ARCHAEOLOGICK A MSTOPISN,vydvan od

archaeologickho sboru Musea krlovstv eskho nkladem Matice esk.

Redaktor

professor na c. k. esk vy reln kolev v Praze, mimodn d krl. esk spolenosti nauk, pispvajc dd Musea krlovstveskho a archaeologickho sboru musejnho.

Dii I.

V Praze 1855.T i s k J a r o s l a v a P o s p i l a .

O b r a z y .1. Opatstv Teplsk. Ampulka sv. Albty. Msa vladyky Hroznat. Ku str. 31. 32. 33.2. Chrm Tnsk v Praze. Ku str. 61.3. Vchod do chrmu Tnskho. Ku str. 62.4. DBm nkdy Mydlaovsk v Chrudimi. Ku str. 68.5. Renaissann olt v kostele sv. Havla nad Zbraslav. Ku str. 124.6. Kostel v Libii nad Labem. Ku str. 115.7. Velk olt v kostele Libiskm. Ku str. 116.8. Malby na stnch kostela sv. Jakuba v Libii ze 14. stolet str. 115.9. Bronzov krucifix z bvalho kltera Ostrovskho. Ku str. 136.

10. Krypta pod dk. chrmem v Kouimi. Ku str. 158.11. Kostel Kondrack v okresu Vlaimskm. Ku str. 176.12. Snmek prvnho listu rukopisu Mater Verborum". Ku str. 186.13. Votivn obraz arcibiskupa Oka z Vlaimi. Ku str. 232.14 Hrad Smeno. Ku str. 325.15. Kostel sv. Erasma a jeho presbyterium vRohon. Ku str. 276.16. a 17. Snmky miniatur a psma z modlc knihy krle Ladislava. Ku str. 310.18. Bl mramorov soka P. Marie na Karltein z asv Karla IV. Ku str. 340.19. Antipendium na Karltein z asv Karla IV. Ku str. 341.20. Oratorium krle Vladislava II. u sv. Vta v Praze. Ku str. 358.eskch minc tab.I. Vratislav I. 912 925. Sv. Vclav 925936. Ku str. 23b.

II. Boleslav I. 936967. Ku str. 282. III. a IV. Boleslav II. 967999. Ku str. 328 a 369.

Obsah I. dlu.

A. Monografiebistoricko-topografick a archaeologick.

Sir,Tnsk chrm, hlavn farn kostel Starho msta Praskho

od K. VI. Zapa ..................................................................................9Oddlen prvn. Historick st. Prvn doba . . 9

Druh doba, . . 1 2Tet doba . . 5 2

Ploha k oddlen prvnmu. Posloupnost farBv Tnskch ..............................................................................59

Oddlen druh ........................................................................... 60a ) P r e s b y t e r i u m , b ) K a p l e P a n n y M a r i e . . . 6 3 c) Kaple sv. Ke, d) Ostatn olte . . . 65 e) Jin umleck pamtky v kostele, f ) Nhrobky . 101 g ) H u d e b n k r u c h t a . . . . . . 1 0 8 h) Sakristie a kaple sv. Ludmily, i) Zvony . . 1 0 9K) Domy kostela Tnskho.................................................. 111

Jankov od Ant. Norb. Vlaska . . . . . . 36Chotou, rodit sv. Prokopa od K. VI. Zapa . . . 3 9 Kaple sv. Frant. Ser. v csaskm zmku Zkupskm od K. VI.

Zapa ....................................................................................................41Dm nkdy Mydlaovsk v Chrudimi. Od Ant. Rybiky . . 68Zbraslav od K. VI. Zapa ......................................................... 71 & 117Okres Vlaimsk. Od Ant. N. Vlaska. Vlaim . . 85 & 126

Nov Doman . . . . . . . . 1 3 2Vnky. Radoovice . . . . . . 1 3 4echov................................................................................................ 135Blanice. Doub. Kaple P. Marie Loretnsk. Skal

ko v. strovice . . . . . . 1 3 6Kondrac . . . . . . . . 1 7 6Hradit. Ostrov. Veli. Chobot a Nespery . 1 7 7Libou. Zdislavice...................................................................... 178Trhov tpnov .............................................................................. 179Tehov. Hrdek ............................................................................ 181Louovice nad Blanic . . . . . . 1 8 2Naerac . . . . . . . . . 2 1 4Pravtice. Damnice. Soutice . . . . 2 1 6esk ternberk .................................................................... . 2 1 8Mchnjov. Diviov.....................................................................2 25Stebuzeves . . . . . . . . 2 6 2Tichonice. Dalkovice. Otryby a Sobn . . 2 6 3Pse. Tebe ice .......................................................................264eovice . . . . . . . . . 265Chotany........................................................................................... 2 66

Obistv a Libi od K. VI. Zapa ........................................................ 111Csask letn zmek v Ploskovicch od K. VI. Zapa . . 1 4 0Kouim. Od K. VI. Zapa....................................................................... 149Bval panstv Richenbursk. Od kn. Aloisia Brychty . . 1 6 2

Popis jednotlivch farnch osad. Richenburk . . . 1 6 5Osady v dekanlnm okresu Skuteskm . . . 1 6 9

v kolatue Krounsk . . . . . . 1 7 2 v lokln kolatue Pustokamenick . . . 1 7 3 v kolatue Svrateck ...........................................................174 v lokln kolatue Kamenieck . . . . 1 7 4 v kolatue Hlineck ............................................................ 175 v kolatue Ransk ............................................................... 175

Nstin dj& kltera Benediktinskho na Slovanech", vfibec Ernaus nazvanho, v Novm mst Praskm za doby mnichu slovanskch, od 3. Vcl. Kika . . . . 1 9 3

Jlov odK. VI. Zapa............................................................................2 0 00 potcch du kiovnickho s ervenou hvzdou v echch

od V. V. Tomka ................................................................................ 2 10Plaany a jich okol od K. VI. Zapa. Plaany . . . 2 2 4

abonosy ............................................................................................227Vrbany...............................................................................................228Dobichov ...........................................................................................2 3 0

P r a c h o v s k s k l y u J i n a o d J a n a Z a v a d i l a . . . 2 3 2Lichtenburk, hrad v kraji slavskm od K. VI. Zapa . . 2 4 1Historick pamti Strova a jeho okol od J. V. Kika . . 252Votice, msto v Tborskm kraji od A. N. Vlaska . 2 57Prochzky v okol Chrudimskm od Ant. Rybiky 1. Tunchody . 267

2. Habrov ...........................................................................................2 7 03. Mezilesice ......................................................................................2714. Mikulovice . . . . . . . .3115. Slatinany .......................................................................................3 1 36. Vorel............................................................................................. 318

Hrad Svojanov a jeho okol od Maurice Trappa. Bl. Ba-nn. Rohon ........................................................................... 275

Hrad Svojanov ............................................................ 2 7 8 . 3 2 1 . 3 4 3Msteko Svojanov . . . . . . . 3 4 7Star Svojanov . . . . . . . . 349Pedmst. Kaple sv. Ma Magdaleny . . . . 3 5 0Hradisko. Trpn ............................................................................ 351Hut. Bohuov.Hartmanice . . . . . 3 5 2Bystr..................................................................................................3 53Bystersk zmek Frischberk . . . . . 3 5 4Jedlov. Balda . Zlat studnka Limberk . . 3 5 7

Msto Beneov a hrad Konopit od A. N. Vlaska . . 2 8 9Bojit Kolnsk od K. VI. Zapa .........................................................2 98

Kutl. Kamhjek. Keho.....................................................3 05Bstv. Chocenice. Beany. Siegfeld . . . 3 0 7Nov Ves.Velim .......................................................................... 308

jezd Svatavin na ece Szav od V. V. Tomka . . . 320Smeno od Jind. Otak. Miltnera . . . . 525. 559Klter Frantiknsk v Jindichov Hradci od kn. Jer. Solae . 334KoUegialn chrm Panny Marie s kapl sv. Kateiny na Karlteinod K. VI. Zapa ..................................................... . 3 5 6

B. Popsn jednotlivch archaeologickch pedmtv.

Vlet pes Plze do Tepl a jej ho okol od K. VI. Zapa . 21 S v i j a n s k b r o n z y o d K . V I . Z a p a . . . . . 9 3 Csask hrobka" u sv. Vta v Praze od K. VI. Zapa . . 9 5 Byzantinsk krucifix nalezen v rumech kltera Ostrovskho,

od J. E. Wocela .............................................................. . 1 3 6Miniatury musejnho rukopisu Mater Verborum" od J. E. Wocela 186esk kancionl v Klatovech od Vcl. Kika . . . 18 8Votivn obraz arcibiskupa Oka z Vlaimi od K. VI. Zapa . . 2 3 1Popsn a vyobrazen eskch minc od Vcl. Hanky. vod . 234

eskch minc doba prvn. Kne Vratislav. Kne Vclav . 235Kne Boleslav 1 ..............................................................................2 8 3

Knize Boleslav U ...................................................................3 2 8 . 3 6 9#

StranaNco o tiskrn Veleslavnov od Ant. Rybiky . . . 2 5 5

Pdavek od K. VI. Zapa................................................................ 257Modlitebn kniha krle Ladislava Pohrobka od V. Hanky . 3 1 0Staroitn olt Svtelsk v kostele sv. Augustina ve Vdni . 333Nhrobky rytv Vrabskch z Vrab v Striti od K. Fryba . 535Oratorium krle Vladislava II. Jagelovce ve chrmu sv. Vta v Praze. Od K. VI. Zapa .................................................................................3 58

. Poun lnky.Zachovvn staroitnch pamtek, pedevm stavitelskch, podl L.

Viteta zpracovno od K. VI. Zapa . . . . 2Prvn okres. Veobecn vahy . . . . . 2Druh okres. O stench a plnch obnovch starobylch

staveb . . . . . . . 4O obnovch plnch, provedench a nkladnch . 7

Tet okres. 0 stavebnch ltkch pi opravch a obnovch staveb, 1. Zdi, jich sestrojen a spojen . 49

2. Upotebovn eleza msto deva neb kamene. 3. Nahrazovn kamene devem. 4. Lpn . dln slepkze sdry, cementu neb tmelu . . . 5 0

5. Podlahy a stechy . . . . . . 5 16. Upoteben asfaltu .............................................................52

tvrt okres. 0 pravidlech v ohledu na zachovvn pa-mtnch staveb a pedmtv. 1. Dohlen na stechy.2. Odklzen sutin a rumu na klenbch . . 9 7

3. Hoej hbet klenby pod krovem. 4. 0 zkzch,je mohou zpsobiti zvdav navtvovatel. 5. Od -kapn trouby a laby. 6. Hromosvody . . . 9 8

7. Upnav rostliny. 8. Domy a pbytky ku kostelmpistavn. 9. Opatrovn pomnkv . . . 9 9

10. Okrabovn staveb.........................................................10011. Nhrobn pomnky a kameny, hrobov sklpky . 14512. Erby, npisy, estn znaky . . . . 1 4 613. Portly. 14. Krypty ili zpodn kaple. 15. Olte . 14716. Ostatn staroitn nbytky . . . . 1 4 9

O zvltnostech crkevn malby byzantinsk . . . 2 3 7

D. Zprvy.Jednn a innost archaeologickho sboru eskho Museum odjeho zaloen a obnoven a do poslednch dob . . 42 Promemoria o staroitnostech Chrudimskch od K. VI. Zapa . 46 Drobn zprvy o hradn kapli v csaskm zmku Praskm, o kltee Milosrdnch sester na Mal Stran v Praze, o novm zmku v Dubu (v Pseckm kraji), o zmku v dolejch Be-kovicch . . . . . . . . . 47Drobn zprvy o novm kostele v Turnov, v Sonnenberku, v

Police, o obnovch v Kopanin, v Tetn, ve hradu Karltein a v Tuchlovicch . . . . . 4 8

Knze Krolmusa archaeologick ptrn a vtky v let 1853 90 Sezen archaeologickho sboru eskho Museum 27. ledna a

2 8 . n ora 1 8 54 ..............................................................................92Obrazy vlastenskho male Rudolfa Miillera . . . 9 4 Pamtka Frant. AI. Vacka, dkana Kopidlenskho . . . 9 6

Opravy, doplky a donky 96.

Sezen archaeologickho sboru eskho Museum 22. dubna,24. kvtna 1854 .............................................................................

Obrazy vlastenskho male Josefa Hellicha . . . . 1 4 2 *Star vojensk prapory v kostele Emauskm v Praze od V. Kika 189 Rohoensk freska . . . . . . . . 189Bval nmeck dm v Plzni . . . . . . 190Obrazy vlastenskho male Vilma Kandlera . . . 1 9 0 Sezen archaeologickho sboru eskho Mus. 15. ervence 1854 191 Donky a doplky o chrm Tnskm . . . . 1 9 2Nvtva na Zvkov od J. V. Houky . . . . 2 3 6msk npis v Trenn . . . . . . . 238Berounsk brny . . . . . . . . 238S e z en a r c h a eo l . a t d . 1 3 . j n a , 1 8 . l i s t o p a d u 1 8 5 4 . . 2 3 9 Knze Krolmusa archaeologick ptrn a vtky vlete 1854 283 Sezen a rchaeol . a t . d . 29 . p rosince 1854 , 10. nora , 10 .

bezna 1855 .....................................................................................2 8 6Archaeologick sbrky Musea krlovstv eskho, od V. Kika.

Kabinet men naznaen slem IV. . . . . 5 2 9Pipomenut o hradu Velii od J. B. L ............................................. 3 3 5Sezen archaeol. atd. 21. dubna, 18. ervna 1855 . . 336

24. ervence 1855 . . . . 370E. Literrn repertorium.

