ODVĚTVOVÁ TECHNICKÁ NORMA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Leden 2009

MZe ČR

ZÁVLAHOVÉ KANÁLY

TNV 75 4320

Obsah Strana

Předmluva..............................................................................................................…... 2

1 Předmět normy..............................................................................................…. 3

2 Citované normativní dokumenty...................................................................…. 3

3 Termíny a definice……………………………………………………………. 4

4 Všeobecně....………………………………………………………………….. 4

5 Podklady pro návrh...................................………………................................. 5

6 Zásady navrhování.....................................................….................................... 8

7 Objekty na závlahových kanálech, manipulační a provozní řády..................… 13

8 Zásady pro výstavbu a údrţbu závlahových kanálů a objektů........................... 17

9 Rekonstrukce, revitalizace a modernizace......................................................... 20

10 Víceúčelové vyuţití závlahových kanálů........................................................... 22

Příloha A (informativní) Hydraulický výpočet závlahových kanálů......................... 24

Příloha B (informativní) Ztráty vody v závlahových kanálech……………………. 26

Bibliografie………………………………………………………………………….. 28

Nahrazení předchozích norem

Touto normou se nahrazuje ON 73 6952 z června 1981.

HYDROPROJEKT CZ a.s.

TNV 75 4320

2

Předmluva

Souvisící ČSN

ČSN 01 3473 Výkresy inţenýrských staveb - Výkresy hydromeliorací

ČSN 73 0037 Zemní tlak na stavební konstrukce

ČSN 73 1001 Zakládání staveb - Základová půda pod plošnými základy

ČSN 73 6530 Vodní hospodářství - Názvosloví hydrologie

ČSN 75 2405 Vodohospodářské řešení vodních nádrţí

ČSN 75 7221 Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod

Souvisící TNV

TNV 75 2401 Vodní nádrţe a zdrţe

TNV 75 4934 Provoz a údrţba závlahových čerpacích stanic

Souvisící právní předpisy

Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších

předpisů

Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění

pozdějších předpisů

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných pří-

pravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve

znění pozdějších předpisů

Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o posuzování vlivů na ţivotní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších

předpisů

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění poz-

dějších předpisů

Zákon č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zá-

konů

Vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění pozděj-

ších předpisů

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 195/2002 Sb. o náleţitostech manipulačních řádů a pro-

vozních řádů vodních děl

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 225/2002 Sb. o podrobném vymezení staveb k vodohospo-

dářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně

Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich vyuţívání na po-

vrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění

pozdějších předpisů

Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozloţitelnými odpady

TNV 75 4320

3

Změny proti předchozí normě

Obsah normy byl aktualizován v souladu se současným právním stavem ve vodním hospodář-

ství a doplněn o novější poznatky z řešení problematiky navrhování, výstavby, provozu, vyu-

ţívání, rekonstrukce a modernizace závlahových kanálů v ČR a v zahraničí.

Vypracování normy

Zpracovatel normy: Prof. Ing. Jan Šálek, CSc.;

HYDROPROJEKT CZ a.s., Praha, IČ 26475081, Ing. Lenka Fremrová

Pracovník Ministerstva zemědělství ČR: Ing. Karel Sedlák

1 Předmět normy

Tato norma platí pro navrhování, výstavbu, provoz, vyuţívání, rekonstrukci a modernizaci hlav-

ních a vedlejších otevřených a krytých závlahových kanálů s gravitačním průtokem včetně sou-

visejících objektů.

2 Citované normativní dokumenty

Pro pouţívání tohoto dokumentu jsou nezbytné dále uvedené referenční dokumenty. U datova-

ných odkazů platí pouze citovaná vydání. U nedatovaných odkazů platí poslední vydání refe-

renčního dokumentu (včetně změn).

ČSN 72 1176 Zkouška trvanlivosti a odolnosti kameniva proti mrazu

ČSN 73 0415 Geodetické body

ČSN 73 1201 Navrhování betonových konstrukcí

ČSN EN 1992-3 (73 1201) Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 3: Nádrţe na

kapaliny a zásobníky

ČSN 73 1208 Navrhování betonových konstrukcí vodohospodářských objektů

ČSN P ENV 13670-1 (73 2400) Provádění betonových konstrukcí – Část 1: Společná ustano-

vení

ČSN EN 206-1 (73 2403) Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda

ČSN 73 3050 Zemné práce - Všeobecné ustanovenia

ČSN 73 6881 Malé vodní elektrárny – Základní poţadavky

ČSN 75 0101 Vodní hospodářství – Základní terminologie

ČSN 75 0140 Vodní hospodářství – Názvosloví hydromeliorací (v revizi) (bude nahrazena

normou ČSN 75 0140 Vodní hospodářství – Terminologie eroze, meliorace a rekultivace půdy)

ČSN 75 0145 Hydromeliorace – Terminologie v pedologii

ČSN 75 0434 Meliorace – Potřeba vody pro doplňkovou závlahu

ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod

ČSN 75 2101 Ekologizace úprav vodních toků (v revizi)

ČSN 75 2410 Malé vodní nádrţe

TNV 75 4320

4

ČSN 75 4030 Kříţení a souběhy melioračních zařízení s dráhami, pozemními komunikacemi

a vedeními

ČSN 75 4100 Průzkum pro meliorační opatření na zemědělských půdách – Základní ustanove-

ní

ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky

TNV 75 0910 Dovolené průsaky uzávěrů vodních děl

TNV 75 2102 Úpravy potoků

TNV 75 2303 Jezy a stupně

TNV 75 2321 Rybí přechody

TNV 75 2322 Zařízení pro migraci ryb a dalších ţivočichů přes překáţky v malých vodních

tocích

TNV 75 2910 Manipulační řády vodních děl na vodních tocích

TNV 75 2925 Provoz a údrţba vodních toků

TNV 75 2935 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních

TNV 75 4102 Pedologický průzkum pro meliorační opatření – Základní ustanovení

TNV 75 4112 Hydrogeologický průzkum pro meliorace a zemědělské uţívání krajiny

TNV 75 4931 Provozní řád závlah

TNV 75 4933 Údrţba závlahových zařízení

3 Termíny a definice

V této normě jsou pouţity termíny a definice podle ČSN 75 0101, ČSN 75 0140 a ČSN 75 0145.

4 Všeobecně

Hlavní funkcí závlahových kanálů je gravitační přívod závlahové vody v poţadovaném čase,

mnoţství a na určené místo. Závlahové kanály se navrhují převáţně otevřené; vyţadují-li to

místní podmínky, navrhují se kryté. Kanály se doplňují vhodnými objekty, které umoţňují plnit

v plném rozsahu jejich funkci. Důleţitá je i krajinotvorná funkce závlahových kanálů, při citli-

vém a zodpovědném návrhu má obnova a výstavba závlahových kanálů pozitivní vliv na udrţení

krajinného rázu. Návrh a výstavba závlahových kanálů je významný zásah do krajiny a biotopu

řady ţivočichů a rostlin. Přípravné a průzkumné práce je třeba zaměřit nejen na stanovení pozitiv

řešení, ale i na kritické vyhodnocení moţných rizik.

4.1 Použití závlahových kanálů

Hlavní funkcí závlahových kanálů je přívod závlahové vody na zavlaţovanou plochu a její roz-

vod po zavlaţované ploše aţ k místu odběru. Závlahové kanály mohou plnit i řadu vedlejších

funkcí, například přívod vody do malých vodních nádrţí, řízených mokřadů, refugií vodních

a mokřadních rostlin a organizmů, nadlepšování průtoku vody v malých vodních tocích v době

sucha, regulace hladiny podzemní vody infiltrací z kanálů, odvodnění v rovinných oblastech,

přívod poţární vody apod. Předmětem této normy nejsou závlahové kanály vyuţívané k závlaze

čištěnými odpadními vodami.

TNV 75 4320

5

4.2 Druhy závlahových kanálů

Závlahové kanály se dělí podle několika kritérií:

a) Podle významu se dělí na hlavní, tvořící kostru závlahové sítě, a na vedlejší (kanály niţšího

řádu), které jsou součástí rozvodné a rozdělovací závlahové sítě.

b) Podle funkce se dělí na přívodní (např. pro čerpací stanici), rozvodné, rozdělovací, které

rozdělují vodu po zavlaţované ploše, zajišťují napouštění vody do výtopových zdrţí, zavla-

ţovací určené k přímé závlaze a regulaci hladiny podzemní vody apod.

c) Podle technického uspořádání se dělí na opevněné a těsněné a přírodní kanály (blízké pří-

rodnímu uspořádání), ale také na otevřené a kryté.

4.3 Návrh závlahových kanálů

Návrh závlahových kanálů vychází z plánu oblasti povodí, ze studie odtokových poměrů, která

podrobně řeší vodní reţim daného území, a musí být v souladu s příslušnými právními předpi-

sy1)

.

Návrh závlahových kanálů se řeší s ohledem:

a) na ochranná pásma vodních zdrojů a ochranná pásma léčivých zdrojů apod.;

b) na stávající stavby a jejich ochranná pásma;

c) na současný a výhledový způsob hospodaření a optimální způsob řešení závlahy;

d) na ochranu ţivotního a přírodního prostředí.

Závlahové kanály musí být navrhovány v souladu s komplexním řešením pozemkových úprav.

4.4 Začlenění závlahových kanálů do krajiny

Závlahové kanály se navrhují v souladu s ochranou a tvorbou ţivotního prostředí. Závlahové

kanály nesmí:

– negativně ovlivňovat a narušovat vzhled a uspořádání krajinného prostředí a krajinný ráz;

– ovlivňovat povrchový odtok vody;

– narušovat nad únosnou míru přístup k pozemkům a jejich obhospodařování;

– podmáčet nejen okolní, ale i vzdálenější pozemky únikem vody z kanálů.

Při vhodném uspořádání závlahových kanálů, blízkém přírodním tokům a celoročním provozu

mohou být závlahové kanály součástí budovaných biokoridorů a podílet se na zvýšení ekologic-

ké stability krajiny. Při začlenění závlahových kanálů do územního systému ekologické stability

krajiny (ÚSES) je třeba věnovat zvýšenou pozornost koncepčnímu řešení, způsobu manipulace

s vodou s přihlédnutím na potřeby organizmů.

