Oswald Spengler - Člověk a technika

7232019 Oswald Spengler - Člověk a technika

httpslidepdfcomreaderfulloswald-spengler-clovek-a-technika 136

1

Přeložil a doslovem opatřil Rudolf Jičiacuten

Oswald Spengler

ČLOVĚK A TECHNIKA

PŘIacuteSPĚVEK K JEDNEacute FILOZOFII ŽIVOTA

NEKLAN

1997



Z německeacuteho originaacutelu

Der Mensch und die TechnikBeitrag zu einer Philosophie des LebensC H Becksche Verlagsbuchhandlung Miinchen 1932

přeložil Rudolf Jičiacuten

ISBN 8098308590198798308569830857

O B S A H

Předmluva 6

Technika jako taktika života 7

Postupy a prostředky boj a zbraň Vyacutevoj a dovršeniacute Pomiacutejivost jako

forma všeho skutečneacuteho

Byacuteložravci a dravci 14

Člověk jako draveacute zviacuteře Byacutet kořistiacute a vytvaacuteřet kořist Pohyb jakouacutetěk nebo uacutetok Oko dravce a jeho svět Neproměnnaacute druhovaacute tech983085nika zviacuteřat a objevitelskaacute technika člověka

Vznik člověka ruka a naacutestroj 21

Ruka jako hmatovyacute a činnyacute orgaacuten Odloučeniacute vyacuteroby a použitiacute zbraněOsvobozeniacute z nutnosti druhu Myšleniacute oka a myšleniacute ruky Pro983085středek a uacutečel Člověk jako tvůrce Jednotlivyacute čin Přiacuteroda a uměniacute

Lidskaacute technika je umělaacute Člověk proti přiacuterodě tragedie člověka

Druhyacute stupeň řeč a podnikaacuteniacute 27

Kolektivniacute činnost Od kdy existuje slovniacute řeč Uacutečel řeči kolektivniacutepodnikaacuteniacute Uacutečel podnikaacuteniacute vzestup lidskeacute moci Odloučeniacute myšleniacute aruky praacutece vůdcovskaacute a provaacuteděnaacute Hlavy a ruce řaacutedovyacute rozdiacutel na983085daacuteniacute Organisace Organisovanaacute existence staacutet naacuterod politika hos983085podaacuteřstviacute Technika a počet lidiacute Osobnost a masa

Zaacutevěr vzestup a konec strojoveacute kultury 40 Vikingoveacute ducha Experiment Praco vniacute hypoteacuteza Perpetu um mo983085

bile Smysl stro je donuti t k praacuteci anorganickeacute siacutely přiacuterody Průmys l boha tstv iacute a moc Uhliacute a počet lidiacute Mechanizace světa Symptom roz983085kladu uacutebytek vůdcovskyacutech povah Vzpoura rukou Ztraacuteta monopolutechniky Barevnyacute svět Konec

Doslov 59



Předmluva

Na naacutesledujiacuteciacutech straacutenkaacutech předklaacutedaacutem několik myšlenek vy ňa tyacute ch z vě tš iacuteh o diacutel a na kt er eacutem řa du let pracu ji Myacute mzaacuteměrem bylo vyzkoušet způsob uvažovaacuteniacute kteryacute jsem pou-žil v Zaacuteniku Zaacutepadu pouze na skupině vysokyacutech kultur nyniacute

na jejich historickeacutem předpo klad u na dějinaacutech člověka od je ho poč aacutetku Ze Zaacuteniku Zaacutepadu maacutem zkušenost že mnoziacutečtenaacuteři nejsou sto si udržet přehled o celeacutem kvantu myšlenekže se pak ztraacutecejiacute v oblastech ktereacute jim jsou běžneacute zatiacutemcoostatniacute oblasti vidiacute zkresleně nebo je nevidiacute vůbec a v dů983085sledku toho ziacuteskaacutevajiacute falešnyacute obraz jak o tom co jsem řekltak o tom o čem to bylo řečeno Jsem staacutele přesvědčen žeosudu člověka lze porozumět jen tehdy uvažujeme983085li o všechoblastech jeho činnosti zaacuteroveň a srovnaacutevaacuteme983085li je a žese dopouštiacuteme chyby když ho osvětlujeme třeba z politikynaacuteboženstviacute nebo uměniacute tj pouze z jednotlivyacutech straacutenek

je ho ex is te nce ve viacuteře že tiacute m ob jasň uj eme vše Přesto seodvažuji pokusu postavit zde několik otaacutezek ktereacute spolusouvisejiacute a jsou proto vhodneacute aby poskytly aspoň jakousipředstavu o velkeacutem tajemstviacute lidskeacuteho osudu

6

Technika jako taktika života

1

Probleacutem techniky a jejiacuteho vztahu ke kultuře a dějinaacutem

se objevuje teprve v 19 stoletiacute Osmnaacutecteacute se zaacutesadniacute skepsiacute

s pochybnostiacute kteraacute se rovnala zoufalstviacute vytyacutečilo otaacutezku

smyslu a hodnoty kultury 983085 otaacutezku kteraacute vedla k dalšiacutemstaacutele destruktivnějšiacutem otaacutezkaacutem tiacutem vytvořilo zaacuteklady ktereacute

naacutem dnes ve 20 stoletiacute umožnily vidět jako probleacutem světoveacute

dějiny vůbec

Tehdy ve věku Robinsona a Rousseaua anglickeacuteho parkua pastyacuteřskeacute poezie viděli v přiacuterodniacutem člověku jakyacutesi druhpokojneacute a ctnostneacute ovečky později jen zkaženeacute kulturouTechnickeacute zaacuteležitosti se přehliacutežely a oproti moraacutelniacutem uacutevahaacutem byly v kaž deacutem př iacutep ad ě ch aacutep aacuten y ja ko ne ho dn eacute po zo rn os ti

Ale st ro jn iacute te ch ni ka zaacute pa dn iacute Ev ro py se svyacute mi to vaacute rn iacutem iměsty železnicemi a parniacuteky vyrostlaacute od Napoleona v obřiacute

rozměry vedla nakonec k nutnosti postavit probleacutem vaacutežněCo znamenaacute technika Jakyacute maacute smysl v dějinaacutech jakou hod983085notu v životě člověka jakyacute maacute mravniacute nebo metafyzickyacuteřaacuted Četneacute odpovědi na tyto otaacutezky lze v zaacutesadě redukovatna dvě

Na jedneacute straně nachaacuteziacuteme idealisty a ideology opozdilcehumanistickeacuteho klasicismu Goethovy doby kteřiacute technickeacutezaacuteležitosti a vůbec hospodaacuteřskeacute otaacutezky snižovali jako sto983085

jiacutec iacute mi mo a pod kulturou Goethe se svyacutem velkyacutem smyslempro vše skutečneacute se v druheacutem Faustovi pokusil proniknout v tomt o nov eacutem svě tě sk uteč no st iacute do ma xi maacute ln iacute hlo ubk y

Avšak již Wi lhel mem von Hu mb ol dt em zača lo sk ut eč no st iciziacute filologickeacute pojiacutemaacuteniacute dějin podle něhož se nakonec uacutero983085 veň hi sto ric keacute epo chy měř ila mn ož st viacute m v niacute vytv oř en yacutechobrazů a knih Panovniacutek byl vyacuteznamnyacute jen tehdy osvědčil983085lise jako mecenaacuteš Staacutet byl staacutelyacutem narušitelem praveacute kultury

7



jejiacute mž zd ro je m byly poslu chaacute rn y prac ov ny učenc ů a atel ieacutery vaacutel ka byl a ne pr av dě po do bn eacute ba rb ar st viacute minu lyacutech do b a hos-podaacuteřstviacute cosi prozaickeacuteho a hloupeacuteho čeho si i když se todenně vnucuje nevšiacutemaacuteme Jmenovat velkeacuteho obchodniacutekanebo inženyacutera vedle baacutesniacuteka a myslitele byla skoro uraacutežkamajestaacutetu praveacute kultury Nahleacutedněme za tiacutemto uacutečelem do

Uacutevah o světoveacute historii Jakoba Burckhardta Bylo to všakstanovisko většiny katedrovyacutech filosofů i mnohyacutech historikůaž po literaacutety a esteacutety velkoměst pro něž je dodnes napsaacuteniacuteromaacutenu důležitějšiacute než konstrukce leteckeacuteho motoru

Na druheacute straně vidiacuteme materialismus v podstatě ang983085lickeacuteho původu velkou moacutedu polovzdělanců druheacute polovinyminuleacuteho stoletiacute literaacuterniacutech fejetonů a radikaacutelniacutech lidovyacutechshromaacutežděniacute marxistů a sociaacutelně etickyacutech spisovatelů po983085 važujiacuteciacutech se za mys lit ele a baacutes niacutek y

Postraacutedali983085li prvniacute smysl pro skutečnost pak druhyacutemchyběla v uacuteděsneacute miacuteře hloubka Jejich ideaacutelem byl vyacutehradněužitek Co bylo lidstvu užitečneacute patřilo ke kultuře a bylokulturou Vše mimo to byl luxus pověra nebo barbarstviacute

Ale uži teč neacute byl o co slou žilo š tě st iacute vět šiny Štěst iacute pakspočiacutevalo v nicnedělaacuteniacute To je v konečneacutem důsledku učeniacuteBenthamovo Millovo a Spencerovo Ciacutelem lidstva bylo ode983085 br at jed not livci co nejv ětš iacute diacutel praacutece a sva lit ji na st ro j Svo983085 boda od b iacuted y a naacute me zd niacute ho ot ro ct viacute a rovno st v zaacuteb avaacute ch bla žen os t a um ěl ec kyacute po ži te k ohl ašu je se zde panem etcircenses pozdniacutech světovyacutech měst Filistři pokroku upa983085dali v nadšeniacute nad každyacutem tlačiacutetkem ktereacute uvaacutedělo do po983085

hybu nějakeacute zařiacutezeniacute šetřiacuteciacute 983085 uacutedajně 983085 lidskou praacuteci Namiacutesto praveacuteho naacuteboženstviacute rannyacutech dob nastoupilo plocheacute

blo uzn ěniacute o li dsk yacutech vy mo že nost ec h jimi ž se rozuměly jenpokroky v zaacutebavneacute a praacuteci šetřiacuteciacute technice O duši nebyla řeč

Toto však neniacute s malyacutemi vyacutejimkami vkus velkyacutech obje983085 vitelů samyacutech a ta keacute ne znal ců tec hni ckyacute ch probleacutem ů nyacute983085 brž jen jejich divaacuteků kteřiacute sami nic objevit nejsou schopni

8

a v žaacutedneacutem přiacutepadě ničemu z toho nerozuměli větřili všakzde něco pro sebe A s uacuteplnyacutem nedostatkem obrazotvornostikteryacutem se vyznačuje materialismus všech civilisaciacute nyniacute na983085stiacutenili obraz budoucnosti Konečnyacutem ciacutelem a trvalyacutem sta983085 vem se měla st aacutet věč naacute bla žen ost na Zemi v raacutemci tec hni c983085kyacutech tendenciacute asi osmdesaacutetyacutech let 983085 povaacutežlivyacute to protiklad

k pojmu pokroku jenž je s trvalyacutem stavem neslučitelnyacuteK tomu viz knihy jako Straussova Staraacute a novaacute viacutera Bella983085myho Ohleacutednutiacute z roku 2000 a Bebelova Zena a socialis983085mus Nebude již žaacutednaacute vaacutelka žaacutednyacute rozdiacutel mezi rasami naacute983085rody staacutety naacuteboženstviacutemi nebudou žaacutedneacute zločiny a žaacutednaacutedobrodružstviacute žaacutedneacute konflikty v důsledku převahy a odliš983085nosti žaacutednaacute nenaacutevist ani pomsta ale jen nekonečneacute blahorozprostiacuterajiacuteciacute se všemi tisiacuteciletiacutemi Ještě dnes kdy prožiacute983085

vaacutem e pos led niacute faacuteze to ho to tr ivi aacutel niacuteh o op ti mi sm u s hrůzo umysliacuteme na strašlivou nudu 983085 taedium vitae řiacutemskeacute ciacute983085sařskeacute doby šiacuteřiacuteciacute se při pouheacute četb ě těc hto pošetilyacutech idyl

dušiacute na nudu kteraacute by byť i jen čaacutestečně uskutečněna vedlak masovyacutem vraždaacutem a sebevraždaacutem

Oba naacutezory jsou dnes zastaraleacute Dvacaacuteteacute stoletiacute konečnědozraacutelo aby proniklo do posledniacuteho smyslu faktů z jejichžcelku sestaacutevajiacute skutečneacute světoveacute dějiny Neje dnaacute se již o vy983085světlovaniacute věciacute a udaacutelostiacute podle soukromeacuteho vkusu jednot983085livců nebo mas se zřetelem k nějakeacute tendenci k vlastniacutempřaacuteniacutem nebo nadějiacutem Namiacutesto tak to maacute byacutet nebo tak by to měl o byacute t na st upuj e ne uacutepro sn eacute ta k to je a tak to bud e Hrdaacute skepse odmiacutetaacute sentimentality minuleacuteho stoletiacutePoučili jsme se že dějiny se ani v nejmenšiacutem neohliacutežejiacute na

naše očekaacutevaacuteniacuteFyziognomickyacute takt jak jsem označil to 1 co jedině uscho983085

pňuje k proniknutiacute do smyslu všeho děniacute viděniacute Gethovo vi983085děniacute rozenyacutech znalců lidiacute znalců života znalců dějin všech

1Zaacutenik Zaacutepa du diacutel 1 kap 2

9



dob objasňuje v jednotlivostech hlubšiacute vyacuteznam dějin

2

Chceme983085li porozumět technice nemůžeme vychaacutezet ze

strojniacute techniky a tiacutem meacuteně ze svůdneacute myšlenky že jejiacutem

uacutečelem je vznik strojů a naacutestrojů Ve sk ut eč no st i je te ch nika pr as ta raacute Nen iacute to ta keacute jev his983085

toricky zvlaacuteštniacute nyacutebrž nesmiacuterně všeobecnyacute Přesahuje da983085leko za člověka zpět do života zviacuteřat a to všech zviacuteřatK životniacutemu typu zviacuteřete na rozdiacutel od rostliny patřiacute volnaacutepohyblivost v prostoru relativniacute libovůle a nezaacutevislost naceleacute ostatniacute přiacuterodě a tiacutem nutnost se proti niacute prosazovat daacutetsveacute vlastniacute existenci nějakyacute druh smyslu obsahu a převahy Vyacute zn am te ch niky lze ob ja sn it jen z duše

Neboť volně pohyblivyacute život zviacuteřat 2 neniacute nic jineacuteho než bo j a taktika života Nadřazenost nebo podřiacutezenost životazviacuteřete v poměru k ostatniacutemu ať je to živeacute nebo neživeacutepovahy rozhoduje o jeho dějinaacutech o tom zda je jeho osu983085dem trpět dějiny od ostatniacutech nebo samo jimi pro ostatniacute byacute t Technika je taktika celeacuteho života Je vnitřniacute for983085mou jednaacuteniacute v boji kteryacute znamenaacute toteacutež co život

Technice nelze porozumět z naacutestroje Opačnyacute naacutezor jedalšiacute chyba kterou je zde nutneacute napravit Nezaacuteležiacute na vyacute983085robě věciacute nyacutebrž na zachaacutezeniacute s nimi nezaacuteležiacute na zbraniale na boji A jako je v moderniacute vaacutelce rozhodujiacuteciacute taktikatedy technika vedeniacute boje zatiacutemco techniky vyacuteroby vy983085naleacutezaacuteniacute a použitiacute zbraniacute jsou jen elementy celkoveacuteho jed983085naacuteniacute tak je to všude Existujiacute nesčetneacute techniky bez ja983085kyacutechkoliv naacutestrojů technika lva přelstiacutevajiacuteciacuteho gazelu di983085plomatickaacute technika nebo spraacutevniacute technika zajišťujiacuteciacute při983085pravenost staacutetu pro zaacutepasy politickyacutech dějin Existujiacute che983085mickeacute postupy a postupy techniky plynů V každeacutem boji

2 Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 2 kap 1 začaacutetek

10

o probleacutem existuje logickaacute technika Existuje technika vedeniacuteštětce technika jiacutezdy na koni řiacutezeniacute letadla Nejde o věci ale vždy o nějakou činnost kteraacute maacute ciacutel To praacutevě přehliacutežiacuteprehistorickeacute baacutedaacuteniacute ktereacute přiacuteliš mnoho mysliacute na muzejniacutepředměty a přiacuteliš maacutelo na nesčetneacute postupy ktereacute muselyexistovat ale nezanechaly po sobě žaacutednou stopu

Každyacute stroj jen sloužiacute nějakeacutemu postupu a vznikaacute z pře983085

myacutešleniacute o něm Všechny dopravniacute prostředky se rozvinulyz přemyacutešleniacute o jiacutezdě veslovaacuteniacute plachtěniacute nebo leacutetaacuteniacute niko983085liv snad z pře dsta vy vozu nebo lodě Met oda sam a je zbraň

A pr ot o te ch nika neniacute č aacutes t ho sp od aacuteř st viacute stejn ě ja ko hos983085podaacuteřstviacute neniacute vedle vaacutelky a politiky samostatně existujiacuteciacutečaacutest života Vše to jsou straacutenky jedineacuteho činneacuteho bo juj iacutec iacuteh o od uš ev ně leacuteh o života Existuje však cesta odpravaacutelky pravěkeacuteho zviacuteřete k postupu moderniacuteho objevitelea inženyacutera a stejně od prazbraně lsti ke konstrukci stroje

jiacutemž se vede dn ešn iacute vaacutel ka pr ot i př iacuterod ě jiacutemž se př iacuter od apřelstiacutevaacute

Nazyacutevaacute se to pokrok To bylo velkeacute slovo minuleacuteho sto983085letiacute Na dějiny se pohliacuteželo jako na silnici kterou maacute lid983085stvo před sebou a po niacutež udatně pochoduje staacutele daacutel 983085 ro983085zumiacute se v podstatě jen biacuteleacute naacuterody v nich jen obyvateleacute vel kom ěst a mezi nim i jen v zd ěl an ci

Ale kam Ja k dl ouh o A co potomByl trochu směšnyacute tento pochod do nekonečna za ciacutelem

na nějž nikdo vaacutežně nemyslel a ani se nesnažil si ho zřetelněpředstavit kteryacute se neodvažoval si představit neboť ciacutelznamenaacute konec Nikdo nic nečiniacute bez myšlenky na okamžikkdy dosaacutehne co chtěl Nevede vaacutelku nevyplouvaacute na moře

ba ani se nev yd aacute na pr oc haacutezk u aniž by nemyslel na tr vaacute niacutea na konec Každyacute skutečně tvořivyacute člověk znaacute praacutezdnotukteraacute naacutesleduje po dokončeniacute diacutela a obaacutevaacute se jiacute

K vyacutevoji patřiacute dokončeniacute 983085 každyacute vyacutevoj maacute začaacutetekkaždeacute dokončeniacute je konec 983085 k mlaacutediacute patřiacute staacuteřiacute ke vzniku

11



zaacutenik k životu smrt Zviacuteře vaacutezaneacute svyacutem myšleniacutem k přiacute983085

tomnosti neznaacute a netušiacute smrt jako něco hroziacuteciacuteho mu v bu983085doucnu Znaacute jen strach ze smrti v okamžiku umiacuteraacuteniacute Ale

člověk jehož myšleniacute se osvobodilo od pouta nyniacute a zde a

těkaacute hloubajiacutec o včerejšku a ziacutetřku o jednotě minulosti

a budoucnosti znaacute konec předem a zaacuteležiacute na hloubce jeho

by to st i a je ho sv ět ov eacuteh o naacutezo ru zd a st ra ch z něh o př ek on aacute

nebo ne Podle staroheleacutenskeacute baacuteje kteraacute se předpoklaacutedaacute v Ili adě byl Achill es svou ma tk ou po st av en před vol bu zdasi přeje život dlouhyacute nebo kraacutetkyacute plnyacute činů a slaacutevy Achilles

zvolil druhyacuteČlověk byl 983085 a je 983085 přiacuteliš povrchniacute a zbabělyacute aby snesl

skutečnost pomiacutejivosti všeho živeacuteho Zahaluje se do sveacutehorůžově rudeacuteho optimismu pokroku na nějž v zaacutesadě nikdonevěřiacute zakryacutevaacute tuto skutečnost literaturou a schovaacutevaacute seza ideaacutely aby nic neviděl Ale pomiacutejivost vznik a zaacutenik jeforma všeho skutečneacuteho od hvězd jejichž osud je pronaacutes nevypočitatelnyacute až k prchaveacutemu hemženiacute na teacuteto pla983085

netě Život jednotlivce 983085 ať je to zviacuteře rostlina nebo člověk 983085 je stejn ě pom iacuteji vyacute ja ko naacute ro dů a ku lt ur Ka žd eacute stvo ře niacute pr o983085padaacute zkaacuteze každaacute myšlenka každyacute čin zapomenutiacute Všudetušiacuteme daacutevno zanikleacute běhy dějin vymřelyacutech kultur s velkyacutemiosudy Ruiny byacutevalyacutech děl vymřelyacutech kultur ležiacute před na983085šima očima K hybriditě Promeacutetheově kteryacute se chaacutepe nebesaby podřiacutedil božskeacute moci člověku patřiacute paacuted Co maacute zname983085nat tento žvaacutest o věčnyacutech vymoženostech lidstva

Světoveacute dějiny vyhliacutežejiacute docela jinak než jak sniacute našedoba Dějiny člověka měřeny dějinami rostlinneacuteho a zviacute983085řeciacuteho světa na teacuteto planetě nemluvě o trvaacuteniacute hvězdnyacutech

světů jsou kraacutetkeacute znamenajiacute prudkyacute vzestup a paacuted v roz983085meziacute několika tisiacuteců let cosi zcela bezvyacuteznamneacuteho v osuduZemě Pro naacutes však kdo jsme se zde narodili představujiacutetragickou velikost a siacutelu A my lideacute 20 stoletiacute vidouce se983085stupujeme Naše schopnost vidět dějiny psaacutet dějiny je jen

12

znameniacute ktereacute prozrazuje že cesta klesaacute dolů Jen na vr983085cholu vysokeacute kultury při jejiacutem přechodu k civilizaci nastu983085puje na okamžik tento dar pronikaveacuteho poznaacuteniacute

