severovýchodě zpomalen.

Puklinová podzemní voda je zde přítomna též, a to v puklinovém systému podložní biotitické žuly (základní vodní útvar), nicméně s ohledem na to, že její povrch žuly tvoří na lokalitě souvislou a méně propustnou (s ohledem na vyšší propustnost nadložního eluvia a kvartérních písků a štěrků) polohu, je jasné, že mělká podzemní voda přitékající z jižních partií širšího území (severní svahy místních vrcholů Jizerských hor) včetně vsakující se srážkové vody ze střech RD (parcely jižně od zájmového území) zde bude proudit v propustných vrstvách po jejím povrchu trvale s tím, že její hladina bude oscilovat v souvislosti v klimatickými poměry.

Během uplynulých měsíců od září do současné doby byla v obou vrtech J1, J2 sledována hladina vody. Již při sondáži se ukázalo, že přítok do vrtu J1 je kombinací přítoku povrchové vody povrchového zamokření a přítoku mělké podzemní vody s napjatou hladinou, zatímco přítok do vrtu J2 má původ pouze v mělké podzemní vodě vázané na zvodněné štěrky, které jsou překryty jílovito-písčitými a jílovito-štěrkovitými hlínami tvořícími nepropustný strop, takže opět hovoříme o podzemní vodě s napjatou hladinou. Hladinu vody ve vrtu J1 přímo ovlivňovaly srážky, takže zde došlo i přelivu, zatímco ve vrtu J2 se napjatá hladina podzemní vody ustálila v hloubce 1 m pod terénem.



Z výše uvedených informací plyne, že retenční schopnost území se výstavbou nepodsklepených rodinných domů po obvodu parcely č. 936/3 a na parcelách č. 936/1 a 936/10 nemůže změnit, resp. je irelevantní spojovat výstavbu nepodsklepených RD s retenční schopností území.

Retenční schopnost území se může zvýšit v souvislosti s vybudováním uvažovaných dvou malých vodních nádrží, resp. dvou průtočných tůní na jihu a severu parcely č. 936/3 – viz schéma, protože v nich bude povrchová voda spolu s mělkou podzemní vodou tvořit 100 % objemu nádrží, zatímco v současné době - kvůli přítomnosti průlinově nepropustných a kapilárně aktivních jemnozrnných zemin, propustných písků a štěrků v místech navrhovaných tůní se objem povrchové i mělké podzemní vody pohybuje pod 20% celkového objemu daného prostoru.

schéma z předané zastavovací studie

Odtokové poměry

Současné odtokové poměry (ty přirozené byly již dávno změněny – viz výše) se v souvislosti s uvažovaným záměrem principiálně nezmění. Zlepší se pouze charakter dominantně centrální části lokality. Její nepřirozené zamokření způsobené staršími antropogenními zásahy bude díky rekultivaci zanedbaného městského pozemku, který se mimo jiné stal ve své západní partii skládkou individuálního odpadu (stavební odpad, bio odpad), nahrazeno dvěma malými vodními nádržemi (průtočnými tůněmi s vysokou akumulační schopností). Pro projektanta vodohospodáře je jednoduché zajistit, aby zdržení vody v dostatečně kapacitních malých vodních nádržích odpovídalo přirozenému cyklu a aby odtok vody z nádrží do přítoku Smědé byl řízený, aniž by došlo ke střetům zájmů v dolní části Skalního města – jinými slovy právě existence těchto nádrží s regulovaným odtokem zajistí, aby nedošlo k ohrožení nemovitostí nacházejících se ve směru hydraulického spádu přívalovými vodami.

Mimochodem chápu, že argumentace příznivců mokřadů požadujících mimo jiné vyhodnocení kapacity stávajícího retenčního prostoru mokřadu je opačná, nicméně v daných a výše popsaných souvislostech jejich argumenty neobstojí už proto, že objem vody v daném prostoru se nesníží, takže jiná opatření než průtočné malé vodní nádrže s povrchovým zamořením bezprostředně kolem nich jako náhrada za ztrátu současného retenčního prostoru a v rámci kompenzace ekosystémových služeb mokřadu nejsou nutná.



