Sano Magazín - Leden 2013

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře

Leden 2013 | Január 2013

5000 prasníc manažovať na diaľku

Strana 42

Krávy zvládnou zimu dobře

Strana 16

Neviditelné nebezpečí po otelení

Strana 6

Velké vrhy – Prokletí nebo požehnání?

Strana 29

Moderní výživa zvířatOdbOrné infOrMace ze světa výživy zvířat

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 DomažliceTel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: [email protected], www.sano.cz

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

11 let zkušeností se Sano systémem jednotné krmné dávky v ČR a SR

„Sano systém jednotné krmné dávky vychází z fyziologických potřeb dojnice pro dosažení dobrého zdraví, úspěšné reprodukce a vysoké celoživotní užitkovosti“

Dr. Peter Gerstädt, 2001

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o.Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: [email protected], www.sano.cz

Sano v Číně ................................................ 4

Neviditelné nebezpečí po otelení .................. 6

Vytvořit úspěšný start do první fáze laktace: BoviFit Forte® a Stimudigest® ..................... 10

Krávy zvládnou zimu dobře ........................ 16

Telata skoro nemáme kam dávat ................ 20

Správně zaopatřit býky ve výkrmu .............. 24

Nová Sano produktová řada pro prasnice s vysokou užitkovostí ............ 28

Velké vrhy – Prokletí nebo požehnání? ........ 29

Nově narozená selata: Vitalita se počítá ..... 34

Stupeň rozemletí krmiva. Jak moc rozhoduje ve výživě prasat? ......... 38

5000 prasníc manažovať na diaľku ............. 42

Cesta ke 32 odstaveným selatům na prasnici a rok ........................... 46

Ing. Josef Kocián vedení Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

vážení přátelé,

na stůl Vám přichází nové číslo našeho Sano odborného časopisu,

který si dal za cíl přinášet Vám aktuální odborné informace, které by Vás

mohly zajímat.

Ceny živočišných komodit jsou vcelku na solidní cenové úrovni. Jediná

komodita, která není na trhu zatím doceněna, je syrové kravské mléko.

Ceny sušených syrovátek, sušeného odstředěného mléka, ale i sýrů

v průběhu roku stoupají, což značí, že je o ně na trhu zájem. Do cen

syrového kravského mléka se však cenový nárůst nepromítá. O tom, proč

tomu tak je, nechci spekulovat a ani sahat mlékárnám do svědomí.

Je třeba se zaměřit na to, co ovlivnit dokážeme. Jedním z faktorů je

třeba obsah mléčných složek. Pokud nyní u chovatelů ceny rostou, tak je

to právě díky zvyšování složek mléka, což je v tomto období obvyklé. Jaké

jsou další možnosti? Zaměřit se na skutečně efektivní snižování nákladů.

Je zajímavé sledovat, jak k této otázce jednotlivé podniky přistupují.

Zemědělské podniky, které mléko vyrábí, se dělí do dvou kategorií.

Jedni stojí s rukama v kapsách a lamentují, že je cena nízká. Druzí však

přemýšlí a dělají vše pro to, aby vyráběli mléko co nejlevněji (a těch je

naštěstí většina). Vedení těchto podniků se zabývají tím, kolik mléka

vyrobí z objemných krmiv, protože živiny z kvalitních objemných krmiv

vyjdou cenově na polovic oproti draze placeným koncentrátům a různým

dalším doplňkům krmné dávky, které by se ani nemusely nakupovat. Takto

uvažující podniky vyrábí mléko podle mých zkušeností i v současné době

se ziskem. Je totiž dramatický rozdíl v nákladech, jestli někteří vyrobí z

objemných krmiv jen 8–10 litrů mléka a nebo 16–18 litrů, jako řada podniků

ve kterých poradensky působíme.

Naše poradenská činnost se v posledních letech mimo jiné cíleně

zaměřuje na výrobu kvalitních objemných krmiv. Obrovská deviza je v

TTP, kde se investice vyplatí hned 3 ×:

1. Díky intenzitě a časné sklizni vyrobíme velké množství kvalitních

travních a jetelotravních porostů.

2. Snáze se pak produkuje mléko o vysoké kvalitě – s vysokými slož-

kami /tuk, bílkovina/, nemluvě o dobrém zdravotním stavu bachoru,

respektive dojnic.

3. Ušetříme hektary pícnin na orné půdě, kde můžeme vyrábět tržní

plodiny s dalším ziskem.

V letošním roce jsme uskutečnili řadu pícninářsky zaměřených semi-

nářů za přítomnosti zkušených odborníků. Svými výsledky a zkušenostmi

to již mohou potvrdit managementy některých podniků na Vysočině,

kterým se podařilo díky kvalitním objemům výpadek z tržeb za mléko

nahradit výrobou vyššího množství mléka, při stejných nákladech.

Po dobrých zkušenostech z minulých let, budeme tyto semináře

v počátku příštího roku opakovat. Termíny najdete na našich webových

stránkách.

Na závěr bych Vám všem chtěl popřát především hodně zdraví a mnoho

úspěchů v příštím, pro zemědělce zlomovém roce. Roce 2013. Přejme si

všichni, aby ta „13“ byla pro zemědělství Šťastné číslo

editorial

Z obsahu:

Další číslo vyjde: březen/Marec 2013

SANO – mOderNí výživA zvířAtOdbOrné infOrmace ze světa výživy zvířat

A tak stoupá spolu se rostoucím blahobytem spotřeba masa a vládou je cí leně podporována také spotřeba mléčných produktů. S takzvaným programem „školní mléko“ jsou ti nejmenší a nejmladší z lidové republiky zvykáni na konzumaci mléčných produktů. Tradičně jsou totiž upřednostňovány rostlinné bílkoviny jako např. tofu. A tato enormní změna ve spotřebě vyžaduje také změnu struktury zemědělství.

Nejmenší podniky

Průměrná rozloha podniku v Číně je mezi 0,04 a 0,13 ha. Každý z těchto m2 je často obděláván ručně. Důsled-kem toho jsou malorolnické podniky s nízkými výnosy a nad zlepšováním povzneseným řízením. Tradičně zde byli přežvýkavci krmeni podřadným objemným krmivem. Velká část kukuřičných siláží je vyrobena z kukuřičné slámy nízké kvality. Průměrná mléčná užitkovost je pak pouhých 2.200 kg mléka/laktaci. Proto se mnoho malých rolníků spojilo do společností, ve kterých jsou krávy buďto společně dojeny, anebo jsou společně chovány na jedné farmě. V prvním případě přivádějí rolníci dojnice do společné dojírny ve vesnici, ale o krávy se sami starají a jsou krmeny doma.

Sloučení

Protože se management nezlepšoval vůbec, anebo pouze nepatrně, byly v další fázi vývoje chovány krávy společně v jenom podniku. To znamená příprava siláží a dojení je organizováno společně, ale o zví řata se stále starají jednotlivé rodiny. Jeden velký podnik se tak skládá ze spousty malých. Tento koncept už přináší zřetelné výhody díky specializaci. Nedosáhlo se tím sice ještě zlepšení ohledně výroby siláží, protože takový podnik ještě stále používá k silážování kukuřičnou slámu (rostliny kukuřice po odebrání palic) od malých rolníků. Jednotliví malorolníci shromažďují přebytky po sklizni

palic kukuřice do společného pojízdného sila, které je pomocí stacionárního rozdružovače rozmělní – výraz „nařezat řezačkou“ není ale pro tento postup ten správný.

Obrázek: Sano odborný poradce po instalaci TMR vozu. Všimněte si: německá vlajka jako značka na pytlích

Státní podpora

Na základě zřejmých slabin tohoto systému podporuje vláda cíleně velké podniky, které jsou již s ohledem na or-ganizaci srovnatelné se „západními“ podniky. Částečně byly zřízeny podniky s 10.000 kravami, specializované na pěstování kukuřice. Důležitou roli přitom hraje sklizňová technika „Made in Germany“.

Pionýrská práce

Především v kolektivně organizovaných podnicích ale také ve velkých podnicích odvádí Sano opravdovou pionýrskou práci. Sano koncepty výživy jsou v případě důsledného dodržování velmi úspěšné. Díky kombinaci

Sano v Číně Úspěšná pionýrská práceV Číně, nejlidnatější zemi světa, se zdá, že hospodářský růst nemá žádné hranice. Na projekčních tabulích koncipované projekty jsou cílevědomě a ctižádostivě realizovány. To má také zřetelný vliv na výživu obyvatelstva. A především spotřeba živočišných proteinů je pro lidskou výživu stále důležitější.

Sano odborný poradce po instalaci TMR vozu. Všimněte si: německá vlajka jako značka na pytlích

Moderní výživa zvířat 2012|044

aktuality

know-how a jedinečné kvality produktů nádrže na mléko brzy „přetékají“.

Žádná konkurence

Obavy západoevropských producentů mléka, že bu-de světový trh přetékat čínskými produkty, se mohou zklidnit. I přes neustálou specializaci roste v Číně spo-třeba živočišných proteinů podstatně rychleji nežli jejich produkce.

Zajímavá je také pozice zemědělství ve srovnání s Ev-ropou. V Číně chápe společnost zemědělce jako produ-centy živočišných bílkovin, méně – jak se často diskutuje v Evropě – jako pečovatele o krajinu. Kromě jiného nám to ukazuje, že globálně viděno získává produkce živočišné potravy na významu. Oproti tomu neodráží přeměna cenných potravin a krmiv na elektrickou energii v žádném případě celosvětový rozvoj.

Čína

Průměrná velikost farmy v Číně je 0,04 až 0,13 ha.

Každý m² je často obděláván ručně.

Ming NiProduktový

a marketingový manažerSano Čína

Pravidelná kontrola dat užitkovosti

Pytle jsou si podobné – to je také jedna Sano zvláštnost

Labacsil Duo® působí celosvětově. Kvalita siláží je výrazně lepší

aktuality

5

Neviditelné nebezpečí po oteleníKaždá pátá kráva v německu trpí subklinickou ketózou. následkem může být kulhavost a metritida. O evropské studii s ca. 6000 kravami referuje Prof. dr. Wolfgang Heuwieser z fU berlín.

Téměř neviditelně se ve stádech krav denně plíží subklinická ketóza. Celoevropsky trpí 21,5 % všech krav touto nemocí látkové výměny. To je překvapivě mnoho.

Německo leží dle aktuálně zpracovaných dat s 20 % v evropském průměru. Nejlepšího výsledku dosáhlo Tu-recko s 11,2 %. Itálie s 36,6 % dosáhla nejvyšší hodnoty.

Fatální: Subklinická ketóza je často pouze začátek, protože může způsobovat následná onemocnění, jako jsou metritida a dislokace slezu.

6 0 0 0 k r av p r ozko u m á n o: ne j v í c e pozna tků

o subklinické ketóze bylo získáno v severní Americe. Proto provedla veterinární klinika Tierklinik für Fortpflan-zung der FU Berlin ve spolupráci s Bayer Tiergesundheit velkorysý výzkum v deseti různých evropských zemích.

Celkem bylo zkoumáno 5 884 krav z 528 stád v Evropě. V Německu to bylo 947 krav ze 117 podniků.

Byla stanovena jak četnost subklinických ketóz (pře-hled 1), tak i vzájemné působení s produkčními choro-bami jako metritida, klinická ketóza, dislokace slezu a kulhavost.

Abychom včas rozpoznali subklinickou ketózu a zamezili tak následným škodám, je třeba po otelení hlídat ohrožené skupiny zvířat. S pomocí ručního měřicího přístroje lze ketolátky rychle identifikovat.


chov a výživa SKoTu

U všech krav a jalovic byla mezi 1. a 15. dnem po otelení stanovena hladina koncentrace ketolátek (ß-hyd-roxybutyrat; BHB). Pro jednotlivá zvířata platilo, že mají subklinickou ketózu, pokud byl překročen limit 1,2 mmol/l BHB v krvi.

Všechna onemocnění byla dokumentována. Pro každé produkční onemocnění byl určen vlastní BHB-limit pro zvýšené riziko. Hodnota 1,7 mmol/l představuje pro krávu

po otelení např. 11 × vyšší riziko onemocnění dislokace slezu (přehled 2).

Zvlášť závažná jsou u subklinických ketóz následná onemocnění. Poprvé byl dokázán vztah mezi subklinic-kou ketózou a kulhavostí. U krav se zvýšenou koncentrací ketolátek je dvakrát tak velká pravděpodobnost výskytu kulhavosti. Zabránit kulhavosti má velký hospodářský význam, protože plodnost kulhajících zvířat je snížena.

Existuje souvislost mezi subklinickou ketózou a kulhavostí. U postižených krav je dvakrát tak vysoké riziko kulhání

Přehled 1: Počty onemocnění v Německu

Onemocnění četnost v %Subklinická ketóza 20,0Zadržení lůžka 6,4Mléčná horečka 4,2Metritida 4,0Mastitida 1,8Klinická ketóza 2,0Kulhavost 4,3Dislokace slezu 1,0

V prvních dvou týdnech po otelení onemocní v Německu 20 % všech krav subklinickou ketózou.

Rozpoznat ketózu dříve

Pro dobrý start do laktace je doporučeno syste-matické monitorování skupin zvířat po otelení ohro-žených subklinickou ketózou. Spolehlivé a přesné rozpoznání subklinické ketózy je možné pomocí stanovení v krvi se nacházejících volných masných kyselin (non-esterified fatty acids, NEFA) a ketolátek (beta-hydroxybutyrat; BHB).

Jestliže NEFA umožňují zjištění právě v období dvou týdnů před otelením, dávají tuto možnost ke-tolátky teprve po otelení. K tomuto účelu existují už nějaký čas ruční měřicí přístroje pro určení ketolátek v krvi. Tato měření mohou probíhat přímo ve stáji a umožňují bezprostřední ošetření nemocného zvíře-te. Avšak k dispozici jsou pouze testy pro určení BHB a ne pro stanovení NEFA. Při subklinické ketóze je koncentrace BHB v krvi zvýšena na 1,0 až 1,4 mmol/l, bez toho, že by kráva vykazovala zjevné symptomy onemocnění. Ty nastupují nejčastěji v prvních třech týdnech laktace.

Přehled 2: Hraniční hodnoty ketolátek po otelení

Onemocnění hraniční hodnota v mmol/l riziko onemocnění u kravZánět dělohy > 1,4 2 × vyššíKlinická ketóza > 1,1 14 × vyššíDislokace slezu > 1,7 11 × vyššíKulhavost > 1,1 2 × vyššíU krav se subklinickou ketózou je 11 × vyšší riziko, že onemocní dislokací slezu.


7

Četnost kulhavosti v evropských podnicích kolísá mezi 1,1 a 10,4 %. Mnoho dalších faktorů může ovlivnit výskyt kulhání. K tomu patří mimo jiné také uspořádání volných stájí, velikost stáda a obsazenost stáje, počet lehacích boxů, změny ve skupinách a stav betonové podlahy.

Podceňování kulhavosti: Zajímavý je sklon většiny zemědělců k tomu, podceňovat četnost kulhavosti na vlastním podniku. Takto rozpoznají nezávislí kontroloři třikrát více kulhavosti, než sám zemědělec.

Dále potvrzují naše data, že výsledky ze severní Ame-riky jsou stejné také pro Německo a Evropu: Výskyt subklinické ketózy v prvních dvou týdnech po otelení souvisí s vyšší četností onemocnění metritidami, klinic-kou ketózou a dislokací slezu.

Krávy se subklinickou ketózou měly dvakrát tak vyso-ké riziko, že onemocní metritidou. Nemocnost klinickou ketózou byla 14 × a dislokací slezu 11 × vyšší než u krav s normální koncentrací ketolátek.

Vztah mezi vyšší koncentrací BHB a metritidou souvisí, jak se zdá, se snížením příjmu sušiny jeden až dva týdny před otelením. Je prokázáno, že snížená dostupnost glukózy a vyšší „nápor“ volných masných kyselin (NEFA) a BHB oslabují obranyschopnost krávy a vedou tak

k větší četnosti zánětů dělohy a vemene.V Německu se sice vyskytuje zřetelně méně násled-

ných onemocnění, než jaký je evropský průměr. Tady je ale třeba zohlednit to, že sledované období činilo jen dva týdny a pravděpodobně byly vybrány nadprůměrně vedené podniky.

Tímto aktuálním výzkumem mohlo být ukázáno, že zvýšená koncentrace BHB v prvních dvou týdnech po otelení je spojena se sníženou četností březosti (až o 50 %), sníženou mléčnou užitkovostí (až o 3 kg) a zvýšeným rizikem úmrtí.

Nebyl nalezen žádný vztah mezi subklinickou ketózou a záněty vemene. Ale existuje domněnka, že subklinická ketóza zvyšuje míru zánětu mléčné žlázy a prodlužuje jeho trvání.

