Upload
others
View
0
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Srpen 2015
16. vlna
Informace o projektu
xxx
Základní informace
Zadavatel výzkumu Česká televize
Realizátor výzkumu TNS Aisa
Termín sběru dat 24.8. až 30.8. 2015
Způsob sběru dat CATI (Computer Assisted Telephone Interview)
s využitím náhodného generování mobilních telefonních
čísel a pevných linek.
Počet respondentů 1200
Vážení Finální datový soubor byl převážen podle základních
sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj,
velikost místa bydliště
a vzdělání).
V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé
volební chování respondentů, konkrétně účast či
preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013.
Statistická chyba ± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 5 % dotázaných
± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 25 % dotázaných
± 2,8 p.b. v případě, že názor zastává 50 % dotázaných
± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 75 % dotázaných
± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 95 % dotázaných
Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran v rozmezí
± 1,2 p.b. až ± 3,0 p.b.
3
Struktura váženého datového souboru
Pohlaví Muži Ženy
48,7 % 51,3 %
Věk
18-29 let 30-44 let 45-59 let
60+
18,5 % 28,8 % 23,9 % 28,8 %
Vzdělání Základní škola a SŠ bez maturity
Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola
52,3 % 32,7 % 15,0 %
Velikost místa bydliště
Méně než 1.000 1.000-5.000
5.000-20.000 20.000-90.000
Více než 90.000 Praha
17,0 % 21,6 % 18,1 % 18,6 % 12,5 % 12,2 %
Kraj
Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj
Plzeňský kraj Jihočeský kraj
Ústecký kraj Pardubický kraj
Liberecký kraj Královéhradecký kraj
Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj
Vysočina Zlínský kraj
Olomoucký kraj
12,2 % 12,1 % 2,8 % 5,5 % 6,0 % 7,8 % 4,9 % 4,1 % 5,3 %
11,2 % 11,6 % 4,8 % 5,6 % 6,1 %
4
Shrnutí výsledků
Shrnutí výsledků
ANO, ČSSD a KSČM jsou stabilně nejsilnějšími subjekty.
Srpnový volební model ukazuje, že si hnutí ANO i nadále drží první příčku ve volebních preferencích volebních preferencí. Předchozí pokles preferencí se nyní stabilizoval na současných 28 %. Druhá nejsilnější ČSSD se pohybuje na 20,5 %. KSČM si i přes významný pokles preferencí udržuje pozici třetí nejsilnější strany. Významný pokles byl zaznamenán také u TOP 09, která tak přepustila svou čtvrtou pozici ODS. Stejně jako v předchozím období se na poslední, tedy šesté pozici pohybuje KDU-ČSL. Ta je s 5 % preferencí poslední stranou, která by se dostala do PS PČR.
Ochota jít k volbám je neměnná.
Přestože současná ochota jít k volbám se pohybuje na 67 %, což je dlouhodobé maximum, je indikovaný nárůst pod hranicí statistické významnosti. Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších.
Hodnocení politické situace se zlepšilo, nicméně důvěra ve vládu zůstává stejná.
Celkové hodnocení politické situace dosahuje nejlepšího výsledku od března 2015. Podíl občanů, kteří aktuálně hodnotí politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše dobrou“, dosahuje 33 %, což je hodnota nad dlouhodobým průměrem.
Naproti tomu podíl občanů důvěřujících vládě se od února 2015 pohybuje na srovnatelné úrovni, aktuálně dosahuje 43 %. Nadpoloviční většina obyvatel však vládě stále spíše nebo vůbec nedůvěřuje.
Za poslední rok vzrostl podíl občanů, kteří sdílí nebo komentují politická témata na internetu.
Oproti poslednímu měření, které proběhlo v září 2014, jsme u obou hodnot zaznamenali nárůst zhruba o 10 p.b. Celkově však aktivní zapojení veřejnosti v politických otázkách zůstává na velmi nízké úrovni. Asi desetina občanů deklaruje podpis petice, jen 4 % se pak zúčastnila veřejného shromáždění. Zhruba desetina občanů pak přesvědčuje své známé či někoho jiného o svých politických názorech. Zmíněné hodnoty se pohybují na úrovni předchozích měření. Za poslední rok nedošlo ke změně podílu občanů, kteří deklarovali, že hovoří o politických záležitostech s někým blízkým, významně méně ale hovoří o těchto záležitostech s někým dalším.
Daňový systém v ČR hodnotí občané jako složitý.
63 % občanů ČR se vyjádřilo, že daňový systém v ČR jim přijde v porovnání se systémy v jiných evropských zemích jako spíše či velmi složitý. Jen 18 % jej hodnotí jako spíše či velmi jednoduchý.
Občané České republiky hodnotí práci finančních úřadů jako velmi dobrou.
Přičemž 23 % ji hodnotí jako velmi dobrou a dalších 58 % jako spíše dobrou. Na závěr nás ještě zajímalo, zda by lidé souhlasili se zrušením finančních úřadů v menších městech. Pro zrušení se vyjádřila menšina, konkrétně 19 % dotázaných. 72 % by bylo proti tomuto rušení. O hodnocení obou témat jsme požádali respondenty, kteří jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň 1x za rok. Takových občanů je podle přímo položené otázky 52 %.
6
Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě
Volební model /aktuální měření
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 837 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,2 % až ±3,0 %.
* SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5.5.2015, předseda Tomio Okamura.
** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie
Podle srpnového volebního modelu by hranici 5 %, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, překročilo 6 politických stran nebo hnutí. Tento počet je při současném rozložení politických sil dlouhodobě neměnný. I přes drobné výkyvy ve volebních preferencích všech politických stran a hnutí zůstává hnutí ANO nejsilnějším politickým subjektem následovaným ČSSD a s větším odstupem pak KSČM. Strana ODS a TOP 09 se vzájemně střídají na 4. resp. 5. příčce. Šestici stran tradičně uzavírá KDU-ČSL.
Vývoj preferencí jednotlivých subjektů ukazuje graf na následující straně.
28,0%
20,5%
11,0%
9,5%
7,5%
5,0%
3,5%
3,5%
3,0%
3,0%
5,5%
ANO
ČSSD
KSČM
ODS
TOP 09
KDU-ČSL
Piráti
Zelení
SPD*
Úsvit**
Ostatní
+1,0
+1,0
-2,5
+1,0
-2,5
-0,5
+0,0
+1,0
+1,0
+1,5
+9,5
+0,0
-4,0
+2,0
-4,5
-2,0
+1,0
+0,5
-*
-4,0
Rozdíl proti volbám
Posun v pořadí
Rozdíl proti Červnu 2015
8
Zelení 3,5 %
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
Únor’14
Bře
zen’1
4
Duben’1
4
Květe
n’1
4
Červ
en’1
4
Červ
enec’1
4*
Srp
en’1
4
Září
’14
Říjen’1
4
Lis
topad’1
4
Pro
sin
ec’1
4*
Leden’1
5
Únor’15
Bře
zen’1
5
Duben’1
5
Květe
n’1
5
Červ
en’1
5
Červ
enec’1
5*
Srp
en’1
5
ODS 9,5 %
Volební model /vývoj
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 837 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI.
Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,2 % až ±3,0 %.
* Trendový odhad (nedotazováno)
** SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5.5.2015, předseda Tomio Okamura.
*** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie
V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24.5.2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10.2014, 2. kolo senátních v. 17.-18.10.2014
Z následujícího grafu je vidět, že preference hnutí ANO se, po jejich předchozím poklesu, během letního období stabilizovaly. Naopak významnější pokles preferencí, shodně o 2,5 p.b. ve srovnání s červnem 2015, jsme zaznamenali jak u levicové KSČM, tak u pravicové TOP 09. Na pravicové straně politického spektra si naopak mírně polepšila ODS, a to konkrétně o 1 p.b.
Pokles u KSČM je dán zejména poklesem preferencí mezi ženami, lidmi do 29 let a lidmi se základním vzděláním. U TOP 09 jsme zaznamenali největší pokles u lidí do 29 let, lidí se základním vzděláním a podnikatelů. Mírné posílení preferencí u hnutí ANO je pak dáno posílením preferencí u podnikatelů.
V1 V2
ANO 28,0 %
ČSSD 20,5 %
TOP 09 7,5 %
KSČM 11,0 %
KDU-ČSL 5,0 %
Piráti 3,5 %
SPD** 3,0 %
Úsvit*** 3,0 %
9
Volební model /vývoj pravice vs. levice
Následující graf ukazuje zajímavý pohled na politickou scénu a její hlavní hráče z pohledu pravo-levého rozdělení politického spektra. Pod pravici zahrnujeme strany TOP 09 a ODS, pod levici strany ČSSD a KSČM. Hnutí ANO a strana KDU-ČSL jsou prezentovány samostatně.
Z grafu je patrná stabilní pozice KDU-ČSL a také pravice, kde dochází jen k minimálním výkyvům. V aktuální vlně je pokles pravice způsoben významnějším poklesem u TOP 09. Na straně levice dochází v dlouhodobém pohledu k výkyvům větším, daným zejména KSČM. K podobně významným změnám dochází mezi příznivci hnutí ANO. Výkyvy na straně levice a hnutí ANO jsou více méně protichůdné.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 837 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI.
Poznámka: Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,2 % až ±3,0 %.
* Trendový odhad (nedotazováno)
V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24.5.2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10.2014, 2. kolo senátních v. 17.-18.10.2014
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
Únor’14
Bře
zen’1
4
Duben’1
4
Květe
n’1
4
Červ
en’1
4
Červ
enec’1
4*
Srp
en’1
4
Září
’14
Říjen’1
4
Lis
topad’1
4
Pro
sin
ec’1
4*
Leden’1
5
Únor’15
Bře
zen’1
5
Duben’1
5
Květe
n’1
5
Červ
en’1
5
Červ
enec’1
5*
Srp
en’1
5
ANO 28,0 %
Levice 31,5 % (ČSSD, KSČM)
Pravice 17,0 % (TOP 09, ODS)
KDU-ČSL 5,0 %
V1 V2
10
Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013 Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že struktura voličů jednotlivých stran zůstává v čase spíše neměnná. Pokud ale srovnáme aktuální volební preference s chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013, zjistíme, že zhruba jen polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. Oproti poslednímu srovnání jsme navíc zaznamenali drobný pokles, konkrétně o 7 p.b. Necelou třetinu jejího aktuálního elektorátu pak tvoří minulí voliči jiných stran, čtvrtina se voleb nezúčastnila. Srovnání současných preferencí s volebním chováním v roce 2013 tak ukazuje, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, na rozdíl od voličů tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KSČM, KDU-ČSL nebo TOP 09).
U strany ODS jsme v posledních 4 měřeních zaznamenali nárůst podílu těch voličů, kteří tuto stranu volili i ve volbách 2013. Tento trend se však v aktuálním měření zastavil. Podíl těchto voličů klesl o 21 p.b. Po předchozím nárůstu zmíněné skupiny voličů u ČSSD jsme i zde zaznamenali mírný pokles. Naopak mírný nárůst (po předchozím poklesu) byl zaznamenán u KSČM.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 837 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
* Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.
Aktu
áln
í vole
bní pre
fere
nce
Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 2013
45
62
62
45
71
71
12
30
33
29
12
9
16
10
19
18
15
32
26
26
29
39
19
10
70
55
35
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ANO
ČSSD
KSČM
ODS
TOP 09
KDU-ČSL
Piráti
Zelení
Úsvit*
volil stranu volil někoho jiného nevolil, neví
11
Ochota jít k volbám
46 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 21 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?
46%
21%
12%
20%
1%
určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
neví/bez odpovědi
12
Ochota jít k volbám / vývoj
Z grafu zobrazujícího vývoj hodnot deklarované ochoty zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR, která je v našem případě definována jako součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, je zřejmé, že se dlouhodobě pohybuje na úrovni přibližně 2/3 potenciálních voličů a současné měření z tohoto průměru nijak nevybočuje, byť se ochota jít k volbám oproti minulému měření nepatrně zvýšila a nyní se pohybuje na svém dlouhodobém maximu. Mírné výkyvy hodnot se ale pohybují pod hranicí statistické významnosti.
Z dlouhodobějšího hlediska došlo od začátku měření, tedy od února 2014, k většímu poklesu deklarované ochoty zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR pouze v loňském roce v době voleb do Evropského parlamentu a v menší míře také v podzimním období, kdy kromě senátních voleb proběhly také oslavy výročí 17. listopadu. Zřejmě v souvislosti s hojně diskutovanými činy a výroky prezidenta Miloše Zemana tehdy současně došlo také k celkovému poklesu pozitivního hodnocení nálady ve společnosti i politické situace.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.
Poznámka:
* Trendový odhad (nedotazováno)
V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24.5.2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10.2014, 2. kolo senátních v. 17.-18.10.2014
Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?