Z výše uvedeného popisu hydrogeologické struktury je jasné, že zde není možné vsakování srážkové

vody ze střech rodinných domů a ze zpevněných ploch do horninového prostředí. Tyto vody nebudou

odváděny do kanalizace ani do domácích retenčních nádrží, nýbrž do obou uvažovaných vodních nádrží,

což je v daných souvislostech pozitivní informace.

Likvidace odpadních vod z RD se bude řešit jejich napojením na splaškovou kanalizaci, se kterou Město

Hejnice v dané oblasti počítá. Je totiž jasné, že i v případě domácích ČOV by nastaly obtížně řešitelné

problémy s jejich zakládáním nejenom kvůli vztlaku mělké podzemní vody. I kdyby se podařilo ČOV

ukotvit, nastane problém s vypouštěním předčištěné odpadní vody, protože výpusť by byla níž než

hladina mělké podzemní vody, což samozřejmě není možné ...

Ať bude v daném případě rozhodnuto jakkoliv, mělo by se s předmětným prostorem v budoucnu nakládat

jinak než doposud, neboť především v souvislosti jeho nevyhovujícím odvodněním, neúdržbou,

náletovým zarůstáním, rozšiřujícími se individuálním skládkováním stavebního i organické materiálu

především na západě lokality se z něj již nyní stal nevyužitelný městský pozemek, jehož retenční objem

se postupně snižuje, což v konečném důsledku může znamenat riziko pro dolní část Skalního města.

Fakt, že Hejnice i daná lokalita se nachází v CHKO Jizerské hory neznamená, že veřejný prostor bude

zanedbáván pod záminkou zachování mokřadu, který je zde – viz výše - nepřirozenou a rizikovou

anomálií. Stačí porovnat přístup k tomu, jak se chovat k přírodnímu prostředí v městské zástavbě, resp.

jak řešit úpravy terénu na severozápadě lokality (viz první fotografie) a jinde na dané lokalitě – viz další

fotografie:





Eventuální nejasnosti plynoucí z provedeného průzkumu lze řešit se zpracovatelem této zprávy s tím, že IGP + HGP lze v případě, když bude rozhodnuto o výstavbě, doplnit tak, aby se mohla upřesnit dispozice jednotlivých RD, návrh úprav základové půdy, dořešit založení obou vodních nádrží a odvodňovací systém lokality tak, aby se eliminovaly střety zájmů.

V Liberci, 16. 11. 2017 vypracoval: RNDr. Vybíral Roman



Příloha č. 1

Schematická situace sond

09 – 11 2020



Příloha č. 2

Dokumentace sond

09 – 11 2020



Jádrový vrt J1

- vrtné práce dne 4.9.2020 soupravou URB 2,5 A pod vedením vrtmistra Viléma Pekaře

- vrtné jádro dokumentoval, vzorky zemin i vody odebral: RNDr. Vybíral Roman

JTSK - Y: 677 882 X: 963 390 B.p.v. - Z: 382,3 m n.m.

0,00 – 0,30 m drn + hlína tmavě hnědá, jílovitá a jílovito-písčitá, silně prokořeněná, organická,

silně vlhká, tuhá až měkká konzistence

I. geotyp – F4O – F6O, tuhá až měkká

0,30 – 0,70 m hlína rezavě hnědá, jílovitá a jílovito-písčitá, silně vlhká, tuhá až měkká k.

III. geotyp – F6 (CI) – F4 (CS), tuhá až měkká

0,70 – 1,20 m hlína šedo rezavá, zeleno šedá, jílovito-štěrkovitá, vlhká, tuhá k.

IV. geotyp – F2 (CG), tuhá k.

1,20 – 1,60 m písek tmavě šedý, štěrkovitý s tuhou jílovitou a hlinitou výplní, zvodněný, ulehlý

VI. geotyp – S5 (SC) – S4 (SM), ulehlý

1,60 – 2,00 m štěrk šedý a tmavě šedý, písčitý s jílovito-hlinitou výplní, zvodněný, ulehlý

