Č 2011 podpora ze ů ě č - Ministerstvo průmyslu a obchodu · Průzkum prováděný formou dotazníku sloužil k získání přehledu o podnikatelích, respektive o ... média

Podnikatelská aktivita v České republice 2011 – její podpora ze strukturálních fondů Závěrečná zpráva © Martina Jakl, Martin Lukeš Poděkování patří

padesáti expertům, kteří věnovali svůj čas a sdělili svůj pohled na podnikání a dotace v České republice

Šimonu Mastnému and Martinu Smekalovi za jejich pomoc při realizaci expertních interview

Podnikatelská aktivita v České republice: její podpora ze strukturálních fondů Závěrečná zpráva

2

Obsah

1. Úvod ................................................................................................................................ 3 2. Podnikatelé a strukturální fondy ................................................................................. 4 2.1. Získávání informací o strukturálních fondech EU .......................................................... 4 2.2. Získání podpory ze strukturálních fondů ........................................................................ 9 2.3. Zájem o podporu pro rozjezd podnikání ....................................................................... 12 2.4. Potřebná podpora očima podnikatelů ............................................................................ 14 2.5. Shrnutí dotazování podnikatelů ..................................................................................... 21 3. Expertní názor na strukturální fondy ....................................................................... 22 3.1. Zkušenosti a know-how s ohledem na OPPI ................................................................. 22 3.2. Pozitivní dopady OPPI .................................................................................................. 22 3.3. Hlavní problémy OPPI .................................................................................................. 23 3.4. Podpora pro mladé firmy v OPPI .................................................................................. 24 3.5. Návrhy na změny v OPPI .............................................................................................. 24 3.6. Společnosti žádající o finanční prostředky z OPPI ....................................................... 25 3.7. Konzultační společnosti aktivní v OPPI ........................................................................ 26 3.8. Odborníci na hospodářskou politiku ............................................................................. 26 3.9. Shrnutí dotazování expertů ............................................................................................ 26 4. Obecná doporučení a souhrn ..................................................................................... 27 4.1. Souhrn ........................................................................................................................... 27 4.2. Obecná doporučení ........................................................................................................ 27 Příloha 1: Seznam dotazovaných expertů ........................................................................ 28 Příloha 2: Best Practice in Entrepreneurship Policy - With Focus on Grant Schemes for Start-Up Founders in EU Member States .................................................................. 29


3

1. Úvod Inovační výkonnost a podnikatelská aktivita ovlivňují ekonomický růst. V jednotlivých zemích se přitom liší. Zájmem tvůrců hospodářské politiky na národní i regionální úrovni je směřovat k lepšímu porozumění tomuto tématu a vhodnějšímu zacílení souvisejících hospodářsko-politických opatření. Zaměření bývá orientováno na příklady dobré praxe v oblasti pozitivního dopadu realizovaných opatření na inovační a podnikatelskou výkonnost. Programy a strategie podporující podnikání i inovace se vzájemně ovlivňují a mohou být považovány za horizontální oblasti hospodářské politiky. Jejich vliv může být vnímán například skrze politiky uplatňované vůči trhu práce, trhu kapitálu či jednotlivým sektorům. Pro většinu zemí jsou jedny z nejběžnějších podpůrných schémat úvěry, zatímco instrumenty pracující na bázi vlastního kapitálu začínají být v kontinentální Evropě středem pozornosti až v posledních dvou až třech letech. To může být spojeno s růstem zaměření na rychle rostoucí společnosti a spin-off firmy, které vyžadují odlišná schémata podpory než "klasické" MSP. Stejným směrem jde proud od „tvrdých“ peněz či přímých dotací ve většině zemí střední a východní Evropy v programovacím období 2007-2013 k více „měkkým“ penězům, kterými jsou například podpory úvěrových schémat či investic do vlastního kapitálu jejich prostřednictvím. Tvorba všeobecného povědomí a motivace je v zemích střední a východní Evropy často podporována širokým rozsahem instrumentů – od klastrů k podnikatelskému vzdělávání obecně. Pro Českou republiku bude nově založený investiční fond spolu s podpůrnými schématy pro coaching a mentoring prvními změnami směrem k investování do vlastního kapitálu a stejně tak k „měkké“ pomoci cílené především na začínající a mladé rostoucí firmy. Hlavní zájem tvůrců hospodářské politiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu leží v oblasti lepšího zacílení podpůrných opatření na začínající a mladé rostoucí podniky tak, aby bylo doplněno úsilí věnované výše zmíněným naplánovaným iniciativám a také doplněny již existující opatření, kterými jsou úvěrová schémata poskytovaná ČMZRB. Hlavním cílem této zprávy je představit výsledky odborného průzkum, který zkoumal názory expertů i podnikajících jedinců vztahující se k dotační politice Ministerstva průmyslu a obchodu. V rámci tohoto průzkumu bylo dotazováno celkem padesát odborníků, z nichž jedna třetina byla vybrána především kvůli jejich úzkému vztahu k vytváření a implementaci strategie MPO, další byli příjemci dotací, konzultanti nebo jiní odborníci zaměření na tuto dotační oblast. Kvalitativní expertní průzkum byl doplněn přímými rozhovory s 1080 podnikateli, pokud jde o jejich znalosti, potřeby a zkušenosti s dotacemi nabízenými Ministerstvem průmyslu a obchodu. Podrobnější popis souboru expertů i dotazovaných podnikatelů je v části A závěrečné zprávy. Na základě tohoto průzkumu jsou vytvořena doporučení pro další programovací období pro léta 2013-2017.


4

2. Podnikatelé a strukturální fondy Průzkum prováděný formou dotazníku sloužil k získání přehledu o podnikatelích, respektive o jejich znalostech strukturálních fondů, zkušenostech s nimi a nápadech na užitečná podpůrná schémata pro další programovací období.

2.1. Získávání informací o strukturálních fondech EU Podnikatelů jsme se dotazovali, zda již slyšeli či četli o možnosti podpory podnikání ze strukturálních fondů EU. Tuto oblast dále jsme rozebírali z několika úhlů, a to v rozdělení dle sektoru, zahraniční působnosti, stádia vývoje podnikatele a velikosti firmy. Z celkového počtu 1080 podnikatelů jich o možnostech použití strukturálních fondů EU na podporu podnikání již slyšelo či četlo 63,4%. Naopak o této možnosti nebylo informováno poměrně vysokých 36,6%. Rozdíly mezi jednotlivými sektory podnikání, pokud jde o tuto informovanost, byly přitom zřejmé. Nejsilnější povědomí o těchto možnostech vykazuje sektor zemědělství a těžby, kde pouze 22% podnikatelů z tohoto sektoru nikdy neslyšelo či nečetlo o daných možnostech strukturálních fondů. Nejnižší povědomí bylo naopak u sektoru stavebnictví, kde více než 46% podnikajících jedinců prohlásilo, že ještě nikdy neslyšeli o možnosti podpory podnikání prostřednictvím strukturálních fondů Evropské unie.

Mezi podnikateli se zahraniční a bez zahraniční orientace (za silnou zahraniční orientaci považujeme více jak 25% zákazníků dané společnosti ze zahraničí) se objevily pouze nepatrné rozdíly v odpovědích. U obou skupin mírně přes 60% respondentů odpovědělo, že slyšeli či četli o možnostech strukturálních fondů EU na podporu podnikání.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Zemědělství a těžba

Výroba a zpracování

Služby B2B Služby B2C Stavebnictví

Slyšeli jste již nebo četli o možnostech použití strukturálních fondů Evropské unie na podporu podnikání? (N=873)

Ano

Ne


5

Zřetelné rozdíly oproti tomu byly u zahajujících a nových podnikatelů očekávajících či neočekávajících vytvoření více než pěti pracovních míst v následujících pěti letech. Ambicióznější podnikatelé vykazují větší povědomí o výše zmíněných možnostech. Ze 139, kteří odpověděli, jich je o této možnosti informováno 76%. U podnikatelů očekávajících vytvoření jen pěti či méně pracovních míst, to bylo 59% informovaných. Tento 17% rozdíl indikuje, že podnikatelé, kteří mají větší růstové ambice, také aktivněji hledají možnosti financování růstu svého podnikání.

Další rozdíly jsou mezi podnikajícími jedinci v různých fázích podnikatelského procesu. Pouze osmnáct procent zavedených podnikatelů neslyšelo ani nečetlo o možnostech využití strukturálních fondů pro podnikání. Naproti tomu u zahajujících podnikatelů to bylo 36% a u podnikatelů vedoucích novou firmu 42%. v začátcích vykazují nejnižší povědomí, kde více než 42 % podnikatelů neslyšelo ani nečetlo o těchto možnostech. Zajímavé je, že podnikatelé, kteří již nějakou novou firmu řídí, byli o možnostech financování informováni méně než ti jedinci, kteří firmu ještě nezaložili. Jednou z možností je, že vzhledem k vyšším časovým nárokům spojeným s rozjezdem mladé firmy nemají čas na sledování informací o subjektivně vnímaných vzdálených možnostech a věnují se svíce vlastnímu byznysu. Navazující část dotazování byla zaměřena na zjištění, kde se podnikatelé o možnostech strukturálních fondů dozvěděli.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Firma očekává více než 5 zaměstnanců v následujících 5 letech

Firma neočekává více než 5 zaměstnanců v následujících 5 letech


Ano

Ne

Podnikatel neočekává více Podnikatel očekává více než 5 zaměstnanců za 5 let než 5 zaměstnanců za 5 let


6

Z 649 podnikatelů, kteří dokázali uvést konkrétní zdroj, jich nejvíce uvedlo veřejná média (51%) a dále 35% internet. Další zdroje byly již využívány výrazně méně často. Uváděny byly například společnosti, které již podporu využily (4%) či firmy zaměřené na zprostředkování dotací (3%). Při porovnání zdrojů informací v závislosti na sektoru zůstala všude na prvním místě veřejná média s více než padesátiprocentním zastoupením. Na druhém místě se umístil jako zdroj informací internet. Znatelné je nicméně jeho nízké využití v sektoru zemědělství a těžby. Naopak četněji byl internet využíván firmami se službami B2B a výrobními společnostmi. Ukazuje se, že hlavně pro sektory, které mohou být atraktivní s ohledem na konkurenceschopnost, je internet vedle klasického tisku důležité komunikační místo. Klasická média pro tuto cílovou skupinu uživatelů strukturálních fondů přestávají hrát dominantní roli. Jiné zdroje informací nepřesahují desetiprocentní hranici u všech sektorů, četnější je pouze zastoupení odpovědi "jiné zdroje" u zemědělství. Jiné zdroje představují zejména přátele a známé. Může se jednat v případě podnikajících studentů i o školu.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Zahajující podnikatelé Noví podnikatelé Zavedení podnikatelé


Ano

Ne


7

Při porovnání zdrojů informací podle zahraniční orientace firem nejsou patrné výraznější rozdíly. Za zmínku pouze stojí, že podnikatelé se silnější zahraniční orientací ani v jednom případě nevyužili služeb poradenských firem. Určité rozdíly jsou nicméně v členění podle fáze podnikatelské aktivity. Zavedení podnikatelé nevyužívají tolik internetu jako zdroje informací o možnostech strukturálních fondů, jak je tomu u podnikatelů nových, či teprve podnikání zahajujících. U podnikatelů nových není takový rozdíl mezi veřejnými médii a internetem.

