Osnova přednášky 3 - cuni.cz

kfrserver.natur.cuni.cz/anatomiez

Osnova přednášky 3:

Pletiva základní, vodivá

Stonek 1. Pletiva jednoduchá

2. Systémy pletiv: krycí, základní

3. Systém pletiv vodivých

4. Uspořádání cévních svazků

5. Stonek: anatomická stavba


Definice pletiva Dříve termín „pletivo“: skupiny buněk se

společným původem, společnou funkcí

• Nová definice:

• Komplex buněk společného původu, který

může být tvořen buňkami různého tvaru a

funkce, které však slouží určité hlavní funkci či

souboru funkcí

2. Definice pletiva a systému pletiv

Klasifikace pletiv:

3. Klasifikace pletiv

Pletiva (dle vzniku)

- nepravá (původně samostatné buňky se druhotně spojují - kolonie)

- pravá (dělením jedné původní buňky vzniká kompaktní celek)

- smíšená (druhotné spojení původně samostatných pletiv - plektenchym)

Pletiva (dle struktury)

jednoduchá

složená – systémy pletiv

Pletiva (dle původu)

dělivá

trvalá

• Parenchym – primární BS

• Kolenchym – primární BS,

- ztlustlá nepravidelně

• Sklerenchym – sekundární BS,

- ztlustlá pravidelně

Jednoduchá pletiva


• Parenchym:

• Tenká primární BS.

• Fylogeneticky původní - dediferenciace

• Funkce:

• Reprodukce

• Fotosynteza

• Absorpce

• Sekrece

• Akumulace zásobních látek

Jednoduchá pletiva: parenchym


c)

b)

Mezibuněčné dutiny, prostory =

interceluláry

a) lyzigenní (lýze buněk, kulovité dutiny, siličné nádržky v oplodí

citrusů)

b) schizogenní (rozestup buněk, houbový parenchym, aerenchym,

pryskyřičný kanálek jehličnanů - epitel)

c) rexigenní (roztrhání pletiv – dutina stonku, Poaceae, Lamiaceae)

vylučované látky: silice, pryskyřice, slizy, třísloviny

a)

Parenchym

Krystalické inkluze

http://www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/e04/kristall.htm

Litocyst: buňky s

cystolitem – výrůstek buněčné stěny s obsahem

minerálních látek Ca(CO3)2 Šťavelan vápenatý

List oleandru (Nerium oleander)

typické drůzy dvouděl.

Rafidy – kořen vanilla (Orchidaceae). Typické pro

jednoděložné

Silikátové buňky v epidermis Schizachyrium

sanguineum (Gramineae). Typická mineralizace

trav.

[W. BARTHLOTT, MARTENS, 1979 (dole), W.

BARTHLOTT, unpublished (nahoře, střed]

5. Pletiva trvalá

Parenchym

Krystalické inkluze

5. Pletiva trvalá

Lithocysty: buňky s

cystolitem – výrůstek buněčné stěny s

obsahem minerálních látek Ca(CO3)2 -

Ficus elastica,

SiO2 - Ficus sycomorus

Parenchym

Krystalické

inkluze

5. Pletiva trvalá

Šťavelan

vápenatý, mezofyl

smrku ztepilého

• Zásobní

parenchym:

škrob

Parenchym

Blatouch bahenní (Caltha palustris L.)

Preparát: kořen – příčný řez

5. Pletiva trvalá

• Taninové

buňky

• Borovice

• – příčný řez jehlicí

http://www.uri.edu/artsci/bio/plant_anatomy/index.html

Parenchym

5. Pletiva trvalá

• Sekretorní

• buňky

http://www.uri.edu/artsci/bio/plant_anatomy/index.html

Parenchym

Příčný řez listem Magnolia

5. Pletiva trvalá

• Transferové buňky

Parenchym

5. Pletiva trvalá

Transferové buňky – specializované

průvodní buňky

increased surface area, due to infoldings

of the plasma membrane. They facilitate

the transport of sugars from a sugar

source, mainly leafs, to a sugar sink,

often developing fruits.

transfer cells in a longitudinal section, crushed

nucellar cells, and pedicel parenchyma from a

corn caryopsis 23 days post pollination

http://en.wikipedia.org/wiki/Surface_area

http://en.wikipedia.org/wiki/Plasma_membrane

• Transferové buňky

Parenchym

5. Pletiva trvalá

Christina E. Offler, David W. McCurdy, John W. Patrick, and Mark J. Talbot

School of Environmental and Life Sciences, The University of Newcastle, Callaghan NSW 2308, Australia; email: [email protected]