65 67 66
62 59
63 64 64 62 64
66 65 63
65 64 67
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
Únor’14
Bře
zen’1
4
Duben’1
4
Květe
n’1
4
Červ
en’1
4
Červ
enec’1
4*
Srp
en’1
4
Září
’14
Říjen’1
4
Lis
topad’1
4
Pro
sin
ec’1
4*
Leden’1
5
Únor’15
Bře
zen’1
5
Duben’1
5
Květe
n’1
5
Červ
en’1
5
Červ
enec’1
5*
Srp
en’1
5
určitě ano + spíše ano
V1 V2
13
46
49
44
40
43
48
54
37
51
71
46
49
46
21
21
22
31
21
16
18
21
21
18
21
20
21
12
11
12
9
13
16
9
14
11
5
14
8
10
20
18
22
20
23
19
19
28
16
6
18
22
23
1
1
1
1
1
1
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
muž
žena
18 - 29 let
30 - 44 let
45 - 59 let
60 a více let
základní, vyučen
maturita
vysokoškolské
zaměstnanec(kyně)
podnikatel(ka)
ekonomicky neaktivní
Pohla
ví
Věková
kate
gorie
Vzdělá
ní
Ekonom
ický
sta
tus
určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi
Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií
Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších.
V srpnovém měření jsme zaznamenali nárůst ochoty mezi ženami a mladými lidmi do 29 let.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?
14
Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí
Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak dlouhodobě největší ochotu jít k volbám, vyjádřenou součtem odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, deklarují příznivci KDU-ČSL.
Oproti předchozímu měření došlo k nárůstu mezi voliči ČSSD, zejména pokud jde o odpověď „spíše ano“ a také mezi voliči TOP 09, což je dáno nárůstem u odpovědi „určitě ano“.
Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje „určitě ano“ častěji než u celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
* Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.
Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?
46
57
55
65
59
83
79
44
37
65
77
21
27
31
12
26
15
19
39
29
26
20
12
16
14
22
15
2
2
16
32
9
3
20 1
1
1
2
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
ANO
ČSSD
KSČM
ODS
TOP 09
KDU-ČSL
Piráti
Zelení
SPD *
Úsvit *
určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi
15
Pevnost přesvědčení o volbě
O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 37 % voličů, dalších 32 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo.
Zbylá necelá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení (viz. Proměny politických základen na straně 10).
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo 893 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...
37%
32%
25%
6%
jste pevně rozhodnut(a) volittuto stranu nebo hnutí
je pravděpodobné, že bystevolil(a) tuto stranu nebo hnutí
je možné, že Vaše rozhodnutí
volit tuto stranu nebo hnutí seještě změní
je dost pravděpodobné, žeVaše rozhodnutí volit tutostranu nebo hnutí se ještě
změní
neví/bez odpovědi
16
44 39 41 41 43 43 42 42 42 42 42 41 42 39 39 41 44 41 37
28 30 30 31 32 30 29 29 34 30 31 31 25 32 31 27 28 30 32
23 24 25 23 20 23 25 23 21 24 24 23 28 24 25 24 23 24 25
5 6 5 5 5 5 4 6 3 4 5 5 4 5 5 7 5 6 6
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Únor’14
Bře
zen’1
4
Duben’1
4
Květe
n’1
4
Červ
en'1
4
Červ
enec’1
4*
Srp
en’1
4
Září
’14
Říjen’1
4
Lis
topad’1
4
Pro
sin
ec’1
4*
Leden’1
5
Únor’15
Bře
zen’1
5
Duben’1
5
Květe
n’1
5
Červ
en’1
5
Červ
enec’1
5*
Srp
en’1
5
neví/bez odpovědi
je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní
je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní
je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí
jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí
Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj
Graf na této straně ukazuje, do jaké míry se mění pevnost přesvědčení o volbě v čase. Z grafu je patrné, že voliči jsou ve své pevnosti přesvědčení o volbě dlouhodobě spíše konzistentní.
Dříve indikovaný stoupající nárůst podílu pevně rozhodnutých voličů se v aktuálním měření nepotvrdil, naopak jsme u této skupiny zaznamenali značný pokles. Nyní se pohybuje na svém minimu.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 893 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.
* Trendový odhad (nedotazováno)
Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...
17
Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií
Ze sociodemografického hlediska lze konstatovat, že pevnost přesvědčení o volbě kopíruje věk a vzdělání; vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou „věrní“ jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti patří častěji mezi pevně rozhodnuté).
Největší pokles jsme oproti poslednímu měření zaznamenali u lidí starších 45 let a lidí se základním vzděláním.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 893 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...
37
40
34
32
36
32
44
40
35
30
32
36
42
32
33
31
35
30
37
27
28
35
36
35
29
29
25
22
28
27
26
25
23
25
25
27
27
26
23
6
5
6
6
8
5
5
6
5
6
6
7
5
1
1
1
1
1
2
1
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
muž
žena
18 - 29 let
30 - 44 let
45 - 59 let
60 a více let
základní, vyučen
maturita
vysokoškolské
zaměstnanec(kyně)
podnikatel(ka)
ekonomicky neaktivní
Pohla
ví
Věková k
ate
gori
eVzdělá
ní
Ekonom
ický
sta
tus
jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutíje pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutíje možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změníje dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změníneví/bez odpovědi
18
37
37
35
67
26
24
34
26
25
55
43
32
35
31
22
27
49
32
33
26
36
29
25
23
30
9
40
19
28
36
34
4
21
6
4
3
2
5
8
6
5
15
5
7
1
1
2
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
ANO
ČSSD
KSČM
ODS
TOP 09
KDU-ČSL
Piráti
Zelení
SPD *
Úsvit *
jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí
je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí
je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní
je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní
Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí
Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM.
Mezi další politické subjekty, které mají nejvíce pevně rozhodnutých voličů, patří hnutí ANO a ČSSD, byť jsme aktuálně u obou zaznamenali pokles této skupiny voličů.
Významný pokles v pevnosti přesvědčení o volbě jsme pak oproti červnu 2015 zaznamenali u voličů ODS.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 893 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
* Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.
Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...
19
Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu / politická participace
42 41 40 40
44 41
45 45
36
46 44 43 42
46 44 43
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
Únor’14
Bře
zen’1
4
Duben’1
4
Květe
n’1
4
Červ
en’1
4
Červ
enec’1
4*
Srp
en’1
4
Září
’14
Říjen’1
4
Lis
topad’1
4
Pro
sin
ec’1
4*
Leden’1
5
Únor’15
Bře
zen’1
5
Duben’1
5
Květe
n’1
5
Červ
en’1
5
Červ
enec’1
5*
Srp
en’1
5
Politické trendy
22 25
22 22
29 31 31
28
22
32 30
35
28 28 30
33
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
Únor’14
Bře
zen’1
4
Duben’1
4
Květe
n’1
4
Červ
en’1
4
Červ
enec’1
4*
Srp
en’1
4
Září
’14
Říjen’1
4
Lis
topad’1
4
Pro
sin
ec’1
4*
Leden’1
5
Únor’15
Bře
zen’1
5
Duben’1
5
Květe
n’1
5
Červ
en’1
5
Červ
enec’1
5*
Srp
en’1
5
/Podíl občanů důvěřujících vládě
/Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.