Při porovnání zahajujících a nových podnikatelů očekávajících více než pět zaměstnanců v nadcházejících pěti letech s podnikateli neočekávajících tolik zaměstnanců nejsou rozdíly příliš významné.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Zemědělství a těžba


Služby B2B Služby B2C Stavebnictví

Kde jste četli nebo slyšeli o možnostech strukturálních fondů Evropské unie na podporu podnikání? (N=523)

Internet

Veřejná média

Společnosti, které již využili strukturované fondy

Konzultační společnosti

Ostatní

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%


Kde jste četli nebo slyšeli o možnostech strukturálních fondů Evropské unie na podporu podnikání? (N=620)

Internet

Veřejná média

Společnosti, které již využily strukturované fondy


Ostatní


8

Další dotazování směřovalo k tomu, zda se podnikatelé aktivně pokoušeli získat o možnostech využití strukturálních fondů pro své podnikání více informací. Kladně odpovědělo 186 podnikatelů, tedy pouze 17% z celkového počtu 1.080 dotazovaných podnikatelů. Je tedy možné konstatovat, že zbývajících 83% podnikatelů, byť často o strukturálních fondech slyšeli, neprojevilo snahu o získání podrobnějších informací. Z podnikatelů, kteří o strukturálních fondech věděli, se snažili více informací získat zejména podnikatelé z oblasti zemědělství (52% z nich), na druhém místě pak z oblasti B2B (37%). Ostatní sektory vykazovaly nižší než 30%. Mezi podnikateli s výraznější a s méně výraznou zahraniční orientací opět nebyly výraznější rozdíly, o něco více se dodatečné informace pokoušely získat tuzemsky orientované firmy. Při rozdělení zahajujících a nových podnikatelů podle očekávaného budoucího počtu zaměstnanců byly rozdíly zřetelnější. Z ambicióznějších začínajících podnikatelů, kteří chtějí mít do 5 let více než 5 zaměstnanců, projevilo snahu o získání více informací 25% z nich. Oproti tomu u méně ambiciózních podnikatelů byl tento podíl jen 15%. Růstově orientovaní podnikatelé tak mohou být do budoucna zajímavou podskupinou, na kterou se podpůrné nástroje mohou zaměřit, protože dle názoru expertů je podpora pro rychle rostoucí podnikatele v ČR nedostatečná. Konečně při porovnání podle fáze podnikání jsou rozdíly značné mezi zavedenými podnikateli na straně jedné (29%) a zahajujícími či novými podnikateli (obě skupiny 15%). Tento rozdíl může indikovat, že začínající firmy se více věnují svému podnikání a mají méně času na hledání jiných zdrojů. Pokud podnikatelé zkoušeli najít více informací, byli dále dotazováni na hlavní zdroj těchto informací o možné podpoře ze strukturálních fondů. Na tuto otázku odpovědělo 181 podnikatelů.. Zcela dominantním zdrojem podrobnějších informací byly specializované webové stránky (v 50% případů). S velkým odstupem následovali lidé či firmy, které již fondů využily (12%), instituce podporující začínající firmy (11%) či poradenské společnosti (10%). Oficiální instituce jako EEN (3%) či vládní hotlinky (2%) byly jen minimálně využívány. I v členění podle jednotlivých sektorů hrály specializované stránky hlavní roli zdroje dodatečných informací. Nicméně sektor výroby a zpracování využil specializované webové stránky pouze ve 25 % případů. Podnikatelé z oblasti výroby také podobně často využívali poradenské společnosti (25%), instituce podporující začínající firmy (19%) či jiné firmy, které již fondů využily (19%). U sektoru zemědělství bylo mimo webových stránek důležité využití institucí podporujících začínající firmy (27%), u služeb B2B pak firmy, které již fondy využily (10%). Instituce podporující začínající firmy pak hrály roli v sektoru stavebnictví, kde se na ně obrátilo 20% podnikatelů. Je nicméně nutné poznamenat, že počty podnikatelů zastoupených v jednotlivých sektorech jsou poměrně malé, výsledky je tedy třeba interpretovat s určitou mírou opatrnosti. Podnikatelé se silnější zahraniční orientací se stejně jako ti bez ní nejvíce opírají při zjišťování dodatečných informací o webové stránky, u obou skupin je využilo shodně 8% z celkového počtu dotazovaných podnikatelů v obou skupinách. Porovnáme-li však jen ty podnikatele, kteří o dotace projevili větší zájem, je využití specializovaných webových stránek četnější mezi skupinou exportně orientovaných, a to o 15%. Také tady se ukazuje


9

silné postavení specializovaných webových stránek o strukturálních fondech pro klíčové subskupiny, jakými jsou podnikatelé se silnou zahraniční orientací a aktuálně nízký význam bezplatných linek, například od CzechInvestu, kde důvod není známý (nezájem nebo neznalost). Při dělení firem dle očekávaného počtu zaměstnanců se rozdíl projevil v tom, že ambicióznější podnikatelé relativně méně sami hledali na internetu (v 46%), ale více využívali služeb EEN (9%), případně i poradenských společností (12%). Mohou tak být náchylnější k tomu, využívat svůj čas více na vlastní předmět podnikání a nechat si poradit od specializovaných podpůrných firem či institucí. Konečně při dělení dle fáze podnikání je znát, že z podnikatelů, kteří měli zájem o další informace, častěji využívali internet jako zdroj informací podnikatelé zahajující a noví. Noví podnikatelé též častěji využili služby EEN. Oproti tomu zavedení podnikatelé častěji v odpovědi jiní uváděli například své přátele, od kterých se informace dozvěděli. Mírně více využívali též služeb konzultačních společností.

Pro podnikatele na začátku podnikání se tak ukazují webové stránky jako velice významný zdroj pro nalezení více informací. Oproti tomu u zavedených podnikatelů je hlavní zdroj pro informace více rozdělený. Webové stránky mají převahu, ale již ne plně dominantní postavení.

2.2. Získání podpory ze strukturálních fondů Celkem již žádost podalo 55 dotazovaných podnikatelů, což představuje 5% z celkového počtu dotazovaných. U podnikatelů ze sektoru zemědělství a těžby, který již dlouhé roky dotace bohatě využívá, mělo zkušenost s podáním žádosti 11% podnikatelů, u ostatních

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Zahajující podnikatelé

Noví podnikatelé Zavedení podnikatelé

Jestliže jste se pokoušeli nalézt více informací, jaký byl hlavní zdroj? (N=172)

Specializované webové stránky o strukturálních fondech


Právníci

Instituce s podporou pro začínající

Vládní horké linky

Lidé / společnosti, které již využili strukturální fondy

Oficiální instituce jako European Enterprise Network

Ostatní


10

sektorů bylo toto procento nižší. Konkrétně u podnikatelů ze sektoru výroby 5%, stejně jako u B2B služeb, dále 4% u služeb pro koncové zákazníky a 3% u stavebnictví. Pokud jde o zahraniční orientaci firem, bylo procento podaných žádostí podobné u obou skupin, rozdíl byl pouze 0,5%. Rozdíl je naopak patrný při porovnání dle fází podnikání – zavedení podnikatelé měli s podáváním žádostí více zkušeností, a to ve výši necelých dvanácti procent. U nových podnikatelů v začátcích to bylo osm procent a u teprve zahajujících podnikatelů sedm procent.

Konečně též zahajující a noví podnikatelé s většími plány na tvorbu pracovních míst častěji podali žádost o získání dotací, a to v 7%. Oproti tomu méně ambiciózní začínající podnikatelé tuto žádost podali jen ve 4% případů. Celkově se dá hodnotit situace tak, že pro rozjezd podnikání hraje doposud podpora přes strukturální fondy jen velice marginální roli ve smyslu, že i přes poměrně velký zájem je skutečných přihlášek jen málo. Nejvíce dle očekávání u již zavedených podnikatelů, kde se ale stejně jen minimálně překročí hranice deseti procent a relativně nejvyšší podíl má navíc v podaných žádostech zemědělství. O důvodech, proč i přes velký zájem nebyly žádosti podané, se budeme zabývat v dalším průběhu dokumentu. Tabulka níže představuje programy MPO či jiných poskytovatelů, do nichž žadatelé zaslali své projekty. Z ní je patrné, že podnikatelé ze sektoru zemědělství programy MPO nevyužili. Naopak volbou byly programy MPO pro podnikatele ze sektoru stavebnictví a služeb pro koncové zákazníky. Překvapivě méně časté byly žádosti ze sektoru výroby. S ohledem na velice nízkou četnost lze maximálně hovořit jen o trendech a ne o velké vypovídací hodnotě.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%


Odevzdali jste již návrh na získání podpory ze strukturálních fondů k podpoře podnikání? (N=634)

Ano

Ne


11

Popisky řádků Zemědělství a těžba


Služby B2B

Služby B2C Stavebnictví Počet

MPO ‐ včetně CzechInvest 0 1 1 7 3 12

Jiní prostředníci 3 2 5 7 0 17

MPO a jiní prostředníci 0 1 2 2 1 6

Celkový součet 3 4 8 16 4 35

V tabulce níže je v prvním sloupci uveden konkrétní seznam programů OPPI, ve druhém potom četnost, se kterou námi dotazovaní podnikatelé do daných programů podali žádost.

Název programu Počet

Start 7

Eko‐energie 3

Školicí střediska 3

Progres 2

Záruka 2

Rozvoj 2

ICT a SS 2

Inovace ‐ Patent 2

Prosperita 2

Nemovitosti 2

Poradenství 2

Inovace ‐ Projekt 1

Potenciál 1

Spolupráce ‐ Klastry 1

Marketing 1

Celkový součet 33

Při zkoumání úspěšnosti daných podaných přihlášek bylo zjištěno, že 48% z podnikatelů nebylo se žádostmi úspěšných, naopak 52% ano, většinou ale ne ve všech žádostech, které tito podnikatelé podávali.


