Embed Size (px)
Citation preview
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD
Ústav ošetřovatelství
Bc. Pavla Křepelová
Problematika pádů starších osob
Diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Danuška Tomanová, CSc.
Olomouc 2014
ANOTACE
Název práce v ČJ:
Problematika pádů starších osob
Název práce v AJ:
Problem of Elderly People Falls
Datum zadání: 2013-01-16
Datum odevzdání: 2014-05-15
Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta zdravotnických věd
Ústav ošetřovatelství
Autor práce: Bc. Pavla Křepelová
Vedoucí práce: PhDr. Danuška Tomanová, CSc.
Oponent práce:
Abstrakt v ČJ:
Diplomová práce zjišťuje, jak se starší osoby nad 65 let orientují v problematice pádů.
Výzkumné šetření bylo provedeno mimo zdravotnická zařízení u 240 osob, které byly
kontaktovány v ordinacích praktických lékařů, v domovech pro seniory a v domech
s pečovatelskou sluţbou. Zkoumanou oblastí byl Jihomoravský kraj, konkrétně okres Znojmo.
Šetření bylo provedeno dotazníkem vlastní konstrukce. Obsahem této práce je v teoretické
části shrnutí dohledaných informací k problematice pádů, na kterou navazuje část praktická,
která prezentuje analýzu výsledků problematických oblastí pádu jako historie pádů, důsledky,
příčiny, rizikové faktory, prevence a nakonec informace o pádech. Tato diplomová práce
můţe slouţit ostatním oborům, zabývajícím se problematikou geriatrie a pádů, k zamyšlení se
nad případným dalším výzkumem v České republice.
Abstrakt v AJ:
This diploma thesis surveys how people over 65 are informed about the problems with falls.
The research was carried out outside the medical facilities addressing 240 people who were
contacted in general practitioners’ surgeries, in old people’s homes and in old people’s homes
with care service. The examined area was South Moravia, specifically the Znojmo district.
The survey was conducted via a questionnaire of own construction. The content of this
diploma thesis is to summarize the collected information about falling in the theoretical part.
It is followed by the practical part which presents the outcome analysis of problematic falling
areas such as the history of falls, consequences, causes, risk factors, prevention and finally
information about falls. This diploma thesis can serve other subject fields dealing with
geriatrics and falls for considering another potential survey in the Czech Republic.
Klíčová slova v ČJ:
pády, stáří, starší lidé, úrazy, prevence, edukace, strach, domov, rizikové faktory, příčiny
Klíčová slova v AJ:
falls, old age, older people, accidents, prevention, education, fear, home, risk factors, causes
Rozsah:
99 s., 10 příl.
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedené
bibliografické a elektronické zdroje.
Olomouc 15. května 2014
-------------------------------
podpis
Děkuji PhDr. Danušce Tomanové, CSc. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při
zpracování diplomové práce. Další poděkování patří Mgr. Jiřímu Vévodovi, Ph.D., Mgr.
Šárce Jeţorské, Ph.D. a Mgr. Petru Gregorovi za odbornou pomoc při statistickém zpracování
diplomové práce, jejich čas a cenné rady. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat
praktickým lékařům a všeobecným sestrám, pracovníkům z domů s pečovatelkou sluţbou
a sestrám z domovů pro seniory za pomoc při realizaci výzkumného šetření. Nakonec děkuji
také mé rodině a přátelům, za podporu, kterou mi projevovali v době tvorby diplomové práce.
6
OBSAH
SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... 8
SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................. 9
ÚVOD ................................................................................................................................ 10
TEORETICKÁ VÝCHODISKA ............................................................................... 13
1.1 Historie pádů ....................................................................................................... 13
1.2. Následky po pádu, důsledky ................................................................................ 17
1.2.1 Strach, obavy .............................................................................................. 17
1.2.2 Úrazy, komplikace ..................................................................................... 20
1.3 Příčiny ................................................................................................................. 23
1.3.1 Vnější příčiny ............................................................................................. 23
1.3.2 Vnitřní příčiny ............................................................................................ 25
1.4 Rizikové faktory ................................................................................................. 27
1.4.1 Vnitřní rizikové faktory ............................................................................. 27
1.4.2 Vnější rizikové faktory .............................................................................. 29
1.5 Prevence, intervence, aktivity ............................................................................ 30
2 METODIKA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ............................................................... 41
2.1 Měřící nástroj ..................................................................................................... 41
2.2 Soubor respondentů ........................................................................................... 42
2.3. Organizace výzkumného šetření ........................................................................ 42
2.4 Metody statistického zpracování ....................................................................... 43
3 VÝSLEDKY VÝZKUMU ........................................................................................ 44
3.1 Cíle a hypotézy ................................................................................................... 44
3.2 Vyhodnocení získaných dat k cílům ................................................................... 45
3.2.1 Osobní data ................................................................................................ 46
3.2.2 Historie pádů .............................................................................................. 52
3.2.3 Důsledky pádu(ů) ....................................................................................... 58
3.2.4 Příčiny pádu(ů) ........................................................................................... 69
3.2.5 Rizikové faktory pádu(ů) ........................................................................... 71
7
3.2.6 Prevence ..................................................................................................... 75
3.2.7 Informace ................................................................................................... 80
3.3 Vyhodnocení získaných dat k hypotézám .......................................................... 83
3.3.1 Interpretace výsledků k hypotéze č. 1 ........................................................ 83
3.3.2 Interpretace výsledků k hypotéze č. 2 ........................................................ 84
4 DISKUZE .................................................................................................................. 86
ZÁVĚR .............................................................................................................................. 92
BIBLIOGRAFICKÉ CITACE .......................................................................................... 94
SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 100
8
SEZNAM TABULEK
Tab. 1: Otázka č. 1: Kolik Vám je let? ............................................................................. 46
Tab. 2: Otázka č. 2: Pohlaví ............................................................................................. 47
Tab. 3: Otázka č. 3a: S kým bydlíte? ................................................................................ 48
Tab. 4: Otázka č. 3b: Kde bydlíte? ................................................................................... 49
Tab. 5: Otázka č. 3c: Lokalita Vašeho bydliště ................................................................ 50
Tab. 6: Otázka č. 4: Jste chodící člověk? ......................................................................... 51
Tab. 7: Otázka č. 5: Spadl(a) jste někdy po dovršení 65 let věku? .................................. 52
Tab. 8: Otázka č. 6a-6e: Kde k pádu došlo? ..................................................................... 53
Tab. 9: Otázka č. 7a: Kolikrát jste spadl(a) v minulosti- po dovršení 65. let věku? ........ 54
Tab. 10: Otázka č. 7b: Kolikrát jste spadl(a) za poslední rok? ......................................... 56
Tab. 11: Otázka č. 8: Pokud jste někdy spadl(a), máte strach, ţe upadnete znovu? ........ 57
Tab. 12: Otázka č. 9a: Důsledky pádu(ů)- zlomenina ruky .............................................. 58
Tab. 13: Otázka č. 9b: Důsledky pádu(ů)- zlomenina krčku nohy ................................... 59
Tab. 14: Otázka č. 9c: Důsledky pádu(ů)- zlomenina nohy ............................................. 60
Tab. 15: Otázka č. 9d: Důsledky pádu(ů)- zlomenina obratle .......................................... 61
Tab. 16: Otázka č. 9e: Důsledky pádu(ů)- poranění hlavy ............................................... 62
Tab. 17: Otázka č. 9f: Důsledky pádu(ů)- odřeniny, modřiny ......................................... 63
Tab. 18: Otázka č. 9g: Důsledky pádu(ů)- větší krvácení ................................................ 65
Tab. 19: Otázka č. 9h: Důsledky pádu(ů)- jiný úraz ........................................................ 66
Tab. 20: Otázka č. 9/9: Ošetření po pádech ...................................................................... 67
Tab. 21: Otázka č. 10: Příčiny pádu(ů) ............................................................................. 69
Tab. 22: Otázka č. 11: Rizikové faktory pádu(ů) ............................................................. 72
Tab. 23: Otázka č. 12: Prevence ....................................................................................... 76
Tab. 24: Otázka č. 13a: Byl(a) jste někdy informován(a) o tom, jak předcházet pádům? 80
Tab. 25: Otázka č. 13b: Jste spokojen s návody, jak předcházet pádům? ........................ 81
Tab. 26: Otázka č. 13c: Jakým způsobem byste chtěl(a) získat další návody o
předcházení pádů? ............................................................................................................. 82
9
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1: Otázka č. 1: Kolik Vám je let? .............................................................................. 46
Graf 2: Otázka č. 2: Pohlaví .............................................................................................. 47
Graf 3: Otázka č. 3a: S kým bydlíte?................................................................................. 48
Graf 4: Otázka č. 3b: Kde bydlíte? .................................................................................... 49
Graf 5: Otázka č. 3c: Lokalita Vašeho bydliště ................................................................ 50
Graf 6: Otázka č. 4: Jste chodící člověk? .......................................................................... 51
Graf 7: Otázka č. 5: Spadl(a) jste někdy po dovršení 65 let věku? ................................... 52
Graf 8: Otázka č. 6a-6e: Kde k pádu došlo? ...................................................................... 53
Graf 9: Otázka č. 7a: Kolikrát jste spadl(a) v minulosti- po dovršení 65. let věku? ......... 55
Graf 10: Otázka č. 7b: Kolikrát jste spadl(a) za poslední rok? ......................................... 56
Graf 11: Otázka č. 8: Pokud jste někdy spadl(a), máte strach, ţe upadnete znovu? ......... 57
Graf 12: Otázka č. 9a: Důsledky pádu(ů)- zlomenina ruky ............................................... 58
Graf 13: Otázka č. 9b: Důsledky pádu(ů)- zlomenina krčku nohy .................................... 59
Graf 14: Otázka č. 9c: Důsledky pádu(ů)- zlomenina nohy .............................................. 60
Graf 15: Otázka č. 9d: Důsledky pádu(ů)- zlomenina obratle ........................................... 61
Graf 16: Otázka č. 9e: Důsledky pádu(ů)- poranění hlavy ................................................ 62
Graf 17: Otázka č. 9f: Důsledky pádu(ů)- odřeniny, modřiny .......................................... 64
Graf 18: Otázka č. 9g: Důsledky pádu(ů)- větší krvácení ................................................. 65
Graf 19: Otázka č. 9h: Důsledky pádu(ů)- jiný úraz ......................................................... 66
Graf 20: Otázka č. 9/9: Ošetření po pádech....................................................................... 68
Graf 21: Otázka č. 10:Příčiny pádu(ů)............................................................................... 70
Graf 22: Otázka č. 11: Rizikové faktory pádu(ů) .............................................................. 74
Graf 23: Otázka č. 12: Prevence ........................................................................................ 79
Graf 24: Otázka č. 13a: Byl(a) jste někdy informován(a) o tom, jak předcházet pádům? 80
Graf 25: Otázka č. 13b: Jste spokojen s návody, jak předcházet pádům? ......................... 81
Graf 26: Otázka č. 13c: Jakým způsobem byste chtěl(a) získat další návody o předcházení
pádů? .................................................................................................................................. 82
Graf 27: Vztah mezi věkem a počtem pádů ...................................................................... 84
Graf 28: Vztah mezi strachem z pádu a počtem pádů ....................................................... 85
10
ÚVOD
Pády u starších osob jsou v dnešní době často diskutovaným tématem.
Avšak jsou naši senioři na problematiku pádu dostatečně připraveni?
Autorka se ve své diplomové práci zaměřuje na problematiku pádu u
starších osob mimo zdravotnická zařízení. V České republice nebylo
dohledáno mnoho studií zabývajících se problematikou pádu u starších
osob mimo zdravotnická zařízení.
Před zahájením tvorby diplomové práce byla prostudována tato vstupní
studijní literatura:
1. HAŠKOVCOVÁ, Helena. 1990. Fenomén stáří . 1. vyd. Praha:
Panorama, 1990. ISBN 80-7038-158-2.
2. JAROŠOVÁ, Darja. 2006. Péče o seniory . 1. vyd. Ostrava: Ostravská
univerzita v Ostravě, 2006. ISBN 80 -7368-110-2.
3. KALVACH, Zdeněk, ZADÁK, Zdeněk, JIRÁK, Roman,
ZAVÁZALOVÁ, Helena, HOLMAROVÁ, Iva, WEBER, Pavel. 2008 .
Geriatrické syndromy a geriatrický pacient . 1. vyd. Praha: Grada
Publishnig, 2008. ISBN 978-80-247-2490-4.
4. PYNOONS, J., SABATA D., CHOI, IH. 2005. The Role of the
Environment in Falls Prevention at Home and in the Community. In:
NCOA Falls Free: Promoting a National Falls Prevention Action Plan.
Research Review Papers [online]. Washington (DC): The National
Council on the Aging, s . 41-54. Dostupné na:
http://www.ncoa.org/improve-health/center-forhealthy-aging/content -
library/FallsFree_NationalActi onPlan_Final.pdf
5. SCOTT, V., PECK, S. 2005. Excerpt from: Prevention of Falls and
Injuries Among the Elderly. In: NCOA Falls Free: Promoting a
National Falls Prevention Action Plan. Research Review Papers
[online]. Washington (DC): The National Council on t he Aging, s . 55-
11
70. Dostupné na: http://www.ncoa.org/improve -health/center-for-
healthy-aging/contentlibrary/FallsFree_NationalActionPlan_Final.pdf
6. STEVENS, JA. 2005. Falls among older adults -risk factors and
prevention strategies. In: NCOA Falls Free: Prom oting a National Falls
Prevention Action Plan. Research Review Papers [online]. Washington
(DC): The National Council on the Aging, s . 3 -18. Dostupné na:
http://www.ncoa.org/improve-health/center-for-healthy-
aging/contentlibrary/FallsFree_NationalActionPla n_Final.pdf
7. ŠTIKAR, Jiří, ŠMOLÍKOVÁ, Jana, HOSKOVEC, Jiří . 2007. Bezpečná
mobilita ve stáří . 1. vyd. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978 -80-246-
1339-0.
8. VESELÁ, Jitka. 2002. Představy rodinných příslušníků o zabezpečení
péče nesoběstačným rodičům [online]. Praha: VUPSV. Dostupné na:
http://praha.vupsv.cz//full text/detsen.pdf
12
Studium dalších informačních zdrojů vycházelo z následující rešeršní
strategie (obr. 1).
Vyhledávací kritéria:
- jazyk - český, anglický, slovenský
- období - 2003-2013
- plné texty
- vyhledávací slova v ČJ: pády, stáří, starší
lidé, úrazy, prevence, edukace, náhodné
pády, strach, domov, senior,
- vyhledávací slova v AJ: falls, old age, older
people, accidents, prevention, education,
accidential falls , fear, home, senior,
- vyhledávací slova slovenština: pády, ludia ,
vyšší vek,
- věk 65 let a více
- databáze: BMČ, Science Direct, Medline,
Bibliographia medica Slovaca (BMS), Web of
Science, EBSCO
- periodika: Interní medicína pro praxi,
Prevence úrazů, otrav a násilí, Medicína po
promoci, Studia sportiva, Praktický lékař,
Česká geriatrická revue
- knihy: Geriatrické syndromy a geriatrický
pacient, Ošetřovatelské diagnózy: Definice a
klasifikace 2012-2014, Nursing Interventions
Classification
Vyřazující kritéria:
- duplicitní odkazy, kvalifikační práce
- jiný jazyk neţ angličtina, čeština,
slovenština
- abstrakta
- vyřazení periodik, které nejsou
recenzované neimpaktované
- články, které se netýkaly přímo tématu
diplomové práce
- odkazy týkající se zdravotnických zařízení
(některé vyřazené pomocí Booleovského
operátoru ,, NOT“ Hospital)
Celkem nalezeno 722 výsledků
Databáze EBCSO – 5 článků
Databáze Medline – 7 článků
Databáze Web of Science- 1 článek
Databáze Science Direct – 2 články
Databáze BMS – 2 články
Periodika:
Interní medicína pro praxi – 2 články
Prevence úrazů, otrav a násilí – 3 články
Medicína po promoci – 1článek + 1 komentář
Studia sportiva – 1 článek
Praktický lékař – 1 článek
Česká geriatrická revue – 1článek
Knihy:
Geriatrické syndromy a geriatrický pacient
Ošetřovatelské diagnózy: Definice a
klasifikace 2012-2014
Nursing Interventions Classification
Pro tvorbu textu práce bylo
pouţito 30 dohledaných textů
13
TEORETICKÁ VÝCHODISKA
1.1 Historie pádů
V posledních desetiletích celosvětově dochází ke zvyšování počtu starých
osob v populaci. Zároveň narůstá i počet nemocných s chronickými
chorobami a s různým stupněm nesoběstačnosti. I přes to, ţe střední délka
ţivota v České republice stagnuje, neustále s e zvyšuje procento velmi
starých osob v populaci (Klán, Topinková, 2003, s. 38). Stárnutí můţe být
definováno jako proces postupné změny v bio-psycho-sociálních
strukturách jednotlivců (Erkal, 2010, s . 1051). Stárnutí, které se týká řady
orgánů, je fyziologické, ovšem častější pro vyšší věk je stáří patologické,
charakterist ické rozvojem nemocí (Hronovská, 2012, s. 470). Stáří členěné
podle kalendářního věku vyjadřuje: , ,rané stáří (věk 64 -74 let), vlastní
stáří (věk 75 -89) a dlouhověkost (věk 90 let a více)“ (Hronovská, 2012,
s. 470). Autorka vymezuje i stáří sociální, které je typické změnou
ţivotního stylu, sociálních sluţeb a ekonomického zajištění (Hronovská,
2012, s. 470). Ve stáří také dochází ke změnám mentálních, motorických,
senzorických, autonomních, metabolických a endokrinních funkcí
(Hronovská, 2012, s . 470). Dále dochází v průběhu stárnutí ke zpomalení
chůze, zhoršení rovnováhy, zkrácení kroku a rozšíření opěrného systému
(Hronovská, 2012, s . 470). Pokud se porucha chůze zhoršuje, zvyšuje se
frekvence pádů s věkem (Kaňovský, 2004, s. 85).
V literatuře najdeme více definic pádů, např.: , ,neplánované klesnutí
člověka k podlaze“ (Reguli, Svobodová, 2011, s. 6), nebo ,,změna tělesné
polohy, která končí kontaktem těla se zemí. Můţe být doprovázen
poruchou vědomí i poraněním“ (Klán, Topinková in Reguli , Svobodová,
2011, s. 6). Pád to není nemoc, pád je příznak, který je jedním
z nejčastějších geriatrických syndromů, ohroţujících starší osoby a jej ich
nezávislost (Rao, 2005, s. 46). Měl by vést k podrobnému vyšetření
14
nemocného a ke zhodnocení rizika zevního prostředí (Reguli, Svobodová,
2011, s. 5). Pády jsou nejen častým a závaţným problémem starých lidí,
ale i těch, kteří se o ně starají (Krajčík, 2008 a, s . 78). V průběhu stárnutí
se výskyt pádů zvyšuje (Krajčík, 2008a, s. 78; Kenny, Ortuno, Cogan,
2009, s. 84-87). Jiţ od středního věku stoupá a u l idí nad 80 let dosahuje
vrcholu. Roční výskyt je vyšší u ţen, neţ u muţů (Krajčík, 2008 a, s. 78).
Pády patří mezi nejčastější a nejzávaţnější zdravotní pr oblémy, se kterými
se senioři musí vyrovnávat (Sharaf, Ibrahim, 2008, s . 27 - 34). Dají se
zařadit do nejzávaţnějších zdravotních rizik, která následně starší
pacienty ohroţují (Rao, 2005, s . 46). Jsou rizikem i pro zdravé nerizikové
seniory (Topinková, 2005, s. 55).
Dělení pádů dle fenomenologického obrazu:
pády zhroucením (náhlá ztráta svalového tonu, klesá k zemi),
pády skácením (těţká porucha rovnováhy, nejsou ţádné obranné
reflexní pohyby, nemocný padá jako , ,kláda“ ; příčinou těţkých
úrazů),
pády zakopnutím (padá dopředu na předpaţené ruce, tyto pády jsou
provázeny váţným úrazem, zakopnutí špičkou nohy o podlahu
či překáţku),
pády zamrznutím (vznikají tehdy, kdyţ pacient během chůze
nezvedne končetinu - dojde k zárazu dolní končetiny, jako by byla
noha přilepená k podlaze => nedojde k vykročení => dopředu jde jen
tělo),
(Hronovská, 2012, s . 470 ; Kalvach et al., 2008, s . 179 -180).
Kalvach a kol. K uvedeným příčinám dodávají ještě:
nediferencované pády při chůzi (pády se nepodaří zařadit pro jejich
atypický nebo konstantní ráz. Můţe to být nepozornost, ale i věkově
vázané zhoršení senzorických funkcí a stavu lokomočního aparátu,
jiné pády (nesouvisející se stojem či chůzí - pády ze sedu, při
postavování) (Kalvach et al ., 2008, s. 180).
15
Nejen, ţe narůstá počet starších osob v populaci, ale zároveň i nemocných
s chronickými chorobami a s různým stupněm nesoběstačnosti (Klán,
Topinková, 2003, s . 38). Typické pro geriatrickou medicínu je více
onemocnění současně (polymorbidita) anebo to, ţe jedna nemo c vyvolá
druhou. Velmi časté jsou i poruchy rovnováhy, mobility a následné pády.
Dále medicína obsahuje tzv. pět I - instabilita, imobilita, inkontinence,
intelektové poruchy a iatrogenie (Hronovská, 2012, s . 470).
Pády se skrývají ve statistice pod pojmem úraz (Bartoš , 2009, s. 428). Pád
je tedy i nejčastějším mechanismem vzniku úrazu u seniora (Zimmelová,
2008, s. 161). Asi polovina úrazů v projektu Zimmelové vznikla
následkem pádu (Zimmelová, 2008, s. 161 -166). Reguli a Svobodová
uvádějí, ţe různé výzkumy jsou ve shodě s tím, ţe jedna třet ina úrazů je
zapříčiněna pádem (Reguli, Svobodová, 2011, s . 6). Pádovou úrazovost
ovlivňují okolnosti jako , ,připravenost k pádu, celková tělesná zdatnost,
obtíţnost a prudkost pádu, jeho úmyslné uplatnění nebo neč ekaný výskyt“
(Reguli , Svobodová, 2011, s. 6). Úrazy představují zdravotně sociální
problém spojený s vysokou úmrtností a následky úrazů (Zimmelová, 2008,
s. 161).
