Právní aspekty provozu sítí elektronických komunikacícmp.felk.cvut.cz/cmp/courses/X33PPM/ZS20102011/X33PPM_ZS...Vývoj evropských koncepcí regulace a správy telekomunikací

Právní aspekty provozu sítí Právní aspekty provozu sítí Právní aspekty provozu sítí Právní aspekty provozu sítí elektronických komunikacíelektronických komunikací

Právní aspekty provozu sítí a služeb elektronických komunikací

• Úvod

• Reforma předpisového rámcepro sítě a služby elektronických

9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT

2

pro sítě a služby elektronických komunikací - evropský pohled

• Vnitrostátní pohled na transpozici reformy regulačního rámce do českého právního řádu

Právní aspekty provozu sítí elektronických komunikací

• Vývoj evropských koncepcí regulace a správy telekomunikací a elektronických komunikací


3

komunikací

• Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace

• Transpozice

Vývoj evropských koncepcí regulace a správy telekomunikací a elektronických komunikací• 1988 – koncová zařízení

• 1998/2000 – předpisový rámec pro telekomunikace

• 2002 – předpisový rámec pro elektronické


4

• 2002 – předpisový rámec pro elektronické komunikace

• 2009 – revidovaný předpisový rámec pro elektronické komunikace

• 2015 - ?

Lisabonská strategie• Na mimořádném summitu Evropské rady v

Lisabonu v březnu 2000 byl v Evropské unii zahájen proces, jehož cílem bylo do roku 2010 přeměnit EU v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností.


5

soudržností.• Tento cíl měl být podle představ šéfů států a vlád

členských zemí EU dosažen zejména prostřednictvím rozvoje znalostní společnosti, podpory výzkumu a vývoje, odstraňováním překážek na vnitřním trhu a zlepšováním podnikatelského prostředí, modernizací sociálního modelu, podporou zaměstnanosti a udržitelného rozvoje.

Lisabonská strategie

• To se nepovedlo…


6

• … resp. to skončilo značně neslavně.

Co zbylo z lisabonské agendy?• Lisabonská strategie měla být základem pro hospodářskou a

sociální obnovu Evropské unie a pro obnovu životního prostředí. K dosažení tohoto cíle se Unie rozhodla zaměřit na tyto oblasti:– Ekonomika a společnost založená na znalostech: opatření pro

vytváření informační společnosti, výzkum a technologický rozvoj, strukturální reformy pro zvýšení konkurenceschopnosti, inovace a dokončení vnitřního trhu.

– Modernizace evropského sociálního modelu: investice do lidí a omezení vylučování ze společnosti.


7

vylučování ze společnosti. – Zdravá ekonomická perspektiva a příznivý růstový výhled ekonomiky:

makroekonomická opatření.

• Bývalý nizozemský ministerský předseda Wim Kok vedl mezi dubnem a listopadem 2004 tým, který zrevidoval Lisabonskou strategii a prezentoval zprávu udávající reformám nový impuls. Evropská komise na základě této zprávy vyhlásila, že sociální aspekt a aspekt životního prostředí nebudou nadále prioritou s tím, že se těžiště Lisabonské strategie přesouvá do ekonomického rozvoje Evropské Unie.

Co zbylo z lisabonské agendy?

• Lisabonská strategie se hodlala opírat o rozvoj elektronických


8

opírat o rozvoj elektronických komunikací a obecně sektoru IKS

Revize předpisového rámce

• Evropský parlament a Rada přijaly 13. prosince 2001 soubor směrnic, které společně vytvořily základ právní úpravy pro správu a regulaci elektronických komunikací (telekomunikací, vysílání a informačních a komunikačních


9

vysílání a informačních a komunikačních technologií) členských států Evropské unie, tedy rovněž České republiky.

• Jádro předpisového rámce tvoří rámcová směrnice a čtyři specifické směrnice.


• Konvergence odvětví telekomunikací, médií a informačních technologiíznamená, že všechny přenosové sítě a služby by měly být předmětem jediného


10

služby by měly být předmětem jediného předpisového rámce.