Vyhnout se riziku: abychom se vyhnuli následným škodám, je důležité včasné rozpoznání subklinické ke-tózy. Jednoduchý a rychlý monitoring koncentrace BHB a rozpoznání rizikových faktorů může provést veterinární lékař na stájové chodbě. Tak mohou být rizikové faktory včas rozpoznány a může být vykonán podstatný přínos ke zdraví zvířat na bázi stáda.

Četnost subklinických ketóz jak v Německu, tak i v Ev-ropě a vzájemné působení s nejdůležitějšími produkčními onemocněními krávy (metritida, klinická ketóza, disloka-ce slezu, kulhavost) potvrzují, jak důležité jsou účinné koncepty k jejímu včasnému rozpoznání a předcházení.

Prof. Dr. Wolfgang Heuwieser z FU Berlíntop agrar 11/2012

Fotografie: Prof. Dr. HeuwieserEinhoff

Rychlé shrnutí

f V Německu onemocní subklinickou ketózou každá pátá kráva.

f K následným onemocněním patří kulhavost, metritidy, ketózy a dislokace slezu.

f Subklinická ketóza může být včas rozpoznána pomocí ručního měřicího přístroje.

f Proto se vyšetřují ketolátky v krvi.

f Od hodnoty 1,2 mmol/l BHB v krvi je kráva pokládaná za subklinicky nemocnou ketózou.

Zánět dělohy může být následek subklinické ketózy



Více mléka s Mipro®

Promyšlené doplnění kompletní krmné dávky TMR

n Jeden produkt pro každou

fázi produkčního cyklu.

n Na sebe navzájem sladěný

koncept výživy.

n Pro dojnice zaprahlé a v laktaci.

n Vzájemná synchronizace živin.

n Podpora bachorových funkcí.

n Profylaxe ulehnutí po porodu.

n Eliminace poporodních komplikací.

n Zvýšení dojivosti a bílkoviny v mléce.


9

Příjem krmiva nízký – mléčná užitkovost vysoká

O tom, jak úspěšně se kráva po otelení zapojí do laktace, se rozhoduje ve velmi těsném časovém okně od čtyř do šesti týdnů mezi přechody jednotlivých fází užitkovosti v produkčním cyklu jedné dojnice (fáze stání na sucho – fáze telení – fáze laktace). A proč se tedy vyskytují u tolika krav zdravotní problémy? Jedním z dů-vodů je narůstající rozdíl mezi příjmem krmiva a potřebou energie krávy na počátku laktace. Krávy se tak dostávají do dramatických situací, kdy mají nedostatek energie a velmi silně stoupá riziko onemocnění.

Z části onemocní některé krávy pouze subklinicky, opustí ale často chov dřív, než je to skutečně nutné. Typický problém látkové výměny vysoce užitkových čerstvě otelených krav je ketóza. Během pokusu tomu zabránit stoupá díky (často) zvýšenému nasazení jadr-ného krmiva riziko subklinického překyselení bachoru (acidózy) s následnými problémy s paznehty. Toto pak ještě více zredukuje příjem krmiva.

Přesto netrpí při nedostatku energie pouze metabo-lismus, ale je současně oslaben také imunitní systém. Riziko infekce stoupá, záněty dělohy a mléčné žlázy následují. Zostřeně působí na citl ivý systém látkové výměny i mléčná horečka.

Bachor po otelení plnit a stimulovat

Velké praktické úspěchy, vedoucí ke stimulaci bachoru a podpory příjmu krmiva, dosahuje Sano již léta s pro-duktem BoviFit®. Pro zlepšení účinku u vysokoproduk-čních krav, byla receptura za pomoci testování v Sano Agarinstitut dále zdokonalena na BoviFit For te®. Byl navýšen podíl látek stimulujících bachor, jako jsou lněné semínko a pivovarské kvasnice. Nově jsou obsaženy živé kvasinky, které díky spotřebě zbytkového kyslíku zlepšují životní podmínky bachorových bakterií a tím podporují jejich růst. Výsledkem je vyšší příjem krmiva a jeho lepší využití. Speciálně pro zlepšení energetické

látkové výměny obsahuje BoviFit Forte® navíc ještě niacin a komplex B vitamínů.

Tolik vody, kolik je možné

Předpokladem pro optimální působení BoviFit Forte® je jeho použití co nejdříve po otelení. Jeden sáček (1 kg) BoviFit Forte® rozpustíme ve velkém kbelíku (z malého kbelíku pijí krávy špatně) s dvaceti litry vlažné vody a nabídneme krávě bezprostředně po porodu. Následně nabídneme krávě tolik kbelíků vlažné vody, kolik vypije; čím více tím lépe. Zkušenosti z vlastního podnikového institutu ukazují, že kráva ochotně vypije až osm kbelíků (160 litrů) vody. Aby bylo možné mít k dispozici BoviFit Forte® rychle po otelení, je žádoucí připravit a skladovat potřebné pomůcky v blízkosti porodních boxů.

Co dělat při nechutenství?

Dokonce i při optimálním krmení ve fázi stání na sucho a dobrém managementu čerstvě po otelení, může u krav dojít k nechuti přijímat potravu. Speciálně pro první dny po otelení vyvinul výzkumný tým Sano produkt Stimudigest®.

Vytvořit úspěšný start do první fáze laktace:

BoviFit Forte® a Stimudigest®

V době kolem otelení jsou dojnice ve značné míře vystaveny stresu. Začínající vysoká mléčná

užitkovost a ještě příliš nízký příjem krmiva v prvních dnech a týdnech počáteční fáze laktace,

vyžadují od metabolismu vše a to vede často k problémům.

Pro které krávy je Stimudigest® určený?

f Lze využít pro všechny zdravé krávy v prvních dnech po otelení jako pobídka pří jmu krmiva a pro stabilizaci látkové výměny

f V každém případě však pro: f krávy s rizikem onemocnění, nebo již nemoc-

né dislokací slezu, mléčnou horečku, ketózou f čerstvě ote lené s narušeným a sníženým

pří jmem krmiva a neuspokojivou funkčností bachoru

f krávy s nechutí přijímat krmivo z důvodu zdra-votních problémů


aktuality

působení na játra k jejich dobrému zdravotnímu stavu. Může být tvořeno více transportních bílkovin, které po-máhají při ketóze transportovat v játrech nahromaděné mastné kyseliny do látkové výměny.

Stimudigest® a BoviFit Forte® obdržíte v praktickém balení 1 kg sáčků. Zeptejte se svého Sano odborného poradce na postup dosažení stabilního metabolismu, pro zlepšení zdraví, plodnosti a vyšší mléčnou užitkovost po otelení.

Jednoduché použití

Jeden sáček Stimudigest® (1 kg) rozpustit ve čtyřiceti litrech teplé vody (25–30 °C) a podat zdravé krávě k vypití, resp. v případě, že je kráva subklinicky nebo klinicky nemocná, provést nálev pomocí Sano drenčovacího setu.

Vedle bachor stimulujícího lněného semínka, pivo-varských kvasnic jakožto živých kvasinek a energetic-kou látkovou výměnu podporujícího niacinu a komplexu B vitamínů, obsahuje Stimudigest® další vysoce účinné komponenty proto, aby byla kráva rychleji fit. Propionát sodný a propionát vápenatý jsou dva rychle využitelné zdroje energie. Působí v bachoru a podporují vytváření krevního cukru v játrech (glukoplastické látky) a tím redukují deficit energie. Navíc je ještě propionát vápenatý současně zdrojem vysoce využitelného vápníku. Bacho-rově chráněný metionin přispívá díky svému ochrannému

f Drcené lněné semínko a sušené pivovarské kvasnice

stimulují bachor. Povzbuzují chuť k příjmu krmiva díky

zvýšení objemu biomasy v bachoru. Tím je krmivo lépe

využito a mléčná užitkovost stoupá.

f Hroznový a mléčný cukr jako rychle dostupné a poho-

tové zdroje energie slouží k vyrovnání deficitu energie

po otelení. Krávy jsou rychleji opět fit.

f Elektrolyty vyrovnávají ztrátu elektrolytů po otelení, za-

jišťují rychlou regeneraci krávy po otelení. Díky tomu

přijímají krávy dříve a větší množství krmiva pro lepší

tvorbu mléka. Kromě toho jsou rychleji vypuzena lůžka.

f Živé kvasinky pro stimulaci bachoru a podporu pří-

jmu krmiva

f Niacin, biotin a komplex vitamínů B pro zlepšení ener-

getické látkové výměny

Přednosti BoviFit Forte® jedním pohledem

Dr. Jörg BekkeringSano produktový manažer

f Lněné semínko a pivovarské kvasnice jako fitness složky

a aktivátory bachoru

f Propionát sodný a propionát vápenatý jako rychle využi-

telné zdroje energie

f Propionát vápenatý jako zdroj vápníku s vysokou

využitelností

f Bachorově chráněný metionin pro podporu a zdraví jater

f Živé kvasinky ke stimulaci bachoru a pro podporu pří-

jmu krmiva

f Niacin, biotin a komplex B vitamínů pro zlepšení energe-

tické bilance

Přednosti Stimudigest® jedním pohledem

fitness

nápoj

po otelení

aktivátor

pro stimulaci

bachoru

aktuality

11

V zimě více energiea zajistit mikroklimaten kdo v zimě úspěšně využívá teplo ze své bioplynové stanice pro vytápění kanceláří, by měl přemýšlet také o tom, že zejména telata mají v porovnání s krávami ve studených a vlhkých ročních obdobích podstatně vyšší potřebu energie, která se musí dodat pomocí mléčného nápoje. ale rovněž v prvních dnech života pomůže použití vest pro telata a tepelných zářičů.

Napájení ad libitum v prvních třech týdnech života zabezpečí, že tele má možnost si vytvořit dostatečné zásoby energieFoto: H – J. Kunz



V zimě více energiea zajistit mikroklima

Počet telat, která každoročně v podzimních a zim-ních měsících v důsledku podchlazení onemocní nebo uhyne, značně stoupá. Takové nebezpečí je největší bezprostředně po narození. Abychom tomu předešli, je třeba zaměřit se na několik opatření. Jako první přichází na řadu a hraje u novorozených telat významnou roli jejich olízání matkou nebo důkladné vytření a osušení personálem. Tím se podpoří krevní oběh telete, vysuší a načechrá srst, aby se mohl vytvořit teplo udržující a izolující vzduchový polštář.

První napití má prioritu

Stejně tak důležité je, aby tele své velmi nízké ener-getické rezervy co možná nejrychleji doplnilo příjmem kolostra. To má mimo vysokých obsahů imunoglobulinů, které určují z větší části obsah bílkovin v kolostru i vy-soký obsah tuku, který je teleti k dispozici jako zdroj energie (viz. přehled).

V každém případě se doporučuje nabídnout teleti kolostrum bezprostředně po porodu, pokud možno ještě během jeho olizování matkou. Tou dobou je zpravidla sací reflex největší. Telata by se měla vždy napojit do sytosti. Nepřijmou-li telata, například z důvodu těžkého porodu, kolostrum samostatně, mělo by dojít k silovému napojení (drench) v množství 3–4 litry.

Malým telatům zajistit teplo

Hranice teploty okolního prostředí, kdy tele vyžaduje ener-gii z výživy, aby si udrželo v rovnováze vlastní tělesnou teplotu, je po porodu v rozmezí 20 až 25 °C. Okolní teplota u krávy může být kolem nuly, aniž by potřebovala nějaký přídavek energie na produkci tepla. Na rozdíl od telete má již fungující bachor, který produkuje teplo v podstatě jako „odpadní pro-dukt“ a tím přebírá roli zachování rovnovážného stavu tělesné teploty. Takový zdroj tepla u telete chybí, respektive se vyvíjí v průběhu prvních týdnů života. Nežli se bachor vyvine do takové velikosti, aby převzal produkci dostatečného množství tepla i v zimním období, uběhnou měsíce.

Jako smysluplná ochrana před ztrátou tepla se osvěd-čily vesty pro telata. V USA existuje řada velkých farem pro odchov telat, kde se v zimě všem telatům v prvních týdnech života taková vesta obléká. Pro farmáře to má jednoznačný ekonomický efekt. Zdraví těchto telat je lepší a denní přírůstky jsou vyšší. Zejména pro telata,

která přijdou na svět s nižší porodní hmotností, má smysl takovou vestu použít. Na řadě podniků se to již s úspěchem praktikuje.

Stejný účel splňují rovněž ohřevné lampy, které ale není možno instalovat do všech bud. Rovněž v USA byly vyvinuty takzvané „hotbox“ pro čerstvě narozená telata. Není to nic jiného, než uzavřená bouda, kde jsou telata po narození vyfénována do sucha pomocí elektricky po-háněných větráků s teplým vzduchem. Tato telata jsou ve srovnání s telaty bez tohoto ošetření podstatně agilnější.

Mikroklima pro nejmenší telataV každém případě by měla mít telata, dokud se nachází ve

fázi mléčné výživy, možnost zdržovat se v místě s příznivým mikroklimatem. To znamená v takovém místě, které posky-tuje ochranu před průvanem a větry o vysokých rychlostech. Takové podmínky splňuje stále častěji ustájení ve venkovních klimatických podmínkách, vzhledem k faktu, že se zde pod-statně snadněji zabezpečuje kvalitní vzduch, který má pro zdravotní stav horních cest dýchacích rozhodující význam. V prvních týdnech života jsou to většinou individuální ven-kovní boudy. Ve stájích se skupinovým ustájením v období mléčné výživy se osvědčila hnízda pro telata. Důležité jsou pro tento způsob ustájení uzavřené boční stěny a pokud možno ke stěně těsně doléhající krycí deska ve výšce asi 1,5 m. Hnízdo by mělo být tak velké, aby se do něj vešla všechna telata. Stejně tak by se mělo dát pozor na to, aby byly stěny z termoneutrálního materiálu. Tím jsou myšleny hmoty, které mají velmi špatný koeficient vodivosti tepla, jako například dutinové profilové desky z umělé hmoty. Jsou-li zadní stěny například z betonu, je možné takovou desku za pomoci hmoždinek na zeď lehce přidělat. Telata, která si ráda lehají až těsně ke zdi pak zbytečně neztrácejí tělesnou teplotu odvodem do stěny.

V prvních týdnech života dostatek energie a živinPři výživě telat v prvních týdnech života je třeba

zohlednit fakt, že se ještě nejedná o přežvýkavce a že energie a další živiny musí tele přijmout zejména pro-střednictvím mléčného nápoje.

Potřeby energie a proteinu pro telata, které byly stanoveny v různých normách výživy, pracují s hodnotami příjmu sušiny na základě restriktivního napájení, ale v praxi se ukazuje, že by měly být podstatně vyšší. Tak by se potřeba energie u 50 kg těžkého telete s přírůstkem 400 g měla pokrýt šesti litry mléčného nápoje s ředěním 160 g/l vody, anebo osmi litry při ředění 120 g/l, pokud počítáme obsah energie mléčné krmné směsi na úrovni 16 MJ ME. Rovněž potřeba proteinu by byla v takovém případě pokryta. Pro dosažení vyšších přírůstků musí ale tele přijmout živin podstatně více.

Přehled: Složení kolostra (podle Kolb)

Obsahy v % Bezprostředně po poroduPo porodu

6 hodin 12 hodin 36 hodinBílkoviny 14 9,3 4,8 3,9Tuk 8,5 13 5,7 4,1Laktóza 3,6 4 4,3 4,7Minerální látky 1,4 1,1 0,9 0,8Voda 72,5 72,6 84,3 86,5


13

Naopak je pak zřejmé, že pokud se napájí omezené množství mléka s nižší koncentrací (120 g/l), je v prvních týdnech života pokrytí potřeb živin naprosto nedosta-tečné a telata hladoví. Navíc telata začínají v průměru přijímat významnější množství star téru až od třetího týdne stáří, takže s příjmem živin touto cestou nemůžeme moc počítat a je tak nutno potřebné živiny zajistit pomocí dostatečného množství mléka.

Potřeba energie stoupá při nízkých teplotách, zejména v kombinaci s vysokými rychlostmi proudění vzduchu a vyso-kou vzdušnou vlhkostí z důvodů vyšších ztrát tělesného tepla. Navíc je třeba za těchto podmínek očekávat slabší prokrvování tělních periferií a tělních sliznic se zvýšenou náchylností k in-fekčním onemocněním. Rovněž se nesmí zapomínat na to, že nemocná telata mají ještě podstatně vyšší potřebu energie nežli telata zdravá, protože při obraně proti infekci se musí vytvořit energeticky náročnější vyšší tělesná teplota.