I kdyţ se pády zvyšují s věkem, v některých zařízeních (domov pro
seniory) výskyt pádů můţe nejen stoupat, ale i klesat, coţ je způsobené
výrazně sníţenou mobilitou, následkem čeho jsou starší osoby připoutány
na lůţko (Krajčík, 2008a , s . 78). Ovšem u obyvatelů dom ů s pečovatelskou
sluţbou se odhaduje, ţe mají průměrně aţ 3 násobně vyšší tendenc i
k pádům neţ jejich vrstevníci (Sharaf, Ibrahim, 2008, s . 27 -35).
Podle dalších zdrojů asi 30% -40% starších osob nad 65 let , ţijících
v komunitě, padají kaţdý rok (Bergland, 2012, s . 151 -164; Bartoš, 2009,
s. 429; Hronovská, 2012, s. 470). S tím to výsledkem souhlasí i Kalvach,
ale neudává věk (Kalvach et al ., 2008, s. 178). V některých článcích se
hranice pádu za rok u osob nad 65 let sniţuje na 20% (Klán, Topinková,
2003, s. 38; Kenny, Ortuno, Cogan, 2009, s. 84-87). Hronovská dodává,
16
ţe asi u 30% osob se pády opakují (Hronovská, 2012, s. 470). Více neţ
ve 40% upadnou osoby nad 75 let (Bergland, 2012, s. 151 -164; Kenny,
Ortuno, Cogan, 2009, s. 84-87). Také ve 40% šlo o osoby nad 80 let
(Kalvach et al., 2008, s. 178). U těchto osob hranici zvyšuje Krajčík
na 50% (Krajčík, 2008a , s. 78). Topinková popisuje studii u 430
samostatně ţijících praţských seniorů, kdy byla prokázána šestiměsíční
incidence pádů 37% (Topinková, 2005, s. 53). Následující nizozemská
studie u 311 seniorů starších 70 let , předkládá 16% osob, kde došlo ke 2
nebo více pádům, k jednomu pádu došlo u 17%. Sledování proběhlo
v rozmezí 36 týdnů (Kalvach et al. , 2008, s. 178). Na to navazuje další
studie se 140 devadesátníky v domácím prostředí s výskytem pádů u 47%
(roční incidence 26,4%), kdy dva nebo více pádu za rok mělo 10% seniorů
(Kalvach et al., 2008, s . 178). Trochu rozsáhlejší studie byla u 3890 osob
ve věku 65 let a více , ţijících v komunitě, kteří byli sledováni po dobu
dvou let . Zde byl dokumentován kromě jiného i počet pádů. Muţi: věk 65-
69, ţádný pád mělo 17%, opakující se pád 2 a více 5,1%,; věk 70 -74 ţádný
pád 21,5%, opakující se pád 2 a více 9,3% ; nad 75 let ţádný pád 27,6%,
opakující se pád 2 a více 10,4%; ţeny: věk 65-69, ţádný pád 28,4%,
opakující se pád 2 a více 12 ,1%,; věk 70 -74 ţádný pád 31%, opakující se
pád 2 a více 12,2% ; nad 75 let ţádný pád 31,0%, opakující se pád 2 a více
11,4% (Woo et al., 2009, s. 1038 -1048).
Aţ dvě třetiny pádů se dějí doma nebo v blízkém okolí nemocného (Rao,
2005, s. 46). Faktory ţivotního prostředí byly spojeny s 61% pádů, ke
kterým došlo mimo domov (Bergland, 2012, s. 151 -164), Kwam zmiňuje
rozmezí od 22%- 76%, kdy k pádu došlo mimo domov na ulici nebo
chodníku (Kwan et al. , Lord, 2011, s. 536- 543) . Je dobré zmínit i údaje
z jedné prospektivní kohortní studie, jejímţ cílem bylo identifikovat
rizikové faktory pro vnitřní i venkovní pády. Studie obsahovala 765 členů
a průměrný věk od 64 -97 roků. Z 1122 pádů, které byly hlášeny, tak
k 53,3% pádům došlo v interiéru a ve 46,7% venku . K 77% pádů došlo
uvnitř domova účastníka. Venkovní pády byly rozmanitější, ale většinou
17
se vyskytovaly na chodnících (23%), dvory a zahrady (14%), ulice nebo
obrubníky (14%), vnější schody (13%) a parkoviště (6%) (Kelsey et al . ,
2010, s. 2135-2141). Dle jednoho výzkumu se na chodníku, silni ci,
schodech stalo i 10% úrazů (Zimmelová, 2008, s . 161 -166).
Kaţdoročně upadne 30 -40% osob nad 65 let, ţ ijících ve svých domovech
(Rao, 2005, s . 46). Podobně další zmínka uvádí, ţe došlo k 33% pádům
doma (Bergland, 2012, s . 151-164), Kwam eviduje 44% pádů, ke kterým
došlo také doma a to v obývacím a j ídelním prostoru, loţnici ( Kwan et al. ,
2011, s. 536-543). Hronovská uvádí ještě vyšší číslo a to aţ 60% pádů
doma (Hronovská, 2012, s. 471), kdy 50% úrazů v domácnosti je
v koupelně (Zimmelová, 2008, s . 161 -166).
Asi ke 20% pádů dojde ve zdravotnických zařízeních (Hronovská, 2012, s.
471). S 20% pádů v nemocnici se shodují i další autoři, kteří dodávají, ţe
40-60% pádů je zaznamenáno v ošetřovatelských ústavech. Přibliţně u ¼
postiţených jde o opakované epizody (Klán, Topinková, 2003, s. 38). Také
Kalvach zmiňuje, ţe 50% upadlo mezi klienty v ošetřovatelských
lůţkových zařízeních (Kalvach et al. , 2008, s . 178).
1.2. Následky po pádu, důsledky
Následky pádů a jejich komplikace jsou vysoké jak pro postiţené, tak pro
náklady celé společnosti (Topinková, 2005, s. 53). Závaţnost a výskyt
pádů stoupá s věkem nad 60 let (Bartoš, 2009, s. 429). Horší následky
bývají u osob nad 85 let (Krajčík, 2008a, s. 78).
1.2.1 Strach, obavy
Strach můţeme propojit s diagnózou Strach 00148, která se nachází
v Doméně 9- Zvládání/ tolerance zátěţe, Třídě 2- Reakce na zvládání
zátěţe (Kudlová, 2013, s . 378). Zde je definován jako ,,reakce na vnímané
ohroţení, které je vědomě rozpoznáno jako nebezp ečí“. Strach z upadnutí
18
je nejčastější zmiňovanou obavou mezi seniory (Sharaf, Ibrahim, 2008, s.
27- 34). Strach z pádu progresivně narůstá s věkem a to uţ od 50 let věku
jedince. Mohou k tomu vést jednak zkušenosti s pády (Kalvach et al.,
2008, s . 188- 189), kdy se přibliţně u jedné třetiny starších lidí po pádu
rozvíjí strach z pádu (Kenny, Ortuno, Cogan, 2009 , s. 84-87). I kdyţ
strach a pád spolu souvisejí, je prokázáno, ţe obavy z pádu mají i ti
senioři, kteří ještě nikdy neupadli - bez zkušenosti s pády (Kalvach et al .,
2008, s . 188- 189; Sharaf, Ibrahim, 2008, s . 27- 34). Z toho vyplývá, ţe
roli hrají i jiné faktory neţ jen předchozí zkušenosti s pádem (Sharaf,
Ibrahim, 2008, s. 27-34) a to nízké hodnocení vlastního zdraví a zdatnosti,
pocit nestabilit y, zhoršování zraku (Kalvach et al ., 2008, s . 188 - 189).
Další rozlišení můţe být i strach z pádů bez a s omezováním obvyklých
a plánovaných aktivit (Kalvach et al. , 2008, s . 188 - 189).
Strach z pádu významně přispívá k funkčnímu poklesu, zdraví a pohodě
starších osob (Kwok et al., 2011, s. 1 -7). Lidé se strachem z pádu mají
horší prognózu, dochází ke sníţení běţných denních aktivit, niţší kvalitě
ţivota, vyhýbání se aktivitám, ztrátám seberealizace a vlastn í důvěry
(Kenny, Ortuno, Cogan, 2009, s. 84-87; Kempen et al ., 2009, s . 1 -7).
Omezení fyzické aktivity je samo o sobě rizikovým faktorem, protoţe vede
ke svalové atrofi i, sníţení tělesné kondice a ke zvýšení tělesné i sociální
závislosti (Sharaf, Ibrahim, 2008, s . 27 -35). Dalšími nezávislými faktory ,
spojené se zvýšeným strachem z upadnutí , jsou dle jedné retrospektivní
analýzy: pouţívání pomůcek k chůzi, deprese, porucha rovnováhy, stav
akutní úzkosti i celková úzkostlivost , ţenské pohlaví, anamnéza pádu/ů
(Sharaf, Ibrahim, 2008, s. 27 - 34). Jak jiţ bylo zmíněno, významné jsou
u strachu z pádu i psychologické důsl edky (Topinková, 2005, s. 53), kdy
třeba i menší trauma a poranění měkkých tkání mohou vést k vyhýbání se
činnosti a následnému strachu z pádu (Kwok et al. , 2011, s. 155-161).
Omezování aktivit nemocným vede někdy aţ k imobili tě (Topinková,
2005, s. 53). Kromě imobilizačního syndromu zároveň narůstá i riziko
dalších pádů (Hronovská, 2012, s . 471). Omezení, kter á si pacient stanoví
19
ze strachu z opakovaného pádu sám, mohou vést k tzv. úzkostnému
syndromu v důsledku pádu = post fall anxiety syndrome, post -fall syndrom
(Kenny, Ortuno, Cogan, 2009, s. 84-87; Rao, 2005, s . 46). Tento syndrom
můţe vyústi t v depresi, pocity beznaděje a společenské izolaci (Rao, 2005,
s. 46). Kalvach kromě úzkosti a deprese dodává strach z představy
dlouhého leţení na zemi bez pomoci (Kalvach et al ., 2008, s. 188 -189).
Existují i psychometrické nástroje k hodnocení strachu z pádů, např.:
, ,Falls Efficacy Scale“ a Falls Efficacy Scale -International“ s ověřením
validity v několika zemích (Kalvach et al ., 2008, s . 189).
Několik dohledaných studií má jako prioritní samozřejmě strach z pádu.
Další poloţky v těchto studiích jsou různorodé. Strach z pádu v důsledku
pádu je v rozmezí od 42% do 70% (Kwan, Close, Wong, Lord, 2011, s .
536- 543). Kempen zmiňuje studii , která zkoumá míru úrovně strachu
a omezení v činnosti u starších osob v komunitě. Do studie bylo zařazeno
540 osob ve věku 70 let a více, kdy většina účastníků byly ţeny. Za
posledních 6 měsíců utrpělo 55% osob jeden nebo více pádů. Závaţný
strach z pádu mělo 45% a mírný strach z pádu uvedlo 55%. Co se týče
omezení činnosti v důsledku strachu z pádu, tak silné omezení činnosti
mělo 42% a mírné omezení činnosti mělo 58% (Kempen et al., 2009, s. 1 -
7). Kalvach uvádí také studii se strachem a omezení činností , kdy
v Nizozemí byl sledován soubor více neţ 4000 osob starších 70 let. Strach
z pádů se vyskytoval u 54,3% osob. U 37,9% byl strach z pádu spojen
s omezením aktivit (Kalvach et al. , 2008, s. 189 ). Další studie zkoumala
pády, strach z pádů a související kvali tu ţivota u starších lidí, kteří ţijí
v komunitě. Z 4056 účastníků průměrný věk 73,6 (+ -5,9 roků, rozsah 65 -
102 let ) byla prevalence pádů 13,8%. Prevalence strachu z pádu u ţen
62,6% byla vyšší neţ u muţů 46,2%. U 558 (13,8%) byl hlášen jeden nebo
více pádů v posledních 12 měsících, u 388 (9,6%) bylo hlášeno pádem
vyvolané zranění a 2167 (53,4%) uvedlo strach z pádů. Prevalence strachu
z pádu byla vyšší u padajících 70,4% neţ u nepadajících 48,4% (Chang e t
al. , 2010, s. 84-95). Jako poslední byla získána pohovory s 208
20
respondenty, hodnocením úrovně strachu z upadnutí , tělesné i sociální
závislosti, deprese a charakteru úzkosti. Výsledky ukázaly, ţe 48,6% má
středně velké aţ velké obavy dle škály MFES, dle poloţení otázky má
středně velkou aţ velkou obavu z pádu 52,9%. (Sharaf, Ibrahim, 2008, s.
27-35). Více neţ polovina seniorů (55,8%) má alespoň jednu zkušenost
s pádem. Tato skupina dotazovaných má jasně větší obavy z pádů neţ ti,
kteří ještě neupadli (t=4,35, p<0,001). Míra obavy z upadnutí narůstá
s počtem jiţ proţitých pádů: medián 20,27 mezi jedinci s jedním pádem
v anamnéze, u dotazovaných, kteří mají v anamnéze 3 a více pádů je
medián 26,27 (Sharaf, Ibrahim, 2008, s . 27 -35).
Předpokládá se, ţe 25 -50% seniorů má obavy z upadnutí, ale u obyvatel
domů s pečovatelskou sluţbou to můţe být aţ 50 -65%. (Sharaf, Ibrahim,
2008, s . 27-35).
1.2.2 Úrazy, komplikace
Pád je téměř vţdy příčinou zlomeniny některé části skeletu a to z důvodu
vysoké prevalence osteoporózy (Kaňovský, 2004, s. 85). Na vznik
osteoporózy má velký vliv nedostatek vitaminu D a kalcia (Krajčík,
Zimmelová, Matlasová, 2007, s . 171 -174). Fraktury jsou ekonomicky
nejnákladnějším a nejzávaţnějším důsledkem, komplikací pádů (Klán,
Topinková, 2003, s . 38). Jsou většinou spravovány v prostředí akutní péče,
a také vedou k stoupajícím nákladům (Kwok et al., 2011, s. 1 55-161).
Nejčastěji bývají zlomeniny horní části kosti stehenní a to krčku femuru
(Topinková, 2005, s . 53 ; Hronovská, 2012, s. 471 ; Reguli, Svobodová,
2011, s. 8; Kalvach et al. , 2008, s. 188; Kaňovský, 2004, s. 85 ;
Zimmelová, 2005, s. 96). Stejně jako fraktury dolních končetin jsou
z hlediska sebeobsluhy invalidizující i fraktury kostí horních končetin
(Kaňovský, 2004, s. 85). Další fraktury jsou Collesova fraktura předloktí ,
kompresivní zlomenina obratlů (Hronovská, 2012, s. 471 ; Kalvach et al .,
2008, s. 188), fraktury báze lební, fraktury ţeber, pánve (Hronovská,
21
2012, s. 471). Po zlomenině, následuje upoutání na l ůţko. To můţe být
u seniorů příčinou řady komplikací, kdy některé mohou být i fatální
(Kaňovský, 2004, s. 85). Vedle zlomenin jsou zde ještě další důsledky
po pádu a to kontuze mozku, rozsáhlé mozkové krvácení aţ úmrtí
(Hronovská, 2012, s . 471), subdurální hematom (Kalvach et al., 2008, s.
188, Klán, Topinková, 2003, s. 38), poranění měkkých tkání (Kalvach et
al. , 2008, s. 188; Hronovská, 2012, s . 471 ; Kwok et al., 2011, s. 155-161),
popáleniny či opařeniny - pád na tepelný zdroj, polití vroucí vodou
(Kalvach et al., 2008, s. 188). Následující důsledky pádu zahrnují
postiţení mobility, závislost , sociální izolaci, psychické problémy, vče tně
strachu z pádu, osamělosti (Kenny, Ortuno, Cogan, 2009, s. 84-87),
posttraumatické úzkosti a deprese při opakovaných pádech (Hronovská,
2012, s. 471; Kenny, Ortuno, Cogan, 2009, s . 84-87).
Osoby, které ţijí osaměle, jsou po pádu nalézány leţící bez pomoci
na zemi (Topinková, 2005, s . 53). Nemohou vstát , hrozí jim podchlazení
(Kalvach et al ., 2008, s. 188, (Topinková, 2 005, s. 53), následně
pneumonie, rhabdomyolýza, kdy je nutná hospitalizace a často je potřebná
trvalá ústavní péče (Topinková, 2005, s . 53). Vyšší riziko umístění do
pečovatelského ústavu bývá spojeno i s komplikacemi při zotavování se
z následku pádů, kdy po pádu je osoba omezena hybností, dále je zhoršený
funkční stav (Rao, 2005, s. 46). S omezenou funkcí, mortalitou,
morbiditou a předčasného umístění do ústavů nebo léčeben dlouhodobě
nemocných jsou spojeny pády i v článku Bartoše (Bartoš, 2009, s. 429).
Čím vyšší morbidita a nesoběstačnost, tím vyšší spotřeba zdravotnických
sluţeb a to i ústavní péče a dále delší ošetřovací doba (Klán, Topinková,
2003, s. 38) spojená s vysokými ekonomickými náklady (Kalvach et al. ,
2008, s. 178). Nejčastější příčinou smr telných úrazů u starších osob jsou
tedy pády (Reguli, Svobodová, 2011, s. 8 ; Bartoš, 2009, s . 429). Zabírají
čtvrté místo jako příčina smrti u starších osob (Topinková, 2005, s. 53).
Krajčík posunuje pády ze čtvrté pozice na šestou (Krajčík, 2008 a, s . 78).
Klán a Topinková dodávají, ţe u osob nad 65 let se mortalita kaţdou
22
dekádu zdvojnásobuje (Klán, Topinková, 2003, s . 38). V České republice
u osob ve věku 65 let a víc pády představují asi 60% úrazů končí cích smrtí
(Kalvach et al. , 2008, s . 178). Mortal ita můţe být časná (souvislost
s úrazem) anebo pozdní (důsledek chronické polymorbidity) (Klán,
Topinková, 2003, s. 38). V příznivých situacích můţe následující ţivot
ovlivnit strach z pádů a úzkostný syndrom (Bartoš, 2009, s. 429).
Přibliţně 40 -60% pádů vede ke zranění (Kenny, Ortuno, Cogan, 200 9, s.
84-87). V následujících studiích jsou různá rozpětí čísel, kdy byly např.
jako nezávaţnější důsledky pádu uvedeny fraktury: více neţ 85% jich
vznikne při pádu, 10% fraktur je nejzávaţnějších a současně
nejnákladnějších. Častěji jsou postiţené ţeny, kvůli osteoporóze (Klán,
Topinková, 2003, s . 38). Topinková uvádí, ţe 3 -7% osob utrpí v důsledku
pádu frakturu (Topinková, 2005, s. 53). Krajčík uvádí 5% zlomenin, které
vzniknou při pádech (Krajčík, 2008 a, s . 78). S předchozím výsledkem 5%
se shoduje i Kenny, Ortuno a Cogan (Kenny, Ortuno, Cogan, 2009 , s. 84-
87). Frakturou krčku kosti stehenní utrpí 20 -30% starších osob. K těmto
procentům přidává Rao ještě úrazy hlavy (Rao, 2005, s. 46). Zlomeniny
kyčle v důsledku pádu má 1% starších lidí (Kenny, Ortuno, Cogan, 2009,
s. 84-87). Méně jak 1% uvádí zlomeninu krčku Krajčík (Krajčík, 2008a, s.
78). K poranění měkkých tkání dojde u 10% pacientů (Klán, Topinková,
2003, s. 38). Asi u 3-5% jsou poraněné měkké tkáně , které potřebují
ošetření (Krajčík, 2008a, s. 78). S odřeninami a modřinami je přibliţně
postiţeno 30 -50% pádů (Krajčík, 2008a , s. 78). Obdobné číslo 30 -50% se
připisuje drobným úrazům (Kenny, Ortuno, Cogan, 2009, s. 84-87). Dle
finské longitudinální studie seniorů ve věku 75 -80 let , sledovaných po
dobu 10 let, byl výskyt poranění vzniklých pádem v přepočtu na 1000
,,člověkolet“ 188 pro ţeny a 78 pro muţe, kdy ve 32% šlo o úrazy hlavy,
ve 27% o úrazy paţe a v 19% o úrazy kyčle (Kalvach et al., 2008, s. 178 ).
Výskyt závaţných poranění po pádu je u 5% (Krajčík, 2008 a, s. 78).
K tomu výsledku se přiklání i další autoři a dodávají k tomuto číslu -
s vyjímkou zlomenin (Kenny, Ortuno, Cogan, 2009, s. 84-87). U 15-20%
23
starých osob, kde dojde k poranění, je třeba ošetřit ve zdravotnickém
zařízení (Topinková, 2005, s. 53). Pro následky pádu je ošetřeno přibliţně
3,1% obyvatelů domova pro seniory v průběhu roku (Krajčík, 2008a, s.
78) . Hospitalizovaných osob v důsledku pádu je 5% (Klán, Topinková,
2003, s. 38; Bartoš, 2009, s . 429). Krajčík zmiňuje, ţe hospitalizováno
muselo být 13% pacientů ve věku 60 -64 roků a 39% pacientů ve věku 75
a více roků, kteří byli ošetřeni na centrálním příjmu pro pád (Krajčík,
2008a, s. 78). Není to pří jemné, ale musí se zmínit i úmrtnost, kdy
přibliţně 75% úmrtí následkem pádu připadá na 14% populace nad 65 let
ve Spojených státech (Bartoš, 2009, s. 429).
1.3 Příčiny
Na pádech se podílí přímo i nepřímo souhra sloţitých faktorů prostředí
(Rao, 2005, s. 46). Reguli a Svobodová zmiňují, ţe pády jsou vţdy
způsobeny interakcí vnitřních a vnějších faktorů (Reguli, Svobodová,
2011, s. 6-7). Etiologie a patogeneze pádů ve stáří jsou multikauzální.
Jejich hlavním mechanismem je sníţená schopnost rychlé posturální
přizpůsobivosti na měnící se a ztíţené podmínky chůze (Kalvach et al .,
2008, s. 179).
1.3.1 Vnější příčiny
Pády mechanické, tj . pády v důsledku vnějších příčin (Klán, Topinková,
2003, s. 39). Důleţité je prostředí bytu (Klán, Topinková, 2003, s. 39).