[email protected] [email protected] [email protected]

Abstract

Annual Review of Plant Biology Vol. 54: 431-454 (Volume publication date June 2003)

(doi:10.1146/annurev.arplant.54.031902.134812)

TRANSFER CELLS: Cells Specialized for a Special Purpose

mailto:[email protected]









Jednoduchá pletiva


• nepravidelně ztlustlé primární BS, Kolenchym rohový, deskový • hodně pektinů – plasticita, mladé rostliny • pod epidermis. • Klasifikace podle typu tloustnutí

Funkce: • Mechanická • Fotosyntetická (stonek bezu)

Kolenchym

5. Pletiva trvalá

• Rohový

• Stonek děhelu

lesního

• (Angelica sp.)

Kolenchym

http://www.aber.ac.uk/gwydd-

cym/graffeg/biolgell/cludiant/collenchyma.jpg

5. Pletiva trvalá

• Rohový

• Stonek dýně

• (Cucurbita)

Kolenchym

http://www.aber.ac.uk/gwydd-

cym/graffeg/biolgell/cludiant/collenchyma.jpg

5. Pletiva trvalá

• Deskový

• Stonek bezu

(Sambucus)

http://www.esb.utexas.edu/mauseth/weblab/

Kolenchym

5. Pletiva trvalá






Jednoduchá pletiva


• sekundární tloustnutí • Obvykle lignifikace

• Klasifikace podle tvaru buněk:

– vlákna (xylární, extraxylární, floémová) - dlouhá

– Sklereidy - kratší

• Klasifikace podle původu a funkce:

– Vodivá pletiva

– Nevodivá pletiva

Funkce:

• mechanická – vlákna

– Len 0,8 – 7 cm

– Ramie (Boehmeria nivea) až 50 cm

• zásobní pletivo

• Vodivá pletiva

Sklerenchym

5. Pletiva trvalá

Sklerenchym – pletiva nevodivá

5. Pletiva trvalá

sklereidy (idioblasty)

brachyblasty – kůra oddenků, dužnina malvic

makrosklereidy – osemení (testa) semen

astrosklereidy – kůra stromů, listy leknínu

trichosklereidy – Musa

sklerenchymatická vlákna

primární (Liliaceae, Poaceae, Arecaceae) - vznik z prokambia

sekundární (dřeviny) – vznik z kambia

• Sklereidy

• Kamenné buňky - hruška

Brachysklereidy


5. Pletiva trvalá

• Sklereidy

• Semenné obaly fazolu

Makrosklereids



5. Pletiva trvalá

• Sklereidy

• leknín

Astrosklereidy



5. Pletiva trvalá

Sklerenchym – pletiva vodivá

5. Pletiva trvalá

U systému pletiv vodivých

Buňky lýka a dřeva

• Systém pletiv krycích (pokožka)

• Systém pletiv základních

• Systém pletiv vodivých (lýko a dřevo)

Složená pletiva – systémy pletiv


Krycí pletiva

•krycí pletiva

• Epidermis (stonek, list), rhizodermis (kořen): z protodermu

• Složení:

1. základní epidermální buňkyleast specialized cells of the epidermis (i.e. cells that are NOT specialized as guard cells, root hairs, trichomes, etc.). May secrete a cuticle.

• Buňky specializované:

2. Průduchy (průdochové buňky včetně buněk vedlejších)

3. Trichomy

Krycí pletiva - Základní pokožkové buňky

•krycí pletiva

http://www.uri.edu/artsci/bio/plant_anatomy/63.html

Preparát: pokožka listu

Muškát (Pelargonium zonale)

• Tvarovaná kutikula, tvarované periklinální buněčné stěny - papily

• Tvarovaná kutikula

• krycí pletiva



• Tvarovaná kutikula

• Papily

• (Asclepias tuberosa). • Okvětní plátek

•krycí pletiva

Kriminalistika



• Typy průduchů

• Graminae (trávy)

• Amaryllis

Typ

Amaryllis

Typ

Graminae

Krycí pletiva - průduchy

Stomata

Peel of Sorghum http://www.uri.edu/artsci/bio/plant_anatomy/63.html



Stomata

Krycí pletiva - průduchy

Průduch typ Amaryllis • Průduch typ

Graminae (trávy)

Peel of Sorghum http://www.uri.edu/artsci/bio/plant_anatomy/63.html



Stomata

Krycí pletiva

Buňky sousední • Buňky vedlejší – součást

průduchu

•trichomy

Indumentum - odění rostliny, soubor trichomů

trichomy – jednobuněčné (papilovité, cylindrické, vláknité, háčkovité,

hvězdicovité)

