PowerPoint Presentation · 2015. 10. 9. · V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18.10. 2014 Přestože se nezměnilo pořadí

Září 2015

17. vlna

Informace o projektu

xxx

Základní informace

Zadavatel výzkumu Česká televize

Realizátor výzkumu TNS Aisa

Termín sběru dat 19.9. až 25.9. 2015

Způsob sběru dat CATI (Computer Assisted Telephone Interview)

s využitím náhodného generování mobilních telefonních

čísel a pevných linek.

Počet respondentů 1200

Vážení Finální datový soubor byl převážen podle základních

sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj,

velikost místa bydliště

a vzdělání).

V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé

volební chování respondentů, konkrétně účast či

preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013.

Statistická chyba ± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 5 % dotázaných

± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 25 % dotázaných




Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran v rozmezí

± 1,0 p.b. až ± 3,0 p.b.

3

Struktura váženého datového souboru

Pohlaví Muži Ženy

48,7 % 51,3 %

Věk

18-29 let 30-44 let 45-59 let

60+

18,5 % 28,8 % 23,9 % 28,8 %

Vzdělání Základní škola a SŠ bez maturity

Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola

52,3 % 32,7 % 15,0 %

Velikost místa bydliště

Méně než 1.000 1.000-5.000

5.000-20.000 20.000-90.000

Více než 90.000 Hlavní město Praha

17,0 % 21,6 % 18,1 % 18,6 % 12,5 % 12,2 %

Kraj

Hlavní město Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj

Plzeňský kraj Jihočeský kraj

Ústecký kraj Pardubický kraj

Liberecký kraj Královéhradecký kraj

Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj

Kraj Vysočina Zlínský kraj

Olomoucký kraj

12,2 % 12,1 % 2,8 % 5,5 % 6,0 % 7,8 % 4,9 % 4,1 % 5,3 %

11,2 % 11,6 % 4,8 % 5,6 % 6,1 %

4

Shrnutí výsledků

Shrnutí výsledků

I přes úbytek preferencí jsou ANO, ČSSD a KSČM nadále nejsilnějšími subjekty.

Volební model ze září 2015 odhalil úbytek preferencí u všech 3 jmenovaných subjektů. Preference hnutí ANO poklesly na současných 26 %, u ČSSD dosahují aktuálně 18 %. KSČM, u níž je patrný pozvolný pokles již od června 2015, dosahuje aktuálně 10 % preferencí. Naproti tomu poměrně výrazný vzestup hlasů zaznamenala KDU-ČSL, jejíž momentální 7% zisk je srovnatelný s výsledkem voleb v roce 2013. Nově se ve volebním modelu objevuje DSSS, která tak za aktuální geopolitické situace poprvé získává 2 % podporovatelů.

Ochota jít k volbám je neměnná.

Ochota jít nyní k volbám, vyplívající z posledního měření, se pohybuje na 66 %. Nepatrné změny zjištěné v posledních vlnách jsou pod hranicí statistické významnosti. Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky, nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších.

Hodnocení politické situace se nepatrně zhoršilo, i důvěra ve vládu pozvolna klesá.

Podíl občanů, kteří aktuálně hodnotí politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše dobrou“, dosahuje 30 %. Poslední měření tedy ukazuje pokles o 3 p.b. ve srovnání se srpnem 2015. Tento pokles se pohybuje v rámci statistické chyby, až příští měření tak odhalí, zda se jedná o případný trend. Nepatrně odlišná situace panuje v případě důvěry ve vládu. Zde se podíl občanů důvěřujících vládě pohybuje na úrovni 42 %, nicméně od května 2015 zde pozorujeme pozvolný klesající trend.

Občané ČR se podílí na výběrů léků pro svou léčbu.

60 % občanů má pocit, že se může podílet na výběru léků, které jim předepisuje lékař a až 88 % vnímá možnost vybrat si z různých alternativ u volně prodejných léků v lékárně.

Při výběru léků hrají nejdůležitější roli doporučení.

Konkrétně se jedná o doporučení lékaře, což je nejdůležitější faktor pro 25 % dotázaných. Pro dalších 20 % je tím faktorem doporučení lékárníka. Třetím faktorem, podle kterého se nejvíce rozhoduje 15 % občanů, je předchozí zkušenost. Desetina občanů se pak rozhoduje nejvíce podle ceny léku. Doporučení lékaře a cena je důležitější pro lidi starší 60 let a ekonomicky neaktivní.

Téměř 4/5 dotázaných hodnotí úroveň zdravotnictví v ČR jako „velmi“ nebo „spíše dobrou“.

Nejlépe pak z představených položek hodnotí chování lékařů, to hodnotí jako „velmi“ nebo „spíše dobré“ 82 % respondentů. Relativně nejhůře je pak hodnoceno prostředí nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. To hodnotí kladně 76 % dotázaných.

U občanů ČR převažuje pocit informovanosti lékaři o zdravotním stavu.

Při detailním pohledu zjistíme, že 34 % dotázaných se cítí být „rozhodně“ informováno, dalších 47 % se pak cítí být „spíše“ informováno o svém zdravotním stavu. Vyšší pocit informovanosti převažuje u mužů, lidí starších 60 let a lidí se základním vzděláním.

6

Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě

Volební model /aktuální měření

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 801 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 19.9. až 25.9. 2015 prostřednictvím technologie CATI.

Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,0 % až ±3,0 %.

* SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5.5. 2015, předseda Tomio Okamura.

** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie

Podle zářijového volebního modelu by hranici 5 %, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, překročilo 6 politických stran nebo hnutí. Tento počet je při současném rozložení politických sil dlouhodobě neměnný. I přes drobné výkyvy ve volebních preferencích všech politických stran a hnutí zůstává hnutí ANO nejsilnějším politickým subjektem následovaným ČSSD. S větším odstupem pak následují další strany v pořadí KSČM, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Toto pořadí se oproti srpnovému modelu nezměnilo.

Nově se ve volebním modelu vyskytuje DSSS, která poprvé od začátku měření zaznamenala 2 % preferencí. Při interpretaci je nutné poukázat na současnou geopolitickou situaci, zejména s ohledem na evropskou uprchlickou krizi.

Vývoj preferencí jednotlivých subjektů ukazuje graf na následující straně.

26,0%

18,0%

10,0%

9,5%

8,5%

7,0%

3,5%

3,5%

3,5%

3,0%

2,0%

2,0%

3,5%

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Zelení

Piráti

Úsvit**

Svobodní

DSSS

Ostatní

-2,0

-2,5

-1,0

+0,0

+1,0

+2,0

+0,5

+0,0

+0,0

+0,0

+0,5

+1,5

+7,5

-2,5

-5,0

+2,0

-3,5

+0,0

-*

+0,5

+1,5

-4,0

-0,5

+1,0

Rozdíl proti volbám

Posun v pořadí

Rozdíl proti srpnu 2015

8

Zelení 3,5 %

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

ODS 9,5 %

Volební model /vývoj

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 801 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI.

Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,0 % až ±3,0 %.

* Trendový odhad (nedotazováno)

** SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5.5. 2015, předseda Tomio Okamura.

*** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie

V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24.5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18.10. 2014

Přestože se nezměnilo pořadí 6 nesilnějších stran a hnutí, je z následujícího grafu patrné, že co do preferencí si jak ANO tak ČSSD i KSČM nepatrně pohoršily. V případě KSČM lze sledovat pozvolný pokles od června 2015, kdy preference dosahovaly maxima. Tento pokles je dán především nižší podporou mezi lidmi ve věku 45-59 let. Naopak u KDU-ČSL je zřetelný významný nárůst preferencí, konkrétně o 2 p.b. oproti srpnu. Ten lze připisovat zejména ženám a lidem se základním vzděláním. Zajímavý vývoj lze sledovat u nejnovější strany SPD**, u níž je patrný pozvolný avšak významný nárůst preferencí, a to ze 2 % v červnu 2015 na současných 3,5 %. Nárůst preferencí u SPD a DSSS jsme zaznamenali zejména mezi lidmi se základním vzděláním. Posun v preferencích je patrný také u nejmladší věk. skupiny (18-29 let), u nichž poklesly preference hnutí ANO a naopak vzrostly u ODS.

V1 V2

ANO 26,0 %

ČSSD 18,0 %

TOP 09 8,5 %

KSČM 10,0 %

KDU-ČSL 7,0 %

Piráti 3,5 %

SPD** 3,5 %

Úsvit*** 3,0 %

Svobodní 2,0 %

DSSS 2,0 %

9

Volební model /vývoj pravice vs. levice

Následující graf ukazuje zajímavý pohled na politickou scénu a její hlavní hráče z pohledu pravo-levého rozdělení politického spektra. Pod pravici zahrnujeme strany TOP 09 a ODS, pod levici strany ČSSD a KSČM. Hnutí ANO a strana KDU-ČSL jsou prezentovány samostatně.

Z grafu je patrná stabilní, byť v poslední vlně posílená, pozice KDU-ČSL. Jen s drobnými výkyvy ale v podstatě rovněž stabilní je také pozice pravice. Na straně levice a hnutí ANO pak dlouhodobě dochází k nejvýraznějším změnám v preferencích.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 801 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI.

Poznámka: Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,0 % až ±3,0 %.


V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24.5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

ANO 26,0 %

Levice 28,0 % (ČSSD, KSČM)

Pravice 18,0 % (TOP 09, ODS)

KDU-ČSL 7,0 %

V1 V2

10

Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 801 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 19.9. až 25.9. 2015 prostřednictvím technologie CATI.

* Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

Aktu

áln

í vole

bní pre

fere

nce

Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 2013

50

70

63

50

71

58

30

35

20

44

29

8

11

16

13

16

8

20

45

27

21

22

26

34

16

26

62

45

35

29

0% 20% 40% 60% 80% 100%

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Zelení*

Piráti*

Úsvit*

Svobodní*

volil stranu volil někoho jiného nevolil, neví

Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že struktura voličů jednotlivých stran zůstává v čase spíše neměnná. Pokud ale srovnáme aktuální volební preference s chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013, zjistíme, že jen polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. Necelou třetinu jejího aktuálního elektorátu pak tvoří minulí voliči jiných stran, pětina se voleb nezúčastnila. Srovnání současných preferencí s volebním chováním v roce 2013 tak ukazuje, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, na rozdíl od voličů tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KSČM, KDU-ČSL nebo TOP 09).

U strany KSČM pozorujeme s klesajícími preferencemi pozvolný nárůst podílu jejího voličského jádra (tedy těch, kteří stranu volili ve volbách v roce 2013) mezi současnými podporovateli.