článek 5 preambule rámcové směrnice


• Revize regulačního rámce podle uvedených směrnic EP a Rady: – článek 25 rámcové směrnice,

– článek 16 autorizační směrnice,


11

– článek 16 autorizační směrnice,

– článek 17 přístupové směrnice,

– článek 36 směrnice o univerzální službě

– a článek 18 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích.


• revize nebyla běžnou a rutinní „kontrolní akcí“ ve vztahu k transpozici citovaných směrnic EP a Rady

• zevrubně a do hloubky posoudila soulad


12

• zevrubně a do hloubky posoudila soulad předpisového rámce se stavem tržního a technologického vývoje a vytvořila předpoklady pro adekvátní návrhy změn všech dotčených předpisů sekundárního práva Evropských společenství vydaných pro oblast elektronických komunikací podle článků 86 a 95 Smlouvy o založení Evropského společenství


1. zda hospodářská soutěž nepředstavuje „nepřítele“ nových investic do odvětví;

2. zda existuje jednotný (evropský) trh elektronických komunikací („e-


13

elektronických komunikací („e-communications“);

3. zda není předpisový rámec příliš komplikovaný a nepředstavuje pro dotčené subjekty byrokratickou zátěž;

4. zda stále platí princip technologické neutrality.



pro elektronické komunikace

v letech 2005 – 2007

kořeny současné reformy


14

� kořeny současné reformy

� dopad na regulaci a státní správu až do období kolem roku 2015

� dlouhodobý proces

Komise

• 28. června 2006 vydala tři dokumenty:

– pomůcku pro podávání připomínek („Commission Staff Working Document“)–


15

(„Commission Staff Working Document“)–obsahuje navržené změny e-communications rámce - SEC(2006) 816

– dokument obsahující hodnocení dopadů navržených změn na trh - SEC(2006) 817

– návrh revidovaného Doporučení Komise o „relevantních trzích“ - SEC(2006) 837



- zahájena na podzim 2005

- měla proběhnout v roce 2006

- trvala až do roku 2007 Komise


16

- trvala až do roku 2007 � Komise představila své návrhy 13. listopadu 2007

- EP a Rada schválily v listopadu 2009

- Úřední věstník EU 18. prosince 2009

Reformovaný regulační rámec

• Formálně schválen 25. listopadu 2009

• OJ EU 18. prosince 2009:


17

• OJ EU 18. prosince 2009:

Reforma regulačního rámcepro sítě a službyelektronických komunikací -


18

elektronických komunikací -evropský pohled

Obsah

• Zákonodárný (právotvorný) proces v Bruselu – stručný přehled

• Česká republika versus České předsednictví


19

předsednictví

• Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace

• Úkoly českého předsednictví

• Závěr

Spolurozhodovací proces

Evropskýparlament


20

Rada

Evropský parlament

ITRE IMCO LIBE


21

Plénum

Projednávání v Radě EU

Rada EU


22

COREPER

Pracovní skupina

Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace

• Stručná časová rekapitulace a harmonogram projednávání

• rámcová směrnice (2002/21/ES)• autorizační směrnice (2002/20/ES)• směrnice o přístupu a propojení (2002/19/ES)


23

• směrnice o univerzální službě (2002/22/ES)• směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (2002/58/ES)

• Role jednotlivých předsednictví• Role českého předsednictví• Způsob projednávání návrhů• Co je obsahem reformy

Stručná rekapitulace revize předpisového rámce

• Proces zahájila Komise v listopadu 2005 veřejnou konzultací a byl ukončen v prosinci 2009, kdy došlo k finálnímu


24

prosinci 2009, kdy došlo k finálnímu schválení celého souboru

• Kompromis, který má faktickou hodnotu

Harmonogram projednávání –různá předsednictví• 1. polovina 2008 - Slovinsko – Zpráva o

pokroku (seznámení s návrhem)

• 2. polovina 2008 - Francie – Politická dohoda


25

• 2. polovina 2008 - Francie – Politická dohoda (dohoda mezi členskými státy)

• 1. polovina 2009 - Česká republika – faktická negociace s EP a snaha o dokončení projednávání. Dohoda, kterou EP porušil.