- vícebuněčné (jednořadé, rozvětvené, šupinovité, masivní, příchytné,

žahavé, receptivní, absorpční, efemerní)

soubor trichomů = odění (indumentum)

funkce: tepelná izolace, ochrana před zářením, snížení transpirace

buňky živé nebo odumřelé (dle funkce)

emergence – vznikají z pokožky i z hlouběji ležících pletiv

trny (Rosa, Rubus, Aesculus): epidermis, parenchym, mechanické

pletivo, cévní svazky

tentakule (Drossera)

Krycí pletiva: trichomy

Krycí

Žahavé

Žláznaté


•trichomy


•trichomy

Krycí

Žláznaté


• highly branched

trichomes

• Transverse

section of leaf

midrib oleaster

(Elaeagnus).

Krycí pletiva: krycí trichomy

•trichomy

• Types of trichomes:

• unicellular trichome:

consists of one cell.

• multicellular trichome:

consists of several

cells.

• secretory (glandular)

trichome: secretes a

substance.

Urtica

Coleus

Krycí pletiva: žlaznaté trichomy

Dr. Vladimír Vinter, http://botany.upol.cz/atlasy/anatomie/index.html

•trichomy

Krycí pletiva: žlaznaté trichomy

•trichomy


• Trichomes: • Glandulární:

• Secretion of water, salt,

nectar, terpenes, digestive

enzymes, irritants

Glandular with secretory head - Pelargonium

Žahavý – Urtica

Toxiny: acetylcholin, histamin

Krycí pletiva:

žahavý

trichom

•trichomy

www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/e05/05a.htm.

Krycí pletiva: emergence multi-cellular trichomes

Cross-Section Through the Prickle of a Rose It is not the epidermis alone but also the underlying bark tissue that is involved in the

prickle structure. In contrast to spines, no wooden elements can be found in prickles.

Therefore, too, exist no excrescences of the vascular bundle below the prickle

attachment.

emergence – vznikají z pokožky i z

hlouběji ležících pletiv

trny (Rosa, Rubus, Aesculus):

epidermis, parenchym, mechanické

pletivo, cévní svazky

•trichomy

http://www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/e05/05a.htm










Pletiva základní Parenchym, kolenchym, někdy sklerenchym

mezibuněčné prostory- interceluláry

a) lyzigenní

b) schizogenní

c) rexigenní

Přítomnost pletiv základních:

Primární kůra

několik buněčných vrstev

Hypodermis pod pokožkou endodermis (škrobová pochva) nad středním

válcem stonku a kořene

Dřeň – parenchymatické pletivo v centrálním válci stonku a kořene

Listový mezofyl

buňky izodiametrické nebo rozlišený houbovitý a palisádový parenchym,

chlorenchym – asimilační pletivo s obsahem chloroplastů


Mléčnice

Latex – mléčná šťáva, směs mnoha organických látek (50-85% voda,

sacharidy, bílkoviny, tuky, pryskyřice, kaučuk, alkaloidy, škrobová zrna)

nečlánkované

jedna velká buňka, vícejaderná, vakuola po celé její délce, diferenciace již v

embryu (objeveno 1891), při růstu se větví, končí slepě, nevytváří

anastomózy (Euphorbia, Ficus, Morus,Nerium, Urtica,Vincaceae,

Asclepiadaceae)

článkované

řada buněk spojených a) tečkami (Acer - některé, Alliaceae), b) většími

perforacemi (Chelidonium, Musa), c) přepážky mizí (Asteraceae) (Hevea,

Asclepiadaceae, Asteraceae, Campanulaceae, Moraceae, Papaveraceae,

Vincaceae),

tvorba anastomóz


nečlánkovaná mléčnice

- větvená dlouhá buňka

článkovaná mléčnice

- nevětvená složená z jednotlivých buněk,

článků

články

okolní

parenchym

větvená

mléčnice

okolní

parenchym


Převzato od D. Reňák, ÚEB AVČR

Mléčnice






Vodivá pletiva • Xylém – dřevní část

• Floém – lýková část

Vývojově:

•Vodivá pletiva

• Primární: z prokambia:

- protoxylém a protofloém

- metaxylém a metafloém

• Sekundární: z kambia

Deuteroxylém a deuterofloém druhotné tloustnutí a sekundární tělo rostlin – více přednáška 6…..