K vnějším příčinám se tedy řadí špatné vybavení bytu a to konkrétně:
špatné osvětlení - důleţitá intenzita a odraz světla (Bartoš, 2009, s. 429 ;
Hronovská, 2012, s . 471 ; Reguli, Svobodová, 2011, s. 6 -7), nebezpečný
povrch , který můţe být buď kluzký (Kalvach et al., 2008, s. 180-188;
Hronovská, 2012, s . 471) kam patří vana, koupelna, kluzké podlahové
krytiny (Kalvach et al., 2008, s. 180-188; Hronovská, 2012, s. 471 ;
Reguli, Svobodová, 2011, s . 6 -7; Zimmelová, 2005, s. 96 -97), mokrá
24
podlaha (Hronovská, 2012, s. 471), náledí (Kalvach et al ., 2008, s. 180 -
188; Zimmelová, 2005, s . 96 -97), nebo shrnovací- pokrčený koberec,
rohoţky (Kalvach et al. , 2008, s. 180 -188; Bartoš, 2009, s. 429 ;
Hronovská, 2012, s. 471 ; Zimmelová, 2005, s . 96 -97), nevhodná obuv-
vysoké podpatky u ţen jsou větší riziko upadnutí (Bartoš, 2009, s. 429 ;
Hronovská, 2012, s . 471 ; Kalvach et al., 2008, s . 180-188; Reguli,
Svobodová, 2011, s . 6 -7; Zimmelová, 2005, s. 96 -97), pantofle, boty
s otevřenou patou (Hronovská, 2012, s. 471), bariéry- šňůry
elektrospotřebičů, kabely, prahy, schody (Hronovská, 2012, s. 471 ;
Kalvach et al ., 2008, s. 180-188 ), obrubn íky (Kalvach et al ., 2008, s . 180 -
188), tvar nábytku - nízké stolky, malé ţidličky u postelí (Reguli,
Svobodová, 2011, s. 6 -7; Hronovská, 2012, s. 471), situace, kdy nejsou
k dispozici pomůcky pro chůzi (Hronovská, 2012, s . 471), anebo naopak
uţívání kompenzační pomůcky při chůzi (Klán, Topinková, 2003, s. 39),
dále syndrom týrání-opakované pády nejasně vysvětlované (Kalvach et al .,
2008, s. 180-188), chlad- který zhoršuje koordinaci pohybů a má vliv
na svalový tonus + kombinace s náledím=> častější úrazy v zimě (Kalvach
et al ., 2008, s. 180-188) a vůbec počasí celkově (Reguli, Svobodová,
2011, s. 6-7).
Mohou to být i aktivity mimo dům - dopravní úrazy (Klán, Topinková,
2003, s. 39; Kalvach et al., 2008, s. 180-188), pády v dopravních
prostředcích (Kalvach et al., 2008, s. 180-188).
Hlavní příčiny je potřeba hledat v okolí pacienta. Většina studií tvrdí, ţe
jsou zodpovědné za 25-45% pádů (Rao, 2005, s . 46 ). Pády mechanické
tvoří přibliţně 25 -30% ze všech pádů (Klán, Topinková, 2003, s. 38 ).
Za nejrizikovější se povaţuje koupelna, kde dochází aţ k polovině pádů
(Kalvach et al., 2008, s. 180-188).
Ve svém článku Bergland zmiňuje Lorda, který uvádí, ţe ke 44% pádům
dochází na různých místech v domácnosti (36% při chůzi na rovném
povrchu, 6% při pouţití sprchy anebo vany, 9% na schodech a 3% se
25
vztahuje na ţidle nebo ţebřík), zbytek mimo domov (Bergland, 2012, s.
151-164).
1.3.2 Vnitřní příčiny
Pády symptomatické, tj . z vnitřních příčin. Převáţná část pádů vzniká
během chůze následkem zakopnutí anebo podklouznutí (Kr ajčík, 2008a, s.
78).
K pádům můţe docházet v důsledcích somatické choroby- kombinace
polymorbidity, polykauzali ty (Klán, Topinková, 2003, s. 39) ;
neurologická a cerebrovaskulární onemocnění- cévní mozková příhoda
(Klán, Topinková, 2003, s . 39 ; Reguli, Svobodová, 2011, s . 6 -7);
neurodegenerativní onemocnění (Parkinsonova nemoc, multisystémová
atrofie, progresivní supranukleární paralýza, Alzheimerova nemoc, další
kortikální demence), polyneuropatie (autor in Kaňovský, 2004, s . 85) ;
onemocnění pohybového aparátu- osteoartróza, osteoporóza, revmatoidní
artritida (Kalvach et al. , 2008, s. 179 ; Klán, Topinková, 2003, s. 39 ;
Hronovská, 2012, s. 471 ; Reguli , Svobodová, 2011, s. 6 -7); smyslová
onemocnění -poruchy zraku, sluchu, závratě (Klán, Topinková, 2003, s . 39 ;
Hronovská, 2012, s . 471) ; psychiatrická onemocnění - demence, deprese,
delirium; kardiovaskulární onemocnění - ortostatická hypotenze, poruchy
srdečního rytmu (Klán, Topinková, 2003, s. 39 ; Hronovská, 2012, s. 471 ;
Kalvach et al ., 2008, s . 178 -179; Reguli, Svobodová, 2011, s. 6 -7);
metabolické poruchy- anémie, dehydratace, hypoglykémie (Klán,
Topinková, 2003, s. 39 ; Hronovská, 2012, s. 471) ; iatrogenně podmíněné
pády v důsledku neţádoucích účinků léků - uţívání 9 a více léků (Klán,
Topinková, 2003, s. 39); mikční poruchy, poruchy svalstva a skeletu ,
nasazení některých léků- benzodiazepiny, silná diuretika, nitráty, některá
antihypertenziva + vazodilatancia, silná analgetika, sedativa + hypnotika
+ antihistaminika (Hronovská, 2012, s . 471), psychofarmak a, hypnotika,
26
antihistaminika, antihypertenziva (Kalvach et al ., 2008, s. 179 -188);
alkohol (Kalvach et al. , 2008, s. 180-188; Zimmelová, 2005, s . 96 -97).
Významné jsou i poruchy chůze a svalová slabost ( Kalvach et al. , 2008,
s. 178; Rao, 2005, s. 46), nejistota v prostoru, závrať , náhlé ochabnutí
svalů dolních končetin, posturální hypotenze , synkopy (Rao, 2005, s. 46)
a postiţení zraku (Kalvach et al. , 2008, s. 178-188; Rao, 2005, s. 46) kde
se hodnotí vnímání hloubky, ostrost zraku, adaptace na tmu, sní ţený
barvocit , zúţení zorného pole, sníţená schopnost prostorové
představivosti, zvýšená fotosenzitivita (Reguli, Svobodová, 2011, s . 6 -7);
malnutrice (Kalvach et al ., 2008, s. 180 -188; Reguli , Svobodová, 2011, s.
6-7). Změny polohy těţiště mohou být zapří činěné nejen vnějšími
příčinami ale i následkem poruch vnitřních mechanismů, kdy se nedokáţe
zabránit vlivu gravitace na změnu polohy těţiště (Krajčík, 2008 a, s . 78).
Nekontrolovatelnou změnu těţiště mohou zvyšovat poruchy zraku a chůze ,
jelikoţ změnu polohy těţiště si tělo získává pomocí zraku, statoakutiského
aparátu, proprioreceptorů na krku a v dolních končetinách (Krajčík,
2008a, s. 78).
Ze článku Rao je 3628 zaznamenaných pádů a 12 studií, kde je vypočtený
průměr příčin pádů s tarších osob v % . Nehody podmíněné prostředím
v průměru 31%, poruchy chůze a rovnováhy nebo slabost v průměru 17%,
nejistota v prostoru a závrať v průměru 13%, náhlé ochabnutí svalů
dolních končetin v průměru 9%, zmatenost v průměru 5%, posturální
hypotenze v průměru 3%, porucha zraku v průměru 2%,synkopa v průměru
0,3%, další příčiny (artróza, akutní onemocnění, drogy, alkohol, bolest,
epilepsie, a pády z lůţka) v průměru 15%, neznámé v průměru 5% (Rao,
2005, s. 47). Krajčík uvádí, ţe slabost stehenních svalů zvyšuje r iziko
pádu 4,4 krát, poruchy chůze a rovnováhy 2,9 krát, nošení pomůcek 2,5
krát a poruchy zraku 2,5 krát (Krajčík, 2008 a , s. 81). Dále uvádí, ţe
ortostatická hypotenze a její výskyt je u 18% starších lidí . V domovech
pro seniory se vyskytuje častěji (Krajčík, 2008a, s . 79).
27
1.4 Rizikové faktory
Rizikové faktory jsou definovány jako , ,faktory prostředí a fyziologické,
psychogenní, genetické nebo chemické prvky, které zvyšují zranitelnost
jedince, rodiny, skupiny nebo komunity vůči zdraví škodlivé události“
(Kudlová, 2013, s. 538). Rizikové faktory pádů souvisí se změnami
postiţeného a s prostředím, ve kterém se pohybuje (Bartoš, 2009, s. 429).
Riziko pádů je dle Ošetřovatelských diagnóz 2012 -2014 definované jako
,,zvýšená náchylnost k pádům, které mohou způsobit fyzickou újmu“
(Kudlová, 2013, s . 446). Nachází se ovšem i jako samostatná diagnóza a to
v Doméně 11: Bezpečnost/ochrana, Třídě 2: Fyzické poškození (Kudlová,
2013, s. 446). Riziko pádu se zvyšuje s počtem rizikových faktorů
specifických pro jednotlivce (Erkal, 2010, s. 1052).
1.4.1 Vnitřní rizikové faktory
Rizikovými faktory pro pád jsou: vychýlené těžiště (hyperkyfóza hrudní
páteře, zohýbání se), nebo jeho zvýšení (vstávání, nošení břemen), či
zmenšení podstavy (stání na jedné noze, kratší kroky) (Krajčík, 2 008a, s.
78), poruchy rovnováhy (Bartoš, 2009, s . 429 ; Krajčík, 2008a, s . 81-82;
Kudlová, 2013, s. 446 -447; Kenny, Ortuno, Cogan, 2009, s . 84-87; Larson,
Bergmann, 2008, s. 148-154), porucha chůze (Kenny, Ortuno, Cogan,
2009, s. 84-87; Kudlová, 2013, s. 446-447; Larson, Bergmann, 2008, s.
148-154), sníţení rozsahu pohybu (Larson, Bergmann, 2008, s. 148 -154),
mdloby při nataţení nebo otočení krku (Kudlová, 2013, s. 446 -447),
ortostatická hypotenze (Topinková, 2005, s . 54 ; Krajčík, 2008a, s. 79;
Kudlová, 2013, s. 446-447; Larson, Bergmann, 2008, s. 148 -154), svalová
slabost (Kenny, Ortuno, Cogan, 2009, s. 84-87), slabost dolních končetin
(Rao, 2005, s . 46; Bartoš, 2009, s. 429 ; Kudlová, 2013, s. 446 -447),
slabost stehenních svalů (Krajčík, 2008a, s. 81-82) , sníţení rozsahu
v kolenou a kyčlích (Bergland, 2012, s . 151-164), poruchy zraku (Rao,
28
2005, s. 46; Krajčík, 2008a, s . 79; Kudlová, 2013, s . 446 -447; Kenny,
Ortuno, Cogan, 2009, s . 84-87; Larson, Bergmann, 2008, s. 148 -154),
zhoršený sluch (Kudlová, 2013, s. 446-447; Erkal, 2010, s . 1052),
Parkinsonský syndrom (Krajčík, 2008a, s . 79; Larson, Bergmann, 2008, s.
148-154), renální insuficience (Krajčík, 2008a, s. 79), demence (Krajčík,
2008a, s. 79; Kenny, Ortuno, Cogan, 2009, s . 84-87), akutní onemocnění,
chronické onemocnění dodává Erkal (Kudlová, 2013, s. 446 -447; Erkal,
2010, s . 1052), artritida (Kudlová, 2013, s. 446 -447; Larson, Bergmann,
2008, s . 148-154), anémie, průjem, zhoršená fyzická pohyblivost,
inkontinence, pooperační stav, změny krevního cukru, nespavost,
nutkání na močení (Kudlová, 2013, s. 446 -447), artróza , neschopnost
zvládnout běţné denní aktivity , deprese , poruchy myšlení (Rao, 2005, s.
46), zhoršený mentální stav (Kudlová, 2013, s . 446 -447; Larson,
Bergmann, 2008, s. 148-154), poruchy srdečního rytmu (Topinková, 2005,
s. 54; Krajčík, 2008a, s. 79), bolest (Bergland, 2012, s . 151-164; Larson,
Bergmann, 2008, s. 148-154), uţívání čtyř a více léků (Rao, 2005, s. 47;
Topinková, 2005, s. 54 ; Bartoš, 2009, s. 429 ; Krajčík, 2008a, s . 81-82;
Larson, Bergmann, 2008, s. 148-154)- kdy rizikové léky pro pád jsou
psychofarmaka (Topinková, 2005, s . 54 ; Rao, 2005, s. 47; Klán,
Topinková, 2003, s. 38), diuretika (Topinková, 2005, s. 54 ; Rao, 2005, s .
47; Kudlová, 2013, s. 446 -447), léky při srdečních onemocněních, dioxin
(Topinková, 2005, s. 54 ; Rao, 2005, s. 47), antiepileptika (Rao, 2005, s .
47), centrálně působící antihypertenziva (Topinková, 2005, s . 54 ;
Kudlová, 2013, s . 446 -447), antiarytmika, antihistaminika, vazodilatancia
a bicyklická antidepresiva (Topinková, 2005, s. 54), opioidy (Klán,
Topinková, 2003, s. 38 ; Kudlová, 2013, s . 446 -447), inhibitory ACE, léky
proti úzkosti, hypnotika (Kudlová, 2013, s. 446 -447), sedativa (Larson,
Bergmann, 2008, s. 148-154), ale i nesprávné uţívání léků vede k riziku
(Bartoš, 2009, s. 429). Klán a Topinková dodávají, ţe rizikovým faktorem
je uţívání 9 a více léků, coţ nazývá polypragmazie (Klán, Topinková,
2003, s. 38). Ziere oponuje tím, ţe označuje za rizikové - uţívání 4 a více
29
léků a dává tomu název polyfarmacie (Ziere et al., 2005, s. 218 -223).
Kromě léků je rizikem i alkoholismus (Krajčík, 2008a, s . 80; Kudlová,
2013, s. 446-447).
Nemalou roli hraje také věk nad 65 let a více (Kudlová, 2013, s. 446 -447),
Rao uvádí věk nad 80 let (Rao, 2005, s. 46) a Erkal zmiňuje věk víc jak 75
let (Erkal, 2010, s . 1052), psychická kondice - strach z pádu (Reguli,
Svobodová, 2011, s. 7).
1.4.2 Vnější rizikové faktory
Jako rizikové faktory jsou zde uvedeny: osamělý ţivot (Kudlová, 2013, s.
446-447; Erkal, 2010, s . 1052), pády v anamnéze, protéza dolní končetiny
(Kudlová, 2013, s. 446 -447), pouţívání pomůcek při chůzi (Rao, 2005, s .
46; Kudlová, 2013, s . 446 -447), pouţívání vozíku (Kudlová, 2013, s. 446 -
447). Nejvíce rizikové oblasti v bytě byly schodiště, koupelna, toaleta,
podlahy, osvětlení, postel a ţidle (Klán, Topinková, 2003, s. 41),
neuspořádané prostředí, absence protiskluzového materiálu ve vaně,
absence protiskluzového materiálu ve sprše, zábrany, neznámý pokoj,
venkovní podmínky (např. mokrá podlaha, led) (Kudlová, 2013, s. 446 -
447), volné rohoţky (Kudlová, 2013, s. 446 -447; Kenny, Ortuno, Cogan,
2009, s. 84-87), slabě osvětlený pokoj (Kudlová, 2013, s. 446 -447; Erkal,
2010, s . 1052-1053; Kenny, Ortuno, Cogan, 2009, s . 84-87), nedostatečné
větrání, kluzké podlahy, absence zábradlí na schodištích, nedostatek
madel, schody, špatně umístěná madla, schodiště v různých výškách,
rozbité schody (Erkal, 2010, s. 1052 -1053).
Z dohledaných studií a výzkumů: Riziko pádů se zvyšuje s počtem
rizikových faktorů (z 10 resp. 27%) při jednom faktoru, na 59 -78% při
čtyřech a více faktorech (Krajčík, 2008a , s. 81). Podobné výsledky udává
kohortova studie v rámci ročního sledování, kdy se rozmezí pohybovalo
od 8% u osob bez jakýchkoliv rizikových faktorů do 78% u osob se čtyřmi
a více rizikovými faktory (Rao, 2005, s . 47). Jedním z rizikových faktorů
30
je slabost dolních končetin, která se zvyšuje čt yřnásobně (Rao, 2005, s.
46), dalším faktorem jsou opakované pády - pozitivní anamnéza pádů
zvyšuje riziko pádu 1,7x -2,4x (Krajčík, 2008a , s . 80). I léky hrají roli -
téměř 72 % (kdy n= 4983) uţívalo aspoň 1 lék, a 20,3% (n=1407) uţívalo
4 a více léků (Ziere et al., 2005, s . 218-223). Klán a Topinková uvádějí
rizikové symptomy ve svém výzkumu u 430 klientů ve věku nad 65 let:
nestabilní chůze u 88% klientů, závratě u 62% klientů, pouţívání
kompenzační pomůcky při chůzi u 90% klientů (Klán, Topinková, 2003, s .
42). V projektu Zimmelové závratě přiznalo 43% (Zimmelová, 2008, s .
161-166).
Další výzkum zahrnoval 2439 starších dospělých osob s průměrným věkem
76,3 (+- 7,4) ţijících v sedmi různých komunitách v Japonsku. Mezi těmi,
kdo se účastnil výzkumu , 29 % upadlo a 1,5% utrpělo zlomeninu spojenou
s pádem během minulého roku. U osob, které během posledních 12 měsíců
zakoply, je riziko pádu 3,8krát vyšší . Míra pádu je také dvakrát vyšší
u těch jedinců, kteří fyzicky ochabli . Dále míra pravděpodobnosti
budoucích pádů byla 5,8 krát vyšší u těch, kteří uvedli historii pádu
(Toba, 2008, s . 26-28).
1.5 Prevence, intervence, aktivity
Prevence pádu je i součástí Nursing Interventions Classification (NIC)
pod číslem 6490 a názvem Fall Prevention. Obsahuje různé aktivity p ro
prevenci pádu (Bulechek, Butcher, Dochterman, 2008, s . 342 -344). Ovšem
existují i Gudelines a to American Geriatrics Society, British Geriatrics
Society, které doporučují jak předcházet pádům (American Geriatrics
Society, British Geriatrics Society, 2011, s. 148-157).
Prvním krokem účinných preventivních intervencí je zjištění nemocných
s vysokým rizikem pádu a diagnóza příčiny u pacientů s pádem
v anamnéze (Topinková, 2005, s. 54). Následuje snaha co nejvíce sníţit
riziko pádu, ale zároveň neomezit mobi litu a soběstačnost pacienta
31
(Topinková, 2005, s . 55). Vhodná intervence riziko opakujících se pádů
významně omezuje (Klán, Topinková, 2003, s. 40). Primární prevence
(intervence, které sniţují riziko vzniku choroby) pádů a poruch mobility:
pravidelná fyzická aktivita, posilování svalstva končetin a udrţení rozsahu
kloubní pohyblivosti (Klán, Topinková, 2003, s. 40). Lékař má spíše
poradenskou a edukační činnost (omezení rizikových aktivit , bezpečnost
bytu apod.). Sekundární a terciální prevence (intervence , které časným
vyhledáním a terapeutickými opatřeními zlepšují prognózu, nebo zabraňují
progresi choroby a vzniku jejích komplikací). Jsou vhodné u populace
vyššího věku, jelikoţ staří l idé většinou nevyhledávají lékaře ani při řadě
léčitelných potíţí (Klán, Topinková, 2003, s. 41).
Programy pro prevenci by se měly aplikovat individualizovaně (ne plošně)
a to na základě komplexního geriatrického vyšetření daného pacienta
(Kalvach et al., 2008, s. 189). Jelikoţ populace seniorů narůstá, stává se
u nich prevence úrazů aktuálním problémem (Zimmelová, 2008, s . 161).
Prevence, aktivity, intervence
identifikovat : kognitivní nebo fyzické deficity pacienta, prostředí (kluzké
podlahy, otevřené schodiště), chování a faktory, které mohou zvýšit riziko
pádu (Bulechek, Butcher, Dochterman, 2008, s. 342-344), zhodnotit riziko
pádu s pacientem a jeho rodinou, multifaktoriální posouzení pádu a rizik
(Bulechek, Butcher, Dochterman , 2008, s. 342-344; American Geriatrics
Society, British Geriatrics Society, 201 1, s . 148-157), zhodnotit domácí
prostředí osoby a navrhnout intervence, které by měly zahrnovat opatření
ke zmírnění zjištěných rizik v domácnosti a intervence na podporu
bezpečných kaţdodenních činností (American Geriatrics Society, Brit ish
Geriatrics Society, 2011, s. 148-157; Rao, 2005, s. 50),
chůze: zeptat se pacienta na jeho vnímání rovnováhy, n avrhnout změny
v chůzi pacienta a trénovat v přizpůsobení se doporučených úprav chůze,
monitorovat chůzi, rovnováhu, úroveň únavy při chůzi, pomáhat
32
nestabilnímu jedinci s chůzí (Bulechek, Butcher, Dochterman, 2008, s.