Schriften der historisch-statistischen Sektion der k. k. mhr.s c h l e s . G e s e l l s c h a f t e t c . V . H e f t . ( Z a p ) . . . . 4 8

Warnsdorf von Alois Palme. (Zap) . . . . . 48 Sarbniczka naszej Archeologji przez Ambr. Grabowskiego. (Zap) 48 Archaeologische Parallelen von J. E. Wocel (Zap) . . . 9 6 Beschreibung der bisher bekannten bhm. Privatmnzen und

Medailen. I. Abth. Personenmnzen. 1 6. Heft. (Zap) . 96> Djiny nrodu eskho v echch a v Morav od F. Palackho.

Dlu I. . 2. (Zap) ............................................................................ 143-Desky zemsk markhrabstv Moravskho. Kniha prvn cdy

Olomck (K. J. Erben)....................................................................1 4 5Wzory sztuki redniowiecznej i z epoki odrodzenia w dawnej

Polsce. A. Przezdzieckiego i E. Rastawieckiego. Serya I. 14.seitv. (Zap) .....................................................................................2 3 9

Pamtnosti B. abansk od Ludvka Haana Djepis str. i nov.N a la k u o d D . Za ya c e a L . H a a n a . ( J . J i r e ek ) . . 2 4 0Schriften der hist. statist. Sektion der kk. mhr. schl. Gesellschaft etc. VII. Heft. (Zap) ...................................................................240-Regesta diplomatica et epistolaria Bohemia; nec non Mor. Pars I.

Opera Caroli J. Erben. (Zap) ........................................................ 286-Geschichte der Stadt Neutitschein v. Dr. Jos. Beck. (Herrn.

Jireek) .....................................................................................28TArkiv za povjestnicu jugoslavensku. Uredio J. Kukuljevi Sak-

cinski. Knjiga III. (V. Kek) ...................................................288Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. VI. Band. (K.J. Erben) 556

F. Rejstky.I. Rejstk jmen osobnch

II. mstnchIIL

144. 192. 240. 288. 336. 370.

371 382: 386.n

vc

ARCHAEOLOGICK A MSTOPISN.Vydn archaeologickho odboru eskho Museum nkladem Matice esk.

Redaktor K. VI. Zap.

Dl I. Rok 1854. Seit I;

P r o g r a m m .Mezi rozlinmi literrnmi a morlnmi potebami na-

eho nrodu jest tak jedna, kter jen mnoholetm spojenm silm mnohch znenhla bude moci bti vyhovno, poteba toti plnho historickho, archaeologickho i statistickho mstopisu. Vtina vzdlanch nrod evropskch honos se ji po del as dkladnmi spisy, v nich vecky histo-rick, staroitn, ethnografick a umleck pamtky co nejzevrubnji sepsny, objasnny, vyobrazeny a srovnny jsou, spisy to, jeto se nrodnmi dly zovou a vtm d-lem jen starnm samch vld zemskch, vynakldajcch vedle toho ron znan summy penz na zachovn pamtek minulosti, na svtlo vydny bti mohly.

Neschz nm ovem t spis topografickch, a to ve svm zpsobu znamenitch a za svho asu nad podobn spisy cizokrajn vynikajcch, jsou ale dlem vkem od ns ji velice vzdleny, a tm naskrze nestoj na tom sta-novisku nynj starovdy, kter ns u posuzovati cenu pamtek druhu kadho. O historick plnosti pak nelze ani mluviti, neb mnoho-li jet asu a sil poteb bude, neli vechen materil, co ho u ns jest, tak snesen, srovnn a pstupnm uinn bude, aby vbec bylo mon pomysliti o sestaven plnho mstopisu historickho? Co posavad jednotlivci na svtlo vynesli a v mstopisu naich vlast z-slunho vydali a zd se, jakoby to byl pedmt obl-ben pemnohch Vlastimilv vecky tyto prce jsou po-sud jen jako cihly velikolep stavby, kter k oslav vlasti nkdy stti m, jejto stavitel ale jet dlouho budou mu-seti cihlu po cihle sneti, neli jim mono bude, k stavb sam ruku piloiti.

Nejobshleji pracovno posud vdeckm smrem na poli prodnho mstopisu, i nrodopis ji piln vzdln, a vak posud jen spoe a osamle tekou pramnky archaeo-logickho, historickho a topickho popsn naich vlast. Tu jest jakhosi povzbuzen k spojenmu sil mnohch nej-vce poteb, aby tyto pramnky zajedno hojnji tekly,

pi tom se nerozptylovaly, nevyschaly, v neznmch koni-nch se neztrcely, nbr v jedin hojn proud se spojovaly.

Takovm povzbuzenm m bti ptomn pokraujc spis, majc dva hlavn ely:

Jedno: aby vecky jednotliv a osamle se vysky-tujc, na archaeologie a topografie se tkajc prce v jedno sbral, aby byl vlastenskm spisovatelm na poli tomto mo-rln i materiln podporou co spolen organ jich zslu-nho snaen, pak zrove skladitm velikch zprv po-drobnch i veobecnch, v obor tento sahajcch.

Druh: aby zvil ve vlastech naich vmn sob staroitnch pamtek veho druhu, aby usnadoval pozn-vn jich prav ceny, a aby povzbuzoval horlivost ve sb-rn, odkrvn a zachovvn jejich.

Spis tento, maje tedy na zeteli dvoj el, prvn toti literrn, pipravovn budoucho plnho mstopisu, dru-h morln, vzbuzovn cty a etrnosti k starm pa-mtkm, vyhbaje se zrove zbyten obrnosti, a hled hlavn k populrn form, aby vecky vrstvy vlaste-neckho tenstva duevn koist z nho viti mohly, bude obsahovati:

a) Cel monografie pamtnch mst a mench osad,vech naich znamenitjch chrm, zmk, hrad, radnica jinch veejnch i privtnch pamtnch staveb se zvltnm zetelem na jejich historickou a umleckou dleitost.

b) Popsn jednotlivch pamtnch pedmtv, dlemji dvnji znmch, hlavn ale nov nalezench aneb poznanch.

c) Oceovn a vklady pamtnch npis a velikchstarch psemnost.

d) Poun lnky a rozborn pojednn o pedmtecharchaeologickch a topografickch.

e) Zprvy o jednnch archaeologickho odboru eskhoMuseum, o jednnch jinch podobnch spolk, o nov nalezench pedmtech starovdy, o archaeologickch cestch

Zachovvn staroitnch pamtek.

a vbec o vem, co se v oboru starovdy nejen v naich nbr i cizch zemch dleitho a zajmavho vyskytne.

f) Stl repertorium vech kazv v literatue do oboru naeho shajcch.

Nevyhnuteln pdavek Pamtek" jsou illustrace, toti vkresy jak jednotlivch staven tak i celch mst, pamtnjch staveb v profilech a pdorysech, charakteri-stickch podrobnost v ornamentice, jednotlivch pomnkv, nhrobkv, oltv, nbytkv veho druhu, litin, perkv, ndob a jinch pozstatkv z minulosti.

Kdy ji jin zem chvalnm pkladem pedely, za-n prv nyn domc archaeologie v csastv Rakouskm vtho ne ped tm astenstv dochzeti, a zajist s ra-dost musme co prvn zjev tohoto duevnho hnut vtati zzen c. kr. stedn kommisse k zachovvn staroitnch pamtek v i, kter snad tak nkdy materilnmi prostedky opatena i v naich vlastech bude moci rzn psobiti dle krsnho uren svho. Hleme tedy i my s obnovenou, ivou snahou, co na ns jest, vstc j kreti, nebof jen vlastn nrod n duevn koist a oslavu z toho mti bude.

Jedna vc nejpednji nm na starosti le, kter pil-nho uven a povzbuzen pedevm nutn potebuje, to-t i z a c h o v v n n a i c h s t a r o i t n c h p a m t e k . e zem takov, jako na p. echy, vdy jet znamenit poet staroitnch, a to krsnch, velikolepch pamtek v sob chov, to by se mohlo prv v t zemi, kter pe-kala boivou dobu husitskou a loupenick vandalismus ticetilet vlky, pravm divem nazvati. A vak ten div jest prv nejstkvlejm svdectvm toho, co Aeneas Silvius o esk zemi napsal, podvaje svmu vku zprvu, kterak esk zem se honosila mnostvm velikolepch a skvostnch duchovnch stav, mnostvm vtench chrm a um-leckch poklad, jakch v dn sousedn zemi vidti ne-bylo, tak e pi obdivovn se tomu, co nm jet zbylo, obejde ns touha a ltost za tm, co nenahraditeln ztraceno.

Pedn na starost m bti tedy zachovn veho, co posud jest ozdobou naich vlast, co ns iv s minulost na jet spojuje. Proe nevhme, poloiti zde na prvn msto pojednn o zachovn staroitnch pamtek, k t e r A l l ge m e i ne B auz e i t ung od p r o f . Kr i s t . Bed. Ludv. Frstera ve Vdni v 11. a 12. svazku sedm-nctho ronku 1852 uveejnila. Pojednn toto, byvi jak se zd od L. Viteta sepsno a z francouzskho do nm-iny peloeno, obsahuje vahy, jichto by kad nrod, kad obec o svou est dbal k svmu dobrmu obrtiti mla. My vynechave msta k naim specilnm potebm a pomrm mn se hodc, a v celku krateji se drce, neli tento nmeck peklad, pidali jsme naproti tomu veli-cos, jak se nm pro svj el potebnm bti vidlo.

Zachovvn staroitnch pamtek, pedevm stavitelskch.Vedle vplyvu a inkv asu piiuj se rozlin jin

piny o porouchn a zhubu naich staroitnch pamtek. Nejpednj jsou: lehceven starch vc vbec a baen po novotch; nedostatek rozumnho uven ceny umleck neb historick tchto pamtek; nesrovnalost a nesouhlasnost jej ich s novmi potebami, konen pednost, kterou dv nynj vk zjmm materilnm ped morlnmi.

el tohoto pojednn jest: vytknouti tyto piny ve-obecn, pedstaviti prospchy, kter vynikaj z prin-cipu jinho, e dobe p o j a t zsada, tyto pamtky zachovvati , nic pepja tho, nic takovho vso-b nem, co by se s nynjmi potebami ne-srovnvalo; potom: udliti tm, kterm jest obno-vovati neb zachovvati takov pamtky, nkter dobe mnn rady, je nm poskytuje dlouholet zkuenost a bedliv skoumn vc.

Prvn okres.Veobecn vahy.

Jestli se staroitnost nkterho pedmtu bre za p-inu k etrnosti, nen to vbec nic tak zlho; zl, kter z toho povstati me, bylo by leda to, e se vynasnaujeme

zachovvati nkdy njakou vc, kter podstatn ceny nem. Jestli se ale jmno star" bre za toton s prpovd-kou: ono svj as pekalo, co znamen: ono se s t a l o ne po t e bnm , ne poh od l n m a ne b o o k l i -vm a protivnm, z toho me povstati velik zl: zavren, znien drahocennch vc dohromady a zrove s vcmi men anebo dn ceny. Z t piny ji pe-mnoho neocenitelnch a nenahraditelnch pamtek ku zkze pilo, a to peasto pro velmi malichern piny.

Mlo jest pamtek anebo zbytkv, kter nkolik set let pekaly, aby aspo leccos zajmavho na sob nemly, by je v jakkoliv stav byly uvedly boue a bezprv minulch asv. Staroitnk a umlec tm vdy na nich nco nalezne, njakou podrobnou st, njakou formu, njak rozmr, zpsob zpracovn ltky, vbor, spojen a pvod ltek, jakost spojidla, malty a j.; a jestli umlec a staroitnk nieho nenalzaj, nalz snad djepis mnoho. Anglian dvaj nm v tom ohledu dobr nauen, zachovvajce v Londn s nejvt etrnost neforemn k-men, kter ale jest usvcen spomnkou nrodn. Ve mno-hch zemch zpadn Evropy vyskytuj se kameny po rznu i ve vtm skupen, kter nemaj vt aesthetick ceny, ne onen kmen v Londn; jinde spatuj se zas valy a p-

Zachovvn staroitnch pamtek.

kopy, neznmou rukou nahzen a vyhluben, jako ty ohromn valy nedaleko Kopidlna v echch, jichto vi a rozlehlosti se kad div; ve vech rorch zemch slo-vanskch vidme hroby a mohyly, tu po rznu, tu mnostv pohromad, a tak mnoh jin pamtky v pravd bez um-leck ceny, s nimi nespojuje se pamt dnho histo-rickho pbhu, o jich pvodcch a elu uen jen do-mysly podvaj, a kter asto nejsou nim jinm, ne sto-pami lid v pravku, kte svm potomkm dnch jinch dejepisnch pramen nepozstavili. A vak pohled na tyto zbytky z er minulosti dojm ns, napluje ns ctou a povzbuzuje k rozjmn. Svvoln kaen jich neme tedy bti vc obojetnou, a teba-li nemaj umleck ceny, teba-li jazyk, jm tyto kameny, tyto valy, tyto mohyly k nm mluv, nm snad jest nesrozumiteln: ji pouze to, e zde jsou, jest svdectvm historie a posud neob-jasnn a zhadn, k jejmu rozlutn lecjak nhoda nm jet kl do ruky podati me.

A vak bohuel, sprostctv a tup nevmavost vedou napod jet zhubnou vlku nejen proti tmto svdkm zapadlho svta, nbr i proti pozstatkm mnohem po-zdjch a nm blich dob, ano vylamuj z rumovisk sta-rch hrad kameny, tak aby krom jmna ani stopy po nich nezstalo, a stav jimi tu stodoly tu chlvy, tu zas pole sob jimi ohrazuj. Nae zboen hrady, kter jet nco zd svch zachovaly, dkuj toto zachovn sebe na mnoze jen pouh nhod, e se dn spekulant posud nenael, kter by si je byl vyhldnul za lacin lom kamenn, anebo e je nepstupn poloha od lid chrn, kdeto as s nimi milo-srdnji nakld.