Floem – Nägeli

Leptom – Haberlandt

flo

em

x

yle

m

Xylem – Nägeli

Hadrom – Haberlandt

PLETIVA VODIVÁ

Credit: D. Reňák, ÚEB AVČR

•Vodivá pletiva

XYLÉM

Tracheidy, cévice – původní typ vodivých elementů,

- odvozeny z prozenchymu,

- nestejnoměrně ztlustlé podélné stěny (kruhovitě, šroubovitě,

schodovitě, síťovitě, dvůrkatě)

protoxylém – užší, metaxylém – širší

rozměry: d = 1-4 (10) mm d = 120 mm Lotos

Ø = 0,08-0,1 mm Ø = 0,5 mm

kapraďorosty, nahosemenné (jediný typ)

Tracheje z cévních článků (elementů), vývojově pokročilejší, odvozeny z

parenchymu, růst v podélném směru, silná vakuolizace a

dřevnatění BS


• Vzestupný proud

• Cévní elementy: • tracheidy (cévice)

• Tracheální články (články cév) – cévy, tracheje

Programovaná buněčná smrt – apoplastický transport v kapilárách

•Vodivá pletiva

XYLÉM

•vodivá pletiva


Ontogenetický vývoj tracheje z meristematických buněk.

intenzivní růst, velká centrální vakuola, v prostoru mezi plazmalemou a primární buněčnou,

postupně dochází k tvorbě sekundární buněčné stěny

- autolýza protoplastu (apoptóza) a částečným (vznik schodovitých nebo síťovitých perforací) nebo

úplným (vznik jednoduchých perforací) rozpuštěním příčných buněčných stěn v místech styku

sousedních tracheálních článků.

XYLÉM

•Cévní

elementy:

tracheidy

x

•Články cév

•Vodivá pletiva

XYLÉM

Nebezpečí embolie:

U vývojově nejpokročilejších různé typy cév i

cévice

Vzestupný transpirační proud, kořenový

vztlak

•Vodivá pletiva

XYLÉM

Vzestupný proud


V listu – vysoká

koncentrace vodních par,

Voda:

koheze (vodíkové můstky)

Adheze (interakce s

dalšími látkami)

Stěny xylému jsou taženy

dovnitř

• Primární buněčná stěna – nejlepší pro difuzi

x

Mechanická pevnost kompromis, kombinace

• ztenčeniny

•Vodivá pletiva

XYLÉM

určitých místech nevyvine sekundární buněčná stěna

http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/labcv/labor/res_mikroskopicka_stavba_dreva/index.htm

Dvojtečky: dvůrkaté ztenčeniny jsou

charakteristické ztenčeniny vodivých buněčných elementů

jehličnatého dřeva – tracheid.

XYLÉM: ztenčeniny

a – jednoduchá ztenčenina

b – dvojtečka

c – tečka

1 – střední lamela a primární buněčná stěna

2 – sekundární buněčná stěna

3 – porus

4 – torus

5 – margo

Jednoduché ztenčeniny

Xylém XYLÉM: ztenčeniny

• Jednoduchá ztenčenina:

Xylém

• Jednoduchá ztenčenina: cévní element rákosu

Dr. Soukup, http://kfrserver.natur.cuni.cz/studium/prednasky/anatomie/atlas/img/cytol/cevel.htm#

XYLÉM: ztenčeniny

• Dvůrkaté ztenčeniny:

•Vodivá pletiva

b – dvojtečka

1 – střední lamela a primární

buněčná stěna

2 – sekundární buněčná stěna

3 – porus

4 – torus

5 – margo

Obr. 3: Schématické znázornění ztenčenin (Šlezingerová, Gandelová,

1994)

http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/labcv/labor/res_mikroskopicka_stavba_dreva/index.htm

-funguje jako ventil

určitých místech se nevyvine sekundární buněčná stěna

XYLÉM: ztenčeniny

• dvůrkaté ztenčeniny – torus, margo– radiálně uspořádané mikrofibrily celulózy

•Vodivá pletiva

http://www.atm.helsinki.fi/mikromet/pore.jpg Pinus silvestris

torus

margo

porus

XYLÉM: ztenčeniny


•Vodivá pletiva

www.biologie.uni-hamburg.de/.../e06/hoftupf.htm.

Cross-section. The convex central torus has a larger extension than the opening of the

bordered pit that is enclosed by the secondary wall. The torus is kept in its position by

the primary wall material. Below: Torus in top view. The torus is located within a net of

radial fibrils partly crossing each other produced by the primary wall material. The net is

permeable for water and solutes. (J. BAUCH, W. LIESE, R. SCHULTZE, 1972).