11

Ochota jít k volbám

47 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 19 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 19.9. až 25.9. 2015 prostřednictvím technologie CATI.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

47%

19%

12%

21%

1%

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

neví/bez odpovědi

12

Ochota jít k volbám / vývoj

Z grafu zobrazujícího vývoj hodnot deklarované ochoty zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR, která je v našem případě definována jako součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, je zřejmé, že se dlouhodobě pohybuje na úrovni přibližně 2/3 potenciálních voličů a ani současné měření z tohoto průměru nijak nevybočuje. Mírné výkyvy hodnot z posledních měření se pohybují pod hranicí statistické významnosti.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.

Poznámka:


V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014


65 67 66

62 59

63 64 64 62 64

66 65 63

65 64 67 66

45%

50%

55%

60%

65%

70%

75%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

určitě ano + spíše ano

V1 V2

13

Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií

Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky, nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších.

Oproti minulému měření jsme nezaznamenali žádné významnější změny.



47

51

44

40

46

47

53

37

55

67

48

56

45

19

19

19

28

19

14

16

18

21

17

20

10

19

12

9

15

16

11

12

12

15

10

7

11

13

14

21

21

21

15

23

26

19

29

13

9

21

21

21

1

1

1

1

1

1

1

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

Zaměstnanec(kyně)

Podnikatel(ka)

Ekonomicky neaktivní

Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi

14

Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí

Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak dlouhodobě největší ochotu jít k volbám, vyjádřenou součtem odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, deklarují příznivci KDU-ČSL. V aktuálním měření jsme ale zaznamenali mezi jejími současnými příznivci významný pokles této ochoty, a to pod dlouhodobý průměr. Nyní tak dosahuje srovnatelné úrovně ochoty, která je patrná mezi příznivci zbylých parlamentních stran a hnutí.

Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje „určitě ano“ častěji než u celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám.




47

62

57

69

58

74

63

80

43

39

65

74

60

19

26

26

18

23

17

23

12

27

32

31

16

40

12

12

16

12

19

9

14

8

30

29

4

10

21 1

1

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Zelení*

Piráti*

Úsvit*

Svobodní*

DSSS*

určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi

15

Pevnost přesvědčení o volbě

O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 38 % voličů, dalších 31 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo.

Zbylá necelá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení (viz. Proměny politických základen na straně 10).

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo 864 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 19.9. až 25.9. 2015 prostřednictvím technologie CATI.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

38%

31%

24%

7%

jste pevně rozhodnut(a) volittuto stranu nebo hnutí

je pravděpodobné, že bystevolil(a) tuto stranu nebo hnutí

je možné, že Vaše rozhodnutí

volit tuto stranu nebo hnutí seještě změní

je dost pravděpodobné, žeVaše rozhodnutí volit tutostranu nebo hnutí se ještě

změní

neví/bez odpovědi

16

44 39 41 41 43 42 42 42 42 41 42 39 39 41 44 37 38

28 30 30 31 32 29 29 34 30 31 25 32 31 27 28 32 31

23 24 25 23 20 25 23 21 24 23 28 24 25 24 23 25 24

5 6 5 5 5 4 6 3 4 5 4 5 5 7 5 6 7

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en'1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

neví/bez odpovědi

je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí

jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí

Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj

To, do jaké míry se mění pevnost přesvědčení o volbě v čase, ukazuje následující graf. Z něj je patrné, že voliči jsou ve své pevnosti přesvědčení o volbě dlouhodobě poměrně konzistentní.

Pokles podílu pevně rozhodnutých voličů, který byl zaznamenán v rámci minulého měření, se momentálně zastavil.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 864 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.



17

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií

Z hlediska sociodemografického členění lze konstatovat, že pevnost přesvědčení o volbě kopíruje věk a vzdělání; vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou „věrní“ jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti patří častěji mezi pevně rozhodnuté).

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 864 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 19.9. až 25.9. 2015 prostřednictvím technologie CATI.


38

41

35

28

36

32

51

42

37

32

33

40

43

31

31

31

38

27

35

27

27

33

35

32

34

29

24

20

27

28

29

26

14

22

23

28

29

21

19

7

7

7

6

8

6

7

8

6

5

6

4

8

1

1

1

1

1

1

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

Zaměstnanec(kyně)

Podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková k

ate

gori

eVzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí




neví/bez odpovědi

18

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí

Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM.

Mezi další politické subjekty, které mají nejvíce pevně rozhodnutých voličů, patří hnutí ANO a ČSSD.

Po předchozím nárůstu podílu „pevně“ a “pravděpodobně“ rozhodnutých voličů TOP 09 v srpnu 2015 jsme nyní zaznamenali jeho významný pokles, a to pod hodnotu dlouhodobého průměru.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 864 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 19.9. až 25.9. 2015 prostřednictvím technologie CATI.



38

42

40

63

28

26

33

75

12

19

32

25

37

31

31

28

19

35

28

42

11

48

43

43

46

9

24

22

23

12

30

40

21

9

28

25

8

14

54

7

5

7

6

7

6

4

3

12

13

17

15

2

2

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Zelení*

Piráti*

Úsvit*

Svobodní*

DSSS*

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí




19

Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu / celkové hodnocení vlády / detailní hodnocení vlády

42 41 40 40

44 41

45 45

36

46 44 43 42

46 44 43 42

25%

30%

35%

40%

45%

50%

55%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

Politické trendy

22 25

22 22

29 31 31

28

22

32 30

35

28 28 30

33 30

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

/Podíl občanů důvěřujících vládě

/Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.