* Trendový odhad (nedotazováno)
Aktuální měření ukazuje pozvolné zlepšení v hodnocení politické situace. V současné době je s politickou situací spokojeno 33 % občanů ČR, což je hodnota nad dlouhodobým průměrem od začátku měření. Tento pozitivní trend se však neukázal v hodnocení důvěry ve vládu. Zde oproti poslednímu měření v podstatě nedošlo k žádné změně.
velmi dobrá + spíše dobrá
rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete
21
Politická situace
Při detailnějším pohledu na hodnocení politické situace je vidět, že 31 % občanů hodnotí současnou politickou situaci jako spíše dobrou, další 2 % pak jako velmi dobrou. 65 % občanů ČR však stále hodnotí současnou politickou situaci jako velmi nebo spíše špatnou.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?
2%
31%
45%
20%
2%
velmi dobrá
spíše dobrá
spíše špatná
velmi špatná
neví/bez odpovědi
22
2
2
1
1
1
2
3
2
1
1
1
2
31
36
27
22
31
31
37
28
31
42
31
28
31
45
41
48
48
43
43
44
44
47
41
47
39
44
20
19
21
24
23
23
14
24
18
14
19
31
20
2
2
3
5
2
1
2
2
3
3
2
1
3
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
muž
žena
18 - 29 let
30 - 44 let
45 - 59 let
60 a více let
základní, vyučen
maturita
vysokoškolské
zaměstnanec(kyně)
podnikatel(ka)
ekonomicky neaktivní
Pohla
ví
Věková
kate
gorie
Vzdělá
ní
Ekonom
ický
sta
tus
velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi
Politická situace / třídění dle sociodemografií Z obecného hlediska lze konstatovat, že negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak spokojenost roste s věkem a vzděláním. Tyto poměry zůstávají v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné.
Významný nárůst v hodnocení jsme zaznamenali pouze u věkové skupiny 30 – 44 let.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?
23
Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že nejspokojenější jsou voliči dvou hlavních vládních subjektů, tedy ANO a ČSSD. Jedná se o dlouhodobý trend. Spokojenost u příznivců KDU-ČSL opět vzrostla, byť tento nárůst je pouze indikativní.
Mezi dlouhodobě nejméně spokojené s politickou situací se pak řadí podporovatelé menších stran, jako jsou Piráti nebo Zelení. U všech posledně jmenovaných, stejně jako u KSČM, není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu, že součástí politické identity těchto stran je, ač v různých podobách, i jejich opoziční role.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
* Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.
Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?
2
2
3
2
1
31
48
45
20
33
35
50
11
36
4
33
45
39
39
46
44
54
38
69
36
54
45
20
10
12
33
17
10
9
20
24
42
22
2
1
1
1
4
1
3
3
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
ANO
ČSSD
KSČM
ODS
TOP 09
KDU-ČSL
Piráti
Zelení
SPD *
Úsvit *
velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi
24
Důvěra v současnou vládu
Následující graf ukazuje, že zatímco 43 % občanů ČR rozhodně nebo spíše důvěřuje současné vládě, více než polovina jí vyjadřuje nedůvěru: konkrétně 38 % občanů vládě spíše nedůvěřuje a 19 % jí vůbec nedůvěřuje.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?
2%
41%
38%
19%
rozhodně důvěřujete
spíše důvěřujete
spíše nedůvěřujete
vůbec nedůvěřujete
neví/bez odpovědi
25
2
3
2
2
1
1
5
3
1
1
1
1
4
41
43
38
27
34
41
55
38
42
47
40
33
42
38
33
43
45
43
34
32
35
42
40
41
33
37
19
21
17
26
22
23
8
24
15
12
18
32
17
1
1
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
muž
žena
18 - 29 let
30 - 44 let
45 - 59 let
60 a více let
základní, vyučen
maturita
vysokoškolské
zaměstnanec(kyně)
podnikatel(ka)
ekonomicky neaktivní
Pohla
ví
Věková
kate
gorie
Vzdělá
ní
Ekonom
ický
sta
tus
rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujetevůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi
Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Detailní pohled na sociodemografické charakteristiky ukazuje, že vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu roste s věkem i vzděláním. Tato zjištění jsou platná dlouhodobě.
Oproti minulému měření jsme nezaznamenali žádné významnější změny.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?
26
Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace. Vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Hodnocení je výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
Oproti minulému měření opět indikativně vzrostla důvěra ve vládu mezi voliči TOP 09.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
* Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.
Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?
2
3
6
1
2
9
41
66
62
32
35
41
62
24
28
9
36
38
25
27
35
51
51
31
67
48
26
41
19
5
5
32
14
8
5
9
24
65
14
1
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
ANO
ČSSD
KSČM
ODS
TOP 09
KDU-ČSL
Piráti
Zelení
SPD *
Úsvit *
rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujetevůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi
27
75%
46%
13%
8%
12%
4%
31%
20%
25%
Politická participace Jedním z témat aktuální vlny Trendů Česka je politická participace. Toto téma jsme se rozhodli zopakovat zhruba s ročním odstupem, abychom zjistili, zda a případně jakým směrem se změnilo chování občanů ČR. Trendy zmíněného tématu lze sledovat na následujících stranách, nejprve však představíme shrnutí aktuálního zjištění.
Až 3/4 občanů České republiky mluvily v horizontu posledních tří měsíců o politice se svými blízkými, necelá polovina občanů pak toto téma probírala také s jinými lidmi ze svého širšího okolí. Jen malá část občanů se ale následně v rámci rozprav o politice pokusila někoho o svých politických názorech přesvědčit. Asi třetina občanů sdílela za uvedené období odkaz na internetu, ale jen pětina nějaké téma na internetu přímo komentovala. Jen výjimečně se občané aktivně zapojují do politického dění, ať už podpisem petice nebo přímé účasti na veřejném shromáždění.
• Daleko častěji mají tendenci o politice mluvit voliči ANO, ODS a TOP 09, a to hlavně s přáteli a rodinou.
• Ze sociodemografického hlediska se obecně daleko více angažují muži.
• Mezi vzdělanostními skupinami jsou to vysokoškoláci, kteří častěji debatují o politice a také častěji přesvědčují své okolí o svých názorech.
• Petice podepisují mladí, stejně tak mladí se častěji účastní shromáždění a také častěji komentují témata na internetu.
• Dar neziskové organizaci dávají spíše lidé starší a s vyšším vzděláním (SŠ nebo VŠ).