XYLÉM

http://www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/e06/hoftupf.htm



Cévní elementy: dvůrkaté ztenčeniny • tracheidy (cévice) – u kapraďorostů,

nahosemenných, 10 um široké

• Tracheální články (články cév) – cévy, tracheje – 10-200um široké, dlouhé cévy i několik metrů

– perforační deska u primitivnějších krytosemenných: šikmé postavení desky

– U pokročilejších – kolmé, cele rozpuštěno

•Vodivá pletiva

XYLÉM: ztenčeniny

Xylém


www.steve.gb.com/science/plant_growth.html

XYLÉM: ztenčeniny

http://www.steve.gb.com/science/plant_growth.html

Cévní

element: dvůrkatě ztloustlá

BS:

•Longitudinal section

of wood of American

hornbeam (Carpinus

caroliniana), a dicot .


XYLÉM: ztenčeniny

•Xylem:

•Cévní elementy:

• Sekundární tloustnutí

kruhovité

šroubovité

síťovité

schodovité

dvůrkaté

protoxylém

metaxylém

•Xylém:

•Cévní elementy: •Cell wall thickening

•kruhovité,

•šroubovité

•stonek (Zea mays)


http://www.botany.org/PlantImages/

Článek cév:

Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron

tulipifera)

showing elongate bordered pits

Copyright held by: Judy Jernstedt, BSA

Liriovník

tulipánokvětý


XYLÉM

více nebo méně perforované

příčné buněčné přehrádky mezi

tracheálními

články tvořícími tracheu (netýká

se tracheid)

typy perforací

- jednoduché

- schodovité

a další částečně perforované

Perforační desky tracheálních, cévních elementů

jednodělo

žné

dvoudělo

žné

Phoenix

Hymenocallis Rhoeo

Nahosem

enné -

tra

cheid

y


XYLÉM

Převzato od D. Honys, D. Reňák, ÚEB AVČR

tracheidy

cévní články

XYLÉM

•Vodivá pletiva


http://www.botany.org/PlantImages/ Copyright held by: Judy Jernstedt, BSA

Liriodendron článek cév – Schodovitá perforační deska


XYLÉM

článek cév

Schodovitá perforační deska

(Magnolia tripetala).


•Vodivá pletiva

XYLÉM

Článek cévy s

jednoduchou

perforační

deskou z listu

Pelargonium

Mikrofotografie

ze skenovacího

elektronového

mikroskopu

Image Credit: Katherine Esau http://pix.botany.org/set14/14-024h_300.jpg

•Vodivá pletiva

XYLÉM

http://www.botany.org/PlantImages/

Copyright held by: Judy Jernstedt, BSA

•Vodivá pletiva

Aristolochia cévní element;

jednoduchá perforační deska

XYLÉM

Další typy buněk:

• sklerenchymatická vlákna

• Parenchymtické buňky – zásobní,

transportní funkce

•Vodivá pletiva

XYLÉM

• libriformní

• Tangenciální řez

Zygogynum


Sklerenchymatická

vlákna

XYLÉM

Floém • Translokace asimilátů.

• Vodivé elementy: sítkové elementy: perforace v políčkách - sítka

• Sítkové buňky: - u nahosemenných, kapraďorostů

• Články sítkovic – u krytosemenných, – Sítková políčka přednostně ve směru transportu – sítkové desky

•Vodivá pletiva



• Parenchymtické buňky – zásobní, transportní funkce

Floém • Translokace asimilátů.

• Složené pletivo

• Vodivé elementy – sítkové elementy: perforace v políčkách připomínajících sítka

• Sítkové buňky: zašpičatělé, - u nahosemenných, kapraďorostů – šířka 10 um,

– sítková políčka rovnoměrně

– Póry: 0,5-2 um

• Články sítkovic – u krytosemenných, – Sítková políčka přednostně ve směru transportu – sítkové desky

– Na laterálních stěnách – primární políčka s plazmodesmy

– Póry: až 10 um,

•Vodivá pletiva

Společný původ a vývoj sítkovic a průvodních buněk

• společná mateřská buňka sítkovice

a průvodní buňky (u krytosemenných)

• inekvální dělení

• dlouživý růst + dělení průvodní buňky,

průvodní buňka po obou stranách

nebo v jedné řadě


• Floém

• Články sítkovic: • sítkové desky,

• Průvodní buňky: velká jádra,

metabolicky aktivní

Phloem parenchyma cells

•Vodivá pletiva

companion cells: a cell in the phloem that is connected to a sieve-tube member by numerous plasmodesmata.