5 Podklady pro návrh

Výběr vhodné trasy a návrh závlahových kanálů vyţaduje podrobný průzkum dané lokality, zís-

kání dostatku kvalitních podkladů geodetických, meteorologických, klimatologických, hydrolo-

gických, hydrobiologických, inţenýrsko-geologických, hydrogeologických, hydrobiologických,

fytocenologických a zoocenologických, vodohospodářských (hydromelioračních), hospodář-

ských, sociálních, apod.; nezbytný rozsah průzkumových prací uvádí ČSN 75 4100. Je potřeba

1)

Zákon č. 183/2006 Sb., zákon č. 114/1992 Sb. a vyhláška Ministerstva zemědělství č. 225/2002 Sb.

TNV 75 4320

6

podrobně zjišťovat zájmy ochrany přírody a krajiny v souladu s příslušným právním předpisem2)

a pečlivé zjišťovat vlastnické poměry. Průzkum se uskutečňuje ve třech etapách – předběţný,

podrobný a doplňkový, náplň jednotlivých průzkumových prací upřesňuje ČSN 75 4100.

5.1 Geodetické podklady

a) Geodetický průzkum a získání potřebných geodetických podkladů vyuţívá podklady z fondu

státních mapových děl 1:100 000, 1:50 000, 1:25 000 a 1:10 000 a technicko hospodářské ne-

bo státní mapy odvozené 1:5 000, katastrální mapy a mapy evidence nemovitostí a letecké

snímky, které doplňuje zpracováním polohopisných a výškopisných map (viz 4.11

ČSN 75 4100).

b) Výškopisné a polohopisné mapy velkých měřítek 1: 2 000 a podélné a příčné řezy 1:200,

1:100, 1:50 v místech předpokládané trasy závlahového kanálu.

c) Pevné body polohového pole (PBPP) tvoří základ pro mapování. Jejich souřadnice v systému

Jednotné trigonometrické sítě katastrální (JTSK), výšky v systému Balt po vyrovnání (Bpv),

viz ČSN 73 0415.

5.2 Meteorologické, klimatické, hydrologické a hydrobiologické podklady

Stanovení meteorologických, klimatických, hydrologických a hydrobiologických podkladů

vychází z 4.6 a 4.7 ČSN 75 4100, jejich obsah a rozsah závisí na dané lokalitě a na konkrétním

uspořádání závlahového kanálu a plošném rozsahu kanálové sítě.

a) Meteorologické podklady se zaměřují především na stanovení základních veličin, které úzce

souvisejí s návrhem kanálu; jsou jimi teplota, sráţkový úhrn a intenzita sráţek, směr a síla

větru, výpar z volné vodní hladiny v období, kdy je kanál v provozu.

b) Klimatické podklady se zaměřují na klimatickou charakteristiku území, kde bude kanál situ-

ován, při celoročním provozu také na zvláštnosti zimního provozu.

c) Hydrologické průzkumné práce a podklady se zaměřují na získání údajů o M-denních a

N-letých průtocích, splaveninovém reţimu, jakosti vody v místě odběru vody do závlaho-

vého kanálu, sráţko-odtokových poměrech v trase kanálu, jejichţ znalost je nezbytná pro

návrh záchytných příkopů a propustků vody pod kanálem. Důleţité je zjištění průběhu hla-

diny podzemní vody v předpokládané trase závlahového kanálu.

POZNÁMKA Potřebné údaje se získají u územně příslušné pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

d) Hydrobiologické podklady se zaměřují na stručnou hydrobiologickou charakteristiku toku,

ze kterého závlahový kanál odebírá vodu, na stanovení jeho trofického potenciálu a na před-

běţné stanovení vývoje hydrobiologických poměrů v navrhovaném kanálu. Hydrobiologický

průzkum musí být zaměřen na ovlivnění společenstva hydrobiontů pod místem odběru zá-

vlahové vody do kanálu.

5.3 Geologický, inženýrsko-geologický a hydrogeologický průzkum a podklady

Geologický a inţenýrsko-geologický průzkum podle 4.9 a 4.10 ČSN 75 4100 zahrnuje soubor

geologických šetření nezbytných k posouzení moţnosti, podmínek a způsobu výstavby závlaho-

vého kanálu. Hydrogeologický průzkum zahrnuje soubor šetření nezbytných ke stanovení hydro-

geologických poměrů, především vlastností a reţimu podzemních vod v horninovém prostředí

daného území; výsledkem průzkumu jsou geologické a inţenýrsko-geologické a hydrogeologic-

ké podklady potřebné pro návrh kanálu.

2)

Zákon č. 114/1992 Sb.

TNV 75 4320

7

a) Geologický a inţenýrsko-geologický průzkum a podklady jsou potřebné pro posouzení

vhodnosti trasy kanálu, stanovení stability dna, základových poměrů pro mosty, shybky,

akvadukty, spádové stupně a skluzy, provozní, měrné a regulační objekty na kanále. Zvláštní

pozornost vyţaduje průzkum pro návrh krytých kanálů a závlahové štoly s průtokem o volné

hladině, kterými se provádí závlahová voda terénními překáţkami.

b) Hydrogeologický průzkum a podklady, nezbytné pro návrh závlahových kanálů, podrobně

stanoví TNV 75 4112. Ustanovení této normy se doporučuje dodrţovat v plném rozsahu.

5.4 Půdně-mechanický, pedologický a hydropedologický průzkum a podklady

Půdně mechanický průzkum se především zaměřuje na stanovení vlastností a těţitelnosti zemin

v předpokládané trase kanálu, stanovení podkladů pro pouţití místních materiálů ke stavbě, vý-

počet stability svahů, deformaci náspů a hrázek apod.

Pedologický a hydropedologický průzkum (viz 4.5 ČSN 75 4100) zahrnuje průzkum a stanovení

pedologických poměrů a hydropedologických vlastností v plánované trase kanálu. Hloubka pe-

dologických sond činí 1,5 m, výjimečně aţ 2,5 m.

a) Půdně-mechanické podklady uvádějí těţitelnost (rozpojitelnost) zemin stanovenou v souladu

s ČSN 73 3050.

b) Pedologický a hydropedologický průzkum a podklady vycházejí z průzkumových prací pro-

vedených v souladu s TNV 75 4102. Pedologický průzkum v předpokládané trase kanálu se

zaměřuje na typologické, druhové a bonitační zařazení půd, stanovení zrnitosti půd a na je-

jich fyzikální vlastnosti. Hydropedologický průzkum se soustřeďuje na hydropedologické

poměry, hydraulickou vodivost, vsakovací schopnost a intenzitu vsaku půd v trase kanálu.

V odůvodněných případech se sledují chemické sloţení a hygienické vlastnosti půd a půdní

vody.

5.5 Zemědělskovýrobní průzkum a podklady

Zemědělskovýrobní průzkum se zaměřuje na hodnocení výrobních a ekonomických podmínek

(viz 4.12 ČSN 75 4100).

a) Zemědělskovýrobní průzkum a podklady hodnotí současný stav řešení pozemkových úprav

a začlenění závlahových kanálů do řešení komplexních pozemkových úprav. Zjišťuje se stav

zemědělské výroby a hodnotí se moţnosti víceúčelového vyuţití závlahových kanálů a

předpokládaný vliv závlah na zemědělskou výrobu.

b) Určí se plodiny ekonomicky výhodné pro zemědělce, které vyţadují závlahu.

5.6 Kulturní průzkum a podklady

Kulturní průzkum a podklady v souladu s 4.4 ČSN 75 4100 se zaměřují na inventarizaci histo-

rických, technických, hospodářských, architektonických, archeologických apod. kulturních hod-

not v krajině vyţadujících ochranu. Zjišťují výskyt a případný rozsah a předpokládanou hodnotu

archeologických nalezišť. Vytvářejí předpoklady pro návrh jejich ochrany.

5.7 Vodohospodářský a hydromeliorační průzkum a podklady

Vodohospodářský a hydromeliorační (závlahový) průzkum připravuje podklady pro konkrétní

návrh a uspořádání závlahové soustavy a tím i její kostry, kterou je síť závlahových kanálů.

a) Při návrhu se vychází z posouzení zdroje závlahové vody (mnoţství a jakost vody, druh

splavenin, moţnosti odběru z vodního zdroje).

b) Nezbytným podkladem je vyjádření vodoprávního úřadu a povolení k nakládání s vodami.

TNV 75 4320

8

c) Stanovení průtočného mnoţství v závlahových kanálech vychází ze znalosti specifického

přítoku závlahové vody qp a specifického dávkového přítoku qd (viz 6.1 a 6.2

ČSN 75 0434), ke kterému se úměrně připočtou příslušné ztráty vody.

d) Při víceúčelovém vyuţití závlahových kanálů, kdy se závlahovým kanálem dodává voda i

jiným uţivatelům, je třeba zohlednit jejich poţadavky na odběry a úměrně zvýšit kapacitu

závlahového kanálu.

5.8 Vlastnické poměry

Důleţitým podkladem je zjištění skutečných vlastníků a uţivatelů pozemků v místech předpo-

kládaných tras závlahových kanálů.

a) Vlastnické poměry se dokládají snímkem z katastrální mapy a výpisem z listu vlastnictví.

b) Při nevyjasněných vlastnických poměrech se pořizuje doplňkové geodetické měření k jejich

určení.

5.9 Fytocenologický a zoocenologický průzkum a hodnocení

Poměrně důleţitým podkladem jsou výsledky fyto- a zoocenologického průzkumu, zejména

u závlahových kanálů uspořádáním blízkých přírodním vodním tokům, kdy závlahový kanál

s upraveným okolím je součástí biokoridoru.

Fytocenologický a zoocenologický průzkum (viz 4.8 ČSN 75 4100) dokumentuje stav a výskyt

rostlinných společenstev v předpokládané trase kanálu, je důleţitý pro zachování rozmanitosti

ţivé sloţky přírody.

5.10 Podklady pro posouzení vlivu závlahového kanálu na krajinu a životní prostředí

Uspořádání a situování závlahového kanálu, včetně způsobu vyuţití závlahové vody, má přispí-

vat nejen k zlepšení vodního reţimu krajiny, ale i k zvýšení jejího estetického účinku. Je nutné

minimalizovat negativní působení dříve vybudovaných opevněných a těsněných betonových

kanálů na okolní krajinu.

a) Průzkum pro ochranu přírody podle ČSN 75 4100 by měl předcházet průzkumům určeným

pro vlastní technické řešení.

b) Součástí návrhu závlahových kanálů je vyhodnocení vlivu kanálu na krajinu. V rámci prů-

zkumových prací je třeba zjistit a vyhodnotit případná rizika, která výstavba a provoz závla-

hového kanálu přináší a stanovit případná omezení, která by měl projektant respektovat.