VII. geotyp – G5 (GC) - G4 (GM), ulehlý

2,00 – 2,70 m eluvium šedé, žulové - jakožto rozvrtaná rozložená žula má charakter

stmeleného až ulehlého písčitého štěrku s příměsí jemnozrnné frakce

VIII. geotyp – G3 (G-F), ulehlý - stmelený (R6)

2,70 – 3,20 m žula šedá s růžovými vyrostlicemi živců a s šedými křemennými zrny, zcela zvětralá,

slabě rozpukaná – i ta se při vrtání rozpadá na stmelený žulový štěrk

IX: geotyp – R5

3,20 – 4,00 m žula šedá a rezavá, s růžovými vyrostlicemi živců a s šedými křemennými zrny,

silně a do hloubky až mírně zvětralá se zachovanou texturou, slabě rozpukaná

X. geotyp – R4 – R3

povrchová a podzemní voda:

- přítoky povrchové vody na bázi I. geotypu – na nepropustném II. geotypu (0,25 m pod terénem)

- podzemní voda naražena na rozhraní nepropustného IV. geotypu a propustných písků V. geotypu

v hloubce 1,2 m s tím, že kvůli napětí hladiny podzemní vody a kvůli přítokům povrchové vody

do vrtu tato vystoupila dne 4.9. 2020 až k úrovni 0,45 m pod terén

- v průběhu září, října a listopadu byla hladina vody ve vrtu ovlivněna srážkami až tak, že vystoupila

až k povrchu terénu, resp. vylila se na terén – nejednalo se o zvýšení hladiny podzemní vody,

ale o povrchové přítoky srážkové vody z okolní zamokřené plochy

odběr vzorků zemin z hloubky: 1,0 m, 1,5m, 1,8m

odběr vzorku vody: 4.9.2020



fotografie vrtného jádra vrtu J1 – 4.9.2020

fotografie z měření stoupající hladiny vody ve vrtu J1 – dne 4.9.2020



fotografie z doplňujícího ručního sondování kolem vrtu J1 pro ověření rozhraní mezi nadložními

jemnozrnnými zeminami a zvodněnými písky resp. štěrky



Jádrový vrt J2

- vrtné práce dne 4.9.2020 soupravou URB 2,5 A pod vedením vrtmistra Viléma Pekaře

- vrtné jádro dokumentoval, vzorky zemin i vody odebral: RNDr. Vybíral Roman

JTSK - Y: 677 989 X: 963 388 B.p.v. Z: 385,4 m n.m.


silně vlhká, tuhá až měkká konzistence

I. geotyp – F4O – F6O, tuhá až měkká

0,50 – 0,70 m hlína šedo rezavá, zeleno šedá, jílovito-štěrkovitá, vlhká, tuhá k.

IV. geotyp – F2 (CG), tuhá k.

0,70 – 1,30 m hlína světle šedá, jílovito-štěrkovitá, slabě vlhká, pevná k.

V. geotyp – F2 (CG), pevná k.

1,30 – 1,60 m štěrk šedý a tmavě šedý, písčitý s jílovito-hlinitou výplní, zvodněný, ulehlý

VII. geotyp – G5 (GC) - G4 (GM), ulehlý

1,60 – 1,90 m eluvium šedé, žulové - jakožto rozvrtaná rozložená žula má charakter

stmeleného až ulehlého písčitého štěrku s příměsí jemnozrnné frakce


1,90 – 2,40 m žula šedá s růžovými vyrostlicemi živců a s šedými křemennými zrny, zcela zvětralá,

slabě rozpukaná – i ta se při vrtání rozpadá na stmelený žulový štěrk

IX: geotyp – R5

2,40 – 4,00 m žula šedá a rezavá, s růžovými vyrostlicemi živců a s šedými křemennými zrny,

silně zvětralá s polohami mírně zvětralé ale i zcela zvětralé se zachovanou

texturou, slabě rozpukaná

X. geotyp – R4 – R3

podzemní voda:

