Embed Size (px)
Citation preview
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra výtvarné výchovy
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Dita Těšínská
Pocity
Olomouc 2015 vedoucí práce: PaedDr. Taťána Šteiglová, Ph.D.
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedených pramenů a
literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Univerzitě Palackého v Olomouci v knihovně
Pedagogické fakulty a pouţívána ke studijním účelům.
V Olomouci dne ........................ ...........................................................
podpis
Poděkování
Děkuji paní PaedDr. Taťáně Šteiglové, Ph.D za cenné rady a připomínky, které mi při tvorbě
bakalářské práce poskytla.
OBSAH
1. TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................................. 6
1.1. Pocity z pohledu obecné psychologie.................................................................................... 6
1.2. Psychologie barev .................................................................................................................. 9
1.2.1. Výrazová řeč barev ......................................................................................................... 9
1.2.2. Symbolika barev a jejich působení ............................................................................... 11
1.3. Inspirační zdroje .................................................................................................................. 17
1.3.1 Barbara Pierzgalska ....................................................................................................... 17
1.3.2. Sheila Mortlock ............................................................................................................ 21
1.3.3. Renata Rozsívalová ...................................................................................................... 24
2. PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................................. 27
OBRAZOVÁ DOKUMENTACE .................................................................................................. 30
ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 37
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................ 38
5
ÚVOD
Uţ na střední škole jsem milovala práci s textilem. Studovala jsem oděvní školu a poté
návrhářství obuvi a módních doplňků na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském
Hradišti, díky nimţ jsem se naučila práci s textilním i jiným materiálem. I proto jsem se při
rozhodování, jaké téma si zvolit na svou bakalářskou práci, rozhodla zvolit práci textilní. Chtěla
jsem ve své práci svým způsobem experimentovat a vyuţít textilie i jiným, pro mě neznámým
způsobem. Textilní tvorba má mnohostranné vyuţití a byla by škoda nezkusit i jinou techniku,
která není úplně obvyklá.
Svou bakalářskou práci jsem nazvala Pocity, chtěla bych znázornit, co proţívám právě
přímo ve svých pocitech., v tom čase, kdy je zrovna nejvíce proţívám a zvolit techniku tomu
odpovídající.
Ve svém textu se budu zabývat pocity z psychologické stránky, psychologií a symbolikou
barev, umělci, kteří jsou pro mne inspirací a popisem praktické bakalářské práce.
Hlavní částí mé bakalářské práce je praktický umělecký výkon a předloţený text je
doprovodem k praktické bakalářské práci.
6
1. TEORETICKÁ ČÁST
Na samém začátku jsem vůbec netušila, jak bude má konečná bakalářská práce vypadat,
nechala jsem se zcela unášet hlubokými emocemi, které tak vlastně v obraze popisovaly můj
vlastní duševní stav. Vzhledem k tématu, které jsem chtěla řešit v bakalářské práci, mne nakonec
zaujalo, jak tuto problematiku popisuje psychologie.
1.1. Pocity z pohledu obecné psychologie
Emoce a city představují stránku psychické činnosti, v níţ je vyjádřen subjektivní kladný
či záporný vztah jedince ke skutečnosti a její hodnocení z hlediska potřeb, zájmů, očekávání a
usilování. Emoce jsou formou odrazu reality stejně jako vjemy, představy nebo myšlenky, ale
odráţejí v celku psychicky její subjektivní, jedinečný význam pro kaţdou osobnost.
Emoční hodnocení je v podstatě kladné či záporné a je obyčejně spojeno s proţitkem
příjemného, libého nebo naopak nepříjemného, nelibého.
Obecně vyvolávají emoce zvláště situace, na něţ není jedinec schopen reagovat, situace,
na něţ se ještě nenaučil reagovat nebo situace, ve kterých je nutno jednání dočasně odloţit nebo
potlačit. Nadměrnou motivaci a silnou emoční reakci vzbuzují zvláště často situace sociální a
situace konfliktní.
Nejčastější situace vedoucí ke vzniku emocí jsou situace stresu, frustrace a emergence.
Stres je situace, ve které na organismus působí podmínky ztěţující průběh adaptace,
například nepřiměřená intenzita podnětu, časová tíseň, přílišný pocit odpovědnosti.
Frustrace je situace znemoţňující uspokojení nějaké potřeby, jako třeba hladovění,
nemoţnost sociálního kontaktu, nedostatek smyslových podnětů.
Emergence je situace vyvolaná novým, neočekávaným podnětem, například nečekaným
dotykem, zvukem, nápadem, atd.
Emoce se jeví jako proţitky, které se objevují ve vědomí spontánně a často proti vůli
subjektu jako reakce na vnější a vnitřní podněty. Tyto proţitky jsou často smíšené, splývavé a
přecházející v jiné; pohybují se obvykle mezi dvěma póly, vyjadřujícími protikladné hodnocení
7
podnětové situace, třeba láska - nenávist. Jednotlivé proţitky se vyznačují stavy smutku, lítosti,
mrzutosti, zoufalství atd.
Z dalšího hlediska se emoce vyznačují určitým druhem chování, například přibliţování,
vzdalování, váhání vůči podnětům, určitou intenzitou projevů, výrazností chování a také určitým
průběhem tohoto chování v čase, jako jeho trváním, častostí, pravidelností.
Znaky emočního chování nemusí u člověka odpovídat skutečnému proţitku. Ze
společenských důvodů můţe být chování odpovídající skutečné emoci potlačeno a jiné zase z
různých důvodů předstíráno.
Emoce jsou velmi často spojeny s projevy pocení, slinění, blednutí, změnami činnosti
trávícího, oběhového a dýchacího aparátu nebo s reakcí ţláz s vnitřní sekrecí, například při emoci
hněvu se vyplavuje z nadledvinek adrenalin, který vyvolává účelné změny v činnosti srdce a cév,
konečně jako reakce kosterního svalstva, zvláště mimika, reakce obličejového svalstva a
pantomimika, výrazová změna pohybů a drţení těla.
Emoční stav tedy nelze určit pouze na základě těchto reakcí, ale je nutno je spíše chápat
jako obecný ukazatel celkového emočního vzrušení.
Těsný vztah emocí k činnosti organismu jako celku je patrný i při vzniku jejich
výrazových projevů, které byly původně biologicky účelnou reakcí, například zatínání pěstí nebo
cenění zubů ve zlosti.
Během historického vývoje se však funkce většiny těchto projevů změnila a má v
sociálním kontextu především význam komunikační - vyjadřuje základní duševní stav, vyladění
osobnosti a můţe být rozhodující i pro správné porozumění.