6 Zásady navrhování

Při návrhu závlahových kanálů se vychází ze základních návrhových parametrů, kterými jsou

poţadovaný průtok, hlavní a popřípadě vedlejší funkce kanálu, ale i z moţnosti vyuţití kanálu

v rámci řešení vodohospodářských úprav a revitalizace krajiny. Návrh trasy je třeba řešit nejen

s ohledem na místní a terénní podmínky, ale také v souladu s komplexními pozemkovými úpra-

vami.

6.1 Všeobecně

Závlahové kanály musí být navrţeny v souladu se zásadami ochrany a tvorby ţivotního a přírod-

ního prostředí, nesmí narušovat vodohospodářské, dopravní, hospodářské a jiné oprávněné zájmy

nad únosnou míru.

TNV 75 4320

9

a) Kanály se vybavují objekty umoţňujícími nerušený přístup k jednotlivým pozemkům, nesmí

narušovat hospodaření na přilehlých pozemcích.

b) Závlahové kanály nesmí podmáčet infiltrovanou vodou okolní území a zhoršovat jakost

podzemních vod.

c) Rozvod závlahové vody v závlahových kanálech se navrhuje gravitační; tlakové trubní roz-

vody nejsou předmětem této normy.

d) Kryté kanály a štoly s gravitačním průtokem o volné hladině se navrhují v odůvodněných

případech, kterými jsou hustě zastavěná území, kříţení s liniovými stavbami, hygienické

a bezpečnostní důvody, narušení biokoridorů, překonání terénních překáţek apod.

e) Akvadukty se navrhují k překonání terénních depresí, vodních toků a komunikací, kde je

třeba zachovat průjezdnou výšku.

f) Ţlabové kanály se v našich podmínkách příliš neuplatňují. Nepředpokládá se jejich větší vy-

uţití, nejvýhodněji se vyuţívají jako akvadukty k překonání terénních překáţek.

g) Přívod cizích vod do závlahových kanálů, mimo odběrné objekty je moţné připustit ve zcela

výjimečných případech. Podmínkou je, ţe nesmí být narušena jakost vody pro závlahu, ne-

smí být překročena kapacita kanálu a kanál nesmí být zanášen splaveninami.

6.2 Začlenění závlahových kanálů do krajinného prostředí

Závlahové kanály a objekty na kanálech se esteticky začlení do přírodního prostředí a doplní se

vhodnou doprovodnou vegetací, která nesmí znesnadňovat údrţbu a čištění, znečišťovat kanály

opadem. Vegetační doprovod se navrhuje jednostranně, aby byl zachován alespoň z jedné strany

volný přístup ke kanálu; podmínkou je, ţe nesmí negativně ovlivňovat okolní pozemky a zne-

snadňovat jejich obhospodařování.

a) U nově budovaných závlahových kanálů se doporučuje, kde jsou pro to příznivé podmínky,

přednostně navrhovat přírodě blízké uspořádání koryta kanálu, při současném plnění všech

základních funkcí, kterými je doprava vody v poţadovaném mnoţství a čase.

b) Při průchodu kanálů lesními porosty se ponechá po obou stranách závlahového kanálu trav-

natý pás šíře 6 m, potřebný k údrţbě kanálu a k zachycení lesního opadu, který by zanášel

kanál. Je-li nebezpečí utonutí lesní zvěře pádem do kanálu, vybudují se kolem kanálu ploty.

c) Přetíná-li závlahový kanál migrační cesty ţivočichů, navrhnou se vhodné přechody nebo

podchody.

d) Závlahové kanály nepřímo ovlivňují estetický účinek krajiny dotací vody do řízených mok-

řadů, přírodních refugií ţivočichů a rostlin.

6.3 Hydraulické řešení závlahových kanálů

Hydraulickými výpočty se stanoví příčný profil, měrné křivky kanálů, kapacita jednotlivých ob-

jektů, hydraulické ztráty, průběh hladin v kanálech apod.

a) V jednodušších případech se vychází z předpokladu ustáleného rovnoměrného, nebo nerov-

noměrného proudění, podrobnosti jsou uvedeny v příloze A.

b) Výpočet neustáleného proudění se pouţije v závlahových kanálech vybavených různými ty-

py automatické regulace průtoku, mnoţstvím objektů apod.

c) Součástí hydraulických výpočtů je stanovení ztrátových výšek na jednotlivých objektech,

vzdutí a sníţení hladin způsobené objekty.

TNV 75 4320

10

d) Důleţité je přesné stanovení minimálních rychlostí, průřezových rychlostí a rychlostí při

dně, rozhodujících o transportu splavenin, a maximálních rychlostí při dně a při svazích, kte-

ré ovlivňují návrh potřebného opevnění.

e) Hydraulické výpočty u krytých kanálů s volnou hladinou jsou podobné jako u otevřených

kanálů; podrobnosti jsou uvedeny v příloze A.

6.4 Příčný profil závlahových kanálů

Tvar příčného profilu závlahového kanálu vychází z posouzení hydraulických hledisek, způsobu

regulace, splaveninového reţimu, způsobu opevnění, těsnění a výstavby, způsobu vyuţití, řešení

podrobné závlahy a vedlejších způsobů vyuţití, doby provozu, předpokládaného způsobu údrţ-

by, místních základových poměrů apod.

a) Příčný profil závlahového kanálu se navrhuje nejčastěji lichoběţníkový (jednoduchý nebo

sloţený), parabolický, půlkruhový, výjimečně obdélníkový (např. při průchodu zastavěným

územím a nedostatku místa), nebo nepravidelný. Návrh příčného profilu závlahového kanálu

se optimalizuje, viz [1], [2], [3], [4], [5] a [13].

b) Stabilitu sklonů svahů závlahových kanálů je třeba posoudit metodami pouţívanými

v mechanice zemin, viz [10] a [11].

c) Ţlabové kanály převáţně tvoří tenkostěnná skořepina z předpjatého betonu, příčný profil se

navrhuje parabolický, půleliptický nebo půlkruhový. Kanály se umísťují na prefabrikovaná

sedla, stojky a patky [9].

d) Šíře kanálu ve dně musí umoţňovat při výstavbě nejen pouţití běţných stavebních mechani-

zmů, ale také nasazení běţných čisticích strojů, pouţívaných pro čištění kanálů od splave-

nin.

e) Příčný profil krytých závlahových kanálů bývá nejčastěji kruhový, kanál tvoří trouby ze ţe-

lezobetonu, předpjatého betonu a plastů, pro větší průměry se také pouţijí tlamové a rámové

profily (tzv. Beneše).

6.5 Situativní řešení (trasa) závlahových kanálů

Trasy kanálu se navrhují v souladu s řešením celé závlahové soustavy a musí tvořit společně

s objekty technicky a ekonomicky co nejvýhodnější síť umoţňující účelnou organizaci závlaho-

vého provozu.

a) Trasu kanálu je nutné vést v co nejplynulejším sklonu, podle místních terénních podmínek,

s cílem zabránit hlubokým zářezům a vysokým náspům.

b) Kanály se mají vést tak, aby nezasahovaly do intravilánu obcí. Pokud není moţné se intravi-

lánu obcí vyhnout, navrhují se závlahové kanály převáţně kryté. Podél otevřených kanálů

v obcích se navrhuje zábradlí a svodidla, ta se navrhují i mimo obec, prochází-li podél ve-

řejná komunikace. Kryté kanály se doplňují vstupními šachticemi.

c) Pro navrhování kříţení a souběhů závlahových kanálů s dráhami, pozemními komunikacemi

a vedeními platí ČSN 75 4030.

d) Kanály nesmí bránit přirozenému odtoku sráţkových vod. Sráţkový odtok se vede pod ka-

nálem propustkem, nebo shybkou, nad kanálem se vede ţlabovým nebo trubním akvaduk-

tem.

e) Trasa kanálů vychází z umístění odběrných objektů, respektuje tvar a uspořádání hospodář-

ských celků, navrhuje se s ohledem na závlahový provoz, způsob obhospodařování, umístění

čerpacích stanic apod.

TNV 75 4320

11

f) Trasa kanálu se řeší v souladu s komplexními pozemkovými úpravami, uspořádáním cestní

sítě apod.

g) V rovinném území s pravidelnými celky pozemků se navrhují závlahové kanály přímé; po-

loměr trasy kanálu v oblouku se navrhuje jako šestinásobek šířky kanálu, menší poloměr se

navrhuje v odůvodněných případech.

h) Situování závlahových kanálů, které mají charakter blízký přírodním vodním tokům, se na-

vrhuje v souladu s ČSN 75 2101.

i) Při projektování trasy kanálu se zpracovává podélný profil 1:100 aţ 1:500, nezbytnou sou-

částí návrhu je podrobný hydraulický výpočet průběhu hladin se zohledněním vlivu objektů.

j) Vyuţívá-li se závlahový kanál k plavbě, musí parametry kanálu splňovat poţadavky pro pří-

slušnou třídu vodní cesty.

k) Trasa kanálu musí být vedená v dostatečné vzdálenosti od koryt a ochranných hrází vodních

toků, aby byla umoţněná jejich řádná údrţba a nebyla ohroţená jejich bezpečnost a stabilita

břehů a ochranných hrází.

6.6 Sklonitostní poměry závlahových kanálů

Podélné sklony závlahových kanálů musí umoţnit gravitační rozvod závlahové vody po celé

závlahové soustavě, kterou zásobují vodou, popřípadě po její části.

a) Při návrhu podélného sklonu závlahového kanálu se vychází z výškopisného plánu, místních

podmínek, poţadavku nepřekročení maximálních a minimálních rychlostí, vyplývajících

z odolnosti opevnění a splaveninového reţimu.

b) Minimální přípustný sklon závlahových kanálů, s ohledem na vypouštění kanálů a transport

splavenin, by neměl být menší neţ:

– 1 ‰ u hlavních závlahových kanálů;

– 2 ‰ u vedlejších závlahových kanálů;

– s nulovým sklonem se zcela výjimečně navrhují krátké kanály plnící funkci závlahovou

a odvodňovací.

c) Niveletu dna kanálu je výhodné navrhnout tak, aby objem výkopů a násypů se vyrovnal

při současně nejkratší rozvozní vzdálenosti.

d) Maximální rychlosti v závlahovém kanálu jsou limitovány druhem a kvalitou opevnění, aby

nedošlo k překročení nevymílacích rychlostí. Maximální průtočné rychlosti u betonových

kanálů činí 3,5 m s-1

, u kvalitně provedených ţelezobetonových kanálů a prefabrikovaných

ţlabů aţ 5 m s-1

.

e) Nadlimitní sklony se kompenzují vhodnými objekty, jako jsou stupně, skluzy, umělé zdrsně-

ní, rozraţeče apod. Při návrhu stupňů a skluzů se postupuje podle zásad uvedených

v TNV 75 2303.