sítková deska

sítkové políčko

u krytosemenných rostlin jsou sítková

políčka sdružená na sítkových destičkách –

modifikovaných buněčných přepážkách

sítkovitých článků

sít

ko

vá

de

stička

sít

ko

vá

de

stička

u nahosemenných rostlin (Pinus) jsou

sítková políčka rozmístěna volně po

stěnách sítkovitých buněk

sítkové

políčko



• Floém

• Sítkové buňky • Bez sítkové desky, sítková políčka

sieve areas (arrows) of a more

uniform size – the ones on the

side walls are as large as those

near the ends

• Longitudinal section of pine bark

(Pinus strobus)


•Vodivá pletiva

• Floém




•Vodivá pletiva

http://www.lima.ohio-state.edu/academics/biology/images/sievetube.jpg

• Floém


•Vodivá pletiva

http://www.botany.hawaii.edu/faculty/webb/Bot201/CellTissOrgan/SievePlateComercLab250.jpg

Převzato od J. Šantrůček, JČU

Fyziologie rostlin - Asimilaty, transportP-protein


Fyziologie rostlin - Asimilaty, transport

Sítko (sieve element) mezi

dvěmi sítkovicemi,

Doprovodná buňka (Companion

Cell)

Úloha P proteinu = utěsnění po-

škozených sítkovic (hmyzem).Velký turgorový tlak v sítkovicích.

P-protein ucpe sítko dočasně. Možnost

zprovoznění.

Kalóza – trvalé ucpání (masivní poranění)

Beta1,3,-glukan.

Doprovodné buňkyMnoho plasmodesmat, mitochondrií –

produkce ATP pro aktivní transport

sacharózy.

Převzato od J. Šantrůček, JČU


• Příčný řez floémem

(Cucumis sativus).


•Vodivá pletiva

• Floém




• Floém




•Vodivá pletiva

http://images.google.com/imgres?imgurl=http://botit.botany.wisc.edu/courses/img/Botany_130/Cells_and_Tissues/Cucurbita_Stem/Cross_Section/Phloem/Sieve

-

plate.jpg&imgrefurl=http://botit.botany.wisc.edu/courses/botany_130/Anatomy/Cells_tissues/Sieve_plate.html&h=300&w=400&sz=33&tbnid=XpyvcoBjPqQJ:&tb

nh=90&tbnw=120&hl=cs&start=8&prev=/images%3Fq%3Dsieve%2Bplate%26svnum%3D10%26hl%3Dcs%26lr%3D%26sa%3DG

• Vodivá pletiva


Floém

• Vodivá pletiva


Floém



• Parenchymtické buňky – zásobní,

transportní funkce

•Vodivá pletiva

Floém

• Vlákna

floémová,

kambiformní

• Příčný řez stonkem lípy

(Tilia).


Sklerenchym

Floém

cévní svazek

xylém – tracheální elementy

(tracheidy a tracheální články)

- vlákna (libriform)

- sklereidy

- dřevní parenchym

- mléčnice,

- pryskyřičné a siličné kanálky

(u některých rostlin)

floém – sítkovice

(sítkové buňky, sítkové články)

- průvodní buňky (krytosemenné)

- vlákna (kambiform)

- sklereidy

- mléčnice

Sklerenchymatická

vlákna

tracheidy

tracheální články

• Typy uspořádání

Cévních svazků

Radiální:

Hadrocentrický

Leptocentric:

bikolaterální

•Vodivá pletiva

Kolaterální nejčastější

některé čeledi

dvouděložných

- kapradiny

kořen

Oddenky nebo stonky jednoděložných

monocots dicots

•Rozdíly mezi dvouděložnými a jednoděložnými

Jednoděložné x dvouděložné


Cévních svazků

Kolaterální

jednoděložné

• kukuřice

•Vodivá pletiva


Cévních svazků

Kolaterální

dvouděložné

Přítomnost kambia mezi

floémem a xylémem

•Ambrózie (Ambrosia)


Cévních svazků

Uzavřený Otevřený-

•Vodivá pletiva

Kolaterální:

bez kambia

-u jednoděložných

s kambiem

- u dvouděložných, druhotné tloustnutí

• Vodivá pletiva


Kolaterální:

uzavřený


Cévních svazků

bikolaterální

•Vodivá pletiva

http://www.uq.edu.au/_School_Science_Lessons/5.2Cucurbita2.GIF

Některé čeledi dvouděložných, např.

