Teorie her jako bojové umění

II.

Radim Valenčík

Vysoká škola finanční a správní

Březen 2012

Připomeňme: Jak budeme postupovat?

1. Základní pojmy teorie her (typy her, prostředky vyjádření hry, jak chápat řešení apod.)

2. Zdánlivá odlišnost reálného rozhodování lidí od toho, co vyplývá z teorie her – kontextuální

charakter her.

3. Teorie omylu – nejen proč se mýlíme, ale i jakým způsobem se mýlíme. (Minule.)

(Dnes:) 4. Teorie společenství:

- Model tragédie společenského vlastnictví.

- Model redistribučního systému.

5. Odhalení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

6. Odhalení jádra vyjednávání vlivu v těchto strukturách.

7. Historický kontext a praktické závěry.

A připomeňme si ještě: Co můžeme a co nemůžeme v rámci minikurzu 3x2 dát a co ne:

Lze dát ucelenou představu o tom:

1. Co, jak a proč si nastudovat.

2. V čem a jak se vycvičit.

Nelze předat všechny nezbytné poznatky a provést vlastní výcvik rozhodování on-line.

K tomu literatura:

DLOUHÝ M., FIALA P. Úvod do teorie her. 2. přepracované vydání. Praha 2009. VŠE – Oeconomica. ISBN 978-

80-245-1609-7. (nebo 1. vydání z roku 2007)

HEISSLER H, VALENČÍK R., WAWROSZ P. Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Praha 2010. VŠFS –

EUPRESS.

http://www.gametheory.net/dictionary/

Dále lze absolvovat volitelné předměty týkající se teorie her na

bakalářském i magisterském kurzu, ke kterým jsou zpracovány e-

learningové opory obsahující vše podstatné, příp.získat přístup k těmto

oporám.

Materiály ke stažení na:

www.vsfs.cz/?id=1046

Hry typu tragédie společenského vlastnictví (jako obdoba her typu

Vězňovo dilema).

Poznatky nositelky Nobelovy ceny za ekonomii (2009) E. Ostrom: Za

určitých podmínek jsou lidé schopni kooperovat, dodržovat obecně

přijaté zásady a vylučovat černé pasažéry.

Náš poznatek: Odhalení struktur založených na vzájemném krytí

porušování obecně přijatých zásad.

Výplatní matice hry tragédie společenského vlastnictví

X2

Dodrží Nedodr.

dohodu dohodu

Dodr. dohodu 5 ; 5 1 ; 2

X1

Nedodr. doh. 10 ; 5 (4) 2 ; 2

Co může udělat hráč, který zjistil, že jiný hráč porušil pravidla?

- Hráč, který zjistil porušení pravidel jiným hráčem, to oznámí komunitě, ve které k tomu

došlo.

- Hráč, který zjistil porušení pravidel jiným hráčem, neučiní nic

- Hráč, který zjistil porušení pravidel jiným hráčem, začne sám porušovat pravidla čerpávání

vody.

Otázky:

1. Jaké motivy může mít pro to, aby neučinil nic?

2. Co ještě může hráč, který přistihl druhého při nějaké nepravosti udělat?

Vznik a role struktur založených na vzájemném krytí porušování pravidel

Možnosti:• Zveřejnit• Neučinit nic• Rovněž porušovat pravidla• Vydírat druhého hráče s tím, aby bylo umožněno porušování pravidel v jiných případech a v jiných systémech.

Modelování struktur založených na vzájemném krytí

Standardní situace:

Hráč, který zjistil porušení pravidel jiným hráčem, začne tohoto hráče vydírat, resp. nutí jej

k aktivitám spojeným s porušováním dalších obecně přijatých zásad, a to buď přímo v rámci

daného systému (komunity farmářů, která přijala pravidla čerpání vody), nebo v systémech

jiných (čímž dochází k určitému propojení mezi původním systémem a těmito jinými systémy).

Rozlišení případu, kdy je vydíraný hráč nucen k porušování obecně přijatých zásad

v původním systému a kdy v systému jiném, je významné při sestavování základních modelů,

prostřednictvím kterých lze testovat různé alternativy.

Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad mohou vyrůstat z

protekcionismu. Jde o prosazování lidí do různých funkcí na základě jisté spřízněnosti, např.

rodinné. Dříve nebo později však vždy v takových strukturách začnou převládat vztahy

založené na vzájemném vydírání a vzájemném krytí.

V těchto strukturách se hráči (současně):

- vzájemně vydírají,

- vzájemně kryjí,

- vzájemně protěžují (zejména, pokud jde o pronikání do různých složek institucionálního

systému).

Ve Výroční zprávě BIS za rok 2011 se uvádí: „Spíše než o pevnou strukturu se jedná o

systém volných, vzájemně spolupracujících a prostupných sítí disponujících penězi a/nebo

vlivem a kontakty. Vedle skrytého působení, uplatňování vlivu a používání korupce lze mezi

typické jevy zařadit i využívání specialistů (např. právníků, daňových a mediálních odborníků).