6.7 Opevnění a těsnění závlahových kanálů

Opevnění závlahových kanálů musí zajistit jeho dostatečnou ochranu proti vymílání, těsnění

kanálů zajišťuje ochranu před neţádoucími úniky závlahové vody. V řadě případů je moţné tyto

funkce spojit.

a) K opevnění závlahových kanálů se pouţije vhodné místní kamenivo s nízkou nasákavostí

a vysokou mrazuvzdorností, které se stanoví podle ČSN 72 1176. Další moţností jsou beto-

TNV 75 4320

12

nové prefabrikáty (dlaţdice, ţlabovky, patky apod.), monolitický betonový obklad, apod.;

tyto materiály se vyuţijí v nezbytných a odůvodněných případech.

b) Opevnění závlahových kanálů osetím a drnováním se pouţije nad maximální hladinou vody

v kanále, výjimečně u krátkodobě vyuţívaných závlahových kanálů. Za určitých okolností je

moţné pouţít na styku vodní hladiny s terénem mokřadní rostliny (rákos obecný, orobinec

široko- a úzkolistý, skřípinec jezerní, zblochan vodní aj. stanovištně vhodné druhy).

c) Výlučně k těsnění závlahových kanálů se pouţije:

– řízená umělá kolmace vhodnými jílovitými zeminami a jílové těsnění (těsnicí membrány)

o mocnosti 0,15 m aţ 0,60 m podle hloubky závlahového kanálu;

– fólie z plastů (nejlépe z vysokohustotního polyethylenu (PE-HD), nebo z měkčeného poly-

vinylchloridu (PVC) apod.) tloušťky 1 mm aţ 2 mm podle velikosti a hloubky kanálu, kry-

té ochrannou geotextilií o hmotnosti 1 kg aţ 1,2 kg na 1 m2;

– výjimečně se k těsnění vyuţívají biologické těsnicí membrány vytvářející umělou glejovou

vrstvu.

d) Funkci opevnění a těsnění na závlahových kanálech plní:

– asfaltobetonové opevnění a těsnění;

– betonové opevnění a těsnění (z prostého betonu, ţelezobetonu, předpjatého betonu), mono-

litické, ukládané ručně, lépe finišerem, prefabrikované s těsněnými dilatačními spárami po

3 m délky, výjimečně aţ po 5 m délky;

– prefabrikované dílce ţlabových kanálů s pryţovým těsněním ve spojích.

e) Těsněné závlahové kanály je třeba posoudit na vztlak podzemních vod a navrhnout vhodná

kompenzační opatření, kterými jsou protivztlakové ventily, odvodnění podloţí protivztlako-

vou drenáţí apod.

6.8 Závlahové kanály blízké přírodě

V současné době se začínají v širším měřítku uplatňovat závlahové kanály blízké přírodním

popř. revitalizovaným vodním tokům. S tímto uspořádáním se setkáváme v případech:

a) kdy funkci závlahového kanálu plní drobný vodní tok;

b) kdy se navrhují umělé, nejčastěji víceúčelové, závlahové kanály.

Většinou se jedná o závlahový kanál s celoročním průtokem vody, jehoţ velikost neklesne pod

hodnotu záchovného průtoku, individuálně posuzovaného. Při návrhu těchto kanálů se postupuje

podle ČSN 75 2101 a TNV 75 2102.

6.9 Ochrana závlahových kanálů před velkými vodami

Ochrana závlahových kanálů před velkými vodami spočívá v návrhu opatření, která zabrání

vniknutí velkých vod na vtoku, nebo po délce kanálu. Tato opatření zahrnují:

a) návrh regulačního uzávěru u vtokového objektu do závlahového kanálu, vybaveného ovlá-

dacím zařízením pracujícím v závislosti na výšce hladiny ve vodním toku, popř. vybavené-

ho dálkovým ovládáním;

b) doplnění závlahových kanálů bezpečnostními přelivy, odvádějícími přebytek vody do od-

padního kanálu (odpadního koryta), zaústěného do vodoteče;

c) vyuţití akumulačních a vyrovnávacích nádrţí v soustavě kanálového rozvodu;

TNV 75 4320

13

d) výstavbu záchytných příkopů vedených podél závlahového kanálu, které zabraňují vniknutí

cizích vod;

e) návrh dostatečně dimenzovaných propustků a shybek na průtok Q50, popř. Q100 (viz

ČSN 75 1400) pod závlahovým kanálem, zajišťující volný odtok vody.

6.10 Kryté závlahové kanály s gravitačním průtokem závlahové vody (beztlakové)

Pro návrh podélného sklonu krytých závlahových kanálů s gravitačním beztlakovým průtokem

závlahové vody je moţné pouţít návrhová kritéria pro stokové sítě, uvedená v ČSN 75 6101.

a) ČSN 75 6101 uvádí způsob výpočtu orientačně minimálního sklonu, který je pouţitelný i

pro návrh krytých kanálů s gravitačním průtokem s volnou hladinou;

b) při sklonech nivelety dna kanálu nad 35 ‰ a průměrech potrubí do 1 000 mm a sklonech

nad 30 ‰ a průměrech potrubí nad 1 000 mm se musí při návrhu potrubí počítat

s provzdušeným proudem [4];

c) maximální průtočná rychlost v krytém betonovém závlahovém kanále by neměla přesáhnout

3,5 m s-1

, v ţelezobetonovém kanále s hladkým povrchem 5 m s-1

;

d) kryté závlahové kanály se převáţně navrhují při průchodu závlahového kanálu zastavěným

územím (obcemi), na pozemcích nejvyšších bonitních tříd, vyţaduje-li to řešení (uspořádá-

ní) závlahy a závlahový provoz;

e) vyskytne-li se na výjimečně krátkém úseku tlakový reţim proudění, je třeba pouţít odpoví-

dající trubní materiál;

f) vedení z krytých závlahových kanálů se doplňuje revizními šachticemi po 50 m aţ 80 m,

umoţňujícími jejich čištění,

g) hydraulický výpočet krytých závlahových kanálů je uveden v příloze A (viz rovnice A.4).

7 Objekty na závlahových kanálech, manipulační a provozní řády

Objekty na závlahových kanálech tvoří objekty odběrné, odebírající vodu ze zdroje vody, pro-

vozní (stavidla, odbočky, bezpečnostní přelivy, odběry vody z kanálů), nadúrovňové, úrovňové

a podúrovňové kříţení s liniovými stavbami (potrubím, odvodňovacími kanály, vodními toky,

komunikacemi apod.), funkční objekty (úprava podélného sklonu, vstupy do kanálů), doprovod-

né objekty (odpady, záchytné příkopy, odvodňovací kanály apod.), měrné a regulační, obsluţné

komunikace. Součástí návrhu kanálu a objektů na kanálech je manipulační a provozní řád.

Navrhování betonových objektů vodohospodářských staveb na závlahových kanálech upřesňuje

ČSN 73 1208. Náročnější objekty na velkých závlahových kanálech se posuzují na mezní stavy

stability podle ČSN 73 1208 a ČSN EN 1992-3, tenkostěnné konstrukce podle

ČSN P ENV 13670-1 a ČSN EN 206-1.

7.1 Řešení odběrných objektů ze zdroje vody a způsoby ochrany před vniknutím

splavenin

Závlahové kanály odebírají vodu z vodních toků (bystřin, potoků, řek, kanálů jiného určení,

apod.), z nádrţí různých druhů (malých vodních nádrţí, přehradních nádrţí apod.). Převaţují

odběry z vodních toků.

a) K omezení mnoţství splavenin při odběrech z vodních toků je nutné odběrnému objektu

předřadit usměrňovací stavby v korytě toku a bezprostředně před odběrem vybavit jej stup-

něm ve dně, zabraňujícím vniknutí dnových splavenin, česlemi (ručně nebo lépe strojně stí-

ranými), nornou stěnou proti plovoucím splaveninám a regulačním uzávěrem.

TNV 75 4320

14

b) V nutných případech se za bezprostřední vtokový objekt zařadí odstředivý nebo horizontální

lapák písku, popřípadě usazovací nádrţ.

7.2 Provozní objekty na závlahových kanálech

Provozní objekty jsou stavidla, odbočky, bezpečnostní přelivy, odběry vody z kanálů čerpacími

stanicemi a přímé odběry na zavlaţovanou plochu.

a) Stavidla na závlahových kanálech jsou určená k uzavírání, jednoduché regulaci průtoků a

výšek hladin. Vybavují se ručním, hydraulickým nebo elektromotorickým ovládáním. Osa-

zují se do příčného ţelezobetonového objektu, který zajišťuje stabilitu celého stavidlového

objektu a zabezpečuje jej před podtékáním.

b) Odbočky kanálů niţšího řádu (vedlejších) se vybavují stavidlovým, nebo jiným regulačním

uzávěrem. Zhlaví odboček se přiměřeně zpevňuje.

c) Bezpečnostní přelivy jsou určené k neškodnému převedení velkých vod, které by způsobily

přelití aţ protrţení kanálu. Navrhují se boční, násoskové nebo šachtové a ústí do odpadu.

Vhodný typ se vybere podle místních podmínek.

d) Odběry čerpacími stanicemi se doplňují usměrňovacími stavbami, stupněm ve dně, nornou

stěnou, jemnými automaticky stíratelnými česlemi nebo rotačními bubnovými síty

k zachycení řas a sinic.

e) Za určitých okolností můţe krátký úsek závlahového kanálu tvořit protékanou sací jímku,

zejména při vyuţívání mobilních a polostabilních čerpacích agregátů, ale i pro stabilní čer-

pací zařízení, vybudované nad kanálem; odpovídající ochrana před splaveninami je nutná.

f) Přímé gravitační odběry na zavlaţovanou plochu se vybavují stavidlovými uzávěry nebo

u trubních odběrů plochými šoupátkovými uzávěry, zařízením a ochranu před splaveninami

a podle potřeby i zařízením k měření průtoku.

7.3 Křížení a souběhy závlahových kanálů s liniovými stavbami

Zásady uspořádání kříţení a souběhy závlahových kanálů s vodními toky, melioračními kanály,

pozemními komunikacemi, inţenýrskými sítěmi apod. vychází z ustanovení ČSN 75 4030.

a) K převedení kanálů nad liniovými stavbami se pouţijí ţlabové nebo trubní akvadukty.