S politickou situací je nyní spokojeno 30 % občanů ČR, což je pokles v hodnocení o 3 p.b. ve srovnání se srpnem 2015. Tento pokles zatím není statisticky významný, nicméně může předznamenat určitý trend do budoucna. Předchozí pozvolný nárůst podílu spokojených občanů by se tak obrátil. Při pohledu na vývoj podílu občanů, kteří jsou spokojeni s vládou, je možné od května 2015 pozorovat jeho pozvolný pokles, a to na hodnotu dlouhodobého průměru. Aktuálně tedy důvěřuje vládě 42 % občanů.

velmi dobrá + spíše dobrá

rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete

21

Politická situace

Při detailnějším pohledu na hodnocení politické situace je vidět, že 29 % občanů hodnotí současnou politickou situaci jako „spíše“ dobrou, další 1 % pak jako „velmi“ dobrou. Zároveň je nutno dodat, že 65 % občanů ČR však stále hodnotí současnou politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše“ špatnou.


Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

1%

29%

43%

22%

5%

velmi dobrá

spíše dobrá

spíše špatná

velmi špatná

neví/bez odpovědi

22

Politická situace / třídění dle sociodemografií Z obecného hlediska lze konstatovat, že negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak spokojenost roste s věkem a vzděláním. Tyto poměry zůstávají v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné.




1

1

1

2

2

1

1

1

1

1

1

1

29

32

26

19

27

30

36

24

33

37

28

24

30

43

39

47

47

44

41

41

42

45

45

44

39

43

22

24

20

26

23

22

19

27

18

12

21

35

21

5

4

6

6

6

5

3

6

3

5

6

1

5

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

Zaměstnanec(kyně)

Podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi

23

Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že dlouhodobě nejspokojenější jsou voliči dvou hlavních vládních subjektů, tedy ANO a ČSSD.

Oproti minulému měření jsme zaznamenali indikativní pokles spokojenosti u příznivců KDU-ČSL, a to na hodnotu dlouhodobého průměru.

Mezi dlouhodobě nejméně spokojené s politickou situací se pak řadí podporovatelé menších stran, jako jsou Piráti nebo Zelení. U všech posledně jmenovaných, stejně jako u KSČM, není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu, že součástí politické identity těchto stran je, ač v různých podobách, i jejich opoziční role.




1

2

2

1

29

44

46

20

37

32

37

8

28

17

18

45

17

43

43

35

49

41

50

46

19

38

42

33

46

44

22

9

13

30

17

16

9

73

22

36

49

9

39

5

2

4

5

2

8

12

5

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Zelení*

Piráti*

Úsvit*

Svobodní*

DSSS*

velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi

24

Důvěra v současnou vládu

Následující graf ukazuje, že zatímco 42% občanů ČR „rozhodně“ nebo „spíše“ důvěřuje současné vládě, více než polovina jí i nadále vyjadřuje nedůvěru: konkrétně 38 % občanů vládě „spíše“ nedůvěřuje a 19 % jí „vůbec“ nedůvěřuje.


Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?

3%

39%

38%

19% 1%

rozhodně důvěřujete

spíše důvěřujete

spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete

neví/bez odpovědi

25

Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Detailní pohled na sociodemografické charakteristiky ukazuje, že vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu pak roste s věkem i vzděláním. Tato zjištění jsou platná dlouhodobě.




3

3

2

1

1

4

4

2

3

2

2

3

3

39

42

36

27

35

39

51

37

39

48

38

28

42

38

33

44

47

42

36

32

37

41

39

38

30

41

19

21

17

25

21

20

12

23

16

11

21

38

13

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

Zaměstnanec(kyně)

Podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi

26

Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace. Vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Hodnocení je výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Oproti minulému měření indikativně vzrostla důvěra ve vládu mezi voliči ČSSD a KSČM.




3

6

8

39

59

67

43

34

35

61

13

43

14

14

30

5

38

30

21

35

41

49

32

37

34

69

60

49

60

19

5

2

22

24

16

7

50

23

17

26

21

35

1

2

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Zelení*

Piráti*

Úsvit*

Svobodní*

DSSS*

rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi

27

Celkové hodnocení vlády z hlediska plnění slibů Aktuální měření probíhalo zhruba v polovině volebního období Poslanecké sněmovny, a proto nás detailněji zajímalo, jak občané vnímají působení vládní koalice a zejména to, do jaké míry se stranám ve vládní koalici daří plnit své sliby.

O tom, že strany vládní koalice plní své předvolební sliby je „rozhodně“ nebo „spíše“ přesvědčena jen menšina občanů ČR, konkrétně 37 %. Více než polovina, tedy 57 %, pak zastává opačný názor.

Na podobnou otázku jsme se ptali již v dubnu 2014, kdy měla vláda za sebou prvních 100 dní ve funkci. Tehdy zastávalo názor, že strany vládní koalice plní své sliby 42 % občanů. Opačný názor mělo pak 50 % dotázaných. Oproti dubnovému měření tak došlo k významnému poklesu podílu skupiny, která souhlasí s tím, že vláda plní své sliby.

Není ale překvapením, že výsledky do velké míry korespondují s dříve představenou celkovou důvěrou ve vládu.


Otázka: Poslanecká sněmovna se bude brzy nacházet v polovině svého funkčního období. Domníváte se, že se stranám zastoupeným ve vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL, daří v současné době plnit sliby, které daly před volbami svým voličům?

1%

36%

45%

12%

6%

1 - rozhodně ano

2 - spíše ano

3 - spíše ne

4 - rozhodně ne

neví/bez odpovědi

28

Celkové hodnocení vlády z hlediska plnění slibů / třídění dle sociodemografií

Rovněž pohled na sociodemografické skupiny vykazuje shodné charakteristiky ve srovnání s celkovou důvěrou ve vládu. O tom, že strany vládní koalice plní své sliby, jsou přesvědčeni více muži než ženy. Tento podíl pak roste také s věkem a částečně se vzděláním.