- podzemní voda naražena na rozhraní nepropustného V. geotypu a propustných štěrků VII. geotypu

v hloubce 1,3 m s tím, že kvůli napětí hladiny podzemní vody tato vystoupila dne 4.9. 2020

až k úrovni 1,0 m pod terén

- v průběhu září, října a listopadu nebyla hladina podzemní vody ve vrtu J2 ovlivněna srážkami,

takže ustálená hladina se pohybovala ve stejné úrovni (1,0 m) pod terénem

odběr vzorků zemin z hloubky: 1,1 m, 1,5m, 1,7m

odběr vzorku vody: 4.9.2020



fotografie vrtného jádra vrtu J2 – 4.9.2020

vrtné práce v místě sondy J2 – vrtná souprava URB 2,5 A – 4.9.2020



Kopaná sonda KS1

- sondáž dne 21.9.2020 soupravou CX60C – pásový bagr Case

- profil sond dokumentoval: RNDr. Vybíral Roman

JTSK - Y: 677 966 X: 963 337 B.p.v. Z: 382,4 m n.m.


vlhká, tuhá konzistence

I. geotyp – F4O – F6O, tuhá

0,30 – 0,60 m hlína šedá, jílovito-písčitá, vlhká, tuhá k.

II. geotyp – F4 (CS), tuhá k.

0,60 – 0,90 m písek šedý a rezavý, štěrkovitý s tuhou jílovitou a hlinitou výplní, vlhký, ulehlý


0,90 – 1,40 m eluvium šedé a rezavé, žulové – při těžbě má charakter stmeleného

až ulehlého písčitého štěrku s příměsí jemnozrnné frakce, silně vlhký

a od 1,1 m zvodněný


1,40 – 2,00 m žula rezavě šedá s růžovými vyrostlicemi živců a s šedými křemennými zrny,

zcela zvětralá, slabě rozpukaná – s přechodem do silně zvětralé žuly

IX: geotyp – R5

podzemní voda:

- přítoky podzemní vody do sondy se objevily v hloubce 1,1 m pod terénem

- v čase do 1 hodiny po skončení sondáže se hladina mělké podzemní vody ustálila v úrovni přítoků

foto bezprostředně po skončení hloubení KS1 foto stoupající hladiny podzemní vody v KS1



Kopaná sonda KS2



JTSK - Y: 677 954 X: 963 363 B.p.v. Z: 382,8 m n.m.




0,20 – 0,50 m hlína světle šedá, jílovito-písčitá, vlhká, tuhá k.




0,70 – 1,00 m eluvium šedé, žulové – při těžbě má charakter stmeleného

až ulehlého písčitého štěrku s příměsí jemnozrnné frakce, vlhký


1,00 – 2,00 m žula šedá s růžovými vyrostlicemi živců a s šedými křemennými zrny,


IX: geotyp – R5

podzemní voda:

- přítoky podzemní vody do sondy se objevily v puklinách žuly – v hloubce 1,5 m pod terénem

- v čase do 1 hodiny po skončení sondáže se hladina mělké podzemní vody ustálila v hloubce

1,9 m pod terénem – k ustálení do úrovně naražené hladiny by se muselo čekat min. dalších několik

hodin, což svědčí o velmi malém přítoku z puklin žuly v daném místě

foto při sondáži KS2 foto po 1 hodině od skončení sondáže KS2



Kopaná sonda KS3



JTSK - Y: 677 917 X: 963 380 B.p.v. Z: 382,5 m. n.m.

0,00 – 0,30 (0,5) m drn + hlína tmavě hnědá, jílovitá a jílovito-písčitá, silně prokořeněná, organická,



0,30(0,50) – 1,0 m hlína šedá, jílovito-písčitá, vlhká, tuhá k.




s ostrým přechodem do žuly bez mezivrstvy žulového eluvia

1,20 – 2,00 m žula rezavá s růžovými vyrostlicemi živců a s šedými křemennými zrny,


IX: geotyp – R5

podzemní voda: kombinace mělké podzemní vody v poloze písků se soustředěným přítokem

vody ze západu, asi ze staré drenáže nebo ze starého vodovodu inkrustovaného

železitými vyrostlicemi - hladina se ustálila v hloubce 0,9 m pod terénem

foto z průběhu sondáže KS3 ustalující se hladina přitékající vody



Kopaná sonda KS4



JTSK - Y: 677 915 X: 963 466 B.p.v. Z: 385,5 m n.m.




0,20 – 0,60 (0,8) m hlína světle šedo hnědá, jílovito-písčitá, vlhká, tuhá k.