Kladné emoce se vyznačují příznivým účinkem na organismus a jeho aktivitu, zvyšují
pozornost a práceschopnost, mobilizují energii.
Záporné emoce obecně sniţují aktivitu, inhibují činnost.
Působení emocí závisí však také na konkrétních podmínkách a na aktuální situaci
osobnosti - nepříjemná překáţka v plnění úkolů můţe vést k větší aktivizaci sil nebo naopak k
přerušení činnosti v závislosti na výchozí úrovni aktivity osobnosti a jejího postoje. Kvalita i
intenzita působení emoce závisí na vědomí osobní významovosti nebo nevýznamovosti činnosti.
Emoce ve vztahu k činnosti závisí také na jejím průběhu. Před činností a na jejím počátku
vzrůstá emoční napětí, například před zkouškou nebo závodem a vede k fyzické i psychické
připravenosti k akci. Během činnosti a po jejím ukončení se napětí mění v uvolnění.
8
Při nedostatečné připravenosti k prováděné činnosti můţe emoční napětí naopak vyvolat
disociaci pozornosti a útlum aktivity. Obecně platí, ţe růst emočního napětí působí příznivě aţ do
určitého optima a jeho další zvyšování úrovně výkon nezvyšuje nebo dokonce sniţuje.
Emocionální reakce jsou relativně jednoduché, krátkodobé, aktuální a jsou vyvolány
nejčastěji jednoduchými, konkrétními podněty a bývají spojeny především s uspokojením či
neuspokojením organických potřeb. Probíhají rychle a jsou proţívány zřetelně jako určitý průběh,
nástup, zesilování a odeznívání pocitů, doprovázený i tělesnými změnami a výrazovými projevy.
Pro jednání člověka nemívají rozhodující význam a odpovídají vývojově niţší úrovni psychické
činnosti, emocionalitě zvířat.
V pocitech je ale důleţitý aspekt a to citový vztah, zvláště k osobám. Tato identifikace je
podmínkou emocionálního soucítění a nápodoby. V důsledku citové identifikace pociťujeme
bolest blízkého člověka, ale i ztrátu milované knihy nebo zaměstnání jako poškození vlastní
osoby.
Proţívání emocí a vytváření citových dispozic mění nejen aktuální funkci, ale zároveň
strukturu psychické činnosti a osobnosti jako celku.1
_________________________
1 BALOUN, Jan. Základní pojmy obecné psychologie: určeno pro posl. doplňkového pedagog. studia a SPZ
[studium při zaměstnání]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1976, 198, [2] s., str. 138 - 149
9
1.2. Psychologie barev
Barvy hrají v mé bakalářské práci další velmi důleţitou roli. I díky pomocí barev je
vyjádřen můj pocit. Hledala jsem proto i významy barev, jejich psychologické působení na
člověka a působení také v historii pomocí symbolů.
1.2.1. Výrazová řeč barev
"Výrazové vlastnosti barev hovoří ke mně instinktivně. Abych charakterizoval podzimní krajinu,
nepokouším se vzpomínat, jaké barvy jsou pro tuto roční dobu typické. Inspiruji se celkovým
pocitem, který tkví ve mně. Ledová čistota, pronikavě modré nebe vytváří tento pocit stejně dobře,
jako zabarvené listí. Můj pocit může být mírný a teplý jako prodloužení léta nebo naopak chladný
se studeným nebem a citronově žlutými stromy, které vyvolávají mrazivý pocit a předznamenávají
již zimu."
Henry Matisse2
Barevný obraz, který nám zprostředkovává zrakové ústrojí, neodpovídá úplně přesně
realitě. Je ovlivněn nejen kvalitou zraku, ale i našimi zkušenostmi. Je zřejmé, ţe barvy na člověka
nějak působí. To, jak barvy vnímáme, silně závisí na daném kulturním prostředí. Vnímání barev
je zatíţeno také vlivy historickými, sociálními či psychologickými.
Psychologické hledisko působení barev na lidské smysly vyzdvihoval jiţ Johann
Wolfgang Goethe ve svém učení o barvách. Od té doby řada vědců zkoumala vliv barev na
psychiku člověka a popsala význam barev na základě pojmů, které si lidé s barvami asociovali.
Barvy odráţí tělesný i duševní stav člověka, jeho nálady a pocity. Například Johannes
Itten ve své teorii barev prokázal, ţe kaţdý člověk má své oblíbené barvy. Účinek jednotlivých
barev však není u všech lidí stejný. Jde o velmi subjektivní pocit, který je ovlivněn věkem, ale
také povahou, prostředím, ve kterém člověk ţije, nebo třeba sociálními zvyklostmi dané kultury.
_________________________
2 ROESELOVÁ, Věra. Linie, barva a tvar ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, c2004, 265 s. ISBN 80-902267-5-2.
10
Kaţdá barva má určitý citový význam. Podle Dietera Schemppa existují dva důvody, proč
dáváme určité barvě přednost. Barva odráţí stav člověka, coţ je však velmi vzácné. Ve většině
případů člověk volí určitou barvu jako kompenzaci. Příkladem mohou být mladiství, kteří volí
oranţovou barvu proto, ţe se cítí být omezováni a oranţová je symbolem expanzivosti, které se
jim nedostává.
Barvy ovlivňují duševní stav člověka a působí na jeho organismus. Výzkumy z několika
vědních oborů nezvratně prokázaly, ţe světelné paprsky, které vnímáme jako barvy, na nás
působí psychologicky i fyziologicky. Například červené světlo zrychluje krevní oběh, zvyšuje
krevní tlak a způsobuje větší svalové napětí neţ modré světlo, které spíše uklidňuje.
Barvy ovlivňují naši náladu a dokáţou podpořit schopnost soustředění. Obecně jasné
barvy člověka povzbuzují, tmavé barvy naopak utlumují.
Vnímání barev je u kaţdého člověka dost odlišné a v průběhu let se dost často mění. Je
ovlivněno nejen subjektivními asociacemi, ale závisí například i na kulturních podmínkách.
Barvy pro nás mají určitý symbolický význam, který je většinou odvozený z prostředí, ve kterém
ţijeme.
Řada vědců se zabývala empiricikým zkoumáním preferencí barev. Přestoţe má kaţdý
člověk svou vlastní stupnici barev, kterým dává přednost, symbolika barev, spojená s určitým
kulturním prostředím, je aţ na určité výjimky stálá a neměnná.