Vysoký příjem energie a bílkovin podporuje buněčný růst

Podávání větší dávky živin má ještě další významné efekty. Množení buněk a růst orgánů určují v prvních měsí-cích života potenciál užitkovosti pro další život. Mimo to se podle nejnovějších vědeckých poznatků v prvních týdnech po narození pokládají základy hlavních metabolických funk-cí a tomuto fenoménu se říká „metabolické programování“. V různých pokusech bylo zjištěno, že telata, která byla v prvních týdnech po porodu vyživována na vysoké úrovni energie a ostatních živin, měla ve srovnání s klasicky re-striktivně napájenými telaty kontrolní skupiny v dospělosti podstatně vyšší mléčnou užitkovost. Přičemž po mléčné fázi probíhal další odchov stejným způsobem. Rovněž tyto poznatky mluví pro to, aby byla telata, obzvláště v prvních týdnech života, napájena dostatečným množstvím energie a bílkoviny, které musí být ale vyšší než je běžné v součas-né době při restriktivním způsobu napájení.

Dalším důvodem pro intenzivní napájení telat je sku-tečnost, že během prvních měsíců života je nejvyšší schopnost ukládání bílkoviny, která se ale s přibývajícím věkem snižuje ve prospěch ukládání tuku a to i přes celkově vyšší denní přírůstky. To znamená, že v tomto úseku života není vynikající jen konverze krmiva, ale máme ještě naprosto minimální riziko ukládání vnitřního tuku. Zejména z pohledu vývoje základů vemene hrají vysoké přírůstky s nízkým stupněm ztučnění v prvních týdnech a měsících života velmi významnou roli. Naproti tomu jsou velmi nežádoucí přespříliš vysoké přírůstky po dosažení puber ty, které jsou spojeny s vysokým stupněm ukládání vnitřního loje (reprodukční orgány!) a ztučněním vemene.

Napájení ad libitum?

Na některých chovech se již delší dobu s úspěchem praktikuje ad libitní napájení telat po dobu prvních třech

týdnů života. Tento systém napájení může fungovat jen tehdy, pokud je praktikován rovnou od narození. V zimě se ukázalo, že není žádný problém v tom, když mléko na základě nízkých teplot zchladne, nebo dokonce zmrzne. Důležité je, aby se mléko k telatům pověsilo ještě teplé a lehce okyselené (pH 5,5). Telata pak pijí ve srovnání s letním obdobím větší dávky bezprostředně po nalití nové dávky. Přesto by napájecí kyblíky měly zůstat viset, aby telata neměla pocit, že již není žádné další mléko k dispozici. V takovém případě hrozí nebezpečí, že by při dalším krmení pilo mléko příliš hltavě a řádně nevysrážené mléko by se dostalo do střeva. Při tomto systému napájení se ukazuje, že telata jsou podstatně stabilnější a mají méně problémů s nízkými teplotami.

Navazující napájení by se mělo znovu přizpůsobit potřebám telat. Vývin k přežvýkavci probíhá pomalu a počátek odstavování z mléka by neměl začít před šestým týdnem života. Do té doby se také doporučuje po-užívat koncentraci 160 g mléčné krmné směsi se sušeným odstředěným mlékem na jeden litr vody. Taková vysoce kvalitní mléčná krmná směs by měla obsahovat 40–50 % sušeného odstředěného mléka vzhledem k tomu, že trávicí enzymy telete jsou po fázi napájení směsným mlezivem ještě orientovány na trávení kaseinu. Napájené množství v hlavní napájecí periodě by mělo být šest litrů s koncentrací 160 g Ml.KS/l vody. Při nízkých teplotách by se měl připočítat přídavek jeden až dva litry. Toto platí pro konvenční napájení. U systému ad libitního napájení se dávka mléka začíná snižovat po uplynutí třetího týdne života z ca. 10,5 kg postupně až na dva litry denně.

ZávěrNutnost zabezpečit telata bezprostředně po porodu

je v zimě ve srovnání s teplými měsíci roku s ohledem na jejich minimální energetické rezervy podstatně větší. Zásobení mlékem ad libitum až do třetího týdne stáří se velmi dobře osvědčilo. V návaznosti na dny, kdy se podává směsné mlezivo, by se měla používat jen nejkva-litnější mléčná krmná směs se sušeným odstředěným mlékem v koncentraci 160 g/l vody. Telata, která dostá-vají prostřednictvím mléčného nápoje dostatek energie a dalších živin jsou hlavně v zimním období podstatně zdravější a je u nich významně nižší riziko úhynu nežli u telat s restriktivním napájecím plánem, což bývá ještě umocněno nízkou koncentrací ředění nápoje. Intenzivní výživa telat v prvních týdnech po narození ovlivňuje doživotně úroveň metabolismu zvířete. Tomuto efektu se říká metabolické programování.

Na základě informacíod Dr. H-J. Kunze

zpracovalIng. Jiří JelínekSano – Moderní výživa zvířat



Charakteristika Sanolac Startino®

• 50 % sušeného odstředěného mléka a sušená syrovátka dodávají optimální kombinaci kaseinu a syro-vátkového proteinu pro perfektní vývoj a vysoké denní přírůstky telete v prvních týdnech života. Neobsahu-je rostlinnou bílkovinu!

• Beta karoten a kolostrum z prvního nádoje s imunoglobuliny a protilátkami posiluje odolnost telat a pomáhá proti poruchám trávení.

• Vyvážená kombinace vitamínů a účinných látek (např. organicky vázané Fe, Zn, Mn, Cu) posi-luje obranyschopnost a podporuje látkovou výměnu.

• Probiotika, Laktoperoxidáza a Lysozym pro regulaci střevní mikroflóry a pro vypuzení choroboplod-ných zárodků z trávicího traktu.

• Účinná látka SangroSan® pro vitální telata, se silnou imunitou a optimální využití živin.

• SanArom® a vybrané mléčné produkty zajišťují vysokou chutnost a bezproblémové vysrážení bílkovin ve slezu telete.

Váš Sano odborný poradce Vám rád zodpoví případné dotazya pomůže se zavedením konceptu Metabolic sprint do praxe

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 DomažliceTel.: 379 713 111; Fax: 379 713 112, e-mail: [email protected]; Internet: www.sano.cz

Mléko pro koncept Metabolic sprint– silná telata, výkonné krávy Mléko pro koncept Metabolic sprint– silná telata, výkonné krávy

Krávy zvládnou zimu dobřeVýzkumy ohledně způsobu příjmu potravy při nízkých teplotách

Vysvětlení může být jednoduché: f Protože látková výměna užitkových zvířat zřetelně

převyšuje bazální metabolismus, vzniká vedlejší teplo, které je třeba odvádět do okolního prostře-dí, aby se předešlo přehřátí. A to se jim mnohem lépe daří při nižších teplotách.

f Anatomicky posuzováno má skot typické vlast-nosti, které jsou charakteristické pro zvířata žijící v polárních oblastech. Protože v kůži blízko tepen probíhají také žíly, mohou tepny předat část tepla z tepenné krve chladnější krvi žilní, což šetří těles-nou teplotu. Srst skotu slouží jako vynikající izolač-ní vrstva, protože obsahuje mnoho malých vzdu-chových prostor (Krüger a Stephan, 1960, citováno z Koller a Süss, 1984). Optimální teplotní rozmezí

závisí striktně na užitkovosti. Fyziologicky přiroze-ná je pro zvířata teplota v rozmezí + 4 a + 16 °C. Čím vyšší má mléčnou užitkovost, tím více dává dojnice přednost nižším teplotám. Protože máme stále ví-ce co do činění s dojnicemi s vysokou užitkovostí, může být optimální teplota okolního prostředí pro tyto extrémní sportovkyně kolem 0 °C.

Jestliže je tato optimální teplota překročena, nebo je naopak nižší, reaguje skot pomocí fyziologických procesů a přizpůsobí se také prostřednictvím změně-ného chování. Při vysokých teplotách, nad 24 °C, omezí krávy příjem krmiva, místo toho zvýší příjem vody, zvýší frekvenci dýchání a při ještě vyšších teplotách okolního prostředí navýší svoji tělesnou teplotu a reagují – větši-nou trochu s časovým posunem – také snížením množství

v literatuře najdeme dalekosáhlá pojednání o chování a reakci dojnic, týkajících se příjmu krmiva a mléčné užit-kovosti, v období vysokých teplot. naproti tomu neexistuje téměř žádná studie o příjmu krmiva a například také o způsobu příjmu potravy krav ve venkovním ustájení při nízkých teplotách. to může být způsobeno konečně i z toho důvodu, že je skot jak známo ze své podstaty zvíře chladného klimatického pásma: krávy mají rády zimní polovinu roku a také ovšem tomu odpovídající zimní chladné teploty.

Nízké teploty okolního prostředí nepředstavují pro dojnice žádný velký problémFoto: Dr. Katrin Mahlkow-Nerge



vyprodukovaného mléka a částečně silně sníženým obsahem mléčného tuku. Jako další jsou také častější a silnější problémy se zdravotním stavem vemene. Klesají také reprodukční ukazatele, např. z důvodu redukova-né intenzity a doby trvání říje, a dochází i k častějším potratům.

Naprot i tomu zkouší skot d le výzkumů Olsona a Wallandera (2002) v extrémně nízkých teplotách najít „kompromis mezi maximalizací příjmu energie a minima-lizací energetických ztrát“. Jak autoři informovali, zvířata se sice pohybují, aby přijala potravu jakožto energii, současně ale snižují využití ostatních způsobů chování, aby zamezila ztrátám energie.

Jako další obmění skot svoji srst a rovněž i podkožní tukové vrstvy, aby zvýšil uchování tepla (Koller a Süss, 1984).

Výsledky z „Futterkamp“

V každém případě jsou v literatuře zprávy o jednom důvodu za nízkých teplot zvýšeném příjmu potravy – a to jako následku vyrovnávacích opatření k udržování těles-né teploty.

Výsledky výzkumů dojnic ve „Futterkampu“ v období od poloviny listopadu 2009 do konce února 2010 ukazují

trochu jiný obrázek (Přehled č. 1).U starších krav klesal příjem krmiva od teploty nižší

než 4 °C tendenčně a částečně i statisticky významně (Přehled č. 2).

Mladší krávy reagovaly stejně tak s nepatrným, ale také zde často signifikantní redukcí svého příjmu potra-vy – tady ale už při teplotách okolního prostředí pod 8 °C.

To může být hodnoceno jako důkaz, že prvotelky mají na základě své ne tak intenzivní látkové výměny trochu jinou, a to sice vyšší hodnotu své tepelné pohody, než starší krávy.

Mimo to neexistují mezi oběma věkovými kategoriemi, co se týče reakcí v příjmu krmiva na nízké teploty žádné podstatné rozdíly.

Zásadním způsobem se mění pří jem krmiva dojnic v průběhu laktace. Především v časné a na začátku vysoké fáze laktace narůstá každý týden příjem krmiva a nejvyšší úrovně dosahuje ve stádě v průměru zhruba 80. den laktace. Následně zůstává příjem krmiva až do ca. 180. až 200. dne laktace téměř konstantně na této úrovni.

Ve zde vyhodnocovaném období od poloviny listopadu 2009 do poloviny února 2010 se krávy nacházely právě v této fázi laktace. Protože také krmná dávka byla po celou dobu neměnná, může být kromě vlivu teploty okolního prostředí další ovlivňující faktor téměř vyloučen.

Tabulka přehled 2: Vývoj příjmu krmiva v závislosti na teplotě okolního prostředí

Teplotní třída Teplota okolního prostředí °C Denní průměrná hodnota

Příjem krmiva, kg suš./zvíře a denPrvotelky Starší krávy

<−10 °C -12 18,1a 21,5a

<−7 až >−10 °C -9 18,5a 21,7ab

<−5 až >−7 °C -6 18,6a 22abc

<−3 až >−5 °C -4 18,7ab 22,1bc

<0 až >-3 °C -1 19,6a 22,3c

>0 až <3 °C 2 18,9ab 22,5cd

>3 až <5 °C 4 19,1b 23,0d

>5 až <7 °C 6 19,5c 23,0d

>7 až <10 °C 9 19,8c 23,1d

>10 °C 11 19,39c 22,6cd

Různá písmena označují signifikanci při p<0,05

24

26

28

30

32

34

36

38

<-1

0°C

<-7

až>

-10°C

<-5

až>

-7°C

<-3

až>

-5°C

<0až

>-3

°C

>0až

<3°C

>3až

<5°C

>5až

<7°C

>7až

<10

°C

>10

°C

Třídy teplot

kg/z

víře

a d

en

Množství mléka, Prvotelky

Teoretické množství mléka při zohledněnínormálního průběhu laktace, prvotelkyMnožství mléka, Starší krávy

Teoretické množství mléka při zohledněnínormálního průběhu laktace, starší krávy

17

18

19

20

21

22

23

24

<-1

0°C

<-7

až>

-10

°C

<-5

až>

-7°C

<-3

až>

-5°C

<0

až>

-3°C

>0

až<

3°C

>3

bis<

5°C

>5

až<

7°C

>7

až<

10°C

>10

°C

Třídy teplot

kg/z

víře

a d

en

příjem krmiva, kg suš./zvíře a den, prvotelkypříjem krmiva, kg suš./zvíře a den, starší krávy

Přehled 1: Vývoj příjmu krmiva v závislosti na teplotě okolního prostředí

Přehled 3: Vývoj množství mléka v závislosti na teplotě okolního prostředí


17

Celkově větší nával u krmného stolu

Ve způsobu pří jmu potravy zví řat se také projevily změny. Četnost návštěv krmného stolu byla jako obvykle u prvotelek (71 ×) větší než u starších krav (67 ×). Vzbudilo ale pozornost, že všechna zví řata chodila ke krmivu častěji než během teplejších ročních období. V jarních, letních a podzimních měsících bylo zpravidla u prvotelek registrováno v průměru od 55 do 60 návštěv krmného stolu, kdy zvířata také přijala krmivo a u starších krav mezi 45 až 50 návštěvami. Pozornost vzbudilo také to, že všechna zvířata stejně strávila více času příjmem krmiva a to o ca. tři čtvrtě hodiny více než v teplém období.

Na rozdí l od způsobu pří jmu krmiva nereagovala mléčná užitkovost na sníženou teplotu okolního prostředí nepříznivě (Přehled č. 3).

Na začátku pokusu v polovině listopadu 2009 pa-novaly s více jak 10 °C nejvyšší teploty. V této chvíli se nacházela zvířata v průměru ve 100. dnu laktace. Jestliže vycházíme z k této chvíli produkovanému objemu mléka, nastane (teoreticky) normální pokles užitkovosti (po dosažení vrcholu laktace kolem 50. až 60. dne laktace) u prvotelek denně o 0,2 % a u krav s větším počtem

otelení o 0,3 %. Tento normální, laktací podmíněný po-kles užitkovosti, vyznačují obě tenké čáry v přehledu č. 3. Následkem toho zůstal právě při teplotách kolem 0 °C, a to především u krav vícekrát otelených, denní objem mléka zřetelně nad touto křivkou. V konečném důsledku tím zůstala efektivita krmení také při nízkých teplotách s 1,4 kg mléka na kg sušiny krmiva u prvotelek ( ještě rostou a mají proto trochu nižší efektivitu krmení než vícekrát otelené krávy) a 1,5 až 1,6 kg mléka na kg sušiny krmiva u starších krav téměř nezměněná. Hmotnost zvířat zůstala konstantní po celou dobu trvání pokusu ve výši 620 kg u mladých, respektive 650 kg u starších krav.

Také zvýšený počet poruch zdravotního stavu, jako např. onemocnění vemen, nebyl v průběhu uplynulých tří zimních měsíců zjištěn.

Dr. Katrin Mahlkow-Nerge,Agrární komora Šlesvicko-Holštýnsko,

Bauernblatt, 27.03.2012str. 44–45

Shrnutí

Při nízkých teplotách musela zvířata vynaložit velkou část energie přijaté z krmiva na zachování termoregulace. Z toho měl původně vyplynout cel-kově vyšší příjem krmiva nebo ale odpovídajícím způsobem nižší využití krmiva. Vývojové tendence takového druhu ale nebyly ve vyhodnocení krav ve „Futterkampu“ zjištěny. Celkově se jejich příjem krmiva při nízkých teplotách okolního prostředí dokonce i zredukoval, zato však chodily častěji než v teplém období ke krmnému stolu a žraly déle. Snížení užitkovosti ale nenastalo. Zajisté při tom vždy hraje velkou roli také celková nepřetržitá doba trvání chladných dnů.

V našich stájích pro dojnice hraje teplota a tím i teplota jednotlivých částí staveb jen podřadnou roli. Krávy se s nižšími teplotami vyrovnávají výrazně lépe než s vysokými, za předpokladu, že jim lůžka nabízejí odpovídající izolaci. Protože po-kožka vemene s povrchovou teplotou kolem 35°C nemá schopnost regulovat teplotu jako normální kůže. Jestliže je izolace lůžek pří liš nízká, zkracu-je kráva dobu klidu a ležení, aby zamezila vyso-kým odvodům tepla z vemene. A toto může pak způsobit výrazně nižší pří jem krmiva a výrazné snížení užitkovosti.

