OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO Závazkové právní vztahy

OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO

Závazkové právní vztahy

JUDr. Petr Čechák, [email protected]

JUDr. Petr Čechák, Ph.D., [email protected] ::


Podstata závazkových vztahůvztah věřitel – dlužník

vztahy relativní - mezi dvěma či více konkrétními subjektymohou proto mít i „pozitivní obsah“ – něco dát či konat

pohledávka – subjektivní právo (oprávnění) jednoho subjektu, aby jiný subjekt něco dal, konal opomenul i strpěl

nárok – pohledávka, která se stala tzv. dospělou – lze ji úspěšně soudně vymáhat

dluh – povinnost něco konat, dát opomenout či strpět(jde o zrcadlovou kategorii vůči pojmu pohledávka)

(NOZ zavádí určité terminologické změny - ???)



Třídění závazkového právaI) závazkové právo občanské vs. obchodní

II) závazkové právo smluvní vs. deliktní a kvazideliktní

snaha EU o přijetí jednotného evropského občanského zákoníku (???)

Principles of Euorpean Contract Law (PECL)

Skupina pro sjednocení i soukromého deliktního práva



Závazkové právo smluvnísmlouvy a kvazismlouvy

(jednatelství bez příkazu - nepřikázané jednatelství podle NOZ,veřejný příslib či veřejnou soutěž)

závazkové vztahy vznikající ze smluv se použijí přiměřeně i na závazkové vztahy vzniklé z jiných důvodů (§ 492 OZ)

Závazkové právo deliktní závazky z protiprávního jednání - delikty

porušena právní povinnost – vznik odpovědnost. vztahu(odpovědnost za škodu, za vady nebo za prodlení)

kvazidelikty (bezdůvodné obohacení)



Závazkové právní vztahyzávaznost (nelze jednostranně odstoupit)reciprocita plnění (synallagmata)

námitka nesplněné smlouvy - § 560 OZ – právo žádat splnění, i když už má splatnou pohledávku, má pouze ten, kdo v rámci recipročního vztahu již sám svůj závazek splnil a nebo je alespoň připraven jej splnit

rozdíl oproti věcným právům1) subjekty určeny individuálně2) vztahy relativní – účastníci jsou vždy individuálně určeni3) obsahem může být i „pozitivní“ povinnost – něco dát či konat

společenské úsluhy, sousedská či přátelská výpomocchybí vůle založit právní následky – chybí soudní vynutitelnost

nejedná se o závazkový právní vztah



Vznik závazkových právních vztahů

z právních úkonů

z protiprávních úkonů

z úředního rozhodnutí

z jiného právního důvodu



Subjekty závazkových právních vztahůodlišovat pojem subjekt a strana závazkového vztahu(vždy minimálně dvě strany, jež představují vzájemně odlišné subjekty)

možnost plurality subjektů na straně dlužníka i věřitele

I) dílčí závazkykaždý vázán či oprávněn pouze do velikosti svého podílu(není-li dohodnuto či stanoveno jinak, podíly jsou rovné)

II) solidární závazky (může být na straně dlužníků i věřitelů)

1) solidarita dlužníků - možnost žádat celé plnění od jednoho ze dlužníků2) solidarita věřitelů - možnost každého ze spoluvěřitelů žádat, aby mu bylo plněno celé plnění a právo dlužníka plnit kterémukoli

regres – právo dlužníka či ostatních věřitelů na následné „vyrovnání“

III) nedílné závazky (OZ pouze v §512/2 a §515)právo plnit kterémukoli se spoluvěřitelů a ten povinen plnění přijmout



Předmět plnění závazkových právních vztahůplnění určené jednotlivě (specificky)

plnění určené druhově (genericky)

alternativní závazekprávním úkonem či zákonem jsou určeny dva (popř. více) předměty, konkretizace dána na volbě;

není-li stanoveno jinak – volbu má dlužník (lze dohodnout jinak)

jednou provedená volba je závazná (koncentrace závazku

alternativa facultas (zákon neupravuje – lze však dohodnout)dlužník je oprávněn (nikoli povinen) se zprostit povinnosti plnění plněním něčeho jiného