342-344), Krajčík zmiňuje rehabilitaci chůze, posilování stehenních svalů
a nácvik rovnováhy (Krajčík, 2008 a , s . 82), dále by osoby se zvýšeným
rizikem pádu neměly být během chůze oslovované ; neměly by se během
chůze zabývat j inými činnostmi (povídat apod.) a nenosit břemena ; měly
by se vyhnout činnostem spojeným se zmenšením podstavy a s vychýlením
těţiště (Krajčík, 2008b, s. 131),
pomůcky k chůzi : poskytnout pomůcky k chůzi (vycházková hůl,
francouzské hole, chodítko) ke stabilnímu kroku ( Bulechek, Butcher,
Dochterman, 2008, s . 342-344; Hronovská, 2012, s. 471 ; Klán, Topinková,
2003, s. 41; Krajčík, 2008b, s. 131; Kalvach et al. , 2008, s. 189;
Zimmelová, 2005, s. 96 -97), povzbuzovat pacienta k pouţívání hole nebo
chodítka, poučit pacienta o uţívání hole nebo chodítka, udrţovat
kompenzační pomůcky v dobrém stavu, zablokovat kola vozíku či postele
při přemisťování pacienta, poučit pacienta o poţádání o pomoc s pohybem
(Bulechek, Butcher, Dochterman , 2008, s. 342-344), člověk s nejistou
chůzí by se neměl stydět pouţívat vycházkovou hůl (Bartoš, 2009, s. 429),
schopnost přemístění : sledovat schopnost přemístit se z postele na ţidli
a naopak, pouţívat správnou techniku při přemístění pacienta z vozíku,
postele, wc atd. (Bulechek, Butcher, Dochterman, 2008, s. 342-344),
důleţitá je u pacientů s obtíţemi při přesunech správná výška lůţka
a stabilní pevná ţidle s opěrkami na ruce (Klán, Topinková, 2003, s. 41),
lůžko: zajistit matraci s pevnými okraji pro snadné přemístění, pouţít
boční postranice patřičné výšky pro zabránění pádu z postele, umístit
mechanické lůţko do nejniţší polohy, případně pouţít matraci částečně
naplněnou vodou v posteli (Bulechek, Butcher, Dochterman, 2008, s. 342-
344) , správná výška lůţka pro dobrý přesun ( Klán, Topinková, 2003, s .
41),
signalizace: zajistit závislému pacientovi prostředky, které přivolají
někoho, kdyţ pečovatel není pří tomen (Bulechek, Butcher, Dochterman,
2008, s. 342-344; Hronovská, 2012, s . 471), anebo kdyţ osoba potřebuje
33
pomoc v případě akutního ohroţení (Klán, Topinková, 2003, s. 41), nebo
pouţití systému tzv. tísňové péče nouzové signalizace (Kalvach et al .,
2008, s. 189; Zimmelová, 2005, s. 96 -9) , umístit předměty na snadný
dosah pacienta; pouţívat alarm, který upozorní pečovatele, ţe se jedinec
dostal ven z postele (Bulechek, Butcher, Dochterman, 2008, s . 342-344),
hygiena : pokud je třeba, pomáhat s hygienou v častých , pravidelných
intervalech (Bulechek, Butcher, Dochterman, 2008, s. 342-344),
vybavení domácnosti: bezbariérová úprava prostředí (Kalvach et al ., 2008,
s. 188; Zimmelová, 2005, s . 96 -97), bezpečný domov a jeho úprava
(American Geriatrics Society, British Geriatrics Society, 201 1, s. 148-157;
Rao, 2005, s. 51; Klán, Topinková, 2003, s. 41 ; Kalvach et al. , 2008, s.
189) a to: obývací pokoj, kuchyně, loţnice – ujistit se, ţe vodiče a šňůry,
kabely, hračky jsou z cesty (Kwok et al. , 2011, s. 155-161; Rao, 2005, s .
51; Krajčík, 2008b, s. 131; Kalvach et al ., 2008, s. 189); uspořádat
nábytek tak, ţe je moţné se pohybovat snadno a bezpečně (Kwok et al .,
2011, s. 155-161; Rao, 2005, s . 51), odstranit koberce a koberečky, které
se nacházejí na pěší cestě nebo je pečlivě zafixovat (Kwok et al. , 2011, s .
155-161; Rao, 2005, s. 51; Hronovská, 2012, s. 471 ; Klán, Topinková,
2003, s. 41; Krajčík, 2008b, s. 131; Kalvach et al. , 2008, s. 189), nebo
pořídit celoplošné koberce (Kalvach et al. , 2008, s . 187), ujistit se, ţe
předměty jsou snadno přístupné - na dosah; okamţitě vyčistit všechny
rozlité skvrny; umístit vypínač světel na dosah postele ; umístit noční
světla mezi koupelnu a postel ; předtím, neţ osoba vstane z postele, měla
by chvíli sedět, aby se zabránilo závratím (Kwok et al ., 2011, s. 155-161),
odstranit prahy (Krajčík, 2008b, s. 131; Kalvach et al., 2008, s . 189), nebo
označit dveřní prahy a hrany předmětů, odebrat nízko poloţený nábytek,
který představuje riziko zakopnutí ; zajistit neklouzavé stolice; zajistit
ţidli správné výšky s opěradly a madly pro snadný přenos ; zajist it
skladovací prostory, které jsou v dosahu (Bulechek, Butcher, Dochterman,
2008, s. 342-344); zajistit těţký, pevný a stabilní nábytek , který bude
neklouzavý, pokud se pouţívá pro podporu (Bulechek, Butcher,
34
Dochterman, 2008, s .342-344; Krajčík, 2008b, s. 131); poličky ve skříních
by neměly být příliš vysoko ani nízko (Krajčík, 2008 b, s. 131), zajistit
neklouzavé podlahové plochy s nemoţností zakopnutí (Bulechek, Butcher,
Dochterman, 2008, s. 342-344; Krajčík, 2008b, s. 131; Kalvach et al .,
2008, s. 189 ; Zimmelová, 2005, s. 96 -97), zajistit dostatečné osvětlení pro
zvýšení viditelnosti, které neoslňuje, ale dobře osvětluje celý prostor
(Bulechek, Butcher, Dochterman , 2008, s. 342-344; Rao, 2005, s. 50;
Klán, Topinková, 2003, s. 41 ; Krajčík , 2008a, s . 82; Krajčík, 2008b, s.
131), do koupelny- instalace madel u toalety, ve sprše, vaně (Kwok et al . ,
2011, s. 155-161; Rao, 2005, s . 51; Hronovská, 2012, s . 471 ; Klán,
Topinková, 2003, s . 41 ; Krajčík, 2008b, s. 131; Kalvach et al. , 2008, s .
189; Zimmelová, 2005, s. 96 -97); při sprchování pouţít ţidli na
sprchování a přenosnou sprchu (Kwok et al ., 2011, s . 1 55-161), do vany
vanové sedátko (Klán, Topinková, 2003, s. 41), umístit neklouzavé rohoţe
v oblasti sprchy (Kwok et al ., 2011, s. 155-161; Bulechek, Butcher,
Dochterman, 2008, s . 342-344; Klán, Topinková, 2003, s. 41 ; Kalvach et
al. , 2008, s. 187), zvýšené záchodové sedátko ( Bulechek, Butcher,
Dochterman, 2008, s . 342-344; Rao, 2005, s. 51; Klán, Topinková, 2003,
s. 41), dveře v koupelně a na WC by se měly otevírat směrem ven, aby
bylo moţné osobu vyprosti t (Krajčík, 2008 b, s. 131), schodiště - by
nemělo být vyšší jak 18cm (Krajčík, 2008 b , s . 131), důleţité je mít
schodiště bez nepořádku, instalovat zábradlí na schodiště na jedné nebo
obou s tranách, pokud je to moţné (Kwok et al., 2011, s. 1 55-161;
Bulechek, Butcher, Dochterman, 2008, s. 342-344; Rao, 2005, s. 51;
Hronovská, 2012, s. 471 ; Klán, Topinková, 2003, s. 4 ; Krajčík, 2008b, s.
131; Kalvach et al. , 2008, s. 189; Zimmelová, 2005, s. 96 -97), dobře
osvětlené s vypínači nahoře i dole (Klán, Topinková, 2003, s . 4), první
a poslední schod je vhodné barevně označit, zvýraznit (Klán, Topinková,
2003, s. 4; Krajčík, 2008b, s. 131), umístit branku u otevřených dveří
vedoucí ke schodišti (Bulechek, Butcher, Dochterman, 2008, s . 342-344),
35
sebepéče- obecně má být obuv vhodná, pohodlná, neklouzavá podráţka
(Klán, Topinková, 2003, s . 41 ; Krajčík, 2008b, s. 131; Kalvach et al.,
2008, s. 187) ne příl iš hrubá ani ne měkká (Krajčík, 2008 b, s. 131), pokud
se nosí boty doma, pouţívat boty s gumovou podráţkou, protiskluzové
(Bulechek, Butcher, Dochterman, 2008, s . 342-344; Kwok et al. , 2011, s.
155-161; Hronovská, 2012, s . 471) ; ovšem nosit i boty s nízkou výškou
podpatku a vysokou povrchovou kontaktní plochou, která můţe redukovat
riziko pádů (American Geriatrics Society, British Geriatrics Society,
2011, s. 148-157; Krajčík, 2008b, s. 131; Kalvach et al. , 2008, s . 187),
noha musí být v botě dobře fixovaná (Krajčík, 2008b, s. 131; Kalvach et
al. , 2008, s. 187), dále se ujist it , ţe je pouţívána pomoc při chůzi dle
potřeby; ujisti se, ţe osoba chodí na pravidelné lékařské a oční prohlídky
(Kwok et al. , 2011, s. 155-161), poučit pacienta, aby nosil dioptrické
brýle podle potřeby, kdyţ jde z postele (Bulechek, Butcher, Dochterman,
2008, s. 342-344), anebo doporučit multifokální čočky při chůzi, zvláště
na schodech (American Geriatrics Society, British Geriatrics Society,
2011, s. 148-157), doporučit také chrániče krčku kosti stehenní, chrániče
kyčlí - hip protectors (Kalvach et al ., 2008, s. 189 ; Rao, 2005, s. 50) -
jsou plastové ,,ští ty“ nebo pěnové vloţky umístěné v kapsách speciálního
spodního prádla ; ovšem tyto pomůcky nesniţují riziko pádů, ale mají
omezit závaţnost jejich následků (Rao, 2005, s. 50), pop řípadě vyuţít
i helmu (Kalvach et al. , 2008, s. 190).
rodina: vzdělávat členy rodiny o rizikových faktorech , které přispívají
k pádům a jak mohou sníţit tato rizika, navrhnout domácí úpravy pro
zvýšení bezpečnosti, poučit rodinu o významu zábradlí v koupelně ,
u schodů ; pomoc rodině v identifikaci nebezpečí v domácnosti a jej ich
úpravy, navrhnout bezpečnou obuv (Bulechek, Butcher, Dochterman,
2008, s. 342-344); pro pacienty, kteří jsou v domácím léčení, doporučit
rodině, aby zajisti li pečovatelskou sluţbu, dovoz obědů ; dbát na
dostatečnou hydrataci ; pacienti, kteří jsou v dobrém stabilizovaném stavu
doporučit vhodnost denních stacionářů (Hronovská, 2012, s . 471),
36
aktivity osob : poučit pacienta, aby se vyhnul ledu a dalším kluzkým
venkovním plochám, rozvíjet bezpečnou účast pacientů na volnočasových
aktivitách, zavést pravidelný cvičební program, který zahrnuje chůzi
(Bulechek, Butcher, Dochterman, 2008, s. 342-344), cvičení, zejména
rovnováhy, síly a nácvik chůze, silový trénink (American Geriatrics
Society, British Geriatrics Society, 201 1, s. 148-157; Rao, 2005, s. 50;
Reguli, Svobodová, 2011, s. 8).), flexibil ita a vytrvalostní trénink by měly
být také nabídnuty, ale ne jako jediné sloţky programu ; jako cvičení se
doporučuje TaiChi nebo fyzikální terapie (American Geriatrics Society,
British Geriatrics Society, 2011, s . 148-157; Kalvach et al., 2008, s. 189-
190); cvičení můţe být skupinové (American Geriatrics Society, Brit ish
Geriatrics Society, 2011, s . 148-157; Rao, 2005, s. 50) nebo individuální ;
důleţité je také brát v úvahu fyzické moţnosti a zdravotní stav (American
Geriatrics Society, British Geriatrics Society, 2011 , s. 148-157),
pro personál : rozmístit označení, které upozorňuje personál , ţe pacient má
vysoké riziko pádu, spolupracovat s ji nými zdravotnickými členy týmu ,
aby se minimalizovaly neţádoucí účinky léků, které přispívají k pádu
(ortostatická hypotenze, nestabilní chůze) (Bulechek, Butcher,
Dochterman, 2008, s. 342-344), hodnocení rizik pádů by měl provádět
kvalifikovaný personál (American Geriatrics Society, British Geriatrics
Society, 2011, s . 148-157),
léky: minimalizace léků, hlavně psychoaktivních (včetně sedativních
hypnotik, anxiolytik, antidepresiv) a antipsychotik (včetně nových
antidepresiv a antipsychotik) ; měl by být sledován celkový počet léků
nebo dávkování jednotlivých léků, léky by měly být přezkoumány,
minimalizovány, zrušeny, nebo vysazovány všechny postradatelné sloţky
(American Geriatrics Society, British Geriatrics Society, 201 1, s. 148-157;
Rao, 2005, s . 47), Hronovská dodává další skupiny léků a to neuroleptika,
antiarytmika, ototoxické léky, aminoglikosidová antibiotika, některá
analgetika (Hronovská, 2012, s . 471), důleţitost hraje braní léků tak, jak
37
je předepsáno ; mít na paměti vedlejší účinky léků, které jsou pouţívány
(Kwok et al., 2011, s . 155-161),
zdravotní stav : řídit ortostatickou hypotenzi (American Geriatrics Society,
British Geriatrics Society, 2011, s . 148-157; Rao, 2005, s. 50-51), řešit
problémy s nohami a obuví (American Geriatrics Society, British
Geriatrics Society, 2011, s. 148-157)
obecná informovanost : vzdělávací a informační programy by měly být
povaţovány za součást multifaktoriální intervence u seniorů ţijících
v komunitě; multifaktoriální / vícesloţkové intervence by měly obsahovat
sloţku zabývající se specifickými otázkami intervencí - měly by být
poskytovány na míru kognitivních funkcí jedince a v jazyce, kterému
porozumí (American Geriatrics Society, British Geriatrics Society, 201 1,
s. 148-157), i v pečovatelských ústavech jsou důleţité vzdělávací
programy pro všechny klienty daného zařízení a semináře, kdy cílem je
řešení problémů souvisejících s pády (Rao, 2005, s. 50), Rao dodává, ţe
edukační činnost je třeba zaměřit na prevenci úrazů jak dopravních, tak
v domácnosti (Topinková, 2005, s . 55) . Důleţitá je i informovanost lékaře
při opakovaných pádech, který zajistí potřebná vyšetření (Bartoš, 2009, s.
429).
vitaminy: podání vitaminu D s nebo bez vápníku (Rao, 2005, s. 50) ; pro
starší osoby s prokázaným deficitem vitamin u D, by měly být poskytovány
doplňky s vitaminem D (American Geriatrics Society, Brit ish Ge riatrics
Society, 2011, s. 148-157; Krajčík, Zimmelová, Matlasová, 2007, s. 171 -
174); je prokázáno, ţe tento vitamin má vliv na činnost svalů (Krajčík,
2008a, s . 79), důleţitá je i prevence a léčba osteoporózy (Kalvach et al. ,
2008, s. 190; Krajčík, Zimmelová, Matlasová, 2007, s . 171 -174),
po pádu : jestl i se jiţ pád stal, měli by být pacienti poučeni, jak se v této
situaci zachovat. Pokud nemohou vstát, měli by se přesunout pomocí
nezraněných končetin z tvrdé podlahy a měnit polohu ; doporučuje se také,
aby se něčím přikryli . Měli by mít telefon na vhodném, dostupném místě ,
neustále ve své přítomnosti (Krajčík, 2008b, s. 131).
38
V dohledaných článcích je zahrnuta ,,mu ltifaktoriální intervence“. Rao
vysvětluje, co by měla taková multifaktoriální intervence obsahovat:
cvičební programy včetně nácviku chůze a rovnováhy ; poradenství
ergoterapeuta (správného pouţívání pomůcek); hodnocení a úprava
medikace; diagnostika a léčba posturální hypotenze, odstranění nebo
úprava rizikových prvků v pacientově prostředí ; interní a kardiologické
vyšetření, resp. léčba (Rao, 2005, s. 50). U starých lidí musí být
intervence multifaktorová, jelikoţ se většinou zjistí více příčin. Účinnost
nenabývá v ovlivnění jen jednoho faktoru (Krajčík, 2008 a, s. 81).
Studie o bezpečnosti a úpravě domácího prostředí zahrnovala starší
pacienty propuštěné z nemocnice. Hodnotily se úpravy jejich domácího
prostředí pod vedením ergoterapeuta. Ukázalo se, ţe se sníţilo riziko pádů
o 20% ve srovnání se skupinou bez intervence (Rao, 2005, s. 49). Další
studie se zabývala úpravou medikace. Kdy úprava dávek psychofarmak
(benzodiazepin, jiná sedativa, hypnotika, neuroleptika, antidepresiva),
během 14 týdnů zajistila pokles rizika pádů o 66% (Rao, 2005, s. 49).
Ve tříletém projektu bylo zhodnoceno 72 dotazníků u osob nad 65 let.
V roce 2005 byla zmapovaná úrazovost, v roce 2006 se realizovaly
preventivní programy k prevenci úrazů a v roce 2007 byly vyhodnoceny
realizované preventivní programy. Ze získaných dat vyplývá, ţe rok 2005
je před informovaností osob a rok 2007 po informovanosti
osob.(Zimmelová, 2008, s . 161-166). Byly zjištěny tyto výsledky:
opěrné pomůcky : chodítko v roce 2005 a 2007 pouţívalo stejné procento
osob (1%), francouzskou hůl 2005 (48%), 2007 (52%), hůl +
francouzskou hůl 2005 (4%), 2007 (7%), hůl 2005 (6%), 2007 (5%),
invalidní vozík 2005 (1%), 2007 (4%) (Zimmelová, 2008, s . 161 -166).
vybaven í domácnosti : úpravu bytu v roce 2005 mělo 7% (2007 jen 4%
respondentů), ostré rohy nábytku mělo chráněno speciálními nástavci
v roce 2005 pouze 7% respondentů (v roce 2007 12% respondentů) ; v roce
2005 přiznalo bydlení vybavené povrchem jako plovoucí podl aha,
linoleum, lakované parkety celkem 74% respondentů (v roce 2007 71%
39
respondentů). Pouze 6% v roce 2005 pouţívalo obuv s protiskluzovou
podráţkou pro chůzi po plovoucí podlaze či l inoleu (v roce 2007 12%
respondentů). Nebezpečné jsou i volně poloţené b ěhouny a koberečky, kdy
v roce 2005 se z 59% sníţilo uţívání na 54% respondentů (rok 2007).
Pouţití protismykové mříţky je shodné jak v roce 2005, tak v roce 2007
a to 4%, schodiště ve svém domě či bytě pouţívalo v roce 2005 25%
respondentů (v roce 2007 20% respondentů) ; schodiště opatřeno
speciálními protiskluzovými podloţkami v roce 2005 2% respondentů (v
roce 2007 25%), v koupelně: dochází aţ k 50% úrazům v domácnosti,
ve vaně nebo sprchovém koutě mělo protiskluzovou podloţku v roce 2005
27% respondentů (v roce 2007 31% respondentů) ; tuto podloţku před
vanou nebo sprchovým koutem má 27% respondentů a madla 65%
respondentů ; pomoc druhé osoby při koupání, sprchování potřebovalo
v roce 2005 18% respondentů (v roce 2007 22%), přítomnost dozorující
osoby po celou dobu koupání vyţadovalo 4% respondentů ; přítomnost
osoby , ,někdy“ přiznává 10% (Zimmelová, 2008, s. 161 -166).
informovanost: o znalosti pomůcek , které sniţují riziko úrazů (v r. 2005
58% a v roce 2007 64%); subjektivní posouzení dostatku informací (v roce
2005 59% a v roce 2007 65%); jsou upřednostňovány informace z médií
(rozhlas, televize 49%,) nebo preventivní materiály (ve formě letáků 13%)
(Zimmelová, 2008, s . 161 -166).
venku, pomůcky : nástavec na hůl pouţívalo v roce 2005 38% (v roce 2007
7%) a k tomu 1% respondentů omezilo pohyb venku ; samotné omezení
pohybu venku odpovědělo 45% respondentů (v roce 2007 35%) ; speciální
brzdičky na obuv uţívali jen 2 respondenti (Zimmelová, 2008, s. 161 -166).
V rámci tohoto výzkumu (resp. preventivního programu při seminářích
a besedách se seniory) bylo zjištěno, ţe informovanost je dostatečná
o následcích vzniku úrazu a rizicích, ovšem nedochází k aktivnímu
přístupu a aplikaci informací do praxe. Senior tedy nechce měnit například
svou domácnost o některé bezpečnostní pomůcky. Důvodem je sníţená
ochota měnit svůj ţivotní styl a sníţená přizpůsobivost novým
40
podmínkám, ale také samotná neochota seniorů spolupracovat. Dalším
důvodem je také finanční oblast - jelikoţ ekonomická zátěţ na tuto skupinu
vzrůstá, není pro ně zakoupení bezpečnostní pomůcky tolik významnou
a důleţitou investicí (Zimmelová, 2008, s . 165 -166). Zimmelová
doporučuje jako prevenci informovat jiţ předseniorskou věkovou kategorii
(Zimmelová, 2008, s . 166).
Další je prospektivní randomizovaná kon trolovaná studie s následným
vyšetřením po 18 měsících. Účastníci byl i randomizováni do intervenční
a kontrolní skupiny. 230 účastníků 80 let a starší . Intervenční skupina
měla aţ tři preventivní návštěvy v domácnosti včetně posouzení rizik,
domácí radu. Kontrolní skupina nedostávala ţádné preventivní návštěvy
v domácnostech. Výsledkem byl výrazný nárůst v počtu pádů v kontrolní
skupině a významné sníţení v intervenční skupině kontrole na věk,
pohlaví, rodinný stav, úroveň péče, a poškození v kaţdodenních
činnostech (Luck et al. , 2013, s. 697 -702).