Nízké teploty vedou u krav k nižšímu příjmu krmivaFoto: Daniela Rixen



VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍ A REPRODUKCE!

+Jedinečná kombinace

Baktérie mléčného kvašení Kombinace kyselin

Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty pH

Vyšší hodnota krmiva

Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže

Konzervování pomocí chemických kyselin

Účinné proti kvasinkám a plísním*)

Lepší stabilita siláže, účinné proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci

*) Sorban draselný napadá a likviduje gram-negativní baktérie; klostrídie, kvasinky a plísně. Gram-pozitivníbaktérie, jako např. baktérie mléčného kvašení, mikroorganizmy bachoru, střevní baktérie jsou ušetřené.

Využijte předprodejní akci pro sezónu 2013!Sleva až -20 %

Telata skoro nemáme kam dávatObec volanice leží v Královéhradeckém kraji, přibližně 15 km jižně od Jičína. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. v 16. století zde sídlil významný staročeský vladycký rod volanských. další důležitou historickou událostí byla v roce 1780 stavba pozdně barokního zámku, který nechal na místě starší tvrze postavit tobiáš Grätzel z Gränzelsteinu. v současné době obec čítá 150 domů a žije zde přibližně 220 obyvatel včetně majitelů rekreačních staveb. Jedním ze subjektů v obci podnikajících je akciová společnost volanická zemědělská.

Volanická zemědělská, a. s., hospodaří přibližně na 1 650 hektarech zemědělské půdy, z níž je 1 500 ha orné a 150 ha zaujímají louky a pastviny. „Půdní fond se snažíme udržet,“ říká ředitel Ing. Miroslav Čížek, „proto pokud je nám nabídnut nějaký pozemek k prodeji, půdu koupíme.“ Podnik se kromě rostlinné a živočišné výroby zabývá také provozováním bioplynové stanice o výkonu 600 kW, která funguje od počátku tohoto roku.

Rostlinná výroba se ve Volanicích zaměřuje na pěs-tování obilnin, především pšenice, dále cukrovky, řepky a na 350 hektarech najdeme silážní kukuřici. Ta je určena nejen pro potřeby zmíněné bioplynové stanice, ale také pro krmení více než 1 300 kusů skotu.

České strakaté sem patří

V podniku se aktuálně chová 430 dojnic s průměrnou užitkovostí okolo 8 000 kilogramů mléka na kus a rok. „To je na toto plemeno nadprůměrná užitkovost,“ konstatuje zootechnička Ing. Olga Šebková a dodává, že ani za obsahy složek se nemusejí stydět: tuk je na úrovni 3,7 % a bílkoviny zhruba 3,45 %. Dalším ukazatelem kvality mléka je počet somatických buněk, ten bazénový se zde pohybuje do 200 000 na mililitr suroviny.

Další přibližné počty kusů v jednotlivých kategoriích udává tabulka 1.

V okolí kravina jsou umístěny boudy, ve kterých telata zůstávají od narozeni až do dvou měsíců věku



Za pozornost stojí také dosahované reprodukcní uka-tatele. Inseminační interval je podle údajů zootechničky na úrovni 58 dnů a servis perioda na úrovni 88 dnů.

Jednotlivá střediska

Zemědělská výroba je ve zdejším podniku organizo-vána na třech farmách, ve Volanicích, ve Vysokém Veselí a ve Veselské Lhotě. Dominantu prvně jmenovaného

střediska tvoří bioplynová stanice, ale najdeme zde i vysokokapacitní teletník pro mladý skot od dvou do 12 měsíců věku a výkrmnu býků.

Ve středisku Vysoké Veselí je situována stáj pro od-chov jalovic, ve které se plemenice zhruba od šestnácti měsíců věku zapouštějí a pak zde zůstávají až do potvr-zení březosti. Následně se převedou na farmu Veselská Lhota, kde setrvávají po zbytek svého života.

Ve středisku Veselská Lhota pak najdeme rekonstru-ovanou stáj s kapacitou bezmála 450 míst, která vznikla rekonstrukcí bývalé odchovny mladého dobytka. Kromě

Po narození a řádném napojení mlezivem putují telata do již zmíněných individuálních boxů, kde začnou přijímat mléčnou krmnou směs a startér

Ve Volanicích se zaměřuji na výrobu kvalitních objemných krmiv – kukuřičné siláže, vojtěškové a travní senáže

Vysokobřezí jalovice a suchostojné kravy jsou ustájeny v upravené stodole a mají k dispozici výběh

Tabulka 1: Uzávěrka KU v kontrolním roce 10/11 - 09/12 v oblasti střediska Jičínuzávěrka KU v kontrolním roce 10/2011-09/2012

podnik pořadí laktace lakt. norm. lakt. dny mléko kg

tuk bílkovin věk v m. /mezidobí kg T + kg B

% kg % kg

Volanická zem.a.s.

1. laktace 119 292 6849 4,24 290 3,52 241 26/156002. a vyšší 304 288 8421 4,09 344 3,36 283 369

celkem 423 289 7979 4,13 329 3,40 271

okres Jičín1. laktace 2112 297 7660 3,90 299 3,37 258 26/18

5922. a vyšší 3978 295 8438 3,90 329 3,33 281 402celkem 6090 296 8168 3,90 319 3,35 273


21

Dbá se na to, aby se tele co nejdříve napilo mleziva, nejlépe do hodiny po narození

Výkrm býků je nedílnou součástí chovu



krav v laktaci je zde místo i pro tzv. přípravu na porod (zde se chovají vysokobřezí jalovice a krávy odděleně) na hluboké podestýlce. Jak říká hlavní zootechnik, podnik bojuje s nedostatkem slámy, a proto zkouší ošetření přípravkem, který by měl snížit její spotřebu. Vysokobřezí jalovice a suchostojné krávy jsou ustájeny v upravené stodole a mají k dispozici výběh.

U laktujících dojnic se praktikuje systém Sano jed-notné krmné dávky, u suchostojných plemenic je krmná dávka rozdí lná podle toho, jak dlouho má kráva do očekávaného termínu porodu.

Vše pro tele

V okolí kravína jsou umístěny boudy, ve kterých telata zůstávají od narození až do dvou měsíců věku. A bud s pěknými telaty je zde opravdu hodně, toho si všimnete na první pohled. „Na telatech nešetříme,“ říká Ing. Šeb-ková a dodává, že o mláďata je třeba se pořádně postarat už od prvního jejich nadechnutí. „Dbáme na to, aby se tele co nejdříve napilo mleziva, nejlépe do hodiny po narození. Chlazené nebo mražené kolostrum je u nás neustále k dispozici,“ uvádí zootechnička a dodává, že za bezchybné ošetření telat bezprostředně po porodu jsou zaměstnanci odměněni, skutečný stav protilátek v krvi mláděte se přitom namátkově kontroluje náhodnými odběry.

Po narození a řádném napojení mlezivem putují telata do již zmíněných individuálních boxů, kde začnou přijímat mléčnou krmnou náhražku a starter.

Kvalitní objemy

Ve Volanicích se zaměřují na výrobu kvalitních ob-jemných krmiv – kukuřičné siláže a vojtěškové a travní senáže. Přibližně osmdesát procent těchto krmiv je uskladněno v silážních žlabech, zbylých dvacet (podle aktuálních výnosů) najdeme na zpevněné ploše.

Jak podotýká zootechnik Miloslav Bradna, z objemné-ho krmiva by měla kráva nadojit minimálně patnáct litrů mléka. „Jedině tak je zajištěna ekonomika výroby mléka stejně jako dobrý zdravotní stav a příznivá reprodukce,“ konstatuje zootechnik.

Krmná dávka pro produkční dojnice je tedy založena na kvalitních objemných krmivech. Kukuřičné siláže se dávkuje dvacet kilogramů a senáže se míchá zhruba 12 kg. Do diety patří také šest kilogramů cukrovarských řízků, 3 kg čerstvého mláta, okolo jednoho kilogramu sena a půl kg slámy. Do dávky patří i 6,5 kg směsi pro produkční krávy, včetně minerální krmné přísady od společnosti Sano. Spotřeba jadrného krmiva na jeden litr mléka činí ve Volanické zemědělské 0,26 kg, což je hodnota udávaná jako optimální.

Jana Velechovská, Zemědělec v regionu

Kolostrální mléko s beta karotenem

• zabezpečuje zdravá a odolná telata s vysokou vitalitou,

• zajišťuje rychlý vývoj od telete k přežvýkavci,

• má enormně vysokou akceptanci u telat,

• pokládá základní stavební kámen pro dlouhověké a vysokoužitkové dojnice a pro vývoj býčků k býkům s vysokou intenzitou růstu,

• pokrývá nejvyšší nároky na jistý a bezproblémový odchov telat.


23

Správně zaopatřit býky ve výkrmutaké ve výkrmu býků vedou silně zvýšené ceny krmiv ke zřetelně vyšším výdajům. Pojďme se tedy podívat, jak se lze současné situaci ve výkrmu býků přizpůsobit.

Cílem výkrmu býků je produkce vysoce kvalitního jatečného těla s dobrým osvalením, obzvláště na kýtách, hřbetě a plecích



Také chovatelé býků zřetelně pocítili při nákupu krmiv zvýšené ceny. Oproti minulým létům platí podstatně více za obilí, řepkový a sójový extrahovaný šrot, anebo za hotové směsi pro hovězí žír. Zdraží-li se například krmivo pro býky ve výkrmu o ca 200 Kč/q, pak při průměrné spotřebě jadrného krmiva ve výši cca 12 q/býka, činí zvýšené náklady na jadrná krmiva více než 2 500 Kč na jednoho býka.

Kolik stojí výkrm býků

Cílem výkrmu býků je produkce vysoce kvalitního jatečného těla s dobrým osvalením, obzvláště na kýtách, hřbetě a plecích. Požadováno je i rovnoměrně nízké pokrytí jatečného těla tukem za současně existujícího jemného uložení tuku ve svalech.

Z hlediska krmení je pro dosažení tohoto cíle v první linii zapotřebí dodržet vysoké zásobení energií. Toho lze dosáhnout pomocí vysokého příjmu krmiva, jakož i vy-soké koncentrace energie na kg sušiny krmiva. V příjmu krmiva hrají nezanedbatelnou roli genetické faktory jako typ plemene a pro jednotlivá zvířata individuální vlivy. Z výsledků kontrol užitkovosti masných plemen býků vyplynulo, že býci strakatých plemen a Charolais spo-třebují zejména při tělesném rámci nad 400 kg v průměru o cca 1 kg sušiny (Suš.) více, než býci plemen Limousin a Piemont. Čím těžší byli býci, tím větší byla odlišnost v příjmu krmiva. Z toho vyplývá také rozdílné doporučení, co se týče konečné hmotnosti pro různá plemena.

Za povšimnutí stojí také individuální rozdíly v rámci jednoho plemene u jednotlivých zvířat a ve stejné věkové skupině. HF-Býci v kontrole užitkovosti spotřebují při živé hmotnosti cca 300 kg v průměru dobře 8 kg sušiny s tím, že rozpětí se pohybuje od 5,4 do 10,7 kg sušiny/zvíře/den. Z toho vyplývá až 100 % rozdíl v příjmu sušiny.

Pro příjem krmiva je směrodatná především kvalita použité kukuřičné siláže, což je vidět z údajů v tabulce 1. Nárůst obsahu sušiny v kukuřičné siláži z 28 na 34 %, s následně adekvátně zvýšenou koncentrací energie, ve-de ke zvýšenému příjmu sušiny o asi 0,5 kg pro všechny váhové kategorie. Vysoce jakostní kukuřičné siláže je přijato dle jednotlivých váhových kategorií o mezi 8,4 a 11,5 MJ ME na zvíře a den více. Ve výkrmu způsobí toto zvyšování nárůst denních přírůstků mezi 4 a 9 %. Proto musí být nejvyšším zájmem používat v chovech býků pouze kukuřičné siláže s vysokou koncentrací energie, které dosáhneme pomocí odpovídající zralosti a co možná nejčistší sklizní.

Dát pozor na omezení příjmu objemného kr-miva jako důsledek vysokého příjmu jadrného krmiva

Použití jadrného krmiva by mělo zlepšit příjem sušiny a živin na zvíře a den. Ale při výkrmu býků je třeba dát pozor i na to, že jadrné krmivo vede k jasnému omezení příjmu objemného krmiva, což je zřetelně uvedeno v ob-rázku 1. Doposud jsou známé zejména tyto faktory pro omezení příjmu:

f Kvalita jadrného krmiva: čím lepší, tím více bude příjem objemného krmiva omezen f Živá hmotnost: čím těžší jsou býci, tím větší je ome-

zení příjmu objemného krmiva f Množství jadrného krmiva: stoupající objem kon-

centrátu vede k nadměrnému omezení příjmu objem-ného krmiva Z těchto výsledků vyplývají hlavní požadavky na stra-

tegii výkrmu býků: f Usilovat o vysokou koncentraci energie v kukuřič-

ných silážích. f Vysoký příjem krmiva zajistí vysoký příjem energie. f Zejména v koncové fázi výkrmu je třeba dát pozor

na velké omezení příjmu objemného krmiva díky ja-drnému krmivu.

Zajistit zásobení bílkovinami

Vedle zásobení energií musí být zohledněna také krmná doporučení k zásobení hrubou bílkovinou. V po-čáteční fázi výkrmu je žádoucí obsah hrubé bílkoviny od 170 do 180 g/kg sušiny pro optimální využití růstového potenciálu mladých zvířat. Ve střední a závěrečné fázi

Tabulka 1 : Příjem krmiva (kg sušiny/zvíře/den) v závislosti na obsahu sušiny kukuřičné siláže, býci strakatého plemene, (podle Schwarz, 1990)

Obsah sušiny – Kuk. Siláž (MJ ME)Živá hmotnost, kg

200 400 60028 % (10,2) 4,41 6,99 8,5031 % (10,6) 4,63 7,21 8,7234 % (11,0) 4,85 7,42 8,93Nárůst příjmu v ME při 34% sušiny +8,4 +10,3 +11,5

9000

8000

7000

6000

5000

40001,5 Kg

objemné krmivo

Jadrné krmivo na zvíře/den

krmná směs

2,0 Kg 3,0 Kg 4,0 Kg

Diagram 1: Příjem sušiny v závislosti na rozdílných dávkách jadrného krmiva (Müller, 1988)


25

Tabulka 3: Přírůstek v pokusu s mladými býky v Grubu, 21 zvířat ve skupině, 103 dnů

Jadrné krmivo s Pšeničnými výpalky Řepkovým extr. šrotem

Živá hmotnost - začátek - konec mléčné výživy - konec pokusu

77 ±4109 ± 9198 ± 12

77 ± 4110 ± 9

191 ± 13

Přírůstky (g/den) - období mléčné výživy - období rostlinné výživy - celkem

790 ± 2051319a ± 1121108 ± 125

818 ± 1711419b ± 1211179 ± 116

a,b signifikantní rozdíl p< 0,05 (Spiekers, 2007)

Tabulka 2: Obsah živin v bílkovinných krmivech, dle obsahu hrubé bílkoviny

Hrubý popel g/kg sušiny

Hrubý tuk g/kg sušiny

Hrubá vláknina g/kg sušiny

MEMJ/kg sušiny

Hrubý proteing/kg sušiny

Sój. extr. šrot 67 15 67 13,7 510Řepkový ex.š. 76 35 143 11,8 392Sušené pšen. výpalky 49 51 77 12,1 382Řepkové pokrutiny 69 155 111 14,0 314Bob obecný 39 16 89 13,6 298Mláto 50 100 190 11,3 245

O vysokém příjmu krmiva rozhoduje především špičková kvalita použité kukuřičné siláže



výkrmu je dostatečný obsah proteinů mezi 120 a 140 g/kg sušiny.

Obsah živin nejdůležitějších bí lkovinných krmiv je zobrazen v tabulce 2. Nejvyšší obsah proteinů vykazuje sójový extrahovaný šrot. Ve spojení s vysokým obsa-hem energie to vysvětluje, proč je v mnohých krmných dávkách pro výkrm používán. Řepkový extrahovaný šrot a sušené pšeničné výpalky vykazují nižší obsah bílkovin a energie. V případě řepkového extrahovaného šrotu existuje vícero pokusů. Přitom by mohl řepkový extrahovaný šrot na bázi dávek se stejnou energií a pro-teiny 100 % nahradit sójový extrahovaný šrot. Z tohoto důvodu není nasazení sóji nutně potřebné. Rozhodující pro využití sójového nebo řepkového extrahovaného šrotu jsou proto v daném případě cenové podmínky. Jako základní pravidlo proto platí: řepkový extrahovaný šrot je výhodný tehdy, je-li jeho cena o 100 až 125 Kč/q nižší než cena sójového extrahovaného šrotu. To má větší význam právě tehdy, když jsou ceny vysoké tak jako je tomu v současné době.