Solanaceae, Cucurbitaceae, Asclepiadaceae,

Campanulaceae, Polygonaceae

• Vodivá pletiva



Cévních svazků

bikolaterální • Bryonia


Cévních svazků

leptocentrický

• Oddenek Iris

•Vodivá pletiva

http://micol.fcien.edu.uy/atlas/Tejidosvasc.html


Cévních svazků

leptocentrický

•Vodivá pletiva


• Vodivá pletiva



Cévních svazků

hadrocentrický

• Oddenek

• Polypodium

• Vodivá pletiva


Radiální svazek cévní:

kořen

Více v přednášce o

stavbě kořene….


Cévních svazků

Primární tělo rostlin


List

Stonek

Kořen

http://www.ualr.edu/~botany/plantbody1.gif

• kapraďoprosty

• většina jednoděložných

• některé drobné dvouděložné

Primární tělo rostlin


List

Stonek

Kořen

Sekundární tělo rostlin

http://www.ualr.edu/~botany/plantbody1.gif

Druhotné

tloustnutí

stonku a

kořene

Původ z

primárních

meristémů

Původ ze

sekundárních

meristémů

Tělo rostlin


•Orgány

List

Stonek

Kořen


• stonek

Stonek

Orgán:

- článkovaný: nody, internodia

- olistěný: v nodech listy

Funkce:

- nesení listů, udržování jejich

vhodné pozice

- transport vody, živin

- zásobní, fotosyntetická

Votrubová 2001


• stonek

Stonek

Orgán:

- článkovaný: nody, internodia

- olistěný: v nodech 1-2 listy

- postranní pupeny

http://www.botany.hawaii.edu/faculty/webb/BOT410/Stem/NodeInternode/BranchSAM240NodeInodeLab.jpg


• stonek

Stonek (kaulis, kaulom) je zpravidla nadzemní část rostliny nesoucí listy a reprodukční orgány s

nimiž vytváří prýt (frons).

Morfologicky je stonek tracheofyt rozdělen na nody (uzliny), v nichž se stonek

větví a vyrůstají z nich listy a popř. reprodukční orgány, a internodia (články).

Primární stavba stonku

• Epidermis a její deriváty (stomata, trichomy, emergence): buňky epidermis jsou

většinou protažené ve směru podélné osy stonku. Stomat je obvykle méně než u listů.

• Primární kůra (cortex): většinou

-kolenchymatická nebo sklerenchymatická hypodermis,

- parenchymatická mezodermis

- vnitřní endodermis,

• Střední válec (centrální cylindr): je tvořen základním parenchymatickým pletivem a

cévními svazky (stélé).

Na povrchu pericykl: tvorba postranních kořenů, může se z něj zakládat felogen a také

adventivní kořeny.

krycí pletiva

– epidermis (odvozeno z protodermu)

(pokožkové buňky, trichomy, průduchy, idioblasty)

vodivá pletiva

– cévní svazky (odvozeno z prokambia)

(CS jednodělož., CS dvoudělož. a nahosem. v primární stavbě)

základní pletiva

– dřeň. paprsky prim., prim. kůra (odvozeno ze základního meristému)

(parenchym dřeně, dřeň. paprsků a prim. kůry,

pryskyř. a silič. kanálky, mléčnice, endodermis – škrob. pochva)

primární stavba stonku



• stonek

pokožka

buňky epidermis často protáhlé

v ose orgánu, průduchy, trichomy

schéma příčného řezu

stonkem

(dvouděložných rostlin)

střední válec

– uspořádání CS

(uzavřený kruh nebo pruhy)

- parenchymatická dřeň

- dřeňové paprsky

primární kůra

exodermis – může sklerifikovat

endodermis (škrobová pochva nebo

Caspariho proužky)



• stonek

primární stavba stonku


• stonek

Stonek Rozdíly v uspořádání pletiv základních a vodivých u taxonomických

skupin:

u nahosemenných a většiny dvouděložných:

– vodivá pletiva dutý válec, většinou pruhy

- pak parenchymatické dřeňové paprsky

- základní: kůra a dřeň

U jednoděložných, kapraďorostů, některých dvouděložných:

- roztroušené nebo více kruhů


• stonek

Stonek

Stélé (z řeckého sloup): specificky uspořádaný soubor vodivých pletiv (cévních svazků)

v rostlinném orgánu. V osových orgánech je stélé nejčastěji součástí centrálního

cylindru.

Stelární teorie: zabývá se popisem a fylogenetickým vývojem vaskulárních

systémů cévnatých rostlin. Základním postulátem této teorie je skutečnost, že

anatomická stavba osových orgánů (kořen, stonek) je podobná, tzn., že těmito orgány

prochází sloup vodivých pletiv (stélé).