12

Při následné analýze neúspěšných žádostí jsme zjistili, že pět ze sedmnácti žádostí nebylo úspěšných z důvodů formálních chyb žadatelů, osm z nich nedostalo žádané prostředky z důvodu úspěšnosti konkurenčních žádostí. Dále jsme se ptali, jaká podpora byla využita pro přípravu žádostí. Nejčastější, a to ve více než polovině případů, byly využity jako zdroj podpory při zpracování žádosti konzultační společnosti.

2.3. Zájem o podporu pro rozjezd podnikání Největší část respondentů nemá v úmyslu žádat o získání dotace, a to ve výši 82% subjektů. Pouhých 93 reakcí na tuto otázku znělo kladně, tedy pouhých šestnáct procent respondentů má zájem žádat o prostředky z OPPI.

17%

35%

48%

Byl jste úspěšný při získání prostředků z OPPI (N=33)

Ano, ve všech projektech, o něž jsem žádal

Ano, ale ne ve všech projektech, o které jsem žádal

Ne

54%31%

7% 8%

Jaký druh podpory jste využili? (N=28)


Reprezentanti z CzechInvest

European Enterprise Network

Ostatní


13

Celkem jsme shromáždili 554 důvodů pro nezájem. Znovu se zde objevuje nedostatek znalostí a informací, které způsobují, že povědomí o strukturálních fondech je na nízké úrovni, téměř více než každý pátý respondent vyjádřil názor, že strukturální fondy na pomoc jeho nebo její společnosti se dotyčné osoby netýkají. Téměř každý šestý důvod, proč dotyčná osoba nezamýšlí podat žádost na získání prostředků z Operačního programu podnikání a inovace pro podporu svého podnikání v následujících třech letech, byl, že dle názoru respondenta nejsou oprávněni využít prostředků ze strukturovaných fondů. Můžeme citovat nejčastější prohlášení: „Po vyřízení plánu vyšlo, že peníze stejně nedostane, protože je to malá firma.“ Mnohokrát také bylo zmíněno, že respondenti potřebují prostředky pro malé projekty, na které se však nevztahuje podpora. Jako třetí nejfrekventovanější důvod byl zmiňován nedostatek času respondentů, nejčastěji prohlašovaným důvodem je pak prosté odmítnutí: "Na tohle nemám čas." Výstražný je fakt, že více než každá desátá odmítavá reakce vyjadřovala nedostatek důvěry ve spravedlivý proces výběru subjektu, jenž má získat prostředky. Jeden respondent, který svým vyjádřením může reprezentovat tuto kategorii, prohlásil: „Není jednoduché ji získat, žádá o to moc lidí, a myslím si, že je to otázka protekce a korupce.“ Nebyl jsem si vědom, že se strukturální fondy mohou vztahovat i na mé podnikání 22,02%

Nejsem oprávněn využít strukturální fondy 16,25%

Pro mě je to příliš komplikované 16,06%

Nevěřím ve spravedlivý proces výběru 11,73%

Příliš administrativy 10,83%

Není dostatečně vhodná nabídka 9,21%

Příliš nákladné připravit návrh 5,05%

Nepotřebuji to 4,87%

Ostatní 1,99%

Není dostatek peněz ve vhodném programu 1,26%

Nedostatečná informační podpora 0,72%

16%

82%

2%

Zamýšlíte o prostředky z Operačního programu podnikání a inovace na podporu podnikání? (N=578)

Ano

Ne

Ještě jsem se nerozhodl


14

Další důvod, který respondenti zmínili s 10,8 % četností, bylo pohrdání těžkopádností české byrokracie a obecně složitostí administrativních procesů. Jeden z dotazovaných prohlásil: „Nutnost změny právní formy našeho podnikání.“ A téměř každé desáté odmítnutí bylo podloženo důvodem, že zatím neexistuje vhodná nabídka. Další příčina uvedených odmítnutí podání žádosti na získání prostředků ze strukturálních fondů je, že respondenti mají přebytek finančních prostředků nebo případně společnosti, s kterými oni kooperují, mají hojnost finančních prostředků. Jeden respondent, jehož výpověď může sloužit jako příklad pro tuto kategorii, stroze uvedl: „Nepotřebuji to.“ V dalších odpovědích respondenti vyřkli, že chtějí zůstat nezávislými – s touto odpovědí se vázalo vyjádření, že strukturální fondy si kladou podmínky, ohledně kterých vyslovují dotazované osoby značné znepokojení.

2.4. Potřebná podpora očima podnikatelů

Identifikace oblastí podpory, kterou malí a začínající podnikatelé potřebují, byla zkoumána na základě třech vstupů. Prvním byl popis problémů, se kterými se podnikatelé během svého podnikání střetávají. Od těchto problémů je možné odvodit, jaký typ podpory by byl vhodný, aby došlo ke zmírnění příslušných problémů. Druhým vstupem byly odpovědi podnikatelů na otázku, v čem by uvítali pro své podnikatelské aktivity podporu. Konečně třetím vstupem bylo získání odpovědi od respondentů, kteří mají alespoň nějaké informace o strukturálních fondech. Ti se mohli vyjádřit, které druhy podpory jim v současných programech strukturálních fondů chybí. Problémy v podnikatelské aktivitě Podnikatelů (N=1080) jsme se ptali, co jsou jeden nebo dva hlavní problémy, se kterými se ve své podnikatelské aktivitě střetávají. Základní přehled poskytuje níže uvedená tabulka. Nejčastější zmíněné problémy souvisí s nedostatkem zákazníků a velkou konkurencí v dané oblasti podnikání. Tyto dvě kategorie dohromady zahrnovaly 30,2% získaných odpovědí. Z těchto kategorií je patrné, že přímé dotace pro skupinu podnikatelů, kteří uvedli tyto problémy, nejsou vhodné, neboť je jejich následný přínos nejistý a spíše znamenají znevýhodnění jiných aktérů na trhu. Buď podnikatelé začali podnikat v nevhodné oblasti, kde si nezjistili informace o trhu, nebo zkrátka nedokázali přijít s nabídkou produktů a služeb, které by pro zákazníka znamenaly přidanou hodnotu. Na třetím místě v pořadí bylo 12,6% podnikatelů, kteří uvedli, že nemají žádné problémy, což je pozitivní údaj. Následovalo 11% podnikatelů s finančními problémy. Ty většinou nebyly blíže specifikovány. Mohou tedy zahrnovat jak problémy související s malým počtem zákazníků, které nejsou příliš vhodné pro podporu, tak i problémy s nedostatečnými financemi na rozvoj úspěšně založené firmy, které potřebuje finance například na nákup výkonnější technologie či proniknutí na nové trhy. Tam dává případná přímá podpora větší význam. Na místě pátém se umístila s 10,1% podpora ve smyslu snížení byrokracie, zpřehlednění legislativy či zpříjemnění kontaktu se zástupci státní správy. Tyto problémy jsou spojené s


15

nedostatky ve vládní politice a institucionálním kontextu, jež jsou blíže popsány v části A závěrečné zprávy. Četnost Relativní četnost (v %)

málo zákazníků 172 15,9

velká konkurence 154 14,3

žádné problémy nebo neví 136 12,6

finanční problémy 119 11,0

byrokracie, legislativa, kontakt se zástupci státní správy 109 10,1

nedostatek času 70 6,5

potíže s marketingem 67 6,2

vysoké ceny vstupů 60 5,6

pozdní platby odběratelů 52 4,8

místo, prostory a výbava pro podnikání 47 4,4

sehnat kvalitní zaměstnance 44 4,1

osobní a rodinné důvody, psychické nejistoty 43 4,0

různé 37 3,4

komunikace s lidmi 34 3,1

dodavatelské vztahy 27 2,5

špatné podnikatelské prostředí 25 2,3

nedostatek zkušeností 12 1,1

hodně zákazníků 10 0,9

Na místě šestém byl problémem nedostatek času a na místě sedmém potíže s marketingem. V těchto oblastech se jako potenciálně vhodné jeví možnosti nepřímé podpory. Tyto problémy může pomoci řešit coaching, mentoring, výměna zkušeností s ostatními podnikateli či různé spíše interaktivní semináře. Na osmém místě se umístily problémy spojené s vysokými cenami vstupů, například spotřební daň z nafty, ceny energií a podobně. Dále pozdní platby odběratelů, problémy s místem, prostory a vybavením pro podnikání, problémy se sháněním vhodných zaměstnanců či různé osobní a rodinné důvody. Již méně často byly uváděny komunikace s lidmi, dodavatelské vztahy, špatné podnikatelské prostředí či nedostatek zkušeností. Několik podnikatelů uvedlo též příliš mnoho zákazníků. Dále nás zajímalo, jak se liší problémy, se kterými se utkávají zahajující, noví a zavedení podnikatelé. Relativní četnosti problémů v těchto třech skupinách představuje následující tabulka. Z ní je patrné, že hlavní oblasti problémů jsou ve všech kategoriích podobné, určité rozdíly je nicméně možné pozorovat. Pro zahajující podnikatele, kteří ještě nemají existující firmu, jsou četnější finanční problémy a problémy spojené s hledáním místa, prostorů a vybavení pro podnikání. Též o něco častěji vnímají vysokou konkurenci v dané oblasti podnikání. U nových podnikatelů řídících firmu mladší než 42 měsíců je zase častější vnímání problémů spojených s vysokými cenami vstupů (zřejmě větších, než při vstupu do podnikání očekávali) a větší problémy s komunikací a s hledáním vhodných dodavatelů. Konečně zavedení podnikatelé si častěji než noví či zahajující nejsou vědomi žádných problémů a též nemají


16

problémy s marketingem jako je tomu u prvních dvou skupin. Naopak častěji si stěžují na pozdní platby odběratelů, špatné podnikatelské prostředí a problémy se sháněním kvalitních zaměstnanců.