Pšeničné výpalky z produkce bio etanolu budou podle všeho v budoucnu k dispozici ve zvýšené míře jakožto krmivo bohaté na bílkoviny. Dosavadní výsledky popisují-cí toto krmivo ukazují, že obsahy živin ve výpalcích silně kolísají v závislosti na použitém druhu obilí. Pro správnou charakteristiku výpalků by se proto mělo bezpodmínečně dbát na to, z jakého druhu obilí byl etanol získán a při označování výpalků na toto brát zřetel (např. pšeničné výpalky, kukuřičné výpalky). V závislosti na obsahu živin jsou dobře srovnatelné hodnoty pšeničných výpalků s hodnotami extrahované řepky. Nové výsledky pokusů k použití obilných výpalků jsou k dispozici na Bayeris-chen Landesanstalt für Landwirtschaft Grub. V jadrném krmivu pro odchov mladých býků bylo testováno 34 % řepkového extrahovaného šrotu proti 34 % sušených pšeničných výpalků. Další komponenty, převážně ječ-men, pšenice a melasované řízky, byly do krmné směsi přimíchány ve stejném poměru. O dosažených výsledcích v odchovu mladých býků informuje tabulka 3. Po celou zkoušku byla zjištěna velmi vysoká úroveň přírůstků. Avšak zvířata krmená pšeničnými výpalky vykazovala denní přírůstky o 100 g nižší. Možným vysvětlením pro to by mohl být dle názoru pracovníků provádějících pokus výrazně nižší obsah lysinu v pšeničných výpalcích. Další pokusy k posouzení růstové užitkovosti při používání výpalků ještě chybí.

Používat vedlejší produkty?

Častá je i snaha používat vedlejší produkty, které mo-hou snížit náklady na výkrm býků. Obsah živin některých vedlejších produktů je uveden v tabulce 4. V zásadě je při používání vedlejších produktů důležité dát si pozor na kolísající kvalitu. Zpravidla dochází ke ztrátám při skladování a silážování, které mohou dle jednotlivých produktů činit 5 až 20 %. Navíc vznikají náklady na na-skladnění a vyskladnění. Konec konců má velký význam také skladovatelnost jednotlivých produktů. Všechny tyto body musí být posouzeny pro každý jednotlivý případ.

Závěr

Abychom dosáhli ve výkrmu býků větších přírůstků, musí být zásobení zvířat energií zajištěno pomocí vyšší-ho příjmu krmiva a vyšší koncentrace energie. Kukuřičná siláž pro výkrm býků musí být právě proto sklizena dobře vyzrálá a s nízkým obsahem popelovin.

Stoupající náklady na krmiva prodražují výkrm o více než 2 500 Kč na býka. Jadrné krmivo vede vždy k ome-zení příjmu objemného krmiva, což je obzvláště zjevné při dobré kvalitě objemného krmiva, vyšší živé hmotnosti a vyšším objemu krmné směsi. Toto je třeba zohlednit při dávkování jadrných krmiv.

Pro zásobení proteiny se nabízejí k sójovému extraho-vanému šrotu alternativy v podobě vedlejších produktů ze zpracování řepky a výroby bio etanolu. Na energii bohaté šťavnaté krmivo může v jednotlivých případech redukovat náklady na krmiva. Je ale zapotřebí započítat ztráty ze silážování a skladování, náklady na naskladnění a vyskladnění, jakož i skladovatelnost produktů. Možné kolísání obsahu živin musí být v pravidelných odstupech prověřováno rozbory.

Tabulka 4: Obsahy živin vedlejších produktů

Sušina % Hrubý proteing/kg sušiny

Škrobg/kg sušiny

MEMJ/kg sušiny

Pivovarské mláto silážované, 24% suš. (DLG ´97) 24 245 20 11,3Siláž z lisovaných řízků (DLG ´97) 22 111 - 11,9Bramborové zdrtky 15 70 380 12,3Bramborové šlupky (v praxi n=5) 21 95 75 12,8Kukuřično-lepkové krmivo silážované 44 170 340 12,8

Na základě informacíod Dr. H-J. Kunze

Ing. Antonín ŽižkaSano Domažlice


27

Nová Sano produktová řadapro prasnice s vysokou užitkovostí V minulých letech se užitkovost chovných prasnic v Německu a Evropě postupně navyšovala. Genetický pokrok umožňuje realizovat více odstavených selat na prasnici a rok. Špičkové DLG-podniky dosahují podle nejnovějších vyhodnocení průměrně přes 2,4 vrhy s více než 28,5 živě narozenými selaty na prasnici a rok.

Vysoké užitkovosti kladou enormní požadavky nejen na management a chov chovných prasnic, ale především také na krmení. Aby bylo těmto nárokům vyhověno, vyvinulo nyní Sano pro březí a kojící prasnice prémiové produkty SUSan Trag® a SUSan Lac®.

Jako předpoklad pro konstantně vysokou užitkovost potřebuje prasnice vedle optimálního zásobení hrubou vlákninou, energií a proteiny také správné množství mak-ro a mikroprvků jakož i vitamínů a dalších účinných látek.

Zoptimalizované zásobení vápníkem a fosforem má rozhodující vliv nejen na rozvoj embryí, ale také na sta-bilní končetiny a tím na dlouhověkost vysokoužitkových prasnic.

Organicky vázané stopové prvky jsou vysoce dostup-né také při suboptimálních podnikových podmínkách, jako jsou železitá pitná voda. Podporují látkovou výměnu a umožňují optimální využití genetického potenciálu užitkovosti.

L-karnitin, jedna z látek v chemickém složení podob-ná aminokyselinám, plní zvláštní funkce v energetické látkové výměně prasnice. Protože stabilní energetická látková výměna umožňuje prasnici vysokou a konstantní mléčnou užitkovost pro vitální selata a vysokou hmotnost při odstavu. Ve speciálních krmných pokusech s přídav-kem L-karnitinu bylo možné dosáhnout silného zlepšení reprodukce prasnic, tím vyššího počtu selat ve vrhu, větší hmotnosti vrhu a vyšších přírůstků selat.

Intaktní imunitní systém má nejvyšší význam nejen pro užitkovost a zdraví prasnice, ale také pro imunizaci selat prostřednictvím kolostra. Speciální prebiotika stimulují obranyschopnost a vážou na sebe patogenní bakterie jako E. Coli a salmonely.

Cí lené nasazení prebiotik podporuje aktivně, pro zvířata prospěšné specifické bakterie produkující kyse-linu mléčnou ve střevech a tím podporují zdraví střevní mikroflóry pro lepší zdravotní stav střev.

S ohledem na potřeby vysokoužitkových prasnic, byl speciálně pro krmení v období březosti vyvinut SUSan Trag®. Do krmné dávky pro březí prasnice se míchá 3 % SUSan Trag®.

Stejně tak nový je SUSan Lac®. SUSan Lac® je kom-binace minerálních a účinných látek pro krmení v období kojení a byl vyvinutý rovněž speciálně pro zásobení vysokoužitkových prasnic. SUSan Lac® se míchá do směsí pro kojící prasnice v množství 4 %.

Využijte také vy výhody nových optimálně na sebe vyladěné Sano prémiové produkty pro březí a kojící prasnice. Váš Sano odborný poradce Vás kdykoliv rád podpoří, abyste plně využil i potenciál vašeho stáda prasnic a optimalizovali zdravotní stav a užitkovost Va-šich prasnic.

f Organicky vázané mikroprvky pro podporu látkové výměny a optimální využití potenciálu užitkovosti.

f L-karnitin pro podporu energetické látkové výmě-ny a zabezpečení reprodukce.

f Prebiotika pro navázání bakterií způsobujících onemocnění a podporu imunitního systému.

Výhody SUSan Trag® jedním pohledem

f Organicky vázané mikroprvky pro podporu látkové výměny a optimální využití potenciálu užitkovosti.

f L-karnitin pro podporu energetické látkové výmě-ny a podporu množství mléka a mléčných látek

f Prebiotika pro navázání bakterií způsobujících onemocnění a podporu imunitního systému od prasnic po selata.

f Prebiotika, která vyvíjí ve střevech aktivně své pů-sobení pro podporu pozitivní kyselinu mléčnou vy-tvářející střevní flóru a zdravotní stav střev.

Výhody SUSan Lac® jedním pohledem

Poprvé

představeno

na výstavě

EuroTier

Dr. Martina AschemannPoradkyně

– specialistka na prasata


chov a výživa prasat

Velké vrhy Prokletí nebo požehnání?

zatím patří k dobrému jménu podniku mít ve stáji vysoce plodné prasnice. s narůstající velikostí vrhů však narůstají i pracovní náklady. Kdy je dosaženo rentability? top agrar diskutoval s experty.

Kdo nabízí víc? 24, 26, 28, 30, 32 – co zní jako držba na E-bay, jsou ve skutečnosti počty odstavených selat na prasnici a rok, které zatím dosahovaly závratných výšek. 25 % nejlepších podniků během hospodářského roku 2011/2012 odstavovalo na jednu prasnici až 30 selat (viz. přehled č. 1). Toto by ještě před deseti lety nikdo nepovažoval za možné!

Byli to nejdříve dánští chovatelé, kteří začali vzhledem k špatným ziskům v chovu selat klást zřetel na živě naroze-ná selata, aby snížili náklady na kus. A zdejší podnikatelé museli držet krok, pokud nechtěli ztratit své zákazníky.

Do dnešního dne je plodnost dominujícím chovatelským cílem u mateřských plemen. S tím je spojené jednostranné zaměření se pouze na kritérium živě narozených selat, přičemž ostatní charakteristické znaky jsou trestuhodně zanedbávané. Často tak trpí porodní hmotnost, množí se hmotnostní odchylky v hmotnostech v rámci vrhu a tím se zhoršuje vitalita selat.

Mnoho chovatelů s tím zkouší vyrovnat tím, že zohled-ňují ve svých chovatelských cílech i ostatní kritéria. Přesto problémy, které spolu velké vrhy přinášejí, zůstávají:

Jednou malé, pořád malé

Čím větší je vrh, tím menší jsou porodní hmotnosti jednotlivých selat. To dokládají mnohá vědecká vyhodno-cení. Pokud překročí selata kritickou hmotnost jednoho kilogramu, jsou jejich šance na přežití podle experta na plodnost prof. Johanna Kauffolda z Veterinární fakulty univerzity v Lipsku relativně dobré. Narůstá-li odchylka v rámci vrhu, potom se množí i případy podměrečných selat, jejichž úmrtnost prudce narůstá.

„Lehká selata budou v jejich hmotnostním vývoji za svými těžšími sourozenci z vrhu pokulhávat celý život, ještě jako vykrmená prasata. Jednou malé, vždycky malé,“ říká prof. Kauffold podle vlastních výzkumů.

K tomu přistupuje ještě fakt, že mléčnost nenarůstá paralelně s velikostí vrhu. „Pro pozdě narozená a slabá selata z velkých vrhů se zvyšuje riziko, že nedostanou dostatek kolostra,“ tvrdí prof. Kauffold. V takovém případě jsou tato selata méně odolná proti patogenům.

„Aby ztráty nedosáhly výše, musí proti nim zemědělec zapojit veškeré své know how,“ zdůrazňuje prof. Steffen Hoy z katedry chovu zvířat a biologie chovu university v Gieβenu. „Neboť ztráty selat nad 15 % jsou závažné


29

nejen z pohledu ochrany zvířat, ale i etiky,“ doplňuje ex-pert s odkazem na zákon č. 8 nařízení o ustájení a hygieně chovu prasat. Poté je u hromadících se případů úmrtí selat nutno provést zjištění příčiny těchto úmrtí veterinářem.

Aby ztráty minimalizovali, je na denním programu mno-ha podniků, které pracují s vysoce plodnou genetikou, permanentní hlídání porodů a péče o čerstvě narozená selata. Podle zpráv z praxe je na prasnici a rok nutno vynaložit 1,5 jednotky pracovní síly. Při 300 prasnicích to odpovídá za týden přibližně devíti hodinám. „Každý vedoucí podniku se musí sám rozhodnout, zda se mu to vyplatí,“ zdůrazňuje doktor Jürgen Müller zDurynského ústavu pro zemědělství (TLL), „a rodinné podniky musejí vědět, zda to mohou zajistit.“

Na porodní fázi zpravidla navazuje vyrovnávání vrhu. Na mnohých podnicích také praktikují i nasazování koj-ných prasnic, mléčného dokrmování a jiné, jak dokazuje velká anketa časopisu top agrar k tématu chovu velkých vrhů (viz. top agrar 6/2012, s. 4).

Samozřejmě práce s kojnými prasnicemi vyžaduje

Kdo chce úspěšně odchovávat velké vrhy, potřebuje stabilní prasnice s minimálně 13 funkčními struky

18

20

22

24

26

28

30odstavená selata na prasnici a rok*

hospodářský rok01

/0202

/0303

/0404

/0505

/0606

/0707

/0808

/0909

/1010

/1111

/12

+25%průměr-25%

Zdro

j: LW

K NR

W

Přehled 1: O pět selat více za jedenáct let

Počty selat v minulých letech razantně narostly.Jak dlouho to bude ještě pokračovat?



zdokonalení managementu. Kdo to chce dělat správně, měl by k tomuto účelu mít připravená dodatečná místa, nejlépe v separovaném oddělení. „Ale pozor: Oddělení s kojnými prasnicemi není často důsledně obhospoda-řováno podle principu „dovnitř – ven“, čímž se postupně zvyšuje infekční tlak na selata,“ varuje Johannes Hilgers ze Společenství chovatelů Rheinland.

Kritika chovu bez matky

Kdo nakupuje vysoce plodné prasnice, dostává

napájecí automat často zároveň s jejich koupí, říkají kritické hlasy. Faktem je, že tato forma chovu na základě různých potíží bývá často kritizována.

Lhostejno, jak kvalitní a drahé je používané mléko: Hmotnostní přírůstky selat, krmených napájecími auto-maty, stále zaostávají za hmotnostními přírůstky stejně starých, selat krmenými matkou. Kvalitě pravého ma-teřského mléka se nic nevyrovná! Je pro selata nejlepší a nejlevnější zdravotní prevencí.

K tomu lze přičíst skutečnost, že selata na napájecím

Méně je často více!

30 odstavených selat na prasnici a rok – ten, kdo umí, ten umí a rád se s tím chlubí. Ale co je přitom často zapomínáno: Odstavená selata jsou bohužel jen polovinou pravdy. Neboť odstavené znamená ještě dlouhou dobu neprodané. A prodané ještě neznamená, že jde o kvalitní sele, k teré zaplatí domluvenou cenu se všemi příplatky. O nákladech na chov ani nemluvě.

Co se opravdu počítá, je to, co zůstane ve va-šich peněženkách pod čarou, a s jakým pracovním nasazením tohoto dosáhnete. A to zjistíte pouze v případě, že vedle užitkovosti budete schopni shr-nout zvlášť i náklady a pracovní hodiny a tyto pak srovnáte s ostatními.

Ne zřídka se je pak rychle zřejmé, že nejvíce nevydělává ten, jenž odstaví nejvíce selat, ale ten, který umí přesně rozhodnout, zda použití nějakého opatření ještě povede k výnosu či nikoliv. Nenechte se proto rozhodit podniky s 30 a více odstavenými selaty na prasnici a rok. Méně je často více!

15

20

25

30

35

40

45

50selata, resp. prodaná selata na prasnici a rok

průměr průměrnad 27 selat

nad 27 selatvysoké

přímé náklady

nad 27 selatnízké

přímé nákladypřímé náklady na 30 kg seleProdaná selata na prasnici a rokPřímé náklady volné užitkovosti/sele Zdroj: LWK NRW

25,2

20,8

28,5

25,1

28,2

21,7

28,7

27,3

Přehled 2: Výrazný rozdíl 7 € u přímých nákladů

Nejen prodaná selata jsou rozhodující,ale i přímé náklady. Zde existují veliké rozdíly.

Mají-li selata možnost volby, rozhodnou se vždy pro mateřské mléko. Jeho kvalitě se nic nevyrovná


31

automatu nemohou dostatečně uspokojit svoji potřebu sání. Nezřídka se proto stává, že se snaží sát se navzájem. Oblíbeným „sacím“ místem bývá pupek. Toto způsobuje pupeční kýly, což má za následek, že stejně draze vy-chovaná selata musejí být prodávána dříve jako kýláči. Kritici mluví i o tom, že selata krmená automaty se hůře socializují a později inklinují k agresím a okusování ocásků. „Mimoto je napájecí automat pastí na náklady a práci,“ kritizuje odborník výdaje na koupi, údržbu, opravy a mléko.