(má povinnost „A“, za určitých okolností však může plnit i „B“ a věřitel má povinnost dané plnění přijmout)

dáno objektivně – např. poskytnutí původního plnění by bylo pro dlužníka nepřiměřeně obtížné či nemožné (např. §458/1 OZ)



Závazkové právní vztahy s plněním dělitelnýmnebo nedělitelným

Závazkové právní vztahy s plněním 1) jednorázovým

odevzdat věc – povinnost plnit najednou (naráz)

2) opakujícím sea) ve splátkách – je-li stanoveno plnění ve splátkách nelze žádat

plnění jednorázově, není-li to dohodnut např. jako sankce

b) opakující se dávky

3) trvajícím



IV) Závazkové právní vztahy 1) peněžité

2) nepeněžité

3) úrokovéa) úroky z půjček a vkladůb) úroky z prodleníc) poplatek z prodlení



Naturální závazkynejsou soudně vymahatelné, ačkoli platně existují(v případě jejich plnění se neplní z nedluhu)

1) soudně nevymahatelné od samého počátku důvodem je jejich odvážnost – aleatornost spojená s neuváženým rizikem

a) výhry z her a sázek uzavřených mezi fyzickými osobami

b) půjčky do her a sázek

2) soudně nevymahatelné z důvodu promlčení

3) pohledávky neplatné jen pro nedostatek formy(např. z ústního slibu – nešlo by o plnění z

nedluhu)



Složky závazkových vztahů

1) Podstatné složky (podstatné náležitosti právního úkonu)

daný právní úkon identifikují a odlišují od ostatních

ObchZ – podstatné složky smlouvy (§269)v Obch Z mají kogentní povahu

2) Obvyklé složky vyskytují se typicky, nejsou však nezbytnénení-li ujednáno jinak, řídí se dispozitivní úpravou(např. ujednání o místě a době plnění)

3) Nahodilé složky podružné otázky, které nejsou zpravidla upraveny ani dispozitivními normami



Druhy závazkových právních vztahůI) smluvní (kontraktní) a mimosmluvní (deliktní)

II) jedno-, dvou- nebo vícestranné

III) pojmenované a nepojmenované (atypické, inominátní) a) výslovně pojmenované smlouvy, odpovědnost za škodu, odpovědnost za vady, z bezdůvodného obohacení b) nepojmenované smlouvy nebo z jiných právních skutečností

IV) hlavní a vedlejší (akcesorické) akcesorické sledují osud hlavního závazk. pr. vztahu

(společně s ním zanikají, promlčují se apod., lze užít námitky, které lze užít proti hlavnímu vztahu a zpravidla je lze užít až pokud porušen hlavní závazkový vztah – např. ručení)

V) vztahy z cenných papírů – inkorporovány v listině a na ni vázány



Smlouvy konsenzuální a smlouvy reálné

1) konsenzuální smlouvy

nabývají platnosti již uzavřením dohody

(např. smlouva o úvěru – je poskytnut, jeho čerpání však může být zahájeno i až později)

2) reálné smlouvyk platnosti smlouvy se vyžaduje kromě konsenzu i určité reálné konání – převzetí věci

(smlouva o půjčce, kupní smlouva věci movité)



Smlouvy úplatné a bezplatné (bezúplatné)

smlouvy smíšené – protiplnění, které je jen symbolické či není ekvivalentní

Smlouvy synallagmatické a asynallagmatické

Smlouvy formální a neformální

Smlouvy kauzální a abstraktní



Smlouvy adhézní (formulářové smlouvy)

nemožnost se odchýlit od návrhu smlouvy(tak it or leave)



Smlouvy ve prospěch třetího (§50 OZ)(contractus in favorem tertii)

nepřípustné smlouvy k tíži třetího

smluvní věřitel, dlužník a třetí osoba (tertius)

Tertius musí projevit vůli stát se stranou smlouvy

Tertius se může stát stranou smlouvy a až následně se vzdát nabytého práva; §50/2 OZ - není-li stanoveno jinak, „dluh zaniká“, tj. zaniká vztah mezi dlužníkem a věřitelem i osobou třetí (tertiem)