Zahajující Noví Zavedení

N 356 512 112

velká konkurence 15,2 12,9 13,4

málo zákazníků 14,6 16,2 16,1

finanční problémy 14,6 8,4 13,4

žádné problémy nebo neví 12,4 11,7 17,9

byrokracie, legislativa, kontakt se zástupci státní správy 10,7 9,4 13,4

potíže s marketingem 7,0 7,2 0,9

místo, prostory a výbava pro podnikání 6,2 3,5 1,8

nedostatek času 5,6 6,4 6,3

osobní a rodinné důvody, psychické nejistoty 4,8 3,3 5,4

sehnat kvalitní zaměstnance 3,4 3,9 7,1

pozdní platby odběratelů 3,4 5,3 7,1

vysoké ceny vstupů 3,1 7,8 3,6

nedostatek zkušeností 2,8 0,4 0,0

dodavatelské vztahy 2,2 3,1 0,9

špatné podnikatelské prostředí 2,2 2,3 4,5

komunikace 2,0 4,7 1,8

hodně zákazníků 0,3 1,0 0 Zajímavý pohled na problémy v podnikatelské aktivitě představuje ještě porovnání těch zahajujících a nových podnikatelů, kteří se chystají mít či nemít za pět let více než 5 zaměstnanců. Relativní četnosti jsou opět vyjádřeny v tabulce. Z ní je patrné, že ambicióznější skupina podnikatelů (plánující vytvořit více než 5 pracovních míst) se častěji potýká s finančními problémy, více bojuje s byrokracií a legislativou, nedostatkem času, potížemi se sháněním kvalitních zaměstnanců a více si stěžuje na špatné podnikatelské prostředí. Oproti tomu u méně ambiciózních podnikatelů je výrazně větším problémem nedostatek zákazníků a částečně též potíže s komunikací. Z tohoto srovnání je možné vyvodit, že pro růstově orientované podnikatele vzrůstá důležitost zjednodušení fungování v administrativní oblasti a zlepšení podnikatelského prostředí. Vhodným prostředkem může být též finanční podpora, která však nemusí mít nutně podobu přímých dotací, ale může se jednat i o výhodné půjčky či garanci rizik.


17

očekává víc než 5 zaměstnanců během

pěti let

neočekává víc než 5 zaměstnanců během

pěti let

N 141 774

finanční problémy 16,3 9,8

velká konkurence 14,2 14,1

byrokracie, legislativa, kontakt se zástupci státní správy

12,8 9,8

žádné problémy nebo neví 10,6 11,8

nedostatek času 8,5 5,7

málo zákazníků 8,5 17,1

sehnat kvalitní zaměstnance 7,8 3,1

pozdní platby odběratelů 7,1 4,1

potíže s marketingem 6,4 7,4

osobní a rodinné důvody, psychické nejistoty 5,7 3,6

dodavatelské vztahy 5,0 2,3

vysoké ceny vstupů 5,0 6,2

místo, prostory a výbava pro podnikání 5,0 4,8

špatné podnikatelské prostředí 4,3 1,8

komunikace 1,4 3,7

hodně zákazníků 0,7 0,6

nedostatek zkušeností 0,0 1,6

Oblasti, kde by podnikatelé uvítali podporu Podnikatelé (N=1080) byli dotazováni, zda by ve svém podnikání uvítali nějakou podporu. 51% z nich uvedlo, že ano, naopak 34,7%, že ne. Zbytek uvedl, že neví. Vysoký podíl podnikatelů bez zájmu o podporu je možné interpretovat několika způsoby. Prvním je, že podnikatelé opravdu zvládají své podnikání bez obtíží a podpora není potřeba. Alternativní možnost interpretace je, že hlavně chtějí "nechat na pokoji" a spíše je zajímá zjednodušení podmínek podnikání, než specifické podpůrné mechanismy. Konečně je možné, že nevěří tomu, že mohou smysluplnou podporu získat a tak o ní ani nechtějí přemýšlet. Podnikatelé, kteří uvedli, že by nějakou podporu uvítali (N=551), byli dále požádáni, aby rozvedli, jaká by tato podpora měla být. Hlavní oblasti jsou prezentovány v následující tabulce. Relativní četnosti představují podíl z celkového počtu 1080 dotázaných podnikatelů, kteří danou oblast vítané podpory zmínili. Nejčastější odpovědí byla obecně specifikovaná finanční či peněžní podpora (15,3% podnikatelů). To je pochopitelné, i vzhledem k výše zmíněným častým finančním problémům. Tato odpověď nicméně neumožňuje cílit specificky vhodné podpůrné mechanismy a zahrnuje rizika, že peníze na podporu nebudou účelně vynaloženy. Na druhém místě se umístila vstřícnější a stabilnější legislativa. Návrhy na zlepšení ve vládní politice jsou diskutovány v části A závěrečné zprávy.


18

relativní četnost (v %)

finanční či peněžní podpora obecně 15,3

vstřícnější a stabilnější legislativa 8,1

poradenství, vzdělávání, podpora předávání zkušeností a networkingu 5,0

marketingová podpora, reklama 3,9

dotace (získání peněz, ne zjednodušení čerpání) 3,8

specifická podpora MSP a živnostníků 3,5

lepší institucionální rámec 3,2

různé 3,2

jiná finanční podpora 2,8

vhodná půjčka a úvěr (s nízkým úrokem, bezúročnou) 2,4

zaměstnanci a partneři v podnikání 1,1

jiná státní podpora 0,5

Na třetím místě se umístila podpora v oblasti poradenství, vzdělávání, předávání zkušeností a networkingu. Tato oblast si zaslouží podrobnější pozornost, neboť se jedná o podporu, jež může přinést efektivnější působení našich firem na nových trzích, zároveň se díky ní získané nové kontakty či nápady mohou do budoucna multiplikovat a přinášet větší přínos. Podnikatelé se též mohou vyhnout jinak drahým chybám, které by jinak negativně dopadli i na jejich obchodní partnery či zaměstnance. Podnikatelé zmiňovali příklady jako poradenské služby, právní služby, předávání zkušeností, podpora finančně přijatelných seminářů, kurzy marketingu, propagace a psychologie obchodu pro začínající podnikatele, poradenství, jak se na trhu prosadit, zprostředkování kontaktů, mentoring od zkušených firem, rady do rozjezdu podnikání a řadu dalších konkrétních příkladů. Na čtvrtém místě se umístila marketingová podpora a reklama, kde řada podnikatelů vnímá své slabé místo. Následují pak další formy podpory, jako jsou dotace, specifická podpora MSP a živnostníků, lepší institucionální rámec, vhodná půjčka či úvěr a další možnosti státní finanční i nefinanční podpory. Mezi zahajujícími, novými a zavedenými podnikateli opět existují určité rozdíly, které ilustruje tabulka níže.

Zahajující Noví Zavedení

N 356 512 112

finanční či peněžní podpora obecně 17,1 12,9 21,4

poradenství, vzdělávání, podpora předávání zkušeností a networkingu

8,7 2,7 3,6

marketingová podpora, reklama 5,9 2,5 3,6

vstřícnější a stabilnější legislativa 4,2 10,2 10,7

lepší institucionální rámec 4,2 3,1 2,7

specifická podpora MSP a živnostníků 3,9 2,1 9,8

vhodná půjčka a úvěr (s nízkým úrokem, bezúročnou) 2,8 2,0 0,9

jiná finanční podpora 2,5 2,3 6,3

různé 2,5 4,1 2,7

dotace (získání peněz, ne zjednodušení čerpání) 2,2 3,7 7,1

zaměstnanci a partneři v podnikání 1,1 0,8 2,7

jiná státní podpora 0,0 0,6 0,9


19

Z ní jasně vystupuje, že pro podnikatele připravující rozjezd firmy je, mimo obecné finanční podpory, důležitá podpora formou nepřímých nástrojů, konkrétně se jedná o poradenství, vzdělávání, předávání zkušeností a podporu networkingu. Důležitá je pro ně i marketingová podpora a reklama. Naopak podnikatelé již řídící existující firmy volají zejména, opět mimo finanční podpory, po vstřícnější a stabilnější legislativě. Zavedení podnikatelé by též vítali specifickou podporu MSP a živnostníků. Poslední porovnání proveďme v závislosti na aspiracích podnikatele, pokud jde o plánovaný počet pracovních míst za pět let.

očekává víc než 5 zaměstnanců během pěti let

neočekává víc než 5 zaměstnanců během pěti let

N 141 774

finanční či peněžní podpora obecně 15,6 14,5

poradenství, vzdělávání, podpora předávání zkušeností a networkingu

10,6 4,4

vstřícnější a stabilnější legislativa 7,8 8,4

marketingová podpora, reklama 6,4 3,4

různé 5,7 3,1

specifická podpora MSP a živnostníků 5,0 2,6

jiná finanční podpora 5,0 2,1

dotace (získání peněz, ne zjednodušení čerpání) 3,5 3,2

vhodná půjčka a úvěr (s nízkým úrokem, bezúročnou) 3,5 2,2

lepší institucionální rámec 2,8 3,6

zaměstnanci a partneři v podnikání 2,8 0,5

jiná státní podpora 0,0 0,5

Z porovnání relativních četností je zřejmé, že ambicióznější podnikatelé v průměru uváděli více příkladů podpory, kterou by pro své podnikání uvítali. Zřetelný nárůst v této perspektivní skupině směřuje zejména do oblasti nepřímých forem podpory, jako je poradenství, vzdělávání, podpora předávání zkušeností a networkingu. Častěji jsou si také vědomi vyšší důležitosti marketingu a reklamy. Na tyto oblasti zejména by se tedy měla další podpora zaměřit. Chybějící druhy podpory v OPPI Posledním vstupem bylo doporučení konkrétních oblastí, které podle respondentů v současných programech strukturálních fondů chybějí a měly by být tedy pro další programovací období doplněny. Na tuto oblast jsme dostali od respondentů 147 reakcí. Téměř každý třetí zmíněný návrh ke zlepšení aktuálních programů strukturálních fondů se vztahoval k podpoře pro malé podnikatele. Respondenti vyslovovali rozčilení vůči systému strukturálních fondů, k citování této kategorie použijeme následující vyjádření: „Aby propagovali více malé obchody, všude se propagují jen hypermarkety a tím se malé české obchody likvidují.