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2014 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Které z těchto činností jste vykonal(a) nebo se jich účastnil(a) za poslední tři měsíce?
Mluvil(a) jste o politice…
… s někým z vašich blízkých, tj. přátel nebo rodiny
… s někým jiným
Přesvědčoval(a) jste o svých politických názorech…
… někoho z vašich blízkých, tj. přátel nebo rodiny
… někoho jiného
Podepsal(a) petici
Zúčastnil(a) se veřejného shromáždění nebo demonstrace
Sdílel(a) na internetu odkaz na článek nebo komentář s politickým tématem
Komentoval(a) na internetu nějaké politické téma
Věnoval(a) dar neziskové organizaci/charitě
28
13 13
10 13
7 8 7 8 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Únor’14
Bře
zen’1
4*
Duben’1
4*
Květe
n’1
4
Červ
en’1
4*
Červ
enec’1
4
*
Srp
en’1
4*
Září
’14
Říjen’1
4*
Lis
topad’1
4*
Pro
sin
ec’1
4*
Leden’1
5*
Únor’15*
Bře
zen’1
5*
Duben’1
5*
Květe
n’1
5*
Červ
en’1
5*
Červ
enec’1
5
*
Srp
en’1
5
někoho z blízkých (přátelé/rodina) někoho jiného
Trendy politické participace
78 74 73 75
50 50 51 46
40%
50%
60%
70%
80%
90%
Únor’14
Bře
zen’1
4*
Duben’1
4*
Květe
n’1
4
Červ
en’1
4*
Červ
enec’1
4
*
Srp
en’1
4*
Září
’14
Říjen’1
4*
Lis
topad’1
4
*
Pro
sin
ec’1
4*
Leden’1
5*
Únor’15*
Bře
zen’1
5*
Duben’1
5*
Květe
n’1
5*
Červ
en’1
5*
Červ
enec’1
5
*
Srp
en’1
5
s někým blízkým (přátelé/rodina) s někým jiným
/Podíl občanů přesvědčujících o názorech
/Podíl občanů hovořících o politice
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.
* Trendový odhad (nedotazováno)
Za poslední rok sice nedošlo ke změně podílu občanů, kteří deklarovali, že hovoří o politických záležitostech s někým blízkým, významně méně ale hovoří o těchto záležitostech s lidmi ze svého širšího okolí. Podíl těch, kteří své blízké přesvědčují o svých názorech sice za poslední rok vzrostl, nicméně nijak dramaticky, a je srovnatelný s měřením v prvním pololetí roku 2014. Z aktuálních čísel je patrné, že aktivní zapojení českých občanů v oblasti politických témat zůstává i nadále velmi nízké.
29
21 24 21
31
13 13 12
20
0%
10%
20%
30%
40%
50%
Únor’14
Bře
zen’1
4*
Duben’1
4*
Květe
n’1
4
Červ
en’1
4*
Červ
enec’1
4
*
Srp
en’1
4*
Září
’14
Říjen’1
4*
Lis
topad’1
4*
Pro
sin
ec’1
4*
Leden’1
5*
Únor’15*
Bře
zen’1
5*
Duben’1
5*
Květe
n’1
5*
Červ
en’1
5*
Červ
enec’1
5
*
Srp
en’1
5
Sdíleli odkaz na článek o politickém tématu Komentovali na internetu politické téma
Trendy politické participace
10 12 10 12
3 3 5 4
35 29
25 25
0%
10%
20%
30%
40%
50%
Únor’14
Bře
zen’1
4*
Duben’1
4*
Květe
n’1
4
Červ
en’1
4*
Červ
enec’1
4
*
Srp
en’1
4*
Září
’14
Říjen’1
4*
Lis
topad’1
4
*
Pro
sin
ec’1
4*
Leden’1
5*
Únor’15*
Bře
zen’1
5*
Duben’1
5*
Květe
n’1
5*
Červ
en’1
5*
Červ
enec’1
5
*
Srp
en’1
5
Podepsali petici Zúčastnili se veřejného shromážděníVěnovali dar neziskové organizaci
/Podíl občanů aktivních na internetu
/Podíl aktivních občanů
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.
* Trendový odhad (nedotazováno)
V podstatě neměnný je i podíl občanů aktivně se účastnících veřejného shromáždění nebo podepisujících petice. I v tomto ohledu lze konstatovat, že aktivní zapojení občanů zůstává na nízké úrovni. Naopak oproti měření před rokem jsme zaznamenali nárůst aktivity na internetu. Podíl občanů kteří sdíleli nebo komentovali politická témata na internetu narostl zhruba o 10 p.b.
30
Detailní výsledky / daňový systém / finanční úřady
Vnímaná míra složitosti daňového systému
Jedním z posledních témat srpnové vlny Trendů Česka byl daňový systém v České republice. Zajímalo nás nejprve obecné zhodnocení toho, do jaké míry přijde občanům daňový systém v ČR jednoduchý, nebo složitý.
Většina respondentů se přiklonila k názoru, že daňový systém v ČR je ve srovnání se systémy v jiných evropských zemích složitý. Pouze 18 % občanů hodnotilo daňový systém jako velmi nebo spíše jednoduchý. Zhruba stejný podíl, tedy 17 %, hodnotilo systém jako velmi složitý. Necelé polovině dotázaných, konkrétně 46 %, se jeví daňový systém jako spíše složitý. Zbylá asi pětina respondentů se nedokázala přiklonit k žádnému hodnocení.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Řekl(a) byste Vy osobně, že daňový systém v České republice, tedy např. daň z příjmu, daň z nemovitosti, daň z přidané hodnoty atd., je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi…
1%
17%
46%
17%
19%
velmi jednoduchý
spíše jednoduchý
spíše složitý
velmi složitý
neví/bez odpovědi
32
Vnímaná míra složitosti daňového systému / třídění dle sociodemografií
Ze sociodemografického hlediska jsou názory nejvíce diferencující při pohledu na věkové skupiny. Starším lidem se zdá systém složitější než lidem mladším. Nepatrné rozdíly lze najít také mezi muži a ženami, přičemž muži oproti ženám hodnotí systém častěji jako složitější.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Řekl(a) byste Vy osobně, že daňový systém v České republice, tedy např. daň z příjmu, daň z nemovitosti, daň z přidané hodnoty atd., je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi…
1
1
2
2
2
1
1
1
2
1
2
2
1
17
18
16
28
20
13
11
18
16
16
17
13
18
46
45
46
44
41
50
47
42
47
54
46
53
43
17
21
13
11
18
21
16
19
15
13
16
23
16
19
15
23
15
19
15
25
20
20
16
19
9
22
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
muž
žena
18 - 29 let
30 - 44 let
45 - 59 let
60 a více let
základní, vyučen
maturita
vysokoškolské
zaměstnanec(kyně)
podnikatel(ka)
ekonomicky neaktivní
Pohla
ví
Věková
kate
gorie
Vzdělá
ní
Ekonom
ický
sta
tus
velmi jednoduchý spíše jednoduchý spíše složitý velmi složitý neví/bez odpovědi
33
Vnímaná míra složitosti daňového systému / třídění dle volebních preferencí
Při pohledu na voliče jednotlivých stran a hnutí se nejvíce odlišují voliči hnutí ANO, kteří častěji než jiní hodnotí daňový systém v ČR oproti systémům v jiných evropských zemích jako jednodušší. Ale i v případě voličů ANO jej za jednodušší pokládá jen menšina, konkrétně 27 % z nich.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
* Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.