Smlouva o budoucí smlouvě (§50a OZ) (pactum de contrahendo)

dohoda, že v budoucnu bude uzavřena smlouva

povinně písemná forma, dohodnutí podstatných náležitostí budoucí sml. a doby, do kdy má být uzavřena

soudně vymahatelný závazek smlouvu uzavřít(do jednoho roku od uplynutí lhůty pro uzavření smlouvy – poté se promlčí)

rozhodnutí soudu zde nahrazuje souhlas druhé strany

clausula rebus sic stantibusnatolik se změnili poměry – nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena



Přípravné smlouvy (§ 50b OZ)(pactum praeparatorium)

nejde o smlouvy dvě a ale jedna smlouva, která zprvu není úplná a je třeba ji doplnit

dají-li strany jasně najevo, že chtějí, aby platila i bez doplnění, přes svou „neúplnost“ je zavazuje



Spotřebitelské smlouvy (§51 an. OZ)



Odpovědnost za vady



Změna v subjektech závazkových pr. vztahů

1) Postoupení pohledávky (cese)původní věřitel postupuje svou pohledávku jiné osobě

(dochází ke změně na straně věřitele)

postoupit nelze všechny pohledávkya) ze zákona (např. takové, jež zanikající nejpozději smrtí věřitele)b) z dohody mezi věřitelem a dlužníkemc) ze samotné povahy závazku (plnění vázáno na osobu věřitele)



2) Převzetí dluhu (privativní intercese)namísto původního nastupuje nový dlužník

převzít lze jen dluhy, které mají zastupitelné plnění (zejm. peníze)

písemná smlouva(lze i na základě zákona - vypořádání dědictví - nebo soudního rozhodnutí v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo SJM)

nutný souhlas věřitele

převezme-li někdo dluh bez souhlasu věřitele, stává se dlužníkem vedle původního dlužníka – má tedy

následky přistoupení k závazku (kumulativní intercese)



Přistoupení k závazku (kumulativní intercese)

k původnímu dlužníkovi přistupuje nový dlužník a oba jsou zavázáni společně a nerozdílně (§533 OZ)

přistupuje na základě písemné smlouvy s věřitelem; nevyžaduje se souhlas původního dlužníka

přistoupit lze jen k peněžitým závazkům



Převzetí plnění (§534 OZ)

třetí osoba se na základě dohody s dlužníkem zavazuje, že splní závazek dlužníka vůči věřiteli (nedochází ke změně subjektů)

nežádá se souhlas věřitele a ten nemá ani přímé právo žádat plnění od osoby třetí

prokáže-li, že třetí osoba plní po dohodě s dlužníkem, je povinen věřitel plnění přijmout (jinak by měl právo odmítnout)



Poukázka (§535 OZ)

ten, kdo poukázku vydal (poukazatel) opravňuje poukazníka, aby převzal plnění od poukázaného, a poukázaného zmocňuje, aby plnil poukazníkovi na účet poukazatelův (§535 OZ)

podmínky1) dohoda poukazatele a poukazníka (zmocnění k výběru plnění)2) dohoda (příkaz) poukazatele a poukázaného (zmocňuje, aby plnil)3) přijetí poukázky poukázaným



Poukázka na cenné papíry

peněžní ústav může na sebe nebo na osobu třetí vystavit poukázku na plnění cenných papírů, aniž by v ní uvedl důvod závazku (§540 OZ)



Změna obsahu závazk. pr. vztahů

1) změna dohodou (kumulativní novace)situace odlišná od zániku staré dohody a její nahrazení

dohodou novou (privativní novace)

dohodou lze zásadně změnit vždy

zvláštní forma není předepsána, minimálně však taková, která byla předepsána pro vznik závazk. pr. vztahu



2) Prodlení dlužníka (mora debitoris - §517 an. OZ)

vznikají „odpovědnostní následky“ (objektivní odpovědnost)

1) věřitel má právo odstoupit, nesplnil-li dlužník svůj závazek ani v dodatečné přiměřené lhůtě

2) v případě tzv. fixní smlouvy – zánik smlouvy bez dalšího

3) u peněžit. plnění nárok na úroky či poplatek z prodlení (zákon stanoví, kdy nárok na poplatek z prodlení)

4) u nepeněžit plnění - dlužník nese odpovědnost i za nezaviněnou škodu na věci, její ztrátu apod.