1

1

2

3

1

2

1

1

1

1

2

3

36

41

31

27

31

37

46

33

39

40

36

27

37

45

39

50

49

49

43

38

46

44

42

46

42

43

12

14

10

10

13

16

9

14

10

9

11

26

10

6

5

7

11

6

4

5

6

6

8

6

3

7

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

Zaměstnanec(kyně)

Podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ick

ý s

tatu

s

1 - rozhodně ano 2 - spíše ano 3 - spíše ne 4 - rozhodně ne neví/bez odpovědi

29

Celkové hodnocení vlády z hlediska plnění slibů / třídění dle volebních preferencí

Také rozložení názorů mezi voliče jednotlivých stran je v podstatě shodné s jejich celkovou důvěrou ve vládu. Hodnocení je tak výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Tento výsledek není nikterak překvapující.




1

1

3

3

4

36

55

64

29

28

29

54

11

28

23

9

42

41

45

37

27

52

48

57

34

50

66

53

69

44

25

12

3

2

12

16

9

3

35

4

21

19

10

25

6

4

4

4

4

5

9

4

2

3

3

4

9

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Zelení*

Piráti*

Úsvit*

Svobodní*

DSSS*


30

Otázka: Současná vláda si na začátku svého působení stanovila několik programových oblastí jako priority. Jak byste ohodnotil(a) práci současné vlády v následujících oblastech? Ohodnoťte, prosím, známkami 1 až 5 jako ve škole, následující oblasti...

1 2 3 4 3

3 6 5 5 3

1 2 2 1 1

3 4 4 4 3

2 4 4 3 4

4 4 3 5 5

14 17 19 21 27

16 17

17 17

16

11 13 11 13 13

19 19 19 17

16

21 25 24 25

29

20 23

19 22 22

46 44 42

46 41

35 34

32 35

35

35 33

34 37 35

30 30 28 30

30

45 42 44 44

42

38 40

41 37 36

21 21 20

16 16

23 21 25 23

24

28 28

27 28

27

23 26 27 28

28

20 19 19 19 16

18 18

18 21 21

12 11 11

9 8

17 16 15 14 17

20 21

22 18

20

21 19 20 19 21

9 8 7 7 7

10 8

11 9 11

6 5 5 4 5

6 6 6 6 5

5 3 4 3 4

4 2 2 2 2

3 2 2 2 2

10 7 8 6 5

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Duben'14Srpen'14

Listopad'14Květen'15

Září'15

Duben'14Srpen'14


Září'15

Duben'14Srpen'14


Září'15

Duben'14Srpen'14


Září'15

Duben'14Srpen'14


Září'15

Duben'14Srpen'14


Září'15

1 2 3 4 5 neví/bez odpovědi

Detailní hodnocení vlády z hlediska plnění slibů

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.

Zajišťování ekonomické prosperity země

Pomoc lidem žijícím v hmotné nouzi

Hospodárné nakládání s veřejnými prostředky

Boj proti korupci a hospodářské kriminalitě

Celkový rozvoj veřejných služeb jako je školství, zdravotnictví,

doprava a bezpečnost

Prosazování zájmů České republiky v Evropské unii

a NATO

Posledním tématem této vlny ve vztahu k vládě bylo její hodnocení ve vybraných oblastech. Jedná se o pravidelně zařazované a sledované téma. Minulé měření proběhlo v květnu letošního roku. Pokud by měli občané udělit vládě v jednotlivých oblastech jejího působení známku jako ve škole, pak by byla celková průměrná známka 3-, což je srovnatelné hodnocení s předchozími měřeními. Jak ukazuje graf níže, jsou jednotlivé oblasti z dlouhodobého hlediska vnímány velmi podobně. Aktuální měření opět ukázalo mírné zlepšení hodnocení ve vnímaném zajišťování ekonomické prosperity země. Oproti květnu 2015 ale došlo ke zhoršení hodnocení vlády, pokud jde o vnímanou pomoc lidem v hmotné nouzi. Při interpretaci výsledků je ale opět nutné brát v potaz období dotazování, které koresponduje se stále se vyostřující evropskou krizí okolo migrantů z Blízkého východu.

31

Detailní výsledky / možnost podílet se na výběru léku u lékaře / možnost podílet se na výběru léku v lékárně / faktory důležité při výběru volně prodejných léků / hodnocení zdravotnictví v ČR / informovanost občanů lékaři

Možnost podílet se na výběru léku u lékaře

Závěrečným tématem 17. vlny projektu Trendy Česka bylo zdravotnictví. V první části tohoto tématu nás zajímalo, zda se mohou občané podílet na výběru léků.

Až 3/5 z nich deklarovalo, že se „určitě“ nebo „spíše“ podílí na výběru léků, které jim předepisuje lékař.


Otázka: Máte pocit, že se můžete podílet na výběru léku, který Vám lékař předepíše?

18%

42%

28%

8% 4%

1 - určitě ano

2 - spíše ano

3 - spíše ne

4 - určitě ne

neví/bez odpovědi

33

Možnost podílet se na výběru léku u lékaře / třídění dle sociodemografií

Zjištěný podíl respondentů, kteří mají pocit, že se mohou do jisté míry podílet na výběru předepisovaného léku lékařem, je velmi konzistentní i napříč sociodemografickými skupinami. Drobné odchylky se pohybují v rámci statistické chyby.