Vhodné jsou prefabrikované ţlabové kanály.

b) K podchodu závlahových kanálů pod liniovými stavbami se pouţijí propustky různého kon-

strukčního uspořádání, shybky apod. Při návrhu shybek je nutné současně řešit problematiku

údrţby a odstraňování sedimentů.

c) Při větších terénních překáţkách se pouţijí závlahové štoly s průtokem vody s volnou hladi-

nou.

d) Pokud stavby kříţení zasahují do průtočného profilu závlahového kanálu, je třeba návrh jed-

notlivých objektů doloţit hydraulickým výpočtem.

7.4 Objekty na úpravu podélného sklonu kanálů a zabezpečovací objekty na kanálech

Ve sklonitém terénu je v některých případech potřebná úprava podélného sklonu. Závlahové

kanály je třeba doplnit doprovodnými objekty (stavbami) umoţňujícími vstup (vjezd) do kanálu

a vyrovnávacích (akumulačních) nádrţí na kanálech. Důleţitý je návrh opatření, která omezují

nebezpečí pádu do kanálu, a vybavení umoţňující výstup z kanálu. Tato opatření se navrhují

zejména u hladkých kanálů s betonovým opevněním.

TNV 75 4320

15

a) Ke změně (sníţení) podélného sklonu závlahových kanálů se pouţijí stupně a skluzy,

při úpravě sklonu krytých závlahových kanálů se pouţijí spádové šachtice. Ve všech přípa-

dech je třeba počítat s útlumem kinetické energie přepadající vody (viz TNV 75 2303).

Při celoročním provozu kanálu je třeba počítat s návrhem vhodných migračních přechodů

pro vodní ţivočichy a zejména ryby k překonání stupňů, viz TNV 75 2321 a TNV 75 2322.

Tyto přechody se navrhují u přírodě blízkých závlahových kanálů.

b) Pro vstup (vjezd) mechanizačních prostředků se navrhují šikmé vjezdy, umístěné šikmo

svahem kanálu ve sklonu 1:10 aţ 1:12, šíře se volí podle šíře čisticího mechanizmu. Tyto

vjezdy umoţní únik zvěři, která spadla do kanálu a která po hladké stěně kanálu nemá moţ-

nost úniku z koryta.

c) V odstupu po 500 m se navrhují schody ve svahu kanálu, umoţňující vstup a výstup při

údrţbě a kontrole kanálu. U hladkých betonových kanálů, kde je nebezpečí sklouznutí

(pádu) do kanálu, je třeba zakotvit (zabetonovat) po 100 m aţ 200 m do svahu kanálu stupy

z ocelové kulatiny, které umoţní zachycení a výstup z kanálu.

d) V nejniţších místech se vybavují závlahové kanály koncovou stavidlovou nebo trubní

výpustí se šoupátkem, které umoţní úplně vyprázdnění kanálu a bezpečnostním přelivem.

e) Vyrovnávací a akumulační nádrţe zajišťují plynulý provoz vyrovnáním průtoku, zachycují

splaveniny, upravují vlastnosti vody.

7.5 Doprovodné objekty

Mezi doprovodné objekty patří záchytné kanály, příkopy, hrázky, odpady od bezpečnostních

přelivů, vyústění odvodňovacích drénů v podloţí kanálu, migrační přechody ţivočichů.

a) Záchytné kanály, příkopy a hrázky musí mít dostatečnou kapacitu, zejména v místech, kde

je nebezpečí vniknutí povrchového odtoku z přívalových sráţek do závlahového kanálu;

vedou se paralelně s kanálem a vodu odvádějí do nejbliţšího vodního toku (vodoteče).

b) Odpady od bezpečnostních přelivů, po útlumu kinetické energie přepadající vody, odvádějí

vodu do vodního toku. Navrhují se opevněné podle průtočné rychlosti v kanálu.

c) Migrační přechody se navrhují v místech původních tras migrace ţivočichů, jejich uspořá-

dání závisí na druhu ţivočichů a na uspořádání příčného profilu kanálu.

d) Zábradlí a ploty podél závlahových kanálů se navrhují v exponovaných (nebezpečných) mís-

tech pro osoby a ţivočichy, jsou určené ke ztíţení bezprostředního přístupu ke kanálu. Ploty

plní ochrannou funkci a zabraňují pádu ţivočichů do závlahového kanálu.

e) Schody se navrhují především u objektů na kanálech, dále pak podle potřeby vyplývající

z provozních podmínek, nároků na údrţbu a poţadavků ochrany a bezpečnosti práce.

7.6 Měrné a regulační objekty a zařízení

Měrné objekty a zařízení jsou určené k měření průtoku a výšky hladin v závlahových kanálech.

Umísťují se obvykle bezprostředně za odběrem, před vtokem do závlahového kanálu a v místech

odběru závlahové vody jednotlivými odběrateli, u jednotlivých regulačních prvků na závlahovém

kanále apod.

Regulační objekty na závlahových kanálech zajišťují rozdělování vody v mnoţství a čase; zvyšu-

jí spolehlivost kanálové sítě, sniţují náklady na výstavbu (optimální dimenze kanálů, nejsou nut-

né vyrovnávací nádrţe apod.) a zvyšují stupeň vyuţívání vody.

a) Měrná zařízení v otevřených kanálech:

TNV 75 4320

16

– měrné přelivy se navrhují při dostatečném sklonu závlahového kanálu. K nejuţívanějším

patří trojúhelníkový měrný přepad Thomsonův, lichoběţníkový Cipolettiho a obdélníkový

Ponceletův. Měří se a registruje přepadová výška.

– vodoměrná stavidla, ponořené měrné otvory (kruhové, čtvercové a obdélníkové) a měrné

nátrubky, osazené kolmo na směr průtoku. Měří se rozdíl hladin před a za dělicí stěnou.

– při nedostatku sklonu v kanálu se pouţijí měrné ţlaby – Parshallův ţlab a otevřený Ventu-

riho ţlab. Měří se výška hladiny ve stanoveném místě.

– k měření výšky hladiny v kanálu jsou vhodné bezdotykové ultrazvukové hladinoměry, tla-

kové a kapacitní sondy.

Měrná zařízení na měření průtoku se umísťují do rovného úseku závlahového kanálu, délka

rovného úseku před a za měrným zařízením činí pětinásobek šířky hladiny kanálu.

b) Měrná a regulační zařízení, která tvoří různé typy stavidlových uzávěrů, jsou základní sou-

části automatizace rozvodu závlahové vody v kanálové síti. Kanál se rozdělí do řady kaná-

lových zdrţí, oddělených plovákovými regulátory se segmentovými uzávěry (mechanická

regulace), nebo stavidly s elektromotorickým ovládáním, řízenými počítačem podle poţa-

davků provozu v závislosti na výšce hladiny v kanále a průtoku (dynamický způsob regula-

ce).

7.7 Snížení negativního vlivu eutrofizace vody v závlahových kanálech

Značná koncentrace ţivin v závlahové vodě a teplotní poměry v hlavních závlahových oblastech

vytvářejí příznivé podmínky pro rozvoj řas a sinic v závlahových kanálech. Sníţení jejich výsky-

tu resp. jejich odstranění z vody pro závlahu vyţaduje:

a) sníţení obsahu ţivin ve zdroji vody pro závlahu; toto opatření vyţaduje velmi náročná opat-

ření v celém povodí před místem odběru;

b) umístění automaticky stíraných jemných česlí u vtoku, nebo sít do kanálu, před uzlovými

body hlavního závlahového kanálu;

c) osazení rotačních bubnových sít s hydraulickým proplachováním u přímých odběrů vody

ze závlahového kanálu;

d) vybavení vtoků čerpacích stanic, odebírajících vodu ze závlahového kanálu, usměrňovacími

stavbami, síťovými přepáţkami před vtokem do čerpací stanice a rotačními bubnovými síty

s hydraulickým pohonem a proplachováním tlakovou vodou, nebo mechanicky stíranými

jemnými česlemi.

7.8 Manipulační řád závlahových kanálu a objektů

Manipulační řád závlahových kanálů navazuje na TNV 75 2910, která se týká odběrných objektů

a výpustných zařízení na tocích. Náleţitosti a uspořádání manipulačního řádu závlahových kaná-

lů jsou podobné.

a) Podkladem pro zpracování manipulačního řádu jsou povolení k odběru vody, stavební povo-

lení a kolaudační protokol, projektová dokumentace skutečného provedení, dosavadní mani-

pulační řád, závlahový reţim, projekt regulace a rozdělování vody, návody na provoz jed-

notlivých zařízení, ztráty vody v kanálech, hydrologické údaje vodního toku a splaveninový

reţim, ledové jevy v místě odběru, posouzení bezpečnosti závlahových kanálů při povodních

podle TNV 75 2935, technické a správní předpisy související s vodním dílem, způsoby ved-

lejšího vyuţití závlahového kanálu a spolupráce s jinými vodními díly např. při odběru vody

z nádrţí apod.

TNV 75 4320

17

b) Manipulační řád obsahuje technické údaje o závlahovém kanálu, seznam pouţitých podkla-

dů, způsob vyuţívání a rozdělování vody, způsob měření a regulace, činnost při mimořád-

ných událostech, bezpečnostní opatření a přílohy (výkresová dokumentace závlahových ka-

nálů, návody na provoz zařízení, protokol o seznámení obsluhy s manipulačním řádem

apod.).

c) Důleţitou součástí manipulačního řádu závlahových kanálů je způsob regulace a rozdělová-

ní vody v souladu s potřebami zavlaţovaných plodin. Vzhledem k plošné rotaci plodin je

třeba tuto část zpracovávat pro kaţdý rok samostatně.

d) Při sestavování manipulačního řádu, části odběry, se postupuje podle článku 6.6.6

TNV 75 2910 a při vypouštění nevyuţité vody ze závlahových kanálů do vodních toků

podle článku 6.6.7 TNV 75 2910.

e) Při odběrech závlahové vody ze zásobního prostoru nádrţí do závlahových kanálů se postu-

puje v souladu s článkem 6.6.13 TNV 75 2910.