Vaskulární systém rostliny je určen uspořádáním cévních svazků v internodiích

(= článcích) a v nodech (= uzlech). V nodech se rostl. orgány větví a ve stoncích zde

odstupují cévní svazky do listů (tzv. listové stopy) a reprodukčních orgánů.

1 protostélé

2 stelátní protostélé

4 aktinostélé

6 plektostélé

7 sifonostélé

8 arktostélé

10 eustélé

11 ataktostélé

12 amfifloické sifonostélé

13 solenostélé

14 diktyostélé

dřevní část

floémová část



• stonek

Stonek – typy stélé


• stonek

Stonek

Typy stélé

Protostélé: centrální hadrocentrický cévní svazek, vývojově nejstarší. Odvozený typ je plektostélé

ve stoncích plavuní.

•Aktinostélé: radiální cévní svazek v kořeni. V sekundárně tloustnoucích kořenech se mění v

pseudoeustélé.

•Sifonostélé: stélé s centrálním kanálem (= sifonem).

•Polystélé: síť hadrocentrických cévních svazků v oddencích kapradin.

•Arthrostélé: do kruhu uspořádané, kolaterální, uzavřené cévní svazky ve stoncích přesliček.

•Eustélé: do kruhu uspořádané, kolaterální, otevřené (kambium) cévní svazky ve stoncích

nahosemenných a dvouděložných krytosemenných rostlin.

•Ataktostélé: systém roztroušených, kolaterálních, uzavřených cévních svazků ve stoncích

jednoděložných rostlin.

• Uspořádání cévních svazků ve stonku

eustele ataktostele


•Orgány

Votrubová 2001

Medicago - eustélé

eustélé (meristélé z kolaterálních CS)



• stonek


Zea - ataktostélé

ataktostélé



• stonek


aktinostélé (v kořenech)

Clintonia – radiální CS, polyarchní Ranunculus – radiální CS, tetrarchní



• stonek



Cévních svazků

Radiální: root

Hadrocentrický

- kapradiny

Leptocentric:

Oddenky nebo stonky jednoděložných

bikolaterální

•Vodivá pletiva

Kolaterální

Votrubová 2001


• stonek

Stonek Dvouděložné:

– vodivá pletiva dutý válec,

většinou pruhy

- pak parenchymatické dřeňové

paprsky


Mechanická výztuž

Foto: D. Bartáková

Clematis


• stonek



většinou pruhy


paprsky




Helianthus


• stonek



většinou pruhy


paprsky




Aristolochia


• stonek

Stonek

Pazourek, Votrubová 1997: Atlas of Plant Anatomy Ranunculus lingua

Dvouděložné:

– rhexigenní

intercelulára


• stonek


– vodivá pletiva

dutý válec,

Bikolaterální

svazek cévní

Vnitřní floém

neúplný

Solanum dulcamara


• stonek

Stonek Jednoděložné: - ataktostélé

- roztroušené nebo více kruhů

(2 kruhy u stébel trav)

– základní: kůra a dřeň


Votrubová 2001


• stonek

Stonek Jednoděložné:

- roztroušené: ataktostélé

Zea mays


• stonek


-dutá stébla

-2 kruhy u stébel trav

Pazourek, Votrubová 1997: Atlas of Plant Anatomy

Hordeum distichon


• stonek


-dutá stébla



Glyceria fluitans


• stonek


-dutá stébla



Glyceria fluitans

Ranunculus lingua

X pozor!


• stonek

Stonek Diferenciace vodivých pletiv

Diferenciace v podélném směru.

• protofloém

• protoxylém

• metafloém

• metaxylém

Diferenciace v radiálním směru

Stonek: endarchně

(směrem do středu cévního svazku:

protofloém na vnějším,

protoxylém na vnitřním

okraji

průběh listových stop stonkem

ataktostelické uspořádání

nejsilnější CS vstupující z listu

do stonku se zanořují nejhlouběji

do stonku, v níže ležících

internodiích se postupně přibližují

k periferii, středně silné CS

zůstávají po vstupu z listu do stonku

pouze v periférii a nejslabší CS

po vstupu do stonku končí slepě

– postupně se vytrácejí

Zea Převzato od D. Honys, D. Reňák, ÚEB AVČR


• stonek


• stonek

Stopy listové – nodální anatomie stonku



• stonek


• stonek



• stonek

Esau 1977



• stonek


Malus domestica


Documents

Osnova přednášky 3 - cuni.cz