Barvené asociace představují podvědomé spojení barev s různými souvislostmi, záţitky či
objekty na základě podobnosti. Asociace obecně vznikají při velmi silných emocionálních
záţitcích a to jak pozitivních, tak i negativních.
Podle Heidamarle Hofmannové mohou barvy současně vyvolat více kvalitativně různých
pocitů, přičemţ velkou roli zde hraje symbolika barev.3
_________________________
3 DANNHOFEROVÁ, Jana. Velká kniha barev: kompletní průvodce pro grafiky, fotografy a designéry. 1. vyd.
Brno: Computer Press, 2012, 352 s. ISBN 978-80-251-3785-7., str. 42 - 55
11
1.2.2. Symbolika barev a jejich působení
Vybrala jsem symboliku a působení barev, které jsem pouţila při tvoření mé bakalářské
práce. To, jak působí barvy na mně, jsem popsala v rámci praktické části.
Černá barva
Černá barva je nejtmavší barva, vlastně bychom je za barvu ani neměli pokládat. Barvy
přece patří světlu a černá tmě.4 Má silně negativní význam. Představuje absenci světla a je
opozicí k bílé barvě. Působí hutně, těţce, tvrdě, depresivně a na větších plochách aţ odpudivě.
Nejvýrazněji vynikne na matném povrchu, lesklé plochy ji dodávají eleganci. Symbolicky
znázorňuje tmu a smrt. V negativních emocích je to zlo, zkáza, strach, podřazenost, samota,
prázdnota, smutek, tesknota, lítost, vzdor, protest a negace. Pozitivní emoce ji ale také chápou a
to jako úctu, autoritu, váţnost, důstojnost, sílu, formálnost a eleganci. Lidé, kteří dávají přednost
černé barvě, většinou důrazně vyjadřují svůj protest proti určitému stavu, nebo to můţe znamenat
to, ţe odmítá svůj úděl. Opačně menší obliba černé barvy signalizuje moţnou obavu z
nadcházejícího konce.5
V biblické Apokalypse, která vypráví o zkáze světa, se praví, ţe slunce "zčernalo jako
smuteční šat". Černé šaty, černé vlajky, černé lodní plachty znamenají vţdy něčí smrt. Podle
řecké báje ohlásil hrdina Théseus před svou plavbou na Krétu, ţe černé plachty jeho lodi budou
nahrazeny bílými, bude-li plavba úspěšná. Smrtelně raněný Tristan ze středověké legendy
očekává milovanou Isoldu: bílé plachty mají oznámit její příjezd, černé znamenají, ţe Isolda na
lodi není.
Obecně je to barva neštěstí, smutku, temného tajemství, tabu a magie, ale i zla. Věřilo se,
ţe černá kočka přes cestu přinese smůlu, také spatřit černého havrana bylo zlé znamení, černé
slepice slouţily kouzelníkům. Černá patřila Satanovi, kníţeti temnot, často ztělesňovanému právě
černou kočkou nebo černým kozlem.
_________________________
4 Psychologie barev, dostupné z: http://barvy.xf.cz/psychologie/psychologie-barev
5 DANNHOFEROVÁ, Jana. Velká kniha barev: kompletní průvodce pro grafiky, fotografy a designéry. 1. vyd.
Brno: Computer Press, 2012, 352 s. ISBN 978-80-251-3785-7., str. 42 - 55
12
Satanovi sluhové slouţili černou mši, černá byla barvou hříchu, špatným myšlenkám
dodnes říkáme černé. Černá je také barvou moci a chladného násilí. Oblékali se do ní španělští
králové a inkvizitoři, černé byly vlajky pirátů i košile fašistů.
Ve středověku ovšem platila černá i za barvu pokory, skromnosti a odříkání se světských
radostí: proto byla zvolena pro roucha kleriků a mnichů. I černá má totiţ svou dobrou tvář. Ve
východních zemích je zase barvou plodnosti. Černé jsou mraky plné deště, který přináší
ţivotodárnou vláhu, černá je barva úrodné země. Černá tma je místem klíčení, vznikání. Proto
mívají velké bohyně plodnosti, řecká Déméter, Kybela, Isis, Diana z Efesu i indická Kálí, stejně
jako mnohdy křesťanská madona, černou tvář.6
Červená barva
Červená barva je emotivní barva ţivotního tepla, tvořivé síly, zralosti, aktivity a vůle. Ve
středověku symbolizovala zákon a spravedlnost. Působí teple, těţce a blízce, vyvolává pocit
nebezpečí a výhruţnosti. Reprezentuje pozemskou realizaci, její obliba můţe mimo jiné
upozorňovat i na začínající duševní problémy. Červená barva symbolizuje krev a oheň. V
negativních emocích to můţe být revolta, boj, válka, agrese, hněv, zlost, krutost, nemravnost,
nebezpečí a výhruţnost. V pozitivních emocích je ale chápána jako láska a vášeň, touha, chtění,
ţádostivost, náruţivost, prudkost, hrdost, energie, ţivotní síla, dynamika, pohyb, činnost a
podnikavost. Lidé, kteří dávají přednost červené barvě, proţívají svůj ţivot naplno. Jsou většinou
impulzivní, rázní, touţí po úspěchu a snaţí se vítězit. Své síly pouţívají k tomu, co je v daný
okamţik podstatné.7 Jsou to lidé cílevědomí, energičtí, tvořiví, schopní usilovné práce a
soustředěného vypětí, ale také "pruďasové" a násilníci. Menší obliba červené barvy vyjadřuje
strach ze ţivota. Odmítání červené můţe být příznakem nedostatku sil, ochablosti, pasivity,
znamením, ţe člověk na své úkoly nestačí, ţe se cítí unaven, vyčerpán. Takovým lidem se zdá, ţe
nedosáhli toho, čeho dosáhnout chtěli, a ţe se jim to uţ ani nemůţe podařit.