O sobě a pro sebe je bezvyacuteznamneacute jakyacute osud mezi zaacute983085stupy věčnyacutech hvězd maacute tato malaacute planeta kteraacute na kraacutetkyacutečas putuje svou drahou někde v nekonečneacutem prostoru ještě be zv yacutez namn ěj šiacute je co se na jejiacute m po vr ch u na paacute r ok am žikůhyacutebe Ale každyacute jednotlivec z naacutes o sobě a pro sebe nic

je na nev yacutesl ov ně kr aacutet kyacute oka mžik tr vaacute niacute života do to ho tohemženiacute vržen A proto je pro naacutes tento svět v maleacutem svě983085toveacute dějiny nad veškeru miacuteru důležityacute A je osudem kaž983085deacuteho jednotlivce že svyacutem narozeniacutem neniacute jen obecně vsazendo světovyacutech dějin ale že patřiacute do určiteacuteho stoletiacute určiteacutezemě určiteacuteho naacuteroda určiteacuteho naacuteboženstviacute určiteacuteho stavuN e m ů ž e m e volit zda chceme byacutet syny egyptskeacuteho rolniacutekaokolo roku 3000 př Kr perskeacuteho kraacutele nebo dnešniacuteho tu983085laacuteka Tomuto osudu 983085 nebo naacutehodě 983085 je nutno se podrobitOsud naacutes odsuzuje k postaveniacute miacuteněniacutem a vyacutekonům Ne983085

existuje člověk o sobě jak tlachajiacute filozofoveacute ale jen lideacuteurčiteacute doby miacutesta rasy osobniacuteho typu kteřiacute se prosazujiacutenebo podleacutehajiacute v boji s určityacutem danyacutem světem zatiacutemcokolem trvaacute božsky neuacutečastnyacute vesmiacuter Tento boj je život a

je to v Nie tzsch ov ě smy slu bo j z vůle k moc i hrubyacute neuacute983085prosnyacute boj bez milosti

13



Byacuteložravci a dravci

3

Neboť člověk je draveacute zviacuteře Bystřiacute mysliteleacute jakoMontaigne a Nietzsche to vždy věděli Potvrzuje to takeacute ži983085 votn iacute mo ud ro st st ar yacutec h pohaacute de k a přiacutes loviacute všech roln ickyacute chi nomaacutedskyacutech naacuterodů schoviacutevaveacute pochopeniacute velkyacutech znalcůlidiacute 983085 staacutetniacuteků vojevůdců obchodniacuteků soudců 983085 z vyacuteše bo983085hateacuteho života i zoufalstviacute ztroskotavšiacutech zlepšovatelů světaa pliacutesněniacute rozhořčenyacutech kněžiacute Jen slavnostně vaacutežniacute idealis983085tičtiacute filosofoveacute a jiniacute teologoveacute neměli odvahu přiznat co veskutečnosti v skrytu ducha dobře věděli Ideaacutely jsou zbabě983085lost A přece by bylo možno i z děl těchto autorů sestavitsbiacuterku vyacuteroků ktereacute jim o bestii člověku občas vyklouzly

Je třeba konečně začiacutet braacutet tento naacutezor vaacutežně Skepseposledniacute filosofickyacute postoj kteryacute je v tomto stoletiacute ještěmožnyacute a je ho hoden nepřipouštiacute jiacutež mluveniacute do praacutezdna

Avšak přece a praacute vě pr ot o se obr ac iacutem pr ot i naacute zorů m kt er eacuterozvinula přiacuterodniacute věda minuleacuteho stoletiacute Anatomickeacute po983085zorovaacuteniacute i systematiku fauny v souladu s jejich původemzcela ovlaacutedla materialistickaacute stanoviska Obraz těla jak se

jev iacute lids keacutemu oku a jen je mu naviacute c tě la roz řezaneacuteho che983085micky preparovaneacuteho a experimenty ztyacuteraneacuteho vede k sys983085teacutemu nehybnyacutech optickyacutech jednotlivin jak jej založil Linneacutea paleontologicky prohloubila Darwinova škola Vedle tohotosysteacutemu je však nutno uznat ještě jinyacute nesystematickyacute řaacuteddruhů života kteryacute se odhaluje jen neučeneacutemu spolužitiacute vn it řn ě ciacutet ěneacute př iacuteb uz no st i jaacute a ty ja k ji zn aacute kaž dyacute roln iacutekale takeacute každyacute pravyacute baacutesniacutek a umělec Systematiku tělesneacutestavby přenechaacutevaacutem zoologům a přemyacutešliacutem raději o fyzio983085gnomice 3 druhů zviacuteřeciacuteho života o druziacutech zviacuteřeciacutech dušiacute A od tud ply ne zcel a jin yacute řaacuted života nikoliv těla

3Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 1 kap 2 $ 49830855

14

Rostlina žije ačkoliv je živou bytostiacute jen v omezeneacutemsmyslu 4

Ve skutečnosti se žije v niacute a okolo niacute Ona dyacute983085chaacute ona se množiacute a přece je vlastně zcela jen dějištěmtěchto procesů ktereacute tvořiacute s procesy okolniacute přiacuterody se slu983085nečniacutem zaacuteřeniacutem a s kvašeniacutem v půdě ve dne v noci jednotuZ toho plyne že rostlina sama nemůže chtiacutet ani volit Vše seodehraacutevaacute s niacute a v niacute Nehledaacute stanoviště potravu ani ostatniacute

rostliny s nimiž plodiacute potomstvo Nepohybuje se nyacutebrž viacutetrteplo světlo pohybujiacute jiacute

Nad tento typ života se nyniacute pozvedaacutevaacute volně pohyblivyacuteživot zviacuteřete avšak ve dvou stupniacutech Všemi anatomic983085kyacutemi druhy od jednobuněčneacuteho polozviacuteřete až k plovouciacutemptaacutekům a kopytniacutekům prochaacuteziacute typ jehož život aby se udr983085žel je co se tyacuteče potravy odkaacutezaacuten k nepohybliveacutemu světurostlin Rostliny neutiacutekajiacute a nemohou se braacutenit

Nad niacutem pak vyrůstaacute druhyacute typ zviacuteřeciacuteho života kteryacutepředstavujiacute zviacuteřata žijiacuteciacute z jinyacutech zviacuteřeciacutech druhů zviacuteřata

jej ich ž ži vot sp oč iacutevaacute v zab iacutejeniacute Jejich kořist je velmipohyblivaacute sama bojuje a je bohatě obdařena lstivostiacute všehodruhu Takeacute tento typ se vyskytuje ve všech druziacutech sys983085teacutemu Každaacute kapka vody je bitevniacute pole a my kteřiacute maacutemestaacutele před očima boj na pevnině v teacute miacuteře že zapomiacutenaacutemena jeho samozřejmost ba i existenci pozorujeme dnes s uacutedě983085sem život vzaacutejemneacuteho zabiacutejeniacute fantastickyacutech tvorů mořskyacutechhlubin

Draveacute zviacuteře je nejvyššiacute forma volně pohybliveacuteho

života Znamenaacute maximum nezaacutevislosti na jinyacutech sebeod983085povědnosti osamělosti extreacutem nutnosti potvrzovat se ve viacute983085tězneacutem nebo zničujiacuteciacutem boji Znaacutemkou vysokeacute uacuterovnělidskeacuteho typu je skutečnost že patřiacute mezi dravaacute zviacuteřata

Byacuteložravec je svyacutem osudem zviacuteře ktereacute je kořistiacute a usi983085

luje uniknout sveacutemu osudu uacutetěkem bez boje Draveacute zviacuteře4Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 2 str 1 a naacutesl

15



vyt vaacute řiacute kořist Prvniacute život je podle sveacute nejvnitrnějšiacute pod983085staty defenzivniacute druhyacute ofenzivniacute tvrdyacute krutyacute ničivyacute Jižtaktika pohybu se lišiacute 983085 na jedneacute straně naacutevyk uacutetěku rychlyacute běh kli čkov aacuteniacute vy hyacute baacute niacute se skryacutev aacuten iacute se na dr uh eacute přiacutemyacutepohyb uacutetoku skok lva paacuted orla Existuje lest přelstiacutevaacuteniacute vestylu silneacuteho a slabeacuteho Chytraacute v lidskeacutem smyslu aktivněchytraacute jsou jen dravaacute zviacuteřata Byacuteložravci jsou ve srovnaacuteniacute

s nimi hloupiacute a to nejen holubi bez falše ale i nejušlech983085tilejšiacute druh y kopytniacute ků byacutek kůň jelen zviacuteřa ta kt eraacute jsouschopna bojovat jen ve slepeacute zuřivosti nebo v pohlavniacutem vzr uše niacute a ji na k se da jiacute och oči t a vod it ma lyacute mi dě tm i

K rozdiacutelu v pohybech přistupuje ještě vyacuteraznějšiacute rozdiacutel ve smys lovyacutech or gaacute nech A se smy sly se lišiacute ta keacute zp ůs obmiacutet svět O sobě a pro sebe žije každaacute bytost v přiacuterodě

v něj akeacute m okoliacute ať už ho poz oru je a daacute vaacute se mu pozorova tnebo ne Teprve tajemnyacutem a lidskyacutem rozumem nevysvětli983085telnyacutem vztahem mezi zviacuteřetem a jeho okoliacutem zprostředko983085

va nyacute m smy sly a pořaacuteda jiacutec iacutem rozum en vzn ikaacute z okoliacute pro

každou jednotlivou bytost okolniacute svět 5 Vyššiacute byacuteložravci jsou vedle sluchu ov laacutedaacuteni pře dev šiacutem čichem vyššiacute dravciale vlaacutednou okem Větřeniacute je vlastniacute smysl obrany Nos ciacutetiacutepůvod a vzdaacutelenost nebezpečiacute a daacutevaacute tiacutem pohybu uacutečelnyacutesměr uacutetěku pryč od něho

Oko draveacuteho zviacuteřete naopak udaacutevaacute ciacutel Již to že u vel983085kyacutech dravců stejně jako u člověka může byacutet paacuter očiacute fixo983085

vaacuten na jed inyacute bod okoliacute zn am en aacute spoutaacuteniacute kořisti V ne983085přaacutetelskeacutem pohledu je již oběti určen jejiacute neodvratnyacute osudskok přiacuteštiacuteho okamžiku Fixovaacuteniacute kupředu a paralelně za983085měřenyacutech očiacute znamenaacute ale toteacutež co vznik světa ve smyslu

ja k ho maacute člo věk sv ět a ja ko ob ra zu před jeho zrakem ja ko sv ět a nejen svět la a bar ev ale pře dev šiacutem perspekt iv niacute vz daacute le no st i pr os to ru v něm se nachaacutezejiacuteciacutech pohybů a

5 vi z Uumlxk uumlll Bio log isc he We lt an sc ha uu ng 1913 st r 67 a naacute sl

16

na určityacutech miacutestech spočiacutevajiacutech předmětů V tomto způ983085sobu viděniacute jak ho znajiacute jen nejušlechtilejšiacute dravci 983085 byacutelo983085žravci např kopytniacuteci majiacute stranou posazeneacute oči z nichžkaždeacute poskytuje jinyacute neperspektivniacute vjem 983085 je již obsa983085žena idea vlaacutednutiacute Obraz světa je okem ovlaacutedaneacute okoliacuteOko dravce určuje věci podle miacutesta a vzdaacutelenosti Znaacute hori983085zont Odměřuje v tomto bitevniacutem poli objekty a podmiacutenky

uacutetoku Mezi větřeniacutem a sliacuteděniacutem 983085 srncem a jestřaacutebem 983085 jetyacutež vztah jako mezi otrokem a paacutenem V širokeacutem klidneacutempohledu dravce spočiacutevaacute nekonečnyacute pocit moci pocit svo983085 body kt er aacute pryacute št iacute z převahy daneacute většiacute silou a jistotouže nebude ničiacute kořistiacute Svět je kořist a z teacuteto skutečnostikonec konců vyrostla lidskaacute kultura

Skutečnost vrozeneacute převahy jak navenek ke světu světlas jeho nekonečnou daacutelkou tak dovnitř k typu duše silnyacutechzviacuteřat se pak daacutele prohlubuje Duše metafyzickeacute něco copři tomto slově ciacutetiacuteme svou podstatou nepřiacutestupneacute žaacutedneacute

vědě bož skaacute ji sk ra v živeacutem těl e kt er aacute v ne uacuteč as tn eacutem světě

musiacute vlaacutednout nebo podlehnout co my lideacute ciacutetiacuteme jako duši v naacutes a jin yacutech je protipoacutel světelneacuteho světa kolem naacutes v němž lidskeacute myšl eniacute a tu šeniacute raacute do nach aacutez iacute světovou dušiDuše je vytištěna tiacutem silněji čiacutem osamělejšiacute je bytost čiacutemrozhodněji tvořiacute svět pro sebe proti všemu světu kolemsebe Co je protiklad duše lva Duše kraacutevy Byacuteložravci na983085hrazujiacute silnou individuaacutelniacute duši velkyacutem počtem staacutedem spo983085lečnyacutem ciacutetěniacutem a jednaacuteniacutem mas Ale čiacutem meacuteně kdo potřebuje

jin eacute tiacute m j e mocn ějš iacute Dra vec je kaž deacutem u ne př iacutetel em Nes tr piacute ve sveacutem rev iacuteru nik oho sob ě rov neacuteho 983085 zde maacute sveacute koř eny kr aacute983085lovskyacute pojem vlastnictviacute Vlastnictviacute je oblast v niacutež se vy983085

konaacutevaacute neomezenaacute moc kde se moc vybojovaacutevaacute braacuteniacute protisobě rovnyacutem viacutetězně potvrzuje Neniacute žaacutedneacute praacutevo na pouheacute vl as tnict viacute něčeho ale praacutevo svrchovaně něčiacutem vlaacutednout

Existuje etika dravce a byacuteložravce danaacute vnitřniacute formousmyslem a taktikou celeacuteho života Na tom nelze nic změnit je

17



to prostaacute skutečnost Je možneacute život zničit ale ne změnit je ho ty p Oc ho če neacute dr av eacute zviacute ře v za je tiacute 983085 př iacutek lady nab iacuteziacutekaždaacute zoologickaacute zahrada 983085 je duševně zmrzačeneacute globaacutelněnemocneacute vnitřně zničeneacute Existujiacute dravci kteřiacute dobrovolnězemřou hladem jsou983085li zajati Naopak byacuteložravci ochočeniacute v do maacute ciacute zv iacuteř at a se nič eho ne vzdaacute va jiacute

To je rozdiacutel mezi osudem byacuteložravců a dravčiacutem osu983085

dem Prvniacute jen hroziacute druhyacute takeacute daacutevaacute Prvniacute snižuje zmen983085šuje a vede ke zbabělosti druhyacute povznaacutešiacute mociacute a viacutetězstviacutemhrdostiacute a nenaacutevistiacute Prvniacute se trpiacute druhyacute je osudem sa983085myacutem Boj přiacuterody uvnitř proti přiacuterodě vně se již nepoci983085ťuje ve smyslu Schopenhauerovyacutech a Darwinovyacutech představo struggle for life jako ubohost ale jako velkyacute smysl ži983085 vo ta kt er yacute ho zušlechťuje 983085 tak myslel Nietzsche amorfati A člověk patřiacute k tomuto typu

4

Člověk neniacute žaacutednyacute od přiacuterody dobryacute a hloupyacute prosťaacute983085ček žaacutednaacute poloopice s technickyacutemi sklony jak ho popisovalHaeckel a maloval Gabriel Max 6 Na tuto karikaturu padaacute

je št ě ple bej skyacute st iacuten Ro us se au ův Na op ak je ho živ ot je ta kt i983085kou skvostneacuteho statečneacuteho lstiveacuteho a kruteacuteho dravce Žijeuacutetočně usmrcuje a ničiacute Pokud lze chce byacutet paacutenem

Je tedy technika skutečně staršiacute než člověk Přece jenne Mezi člověkem a všemi ostatniacutemi zviacuteřaty existuje ne983085smiacuternyacute rozdiacutel Technika zviacuteřat je technikou druhu Neniacute

6 Jen systematickaacute klasifikačniacute zběsilost omezenyacutech anatomů jej po983085stavila do bliacutezkosti opic a i to se dnes ukazuje jako předčasneacute a po983085

vrchniacute Nahleacute dněme do Klaats che jenž saacutem byl darwi nista ( Der Wer983085dengang der Menschheit 1920 str 29 a naacutesl) Praacutevě v systeacutemu stojiacutečlověk stranou a mimo veškeryacute řaacuted protože v mnoha rysech sveacute stavbytěla představuje primitivniacute v jinyacutech zase vyjiacutemečnyacute jev To se ale naacuteskdo uvažujeme o jeho ž i votě netyacutekaacute Svyacutem osudem duševně je člověkdravec

18

objevitelskaacute učenlivaacute ani schopnaacute vyacutevoje Včela od počaacutetku

sveacute existence stavěla sveacute uacutely staacutele stejně jako dnes a bude je

tak stavět dokud nevyhyne Uacutely k niacute patřiacute jako tvar křiacutedel

a zbarveniacute těla Jen anatomickeacute hledisko zoologů odděluje

stavbu těla a způsob života Vychaacuteziacuteme983085li z vnitřniacute formy

života miacutesto z formy těla je taktika života a členěniacute těla

je dn o a to teacute ž obojiacute je vyacuteraz jedineacute organickeacute skutečnosti

Druh je forma nikoliv viditelneacuteho klidu ale pohyblivosti

nikoliv existence ale aktivity Forma těla je forma činneacutehotěla

Včely te rm it i bobř i bu duj iacute sveacute po di vu ho dn eacute stavb y Mr a983085 venci zna jiacute pě stov aacuten iacute rost lin st av bu siln ic ot ro ct viacute a ved eniacute vaacutelky Peacuteč e o ml aacuteď ata st av ba pe vn os tiacute a pl aacuten ov it eacute po ch od y jso u u nich šir oce ro zvi nut y Vše co zn aacute člověk do saacutehl y ta keacute jed notl iv eacute zviacuteř eciacute formy Js ou to te nd en ce kt er eacute ja ko mož983085nosti vznikajiacute ve volně pohybliveacutem životě vůbec Člověk ne983085dosahuje žaacutedneacuteho vyacutekonu kteryacute by nebyl dosažitelnyacute životu

vc el ku A př es to vše chno to ne maacute s lids kou tec hni kou v po ds ta tě

co činit Druhovaacute technika je neproměnnaacute Vyjadřuje toslovo instinkt Protože zviacuteřeciacute myšleniacute věziacute v bezpro983085středniacutem nyniacute a zde a neznaacute minulost ani budoucnost ne983085znaacute zkušenost ani peacuteči Neniacute pravda že zviacuteřeciacute samičky pe983085čujiacute o svaacute mlaacuteďata Peacuteče je cit kteryacute předpoklaacutedaacute věděniacute dodaacutelky o tom co přijde jako je stud věděniacute o tom co byloZviacuteře neumiacute litovat ani zoufat Peacuteče o potomstvo je u něj

ja ko vše chno os ta tn iacute te mn yacute ne uvě do měl yacute pu d pro jev ujiacuteciacute se v mn oh a živ otniacutec h ty pe ch Pa t řiacute k druhu a ne k jednot983085liveacute bytosti Druhovaacute technika je nejen neproměnnaacute ale

takeacute neosobniacuteLidskaacute technika a jedině ona je však nezaacutevislaacute na životě

lidskeacuteho druhu Je to jedinyacute přiacutepad v celyacutech dějinaacutech životakdy jednotlivaacute bytost vystupuje z nutnosti druhu Jetřeba dlouho přemyacutešlet abychom pochopili nesmiacuternost teacuteto

19



skutečnosti Technika v životě člověka je vědomaacute sveacutevolnaacuteproměnlivaacute osobniacute objevitelskaacute Učiacute se a zlepšuje se Člo983085 věk se st al tvůrcem sveacute životniacute taktiky jež je jeho velikostiacutea osudem Vnitřniacute formu tohoto tvořiveacuteho života nazyacutevaacutemekulturou Člověk kul turu v lastniacute tvořiacute ji a jiacute trp iacute Vyacute tvoryčlověka jsou vyacuterazem jeho existence v personaacutelniacute formě

20

Vznik člověka ruka a naacutestroj

5

Od kdy existuje tento typ objevitelskeacuteho dravce To je st ej naacute ot aacutez ka ja ko od kdy exi stuj iacute lideacute 983085 Co je člověk

Čiacutem se stal člověkem

Odpověď zniacute vznikem ruky Ve světě volně pohybliveacutehoživota je ruka neporovnatelnaacute zbraň Srovnejme ji s tla-pou zobaacutekem rohy zuby ocasniacutemi ploutvemi jinyacutech bytostiacuteHmat se v niacute koncentruje v takoveacute miacuteře že je možno ji vedleorgaacutenů zraku a sluchu teacuteměř považovat za hmatovyacute orgaacutenRozlišuje nejen teplo a chladno pevnost a tekutost tvrdosta měkkost ale předevšiacutem vaacutehu tvar a miacutesto odporu kraacutetce

vě ci v pr os toru Tiacutem se však v niacute koncentruje činnostživota natolik že určuje celeacute drženiacute a chůzi těla Na světěneniacute nic co by se dalo s tiacutemto hmatovyacutem a činnyacutem orgaacute983085nem srovnat K oku dravce ktereacute ovlaacutedaacute svět teoreticky

přistupuje lidskaacute ruka jako praktickaacute vlaacutedkyně V po ro vn aacuten iacute s te mp em kos mic kyacutech pr ou dů mus el a ru ka

vz ni kn ou t naacutehle prudce jako blesk zemětřeseniacute jako všerozhodujiacuteciacute ve světoveacutem děniacute co tvořiacute epochy v nejvyššiacutemsmyslu Musiacuteme se ovšem v teacuteto otaacutezce odpoutat od naacute983085zorů minuleacuteho stoletiacute jak je nachaacuteziacuteme od Lyellovyacutech geo983085logickyacutech vyacutezkumů v pojmu evoluce Pomaleacute flegmatickeacutezměny odpoviacutedajiacute přirozenosti Angličanů ne však přiacuterodě Aby ji m do da li vě ro ho dn os ti vrha jiacute kole m seb e mil ion y let protože se v měřitelnyacutech časovyacutech obdobiacutech nic takoveacuteho ne983085objevuje Nemohli bychom však rozlišovat žaacutedneacute geologickeacute

vr st vy kd yb y od se be neb yly od dě le ny katastrofami ne983085znaacutemeacuteho původu a druhu a žaacutedneacute druhy fosilniacutech zviacuteřatkdyby se naacutehle nevynořily a neudržely se nezměněně aždo sveacuteho vymřeniacute O předciacutech člověka přes veškereacute paacutet983085raacuteniacute a anatomickeacute srovnaacutevaacuteniacute neviacuteme nic Od doby kdy se

