Psychologie v informatice - Masaryk University

PPssyycchhoollooggiiee vv iinnffoorrmmaattiiccee

11

Josef Prokeš

2

• Účast na přednáškách povinná

• Zdůvodněná absence bude posouzena individuálně

• Materiály z přednášek dostupné na

• Závěrečná zkouška proběhne písemně

OOrrggaanniizzaaččnníí zzáálleežžiittoossttii

http://www.fi.muni.cz/usr/prokes

3Úvod do psychologie

•

– „pitvá“ celek duševního dění a popisuje jeho jednotlivé složky

•

– spíše chápe a vysvětluje

SSttřřeett ddvvoouu ssmměěrrůů


• přináší do psychologie metodologii přírodních věd (statistické metody a analyticko-syntetické pojímání struktury osobnosti)

• exaktně rozřešit problém = poznat jeho zákony a jejich prostřednictvím pak přesně předvídat

OObbjjeekkttiivvnníí sscciieennttiissmmuuss


• je však v každém lidském jednání příliš

–> psychologie ji nemůže nikdy vyloučit

• od druhé poloviny XX. století sílí orientace na subjektivní svět niterných pocitů a tendencí

OObbjjeekkttiivvnníí sscciieennttiissmmuuss


•

–> zdůvodnění pluralismu metodologických přístupů i koncepcí psychologie

• nejde o studium „malty“ a „cihel“, nýbrž o studium „architektury“

HHuummaanniissttiicckkáá ppssyycchhoollooggiiee


• v oblastech nižších vrstev duševního dění lze uplatnit měření a diskurzívní logiku

• u komplexnějších jevů vyšších vrstev duševního dění (např. „psychologie lásky“), kde se již pohybujeme v širších, až nevědomých polohách duševního dění osobnosti, bychom se bez porozumění (intuice, empatie) či psychologického pochopení prožívání subjektu již sotva dokázali obejít

HHuummaanniissttiicckkáá ppssyycchhoollooggiiee


• postupně se prosazují mezi objektivním scientismem a humanistickou psychologií

• naznačený dualismus koncepcí přesto přetrvává

• dosud existuje asi dvacet psychologických směrů

AAllvviinn TToofffflleerr,, HHeeiiddii TToofffflleerroovváá

Nová civilizace (třetí vlna a její důsledky)

Nakladatelství Dokořán, Praha 2001

9

10Alvin Toffler, Heidi Tofflerová – Nová civilizace

•

– učení o tom, kam svět směřuje

Za našeho života vzniká nová civilizace – jakýsi „kvantový skok vpřed“.


1. vlna změny –

Začátek asi 8 000 let před Kristem, vrchol 1650–1750 po Kristu, dnes doznívá.

TTřřii vvllnnyy zzmměěnn vvee vvýývvoojjii lliiddssttvvaa


2. vlna změny –

Začátek na konci 17. století v Evropě – parní stroj, první továrny, lidé odcházejí z vesnic do měst, nastupuje newtonovská věda, mnohogenerační zemědělská rodina se mění na malou průmyslovou rodinu…

Ještě stále se šíří v zemích dosud převážně zemědělských: budování hutí, automobilek, textilek; dynamický moment industrialismu je pořád přítomen.


Střet první a druhé vlny ve Spojených státech vyvolal děsivou občanskou válku Severu proti Jihu, průmyslového severu proti zemědělskému jihu.

Alvin Toffler, Heidi Tofflerová – Nová civilizace

3. vlna změny –

V USA v roce 1955 počet „bílých límečků“ převýšil počet „modrých límečků“:

14


• Když se společnost střetne se dvěma nebo třemi obřími vlnami změny, ale žádná z nich výrazně nepřeváží,

. My u nás nyní zažíváme konflikt mezi zanikající civilizací druhé vlny a rodící se civilizací vlny třetí.

• Svět je dnes ostře diferencovaný na tři kontrastní soupeřící civilizace:

– první je charakterizována – druhá běžícím – třetí

15


• Země třetí vlny prodávají

pod velením armád třetí vlny.

• Ekonomika třetí vlny se opírá o produkci mozku, nikoli svalů.

• Globální soutěž vyhrají ty země, které dokončí transformaci do třetí vlny s nejmenší destabilizací a nepokoji.