Ne vrafme se k svmu pedmtu. Z ve uvedenho poznvme, e to nejsou vdy jen zjmy umleck, kter ns morln zavazuj, star pamtky zachovvati. Rovn tak vyskytuj se mezi vcmi pouze starmi, kter jen nkolik pokolen pekaly, od nich i zanedbny a na zni-en zubem asu lhostejn vydny byly, pece asto takov, kter delho zachovn zasluhuj, bu e mohou slouiti za mdko drhy, kterou prolo umn od asu jich zhotoven, bu e jakmkoliv zpsobem s djinami zem anebo kra-jiny, tak se zvyky a mravy jistho vku neb okresu n-jakou souvislost maj.

Hmotn pomnky tedy jakkoliv jsou zajmav, a tuto zajmavost ctili nejsurovj jako i nejvzdlanj nrodov. Surov nrodov postavili je, a sice tak surov, jak sami byli, morlnho elu vak, jakho chtli, tm doshli, a t v pozdjch dobch ho etili.

Nrodov u vzdln pokroilej, kte je zneuctvaj, zniuj a jejich ztrosky rozhazuj, nevyjmajce ani ty pamtky, kter jsou dlem rukou jich samch, pi takovm ponn nad sv surov pedchdce nevynikaj, ba daleko pod n se stav; nejsout to pouze pomnky, jsou to t pa-mtky, pojmy, mylenky, je s nimi v zhubu dvaj; zde

nep hch na umn, nbr na vd, kterou e pstuj, udvaj, a kterou pece o st historie jejho vyvinut olupuj. Z toho nsleduje, e kdy pokldme za vc chvalitebnou, pomnky zachovvati, zsadu takovou a do krajnosti vyvdti nesmme, t. j. e ovem mme k tomu hledti, aby se pvodn rz pomnku neporuen zachoval, e vak nemme upadati v opnost toho, co boitel dlaj, toti pomnk takov chtti plinm, hledanm obnovenm ve stav zcela nov uvsti. Chce-li kmet vyuovati a svm nauenm potebnho drazu dvati, mus zstati kmetem, mus pohled a obyeje svho vku, sv ediny, sv vrsky i svou hl podreti, o kterou se ve svm st opr. Kdyby sob vak vlasy ernil, vrsky na ele velijakmi prostedky hladil a vyrovnval, odv nov mody na sebe navoval nepedsta-voval by pece nic jinho, neli mue, kter byl nkdy mladm, karrikaturu, kterou nikdo nect, jejmto pevr-cenostem a pitvornostem se ale smjeme. Co bychom tak ekli o mali, kter by chtl zatemnl barvy mistrovskho obrazu italsk koly erstvmi barvami omladiti? A vak s druh strany nesm uctivost k starm pamtkm a v jakousi modloslubu pechzeti, co by se nemn haniti a vytkati muselo. Znmot, e nic pod sluncem stlho nen: podneb se mn, eky svj bh mn, moe pohlcuje behy sv anebo od nich se vzdaluje, hory se usouvaj aneb spadvaj, nov ostrovy z lna moe vyrstaj, nrodov hynou a jinm nrodm ustupuj, vzdln ducha pokrauje, star vzdlanost do-stupuje mety pestrlosti, pijm nov tvary anebo miz, star obyeje vymraj a nov poteby je nsleduj; jak pak meme tedy oekvati, eby pi tchto ustavinch promnch v prod a spolenosti lidsk jedin pomnky, dla to lovka, tedy zcela tak pomjc jako on, ve-obecnmu zkonu podlhati nemla ? Nikoliv, bohuel, nen tomu tak, i ony musej nevyhnuteln zmizeti; nae zna-losti i nae pe mohou jen neblahou lhtu zhuby prodlou-iti. Zasazujme se tedy aspo o toto posledn, nepracujme do ruky protivnm silm asu, nbr mjme za svou po-vinnost, za svou est, brniti jim, co nm sly sta. Pi tom vak se neklamejme nadj v nemonost, jakobychom jistm pirozenm silm vzdorovati mohli.

K bezpenmu pojmut vznamu tto zsady v ohledu na zachovvn pamtek, v kter se tak snadno mliti m-eme, jest poteb, aby se pamtky na dv tdy rozd-lily, jako skuten vecky pamtky dvojho zpsobu jsou, toti

a) i s t historick, jako: star vtzn brny,amphitheatra, sloupy, obelisky (tch vech ovem v naichvlastech nemme), hroby, sarkofgy, zceniny starchzmk, starch kostel a klter, hradeb, mostv, starnpisy atd.;

b) pamtky, kter j e t n a i m p o t e b ms l o u , jako na p. kostely, radnice a jin veejnstaven.

1*

Zachovvn staroitnch pamtek.

Nic ns nezavazuje, nic nm nerad, abychom jakou-koliv promnu na pomncch prvn tdy zpsobovali; ony jen tm opravdivou cenu v sob maj, e prv takovmi jsou, jakmi je jejich stavitel, jejich souasnci udlali, proto e pod rez, kterou je as pothl, cvien oko jet pvodn rz onoho vku, v kterm povstaly, onen staro-itn vkus poznv, jeho nejzbhlej nsledovatel nynj-ho vku tmto pamtkm vdechnouti neme. Tm nen jet dosti povdno, e takov pomnky obnovovati zhola nemono j e s t , ono j ich tak opravovati nelze. Nae povinnost v ohledu takovch pomnk zle jenom v tom, abychom zamezili vecko, co by mohlo je-jich zboen, jakkoliv nov porouchn anebo pln zmi-zen spsobiti. U takovch pomnk plnou a rozhodnou platnost m zsada: c t t i nedotknutelnost starho dla.

Druh tda pomnkv, kter slou bud1 za pbytky anebo njakmu veejnmu vkonu, podlh nevyhnuteln jistm potebm, vyplvajcm z promn, jak v jejich p-vodnm uren bhem asu povstaly, proti kterm se roz-hodn a vdycky vzprati nemono jest. Mravy se mn, lidnatosti pibv, zkuenost vede k poznn toho, co kde schz, stavba sama stv se chatrnou. Kdo by se tu zdr-hal, na vecky tyto vci se ohleti? Lidnatost nkter vsi, nkterho msta, nkter kollatury zdvojnsobnila se, kostel, jej bval skrovn poteba vystavla, jest na ny-nj poet osadnkv nedostaten. V och staroitnka m ale tento kostel velikou cenu. Chrate se dotknouti se ho, vol, a vystavte sob radji nov!" Patron a obec od-povd, e ani jinho msta ani dostatench prostedk nem k vystavn novho, co by desetkrt vce stlo, neli navren zvten starho kostela. Osadnci kaj: Buto na ten neb onen zpsob; my musme mti potebn prostrannosti, nememe ale desateronsobnou obf pinsti, a vc ned se odkldati." Umn a vda musej ustoupiti elezn nutnosti.

Jin kostel zas jest chatrn, sluby bo nemohou se v nm dreti s nleitou slunost ani bezpenost; nen ale mon jej opraviti anebo trvanlivosti mu pidati beze zru-en nkterch zpukelch neb zvtralch ornament, snad i bez promnn cel zkladn formy.

Tu jest tko rozhodnouti mezi dvma stranama, tou, kter o ruen star pamtky slyeti nechce, a tou, kter takov ruen d na potebu se odvolvajc, a znme jen dva prostedky, ktermi se zl pedejti me, toti prvn: nleit pouen o dleitosti zachovvn starch pamtek, na n nem bti lehkovn sazeno, jako i o tom, kterak se zachovati v ppadu, kdyby nevyhnutelnost velela ruku na n vloiti; druh prostedek zle v rozumnm dozoru se strany vych ad.

Kdy pak nkdo njak star kostel podn opraviti neb dokonce obnoviti m, tu nesta, e ten nkdo na pro-vozovn praktickho stavitelstv dekret pouze v kapse m,

anebo sob titul architekta pikld, anebo konen vysta-vnm njakho hezkho domu, tanenho slu, divadla, strnice, palce, radnice, anebo teba i jinho kostela byt to i mistrovsk dlo bylo njakou slvu sob z-skal. K opraven a obnoven starho kostela nle vce umlosti neli genialnosti, vce setrvalosti neli duevn plodnosti, vce svdomitosti neli naden. Takov dlo sli-buje tomu, kter je podnikne, vce cti neli zisku, a tak vce protivenstv neli cti. Restaurace star stavby jest spe inem obtovn a zapen se, neli vc zisku.

Nvrh k obnoven star stavby ned se improvisovati, on me jen dlouhm skoumnm tto a jej historie dozrti. Jen po tto cest meme pojmouti rz stavby, ne ale pouhm porovnvnm slohu jeho s jinmi jemu podobnmi, co asto k vyveden velijakch nesrovnalost a omylv vsti me.

Stavitel, socha, kamenk, kter njakou opravu pod-nik , mus sob za zkon poloiti, aby vecky star lomky zachoval anebo zas je na jejich star msto dal; jin zas, kter jsou pli narueny, pec ale jet znmky njakho malovn neb ezby na sob maj, aby pod njakou ochranu postavil. Takov staroitn lomek, do nkter obnoven sti zasazen, nikdy neslou k necti, a staven potvoiti neme.

ad neb osoba, kter opraven neb obnovu nkter staroitn pamtn stavby podnik, stavitel, kter je na sebe pijm, vdy dobe udlaj, kdy naped s tou my-lenkou se spzn, e se ned naped uriti meta, a kam tato oprava aneb obnova shati, kde pestati m. Zdka kdy lze pedvdati, co se v bhu opravovn jinho jet vyskytne, kolik jedna obnova jinch za sebou pothne, a je-li rdno dsledn dl a dl obnovovati bez nebezpe-enstv, zdali pamtn stavba ve sv pvodnosti patrnou ujmu neutrp. Kterak pi takovch obnovch podnikatel ve svm svdom nejvce zavzni jsou, raditi se s autoritami uznanmi, s mui vc dokonale znalmi, to vidme na tom mnostv naich chrm, jeto neopatrnm a protismyslnm opravovnm a obnovovnm bez mla cel rz sv pvod-nosti nenahraditeln ztratily. Ostatn bv obyejn nejlpe, pi opravch a obnovch radji s mlem se spokojiti, neli pli daleko jti.

Druh okres.0 stench a plnch obnovch starobylch staveb.

Obnoven me se obmezovati na opravu poroucha-nch anebo nov vystavn zniench st, jest to tedy s t e n obn ova .

Ono me se vak vztahovati tak na celou stavbu v ohledu na jeho dekoraci, na oitn pvodnch forem od pozdjch nepimench pdavkv, a takovou obnovu mu-sme nazvat i plnou, provedenou, nkladnou.

Budeme naped o s t e n mluviti.

Zachovvn staroitnch pamtek.

Maj se vecky kody opraviti, jich nkter star ko-stel utrpl? To jest prvn otzka, kter se nm pi takov pleitosti nahod, jest ale pi tom velmi zapletena, a ped-pokld druhou otzku: zdali jest vdy mon, obnovy podniknouti ?

V ohledu na stky, kde umn dekoratorsk (ezb-stv, malstv) nim pispvati nemus, neme povstati povliv pochybnost. Pokud se tu toti jedn jen o prce kamenick, zednick, tesask, rozumnmu a svdomitmu lovku tm vdy mono bude, opravy ku spokojenosti provsti, nebof obyejn ji sama stavba celch st po-dv ifa ruku spsob, jak se takov oprava dti m. Potom teprv zan nesnz, kdy dlto ezbovo neb t-tec malv potebnmi se stanou, aby se vzdlal kmen neb zpracovalo devo k ozdoben njak zdi aneb njakho okna. Jedn-li se o to, aby se nahradily otluen stky gotick fioly, polmanho zbradl, kapitlo, lomky ims, krancl, eber v oknech a jin podobn podrobnosti, bude se to moci snadnji uskuteniti, jestli se bud" na samch lomcch bud na jinch odpovdajcch stech stavby do-statench znakv najde, podl kterch se oprava poroucha-nch st bezpen a souhlasn s celkem provsti d. Po-teb jenom k oprav takov pimenou ltku vzti a um-lch lid sob zjednati, kte v tom hledaj est, kdy n-jak zdail snmek (facsimile) udlati dovedou; nesm se vak od nich ani vce ani, mn dati, nic vce nic mn jim dovoliti. Takovm umlm a poslunm e-meslnkm rdi stavitel pednost daj ped takovmi umlci, kte si na svm umn pli mnoho zakldaj, ne aby se ku prostmu kolu poslunho snmkae ili ko-pisty snili.M-li se opravovati vlastn ornamentika, zvlt jeli spojena se symbolickmi figurami, sokami osob a zvat a j., mohou se naskytnouti obte snadno a k takovmu stupni, e se asem sotva pemoci daj. Mylnka stedovkho umlce lev vtm dlem mn v pedmtu vyobrazenm, vce ale ve spsobu, jak tento pedmt vyobrazen jest. Jest mnostv pedstav, jich vude spatujeme, ku p. sv. Trojice, vzken Pn, posledn soud, Jster ale mezi sebou rzem, symbolickm pedstavenm, pdavky, emblmy tak dalece se rzn, e se stvaj loklnmi a asovmi. Vyetenm tchto vedlejch podrobnost, jichto si umlec obyejn mlo vm, me teprv zpytatel staroitnost ustanoviti, jakmu vku, jak zemi njak takov zlomek nle, a uhodnouti na nm typus rozmanitch tradic, jakch ten onen duchovn d zachovval. ten ve starovd nejmn zbhl, kter ale pece nco o tom v, e se pomoc pomnkv djiny doplovati ba i psti mohou, hned pochop, jak dleito jest, zachovati tyto jedin prvodce a ukazovatele, kteto djepisci pozstali, aby ho provodili poutmi minulosti, po jichto svdnch cestch, je uenci po nich naznaili, bloudili jsme po cel stolet jako v njakm labyrintu bez vchodu.