_________________________
6 Psychologie barev, dostupné z: http://barvy.xf.cz/psychologie/psychologie-barev
7 DANNHOFEROVÁ, Jana. Velká kniha barev: kompletní průvodce pro grafiky, fotografy a designéry. 1. vyd.
Brno: Computer Press, 2012, 352 s. ISBN 978-80-251-3785-7., str. 42 - 55
13
Je aţ udivující, jak často mají symbolické významy jednotlivých barev u různých národů
společné rysy. Téměř vţdy a téměř všude byla první barvou červená. Jak dokazují archeologické
nálezy z období mladého paleolitu, pravěký člověk si touto barvou maloval tělo. Mrtví byli
obalováni červeným okrem nebo pohřbíváni s miskami krevele - červeň měla dodat sílu a ţivot
posmrtnému bytí. Tatáţ symbolika se zřejmě uplatňuje v otiscích červeným odrem na soškách
Venuší z téhoţ období. Zde je červená i barvou plodnosti. Také staří Egypťané prý kaţdoročně
natírali červenou barvou na ochranu a povzbuzení plodnosti stromy, dobytek, a ovšem i příslušné
modly. Později se červená stala symbolem lásky a vášně. Řecký bůţek Eros nosí červený plášť,
červená je posvátnou barvou indické bohyně Lakšmí, dárkyně lásky, zdraví, krásy a štěstí. V
křesťanské symbolice je jedinou barvou, u níţ se rozlišuje odstín: jasná červeň, karmazín, značí
lásku, purpur mučednictví.
Zvláštností barevné symboliky je její dvojznačnost: kaţdá barva má svou dobrou i zlou
podobu. Červená je také barvou krvavého násilí, barvou válek a válečníků. Vítězní generálové ve
starém Římě si pomazávali tváře červenou barvou, Indiáni si při vyhlášení války natírali
červenou hlinkou obličej i celé tělo: proto, nikoli pro barvu kůţe, která je ţlutohnědá, dostali od
bílých dobyvatelů přezdívku rudoši.
Prolití krve znamená také utrpení a smrt. V astrologii patří červená barva neblahé planetě,
válečníku Martovi, a řecký básník Homér dává smrti přídomek "purpurově zbarvená". Ale zrovna
tak červená podle dávných představ chránila proti nemocem, čarám a kouzlům. Nosily se červené
amulety, červená krev obětních zvířat měla chránit před onemocněním a neštěstím, červené
světlo zastrašovalo zlé duchy a démony. Jindy zase měla červená duchy přivolávat: byla přece
barvou pekla a pekelný kníţe Mefisto nosil rudý plášť. Červená zvířata, liška nebo veverka
platila za zvířata ďábelská, ryšaví lidé byli vystaveni posměchu a hanbě. Egyptští písaři namáčeli
své pero do červeného inkoustu, jestliţe měli zaznamenat slova neblahé věštby nebo napsat
jméno Apofise, hada neštěstí, či Setha, boha zla. Zato ve staré Číně byl rumělkový inkoust
privilegovaný a směla s ním psát jediná osoba v říši, a to byl císař.8
_________________________
8 PLESKOTOVÁ, Petra. Svět barev. 1. vyd. Praha: Albatros, 1987, 199 s.
14
Modrá barva
Modrá barva je přesným opakem své komplementární oranţové barvy. Tato pasivní a
statická barva bývá spojována s relaxací a dálkou. Vyvolává dojem hloubky a stability. Uklidňuje
a působí jednotně, chladně, tmavě a dalece. Symbolicky je modrá barva nebe, obloha, vzduch,
chlad a voda. Negativní emoce jsou u modré barvy depresí, odevzdanosti a apatie. Pozitivně je
vnímána jako mír, osvobození, spravedlnost, oddanost, důvěra, ticho a klid, odpočinek, uvolnění,
duševno, víra a věrnost, touha, inteligence, diskrétnost, přesnost, koncentrace, vyrovnanost,
sounáleţitost a nekonečnost. Lidé preferující tuto barvu jsou většinou zdrţenliví, mlčenliví a umí
se ovládat.9 Mají ji rádi lidé citliví, s bohatým vnitřním ţivotem, hledající lásku a oddanost,
romantikové - prostě oni tišší introverti. Dávají jí také přednost lidé, kteří touţí po klidu: unavení,
přepracovaní, i ti co nemají rádi změny. Menší obliba modré barvy můţe znamenat odklon od
ideálů a důraz poloţený na materiální stránku věci. Kdyţ ji někdo odmítá, moţná má strach
ponořit se do hlubin vlastního nitra, moţná není spokojen se svými současnými vztahy, s
vazbami, které tato barva představuje. Asi ho zatěţují, není to ţádné klidné bezpečí, ale spíš
nudná závislost. S odmítáním modré se často setkáváme u mladých lidí, kteří touţí "vylétnout z
rodného hnízda".
Je nejčastější barvou připisovanou bohům. Nejvyšší egyptský bůh Amón je modrý, coţ
upomíná na jeho kosmický původ. Ostatním egyptským bohům se na nástěnných malbách dělají
barvou z prášku kamene lapis lazuli, podle kterého dostal azur své jméno, alespoň vlasy a paruky.
Mexický bůh Quetzalcoatl, Opeřený had, stvořitel Aztéků, je rovněţ modrý. Indické bohy
poznáme podle sinavě modré pleti, germánský Odin nosí modrý šat, gotická Panna Marie se halí
do modrého pláště a modré pozadí na renesančních obrazech je symbolem nekonečnosti
boţského vesmíru. Ale modrá, barva měsíčního svitu, můţe být také barvou tajuplných mocností,
dobrých i zlých. Bludičky lákají modrým světýlkem, koboldi, vodní a horští duchové, jsou modří,
modré jsou v pohádkách čarovné květy, které je nutno hledat, modrý je pták štěstí. Zatímco v
Evropě je modrá barva symbolem víry, v Asii bývá spojována s nesmrtelností.10
_________________________
9 DANNHOFEROVÁ, Jana. Velká kniha barev: kompletní průvodce pro grafiky, fotografy a designéry. 1. vyd.
Brno: Computer Press, 2012, 352 s. ISBN 978-80-251-3785-7., str. 42 - 55
10 Psychologie barev, dostupné z: http://barvy.xf.cz/psychologie/psychologie-barev
15
V jedné knize jsem si všimla, jaké bohaté asociační významy připsuje modré barvě básník
a malíř Josef Čapek ve své básni Obrazy vykontrastované ještě temnotou koncentračního tábora,
v němţ báseň vznikla.
"Tak modrý jako ta obloha,
tak modrý obraz chtěl bych udělat,
jako jsou modré dětské hry,
jak domova kouř modravý,
tak jako radost nebo štěstí bývají,
modré jak květy pomněnek,
modré jak drozdův popěvek,
když kosatce a zvonky rozkvetou
též mnohé písně modré jsou,
má milá měla stuhu takovou,
některé vody za jasného dne
jsou také takto modře průhledné,
modré tak, jako co se vábně tají,
v dáli, z níž veselé se hlasy ozývají,
jako ty lesy, v kterých bych se chtěl toulat,
tak jako mír a pohoda a soulad
a jako srdečnost a dobromyslnost
a jako roztomilost, sympatie,
pel dávných vzpomínek též modravý je,
jak modrásek, jenž nad jetelem poletuje,
obraz jak nebe, na kterém bílé mráčky plavou,
modrý jak nebesa nad mojí hlavou,
to nebe opilé svou azurovou slávou."