0,60(0,8) – 1,10 m písek šedý, štěrkovitý s tuhou jílovitou a hlinitou výplní, vlhký, ulehlý


1,10 – 1,30 m eluvium šedé a rezavé, žulové – při těžbě má charakter stmeleného

až ulehlého písčitého štěrku s příměsí jemnozrnné frakce, vlhký


1,30 – 2,00 m žula fialově šedá s růžovými vyrostlicemi živců a s šedými křemennými zrny,


IX: geotyp – R5

podzemní voda:

- pouze slabý přítok až průsak na rozhraní eluvia a žuly – k ustálení hladiny nedošlo

profil sondy KS4



Příloha č. 3

Laboratorní rozbory

09 2020



Zpráva o laboratorních rozborech zemin – 1. strana 1. Počet zpracovaných vzorků zemin: 6 ks 2. Rozsah a metodika zkoušek: - zrnitost zemin - ČSN CEN ISO/TS 17892-4 - vlhkost - ČSN EN ISO 17892-1 - konzistenční meze - ČSN CEN ISO/TS 17892-12 - klasifikace dle ČSN P 73 1005, ČSN EN 14688-1



Zpráva o laboratorních rozborech zemin – 2. strana

3. Výsledky zkoušek a) zrnitostní rozbory - výsledek v %

křivky zrnitosti vzorků zemin ze sondy J1

křivky zrnitosti vzorků zemin ze sondy J2



Zpráva o laboratorních rozborech zemin – 3. strana

b) vlhkost, konzistenční meze, klasifikace

sonda hloubka odběru (m)

W (%)

WL (%)

WP (%)

IP (%)

Ic (1)

Zatřídění dle ČSN P 73 1005

Zatřídění dle ČSN EN 14688-1

J1 – 1,0 23,4 39,2 18,1 21,1 0,75 F2 (CG) grCl

J1 – 1,5 14,8 33,7 9,5 24,2 0,78 S5 (SC) clSa

J1 – 1,8 16,2 31,4 12,8 18,6 0,82 G5 (GC) clGr

J2 – 1,1 16,1 37,5 17,7 19,8 1,08 F2 (CG) grCl

J2 – 1,5 17,7 32,0 16,4 15,6 0,92 G5 (GC) clGr

J2 – 1,7 12,3 - - - - G3 (G-F) siclGr

V Liberci, 8. 9. 2020 vypracovala: Blanka Vybíralová

technická kontrola: Jarmila Gänsová

RNDr. Roman Vybíral



Zkrácený chemický rozbor vzorku podzemní vody

Akce: Hejnice – Skalní město průzkum: HGP + IGP místo odběru J1 datum odběru 4.9.2020

1) Výsledky analýz: pH 6,48 CO2 volný 61,6 mg/l alkalita 1,8 mmol/l CO2 vázaný 39,6 mg/l acidita 1,4 mmol/l; CO2 agresivní 45,9 mg/l tvrdost uhličitanová 0,9 mmol/l Ca2+ 28,6 mg/l tvrdost neuhličitanová 0,1 mmol/l Mg2+ 6,9 mg/l tvrdost celková 1,0 mmol/l SO4

2- 24,0 mg/l NH4

+ 0,12 mg/l 2) Vyhodnocení výsledků

ČSN 73 1215 - Klasifikace agresivity kapalných prostředí působících na konstrukce z obyčejného hutného betonu

Stupeň agresivity prostředí

Základní ukazatele agresivity prostředí

Tvrdost vody mmol

Hodnota pH

Agresivní CO2 mg/l

Mg2+

mg/l

NH4

+

mg/l

SO4

2- Mg/l

Celkový obsah solí v roztoku5)

g/l

Slabě agresivní – la do 0,53 nad 5,0 do 6,5

nad 4 do 15

nad 1000 do 2000

nad 100 do 500

nad 250 do 500

nad 10 do 20

Středně agresivní – ma -- nad 4,0 do 5,0

nad 15 do 30

nad 2000 nad 500

nad 500 do 1000

nad 20 do 50

Silně agresivní – ha -- do 4,0 nad 30 -- -- nad 1000

nad 50

Poznámky – viz norma

Dle ČSN 73 1215 je kapalné prostředí (zkoušený vzorek vody) slabě agresivní hodnotu pH a silně agresivní obsahem agresivního oxidu uhličitého.