7.9 Provozní řád závlahových kanálů a objektů

Provozní řád závlahových kanálů vychází z provozního řádu závlah, pro jehoţ vypracování platí

TNV 75 4931.

a) Výchozím podkladem je provozní řád závlahové soustavy, povolení k nakládání s vodou

a povolení k uvedení kanálu do provozu, projektová dokumentace, poţadavky zemědělské

výroby, orgánu ochrany veřejného zdraví, povodňové sluţby, bezpečnosti práce, sloţek

zainteresovaných na provozu kanálu a všech, kteří mohou být provozem závlahového dotče-

ni. Podrobnosti uvádí 4.1 TNV 75 4931, provozní předpisy strojních a elektrotechnických

zařízení viz 4.2 TNV 75 4931.

b) Provozní řád obsahuje popis závlahových kanálů (viz 5.5 TNV 75 4931), jejich uspořádání,

organizaci provozu (viz 5.6 TNV 75 4931), způsob rozdělování vody, pokyny pro provoz

závlahového kanálu (viz 5.7.1.7 a 5.7.1.8 TNV 75 4931), zvláštní případy provozu (viz 5.8

TNV 75 4931), poruchy a opravy (viz 5.9 TNV 75 4931), údrţbu a revize (viz 5.10

TNV 75 4931), poţadovanou kvalifikaci zaměstnanců, bezpečnost a hygienu, ochranu

ţivotního prostředí (viz 5.12 TNV 75 4931), měření průtoků, vodních stavů a způsob regu-

lace a popř. automatizace provozu, sledování jakosti vody (viz 5.13 TNV 75 4931).

c) Přílohová část obsahuje přehlednou situaci s vyznačením tras kanálů a objektů na nich, příč-

né a podélné řezy kanály a objekty na nich a výkresy technologických zařízení.

d) Nezbytnou součástí provozního řádu je pečlivě vedený provozní deník.

8 Zásady pro výstavbu a údržbu závlahových kanálů a objektů

Zásady pro výstavbu závlahových kanálů zahrnují výběr důleţitých opatření, která jsou spojena

s vlastní výstavbou. V rámci údrţby kanálů a objektů se pozornost soustředí na pravidelné

odstraňování nánosů, průběţnou údrţbu objektů v souladu s provozním řádem a drobné opravy3)

.

8.1 Výstavba kanálů

Při výstavbě závlahových kanálů nesmí docházet k poškození okolních pozemků a narušení hos-

podaření na nich nad únosnou (přípustnou) mez.

a) Prvním úkolem je přesné vytyčení trasy kanálu a vyznačení nivelety dna, při vlastní výstav-

bě je třeba dbát, aby nedošlo k jejímu překopání.

3)

Viz téţ vyhláška č. 225/2002 Sb.

TNV 75 4320

18

b) Následuje sejmutí a deponování ornice z plochy, kterou zaujme závlahový kanál. Depono-

vaná ornice se vyuţije k rekultivaci stavbou narušených pozemků ohumusováním hrázek a

svahů závlahových kanálů určených k zatravnění, které se nejčastěji provádí hydroosevem.

c) K výstavbě náspů a hrázek kanálů se pouţije materiál z výkopů za předpokladu, ţe bude mít

příznivé půdně-mechanické vlastnosti (bude zajišťovat potřebnou stabilitu).

d) Zemina z výkopu, která je nepouţitelná ke stavebním a rekultivačním účelům, se odveze

mimo závlahovou soustavu a deponuje se na určeném místě.

e) Při návrhu kanálu v násypu je nutné násyp hutnit podle předepsané míry hutnění, převýšit

niveletu dna kanálu o výšku, která odpovídá vypočtenému sedání.

f) Při průchodu závlahového kanálu v zářezu (výkopu) a vysoké hladině podzemní vody je ne-

zbytné eliminovat negativní vliv vztlaku.

g) Maximální přípustné odchylky od projektové nivelety dna nesmí překročit 2 cm.

h) Betonové popř. ţelezobetonové těsnění, monolitické, nebo prefabrikáty, se ukládají na upra-

vené a hutněné podloţí a tříděný štěrkopískový podsyp o mocnosti 0,15 m. Betonové opev-

nění, plnící současně těsnící funkci:

– se rozdělí příčnými a podélnými dilatačními spárami ve vzdálenosti 3 m aţ 5 m, dilatační

spáry se těsní dilatačními pásy, umoţňujícími kompenzovat délkovou roztaţnost betono-

vého opevnění, odolnými proti mechanickému poškození splaveninami transportovanými

po dně, UV zářením apod.

– betonová vrstva se ukládá vhodnými mechanizačními prostředky (finišery), k výstavbě

krátkých úseků se pouţijí přesně osazené šablony,

– vlastní betonáţ se nesmí provádět pod hladinou vody,

– betonové a ţelezobetonové opevnění se provádí z vodostavebních betonů, vyznačujících se

odolností proti korozi, vodotěsností a mrazuvzdorností, splňující podmínky ČSN EN 206-1

a ČSN P ENV 13670-1,

– betony třídy B10 aţ B50, pouţité na opevnění a těsnění závlahových kanálů, musí splňovat

předepsané podmínky ČSN 73 1201,

– v místech kontaktu agresivních vod s betonovým těsněním se pouţije odpovídající ochrana

betonů (přísady do betonu, izolační fólie aj.).

i) K těsnění závlahových kanálů fóliemi z plastů se nejčastěji pouţívají fólie

z vysokohustotního polyethylenu (PE-HD), nebo z měkčeného polyvinylchloridu (PVC); fó-

lie se spojují svařováním. Způsob těsnění spočívá:

– v uloţení fólie z plastů na dokonale urovnané podloţí vyrovnané jemným tříděným pís-

kem, bez ostrých příměsí, mezi dvě vrstvy geotextilií;

– v krytí těsnicí fólie nejméně 0,20 m vysokou vrstvou tříděné zeminy ve svazích a 0,3 m aţ

0,5 m vysokou vrstvou tříděné zeminy ve dně, dno i svahy kanálu se opevňují;

– ve vyvedení těsnicí fólie nejméně 10 cm nad maximální provozní hladinu v kanále a jejím

zavázání se do terénu;

– ve zvýšené pozornosti na kvalitní provedení připojení těsnicí fólie k objektům;

– v posouzení sklonu svahů se zaměřením na stabilitu krycí vrstvy nad těsnicí fólií, aby ne-

docházelo k sesuvům krycí zeminy po těsnicí fólii (fólie nesmí tvořit skluznou plochu).

TNV 75 4320

19

8.2 Údržba závlahových kanálů

Rozsah pravidelné údrţby závlahových kanálů vychází z projektové dokumentace, udrţovacích

podmínek a je zakotven v provozním řádu závlahových kanálů; podmínky pro realizaci údrţby

se musí vytvořit jiţ ve fázi projektu. Zásady údrţby závlahových kanálů jsou uvedeny

v TNV 75 4933.

a) Provozovatel kanálu musí zajistit pravidelné kontrolní prohlídky v rozsahu uvedeném

v 4.1.3 TNV 75 4933, včetně ověření funkčnosti zejména měřicích a regulačních zařízení

a objektů na ochranu před splaveninami.

b) Kontrola provozuschopnosti závlahového kanálu se uskuteční před zahájením provozu

(závlahového období), během provozu probíhá běţná údrţba v provozních podmínkách

včetně úpravy okolí kanálu (včasné kosení trávy apod.). Na konci závlahového období se

kanál odvodní, probíhá základní údrţba, zejména těţba sedimentů a údrţba zařízení, včetně

drobných oprav, např. oprav malých trhlin apod. U kanálů s nepřetrţitým provozem se pra-

videlná údrţba a čištění provádí za provozu, při plném stavu, popř. při částečně sníţené hla-

dině v souladu s provozními moţnostmi.

c) Údrţba odběrných objektů (viz 6.2 TNV 75 4933) se zaměřuje na odstranění hrubých spla-

venin z usměrňovacích staveb, na uzávěry a zařízení na ochranu před vniknutím splavenin

(norné stěny) a na zachycení splavenin (česle, síta apod.).

d) Údrţba závlahových kanálů je popsána v 6.3 TNV 75 4933, kde jsou uvedeny metody a

způsoby údrţby jednotlivých součástí závlahového kanálu. Zvýšenou pozornost je třeba vě-

novat údrţbě strojního a elektrotechnického vybavení měrných a regulačních zařízení a zaří-

zení na ochranu před splaveninami.

e) Údrţba závlahových kanálů, které mají charakter přírodního toku, se provádí podle zásad

uvedených v TNV 75 2925.

f) Vytěţené sedimenty a biomasa z okolí kanálu se odstraňují v souladu s příslušnými předpisy4)

.

8.3 Údržba objektů na závlahových kanálech

Údrţba objektů na závlahových kanálech závisí na druhu objektu, ve většině případů se jedná

o údrţbu pohyblivých částí a odstraňování sedimentů.

a) Údrţba shybek patří k nejnáročnějším pracím, spočívá především ve vytěţení sedimentů

a údrţbě stěn shybky. Sedimenty se odstraňují při vypuštěném kanálu buď hydromechaniza-

cí, nebo u průlezných shybek ručně s pouţitím malých mechanizačních prostředků. Očištěný

a vysušený povrch betonové konstrukce se opatřuje ochranným nátěrem.

b) Údrţba stavidlových, regulačních a výpustných objektů spočívá v očištění a ochranných ná-

těrech ocelových a dřevěných konstrukcí, promazání zvedacích mechanizmů stavidel, šou-

pátkových, segmentových apod. uzávěrů.

c) Velkou pozornost je třeba věnovat pravidelné údrţbě měrných a regulačních zařízení

v termínech určených provozním řádem.

4)

Zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

TNV 75 4320

20

9 Rekonstrukce, revitalizace a modernizace

Rekonstrukce závlahových kanálů narušených stářím, provozem a mimořádnými okolnostmi

spočívá v náročnějších úpravách investičního charakteru, zahrnujících rekonstrukci těsnění

a opevnění, přestavbu objektů, výměnu regulačních zařízení apod.

Revitalizace zemních závlahových kanálů spočívá v uplatnění revitalizačních opatření, pouţíva-

ných na malých vodních tocích v souladu se zásadami uvedenými v ČSN 75 2101.

Modernizace závlahových kanálů spočívá v návrhu opatření zvyšujících jednak funkčnost kaná-

lu, zlepšujících rozdělování a hospodaření s vodou, ale také upravujících ekologickou funkci

kanálu.