Co snadnjho, neli figurku, pedmt porouchan, a k nepoznn promniti. Znmot, e nen sochae, kter by se zdrhal, njakou figuru podl nkterch lomkv obnoviti anebo doplniti, jako na p. slavn Cuvier pedpo-topn zve podl jedin lopatky, podl nkterho obrat-lku, podl jedinho zubu poznv, anebo jak uen sta-vitel zboen palc anebo chrm dopluj, z kterho se jim jen jedin sloup, jedin kus zdi ukazuje. Proda ve-likmu zpytateli svmu jet sice neukzala, e se klamal, umlci ale, kte ku p. pomnky vnho msta" obno-vovati chtj, nemohli se v tom jet sjednotiti. Domnv-me-li se snad, e jest snadnji sochu neli palc obnoviti, podl nohou jej hlavu, anebo podl hlavy polohu rukou uhodnouti ? Nepihodilo-li se v novjm ase, e jist so-cha pi njakm obnovovn hloupm spsobem enskou sochu v muskou promnil ? Co by se potom stalo, kdyby se mlo cel skupen podl jedin pozstal a to porou-chan sochy obnoviti? Z toho patrno, e nejnevinnj chyba asto cel psmo dkazv roztrhati a jejich optn spojen zcela nemonm uiniti me. Utkn se k popi-sm i k vyobrazenm starch pamtek, byt sebe bedlivji zhotoveny byly, v takovm poloen pece jet mnoho nepomh, nebof mlo kdy jsou urit a dokonal.

A vak posavadn umlci tak mlo dbali na takov popisy a illustrace, proto e pi nedostatenm svm po-jmn starho umn tak to pesvden kojili, e jejich pedchdcov, jako oni sami, dn jin inspirace nensledo-vali, neli inspirace istho umn. Nevd o znamenitm podlu, jej symbolika a tradice maj v dekoracch na po-mnkch ped 14. stoletm zzench.

Takov umlci obnovili prel jistho krsnho kate-drlnho chrmu, promnili ale fantastick, potvorn hlavy z 12. stolet v hlavy tureck s nevyhnutelnmi turbany a v hlavy ensk s ozdobou na ele, kter druhdy krsnou Feroni do mody pila. Jin socha postavil na preln tt jednoho kostela v hlavnm mst sochu andla na elv stojc, kterto zve vak se v kesansk symbolice a ikonografii ani nevyskytuje a mimo to v allegorii naskrze se nesrovnv s andlem, jehoto kdla rychlost vyzna-menvaj.

Tyto ztiscv man vyat a nikoliv nov pklady posta k ukzn pepiatost a neobyejnch podivnost, jichto se vdy jet se strany umlcv, na vzdor v osvt, jak se roziuje archaeologickmi spolenostmi a vtenmi spisy hodnovrnch uencv, obvati musme.

Ostatn tisckrt snadnji jest sneti takov chyby, kter se jet opraviti daj, pokud se pamtn stavba v ne-poruenm stavu nachz, ne kdy se spsob patn ob-nova tm, e se staviteli potebnch vdomost nedostvalo, anebo e jich pli mnoho ml, ale dobe jich nestrvil.

Komu toto veobecn rozumovn nesta, aby se o pravd tchto vc pesvdil, tomu osvtli je nsledujc pklad.

6 Zachovvn staroitnch pamtek.Hieroglyfick jazyk egyptsk povaovn byl dlouho

za takov, e na vky nesrozumitelnm zstane, ponvad se myslelo, e tyto podivn, na vech pomncch Faransk e vryt obrazy nikdy nemohly pedstavovati znaky lnkovitho jazyka. astn nhoda, nalezen kamene Ro-settskho, ustanovila vak najednou mnn uenho svta, a podala kl k tajemnmu psmu egyptskch kn. Pohdka byla nyn rozlutna, a jednalo se pak jen o to, jak toho kle uvati, aby se do jej hlubiny vniklo; tak ji od tch dob mnoh peklady uinny byly. Npisy obelisku Luxorskho tou se nyn snadnji a s vt jistotou, neli star v Pompejch nalezen rukopis. Kdyby byl tak Kam-byses, pohromce Egyptu, akoliv Apisovm knm ptelem nebyl a jejich boha na roe striti kzal, tu fantasii ml, a zboen od jeho vojkv stavby Memfisk a Thebsk zase vystavti dal zdali by se pi tom jeho dlnci ne-byli nejhrubch omyl a nramnch pevrcenost dopu-stili, tak e by se byli museli vickni nynj i budouc Champollionov *) marn o rozlutn npisv pokoueti ?

Obrazn mluva, symbolika starch kostel jest ovem mn mhlou zahalena. Kesanstv nen takov tajemnst-ksk nboenstv, je kn Isidini v temnotch svch chrm jenom nkolika zasvcencm sdleli. Mluva kesan-stv od samho potku nebyla neznma, byla kadmu vzdlanci srozumiteln, jak to dokazuj vroky koncili a crkevnch otc, kte ikonografick dekorace kesanskho kultu za knihu nevzdlanch povaovali, pak hojn vy-obrazovn tche pedmtv a jich uritho potu, npo-dobovn stejnho rzu, stejnch charakteristickch zna-kv, stejnch veobecnch neb zvltnch podrobnost. Tato mluva zd se nm nyn nesrozumitelnou, proto e jsme slovnk jej ztratili, zvlt od asu, co se umn stalo majetnost svtskou, kdeto mlo zstati vsadou crkve, jmenovit ale od tch dob, co se pohansk allegorie s ke-sanskou symbolikou pomchala a tuto konen potlaila.

Zleitost symboliky kesansk jest pedmtem velik hdky mezi staroitnky: jedni cht ji vude vidti, druz ji naprosto zapraj. Podl jednch m forma i barva ka-dho kamene svj mystick vznam; podl druhch zas umlcov onch vkv, majce jako vickni kesan ku kadmu dennmu inu zvltn modlitbu, jsouce vtm d-lem sami leny duchovenstva a ijce v oboru tehdej ab-straktn scholastiky, dnou idei, dn dojem, jmto duch jejich naplnn byl, na sv dla pr nepenesli; oni pr sv podivuhodn staven s tout mravn lhostejnost do vky hnali a je malovnm i ezbami pokrvali, jako nai nynj stavitelov divadlo neb kupeckou s dekoruj. A vak ani stav, ani duch, ani mravy stedovk spole-nosti nedovoluj viti v takovou mravn lhostejnost. Sym-bolismus, nejsouc nic jinho, ne viditeln penesen ab-straktnch pojm v jazyk vesrozumiteln, neme se zap-

*) Champollion, prvn rozlutitel hieroglyf.

rati. Nemusme ho ale s druh strany chtti vidti v kad jakkoliv nahodil zvltnosti, v kad s pravidly se ne-srovnvajc chylce. e se mnoh vci, kter by se za symboly pokldati mohly, za pouh hky fantasie, asto dosti neskromn, tehdejch umlcv povaovati musej, jest jisto, jen e asto tko udati hranice, kde symbolismus pestv, a kde fantastick npady zanaj.

Bud tomu jakkoliv, vrn zachovn toho, co nm mi-nul vky pikzaly, zstv nm vdy bezvminenou po-vinnost. N vk nen nikoliv jet koncem vech vc a veho skoumn. I v tom ppadu, ebychom pln nadji pustili, v onch starch podrobnostech nov objasnn cr-kevn, politick anebo anekdotick historie nalzti, zsta-nou ony pece pozstalmi ukzkami k objasnn historie umn a vzdlanosti. Jest tedy dleito, aby se v neporu-enosti zachovaly, a pod zminkou obnovovn nezpotvo-ovaly.

Vecko posud povdn, zvlt v ohledu na obraz-nick dla, mus se bez vmnky na vecky sti njakho staven vztahovati, ve kterm ezbstv neb malstv n-jakho podlu m, af se pi tom jedn bud" o soky lidsk neb zvec, o vyobrazen vc pirozench anebo fantasti-ckch, anebo pouze o njak louben. Toto posledn mn se obyejn velmi podl vku ba i podl zem.

Pi opravch, ku kterm umlec ruku piloiti mus, ze t nepznivch vpadkv vdy jednoho se bti jest:

1) oprava me, co do prce, v materilnm ohleduku spokojenosti vypadnouti, a vak pekrout se j pvodnmylnka prvnho tvrce;

2) oprava me v ohledu ikonografickm vrna bti,ale vykonn jest chybn;

3) oprava me bti kiv pojmuta a patn provedena.

koda, kterou oprava prvnho druhu spsobuje, jest mnohem vt, neli koda vyplvajc z opravy majcch druh dv vlastnosti; neb tyto vzbud politovn, nikoho ale nepodvedou, kdeto v prvnm ppadu takov oprava me se stti pramenem bludv, kdy as rozdl barvy novho a starho dlu na stavb vyrovn.

inn spolenost: Comit des arts et monuments ve Francii, kde se vce ne kdekolivk jinde o zachov-vn a opravovn stedovkch stavitelskch pamtek pe-uje, vyslovila sv mnn v ohledu na to tmi slovy: Vohledu na poruen pamtky j e s t vce co z a c h o v v a t i n e o p r a v o v a t i , v c e o p r a v o v a t i ne obnovova t i , v ce obnovova t i ne ok ra l o -vati ."

Zvrek tohoto rozjmn obsaen jest tedy v nsle-dujcm :

1) Dve neli se umleck neb archaeologick obnova podnikne, mus se pln nemonost dokzati, e se obejti ned, a pak se mus takov obnova dlouho promysliti, cel prce prostudovati, a bedliv vecko prozpytovati, aby to

Zachovvn staroitnch pamtek.

nebylo pouh zbn nsledovn. Poadavky umn a vdy musej se podn oceniti, ne pak rozpoet stavitelv anebo summa honorru jeho. Nyn ji nehroz se umlcovi pistol na prsa namenou, aby pod trestem smrti byl pinucen to neb ono dlo vyvsti; nbr on m voln as i svobodu, sm s sebou se poraditi, neli nco podnikne, a rozhodne-li se k tomu, odkv se naped velik omluvy za chyby a poklesky, kter by pro jeho neznalost stti se mohly.

1) Jest nevyhnuteln poteb, aby umlec, ktermu njak obnova svena jest, viditelnmi a trvalmi znaky poznamenal sti, kter on obnovil, t aby as obnovy udal, aby se v kad budouc dob od ostatnch pvod-nch st rozeznvati mohly. Velmi zhodno jest, uvsti v obyej, aby se vkresy vech obnovench, nahrazench anebo opravench st v archivech ednch sbraly; tyto sbrky poskytuj pak na vdy prostedkv ku kontrole, aby se ony sti stavby poznvaly, kter skuten jsou staro-itn, a ony, kter jsou padlny, nahrazeny aneb pidlny.

0 obnovch plnch, provedench a nkladnch.Star stavitelsk pamtky, zvlt ale kostely, podl-

haj zkzm velikho druhu. Vevldn as nespokojil se svmi tak hroznmi, tak innmi a nsledk plnmi pro-stedky zhuby on ozbrojil jet i ruku lovka, on si podmanil umn co sluhu svho, tak e i pokrok i ne-vdomost, pobonost i nevra, vztek vecko zniujc a ka-zc, i horlivost v okralovn, vecko to po sob neb sou-asn tm tyt smutn inky spsobilo.

Rozmanitost, jakou na sebe nsledujc promny v umn na naich stavench spsobily, povauje se jen v tom p-padu za zhoren, jestli sloh jednoho vku do prosted slohu jinho vku zasahuje, jestli ku pr. gotick lomen oblouk se s romnskm polokruhem smsil, anebo dokonce, jestli pohansk stavitelstv Athen neb starho ma se opova-uje, pipojovati se k dlm stavitelstv kesfanskho, v kte-rmto ppadu staven nejen zhoreno nbr zneveno bv.

Mezi tm musme piznati, e v zleitostech umn a vkusu bezohledn zsada vdy provsti se ned, a e mu-sme nkdy vminky pipustiti, jestli si jich njak genius dovolil. Pkladem jest nm znm hlavn chrm Pask, Notre Dame. Zklady jeho jsou romnsk (nebo jak oby-ejn kme, byzanlinsk), vyveden gotick. Pvodn za-loen d se hned na prvn pohled poznati, zvlt podl hmotn formy jeho pilv, kter stavbu tak tkou in, jak to na ist gotickch stavbch, jako na Svatovtsk v Praze, vidti nelze. Zvltnm tstm vak vdli velic umlcov, kterm dokonen toho chrmu sveno bylo, povahu novho slohu se starm tak dobe spojit, oba slohy k sob pibliti a velikmu celku, ze dvou tak pod-statn rozdlnch dlv sloenmu, tak mocnou harmonii vdechnouti, e se nyn jev co dlo jedin vn i bohat

mylenky. Hlavn chrm Pask jest jeden z onch obrv s mohutnmi, nicmn lepotvrnmi rozmry a dy, jakch* proda nkdy zplozuje, aby ukzala, eho dovsti v stavu jest, a jac pece k dnmu plemenu nenleej.