• 2. polovina 2009 - Švédsko - schválení

Harmonogram projednávání –české předsednictví

• Strategie vyjednávání

• Jednání s EP (obrovská očekávání)

• Jednání na úrovni Rady


26

• Jednání na úrovni Rady

• Jak to fakticky probíhalo?

• Český mimořádný úspěch – nalezení kompromisu tam, kde to od nás nikdo nečekal (veto na nápravná opatření, role Komise, funkční separace, BEREC, správa spektra, NGN)

• Hořká tečka – soubor rukojmím politikyS

EECMA - BERT – GERT- EBERT - BEREC

• První zmínka – v roce 2006

• Obhajoba vzniku– chybí jednotný trh

– roztříštěnost aplikační činnosti NRA


27

– podpora pan-evropských služeb

– kontroverzní část návrhu (ENISA)

– rozdílná očekávání EP – členské státy a NRA - problém do budoucna

Klíčové prvky telekomunikačního balíčku z pohledu vyjednávání v Bruselu 1/3 - pro ČR

• Funkční separace

• Harmonizační opatření – nástroj v rukou Komise


28

Komise – vazba mezi čl. 7 a čl. 19

• Přenositelnost do 1 dne – Belgie 3 hodiny

Klíčové prvky telekomunikačního balíčku z pohledu vyjednávání v Bruselu 2/3 – pro ČS

• Správa rádiového spektra (GSM směrnice)

• Posílení pravomocí EK (čl. 7) – veto


29

• NGN – investice do nových sítí

• Net neutrality – síťová neutralita

Klíčové prvky telekomunikačního balíčku z pohledu vyjednávání v Bruselu 2/3 – pro ČS

• Diskutovaný pozměňovací návrh 138 –„AM138“


30

• O co šlo?

• Jaký to mělo dopad?

Shrnutí I.

• složitost jednání

• velké ambice

• úspěch českého předsednictví

• nejasná ustanovení – složitá transpozice


31

• nejasná ustanovení – složitá transpozice implementace

• nové úkoly pro EK – významná role

• směrnice není nařízení – vytváření jednotného trhu.

• odstraňování bariér

Reformovaný regulační rámecz roku 2009

• NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1211/2009 ze dne


32

A RADY (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu


• SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví


33

osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele


• SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci


34

2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací


• Transpozice musí proběhnout do 25. května 2011.


35

• Bude především záviset na dobré, kvalitní a stimulující spolupráci MPO a ČTÚ.

Otázky

1. Zůstane reformovaný regulační rámec po své revizi dostatečným nástrojem pro rozvoj elektronických sítí a služeb?

2. Zachová a nadále posílí hospodářskou


36

2. Zachová a nadále posílí hospodářskou soutěž?

3. Bude i nadále důsledně oddělovat obsah, který signál nese, od tohoto signálu?

4. Co bude s rychlým přístupem k Internetu – jak z hlediska RR tak audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání?

Otázky

5. Zůstane revidovaný rámec dostatečně robustním regulačním nástrojem až do poloviny příštího desetiletí?


37

6. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu není dotčeno zohlednění vazeb, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. Stále to platí?

7. A nakonec – Co od reformovaných směrnic EP a Rady očekáváme?

Co potom?

• Až si na všechny otázky podrobně odpovíme, zbude ještě a asi ta nejpodstatnější:


38

• Není toto povídání o regulačním rámci,

o elektronických komunikacích, o

nových směrnicích EP a Rady"

užitečné jen pro pár zasvěcených?

Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu• Toto může být klíčový problém jak z

hlediska akademického charakteru dosavadní prezentace, tak – především –z hlediska každodenní praktičnosti.