21



objevily lidskeacute skelety je člověk takovyacute jakyacute je dnes Nean983085drtaacutelce lze spatřit na každeacutem lidoveacutem shromaacutežděniacute Je takeacutezcela nemožneacute aby se ruka vzpřiacutemenaacute chůze drženiacute hlavyatd vyviacutejely po sobě a nezaacutevisle na sobě Vše to je zde po983085hromadě a najednou 7 Světoveacute dějiny spějiacute od katastrofyke katastrově ať je můžeme chaacutepat či prokaacutezat nebo neDnes se tomu podle H de Vriese 8 řiacutekaacute mutace Je to vnitřniacute

proměna kteraacute naacutehle uchopiacute yšechny exemplaacuteře druhu bezpřiacutečiny samozřejmě jako vše ve skutečnosti Je to tajemnyacuterytmus skutečneacuteho

Ale nejen ruk a chů ze a po st oj člo věka mus ely vzni kno utnajednou nyacutebrž takeacute 983085 ruka a naacutestroj Neozbrojenaacute rukapro sebe samu je k ničemu Aby se mohla staacutet zbraniacute vy983085žaduje zbraň Jako se naacutestroj vytvořil z tvaru ruky tak na983085opak vznikla ruka z tvaru naacutestroje Je nemyslitelneacute chtiacutetobojiacute časově rozlučovat Je nemožneacute aby vyvinutaacute ruka byťi jen na kraacutetkyacute čas byla činnaacute bez naacutestroje Nejstaršiacute zbytkyčlověka a jeho naacuteřadiacute jsou stejně stareacute

Co se však zde dělilo ne časově ale logicky je tech983085nickyacute postup a to na vyacuterobu zbraně a na jejiacute použitiacuteExistuje technika stavby housliacute a technika hry na housleuměniacute stavby lodiacute a plachtěniacute zhotoveniacute luku a dovednosti

ve st ře lb ě Žaacute dn yacute jinyacute drave c nevoliacute zbraň Člověk ji všaknejen voliacute ale takeacute podle vlastniacute osobniacute uacutevahy vyraacutebiacute Tiacutemziacuteskal nesmiacuternou převahu jak vůči sobě rovnyacutem tak ostat983085niacutem zviacuteřatům a vůči celeacute přiacuterodě

7 Vůb ec ten to v yacutev oj Darwinist eacute řiacutekajiacute že vlas tnic tviacute tak vyacutetečneacutezbraně přiacuteznivě ovlivnilo způsob boje o existenci Ale vyacutehodou by bylateprve hotově vytvořenaacute ruka ruka chaacutepanaacute ve vyacutevoji 983085 a tento vyacutevoj

měl trvat celaacute tisiacuteciteliacute 983085 by byla neužitečnyacutem břemenem ktereacute by nutněpůsobilo opačně A jak si představiacuteme začaacutetek takoveacuteho vyacutevoje Jedosti pošetileacute věřit že tiacutemto lovem přiacutečin a uacutečinků ktereacute konec konců

jsou formami lidsk eacuteho myšleniacute a ne děniacute světa lze pron ik nout do jehotajemstviacute

8Die Mutationstheorie (1901 1903)

22

Bylo to osvobozeniacute z tlaku druhu cosi jedinečneacuteho v děj inaacute ch veš kereacuteho života na teacute to pl an et ě Jiacute m vznikl člo983085

věk Svůj čin nyacute živo t dov edl k vysok eacutemu st up ni nezaacutevi slo sti

na podmiacutenkaacutech života Druhovyacute instinkt se vyznačuje vše983085

mohoucnostiacute Myšleniacute a promyšleneacute jednaacuteniacute jednotlivce se

však od něh o odl ouč ilo a tiacute m se os vob od il o z po ut dr uh u

Tato svoboda je svoboda volby Každyacute vyraacutebiacute svou vlastniacute

zbraň podle vlastniacute obratnosti a vlastniacute uacutevahy Mnoheacute naacutelezynepodařenyacutech a odhozenyacutech kusů svědčiacute dodnes o obtiacutežnosti

tohoto počaacutetečniacuteho promyšleneacuteho jednaacuteniacute

Jestliže jsou si kusy přesto tak podobneacute že podle nich

983085 velmi pochybenyacutem praacutevem 983085 rozlišujeme kultury jakoscheuleacuteen a solutreacuteen a všemi pěti kontinenty 983085jistě nepraacute983085 vem 983085 podl e to ho zavaacutediacute me časovaacute srov naacuteniacute pak to ply nez toho že osvobozeniacute od naacutetlaku druhu působiacute napřed jen

ja ko velk aacute možnost a je ze začaacutetku velice vzdaacuteleno skuteč983085neacutemu individualismu Nikdo si nechce hraacutet na originaacutelniacutehoPraacutevě tak maacutelo člověk mysliacute na to aby napodobil jineacute Každyacute

mysliacute a pracuje pro sebe život druhu je však tak mocnyacute že vyacutes led ek je př es to všu de po do bn yacute 983085 ja ko v po ds ta tě je št ědnes

K myšleniacute oka 983085 rozumneacutemu pohledu velkyacutech dravců983085 přistoupilo tak myšleniacute ruky Z prvniacuteho se od teacute dobyrozvinulo teoretickeacute uvažujiacuteciacute rozjiacutemajiacuteciacute myšleniacute přemyacuteš983085leniacute moudrost z druheacuteho myšleniacute praktickeacute činneacute chyt983085rost vlastniacute inteligence Oko paacutetraacute po přiacutečině a uacutečinkuruk a pracuj e podle principů pro stře dku a uacutečelu Zda je něcouacutečelneacute nebo neuacutečelneacute 983085 hodnotiacuteciacute soud činneacuteho 983085 nemaacute

s pravdivyacutem a nepravdivyacutem hodnotami uvažovaneacuteho s prav983085dou co činit Uacutečel je skutečnost vztah přiacutečiny a uacutečinku jepravda 9 Tak vznikly různeacute způsoby myšleniacute lidiacute pravdy 983085kněžiacute učenců filosofů 983085 a lidiacute skutečnosti 983085 politiků voje983085

9Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 1 kap 2 $ 16 diacutel 2 kap 3 $ 6

23



vů dc ů ob ch od niacute ků Od teacute do by do dn es je roz kazu jiacutec iacute uka 983085zujiacuteciacute v pěst sevřenaacute ruka vyacuterazem vůle Odtud pochaacuteziacute vy kl aacuted aacuten iacute z ruk opis u a tv ar u ruk y Od tu d jso u rů zn eacute slovniacuteobraty o těžkeacute ruce dobyvatele šťastneacute ruce obchodniacuteka od983085tud určovaacuteniacute duševniacutech znaků podle zločineckeacute a uměleckeacuteruky

Rukou zbraniacute a osobniacutem myšleniacutem se člověk stal tvo983085řivyacutem Vše co činiacute zviacuteřata zůstaacutevaacute v raacutemci jednaacuteniacute druhua neobohacuje jejich život Avšak člověk tvořiveacute zviacuteře roz983085šiacuteřil po světě bohatstviacute objevitelskeho myšleniacute a činu ktereacutemu daacutevaacute praacutevo nazyacutevat svoje kraacutetkeacute dějiny světovyacutemi dě983085

ji na mi a sveacute okoliacute po va žo vat za l id st vo s celou zbyacute vaj iacuteciacutepřiacuterodou jako pozadiacutem objektem a prostředkem

Jednaacuteniacute mysliacuteciacute ruky nazyacutevaacuteme čin Činnost nastaacutevaacutes existenciacute zviacuteřat činy teprve s existenciacute člověka Nic neu983085kazuje vyacuterazněji tento rozdiacutel než zapaacuteleniacute ohně Člověk vidiacute983085 přiacutečina a uacutečinek 983085 jak oheň vznikaacute Vidiacute to takeacute mnohaacute

zviacuteřata Ale jedině člověk vymysliacute 983085 uacutečel a prostředek 983085postup jak ho vytvořit Žaacutednyacute jinyacute čin nepůsobiacute takovyacutemdojmem tvořivosti jako čin Promeacutetheův Jeden z nejnezvyk983085lejšiacutech nejmocnějšiacutech nejzaacutehadnějšiacutech jevů přiacuterody 983085 blesklesniacute požaacuter vulkaacuten 983085 vyvolaacutevaacute člověk k životu proti všiacute přiacute983085rodě Jak asi působil na duši prvniacute pohled na plamen kteryacutečlověk saacutem zapaacutelil

6

Mocnyacutem působeniacutem svobodneacuteho vědomeacuteho individu983085aacutelniacuteho činu kteryacute se pozvedl z uniformniacuteho pudoveacuteho ma983085soveacuteho jednaacuteniacute rodu se nyniacute utvořila vlastniacute lidskaacute duše ve sr ov naacuteniacute s du še mi jin yacutech drav ců velmi os aměl aacute s hr dyacute mzaacutedumčivyacutem pohledem věděniacute o sveacutem vlastniacutem osudu ne983085 vaacuteza nyacute m po ci te m moc i v pěs ti nav ykl eacute činu každ eacuteho ne př iacute983085telem zabiacutejejiacuteciacute nenaacutevidějiacuteciacute rozhodnutaacute k viacutetězstviacute nebo

24

smrti Tato duše je hlubšiacute a viacutece naplněna utrpeniacutem než dušektereacutehokoliv zviacuteřete Stojiacute v nesmiřitelneacutem protikladu k ce983085leacutemu světu od něhož se odloučila svou vlastniacute tvorbou Jeto duše buřiče

Nejstaršiacute člověk hniacutezdiacute osaměle jako dravyacute ptaacutek Pokud vy tv aacuteř iacute z vl as tn iacute r od in y sme čku děje se to v nejvolnějš iacute

formě Neniacute ještě řeč o kmenech natož o naacuterodech Smečka je naacute ho dn aacute tl up a něko lik a muž ů kt eř iacute spo lu praacutevě neb oju jiacutes ženami a dětmi bez společneacuteho ciacutetěniacute v uacuteplneacute svobodě bez my Je to st aacuted o pouhyacutech ex empl aacuteř ů dr uh u

Duše tohoto silneacuteho osamělce je veskrze vaacutelečnickaacute ne983085důvěřivaacute žaacuterlivaacute na vlastniacute moc a kořist Znaacute nejen patosjaacute ale takeacute meacute Znaacute opojeniacute pocitem když nůž řeženepřaacutetelskeacute tělo když pach krve a steacutenaacuteniacute pronikajiacute k tri983085umfujiacuteciacutem smyslům Ještě i v městech pozdějšiacutech kultur ciacutetiacute

v sobě ob ča s kaž dyacute sk utečnyacute muž spiacuteciacute žaacute r to ho to pr ad u983085ševna Nic ze žalostnyacutech zjištěniacute že je něco užitečneacute že to

šetřiacute praacuteci Ještě meacuteně z bezzubyacutech pocitů soucitu smiacuterutouhy po klidu Zato velkaacute pyacutecha na to jak daleko je obaacute983085 vaacuten obdivovaacuten nen aacutevi děn pr o svou siacutelu a ště st iacute a to uh a popomstě na všem ať to jsou živeacute bytosti nebo věci co teacutetopyacuteše byť jen svou existenciacute překaacutežiacute

A ta to du še po st up uje daacute l v ro stou ciacute m odc ize niacute pr ot iceleacute přiacuterodě Zbraně všech dravců jsou přirozeneacute jen oz983085 br oj en aacute pěs t člověka s uměl e vy ro be no u promyš len ou zvo983085lenou zbraniacute jiacute neniacute Zde začiacutenaacute uměniacute jako protipo983085

jem př iacuterody Každyacute technickyacute postup člověka je uměniacute a vždy se ta k naz yacuteva l ať je to umě niacute stř el by z luk u jiacutez dy ne bo vaacutele čneacute umě niacute uměniacute sta vby vlaacutedy ob ět iacute a věštby mal iacuteřea veršotepce vědeckeacuteho experimentovaacuteniacute Uměleacute protipřiacute983085rodniacute je každeacute lidskeacute diacutelo od zažehnutiacute ohně až k vyacutekonůmktereacute se jako vlastniacute uměniacute tak označujiacute ve vysokyacutech kultu983085raacutech Přiacuterodě bylo vyrvaacuteno přednostniacute praacutevo tvořivostiSvobodnaacute vůle je akt vzpoury nic jineacuteho Tvořivyacute člo983085

25



věk vystou pi l ze sva zku př iacuter od y a každyacutem nov yacutem tv oř eniacute mse jiacute vzdaluje daacutel a nepřaacutetelštěji To jsou jeho světoveacute dě983085

ji ny děj iny ne us taacute le po kra čuj iacutec iacuteho os udov eacuteho ro zdvoj eniacutelidskeacuteho světa a vesmiacuteru dějiny buřiče kteryacute odrostl suknisveacute matky a pozvedaacutevaacute proti niacute ruku

Začiacutenaacute tragedie člověka neboť přiacuteroda je silnějšiacute Člo983085 věk na niacute z ů s t aacute v aacute zaacutevis lyacute přes vše saacutem zů st aacutev aacute jejiacutem vyacute983085

tvorem Všechny velkeacute kultury jsou ve stejneacute miacuteře poraacutežkyNa bojišti zůstaacutevajiacute jako oběti celeacute rasy vnitřně rozrušeneacute azlomeneacute propadleacute neplodnosti a duchovniacute rozervanosti Bojproti přiacuterodě je beznadějnyacute přesto se bude veacutest až do konce

26

Druhyacute stupeň řeč a podnikaniacute

7

Jak dlouho trval věk ozbrojeneacute ruky to je od kdy exis983085tujiacute lideacute neviacuteme Počet let je takeacute bez vyacuteznamu přestožese dnes ještě hodnotiacute vysoko Nejednaacute se o miliony ani ne

o mnoho statisiacuteciletiacute přece jen ale musel uplynout značnyacutepočet tisiacuteciletiacute

Nyniacute přichaacuteziacute druhaacute epochaacutelniacute proměna stejně prudkaacute amocnaacute od zaacutekladu přetvaacuteřejiacuteciacute lidskyacute osud jako prvniacute opětpravaacute mutace ve shora vysvětleneacutem smyslu Prehistorickeacute baacute daacute niacute ji daacute vn o zpozorova lo Věci ktereacute ležiacute v naši ch mu983085zeiacutech ukazujiacute naacutehle skutečně jinou tvaacuteř Objevujiacute se hliněneacutenaacutedoby stopy rolnictviacute a chovu dobytka jak se to dostinepečlivě a přiacuteliš moderně nazyacutevaacute stavba chyacutešiacute hroby naacute983085znaky dopravy Ohlašuje se novyacute svět technickeacuteho myšleniacutea jednaacuteniacute Z muzejniacuteho hlediska založeneacuteho přiacuteliš povrchně

a na pouheacutem pořaacutedaacuteniacute naacutelezů se rozlišuje staršiacute a mladšiacutedoba kamennaacute paleolit a neolit Toto děleniacute minuleacuteho sto983085letiacute vzbuzuje daacutevno nespokojenost a již celaacute desetiletiacute exis983085tujiacute pokusy nahradit je něčiacutem jinyacutem Vyacuterazy jako mezolitmio983085 mixoneolit dokazujiacute že staacutele ještě věziacuteme v pouheacutempořaacutedaacuteniacute objektů a proto nemůžeme pokročit Nepromě983085ňuje se naacuteřadiacute ale člověk Ještě jednou dějiny člověka lze

odhalovat jen z duše

Tuto mutaci lze dosti přesně datovat asi paacutetyacutem tisiacuteci983085letiacutem př Kr 1 0 Nejpozději o dvě tisiacuteciletiacute později již za983085čiacutenajiacute vysokeacute kultury v Egyptě a Mezopotamii Vidiacuteme že

tempo dějin nabyacutevaacute tragickyacutech rozměrů Předtiacutem hraacutela tisiacute983085ciletiacute sotva nějakou roli nyniacute je důležiteacute každeacute stoletiacute Valiacuteciacutese kaacutemen se zběsilyacutemi skoky bliacutežiacute k propasti

Na zaacutekladě vyacutezkumů de Geera Reallex d Vorgeschichte diacutel 2(Diluvialchronologie)

27



Co se udaacutelo Pronikneme983085li hlouběji do tohoto noveacutehosvěta forem uvidiacuteme brzo velmi spletiteacute a komplikovaneacute sou983085 vis los ti Vše chny zmiacute něneacute te chn iky se navz aacutej em př ed pokl aacute983085dajiacute Drženiacute ochočenyacutech zviacuteřat vyžaduje setiacute krmiva setba asklizeň krmnyacutech plodin existenci tažnyacutech a naacutekladniacutech zviacute983085řat ta opět stavbu ohrad každyacute druh staveb vyacuterobu a trans983085port stavebniacutech hmot doprava soumary a lodě

Co je na tom všem duševně převratneacuteho Odpověď zniacuteplaacutenovitaacute činnost mnoha osob Až doposud žil každyacute člo983085

věk svů j vlas tn iacute život vyr aacuteb ěl saacute m svou zb ra ň saacutem usku 983085tečňoval svou taktiku v denniacutem boji Nikdo nepotřebovaldruheacuteho To se naacutehle změnilo Noveacute postupy trvaly dlouhaacuteobdobiacute možnaacute leacuteta 983085 pomysleme na cestu od paacutedu stromůaž k odjezdu z nich postaveneacute lodě 983085 a praacutevě tak překonaacutevaly

velk eacute vz daacutele nost i Ro zp ad aacutev al y se v řa du pře sně us po řaacute da 983085nyacutech jednotlivyacutech aktů a ve skupiny vedle sebe provaacuteděnyacutechuacutekonů Tyto postupy jako celky ale předpoklaacutedajiacute jako ne983085postradatelnyacute prostředek slovniacute řeč

Řeč ve větaacutech a slovech nemohla vzniknout dřiacuteve nebopozději musela tedy jako všechno rozhodujiacuteciacute vzniknout rychlea sice v těsneacute souvislosti s novyacutem způsobem lidskeacute činnostiTo lze dokaacutezat

Co je řeč 11 Bezpochyby postup jehož uacutečelem je sděleniacutečinnost provozovanaacute navzaacutejem mezi četnyacutemi lidmi a v časoveacutenaacuteslednosti Jazyk je jen abstrakce z teacuteto činnosti je to

vn it řn iacute 983085 gr am at ic kaacute 983085 forma mluvy vč etně slovniacutec h fore mMajiacute983085li skutečně nastat sděleniacute musiacute se tato forma šiacuteřit amiacutet jisteacute trvaacuteniacute Ukaacutezal jsem dřiacuteve 1 2 že řeči ve větaacutech před983085

chaacutezely jednoduššiacute formy sděleniacute 983085 znameniacute pro oči signaacutelygesta varovnaacute a hrozebnaacute zvolaacuteniacute 983085 ktereacute vesměs zůstaacutevajiacute

11K naacutesledujiacuteciacutemu viz Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 2 kap 2 1 naacuterody rasy jazy ky

12 Tamteacutež

28

k podpoře řeči ve větaacutech dodnes jako jejiacute melodie přiacutezvuk ja ko mimika poh yby ruk ou v dnešniacutem piacutesmu pak ja ko in983085terpunkce

Přesto je plynulaacute řeč svyacutem obsahem něco noveacuteho OdHamanna a Herdera se staacutele znovu klade otaacutezka po jejiacutem

vzniku Jes tl iže naacute s všechny odp ovědi až po dnešn iacute dny ne983085uspokojily znamenaacute to že otaacutezka byla špatně postavenaNeboť původ slovniacute řeči nelze hledat v samotneacute činnosti mlu983085

veniacute Tak mysle li roma nt ic i vzd aacutele ni sk ut eč nost i ja ko vždykteřiacute řeč odvozovali z prapoezie lidstva 983085 nebo ještě na983085

viacutec řeč byla prabaacutesněniacute lidiacute byla myacutetem lyrikou a zaacuteroveňmodlitbou zatiacutemco proacuteza byla jen jejiacutem pozdějšiacutem poklesemk obecneacute potřebě Pak by ovšem musela vnitřniacute forma řečigramatika logickaacute vyacutestavba vět vypadat docela jinak Praacutevěsamorostleacute jazyky jako bantuskyacutech a tureckyacutech kmenů uka983085zujiacute zvlaacuteště zřetelně tendenci postihovat zcela jasnaacute ostraacuterozlišeniacute vylučujiacuteciacute neporozuměniacute 13

Toto pojetiacute svedlo racionalisty nepřaacutetele veškereacute roman983085tiky k jineacute zaacutekladniacute chybě jiacutež je staacutele v nich zafixovanyacutenaacutezor že věta vyjadřuje soud nebo myšlenku Sediacutece zapsaciacutemi stoly hloubajiacute o sveacutem vlastniacutem myšleniacute a psaniacute983085 pak se jim zdaacute uacutečelem řeči myšlenka Protože dbajiacutena to aby seděli sami zapomiacutenajiacute pro mluveniacute na slyšeniacutepro otaacutezku na odpověď pro jaacute na ty Řiacutekajiacute řeč a miacuteniacuteproslov přednaacutešku pojednaacuteniacute Jejich naacutezor na vznik řeči jemonologickyacute a proto falešnyacute

Spraacutevně položenaacute otaacutezka nezniacute jak ale kdy vznikla slovniacuteřeč Většinou špatně chaacutepanyacute nebo přehliacuteženyacute uacutečel řeči po983085

chaacuteziacute z doby od ktereacute se tiacutemto způsobem totiž plynulemluvilo A uacutečel se objevuje zcela jasně ve formě tvořeniacute vět

Až to teacute miacutery že v mnohyacutech jazyc iacutech se vě ta staacutevaacute slovniacute ne983085stvůrou v niacutež vše co se maacute řiacuteci se vyjadřuje podle pravidel uspořaacuteda983085nyacutemi předponami a přiacuteponami

29



Řeč neprobiacutehaacute monologicky nyacutebrž dialogicky řady vět ne983085plynou jako proslov ale mezi viacutece lidmi jako rozhovor Uacutečelneniacute v porozuměniacute tomu o čem se přemyacutešliacute nyacutebrž ve vzaacute983085

je mn eacutem dorozuměniacute otaacutezkou a odpovědiacute Jakeacute jsou tedypůvodniacute formy řeči Nikoliv soud vyacuterok ale rozkaz vyjaacute983085dřeniacute poslušnosti ujištěniacute otaacutezka přitakaacuteniacute popiacuteraacuteniacute Jsouto věty ktereacute se staacutele obracejiacute na někoho jineacuteho původně

ji stě zcela kr aacutet keacute Uděl ej to Hot ovo Ano Zač ni Slova ja kooznačeniacute pojmů 14 vyplyacutevajiacute teprve z uacutečelu vět takžeslovniacute zaacutesoba loveckeacuteho kmene je od začaacutetku zcela jinaacute nežosady pěstitelů dobytka nebo pobřežniacuteho obyvatelstva pla983085 viacuteciacute ho se na moři Pů vo dn ě byla řeč ob tiacute žn aacute čin nos t 1 5 jistěse řiacutekalo jen to nejnutnějšiacute Ještě dnes je rolniacutek mlčenlivyacute vesrovnaacuteniacute s měšťaacutekem kteryacute naacutesledkem sveacuteho zvyku mluvitneumiacute držet uacutesta a z nudy žvaniacute a konverzuje jakmile nemaacuteco dělat a ať už maacute co řiacuteci nebo ne