16


• Všechny ekonomické systémy spočívají na určité . Na rozdíl od kapitálu, práce a půdy

neberou většinou podnikatelé tuto položku při kalkulaci vstupů potřebných pro produkci v úvahu. Přitom je dnes tento zdroj ze všech nejdůležitější.

17


• To, co činí ekonomiku třetí vlny revoluční, je skutečnost, že zatímco půda, práce, suroviny a kapitál se dají chápat jako vyčerpatelné, . Proto se ekonomické teorie druhé vlny, které se zakládají na konečných a vyčerpatelných vstupech, nedají aplikovat na ekonomiku třetí vlny.

18


• Staré továrny druhé vlny potřebovaly v zásadě zaměnitelné dělníky. Ve třetí vlně pracovníci budou stále méně zaměnitelní, neboť jejich rozmanité dovednosti se neustále vyvíjejí. se přesouvá od kvantitativní ke kvalitativní.

• Perspektivní je dříve opovrhovaný :

školství, zdravotnictví, péče o děti a staré lidi, osobní bezpečnost, služby pro rekreaci a turismus…+ práce doma, flexibilní pracovní doba.

19


• Otázky po tom, co ten či onen člověk dělá, se musí zabývat tím, jak velká část jeho práce zahrnuje zpracování informací, jaké autonomii a zodpovědnosti se těší.

20


• Chlapácký materialismus, řvavý a triumfující, byl ideologií masové výroby druhé vlny.

––

• Skutečná hodnota výrobků dnes spočívá v poznatcích, které jsou do nich vloženy.

• Výše naznačený materialismus se dnes jeví jako reakční a hloupý.

21


• Objevujeme, že výroba v továrně nezačíná, ani nekončí. Výcvik zaměstnanců (produktivita začíná dříve, než pracovník vstoupí na pracoviště), záruční opravy, zaškolení uživatele v obsluze výrobku, likvidace opotřebovaných výrobků.

• Celé tři čtvrtiny století po ruské revoluci nebyl skutečným symbolem SSSR srp a kladivo, ale fronta před obchodem.

22


• Pro marxisty byl hardware vždycky zásadnější nežli software. Dnes tomu začíná být naopak. Stále zásadnější

, abychom hospodářsky i ekologicky přežili.

23

JJoosseepphh WWeeiizzeennbbaauumm

24

25Joseph Weizenbaum

– *1923 v Berlíně v židovské rodině– 1935 rodina emigrovala do USA, tam vystudoval

matematiku– za války působil v meteorologické službě vojenského letectva– spolupracoval na konstrukci jednoho z prvních počítačů

a na návrhu pro jeho programovací jazyk– opustil čistou matematiku a začal se věnovat informatice– vytvořil první počítačový bankovní systém– podílel se na konstrukci prvních počítačových sítí– 1963 profesorem matematiky na MIT, emeritován

v roce 1998– zemřel 5. března 2008

JJoosseepphh WWeeiizzeennbbaauumm

26Joseph Weizenbaum

NNeejjzznnáámměějjššíí kknniihhyy

27

– program, který J.W. nejvíce proslavil (k jeho překvapení i zklamání)

– konverzační počítačový program napodobující rozhovor psychiatra s pacientem– konverzace působí věrohodně a rafinovaně, ačkoli se

pacientovi jako repliky vrací kusy jeho vět náhodně opatřené jinými začátky

– např. z věty „Mám strašný hlad.“ si zapamatuje jen řetězec písmen a pak se „soucitně“ ptá: „Jak dlouho už máte strašný hlad?“ nebo „To je mi líto, že máte strašný hlad.“

EELLIIZZAA

Joseph Weizenbaum – ELIZA

28

• Pointa měla být v tom, že , ledaže bychom znetvořili pojem lidské

inteligence k obrazu počítačů

– znetvořili = přestali bychom rozlišovat, co je pravda a nepravda, co je správné a nesprávné

• Projekt se však dočkal úplně jiné odezvy, někteří psychiatři v něm spatřovali prostředek k automatizaci psychoterapie (zvláště ve státních nemocnicích).