39

• Každý uchazeč o křeslo v Parlamentu by se o něj měl nejen detailně zajímat, ale také dobře znát podmínky v místě, kde kandiduje a slibuje tam „hory doly“.

Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu• Broadband vytváří pracovní místa a

generuje ekonomický růst:- podle studie Světové banky z roku 2009 každý

desetiprocentní nárůst penetrace BB se projevuje ve zvýšení HNP o více než 1%.


40

ve zvýšení HNP o více než 1%.

- malé firmy potřebují přístup k BB, aby byly součástí dodavatelského řetězce k velkým firmám a k veřejnému sektoruS zemědělci S domácí pracovníciS

- přístup jako nedílná a přímo související podmínka hospodářské prosperity

Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu• Děti a mládež s přístupem k rychlému

Internetu mají lepší studijní výsledky– příklad: Kanada, Japonsko, Korea, USA,

Austrálie S dokonce Uruguay (zajištění vzdělávání on-line i v malých sídlech a v


41

vzdělávání on-line i v malých sídlech a v odlehlých oblastech)

– snáze získáte přístup k BB v odlehlých koutech Kanady a Austrálie, dokonce i v pampách Uruguaje než například v Orlických horách

Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu• Nedostatek přístupu vede k

sociálnímu vyloučení

– podle studie o „Digital Inclusion“ z roku 2009


42

– podle studie o „Digital Inclusion“ z roku 2009 ztrácejí britské domácnosti off-line částku £560 za rok jen proto, že nemohou nakupovat a platit účty on-line

Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu• Přístup k BB znamená:

– lepší přístup k zdravotní péči a celkově k lepšímu životnímu standardu za nižších nákladů


43

nákladů

– spolehlivý místní přístup (včetně mobilního BB) dává i druhé straně – lékařům, zdravotnickému personálu, obecním úřadům a jejich sociálním službám – více času na jejich práci

Co bude s rychlým přístupem k Internetu – jak z hlediska RR tak audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání?

• Na to vše odpoví široká odborná debata

• Nesmí jít o ojedinělou akci, ale o


44

• Nesmí jít o ojedinělou akci, ale o dlouhodobý odborně motivovaný proces

Co bude s rychlým přístupem k Internetu – jak z hlediska RR tak audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání?

• Místní přístup k službám veřejného sektoru umožňuje získávat více za úspornějšího vynakládání prostředků (veřejných i soukromých)


45

(veřejných i soukromých)– není to ale cesta jakou byla „Bezdrátová

Prahy“, kde tento vzorec platil opačně – „za hodně (veřejných) peněz zhola nic“

– je to cesta promyšlené a rozumné elektronizace státní správy i samosprávy

Shrnutí II.

• Nezačínáme teprve dnes – základy spočívají v koncepční práci ministerstva, regulátora i sdružení, která mají problematiku elektronických komunikací v


46

problematiku elektronických komunikací v náplni každodenní činnosti.

• MPO a ČTÚ odvedly na odborném poli v rámci českého předsednictví Rady EU dobrou práci.

Vnitrostátní pohled na transpozici reformy regulačního rámce do českého právního řádu


47

do českého právního řádu

„Balíček“ je schválenS


48

Zákon o elektronických komunikacích – 5 let praxe

• Za pět let – 15 novel + 1 technická z letošního roku (problematická ustanovení)


49

letošního roku (problematická ustanovení)

• Potřebujeme stabilní zákon?

Zásady implementace

• 1. Maximální transparentnost

• 2. Spolupráce s dotčenými subjekty při


50

• 2. Spolupráce s dotčenými subjekty při přípravě analýzy dopadu

• 3. Respektování národních podmínek v ČR

Novinky

• Minimální kvalita služby• Doba trvání smlouvy• Narušení bezpečnosti osobních údajů


51

• Narušení bezpečnosti osobních údajů• Hromadění spektra• Kolokace a sdílení• Funkční separace