41
2 METODIKA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ
2.1 Měřící nástroj
Do této diplomové práce pod názvem ,,Problematika pádů starších osob“,
byl zvolen kvantitativní typ výzkumu v podobě dotazníku. Byl pouţit
anonymní dotazník vlastní konstrukce (příloha č. 1). Dotazník obsahoval
různé typy poloţek a to: polouzavřené otázky, uzavřené otázky
(dichotomické, výčtové otázky, škálovací, polytomické výběrové, filtrační
otázky (které rozdělily osoby na padající a nepadající). Při sestavování
dotazníku se vycházelo z dohledaných článků, výzkumů, studií… Rozdělen
byl do sedmi oblastí . První oblast obsahovala otázky týkající se osobních
dat (otázky 1 -4: věk, pohlaví, sociální si tuace, aktivita). Ve druhé oblastí
následovaly otázky o historii pádu (otázky s čísly 5-8: pád, kde byl pád,
kolikrát byl pád, strach), tato oblast obsahovala i rozhodující otázku, která
rozdělila osoby na padající a nepadající ; osoby, které spadly, odpovídaly
na všechny otázky; osoby, co nespadly, odpovídaly jen na označené
otázky, které byly navíc ještě barevně odlišené - světle zelené listy. Třetí
oblastí byly důsledky pádu (otázka č. 9), kde se zjišťovaly typy úrazů
a následné ošetření po pádech. Do čtvrté oblasti jsou zařazeny příčiny
pádů (otázka č.10), které zahrnují výčet moţností , ze kterých si oslovená
osoba vybrala a následně zaškrtla příčiny, které vedly k pádům. Pátou
oblast představují rizikové faktory pádu (otázka č. 11), které taktéţ
zahrnovaly výčet několika moţností. Osoba si vybrala faktory, které se
pro ni stávají typické v běţném ţivotě. Předposlední, šestou oblastí je
prevence (otázka č. 12). Tato oblast převáţně zahrnovala vybavenost
domácnosti a sebepéči tázaných osob. Jako poslední oblastí jsou
informace (otázka č. 13), které zjišťovaly, jak jsou osoby informované
o pádu, spokojenost s návody a způsob získání informací.
42
Součástí dotazníku hned na začátku je úvod a na další stránce je i návod
na jeho vyplnění.
2.2 Soubor respondentů
Při výběru respondentů byla stanovena kritéria: věk nad 65 let, chodící
lidé a osoby, které se momentálně vyskytovaly mimo zdravotnická
zařízení- konkrétně pacienti u praktických lékařů, klienti domovů pro
seniory a klienti v domech s pečovatelskou sluţbou. Tato zařízení a lékaři
byli vybráni z blízkého okolí bydliště autorky této práce . Lokalitou slouţil
Jihomoravský kraj (okres Znojmo). Kaţdý r espondent byl osloven
prostřednictvím pracovníka(ů) (sestry u praktických lékařů, pracovníků
v domovech pro seniory, pracovníků v domech s pečovatelskou sluţbou).
Respondenti k vyplňování dotazníku dávali ústní souhlas a pracovníci či
zařízení písemný souhlas s realizac í výzkumného šetření. K tomuto šetření
bylo osloveno 240 respondentů.
2.3. Organizace výzkumného šetření
Předvýzkum
Cílem předvýzkumu bylo zjist it pochopitelnost a srozumitelnost
jednotlivých poloţek v dotazníku. Jelikoţ je dotazník vlastní konstrukce,
bylo ţádoucí předvýzkum uskutečnit. Osloveno bylo 15 respondentů.
Nebyly zjištěny ţádné připomínky ke srozumitelnosti p oloţených otázek
ani jiné obtíţe.
Vlastní výzkum
Do výzkumného šetření bylo zařazeno 240 respondentů - z toho 120
respondentů od praktického lékaře a 120 respondentů z domovů pro
seniory a domů s pečovatelskou sluţbou. Kaţdé zařízení či praktický lékař
43
obdrţeli dostatečné mnoţství dotazníků . Pověření pracovníci těchto
zařízení podepsali souhlas s realizací výzkumného šetření (viz . příloha
číslo 2 aţ 10) a následně získávali ústní souhlas od respondentů, kterým
dotazníky rozdávali . Kaţdý pracovník byl př edem seznámen s dotazníkem,
aby totéţ mohl následně vysvětlit respondentům.
Sběr dat
Návratnost dotazníků byla 100%. To si vysvětlujeme tím, ţe o šetření byl
zájem, někteří pracovníci dohlíţeli na návratnost a někteří pomáhali
s vyplňováním. Výzkumné šetření probíhalo od prosince 2013 do února
2014.
2.4 Metody statistického zpracování
Získaná data byla umístěna do tabulky v programu Microsoft Office Excel
2007 . Zpracování statistiky bylo prokonzultováno s Mgr. Jiřím Vévodou,
Ph.D., Mgr. Šárkou Jeţorskou, Ph.D. a Mgr. Petrem Gregorem. Pro
vyhodnocení dat v dotazníku pro popisnou statist iku a dále pro posouzení
závislosti jednotlivých proměnných byl pouţit statistický software R.
Zpracování dat pro vztahovou statistiku bylo pouţito na hladině
významnosti 0,05. Pro popisnou statistiku byly otázky a následné jejich
výsledky z dotazníku spočítány a následně zařazeny (díky výše zmíněnému
softwaru R) do jednotlivých tabulek a grafů.
44
3 VÝSLEDKY VÝZKUMU
Výsledky výzkumu byly provedeny jak popisnou statistikou, tak vztahovou
statistikou.
3.1 Cíle a hypotézy
Výzkumnou oblast diplomové práce představují pády u starších osob.
Z toho vyplývá i výzkumná otázka: Jak jsou starší osoby, vyskytující se
mimo zdravotnická zařízení, orientované v problematice pádů?
Po formulaci výzkumné otázky byly stanoveny cíle výzkumného šetření.
Hlavní cíl:
Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat problematiku pádů u starších
osob mimo zdravotnická zařízení v informačních zdrojích a u sledované
skupiny respondentů.
Dílčí cíle:
Cíl 1: Zjistit vyskytující se rizikové faktory a příčiny pádů u klientů
(pacientů) ţijících v jejich domácím prostředí, v domovech pro seniory
nebo v domech s pečovatelskou sluţbou.
Hypotézy k cíli 1:
H10 - neexistuje signifikantní vztah mezi věkem a počtem pádů
u starších osob
H1A - existuje signifikantní vztah mezi věkem a počtem pádů u starších
osob
Cíl 2 : Zjistit důsledky a závaţnosti pádů u klientů (pacientů) ţijících
v jejich domácím prostředí, v domovech pro seniory nebo v domech
s pečovatelskou sluţbou.
45
Hypotézy k cíli 2:
H20 - neexistuje signifikantní vztah mezi strachem z pádů a počtem pádů
u starších osob
H2A - existuje signifikantní vztah mezi strachem z pádů a počtem pádů
u starších osob
Cíl 3: Zjistit preventivní opatření a informovanost o pádech u klientů
(pacientů) ţijících v jejich domácím prostředí, v domovech pro seniory
nebo v domech s pečovatelskou sluţbou
3.2 Vyhodnocení získaných dat k cílům
Cíl 1: Zjistit vyskytující se rizikové faktory a příčiny pádů u klientů
(pacientů) ţijících v jejich domácím prostředí, v domovech pro seniory
nebo v domech s pečovatelskou sluţbou.
Tato data se nachází v části 3.2.4 Příčiny pádů a části 3.2.5 Rizikové
faktory pádů.
Cíl 2 : Zjistit důsledky a závaţnosti pádů u klientů (pacientů) ţijících
v jejich domácím prostředí, v domovech pro seniory nebo v domech
s pečovatelskou sluţbou.
Data k tomuto cíli jsou obsaţena v části 3.2.3 Důsledky pádů.
Cíl 3: Zjistit preventivní opatření a informovanost o pádech u klientů
(pacientů) ţijících v jejich domácím prostředí, v domovech pro seniory
nebo v domech s pečovatelskou sluţbou.
Informace k tomuto cíli jsou dostupné v části 3.2.6 Prevence a 3.2.7
Informace.
46
42,08%
51,23%
6,67%
64-74 let
75-89 let
90 let a více
3.2.1 Osobní data
, ,Kolik Vám je let?“(otázka č. 1) – z tabulky je patrné, ţe zkoumaný
soubor činil celkem 240 starších osob. Věkové rozmezí bylo od 65 do 95
let, kdy věkový průměr byl 76,4 let. Směr odatná odchylka činila 7,9 let.
Hodnota mediánu byla 76 let.
Respondenti byli autorkou rozděleni dle klasifikace od Hronovské
(Hronovská, 2012, s . 470). V kategorii od 64 do 74 let je četnost 101 osob
(42,08%), další kategorií je 75 -89 let , která činila 123 osob (51,23%).
V poslední kategorii 90 let a více je 16 osob (6,67%).
Tab. 1: Otázka č. 1: Kolik Vám je let?
Věk rozdělení četnost procenta
Počet 240 64-74 let 101 42,08
Minimum 65 75-89 let 123 51,23
Maximum 95 90 a více
let
16 6,67
Medián 76
Průměr 76,4
Směrodatná
odchylka
7,9
Graf 1: Otázka č. 1: Kolik Vám je let?
47
, ,Pohlaví“(otázka č. 2) – počet muţů odpovídal 75 osobám (31,25%).
Počet ţen je téměř dvojnásobně vyšší a to 165 (67,75%).
Tab. 2: Otázka č. 2: Pohlaví
Odpověď Četnost odpovědí V procentech
Muţ 75 31,25
Ţena 165 68,75
Celkem 240 100
Graf 2: Otázka č. 2: Pohlaví
31,25%
68,75%muži
ženy
48
, ,S kým bydlíte?“(otázka č. 3a) – Nejvíce osob 131 (54,58%) přiznal o
bydlení v odpovědi ,,sám(a)“. Následných 91 osob (37,92%) bydlí
s , ,partnerem“ a zbývajících 18 osob (7,5%) bydlí u ,,jiných známých,
příbuzných“.
Tab. 3: Otázka č. 3a: S kým bydlíte?
Odpověď Četnost odpovědí V procentech
S partnerem 91 37,92
Sám (a) 131 54,58
U jiných
příbuzných,
známých
18 7,5
Celkem 240 100
Graf 3: Otázka č. 3a: S kým bydlíte?
37,92%
54,58%
7,50%
s partnerem
sám(a)
u jiných příbuzných, známých
49
, ,Kde bydlíte?“(otázka č. 3b) – z níţe uvedených výsledků bydlí nejvíce
respondentů 108 (45%) v ,,rodinném domě“, 84 (35%) v , ,domě
s pečovatelskou sluţbou“ , , ,domov pro seniory“ sdílí 36 osob (15%)
a v , ,bytě“ pobývá 12 osob (5%).
Tab. 4: Otázka č. 3b: Kde bydlíte?
Odpověď Četnost odpovědí V procentech
Rodinný dům 108 45
Byt 12 5
Dům
s pečovatelskou
sluţbou
84 35
Domov pro seniory 36 15
Celkem 240 100
Graf 4: Otázka č. 3b: Kde bydlíte?
45,00%
5,00%
35,00%
15%
rodinný dům
byt
dům s peč. službou
domov pro seniory
50
, ,Lokalita Vašeho bydliště“(otázka č. 3c) – bydlení na ,,vesnici“ přiznalo
207 starších osob (86,25%), zbývajících 33 (13,75) bydlí ve , ,městě“.
Tab. 5: Otázka č. 3c: Lokalita Vašeho bydliště
Odpověď Četnost odpovědí V procentech
Město 33 13,75
Vesnice 207 86,25
Celkem 240 100
Graf 5: Otázka č. 3c: Lokalita Vašeho bydliště
13,75%
86,25%
město
vesnice
51
, ,Jste chodící člověk?“(otázka č. 4) – jednou z podmínek, aby bylo
moţné dotazník vyplňovat bylo to, aby byla starší osoba chodící . Proto je
zde plný počet osob 240= 100%.
Tab. 6: Otázka č. 4: Jste chodící člověk?
Odpověď Četnost odpovědí V procentech
Chodící člověk 240 100
Celkem 240 100
Graf 6: Otázka č. 4: Jste chodící člověk?
100,00%
chodící člověk
52
3.2.2 Historie pádů
, ,Spadl(a) jste někdy po dovršení 65 let věku?“(otázka č. 5) – u této
poloţky se nejčastěji objevovala odpověď , ,ano“, kterou uvedlo 159
starších osob (66,25%). K odpovědi ,,ne“ se vyjádřilo zbývajících 81
starších osob (33,75%).
Z uvedeného je tedy patrné, ţe spadla, jak jiţ bylo výše zmíněno, jen
určitá část starších osob - 159 osob. Pro následující otázky a to konkrétně
pro otázky s čísly 6 aţ 10 bude zmíněna právě jen tato část osob, protoţe
tyto otázky se týkají jen osob, které upadly. K otázkám s čísly 11 aţ 13 se
opět vrátí počet celkový a to 240 - tyto otázky jsou jiţ obecné pro celou
skupinu respondentů.
Tab. 7: Otázka č. 5: Spadl(a) jste někdy po dovršení 65 let věku?
Odpověď Četnost odpovědí V procentech
Ano 159 66,25
Ne 81 33,75
Celkem 240 100
Graf 7: Otázka č. 5: Spadl(a) jste někdy po dovršení 65 let věku?
66,25%
33,75%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
ano ne
ano
ne
53
30,19% 27,07%
56%
9,40%
20,75%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
venku na chodníku
venku na zahradě
v domácnosti v koupelně jiné
, ,Kde k pádu došlo?“(otázka č. 6) – nejvíce pádu se stalo v , ,domácnosti“
u 89 osob (56%), následovaly pády ,,venku na chodníku“ u 48 osob
(30,19%), třetí byly pády ,,venku na zahradě“ u 44 starších osob
(27,67%), 33 (20,75%) starších osob uvedlo ,, jiné“ pády, jako poslední se
umístily pády v , ,koupelně“ a to jen u 15 (9,4%) starších osob. Jako ,,jiné“
pády osoby uváděly: pády na cestě, hřbitově, na chodbě, na kole,
u obchodu, na nádraţí, na náměstí , na poli, na představení, u domu,
v autobuse, v lese, v nemocnici, ze ţebříku.
U této otázky mohli respondenti odpovídat i více moţností (pokud spadli
vícekrát), tudíţ je celkový součet četností odpovědí nad 159 a procent
nad 100%. Autorka si je tohoto nedostatku vědoma.
Tab. 8: Otázka č. 6a-6e: Kde k pádu došlo?
Odpověď Četnost odpovědí
ze 159 osob
V procentech
ze 100 %
Venku na chodníku 48 30,19
Venku na zahradě 44 27,67
V domácnosti 89 56
V koupelně 15 9,4
Jiné 33 20,75
Graf 8: Otázka č. 6a-6e: Kde k pádu došlo?
54
, ,Kolikrát jste spadl(a) v minulosti- po dovršení 65. let věku?“(otázka
č. 7a) – nejvíce osob 48 (32,21%) spadlo po dovršení tohoto věku
,,jedenkrát“, následovaly , ,dva“ pády v počtu 34 osob (22,52%), ,,t ři „
pády se naskytly o 22 osob (14,77%). U 15 osob (10,07%) se vyskytl pád
,,pětkrát“. Osm (5,37%) respondentů uvedlo pád ,,čtyřikrát“ a osm
(5,37%) uvedlo , ,desetkrát“. U pěti (3,36%) starších osob se vyskytl po
dovršení 65 let věku pád , ,šestkrát“. Dva respondenti (1,34%) uvedli pády
,,osmkrát“, , ,patnáctkrát“, , ,dvacetkrát“. Po jednom respondentu (0,67%)
uvedlo pády ,,jedenáctkrát“ a ,,dvanáctkrát“.
Naposledy je zde 10 osob, které neodpověděly, jelikoţ si počet pádů
nepamatovaly. Nebyly ani započítány do tabulky a grafu.
Tab. 9: Otázka č. 7a: Kolikrát jste spadl(a) v minulosti - po dovršení 65.
let věku?
Odpověď, počet Četnost odpovědí V procentech
1 48 32,21
2 34 22,52
3 22 14,77
4 8 5,37
5 15 10,07
6 5 3,36
7 1 0,67
8 2 1,34
10 8 5,37
11 1 0,67
12 1 0,67
15 2 1,34
20 2 1,34
Celkem 159 100
55
Graf 9: Otázka č. 7a: Kolikrát jste spadl(a) v minulosti - po dovršení 65.
let věku?
32,21%
22,52%
14,77%
5,37%
10,07%
3,36%
0,67%1,34%
5,37%
0,67%0,67%
1,34%1,34%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
1 2 3 4 5 6 7 8 10 11 12 15 20
56
, ,Kolikrát jste spadl(a) za poslední rok?“(otázka č. 7b) – Nejvíce a to
72 (45,3%) starších osob za poslední rok ,,neupadlo“, následoval ,,jeden“
pád, který se týkal 49 starších osob (30,8%), ,,dva“ pády za poslední rok
utrpělo 15 (9,4%) starších osob , na ně navazovaly pády ,,třikrát“ za rok
s počtem 13 starších osob (8,2%). ,,4 -5“ pádů v předchozím roce měl
stejný počet starších osob a to číslo 4 (2,52%). , ,Šest“ pádů a 18 pádů
mělo po jedné odpovídající osobě (0,63%).
Tab. 10: Otázka č. 7b: Kolikrát jste spadl(a) za poslední rok?
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
0 72 45,3
1 49 30,8
2 15 9,4
3 13 8,2
4 4 2,52
5 4 2,52
6 1 0,63
18 1 0,63
Celkem 159 100
Graf 10: Otázka č. 7b: Kolikrát jste spadl(a) za poslední rok?
45,30%
30,80%
9,40% 8,20%
2,52% 2,52%0,63% 0,63%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
40,00%
45,00%
50,00%
0 1 2 3 4 5 6 18
57
, ,Pokud jste někdy spadl(a), máte strach, že upadnete znovu?“(otázka
č. 8) – starší osoby mají strach z pádu a proto nejčastějš í jej ich odpovědí
je , ,většinou ano“, která se vyskytovala u 54 osob (33,96%), jako další
následovala odpověď ,,středně“ u 35 osob (22,01%), 33 (20, 76%) starších
osob odpovědělo ,,zcela ano“. Menší procenta osob uváděla, ţe nemají
strach a to , ,spíše ne“ u 19 osob (11,95%) a , ,vůbec ne“ 18 osob (11,32%).
Tab. 11: Otázka č. 8: Pokud jste někdy spadl(a), máte strach, ţe upadn ete
znovu?
Odpověď Četnost odpovědí V procentech
Vůbec ne 18 11,32
Spíše ne 19 11,95
Středně 35 22,01
Většinou ano 54 33,96
Zcela ano 33 20,76
Celkem 159 100
Graf 11: Otázka č. 8: Pokud jste někdy spadl(a), máte strach, ţe upadnete
znovu?
11,32% 11,95%
22,01%
33,96%
20,76%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
40,00%
vůbec ne spíše ne středně většinou ano zcela ano
58
3.2.3 Důsledky pádu(ů)
, , Důsledky pádu(ů) - zlomenina ruky“ (otázka č. 9a) – touto zlomeninou
, ,neutrpělo“ 129 (81,13%) starších osob, , ,jedenkrát“ mělo zlomeninu ruky
27 starších osob (16,98%) a ,,dvakrát“ 3 osoby (1,89%).
Tab. 12: Otázka č. 9a: Důsledky pádu(ů) - zlomenina ruky
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
0 129 81,13
1 27 16,98
2 3 1,89
Celkem 159 100
Graf 12: Otázka č. 9a: Důsledky pádu(ů) - zlomenina ruky
81,13%
16,98%
1,89%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
0 1 2
59
, , Důsledky pádu(ů) - zlomenina krčku nohy“(otázka č. 9b) – , ,ţádnou“
zlomeninu tohoto typu mělo 153 osob (96,23%) a ,,jedenkrát“ se tato
zlomenina objevila u 6 osob (3,77%).
Tab. 13: Otázka č. 9b: Důsledky pádu(ů) - zlomenina krčku nohy
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
0 153 96,23
1 6 3,77
Celkem 159 100
Graf 13: Otázka č. 9b: Důsledky pádu(ů) - zlomenina krčku nohy
96,23%
3,77%
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
120,00%
0 1
60
, , Důsledky pádu(ů)- zlomenina nohy“(otázka č. 9c) – celkem 143
(89,94%) starších osob touto zlomeninou ,,neutrpělo“, , , jedenkrát“
se vyskytla u 13 osob (8,17%), a , ,dvakrát“ se stala 3 respondentům
(1,89%).
Tab. 14: Otázka č. 9c: Důsledky pádu(ů) - zlomenina nohy
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
0 143 89,94
1 13 8,17
2 3 1,89
Celkem 159 100
Graf 14: Otázka č. 9c: Důsledky pádu(ů) - zlomenina nohy
89,94%
8,17%
1,89%0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
100,00%
0 1 2
61
, , Důsledky pádu(ů)- zlomenina obratle“ (otázka č. 9d) – s touto
zlomeninou se ztotoţnili jen 4 (2,52%) respondenti, kteří ji měli , ,jednou“,
ostatní 155 (97,48%) ,,neutrpěli“ tímto typem zlomeniny
Tab. 15: Otázka č. 9d: Důsledky pádu(ů) - zlomenina obratle
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
0 155 97,48
1 4 2,52
Celkem 159 100
Graf 15: Otázka č. 9d: Důsledky pádu(ů) - zlomenina obratle
97,48%
2,52%
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
120,00%
0 1
62
, , Důsledky pádu(ů)- poranění hlavy“ (otázka č. 9e) – toto zranění
přesně kopíruje předchozí důsledek. Objevují se zde shodné výsledky a to,
ţe , ,jedenkrát“ poraněnou hlavu měli jen 4 respondenti (2,52%), ţádné
poranění udávalo 155 respondentů (97,48%).
Tab. 16: Otázka č. 9e: Důsledky pádu(ů) - poranění hlavy
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
0 155 97,48
1 4 2,52
Celkem 159 100
Graf 16: Otázka č. 9e: Důsledky pádu(ů) - poranění hlavy
97,48%
2,52%
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
120,00%
0 1
63
, , Důsledky pádu(ů)- odřeniny, modřiny“ (otázka č. 9f) – nejvíce
modřin, odřenin po pádu mělo 49 (30,82%) starších osob ,,jedenkrát“,
druhá nejčastější odpověď byla odpověď, ţe při pádu ,,neutrpělo“
odřeninami, modřinami 35 osob (22,01%). 21 (13,20%) starších osob
odpovědělo, ţe odřeniny, modřiny mělo po pádech celkem
,,dvakrát“., ,Třikrát“ bylo postiţeno těmito důsledky 15 osob (9,43%),
dalších 12 osob (7,55%) bylo zasaţeno odřeninami, modřinami ,,pětkrát“,
následujících 7 (4,40%) osob mělo po pádech odřeniny, modřiny
,,čtyřikrát“ a 5 (3 ,14%) osob ,,šestkrát“. Ostatní pády vyskytující se
,,sedmkrát“, , ,osmkrát“, , ,desetkrát“ utrpěl shodný počet respondentů a to
3 (1,89%), jako poslední po dvou respondentech (1,26%) mělo odřeniny,
modřiny ,,devětkrát“, , ,dvanáctkrát“ a ,,dvacetkrát“.