18

16

19

17

19

15

19

19

17

17

15

20

20

42

42

42

44

38

47

41

39

44

46

44

36

41

28

29

28

30

29

27

27

29

27

29

29

32

27

8

9

7

6

9

7

9

9

8

5

7

7

9

4

4

4

3

5

4

4

4

4

3

5

5

3

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

Zaměstnanec(kyně)

Podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

1 - určitě ano 2 - spíše ano 3 - spíše ne 4 - určitě ne neví/bez odpovědi

34

Možnost podílet se na výběru léku u lékaře / třídění dle volebních preferencí

Ani při pohledu na podporovatele jednotlivých stran a hnutí není významnějšího rozdílu.




18

13

19

19

17

21

23

41

23

3

11

12

15

42

47

41

37

53

40

43

22

25

51

45

49

49

28

28

30

28

21

30

23

30

52

30

29

35

16

8

9

6

13

5

6

7

7

11

5

20

4

3

4

3

4

3

4

5

10

4

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Zelení*

Piráti*

Úsvit*

Svobodní*

DSSS*


35

Možnost podílet se na výběru léku v lékárně

V případě volně prodejných léků vyplývá situace, podle očekávání, ve prospěch respondentů, kteří se podílí na výběru alternativ léku. Podíl této skupiny dosahuje 88 %.


Otázka: A v případě volně prodejných léků, máte pocit, že Vám lékárník umožní vybrat si z několika alternativ?

46%

42%

7%

[VALUE] 4%

1 - určitě ano

2 - spíše ano

3 - spíše ne

4 - určitě ne

neví/bez odpovědi

36

Možnost podílet se na výběru léku v lékárně / třídění dle sociodemografií

Z analýzy sociodemografických skupin, v součtu odpovědí „určitě a spíše ano“, vyplývá nižší podíl těch, kteří se podílí na výběru alternativ u volně prodejných léků pouze u skupiny starších občanů, od 45 let věku a občanů ekonomicky neaktivních.



46

43

50

51

51

46

39

47

49

41

46

54

45

42

45

40

40

42

44

43

42

41

47

46

38

40

7

7

6

8

5

6

8

7

6

8

5

5

9

1

1

1

1

1

2

1

1

1

1

4

4

3

1

1

3

8

3

4

3

2

3

5

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

Zaměstnanec(kyně)

Podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus


37

Možnost podílet se na výběru léku v lékárně / třídění dle volebních preferencí

Z hlediska příznivců jednotlivých stran a hnutí vybočují pouze podporovatelé KSČM, kteří vnímají své nižší zapojení do výběru alternativ volně prodejních léků ve srovnání s ostatními.




46

45

43

46

48

48

49

68

30

47

49

48

49

42

44

47

35

45

47

40

31

56

41

48

40

51

7

6

5

8

4

5

3

14

8

3

12

1

2

1

4

4

3

4

7

3

8

1

4

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Zelení*

Piráti*

Úsvit*

Svobodní*

DSSS*


38

Faktory důležité při výběru volně prodejných léků

Mezi jednoznačně nejčastější a nejdůležitější vlivy, které pacienty při výběru volně prodejních léků ovlivňují, jsou názory a doporučení lékaře nebo lékárníka. Každé z doporučení ovlivňuje nejvíce asi pětinu dotázaných. Dalších 15 % dá na svou předchozí zkušenost. Cena léků je tím nejdůležitějším pro desetinu respondentů. Dalších 8 % pak vyslechne doporučení od známých nebo kolegů. Další možnosti z předem definovaného seznamu byly zmiňovány jen okrajově, stejně jako jiné možnosti.


Otázka: Co Vás nejvíce ovlivňuje při výběru volně prodejných léků?

1%

1%

2%

3%

5%

6%

8%

10%

15%

20%

25%

slevové akce

pořady o zdraví (v TV, v rádiu)

reklama

informace z odborné literatury(knihy, časopisy)

složení léku

informace vyhledané na internetu

doporučení známých, přátel nebo kolegů

cena

předchozí zkušenost

doporučení lékárníka

doporučení lékaře

39

Faktory důležité při výběru volně prodejných léků / třídění dle sociodemografií

Na doporučení lékaře dají více muži a lidé starší 60 let. Ti starší se pak častěji rozhodují také podle ceny léků. Ženy naopak více než ostatní ovlivňuje předchozí zkušenost.


Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení

Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení

Obecná

popula

ce Pohlaví Věkové kategorie

Muž

Žena

18-2

9

30-4

4

45-5

9

60+

Doporučení lékaře 25 30 20 20 22 23 32

Doporučení lékárníka 20 21 20 20 23 17 20

Předchozí zkušenost 15 12 18 11 22 17 9

Cena 10 10 10 12 9 7 13


Pozn. Tabulka zobrazuje podíl souhlasu, zobrazeny jen položky s nimiž souhlasí 10 % a více respondentů

40

Faktory důležité při výběru volně prodejných léků / třídění dle sociodemografií

Dalším významně diferencujícím faktorem je ekonomický status. Lidé ekonomicky neaktivní se častěji rozhodují na základě doporučení lékaře a také podle ceny. Cena je rovněž důležitým faktorem pro lidi se základním vzděláním.


Obecná

popula

ce Vzdělání Ekonomický status

ZŠ,

vyučen

matu

rita

VŠ

Zam

ěst.