Minimální kvalita služby

• Členské státy zajistí:– pravomoc NRA stanovit požadavky na

minimální kvalitu služeb s cílem zabránit:• zhoršení kvality služeb,


52

• zhoršení kvality služeb,

• překážkám a

• zpomalování provozu v sítí

– k navrženým opatřením může vznést EK připomínky a vydat doporučení

• k zabránění nepříznivého ovlivňování fungování

vnitřního trhu

Doba trvání smlouvy

• Členské státy zajistí, že :

– Počáteční smluvní období smlouvy, kterou


53

– Počáteční smluvní období smlouvy, kterou uzavírá SPOTŘEBITEL s operátorem, nesmí přesáhnout 24 měsíců

– Uživatel musí mít vždy možnost uzavřít smlouvu na 12 měsíců

Narušení bezpečnosti osobních údajůPovinnosti operátora:

• oznámit narušení bezpečnosti příslušnému


54

• oznámit narušení bezpečnosti příslušnému vnitrostátnímu orgánu

• oznámit dotčenému účastníkovi, pokud narušení bezpečnosti osobních údajů může nepříznivě ovlivnit osobní údaje nebo soukromí účastníka

• vést přehled narušení bezpečnosti

Hromadění spektra

• Spektrum musí být využíváno efektivně a účelně.

• Následkem převodu nebo hromadění práv k


55

• Následkem převodu nebo hromadění práv k užívání rádiového spektra nesmí dojít k narušení hospodářské soutěže.

Kolokace a sdílení I.

• Pravomoc NRA:– uložit sdílení prostředků operátora nebo

majetku, včetně budov, vstupů do budov, kabelového vedení v budovách, stožárů,


56

kabelového vedení v budovách, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní.

• při plném zohlednění zásady proporcionality

– požadovat lepší koordinaci stavebních prací.

Kolokace a sdílení II.

• Členské státy mohou požadovat, aby operátoři

– sdíleli prostředky nebo majetek (včetně


57

– sdíleli prostředky nebo majetek (včetněfyzického společného umístění),

– přijali opatření pro usnadnění koordinace prací ve veřejném zájmu

• s cílem ochrany životního prostředí, veřejného

zdraví, bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit

cíle územního plánování

Kolokace a sdílení III.

• Členské státy dbají na to aby:– NRA měly pravomoc požadovat, aby operátoři

nebo majitel elektrického vedení sdíleli elektrické vedení

• uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo


58

• uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud jde o umístění mimo budovu,

• a to v případech kdy zdvojení takové infrastruktury by bylo ekonomicky neefektivní nebo prakticky neproveditelné.

Kolokace a sdílení IV.

• Členské státy dbají na to aby:

– ujednání o sdílení nebo koordinaci mohla


59

– ujednání o sdílení nebo koordinaci mohla zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku, případněupravená s ohledem na riziko.

Kolokace a sdílení V.

• Členské státy zajistí, aby:– příslušné NRA mohly požadovat, aby jim

podniky poskytly informace - podrobný přehled povahy, dostupnosti a zeměpisného


60

přehled povahy, dostupnosti a zeměpisného umístění prostředků včetně budov, vstupů do budov, elektrického vedení v budovách, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní a zpřístupnily je zainteresovaným subjektům.

Funkční separace I.

• Pravomoc NRA uložit funkční separaci:

– pokud ostatní nápravná opatření nejsou dostatečná k dosažení účinné hospodářské soutěže a přetrvávají problémy či tržní selhání


61

soutěže a přetrvávají problémy či tržní selhání v souvislosti s poskytováním velkoobchodních služeb přístupu

– teprve čas ukáže, jaké budou praktické dopady tohoto drastického nápravného opatření (které není „léčivem“ ale „dryákem“)

Funkční separace II.