5) při zaviněném prodlení povinnost i k náhradě škody, která tím vznikla věřiteli



3) Prodlení věřitele (mora creditoris - §522 an. OZ)

věřitel nepřijme od dlužníka včas a řádně nabídnuté plnění nebo mu neposkytne v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu – závazek tak nebyl splněn včas a řádně

1) povinen hradit dlužníkovi náklady, které mu vznikly v důsledku prodlení věřitele spojené s pokusem plnit

2) nemůže nastat prodlení dlužníka

3) má-li se plnit věc – objektivní odpovědnost věřitele za její ztrátu, zničení či poškození

4) dlužník právo plnit do úřední úschovy

5) odpovědnost za škodu způsobenou dlužníkovi

6) neplatí se úrok z prodlení



Zajištění závazkových právních vztahů1) smluvní pokuta

2) ručení, bankovní záruka

3) dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§551 OZ)

4) zástavní právo

5) zadržovací právo

6) zajišťovací převod práva

7) zajištění postoupením pohledávky

8) jistota

9) uznání dluhu



Ručenízávazek ručitele, že uspokojí věřitele, neuspokojí-li jej sám dlužník (§ 546 OZ)

ručitel zde subsidiárně jako „náhradní dlužník“

vztah akcesorický 1) musí existovat platný závazek hlavní 2) po ručiteli nelze žádat více či za tíživějších podmínek, než od dlužníka

vzniká na základě písemné smlouvy věřitele s ručitelem(prohlášení o ručení, které věřitel přijme – není povinen je přijmout)

ručitel musí mít stejné možnosti obrany jako dlužník

tzv. informační povinnost věřitele – sdělit věřiteli výši dluhu



nárok vůči ručiteli lze uplatnit, pokud marně uplynula výzva vůči věřitele vůči dlužníku (dlužník nezaplatí)

ručení zaniká zánikem hlavního závazku

ručitel má vůči dlužníkovi regres - může po něm žádat náhradu toho, co za něj zaplatil (§550 OZ)

Zvláštní úprava ručení obsažena v ObchZ (§303-312 ObchZ)není třeba výzvy ji nelze uskutečnit či je nepochybné, že dlužník nezaplatí

Bankovní záruka (§313 – 322 ObchZ)vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, nesplní-li třetí osoba (dlužník) určitý závazek či splněny jiné podmínky



Zástavní právo (§152 – 174 OZ)není-li dluh včas splněn, lze se uspokojit prodejem zástavy

funkce : 1) zajišťovací a motivační vůči dlužníkovi 2) uhrazovací (uspokojení ze zástavy)při prodeji zástavy je zástavní věřitel z výtěžku prodeje přednostně uspokojen; ostatní věřitelé se uspokojují až po něm

lze zajistit i budoucí pohledávku např. u tzv. stavebního úvěru – umožňuje postupně čerpat peníze k proplácení prací a nákladů v průběhu stavby

akcesorická povaha zástavního práva

podzástavní právo – vznikne zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, je-li zástavou věc



Způsoby vzniku zástavního práva I) smlouvou (vždy musí být písemná, jinak je neplatná)

A) hypotekární zástava – na věci nemovitévznik vkladem zástavního práva do katastru nemov.

B) zástava ruční – na věci movité k platnosti se požaduje i předání věci věřiteli

zástava cenný papír (§ 39 – 44a zákona o cenných papírech)nelze zřídit podzástavní právo – bližší viz § 39 ZoCP

Vznik zástavního práva k CPa) listinný CP – předánímb) listinný CP převoditelný rubopisem – nutný „zástavní rubopis“

uvedený na tomto CP c) zaknihované CP - zápisem na účet k tíži účtu vlastníka v

evidenci investičních nástrojů

lze zástavní právo k účtu CP – ke všem CP na tomto účtu (§42a ZoCP)



II) Smlouvou ve spojení s rozhodnutím soudutypicky dědická dohoda

III) Rozhodnutím soudu soudcovské – exekuční zástavní právo

žádost věřitele, který se namísto zpeněžení nemovitosti dražbou spokojí s pouhým zřízením zástavního práva