Tab. 17: Otázka č. 9f: Důsledky pádu(ů) - odřeniny, modřiny
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
0 35 22,01
1 49 30,82
2 21 13,20
3 15 9,43
4 7 4,40
5 12 7,55
6 5 3,14
7 3 1,89
8 3 1,89
9 2 1,26
10 3 1,89
12 2 1,26
20 2 1,26
Celkem 159 100
64
22,01%
30,82%
13,20%
9,43%
4,40%
7,55%
3,14%1,89%
1,89%1,26%
1,89%1,26%
1,26%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 12 20
Graf 17: Otázka č. 9f: Důsledky pádu(ů) - odřeniny, modřiny
65
, ,Důsledky pádu(ů) - větší krvácení“ (otázka č. 9g) – s tímto se
ztotoţňují 4 (2,52%) respondenti, kteří větší krvácení při pádu zaţil i
, ,jedenkrát“, další 2 (1,26%) respondenti , ,třikrát“ a 1 respondent (0,62%)
,,dvakrát“. Nejvíce převaţovaly odpovědi u 152 respondentů (95,60%),
kteří krvácení po pádech , ,nezaţili“.
Tab. 18: Otázka č. 9g: Důsledky pádu(ů) - větší krvácení
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
0 152 95,60
1 4 2,52
2 1 0,62
3 2 1,26
Celkem 159 100
Graf 18: Otázka č. 9g: Důsledky pádu(ů) - větší krvácení
95,60%
2,52% 0,62% 1,26%
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
120,00%
0 1 2 3
66
97,48%
2,52%
1,89%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
0 jiný úraz žádný úraz po pádu
, ,Důsledky pádu(ů) - jiný úraz“ (otázka č. 9h) – tento typ úrazu
,,neuvedlo“ 109 osob (68,55%), naopak jiný typ úrazu ,,zaţilo“ 40 starších
osob (25,15%), 10 osob (6,3%) uvedlo jako jiný typ úrazu ,,ţádný úr az po
pádu“.
V poloţce ,,jiný úraz“ byla i volná odpověď. Osoby k této poloţce
doplnily: naraţená ţebra, koleno, ruka, rameno, bok, natrţený sval na
ruce, nemoţnost chůze, pád na hlavu, pohmoţděný loket, potrhané vazy
v kotníku, přeraţený nos, přetrţené vazy, vymknuté koleno, zlomenina 8.
a 9. ţebra, zlomenina čelisti, klíční kosti, vykloubené rameno. Většinou
tak po jednom aţ dvou respondentech tyto úrazy uvedlo.
Tab. 19: Otázka č. 9h: Důsledky pádu(ů) - jiný úraz
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
0 109 68,55
Jiný úraz po pádu 40 25,15
Ţádný úraz po
pádech
10 6,3
Celkem 159 100
Graf 19: Otázka č. 9h: Důsledky pádu(ů) - jiný úraz
67
, ,Ošetření po pádech“ (otázka č. 9/9) – nejvíce osob konkrétně 74
(46,54) se zvládlo ošetřit samo v přirozeném domácím prostředí, 42
(26,41%) osob muselo navštívit praktického lékaře a 23 (14,46) osob
muselo být pro pád hospitalizováno v nemocnici . Jako další uváděly osoby
kombinace předchozích sloţek, kdy u nich docházelo k více pádům a byly
po pádech budˇ hospitalizovány nebo se ošetřily samy doma. V tomto
případě se jednalo o 9 starších osob (5,66%). Další kombinací bylo
ošetření praktickým lékařem a ošetření sám sebe v domácím prostředí u 6
starších osob (3,78%). Jako poslední kombinací po pádech se ukázala
kombinace všech tří sloţek a to ošetření praktickým lékařem,
hospitalizace v nemocnici a ošetření sám sebe. Tuto kombinaci zvolily 3
starší osoby (1,89%).
Tab. 20: Otázka č. 9/9: Ošetření po pádech
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
Ošetření
praktickým lékařem
42 26,41
Hospitalizace
v nemocnici
23 14,46
Ošetření sám sebe
(doma)
74 46,54
Ošetření
praktickým lékařem
+ hospitalizace v
nemocnici
2 1,26
Ošetření
praktickým lékařem
+ ošetření sám sebe
(doma)
6 3,78
68
Hospitalizace
v nemocnici +
ošetření sám sebe
(doma)
9 5,66
Ošetření
praktickým lékařem
+ hospitalizace
v nemocnici +
ošetření sám sebe
(doma)
3 1,89
Celkem 159 100
Graf 20: Otázka č. 9/9: Ošetření po pádech
26,41%
14,46%
46,54%
1,26%
3,78% 5,66%
1,89%0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
40,00%
45,00%
50,00%
69
3.2.4 Příčiny pádu(ů)
, ,Příčiny pádu(ů)“ (otázka č. 10) – Nejvíce příčin pádů bylo způsobeno
,,zakopnutím“, kde odpovědělo 82 starších osob (51,57%), následovalo
,,uklouznutí“ u 72 starších osob (45,28%), třetí nejvíce zmiňovanou
poloţkou byly , ,závratě, nevolnost“ u 42 osob (26,42%). ,,Poruchy chůze“
uvedlo 40 starších osob (25,16%), se slabostí dolních končetin se
ztotoţnilo 30 osob (18,87), po , ,kluzkém a nerovném povrchu“ chodí 25
osob (15,72%). 18 (11,32%) osob pouţívá ,,pomůcky při chůzi“. Na
stejném počtu 15 (9,43%) respondentů se shodla ,,nejistota v prostoru“
a , ,činnosti vykonávané s vychýlením těţiště anebo jeho zvýšením“. Opět
shodný počet respondentů a to 14 (8,81%) mělo , ,spěchání“ a ,,chůze po
tmě“.
Respondentů 10 a méně autorka nerozváděla do grafu a tabulky, zmíní
však jen poloţky, o které se j ednalo: činnosti spojené se záklonem hlavy ;
činnosti vykonávané na uţší podstavě; nošení obuvi s kluzkými podešvemi
a chůze v ponoţkách po dlaţbě nebo l inoleu; vyprávění během chůze;
poruchy zraku; poruchy myšlení; neschopnost zvládnout běţné denní
aktivity; zmatenost; špatné osvětlení; volné koberečky a běhouny;
pouţívání schodiště; poţití alkoholu; plovoucí podlaha, linoleum,
lakované parkety; uţívání více jak 4 předepsaných léků; chůze jen
v ponoţkách po strmém kluzkém podkladě.
I u této otázky mohli respondenti odpovídat i více moţností (pokud spadli
vícekrát), tudíţ je celkový součet četností odpovědí nad 159 a procent nad
100%. I zde si je autorka tohoto nedostatku vědoma.
Tab. 21: Otázka č. 10: Příčiny pádu(ů)
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
Zakopnutí 82 51,57
Uklouznutí 72 45,28
70
51,57%
45,28%
26,42%25,16%
18,87%15,72%
11,32%9,43%9,43%
8,81% 8,81%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
Závratě, nevolnost 42 26,42
Poruchy chůze,
rovnováhy
40 25,16
Slabost dolních
končetin
30 18,87
Chůze po kluzkém
povrchu
25 15,72
Pouţívání pomůcek
při chůzi
18 11,32
Nejistota v prostoru 15 9,43
Činnosti
vykonávané s
vychýlením těţiště
anebo jeho
zvýšením
15 9,43
Spěchání (např.: na
záchod…)
14 8,81
Chůze po tmě 14 8,81
Graf 21: Otázka č. 10:Příčiny pádu(ů)
71
3.2.5 Rizikové faktory pádu(ů)
, ,Rizikové faktory pádu(ů)“ (otázka č. 11) – , ,zakopnutí“ u 122 osob
(50,83%) bylo nejčastější z rizikových faktorů pádu(ů), následovalo
,,pouţívání pomůcek při chůzi“ u 87 starších osob (36,25%), na třetím
místě bylo označeno uklouznutí u 81 osob (33,75%). Další příčky zabíralo
u 78 osob (32,5%) , ,uţívání více jak 4 předepsaných druhů léků“ ;
, ,plovoucí podlaha, l inoleum, lakované parkety“ u 73 osob (30,42%), u 72
osob (30%) se jednalo o , ,činnosti vykonávané s vychýlením těţiště anebo
jeho zvýšením“, ,,chůze po tmě“ u 69 starších osob (28,75%), 67 (27,92%)
respondentů pouţívá ,,schodiště“, , ,poruchu chůze a rovnováhy“ přiznává
64 osob (26,67%), , ,po kluzkém a nerovném povrchu“ chodí 61 starších
osob (25,42%), 60 osob (25%) uznává, ţe ,,spěchá“. 48 osob (20%)
vykonává ,,činnosti se záklonem hlavy“, dalších 47 (19,58%) starších osob
pociťuje ,,slabost dolních končetin“, stejný počet 47 osob (19,58%) tvrdí,
ţe mají , ,volně poloţené koberečky, běhouny“. 18,33% osob coţ
znázorňuje 44 osob, vykonává ,,činnosti na uţší podstavě“, následujících
39 respondentů (16,25%) chodí v , ,ponoţkách po strmém, kluzkém
podkladě“, , ,poruchy zraku“ uvádí 38 osob (15,83%). Obuv s kluzkými
podešvemi, chůzi v ponoţkách po dlaţbě znázorňuje 33 starších osob
(13,75%), a nakonec si během chůze vykládá 20 osob (8,33%).
Jako v předchozí, tak i v této otázce je zmíněna ještě další řada rizikových
faktorů. Autorka práce všechny další poloţky, co obsahovaly méně neţ 20
respondentů, zařadila do jedné sloţky (níţe jiţ nezmiňované) a to
,,ostatní“: poruchy myšlení ; neschopnost zvládnout běţné denní aktivity ;
zmatenost ; špatné osvětlení ; poţití alkoholu ;
Otázka číslo 11 aţ 13 je otázkou pro všechny respondenty, proto se počet
159 zvyšuje na plný počet 240 respondentů. Ale zároveň i u této otázky
mohli respondenti odpovídat i více moţno stí (pokud spadli vícekrát), tudíţ
je celkový součet četností odpovědí nad 240 a procent nad 100%. I zde si
je autorka tohoto nedostatku vědoma.
72
Tab. 22: Otázka č. 11: Rizikové faktory pádu(ů)
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
Zakopnutí 122 50,83
Pouţívání pomůcek
při chůzi
87 36,25
Uklouznutí 81 33,75
Uţívání více jak 4
předepsaných druhů
léků
78 32,5
Plovoucí podlaha,
linoleum, lakované
parkety
73 30,42
Činnosti
vykonávané
s vychýlením
těţiště anebo s jeho
zvýšením
72 30
Chůze po tmě 69 28,75
Pouţívání schodiště 67 27,92
Poruchy chůze,
rovnováhy
64 26,67
Chůze po kluzkém a
nerovném povrchu
61 25,42
Spěchání 60 25
Činnosti
vykonávané se
záklonem hlavy
48 20
Slabost dolních
končetin
47 19,58
73
Volně poloţené
koberečky, běhouny
47 19,58
Činnosti
vykonávané na uţší
podstavě
44 18,33
Chůze jen
v ponoţkách po
strmém kluzkém
podkladě
39 16,25
Poruchy zraku 38 15,83
Nošení obuvi
s kluzkými
podešvemi, chůze
v ponoţkách po
dlaţbě, linoleu
33 13,75
Vyprávění během
chůze
20 8,33
74
50,83%
36,25%
33,75%
32,50%30,42%
30,00%28,75%
27,92%
26,67%
25,42%25,00%
20,00%19,58%
19,58%18,33%
16,25%15,83%
13,75%
8,33%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
Graf 22: Otázka č. 11: Rizikové faktory pádu(ů)
75
3.2.6 Prevence
, ,Prevence“ (otázka č. 12) – z tabulky je patrné, ţe , ,dobré osvětlení“ má
211 osob (87,92%), ,,pevný stabilní nábytek“ 210 starších osob (87,5%),
,,dveře na toaletu či do koupelny, které by se měly otvírat směrem“ ven
označilo 192 respondentů (80%), ,,zábradlí u schodiště“ má 191 (79,58%),
, ,přenosný telefon“ má stejný počet jako předchozí a to 191 (79,58%),
,,pohodlnou neklouzavou, pevnou obuv“ nosí 165 starších osob (68,75%),
158 (65,83%) respondentů má ,,poličky tak akorát“ na dosah. , ,Madla
v koupelně“ uvedlo 157 osob (65,42%). , ,V zimním období omezuje
pohybu venku“ 152 osob (63,3%). ,,Protiskluzovou podloţku před vanou
či sprchovým koutem“ uvedlo 143 respondentů (59,58%), , ,podlahu
s neklouzavým povrchem“ vlastní méně neţ polovina z dotázaných a to
111 osob (46,25%), ,,protiskluzovou podloţku ve vaně či sprchovém
koutě“ vlastní 109 osob (45,42%). ,,Pomůcky ke zlepšení stability při
chůzi“ uţívá 103 respondentů (42,92%), následně ,,madla na záchodě“
upotřebuje 100 osob (41,67%). 97 (40,42%) starších osob vlastní , ,vysoké
poličky na sednutí s opěrkami na ruce“. Co se týče ,,schodiště, tak to má
opatřeno protiskluzovými podloţkami“ jen 89 osob (37,08%), dobře
,,upevněné koberečky, běhouny“ se má 87 osob (36,25%). Ve ,,vaně či
sprchovém koutě vlastní sedátko“ 82 osob (34,17%). ,,Pr ahy nevlastní“ 64
osob (26,7%), ,,zvýrazněné okraje na schodech“ má 58 respondentů
(24,17%). S koupáním, kdy je třeba ,,dozorující osoba vţdy“ - souhlasí 50
osob (20,83%), s podobným výsledkem je i další poloţka 49 osob
(20,42%), kteří vyuţívají , ,pomoci dr uhých při koupání“. , ,Nástavec na
hůl v zimním období“ vyuţívá 37 osob (15,42%). ,,Zvýšené sedátko na
záchodě“ si jako jedno z preventivních opatření pořídilo 31 osob
(12,92%). ,,Nábytek a jeho rohy má opatřeno speciálními nástavci“ 16
osob (6,67%). Ke speciálním ,,brzdičkám na obuv v zimním období“ se
vyjádřilo 12 starších osob (5%). Nejméně osob odpovědělo na ,,přítomnost
dozorující osoby při koupání někdy“ a to 8 (3,33%).
76
V této otázce musela osoba na kaţdou poloţku odpovědět, ať kladně nebo
záporně. Zde je výčet jen kladných odpovědí, protoţe se zjišťuje, jak moc
starší osoby předchází pádům.
Tab. 23: Otázka č. 12: Prevence
Odpověď
(má, pouţívá, ano,
nosí, vyhýbá se)
Četnost odpovědí V procentech
Dobré osvětlení 211 87,92
Pevný stabilní
nábytek
210 87,5
Dveře na toaletu,
do koupelny se
otevírají směrem
ven
192 80
U schodiště
zábradlí, madla
191 79,58
Moţnost
přenosného
telefonu, nebo
signalizace
191 79,58
Pohodlnou, pevnou
neklouzavou obuv
165 68,75
Poličky ve skříních
tak akorát
158 65,83
Madla v koupelně 157 65,42
V zimním období
omezují pohyb
venku
152 63,3
77
Protiskluzovou
podloţku před
vanou, sprchovým
koutem
143 59,58
Podlahu
s neklouzavým
povrchem
111 46,25
Protiskluzovou
podloţku ve vaně,
sprchovém koutě
109 45,42
Pouţívání opěrných
pomůcky ke
zlepšení stabili ty
při chůzi
103 42,92
Toaletu vybavenou
madly
100 41,67
Vysoké stoličky na
sednutí s opěrkami
na ruce
97 40,42
Schodiště opatřené
protiskluzovými
podloţkami
89 37,08
Dobře upevněné
koberečky, běhouny
87 36,25
Sedátko ve vaně,
sprchovém koutě
82 34,17
Prahy nemá 64 26,7
Zvýrazněné okraje
schodů
58 24,17
78
Při koupání-
dozorující osoba
přítomna vţdy
50 20,83
Při koupání potřeba
pomoc druhých
49 20,42
V zimním období
nástavec na hůl
37 15,42
Nástavec na
sedátku od záchodu
31 12,92
Ostré hrany či rohy
nábytku chráněné
nástavci
16 6,67
V zimním období
speciální brzdičky
na obuv
12 5
Při koupání-
dozorující osoba
přítomna někdy
8 3,33
79
87,92% 87,50%80,00%79,58%79,58%
68,75%65,83%65,42%63,30% 59,58%
46,25% 45,42% 42,92%
41,67%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
100,00%
40,42%
37,08%36,25% 34,17%
26,70%24,17%
20,83% 20,42%
15,42% 12,92%
6,67% 5,00% 3,33%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
40,00%
45,00%
Graf 23/1.část : Otázka č. 12: Prevence
Graf 23/2.část : Otázka č. 12: Prevence
80
3.2.7 Informace
, , Byl(a) jste někdy informován(a) o tom, jak předcházet pádům?“
(otázka č. 13a) – Počet informovaných 120 (50%) a neinformovaných 120
(50%) je vyrovnaný.
Tab. 24: Otázka č. 13a: Byl(a) jste někdy informován(a) o tom, jak
předcházet pádům?
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
Ano 120 50
Ne 120 50
Celkem 240 100
Graf 24: Otázka č. 13a: Byl(a) jste někdy informován(a) o tom, jak
předcházet pádům?
50,00% 50,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
ano ne
81
, , Jste spokojen s návody, jak předcházet pádům?“ (otázka č. 13b) –
největší četnost odpovědí byla u poloţky ,,vůbec ne“ u 76 (31,7%) osob,
které nebyly spokojeny s návody, další nejčastější odpovědí bylo
,,většinou ano“ coţ představuje 64 starších osob (26,7%). Následující
v pořadí třetí nejčastější odpovědí byla odpo věď ,,spíše ne“, na kterou
odpovědělo 16,7%) respondentů. , ,Středně“ bylo spokojeno 33 osob
(13,7%) a 27 (11,2%) osob bylo , ,zcela spokojeno“ s návody.
Tab. 25: Otázka č. 13b: Jste spokojen s návody, jak předcházet pádům?
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
Vůbec ne 76 31,7
Spíše ne 40 16,7
Středně 33 13,7
Většinou ano 64 26,7
Zcela ano 27 11,2
Celkem 240 100
Graf 25: Otázka č. 13b: Jste spokojen s návody, jak předcházet pádům?
31,70%
16,70%
13,7%
26,70%
11,20%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
vůbec ne spíše ne středně většinou ano zcela ano
82
, , Jakým způsobem byste chtěl(a) získat další návody o předcházení
pádů?“ (otázka č. 13c) – preferenci , ,návodů z letáků“ zvolilo 88 osob
(36,67%), po nich následovala , ,média“ u 86 osob (35,83%). Kombinaci
předchozích dvou poloţek zvolilo 44 respondentů (18 ,33%) a 22 (9,17%)
starších osob zvolilo poloţku ,,jiné“.
Tab. 26: Otázka č. 13c: Jakým způsobem byste chtěl(a) získat další
návody o předcházení pádů?
Odpověď,počet Četnost odpovědí V procentech
Preference návodů
z médií- rozhlas,
televize
86 35,83
Preference návodů
ve formě letáků
88 36,67
Preference návodů
z médií + z letáků
44 18,33
jiné 22 9,17
Celkem 240 100
Graf 26: Otázka č. 13c: Jakým způsobem byste chtěl(a) získat další
návody o předcházení pádů?
35,83% 36,67%
18,33%
9,17%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
40,00%
z medií-rozhlas, televize
z letáků z medií + létáků jiné
83
3.3 Vyhodnocení získaných dat k hypotézám
V této části zjišťujeme korelace mezi věkem a počtem pádů. Další
korelace je mezi strachem z pádu a počtem pádů.
3.3.1 Interpretace výsledků k hypotéze č. 1
Tato hypotéza spadá pod cíl č. 1 , který zní: Zjisti t vyskytující se rizikové
faktory a příčiny pádů u klientů (pacientů) ţijících v jejich domácím
prostředí, v domovech pro seniory nebo v domech s pečovatelskou
sluţbou.
Dle hypotézy č. 1 lze očekávat, ţe existuje (H A) signifikantně pozitivní
korelace mezi věkem a počtem pádů u starších osob.
K ověření hypotézy č. 1 a splnění cíle č. 1 byla závislost dat testovaná
pomocí Kendallova koeficientu pořadové korelace, který udá vá testovou
statistiku z=3,7097. Na hladině významnosti α = 0,05 zamítáme nulovou
hypotézu č. 1 (p-hodnota = 0.000208) a přijímáme platnost alternativní
hypotézy č.1. Závěrem lze říci, ţe mezi věkem a počtem pádů je tedy
statisticky významný pozitivní vztah (Tau = 0,23). Můţeme říci, ţe platí ,
čím starší pacient, tím vyšší počet pádů.
Alternativní hypotéza č. 1 byla přijata .
84
Graf 27: Vztah mezi věkem a počtem pádů
3.3.2 Interpretace výsledků k hypotéze č. 2
Hypotéza č. 2 se nachází pod cílem č. 2 : Zjist it důsledky a závaţnosti
pádů u klientů (pacientů) ţijících v jejich domácím prostředí, v domovech
pro seniory nebo v domech s pečovatelskou sluţbou.
Dle hypotézy č. 2 lze očekávat, ţe existuje (H A) signifikan tně pozitivní
korelace mezi strachem z pádů a počtem pádů u starších osob.
K ověření hypotézy č. 2 a splnění cí le č. 2 byla také závislost dat
testovaná pomocí Kendallova koeficientu pořadové korelace, který udává
testovou statistiku z=2,9021. Na hladině významnosti α = 0,05 zamítáme
85
nulovou hypotézu č. 2 (p -hodnota = 0.003707) a přij ímáme platnost
alternativní hypotézy č.2. Lze usoudit, ţe mezi strachem z pádů a počtem
pádů je tedy statisticky významný pozitivní vztah (Tau = 0,19). Platí tedy:
čím více pádů, tím větší strach z pádů.
Alternativní hypotéza č. 2 byla přijata .