• NRA musí zaslat žádost EK o schválení funkční separace, ve které doloží:

• zjištění potvrzující závěry o nefunkčnosti soutěže;

• odůvodněné posouzení, ze kterého vyplývá, že je málopravděpodobné, že bude v přiměřené době nastolena účinná


62

pravděpodobné, že bude v přiměřené době nastolena účinnáa trvalá hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury;

• analýzu očekávaného dopadu uložení této povinnosti naodvětví elektronických komunikací, zejména na ČTÚ, podniks významnou tržní silou a další dotčené subjekty,zaměstnance oddělené hospodářské jednotky, motivacipodnikatele investovat do odvětví elektronických komunikací,hospodářskou;

Funkční separace III.

• NRA musí zaslat žádost EK o schválení funkční separace, ve které doloží:

• analýzu prokazující, že tato povinnost je


63

• analýzu prokazující, že tato povinnost je nejúčinnějším možným nápravným opatřením pro řešení problémů hospodářské soutěže.

Funkční separace IV.

• Návrh nápravného opatření musí obsahovat:– přesný popis a úroveň separace,

– údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktechnebo službách, které bude poskytovat,


64

nebo službách, které bude poskytovat,

– ujednání o vedení oddělené hospodářské jednotky,

– pravidla pro zajištění plnění uložených povinností,

– pravidla pro zajištění průhlednosti,

– program sledování dodržování uložených povinností (výročnízpráva).

Harmonogram

• Po finalizaci pracovního návrhu MPO a ČTÚ

– pracovní workshopy MPO s dotčenými subjekty(konkrétní témata s konkrétními paragrafovým


65

(konkrétní témata s konkrétními paragrafovým zněním)

– meziresortní připomínkové řízení

– zaslání návrhu do vlády a jeho předložení Poslanecké sněmovně

Výhled do budoucnosti

• Implementační novela ZEK je nástroj pro:

– naplňování strategie „Digitální Česko“

– rozhýbání trhu elektronických komunikací


66

– rozhýbání trhu elektronických komunikací

– dosažení ekonomického růstu

– rozvoj informační společnosti

Hlavní koncepční problémy

• MV – koordinace IKS

• MPO – elektronické komunikace

• MK – audiovizuální mediální služba


67

• Striktní oddělování správy (regulace) přenosu signálu od jeho obsahu

Závěr

• Bylo by zajisté velmi záslužné, kdyby někdo dokázal pravdivě a objektivně odpovědět na základní otázku:


68

• „Daří se evropským elektronickým komunikacím a IKS obecně díky nebo navzdory evropské regulaci?“

Literatura

9.11.2010 Zdeněk Vaníček, FEL ČVUT 69

Literatura• Zdeněk Vaníček:

– Kodex elektronických komunikací nabyl v České republice platnosti, Právní zpravodaj, měsíčník pro právní praxi, ročník VI. 4/2005, duben 2005;

– Právní úprava digitálního vysílání v ČR, Technologies & Prosperity, ročník X, 2/2005;

– Regulace obsahu přenášeného sítěmi elektronických


– Regulace obsahu přenášeného sítěmi elektronických komunikací, Právní rozhledy, 13. ročník, 8/2005;

– Prováděcí právní předpisy k zákonu o elektronických komunikacích, Technologies & Prosperity, ročník X, 3/2005;

– Některé souvislosti právní úpravy digitálního vysílání jako služby elektronických komunikací, Telekomunikace, ročník XLII, 6/2005

– Reforma předpisového rámce pro elektronické komunikace vstoupila do závěrečné fáze, epravo.cz, 27.10.2010

Literatura

• Smejkal V. a kol., Právo informačních a telekomunikačních systémů, druhé aktualizované a rozšířené vydání, C.H.Beck 2004;

• Hendrych D., Správní právo, C.H.Beck


• Hendrych D., Správní právo, C.H.Beck 2003;

• Král R., Transpozice a implementace směrnic ES v zemích EU a ČR, C.H.Beck 2002

• … a mnoho dalších

Děkuji!

www.cacc.cz


72

[email protected]

Documents

Právní aspekty provozu sítí elektronických komunikacícmp.felk.cvut.cz/cmp/courses/X33PPM/ZS20102011/X33PPM_ZS...Vývoj evropských koncepcí regulace a správy telekomunikací