9.1 Rekonstrukce stávajících závlahových kanálů

Rekonstrukce vlastního kanálu závisí na rozsahu a druhu narušení.

a) U kanálů opevněných a těsněných betonovým obkladem se většinou jedná o narušení aţ de-

strukci betonových desek. Osvědčený způsob rekonstrukce je odstranění narušeného betonu,

vyplnění takto vzniklé kaverny, vyčištění a zdrsnění povrchu zachovalé části a vybetonování

nového obkladu tloušťky 15 cm vyztuţeného ocelovou (kari) sítí, zachycenou do původního

opevnění. Dilatační spáry se navrhují po 3 m. Navrţené opatření poněkud sniţuje kapacitu

původního kanálu.

b) U kanálů z prefabrikovaných dílců (např. ţlabové rozvody) se poškozený dílec nahradí

novým, včetně výměny dilatačních a těsnicích prvků na spojích.

c) Rekonstrukce závlahových kanálů s těsněním z plastových fólií a opevněných štěrkovými

pohozy, nebo dlaţbou z přírodního kameniva, nebo betonových prefabrikátů se skládá

z výměny těsnicích fólií za nové a kvalitnější (např. PE-HD), svařované dvojitým svárem

a z rekonstrukce opevnění.

d) Rekonstrukce kanálů charakteru blízkého přírodním vodním tokům se uskutečňuje v souladu

se zásadami uvedenými v ČSN 75 2101. Rekonstrukce musí být prováděna tak, aby nedo-

cházelo k poškození vodního ekosystému a doprovodné vegetace.

e) Rekonstrukce objektů spočívá buď ve výměně části objektu (např. stavidlového uzávěru),

nebo celého, různým způsobem narušeného objektu, a v jejich napojení na závlahový kanál.

f) Rekonstrukce výpustných zařízení spočívá nejčastěji ve výměně hradicí konstrukce a její

náhradě součástmi z nekorodujících materiálů.

g) Rekonstrukce mechanických regulačních zařízení, kterými jsou segmentové uzávěry ovlá-

dané plovákem, spočívá v jejich výměně vzhledem k jejich poměrně krátké ţivotnosti (po-

kud nejsou z korozivzdorné oceli).

h) Součástí rekonstrukčních prací jsou i opravy mostů, propustků a shybek. Nejčastěji se jedná

o rekonstrukce čelních objektů, u shybek narušených vnitřních stěn souvisejících s jejich

netěsností, rekonstrukce izolací nosných mostních konstrukcí apod. Tyto rekonstrukce se ře-

ší formou samostatného projektu.

9.2 Modernizace závlahových kanálů

Zvýšené poţadavky na hospodaření s vodou a rychlý vývoj konstrukčního uspořádání závlaho-

vých kanálů, zejména automatizace provozu, vyţadují modernizaci závlahových kanálů, kterou

je u starších kanálů výhodné spojit se současnou rekonstrukcí.

a) Modernizace objektů na závlahových kanálech spočívá v jejich doplnění dálkově řízeným

ovládáním průtoku a rozdělování vody v soustavě závlahových kanálů, čehoţ se docílí:

TNV 75 4320

21

– rozdělením sítě kanálů dálkově ovládanými stavidly na dílčí úseky (zdrţe), jejichţ délka

závisí na sklonu nivelety dna kanálu, umístěním dálkově ovládaných stavidel na odboč-

kách do kanálů niţšího řádu a doplnění měrnými zařízeními;

– umístěním prvního dálkově ovládaného uzávěru jiţ v odběrném objektu, který zajišťuje

nejen nastavení poţadovaného odběru, ale i ochranu při mimořádných situacích, nejčastěji

při povodních; na koncích hlavních kanálů se umístí dálkově ovladatelná výpust, případně

kombinovaná s bezpečnostním přelivem ústícím do odpadu;

– osazením snímačů výšky hladiny v bezprostřední blízkosti dálkově ovládaných uzávěrů;

jejich počet závisí na druhu regulace dolní, horní, nebo oběma hladinami;

– doplněním zařízení, která přímo odebírají vodu ze závlahových kanálů (čerpací stanice,

některé zavlaţovací stroje), o průtokoměry s dálkovým přenosem údajů a osazením měr-

ných zařízení k měření průtoku do jiných (vedlejších) odběrů, tj. odběratelů vyuţívajících

vodu pro jiné účely neţ závlahové;

– soustředěním všech naměřených údajů v centrálním dispečinku, kde jsou vstupními údaji

pro programové (počítačové) řízení rozdělování vody v kanálové síti.

b) Modernizace kanálové sítě spočívá v rekonstrukci, obnově opevnění a těsnění, doplnění

o nové mosty v souladu s modernizací cestní sítě.

c) Důleţitou součástí modernizace je návrh zařízení na odstraňování splavenin, zejména pro-

duktů eutrofizace (vláknitých řas apod.) jemnými česlemi a síty. Toto zařízení se navrhují

s automaticky řízeným provozem, jehoţ zapínání a vypínání závisí na výšce vzdutí, která je

ovlivňována mnoţstvím splavenin zachycených na česlích nebo sítech.

d) Při modernizaci závlahových kanálů na dynamický způsob regulace nejsou potřebné vyrov-

návací nádrţe, které je moţné po určitých úpravách vyuţít k jiným účelům, např. k chovu

ryb, protipoţárním účelům, rekreaci apod.

e) Modernizace závlahových kanálů také souvisí s jejich víceúčelovým vyuţitím, podrobnosti

viz kapitola 10.

9.3 Revitalizace zemních závlahových kanálů

Revitalizaci zemních závlahových kanálů je moţné navrhnout a uskutečnit u celoročně průtoč-

ných závlahových kanálů (zajištěným min. záchovným průtokem). Nejčastěji se jedná o dva pří-

pady:

– k přívodu vody pro závlahu se vyuţívá stávající drobný vodní tok (potok);

– závlahový kanál tvoří zemní koryto charakterem blízké malému přírodnímu drobnému vod-

nímu toku.

Při návrhu revitalizačních opatření se postupuje v souladu s ČSN 75 2101.

a) Podklady pro návrh revitalizačních opatření vycházejí z projektu kanálové sítě a objektů na

této síti, z projektu pozemkových úprav, dokumentace staveb a ochranných pásem v místě

plánovaných revitalizačních opatření, z údajů o biotopech, porostech, výskytu chráněných

organizmů, místním (resp. vyšším) systému ekologické stability, způsobu vyuţívání okolí

kanálu, majetkoprávních vztazích (viz kapitola 5 ČSN 75 2101).

b) Průzkumné práce se uskuteční v rozsahu uvedeném v kapitole 5 ČSN 75 2101.

c) Zásady řešení revitalizace jsou uvedeny v kapitole 6 ČSN 75 2101. Pokud se k přívodu zá-

vlahové vody vyuţívá stávající drobný vodní tok, platí ČSN 75 2101 v plném rozsahu.

TNV 75 4320

22

d) Způsob opevnění (viz kapitola 12 ČSN 75 2101) vychází z návrhových rychlostí, k těsnění

se vyuţije především umělá kolmace a u zemních závlahových kanálů se těsní plastovými

těsnicími membránami.

e) Vegetační doprovod se navrhuje jednostranně, aby byl zachován alespoň z jedné strany vol-

ný přístup ke kanálu. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 16 ČSN 75 2101.

10 Víceúčelové využití závlahových kanálů

Závlahové kanály jsou součástí řešení vodního hospodářství krajiny. Jejich víceúčelové vyuţití,

pokud jsou pro to příznivé podmínky, vede ke značným úsporám investičních nákladů a lepšímu

hospodaření s vodou v krajině.

Víceúčelové vyuţití závlahových kanálů spočívá v jejich vyuţití k řízení hladiny podzemní vody

v zájmovém území, zvyšování minimálních průtoků malých vodních toků, napájení nádrţí a

řízených mokřadů, zásobování vodou chráněných refugií apod. Kanály jsou současně zdrojem

uţitkové a poţární vody.

Zařízení na víceúčelové vyuţití závlahových kanálů je moţné rozdělit do dvou částí:

– závlahové kanály se vyuţívají bezprostředně k řízení vodního reţimu krajiny, především

pozemků v jejich dosahu;

– závlahové kanály plní hlavní funkci přívodu závlahové vody, vedlejší funkcí je zásobování

vodou různých vodohospodářských zařízení a objektů v krajině slouţících jiným účelům.

10.1 Závlahové kanály využívané k řízení vodního režimu přilehlého území

a) Vyuţití závlahových kanálů k optimalizaci hladiny podzemních vod spočívá v řízené infil-

traci z netěsněných, nebo částečně těsněných závlahových kanálů niţšího řádu. Zásobování

vodou můţe být průběţné během vegetačního období, nebo ve formě závlahových dávek;

mnoţství dodané vody pokrývá potřebu na evapotranspiraci a ztráty vody. Závlahový kanál

se rozdělí mechanicky, nebo lépe automaticky ovladatelnými stavidly na jednotlivé zdrţe,

které zajistí přibliţně konstantní výšku hladiny. Při návrhu těchto kanálů je třeba počítat

s jejich pravidelným čištěním, odstraňováním sedimentů ze dna a zejména zachycováním

(odstraňováním) řas a sinic z dopravované závlahové vody.

b) Dvouúčelové vyuţívání závlahových kanálů spočívá v jejich vyuţití v době sucha k závlaze,

v jarním období a po přívalových sráţkách, při přebytku vody, k odvodnění. Rovnoměrnost

rozdělování vody při závlaze usnadní drenáţní potrubí pod zavlaţovanou (zájmovou)

plochou, připojené na jednoduché odběrné objekty. Drenáţ plní rovněţ obě funkce, zavlaţo-

vací a odvodňovací. Na konci kanálu se umístí odvodňovací čerpací stanice, přečerpávající

přebytky vody do vodního toku.

c) Vyuţití závlahových kanálů k řízenému zavlaţování luţních lesů; uspořádání je obdobné

jako v a); rovněţ se zavlaţuje výtopou, kdy voda přetéká přes okraj kanálů, nebo výpustný-

mi objekty přímo do luţního lesa. Při nadbytku vody a po průchodu povodní slouţí tyto ka-

nály k rychlému odvedení přebytečné vody. Vzhledem k tomu, ţe závlahové kanály jsou

krátkodobě v provozu, je moţné při menších průtočných rychlostech jejich částečné opev-

nění drnem. Stejná zařízení se pouţijí při povodňování, tj. vyuţívání inundačního území

luţních lesů k transformaci povodňových špiček.