29

J. W. o tom později napsal:


MMýýttuuss ppooččííttaaččee

(počítačový pohled na svět)

Knihovna Ceny nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 (svazek 4), Praha 2002

30Joseph Weizenbaum – Mýtus počítače

• Celá empirická věda je propracovanou stavbou postavenou na pilířích, které nejsou zakotveny ve skále, jak se obvykle předpokládá, nýbrž v pohyblivém písku omylných lidských soudů, domněnek a intuicí.

• Existuje svět, který je zcela mimo veškerou snahu historiků zredukovat jej na zákony dějin, svět, který vzdoruje veškerému úsilí umělců pochopit jeho základní zákony krásy.


• Můžeme počítat. Rychle však zapomínáme, jak zjistit, co stojí za to, aby bylo počítáno a proč.

• Inteligence o sobě je nesmyslný pojem. Aby nějaký smysl dostal, vyžaduje to referenční rámec, tj. naše vlastní kulturní a sociální prostředí s jeho charakteristickými oblastmi myšlení a jednání (je v nás tolik zakořeněn, že pokládáme za samozřejmé mu takto rozumět). Naše kultura a naše sociální prostředí však nejsou ani univerzální, ani absolutní.


• Inteligence se projevuje jen vzhledem k určitým společenským a kulturním souvislostem. Uznávaný génius občas naprosto nezvládá svůj soukromý život…

• Ať už počítače dosáhnou jakékoli inteligence, bude to vždy nutně

.

• Jako lidé jsme schopni vnímat „třetím uchem“, vnímat pravdu, která se nachází mimo všechny standardy dokazatelnosti. Tento druh inteligence je vně možností počítačových simulací.


• Jsem proti návrhům propojit živočišný zrakový systém a mozek s počítačem. To je útok na život sám.

• Jsou některé . Respekt, porozumění, soucit a láska nejsou

technické problémy.


• Počítač je mocná metafora, která nám pomáhá rozumět mnoha aspektům světa, ale také zotročuje mysli těch, kteří jiné metafory nemají a nemají ani jiné zdroje, na které by se mohli odvolat.

• Katedry informatiky mají tendenci označovat všechnu na nich vykonávanou práci za vědeckou. Jsou na nich však i „uctívači strojků“ (tak je nazýval ), kteří operují pouze chytrými slepenci technik, jejichž úkolem je řešit nějaký problém.


http://cs.wikipedia.org/wiki/Norbert_Wiener

• Programování se lze poměrně snadno naučit. A protože je téměř okamžitě odměněno, tj. protože se počítač velmi rychle začne chovat tak, jak to měl programátor v úmyslu, je programování velmi svůdné, zvláště pro začátečníky.

• Navíc přitahuje právě ty, kteří nejsou ještě dostatečně zralí, aby tolerovali dlouhé zpoždění mezi snahou něčeho dosáhnout a objevením konkrétních dokladů úspěšnosti.


• Nezralí studenti jsou tudíž náchylní k víře, že opravdu zvládli řemeslo obrovské moci a velkého významu, zatímco ve skutečnosti se nenaučili nic podstatného.

• Studentův rychlý přechod od stavu naprosté neznalosti k tomu, co se zdá být vrcholkem programování (ve skutečnosti je však jen „vyvýšeninkou“), může u něj vyvolat euforický pocit vítězství a přesvědčení, že objevil své skutečné povolání.


• Informatikové jsou v pokušení být arogantní vůči svým kolegům z humanitních fakult, protože jejich poznání je „tvrdší“.

• Tvrdost poznání však není předností. Je pouze méně nejednoznačné a tudíž méně schopné vyjádřit skutečnost.


• Humanitní obory jsou obeznámeny s nejednoznačnými výrazy, které nelze redukovat na nějakou korespondenci se symboly, pomocí nichž by se mohly nějak měřit.

• Informatikové by měli chápat a uznávat platnost a oprávněnost měkčího poznání.


• Jaké tři vlny proběhly ve vývoji naší civilizace?

• Popište podrobněji třetí vlnu.

• K čemu vede střet dvou vývojových vln?

• Co je ELIZA a kdo je jejím autorem?

• Čím byl rozčarován autor ELIZY po tom, co se dostala na veřejnost? Proč?

• Zamyslete se sami individuálně nad tím, zda mohou počítače nahradit v něčem člověka. V čem ano? V čem ne? Proč?


TTeessttoovvaaccíí oottáázzkkyy nnaa zzáávvěěrr

Documents

Psychologie v informatice - Masaryk University