Přesto – neměl by být napájecí automat používán pro případ, aby se ztráty selat nevymkly kontrole? „Většina prasnic by měla být schopna vychovat sama za rok 28 selat,“ podtrhuje prof. Steffen Hoy, „kromě toho bychom měli nejdříve vyčerpat mateřský potenciál prasnic.“

Kdo od svých prasnic požaduje takto vysoké výkony, musí přizpůsobi t zvýšeným požadavkům zvířat ustájení, výživu a management. „Pokud má prasnice 13 nebo více selat najednou, pohybuje se během kojení na hranici svých možností, neboť její schopnost nakrmit se je ome-zená,“ říká doktor Jürgen Müller.

Kdo v tomto případě prasnice optimálně nevyživuje a nepečuje o ně, riskuje tím nejen jejich dřívější vyřazení a tím vyšší brakaci, ale také zvýšené ztráty prasnic. Na dánských podnicích se pohybuje ztrátovost prasnic již roky v řádu dvojmístných čísel, poukazuje odborník Hoy. Do tohoto čísla jsou sice započtena i utracení zvířat kvůli ramenním lézím, otokům a dalším tělesným nedostatkům, kvůli kterým nesmějí být tato zvířata poslána na jatka. I tak zůstává množství ztrát takové, jež by pro nás nemělo být vzorem!

Stoupající brakace

Dalším vedlejším důsledkem chovu vysoce plodné genetiky, jež je na zdejších podnicích zřejmý, je nárůst míry brakace. Hodnoty mezi 40 % a 50 %, jsou zatím na denním pořádku. Prof. Steffen Hoy považuje míru brakace nad 45 % za již hraniční. Čím vyšší je poddíl mladých prasnic, tím nestabilnější se stává zdravotní stav stáda.

„K tomu klesají odstavové a prodejní hmotnosti a zře-telně klesá množství narozených selat, pokud více jak 20 % vrhů jedné odstavové skupiny pochází od prvniček,“ podotýká Johannes Hilgers. Příliš vysoká míra brakace stojí dle jeho názoru hodně peněz. Neboť vedle ceny za prasničku, pohybující se kolem 350 euro, je nutno počítat ještě s náklady na začlenění 150 euro.

Při diskuzi o vysoké biologické užitkovosti často padá ekonomický rozbor pod stůl. V zásadě je správně, že vyšší počty selat snižují náklady na kus a tím zvyšují tržby za prasnice. Toto platí ale pouze v případě, že nám náklady neutíkají mezi prsty.

Co můžeme utržit za sele, závisí v první řadě na jeho zhodnocení na trhu. Je-li například ve výkrmu jen omezený prostor pro selata navíc, musejí být další selata postoupe-na volnému trhu. Zde jsou tržby zpravidla menší. Jsou-li selata naopak prodávána v rámci družstva chovatelů nebo obchodníků, mohou dodatečná selata docílit stejný cen jako první selata.

Ať to stojí, co chce

Tržbám odpovídají náklady, zvlášť náklady přímé. Sku-tečnost, že se tyto mezi podniky s podobně dobrými užitkovostmi silně různí, ukazuje přehled č. 2. Vztaženo na prodejní hmotnost 30 kg vykazují průměrně všechny hodnocené podniky v Severním Porýní – Westfálsku přímé náklady okolo 42 euro. Ti, kteří prodávají více jak 27 selat na prasnici a rok, produkují každé sele přibližně o 2 eura levněji.

Uvnitř této skupiny existují ale podniky, které s 44 euro za sele vykazují zřetelně vyšší přímé náklady, zatímco jiné podniky produkují sele za 37 euro. Rozdíl 7 euro se při 8 000 prodaných selatech za rok vyšplhá rychle až na 56 000 euro! Ale co dělají tito „šetřiví chovatelé“ lépe? Ořezávají skoro všechny nákladové položky, především krmení pro selata a veterinární náklady (viz. přehled 3).

Přehled 3: Stejná užitkovosts rozdílnými pracovními náklady

0

500

1000

1500

2000

2500

3000pracovní hodiny na podnik

Podnik 19,8 OH/prase/rok

Podnik 214,3 OH/prase/rok Zdroj: LWK NRW

Odpracované hodiny celkemOH chov selatOH porodnaOH čekárna

OH připouštěcícentrum

Ačkoliv oba podniky odstavují s 200 prasnicemi stejný početselat, vystačí si podnik č.1 s téměř 900 hodinami práce méně.

Tabulka 1: Výhody v nákladech ve všech oblastech

Přímé náklady v eurech na prasnici Průměr Průměr nad 27 selat Průměr nad 27 selat

vysoké přímé nákladyPrůměr nad 27 selat nízké přímé náklady

Jaderné krmivo pro prasnice 362 360 367 356Krmivo pro selata 390 435 480 409Zdraví zvířat 137 148 153 145Energie, voda 92 85 90 81Chovatelé prasnic, kteří s nízkými přímými náklady odstavují více jak 27 selat, vycházejí ve všech oblastech lépe.



Velké časové rozdíly

Vedle přímých nákladů hrají v chovu selat velkou roli také pracovní náklady a pracovní doba. Vyhodnocení pracovní doby ozřejmuje, že tato se může enormně mě-nit. Přehled č. 4 ukazuje celkové hodiny práce ve dvou podnicích s 200 prasnicemi, které ročně odstavují 28, resp. 28,1 selete na jednu prasnici. Ale zatímco podnik č. 1 potřebuje na prasnici a rok 9,8 jednotky pracovní síly, v podniku č. 2 je to 14,3. Je to zřejmé především v porodně a výkrmové stáji. Právě proto je třeba zvážit u každého dalšího opatření v chovu selat, zda jeho vynaložení bude ve správném vztahu k zisku.

Dalším důležitým bodem, jenž je v diskuzi týkající se vysokého počtu selat často opomíjen, jsou kapacity chovu na roštech. Stačily-li v minulosti čtyři odchovná místa na prasnici, musí být dnes s narůstající užitkovostí plánováno 5 až 5,5 odchovných míst na prasnici. Je-li zde šetřeno, vede to buď k snižování užitkovosti na základě přetížení, nebo musejí být selata prodávána podstatně lehčí.

Obě varianty zhoršují zpravidla tržby z prodeje, takže mohou přímé náklady snižovat užitkovost na sele i přes vyšší počty selat. Rozšíření chovných kapacit je napro-ti tomu velmi drahé, poněvadž základní náklady jsou přenášeny na relativně malý stavební záměr. Kvůli tomu musejí dodatečná selata nést větší poddíl na nákladech na budovu, což se opět negativně projeví na hospodárnosti chovu selat.

V praxi často zjišťujeme náklady na poslední sele. Hra-nice, od které dodatečné sele na prasnici a rok produkuje více nákladů než tržeb, nelze podle výpočtů profesora Stefana Leuera paušalizovat. Jsou k tomu zapotřebí vyúčtování jednotlivých podniků.

Faktem ale zůstává: Jsou-li na podniku k dispozici ještě produkční rezervy, např. ve formě kojných prasnic, pracovních hodin nebo vyšší podestýlka na roštech, způsobuje poslední sele podniku stejné náklady jako sele první. To byl, popř. je případ na většině podniků s nárůstem užitkovosti.

Jsou-li rezervy vyčerpány a užitkovost dále stoupá, musíme investovat, např. do nových odchovných míst, spolupracovníků, nebo oddílu pro kojné prasnice. Často jsou potom zohledňovány i produkční rezervy pro případné posuny užitkovosti. To vede k výraznému nárůstu nákladů, jenž ovšem nesmí být připisován poslednímu seleti, ale zdůvodněn již dřívějším vzestupem užitkovosti.

Úspěšní chovatelé potvrzují:

příjemně voní, selatům velmi chutná, podporuje příjem krmiv již v období sání selat,

selata si s krmivem zpočátku hrají, podporuje příjem selaty (sypká směs!),

stimuluje trávící trakt selat (enzymatický trénink),

zvyšuje odolnost selat,

podporuje vývoj a růst selat,

usnadňuje přechod na pevná krmiva po odstavu,

dává jistotu při odstavu.

bonbón z mléka pro sající selata

Regina Kremling,Redakce Top Agrartop agrar 11/2012, S 10–13


33

Nově narozená selata:

Vitalita se počítávitální selata přijímají souvisleji kolostrum a rostou rychleji. vedle hmotnosti nově narozených selat je rozho-dujícím kritériem vitality i délka porodu.

Vliv prasnic na užitkovost jejich selat vychází z velké části z porodu a doby sání mateřského mléka. Neboť úroveň užitkovosti v chovu selat a výkrmu prasat je často odrazem úrovně zdravotního stavu stáda. Proto mají zdravá selata svoji cenu!

Zdravotní stav lze definovat nejen na základě spek-tra patogenů vysky tuj íc ích se v podniku. Mnohem podstatnější je druhý důležitý komponent: vy tvoření imunitního systému selat. Zde hraje rozhodující roli zásobení nově narozených selat proti látkami z ma-teřského mléka.

Elixír života kolostrumZásobení nově narozených selat protilátkami z mateř-

ského mléka může vypadat různě. V průměru dává každá prasnice svému vrhu k dispozici 3,3 až 3,7 kg kolostra, ovšem s širokým rozptylem od 2 do 5 kg.

Při průměrné velikosti vrhu připadá na jedno se-le 250–300 g kolostra, což je při odpovídající kvalitě mléka zcela dostačující. U velmi velkých vrhů mohou vzniknout deficity, neboť na rozdí l od zralého mléka nestoupá množství kolostra s narůstajícím počtem selat. To znamená: Je-li množství kolostra podprůměrné a

Porodní hmotnosti v rámci jednoho vrhu by se měly lišit co možná nejméně. Pak je největší šance, že mateřské mléko bude rovnoměrně rozdělováno mezi všechna selata.



musí-li si toto množství mezi sebou rozdělit 15 nebo 17 živě narozených selat, nebudou slabší selata zásobena kolostrem dostatečně. Následky mohou způsobit nižší užitkovost v pozdějším produkčním období.

Že tyto souvislosti mohou být značně relevantní, do-kazuje namátková zkouška s více než 1 000 selat, jež se narodila a byla vychována v LVG Köllitsch. Selata, jež se musela dělit o kolostrum s 12 až 14 živě narozenými sourozenci, vykazovala skutečně horší užitkovosti v cho-vu selat a pozdějším výkrmu, než zvířata z menších vrhů (viz. přehledy 1 a 2).

Zatímco v rozmezí 12 až 14 živě narozených selat působí pravděpodobně efekt nedostatečného množství

kolostra, v ojedinělých vrzích od 15 živě narozených selat se tento trend obrací. Toto je nepřímým důkazem toho, že vysoká plodnost je možná pouze v případě, že to dovolí genetika a zdravotní stav prasnic. Dobrá úroveň zdravotního stavu je mimo jiné předávána na selata právě díky kvalitě kolostra.

Dostatek mléka po poroduFaktem je: s narůstající velikostí vrhů roste boj o ome-

zené zdroje ,,kolostra“. O to důležitějším se v této sou-vislosti stává optimalizace produkce a výdeje kolostra.

Zde hraje roli řada faktorů. Na následující souvislosti

650

700

750

800

850

900

12 13 14 15 >15živě narozená selata

Denní přírůstky, g

300

350

400

450

500

550

živě narozená selata

Denní přírůstky, g

12 13 14 15 >15

Přehled 1: Velikosti vrhů a přírůstky v chovuPřírůstky selat byly u zvířat z vrhů

s 14–15 selaty trochu nižší

Přehled 2: Velikost vrhu a výkrmová užitkovost

Ve výkrmu obstála nejlépe zvířata z malých, popř. velmi velkých vrhů

-15 -10 -5 0 5

pod 10 minut 1)

10 – 20 minut

20 – 30 minut

30 – 40 minut

40 – 50 minut

50 – 60 minut

nad 60 minut

Ztráty: Rozdíly v průměru v procentech 1) Časový interval od porodu do příjmu kolostra

-15%

- 6%

-7%

-4%

+13%

+15%

+22%

10 15 20

Přehled 3: Rychlý příjem kolostra, nízké ztrátyVčasný příjem kolostra výrazně zlepšuje šance na přežití nově narozených selat.


35

by měl být brán zřetel: f Jen zdravé prasnice vykazují bezproblémové poro-

dy a produkují dostatečné množství kolostra. V této spojitosti je především nutné zabránit vzniku MMA syndromu (mastitis, metritis, agalakcie).

f Prasnice v optimální kondici a ,,připravené“ k mobi-lizaci vápníku mohou zpravidla zvýšit svůj potenci-ál. Vedle toho existují krmné přípravky, které uleh-čí silně namáhaný metabolismus prasnic a navýší jejich rezervy pro dlouhý porod.

f Stádo by mělo mít správnou věkovou strukturu a alespoň z poloviny vykazovat imunokompetent-ní počet vrhů od 3 do 5. Již od 4. vrhu totiž kle-sá množství kolostra. Na druhou stranu u mladých prasnic je kvalita kolostra často nedostačující.

f Stres před a během porodu omezuje produkci ko-lostra stejně jako jeho výdej. To mohou zapříčinit např. průvan, horka, neklid a nedostačující kom-fort ležení.

Selata musejí být vitálníJestliže vystačí nabídka kolostra, jeho množství a kva-

lita, je dalším rozhodujícím faktorem vitalita selat. Mléko

musí být selaty aktivně přijímáno. V této souvislosti je rozhodujícím, nikoliv však jediným ukazatelem vitality selat jejich porodní hmotnost.

Tuto spojitost dokazuje výzkum se sedmi turnusy a 985 selaty. Abychom získali údaje o užitkovosti, mož-ných ztrátách na porodní hmotnosti, pořadí a rychlosti porodu, byly jednotlivé porody selat protokolovány. Vedle toho bylo měřeno období u čtyř turnusů, kdy byla naro-zená selata krmena na strucích.

Výsledek: U selat vážících při porodu méně než 850 g (namátková zkouška u 1600 selat) činí riziko ztrát více než 50 %! Abychom tomuto zabránili, nepotřebujeme ( jako tomu bylo dříve) průměrnou porodní hmotnost vyšší než 1 500 g. Mnohem důležitější je, aby se ve vrhu nezvyšoval podíl selat s porodní hmotností pod 1 000 g.

To znamená: Pokles středních porodních hmotností v rozmezí 1 200 a 1 300 g není nic dramatického. Pro-blémem ale je vyšší podíl lehkých porodních hmotností, resp. větší rozptyl porodních hmotností. Tomuto trendu lze chovatelsky zabránit, jak již některé podniky dokázaly.

Vedle tohoto je vitalita selat důležitou podmínkou pro nízkou ztrátovost. Vitální selata jsou zpravidla na strucích méně než deset minut a tudíž přicházejí na řadu častěji nežli ostatní selata. Problematická selata naopak potřebují dobu na strucích delší, často jsou podměrečná, tzn. hrozí zde riziko prochladnutí. Jestliže se ke struku matky dostanou teprve hodinu po porodu, mají zřetelně nižší šance na přežití.

Mějte na zřeteli délku poroduVedle hmotnosti nově narozených selat ovlivňuje vel-

kou měrou vitalitu selat i délka porodu. Podle průzkumů přicházejí selata na svět během čtyř hodin. Asi polovina (50,4 %) všech vrhů je porozena během dvou až čtyř hodin. Přičemž časový odstup mezi porody jednotlivých selat činí v průměru 16 minut.

Časový interval mezi porody je zpočátku delší a činí mezi prvním a druhým seletem i přes 31 minut. Pak probíhají porody až do sedmého selete rychleji, aby se

Někteří chovatelé prasnic zapisují délku porodu na karty jednotlivých prasnic

35

30

25

20

15

10

5

02. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. >=13.

Časový odstup od předchozího porodu, v minutách

sele

Přehled 4: Prodloužené porody od 12. seleteČasový odstup od předchozího porodu je

rozhodujícím fitness kritériem. Při prodloužení porodů bychom měli včas zakročit

Přehled 5: Dříve a později narozená selata v ohrožení

Poslední narozená selata to mají zřetelně těžší než první selata vrhu.

1.– 3. sele

4.– 10. sele

11.– 14. sele

15.– 21. sele

+2,7%

-0,8%

Ztráty: diference k průměru v procentech

-4 -2 0 2 4 6 8 9

+8,8%

-2,6%


výroba krmiv

s narůstající velikostí vrhu opět zpomalily (viz. přehled 4).Podmíněné rozdílnou délkou porodu vykazuje pořadí

porodů vliv na vitalitu a míru přežití jednotlivých selat. Toto bývá v literatuře kontroverzně diskutováno. Nespor-ným ovšem zůstává, že velmi dlouhý pobyt v porodních cestách vede především u malých selat k nedostatku kyslíku (hypoxii).

Zde je vidět, jak se ztráty až do 12. selete odrážejí ve zjištěné rychlosti porodu. Riziko ztrát prvního a posledně narozeného selete leží nad průměrem, jak ukazuje graf (viz. přehled 5).