Josef Čapek, báseň Obrazy11
_________________________
11 BROŢEK, Jaroslav. Výtvarná výchova a barva. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně,
2002, 170 s., [7] s. obr. příl. Acta Universitatis Purkynianae. ISBN 80-7044-494-0.
16
Hnědá barva
Zvláštní barvou je hnědá. Hnědá barva je barvou půdy a dřeva, a proto můţe mít velmi
mnoho podob. Můţe být tónovaná do ţluté, červené či zelené. Její symbolika a charakteristika je
tedy mnohdy nejednoznačná. Obecně působí hnědá barva klidně. Vyvolává pocit bezpečí a
důvěry. Často symbolizuje domov, jistotu, tradici, pořádek, ale i zdrţenlivost, střízlivost, váţnost,
solidnost a mlčenlivost. Hnědá barva je spojena s představou tělesných poţitků.
Hnědou barvu často preferují lidé s fyzickými či psychickými problémy, kteří hledají
pocit bezpečí a uspokojení.12
Mají ji rádi ti, které ze všeho nejvíc zajímá jejich vlastní pohodlí,
ale také lidé unavení a vyčerpaní, kteří touţí po odpočinku.
Odmítají ji ti, kdo "ţivotem v teplíčku" pohrdají, kdo se chtějí odlišit od průměru, být
výjimeční. Vyrovnaný člověk má k hnědé obvykle víceméně lhostejný postoj.13
_________________________
12 DANNHOFEROVÁ, Jana. Velká kniha barev: kompletní průvodce pro grafiky, fotografy a designéry. 1. vyd.
Brno: Computer Press, 2012, 352 s. ISBN 978-80-251-3785-7., str. 42 - 55
13 PLESKOTOVÁ, Petra. Svět barev. 1. vyd. Praha: Albatros, 1987, 199 s.
17
1.3. Inspirační zdroje
Jako inspirační zdroj jsem vyuţila hned několik pramenů. Inspiraci jsem vyhledávala v
katalozích o textilních umělcích, v časopisech, ale i na internetových stránkách, nejčastěji
google.com. Našla jsem si hned několik umělců, kteří mi jsou velmi blízcí jak uţ vytvářením
podobně laděných textilních objektů, tak také vyuţíváním barvy v textilu.
1.3.1 Barbara Pierzgalska
Barbara Pierzgalska je pro mě velkou inspirací uţ dlouho. Mám ráda její práci s textilem.
V jejích pracích je vidět ţivot, dynamika, pohyb a rytmus, fascinace přírodou a světem lidských
myšlenek, pocitů a zkušeností. Přesně to, co by do svých prací měl dávat kaţdý umělec.
Barbara se narodila v Siedlce v Polsku. Je absolventem Fakulty textilní Národní akademie
v Lodţi (nyní Akademie výtvarných umění), absolvovala v roce 1970.
Patří do skupiny umělců, kteří se zabývají praxí několika oborů v oblasti výtvarného
umění. Zabývá se gobelínem, tiskem na textilie, koláţemi, kresbou, malbou, interiérovým
designem a technickými tkaninami. Získala také stipendium od Ministerstva kultury a umění a
nyní je expertem na Ministerstvu kultury a umění.14
V prvních několika letech své tvorby se zabývala designem textilních materiálů, které
polský průmysl dychtivě sleduje, a který jí přinesl mnoho ocenění a uznání v zahraničí. Byl to
především design pro odvětví bavlny, hedvábí, pletení a prádla. Během této doby, začala pracovat
i s gobelínem: preferovala dekorativnost, jedinečné a miniaturní tkaní.
Profesorka Maria Kępińska psala o tomto období v katalogu o uměleckých výstavách v
BWA v Lodţi v roce 1986: "Každý prvotní plán až po finální uměleckou podobu si vědomě
vytváří sama, pouze s použitím vlastní dílny a technické dovednosti.
_________________________
14 Barbara Pierzgalska, dostupné z: http://pierzgalska.pl/
18
Práce umělkyně v oblasti textilního umění je mnohem rozmanitější a má bohatý, někdy i daleko
od sebe vzdálený, interpretační význam. Dílo Barbary je odrazem bohatství její psychiky, je
všestranná a neochotna vzdát se různých forem umění, které je schopna realizovat a použít je i
při navrhování oblečení."15
Uspořádala 30 samostatných výstav a zúčastnila se řady národních i mezinárodních
výstav, například v Chorvatsku, Finsku, Francii, Řecku, Nizozemsku, Srbsku. Je drţitelem
mnoha ocenění a vyznamenání v oblasti malby, textilní umění a designu průmyslových tkanin.
Její díla jsou ve sbírkách polských muzeí a soukromých sbírek v ČR i zahraničí.16
Patří k polské Pastel Society a Svazu polských umělců. Aktivně se podílí na uměleckém
ţivotě země.
Barbara má velkou představivost a účinně hledá nové formy uměleckého vyjádření v
přírodě, která ji bez přestání inspiruje. O sobě tak napsala: "Fascinace přírodou, velké množství
jevů a barev, mi dala podnět k provádění hedvábí, v němž rytmus, pohyb a více vrstev vytváří
iluzi prostoru. Ráda bych při své práci zachytila můj cíl bytí zde na světě, obohatila jeho
představivost a citlivost, a současně vám dala možnost vlastní interpretace a výběru.17
Krajinné prvky sniţuje Barbara aţ k abstrakci. Velké i miniaturní struktury navrhuje
svobodně, ale velmi odpovědně. V jejích pracích je také důleţité světlo a prostor. Zřejmá je tam i
smyslná mlha nad loukou a vodou, stejně jako intelektuální a etické úsilí. Její práce vyzařují
jakoby vnitřní světlo, čím získávají mystický rozměr.18
Barbara Pierzgalska přiznala, ţe práce v průmyslu ji naučila jakési přísnosti, disciplíny a
pokory zároveň; ctnosti, které jsou tajemstvím její práce, účinně ovlivnily podobu jejího umění.19
_________________________
15 09.11.2012, godz.19 00 BARBARA PIERZGALSKA-GRAMS, PRZENIKANIE - tkanina/malarstwo, dostupné z:
http://bwa.vot.pl/index.php?option=com_content&id=1111%3A-barbara-pierzgalska-grams-przenikanie-
tkaninamalarstwo&Itemid=17
16 Barbara Pierzgalska w Centralnym Muzeum Włókiennictwa, dostupné z: http://news.o.pl/2014/04/24/barbara-
pierzgalska-w-centralnym-muzeum-wlokiennictwa/
17 09.11.2012, godz.19 00 BARBARA PIERZGALSKA-GRAMS, PRZENIKANIE - tkanina/malarstwo, dostupné z:
http://bwa.vot.pl/index.php?option=com_content&id=1111%3A-barbara-pierzgalska-grams-przenikanie-
tkaninamalarstwo&Itemid=17 18
Barbara Pierzgalska w Centralnym Muzeum Włókiennictwa, dostupné z: http://news.o.pl/2014/04/24/barbara-
pierzgalska-w-centralnym-muzeum-wlokiennictwa/
19 Barbara Pierzgalska, dostupné z: http://pierzgalska.pl/
19
Ukázky její tvorby:
Bez názvu
Bez názvu Bez názvu
20
Katharsis Bez názvu
21
1.3.2. Sheila Mortlock
Další mou oblíbenou výtvarnicí je bezpochyby Sheila Mortlock. V jejích pracích se mi
opět líbí ta dynamika a pohyb; způsob, jak své práce vytváří. Hodně cestuje a při svých cestách
sbírá spoustu inspirací. To je také můj sen.