Graf 28: Vztah mezi strachem z pádu a počtem pádů
86
4 DISKUZE
Autorka předkládá diplomovou práci, která se zabývá problematikou
pádu(ů) u starších osob zkoumaných mimo zdravotnická zařízení.
Teoretická část zmiňuje dohledané poznatky o důsledcích, příčinách,
rizikových faktorech pádu a následných informacích a prevenci. Z této
části vychází také dotazník vlastní konstrukce. Na teoretickou část
navazuje část praktická, jej ímţ cílem bylo zmapovat problematiku pádů
u starších osob v prostředí, které je pro ně domovem.
Výzkumnou oblastí byl Jihomoravský kraj (okres Znojmo). Šetření se
zúčastnilo 240 starších osob ve věkovém rozmezí 65 aţ 95 let . Dle
dostudovaných materiálů se většinou s pády objevovaly starší osoby 65 let
a více, coţ bylo zmíněno i v prvním kritériu pro výběr respondentů.
Dotazníky vyplnilo 75 muţů a 165 ţen. Co se týče sociální situace starších
osob, tak nejvíce osob s číslem 131 přiznalo, ţe bydlí , ,samy“. 91 osob
bydlí s , ,partnerem“ a u ,,jiných příbuzných“ 18 starších osob. Největší
část zkoumaných osob uvedlo bydlení v rodinném domě a to 108 osob.
Další větší část zobrazovala bydlení na vesnici a to u 207 respondentů.
Tento výsledek je ovlivněný tím, ţe autorka neúmyslně rozdávala
dotazníky převáţně právě na vesnici . Stoprocentní celek, tedy 240 osob
zahrnovala poloţka dotaz na to, zda je osoba chodící. Tato otázka byla
zároveň i kritériem, proto se záměrně vyhledávaly osoby chodící , akti vní.
Jak jiţ bylo zmíněno v teoretické části, pády se ve statistice nachází pod
pojmem úraz (Bartoš, 2009, s. 428), proto se někdy v textu diplomové
práce nachází i pojem úraz. Výsledky výzkumného šetření ukázaly
v oblasti historie pádu , ţe po 65. roce věku z celkového počtu 240 osob
upadne zhruba 2/3 těchto osob (159 osob - 66,25%). To je v souladu
s výsledky uvedenými autorem Rao, který ke 2/3 pádů dodává, ţe se pády
dějí doma nebo v blízkém okolí (Rao, 2005, s . 46). Výsledek mé práce
ukazuje, ţe pády v domácnosti se staly u 89 osob (56%). Pády
v domácnosti uvádí Bergland se 33% (Bergland, 2012, s . 151 -164), Kwam
87
se 44% (Kwan et al ., 2011, s . 536-543) a Hronovská, která se výsledku
přiblíţila nejvíce a to se 60% pádů v domácnosti (Hronovská, 2012, s.
471). Jako další nejvyšší číslo z výzkumného šetření byly pády venku na
chodníku u 48 osob (30,19%). S t ímto souhlasí i studie u 765 členů ve
věku 64-97 let, kdy pád venku uvedlo 23% (Kelsey et al ., 2010, s. 2135-
2141). Jako třetí nejčastější byl pád venku na zahradě u 44 osob (27,67%),
coţ je ve shodě s výsledky Kelseye se 14% (Kelsey et al. , 2010, s. 2135-
2141). Přibliţně 40 -60% pádů vede ke zranění (Kenny, Ortuno, Cogan,
2009, s. 84-87). Jak tvrdí Topinková, 3 -7% osob utrpí v důsledku pádu
frakturu (Topinková, 2005, s . 53). Díky mému výzkumu došlo ke zjištění,
ţe nejčetnější odpovědí k důsledkům pádů jsou odřeniny, modřiny a to
u 124 osob (77,99%). Krajčík na to reaguje s menšími procenty 30-50%
(Krajčík, 2008a , s. 78). Ze zlomenin byla zjištěna jako nejč etnější
zlomenina ruky u 30 osob (18,83%), následně zlomenina nohy u 16 osob
(10,06%) a zlomenina krčku nohy u 6 osob (3,77%). Frakturu krčku kosti
stehenní uvádí Rao s větším výsledkem 20-30% osob. Jako další zjištění
z výzkumného šetření byla jiţ malá p rocenta osob s frakturami obratle
2,52% a poranění hlavy 2,25%. Ošetření po pádu zvládly nejčastěji osoby
samy z 46,54%. Následovalo ošetření praktickým lékařem z 26,41%.
Nejméně 14,46% muselo být hospitalizováno po pádu. S 15-20% se
přidává Topinková, kte rá tvrdí , ţe zmíněný počet pádů je třeba ošetřit
ve zdravotnickém zařízení (Topinková, 2005, s . 53). Další autoři dodávají
menší procento hospitalizovaných v důsledku pádu a to 5% (Klán,
Topinková, 2003, s . 38 ; Bartoš, 2009, s. 429). Krajčík hospitalizaci
rozděluje dle věku, tvrdí , ţe muselo být hospitalizováno 13% pacientů
ve věku 60-64 roků a 39% pacientů ve věku 75 a více roků, kteří byl i
ošetřeni na centrálním příjmu pro pád (Krajčík, 2008 a , s. 78). Výsledky
výzkumného šetření v oblasti příčin ukázaly jako největší příčinu pádů
zakopnutí , kdy odpovědělo 51,57% osob, závratě s 26,42%. Na to reaguje
výsledek z článku Rao a to s 13% u závratí (Rao, 2005, s. 47). Další
nejvíce zmiňovanou poloţkou jsou poruchy c hůze u 25,16% se slabostí
88
dolních končetin u 18,87%. Podobně zjišťuje Rao, kdy poruchy chůze a
rovnováhy nebo slabost uvádí v průměru 17% a náhlé ochabnutí svalů
dolních končetin v průměru 9% (Rao, 2005, s. 47). Někteří autoři uvádí i
jako jednu z dalších příčin onemocnění (Rao, 2005, s . 47 ; Kalvach et al. ,
2008, s. 178-188; Klán, Topinková, 2003, s. 39 ; Hronovská, 2012, s. 471 ;
Krajčík, 2008a, s. 78) a medikaci (Kalvach et al. , 2008, s. 179-188). Tato
práce se o těchto dvou příčinách zmiňuje jen v teoretické části. Autorka si
je vědoma toho, ţe medikace a onemocnění jsou příčinou pádů, ale
zároveň zmiňuje, ţe tyto dvě poloţky jsou tak rozsáhlé, ţe by byly na
další samostatnou diplomovou práci, proto se jimi nezabývala do hloubky.
Příčiny a rizikové faktory se ve studiích (dohledaných článcích) spolu
většinou prolínaly. Následující zkoumanou oblastí byly rizikové faktory
pádů. Jak u příčin, tak i zde je nejčastěji zmiňovanou oblastí zakopnutí
u 50,83% starších osob, dále pak následuje pouţívání pomůcek při chůzi
u 36,25%, na třetím místě bylo označeno uklouznutí s 33,75% osob. Další
příčku zabíralo u 32,5% uţívání více jak 4 předepsaných druhů léků. Klán
a Topinková uvádějí rizikové symptomy ve svém výzkumu u 430 klientů
ve věku nad 65 let: nestabilní chůze u 88% klientů, závratě u 62% klientů,
pouţívání kompenzační pomůcky při chůzi u 90% klientů (Klán,
Topinková, 2003, s . 42). Ziere se zmiňuje o 4 a více uţívaných lécích
u 20,3% starších osob (Ziere et al., 2005, s. 218 -223). Z porovnání
výzkumného šetření a této studie lze usoudit, ţe se shodují jen na uţívání
4 a více léků u přibliţně jedné třetiny starších osob jako rizikovým
faktorem. Jinak se tyto studie rozchází. Oblast prevence lze porovnat
s rozsáhlým a jiţ výše podrobněji popsaným projektem od Zim melové.
V projektu od Zimmelové se porovnávala oblast v roce 2005 před
edukovaností a rok 2007 po edukovanosti . Autorka diplomové práce proto
také spoji la oblast prevence a informovanosti . Co se týče oblasti opěrných
pomůcek, tak ze zjištěných výsledků aut orkou této práce , pouţívalo
opěrné pomůcky 42,92% osob. Zimmelová pomůcky rozděluje a to na
chodítko, které pouţívalo 1% osob, francouzskou hůl 48%, hůl +
89
francouzskou hůl 4%, hůl 6%, invalidní vozík 1%. U kaţdé pomůcky se
v roce 2007 tedy po informovanos ti zvýšilo jejich uţívání průměrně o 3 -
4%. (Zimmelová, 2008, s. 161 -166). Zvýšení uţívání pomůcek můţe být
dáno nejen informovaností ,a le i tím, ţe se zhoršil stav osob. Další
zkoumanou oblastí je vybavení domácnosti . Autorka této práce uvádí
následující výsledky a porovnává je opět s prací Zimmelové. V této práci
mělo 87,92% osob dobré osvětlení, asi 80% osob dveře do koupelny a na
záchod otevírají směrem ven, coţ je dobré při pádu pro lepší vyproštění
osoby. Zábradlí u schodiště a přenosný telefon má ste jný počet 79,58%.
Pohodlnou neklouzavou, pevnou obuv nosí 68,75% starších osob.
V projektu Zimmelové je to 6% těch, kteří pouţívali neklouzavou obuv po
klouzavém povrchu (Zimmelová, 2008, s. 161 -166). Podlahu s
neklouzavým povrchem“ vlastní méně neţ polovi na z dotázaných a to 111
osob (46,25%). Nábytek a jeho rohy má opatřeno speciálními nástavci
6,67%, coţ se ztotoţňuje s výsledky Zimmelové (Zimmelová, 2008, s .
161-166). Co se týče , ,schodiště, tak to má opatřeno protiskluzovými
podloţkami 37,08% respondentů. U Zimmelové je to úplné minimum a to
2% (Zimmelová, 2008, s . 161 -166). Madla v koupelně uvedlo 65,42%
osob, coţ je opět ve shodě s výsledkem Zimmelové (Zimmelová, 2008, s.
161-166). Protiskluzovou podloţku ve vaně či sprchovém koutě“ vlastní
45,42% starších osob. Je to zase o 18,25 % více neţ u Zimmelové
(Zimmelová, 2008, s . 161 -166). S koupáním, kdy je třeba dozorující osoba
vţdy- souhlasí 20,83% osob , na rozdíl od zjištění v projektu autorky
Zimmelové, která uvádí jen 4% (Zimmelová, 2008, s. 161 -166).
Zimmelová následně uvádí, ţe pomoc druhých při koupání potřebuje 18%
osob (Zimmelová, 2008, s . 161 -166), náš výsledek výzkumného šetření
uvádí o 2% více. Tato hodnota můţe být daná i výběrem vzorku
respondentů a jejich soběstačnosti . V zimním období omezuje pohyb
venku 63,3%, coţ je o 18,3% více neţ v článku Zimmelové (Zimmelová,
2008, s. 161-166). Nástavec na hůl v zimním období vyuţívá 15,42%
starších osob. Zimmelová uvádí 23% vyšší výsledek (Zimmelová, 2008, s.
90
161-166). V projektu od Zimmelové se v roce 2007 (coţ je rok, ve kterém
se zkoumala účinnost edukace) v oblasti po informovanosti zvýšila
prevence a procento vybavenosti. V rámci porovnávání se musím ptát,
proč většina osob není tak připravena na to, ţe by někdy mohly upadnout?
Na tuto otázku nacházím odpověď právě u Zimmelové, která zmiňuje, ţe
informovanost je dostatečná, ale senioři nechtějí nic měnit. Další úlohu
prý hrají i finance (Zimmelová, 2008, s. 161 -166). V poslední řadě je
třeba se zmínit i o informovanosti. V tomto výzkumném šetření byla
zjištěna naprostá shoda půl na půl v tom, zda jsou či nejsou starší lidé
informováni o prevenci pádů. Zimmelová zmiňuje, jak osoby vnímaly
subjektivní pocit dostatku informací a výsledkem bylo 59% (Zimmelová,
2008, s. 161-166). Ovšem rozdílné je to se spokojeností s návody na
prevenci pádů, kdy vůbec nebo spíše nespokojeno bylo 48,4%, oproti
spokojenosti, která činila 37,9%. Z toho výsledku lze konstatovat, ţe
materiály sice jsou a lidé jsou z poloviny informováni, ale podle nich
nejsou dostatečné a to jak informace, tak dostupnost materiálů. Poslední
poloţka v dotazníku se týkala způsobu, kterým by se chtěly sledované
osoby dozvědět o prevenci pádů. Zimmelová udává, ţe 49 % upřednostňuje
média a poté aţ letáky ze 13% (Zimmelová, 2008, s. 161 -166). Autorka
této práce zjistila, ţe o necelé 1% více preferují osoby návody ve formě
letáků a to s 36,67%, neţ materiály z medií s 35,83%. Jen 18,33%
preferovalo jiné metody (od lékaře, ústně, od ošetřujícího personálu..).
Jako poslední se umístila moţnost pre ference návodů ve formě letáků
i médií s 9,17%.
Mimo popisné statistky zde byly zvoleny i dvě hypotézy. První hypotézou
byla zjištěna pozitivní korelace mezi věkem a počtem pádů, coţ je
v souladu se zmíněnými studiemi, kde ve více neţ 40% upadnou osoby nad
75 let (Bergland, 2012, s . 151-164; Kenny, Ortuno, Cogan, 2009, s. 84-
87). Také ve 40% šlo o osoby nad 80 let (Kalvach et al. , 2008, s. 178).
U těchto osob hranici zvyšuje Krajčík na 50% (Krajčík, 2008 a, s . 78).
Studie se 140 devadesátníky v domácím prostředí s výskytem pádů u 47%
91
(roční incidence 26,4%), kdy dva nebo více pádů za rok mělo 10% seniorů
(Kalvach et al., 2008, s. 178). Jako poslední je trochu obsáhlejší studie
u 3890 osob ve věku 65 let a více ţijících v komunitě, které byly
sledovány po dobu dvou let. Zde byl dokumentován kromě jiného i počet
pádů zvlášť u muţů a ţen. Muţi: věk 65-69 mělo opakující se pád 2 a více
kolem 5,1%,; ve věku věk 70 -74 opakující se pád 2 a více mělo 9,3% ; nad
75 let mělo opakující se pád 10,4% starších osob; ţeny: ve věku 65 -69,
zaţilo opakující se pád (2 a více) ve 12,1%,; ve věku 70 -74 uvedlo
opakující se pád 12,2% ; (Woo et al ., 2009, s. 1038-1048). Lze tedy
opravdu potvrdit jak z výzkumného šetření autorky této diplomové práce,
tak z dohledaných výzkumů, ţe věk a počet pádů spolu souvisí. Druhou
hypotézou byl vztah mezi počtem pádů a strachem. I tato hypotéza vyšla
autorce pozitivně. Mezi těmito poloţkami existuje signifikantně pozitivní
vztah. To souhlasí i s jiţ zmíněnými studiemi, např. st udie, do které bylo
zařazeno 540 osob ve věku 70 let a více, kdy většina účastníků byly ţeny.
Za posledních 6 měsíců utrpělo 55% osob jeden nebo více pádů. Závaţný
strach z pádu mělo 45% a mírný strach z pádu uvedlo 55% (Kempen et al .,
2009, s. 1-7). Podobně Chang udává, ţe prevalence strachu z pádu byla
vyšší u padajících 70,4% neţ u nepadajících 48,4% (Chang et al., 2010, s .
84-95). Jako poslední byla získána data pohovory s 208 respondenty,
hodnocením úrovně strachu z upadnutí , tělesné i sociální závislosti ,
deprese a charakteru úzkosti. Výsledky ukázaly, ţe 48,6% má středně
velké aţ velké obavy dle škály MFES, dle poloţení otázky má středně
velkou aţ velkou obavu z pádu 52,9%. (Sharaf, Ibrahim, 2008, s. 27 -35).
Více neţ polovina seniorů (55,8%) má alespoň jednu zkušeno st s pádem.
Tato skupina dotazovaných má jasně větší obavy z pádů neţ ti, kteří ještě
neupadli (t=4,35, p<0,001). Míra obavy z upadnutí narůstá s počtem jiţ
proţitých pádů: medián 20,27 mezi jedinci s jedním pádem v anamnéze,
u dotazovaných, kteří mají v anamnéze 3 a více pádů je medián 26,27
(Sharaf, Ibrahim, 2008, s. 27 -35).
92
ZÁVĚR
Hlavním cílem této diplomové práce bylo zmapovat publikované poznatky
o problematice pádů u starších osob mimo zdravotnická zařízení a
následně zjistit stav u 240 respondentů pobývajících mimo zdravotnická
zařízení ve vymezeném regionu. Analýza výsledků získaných v praktické
části diplomové práce potvrdila, ţe existuje závislost mezi věkem a
počtem pádů. Pády mají řadu příčin. V případě našeho zjištění v této práci
se jako příčina i jako rizikový faktor pádů ukázaly na prvním místě
zakopnutí a po něm hned uklouznutí . Z toho vyplývá, ţe je potřeba další
a další edukace či záměrná intervence u těchto starších osob v oblastech
sebepéče a úpravy domácího prostředí. Další část analýzy potvrdila
pozitivní korelaci u strachu a počtu pádů. Kladu si otázku, zda by mohlo
mít vliv minimalizování pádů na strach z pádu a zda strach není v tomto
případě faktorem, který alespoň částečně sniţuje frekvenci pádů.
Důleţitou otázkou zůstává , jak minimalizovat pády i přes skutečnost , ţe
z nich sledovaná skupina strach má? Za vhodné povaţuji systémově
vedenou edukaci o pohybovém reţimu, vybavenosti domácnosti, stravě
a dalších rizikových faktorech, které souvisí s jedn áním starších osob,
jejich vlastním podílem na prevenci pádů. Určitě by cíleně měla probíhat
edukace se záměrem zvýšit opatrnost u starších křehkých osob. Neméně
důleţitá je i psychická podpora seniorů ze strany jejich blízkých a od
zdravotníků, kteří jsou kvalifikováni v oblasti ošetřování a prevence
zdravotních rizik u seniorů.
I kdyţ v této práci byl prokázaný výsledek u informovanosti o předcházení
pádu u 50% starších osob, neznamená to, ţe starší osoby vědí všechno.
Spokojena s návody o tom, jak předcházet pádům, většina osob nebyla.
Proto za moţnou , či z výsledků šetření vyplývající , povaţuji otázku, zda
starší občané skutečně vědí, co je to opravdová informovanost o prevenci
pádů . Tato otázka můţe být předmětem dalšího výzkumného šetření.
93
Autorka diplomové práce v praktické části nezkoumala vztah mezi
působením léků a onemocněním na pády, coţ by mohlo být dalším
podnětem k nějakému výzkumnému šetření.
94
BIBLIOGRAFICKÉ CITACE
1. AMERICAN GERIATRICS SOCIETY, BRITISH GERIATRICS SOCIETY.
2011. Summary of the Updated American Geriatrics Society/British Geriatrics
Society Clinical Practice Guideline for Prevention of Falls in Older Persons.
Journal of the American Geriatrics Society [online]. 2011, roč. 59, č. 1, s. 148-
157. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 0002-8614. Dostupné z:
http://web.a.ebscohost.com/ehost/detail?sid=1b2b43b4-6aea-4f12-a134-
765e0e0c581c%40sessionmgr4005&vid=13&hid=4112&bdata=Jmxhbmc9Y3Mm
c2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a9h&AN=57292468
2. BARTOŠ, Vladimír. 2009. Riziko pádů u nemocných s diabetem. Praktický lékař
[online]. 2009, roč. 89, č. 8, s. 428- 430. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1805-4544.
Dostupné z: http://www.prolekare.cz/prakticky-lekar-clanek/riziko-padu-u-
nemocnych-s-diabetem-7697
3. BERGLAND, Astrid. 2012. Fall risk factors in community-dwelling elderly
people. Norsk Epidemiologi [online]. 2012, roč. 22, č. 2, s. 151-164. [cit. 3. 5.
2014]. ISSN 0803-2491. Dostupné z :
http://web.a.ebscohost.com/ehost/detail?sid=1b2b43b4-6aea-4f12-a134-
765e0e0c581c%40sessionmgr4005&vid=10&hid=4112&bdata=Jmxhbmc9Y3Mm
c2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a9h&AN=85183190
4. BULECHEK, Gloria M., BUTCHER, Howard K., DOCHTERMAN, Joanne
McCloskey. 2008. Nursing Intervention Classification (NIC). 5. vyd. St. Louis:
Mosby, 2008. ISBN 978–0-323–05340-2.
5. ERKAL, Sibel. 2010. Home safety, safe behaviors of elderly people, and fall
accidents at home. Educational Gerontology [online]. 2010, roč. 36, č. 12, s.
1051-1064. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1521-0472. Dostupné z :
95
http://web.a.ebscohost.com/ehost/detail?sid=1b2b43b4-6aea-4f12-a134-
765e0e0c581c%40sessionmgr4005&vid=16&hid=4112&bdata=Jmxhbmc9Y3Mm
c2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=psyh&AN=2010-21734-001
6. HRONOVSKÁ, Lenka. 2012. Závratě, instabilita a pády ve stáří. Interní medicína
pro praxi [online]. 2012, roč. 14, č. 12, s. 470- 472. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1803-
5256.
Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/12/06.pdf
7. CHANG, Nien-Tzu et al. 2010. The Impact of Falls and Fear of Falling on Health-
Related Quality of Life in Taiwanese Elderly. Journal of Community Health
Nursing. 2010, roč. 27, č. 2, s. 84-95. ISSN 0737-0016.
8. KALVACH, Zdeněk et al. 2008. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. 1.
vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2490-4.
9. KAŇOVSKÝ, Petr. 2004. Porucha chůze a pády ve stáří. Interní medicína pro
praxi [online]. 2004, roč. 6, č. 2, s. 85- 88. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1803-5256.
Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/02/08.pdf
10. KELSEY, Jennifer L. et al., 2010. Indoor and Outdoor Falls in Older Adults are
Different: The Mobilize Boston Study. Journal of the American Geriatrics
Society [online]. 2010, roč. 58, č. 11, s. 2135-2141. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 0002-
8614. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/eds/detail?sid=c122fc70-6f0d-4611-
8bef-
57172a5566ca%40sessionmgr4001&vid=1&hid=4210&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc
2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=a9h&AN=55022238
11. KEMPEN, Gertrudis I. J. M. et al. 2009. Socio-demographic, health-related and
psychosocial correlates of fear of falling and avoidance of activity in community-
96
living older persons who avoid activity due to fear of falling. BMC Public Health
[online]. 2009, roč. 9, s. 1-7 . [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1471-2458. Dostupné z :
http://web.a.ebscohost.com/ehost/detail?sid=1b2b43b4-6aea-4f12-a134-
765e0e0c581c%40sessionmgr4005&vid=39&hid=4112&bdata=Jmxhbmc9Y3Mm
c2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a9h&AN=43227027
12. KENNY, Rose A., ORTUNO, Roman- Romero, COGAN, Lisa. 2009. Falls.
Medicine [online]. 2009, roč. 37, č. 2, s. 84- 87. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN: 1357-
3039. Dostupné z: http://ac.els-cdn.com/S1357303908003290/1-s2.0-
S1357303908003290-main.pdf?_tid=98a2dddc-e7de-11e2-b772-
00000aacb35f&acdnat=1373295582_11d32624e9cb5192db82008ac344ca96
13. KLÁN, Jan, TOPINKOVÁ, Eva. 2003. Pády a jejich rizikové faktory ve stáří.
Česká geriatrická revue [online]. 2003, roč. 1, č. 2, s. 38- 43. [cit. 3. 5. 2014].
ISSN 1801-8661.
Dostupné z: http://www.geriatrickarevue.cz/pdf/gr_03_02_08.pdf
14. KRAJČÍK, Štefan. 2008a. Pády v starobe I. časť. Geriatria [online]. 2008, roč.14,
č. 2, s. 78- 82. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1335-1850.
Dostupné z: http://www.geriatria.sk/files/Geriatria20082.pdf
15. KRAJČÍK, Štefan. 2008b. Pády v starobe II. časť. Geriatria [online]. 2008, roč.
14, č. 3, s. 131- 134. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1335-1850.
Dostupné z: http://www.geriatria.sk/files/Geriatria20083.pdf
16. KRAJČÍK, Štefan, ZIMMELOVÁ, Petra, MATLASOVÁ, Hana. 2007.
Osteoporóza jako významné riziko úrazů seniorů. Prevence úrazů, otrav a násilí
[online]. 2007, roč. 3, č. 2, s. 171- 175. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1804-7858.
Dostupné z: http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/prevence-urazu-otrav-a-
nasili/administrace/clankyfile/20120501143455955990.pdf
97
17. KUDLOVÁ, Pavla. 2013. Ošetřovatelské diagnózy: Definice a klasifikace 2012-
2014. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4328-8.
18. KWAM, Marcella Mun-San, et al. 2011. Falls Incidence, Risk Factors, and
Consequences in Chinese Older People: A Systematic Review. Journal of the
American Geriatrics Society [online]. 2011, roč. 59, č. 3, s. 536-543. [cit. 3. 5.
2014]. ISSN 0002-8614. Dostupné z :
http://web.a.ebscohost.com/ehost/detail?sid=1b2b43b4-6aea-4f12-a134-
765e0e0c581c%40sessionmgr4005&vid=7&hid=4112&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc
2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a9h&AN=59226303
19. KWOK, Boon Chong et al. 2011. Evaluation of the Frails' Fall Efficacy by
Comparing Treatments (EFFECT) on reducing fall and fear of fall in moderately
frail older adults: study protocol for a randomised control trial. Trials [online].
2011, roč. 12, č. 1, s. 155-161. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1745-6215 . Dostupné z:
http://eds.a.ebscohost.com/eds/detail?sid=369bff7f-ee2b-4ffc-beb0-
5f035b17157c%40sessionmgr4001&vid=1&hid=4210&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc
2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=a9h&AN=64096591
20. LARSON, Link, BERGMANN, Thomas F. 2008. Taking on the fall: The etiology
and prevention of falls in the elderly. Clinical Chiropractic [online]. 2008, roč. 11,
č. 3, s. 148-154. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1479-2354. Dostupné z: http://ac.els-
cdn.com/S1479235408000382/1-s2.0-S1479235408000382-
main.pdf?_tid=77e18294-e7dc-11e2-8f64-
00000aab0f6c&acdnat=1373294666_d448b59ca949497e2cb6c89fe1254897
21. LUCK, Tobias et al. 2013. Effectiveness of preventive home visits in reducing the
risk of falls in old age: a randomized controlled trial. Clinical Interventions in
Aging [online]. 2013, roč. 8, s. 692- 702. [cit. 3. 5. 2014]. DOI:
98
10.2147/CIA.S43284. Dostupné z:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3684143/
22. RAO, Shobha S. 2005. Prevence pádů u starších nemocných. Medicína po
promoci [online]. 2005, roč. 6, č. 10, s. 46- 52. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1212-9445.
Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/8142-prevence-padu-u-starsich-
nemocnych
23.
23. REGULI, Zdenko, SVOBODOVÁ, Lenka. 2011. Česká verze diagnostiky strachu
z pádů u seniorů- FES-I (Falls Efficacy Scale International). Studia sportiva
[online]. 2011, roč.5, č. 2, s. 5- 12. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1802-7679.
Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz/studiasportiva/dokument/StSp-1152.pdf
24. SHARAF, Amira Y., IBRAHIM, Hanaa S. 2008. Physical and psychosocial
correlates of fear of falling: Among older adults in assisted living facilities.
Journal of Gerontological Nursing. 2008, roč. 34, č. 12, s. 27- 35. ISSN 0098-
9134.
25. TOBA, Kenji. 2008. Risk assessment for falls in the elderly population. Geriatrics
& Gerontology International [online]. 2008, roč. 8, Suppl 1, s. S26- S28. [cit. 3. 5.
2014]. ISSN 1447-0594. Dostupné z:
http://web.a.ebscohost.com/ehost/detail?sid=1b2b43b4-6aea-4f12-a134-
765e0e0c581c%40sessionmgr4005&vid=21&hid=4112&bdata=Jmxhbmc9Y3Mm
c2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=psyh&AN=2008-00119-002
26. TOPINKOVÁ, Eva. 2005. Prevence pádů u starších nemocných. Medicína po
promoci [online]. 2005, roč. 6, č. 10, s. 53- 55. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1212-9445.
Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/8142-prevence-padu-u-starsich-
nemocnych
99
27. WOO, Jean et al. 2009. Development of a simple scoring tool in the primary care
setting for prediction of recurrent falls in men and women aged 65 years and over
living in the community. Journal of Clinical Nursing [online].. 2009, roč. 18, č. 7,
s. 1038-1048. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 0962-1067. Dostupné z :
http://web.a.ebscohost.com/ehost/detail?sid=1b2b43b4-6aea-4f12-a134-
765e0e0c581c%40sessionmgr4005&vid=36&hid=4112&bdata=Jmxhbmc9Y3Mm
c2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a9h&AN=36816758
28. ZIERE, G. et al. 2005. Polypharmacy and falls in the middle age and elderly
population. British Journal of Clinical Pharmacology [online]. 2005, roč. 61, č. 2,
s. 218-223. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 0306-5251. DOI: 10.1111/j.1365-
2125.2005.02543.x. Dostupné z:
http://eds.a.ebscohost.com/eds/detail?vid=3&sid=369bff7f-ee2b-4ffc-beb0-
5f035b17157c%40sessionmgr4001&hid=4210&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1
lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=a9h&AN=19439112
29. ZIMMELOVÁ, Petra. 2005. Úrazy seniorů-prevence a příčiny. Prevence úrazů,
otrav a násilí [online]. 2005, roč. 1, č. 2, s. 96- 99. [cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1804-
7858.
Dostupné z: http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/prevence-urazu-otrav-a-
nasili/administrace/clankyfile/20120429214424641940.pdf
30. ZIMMELOVÁ, Petra. 2008. Středisko prevence úrazů v JK- Prevence úrazů
seniorů. Prevence úrazů, otrav a násilí [online]. 2008, roč. 4, č. 2, s. 161- 166.
[cit. 3. 5. 2014]. ISSN 1804-7858.
Dostupné z: http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/prevence-urazu-otrav-a-
nasili/administrace/clankyfile/20120328121323034051.pdf
100
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1: Dotazník .......................................................................................................... 101
Příloha 2: Souhlas Domova pro seniory Skalice s realizací výzkumného šetření ........... 110
Příloha 3: Souhlas Domova pro seniory Plaveč s realizací výzkumného šetření ............ 111
Příloha 4: Souhlas Domova s pečovatelskou sluţbou Boţice s realizací výzkumného
šetření .............................................................................................................................. 112
Příloha 5: Souhlas Domu s pečovatelskou sluţbou Prosiměřice s realizací výzkumného
šetření .............................................................................................................................. 113
Příloha 6: Souhlas Domu s pečovatelskou sluţbou Znojmo s realizací výzkumného šetření
......................................................................................................................................... 114
Příloha 7: Souhlas MUDr. Ludmily Kellnerové s realizací výzkumného šetření .......... 115
Příloha 8: Souhlas MUDr. Mariky Nesvadbové s realizací výzkumného šetření ........... 116
Příloha 9: Souhlas MUDr. Miroslava Svobody s realizací výzkumného šetření ............ 117
Příloha 10: Souhlas MUDr. Petry Labovské s realizací výzkumného šetření ................. 118
101
Příloha 1: Dotazník
DOBRÝ DEN.
Jsem studentka druhého ročníku, magisterského studia, obor Ošetřovatelské
péče v interních oborech na Fakultě zdravotnických věd, Univerzity
Palackého v Olomouci. Píši diplomovou práci na téma: Problematika pádu
starších osob. Do rukou Vám předkládám dotazník, který se zabývá pády u
starších osob. Touto cestou bych Vás chtěla velice poprosit o pár minut
vzájemné spolupráce při vyplnění dotazníku, který je níţe. Cílem práce je
zjistit příčiny, důsledky, rizikové faktory pádu(ů) a také připravenost starších
osob na předcházení pádu(ů) v prostředí mimo nemocnici. A právě Vy jste ta
osoba, která mi můţe vyplněním dotazníku pomoci ke zpracování mé
diplomové práce.
Zaručuji Vám, ţe dotazník je zcela ANONYMNÍ a data z dotazníku budou
pouţita pouze pro zpracování diplomové práce.
Po vyplnění dotazníku, prosím o předání zpět na místo, kde Vám byl předán.
Velice děkuji za pomoc a vstřícnost. Přeji úspěšné vyplňování.
Hezký den,
s pozdravem Křepelová Pavla
102
Příloha 1: Dotazník - pokračování
Návod na vyplnění dotazníku:
Prosím vyplňte všechny otázky.
Dotazník obsahuje různé druhy odpovědí na otázky:
a) Moţnost i více odpovědí: U poloţek dotazníku je vţdy napsané, zda zaškrtnout
jednu či více odpovědí
b) Jak správně zaškrtnou odpověď:
- příklad odpovědi:
Např.: Chuť k jídlu:
mám
nemám
někdy
c) Doplnění odpovědi:
- u některých otázek není v odpovědi napsané nic (je zde vynechaný prázdný
řádek). Do prázdného řádku je potřeba odpověď napsat čitelně Vaší rukou.
Takovým typem otázky je příklad:
Např.: Kolik Vám je let? (dopište)
………………………………………………………………………………………
d) Pokud se chcete opravit:
- spletl(a) jste odpověď a chcete zaškrtnout jinou? Postupujte prosím podle
následujícího příkladu:
Např.: Chuť k jídlu:
mám (původně zaškrtnutá odpověď)
nemám
Chci opravit z odpovědi ,,MÁM“ na odpověď ,,NEMÁM“:
Chuť k jídlu:
mám (původně zaškrtnutá odpověď)
nemám (již správná odpověď)
(původně zaškrtnutou odpověď v tomto případě ,,MÁM“ celou přeškrtnete
a zakrouţkujete tu, kterou chcete a je správně podle Vás, v tomto případě
,,NEMÁM“)
103
Příloha 1: Dotazník - pokračování
Dotazník: Pády u starších osob Osobní data Následující Vámi zvolenou odpověď u každé otázky zakřížkujte!!! (zakřížkujte pouze
jednu možnost, pokud není přímo u otázky napsané jinak)
Q 1. Kolik Vám je let? (prosím napište)
………………………………………………………………………………………
Q 2. Pohlaví :
muţ
ţena
Q 3. Sociální situace:
S kým bydlíte?
sám(a)
s partnerem (přítel-kyně, manţel-ka)
u jiných příbuzných, známých
Kde bydlíte?
rodinný dům
v bytě
v domě s pečovatelskou sluţbou
v domově pro seniory
Lokalita Vašeho bydliště?
město
vesnice
Q 4. Jste chodící (aktivní) člověk?
ano
Pokud jste odpověděl(a) ANO, pokračujte prosím plynule ve vyplňování všech
otázek
ne
Pokud jste odpověděl(a) NE, prosím o odevzdání dotazníku zpět, kde jste ho
obdrţeli.
¨
104
Příloha 1: Dotazník - pokračování
Historie pád(u)ů: Následující Vámi zvolenou odpověď u každé otázky zakřížkujte !!! ( zaškrtněte pouze
jednu možnost, pokud není přímo u otázky napsané jinak)
Q 5. Spadl jste někdy po dovršení 65 let věku?
ano
Pokud jste odpověděl(a) ANO, pokračujte prosím plynule ve vyplňování všech
otázek
ne
Pokud jste odpověděl(a) NE, vynechejte prosím otázky číslo 6-10, a začněte aţ od
otázky číslo 11-13 na straně 6-8 s nadpisy RIZIKOVÉ FAKTORY,
PREVENCE a následně INFORMACE. Otázky jsou na světle zeleném papíru.
Q 6. Kde k pádu došlo (zde můžete zakřížkovat i více odpovědí):
venku na chodníku
venku v zahradě
v domácnosti
v koupelně
jiné (napište):
………………………………………………………………………………………
Q 7. Kolikrát jste spadl(a) v minulosti?
po dovršení 65.let věku (prosím uveďte číslo)
………………………………………………………………………………………
za poslední 1 rok (prosím uveďte číslo)
………………………………………………………………………………………
Q 8. Pokud jste již někdy spadl(a), máte strach, že upadnete znovu?
1 2 3 4 5
vůbec ne spíše ne středně většinou ano zcela ano
105
Příloha 1: Dotazník - pokračování
Důsledky a závažnost pádu(ů):
Q 9. Jaký jste měl(a) následek po pádu?
(u této otázky je možné zakřížkovat a odpovědět na více odpovědí)
zlomenina ruky
kolikrát ? (prosím uveďte číslo)
………………………………………………………………………………
zlomenina krčku nohy
kolikrát ? (prosím uveďte číslo)
………………………………………………………………………………
zlomenina nohy
kolikrát ? (prosím uveďte číslo)
………………………………………………………………………………
zlomenina obratle
kolikrát ? (prosím uveďte číslo)
………………………………………………………………………………
poranění hlavy (zlomeniny lebky…)
kolikrát ? (prosím uveďte číslo)
………………………………………………………………………………
odřeniny, modřiny
kolikrát ? (prosím uveďte číslo)
………………………………………………………………………………
větší krvácení
kolikrát ? (prosím uveďte číslo)
………………………………………………………………………………
jiný úraz
kolikrát? (prosím uveďte číslo)
………………………………………………………………………………
sem konkrétně vypište, jaký jiný úraz(y) se Vám stal(y)
………………………………………………………………………………
• Po pádu jsem (zakřížkujte):
byl(a) ošetřen(a) pouze praktickým lékařem (vyhledal-a jsem pouze lékařské
ošetření)
byl(a) hospitalizován(a) v nemocnici
se ošetřil(a) sám(a) doma
106
Příloha 1: Dotazník - pokračování
Příčiny pádu(ů): Následující Vámi zvolenou odpověď v tabulce zakřížkujte (je možné zakřížkovat více
odpovědí)
Q 10. Které z následujících chování (příčin) vedlo k tomu, že jste upadl(a)?
Toto chování vedlo k mému
pádu zakopnutí
uklouznutí
chůze po tmě
činnosti spojené se záklonem hlavy (věšení prádla,
vykládání předmětů na vysoké police)
činnosti vykonávané na uţší podstavě (chůze po chodníku,
oblékání dolní části těla ve stoje, vstávání na špičky)
činnosti vykonávané s vychýlením těţiště (předklon,
záklon) anebo s jeho zvýšením (nošení břemen)
chůze po kluzkém a nerovném povrchu
nošení obuvi s kluzkými podešvemi a chůze v ponoţkách
po dlaţbě anebo linoleu
spěchání (např. na záchod….)
vyprávění po čas chůze
slabost dolních končetin (náhlá)
pouţívání pomůcek (opěrné) při chůzi
poruchy chůze, rovnováhy
nejistota v prostoru
poruchy zraku
poruchy myšlení
neschopnost zvládnout běţné denní aktivity
zmatenost
špatné osvětlení
volně poloţené koberečky, běhouny
pouţívání schodiště
poţití alkoholu
závratě, nevolnost
plovoucí podlaha, linoleum, lakované parkety
uţívání více jak 4 předepsaných druhů léků
chůze jen v ponoţkách po strmém kluzkém podkladě
107
Příloha 1: Dotazník - pokračování
Rizikové faktory pádu(ů): Následující Vámi zvolenou odpověď v tabulce zakřížkujte (je možné zakřížkovat více
odpovědí)
Q 11. Které z následujících chování je pro Vás v běžném životě typické?
Toto odpovídá mému chování
zakopnutí
uklouznutí
chůze po tmě
činnosti spojené se záklonem hlavy (věšení prádla,
vykládání předmětů na vysoké police)
činnosti vykonávané na uţší podstavě (chůze po
chodníku, oblékání dolní části těla ve stoje, vstávání na
špičky)
činnosti vykonávané s vychýlením těţiště (předklon,
záklon) anebo s jeho zvýšením (nošení břemen)
chůze po kluzkém a nerovném povrchu
nošení obuvi s kluzkými podešvemi a chůze v ponoţkách
po dlaţbě anebo linoleu
spěchání (např. na záchod….)
vyprávění po čas chůze
slabost dolních končetin (náhlá)
pouţívání pomůcek (opěrné) při chůzi
poruchy chůze, rovnováhy
nejistota v prostoru
poruchy zraku
poruchy myšlení
neschopnost zvládnout běţné denní aktivity
zmatenost
špatné osvětlení
volně poloţené koberečky, běhouny
pouţívání schodiště
poţití alkoholu
závratě, nevolnost
plovoucí podlaha, linoleum, lakované parkety
uţívání více jak 4 předepsaných druhů léků
chůze jen v ponoţkách po strmém kluzkém podkladě
108
Příloha 1: Dotazník - pokračování
Prevence Následující Vámi zvolenou odpověď u každé otázky zakřížkujte !!! (je možné
zakřížkovat více odpovědí)
POZOR!!! Prosím, v této tabulce zakřížkujte každou odpověď, ať kladnou nebo
zápornou
Q 12. Co Vaše domácnost má, nemá. Co používáte, nepoužíváte, nosíte, nenosíte?
Čemu se vyhýbáte, nevyhýbáte?
mám, používám, ano,
nosím, vyhýbám se
nemám, nepoužívám, ne,
nenosím, nevyhýbám se prahy
u schodiště zábradlí, madla
schodiště opatření protiskluzovými
podloţkami
zvýrazněné okraj(e) u schodů (aspoň
první a poslední schod označený
barevně)
pevný stabilní nábytek
ostré hrany či rohy nábytku chráněné
speciálními nástavci
podlahu s neklouzavým povrchem
dobře upevněné koberečky a běhouny
k podlaze
vysoké stoličky (ţidle) na sednutí
s opěrkami na ruce
poličky ve skříních příliš vysoko ani
příliš nízko (tak akorát)
dobré osvětlení, které neoslňuje, dobře
osvětluje celý prostor
pohodlnou, pevnou, neklouzavou obuv
v zimním období nástavec na hůl
v zimním období omezuji pohyb venku
v zimním období speciální brzdičky na
obuv
protiskluzovou podloţku ve vaně
případně ve sprchovém koutě
protiskluzovou podloţku před vanou
případně před sprchovým koutem
sedátko ve vaně případně ve sprchovém
koutě
koupelnu vybavenou madly
109
Příloha 1: Dotazník - pokračování
mám, používám, ano,
nosím, vyhýbám se
nemám, nepoužívám, ne,
nenosím, nevyhýbám se při koupání nebo sprchování -
k dispozici vţdy a po celou dobu
dozorující osobu
při koupání nebo sprchování je stále
přítomna dozorující osoba pouze
,,někdy“
při koupání nebo sprchování potřebuji
pomoc druhé osoby
dveře na záchod a v koupelně se mi
otevírají směrem ven
toaletu vybavenou madly
na sedátku od záchodu nástavec
opěrné pomůcky ke zlepšení stability
při chůzi (francouzská hůl, chodítko,
hůl+francouzská hůl, hůl, invalidní
vozík)
moţnost přenosného telefonu, nebo
signalizace na přivolání si pomoci
Informace:
Q 13. Byl(a) jste někdy informován(a) o tom, jak předcházet pádu(ům)?
ano
ne
Jste spokojen s návody (instrukcemi, informacemi), jak předcházet pádům?
1 2 3 4 5
vůbec ne spíše ne středně většinou ano zcela ano
Jakým způsobem byste chtěl(a) získat další návody (instrukce, informace) o
předcházení pádu(ů)?
preferuji návody ( instrukce, informace) spíše z médií (rozhlas, televize)
preferuji návody (instrukce, informace) ve formě letáků
jiné (napište):
………………………………………………………………………………………
110
Příloha 2: Souhlas Domova pro seniory Skalice s realizací výzkumného
šetření
111
Příloha 3: Souhlas Domova pro seniory Plaveč s realizací výzkumného
šetření
112
Příloha 4: Souhlas Domova s pečovatelskou sluţbou Boţice s realizací
výzkumného šetření
113
Příloha 5: Souhlas Domu s pečovatelskou sluţbou Prosiměřice s realizací
výzkumného šetření
114
Příloha 6: Souhlas Domu s pečovatelskou sluţbou Znojmo s realizací
výzkumného šetření
115
Příloha 7: Souhlas MUDr. Ludmily Kellnerové s realizací výzkumného
šetření
116
Příloha 8: Souhlas MUDr. Mariky Nesvadbové s realizací výzkumného
šetření
117
Příloha 9: Souhlas MUDr. Miroslava Svobody s realizací výzkumného
šetření
118
Příloha 10: Souhlas MUDr. Petry Labovské s realizací výzkumného
šetření