IV) Jinou skutečností stanovenou přímo v zákoně (zákonné zástavní právo)

není nutná smlouva ani rozhodnutí orgánu veřejné moci



Práva a povinnosti ze zástavního právaI) před splatností pohledávky věci movité řádně opatrovat (povinnosti schovatele) právo věc užívat jen s výslovným souhlasem zástavce

při poklesu ceny věci – právo žádat doplnění zástavy

II) po splatnosti pohledávky právo uspokojit se zpeněžením zástavy

může si však zvolit i jiný způsob uspokojení – např. srážky ze mzdy

prodej ve veřejné dražbě

soudní prodej zástavy



Zadržovací právo



6) zajišťovací převod práva,

7) zajištění postoupením pohledávky

8) jistota



Zánik závazkových právních vztahů

A) jednostranný úkon

1) splnění dluhu (soluce)



2) jednostranné započtení

podmínkou je projev vůle směřující k započtení existují vzájemné pohledávky stejného druhu (např. peníze)

započtení nesmí být vyloučeno zákonem (§581 OZ)(započtení proti promlčeným pohledávkám, proti splatné pohledávce dosud nesplatnou pohledávku aj.)

i u takovýchto pohledávek možno započíst dohodou

jsou-li splněny podmínky pro započtení, zaniká okamžikem, kdy se setkají obě pohledávky (účinky ex tunc) v rozsahu, v němž se vzájemně kryjí

převyšuje-li jedna co do výše druhá, co do zbytku trvá



3) Výpověď (§582 OZ)byla sjednána smlouva na dobu neurčitou, z níž vyplývá závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti nebo

závazek zdržet se něčeho či něco strpět(nelze jde-li o závazek k jednorázovému plnění nebo smlouva na dobu určitou)

nevyplývá-li ze zákona či smlouvy jinak – lze vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí

účinky ex nunc

NOZ – určité změny - §1998-2000



4) Uložení do úřední úschovy (§568 OZ)

tzv. soluční smlouva

1) povaha dluhu uložení připouští (peníze, CP, movité věci) 2) je dán některý zákonem stanovený důvod

věřitel nepřítomen, je v prodlení nebo není znám (např. v případě smrti se neví, kdo jsou dědici) či je sporné, kdo je věřitelem

lze jen do úschovy soudu



5) jednostranné odstoupení od smlouvy

jednostranný úkon adresovaný druhé straně, následky nastanou okamžikem, kdy úkon dojde druhé straně

odstoupit lze jen umožňuje-li to zákon či smlouva (§48 OZ)

např. sankce za prodlení dlužníka či vadné plněníodstoupit lze i byla-li smlouva uzavřena v tísni

při odstoupení se smlouva od začátku ruší



B) dvoustranný úkon

1) zánik závazku dohodoua) dohoda o zřízení nového závazku

b) dohoda o vzdání se práva či prominutí dluhu

c) narovnání

d) započtení dohodou



Ad a) dohoda o zřízení nového závazkuprivativní novace



Ad c) narovnánídohoda o narovnání – smír

účastníci mezi sebou vypořádají sporná práva a povinnosti a nahradí je novými

smyslem je odstranit spornost skutkového a právního stavu a tím předejít soudnímu sporu

Ad d) započtení dohodouneplatí zde omezení §581/1 OZ



Smrt dlužníka nebo věřitele



Uplynutí doby a prekluze

1) uplynutí doby, na niž byl závazek sjednán2) nesplněním tzv. fixní smlouvy3) neuplatněním práva v prekluzivní lhůtě (§583 OZ)

Nemožnost plnění

Splynutí



Typy závazkových vztahů vůči obchodnímu zákoníku

§261an. ObchZ

Absolutní obchody

Relativní obchody

Fakultativní (elektivní) obchody

Akcesorické obchody (vztahy zajišťující jiné závazky)

Absolutní neobchody



Kogentní úprava

obchodní zákoník - taxativní výčet (§ 263)občanský zákoník – podle povahy vztahu

Documents

OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO Závazkové právní vztahy