Sheila ţije v Broughty Ferry v Dundee City, ve Spojeném království, odkud také pochází.
Vystudovala výtvarnictví na Duncan Jordanstone College of Art v Dundee.
Její kořeny jsou v tištěném textilu a výšivce, v kariéře ve výuce a celoţivotnímu zájmu o
tkaniny, příze, textury, barvy a mravenčí technice uměleckých textilií.
Práce s tkaninami a nitěmi byla vţdy jejím zájmem, také miluje hmatové vlastnosti
materiálu, stejně jako bohatství textury povrchu, které mohou být vytvořeny. Během několika
posledních let zkoumala vytvoření unikátní tkaniny se zdobností a stehy, které se ocitly v pohybu
směrem k malířským způsobům práce s barvou. To je dalším z hlavních zdrojů její inspirace.
"Dlouho jsem používala barvy a textury krásné Itálie, kde zvětralý kámen a povrchy
textilií zmiňují onu historii místa. Seškrábáním vrstev lze vrátit čas, stejně jako strhnout vrstvy
oprýskaných nátěrů."
Nedávné zájezdy do Austrálie a do Indie přidaly Sheile různé palety barev a inspiraci z
architektury pro její nynější práci.
Sheilin zájem o malované textilie pochází z jejího studia na Duncan Jordanstone College
of Art v Dundee. Nedávno experimentovala s různými způsoby tisku na textilie a strukturními
efekty, díky kterým mohla dosáhnout základu pro steh. Stala se také členkou textilní studijní
skupiny a pravidelně vystavovala své textilní výtvarné práce celému Skotsku. Výstav bylo 12.
Sheila Mortlock pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná, na volné noze. Po
kariéře výuky umění a vyšívání ve škole v Dundee College, se věnuje textilu.20
________________________
20 Sheila Mortlock, dostupné z: http://www.sheilamortlock.co.uk/ a z:
https://www.facebook.com/sheila.mortlock.1?fref=ts
22
Ukázky její tvorby:
Trickle 2 Trickle 2, detajl
Bez nazvu
23
Bez názvu Bez názvu, detail
Bez názvu Bez názvu, detail
24
1.3.3. Renata Rozsívalová
Renata Rozsívalová mne zaujala svou obrovskou pílí a precizností, které do svých prací
dává. Myslím si, ţe i díky tomu je celosvětově známá. Mám ráda její citlivost vůči barvám.
Textilní výtvarnice, akademická malířka Renata Rozsívalová se narodila 15. 9. 1946 v
Třebíči. Studovala na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze - ateliér textilního výtvarnictví
u prof. Kybala a Felcmana. Ještě na škole navázala své první zahraniční kontakty, pracovala v
restaurátorské dílně Karen Finch v Londýně a tuto cennou zkušenost vyuţila, kdyţ v letech 1974-
76 vedla Restaurátorské gobelinové dílny NG v Praze. Od roku 1976 se autorské tapiserii věnuje
zcela, ale zasahuje i do oblasti experimentální, vytváří trojrozměrné objekty z textilních vláken,
kde často vyuţívá techniku paličkování. 21
V roce 1996 získala stipendium Sorosova centra a působila jako hostující v textilním
oddělení na San Diego State University v Kalifornii. Tentýţ rok vyhrála konkurz na místo
vedoucí atelieru textilní tvorby na VŠUP v Praze, v roce 1998 byla jmenována docentkou a na
škole působila do roku 2001. V roce 2002 se stala členkou výboru Evropského fóra tapiserie se
sídlem v Kodani, instituce, se kterou intenzivně spolupracuje při pořádání nejrůznějších aktivit a
výstav v rámci Evropy. Od roku 2004 je členkou Umělecké Besedy.22
Dnes působí jako samostatná textilní výtvarnice. Vystavuje v České republice i v
zahraničí. V roce 1983 získala bronzovou medaili na 3. trienále tapisérie v Lodţi v Polsku. Její
práce jsou zastoupeny v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, v Severočeském muzeu v
Liberci, v Moravské galerii v Brně, v Musées Royaux d´Art et d´Histoire Bruseels v Belgii.
Renata se věnuje především tkané tapisérii, ale jiţ na škole ji zaujala také krajka.
Konstruuje křehké, trojrozměrné kompozice, které jsou úvahami o přírodě, o její tvořivé síle a o
jejím růstu.23
_________________________
21 Galerie českých krajkářek, dostupné z: http://www.palickovani.cz/detail.php?aa=krajkarky&pol=17_0
22 Rozsívalová Renata, dostupné z: http://www.umeleckabeseda.cz/umelecka-beseda/seznam-clenu/rozsivalova-
renata-
23
Renata Rozsívalová Czech Republic, dostupné z:
http://www.webofeurope.eu/artists/26_artist_rozsivalova_eng.html
25
"Umělecky tkané tapisérie jsou již téměř čtyřicet let zaměřením mé tvůrčí práce. Poprvé
mě to zaujalo během mých vysokoškolských dnů na začátku roku 1970. Tento druh uměleckého
vyjádření, tento konkrétní jazyk, mě silně přitahoval a rychle se stal médiem, které nejvíce
rezonovalo s mou osobností. Dnes je stále středem mého uměleckého života."