Otázka: Řekl(a) byste Vy osobně, že daňový systém v České republice, tedy např. daň z příjmu, daň z nemovitosti, daň z přidané hodnoty atd., je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi…
1
3
1
2
1
2
17
24
16
13
13
17
11
22
20
38
21
46
40
54
36
51
55
46
63
49
51
58
17
13
13
27
19
12
23
4
5
9
17
19
20
16
22
16
14
20
11
26
2
4
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
ANO
ČSSD
KSČM
ODS
TOP 09
KDU-ČSL
Piráti
Zelení
SPD *
Úsvit *
velmi jednoduchý spíše jednoduchý spíše složitý velmi složitý neví/bez odpovědi
34
Četnost kontaktu s finančním úřadem
Závěrečným tématem byl vztah občanů k finančním úřadům. Nejprve jsme se ptali, jak často jsou obyvatelé ČR v kontaktu s finančním úřadem. Z dotazování vyplynulo, že až 52 % občanů je s finančním úřadem v kontaktu alespoň 1x za rok.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Jak často jste Vy osobně v kontaktu, ať osobním, nebo telefonickém, s finančním úřadem?
5%
11%
36%
14%
34%
každý měsíc
alespoň 1x za půl roku
alespoň 1x za rok
méně často
nikdy
35
Četnost kontaktu s finančním úřadem / třídění dle sociodemografií
Častěji jsou s finančním úřadem v kontaktu muži, lidé ve středním věku (30 – 59 let) a lidé s vyšším vzděláním. Dle předpokladu je jednoznačným rozlišujícím ukazatelem ekonomický status, který ukazuje, že nejčastěji jsou s finančním úřadem v kontaktu podnikatelé.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Jak často jste Vy osobně v kontaktu, ať osobním, nebo telefonickém, s finančním úřadem?
5
5
5
4
5
6
3
3
6
7
3
18
3
11
14
8
10
15
15
4
10
14
10
11
31
7
36
37
35
15
44
35
42
33
36
48
39
40
33
14
14
13
27
13
12
8
13
13
15
16
5
13
34
30
39
44
23
32
43
41
31
20
31
6
44
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
muž
žena
18 - 29 let
30 - 44 let
45 - 59 let
60 a více let
základní, vyučen
maturita
vysokoškolské
zaměstnanec(kyně)
podnikatel(ka)
ekonomicky neaktivní
Pohla
ví
Věková
kate
gorie
Vzdělá
ní
Ekonom
ický
sta
tus
každý měsíc alespoň 1x za půl roku alespoň 1x za rok méně často nikdy
36
Četnost kontaktu s finančním úřadem / třídění dle volebních preferencí
Při pohledu na voliče jednotlivých stran je vidět, že častěji jsou s finančním úřadem v kontaktu příznivci hnutí ANO, ODS, TOP 09, ale také KDU-ČSL. Na druhé straně stojí voliči ČSSD a KSČM, kteří, pokud jde o parlamentní strany a hnutí, s finančním úřadem přicházejí do kontaktu nejméně.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
* Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.
Otázka: Jak často jste Vy osobně v kontaktu, ať osobním, nebo telefonickém, s finančním úřadem?
5
5
5
2
10
2
4
5
8
11
12
8
10
16
17
15
4
12
30
10
36
42
39
34
38
40
42
27
32
8
38
14
9
16
18
11
11
17
46
7
20
12
34
32
32
36
25
30
22
23
44
34
40
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
ANO
ČSSD
KSČM
ODS
TOP 09
KDU-ČSL
Piráti
Zelení
SPD *
Úsvit *
každý měsíc alespoň 1x za půl roku alespoň 1x za rok méně často nikdy
37
Hodnocení práce finančního úřadu
U těch, kteří jsou s finančním úřadem v kontaktu alespoň 1x za rok nás následně zajímalo, jak hodnotí práci finančního úřadu. Z následujícího grafu je patrné, že 4/5 dotázaných hodnotí práci úřadu jako velmi nebo spíše dobrou.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, analýza byla provedena na 620 respondentech, kteří odpověděli, že jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň 1x za rok. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Jak byste hodnotil(a) práci finančního úřadu?
23%
58%
11%
2% 6%
velmi dobrá
spíše dobrá
spíše špatná
velmi špatná
neví/bez odpovědi
38
Hodnocení práce finančního úřadu / třídění dle sociodemografií
Nejlépe hodnotí práci úřadu lidé starší 60 let, nejvíce negativní jsou pak lidé ve věku od 45 do 59 let a podnikatelé. Indikativně lze také říci, že pozitivní hodnocení klesá se vzděláním. Ostatní rozdíly v hodnocení se pohybují pod hranicí statistické významnosti.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, analýza byla provedena na 620 respondentech, kteří odpověděli, že jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň 1x za rok. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: Jak byste hodnotil(a) práci finančního úřadu?
23
26
21
25
22
24
24
23
23
25
20
30
24
58
55
61
57
61
50
62
60
58
54
61
47
59
11
10
11
14
10
15
6
11
9
14
12
10
9
2
2
2
3
3
2
1
2
2
1
1
5
3
6
7
5
1
4
9
7
4
8
6
6
8
5
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
muž
žena
18 - 29 let
30 - 44 let
45 - 59 let
60 a více let
základní, vyučen
maturita
vysokoškolské
zaměstnanec(kyně)
podnikatel(ka)
ekonomicky neaktivní
Pohla
ví
Věková
kate
gorie
Vzdělá
ní
Ekonom
ický
sta
tus
velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi
39
23
22
19
39
17
30
16
40
18
20
4
58
59
69
47
67
57
72
42
79
31
42
11
14
7
8
7
9
3
13
22
25
2
1
1
5
4
1
20
6
4
4
1
5
3
9
5
3
27
9
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
ANO
ČSSD
KSČM
ODS
TOP 09
KDU-ČSL
Piráti
Zelení
SPD *
Úsvit *
velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi
Hodnocení práce finančního úřadu / třídění dle volebních preferencí
Při hodnocení práce finančního úřadu z pohledu volebních preferencí se jeví jako více diferencující pohled na podíly odpovědí „velmi dobré“ a „spíše dobré“. V tomto členění nejlépe hodnotí, pokud jde o parlamentní strany a hnutí, práci úřadu příznivci KSČM a také TOP 09.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, analýza byla provedena na 620 respondentech, kteří odpověděli, že jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň 1x za rok. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
* Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.