20

Druhou nejfrekventovanější odpovědí byl téměř každý čtvrtý návrh, který vyjadřoval podporu konkrétním sektorům (lze jmenovat: trh nemovitostí, lékařská praxe, lesnictví, místní rozvoj a jiné specifické sektory). Do této skupiny návrhů bylo zařazeno vyjádření potřeb: „pro rozvoj výrobního zařízení, které už existovalo, aby se znovu otevřelo.“ Více než každá desátá reakce byla o potřebě zjednodušit celý proces a s ním spjatou administraci. Respondenti uváděli tvrzení: „Druhy nechybí, ale je těžké se k nim dostat.“ Případně: „Programy nabízejí rozsáhlou podporu, je ale jejich malá propagace spojená s velkou administrativou.“ Jiný respondent uvedl: „Nezajímám se o to, čas strávený po úřadech, jednání a vypisování dotazníků mne vyděsil.“ Stojí také za zmínku citovat tento názor: „Nevím, nikdy jsem se touto otázkou vážněji nezabýval, protože je s tím moc papírování a výsledný efekt žádný.“ Přibližně deset procent reakcí uvedlo, že je zapotřebí informační podpory ve stávajících strukturálních fondech. Zkráceně lze říct, že byl zmíněn nedostatek kvalitních a výkonných poradců. Podstatným faktem také je, že velmi významná část dotazovaných uvedla, že „prostě nevědí,“ jejich informovanost jim neumožňuje se zorientovat ve složitosti tohoto procesu. Tuto část jsme nezapočítávali jako návrh na zlepšení, nicméně tyto odpovědi vypovídají, že zlepšení by mělo být v informovanosti veřejnosti, respektive podnikatelů. Téměř devět procent respondentů se zaměřilo na nezbytnost podpory pro začínající podnikání, vyjádřili potřebu pro subvence a finanční podporu podnikatelům na začátku jejich podnikatelské činnosti. Přes pět procent reakcí bylo o chybějící podpoře ve sféře vzdělávání, rodiny, sportu, zaměstnanosti a životním prostředí. Odpovědi Četnost

Podpora malých podnikatelů 32,65%

Podpora pro určité sektory 24,49%

Zjednodušit proces a administraci 10,88%

Zvýšit informovanost 9,52%

Podpora pro začínající podnikatele 8,84%

Podpora vzdělání, rodiny, sportu, zaměstnanosti a prostředí 5,44%

Podpora pro krachující společnosti 3,40%

Snížit daně 2,04%

Zemědělské dotace 1,36%

Snížit korupci 0,68%

Založit firmy zajišťující celý proces dotací 0,68%

Celkový součet 100,00%

Respondenti s ohledem na aktuální globální problémy, které se samozřejmě také týkají podnikání v České Republice, zmínili ve třech procentech případů také potřebu podpory pro krachující podnikatele. Dotazované osoby uvedly s odkazem na dnešní krizi: „nenechat zkrachovat – držet firmu, když to bude skřípat.“ Pod tři procenta četnosti odpovědí se dostal názor, že chybí programy pro zemědělské dotace a snížení daní. Potřeba pro snížení korupce měla také svou kategorii, protože obava z korupce byla zmiňována často ve vazbě na uvedené zdlouhavé administrativní procesy a pochybnosti ohledně spravedlivé volby.


21

2.5. Shrnutí dotazování podnikatelů

Základní povědomí ohledně strukturálních fondů existuje u všech skupin podnikatelů a liší se jen omezeně v závislosti na oboru či růstových ambicích.

Zdroje, resp. média, kde si podnikatelé poprvé všimnou informací o možné podpoře prostřednictvím strukturálních fondů, se částečně liší. Skupiny, které do současnosti nebyly v hledáčku strukturálních fondů, jako jsou začínající podnikatelé nebo podnikatelé s vyšším očekávaným růstem, se informují spíše přes internet než přes tištěná či jiná klasická média. Informování těchto skupin by mělo jít tedy zejména internetovou formou.

Zájem o strukturální fondy ze strany zajímavých podskupin, jako jsou začínající či růstově zaměření podnikatelé, je patrný. Žádosti ale z důvodu neinformovanosti, pracnosti či malé podpory nejsou podávány. V příštím programovacím období by se přístup těchto skupin podnikatelů k podpoře měl zjednodušit.

U zavedených podnikatelů ztrácejí přímé dotace na atraktivitě vlivem značné časové náročnosti, za kterou je relativně málo peněz. Též se projevuje i nedůvěra ve férovost výběrového procesu.

Z hlediska potřeb podnikatelů a obzvlášť začínajících podnikatelů se ukazuje trend do směru nepřímé podpory, která by jim pomohla nároky podnikání lépe zvládat. Konkrétně se může jednat o aktivity směrem ke coachingu, mentorignu a předávání zkušeností. Spadají sem ale i podpora marketingu, navazování kontaktů či různé semináře.

Finanční podpora nicméně zůstává nejvíce žádanou. Tam spadají i aktuálně se rozjíždějící programy jako Seed Fund nebo Inostart.


22

3. Expertní názor na strukturální fondy Názor expertů byl založen na rozhovorech probíhajících tváří v tvář během GEM expertního průzkumu v létě 2011. Odborníci byli vybráni tak, aby pokrývali hned několik orientací a zájmových skupin ve strukturálních fondech. Byli mezi ně zařazeni úspěšní žadatelé o podporu ze strukturálních fondů, představitelé poradenských agentur specializující se na problematiku dotací, znalci v oboru ekonomické strategie, nebo konzultanti věnující se strukturálním fondům. Odborníci byli nad rámec otázek GEM tázáni na jejich zkušenosti se strukturálními fondy Ministerstva průmyslu a obchodu a rovněž na doporučení ke zlepšení hlavně v oblasti pomoci začínajícím a mladým firmám. Společné otázky pro všechny dotační experty byly zaměřeny na zkušenosti experta s OPPI, diskuzi přínosů i problémů OPPI, doporučení na změny a také na podporu nezbytnou pro začínající firmy. Otázky směřovaly i na cílenou podporu odstraňování bariér, které experti v rámci GEM zmiňovali. Specializované otázky pak byly pokládány různým skupinám expertů. Jiné se vztahovaly k příjemcům dotací, jiné ke konzultantům v oblasti strukturálních fondů a další k odborníkům na hospodářskou politiku.

3.1. Zkušenosti a know-how s ohledem na OPPI Většina dotazovaných expertů uvedla, že byla zahrnuta do několika projektů OPPA, kterých se různě účastnili buď na straně žadatelů, nebo na straně konzultantů a poradců pro klienty. Převážná část odborníků uvedla, že jsou dobře informováni o OPPI a vidí OPPI jako projekt s vysokou přidanou hodnotou. S ohledem na přímé zahrnutí do programů OPPI odborníci poměrně často zmiňovali program zvaný Prosperita, Spolupráce a programy, které jsou velmi vhodné pro začínající podnikání, jakým je Marketing. Někteří z odborníků také kritizovali například programy poskytující záruku, kde přístup „státního úředníka“ byl označen, stejně jako samotný program, za neadekvátní pro začínající, a to s ohledem na formuláře a kladené otázky.

3.2. Pozitivní dopady OPPI Nejčastější představou odborníků týkající se pozitivních dopadů OPPI bylo založení náročné infrastruktury, která by buď vedla přímo ke společnostem skrze nové strojní zařízení, nebo nepřímo pro podporu podnikání, což je příklad vědy a technologií v technologických parcích. Proto by soustředění pro další programovací období mělo být kladeno především na „jednorázové dotace“, které by byly k dispozici pro žadatele nebo pro služby žadatelům již výše zmíněné infrastruktury. Přímé dotace byly odborníky označeny jakožto efektivní nástroj minulosti, ale pro další programovací období by mělo být použito více flexibilních nástrojů. Jako kontrast pozitivních efektů OPPI jeden ze znalců uvedl, že například program MŠMT neřeší reálné problémy, kterými jsou například univerzity, kde jsou vytvářeny takzvané „toxické peníze“ ve formě přímých dotací či grantů. OPPI bylo zmíněno v kontrastu jako instrument, kde by měly být přístupné „peníze pro dobré firmy, aby byly ještě lepší“ a naopak by neměly sloužit jako pomoc pro společnosti na pokraji krachu. Dokonce i přesto, že znalci kritizovali přímé dotace, někteří z nich poukazovali na aktuální OPPI jako na „příspěvek pro konkurenceschopnost.“


23

Pozitivní dopady na národní a regionální úrovni jsou viděny ve zmenšujících se rozdílech mezi regiony, které by měly směřovat více k inovacím a zaměstnanosti. Někteří odborníci zmínili ve velmi stručné formě podporu malým a středním podnikatelům v pozitivním ohledu a naopak podporu dceřiným společnostem velkých zahraničních společnosti v negativním smyslu. Někteří odborníci vidí kladné stránky změn chování společností vstříc více inovativnímu chování. OPPI byl mimo jiné zmíněn jako podpora konkurenceschopnosti skrze investice do strojních zařízení a vybavení, které jsou dotovány. Také je hodnoceno kladně, že OPPI pomáhá zvětšovat infrastrukturu pro výzkum a vývoj. Bylo i zmíněno, že OPPI se s inovacemi zkvalitnil o mnoho více, než jak OPPI fungoval dřív. Na druhou stranu se ale našli odborníci, kteří stále zdůrazňovali s ohledem na podporu nových a inovativních projektů, že jsou přesvědčeni, že zdroje poskytované OPPI jsou skrytě a netransparentně převáděny k poskytování finančního zázemí pro každodenní operace společností.

3.3. Hlavní problémy OPPI Všeobecně jsou hlavní problémy OPPI spatřovány v nedostatku kontinuity vztahující se k pobídkám pro začínající firmy v OPPP nebo OPPI. Také byla velmi kritizována nemožnost predikovat spojitost nebo nespojitost programů. Ale jako hlavní bod byla zmíněna administrace, a to skoro každým odborníkem navzdory tomu, že OPPI byl častokrát označen za jeden z nejlepších operačních programů. Nutnost čekání na vhodnou nabídku byla také označena jako neefektivní jak pro společnosti obecně, tak hlavně pro začínající firmy. Jako další negativum byla některými odborníky uvedena netransparentnost procesu a pro některé konkrétní programy nedostatek peněz přes vysoké vynaložené úsilí („velké úsilí za málo peněz“). Neefektivní technologický transfer v České republice je rovněž znalci vnímán jako velký problém. Univerzity a výzkumná střediska nejsou připraveny spolupracovat na společných žádostech pro strukturální fondy. Rovněž je podle znalců velmi málo podporována oblast consultingu a lze vidět regionální rozdíly. Další prvek se zabývá financováním, při kterém je až zpětné proplacení nákladů ze strany strukturálních fondů pro menší firmy a zejména start-upy v podstatě nemožné. Kriticky byla také zmíněna kvalita projektů. Podle některých znalců je nyní nižší, než byla před 5 lety. Podávané projekty se často soustředí na splnění formálních kritérií a požadavků výzvy a méně na reálný přínos a smysluplnost vzhledem k tržnímu fungování. Po zvážení kritiky administrativy a komplexnosti pár odborníků vyjádřilo: „Žadatelské firmy spoléhají na pomoc zkušeného partnera v získání dotace a nezřídka se z projektu vytrácí základní myšlenka programu.” „Vedlejším efektem je i dominance formální stránky projektové přihlášky nad obsahem.“ Několik znalců rovněž zmínilo chybějící koordinaci mezi OPPI s dalšími OP nebo ROP a rovněž s dalšími institucemi jako např. TAČR nebo GAČR.