Léta 1960 aţ 1970 byla dobou hledání nových cest a inovací. Jedním ze zajímavých
vývojů byl odklon od dělby práce, kdy umělec navrhl gobelín, ale pak ji předal tkalcovi. U
Renaty tomu však bylo jinak. Její vlastní soustředěnou prací na tkalcovském stavu, vytvořila
základní, individuální proces a osobní formu vyjádření. "To byla doba prestižních Bienále v
Lausanne, která na mě měla velmi silný vliv. Spíše než jen reprodukce malování, je proces tkaní
základním krokem k vytvoření tapiserie. To je důvod, proč jsem nepoužívala konvenční tkalcovský
stav, ale místo toho jsem se rozhodla pracovat s velmi základním vybavením. Celá šířka osnovy
se narovnala v přední stěně, a dokončená část tapisérie není navíjena na válec, ale zůstane
viditelná na tkalcovském stavu v průběhu celého procesu. Lešení mi umožňuje pracovat na
sekcích vysoko nad zemí." 24
_________________________
24 ROZSÍVALOVÁ, Renata. Renata Rozsívalová: Tapiserie : [katalog výstavy] : Moravská galerie Brno :
Severočeské muzeum v Liberci. Brno: Moravská galerie, 1997, 31 s. ISBN 80-7027-065-9.
26
Ukázky její tvorby:
Diachromie čtverce, tapiserie, 2700 × 2000 Diachromie čtverce, tapiserie, 2700 × 2700
Hlubina tónů, tapiserie, 2700 × 1800 Setkání země s oblohou 2, tapiserie, 2700 × 2700
27
2. PRAKTICKÁ ČÁST
Chtěla jsem vytvořit práci, která by byla upřímná a pravdivá. Ve své práci jsem chtěla
zachytit své aktuální a pocity, i kdyţ to pro mne nebylo jednoduché.
Při tvorbě těchto miniatur jsem se vţdy na chvilku ocitla úplně někde jinde, někde, kde
jsem jenom já a mé pocity.
Práce je pojata hodně expresivně. Snaţila jsem se pouze o to, ztvárnit vše spontánně
prostřednictvím barvy.
Dlouho jsem se rozhodovala, jak toto téma zpracuji. Nejprve jsem plátno prošívala ručně,
coţ ovšem nepřineslo ţádný výsledek, poté jsem prošívala plátno strojově, protoţe to mělo
mnohem větší dynamiku, zkoušela jsem na plátno nanášet barvu a po zaschnutí opět prošívat, ale
stále to pro mne nebyl ten neočekávaný moment, kdy mé práce mohou vzniknout; stále to bylo
tvořené sice podle pocitů, ale nemělo to ono kouzlo okamţitého pocitu.
Jednou jsem se ale po neshodě s mojí maminkou, která je mimo jiné mou největší
kamarádkou celý můj ţivot, zavřela do svého pokoje, kde jsem si našla kus plátna. Moje
maminka má v části mého pokoje různé materiály a šicí potřeby potřebné k její práci v
zakázkovém krejčovství. Vzala jsem ze své poličky barvu, kterou jsem měla namíchanou z
předešlého malování. Nehledala jsem štětec, ale jednoduše jsem si barvu vzala do ruky a
nalévala, prskala a cákala ji na plátno.
To bylo ono, to byl ten správný záměr, to byl ten postup, který mne naprosto uchvátil.
Objekt vznikl přímo v tom mém pocitu, který jsem cítila, a nezasáhlo do toho nic ostatního. To
byla cesta, kterou jsem si zvolila pro svou bakalářskou práci.
Barevně jsem svoji práci pojala velmi jednoduše. Poţívala jsem barvy základní. Na
krásné světlé plátno, které jsem uţ dále nijak neupravovala, jsem "cákala" barvu červenou,
modrou, hnědou a černou, to vše podle svých pocitů.
Červená barva byla úplně první, kterou jsem vzala do ruky a nejenom proto, ţe jsem ji
zrovna měla namíchanou, ale proto, ţe se k mému pocitu naprosto hodila. Jak uţ jsem se zmínila,
má první práce vznikla po hádce s mojí maminkou, takţe jsem v tu chvíli byla plná zloby, moţná
28
i trochu prvotní agrese a přesně tak na mne červená barva zrovna působila. Nemyslím si však, ţe
by tato barva byla jen agresivní, samozřejmě má v sobě i spoustu energie, ale například v mém
šatníku nemá červená barva místo.
Po vytvoření mé první práce jsem si namíchala do různých kelímků a misek, které se dali
uzavřít, spoustu dalších barev, od ţluté a oranţové, přes zelenou, modrou, fialovou, hnědou, bílou
aţ k mé oblíbené černé. Nyní jsem měla barvy nachystány v případě dalšího mého tvoření.
Většinu barev jsem ani nepouţila, protoţe se mi v ty dané okamţiky jednoduše nehodily. Mezi
mé oblíbené barvy patří také barva zelená, která na mne působí klidně a vlídně, ale ani na tu
nepřišlo, protoţe, to jsem si uvědomila aţ na konci své bakalářské práce, ke tvoření mne vţdy
dohnaly jen ty negativní pocity.
Mezi další pouţité barvy patřila modrá. Modrá v tomhle případě znamenala mé slzy. Je to
pro mne také barva velmi intenzivní, i kdyţ můţe na někoho působit utlumeně, já v ní cítím tu
obrovskou energii vody a nebe. Slzy pro mne v tu chvíli znamenaly velmi moc, samozřejmě a
bohuţel to nebyly tak krásné slzy štěstí.
Nechala jsem tuto barvu po plátně i stékat, přesně tak jako stékaly slzy po mém obličeji.
Velmi mne však zaujalo, jak se právě tato modrá barva po zaschnutí zjemnila. Uţ nebyla
tak intenzivní, jako kdyţ jsem ji poprvé nabrala do ruky. Zjemnila se tak, jako ustály i mé slzy.
Další barvou byla hnědá. Ta vznikla tak, ţe jsem nejprve v určitém rozzuření vzala barvu
červenou, která v první moment evokovala mé rozhořčení, ale kdyţ jsem se na ni podívala, tak
jsem si uvědomila, ţe vše přece nemůţe být tak zlé a ţe tu situaci přeceňuji a proto jsem sáhla
právě po hnědé barvě, která mne svým způsobem uzemnila a zklidnila. V této práci jdou vidět
kapky červené barvy a přechod k barvě hnědé. Otiskla jsem zde i svou ruku. Tato práce byla pro
mne uklidňující natolik, ţe jsem se následně šla hned omluvit, protoţe mé jednání nebylo zrovna
fér.