To jest jeden a velmi vzcn pklad, e se dva slohy v jednom staven vedle sebe snej; ale kolik tisc p-klad vidme v naich vlastech vkol sebe, kde se to pln nepodailo!

Mezi tm, co umn, podobajc se starmu Smrtonoi, kter dle bje sv vlastn dti poral, k tomu pracovalo, aby podoba starch chrmv, brzy z t neb z on piny, asto pro pouhou libstku, se mnila, zasadily jim nbo-ensk rznice jin hroznj rny. Podivn to vc! Ve-cky sekty, kter se kdy od katolick crkve odtrhly, v jedn vci se srovnvaly, v boen obrazv, a kdykoliv se zbra-nmi v ruce njakch prospch doshly, slavvaly sv v-tzstv boenm nboenskch pamtek. Ani nynj ule-chtn mrav v tomto smlen patrn zmny nespsobilo. Nae zem, zvlf ale Cechy, jsou pln smutnch dka-zv k potvrzen tto historick pravdy.

Po takovch boitelch zjevili se zas Vandalov jinch druh,- tot i zdokonal i t e l , opravovatel , obno-vovatel , ozdobovatel a jak se jet jmenuj . Oni to byli, co shazovali star kruchty, jak druhdy ve starch kostelch ped presbyteriem bvaly, aby se do vnit chrmu svobodn pohled otevel"; co vylamovali malby na skle, okenn ebra a hoej okenn ornamenty, aby vce svtla bylo ve chrm"; co sekrabovali zdi u vnit a blili je, aby se kostelu pvtiv pohled dal"; co v byzantin-skch a gotickch portlech neoceniteln star ezby a so-chy vylamovali, aby byl vchod prostrannj, a pi pro-cessch aby se irokm devnm baldachinem projti mo-hli"; co historick nhrobn kameny v kosteln dlab vyzdvihovali, a pak jim velijak nehodn uren dali, aby se mohla v kostele poloiti nepatrn podlaha ze stejnch kamennch desk"; co pekrsn, bohat ozdoben, z ta-bulek sloen stropy zruili, aby mohli na nov rkosn strop fresky dti malovati"; co plnma rukama vlask sloupy a msy vlepovali mezi gotick okna, aby to ne-vyhlelo tak przdno."

Jet jeden druh Vandalv, nad pedel mnohem hor, vyskytnul se n ns v devtm destilet minulho stolet, kte jako pozdj jet republikni francouzt, co sob z kostelv chrmy rozumu dlali, nespokojovali se tm, aby sochy poreli, olte shazovali, obrazy a kameny ze zd vylupovali, hroby zneuctvali, nbr kdy nkter kostel zruen bti ml, pmo a systematicky k cli li, toti vecko hned se zem srovnali, a jestli nkter kosteln staven stti nechali, aby z nho udlali stodoly, sklady seaa a prken, kovrny ano teba i stje, dobe se o to postarali, aby staven do takovho stavu uvedli, by nic vzcnho na nm nezstalo a profanace skrz naskrz provedena byla. Je-t mnoz sta lid kroniky o tom vypravuj, jak se ten-

8 Zachovvn staroitnch pamtek.krt hospodailo. Za onch deset let zmizely nenahradi-teln pemnoh dleit nrodn pamtky, jich i Husit i vdov byli uetili.

To jest ovem jen velmi summarn len veho toho, co se po nkolik stolet pchalo, a eho kad ptel umn a staroitnch pamtek vbec, pedevm pak ten litovati mus, kter na djinn pamtky sv vlasti sob zakld.

J a k p o v i n n o s t i j s o u n m t e d y u l o e n y p o t a k o v c h p b z c h?

Nebude nikoho jen trochu v archaeologii zasvcenho, kter by neekl, e nae povinnosti v tom zleej, aby se vecky stopy onch boitel, vecky jejich obnovy zniily, a vci do svho pvodnho stavu nazpt uvdly.

Nebude mladho stavitele, kter by se takovho dla lekal, a co se hladovch lid tk, znmot, e se nieho nelekaj, e vecko znaj, cokoliv podniknou. S takovmi zamstnvati se nememe, my je povaujeme zrovna za pohromu zem. Neopakujeme zde vecko, co se nahoe o obtnostech povdlo, jak se naskytuj pi opravch a ob-novch nkterch stek stavby; zde to vecko jet u vt me plat. A kdy vecky vminky jak nejbedlivji a nejsvdomitji vyplnny jsou, vme-li pak, e se ve-lik dlo pravho znovuzrozen katedrlnho chrmu z 13. stolet skuten vyvsti d? Tu bychom spe ci mohli, e lkask vda takovch pokrok uinila, e osmdesti-letmu starci vk mladistv navrtiti me.

Mezi vemi pochody, je se pi obnov naskytuj, zd se bti nejjednodum okrbn ntru (Anstrich) stavby. Skladatel pojednn tohoto jest jeden z prvnch a snad i nejhorlivjch protivnkv tohoto smnho po-nn, odvati toti nae star kostely blou, lutou aneb dokonce rovou koil, msto onoho skvosjtnho, podobami, zlatem a kvtinami ozdobenho roucha, jm je stedn vk byl oblekl. Jest to in barbarsk, neprominuteln ne-smysl, kter naskrze vce piputn bti nem. Ydy pak i skvostn mosaika zven chrmu Svatovtskho v Praze jeden as vpnem zablena byla! Jsouf ale lid tak zatvr-zel, e naskrze nim od starho lendrinu odvsti se nedaj. Vude vidme, jak ve vesnickch kostelch tak v hlavnch chrmech, ttku potrae v pln innosti; znme jeden chrm, jeden z nejkrsnjch gotickho slohu, kter navzdor v protestaci takovm spsobem drze zha-noben byl.

Pi vem tom, co se proti takovmu potrn povdti me, bvaj ppady, kde neme zcela zakzno bti, kde se i potebou stv. Nesm se tedy vdycky neupro-siteln zavrhovati. Nae stavby byly za rozlinch okol-nost a s rozlinmi pomckami vyvedeny. Jedna z nej-vtch pednost gotickho stavitelstv jest ta, e se vude d vyvsti, proto e podl svho sloen uit velijakch ltek pipout. Klenby velikho potu naich kostelv jsou jen ze patnch kamen maltou spojench, jichto vzhled

byl by hnusn, kdyby vnitn plocha klenby nebyla opa-tena obmtkou, jejto jakost a barva podl mstnch okol-nost rozlin bv. Y zemch, kde ula a ern mramor obyejnm stavivem jsou, berou se pi stavb k tomu, ca nazvme kostrou stavby; klenby ale a hoej sti zd bvaj z tufu neb pskovce, jichto jasn barva od temn barvitosti ostatnch stek nepjemn se li; jet na ji-nch mstech jsou tyto klenby jen z dubovch ano i je-dlovch foen sbity, ano bvaj nkdy klenby jen ze sdry neb z malty. Stavby takovho druhu potebuj ntru, kter rozlinost stavebn ltky pokrv a s barvitost ostatnch stek souhlas, kterm t stopy stench a astch oprav, odpadnm obmtky spsobench, zateny bvaj.

Nkdy se tak stv, e na dkladnjch klenbch z dobrch lmanch neb tesanch kamen, prosknm det, kdy stechy jsou chatrn, na vnitn ploe klenby pinav msta se udlaj, jichto pohled ur; asto bv nemono, takov skvrny sebe nkladnjm opravovnm pomoc ttce na del as odstraniti. Nkdy se takov strakatina jet zasazenm novch kamen ve vazb rozmno. V takovch okolnostech bv pak ovem tko, plnmu naten tchto klenb se vyhnouti; a vak samo sebou se rozum, e se vce potrati nem, ne ta st, kter toho nevyhnuteln potebuje, a e se tak potrati m, aby ntr s barvitost cel stavby se srovnval, ne vak naopak, aby kdo k vli malmu kousku ntru celou stavbu chtl potti.

Natrn staveb mme se tedy v celku chrniti, a jen z nouze je pipoutti. Ochotnost vak, aby se vecko do-be udlalo, me nkdy tak k dosti mrzutm vcem vsti. Nkde se na pr. ustanovili na tom, aby odstranili ntr, ponvad se vdlo neb domnn bylo, e se pod nm star malba nachz. Najde se malba skuten, a vak v tak porouchanm stavu, e se spatuje jen smsice barev v ne-foremnch figurch. Ntr byl snad dn, aby tuto porou-chanou malbu pikryl, anebo byla ona teprv tm natenm tak porouchna, co bv obyejnj. Me bti, e staroitnk po odkryt t malby njak uiten pozoro-vn uinil, ale stavba tm nikterak nezskala. Kdo by v takovm ppadu, kdyby to byl naped vdl, odstra-nn ntru dal? Kdy tedy ji takov jednoduch re-staurace takov nesnze spsobiti me, co teprv jin, zamotanj? Uvame naduveden pklad s lep strany. Sejmut ntru se zdi kostela poda se dobe, nenajdfr se pod nm ovem dnho malovn, za to ale pkn, asem zbarven kmen, jehoto pohled vydatn a dstojn jest. Radujeme se, vidti stavbu v jejm pvodnm stavu; vecky podrobnosti krsn architektury a jej malebn ornamentiky nabyly zase sv tlosti a uritosti, a vypadaj skvle, kdeto dve pod svou hrubou korou vpna a kri-dov pny co bezsmysln, beztvarn pdavky nemotorn na svch mstech lply.

Bohuel, v pemnohch kostelch naich bvaj nej-vzcnj ornamenty byzantick a gotick tak hrubou vrst-

Tnsk chrm. 9von ba i nkolika vrstvami vpna a kdy potaeny, e na mnoze ani jejich zkladnch tvar rozeznati nelze.

Obrafme se k obnov oken. zk, hlubok okna by-zantinskch staveb a ozdobn gotick okna s malovnm ve skle propoutly mlo svtla do vnitku chrm, jichto mystick temnota naplovala dui pobonmi city. Pozdj vk chtl vce svtla mti, proe prolamoval vt nefo-remn otvory v byzantinskch stavbch, odstraoval malo-van sklo, dvaje na jeho msto bl, ba el jet dle, vylmal tak ebra oken, jejich gotick re a jetelovit pleteniny. Svtla hojnost, ji nai praotcov nemilovali, roz-ila se od tch dob nejen po naich kostelch, ale i po naich mstech, po naich domch. Ye dne mme irok ulice, v noci plynov plameny a astrln lampy, pomalu snad ani slunce nm nevyhov. Nae oi, navykl plouti v moi svtla, nemohou ji v polotemnu sti, a vc v ko-stelch nejsou ji zvykl, kosteln obady z pamti svm astenstvm nsledovati, jak to inili praotcov jejich, oni tou, proto e kad te sti, kad modlitebn knku sob zaopatiti me. Ke ten ale poteb svtla, a toho zk hlubok okna byzantinsk, okenn malby gotick mlo poskytuj. Jedn-li se o obnovu takovch oken, tu me stavitel do velikch nesnz, starovda, kter ze zsady na-vrcen v bval stav d, do velik tsn pijti, neb tu poadavky asovho ducha asto nepelomiteln pekky v cestu kladou. Chceme-li velik, pozdji v naich byzantin-skch kostelch asto beze veho soumru vylman okna zase zazdti, a jen ta zk oknka obnoviti, jak tam p-vodn samojedin byla, jest se obvati, aby cel osada

proti tomu nepovstala. Spe jde obnova gotickch oken, jejich eber, r a jetelovch spletenin, pi kterch mn nebezpe, eby si umlec podl starch vzor, jakch asto jet v tm kostele bv, pomoci neuml. Co se vak malovn na skle te, to jest zcela jin vc: tu kdy nen star sklenn malba nkde pi ruce zachovna, aby se pouze zasaditi mohla, pi nynjch pomrech, zvlt e umn toto u ns zase jen jet v kolbce le, o n-hrad takovch starch ozdob naich chrm, kter ostatn s pvodnm malovnm u vnit celho kostela v tsnm spojen byly, ve v opravdivosti ani pomysliti nelze.

Vbec jest pln, proveden, nkladn obnova nja-kho pamtnho staven u ns pi nynjch pomrech n-co, co se velmi zdka vyskytne; obte pi n, a nebez-peenstv, aby se neubhlo v chyby, jsou etn a rzno-tvarn, tak e nelze zde ani vecky mon ppady a na-hodilosti vyposti, pi kterch se prozetelnosti podnikatel, znalosti a svdomitosti umlcv u vysokm stupni poa-duje. Zde se musme tm spokojiti, e jsme se vbec sna-ili , o nkterch jednotlivch strnkch takov obnovy trochu e promluviti, a jen zdaleka na pevelikou dle-itost takovho ponn upozorniti kadho, kohokoliv pedmt ten zajm, kdokoliv v podobnm podnikn n-jak astenstv mti me.

Tyto prvn dva okresy tohoto pojednn nech se po-vauj pouze za dl theoretick; praktick rady budou n-sledovati v okresch budoucch.

T n s k | chrm,hlavn farn kostel Starho msta Praskho.

Oddlen prvn.Ohlejce se po esk vlasti za stavitelskou a um-

leckou pamtkou, kter by mohla dstojn zaujti prvn strany naeho spisu, zajist nenajdeme mnoho takovch, k te r by h lavn chrm Nanebevze t Panny Mar ie ped Tnem v Praze, jak v ohledu na staroitnost a vstavnost, tak jet vce v ohledu na historick vznam a dleitost pedily. Slavn vypn tento chrm sv vysok prel s krsnmi vemi Jiho Podbradskho v samm lnu Starho msta daleko nad ostatn mnohosln ve a bn stovat Prahy", a nen lovka do Prahy p-chozho, jehoto zrak by touto slavnou pamtkou hned na prvn spaten Prahy nebyl upoutn. Tnsk chrm, radnice a Velik nmst mezi obma uruj charakter Star Prahy", ony jsou ohniska jej historie.