Původniacute uacutečel řeči je vykonaacuteniacute činu podle zaacuteměru časumiacutesta prostředků Nejdůležitějšiacute je jasneacute jednoznačneacute po983085chopeniacute a z obtiacutežnosti byacutet srozumitelnyacute vyložit jinyacutem svou vůli vz nik aacute te ch ni ka gr am at ik y te ch ni ka tv oře niacute vět a vět 983085nyacutech způsobů spraacutevnyacutech povelů otaacutezek odpovědiacute tvořeniacuteslovniacutech třiacuted na zaacutekladě praktickyacutech nikoliv teoretic983085kyacutech zaacuteměrů a ciacutelů Teoretickeacute přemyacutešleniacute nemělo na vzniku vě tn eacute řeči žaacutednyacute pod iacutel Všec hna mluv a je pr akti ckeacute pov ahya vychaacuteziacute z myšleniacute ruky

14 Pojem je uspořaacutedaacuteniacute věciacute stavů činnostiacute do třiacuted ktereacute majiacute prak983085tickou obecnost Majitel koniacute neřiacutekaacute kůň ale klisna bělouše nebohřiacutebě vraniacuteka lovec neřiacutekaacute divokeacute prase ale kanec bachyně letošaacutek

A jis tě se teprve dospěliacute naučili plynule mluvit jak o zase mnohempozději psaacutet

30

8

Kolektivniacute činnost lidiacute nazyacutevaacuteme podnikaacuteniacute Řeč a pod983085nikaacuteniacute se navzaacutejem předpoklaacutedajiacute stejnyacutem způsobem jakodřiacuteve ruka a naacutestroj Řeč jako rozhovor maacute svou vnitřniacutegramatickou formu rozvinutou při provaacuteděniacute podniků a zvykpodnikaacuteniacute se ziacuteskaacutevaacute z metody myšleniacute ktereacute je spojeneacute

s mluveniacutem Neboť mluvit znamenaacute myslet a sdělovat se ji nyacute m Je983085li mlu ven iacute čin nost pak je to duchovniacute činnostsmyslovyacutemi prostředky Jeho bezprostředniacute spojeniacute s fy983085sickyacutem jednaacuteniacutem se velmi brzo staacutevaacute postradatelneacute Neboťto noveacute co nyniacute od 5 tisiacuteciletiacute př Kr vytvaacuteřiacute epochu jepraacutevě myšleniacute duch rozum nebo jak chceme nazyacutevat to cose řečiacute emancipovalo od spojeniacute s činnou rukou a vystupujenyniacute vůči duši a životu jako moc pro sebe Čistě duchovniacuteuvažovaacuteniacute vyacutepočet kteryacute se zde naacutehle a rozhodně ob983085

jev uje a vše měn iacute způ sob uj e že sp olečn aacute čin nos t uacuteči nku je jako jed not a jako by něco činil obr Nebo jak to ironicky

vyj ad řuj e Mefistofeles ve Fa us to vi

Šest hřebců miacutet983085li dovedu jic h siacutely zvaacute t se myacutem i mohoua pak se tryskem rozjedu

ja k měl bych čt yř me ci tm a no hou

(Překlad O Fischera)

Dravec člověk chce svoji převahu vědomě zvyšovat da983085leko za hranice sveacute tělesneacute siacutely Sveacute vůli po většiacute moci musiacute

ale za to obětovat jeden důležityacute rys sveacuteho individuaacutelniacutehoživota Myšleniacute vyacutepočet většiacuteho uacutečinku je to hlavniacuteZ laacutesky k němu je srozuměn se vzdaacutet trochy sveacute osobniacute svo983085 bod y Vn it řn ě zů st aacutev aacute j is tě nezaacutevislyacute Žaacuted nyacute kro k v děj inaacutech

31



vša k nelze vziacute t zp ět Čas a te dy živ ot nejsou zvratneacute Jed983085nou navyklyacute na kolektivniacute činno st a na jejiacute uacutespěchy zapl eacutetaacutese člověk staacutele pevněji do těchto osudovyacutech vazeb Podni983085kaveacute myšleniacute pronikaacute čiacutem daacutel hlouběji do života duše Člo983085 věk se st aacutev aacute ot ro ke m sveacute myš lenk y

Krok od použiacutevaacuteniacute osobniacutech naacutestrojů ke kolektivniacutemupodnikaacuteniacute se vyznačuje nesmiacuternyacutem růstem umělosti po983085

stupů Praacutece s umělyacutemi laacutetkami hrnčiacuteřstviacute tkaniacute pleteniacute je št ě mn oh o neř iacutekaacute ačkoliv je mn oh em odušev něl ejš iacute a tvo983085řivějšiacute než vše dřiacutevějšiacute Nad četneacute postupy o nichž nemů983085žeme nic vědět však vynikajiacute některeacute ktereacute zanechaly stopya vyznačujiacute se mocnou myšlenkovou silou Jsou to přede983085

všiacutem ty kt er eacute vyro st ly z myš lenky o stavbě Znaacuteme užz teacuteto doby dlouho před znalostiacute všech kovů doly na pazou983085rek v Belgii Anglii Rakousku Siciacutelii a Portugalsku ktereacute

jso u vyb ave ny ša ch ta mi a štol ami vě tr aacuten iacutem a vyacuted ře vou Pra983085covalo se v nich s naacuteřadiacutem z jeleniacutech parohů 16 V ranně ne983085olitickeacute době existovaly silneacute vztahy mezi Portugalskem se983085

ve ro zaacute pa dn iacutem Španě ls kem a Bret an iacute kdy se obchaacutezela jižniacuteFrancie a mezi Bretaniacute a Irskem Tyto vztahy předpoklaacute983085dajiacute pravidelnou lodniacute dopravu a tedy stavbu vyacutekonnyacutechplavidel neznaacutemeacuteho druhu Ve Španělsku existujiacute megalitoveacutestavby z mohutnyacutech opracovanyacutech kamenů a s kryciacutemi des983085kami o vaacuteze většiacute než 100 000 kg ktereacute musely byacutet dopravo983085 vaacuten y z velkeacute daacute lk y a na sveacute miacutesto vsa zovaacuten y nez naacutemou tech983085nikou Uvědomujeme si jakeacute je k takoveacutemu podnikaacuteniacute nutneacutepřemyacutešleniacute co porad dozoru rozkazů měsiacuteců a let dlou983085hyacutech přiacuteprav k ziacuteskaacuteniacute a převezeniacute materiaacutelu k časoveacutemua prostoroveacutemu rozděleniacute uacutekolů navrženiacute plaacutenů přejiacutemaacuteniacute

a řiacutezeniacute praciacute Jak dlouheacute předběžneacute přemyacutešleniacute vyžadujepodniknutiacute plavby na šireacutem moři ve srovnaacuteniacute s vyacuterobou pa983085zourkoveacuteho nože Již sklaacutedaciacute luk kteryacute se vyskytuje na

16 Reall d Vorgeschichte diacutel I (Bergbau)

32

španělskyacutech skalniacutech obrazech teacuteto doby vyžaduje ke sveacute

vyacuterobě ze šlachoveacute hmoty roh oviny a urč ityacutech dřev kom pli 983085

kovanyacute postup kteryacute trvaacute 5 983085 7 let A objev vozu jak

velmi nai vně řiacute kaacutem e co př ed po kl aacuted aacute za přemyacute šle niacute poř i983085

zovaacuteniacute a činnostiacute počiacutenaje uacutečelem cesty a způsobem jiacutezdy

volb ou a st av bo u silnice na niacutež většinou nikdo nemysliacute

přes obstaraacuteniacute nebo vypěstovaacuteniacute tažnyacutech zviacuteřat až k uacuteva983085

haacutem o velikosti a druhu naacutekladu jeho zajištěniacute o řiacutezeniacute apřiacutestřešiacute

Dalšiacutem zcela jinyacutem světem tvorby vychaacutezejiacuteciacutem z myš983085lenky o plozeniacute je pěstěniacute rostlin a zviacuteřat jiacutemž člověknapodobuje měniacute zlepšuje a znaacutesilňuje tvůrkyni přiacuteroduJakmile tehdy začal pěstovat rostliny miacutesto aby je sbiacuteral

ji stě je zač al ta keacute věd omě př et vaacute ře t pr o sveacute uacutečely Naacutel ezyrozhodně patřiacute k druhům ktereacute se divoce rostouciacute nevysky983085tujiacute A nejstaršiacute naacutelezy zviacuteřeciacutech kostiacute dokazujiacuteciacute nějakouformu drženiacute dobytka dokumentujiacute již naacutesledky domestifi983085kace kteraacute byla jistě čaacutestečně chtěnaacute a dosaženaacute pěstěniacutem1 7 Pojem kořisti dravce se rozlišuje nejen položeneacute zviacuteře jekořist a vlastnictviacute nyacutebrž již volně se pasouciacute divokeacute staacutedo1 8 ať už se o něj pečuje nebo ne 1 9 Někomu naacuteležiacute něja983085keacutemu kmeni nebo loveckeacute tlupě a ten braacuteniacute svoje praacutevo na

je ho vyk oři sťo vaacuteniacute Př iv edeniacute do za jet iacute k cho vnyacute m uacuteče lům ktereacute pře dpoklaacuted aacute pěstovaacuteniacute krmiva se nyniacute staacutevaacute jedniacutemz mnoha způsobů vlastněniacute

Dokaacutezal jsem že vznik ozbrojeneacute ruky měl za naacutesledeklogickeacute odděleniacute dvou postupů vyacuteroby a použitiacute zbraněPraacutevě tak vede nyniacute podnikaacuteniacute řiacutezeneacute řečiacute k odděleniacute čin983085

Hilzheimer Natuacuterliche Rassengeschichte der Haussaacuteugertiere(1926)Jako dnes divokaacute zvěř našich lesůJeště v 19 stoletiacute sledujiacute indiaacutenskeacute kmeny velkaacute staacuteda bizonů jako

dodnes gaučoveacute v Argentině staacuteda skotu kteraacute jsou soukromyacutem vlast983085nictviacutem Nomaacutedstviacute vzniklo zčaacutesti tiacutemto způsobem z usazenosti

33



nosti myšleniacute a ruky Při každeacutem podnikaacuteniacute lze rozlišit

vy m yacute š len iacute a vykonaacutevaacuteniacute a od nynějška je vyacutekon praktic983085keacuteho myšleniacute prvniacute a nejdůležitějšiacute Existuje praacutece kteraacute

ve d e a pr aacutec e kt er aacute se pro vaacuted iacute to se staacutevaacute pro všechnynastaacutevajiacuteciacute časy zaacutekladniacute technickou formou celeacuteho lidskeacutehoživota 20 Ať se jednaacute o lov vysokeacute nebo stavbu chraacutemu o vaacute983085lečneacute nebo zemědělskeacute podnikaacuteniacute založeniacute firmy nebo staacutetu

karavanniacute průvod povstaacuteniacute nebo i o nějakyacute zločin 983085 vždyzde musiacute byacutet napřed podnikavaacute objevitelskaacute hlava kteraacutemaacute ideu řiacutediacute provaacuteděniacute rozkazuje a rozděluje uacutekoly kraacutetcehlava zrozenaacute k vedeniacute jinyacutech kteřiacute k tomu zrozeni nejsou

Ve věku po dn ik aacuten iacute řiacutezen eacuteho řečiacute exi stu jiacute te dy nejen dv adruhy technik ktereacute se od stoletiacute ke stoletiacute staacutele ostřeji oddě983085lujiacute ale takeacute dva druhy lidiacute ktereacute se lišiacute svyacutem nadaacuteniacutem pro

je dn u z nich Při každeacutem postupu existuje technika vedeniacutea jinaacute technika provaacuteděniacute ale praacutevě tak samozřejmě existujiacuteod přiacuterody ti kdo rozkazujiacute a ti kdo poslouchajiacute

subjekty a objekty politickeacute nebo hospodaacuteřskeacute čin983085

nosti Tato zaacutekladniacute forma lidskeacuteho života kteryacute se stalod teacuteto proměny mnohotvaacuternyacutem může byacutet odstraněna zase

jen ži vot em sam yacute m

Dodejme že je protipřirozenaacute a umělaacute 983085 ale takovaacute jepraacutevě kultura Může byacutet osudně neblahaacute a občas se ta983085kovou skutečně stala protože si někteřiacute usmysleli že ji lze bez ohled u na jejiacute neo třes it el nou reaacutelnost uměle odstra983085nit Vlaacutednout veacutest rozhodovat je uměniacute obtiacutežnaacute technikakteraacute jako každaacute jinaacute předpoklaacutedaacute vrozeneacute nadaacuteniacute Jen diacutetě

věřiacute že kraacutel chod iacute sp aacutet s ko ru no u a po dl id eacute vel kom ěst ma r983085xisteacute literaacuteti věřiacute o hospodaacuteřskyacutech vůdciacutech něco podob983085

neacuteho Podnikaacuteniacute je praacutece kteraacute ručniacute praacuteci teprve umož983085ňuje Stejně je objevovaacuteniacute vymyacutešleniacute vypočiacutetaacutevaacuteniacute zavaacute983085děniacute novyacutech postupů tvořivaacute činnost nadanyacutech hlav po niacutež

20 Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 2 kap 5 $2 4

34

provaacuteděciacute činnost netvořivyacutech nutně teprve naacutesleduje Sem

patřiacute trochu staromoacutedniacute rozdiacutel mezi geniem a talentem Ge983085

nius je 983085 verbaacutelně 2 1 tvořivaacute siacutela světlaacute jiskra v individuaacutel983085

niacutem životě kteraacute se zaacutehadně objeviacute a zhasne v proudech ge983085

neraciacute a naacutehle široce osvětliacute věk Talent je nadaacuteniacute pro daneacute

jed not liveacute uacutekoly ktereacute se k sil neacutemu uacutečin ku rozviacute jiacute tradic iacute

učeniacutem cvičeniacutem a drezurou Talent aby mohl byacutet použit

předpoklaacutedaacute genia ne obraacuteceně

Existuje přirozenyacute rozdiacutel mezi lidmi kteřiacute jsou zrozeni

k vlaacutednutiacute a k službě mezi vůdci života a jiacutem vedenyacutemi

Tento rozdiacutel je zde a ve zdravyacutech dobaacutech a pospolitostech ho

každyacute bezděčně uznaacutevaacute jako skutečnost i když ve stoletiacutech

uacutepadku mnoziacute usilujiacute aby ho popiacuterali nebo neviděli Avšak

praacutevě tlachy o přirozeneacute rovnosti všech znamenajiacute že je

zde třeba něco daacutele dokazovat

9

Řečiacute řiacutezeneacute podnikaacuteniacute nyniacute doprovaacuteziacute mocnaacute uacutejma svo983085 bod y st ar eacute svo body dr av eacuteh o zviacute řet e 983085 jak pro vůdce takpro vedeneacuteho Je to sevřeniacute činneacuteho života do pevnyacutech fo983085rem existence umožňujiacuteciacute byacutet ve formě pro podniky všehodruhu S kolektivniacute činnostiacute nastaacutevaacute rozhodujiacuteciacute krok od or983085ganickeacute k organizovaneacute existenci od života v přiacuterodniacutechk životu v umělyacutech skupinaacutech od smečky k naacuterodu kmeni

stavu a staacutetuZ dravčiacutech bojů mezi jednotlivci se staacutevaacute vaacutelka podni983085

kaacuteniacute kmene proti kmeni s vůdci a družinami s organizo983085 vanyacute mi pochody př ep ad y a bi tv am i Ničeniacute po ra že neacute ho se

měniacute v zaacutekon kteryacute je podmaněneacutemu uložen Lidskeacute praacutevo je vždy praacutevo silnějšiacuteho ktereacute maacute slabšiacute povinnost poslou983085chat 2 2 a toto praacutevo je983085li mezi kmeny chaacutepaacuteno jako trvajiacuteciacute

21 Pochaacute ziacute z latinskeacuteho genius m užskeacute plodiveacute siacutely22 Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 2 kap 1 $ 15 kap 4 $6

35



je miacuter Takovyacute miacuter existuje takeacute uvnitř kmene aby seuchovaly jeho siacutely k dispozici pro uacutekoly navenek staacutet je

vn it řniacute po ř aacuted ek naacutero da pro vně jš iacute uacuteč el Staacutet je formamožnost zatiacutemco dějiny naacuteroda jsou jeho skutečnost 2 3 Dějiny jsou ale v dřiacutevějšiacutech dobaacutech stejně jako dnes ději983085nami vaacutelek Politika je jen prozatiacutemniacute naacutehražka vaacutelky bojem

duchovniacutemi zbraněmi Muži naacuteroda jsou původně toteacutež co je ho vojsko Charakter svobodneacuteho dravce přechaacuteziacute v pod983085statnyacutech rysech z jednotlivce na organizovanyacute naacuterod zviacuteře

s jedinou dušiacute a mnoha rukama 2 4 Vlaacutedniacute vaacutelečnaacute adiplomatickaacute technika majiacute tyteacutež kořeny a ve všech dobaacutech

hlubokou vnitřniacute přiacutebuznostExistujiacute naacuterody jejichž silnaacute rasa si uchovala charak983085

ter draveacuteho zviacuteřete naacuterody lupičskeacute dobyvatelskeacute naacuterodypaacutenů milovniacuteků boje proti lidem ktereacute hospodaacuteřskyacute bojproti přiacuterodě přenechaacutevajiacute jinyacutem aby je zpustošily a podro983085 bily si je S pl av bo u je součas neacute pi raacute ts tv iacute s no maacute ds kyacute m živo983085

tem přepady obchodniacutech silnic s rolnictviacutem jeho znevolněniacute vaacutel ečn ick ou šl echt ou Neboť s organizaciacute za uacutečelem podnikaacuteniacute se rozlučuje takeacute

politickaacute a hospodaacuteřskaacute straacutenka života směr k moci neboke kořisti Vznikaacute nejen členěniacute uvnitř naacuterodů podle jejichčinnosti na bojovniacuteky a řemeslniacuteky naacutedeniacuteky a rolniacuteky aletakeacute organizace celyacutech kmenů pro jedno jedineacute hospodaacuteřskeacutepovolaacuteniacute Musely tehdy již existovat loveckeacute pasteveckeacute ze983085mědělskeacute kmeny vesnice horniacuteků hrnčiacuteřů a rybaacuteřů politickeacuteorganizace naacutemořniacuteků a obchodniacuteků A tedy takeacute dobyvatel983085skeacute naacuterody bez hospodaacuteřskeacute praacutece Čiacutem tvrdšiacute je boj o moc a

kořist tiacutem užšiacute a přiacutesnějšiacute je spoutanost jednotlivce praacutevema naacutesiliacutem V kmene ch toh oto ra nn eacuteh o ty pu zn am en aacute je dn ot li vyacute ži 983085

vot maacute lo ne bo vů be c nic Uv ěd om me si jen 983085 umožňuj iacute naacute m23 Tamteacutež24 A jen s jedinou hlavou ne mnoha

36

to např islandskeacute saacutegy 983085 že při každeacute plavbě přes mořese vraacutetila jen čaacutest lodiacute že při každeacute velkeacute stavbě zahynulaznačnaacute čaacutest pracovniacuteků že celeacute kmeny v době sucha vymřelyhladem 983085 zaacuteležiacute jen na tom aby zbyliacute daacutele reprezentovaliduši celku Počet se rychle znovu obnoviacute Jako zničeniacute senepociťuje zaacutenik jednotlivce nebo skupin ale vyhasnutiacute or983085ganizace přiacuteslušneacuteho my

V teacutet o ro st ou ciacute vzaacutej emneacute zaacutev isl ost i spoč iacutevaacute ti ch aacute a hlu983085 bo kaacute po ms ta př iacuter od y na by to st i kt er aacute jiacute vyrv al a vyacutesad utvořivosti Malyacute tvůrce proti přiacuterodě revolucionaacuteř ve světěživota se stal otrokem sveacute tvorby Kultura souhrn umě983085lyacutech osobniacutech sebe sama tvořiacuteciacutech životniacutech forem se rozviacutejiacute v kleci jejiacutež mřiacuteže j sou pr o tut o nezaacute vis lou duš i tě sn eacute Dr av eacutezviacuteře ktereacute z ostatniacutech bytostiacute učinilo domaacuteciacute zviacuteřata aby

je pr o seb e vykoř ist il o chyt ilo sa mo seb e D ů m člověka jetoho velkyacutem symbolem

A je jiacutem ta keacute ro st ou ciacute po če t v něm ž se jed no tl iv ec zt raacute ciacute

ja ko be zv yacutez na mn yacute Neb oť sk uteč no st že se ob yv at el stvo zn aacute983085sobuje patřiacute k těm uacutečinkům lidskeacuteho podnikaveacuteho duchaktereacute majiacute nejtěžšiacute důsledky Kde se toulala smečka o něko983085lika stech hlav sediacute nyniacute naacuterod desetitisiacuteců 25 Sotva ještěexistujiacute lidupraacutezdneacute prostory Naacuterod hraničiacute s naacuterodem apouhaacute skutečnost hranice meze vlastniacute moci draacuteždiacute stareacuteinstinkty k nenaacutevisti uacutetoku a zničeniacute Hranice každeacuteho druhutakeacute duchovniacute je smrtelnyacutem nepřiacutetelem vůle k moci

Neniacute pravda že lidskaacute technika šetřiacute praacuteci Patřiacute k pod983085statě měniacuteciacute se osobniacute lidskeacute techniky v protikladu k dru983085hoveacute technice zviacuteřat že každyacute objev obsahuje možnost a

nutnost novyacutech objevů že každeacute splněneacute přaacuteniacute probouziacutetisiacutec jinyacutech každyacute triumf nad přiacuterodou draacuteždiacute k ještě vět983085šiacutemu Duše dravce je nenasytnaacute jeho vůle neuspokojitelnaacute V tomt o zp ůs ob u života spo čiacute vaacute prok le tiacute ale ta keacute vel iko st

25 A tiacutesniacute se dnes miliony

37





Zaacutevěr vzestup a konec strojoveacute kultury

Kultura ozbrojeneacute ruky měla dlouhyacute dech a zmocnilase celeacuteho lidstva jako druhu Kultury řeči a podnikaacuteniacute 983085 bylo jich několik ktereacute lze zřetelně rozlišit 983085 tyto kultury

počiacutenajiacuteciacuteho duševniacuteho protikladu mezi osobnostiacute a masouducha kteryacute se stal panovačnyacute a jiacutem znaacutesilněneacuteho životase zatiacutem zmocnily vždy jen čaacutesti lidskeacuteho světa a jsou dnespo několika tisiacuteciletiacutech daacutevno všechny vyhasleacute a rozloženeacuteCo nazyacutevaacuteme přiacuterodniacutemi naacuterody a primitivy jsou jenzbytky živeacuteho materiaacutelu ruiny dřiacutevějšiacutech oduševnělyacutech fo983085rem struska z niacutež zmizel žaacuter vznikaacuteniacute a zanikaacuteniacute