Mou poslední pouţitou barvou byla černá. Toto období se mi moţná ztvárňovalo lépe na
ono plátno, neţ se mi teď popisuje. Umřel jeden náš kamarád a mne to velmi zasáhlo. Černou
29
barvu jsem ale nevzala proto, ţe je tzv. barvou smutku, ale právě proto, ţe je to má nejoblíbenější
barva a já jsem moţná s tím člověkem chtěla v tu chvíli zůstat propojená právě touhle barvou.
Tuto práci jsem ale také i jinak pojala. Barvu jsem na plátno necákala, ale plátno jsem
škrábala svými nehty. Přejíţděla jsem přes plátno aţ do doby, kdy se barva začínala do materiálu
vpíjet sama. Nevím, co jsem v tu chvíli přesně cítila. Vím, ţe jsem však necítila zlobu, ale
necítila jsem z toho tvoření ani ţádné uspokojení či uvolnění, tak jako v předchozích pracích.
Myslím však, ţe jsem cítila tu stejnou sevřenost, jakou jsem cítila i několik dní po té. Byl to pro
mne velmi emocionální proţitek, kterým jsem také svou činnost na bakalářské práci ukončila. Mé
pocity v tu chvíli přesáhly největší daný "cíl", který jsem si v myšlenkách uloţila na začátku.
Touto cestou vzniklo 10 prací, z nichţ jsem 7 vybrala pro svou bakalářskou práci. Formát
jsem zvolila velikosti A3. Materiál je přírodní, světlé barvy, má hydrofobní impregnaci, je pevný
a moc se nekrčí. Pouţila jsem akrylové barvy a barvy Remakol. Bylo zajímavé sledovat, jak
dlouho barvy schnou. Některé trvaly déle, některé uschly za chvíli. Práce vznikaly v rozmezí od
října 2014 do ledna 2015 v mém pokoji, kde se cítím bezpečně a nikdo mě zde neruší.
Své práce nechci rámovat, nechci jejich okraje obšívat nebo je nějak dále upravovat. Chci
je prezentovat v jejich původní podobě. Mohou se časem vypárat, protoţe nic netrvá věčně, právě
tak jako pocity, které jsem proţívala.
30
OBRAZOVÁ DOKUMENTACE
31
32
33
34
35
36
37
ZÁVĚR
Svou bakalářskou práci jsem chtěla tvořit upřímně a pravdivě a to se mi povedlo.
Zachytila jsem své aktuální pocity, i kdyţ to pro mne nebylo jednoduché. Při tvorbě těchto
miniatur jsem se vţdy na chvilku ocitla úplně někde jinde, někde, kde jsem jenom já a mé pocity.
Práci jsem pojala expresivně. Snaţila jsem se pouze o to, ztvárnit vše spontánně prostřednictvím
barvy. Vyzkoušela jsem si techniku, která není v textilních pracích úplně obvyklá a tato činnost
mi dala spoustu další inspirace i pro mou budoucí práci.
38
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Literatura
BALOUN, Jan. Základní pojmy obecné psychologie: určeno pro posl. doplňkového pedagog.
studia a SPZ [studium při zaměstnání]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1976, 198, [2] s.
ROESELOVÁ, Věra. Linie, barva a tvar ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, c2004, 265 s. ISBN
80-902267-5-2.
DANNHOFEROVÁ, Jana. Velká kniha barev: kompletní průvodce pro grafiky, fotografy a
designéry. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 352 s. ISBN 978-80-251-3785-7.
PLESKOTOVÁ, Petra. Svět barev. 1. vyd. Praha: Albatros, 1987, 199 s.
BROŢEK, Jaroslav. Výtvarná výchova a barva. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita Jana
Evangelisty Purkyně, 2002, 170 s., [7] s. obr. příl. Acta Universitatis Purkynianae. ISBN 80-
7044-494-0.
ROZSÍVALOVÁ, Renata. Renata Rozsívalová: Tapiserie : [katalog výstavy] : Moravská galerie
Brno : Severočeské muzeum v Liberci. Brno: Moravská galerie, 1997, 31 s. ISBN 80-7027-065-9.
Internetové zdroje
URL: <http://barvy.xf.cz/psychologie/psychologie-barev> [cit. 2015-04-08]
URL: <http://pierzgalska.pl/> [cit. 2015-04-12]
URL: <http://bwa.vot.pl/index.php?option=com_content&id=1111%3A-barbara-pierzgalska-
grams-przenikanie-tkaninamalarstwo&Itemid=17> [cit. 2015-04-12]
39
URL: <http://news.o.pl/2014/04/24/barbara-pierzgalska-w-centralnym-muzeum-wlokiennictwa/>
[cit. 2015-04-12]
URL: <http://www.sheilamortlock.co.uk/> [cit. 2015-04-13]
URL: <https://www.facebook.com/sheila.mortlock.1?fref=ts> [cit. 2015-04-18]
URL: <http://www.umeleckabeseda.cz/umelecka-beseda/seznam-clenu/rozsivalova-renata-> [cit.
2015-04-13]
URL: <http://www.palickovani.cz/detail.php?aa=krajkarky&pol=17_0> [cit. 2015-04-14]
URL: <http://www.webofeurope.eu/artists/26_artist_rozsivalova_eng.html> [cit. 2015-04-13]
ANOTACE
Jméno a příjmení Dita Těšínská
Katedra Katedra Výtvarné výchovy Pdf UP
Vedoucí práce PaedDr. Taťána Šteiglová, Ph.D.
Rok obhajoby 2015
Název práce Pocity
Název v angličtině Feelings
Anotace práce Ve své práci se zabývám svými pocity, následnému stříkání a cákání
barvy na textilní materiál. Cílem mé bakalářské práce je stručně
vysvětlit pocity z pohledu psychologie, popsat psychologii a
symboliku barev, které ve své bakalářské práci vyuţívám a také
přiblíţit osobnosti a tvorbu autorů kteří mě inspirovali námětem,
nebo způsobem své práce.
Klíčová slova Pocity, symbolika barev
Anotace v angličtině The work is about my feelings followed by spraying and splashing
paint on fabrics. The goal of the work is concise explanation of feelings
from psychological view, describing psychology and symbolism of
used colors and also closer view on personalities and creations of
authors which inspired me by their themes or the way they work.
Klíčová slova v angličtině Feelings, symbolism of colors
Přílohy vázané v práci Obrazová dokumentace, CD
Rozsah práce 40
Jazyk práce čeština