K dnmu ocenn chrmu Tnskho nevyhnutelno, aby se naped vytknuly vecky pamtn doby, ktermi

toto ctihodn staven v historii esk utkvlo. Budeme se dreti krtce, jen kde se nm vyskytnou pbhy charak-teristick, kter l asy a lidi, tu si dovolme v jist me trochu vt obrnosti.

Dlouho byl chrm Tnsk dle obecnho tvrzen za nejstar kostel v Praze povaovn, a vak myln, nebo vlastensk djepisec n, p. V. V. Tomek *) dokzal, e toto tvrzen jedin na jedhom z etnch Hjkovch omyl se zakld a zcela nepravdiv jest2). Rovn tak nepodstatn jest mnn, tak Hjka za svho pvodce majc, e Tn

*) V pojednn: Kter byl nejstar kostel v Praze? v as. es. Museum 1850 sv. 3. str. 351.

2) Kne Boivoj I., prvn kesfansk kne esk, vystavl prvn kostel v echch ke cti sv. Klimenta na Levm Hradci, druh P. Marie v Praze, toti na hrad Praskm, nikoliv ped Tnem. Tento druh kostel zanikl vak ji v 13. stolel. Viz nadzmnn pojednni

2

10 Tnsk chrm.ili Tnsk dvr byl pvodnm sdlem knat eskch jet pohanskch. Oboje toto mnn spsobilo, e lid n ja-kousi zvlt posvtnou uctivost chov k Tnu a celmu jeho okol, akoliv toto staroitn msto Hjkovch bajek zcela nepotebovalo k zachovn dleitosti sv v mnnlidu.

Zajist ji od nejstarch asv, a snad ji v 10. sto-let nachzel se v Praze, v nynjm Starm mst, jako v jinch znamenitjch obchodnch mstech v Evrop, ku-peck ili hostinn dvr (gostinnoj dvo u Rusv a po-dnes, curia hospitum) nazvan Tn (t. j. otnn msto, hrad, jako u Rusv h o r o d), v kterm pebvali ciz kupci a vykldali zbo sv. Tak se tomu kalo Tnsk dvr, anebo pro hlun ivot v nm panujc, Vesel dvr (lseta curia). Tu bvalo ze zbo cizho na prodej sem pivezenho hned tak vybrno clo ili ungelt, pro-e se tento dvr pozdji Starm ungeltem pezval, kterto jmno a podnes v stech lidu se udrelo. Tak zde byla edn vha a mra jak loketn tak ndobov, ciz kupci zde pebvajc pslueli pod zvltn soud Tn-sk, a sprva dvoru byla svena zvltnmu hospodi.

Prvn jist zprva o tomto Tnskm dvoe vyskytuje se teprv v prvnch letech 12. stolet (11001107) za pa-novn knete Boivoje II., kter kapitule Prask st knecch pjm ze cla, z mry, vhy a ze zvltnho soudu v tomto Tnskm dvoe daroval.

Pi tomto Tnskm dvoe povstal tak pitl Panny Marie ku pechovvn onemocnlch kupcv, pi pitle byl zrove i kostel zzen, oboje, jak se prvem domy-sliti lze, dosti zhy. Prvn pvod naeho kostela sh tedy dosti daleko do dvnovkosti esk, a prvn zmnka o pitlu teprv r. 1135 za panovn knete Sobslava I. se vyskytuje, kter zaloiv 5 novch praebend pi kostele Vyehradskm, a pjmy a statky kapituly novm darov-nm rozmnouje, tak pitl Panny Marie" se vemi p-jmy a statky jeho, s povinnost, krmiti v nm krom p-chozch" kadodenn tak dvancte chudch, daroval.

Kostel, majc hned od potku svho zvltnho ducho-vnho sprvce, jmenuje se v listinch: Ecclesia Stce Mariaita in civitate Pragensi, dieta de hospitali (1274), jinde Eccl. S. Marice Pragensis civitatis juxta curiam com-munem, quce vulgariter Thyn nuncupatur (1278), opt jinde Eccl. S. Marice dieta hospitalis in civitate Pra-gensi circa curiam communem, quw vulgariter Thyn dicitur C1280).

Okolo r. 1274 zaala se rozepe kapituly Vyehrad-sk s mlany Praskmi o podac prvo pi tomto ko-stele a pitle, akoliv, jak se zd, pitl tenkrte ji toliko dle jmna pi nm se nachzel. Pina rozepe byla, e kapitula Vyehradsk za sprvce kostela praesentovala spoluda svho, kanovnka Jordna, proti nmu se vak v t kostel skuten jaksi Michal, syn Jana, mfana Praskho, tehd jet nevysvcen na knstv, uvzal.

Jordan dostal konfirmac od biskupa Praskho Jana. V li-stin, r. 1280 v pin tto rozepe vyhotoven, vysvd-uje se: e dm, kter kostelu P. Marie nazvanmu pi-tlskmu v mst Praskm, vedle obecnho dvora, kter se vbec Tnem nazv, nejble stoj, bezprostedn k nmu pileh, kterhoto domu jist st sammi zdmi eenho kostela P. Marie podepena bti se zd, od ko-stela Vyehradskho bez pekky jakkolivk a do tch asv v pokoji a mru co vlastnost drn byl." Tento dm nemohl bti jin, ne v spomenut pitl, kter v onom ase, jak eeno, jen dle jmna jet trval. V listin od r. 1279, kterou kapitula Vyehradsk sporn podac prvo pi kostele Tnskm postoupila svmu kapitolnmu dkanu, podotk se, e jest dkan Vyehradsk zrove tak sprvcem tohoto pitlu, a e jemu co takovmu jmenovn fare obzvlt pinle. Rozepe tato skonila se teprv r. 1323 narovnnm mezi stranami, jm se usnesly o ja-ksi stdav osazovn fary od man a od dkana Vy-ehradskho 3).

Z naduvedench dt vidti, e tento kostel Panny Marie Tnsk nebyl prvotn nic jinho, ne kostelek pitlsk, bezpochyby stavenko byzantinsk; ale nedlouho nato jev se ji kostel Tnsk co pedn chrm mstsk, tak e ovem jak kapitula Vyehradsk tak i obec mstsk o podac prvo pi nm velice stti musela, i byl jednm ze ty hlavnch farnch chrm, podl kterch se Star m -sto v 14. stolet na tyry tvrti dlilo, toti na Tnskou, Linhartskou, Mikulskou a Havelskou 4). Darovnm m-an, zvlt tovarystva kupeckho, jehoto steditm v 14. a 15. stolet vdy jet Tnsk dvr bval, nabyl Tnsk chrm pozdj sv znamenitosti, a zan bti d-jitm dleitch vjev jak politick tak crkevn historie esk.

e ji r. 1310 chrm Tnsk za pedn v Praze po-vaovn byl, a e byl opaten v a velikm zvonem, je-hoto zvuk mohl slouiti za vlen znamen vojsku ped mstem lecmu, dokazuje pbh, kterak krl Jan Luxem-bursk Prahy se zmocnil a Jindicha Korutanskho k ustou-pen z hradu a krlovstv pinutil. Bylo to toti na potku prosince nadzmnnho roku, kdy mlad krl Jan se svou chot Elikou a svmi pvrenci ku Praze pitrhl, a ped nynjm Starm mstem pi tuhm mrazu tborem se po-loil, ekaje umluvenho znamen svch ptel ve mst, aby do nho vtrhnouti mohl. Tu za asnho rna strana ve mst jemu pchyln navedenm Beringera (Berengara), knze a kaplana krlovny Eliky, shlukla se ozbrojena v malm potu, a tu hned ve v tichosti vystoupil t knz Beringer s nkolika lidmi na v Panny Marie ped Tnem, kde zvon velikm zvonem venku ekaj -

*) Viz nadzmnn pojednn V. V. Tomka. 43 Mstsk kniha Vtho msta Praskho I. pae. 194 v listin r. 1371.

Tnsk chrm. limu vojsku prvn znamen dal, nae toto vojsko hned se zdvihlo, z tboru vylo a k hradbm mstskm postoupilo. Zvon zavznl podruh, zavznl po tet, a krl Jan po krtkm boji i bez velikho krveprolit veel branou sv. Benedikta do Prahy i dosedl astn na trn esk s).

Libri errectionum zachovvaj nm pamtku mnoha zaloen oltv a m v kostele Tnskm, a djepisec Hammerschmid uiniv vtah z nich, vypotv asi 21 no-vch oltv, kter od r. 1344 a do r. 1405 zde zalo-eny a nadny byly 6). Z toho se ovem souditi mus, e tehdej kostel Tnsk musel bti staven dosti patrn a prostrann, a i to uviti sluno , e se tehd stavly olte mal, a e hust vedle sebe stvaly.

Tak kola Tnsk, akoliv se o n teprv okolo r. 1249 prvn zmnka in, ji v 14. stolet za nejpednj v Praze povaovna bti musela, ponvad csa Karel IV. hned po zaloen vysokch kol Praskch pohnuta se vidl, mistru Waltherovi, professorovi svobodnho umn a bakali filosofie, kter byl nkdy lkaem krle Jana, ji odevzdati, proto e byla pedtm znamenit zanedbna a v nepodek uvedena. Akoliv krli prvo k osazen j nepatilo, uinil tu Karel IV. vminku, a Walthera do i-vota jeho za sprvce pi n ustanovil, povoliv mu, aby v te farn kole k tm lepmu zrstu obecnho uen Praskho tak medicnu, fysiku aneb kterkoli jin umn pednel. R. 1354 musel t Walther ji bti umrl, neb se toho roku v knize soudn Staromstsk (od r. 1351) ji njak Jan co sprvce koly Tnsk jmenuje r). Od tch dob spomn se vdy o kole Tnsk co jedn z pednch mezi tmi, kter universit Prask v Cechch podzeny byly8).' V kterm staven se ta kola tehd nachzela, nelze uriti, nynj dm vak na velkm nmst ped ko-stelem, v kterm a do naich asv zstvala, propjil j r. 1394 krl Vclav IV., vzav ho tehdejmu Staromst-skmu purkmistru, kter krle jmati a do vzen vsaditi pomhal9). Jist datum, e kola v tomto dom se nach-zela, vyskytuje se teprv na rok 1476 l0).

Ped kostelem Tnskm muselo v 14. stolet tak mnoho kramv sedti, neb je okolo r. 1350 rada mst-sk odtud vypuzovati za dobr uznvala ")

Tak ji tenkrt duchovn sprva kostela Tnskho vtenm mum byla svena. Z dosti hojnho potu nm znmch farv Tnskch v 14. stolet vynik pede vemi knz Konrd Waldhauser, Rakuan, okolo r. 1*60 do Prahy pil a s potku k sv. Havlu za fare dosazen,

*) Chron. Francisci et Beneii de Weitmile. Script, rer. Boh. T. II. pag. 86. 223. Monum. Dobn. T. V. Chron. Aul. Reg. pag. 236.

6) Prodromus Glorise Pragense pag. 24 a 25.T3 V. V. Tomek: Dje university Prask I. str. 12 a 13. T-

ho Gesch. d. Prag. Universitt 1849 str. 5 . 21. 40.8) Tomek Gesch. d. Pr. Univ. str. 187.9) Velesl. Kal. histor. na den 8. Maje z Rkp.10) Vpisky z archivu mstskho u p. V. V. Tomka.l l3 Schottky Karol. Zeit. str. 235.

mu uenost a rznost charakteru slovutn, jehoto d-razn kzan proti pe, lakot a rozmailosti Praanv v krtkm ase s neslchanm potud inkem se potkala, a jehoto vystoupen proti klesl kzni duchovenstva, zvlt klternho, zavdalo pinu k znamenitm pem s mnichy, v nich vtzn obstl. Csa Karel IV., jeho stl ochrnce, piinil se pak, e byl na nejpednj faru v Praze, toti Tnskou dosazen, kde 8. prosince 1369 zemev pochovn jest na hbitov pi kostele k velikmu Praanv zrmutku 12).

e kostel Tnsk hned od svho potku, vystavn a nadn byv od cizch kupcv nmeckch, v Tnskm dvoe sv sklady majcch, nmeckm kostelem byl, nemme piny pochybovati; zcela jisto vak jest, e kdy v 14. stolet nrodnost nmeck v Starm mst Praskm vzala vrch nad nrodnost eskou, v Tnskm kostele jako ve mnoha jinch vtch, zvlt klternch kostelch Pra-skch, jen nmeck sluby Bo se vykonvaly. Tak n slavn Jan Milic z Kromfe, kanovnk Prask, Wald-hauserv souasnk a nemn vten ale esk kazatel, mu v mnohm ohledu jet dleitj neli onen, v se-lm vku svm nmin se uil a po nmeku poal k-zati, aby i nmeckm obyvatelm v Praze mohl prospti; ano mon jest, e po smrti Waldhauserov uvzal se dn (ovem ne ve faru ale) v ad kazatelsk kostela Tnskho i3). Milic zemel v den sv. Petra 1374 v Avi-gnonu pi dvoe papee ehoe XI., kam se byl pro dok-zn pravovrnosti sv v krtce ped tm odebral.