Podnik

ate

l(k

a)

Ek.

neaktivní

Doporučení lékaře 25 26 23 27 21 26 29

Doporučení lékárníka 20 21 20 16 20 21 20

Předchozí zkušenost 15 12 19 19 20 14 9

Cena 10 13 8 6 9 2 12





41

Faktory důležité při výběru volně prodejných léků / třídění dle volebních preferencí

Na rozdíl od socioekonomických skupiny, nejsou volební preference příliš diferencující v případě faktorů důležitých při výběru volně prodejných léků.


Obecná

popula

ce Volební preference

AN

O

ČSSD

KSČM

TO

P09

OD

S

KD

U-Č

SL

SPD

*

Zele

ní*

Piráti*

Úsvit*

Svobodní*

DSS*

Doporučení lékaře 25 24 22 40 27 31 29 15 20 12 10 47 15

Doporučení lékárníka 20 24 28 13 21 13 17 7 13 15 21 5 0

Předchozí zkušenost 15 14 14 16 26 11 18 22 14 21 21 17 24

Cena 10 9 11 6 5 10 11 5 0 2 20 0 26






42

Hodnocení zdravotnictví v ČR

V další části dotazníku jsme respondenty požádali o hodnocení úrovně léčby v ČR, chování lékařů a zdravotnického personálu a také úrovně technického vybavení nebo prostředí nemocnic a jiných zdravotnických zařízení.

78 % respondentů hodnotí celkovou úroveň léčby v ČR jako velmi nebo spíše dobrou. Pokud jde o detailní hodnocení položek, pak nejlépe je hodnoceno chování lékařů k pacientům, konkrétně toto chování hodnotí 82 % respondentů jako „velmi“ nebo „spíše dobré“. Relativně nejhůře je pak hodnoceno prostředí nemocnic a jiných zdravotnických zařízení, to hodnotí velmi nebo spíše dobře 76 % dotázaných.

Otázka. Jak hodnotíte... ?


18

25

26

23

17

60

57

54

56

59

15

13

12

11

16

5

2

3

1

3

2

3

5

9

5

0% 20% 40% 60% 80% 100%

úroveň léčby v České republice

chování lékařů k pacientům

chování sester a dalšího zdravotnickéhopersonálu

úroveň technického a přístrojového vybavenínemocnic

prostředí nemocnic a dalších zdravotníchzařízení

1 - velmi dobře 2 - spíše dobře 3 - spíše špatně 4 - velmi špatně neví/bez odpovědi

43

Hodnocení zdravotnictví v ČR / třídění dle sociodemografií

Hodnocení napříč sociodemografickými skupinami je velmi konzistentní. Nejvíce diferencující se ukazuje opět skupina občanů ve věku 60 a více let. Lépe než ostatní hodnotí chování jak lékařů, tak sester a jiného zdravotnického personálu. Naopak hůře hodnotí úroveň technického vybavení.




Pozn. Tabulka zobrazuje míru souhlasu (velmi dobře + spíše dobře)

Obecná

popula

ce Pohlaví Věkové kategorie

Muž

Žena

18-2

9

30-4

4

45-5

9

60+

úroveň léčby v České republice 78 80 76 79 78 75 80

chování lékařů k pacientům 82 82 82 82 79 81 85

chování sester a dalšího

zdravotnického personálu 80 82 78 78 78 79 84

úroveň technického a přístrojového

vybavení nemocnic 79 80 79 84 81 80 75

prostředí nemocnic a dalších

zdravotnických zařízení 76 77 74 75 73 76 78


44

Hodnocení zdravotnictví v ČR / třídění dle sociodemografií

Vzdělání ani ekonomický status také neposkytuje významněji diferencující pohled na hodnocení zdravotnictví v ČR.


Obecná

popula

ce Vzdělání Ekonomický status

ZŠ,

vyučen

matu

rita

VŠ

Zam

ěst.

Podnik

ate

l(k

a)

Ek.

neaktivní

úroveň léčby v České republice 78 76 78 83 78 69 76

chování lékařů k pacientům 82 83 79 85 81 75 84


zdravotnického personálu 80 80 79 84 80 80 79

úroveň technického a přístrojového

vybavení nemocnic 79 78 79 84 79 80 80

prostředí nemocnic a dalších

zdravotnických zařízení 76 78 72 75 73 80 78





45

Hodnocení zdravotnictví v ČR / třídění dle volebních preferencí

Ani mezi příznivci jednotlivých politických stran a hnutí nejsou významné rozdíly v hodnocení. Příznivci KDU-ČSL hodnotí lépe celkovou úroveň zdravotnictví, zatímco podporovatelé ANO nebo ČSSD hodnotí lépe chování lékařů. TOP 09 naproti tomu vyzdvihuje úroveň technického vybavení.


Obecná

popula

ce Volební preference

AN

O

ČSSD

KSČM

TO

P09

OD

S

KD

U-Č

SL

SPD

*

Zele

ní*

Piráti*

Úsvit*

Svobodní*

DSS*

úroveň léčby v České

republice 78 82 78 77 86 82 93 83 74 66 73 98 86

chování lékařů k pacientům 82 88 82 91 76 83 85 71 80 76 96 80 75


zdravotnického personálu 80 85 83 87 83 80 74 66 72 76 73 77 74

úroveň technického a

přístrojového vybavení

nemocnic

79 82 79 80 89 77 78 84 95 77 72 91 95

prostředí nemocnic a

dalších zdravotnických

zařízení

76 81 73 73 80 81 82 82 71 82 66 85 76






46

Informovanost občanů lékaři

Na závěr jsme respondentům položili otázku, do jaké míry se cítí být informováni o svém zdravotním stavu. 34 % dotázaných se cítí být „rozhodně“ informována, dalších 47 % se pak cítí být „spíše“ informována. O svém zdravotním stavu se tak dostatečně necítí být informováno 17 % respondentů.