Ačkoliv prvně narozená selata mají k dispozici nejlepší nabídku kolostra, leží jejich podíl ztrát oproti těm posled-ně narozeným na nižší úrovni, ale i tak nad průměrem. Faktor porodní rychlosti je proto pro nižší ztrátovost důležitější než pořadí selat během porodu.

Podpořte selata, která se narodí jako posledníPoslední selata velkého vrhu se narodí nejen relativně

pozdě a pomalu. Jsou v porovnání s ostatními selaty z vrhu lehčí. Konkrétně byla selata narozená po 10. seleti v průměru o 50 g lehčí než selata průměrná (okolo 1 360 g). První narozená selata byla oproti tomu o až 70 g těžší než průměr.

Zatímco relativně dlouhý časový odstup mezi porodem prvního a druhého selete je dán fyziologicky, chybějí prasnici právě na konci porodu často síly. V tomto oka-mžiku je doporučována dopomoc při porodu. V našem průzkumu přišlo na svět 906 selat bez pomoci, 79 selat (9 %) pomoc potřebovalo.

Nápadné je také, že od 12. do 14. selete došlo k zřetelnému nárůstu délky porodu. Přestože jsme v této oblasti dnes dost pokročili, týká se toto mnoha podniků.

Selata, kterým kvůli prodloužení porodní doby bylo třeba při porodu pomoci, mají při tendenčně nižší po-rodní váze (-75 g) o 9 % vyšší ztrátovost především kvůli uhynutí (14 % proti 6 %). Pokud pomocný zákrok přežila, realizovala pak nadprůměrné přírůstky.

To znamená: zákrok byl v průměru proveden pří liš pozdě a přežila jej pouze vitální selata. Nutný zákrok proto nesmí proběhnout později než ve dvojnásobku

časového odstupu spontánních porodů (2 × 16 minut). Některé východoněmecké podniky s velmi nízkou ztrá-tovostí pod 10 % zasahují po 20 minutách.

Shrnutí f Množství kolostra kolísá od prasnice k prasnici. Ve

velkých vrzích již nedostačuje celkové množství ko-lostra pro optimální imunizaci nově narozených se-lat. Chovatel prasnic zde může zasáhnout pomocí vhodných krmivářských doplňků a opatření v rám-ci managementu.

f Čím dříve se nově narozená selata dostanou ke strukům a přijmou životně důležité množství ko-lostra, tím jsou v počáteční fázi vitálnější.

f Čím je větší vrh, tím rovnoměrnější musí být rozdě-lení mateřského mléka mezi selaty. K tomu přispí-vá vyrovnání vrhů podle porodní hmotnosti a ply-nulosti porodů.

f Poslední narozená selata bývají často na zákla-dě nízké porodní hmotnosti a delší doby porodu znevýhodněna.

f Hygienické riziko u zákroků během porodu je obha-jitelné, pokud je zákrok proveden přiměřeně. Aby-chom prasnici a selatům efektivně pomohli, nesmí zákrok přijít příliš pozdě.

Dr. Eckhard Meyer, LfULG, Lehr- undVersuchsgut Köllitsch

SUS, 4/2012, str. 18–22Foto: Heil

Tip:

Včasná pomoc při porodu!Při potížích v průběhu porodu bychom měli co možná nejdříve

zasáhnout. O prodloužení porodu mluvíme tehdy, je-li překročen dvoj-násobek časového intervalu spontánního porodu. Příznaky problémů jsou neúspěšné stahy a více mrtvě narozených selat.

Abychom snížil i r iziko zanesení patogenů do pohlavních cest prasnice, musí být zákrok prováděn dezinfikovanýma rukama, popř. v jednorázových rukavicích.

Pokud prasnice při porodu potřebuje podporu, měla by pomoc následovat včas. Přitom musíme dbát na hygienu.

37

výroba krmiv

Stupeň rozemletí krmivaJak moc rozhoduje ve výživě prasat?

,,Musím krmivo mlít nahrubo, nebo mohu kvůli lepšímu zužitkování pracovat i s jemně sešrotovaným krmivem? A jak je to potom s nebezpečím vzniku žaludečních vředů?“ Toto je dnes často pokládaná otázka, když mluvíte se zemědělcem o krmení prasat. Na jednu stranu zde hraje roli narůstající strach o status salmonely v rámci podniku, na druhé straně ale musejí být využity všechny možnosti, jak co možná nejvíc snížit náklady na každé prase. Právě v oblasti výkrmu uspoří jedno zlepšení nákladů na krmení o 0,1 při současných vysokých cenách krmiv až 2–2,5 euro na prase.

V poslední době bylo vydáno velké množství doporu-čení, týkajících se stupně rozemletí krmiva (viz. Dopo-ručení ), která byla podložena spíše malým množstvím konkrétních výzkumů, jejichž obsah bude popsán v ná-sledujícím textu.

Problematika ochrany před salmonelou byla podrob-ně a intenzivně zkoumána v Institutu pro výživu zvířat na univerzitě v Hannoveru. Je zjištěno, že hrubě na-šrotované krmivo může lépe vzdorovat problematice salmonely. Důvody proto lze hledat v lepším promísení tráveniny a tím vzniklým zvýhodněním protivníků salmo-nely, např. baterií mléčného kvašení. Stejné výsledky přicházejí z Dánska, kde se již roky před Německem starali o status salmonely na podnicích. Avšak je třeba položit si otázku, jak jemně tedy musíme šrotovat, resp. jak hrubě, abychom nemuseli řešit žádné velké nevýhody ve stravitelnosti nebo příjmu potravy. Výsledek následu-jících výzkumů ukazuje: stravitelnost a přírůstky nejsou hruběji šrotovaným krmivem tak silně redukovány, jak je neustále uváděno.

Mluví-li se při výzkumech krmiva o jemném nebo hrubém, není to to samé. Proto je důležité znát skutečný stupeň semletí krmiva. Ale také při zadávání velikosti frakcí jsou tyto zpravidla jinak vybírány. Aby je bylo možné i přesto přibližně porovnat, je v následujících výzkumech krmivo děleno do frakcí < 1 mm, 1–2 mm a > 2 mm.

Výkrmová prasata

Ve výše zmiňovaném průzkumu univerzity v Hanno-veru byl zjištěn stupeň rozemletí u jemného krmiva od ca. 65 % < 1 mm, 30 % 1–2 mm, 5 % > 2 mm, u hrubého krmiva ca. 50/21/28. S přihlédnutím k denním přírůstkům se ukázala slabá převaha hrubě sešrotovaného krmi-va. Konverze krmiva nebyla různými stupni rozemletí ovlivněna.

Také v průzkumu, jenž byl před několika lety proveden v zemědělském centru Haus Düsse, vyšly podobné

výsledky. Zde byly testovány tři stupně šrotování. Jemně mleté krmivo s podílem 90 % částic pod 1 mm, druhé s podílem ca. 72 % částic pod 1 mm a třetí krmivo s 53 % částic menších jak 1 mm. Částice, které byly větší než 1,6 mm, činily podíl o d ca. 1,5 a 17 %.

Nejvyšších přírůstků bylo při tomto pokusu dosaženo ve skupině krmené hrubě mletým krmivem. Toto vychá-zelo oproti jiným skupinám z lehce lepšího příjmu krmiva a lepší spotřeby. Oba pokusy jednoznačně prokázaly, že výkrmové směsi pro prasata, které obsahují jemné části-ce pod 1 mm v množství menším než 50 %, vykazují lepší výsledky s ohledem na příjem krmiva, denní přírůstky a spotřebu krmiva oproti jemněji mletým krmivům.

Položme si nyní otázku: Co by se stalo, kdybychom zvolili strukturu krmiva ještě hrubší než u zmiňovaných pokusů. K tomuto účelu byly vytvořeny ve spolupráci s výrobnou krmných směsí v Osterburgu dvě běžné krmné směsi (třífázové) s rozdílným stupněm rozemletí. K tomu byl při zachování hrubosti síta (4,5 mm) měněn stupeň jemnosti mletí pomocí navýšení počtu otáček šrotovníku. Průměrně se v různých dávkách objevilo rozdělení částic uvedené v tabulce č. 1. V rámci poku-su byla obě krmiva následně ještě míchána v různých poměrech, takže byly nakonec testovány celkem čtyři různé stupně rozemletí. Ani zde nedošlo k ovlivnění denních přírůstků (viz. tabulka č. 2). Příjem jemně mle-tého krmiva ležel trochu níže než příjmy ostatních krmiv, čímž se projevila lehká výhoda této skupiny v rámci spotřeby krmiva. Ale všechny výsledky nebyly statisticky signifikantně navzájem rozlišené. Závěr z tohoto je, že ve výkrmu, jenž je vystaven tlaku salmonely, může být v každém případě zkrmováno hrubě semleté krmivo, aniž bychom z krmivářského pohledu museli přijmout velké hospodářské ztráty.

Sprchovanie je povinnosťou. Pri vstupe do sprchy sú dvere zablokované a otvoria sa až po odstavení vody.


chov a výživa prasat - výsledky v chovu

Stupeň rozemletí krmivaJak moc rozhoduje ve výživě prasat?

Výživa selat

Také v oblasti výživy selat mohou být převzaty po-znatky, získané při zkoumání výživy ve výkrmu. V pokusu doktora Lindermayera ze Zemského ústavu pro země-dělství (LfL) v Grubu bylo ukázáno, že změna struktury krmiva, způsobená obnovením kladívek ve šrotovníku (70/30/0 na 43/53/4) neměla vliv ani na lepší pří jem krmiva a vyšší denní přírůstky, ani na spotřebu krmiva.

Faktory ovlivňující stupeň semletíZatímco v krmivářském průmyslu, zabývajícím se

tvorbou krmných směsí, je stupeň rozemletí krmiva dán z pracovně technických důvodů v první řadě počtem otá-ček šrotovníku, může být toto na podnikových mísírnách krmných směsí lépe regulováno pomocí průměru otvorů v sítech. Rozhodující je ale i zde funkčnost šrotovníku. Právě defektní síta nebo opotřebovaná kladívka popř. válce značně ovlivňují stupeň rozemletí krmiva.

Tak se např. v pokusu Zemského ústavu v Grubu ukázalo, že při nasazení nových kladívek při zachová-ní stejné hrubosti síta můžeme získat znatelně hrubší krmivo. Oproti tomu kvůli delšímu mletí obilí ve mlýnu s opotřebovanými kladívky se výrazně zvýšil nejen podíl prachu v hotovém krmivu, ale delší doba provozu šro-tovníku měla za následek i zřetelné zahřátí krmiva. Tím byly i předprogramovány problémy při uložení krmiva v silu. K tomu přičtěme ještě výrazné „rozbití“ frakcí hrubé vlákniny v obilí a tím zhoršení účinku „strukturální účinnosti vlákniny“ na látkové výměnu ve výživě selat.

Nejpozději v okamžiku, kdy v hotovém krmivu nacházíme


Sprchovanie je povinnosťou. Pri vstupe do sprchy sú dvere zablokované a otvoria sa až po odstavení vody


39

rozeznatelné struktury jádra (z poloviny narušená, sotva naru-šená, celá zrna), měla by být síta vyměněna. Vzniku těchto ne- nebo těžce stravitelných krmných směsí může být zabráněno, pokud budeme v pravidelných intervalech kontrolovat poško-zení jednotlivých sít. Také zemědělec má možnosti kontrolovat své krmné směsi vzhledem k stupni rozemletí. Ukazatelem mohou být, jak již bylo uvedeno výše, málo narušená nebo celá obilná zrna v krmné směsi. Zároveň také výrazná produkce prachu při zavážení do sila nebo do stáje může poukazovat na naopak příliš jemné částice v krmivu. Optimální je přezkoušení pomocí malých sítek, jež lze získat v obchodech popř. od výrobců krmných směsí a minerálních látek.

Tím mohou být kontrolovány frakce pod 1 mm, mezi 1–2 mm a nad 2 mm. To stačí minimálně ke zjištění hrubých chyb ve stupni semletí. Předpokladem proto je dodržovat zadané pokyny v popisech a minimální časy při prosívání. Přitom by měly být pohyby při prosívání prováděny nejen

do stran, ale i horizontálně, aby i menší částice měly mož-nost dostat se do směru síta a případně jím propadnout. V těchto sítkách jsou podíly částic udávány v objemových procentech. Vlastní výzkumy ukazují, že se tato procenta od hmotnostních procent zásadně neodlišují. Granulo-vané nebo mačkané krmivo je hůře kontrolovatelné. Zde přichází v potaz vlastně jen mokrá analýza na sítu, již si podniky samy nemohou provádět. K tomuto účelu pak musí být krmivo odesláno na rozbor.

Dr. Manfred Weber, LLFG Iden und Knut Elste, Kraftfutterwerk Osterburg

proteinmarkt.de

Tabulka č. 2: Výsledky výzkumu struktura krmiva / jemnost rozemletí

hrubý n =38

66 % hrubý, 33 % jemnýn = 37

33% hrubý, 66% jemnýn = 38

jemnýn = 36

x s x s x s x sustájovací hmotnost (kg) 31,3 4,28 31,4 4,2 31,4 4,2 31,1 4,2hmotnost při vystájení (kg) 116,7 3,4 116,1 3,6 116,7 3,0 114,8 5,8dny výkrmu 99 11 97 12 98 11 96 13přírůstky v celkovém výkrmu (g/d) 867 86 881 105 874 83 880 118příjem krmiva (kg/den) 2,60 2,58 2,56 2,39spotřeba krmiva 3,0 3,0 3,0 2,9

Doporučení pro stupeň rozemletí krmiva (literatura)

Doporučení týkající se struktury krmiva, lépe řečeno stupně rozemletí krmiva, existují v mnoha stránkách a v růz-ných pořadích velikosti částic (viz. tabulka). Zatím se ale jeví, že krmivo pro selata by mělo být šrotováno trochu hruběji než krmivo pro výkrm prasat. Zde znějí doporučení následovně: max. 25–40 % částic krmiva by mělo být v průměru menších než 1 mm. Asi 50 % částic mezi 1–2 mm a zbytek větší než 2 mm. V oblasti výkrmových prasat může přispět podíl menších částic od 40 do 60 % k lepší stravitelnosti. Teprve u zřetelně jemnějších krmných směsí (70 % pod 1 mm, resp. 40 % pod 0,2 mm) se zvyšuje nebezpečí vzniku žaludečních vředů.

Autor Treiber Tabeling Lidermayer Germer (Rakousko) Jung (Rakousko) Schumann

Produkční oblast výkrm bez údajů selata bez údajů bez údajů selata výkrmová prasata

Doporučení Max. 60 % < 1 mmMax. 50 % < 0.5 mm

Obvykle80–85 % < 1 mm

20 % < 0.2 mm

40 % < 1 mm50 % 1–2 mm10 % > 2 mm

25 % < 1 mm50 % 1–2 mm25 % > 2 mm

25 % < 1 mm50 % 1–2 mm25 % > 2 mm

25 % < 1 mm50 % 1–2 mm25 % > 2 mm

40 % < 1 mm45 % 1–2 mm15 % > 2 mm

Příliš jemné95 % < 1 mm

40 % < 0.2 mm

Co dělat, když je krmná směs příliš hrubá: Co dělat, když je krmná směs příliš jemná:

f Zkontrolovat síta. f Vyměnit síta s hustými oky. f Navýšit počet otáček. f Regulovat přívod materiálu. f Rozemletí všech součástí. f Zmenšit přívod materiálu.

f Použít hrubší síta. f Snížit počet otáček. f Zkontrolovat kladívka, popř. je nahradit. f Rozemlít jen část krmné směsi (např. obilí ). f Zvýšit přívod materiálu.

Tabulka č. 1: Rozdělení částic ve zkoumaném krmivu (průměr dávek)velikost částic jemné krmivo hrubé krmivo

< 1 mm 43 271–2 mm 51 46> 2 mm 6 27


chov a výživa prasat - výsledky v chovu

Nyní s obsahuje účinné látky

a

a

– výjimečný koncentrát účinných látek pro prasničky

Produkt pro odchov prasniček od živé hmotnosti ca 30 kg do ca 70 kg

Užitné vlastnosti produktu:

• SanArom zvyšuje vůni a chutnost krmné směsi, podporuje chuť k příjmu krmiva. • AromiSan® pro trvalou chuť k příjmu krmiva. • Optimálně vyladěná kombinace syntetických aminokyselin lysinu, metioninu.

a treonin k prevenci přebytku dusíkatých látek ve výživě. • 6 000 mg vitamínu E k podpoře tvorby svaloviny a posílení srdečního svalu (prevence náhlého selhání srdce) • Vysoce stravitelné minerální komponenty s nízkou vazebnou kapacitou kyselin. • Fytáza k zlepšení využitelnosti fosforu, vápníku a stopových prvků

z krmiv a k snížení vazebné kapacity kyselin. • Nejhodnotnější kombinace vitamínů a účinných látek k zlepšení odolnosti a podpoře látkové výměny prasat. • SanAmin pro vyšší nasazování masa. • StabiloSan® pro vysokou užitkovost a odolnou svalovinu srdce.