Z teacuteto půdy vyrůstajiacute od roku 3000 př Kr tu a tam vy so keacute ku lt ury 2 6 kultury v nejužšiacutem a největšiacutem smysluz nichž každaacute vyplňovala dosud jen malyacute prostor povrchuZemě a trvala sotva jedno tisiacuteciletiacute To je tempo posledniacutechkatastrof Každeacute desetiletiacute něco znamenaacute každyacute jednotlivyacuterok maacute tvaacuteř Jsou to světoveacute dějiny v nejvlastnějšiacutem nej983085naacuteročnějšiacutem smyslu Tato skupina vaacutešnivyacutech životniacutech běhůnalezla jako svůj symbol a svůj svět město oproti vsipředchaacutezejiacuteciacuteho stupně kamenneacute město jako přiacutebytek zcelauměleacuteho od mateřskeacute půdy odloučeneacuteho života kteryacute se stalzcela protipřiacuterodniacute město myšleniacute bez kořenů přitahujiacuteciacutek sobě a spotřebovaacutevajiacuteciacute proudy života venkova 2 7

Tam vznikaacute společnost 2 8 se svyacutem městskyacutem uspořaacute983085daacuteniacutem 983085 šlechtou kněžstvem měšťany 983085 proti hrubeacutemusedlaacutectvu jako uměleacute stupňovaacuteniacute života 983085 neboť přiro983085

zeneacute děleniacute je na silneacute a slabeacute chytreacute a hloupeacute 983085 a jakosiacutedlo zcela zduchovněleacuteho kulturniacuteho vyacutevoje Tam vlaacutedne

2 6 Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 1 kap 2 $ 627 Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 2 kap 2 duše města28 Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 2 kap 4 $ 1 a 4

40

luxus a boha tst viacute To jsou pojmy ktereacute ti kdo jsoumimo ně zaacutevistivě odmiacutetajiacute chaacutepat Luxus však neniacute nic

jineacuteh o než ku lt ur a v nej naacuter očn ějš iacute for mě Vz po me ňme naPeriklovy Atheacuteny Bagdad Haacuterum al Rašiacuteda na rokoko Kul983085tura města je veskrze luxus ve všech vrstvaacutech a povolaacuteniacutechtiacutem bohatšiacute a zralejšiacute čiacutem je doba pozdějšiacute zcela umělyacute ať

se nyniacute jednaacute o uměniacute diplomacie vedeniacute života zdobeniacutepsaniacute a myšleniacute nebo hospodaacuteřskeacuteho života Bez hospodaacuteř983085skeacuteho bohatstviacute ktereacute se shromažďuje v maleacutem počtu rukou

je ta keacute b oh at st viacute vyacutetv ar nyacutech umě niacute du ch a vzn ešen yacutechmravů nemluvě o luxusu ve světovyacutech naacutezorech v teoretic983085keacutem miacutesto praktickeacutem myšleniacute nemožneacute Po hospodaacuteřskeacutemzchudnutiacute naacutesleduje ihned duchovniacute a uměleckeacute

A v to mt o smyslu jso u ta keacute techni ckeacute po stu py kte reacute vy983085zraacutevajiacute ve skupině těchto kultur duchovniacutem luxusem pozd983085niacutemi sladkyacutemi lehce zranitelnyacutemi plody rostouciacute umělosti azduchovněniacute Začiacutenajiacute stavbou egyptskyacutech hrobkovyacutech pyra983085

mid a sumerskyacutech chraacutemovyacutech věžiacute v Babylonii ktereacute vzni983085kaly v třetiacutem tisiacuteciletiacute př Kr hluboko na jihu a znamenalypouze viacutetězstviacute nad těžkou masou pokračujiacute přes podnikyčiacutenskeacute indickeacute antickeacute arabskeacute a mexickeacute kultury až v dru983085heacutem tisiacuteciletiacute po Kr na vysokeacutem severu k faustovskeacute kultuřekteraacute představuje viacutetězsviacute nad obtiacutežnyacutemi probleacutemy čistětechnickeacuteho myšleniacute

Tyto kultury vyrůstajiacute nezaacutevisle na sobě a v řadě kteraacute vede od jih u k sev eru Faus to vsk aacute zaacute pa do ev ro ps kaacute ku lt ur asnad neniacute posledniacute jistě je ale nejmohutnějšiacute nejvaacutešnivějšiacutea vnitřniacutem protikladem mezi dalekosaacutehlyacutem produchovněniacutem

a nejhlubšiacute duševniacute rozervanostiacute nejtragičtějšiacute ze všech Jemožneacute že ještě přijde mdlyacute opozdilec snad v přiacuteštiacutem tisiacute983085ciletiacute někde na rovině mezi Vislou a Amurem zde je však bo j mezi př iacuter od ou a člověke m kteryacute se prot i niacute vzep řel svouhistorickou existenciacute prakticky u konce

Nordickaacute krajina vychovala obtiacutežnostiacute životniacutech podmiacute983085

41



nek chladem staacutelou životniacute nouziacute sveacute lidskeacute pokoleniacute v tvr983085dou rasu s nejkrajněji zbystřelyacutem duchem s chladnyacutem žaacuteremnespoutaneacute vaacutešnivosti v boji s odvahou pronikaacuteniacute vpřed 983085s tiacutem co jsem nazval patosem třetiacute dimenze 2 9 Jsou to

je št ě je dn ou pr av iacute dravc i jejichž du še vniacute siacutela zaacutepa siacute o ne983085možneacute o zlomeniacute převahy organizovaneacuteho uměleacuteho životanad krviacute a jeho přeměnu ve službu o povzneseniacute osudu svo983085

bo dn eacute os ob no st i ke smyslu světa Vůle k moci vysmiacutevajiacuteciacutese všem hraniciacutem času a prostoru majiacuteciacute za vlastniacute ciacutel bez983085meznost nekonečno si podmaňuje celeacute světadiacutely zahrnujenakonec svyacutemi formami dopravy a zpravodajstviacute zeměkoulia proměňuje ji silou sveacute praktic keacute energie a nesmiacute rnos tiacutesvyacutech technickyacutech postupů

Na začaacutetku každeacute vysokeacute kultury se tvořiacute dva prastavyšlechta a kněžstvo jako začaacutetky společnosti nad rolnickyacutemživotem roviny 3 0 Tyto prastavy ztělesňujiacute ideje a sice idejektereacute se navzaacutejem vylučujiacute Šlechtic bojovniacutek dobrodruhžije ve světě skutečnostiacute kněz učenec filosof ve sveacutem světě

pravd Prvniacute trpiacute osud nebo jiacutem je druhyacute mysliacute v kauza983085litaacutech Prvniacute chce postavit ducha do služeb silneacuteho životadruhyacute svůj život do služby ducha Nikde nenabyl tento proti983085klad nesmiřitelnějšiacutech forem než ve faustovskeacute kultuře kdese pyšnaacute krev dravce naposledy vzepřela proti tyranii čis983085teacuteho myšleniacute Od boje mezi idejemi ciacutesařstviacute a papežstviacute ve12 a 13 stoletiacute až k bojům mezi silami vznešeneacute rasoveacutetradice 983085 kraacutelovstviacutem šlechtou vojskem 983085 a teoriemi plebej983085skeacuteho racionalismu liberalismu socialismu 983085 od francouzskeacuteaž k německeacute revoluci 983085 se staacutele znovu hledalo rozhodnutiacute

Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 1 kap 3 $ 2 a naacutesl kap 5 $ 3Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 2 kap 4 $ 2

42

11

V pln eacute veli kost i nac haacuteziacute me te nt o rozd iacutel v do bě vzes tu pu

faustovskeacute kultury mezi Vikingy krve a Vikingy duchaPrvniacute dosahujiacute v neuhasitelneacutem puzeniacute po nekonečnyacutech daacutel983085

kaacutech z vysokeacuteho severu roku 796 Španělska 859 vnitřniacuteho

Ruska 861 Islandu a v teacuteže době Maroka odtud Provence

a bliacutezkosti Řiacutema 865 přes Kijev (Kaenugard) Černeacuteho mořea Byzance 880 Kaspickeacuteho moře 909 Persie Osiacutedlujiacute okolo

roku 900 Normandii a Island okolo 980 Groacutensko objevujiacute

okolo roku 1000 severniacute Ameriku Roku 1029 jsou z Norman983085

die v dolniacute Itaacutelii a na Sicilii 1034 z Byzance v Řecku a Maleacute

Asii rok u 1066 dobyacutevaj iacute z No rm an di e Angl ii 31

Se stejnou smělostiacute a hladem po duchovniacute moci a kořistipronikajiacute nordičtiacute mniši 13 a 14 stoletiacute do světa technicko983085fyzikaacutelniacutech probleacutemů Zde neniacute nic z činu ciziacute zahaacutelčiveacute zvě983085davosti čiacutenskyacutech indickyacutech antickyacutech a arabskyacutech učencůNeniacute zde žaacutednaacute spekulace kteraacute by měla za ciacutel pouhou te983085

orii obraz o tom co nelze vědět Každaacute přiacuterodovědeckaacuteteorie je ovšem myacutetus rozumu o silaacutech přiacuterody a každaacute je

zcela zaacutevislaacute na přiacuteslušneacutem naacuteboženstviacute 32 Avšak zde a jenzde je teorie od začaacutetku pracovniacute hypoteacutezou3 3 Pracovniacutehypoteacuteza nepotřebuje byacutet spraacutevnaacute musiacute byacutet jen prak983085ticky použitelnaacute Nechce tajemstviacute světa kolem naacutes odha983085lovat ale donutit jej ke službě určityacutem uacutečelům Odtud po983085žadavek matematickeacute metody vytyacutečenyacute Angličany Gros983085setestem (nar 1175) a Rogerem Baconem (nar okolo 1210Němci Albertem Velikyacutem (nar 1193) a Witelem (nar 1220)Odtud experiment Baconova scientia experimentalis do983085

tazovaacuteniacute se přiacuterody mučidly paacutekami a šrouby 3 4

Experi98308531 K Th Strasser Wikinger und Normannen (1928)

K naacutesledujiacuteciacutemu Zaacuteniku Zaacutepadu diacutel 1 kap 633 Tamteacutež diacutel 2 kap 3 $1934 Tamteacutež diacutel 2 kap 5 $6

43



mentum enia solum certificat jak napsal Albert Velikyacute Jeto vaacutelečnaacute lest duchovniacuteho dravce Tito lideacute věřiacute že chtějiacutepoznaacutevat boha a přece chtějiacute jen izolovat uchopit uči983085nit použitelnyacutemi siacutely anorganickeacute přiacuterody neviditelnouenergii ve všem co se děje Faustovskaacute přiacuterodniacute věda a jenona je dynamikou oproti statice Reků a alchymii Arabů 3 5 Nezaacuteležiacute na laacutetkaacutech ale na silaacutech Masa sama je funkciacute ener983085

gie Grosseteste rozviacutejiacute teorii prostoru jako funkce světla Pe983085trus Peregrinus teorii magnetismu V jednom rukopise z roku1322 je nastiacuteněna kopernikaacutenskaacute teorie pohybu Země kolemslunce o padesaacutet let později Mikulaacuteš z Oresmu v De coeloet mundo zaklaacutedaacute tuto teorii jasněji a hlouběji než saacutem Ko983085perniacutek a v De differentia qualitatum předjiacutemaacute Galileovyzaacutekony paacutedu a Descartesovu geometrii souřadnic V bohu se

již ne sp at řu je vl aacutedce kt eryacute řiacuted iacute svě t ze sv eacuteho tr ůn u ale ne983085konečnaacute všude ve světě přiacutetomnaacute siacutela sotva ještě myšlenaacute

ja ko os ob niacute Byla to zv laacute št niacute bo ho sl už ba ten to expe ri me n983085taacutelniacute vyacutezkum tajemnyacutech sil zbožnyacutemi mnichy A jak řekl

staryacute německyacute mystik když sloužiacuteš bohu sloužiacute bůh toběByli již syti toho aby se spokojili se službou rostlin zviacute983085

řat otroků aby přiacuterodě loupili jejiacute poklady 983085 kovy kamenydřeva vlaacutekna vody v kanaacutelech a studniacutech 983085 překonaacutevali jejiacuteodpor plaveniacutem silnicemi mosty tunely a hraacutezemi Přiacuterodaměla byacutet pustošena nejen ve svyacutech laacutetkaacutech ale ujařmena

ve sv yacute ch si laacutech sam yacutec h měla otrocky sloužit aby znaacute983085sobila siacutely člověka Tato obrovskaacute a strašlivaacute myšlenka takciziacute všem jinyacutem je staraacute jako faustovskaacute kultura Technickeacutekonstrukce zcela noveacuteho typu nachaacuteziacuteme již v 10 stoletiacute JižRoger Bacon a Albert Velikyacute přemyacutešleli o parniacutech strojiacutech

parolodiacutech a letadlech A mnoziacute hloubali ve svyacutech klaacutešter983085niacutech celaacutech o perpetuu mobile 3 6

35 Tamteacutež diacutel 1 kap 6 $ 12Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 2 kap 5 stroj 983085 Epištola de Magnete Petra

44

Tato myšlenka naacutes nikdy neopustila Perpetuum mobile by bylo koneč nyacutem viacute tě zs tv iacutem na d bo he m či na d př iacuter od ou 983085

deus sive natura 983085 malyacute sebetvořiacuteciacute svět kteryacute se jako velkyacutepohybuje vlastniacute silou a poslouchaacute jen prst člověka Saacutempostavit svět saacutem byacutet bůh přibliacutežit se nedosažitelneacutemu ciacuteliperpetuu mobile co nejviacutec jak je možneacute 983085 to je faustovskyacuteobjevitelskyacute sen z něhož vychaacutezejiacute všechny naacutevrhy strojů

Pojem dravčiacute kořisti se domyacutešliacute do konce Ne to nebo ono ja ko oh eň kter yacute uk ra dl Pr omeacute th eu s ale svě t saacutem s tajem983085stviacutem sveacute siacutely jako kořistiacute maacute byacutet vnesen do stavby teacutetokultury Kdo neniacute posedlyacute touto vůliacute k všemohoucnosti nadpřiacuterodou musiacute ji pociťovat jako ďaacutebelstviacute nachaacutezet staacutele vestroji naacutestroj ďaacutebla a obaacutevat se ho Rogerem Baconem začiacutenaacutedlouhaacute řada těch kteřiacute zahynuli jako čarodějoveacute a kaciacuteři

Dějiny zaacutepadoevropskeacute techniky však postupujiacute kupředuOkolo roku 1500 začiacutenaacute Vasco de Gamem a Kolumbem novaacuteřada vikingskyacutech taženiacute Byly vytvořeny nebo dobyty noveacuteřiacuteše v zaacutepadniacute i vyacutechodniacute Indii a proud lidiacute nordickeacute krve 37

se vleacutevaacute do Ameriky kde kdysi přistaacuteli islandštiacute plavci Zaacute983085roveň pokračujiacute mohutneacute vikingskeacute cesty ducha Je objevenstřelnyacute prach a knihtisk Od Koperniacuteka a Galileiho pokračujiacuteobjevy nesčetnyacutech technickyacutech postupů jejichž smysl je izo983085lovat anorganickeacute siacutely z okolniacuteho světa a nechat je vykonaacutevatpraacuteci miacutesto zviacuteřat a lidiacute

Technika se s rostouciacutemi městy staacutevaacute měšťanskou Namiacutesto gotickeacuteho mnicha nastupuje světsky vzdělanyacute objevi983085tel vědouciacute kněz stroje Racionalismem se konečně viacutera v te ch ni ku st aacutev aacute s koro ma te ri al is ti ck yacutem naacute bo že ns tv iacutem te ch 983085nika je věčnaacute a nepomiacutejivaacute jako Bůh otec spasiacute lidstvo jako

Peregrina z r 126937 Neboť takeacute lideacute kteřiacute putovali ze Španělska Portugalska a Francie

byli jist ě z většiacute čaacutesti poto mci dobyv atelů ze stěho vaacuteniacute naacuter odů Zůstalopleacutemě ktereacute přetrvalo již Kelty Řiacutemany a Saraceacuteny

45



Syn osvětluje naacutes jako Duch svatyacute Jejiacutemi uctiacutevači jsou no983085 vodobiacute fil ist ři po kr ok u od La me tt ri eh o k Len ino vi

Ve sk ut eč no st i ne maacute vaacuteše ň ob jev ite le se svyacute mi důs led kyzcela nic společneacuteho Je to jeho osobniacute životniacute touha jehoosobniacute štěstiacute a utrpeniacute Chce prožiacutevat pro sebe triumf nadobtiacutežnyacutemi probleacutemy bohatstviacute a slaacutevu ktereacute mu přineseuacutespěch Zda je jeho objev užitečnyacute nebo neblahyacute tvořivyacute

nebo ničivyacute se ho nedotyacutekaacute i kdyby byl sto to od začaacutetku vě dě t Uacutečinky nějakeacute technickeacute vymoženosti lidstva všaknikdo nemůže předviacutedat nehledě k tomu že lidstvo ni983085kdy nic neobjevilo Chemickeacute objevy jako synteacuteza indiga a

v kr aacutet keacute do bě pr av dě po do bn ě obj ev umě leacute gum y roz ruš iacute ži983085 vo tn iacute po dm iacuten ky celyacutech zem iacute přen os el ekt řiny a využi tiacute vodn iacuteenergie znehodnotiacute stareacute uhelneacute oblasti Evropy včetně je983085

ji ch ob yv at el st va Přivedly takoveacute uacutevahy jedineacuteho objevi983085tele k tomu aby zničil sveacute diacutelo To bychom dravčiacute přiroze983085nost člověka znali špatně Všechny velkeacute objevy a podnikypovstaly z radosti silneacuteho člověka z viacutetězsviacute Jsou vyacuterazem

osobnosti a ne utilitaristickeacuteho myšleniacute mas ktereacute jen při983085hliacutežejiacute i kd yž důsled ky musiacute snaacutešet ať jsou jakeacutekoliv

A ty to důs le dk y jso u obro vsk eacute Ma laacute sk up in a roz enyacutech vů dců po dn ik at el ů a ob jev itelů nu tiacute př iacuter od u aby vyko na lapraacuteci kteraacute se měřiacute miliony a miliardami koňskyacutech sil a protiniacutež kvantum lidskeacute tělesneacute siacutely již neznamenaacute nic Tajem983085stviacutem přiacuterody rozumiacutem e stejně maacutelo jako dřiacuteve ale znaacuteme 983085pracovniacute hypoteacutezu ne pravdivou jen uacutečelnou s jejiacutež po983085mociacute nutiacuteme přiacuterodu aby poslouchala lidskyacute rozum nej983085slabšiacute stisknutiacute nějakeacuteho knofliacuteku nebo paacuteky Tempo objevůroste do fantastična a přece a přesto jak je nutno staacutele

znovu opakovat neušetřiacute se tiacutem nic z lidskeacute praacutece Početnutnyacutech rukou roste s počtem strojů protože technickyacute lu983085xus stupňuje 38 každyacute jinyacute druh luxusu a umělyacute život se

38 Srovnejme život dělniacuteka okolo roku 1700 a 1900 a životniacute postaveniacute

46

staacutevaacute staacutele umělejšiacute

Od objevu stroje nejlstivějšiacute ze všech zbraniacute proti přiacute983085rodě ktereacute jsou vůbec možneacute použiacutevajiacute podnikateleacute a ob983085

jev iteleacute mn ož stviacute ruk ou ktereacute po tř ebujiacute přede všiacute m na je ho vyacute rob u Pr aacutece strojů se vykonaacutevaacute anorganickou silou rozpiacute983085navostiacute paacutery nebo plynu elektřinou a teplem ktereacute se osvo983085 bozuje z uhl iacute ropy ne bo vody Tiacutem vša k neb ezpe čn ě vzrost lo

napětiacute mezi vůdci a vedenyacutemi Již si navzaacutejem nerozumějiacuteDřiacutevějšiacute podniky předkřesťanskyacutech tisiacuteciletiacute vyžadovaly chaacute983085pajiacuteciacute spolupraacuteci všech kteřiacute tak věděli a ciacutetili oč jde U teacutetočinnosti existoval určityacute druh kamaraacutedstviacute jako dnes přihonu nebo sportu Avšak již při velkyacutech stavbaacutech ve stareacutemEgyptě a Babylonii tomu tak nebylo Jednotlivyacute pracovniacuteknechaacutepal ciacutel ani uacutečel celeacuteho postupu Byl mu takeacute lhostejnyacutesnad ho nenaacuteviděl Praacutece jak to liacutečiacute vypraacutevěniacute o raacuteji nazačaacutetku bible byla prokletiacute Nyniacute však od 18 stoletiacute pra983085cujiacute nesčetneacute ruce na věcech o jejichž skutečneacute roli v ži983085 vot ě ta keacute vl as tn iacutem nevě diacute zhol a nic a na jejichž zd ar u se

ani v nejmenšiacutem vnitřně nepodiacutelejiacute Vzmaacutehaacute se duševniacute pus983085tota bezuacutetěšnaacute jednotvaacuternost bez vyacutešek a hloubek probouziacutese rozhořčeniacute 983085 proti životu nadanyacutech kteřiacute se narodilitvořivyacutemi Nikdo již nechce vidět a chaacutepat že vůdcovskaacutepraacutece je tvrdšiacute praacutece a že jeho vlastniacute život zaacutevisiacute na je983085

jiacutem zd ar u Zů st aacutev aacute jen po ci t že ta t o pr aacutece obšťastňujepovznaacutešiacute a obohacuje duši a proto vznikaacute vůči niacute nenaacutevist

12

Ve sk ut ečno st i ale ne mo ho u na os udu st ro joveacute tec hni ky

kteraacute se rozvinula z vnitřniacute duševniacute nutnosti a nyniacute dozraacutevaacutek dovršeniacute ke konci ani ruce ani hlavy nic změnit Stojiacutemednes na vrcholu kde začiacutenaacute paacuteteacute jednaacuteniacute Padajiacute posledniacute

městskeacuteho dělniacuteka vůbec s postaveniacutem rolniacuteka

47



rozhodnutiacute Tragedie se uzaviacuteraacuteKaždaacute velkaacute kultura j e tragedie dějiny lidstva jako celku

js ou tr ag ed ie Zlo čin neacute ro uh aacuten iacute a paacuted fau stov skeacute ho člov ěka js ou vš ak vět šiacute než vše chno co kdy viděli Ais chy los a Sh ak e983085speare Vyacutetvor se pozvedaacutevaacute proti tvůrci jako kdysi mikro983085kosmos člověk proti přiacuterodě tak se bouřiacute nyniacute mikrokosmosstroj proti nordickeacutemu člověku Paacuten světa se staacutevaacute otrokem

str oje Ten ho nutiacute naacutes a sice všechny bez vyjiacutemky ať to viacuteme a chce me ne bo ne jiacute t ve směru je ho dr aacuteh y Po ra že nyacute viacutet ěz je šiacutel enyacutem spo leč niacutek em vlečen k sm rt i