Otázka: Jak byste hodnotil(a) práci finančního úřadu?
40
Postoj k rušení některých finančních úřadů
Na závěr nás zajímal postoj občanů k případnému rušení některých finančních úřadů. S tím, že by se některé pobočky finančních úřadů v malých městech měly zrušit, souhlasilo 19 % dotázaných. 72 % dotázaných bylo zásadně proti rušení poboček. Zbylých 9 % respondentů se nedokázalo rozhodnout.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, analýza byla provedena na 620 respondentech, kteří odpověděli, že jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň 1x za rok. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: V současné době se v rámci naší politické scény vede diskuze nad tím, zda zrušit, nebo nezrušit některé pobočky finančních úřadů v malých městech. Co si o této problematice myslíte vy?
19%
72%
9%
souhlasíte s tím, že některé
pobočky finančního úřadu v
malých městech by se měly
zrušit
nesouhlasíte s tím, že některé
pobočky finančního úřadu v
malých městech by se měly
zrušit
neví/bez odpovědi
41
Postoj k rušení některých finančních úřadů / třídění dle sociodemografií
Při pohledu na sociodemografické charakteristiky se v tomto případě jeví jako nejvíce diferencující dva ukazatele. Tím prvním je vzdělání, kdy míra souhlasu s rušením poboček roste se vzděláním. Druhým ukazatelem je dle předpokladu velikost místa bydliště. V tomto případě roste míra souhlasu s počtem obyvatel daného místa.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, analýza byla provedena na 620 respondentech, kteří odpověděli, že jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň 1x za rok. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
Otázka: V současné době se v rámci naší politické scény vede diskuze nad tím, zda zrušit, nebo nezrušit některé pobočky finančních úřadů v malých městech. Co si o této problematice myslíte vy?
19
19
17
21
19
16
19
13
22
25
18
22
18
13
16
24
26
72
70
75
78
69
74
73
81
68
59
72
65
75
81
77
72
57
9
11
8
1
12
10
8
6
10
16
10
13
7
6
7
4
17
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
muž
žena
18 - 29 let
30 - 44 let
45 - 59 let
60 a více let
základní, vyučen
maturita
vysokoškolské
zaměstnanec(kyně)
podnikatel(ka)
ekonomicky neaktivní
1000 - 5000 obyvatel
5001 - 20000 obyvatel
20001 - 90000 oybvatel
více než 90000 obyvatel
Pohla
ví
Věková
kate
gorie
Vzdělá
ní
Ekonom
ický
sta
tus
Velikost
mís
tabydliště
souhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit
nesouhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit
neví/bez odpovědi
42
19
24
12
13
21
36
12
10
4
35
30
72
69
81
84
66
49
77
85
93
52
70
9
7
7
3
13
15
11
5
3
13
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Total
ANO
ČSSD
KSČM
ODS
TOP 09
KDU-ČSL
Piráti
Zelení
SPD *
Úsvit *
souhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit
nesouhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit
neví/bez odpovědi
Postoj k rušení některých finančních úřadů / třídění dle volebních preferencí
Při pohledu na příznivce jednotlivých stran lze konstatovat, že vyšší míru souhlasu s případným rušením poboček finančních úřadů najdeme mezi příznivci hnutí ANO a dále TOP 09 a ODS. Nejmenší podíl nalezneme naopak u stoupenců ČSSD a KSČM.
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, analýza byla provedena na 620 respondentech, kteří odpověděli, že jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň 1x za rok. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.
* Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.
Otázka: V současné době se v rámci naší politické scény vede diskuze nad tím, zda zrušit, nebo nezrušit některé pobočky finančních úřadů v malých městech. Co si o této problematice myslíte vy?
43
Přílohy
Organizační informace
Výzkumná agentura
Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu.
TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole.
Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou
Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem.
Realizační tým
TNS Aisa Česká televize
Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička
Vedoucí týmu ČT Renata Týmová
Vedoucí projektu David Fiala
Analytik ČT Martin Převrátil
Exekuce projektu Martina Hájková, Petr Šobotník
Analytik ČT Jiří Kubíček
Sběr dat Daniel Horna
Zpracování dat Petr Bucek
45
Termín realizace
Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech:
1. vlna / únor’14 ……………………………………………………… 18.2. – 24.2. 2014
2. vlna / březen’14 ……………………………………………………… 24.3. – 30.3. 2014
3. vlna / duben’14 ……………………………………………………… 22.4. – 27.4. 2014
4. vlna / květen’14 ……………………………………………………… 17.5. – 23.5. 2014
5. vlna / červen/červenec’14 ……………………………………………………… 28.6. – 4.7. 2014
6. vlna / srpen’14 ……………………………………………………… 25.8. – 31.8. 2014
7. vlna / září’14 ……………………………………………………… 22.9. – 28.9. 2014
8. vlna / říjen’14 ……………………………………………………… 25.10. – 31.10. 2014
9. vlna / listopad’14 ……………………………………………………… 22.11. – 28.11. 2014
10. vlna / leden’15 ……………………………………………………… 19.1. – 25.1. 2015
11.vlna / únor’15 ……………………………………………………… 16.2. – 22.2. 2015
12.vlna / březen’15 ……………………………………………………… 28.3. – 3.4. 2015
13.vlna / duben’15 ……………………………………………………… 20.4. – 26.4. 2015
14.vlna / květen’15 ……………………………………………………… 25.5. – 31.5. 2015
15.vlna / červen’15 ……………………………………………………… 20.6. – 26.6. 2015
16.vlna / srpen’15 ……………………………………………………… 24.8. – 30.8. 2015
46
Organizační informace
Metoda sběru dat
Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze.
Výběr respondentů
Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - http://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html - byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon.
Kontrola sběru dat
Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí.
Vážení dat
Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013.
Zpracování dat
Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran.
47
http://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html
Konstrukce volebního modelu
Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.
Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům."
Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří:
nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 = 1, 2, 3),
uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5)
a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 = 1, 2, 3)
Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“.
Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující strany.
48
Dotazník
Otázka 1. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a)
byste o ní, že je...