24

3.4. Podpora pro mladé firmy v OPPI Většina odborníků souhlasí s podnikatelským průzkumem, který tvrdí, že podpora pro start-upy a začínající firmy v podstatě v rámci OPPI neexistuje buď skoro žádná nebo velmi limitovaná. Někteří znalci dokonce tvrdí, že podpora mladých a začínajících firem je v ČR dlouhodobě zanedbávána a tento problém neřeší ani OPPI. Jeden potenciální vhodný uchazeč prohlásil: „Zatím jsme nenašli způsob získání podpory.“ Toto může být vysvětleno nejen neexistencí schémat podpory pro start-upy, ale také nedostatkem informací. Pro většinu odborníků se jako jeden z hlavních problémů týkající se jejich působení, ať už to v současných nebo budoucích programech, jevila vysoká úroveň administrativy, která může být až příliš vysoká na to, aby se programů někdo zúčastnil. Toto se doplňuje s poznatky z předchozího oddílu, kde start-up podnikatelé zmínili velkou úroveň administrativy jako hlavní důvod svého nezájmu o využití strukturálních fondů. Další problém, kteří odborníci zmínili jako důvod svého nezájmu o strukturální fondy, bylo zpětné financování. Jeden znalec to shrnul slovy: „Kdo ví kdy“, kde naznačil, že pozdější získání peněz ze strukturálního fondu není jednoduché, a že pro začínající start-up je to příliš vysoké riziko. Další bod týkající se způsobilosti je již zmíněná nutnost dobré historie. Hodně důvěry se vkládá do fondů rizikového kapitálu, tzv. seed fundu. Další poznatek několika odborníků byl ohledně přístupů k informacím, např. společný přístup do databáze jako je Forrester nebo Foresight od CzechTrade. Také byla zmíněna větší podpora internacionalizace, která je odborníky vnímána jako nezbytná. Prvky jako je český akcelerátor byly zmíněné vcelku pozitivně.

3.5. Návrhy na změny v OPPI Odborníci obecně doporučují uchazečům žádajícím o podporu poprvé využívat služeb konzultačních firem. Zároveň by změnili přístup ze zaměření se na formální stránku spíše na obsah žádosti. Další bod se týkal celkového zlepšení flexibility formy podpory, aby lépe vyhovovala malým a středním podnikům. Velké naděje se vkládají do seed fondů, ve kterých odborníci vidí jeden z prvků, jak překonat nejtěžší období trochu snadněji. Dále se experti shodli na změnu zaměření programů na cílené skupiny, které by vedlo ke zvýšení efektivity. Toto mohou být podle jednoho znalce velmi progresivní oblasti stejně jako např. nano nebo biotechnologie. Ohledně způsobu, jakým se OPPI vede, byly vzneseny návrhy nejčastěji k úplnému zrušení administrativy. Ostatní připomínky se týkaly mimo jiné obecně obtížných projektů, které by neměly být úplně smeteny ze stolu, ale měla by se jim dát druhá šance. Rovněž byla několikrát vznesena připomínka týkající se lepšího výběru posuzovatelů projektů a možnost odvolání se proti jejich rozsudkům. Experti též navrhli zajímavé doporučení týkající se využití OPPI v problematických otázkách transferů technologií ve formě vědeckých a technologických parků nebo inkubátorů. Kritizovali velké množství přímých dotací v oblasti Prosperita v OPPP a OPPI v posledních letech. V těchto dvou programovacích obdobích byla podporována zejména infrastruktura a méně „soft money“ bylo použito na fungování této infrastruktury, zatímco většina těch infrastruktur nebyla připravena, aby byla soběstačná pro období delší než 3 roky.


25

Někteří odborníci to dokonce kritizovali jako podporu privátních developerských projektů a rovněž považovali takovou infrastrukturu za neefektivní. Proto by mělo být implementováno více zaměřených a nových nástrojů, radši než další investování do infrastruktury. Tyto infrastruktury málokdy přežívají a často s velmi nízkou úrovní služeb. Jako zajímavý pozitivní příklad je zmíněn JIC. Toto vedlo odborníky k doporučení jít cestou „dokončení“ a vytvořit regionální programy pro podporu podnikání se 70% spolufinancováním, které by vedly k vytvoření kapacit v jednotlivých krajích. Oblast start-upu a rané fáze financování byla jedna z nejčastěji zmiňovaných. Odborníci vkládají velké naděje v nový seed fond a tvrdí, že tohle je cesta správným směrem. Rovněž oblast pre-seed financování byla poměrně často zmiňována. Velmi často byly jako více efektivní instrumenty než obyčejné půjčky uváděny také kombinované nástroje (dotace a půjčky). Taktéž pár odborníků zmínilo programy ČMZRB jako pro startupy velmi užitečné. Přáli by si ovšem větší dostupnost financování v této oblasti. Důležité doporučení bylo v oblasti rozhodování o investicích, kde by změna v rychlejším přístupu pomohla věci. Pro tzv. „soft money“ nástroje znalci často doporučovali coaching a mentoring schéma stejně jako vytvoření podnikatelského plánu jako tu nejvíce žádanou „soft money“ podporu pro start-upy. Další poznatek byl tzv. start-up balík, který by napomohl při startu podnikání např. v oblasti administrativy. Akcelerátorový program od CzechInvest byl pozitivně hodnocen jako velmi zajímavý „soft money“ experiment, který může pomoci v mezinárodním prosazování se, což je oblast, ve které start-upy nejsou příliš silné. Často zmiňována byla rovněž podpora pro inovativní chování. Odborníci navrhli několik zajímavých doporučení. Firmy by obecně měly být podporovány, pokud investují do firemního výzkumu a vývoje. Platy zaměstnanců pracujících na podobných úkolech by tím pádem měly být dotovány. Rovněž kombinace mezi dotacemi a dostupnými půjčkami může být velmi zajímavá pro dořešení prototypů sériové výroby pro malé a střední podniky a start-upy. Další problém zmíněný v dotaznících GEM byla chybějící spolupráce mezi firmami, zejména mezi malými a středními podniky a start-upy na straně jedné, a vysokými školami na straně druhé. Jeden odborník zmínil zajímavou možnost větší horizontální flexibility, při které malé a střední podniky mohou pomocí dotací zaměstnat ať už na plný nebo částečný úvazek doktoranda. Toto může například signifikantně změnit inovační myšlení a kulturu uvnitř firmy. Odborník rovněž zmínil, že podobný program existuje například v OP VaVpI, ale že jsou podporovány pouze výzkumné instituce. Spolu s poznatky z GEM ČR několik odborníků jako obecné doporučení pro změnu v OPPI a zejména v oblasti podpory start-upů zmínili nutnost zvětšení povědomí o úspěších startu-pů. Větší povědomí by mohlo vést k lepšímu přístupu žadatelů.

3.6. Společnosti žádající o finanční prostředky z OPPI Většina odborníků, jež žádala o finanční prostředky, se shoduje na tom, že neměla žádné velké problémy. Vzhledem k procesu žádání a používání dotace se odborníci zmínili o dobré


26

komunikaci s CzechInvestem, ale také o několika nepříjemnostech, jež souvisejí s elektronickým podepisováním či s cash flow, a to převážně v projektech OPPP.

3.7. Konzultační společnosti aktivní v OPPI Společnosti působící jako poradci či konzultanti pro žadatele se řídily obecnými připomínkami, jež byly zmíněny výše. Většina společností současně pracuje se svými vlastními konzultanty a s poradci z CzechInvestu. Komentáře konzultačních firem, týkající se spolupráce s CzechInvestem, byly převážně velmi pozitivní.

3.8. Odborníci na hospodářskou politiku Odborníci na hospodářskou politiku byli z velké části za jedno s konzultanty či žadateli o dotaci. Pro příští programovací období mnozí odborníci tvrdili, že vyšší procento podpory by mělo být zaměřené na začínající firmy a na spin-off společnosti (ty, které vznikly oddělením či odtržením) a na projekty v oblastech obecného zájmu Evropské unie. Častěji by měly být využívány nepřímé nástroje podpory.

3.9. Shrnutí dotazování expertů

OPPI je celkově brán ze strany expertu jako pozitivní program pro současné programovací období, obzvlášť pro zvýšení konkurenceschopnosti českých firem.

Přes pozitivní image OPPI jako jednoho z nejlepších operačních programů směřuje kritika ze strany expertů hlavně směrem k přebujelé byrokracii.

Další kritika se vztahuje k adekvátnosti přímých dotací pro příští programovací období, kde by řada expertů uvítala více nástrojů typu revolvingových instrumentů nebo nepřímých nástrojů jako poradenství a podobně.

Pro začínající firmy je jasný názor expertů, že v OPPI aktuálně není vhodný nástroj pro podporu.

V rámci návrhů na změny v OPPI řada expertů doporučila jít pryč od „tvrdé podpory do betonu", obzvlášť v budování inovační infrastruktury, více do „měkkých peněz“ které mají podpořit udržování a využívání vhodné infrastruktury.


27

4. Obecná doporučení a souhrn

4.1. Souhrn

Informovanost a zájem o podporu a dotace je u firem poměrně vysoký. Hlavní atraktivní cílové skupiny, jako jsou začínající firmy, nejdou nicméně až do fáze žádostí.

Celková spokojenost firem, jež získaly dotaci, je docela vysoká. Nejčastějším důvodem pro nepožádání o dotaci byla domněnka firem „že nejsou oprávněni dotaci využít“. Informace se k nim musejí dostat blíže, což by mohlo být ještě důležitější v souvislosti s příštím programovacím obdobím, které se soustředí na začínající MSP, jež měly tyto obavy nejčastěji.

Experti jsou s OPPI pro současné programovací období s výjimkou administrace celkem spokojeni, nicméně pro příští programovací období je požadavek na větší zaměření na další cílové skupiny jako začínající firmy či firmy rychle rostoucí. Tam je pak vhodnější jít i jinou cestou, než přes přímé dotace.

4.2. Obecná doporučení

Informovanost potenciálních uchazečů

Internet je pro získání primárních či detailnějších informací klíčovým informačním zdrojem. Proto informace musí být aktualizované a přesné. Vazby na zelené linky CzechInvestu a/nebo MPO nejsou tak známé, jak by se na první pohled mohlo zdát.

OPPI má hlavně u expertů dobrou reputaci, na které se dá i v novém programovacím období stavět a využít ji případně též na rozjezd již plánovaných elementů jako Seed Fund nebo CzechEkoSystem. Doporučením je zaměřit se hlavně na webové stránky věnované strukturálním fondům.