Na začaacutetku 20 stoletiacute vyhliacutežel svět na teacuteto maleacute pla983085netě takto skupina naacuterodů nordickeacute krve pod vedeniacutem An983085gličanů Němců Francouzů a Yenkeejů ovlaacutedaacute situaci Jejichpoliti ckaacute moc spočiacutevaacute v bo hat stv iacute a jejich bohatstviacute v siacuteleindustrie Ta je však vaacutezaacutena na existenci uhliacute Rozloženiacuterozhodujiacuteciacutech uhelnyacutech oblastiacute zajišťuje předevšiacutem germaacuten983085skyacutem naacuterodům teacuteměř monopol a vede k rozmnoženiacute obyva983085telstva ktereacute je v celyacutech dějinaacutech bez přiacutekladu Na uhelnyacutech

paacutenviacutech a v uzlech dopravniacutech cest ktereacute z nich vyzařujiacutese shromažďuje obro vskaacute lidskaacute masa kt eraacute je vypěstěnastrojniacute kulturou pracuje pro ni a z niacute žije Ostatniacute naacuterody 983085

jso u udr žov aacuteny ať v po do bě kolon iiacute ne bo zdaacutenl ivě nezaacutevi s983085lyacutech staacutetů v roli vyacuterobců surovin a odběratelů Toto rozdě983085leniacute zajišťujiacute bohatstviacutem industriaacutelniacutech zemiacute udržovaneacutearmaacutedy a loďstva ktereacute se v důsledku sveacute technickeacute vyspě983085losti samy staly stroji a pracujiacute na stisknutiacute prstem Opětse ukazuje hlubokaacute přiacutebuznost ba skoro identita politiky vaacutel ky a ho sp od aacuteř st viacute Stupeň vojenskeacute moci je zaacutevislyacute nauacuterovni průmyslu Průmyslově chudeacute země jsou chudeacute vů983085

be c tedy nemohou zaplatit žaacutedneacute vojsko a žaacutednou vaacutelkutedy jsou politicky bezmocneacute tedy jsou pracujiacuteciacute v nich vůd ci praacutev ě ta k ja ko vedeniacute ob je kty ho sp od aacuteř sk eacute pol it ikysvyacutech protivniacuteků

Masa provaacutedějiacuteciacutech rukou kteraacute hlediacute jedině zaacutevistivyacutem

48

pohledem malyacutech již nechaacutepe a neoceňuje39 stoupajiacuteciacute

hodnotu vůdcovskeacute praacutece maacutela tvořivyacutech hlav podnika983085telů organizaacutetorů vynaacutelezců inženyacuterů Nejmeacuteně se to zatiacutem

projevuje v praktickeacute Americe nejviacutece v Německu baacutesniacuteků

a myslitelů Mozky žvanilů a spisovatelů zamlžuje pošetilaacute

vě ta v še ch na kola se zasta viacute když to chce tv oj e sil naacute pa že

To ovšem může i kozel spadne983085li do stroje Avšak vynaleacutezat

tato kola a zaměstnaacutevat je aby se ona silnaacute paže mohlauživit mohou jen maacutelokteřiacute kdo se k tomu narodili

Psychologie těchto nepochopenyacutech a nenaacuteviděnyacutech smečkysilnyacutech osobnostiacute je jinaacute Znajiacute ještě pocit triumfu draveacutehozviacuteřete ktereacute držiacute v draacutepech škubajiacuteciacute se kořist pocit Ko983085lumba když na horizontě spatřil zemi pocit Moltkeho u Se983085danu když odpoledne z vyacutešiny Freacutenois pozoroval jak seuzaviacuteraacute kruh jeho artilerie u Illy a tiacutem dovršuje viacutetězstviacuteK těmto okamžikům vrcholům toho co člověk může pro983085žiacutet patřiacute chviacutele kdy velkaacute loď před očima sveacuteho budovateleopouštiacute dok nově vynalezenyacute stroj začiacutenaacute bezvadně pracovat

nebo se ze země zvedaacute prvniacute vzducholoďK tragice teacuteto doby však patřiacute že odpoutaneacute lidskeacute myš983085

leniacute již nemůže pochopit sveacute vlastniacute důsledky Technika sestala esoterickou jako vyššiacute matematika kterou použiacutevaacute jakofyzikaacutelniacute teorie kteraacute pronikla od abstrakciacute jevů až k čis983085tyacutem zaacutekladniacutem formaacutem lidskeacuteho poznaacuteniacute 40 Mechanizacesvěta dospěla do stadia nejnebezpečnějšiacuteho přepětiacute Obrazzemě s jejiacutemi rostlinami zviacuteřaty a lidmi se změnil Nesčetneacutedruhy zviacuteřat jako bizoni jsou zcela nebo skoro vyhubeny celeacutelidskeacute rasy jako severoameričtiacute Indiaacuteni a Australani teacuteměřzmizely V několika desetiletiacutech zmiziacute většina velkyacutech lesů

aby se změnily v novinovyacute papiacuter Tiacutem nastanou změny kli983085matu ktereacute ohroziacute zemědělstviacute celyacutech pospolitostiacute

39 Zaacutenik Zaacutepadu diacutel 2 kap 5 $740 Zaacute ni k Zaacutep adu diacutel 1 kap 6 $1498308515

49



Vše or ganick eacute po dl eacuteh aacute vz maacuteha jiacuteciacute se or ganizaci Umělyacutesvět pronikaacute přirozenyacute a otravuje jej Civilizace sama se stalastrojem kteryacute pracuje nebo chce pracovat strojově Jen se

je št ě mys liacute v koň skyacute ch sil aacutech Nikdo se už ne diacutevaacute na vodo 983085paacuted aniž by ho neposedla myšlenka na elektrickyacute proudNikdo už nevidiacute krajinu s pasouciacutemi se staacutedy aniž by ne983085myslel na využitiacute jejich zaacutesob masa kraacutesnou starou ručniacute

praacuteci sveacuteraacutezneacuteho obyvatelstva bez přaacuteniacute nahradit ji moder983085niacutem technickyacutem postupem Ať to maacute smysl nebo ne tech983085nickeacute myšleniacute vyžaduje sveacute uskutečněniacute Luxus stroje je

vyacutes led ek my šl enk ov eacuteho pu ze niacute St ro j je je ho posle dniacute dů sle 983085dek a symbol jako perpetuum mobile jeho tajnyacute ideaacutel Jeto duševně983085duchovniacute nikoliv vitaacutelniacute nutnost

Stroj začiacutenaacute namnoze odporovat hospodaacuteřskeacute praxi Všudese již hlaacutesiacute rozklad Stroj rušiacute svůj uacutečel množstviacutem a zjem983085něniacutem Automobil se ve velkyacutech městech miacutejiacute svyacutem uacuteče983085lem a člověk se rychleji pohybuje pěšky V Argentině naJaacutevě a jinde se prostyacute koňskyacute pluh malyacutech h ospod aacuteřů uka983085

zuje oproti velkyacutem motorům jako hospodaacuteřsky vyacutehodnějšiacutea znovu se prosazuje V mnoha tropickyacutech oblastech se stal ba re vn yacute rol niacutek se sv yacutem i pr im it iv niacute mi pr ac ov niacutemi me to da minebezpečnyacutem konkurentem moderniacutech technickyacutech plantaacutež983085niacutech podniků biacutelyacutech Praacutece biacuteleacuteho průmysloveacuteho dělniacuteka vestareacute Evropě a severniacute Americe začiacutenaacute byacutet problematickaacute

Mluvit o hroziacuteciacutem vyčerpaacuteniacute uhelnyacutech paacutenviacute v několikapřiacuteštiacutech staletiacutech a o jeho důsledciacutech jak bylo moacutedou v 19stoletiacute je pošetilost Bylo to materialistickeacute myšleniacute Nehleděk tomu že se již dnes ve velkeacutem rozsahu využiacutevajiacute jako anor983085ganickeacute rezervy energie ropa a vodniacute siacutela odhaliacute technickeacute

myšleniacute velmi brzo ještě zcela jineacute zdroje Vůbec takeacute nejdeo takovaacute časovaacute obdobiacute Zaacutepadoevropsko983085americkaacute technikaskončiacute dřiacuteve Jejiacute mohutnyacute vyacutevoj by žaacutednaacute povrchniacute okol983085nost jako nedostatek laacutetek nemohla zadržet Pokud je na

vyacuteš i myšlenka kteraacute v něm působiacute bude umět vždy vy983085

50

tvořit prostředky ke svyacutem uacutečelůmJak dlouho však bude na vyacuteši Jen k zachovaacuteniacute součas983085

neacuteho stavu technickyacutech postupů a zařiacutezeniacute na stejneacute uacuterovni je nu tn yacutec h ře kn ěm e 100 000 vyn ika jiacutec iacutech hla v or gani zaacute983085torů objevitelů inženyacuterů Musiacute miacutet značneacute dokonce tvořiveacuteschopnosti musiacute byacutet nadšeni svou věciacute a musiacute se s železnoupiacuteliacute a velkyacutemi naacuteklady ke sveacute profesi vzdělaacutevat Ve skuteč983085

nosti ale u většiny nejnadanějšiacutech mladyacutech lidiacute biacutelyacutech naacuterodů již pa de saacute t let př ev laacute daacute poci t ne chut i pr aacutev ě k těm to povolaacute983085niacutem Již děti si hrajiacute s technickyacutemi věcmi V městskyacutech vrst983085

vaacutech a ro di naacutech jejichž syn oveacute hla vně při chaacuteze jiacute v uacutev ahuexistovala zaacutemožnost tradice duchovniacutech povolaacuteniacute a zjem983085nělaacute kultura normaacutelniacute předpoklady pro vyacutechovu technickeacutehomyšleniacute tohoto zraleacuteho a pozdniacuteho produktu kultury

To se ve všech zemiacutech s velkyacutem a staryacutem průmyslemkaždyacutem desetiletiacutem staacutele vyacuterazněji měniacute Faustovskeacute myš983085leniacute začiacutenaacute byacutet techniky syto Šiacuteřiacute se uacutenava druh pacifismu v boj i pr ot i př iacuter od ě Lideacute se obrac ejiacute k př iacuter od ě bližšiacutem jed 983085

noduššiacutem životniacutem formaacutem miacutesto technickyacutech pokusů pěs983085tujiacute sport nenaacutevidiacute velkaacute města snažiacute se uniknout naacutetlaku be zducheacute činno st i ot ro ct viacute st ro je pr ůz ra čn eacute a st ud en eacute at983085mosfeacuteře technickeacute organizace Praacutevě lideacute se silnyacutem a tvoři983085 vyacutem na daacute niacute m se od vra ce jiacute od pr ak ti ck yacutec h pr ob leacute mů a vědk čisteacute spekulaci Opět se vynořuje okultismus a spiritismusindickaacute filozofie metafyzickeacute hloubaacuteniacute křesťanskeacuteho nebo po983085hanskeacuteho zabarveniacute tendence jimž se za časů darwinismuopovrhovalo Je to naacutelada Řiacutema v době Augustově Lideacuteznechuceniacute životem se uchylujiacute z civilizace do primitivniacutech

světadiacutelů k tulaacutectviacute sebevraždaacutem Začiacutenaacute uacutetěk rozenyacutech

vů dc ů od stroje Brzy budou k dispozici již jen talentidruheacuteho řaacutedu opozdilci velkeacute doby Všichni velciacute podnika983085teleacute zjišťujiacute u dorostu uacutebytek duchovniacutech kvalit Velkolepyacutetechnickyacute rozvoj 19 stoletiacute byl však možnyacute je n na zaacutekladěstaacutele rostouciacute duchovniacute uacuterovně Nejen uacutebytek již stagnace

51



je ne be zp eč naacute a př ed stav uj e zn am en iacute kon ce byť bylo za tiacute m je št ě př ip ra ve no k pr aacutec i jak eacuteko liv mn ož st viacute do bř e vyšk ole983085nyacutech rukou

Jakaacute je však situace Napětiacute mezi vedouciacute a provaacutedě983085nou praciacute dosaacutehlo katastrofaacutelniacuteho stupně Hospodaacuteřskaacute hod983085nota každeacute skutečneacute osobnosti vedouciacute praacutece a jejiacute vyacuteznam

vzr os tl y nat ol ik že vět šině zdo la již nejs ou vid iteln eacute a po983085chopitelneacute V praacuteci rukou je nyniacute naopak jednotlivec zcela

bez vyacute zn am u Je n po če t maacute je št ě ho dn ot u Vě domiacute teacute to ne983085změnitelneacute situa ce kterou vydražďujiacute otra vujiacute a z niacutežfinančně kořis tiacute egoističt iacute řečniacuteci a skribe nti je t ak bez983085uacutetěšneacute že vzpoura proti roli kterou stroj ne jeho ma983085

jit el přidělujiacute většině je lidsky pochopitelnaacute V nesčetnyacutechformaacutech od atentaacutetu přes staacutevku až k sebevraždě začiacutenaacuteodboj rukou proti sveacutemu osudu proti stroji proti or983085ganizovaneacutemu životu a nakonec proti všemu a všem Orga983085nizace praacutece celaacute tisiacuteciletiacute spočiacutevajiacuteciacute v pojmu kolektivniacutečinnosti 4 1 se svyacutem zaacutekladem rozdiacutelem vůdců a vedenyacutechhlav a rukou se totaacutelně rozklaacutedaacute Masa je ale jen negace

je to ne gac e po jm u organiz ace nic o sobě ži vota scho pn eacuteh o Voj sko bez dů st oj niacute ků je jen zb yt ečnyacute a zt ra ce nyacute hou f lidiacute 42 Spleť zřiacutecenyacutech cihel a želez již neniacute budova Vzpoura obchaacute983085zejiacuteciacute zemiacute hroziacute zničeniacutem možnosti technicko983085hospodaacuteřskeacutepraacutece Vůdci mohou prchnout ale vedeniacute lideacute kteřiacute se stalipřebytečnyacutemi budou ztraceni Jejich množstviacute znamenaacute je983085

jich sm rt

Třetiacute a nejtvrdšiacute symptom začiacutenajiacuteciacuteho zhrouceniacute spo983085čiacutevaacute v tom co bych nazval zradou na technice Jednaacutese o všeobecně znaacutemeacute věci ktereacute však dosud nikdo nevi983085děl v souvislostech ozřejmujiacuteciacutech teprve jejich osudnyacute smysl

41 viz str 28 a naacuteslSovětskeacute panstviacute se patnaacutect let nepokoušiacute o nic jineacuteho než vybudo983085

vat pod novyacutemi jmeacuteny politickou vojenskou a hospodaacuteřskou organizacikterou zničilo

52

Nesmiacuternaacute převaha v moci každeacuteho druhu jak hospodaacuteřskeacutetak politickeacute vojenskeacute a finančniacute kterou disponovala zaacute983085padniacute Evropa a severniacute Amerika v druheacute polovině minu983085leacuteho stoletiacute spočiacutevala na nesporneacutem monopolu průmyslu

Velkyacute pr ůmys l exi sto val v sou vis los ti s uhe lnyacute mi paacutenve mi

je n v těchto nordickyacutech zemiacutech Zbytek světa byl odby983085tovyacute prostor a koloniaacutelniacute politika působila pouze ve směru

oteviacuteraacuteniacute novyacutech odbytovyacutech a surovinovyacutech ne produkč983085niacutech oblastiacute Uhliacute bylo takeacute jinde ale využiacutet ho mohl jen

biacutelyacute inž enyacute r Byli js me je di nyacutemi vla stn iacutek y ne laacute te k ale me983085to d a mozků vyškolenyacutech k jejich použitiacute Na to m spo983085čiacutevaacute luxusniacute životniacute postaveniacute biacuteleacuteho dělniacuteka kteryacute maacute vesrovnaacuteniacute s barevnyacutem 4 3 kniacutežeciacute přiacutejmy což je okolnostna kterou ke sveacute zkaacuteze zapomněl marxismus Tato skuteč983085nost se dnes mstiacute neboť odtud pochaacuteziacute probleacutem nezaměst983085nanosti Vyacuteše mzdy biacuteleacuteho dělniacuteka dnes nebezpečnaacute jehoživotu spočiacutevaacute vyacutehradně na monopolu kteryacute kolem něhozřiacutedili vůdci průmyslu 44

V teacute to věci se sle paacute vůle k moc i na konc i stol etiacute začiacute naacutedopouštět rozhodujiacuteciacutech chyb Miacutesto aby se technickeacute vě983085děniacute zachovaacutevalo v tajnosti nabiacuteziacute se tento velkyacute poklad biacutelyacutech naacute ro dů ch vaacutestav ě slov em i piacute sme m na všech vys okyacute chškolaacutech Byli jsme hrdiacute na uacutediv Indů a Japonců Znaacutemeacuterozptylovaacuteniacute průmyslu vyplyacutevaacute takeacute z uacutevahy že se pro983085dukce musiacute přibliacutežit odběrateli aby se dociacutelily většiacute ziskyMiacutesto vyacutehradniacuteho exportu produktů začiacutenaacute export tajem983085stviacute postupů metod inženyacuterů a organizaacutetorů Přesiacutedlujiacute isami objeviteleacute Socialismus kteryacute je chtěl zapřaacutehnout dosveacuteho jha je vyhaacuteniacute Všichni barevniacute nahliacutežejiacute do tajem983085

stviacute našiacute siacutely chaacutepou se ho a využiacutevajiacute ho Japonci se stali43Pod barevnyacutemi rozumiacutem takeacute obyvatelstvo Ruska a čaacutesti jižniacute a

jihovyacutechodniacute EvropyDokazuje to již rozpětiacute mezi mzdou čelediacutena na vesnici a přiacutejmem

kovodělniacuteka

53



bě he m 30 let te chnick yacutemi znal ci pr vn iacuteh o řaacute du a pro kaacutez ali ve vaacutelc e s Ru sk em voj ens ko983085techni ck ou př ev ah u z niacutež by se jejich mist ři mohli uči t Dne s všu de ve vyacutech od niacute Asii Indii již niacute Amer ic e již niacute Africe vznikly ne bo se tv oř iacute průmy slo veacuteoblasti ktereacute v důsledku niacutezkyacutech mezd představujiacute smrtel983085nou konkurenci Nenahraditelneacute vyacutesady biacutelyacutech naacuterodů sepromrhaacutevajiacute prolajdaacutevajiacute prozrazujiacute Svyacutech vzorů dosaacutehliprotivniacuteci snad i tiacutem že nad ně vynikajiacute prohnanostiacute vlastniacute

ba re vn yacutem ra saacute m a přezr aacutelo u int eli gen ciacute pr as ta ryacute ch civi lizaciacute Vš ude kde ex ist uje uhliacute ro pa a vodn iacute ene rg ie se moh ou ko983085 va t noveacute zb ra ně pr ot i srd ci fau stovs keacute ku lt ury Zde zač iacutenaacutepomsta vykořisťovaneacuteho světa proti svyacutem paacutenům S nesčet983085nyacutema rukama ktereacute pracujiacute stejně obratně a s mnohem men983085šiacutemi naacuteroky se otřaacutesaacute zaacuteklad biacuteleacute hospodaacuteřskeacute organizaceNavyklyacute luxus biacuteleacuteho dělniacuteka se mu v konfrontaci s kulimstaacutevaacute osudnyacutem Biacutelaacute praacutece sama se staacutevaacute nadbytečnaacute Mo983085hutnyacutem masaacutem na nordickeacutem uhliacute průmyslovyacutem zařiacutezeniacutemuloženeacutemu kapitaacutelu celyacutem městům a krajům hroziacute že pod983085lehnou konkurenci Těžiště produkce se nezadržitelně pře983085

miacutesťuje a po světoveacute vaacutelce skončil i respekt barevnyacutech před biacutel yacutemi To je posl edn iacute dů vo d ne za mě st na no st i kt er aacute nen iacute

žaacutednou kriziacute ale počaacutetkem katastrofy

Pro barevneacute však 983085 Rusy mezi ně staacutele zahrnuji 983085 nepřed983085stavuje faustovskaacute technika vnitřniacute potřebu Jen faustovskyacutečlověk mysliacute ciacutetiacute a žije v jejiacute formě Duševně nutneacute jsoumu nikoliv jejiacute hospodaacuteřskeacute důsledky ale jejiacute viacutetězstviacute na983085

vigare necesse est vivere non est necesse Pro barevneacute je jen zb ra niacute v boji pr ot i fau sto vsk eacute civi liza ci kt er aacute se ja ko kla983085cek v lese odhazuje když splnila svůj uacutečel Strojovaacute technikas faustovskyacutem člověkem končiacute a jednoho dne bude zbořenaa zapomenuta 983085 železnice a parniacuteky stejně jako kdysi řiacutem983085skeacute silnice a čiacutenskeacute zdi naše obřiacute města s mrakodrapy jakopalaacutece stareacute Memfidy a Babylonu Dějiny teacuteto techniky se

54

rychle bliacutežiacute k nevyhnutelneacutemu konci Technika jako všechny velkeacute formy kte reacutek oli v kul tur y se op ot ře bu je ze vni tř Kd y a ja kyacute m zp ůs ob em nev iacuteme

Z hlediska tohoto osudu existuje jedinyacute světovyacute naacutezor

kteryacute je naacutes hoden již zmiacuteněnyacute Achillův raději kraacutetkyacute ži983085

vot plnyacute činů a slaacutev y než dl ou hyacute bez ob sa hu Neb ezp ečiacute

pro každeacuteho jednotlivce každou vrstvu každyacute naacuterod nato983085

lik vzrostlo že je uboheacute si něco nalhaacutevat Čas nelze zadržetneexistuje žaacutednaacute možnost rozumneacuteho obratu ani možnost

chytře se vzdaacutet Jen sniacutelci věřiacute ve vyacutechodiska Optimismus

j e zbabělost

Narodili jsme se v teacuteto době a musiacuteme jiacutet statečně cestoukteraacute je naacutem určena Jinaacute neexistuje Vytrvat bez naděje nazaacutechranu na ztracenyacutech postech je povinnost Vytrvat jakoonen řiacutemskyacute vojaacutek jehož kosti se našly před jednou branou v Pompej iacutech voj aacutek kteryacute zem řel pr ot ož e ho při vyacutebuc hu Ves uvu za po mn ěl i od vo la t To je veli kos t to zn am en aacute miacute trasu Tento čestnyacute konec je jedineacute co člověku nelze vziacutet