ČSN EN 206+A1 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda Mezní hodnoty pro stupně chemického působení podzemní vody

Chemická charakteristika stupeň XA1 stupeň XA2 stupeň XA3

SO42- mg/litr ≥ 200 a ≤ 600 > 600 a ≤ 3000 > 3000 a ≤ 6000

pH ≤6,5 a ≥5,5 <5,5 a ≥4,5 <4,5 a ≥4,0

CO2 mg/litr agresivní ≥ 15 a ≤ 40 > 40 a ≤ 100 > 100 až do nasycení

NH4+ mg/litr ≥ 15 a ≤ 30 > 30 a ≤ 60 > 60 a ≤ 100

Mg2+ mg/litr ≥ 300 a ≤ 1000 > 1000 a ≤ 3000 > 3000 až do nasycení

Dle ČSN EN 206+A1 (Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda) analyzovaný vzorek vody splňuje parametry pro agresivní chemické prostředí XA2.

V Liberci, 6. 9..2020 vypracovala: B. Vybíralová

technická kontrola: J. Gänsová



Zkrácený chemický rozbor vzorku podzemní vody

Akce: Hejnice – Skalní město průzkum: HGP + IGP místo odběru J2 datum odběru 4.9.2020 1) Výsledky analýz: pH 6,1 CO2 volný 132,0 mg/l alkalita 2,8 mmol/l CO2 vázaný 61,6 mg/l acidita 3,0 mmol/l; CO2 agresivní 71,9 mg/l tvrdost uhličitanová 1,4 mmol/l Ca2+ 45,1 mg/l tvrdost neuhličitanová 0,31 mmol/l Mg2+ 14,3 mg/l tvrdost celková 1,71 mmol/l SO4

2- 27,4 mg/l NH4

+ 0,36 mg/l 2) Vyhodnocení výsledků

ČSN 73 1215 - Klasifikace agresivity kapalných prostředí působících na konstrukce z obyčejného hutného betonu

Stupeň agresivity prostředí

Základní ukazatele agresivity prostředí

Tvrdost vody mmol

Hodnota pH

Agresivní CO2 mg/l

Mg2+

mg/l

NH4

+

mg/l

SO4

2- Mg/l

Celkový obsah solí v roztoku5)

g/l

Slabě agresivní – la do 0,53 nad 5,0 do 6,5

nad 4 do 15

nad 1000 do 2000

nad 100 do 500

nad 250 do 500

nad 10 do 20

Středně agresivní – ma -- nad 4,0 do 5,0

nad 15 do 30

nad 2000 nad 500

nad 500 do 1000

nad 20 do 50

Silně agresivní – ha -- do 4,0 nad 30 -- -- nad 1000

nad 50

Poznámky – viz norma

Dle ČSN 73 1215 je kapalné prostředí (zkoušený vzorek vody) slabě agresivní hodnotu pH a silně agresivní obsahem agresivního oxidu uhličitého.

ČSN EN 206+A1 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda Mezní hodnoty pro stupně chemického působení podzemní vody

Chemická charakteristika stupeň XA1 stupeň XA2 stupeň XA3

SO42- mg/litr ≥ 200 a ≤ 600 > 600 a ≤ 3000 > 3000 a ≤ 6000

pH ≤6,5 a ≥5,5 <5,5 a ≥4,5 <4,5 a ≥4,0

CO2 mg/litr agresivní ≥ 15 a ≤ 40 > 40 a ≤ 100 > 100 až do nasycení

NH4+ mg/litr ≥ 15 a ≤ 30 > 30 a ≤ 60 > 60 a ≤ 100

Mg2+ mg/litr ≥ 300 a ≤ 1000 > 1000 a ≤ 3000 > 3000 až do nasycení

Dle ČSN EN 206+A1 (Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda) analyzovaný vzorek vody splňuje parametry pro agresivní chemické prostředí XA2.

V Liberci, 6.9.200 vypracovala: B. Vybíralová

technická kontrola: J. Gänsová

Documents

O B S A H · a prevariské paleozoikum, Oblast: lužická (západosudetská) oblast, Region: magmatity lužické oblasti, Jednotka: krkonošsko-jizerský masiv, Poznámka: lugikum