Nástroje pro příští programovací období Aby se dotace staly pro MSP, včetně těch začínajících, více zajímavé, musí být

podpora snadno dosažitelná, ať už se jedná o nezbytné administrativní práce či o vhodnou podporu. Lze doporučit cílenější přístup regionálních poboček CzechInvestu ke skupině začínajících firem, jelikož informace od jiných místních poboček podpůrných institucí se zdají být nedostatečné.

Měly by být více k dispozici nástroje, mohou to být i menší částky, pro specifické skupiny jako rychle rostoucí firmy, kde by měla být také větší orientace na nástroje nepeněžního charakteru. První nástroje jako CzechEkoSystem nebo Inostart jdou tím správným směrem a zkušenosti mohou být převzaty pro lepší plánování vhodných nástrojů do příštího období.

Pro specifické skupiny jako MSP nebo začínající firmy je požadavek na finanční nástroje, ale i tam by měly být hlavně akcentované nástroje jako garance nebo přebírání rizik, případně vstupy do vlastního jmění.


28

Příloha 1: Seznam dotazovaných expertů Bartoš Ondřej, Credo Ventures Moser Jiří, PWC

Baše Petr, HUB Praha Neumann Pavel, Buzzboot

Bulušek Petr, Confima Novák Svatoslav, ICT Unie

Bunček Martin, Generi Biotech Nový Ivan, FPH VŠE

Cihelník Šimon, Azacycles s.r.o Očko Petr, MPO

Červinka Jan, Adastra Group Pavlas Michal, Kenoby Commercial Real Estate

Dittrich Martin, TIC Hradec Králové Polák Jan, Direkta Group

Frolík Zbyněk, Linet Procházka Miroslav, NÚOV

Hanzlík Martin, Atret Consulting Pubal Karel, PWC

Havlíček Karel, Sindat Holding Rudyšárová Alexandra, CzechInvest

Havlík Tomáš, Progrant Smekal Martin, Inovum

Hrabi Michal, MIC Accelerator Stacey Weston, American Chamber of Commerce

Hudeček Jiří, JIC Syrový Jindřich, Sigmin

Hulvej Jaroslav, Cloud4com Ševčík Miroslav, NF VŠE

Jež Vladislav, CVCA Šídlo Petr, Direct people

Juhás Michal, BookFan Teplý Petr, EEIP

Kebo Vladimír, TA ČR Umanec Lubomír, WASTECH

Klementová Jana, TIC Plzeň Váchová Dana, Technologické centrum AV ČR

Knap Petr, Ernst & Young Voplakal Lukáš, UVM interactive

Kroft Michal, NWD Legal Voříšek Jiří, FIS VŠE

Křížek Miroslav, CzechInvest Vrba David, 3M

Kulhánek Vratislav, Industrial Advisors Wagenknecht Lukáš, Deloitte

Kulovaný František Jr., BAEST Weinfurt Jan, TÜV International

Macka Ladislav, ČMZRB Zahradník Petr, Česká spořitelna

Marks Arnošt, poradce Zsilinsky Roland, Roland Berger


29

Příloha 2: Best Practice in Entrepreneurship Policy - With Focus on

Grant Schemes for Start-Up Founders in EU Member States 1. Introduction

Performance in innovation and entrepreneurship is differing between countries and can be indirectly linked to economic growth. The interest of policy makers on national and regional is aiming toward a better understanding and targeting of associated policy measures. Mainly the search for best practices in the area of the impact of specific policy measures that do positively influence innovation and entrepreneurship performance is of interest. Entrepreneurship and innovation policy are influencing each other as both are rather broad areas of support and can be regarded as horizontal areas of policy. Influences can be seen for instance through labour market policies, sectored or capital markets policy.

Entrepreneurship policies can be after Lundstrom and Stevenson (2005) seen as:

Promotion of an entrepreneurship culture and more favourable attitudes towards entrepreneurship

Integration of entrepreneurship education in schools and at all levels of postsecondary education

Reduction of barriers to entry and proactive measures to make it easier for enterprises to enter the market

Provision of seed financing Start‐up support, such as mentoring programs, incubators aimed at increasing the

number of new businesses Tailored efforts to increase participation in business ownership from specific

under‐represented groups, e.g. ethnic minorities, women, young people

This set of measures is therefore also taken as basic indication for the analysis of best practice in entrepreneurship policy in EU member states with a focus on grant schemes for start-up founders. The countries for the best practice analysis were chosen from different groups from the European Innovation Scoreboard and mainly for their higher ranking plus closeness to the Czech Republic (Germany) or high ranking (Sweden, Finland, Estonia, Slovenia). An emphasis is as well placed on measures in relation to Venture Capital (VC) initiatives and associated support schemes.

2. Summary of Best Practice Examples

For most countries, one of the most standard support scheme are loan schemes whereas equity-based instruments seem to be a matter of interest for the last two to three years in continental Europe. This may have been in correlation with the growing interest in high growth companies and university spin-offs that do require different support schemes than “classical” SME. This includes as well a shift from “hard” money in most CEE countries in the 2007-2013 programming period to more “soft” money e.g. to support loan schemes or equity investments via loan schemes. General awareness creation and motivation is as well very often supported in CEE countries with a wide range of instruments, ranging from platforms to general entrepreneurship education.


30

3. Individual Country Reports: Innovation Leaders from the European Innovation Scoreboard

3.1. Germany

Germany is one of the countries that can be characterized as truly regionalized in regard to entrepreneurship and innovation policy. Although the ministry of economy and technology is the coordinating ministry for EU affairs, the policy making and implementation is mainly regionally based with the so called “Laender”. Most of the regions in Western Germany are eligible only for competitiveness schemes, whereas Eastern Germany (with exception of Berlin) can still draw from ESF and ERFD funds.

3.1.1. Main aim of Entrepreneurial Support Schemes in 2007-2013

Reflecting a general peculiarity of the German federalism, the implementation of ERDF on states' level also means a focus on specific parts of the regional innovation systems: applied research, the transfer system, and R&D in enterprises. In recent years there has been a trend to complement the direct support for R&D in enterprises by 1) training and consultancy and 2) instruments supporting market introduction. The strategic orientation of the convergence programmes can be summarized as follows: Targeting the R&D in enterprises, the strategy aims at strengthening basic functions of the regional innovation systems. The German federal government is mainly responsible for ESF backed initiatives aiming at start-up and SME support as for instance the Gruendercoaching, whereas the Laender are mainly responsible for initiatives in the time before a start-up is founded. The target for the years 2007-2013 are 180’000 persons supported through ESF backed initiatives on federal and Laender-level. Several target groups are made where among others female entrepreneurs and spin-off founders out of universities are approached with special instruments.

3.1.2. Most important support schemes, initiatives and agencies

The German ministry of economy and technology has initiated together with several major associations the initiative “Gruenderland Deutschland” (start-up country Germany) that aligns several initiatives under one marketing roof top. Main initiative in the area of entrepreneurial climate to be mentioned is the EXIST initiative (www.exist.de), that was formerly run by the ministry for research and innovation and is now associated with the ministry of economy and technology. The Exist program does support spin-offs out off academia and should ameliorate the entrepreneurial climate in Germany entirely. The main feature of the program is that regions need to compete for funding which was in the former programming period with Exist 1 (5 tendered regions) and 2 (app. 10 and 45 regions). With Exist 3, joint initiatives of academia and business are supported. Another element is the possibility for founders to get co-financing for a start-up coaching called “Gruendercoaching” (www.gruender-coaching-deutschland.de) with a maximum amount of EUR 6’000, where successful applicants can choose from a pool of certified start-up coaches. The needed co-financing is 20% and de-minimis rule is applied within this measure. Coaching within this initiative includes as well non-standard consulting services. Eligible are a wide range of companies as there is no limitation e.g. to high tech companies and very early stage companies as the max. age is 5 years.


31

3.1.3. Support schemes in the area of early stage financing

The German Hightech Gruenderfond (www.high-tech-gruenderfonds.de) is not a classical EU backed scheme, but deserves nevertheless to be mentioned as a joint initiative of leading German companies to support young companies in their very earliest phases.

Bavaria is implementing until 2015 their first two public VC funds backed through ERDF and Bavarian state money. The main focus lies on structural weak regions and as well to support innovation in SME. The region of Munich is excluded. The average investment volume is 1.5 Mio. EUR. The two funds are intended as “revolving” funds.

Another financial instrument that shows a growing trend throughout Germany is micro-credits. The German KfW Mittelstandsbank (could be translated as KfW SME bank) is part of the federal KfW group and responsible for SME financing within the group including start-ups.

3.2. Sweden

Sweden can be characterized through a dominant position of multinational companies. Traditional strengths can be seen in high-tech, mainly for Telco and pharmacy, as well life science and ICT (SME). For mid-tech, engineering, machinery and paper industry can be seen as strength for Sweden. The economic crisis in the years 1990-91 increased the need for institutional changes to strengthen the competitiveness of the Swedish economy. Especially incentives for livelong learning have been established during this time.


For the years 2007-13, Sweden has been allocated €1.9 billion in total, €1.6 billion under the Regional Competitiveness and Employment objective, and €265 million under the European Territorial Cooperation objective. To complement the EU investment under the National Strategic Reference Framework (NSRF), Sweden’s contribution will be €1.9 billion (including Territorial Cooperation), bringing the total regional support to €3.8 billion over 7 years.


VINNOVA (www.vinnova.se) is a governmental agency operating under the jurisdiction of the Ministry of Enterprise, Energy and Communications. Vinnova is allowed to charge a fee for the services they provide. Their objective is to promote “sustainable growth by funding needs-driven research and development of effective innovation systems. Vinn Nu as an example for a support within Vinnova is a competition for new companies that base their operations on R&D results. The aim of VINN NU is to make it easier for new R&D-based companies to prepare and clarify commercially-interesting development projects at an early stage so that they can progress, find subsequent funding and, in the long term, become successful Swedish companies. The fields covered are the development of working life, biotechnology including biomedical engineering and foods, energy technology, information and communications technology, materials, product realisation, process engineering, services and IT utilisation and transport. VINN NU was started in 2002 together with NUTEK and the competition has been held every year since then. In 2005, VINNOVA


32

was the sole funder of the competition, while from and including 2006 the programme will be run together with the Swedish Energy Agency.