55



Spengler perokresba K Grossmann 1920

Deutsche Fotothek Dresden

57



D O S L O V

Oswald Spengler německyacute filosof dějin nar 2951880

v Bl an ke nb urgu (H ar z) zemřel 851 936 v Mni chově Do

r 1911 gymnazijniacute profesor v Hamburku poteacute spisovatel

v Mni chov ě

DiacutelaDer Untergang des Abendlandes (19189830851922)

Preussentum und Sozialismus (1920)Politische Pflichten der deutschen Jungend (1924)Neubau des deutschen Reiches (1924)Der Mensch und die Technik (1931)

Jahre der Entscheidung (1933)Reden und Aufsaacutetze (1937)

Spenglerovo pojetiacute dějin jako vyacutevoje jednotlivyacutech lid983085

skyacutech kultur vychaacuteziacute z Kanta Svět neniacute věc o sobě je to jev Maacute983085li něco cok oliv pr o naacutes ex is to va t mus iacute to vst ou983085pit do našeho vědomiacute a tudiacutež nabyacutet jeho forem Jak je too sobě a pro sebe je pro naacutes nezjistitelneacute Naacuteš svět nebolisvět neniacute tedy nic o sobě ale je to soubor toho co se naacutem

jev iacute a co my ze sveacute ho ni tr a d o tě ch to jev ů vnaacute šiacuteme je to naš epoznaacuteniacute Svět a poznaacuteniacute pokud pojem poznaacuteniacute chaacutepemedostatečně široce jsou toteacutež

Poznaacuteniacute se děje v určityacutech naacutem apriorně danyacutech for983085maacutech smyslovosti a rozumu z nichž se nemůžeme vymanitNaacuteš svět tedy nutně nabyacutevaacute co se tyacuteče smyslovosti zejmeacutena

formy prostoru a času co se tyacuteče rozumu formy kauzaacutel983085niacuteho chaacutepaacuteniacute jevů U ahistoricky mysliacuteciacuteho Kanta jsou tytoformy totožneacute pro všechny lidskeacute subjekty všech dob a typůNe tak pro filosofa dějin Spenglera Smysloveacute a rozumoveacuteformy jsou v něčem totožneacute ale vždy se takeacute v něčem lišiacute

59



Spengler zde navazuje na Nietzscheho a Chamberlaina ale v zaacute kl ad niacute po do bě nachaacutez iacutem e tut o myš len ku u Leibnize V př iacuter od ě nee xi stu je to to žn os t ale jen po do bn os t Žaacute dn yacutesubjekt (monada) nemůže byacutet absolutně identickyacute s jinyacutema tudiacutež se musiacute lišit i jejich poznaacutevaciacute formy Neexistuje je983085dinyacute typ lidskeacuteho subjektu kteryacute se vyviacutejiacute kamsi vzhůru astaacutele se zdokonaluje asi jako konstrukce automobilu či le983085

tadla ale různeacute subjekty různyacutech historicky vzniklyacutech typůlidiacute kteřiacute vytvaacuteřejiacute svůj specifickyacute svět forem sveacute poznaacuteniacute asvou kulturu Z tohoto důvodu neniacute tedy ani jedinyacute světvšelidskyacute svět ale mnoho světů tj zcela specifickeacute a na983085 vzaacute jem odl išn eacute i když se vžd y v něčem podobaj iacutec iacute svě tyrůznyacutech subjektů Poznaacuteniacute neniacute vyacutevoj lidskeacuteho rozumuTento uacutedajně všeobecnyacute rozum rozum jako takovyacute je jenprojekce našeho specifickeacuteho rozumu do dějin poznaacuteniacute

Členěniacute poznaacuteniacute na smysloveacute a rozumoveacute je do značneacutemiacutery uměleacute scheacutema Již od Berkeleye viacuteme že každeacute smys983085loveacute vniacutemaacuteniacute doprovaacuteziacute činnost rozumu Např identifikace

předmětu předpoklaacutedaacute uacutečast paměti a schopnost generali983085zace Goethe na něhož se Spengler často odvolaacutevaacute jako nahlavniacute zdroj sveacute filosofie dějin členiacute svět subjektu jinak asice na to co se děje a to co se stalo Život je proudděniacute Rozum interpretuje toto děniacute převedeniacutem do genera983085lizovanyacutech forem pojmů a myšlenek Co se stalo lze pakchaacutepat jako poznaacuteniacute v užšiacutem slova smyslu

Co platiacute o jednotliveacutem subjektu platiacute takeacute o subjektechkolektivniacutech Takeacute jejich uplynulyacute život historie je proudresp soubor mnoha proudů cosi co se děje probiacutehaacute je todějiacuteciacute se 983085 ale dřiacuteve ne dnes Naproti tomu historiogra983085

fie popis a vyacuteklad tohoto děniacute může vypoviacutedat jen o tomco se stalo tedy ono dřiacuteve dějiacuteciacute se petrifikuje pře983085 vaacuted iacute do formy zt rn ul yacutec h ne děj iacuteciacute ch se pojmů a vyacutero ků Přiacutetomnost se děje minulou přiacutetomnost lze uchopit jen v myš len kov eacute for mě tj ve for mě s ta vš iacuteh o se Dějin y jak

60

se děly skutečneacute dějiny jsou tudiacutež něco jineacuteho než his983085toriografie pojednaacuteniacute o nich Historiografie je vždy pohle983085dem určiteacuteho subjektu nebo souboru subjektů tj mysliacuteciacutechlidiacute určiteacuteho kulturniacuteho typu a určiteacute doby Je determino983085

vaacute na je dn ak gnozeologick y pr ot ož e dějiacute ciacute se je něco ji neacute honež stavšiacute se jednak rozdiacutelnostiacute subjektů jejich poznaacuteva983085ciacutech forem a světů Každaacute doba maacute sveacute dějiny minulosti

Každaacute doba si představuje minulost podle sebe Feuerbach V dějiacute ciacutem se v děj inaacute ch neniacute pak urč ujiacuteciacutem čin ite lem

rozum ale cosi za niacutem co lze nazvat podstatou přirozenostiacutecharakterem dušiacute určiteacuteho typu člověka neboli v projevučlověka jeho vůliacute Zde působil na Spenglera Schopenhauer V děj inaacute ch stejn ě ja ko v živ otě jed notl iv ce hr aj e ro zum slu983085žebnou roli vykonaacutevaacute jen to co je daacuteno dušiacute co chce vůlea hledaacute různeacute způsoby jejiacute realizace Proto v dějinaacutech nena983085chaacuteziacuteme jednotnyacute proud uměniacute vědy naacuteboženstviacute filosofieale jejich různeacute styly podle přiacuteslušnyacutech typů lidskyacutech dušiacuteKdyby byl rozhodujiacuteciacute rozum byli by všichni lideacute v podstatě

stejniacute byli by racion alisty a jednali by z racio naacutelniacutech dů983085 vodů Je nže za racion ali tou se vždy je ště něc o skr yacutevaacute to ti žto co se racionaacutelně sleduje a to je racionalitou samotnounevysvětlitelneacute Stařiacute Egypťaneacute stavěli racionaacutelně pyramidyale důvod proč je stavěli nelze pochopit z pouheacuteho racio983085naacutelna Prvotniacute je vůle skutečnost že něco chtěli a tato vůle

je vyacutera ze m jejich speci fickeacute ho ch ar ak te ru př ir ozen os ti du še Kdyby v dějinaacutech vlaacutedl rozum tj ve skutečnosti rozum

ja k si ho dn es př ed st av uj eme my neboť nej sme schopni po dtiacutemto pojmem chaacutepat něco jineacuteho než co je naacutem daacuteno našiacutemživotniacutem naacutezorem a našiacute přirozenostiacute totiž utilitaristickyacute

rozum pak by lideacute před naacutemi museli byacutet stejniacute racionalisteacute ja ko my jen s men šiacutemi zn al os tmi a sn ad meacute ně vyvi nu tyacute mmyšleniacutem Pak by ale bylo vyloučeno aby např stavěli go983085tickeacute nebo barokniacute domy se zcela neužitečnou nefunkčniacutezbytečnou neracionaacutelniacute vyacutezdobou a složityacutemi tvary nyacutebrž

61



museli by jako my veškereacute uacutesiliacute věnovat otaacutezkaacutem hygienypohodliacute a vkusu

Dějiny nedaacutevajiacute našemu racionalismu za pravdu Ne983085potvrzujiacute žaacutednyacute vyacutevoj člověka od nějakeacuteho druhu opicek pravěkeacutemu člověku a odtud pak od starověku přes stře983085dověk k naacutem Člověka novějšiacute doby nelze kauzaacutelně odvoditz člověka staršiacute doby Kdyby vyacutevoj člověka jeho rozumu atudiacutež takeacute jeho tvorby měl dejme tomu od staryacutech Egypťanů

probiacutehat tak jak si to představujiacute dnešniacute racionalisteacute mu983085seli by Řekoveacute stavět ještě vyššiacute pyramidy než Egypťaneacute amy bychom je dnes měli stavět aspoň do vyacuteše 5 km To

by byl log ick yacute vyacutev oj Pak by ta keacute neby l probleacutem naacutes za983085sunout na přiacuteslušneacute miacutesto do řady panoptikaacutelniacutech obraacutezkůantropologů začiacutenajiacuteciacute jakyacutemsi opočlověkem jenž maacute byacutetuacutedajně diacutetkem konce třetihor ve skutečnosti však je zcelasoučasnyacutem jen kosmeticky upravenyacutem orangutanem a kon983085čiacuteciacute nemeacuteně humoristickyacutem zjevem inteligenta třicaacuteteacutehostoletiacute vybaveneacuteho obrovskyacutem supervysokyacutem čelem ma983085lyacutemi uacutesty drobnou bradou a snad takeacute univerzaacutelniacute barvou

obličeje zřejmě směsiacute biacuteleacute žluteacute a černeacute Jenže např antickyacutea germaacutenskyacute typ člověka nemluvě o čiacutenskeacutem a jinyacutech senelišiacute způsobem kteryacute by umožňoval je zasadit do takoveacutetořady a Řekoveacute začli miacutesto pyramid stavět antickeacute a Germaacutenigotickeacute chraacutemy Řeckeacute uměniacute neniacute pokračovaacuteniacute uměniacute star983085šiacutech civilizaciacute natož pravěku A jak bychom např vysvět983085lili vyhasiacutenaacuteniacute řeckeacuteho myšleniacute a naacutestup křesťanstviacute Snadpokrokem rozumu nebo snad nějakou změnou vyacuterobniacutech

vz ta hů

Vys vět lovaacuten iacute dějin lid stva ja ko logi ckeacuteh o řet ěze niacute přiacuteči na uacutečinků neniacute k ničemu protože mu vždy podklaacutedaacuteme ně983085

jakou uacuteče lov ost a to nikoliv obj ek ti vniacute neb oť nic ta koveacute honeznaacuteme ale uacutečelovost přistřiženou podle našich současnyacutechpředstav Jako vyplyacutevajiacute zmiacuteněneacute obraacutezky antropologů z je983085

jich subj ek ti vniacute pře dst avy že člověk se vyacutevojem st aacutev aacute st aacutel e

62

inteligentnějšiacute tedy z představy že dějiny člověka a snad do983085konce vesmiacuteru sledujiacute jako uacutečel vytvaacuteřeniacute staacutele inteligent983085nějšiacutech bytostiacute tak představy optimistů vědy a techniky

vych aacuteze jiacute ze subj ek ti vn iacuteh o po je tiacute uacutečelu svět a ja ko st aacutel e ros983085touciacuteho kvanta objevů pravd a materiaacutelniacutech vyacuterobků Taktonikdy nevysvětliacuteme kde se tu vzaly noveacute rasy noveacute naacuterodyse zcela specifickyacutemi schopnostmi se zcela zvlaacuteštniacutemi do983085

sud neviacutedanyacutemi vlohami Lze je odvodit z předchaacutezejiacuteciacutechdějin lidstva jako důsledky nějakyacutech přiacutečin Kde se tu vzali na př ti to Heleacuteni Ja k je chc eme vy de du ko va t Od983085kud Nebo si naopak představme že na teacuteto planetě žijiacutepouze Čiacuteňani Vznikla by pak někdy na světě kultura a civi983085lizace našeho současneacuteho typu Vznikla by evropskaacute hudbamaliacuteřstviacute technika Lze se domniacutevat že Čiacuteňani by dospělik těmto formaacutem kdyby měli k dispozici dalšiacutech 5000 let A pro č k nim vl as tn ě již daacute vn o ned osp ěl i Na to naacute m od983085poviacute pouze Spengler Čiacuteňanova vůle směřovala jinyacutem smě983085rem sledovala jineacute ciacutele kladla si jineacute otaacutezky Jeho duše byla

ji naacute Člověk neniacute vyacutetvor prostřediacute nevytvaacuteřiacute se působeniacutem

vněj šiacutech vli vů Pr ot o ho nelz e kauz aacutel ně vys vět lit Daumln iken vysl ovuj e do mn ěn ku že věže got ickyacutech ch raacute mů při pomiacute na jiacuterakety a jsou tedy vzpomiacutenkou na naacutevštěvu mimozemš983085ťanů Zajiacutemaveacute neniacute ani tak t ot o srovnaacuteniacute samo jako způ983085sob jiacutemž k němu Daumlniken dospěl Tento typicky mechanis983085tickyacute a zcela mylnyacute přiacutestup k vysvětlovaacuteniacute historickyacutech dějů boh uže l dnes nen iacute vlas tn iacute jen n es er ioacute zniacutem u Daumln ikenovi Kultura nevznikaacute tiacutem že někde někdo něco slyšel nebo viděla pak to napodobuje nebo na to vzpomiacutenaacute Kultura nepři983085

chaacuteziacute k člověku zvenčiacute ale proudiacute z něho jako vyacuteraz jehonitra duše Daumlniken maacute pravdu že mezi kostelniacute věžiacute a rake983085tou je tvarovaacute podobnost Pokud to však maacute nějakyacute důvodnemůžeme jej hledat kauzaacutelně v nějakeacute naacutevaznosti smyslo983085

63



vyacutech př ed st av ale v podo bnos ti dušiacute a jejich tu že b PodleSpenglera je zaacutekladniacute vlastnostiacute zaacutepadoevropskeacuteho člověkatouha po daacutelkaacutech pronikaacuteniacute vpřed a vzhůru touha po ne983085konečnu A je to praacutevě tato touha kteraacute nachaacuteziacute svůj vyacuteraz

ja k v got ick eacute věži tak v rake tě V prv niacutem př iacutep ad ě je to vyacute983085raz touhy po bohu na nebesiacutech v druheacutem po proniknutiacute donekonečnyacutech prostorů vesmiacuteru Obojiacute je vyacuteraz teacutehož typučlověka teacuteže duše jen v různyacutech obdobiacutech jejiacuteho vyacutevoje

v pr vniacutem př iacutep ad ě na počaacute tk u ku ltury v době myacute tů a pr a983085 veacuteho naacute božens tv iacute v dr uh eacutem na konc i v jej iacutem civi liza čniacutemobdobiacute vyznačujiacuteciacutem se racionalismem vědou a technikou

Dějiny nejsou zaacutehada technickaacute ale metafyzickaacute Zod983085povězeniacutem řemeslnickeacute otaacutezky jak kdo na sebe nastavil ně983085

ja keacute kamen y nelz e nic po ds ta tn eacuteh o vys vět lit Na za čaacutetk uzde totiž nebyly tyto kameny a racionalistickyacute naacutepad že jemožneacute je na sebe stavět až z toho povstane pyramida ale983085 zcela platonsky 983085 idea pyramidy zaacutehadnyacute produkt určiteacutespecifickeacute lidskeacute duše a jejich podivnyacutech tužeb a teprve poteacutesi tato myšlenka hledala prostředky a metody ke sveacute reali983085

zaci Vyacutevoj technickeacuteho myšleniacute naacutem toho o dějinaacutech člo983085 věka mn oh o neřek ne pro tože to to myš len iacute nen iacute pr im aacuter niacute apodstatneacute ale sekundaacuterniacute je už projevem realizaciacute něčeho

ji neacute ho Pře devš iacutem naacutes mus iacute za jiacute mat ciacutetěniacute člověka kteryacuteprodukoval určiteacute technickeacute vyacutetvory a pak teprve prostředkya metody kteryacutemi to provaacuteděl Toto ciacutetěniacute životniacute a světovyacutenaacutezor v nejširšiacutem smyslu to je pravaacute prvotniacute zaacutehada kteraacutemaacute byacutet rozluštěna a ne nějakeacute probleacutemy paacutek a kladkostrojů

vyacuter obn iacutech pr os tř ed ků sil a vz ta hů Mat er ia lis ti ckyacute vyacutek ladať už jakeacutehokoliv druhu se vždy dostaacutevaacute do sporu se zaacute983085kladniacutemi historickyacutemi fakty a nikdy nic nevysvětliacute protožesi klade otaacutezky mechanistickyacutem způsobem Člověk jak hoznaacuteme z historie neniacute pouhyacute zlepšovatel Kdyby jiacutem bylmusely by dějiny vypadat trochu jinak

Jako se v dějinaacutech naacutehle objevujiacute specifickeacute naacuterody a

64

kultury tak se takeacute vynořujiacute osobnosti Ani zde nelze pou983085žiacutet kauzaacutelniacuteho vysvětleniacute Ještě nikdy se nestalo aby geniuszplodil genia Děti geniů jsou průměrneacute Odtud plyne žegenioveacute se rodiacute z průměrnyacutech a tedy že jejich vznik je ne983085 vys vět lit eln yacute genet ick yacutem uva žov aacuteniacutem Geniu s neniacute vyacutesled983085kem sklaacutedaacuteniacute genů svyacutech rodičů Kauzalita sled materiaacutel983085niacutech přiacutečin a uacutečinků zde neniacute k ničemu a i kdybychom ji

předpoklaacutedali jako objektivně existujiacuteciacute nic naacutem v tomtopřiacutepadě neřiacutekaacute protože je nezjistitelnaacute Avšak kauzalita neniacutenic objektivniacuteho Od Kanta viacuteme že je to jen způsob našehouvažovaacuteniacute nic co by bylo mimo naacutes někde v objektivniacutemsvětě Je to jen metoda našeho rozumu k vysvětlovaacuteniacute dějů

jak jso u naacutem daacute ny naš imi smysl y A ste jně ab su rd niacute ja ko kauzaacute lniacute gen eti ckeacute vys vět lovaacuten iacute

vl as tn os tiacute jedno tl ivc e je kaž deacute jin eacute vys vět lov aacuteniacute jakeacutehoko983085liv vyacutevoje zejmeacutena dějin lidstva Takeacute zde existujiacute genioveacutegeniaacutelniacute naacuterody kmeny A jejich existenci s jejich specific983085kyacutemi vlastnostmi schopnostmi a takeacute vždy se zcela spe983085

cifickou omezenostiacute nelze pochopit žaacutednyacutem sestavovaacuteniacutemkauzaacutelniacutech souvislostiacute Tedy se kauzalita a všechny vědyktereacute jsou na niacute založeny hodiacute jen pro běžneacute ne pro vyacute983085

jim eč neacute přiacute pad y Čiacutem běžnějš iacute je jev tiacute m je kau zaacutel něj šiacute čiacutem je vyjiacute mečně jšiacute tiacute m viacutece se kauza lit ě a logice vy myk aacute Avšakpraacutevě vyjiacutemečneacute přiacutepady jsou důležiteacute a pro dějiny člověkarozhodujiacuteciacute Co je běžneacute obyčejneacute průměrneacute je mimo dě983085

jiny nebo ť z nič eho ta koveacute ho nemůž e his tor ickyacute vyacutevoj po983085 vs ta t Kdy by neby lo vyjiacute mek pak by ovše m dějin y byly vsku tk u tiacute m zač je maj iacute v ěd ec kyacute mi kauzaacute ln iacutemi vyacutek ladyposedliacute materialisteacute pouhyacutem narůstaacuteniacutem obyčejnosti ne-ustaacutelyacutem rozvojem vyacuterobniacutech sil Jenže viacuteme že dějinytakoveacute nejsou Dějiny jednotlivců naacuterodů kultur lidstvanelze vypočiacutetat

Kdyby se všechno nebo alespoň to podstatneacute v dějinaacutechodehraacutevalo podle kauzaacutelniacuteho nexu pak by neměl byacutet žaacutednyacute

65



zvlaacuteštniacute probleacutem vědecky předviacutedat budoucnost A sku983085tečně takoveacute předviacutedaacuteniacute existuje Je to dokonce zvlaacuteštniacute vě983085deckyacute obor Povrchnost a banaacutelnost futurologie je jen dalšiacutemdůkazem pošetilosti materialistickyacutech evolučniacutech představ

Protože v dějinaacutech neexistuje kontinuitniacute kvantitativniacute vyacutevoj ro zumu ani čehokoli v ji neacute ho ale vyacutev oj jed not liv yacutechlidskyacutech typů a to nikoliv vyacutevoj směřujiacuteciacute staacutele vpřed kamsi

do nekonečna ale 983085 jak naacutem praviacute elementaacuterniacute biologickaacutea historickaacute zkušenost 983085 vznik vzestup rozvoj uacutepadek azaacutenik typů nelze mluvit o vyacutevoji lidstva jako celku Zdeslyšiacuteme Nietzscheho a dalšiacute Spenglerovy předchůdce Cham983085 ber la ina Dani levskeacuteho Jak eacuteko liv hyp oteacutez y ta ko veacuteho vyacutevo je jsou po uh eacute sp ekul ac e lidiacute vyd aacuteva jiacuteciacute ch sveacute představy o uacuteče983085lech a ciacutelech historickeacuteho vyacutevoje za objektivniacute zaacutekonyLidstvo však nejsou jen oni Byly doby kde lideacute sledovalizcela jineacute zaacutejmy než funkčniacute užitek každeacute věci jak jsme mupodlehli my zabyacutevali se i jinyacutemi probleacutemy než zvyšovaacuteniacutem

vyacuter oby a ž iv ot niacute uacuter ov ně a vyt vaacuteřel i ze sveacute specifickeacute duše

sveacute světy jevů sveacute kultury a civilizace Tito lideacute však jako vše živeacute posl eacuteze zanikl i a nen iacute žaacutednyacute dův od se do mn iacutev at žemy s našimi životniacutemi představami našiacute dušiacute našiacute kulturoua civilizaciacute budeme nějakou vyjiacutemkou