Otázka: Cítíte se být obecně lékaři dostatečně informován/a o svém zdravotním stavu a možnostech léčby?

34%

47%

14%

3% 2%

1 - rozhodně ano

2 - spíše ano

3 - spíše ne

4 - rozhodně ne

neví/bez odpovědi

47

Informovanost občanů lékaři / třídění dle sociodemografií

Z hlediska sociodemografických skupin lze říci, že v případě součtu odpovědí „rozhodně a spíše ano“ se více o svém zdravotním stavu cítí být informováni indikativně více muži, výrazněji pak lidé starší nebo lidé se základním vzděláním a částečně také ekonomicky neaktivní, zejména pokud jde o odpověď „rozhodně ano“.



34

36

32

36

28

29

41

38

30

29

30

23

40

47

46

48

40

51

52

44

47

44

51

50

56

42

14

12

16

19

15

13

12

10

20

16

15

15

13

3

4

3

4

5

3

1

4

4

2

3

3

4

2

2

1

1

1

3

2

1

2

2

2

3

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

Zaměstnanec(kyně)

Podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus


48

Informovanost občanů lékaři / třídění dle volebních preferencí

Ani v tomto případě nejsou volební preference příliš diferencujícím faktorem. Případné rozdíly nejsou statisticky významné.




34

36

37

32

36

27

33

40

14

23

24

32

30

47

48

48

52

46

53

49

44

58

51

31

54

55

14

10

11

12

9

17

18

14

17

26

40

5

9

3

4

2

4

7

2

11

2

2

2

2

1

2

5

9

6

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Zelení*

Piráti*

Úsvit*

Svobodní*

DSSS*


49

Přílohy

Organizační informace

Výzkumná agentura

Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu.

TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole.

Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou

Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem.

Realizační tým

TNS Aisa Česká televize

Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička

Vedoucí týmu ČT Renata Týmová

Vedoucí projektu David Fiala

Analytik ČT Martin Převrátil

Exekuce projektu Martina Hájková, Petr Šobotník

Analytik ČT Jiří Kubíček

Sběr dat Daniel Horna

Zpracování dat Petr Bucek

51

Termín realizace

Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech:

1. vlna / únor’14 ……………………………………………………… 18.2. – 24.2. 2014

2. vlna / březen’14 ……………………………………………………… 24.3. – 30.3. 2014

3. vlna / duben’14 ……………………………………………………… 22.4. – 27.4. 2014

4. vlna / květen’14 ……………………………………………………… 17.5. – 23.5. 2014

5. vlna / červen/červenec’14 ……………………………………………………… 28.6. – 4.7. 2014

6. vlna / srpen’14 ……………………………………………………… 25.8. – 31.8. 2014

7. vlna / září’14 ……………………………………………………… 22.9. – 28.9. 2014

8. vlna / říjen’14 ……………………………………………………… 25.10. – 31.10. 2014

9. vlna / listopad’14 ……………………………………………………… 22.11. – 28.11. 2014

10. vlna / leden’15 ……………………………………………………… 19.1. – 25.1. 2015

11. vlna / únor’15 ……………………………………………………… 16.2. – 22.2. 2015

12. vlna / březen’15 ……………………………………………………… 28.3. – 3.4. 2015

13. vlna / duben’15 ……………………………………………………… 20.4. – 26.4. 2015

14. vlna / květen’15 ……………………………………………………… 25.5. – 31.5. 2015

15. vlna / červen’15 ……………………………………………………… 20.6. – 26.6. 2015

16. vlna / srpen’15 ……………………………………………………… 24.8. – 30.8. 2015

17. vlna / září’15 ……………………………………………………… 19.9. – 25.9. 2015

52

Organizační informace

Metoda sběru dat

Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze.

Výběr respondentů

Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - http://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html - byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon.

Kontrola sběru dat

Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí.

Vážení dat

Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013.

Zpracování dat

Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran.

53

http://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html

Konstrukce volebního modelu

Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.

Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům."

Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří:

nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 = 1, 2, 3),

uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5)

a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 = 1, 2, 3)

Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“.

Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující strany.

54

Dotazník

Otázka 1. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a)

byste o ní, že je...

1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví

Otázka 2. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České

republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví

Otázka 3.

Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb:

Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)?

Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví:

Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)?

Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku

Otázka 4.

Pro respondenty, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám:

Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách

nebo hnutích byste reálně uvažoval(a), a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a)

volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští

týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí...

1 - ano, 2 - ne, 3 - neznáte tuto stranu nebo hnutí; odmítá odpovědět, neví


Otázka 5.

Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka

zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste

uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... Kdybyste si musel(a) zvolit pouze

jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo?


55

Dotazník

Otázka 6.

Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 3 uvedou konkrétní

stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě

změnit?

Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 5 uvedou konkrétní

stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5

uvedou konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné,

nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

1 - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a)

tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě

změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní;

odmítá odpovědět, neví

Otázka 7. Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla

současná vláda?

1 - ano, 2 - ne; odmítá odpovědět, neví

Otázka 8.

Pro respondenty, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR: Jakou politickou stranu

nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněm

Documents

PowerPoint Presentation · 2015. 10. 9. · V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18.10. 2014 Přestože se nezměnilo pořadí