10.2 Vedlejší způsoby využívání závlahových kanálů

Vedlejší způsoby vyuţívání závlahových kanálů spočívají v jejich vyuţití k nadlepšování průto-

ku ve vodních tocích s nedostatkem vody, zásobování malých vodních nádrţí a řízených mokřa-

TNV 75 4320

23

dů, zásobování chráněných refugií vodních a mokřadních rostlin a ţivočichů. Jsou zdrojem uţit-

kové a poţární vody, v příznivých poměrech se mohou vyuţívat energeticky.

a) Dotace (nadlepšování) průtoku v drobných vodních tocích v době nedostatku vody spočívá

ve vypouštění vody v místech kříţení. Výpustný objekt je třeba vybavit regulačním uzávě-

rem umoţňujícím nastavit konstantní průtok.

b) Napájení malých vodních nádrţí (rybníků) a řízených mokřadů se řeší obdobným způsobem,

voda se napouští v závislosti na poklesu hladiny v období sucha.

c) Při vyuţití závlahových kanálů k zásobování vodou chráněných refugií vodních a mokřad-

ních organizmů je zásobování vodou přerušované, spočívající v postupném vyrovnávání

výšky hladiny v refugiu. K napouštění se pouţívá jednoduchý šoupátkový uzávěr.

d) Závlahové kanály mohou být zdrojem uţitkové a poţární vody, nezbytný je jejich celoroční

provoz, v mimovegetačním období omezený.

e) V příznivých sklonových poměrech a při dostatku vody je moţné uvaţovat i o energetickém

vyuţití v souladu s ČSN 73 6881.

TNV 75 4320

24

Příloha A (informativní)

Hydraulický výpočet závlahových kanálů

A.1 Průřezová rychlost v v m.s-1

při ustáleném rovnoměrném proudění v závlahovém kanálu

s pravidelným tvarem průtočného profilu a konstantním sklonem dna se vypočte z Chézyho rov-

nice:

RiCv (A.1)

kde C je rychlostní součinitel,

R hydraulický poloměr, R = A/O v m;

kde A je průřezová plocha v m2;

O je omočený obvod daný v průřezu délkou styku vody se stěnou kanálu v m;

i sklon čáry energie; je roven sklonu dna koryta popř. sklonu hladiny.

Hodnota rychlostního součinitele C se vypočte z rovnice Pavlovského nebo Manninga:

yRn

1C (A.2)

kde n je drsnostní součinitel;

)1,0(75,013,05,2 nRny , v Manningově rovnici y = 1/6.

Orientační hodnoty drsnostního součinitele v závlahových kanálech podle různých autorů jsou

uvedeny v tabulce A.1.

Tabulka A.1 – Orientační hodnoty drsnostního součinitele n

Druh opevnění koryta kanálu n

Hladký beton, ukládaný finišerem

Betonové opevnění běţného provedení

Mírně narušené betonové opevnění

Kanály s hladkou dlaţbou

Kanály se zakolmatovaným ulehlým štěrkovým opevněním

Kanály zemní s štěrkovým pohozem, resp. kamennou dlaţbou

Kanály zemní, částečně zarostlé mokřadní vegetací

0,013

0,014

0,016

0,020

0,022

0,025

0,030

A.2 Průtok vody Q v m3.s

-1 v závlahovém kanále s vyuţitím rovnic zaloţených na teorii prou-

dění se vypočte podle [3] z rovnice:

iRgR

221,0

R12

klniRgA457,2Q (A.3)

kde A je průřezová plocha v m2;

g tíhové zrychlení, je rovno 9,81 m s-2

;

TNV 75 4320

25

i sklon dna;

R hydraulický poloměr v m;

k hydraulická drsnost stěn kanálu v m;

ν kinematická viskozita v m2

s-1

.

Hodnoty hydraulické drsnosti k v betonových kanálech jsou uvedeny v tabulce A.2 (viz [5]).

Tabulka A.2 – Hodnoty hydraulické drsnosti betonových závlahových kanálů

Typ povrchu kanálu

Hodnoty hydraulické drsnosti k

m

Minimální Průměrné Maximální

Kvalitně uhlazený povrch

Hlazený povrch

Neupravovaný (nehlazený) povrch

0,000 5

0,001 5

0,002 0

0,001 5

0,003 3

0,007 0

0,003 3

0,005 0

0,018 0

A.3 Upravené rovnice pro výpočet závlahových kanálů trojúhelníkového, obdélníkového, li-

choběţníkového a kruhového průřezu jsou uvedeny v [2], návrh optimálního průřezu závlaho-

vých kanálů uvádí [3]. Algoritmus pro výpočet kanálů s regulací průtoku viz [1].

A.4 K hydraulickému výpočtu krytých závlahových kanálů je moţné pouţít jednoduché tabul-

ky a nomogramy, viz [4] apod.

Průtok vody Q v m3.s

-1 v krytých závlahových kanálech se z Darcy–Weissbachovy rovnice po

dosazení hodnoty tření po délce krytého kanálu λ pro přechodnou oblast turbulentního proudění

vypočte podle Colebrooka a Whitea:

R84,14

k

iRg8R

63,0log2iRg8AQ (A.4)

Vysvětlivky značek viz rovnice A.3.

Hodnoty hydraulických drsností k krytých závlahových kanálů jsou uvedeny v tabulce A.3.

Tabulka A.3 - Hodnoty hydraulické drsnosti k krytých závlahových kanálů [4]

Druh, materiál a povrch krytých závlahových kanálů Hydraulická drsnost k

m

Nové ţelezobetonové trouby, vyráběné odstředivým způsobem 0,0002 aţ 0,0004

Betonové trouby v provozu s mírně narušeným povrchem 0,002 aţ 0,003

Trouby z dřevěného bednění (podle kvality povrchu) 0,001 aţ 0,005

Betonové štoly s vyrovnanou torkretovou omítkou 0,005 aţ 0,010

TNV 75 4320

26

Příloha B (informativní)

Ztráty vody v závlahových kanálech

Ztráty vody v závlahových kanálech tvoří ztráty výparem z hladiny kanálu Qz1, ztráty průsakem

Qz2, ztráty netěsností objektů Qz3 a ztráty provozní Qz4.

B.1 Ztráty vody výparem z hladiny kanálu Qz1, v m3

s-1

na 1 km kanálu, se vypočtou podle

Maslova [12] z rovnice (B.1):

Qz1 = 0,0116 h e (b/h + 2 m) (B.1)

kde h je hloubka vody v kanále v m;

b šířka kanálu ve dně v m;

m sklon svahu v (1:m);

e výpar z volné vodní hladiny v m d-1

.

Výpar z volné vodní hladiny se vyhodnotí ze sledování ČHMÚ v dané oblasti, vypočte se

z empirických rovnic, nebo se přibliţně odečte z grafu na obrázku B.1 (viz příloha B

ČSN 75 2410).

Obrázek B.1 – Orientační hodnoty průměrného ročního výparu z volné vodní hladiny

v závislosti na nadmořské výšce

Přibliţné rozdělení výparu na jednotlivé měsíce je uvedeno v tabulce B.1 (viz příloha B

ČSN 75 2410).

Tabulka B.1 – Přibližné rozdělení výparu na jednotlivé měsíce

Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

% ročního výparu 2 2 4 6 11 14,5 18 17 11,5 7 4 3

B.2 Pro výpočet ztrát vody průsakem z těsněných kanálů Qz2 je nutná znalost hydraulické vo-

divosti kf. Hodnoty hydraulické vodivosti v závislosti na druhu těsnění a charakteru trhlin jsou

uvedeny v tabulce B.2 (viz [6]).

TNV 75 4320

27

Tabulka B.2 – Hodnoty hydraulické vodivosti těsněných kanálů

Druh těsnění Stav těsnění Hydraulická vodivost kf

cm s-1

Betonové

Hladké trhlinky 0,705.10-7

aţ 0,141.10-5

Zakolmatované trhlinky 0,137.10-8

aţ 0,156.10-7

Bez trhlin 0,590.10-9

aţ 0,114.10-7

Plastové membrány S krycí vrstvou 0,221.10-9

aţ 0,425. 10-8

Orientačně se ztráta průsakem Qz2 , v m3

s-1

na 1 km kanálu, stanoví podle rovnice Pavlovského

(viz [9]):

Qz2 = 0,0116 kf (B+2h) (B.2)

kde je B šířka kanálu v hladině v m;

h hloubka vody v kanále v m;

kf hydraulická vodivost v m s-1

.

Další způsoby výpočtu viz [9].

B.3 Ztráty netěsností uzávěrů Qz3 uvádí 5.2 a 5.3 TNV 75 0910. Tyto ztráty se projeví u po-

hyblivých výpustných a regulačních objektů s rámovým a prstencovým těsněním.

B.4 Ztráty provozní Qz4 se vypočtou pomocí součinitele vyuţitelnosti kanálové sítě η, který

vyjadřuje poměr mezi mnoţstvím vody dopravené k zavlaţované ploše Qu k mnoţství vody

odebrané ze zdroje Qo, vyjádřený v procentech:

100Q

Q

o

u (B.3)

Provozní ztráty se výrazně sníţí vhodným způsobem regulace, pečlivou údrţbou hradicích

a regulačních zařízení a kvalitním měrným zařízením.

TNV 75 4320

28

Bibliografie

[1] Ruiz-Carmona,M.V.,Clemmens, A.J.,Schuurmans, J.,Canal Control Algorithm Formulati-

ons.124. Journal of Irrigation and Drainage Engineering. 1998, 1, s.31 - 39

[2] Swamee, K.P., Normal-Depth Equations for Irrigation Canals. 120. Journal of Irrigation

and Drainage Engineering. 1994, 5, s. 942-948

[3] Swamee, K.P., Optimal Irrigation Canal Section. 121. Journal of Irrigation and Drainage

Engineering. 1995, 6, s.467-469

[4] Šerek,M., Šálek,J., Mičín,J. Stokování a odvodnění-vodohospodářské tabulky. Praha:

SNTL, 1985, 238 s.

[5] Yen,Ch.B., Open Chanel Flow Resistance. 128. Journal of Hydraulic Engineering, 2002,

1, s. 20-37

[6] Altunin,V.Z. Zaščitnyje pokrytija orositelnych kanalov. Moskva: MGMI, 1988, 159 s.

[7] Jensen,E.M. et all. Design and Operation of Farm Irrigation Systems. St.Joseph, Michigan:

ASAE, 1983, 829 s.

[8] Holý,M. et all. Závlahové stavby.Praha: SNTL,ALFA, 1976, 442 s.

[9] Šálek,J. Závlahové stavby.Brno: Nakladatelství VUT, 1993, 204 s.

[10] Šimek,J.et all. Mechanika zemin.Praha: SNTL, 1990, 387 s.

[11] Matys,M.,Ťavoda,O., Cuninka,M. Polné skúšky zemín. Bratislava: Alfa, 1990, 304 s.

[12] Maslov,B.S.et all. Spravočnik melioratora.Moskva: 1976, 236 s.

[13] Froehlich,D.C. Most Hydraulically Efficient Standard Lined Canal Sections. Journal of

Irrigation and Drainage Engineering,2008, 7/8,s.462-469