Spengler rozlišuje pomineme983085li ruskou kteraacute předsta983085 vuje zvl aacuteš tn iacute př iacutep ad v děj inaacute ch osm tzv vysokyacute ch ku lt ur a to čiacutenskou indickou babylonskou egyptskou antickou arabskou mexickou a dnešniacute kulturu zaacutepadoevropskou kte983085rou nazyacutevaacute takeacute faustovskou Tyto kultury jsou samostat983085nyacutemi formami kauzaacutelně navzaacutejem neodvoditelnyacutemi nevy983085růstajiacuteciacutemi snad jedna z druheacute Každaacute kultura maacute ve všechživotniacutech projevech sveacute specifickeacute rysy jež jsou vyacuterazem typučlověka kteryacute ji vytvaacuteřiacute Kultury nerostou jedna z druheacute

ja ko vět ve na st ro mě ale ka žd aacute př ed st av uj e zv laacuteštniacute je dn ot 983085livyacute strom se svyacutem vlastniacutem zrozeniacutem mlaacutediacutem dospělostiacutestaacuteřiacutem uacutepadkem a smrtiacute To takeacute odpoviacutedaacute historickeacute zku983085

66

šenosti Kdy vznikne novaacute kultura a jakeacute budou jejiacute formy

nelze nijak předv iacutedat ani k auzaacutelně odvo dit zro vna jako nelze vy po čiacute ta t zroz eniacute gen ia Lze o nich mlu vit tepr ve tehdy ažzde budou

Metodou chaacutepaacuteniacute mrtveacuteho světa je podle Spenglera ma983085tematickyacute zaacutekon metodou porozuměniacute živyacutem formaacutem je ana983085logie Proto se k pochopeniacute dějin člověka nelze přibliacutežit hle983085

daacuteniacutem kauzaacutelniacutech naacutevaznostiacute forem ale jen jejich vzaacutejem983085nyacutem srovnaacutevaacuteniacutem Jednotliveacute formy jsou pro naacutes od třetiacutehotisiacuteciletiacute př Kr velkeacute kultury Chceme983085li alespoň trochu po983085odhalit roušku tajemstviacute musiacuteme je srovnaacutevat a hledat je983085

jich spo leč neacute obe cneacute rysy Skut eč ně vidiacute me že jejich vyacutevojse od počaacutetku až ke konci v mnoheacutem podobaacute Počaacutetky kul983085tury nastaacutevajiacute když se nad zemědělskou krajinou pozvedaacutevaacutehrad s vlaacutednouciacute vaacutelečnickou šlechtou a kostel s kněžstvem V dal šiacutem st ad iu vznikaacute ja ko pr ot ik la d vsi měst o kt ereacute staacutel enabyacutevaacute na vyacuteznamu Zde se rozviacutejiacute uměniacute a později vědaMěšťan viacutetěziacute nad šlechticem obchodniacutek nad bojovniacutekem

peniacuteze nad krviacute Růstem měst přechaacuteziacute kultura do civilizač983085niacuteho stadia Ke slovu se dostaacutevaacute posledniacute třiacuteda lid S niacutemse prosazujiacute i jeho ideologie zejmeacutena materialismus a soci983085alismus Viacutetězstviacute mas znamenaacute dalšiacute rozklad hodnot všeuž směřuje k zaacuteniku Malaacute města se staacutevajiacute bezvyacuteznamnyacutemiperiferiemi obřiacutech velkoměst maleacute staacutety periferiemi velkyacutechSvět ovlaacutedaacute staacutele menšiacute počet velmociacute Demokracie se zvraciacute v ty rani i umě niacute vyh as iacutenaacute vše chny jeho formy jsou vyče r983085paacuteny a zůstaacutevaacute jen civilizačniacute materialistickeacute uacutesiliacute Nějakyacutečas ještě kvete věda a technika Pak již neniacute co uskutečňo983085 va t ideje kt eryacute mi žila duš e umiacute ra jiacute To je sm rt kul tury

Na jejich ruinaacutech zůstaacutevaacute miacutesto naacuterodů ktereacute o něco usi983085lovaly pouheacute obyvatelstvo ktereacute chce už jen soukromě žiacutetnic viacutec nic jineacuteho Pocit my a společneacute touhy něco vyko983085nat už neexistuje To je konečnaacute eacutera bezdějinneacuteho felaacutežstviacute

67



a ceacutezarismu Je to okamžik v Pekingu trvajiacuteciacute tisiacutec let V Zaacuten ik u Zaacute pa du Spe ngl er po dr ob ně sled uje ana logie

histo rickeacuteho vyacutevoje jednot livyacutec h kult ur zvlaacutešť po každeacute straacutenceživota srovnaacutevaacute jejich uměniacute vědu hospodaacuteř stviacute politikustaacutet filosofii naacuteboženstviacute praacutevo Naši zaacutepadoevropskou kul983085turu charakterizuje podle něj předevšiacutem touha po daacutelkaacutechnekonečnu jak se projevuje na začaacutetku v jejiacutem naacutebožen983085stviacute ktereacute je j inyacutem naacuteboženstviacutem než bylo původniacute křes983085

ťanstviacute chaosu naacuterodů kolem Středozemniacuteho moře později v umě niacute ze jmeacuten a v kr aj in om al bě s nek on ečn yacutemi obzory portreacutetu s pohledem do nezměrneacute hloubky lidskeacute duše a

v hu db ě ja ko vl as tn iacutem uměn iacute vyj adř ujiacuteciacutem nejp lněji život niacutepocit tohoto člověka Takeacute jeho dynamickaacute věda a technika

jeji chž zaacutekl ad em je ka te go ri e siacutely energie plyne z tohotociacutetěniacute Naše kultura začiacutenaacute kolem roku 1000 umělecky vr983085choliacute barokem od počaacutetku 19 stoletiacute přechaacuteziacute do civilizač983085niacuteho staacutedia a dnes se bliacutežiacute sveacutemu konci Z analogie s jinyacutemikulturami určuje Spengler trvaacuteniacute teacuteto kultury na přibližnětisiacutec let

Vše chny op ti mi st ic keacute vize ať marx is ti ckeacute o komu nist ic983085keacutem raacuteji profesorskeacute o staacutele se kultivujiacuteciacutem lidstvu ktereacutespěje v ustavičneacutem pokroku k metaacutem spravedlnosti a svo983085 bod y neb o te ch no kr at ic keacute o pr om ěn aacutec h života a člo věka v bliacutežiacute ciacute se p os ti nd us tr iaacute ln iacute spo leč nosti su pe rh oj no st i jetřeba podle Spenglera zahrnout mezi anekdoty protože špatněznajiacute člověka a staacutele si o něm a o dějinaacutech vytvaacuteřejiacute iluzeLidskyacutem světem a světem každeacute lidskeacute pospolitosti praacutevě tak

ja ko svě te m každeacuteh o je dn ot livce nev laacutedn e ro zu m mo raacute lk anebo ekonomi ka ale vůle kter aacute je nezměni telnaacute a slepaacute Člo983085

věk nem ůže zm ěn it sveacute touhy sveacute vaacuteš ně a pud y Po dl e tě ch to

vaacuteš niacute se pak řiacuted iacute j eh o ro zu m mo raacute lk a i te nd en ce eko nom iky Pokud se v raacutemci jedneacute kultury měniacute jejiacute duše je to tiacutemže k faktickeacute moci nastupujiacute jiniacute lideacute přiacuteslušniacuteci jinyacutech třiacutedlideacute poněkud odlišneacuteho myšleniacute a ciacutetěniacute Avšak na konci kul983085

68

tury dalšiacute možnosti vnitřniacutech proměn neexistujiacute To je podle

Spenglera naacuteš přiacutepadSpenglerova věštba se v mnoheacutem myacutelila v mnoheacutem se

vyp lňu je Vě da a te ch ni ka se za 66 let od vydaacuteniacute Člo věk aa techniky zdaleka nevyčerpaly jak Spengler předpoklaacutedalKomplikovanost nejen myšleniacute ale i života daacutele pokračujedokonce staacutele vzrůstajiacuteciacutem tempem Musiacute tato tendence přece

jen je dn oh o dn e sk ut ečně sko nči t zh ro ucen iacutem To je ot aacutez ka kteraacute znepokojuje intelektuaacutely vědeckotechnickeacute myšleniacute si

ji kl ade a pracuje vyvraciacute Spenglerovy pesimistickeacute pro983085gnoacutezy činy

Chceme983085 li daacutet naopak Spenglerovi za pravdu můžemepředevšiacutem konstantovat že materiaacutelniacute pokrok přivaacutediacute celouplanetu na pokraj zaacutehuby Vzduch se staacutevaacute nedyacutechatelnyacute

vo da ne po ži va te ln aacute Př it om se ob ecn ě věřiacute že věd a zach raacute niacute co sama způsobila Veškeryacute lid se zběsile štve za mate983085riaacutelniacutem blahobytem společnost už neznaacute jineacute vaacutežneacute pro983085 bleacutem y než eko nom ickeacute Ku lt ur a žije z minul os ti noveacute uměniacute jso u jen exh ibi ce ne bo pr ům ěr no st i miacute st o sty lu vl aacutedne vk us Velkeacute uměn iacute sloužiacute dav oveacute mu člov ěku jen k to mu aby se ob983085čas mohl tvaacuteřit slavnostně a kulturně Srdce ho však taacutehneke kyacuteči jej miluje a hluboce prožiacutevaacute A v hudbě se muuž ani nesmiacute tak řiacutekat Popmusic toto plivnutiacute na všechny

velkeacute ho dn ot y minul ost i nen iacute už kyacuteč ale dr uh uměniacute Da983085 voveacute vaacuteš ně se prosa zuj iacute s ab so lu tn iacute be zo hl ednost iacute Au to mo 983085 bil ismus ve velkyacute ch měs te ch za mo řu je vzd uch do teacute miacuteryže obyvatelstvu hroziacute pomalaacute otrava ale teacuteto nejmasovějšiacute anejničivějšiacute davoveacute vaacutešni se nikdo nesmiacute stavět do cesty Čiacutem

vět šiacute hrůzy vyvst aacutev ajiacute na ob zoru tiacute m mal icher něj šiacute st ar os tizaměstnaacutevajiacute lid Nesmiacuterně stoupla důležitost moacutedy kteraacutese měniacute ve staacutele kratšiacutech intervalech Všichni chtějiacute neustaacutelecestovat vše musiacute vidět nasoukat do sebe Obrovskyacute vyacute983085znam se přisuzuje sportu jakoby vyacutesledek nějakeacuteho utkaacuteniacute byl his toricko u udaacutel os tiacute na niacutež zaacutevi siacute osu d svě ta Př it om

69

za několik dniacute je vše zapomenuto jsou zase noveacute senzace



za několik dniacute je vše zapomenuto jsou zase noveacute senzaceDavu se musiacute staacutele předhazovat nějakeacute novinky Touto neo983085filiiacute se neguje každyacute pojem hodnoty neexistuje už nic trva983085leacuteho Etickeacute hodnoty se rozplynuly Pojmy jako laacuteska přaacutetel983085stviacute čest hrdost statečnost věrnost ztratily hlubšiacute smyslNastala rvačka všech se všemi o osobniacute vyacutehody a uacutespěch

V at om iz ov an eacute spo leč nos ti se ber eal izu jiacutec iacutech se je dn ot li vcůnikdo neniacute ochoten cokoliv obětovat pro celek A nad tiacutem

všiacutem se vznaacutešiacute zlo věs tnyacute př iacutez rak at om ov eacute sm rt i

Život je staacutele umělejšiacute a organizovanějšiacute Ale zatiacutem codřiacuteve se objevovaly jen pokusy organizovat masy shora dnes

se dav naviacutec organizuje saacutem Toužiacute po organizaci stejně jako

po umělosti Občas si hraje na milovniacuteka přiacuterody ale denněsleduje vyacuteklady obchodů aby zjistil co je v nich noveacuteho

a pokochal se jejich kraacutesou Člověka nelze organizovat amanipulovat libovolně ale jen v tom směru kteryacute odpoviacutedaacute

je ho př ir oz en os ti Mo žn aacute exi stu jiacute ma ni pu laacute to ři kt eř iacute hn ět oulid ve svyacutech spaacuterech ale tito manipulaacutetoři se držiacute u moci jentiacutem že podkuřujiacute davovyacutem vaacutešniacutem

Pokud bychom uvažovali praacutevnicky tj chaacutepali člověka ja ko sc ho pn eacuteh o sv ob od neacute volby a od po vě dn eacuteh o za sveacute činydojdeme k zaacutevěru že vina za všechny tyto negativniacute ten983085dence padaacute na hlavu davu a jeho reprezentantů kteřiacute roz983085poutaacute vajiacute jeho materialistickeacute vaacutešně Tit o lideacute organizaacutetořidavu a jeh o modly sami vyznaacutevajiacute davoveacute vaacutešně a pro toplně patřiacute mezi dav Neexistuje jen dav dělniacuteků rolniacuteků živ983085nostniacuteků a uacuteředniacuteků ale takeacute dav politiků umělců a vědcůdokonce i dav filosofů K davu patřiacute každyacute kdo vyznaacutevaacutedavoveacute vaacutešně bez ohledu na povolaacuteniacute a vzdělaacuteniacute Davovost

je ot aacutez ka životniacuteho naacutezoru Spengler tvrdiacute že baženiacute pozaacutebavaacutech blaženosti a požitciacutech neniacute vkus velkyacutech objevi983085

telů samyacutech a takeacute ne znalců technickyacutech probleacutemů Snadtomu tak bylo ještě na začaacutetku stoletiacute ale dnes už neniacute po983085chyb že naprostaacute většina těchto lidiacute je stejneacuteho rodu jako

70

dav vyznaacutevaacute stejneacute vaacutešně a stejnyacute životniacute naacutezor

Na jedneacute straně nachaacuteziacuteme přiacuteznaky uacutepadku na druheacute v děj inaacutech do sud nev iacutedanyacute po kro k Tu to ro zp or nost lze sle983085dovat snad ve všech oblastech moderniacuteho života Všude lzenaleacutezt důvody k optimismu a zaacuteroveň k nejčernějšiacutem pro983085gnoacutezaacutem

Neexistuje pokrok vůbec jako takovyacute ale vždy jen po983085

krok v něčem kteryacute znamenaacute zaacuteroveň regres v něčem jineacutemTo je vlastniacute podstata skutečnosti že jedni nachaacutezejiacute předlidstvem skvělou budoucnost jiniacute bliacutežiacuteciacute se katastrofu Zaacuteležiacutena uacutehlu pohledu

Spengler byacutevaacute někdy označovaacuten za jednoho z teore983085tickyacutech předchůdců nacismu To je hodnoceniacute velmi zjed983085nodušeneacute I když Spengler zaacutekladniacute myšlenky přejiacutemaacute odChamberlaina jeho koncepce dějin v Zaacuteniku Zaacutepadu neniacuterasistickaacute Spengler jednotliveacute vysokeacute kultury nechaacutepe jakonižšiacute a vyššiacute natož jako diacutelo jedineacute vyjiacutemečneacute rasy Jsoupro něho vyacuterazem vnitřniacutech životniacutech představ určityacutech typůlidiacute To je vše V Člověku a technice patrně přeceňuje vlivNormanů v počaacutetciacutech zaacutepadoevropskeacute kultury Rusy nao983085pak jako netvůrčiacute prvek zahrnuje mezi barevneacute přestože

je ho rozbor rus keacute duš e roz pol cen eacute od Pet ra Velik eacuteho meziEvropu a vlastniacute ciacutetěniacute patřiacute k nejlepšiacutem partiiacutem druheacutehodiacutelu Zaacuteniku Zaacutepadu Spengler ovšem v Člověku a techniceznalost Zaacuteniku Zaacutepadu předpoklaacutedaacute

Spengler je historickyacute fatalista nevěřiacute jak o tom svědčiacutei zaacutevěr Člověka a techniky že je možneacute zhrouceniacute nynějšiacutezaacutepadoevropskeacute kultury odvraacutetit nebo oddaacutelit To bylo pro

nacionaacutelně socialistickou ideologii nepřijatelneacute Rosenbergmu vytyacutekaacute že opět jako mnoziacute před niacutem odhaluje nějakeacutehistorickeacute zaacutekonitosti Neznaacuteme takoveacute zaacutekony soudiacute Ro983085senberg a takeacute netvrdiacuteme že jednaacuteme ve shodě s nimi amaacuteme nějakou pravdu natož vědeckou Jsme ale přesvěd983085

71



čeni že maacuteme dostatek vůle a energie abychom uskutečnilisvou ideu ktereacute hluboce věřiacuteme Odtud Myacutetus 20 stoletiacute

Takeacute demokratickaacute ideologie je ovšem se Spenglerovoufilosofiiacute dějin v přiacutekreacutem rozporu Demokratickyacute svět je podleSpenglera zase jen svět určiteacuteho typu lidiacute určiteacute doby stejně

ja ko tř eb a svě t monarchist ic kyacute De mo kr ac ie pr o něh o roz983085hodně nepředstavuje žaacutednou metu k niacutež se lidstvo do983085pracovalo tisiacuteciletyacutem vyacutevojem či pokrokem aby ji do bu983085

doucna již neopustilo a od nynějška se s odůvodněniacutem že jdeo nejlepšiacute systeacutem ze špatnyacutech soustředilo na jejiacute neustaacuteleacutezdokonalovaacuteniacute Takoveacute pojetiacute je podle Spenglera opět myacutetusa to nikoliv nějakeacuteho člověka vůbec ale praacutevě moderniacutehointeligentniacuteho velkoměšťaacuteka zaacutepadoevropskeacute civilizace a jehosouputniacuteků

Podobně jako Zaacutenik Zaacutepadu vzbudil i spis Člověk a tech983085nika bouřliveacute negativniacute i pozitivniacute reakce Dnes kdy his983085torickaacute věda některeacute Spenglerovy spekulativniacute generalizaceuvedla na pravou miacuteru na druheacute straně ale v podstatě všeo983085

bec ně př ija la je ho zaacute kl ad niacute tv rzen iacute že zaacute pa do ev ro ps kaacute kul983085tura jako specifickyacute dějinnyacute uacutetvar vznikaacute v desaacuteteacutem stoletiacutemusiacuteme uznat že jeho diacutelo staacutele zůstaacutevaacute aktuaacutelniacutem naacutemětemk zamyšleniacute Nemusiacuteme se Spenglerem souhlasit To ale nicneměniacute na skutečnosti že jeho diacutelo přinaacutešiacute značneacute množstviacutepodnětnyacutech původniacutech myšlenek ktereacute ho praacutevem řadiacute mezi

vyacute zn am neacute mys lit ele

R Jičiacuten

72



Z německeacuteho originaacutelu

Der Mensch und die TechnikBeitrag zu einer Philosophie des LebensC H Becksche Verlagsbuchhandlung Miinchen 1932

přeložil Rudolf Jičiacuten

ISBN 8098308590198798308569830857

O B S A H

Předmluva 6

Technika jako taktika života 7

Postupy a prostředky boj a zbraň Vyacutevoj a dovršeniacute Pomiacutejivost jako

forma všeho skutečneacuteho

Byacuteložravci a dravci 14

Člověk jako draveacute zviacuteře Byacutet kořistiacute a vytvaacuteřet kořist Pohyb jakouacutetěk nebo uacutetok Oko dravce a jeho svět Neproměnnaacute druhovaacute tech983085nika zviacuteřat a objevitelskaacute technika člověka

Vznik člověka ruka a naacutestroj 21

Ruka jako hmatovyacute a činnyacute orgaacuten Odloučeniacute vyacuteroby a použitiacute zbraněOsvobozeniacute z nutnosti druhu Myšleniacute oka a myšleniacute ruky Pro983085středek a uacutečel Člověk jako tvůrce Jednotlivyacute čin Přiacuteroda a uměniacute

Lidskaacute technika je umělaacute Člověk proti přiacuterodě tragedie člověka

Druhyacute stupeň řeč a podnikaacuteniacute 27

Kolektivniacute činnost Od kdy existuje slovniacute řeč Uacutečel řeči kolektivniacutepodnikaacuteniacute Uacutečel podnikaacuteniacute vzestup lidskeacute moci Odloučeniacute myšleniacute aruky praacutece vůdcovskaacute a provaacuteděnaacute Hlavy a ruce řaacutedovyacute rozdiacutel na983085daacuteniacute Organisace Organisovanaacute existence staacutet naacuterod politika hos983085podaacuteřstviacute Technika a počet lidiacute Osobnost a masa

Zaacutevěr vzestup a konec strojoveacute kultury 40 Vikingoveacute ducha Experiment Praco vniacute hypoteacuteza Perpetu um mo983085

bile Smysl stro je donuti t k praacuteci anorganickeacute siacutely přiacuterody Průmys l boha tstv iacute a moc Uhliacute a počet lidiacute Mechanizace světa Symptom roz983085kladu uacutebytek vůdcovskyacutech povah Vzpoura rukou Ztraacuteta monopolutechniky Barevnyacute svět Konec

Doslov 59



Předmluva




6


1






dějiny vůbec







7











8









9




2








10











11















12






13




3






14











15













16









17






4






18
















19




20


5








21












22
















23








6


24









25







26


7









27












12 Tamteacutež

28










29









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72



Předmluva




6


1






dějiny vůbec







7











8









9




2








10











11















12






13




3






14











15













16









17






4






18
















19




20


5








21












22
















23








6


24









25







26


7









27












12 Tamteacutež

28










29









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72











8









9




2








10











11















12






13




3






14











15













16









17






4






18
















19




20


5








21












22
















23








6


24









25







26


7









27












12 Tamteacutež

28










29









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72




2








10











11















12






13




3






14











15













16









17






4






18
















19




20


5








21












22
















23








6


24









25







26


7









27












12 Tamteacutež

28










29









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72















12






13




3






14











15













16









17






4






18
















19




20


5








21












22
















23








6


24









25







26


7









27












12 Tamteacutež

28










29









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72




3






14











15













16









17






4






18
















19




20


5








21












22
















23








6


24









25







26


7









27












12 Tamteacutež

28










29









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72













16









17






4






18
















19




20


5








21












22
















23








6


24









25







26


7









27












12 Tamteacutež

28










29









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72






4






18
















19




20


5








21












22
















23








6


24









25







26


7









27












12 Tamteacutež

28










29









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72




20


5








21












22
















23








6


24









25







26


7









27












12 Tamteacutež

28










29









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72












22
















23








6


24









25







26


7









27












12 Tamteacutež

28










29









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72








6


24









25







26


7









27












12 Tamteacutež

28










29









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72







26


7









27












12 Tamteacutež

28










29









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72












12 Tamteacutež

28










29









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72









30

8










31











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72











32















33
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72
















34
















9






35













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72













36









37












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72












40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72










40










41









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72









42

11
















43












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72












44









45












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72












46







12




47











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72











48













49












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72












50









51









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72









jich sm rt




52









kovodělniacuteka

53









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72









54








j e zbabělost


55





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72





57



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72



D O S L O V




v Mni chov ě









59









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72









60









61








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72








vz ta hů




62







63












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72












64









65










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72










66








67












68










69















70









71










R Jičiacuten

72












68










69















70









71










R Jičiacuten

72














70









71










R Jičiacuten

72










R Jičiacuten

72

Documents

Oswald Spengler - Člověk a technika