Takové struktury se neuchylují ke zjevnému fyzickému násilí. S jejich působením souvisí i

zajišťování nepostižitelnosti prostřednictvím ovlivňování orgánů činných v trestním řízení a

soudů.“

V citované pasáži není explicitně vyjádřený prvek vzájemného vydírání a současného krytí, který je pro

pochopení toho, jak příslušné struktury fungují ve společenském, prostoru zcela zásadní. Uvidíme, že o

uvedených strukturách s podporou teorie budeme moci říci ještě mnohem více.

Složitější případy:

- Vydíratelní hráči jsou různým způsobem „vyráběni“ (dochází ke shánění kompromitujících

materiálů, jsou uváděni do složitých životních situací a tím nuceni k porušování obecně přijatých

zásad, jsou připravována falza, na základě nichž jsou vydíráni apod.). Tj. struktury založené na

vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad vznikají nejen příležitostně, ale i

systematicky.

- Vývoj struktur založených na vzájemném krytí bezprostředně souvisí s vývojem institucionální

struktury společnosti; na jedné straně má institucionální struktura společnosti bránit vzniku

struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, na straně druhé

struktury založené na vzájemné krytí pronikají právě do klíčových prvků institucionálních struktur.(Pozor, zde již se vzdalujeme od modelu, který nám slouží jako klíč.)

O strukturách založených na vzájemném krytí porušování obecně

přijatých zásad:

V reálných systémech vztahy osobních sympatií a antipatií založené

na různých formách spříznění jsou postupně dominovány vztahy

antipatie a sympatie, které vycházejí z tvorba struktur založených na

vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

Vliv struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně

přijatých zásad je umocňován tím, že v příslušném společenském

prostoru dochází k jejich vzájemné konkurenci. Ta vede k tomu, že

přežívají jen ty, které jsou nejvíce agresivní a životaschopné.

Dokážeme o nich říci ještě něco víc?

Nyní zdánlivě jiné téma (souvislost se ukáže později):

Podívejme se na uvedenou problematiku z jiného úhlu (základní pojmy teorie redistribučních

systémů):

- Hry s více hráči a nekonstantním součtem výplat.

- Případ, kdy hráči jsou sdruženi ke společnému výkonu a rozdělují si výplaty na základě

rozhodnutí většinové koalice.

- Existuje souvislost mezi způsobem (poměrem) rozdělení výplat a výkonností celého

systému.

- Lze uvažovat časová zpoždění.

- Nejjednodušší případ:

x1 + x2 + x3 = 12 – η.R(x1 – 6; x2 – 4; x3 – 2)

- Příklady: Firma, pracoviště, tým, organizace, instituce, domácnost, sdružení apod.

Co by bylo možné očekávat od analýzy těchto systému?

- Jak hráči vyjednávají, pokud na systém nepůsobí žádné vnější vlivy.

- Jak se působení vnějších vlivů projeví oproti konceptu bez vnějších vlivů („odzrcadlí“ v

modelu bez exogenit).

Realizace tohoto programu vedla k poučnému omylu a návazně k odhalení toho vůbec

nejdůležitějšího, od čeho se odvíjí pochopení dominantních her, z nichž vycházejí všechny

současné kontextuální hry. (Připomeňme si z tohoto hlediska, jak z hlediska kontextuálních

her popisujeme omyl.)

V obecném případě budou oba body odlišné, ale blízko sebe. Vzniká otázka, zda má z hlediska

našeho cíle – vytvořit model, který by co nejvíce odpovídal reálnému chování lidí – má smysl

oba typy řešení rozlišovat, tj. zda vůbec existuje nějaká reálná interpretace důsledků toho, že

oba body jsou odlišné.

Zbytečná námaha?

Pokud bychom model redistribučního systému (který má podobu definování několika typů her)

aplikovali jen jako „čtecí model“, patrně bychom význam odlišnosti interpretovat nedokázali.

Vnější vlivy jsou totiž velmi intenzivní. Můžeme je chápat jako sympatie či antipatie hráčů, resp.

jako odlišné preference hráčů z hlediska tvorby koalic.

Základní tvrzení (jehož zdůvodnění a odvození závěrů z něj budeme věnovat pozornost

příště, tj. ve III. závěrečné části minikurzu:

Přirozená stabilita každé struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně

přijatých zásad je podmíněna vytvořením přirozeného jádra vyjednávání vlivu v

redistribučních systémech navázaných na danou strukturu, jehož hráči jsou schopni

dosahovat společně přijatelné rovnováhy. Tomu odpovídají určité způsoby

vyjednávání, které lze modelovat formou her v explicitním tvaru.

To umožňuje toto jádro identifikovat na základě jeho vnějších a zprostředkovaných projevů,

návazně pak odvodit důležité praktické závěry.

Děkuji za pozornost.

Uvítám připomínky – přímo i mailem

(valencik@seznam.cz)

Těším se na příště 11.4. na stejném místě ve stejnou dobu.

Sledujte www stránky semináře

http://www.vsfs.cz/?id=1684