Seed-financing aid: According to the Swedish Work Paper on SME and Entrepreneurship policies, this form of financing aims to revitalize business through start up financing of developmental costs associated with promising technical product ideas. Financing can be applied for by projects that are technically innovative and bring forth new products, processes, methods, or systems that are potentially commercially successful. Financing can be applied for by SMEs and is granted by public bodies on the regional level. Structural Fund funding of Venture Capital Operations was according to the Swedish Work Paper on SME and Entrepreneurship policies first implemented in Sweden for an initial time period of 2009-2014. The objective of the program is to increase the supply of risk capital at the regional level. Half the sum of the capital will come from private equity groups. The other half is distributed equally between funds from the European Regional Development Fund (ERUF) and regional public contribution. Funds such as ALMI or Innovationsbron are profiting from this measure. ALMI Företagspartner is a 100 percent owned by the state and is managed by the Ministry of Enterprise, Energy and Communication. Almi's activities shall complement the private market concerning the firm’s financial and business development. Collaboration with commercial entities should be sought. The central Almi operation is the analysis of firms and entrepreneurs that may lead to the financing of a business. Preferred instruments are loans and guarantees. Innovationsbron (www.innovationsbron.se) is a national company Sweden with offices in Luleå, Umeå, Uppsala, Stockholm, Linkoping, Gothenburg and Lund. Innovationsbron is owned by the State and Industrifonden. Innovationsbron focuses on turning research and innovation into business. Their vision is for Sweden to become an international leader in commercialising research-related business ideas.

3.3. Finland

Finland rates relatively high among the European countries in terms of GDP per capita. Finland is heavily dependent on foreign trade and its’ export/import balance is among the highest in the European countries. 15% of the firms have received public funding for innovation and the country has a high number of patents per population. Despite the increasing emphasis on entrepreneurs and entrepreneurship in Finnish policy since 1990s, the early stage entrepreneurial activity has been rather stable in Finland for the past years (5%). More importantly, the Finnish entrepreneurs are less growth-oriented than in the other Nordic countries. While the business environment is considered stable and favourable to new and existing firms, the country has not been successful in fostering entrepreneurial and high-growth oriented culture.


For 2007–13, Finland has been allocated €1.7 billion in total Cohesion Policy funding under the Regional Competitiveness and Employment Objective and €120 million under the


33

European Territorial Cooperation Objective. There will be €345 million to nurture entrepreneurship and create new companies, especially small and medium-sized enterprises (SMEs). Entrepreneurship policy measures there have been only moderate amount of new start-ups and high-growth companies. There is a mismatch between the strong inputs and moderate outputs at the firm level. Innovation policy is nationally and centrally implemented by a few actors, namely Tekes (www.tekes.fi) and guidelines given by the Science and Technology Policy Council. There is a strong central, top-down approach. Innovation policy seems to be less visible at least to the great public and even to the entrepreneurs and firms. Also, some gaps exist between the players in the academia, firms and science parks suggesting a need to create more dynamics and co-operation between the different actors. The target group for the innovation policy is potential innovators. Hence, finance and business support are focused in the policy making. Entrepreneurs and firms willing to pursue innovations have an access to important assets, namely consultation, support and finance.


The adaptability of enterprises, especially SMEs, will benefit from some €443 million. The aim is to improve the ability of organisations to anticipate and respond to structural change arising from globalisation, technological development and the aging workforce.


Finnvera is a State-owned specialized financing company administered by the Ministry of Trade and Industry. It is also Finland’s official Export Credit Agency and acts as an intermediary between the European Union’s financing programmes and Finnish SMEs. In 2006 Finnvera’s domestic financing accounted for 930 million Euros and was distributed to about 8700 ventures. Sitra is an independent public foundation under the supervision of the Finnish Parliament. Sitra’s tasks among others include investing in internationalisation by targeting new venture-capital investment at businesses operating in its programme areas; and finally offering businesses a wide range of development and funding services in order to generate and develop internationally competitive and profitable business in Finland. Sitra works in close collaboration with other actors in the public and private spheres and builds networks in Finland and abroad. 4. Individual Country Reports: Innovation Followers from the European Innovation

Scoreboard 4.1. Estonia

Estonia has not only due to the success of Skype become a home for high-tech companies from similar technological areas. Public IT use has been widely promoted. However, industry innovation hasn’t kept pace with this development and mechanisms for technology transfer had been missing. In addition, university graduates were on one hand highly qualified, but on


34

the other, not prepared for real life challenges. Therefore the buzzword emerged to create skills for tomorrow.


Entrepreneurship, especially SMEs, will be allocated €194 million. The investments aim to increase the number of exporting companies by nearly 2 000. Estonia is looking into possibilities of cooperation with other Member States, particularly other Baltic countries, in the use of the new JEREMIE financial engineering facility. Main inspiration was got from Finnish Innovation Policy


The national support system of entrepreneurship includes Enterprise Estonia and KredEx. Both institutions were founded when the reform of previous foundations began in 2000. The reform merged previously fragmented activities and several foundations to improve the administrative capacity necessary for implementing the support schemes. In 2003 the Cabinet of the Government of Estonia approved the concept of a county-level network of development centres who are contractual partners to Enterprise Estonia. Enterprise Estonia (www.investinestonia.com) was established in 2000 and promotes business and regional policy in Estonia. EAS is one of the largest institutions within the national support system for entrepreneurship, providing financial assistance, advisory, cooperation opportunities and training for the entrepreneurs, research establishments, public and third sector. Among other tasks, the agency has as an aim to increase the sustainability and acceleration of growth of new companies. In the financing period of the European Union of 2007-2013 Enterprise Estonia can apply 13 billion kroons out of the total of more than 53 billion of structural assistance for Estonia. One example from the start-up ecosystem mentioned below is the Estonian start-up leaders club (www.startupleadersclub.com): An informal networking group with 45 start-up founders with global ambition. • Sharing similar problems, challenges and achievements. The group aims at becoming "the voice" of Estonian start-ups for government, policy makers and start-up ecosystem


The Credit and Export Guarantee Fund KredEx (www.kredex.ee) was founded in 2001 by the Ministry of Economic Affairs and Communications with the aim to improve financing of small enterprises in Estonia, decrease export-related credit risks and enable people to build and renovate their homes. The mission of KredEx is, by improving access to capital, to create opportunities for development of entrepreneurship and export and for improvement of living conditions. The vision of KredEx is to be a self-sustaining fund in the public interest which decreases market failure and directs the credit market.

4.1.4. Start-up Ecosystem development1

1 Source: www.terveilm.net/uploads/Part2Start-UpsKristiHakkaja.pdf


35

2006 - Ambient Sounds Investments (Skype co-founders): Investing in early stage companies (less investments since 2009), Portfolio: 25-30 investments in Estonia, EU, US and APAC

• 2007 - Estonian Development Fund: Investing government money to start-ups. Portfolio: 9 investments + 3 seed-investments

• 2009 - Estonian Start-up Leaders Club: 35 most active Estonian start-up founders with global ambition

• 2010 - Garage48.org - events & co-working HUB in Tallinn, 3 events in 2010, 15 events in 2011 in EU and Africa

2011 - StartupEstonia Initiative: €3,8M for 3 years, started by Ministry of Economic Affairs, Boot-camp events, seed-investments, training, mentoring etc.

IT-related clusters / incubators: Technopol, Tallinn – around Technical University, Tartu Science Park, Tartu

4.2. Slovenia

Slovenia has similarly as the Czech Republic the motto to bring Slovenia in the group of the most advanced members in the European Union. More attention is paid for instance to high growth enterprises, internationalization and other special interest groups.


For the years 2007–13, Slovenia has been allocated more than €4 billion of Structural Funds and Cohesion Fund financing under the Convergence Objective To complement the EU investment, Slovenia’s national contribution is expected to reach around €724 million. Over €1.1 billion, that is 28.5% of Funds, will be dedicated to investments in research & development (R&D) and innovation. In relative terms, support for entrepreneurship, especially SMEs, is among the highest in the Member States, at 17.6% of Fund allocations for Slovenia. The Ministry of Economy (www.mg.gov.si) has for its Directorate for Entrepreneurship and Competitiveness four main working areas defined: 1) Promoting entrepreneurship and entrepreneur-friendly environment, 2) Knowledge for business, 3) R&D and innovations in companies and 4) Promoting small and medium-sized enterprises with equity and debt instruments


The Slovenian Public agency for entrepreneurship and foreign direct investment is organizing together with partners the Slovenian competition for start-up companies under the title Start:up. The main aim is to identify and reward the best Slovenian innovative enterprise in order to offer professional support, connection to potential investors and general promotion to the wider public. Budget available for this measure is EUR 60 000 (per year). The Public Agency of the Republic of Slovenia for Entrepreneurship and Foreign Investments (JAPTI) is as well promoting a program for the integration of entrepreneurship topics at all level of formal education under the title education for entrepreneurship. This includes train


36

the trainer concepts as well as the promotion of special target groups such as female entrepreneurship. For the year 2010 the provided budget is about EUR 200 000.


Slovenia operates largely with different forms of loan guarantees, either on national or regional level. In addition, Slovenian government started a program for financial engineering instruments for SME by building up a holding fund to invest into promising start-ups in the first phase. The holding fund will as well provide debt financing such as guarantees or credits. For this fund, the Jeremie initiative is used and a first call was published on March 2010 with a value of almost 34 Mio EUR for VC investment. 5. References

Ana Mafalda Madureira, Jan-Evert Nilsson & Victor Gheorghe - Blekinge Tekniska

Högskola: Structural Funds as instrument to promote Innovation - Theories and practices. VINNOVA Report VR 2007:02

Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie (BMWi): EU-Strukturfonds in Deutschland, Juni 2008

Enrico Wolleb, Ismeri Europa in cooperation with Andrea Naldini and Andrea Ciffolilli: Expert Evaluation Network delivering policy analysis on the Performance of cohesion Policy 2007-2013. Policy papers synthesis report, October 2010.

Estonian Ministry of Economic Affairs and Communications: Estonian Enterprise Policy 2007-2013

Jarna Heinonen and Ulla Hytti: IPREG Country Report Finland, analysis of entrepreneurship and innovation policy in Finland

Ward, Terry: Evaluation network delivering policy analysis on the performance of Cohesion policy 2007-2013, Synthesis of national reports 2010, December 2010

Working paper/PM: Entrepreneurship and SME policies across Europe - Estimating the costs of Entrepreneurship and SME Policy in Sweden - Implementation report

Country Report- IPREG Step 1: Sweden, 2010

Documents

Č 2011 podpora ze ů ě č - Ministerstvo průmyslu a obchodu · Průzkum prováděný formou dotazníku sloužil k získání přehledu o podnikatelích, respektive o ... média