1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví
Otázka 2. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky, zúčastnil(a) byste se jich?
1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví
Otázka 3.
Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb:
Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)?
Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví:
Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)?
Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku
Otázka 4.
Pro respondenty, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám:
Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách
nebo hnutích byste reálně uvažoval(a), a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a)
volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští
týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí...
1 - ano, 2 - ne, 3 - neznáte tuto stranu nebo hnutí; odmítá odpovědět, neví
Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku
Otázka 5.
Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka
zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste
uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... Kdybyste si musel(a) zvolit pouze
jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo?
Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku
49
Dotazník
Otázka 6.
Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 3 uvedou konkrétní
stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě
změnit?
Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 5 uvedou konkrétní
stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5
uvedou konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné,
nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...
1 - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a)
tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě
změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní;
odmítá odpovědět, neví
Otázka 7. Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla
současná vláda?
1 - ano, 2 - ne; odmítá odpovědět, neví
Otázka 8.
Pro respondenty, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR: Jakou politickou stranu
nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 volil(a)?
Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku
Otázka 9. Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě?
1 - rozhodně důvěřujete, 2 - spíše důvěřujete, 3 - spíše nedůvěřujete, 4 - vůbec nedůvěřujete;
odmítá odpovědět, neví
Otázka 10. Používáte internet v průměru alespoň jednou týdně?
1 - ano, 2 - ne; odmítá odpovědět, neví
50
Dotazník
Otázka 11. Budu Vám nyní číst různé činnosti, které se nějak týkají politiky. Řekněte mi, které z
těchto činností jste vykonal(a) nebo se jich účastnil(a) za poslední tři měsíce. Prosím, opravdu
nezapomeňte, že u všech činností se ptáme jen na období posledních tří měsíců.
• Mluvil(a) jste o politice s někým z vašich blízkých, tj. přátel nebo rodiny
• Mluvil(a) jste o politice s někým jiným
• Přesvědčoval(a) jste o svých politických názorech někoho z vašich blízkých, tj. přátel
nebo rodiny
• Přesvědčoval(a) jste o svých politických názorech někoho jiného
• Podepsal(a) jste petici
• Zúčastnil(a) jste se veřejného shromáždění nebo demonstrace
• Sdílel(a) jste či přeposílal(a) na internetu odkaz na článek s politickým tématem nebo
něčí politicky laděný komentář na sociálních sítích
• Komentoval(a) jste na internetu nějaké politické téma, např. v diskusi pod článkem
nebo na sociálních sítích
• Věnoval jste dar neziskové organizaci nebo charitě, ať už pravidelný, nebo jednorázový.
Nepočítejte, prosím, charitativní sbírky na ulicích.
1 - ano, 2 - ne; odmítá odpovědět, neví
Otázka 12. Řekl(a) byste Vy osobně, že daňový systém v České republice, tedy např. daň z příjmu, daň z nemovitosti, daň z přidané hodnoty atd., je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi.
1 - velmi jednoduchý, 2 - spíše jednoduchý, 3 - spíše složitý, 4 - velmi složitý; odmítá odpovědět,
neví
Otázka 13. Jak často jste Vy osobně v kontaktu, ať osobním, nebo telefonickém, s finančním
úřadem?
1 - každý měsíc, 2 - alespoň 1x za půl roku, 3 - alespoň 1x za rok, 4 - méně často, 5 - nikdy;
odmítá odpovědět, neví
51
Dotazník
Otázka 14. Jak byste hodnotil(a) práci finančního úřadu?
1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví
Otázka 15. V současné době se v rámci naší politické scény vede diskuze nad tím, zda zrušit, nebo
nezrušit některé pobočky finančních úřadů v malých městech. Co si o této problematice myslíte
vy?
1 - souhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit,
2 - nesouhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit;
odmítá odpovědět, neví
52
Dotazník
Seznam zobrazovaných stran a hnutí – pro otázky 3, 4, 5, 8.
Aktiv nezávislých občanů
ANO
Piráti - Česká pirátská strana
ČSSD - Česká strana sociálně demokratická
DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti
Hlavu vzhůru - volební blok
KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová
Klub angažovaných nestraníků (KAN)
Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska
KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy
LES - Liberálně ekologická strana
NS-LEV 21 - Národní socialisté – Levice 21. Století
Občané 2011
ODS - Občanská demokratická strana
Romská demokratická strana (RDS)
SPO - Strana práv občanů
Strana soukromníků České republiky (SsČR)
Svoboda a přímá demokracie1
Svobodní - Strana svobodných občanů
Strana zelených (SZ)
Suverenita - Strana zdravého rozumu
TOP 09
Úsvit – Národní koalice (dříve Úsvit přímé demokracie) 2 3
Volte Pravý Blok - www.cibulka.net
politické hnutí Změna
jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE }
{ NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la)
{ NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět
{ NENABÍZEJTE } neví
1 Nedotazováno v otázce č.8, strana založena v květnu 2015. 2 V otázce č.8 dotazován původní název „Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury“. 3 Do června 2015 (vlna 15) dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie.
53
Slovníček základních pojmů
CATI
Je zkratka z anglických slov Computer Assisted Telephone Interview. Jedná se o dotazování respondentů pomocí telefonních linek. V případě tohoto konkrétního výzkumu šlo o náhodné generování pevných i mobilních čísel tak, aby každé číslo mělo stejnou pravděpodobnost se do výzkumu dostat.
ESOMAR
Světová organizace pro výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum. Založena v roce 1948, jako European Society for Opinion and Marketing Research. Sídlí v Amsterdamu - www.esomar.org.
SIMAR
Neziskové sdružení českých výzkumných agentur www.simar.cz. Založeno v Praze v roce 1994.
Náhodný výběr
Postup založený na matematické statistické teorii pravděpodobnosti. Jednotky jsou do výběru zahrnuty na základě pravděpodobnostních pravidel a procedur.
Reprezentativní vzorek
Reprezentativní je taková skupina, která svým složením kopíruje složení celé populace, na kterou se výzkum vztahuje.
Statistická chyba
To je chyba, které se dopouštíme tím, že výsledky dosažené na výběrovém vzorku zobecňujeme na celou populaci.
Vážení dat
Pomocí tzv. vážení upravujeme strukturu výběrového vzorku tak, aby odpovídala struktuře celé populace (např. vzhledem k pohlaví, věku apod.).
Volební model
Je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.
Volební potenciál
Představuje v daný okamžik maximální hypotetický podíl hlasů, který může každý politický subjekt získat. Součet potenciálů jednotlivých subjektů je více než 100%, jelikož každý oprávněný volič je zahrnut v potenciálu všech subjektů, o kterých v daný okamžik uvažu