Jakkoliv Tnsk kostel v 14. stolet ji tak slavnm byl, jak jsme tuto ukzali, a jakkoliv mnoho pes 20 olt-v potal, pece musel bti ve staven svm jet velmi obmezen a snad i nehledn, proto e osadnci na za-tku 15. stolet sob pedevzali, zcela nov, prostrann, dstojnosti hlavnho chrmu staromstskho vce pime-n kostel v t podob, jak jej nyn spatujeme, vystavti. Ze vech letopiscv jedin Hjek uritou zprvu o tom podv. Pe toti kroku 1407, e bohat kupci z e (jichto pr bylo r. 1407 v Praze 1200) vtm dlem n-meckmi penzi velikou a nkladnou stavbu nynjho ko-stela podnikli, a jej kostelem kupeckm pezvali, uinive zrove nadn na 27 kaplanv a 2 kazatele, z nich jeden v jazyku nmeckm, druh v jazyku eskm lidu k-zati mli. Tato zprva potvrzuje se dvma skrovnmi z-piskami v staromstsk knize Liber judiciorum et banni-torum (14041413) '*), kde se in k r. 1404 zmnka o Petru Smelczerovi a Ottonu Schauflerovi, toho asu sprv-cch stavby kostela Matky Bo ped Tnem (.magisti fa-bricce ecclesiw B. M. V. ante Iwtam curiam), kte ui-nili njak nadn na dv ku kole Tnsk, potom k r. 1406

12} Vce o tomto mui viz v Palackho Djinch nr. es. D. III. st I. str. 11 a sld.

13) Tak Palack dokld tame, str. 19. ") Vpisky p. V. V. Tomka v rkp.

2*

12 Tnsk chrm.0 njak Adelhaidis, vdov po Herlinu Glaserovi, kterdarovala roky njak k stavb kostela M. B. ped Tnem. Nerozumme, eby byli Petr Smelczer a Otto Schauflerstavitel kostela bvali, ne spe dohliitel a sprvcovstavby; oba byli usedl man Staromstt, aspo oSmelczerovi shledv se pozdj zmnka, e ml svj dmv Caletn" ulici v rohu jedn z zkch uliek, a e roku1417 ji neil1S). Z tchto okolnost patrno, e stavba kostela nkolik let ped r. 1407 poata byla, a e snadr. 1407 tak dalece byla dospla, e sluby Bo opt poti mohly, na poukazuje nadn na knstvo. Ale stavbabyla jet dalek svho ukonen. S jistotou vme, e teh-d nynj kaple sv. Ludmily vedle sakristie co zbytekstarho kostela ponechna byla, a e fara r. 1424 ji natom mst stla, kde posud se nachzt6). Dm vedle farynazval se tehd u T krlv" (zmnka o nm r. 1430);nron dm na nmst s podloubm beze znmho ttustl ji zrove se kolou, jejmto prjezdem ji pedstavbou nynjho kostela do nho se choditi muselo.

Nov stavba kostela musela trvati a do r. 1419, kde pak v n sotva ji dle pokraovno. Bezpochyby do-spla tak daleko, e presbyterium a ti lodi kosteln, vy-jmajc pedn prostoru, k slubm Bom upotebovny byly, a e jen prostedn klenba a chrmov prel jet schzely.

Mezi tm vak pon ada pbhv, kter tomuto chrmu zcela jin vznam propjuj, ne jak ml v stolet 14., nastvat v kronice na doba druh. Mocn probuzujc se nrodnost esk a usilovn jejch buditelv, aby se jazyku eskmu zskala veejn platnost tam, odkud ho bhem pldruh stolet ciz ivel byl vytlail, mlo pi naem chrm bezpochyby prvn inek ten, e se nmet kupci pi novm nadn kostela r. 1407 k t koncessi dali pohnouti, ustanoviti vedle kazatele nmeckho tak druhho eskho. Na to vak spsobiv mistr Jan Hus r. 1409 e-skmu nrodu pevahu na uen Praskm, rozntil zrove spornho ducha na poli nboenskm, a kdy r. 1412 pa-pe Jan XXIII. i v Praze k a odpustky proti Neapolskmu krli Ladislavovi hlsati dal, a k tomu cli tak ti truhly postaveny byly, aby lid do nich penze kladli, z nich je-dna byla pikovna na hrad v kostele sv. Vclava, druh na Vyehrad, t et u Matky Bo ped Tnem: tu hned zjevila se na to i na vratech kostela Tnskho, jako1 na mnoha jinch kostelnch dvech, intimace Jana Husi,pozvajc vech vbec a kadho zvl k disputaci o vcit na den 7. ervna 1412 do velik sn Karolnsk ).Tato disputac, kter, jak V. V. Tomek poznamenal, bylav praktickm ohledu zatkem ili vyhlenm skuten re-

1S) Tame.6I) Naproti domu u Hebenu" s jedn a nynjmu Siienhausu

s druh strany. Tame.") Viz Palackho Djiny nr. es. D. III. . I. str. 120 a sld.

voluc proti crkevn vld ls)> mla za nsledek prvn po-horliv vjev veejn. Ji v nedli, 10. ervence, kdy kazatelov jak obyejn lidem odpustky schvalovali, t mla-dci, Staek, Martin a Jan, hlasit pi kzan jim odprati se opovili, jeden u sv. Vta, druh, Martin pjmm Krydelko, u Matky Bo ped Tnem, tet u sv. Jakuba, nae rozkazem konelv Staromstskch zjmni a veejn sati jsou. Teklaf tu v Praze prvn krev v pin husitstv.

Kdy pak bhem dalch udlost nazenm krle V-clava IV. v rad Starho msta Praskho samovlda Nmcv pestati musela uvedenm stejnho potu eskch a nmeckch konelv, potom kdy r. 1415 zprva o uplen Husov v Kostnici do Prahy pinesena byla, dostala strana nrodn a zrove k vci Husov se klonc rozhodnou pevahu ve mst; farov a jin kn, kte byli co neptel Husovi znmi, museli opustiti kostely sv a strana husitsk se jich zmocnila. Nen nm znmo, zdali tehdej far Tnsk k zjevnm neptelm Husovm nleel, to vak jest jisto, e tenkrte ji, toti r. 1415, Tnsk chrm v moc Husitv peel, a e tm nsledovn nmeck sluby Bo v nm pojednou pestaly; ano zd se, e povstn Jakoubek ze Stbra, pvodce strany kalinick v Cechch, v Tnskou faru se uvzal, nebo ml tu v posledn nedli msce ledna 1417 kzan, jehoto rukopis posud se v universitn knihovn Prask chov, v kterm zjevn vykldal sv smlen o obrazch proti tehdejmu o tto vci smlen university Prask t9J. Na rozkaz krle Vclava vrtili se s potku roku 1419 vyhnan kn zase do svch far, Husit s velkm reptnm museli odstoupiti od ko-stelv, je po tyry lta tm ji co sv povaovati zvykli, a tak opt Tnsk chrm navrcen katolkm, znova vysvcen a po kacch vyitn, prv jak se to v jinch Praskch kostelch dlo 0). Netrvalo vak ani pl lta, co smrt Vclavova 16. srpna 1419 petrhla posledn hrz, kter posud zdrovala opravdiv vypuknut husitsk vlky. Rozvztekleni zstupov oboili se nejprve na kostely, husitsk stran nedvno odat, a tak od tch dob sluje Tnsk chrm nejpednj m koste lem s t rany pod obo j " v krlovstv eskm a do roku 1621.

A do prvn tvrtiny estnctho stolet vldli jm vak kalinci, mrn to strana Hasitv, jejto stedit po dlouh as bylo Star msto Prask.

Kdy r. 1420 Praan bratrstvo Tborsk, jim proti csai Sigmundovi ku pomoci pil, u sebe hostili, a brat proti jemnjm spsobm Praan ehrati a velijakch v-trnost se dopoutti zaali, stalo se, e mistr Jakub p-jmm Scholastikus, druhdy d vysokho uen Praskho a toho asu kaplan pi kostele Matky Bo ped T -nem, jednoho dne na kzan si dovolil, proti surovm oby-ejm Tborskch horliti, dokldaje, e tlo a krev Krista

") Tomka Dje univ. Pra. I. str. 196.) Tame str. 244.J) Palackho Dj. nr. es. IQ. D. I. . str. 246.

Tnsk chrm. 13Pna od vrnch kesanv vn a poctiv m bti pij-mna, srdcem istm, skrouenm a s nboenstvm, ne vak tak nevn a lehkomysln, jak nkte in. To sly-ce Tboi zbouili se a Praany na to navedli, e tomu knzi hned na zejt ven z Prahy vyjti kzali 2')- Jin v-klad toho pbhu zn, e Staromstt, vce si toho knze pro jeho dobr kzan, aby ho zachrnili, z msta ho vy-povdli, proto e Tboi o jeho bezivot stli22).

R. 1425 v ervnu dreli kn strany Prask jak z m-sta tak z celho krlovstv obzvltn synodu v kostele Tnskm, kter byla rozepsna od samho arcibiskupa Konrda, msto nho vak jeho olficialov pedsedali. Na tto synod schvleno iylo a pijato sepsn a vyloen vech hlavnch punkt nboenstv pod oboj23).

Nyn vystupuje vdy vce v poped udlost Praskch mu v djinch crkevnch eskch ped jinmi proslul, rovn od katolkv jako od strany tborsk nenvidn, toti mistr Jan a Rokycan ili zkrtka Rokycana zvan, far kostela Tnskho. Ji r. 1420, a tehd jet mla-dk, ped jinmi se jmenovval, r. 1424 smil svou v-mluvnost rozlcenho iku s Praany. Dosazen jeho na faru Tnskou stalo se r. 1427, co tak byl potek jeho opanovn duchovn vldy v Praze, nebof rok ped tm jme-nuje se ji sprvcem knstva pod oboj. S kazatelny sv hbal lidem Praskm, jeho vystupovn a psoben co posla nrodu eskho na crkevnm snmu Basilejskm jest svtu znmo; stoje hlavn o to, aby cel nrod esk kompaktty pijal, aby se netrplo rznn u ve a dvo-jen se nrodu aby se na vdy pedelo, dovedl toho, e po bitv Lipansk, po smen se echv s csaem Sig--muntem, a po slavnm ohlen a stvrzen kompaktt, na snmu Praskm dne 21. jna 1435 od knstva i nrodu arcibiskupem Praskm, a proti sv mysli, jmenovn byl. Slavn bylo uvtn csae Sigmunta co krle eskho v Praze dne 23. srpna 1436: provzenho ndhernm pr-vodem pnv a dvoanv jako i legatv snmu Basilej-skho uvedli ho Praan se zpvnm a zvonnm do chr-mu Tnskho, a volen arcibiskup Rokycana vtal jej e strojenou na slova: Hospodine! spasi krle, a vysly ns v den, kdy budeme volati ktob!" nae ohlen lidu pokoj a snm cel zem, a krl do Krlova dvora, svho sdla, provodn"). V den 8. z na to slavil Filibert, bi-skup Konstansk (Coutances v Normandii), legat sboru Ba-silejskho, se Sigmuntem do Prahy pil, po mi farn ve chrmu Tnskm u p tomnosti c sae a dvoru jeho s velikou ndherou sluby Bo; a zpozorovav ped tm ve mi Rokycanov nkter chylky, jakoto zpvy a ten esk, t rozdvn svtosti oltn dtkm, aloval pak na to jako na ruen kompaktt, a dal u csae zastaven

takovho nedu. To byl potek sporu o provozovn moc biskupsk v cechch, kterou Filibert brzy skutkem celou sob osobil2S). e Rokycana k tomu nemlel, d se mysliti, a brzy hmal s kazatelny na velik mrzkosti, kter pr se po -vjezdu csaov v Praze rozhostily.

Rokycana, vida e se Sigmunt o potvrzen jeho na ar-cibiskupstv nestar, poznal, e od nho pzn oekvati neme, a tak v skutku bylo csai jeho inkovn na kazateln na nejv nepohodln. Dkazy nemilosti, v kterou Rokycana u Sigmunta upadl, nedaly dlouho na sebe ekati: dne 24. dubna 1437 vzata jest mu fara Tnsk, a uveden do n mistr Jan ze Sobslavi pjmm Papek, tehd spolu rektor university. Zstru ktomu skutku podval knz Kunrt, bval nkdy ped Rokycanou far Tnsk a nyn lka csaovny Barbory, kter odkal se prva svho ku prospchu Papoukovu. Nato hndil, ervna nvodem c-saovm volen jest star mistr Kitn z Prachatic, far u sv. Michala na Starm mst Praskm, za administrtora in spiritualibus arcibiskupstv Praskho. Kdy pak jmnem csaovm na Rokycanu nalhno, aby peef vikariatu Pra-skho, kterou ode dvna v rukou ml, ke znien vydal, a sm se tak Kitnovi podrobil: tu vida Rokycana, e pronsledovn jeho nem konce, uvolil se odstraniti se t-kem. Dne 17. ervna po poledni vyel s farem od sv. tpna do vinic Praskch jako na prochzku, tam ekal na pan Divi Boek z Miletnka s vce neli sto komi, a pojav ho nesl rychle na hrad svj Kuntice u Pardubic 26).

Csa Sigmunt osadiv mistra Jana Papka, protivnka Rokycanova a jeho strany, pi kostele Tnskm, nemekal opatiti chrm novm obadnm nadm a jinmi potebami k dstojnmu odbvn slueb Boch, tak uinil nadn na zpvky a hudebnky, a sm z Krlova dvoru asto Tn-sk chrm navtvoval a pobonost svou v nm vykon-val ") N chrm vak tehd neml jet ani dnho krovu, vlka husitsk nepipoutla, aby se byla prava cel stavby jeho dovrila. Tu rada mstsk, osazena lidmi Sig-muntovi pchylnmi, obmlela, doufajc v vtzstv strany sv, posledn ruku na stavbu chrmu piloiti, i svezeno mnoho stavebnho dv na nmst Staromstsk, z kterho ml krov na kostel udln bti. Mezi tm vak zname-nit odpovdnk csav, pan Jan Roh na Sion, udatn vdce tborsk, jat, do Prahy dodn a na Staromstsk radnici do vzen vsazen jest. Tu kzal csa vecko to dv pivezen ped kostel Tnsk za msto ven vyvzti, z nho velikou ibenici o tech patrech vystavti, a 9. z 1437 popravu do t doby v Praze nevdanou vykonati. Ro-h, nkdy pan korouhevn, se vemi spoluvzny svmi, jich bylo 52, veden k tto ibenici a oben u prosted nich nejve o etz zlat, v pansk prav se zlatm pa-

21) Hjek k r. 1420, list 360.22J Hammerschmid Pr. Gl. Pr. pag. 35.") Tomka Dje nniv. Pr. str. 269.24} Palackho Dje Nr. esk. D. 3. . 2. str. 354.

25) Tame str. 356.26) O tchto pbzch obrnji vypravuje Palack, tamze str.

381384.") Hammerschmid Pr. Gl. Pr. str. 27.

14 Tnsk chrm.sem, jako pro estn vyznaen28). Dne 9. prosince na to csa Sigmunt vyjev z Prahy ve Znojm umel, i konny za nho sluby Bo nejen na hrad Praskm, ale i v Tn od fare Jana Papouka 29).

Stavov krlovstv eskho, pijmajc pod oboj, roz-stoupili se po smrti Sigmuntov na dv politick strany, z nich jedna, kter panovala v Praze, zvolila za krle Sig-muntova zet, vojvodu Albrechta Rakouskho, zrove c-sae Nmeckho. Kdy tento po dvou letech k velikmu zrmutku vrn jemu strany 27. jna 1439 v Uhch zemel, vystrojila mu vldnouc strana v Praze dne 22. listopadu vkostele Matky Bo ped Tnem slavnou mi zdu-n, pi kter se purkmistrov Prat a mnoz konel na-jti dali, a li k ofe okolo velikho olte; ale kn ti, kte mnoho proti ofrm na kzn mluvvali, velmi proti tomu reptali; konel toho vytrpti nemohce kzali vem, kte tu v kostele byli, tak ehm jako mum, aby li k ofe a penze kladli na olt; a po vykonn mi oni konel vzave penze s olte kzali jich nco chudm roz-dati, a ostatek jich poslali km do koly" 30).

Neunaven pak jednaly ob strany pod oboj, mrn i horlivj zrove, po dlouh lta s papeem o uznn a po-tvrzen kompaktt jako i privilegi university Prask. To-hoto poslednho doshla konen universita r. 1447 po-tvrzujc bullou papee Mikule V., kterou mistr Jindich ze Staffelsteinu do Prahy pivezl; ta byla potom pine-sena do kostela Matky Bo ped Tnem, a zpivali tu mi slavn o duchu svatm, a kzanie bylo latin od mistra Pbrama; a dokonav kzanie bully etl pede vemi, e pape potvrzuje universitatem a vecko co od Urbana papee a cisae Karla jest privilegiemi utvrzeno. A z toho bylo jest velik potenie mistrm i tudentuom uenie Praskho*31), prav star letopisec.

K uznn kompaktt vak tehd nepilo, a brzo na to pape svho legata, kardinla Jana Carvajala v t pin do Prahy vypravil. echov, oekvajce od jeho pchodu vechnu spsu, pipravili mu vjezd do svho hlavnho msta tak slavn, jako kdyby novho krle mli vtati. Bylo to prv v den 1. mje 1448, kdy se ku Praze blil. Cel Praha mu vyla vstc a do Kre, u velikm prvodu li vickni ci, velc i mal, kanovnci, vickni doktoi, misti, bakali, tudenti, kn, mni a kad emeslo ze vech mst Praskch pod korouhv svou; pni konel Staro-mstt li pak s nebesy, za nimi Novomstt a Malostrant se stbrnmi hlkami podl starodvnho obyeje svho a tak ho pijali jedoucho na mezkyni pod nebesa a li s nm do Prahy zpvajce latin takto: Zavtal jsi ote nej-milej, kterho jsme oekvali vzmutcch naich, zavtal

J8) Palackho Dj. Nr. Cesk. D. III. C. II. str. 395.29) Tak se lze bezpen domleti na zklad zvrench slov

Hjkovch o Sigmuntovi na listu 411.30) Hjek k r. 1439, list 414.") Sta letop. e. sir. 149.

jsi s dary nebeskmi, abys poehnal vem dobr vle li-dem." A kdy po Praze jel skrze Nov msto do Starho, vude ve vech kltech i kostelch proti nmu zvonili, a ho pivedli do chrmu Matky Bo ped Tnem. Pak byl ubytovn na velkm nmst v dom eenho u Slonv, jeto toho neslchali od dvnho vku, aby smrtel-nmu lovku tak se est dala, jako tomu legatovi," do-kld star letopisec 32). A vak hned prvn den vyjedn-vn jeho s cechy ukzala se pln nemonost, aby tato zleitost na t cest k vyrovnn a ku konci pivedena bti mohla. T legat pak ujel z Prahy s kompaktty, je teprv v Beneov, dostien byv, vrtil.

Druh strana horlivjch echv pod oboj, majc v ele svm pana Jika z Podbrad, vidouc takov stav vc, a potom, kterak mrn strana v Praze valn od kompaktt zcela ji upoutti zan, umnila si nsilnm spsobem tomu konec uiniti. To se stalo mocnm opanovnm Prahy skrze Jika Podbradskho dne 3. z 1448, a vypuzenm i odstrannm hlav strany mrn, mnohch odpadlkv a s nimi spolench cizincv, kte se od Albrechtovch as zatm zase hojnji v Praze kupili. S Jim Podbradskm vrtil se t ze svho vyhnanstv z Hradce Krlov i Ro-kycana na svou faru Tnskou, a mistr Papouek, kter od legata byl rozheen pijal, e i pod dvoj i pod jednou spsobou podval, pry se odsthovati musel.

Zatm ujal se Ji Podbradsk co sprvce krlovstv mocnou rukou zleitost zemskch, mlad Ladislav Pohro-bek byl na krlovstv korunovn, a slavnm satkem ml vstoupiti v pbuzenstv krle Francouzskho Karla VII. Ve-lik byly r. 1457 ppravy k slavnostem svatebnm v Praze: na nmst Staromstsk navezeno mnostv dv, a mla se udlati z nho tanrna na sloupch, pes cel rynk mla bti vzdlna podlaha prkny hoblovanmi podloen, aby pod n mohli s komi i s vozy jezditi, a s t podlahy aby se mohlo dol i nahoru po schodech choditi, a tak s n do kadho domu v rynku vjti, a tu aby krlov a knata, hrabata i pni sv tance a rozkoe mli $3). V tom vak smrt krle Ladislava 23. listopadu 1457 uinila vem tm a jinm ppravm nhl konec, a e a do tch dob ch r m Tnsk neml jet dnho krovu, udln z toho na rynk navezenho dv vysok krov na kostel. A tak divn Pn Buoh jednati ril, z toho dv, kter bylo pipraveno na krov Taynskho kostela, udlna Rohovi ibenice, a z kterho ml bti tanc-hauz, udln krov na kostel," pe kronik Hjek na listu 434.

V nkolika mscch na to, dne 2. bezna 1458 o ho-din 17. zvolen jest od shromdnch stav krlovstv e-skho na radnici Staromstsk, ne bez mnohho piinn Jana Rokycany, posavadn sprvce zemsk, pan Jik z Kun-tatu a % Podbrad, za krle eskho; i veden jest hned

) Tame str. 151. ) Hjek na listu 432.

Tnsk chrm. 15u slv vm panstvem provzen a pi upmnm jsotu ne-sslnho mnostv lidu pes nmst do chrmu Matky Bo ped Tnem, kde s velikou radost zpvali jsou kn a ci T Boha chvlme, a potom z kostela do svho dvoru krlovskho 34).

Tenkrte, kdy krov na chrm Tnsk dno, piloena tak ruka kjeho konenmu dostavn, jmenovit neukon-enho potud prel. Ye tyech letech (do roka 1463) vyhnn kosteln tt do vky a bezpochyby i zdi obou v a po krancle, a tu piinnm Rokycanovm dali Pra-an vytesati velikou kamennou sochu krle Jiho, ana dr v pravici pozlacen me s npisem: Veritas vincit t. j. pravda zvtz, a postavili ji do gotickho vklenku hned nad pavla kamennou; jet ve pak dali pipevniti utrakvistv symbol, ohromn mdn kalich, zvc 4 stry-chv, a vnit i zevnit zlatem ztlout duktu obloen, kte-r daleko svtil pes vecka cimbu a vecky bn teh-dej Prahy k vin Hradansk3S), Kdy pak pr pi zaali v tom kalichu hnzditi, a svm mladm ropuchy i hady do nho sneti, spadvali pr plazov dol ped kostel, z eho si vzala strana utrakvistm nepzniv p-inu k velijakm hanlivm eem, nae pr Rokycana byl pinucen, kalich ten dti vyistiti a stkou pikryti36).

Roku 1471 dne 22. nora umel mistr Jan Rokycana, far Tnsk a volen a nikdy nepotvrzen arcibiskup Prask, sprvce knstva strany pod oboj. Bli se ho domc i okoln, krl, krlov i pni; neb on se bl milho boha, i byl pilen modliteb ve dne i v noci i hned z mla-dosti," dokld letopisec esk, star Husita37). Pochovn jest vkostele Tnskm ped oltem Matky Bo vedle sakristie, a jeho poheb oslavili krlov Johanna, knata, pni a panoi mnoz. Na hrob mu dn kmen z ervenho mramoru, na nmto vytesn byl v biskupskm ornte s berl v ruce, a vedle nho, na pamtku, e byl syn chudho ko-ve z pedmst Rokycanskho, ttek s podkovou a hvz-dou u prosted. Okolo kamene tly se pr nsledujc la-tinsk vere:ra calicis celebris tutor prcesulque Pragensis Nobilis occubuit Johannes Rokycs&anensis. Supremum semper speravit is in Dominm, sed Hic placuit multis, placeat tibi, rector Olympi 38).B To jest esky: Hle umel kalicha slavn zastavatel a pedn knz Prask, ulechtil Jan Rokycansk. Vdy doufal v nejvyho Pna, ale zde lbil se mnohm, nech se i tob lb, editeli Olympu (nebesk Pane).

34) Sta letop. e. str. 170.JS) Dubravius k roku 1463, fol. 248. Kruger a po nm i

Hammerschmid kladou rok 1462.36) Viz o tom Petra Eschenloera, psae msta Vratislavi: Ge-

schichte der Stadt Breslau, vydanou r. 1827 I. d. str. 259.3r) St. letop. e. str. 202.35) Tak se tou v cestopisu Slezka Kritofa Rinholze od r.

1607, jehoto rkp. se chov v bibl. hrab. Erv. Nostice v Praze.Viz pojednn Dobrovskho v Litterr. Magazin. Prag 1787, StckIII. S. 162.

Aeneas Sylvius nazv ty vere neuml, versiculi in~ eruditi; nachzely-li se skuten na Rokycanov hrob, ml pravdu; ale nezd se nm to bti npisovm slohem onoho vku.

Prv o msc pozdji, 22. bezna 1471, umel t krl Ji Podbradsk, a pochovn jest 25. bezna vko-stele sv. Vta na hrad Praskm, ale vnitnosti jeho v n-dob poloeny podl hrobu mistra Rokycany u Matky B o p ed Tnem.

Roku 1483, za panovn krle Vladislava Jagelovce, pi-jali Praan biskupa -Sanktuarienskho Luciana Augustina z Mirandoly v Itlii, kter byl ji rok ped tm k nmluv nkterch mistrv Praskch a eskch pnv do Cech pi-el, k stran pod oboj pistoupil a kn svtil. Pilho z Hradce Krlov 20. jna s velikou uctivost man vech t mst Praskch pivtali, za svho biskupa pijali a do chrmu Tnskho uvedli. Tu pak roku nsledujcho (1484) v post kn a na velik tvrtek svat kimo svtil, jednou ale ped chrmem na velikm nmst pod korunou (inful) slavnou mi etl, kde sm veejn roz-dval tlo a krev Pna Krista pod oboj spsobou starm i mladm a dtkm, ani na to s velkou pr radost hledli pni, panoe i msta, neb nikd toho nevidli, jak Praha na mst39).

Dne 28. ledna 1491, ji po odsthovn se krle Vladi-slava do Uher, stal se v chrm Tnskm pbh, kter ostr svtlo vrh na tehdej pomry v Praze. Po mi posluhoval toti knz jedn en svtost veee Pn, a z kalicha j podval; tu stl u" me njak Nmec pod jednou a dval se; pibliv se pak pozadu udeil tu enu v hlavu, a j sta o kalich rozfal. Pro tu nevnost hned polapen a do atlavy vsazen, ale brzo zase na pmluvu jistch monch osob vyputn, a nic se mu nestalo *).

Dne 1. bezna 1493 umel knz biskup Lucian Augu-stin Sanktuariensk, kter rozdval a sm ped smrt pijal tlo a krev Pn, a pochovn ve chrm Matky Bo ped Tnem u olte, kdelekturu taj, zaloen ve jmnu sv. Luke evangelisty. Kmen hrobov vytesal bakal arektor koly Tnsk, Matou Rejsek, kter ped 15 lety (1478) slavn byl dostavl novou brnu Staromstskou ve-dle dvoru krlova.

Po 11 letech toti 1504 vyskytl se, k velik te echv pod oboj, druh biskup, toti Filip de Nova Villa, titularn biskup Sidonsk, vik kostela v Moden, rodil Francouz a mu j i vysokho st, kter