• podporuje odolnost a vitalitu prasniček, • zvyšuje příjem krmiv, • intenzívní růst prasniček, • podporuje tvorbu kostry, • je pojmem pro pěkné prasničky se

stabilními špárky a zdravou kůží.

Úspěšní chovatelé prasat potvrzují:

Váš užitek:

• produkce zdravých a odolných prasniček, • produkce dlouhověkých prasnic

s vysokou celoživotní užitkovostí, • výborná plodnost prasniček

• věk při první inseminaci 220–240 dnů, • hmotnost při první inseminaci ca 120–130 kg, • přírůstky za období od 30 až

70 kg ca 600–650 g/den.

…naprogramováno

na úspěch!

Art.-Nr. 5013

5000 prasníc manažovať na diaľkuHodinu cesty automobilom od hlavného podniku sa nachádza druhé vybudované stredisko rodiny Poels.detailné týždenné plány a denné emailové správy pomáhajú udržať prehľad o dianí.

Nedá sa myslieť na všetko a držať to v hlave! Platí to o to viac, keď sa to týka produkcie viac ako 9000 prasníc na dvoch strediskách, zdôrazňuje Luc Poels. Rodený Holanďan hospodári so svojou manželkou Me-lanie Große Vorspohl v obci Rippershausen (Durínsko) na podniku so 4 300 prasnicami s pridruženým výkrmom. Tu sa usadila päťčlenná rodina a k podniku v okrese Meiningen patrí tiež kancelária.

Súčasťou chovu je už viac ako dva roky ďalších 5 000 prasníc. Nenachádzajú sa však v Rippershausen, ale v tak povediach novo zriadenom stredisku v Alkersleben, vzdialenom približne hodinu cesty autom od Ripper-shausen. „Pre stredisko živočíšnej výroby v Alkersleben sme museli vybudovať nové komunikačné a informačné spojenia, keďže tam nemôžeme byť neustále prítomní“, hovorí angažovaný podnikateľ.

iPad vždy so sebou

Aby chovateľ prekonal tento nedostatok, rozhodol sa použiť okrem iného výdobytky techniky. Dôležitým pomocníkom je napríklad PC tablet, ktorý nosí Luc Poels

vždy so sebou. „Počas výstavby som mal množstvo termínov na mieste so staviteľmi, zástupcami f ir iem a poradcami. Aby som bol vždy dobre pripravený, ukladal som všetky dôležité údaje na pevný disk tohto mobilného počítača.“

Časom si podnikateľ nainštaloval program, pomocou ktorého sa mohol priamo z iPadu nalogovať do podniko-vého počítača. „Odvtedy nosím svoju digitálnu kanceláriu stále so sebou“, vysvetľuje chovateľ prasníc. Tak môže na cestách napr. sťahovať plány pre prasnice alebo si pozrieť dôležité súbory, ktoré sú uložené na podni-kovom počítači.

Predovšetkým využíva Poels tento minipočítač na sťahovanie emailov a posielanie správ. Zaužívaná je pre-to komunikácia pomocou emailov a telefonovanie len v nutných prípadoch. „Uľahčuje mi to prácu“, potvrdzuje s radosťou majiteľ podniku.

Avšak komunikáciu emailom a telefónmi nemôže na-hradiť osobný rozhovor, ako zdôrazňuje Poels. Preto sa podnikateľ snaží napriek vzdialenosti zastaviť sa dva až trikrát týždenne v Alkersleben a všetko dôležité prediskutovať na mieste.

Rodina Poels z obce Rippershausen vybudovala ďalšie stredisko v Alkersleben. Vedúci podniku tak teraz pendluje medzi obidvoma strediskami



Tri tímy v maštali

Pre podnikateľa bolo dôležité, aby boli kompetencie a zodpovednosť jasne definované na začiatku. V živo-číšnej výrobe v Alkersleben pracuje 18 osôb. Z toho sedem pracuje v pôrodnej maštali, štyria v maštali pre insemináciu (v čakárni) a traja v odchovni odstavčiat. Podľa potreby sú prizvaní takzvaní „skokani – zaskako-vači“ zamestnanci, ktorí podporujú tímy.

Hneď na začiatku bolo jasné, že personál musí byť kvalifikovaný, aby práca so zvieratami bola vykonaná tak, ako sa patrí. Ako prípravu absolvovali mnohí zo zamest-nancov prijatých pred dvomi rokmi najskôr zapracovanie na stredisku v Rippershausen. Priradenie k danému tímu potom nasledovalo spravidla po skúšobnej dobe.

Keďže sa na chove s 5 000 prasnicami praktizuje týždenný rytmus, pripadajú na jednotlivé dni v týždni vždy tie isté práce. Poradie, v akom majú byť vykonané je dané v detailnom týždennom pláne, ktorý Poels vy-pracoval pre každý tím. Z plánu je možné vyčítať, koľko pracovníkov je pridelených v ten ktorý deň a cez víkend (pozri Prehľad 1).

Podľa týchto pokynov vypracujú tímy plán služieb pre nasledujúci týždeň. Aj plánovanie dovolenky a prípadné zastupovania si zamestnanci dohadujú sami medzi se-bou. To posilňuje tímového ducha, aj keď pre organičné záležitosti vystupuje vždy jedna osoba v tíme ako kon-taktná osoba pre vedenie podniku.

Pri každodennej práci sú však zámerne hierarchie sta-novené veľmi plocho. Každý z tímu nesie zodpovednosť za svoju prácu. „Každý sa musí vedieť spoľahnúť na toho druhého“, toľko vedúci podniku.

Dig i tá lna pr í ručka predstavu je dôlež i tú podporu

„Pre stredisko Rippershausen sme včas sformulovali dôležité pracovné postupy písomne. Tie sme tiež presa-dili v posledných dvoch rokoch v stredisku Alkersleben“,

pokračuje Poels, „pomáha to zamestnancom a pomáha to aj vedeniu!“

Týmto spôsobom vznikla digitálna príručka, ktorá je neustále aktualizovaná a rozširovaná. Cieľom je, po-kryť pokiaľ možno všetky oblasti, i keď je ťažké napr. postupy pri premiestňovaní ciciakov alebo selekciu prasníc popísať spôsobom pochopiteľným pre každého. Tu sa do popredia dostávajú práve skúsenosti, intuícia a exaktné pozorovanie zvierat.

Postupne sa adresár so súbormi zapĺňal a príručka je prístupná pre všetkých zamestnancov. Okrem plánov na zaobchádzanie so zvieratami a popisov určitých postu-pov pri produkcii vznikli aj predlohy a návody v exceli, ktoré sú súčasťou príručky a zamestnanci po nich môžu kedykoľvek siahnuť. Toto komplexné dielo sa medziča-som stalo dôležitou oporou nielen pre zamestnancov a vedenie podniku, ale aj pre veterinára, ktorý pravidelne podnik navštevuje.

Pri aktualizovaní príručky využíva rodina Poels pod-poru absolventa odbornej školy Rika Havenkate. Mla-dý Holanďan prináša vlastné návrhy pre ešte istejšiu produkciu zvierat. Ak sa stretnú s ohlasom, môžu byť

PC tablet s internetovým pripojením sa stal pre vedúceho podniku Luca Poelsa digitálnou kanceláriou

Zamestnanci sú rozdelení do troch tímov. O prasnice sa starajú dva tímy, zatiaľ čo tretí

tím má na starosti odchov odstavčiat

Prasné prasnice sú ustajnené v individuálnych kotercoch. Plocha medzi kotercami poskytuje

prasniciam dostatok miesta pre pohyb


43

zaznamenané do príručky.

Týždenné správy pomocou emailu

Okrem vypracovaných týždenných plánov pre tím a digitálnej príručky vytvoril vedúci podniku tiež stabilnú štruktúru pre výmenu informácií. Najskôr tímy obdržia sieťovo-prepojený počítač ako aj vlastnú emailovú adre-su. Zoznamy a správy sú najskôr prednostne posielané emailom do kancelárie, resp. naopak.

Kedy je potrebné ktorú informáciu zaslať do kancelárie je detailne zaznamenané v týždennom pláne. Napríklad všetky tímy pravidelne v utorok popoludní nahlasujú,

aké príslušenstvo im chýba. Bežné artikle sú spísané v zozname, aby sa uľahčilo ich objednanie. Uzamknutý súbor potom kancelária odošle dodávateľskej firme.

Ďalšie zoznamy sa týkajú úhynu zvierat, presunov zvierat alebo aktuálnych výsledkov týkajúcich sa re-produkcie. Najmä správu so scanera alebo zoznam o počte prebehnutých zvierat vyžaduje vedenie podniku čo najskôr.

Nezáleží na tom, či sú údaje vypísané ručne, potom nascanované a odoslané emailom alebo hneď na počítači vpísané do excelovej tabuľky a tak odoslané. „Pre mňa je dôležité, aby každý člen tímu túto úlohu vedel vybaviť a poskytol daný zoznam v stanovený čas k dispozícii“, zdôrazňuje podnikateľ.

Pravidelná obchôdzka maštale

Stanovené pracovné plány Poels dopĺňa o pravidelné obchôdzky po maštali, aby posúdil stav stáda. Po tomto vedúci podniku často zostaví krátky protokol. „Keď mi niečo príde na um a vidím potrebu niečo vylepšiť, spíšem po obchôdzke krátku poznámku, ktorú následne odošlem emailom tímu“, vysvetľuje Luc Poels. Takýmto spôsobom je celý tím naraz záväzne informovaný. Zároveň email podpísaný každým zamestnancom tímu vytlačím a ar-chivujem do zakladača.

Pre posúdenie zvierat priamo na mieste sú všetky dôležité informácie v tlačenej podobe k dispozícii. Po-máha to udržať prehľad a tiež voliť správne rozhodnutia. Napriek digitálnym technológiám sme nezanevreli na

Detailný týždenný plá pre tím v inseminačnej maštali / v čakárni

Po (4 PS) Ut (4 PS) Str (4 PS) Štv (2 PS) Pi (2 PS) So (2 PS) Ne (2 PS)

7.00–9.30 hod. f inseminácia f kŕmenie f kydanie f nakladanie prasníc

f inseminácia f kŕmenie f kydanie

f inseminácia f kŕmenie f kydanie f spísať zoznamy





10.00–12.30 hod. f kontrola MP f doplniť vodu f prestajnenie SP f vakcinácia MP (Parvo)

f kontrola MP f prestajnenie MP a SP

f kontrola MP f vyčistiť maštaľ MP f vakcinácia SP (Coli)

f kontrola MP f doplniť vodu



f kontrola MP f do plniť vodu f krmivo premiestniť

13.00–16.00 hod. f inseminácia f kŕmenie f ošetrenie

f inseminácia f kŕmenie f ošetrenie

f nastajnenie prasníc f čistenie chodby f inseminácia f kŕmenie f ošetrenie f krmivo zmeniť

f vystajnenie f čistenie chodby f inseminácia f kŕmenie f ošetrenie

f inseminácia f kŕmenie f ošetrenie

f inseminácia f kŕmenie

f inseminácia f kŕmenie f válovy MP nastaviť

Odoslanie f zoznam jatočné prasnice

f zoznamy: f príslušenstvo f inseminácia f úhyny

f Scan kniha

Prijatie f biele zoznamy f skupinový zoznam

f skupinové karty

f zoznam nastajnenia

Pozn.: MP=prasničky; SP=staré prasnice

Pre tri tímy v maštali boli vypracované detailné týždenné plány. Tieto určujú, kedy treba ktorú prácu vykonať. Aj termíny pre odosielanie denných správ tvoria súčasť týždenného plánu

Vďaka svetelnej štrbine v strope je v oddeleniach svetlo ako cez deň. Výhodou je tiež veľká vzdušná

miestnosť. Obavy z toho, že by sa oddelenia v lete príliš prehrievali sa nepotvrdili



systém kariet týkajúcich sa skupín a prasníc. Vyhodno-tenia skupín zvierat ako aj vakcinačné plány a aktuálne kŕmne krivky sa nachádzajú v priložených mapách vysta-vených v príslušných boxoch. „Iba takto si môžem urobiť komplexný obraz o danej skupine zvierat“, vysvetľuje Poels.

Na záver

Stredisko živočíšnej výroby Alkersleben s 5 000 pras-nicami zahŕňa tri personálne tímy, pričom každý nesie zodpovednosť za svoju oblasť. Detailné pracovné plány obsahujú štruktúru dňa resp. týždňa. Vedenie podniku dostáva denné a týždenné správy v stanovenom čase.

Vďaka kombinác i i pevných p r í snych pok ynov,

motivovaného tímu, intenzívneho sprevádzania a pravi-delnými konzultáciami sa podniku v rozpätí dvoch rokov podarilo dosiahnuť výsledky vo forme 31 odstavčiat na prasnicu a rok.

Heinrich Niggemeyer, SUS, 5/2012, str. 36-41

Najbližšia obytná zástavba je vzdialená viac ako 1 km. Napriek tomu sa na podniku

rozhodli pre chemickú čističku odpadov

Hnojovicu odoberajú okolité poľnohospodárske podniky s rastlinnou výrobou. Obidve silá

s hnojovicou sú prikryté plachtou

Toto podávacie okienko je vybavené UV svetlom. Povrchové

patogény nemajú žiadnu šancu.



45

Kruse Maaslingen agrar Gbr v Petershagenu v okrese Minden dosahuje už roky postupný nárůst užitkovosti v produkci selat při současném růstu velikosti podniku. vedle optimálního krmení umožňuje zejména dobře promyšlený a vypilovaný management oblasti oprašení rodinnému podniku s chovem 350 danbred-prasnic docílit výsledku 32 odstavených selat na prasnici a rok.

Březost a příprava na oprašení jako základ úspěchu

Základy pro špičkové výsledky na porodně jsou polo-ženy právě v období březosti. Podnik rodiny Kruse klade v této fázi vedle vysoce kvalitního zdroje hrubé vlákniny, důraz na přiměřené zásobení účinnými látkami a živina-mi, aby se optimálně podpořil fetální růst. Proto se do směsi pro březí prasnice přidává 5 % Fasersan Trag®. Pro zvýšení podpory svých prasnic sází Kai-Stephen Kruse na Fibrasan TD® který obsahuje organické mikro-prvky, L-karnitin a cholinchlorid, pro zlepšení energetické látkové výměny prasnic.

Příprava na porod s krmivem pro březí prasnice

Prasnice jsou sedm dnů před vypočítaným termínem oprašení ustájeny na porodně. Až do porodu je dále zkrmováno krmivo s Fasersan Trag® a Fibrasan TD®. Tím dosáhne Kai-Stephen Kruse optimálního zásoení vitamínem E pro rychlý a snadný porod. Protože jsou prasnice zároveň krmeny správným obsahem vápníku

a hrubého proteinu a po celé porodní období vykazují optimální konzistenci výkalů, nejsou zácpa a MMA žádné téma. Výsledkem je vysoká průměrná porodní hmotnost dosahující 1,7 kg. Tato vysoká porodní hmotnost je zá-kladem pro navazující úspěšný odchov.

Přikrmování mléčnými krmnými směsmi

Od prvního dne je selatům k mateřskému mléku nabízeno ad libitum pomocí napevno nainstalovaného systému mléko pro selata SanAmmat F®. Díky kombinaci manažerských opatření pro optimální zásobení mlezivem a současně nabízenému SanAmmatF® je možné dosáh-nout, že prasnice odchová až 16 selat, přičemž práce se starými prasnicemi jakožto kojnými mohla být zcela zastavena. Tak mohl podnik nadále jen se sedmdesáti porodními kotci pracovat ne jako dříve se čtyřiašedesáti prasnicemi plus šesti kojícími prasnicemi. Drahá porodní místa tak nejsou nadále obsazena kojnými prasnicemi a porodna je efektivněji využívána. „Tato opatření nás přiblížila o rozhodující krok blíže k úspěšnému odchovu“ shrnuje spokojeně Kai-Stephen Kruse, který je za oblast porodny odpovědný. Po třech týdnech kojení jsou selata odstavena v průměru s osmi kilogramy živé hmotnosti.

Cesta ke 32 odstaveným selatům na prasnici a rok


CHOV A VýŽIVA PRASAT

Doba kojení probíhá v klidu a boje o pozice uvnitř vrhu z důvodu získání lepšího místa na mléčné žláze se od do-by, kdy se začal přikrmovat SanAmmat F®, nevyskytují. Selata ráda přij ímají přídavný zdroj mléka. „V týdnu před odstavením vypije každé sele denně ca. 0,5 l mléka pro selata“, udává Kai-Stephen Kruse spotřebu. Pro-tože jsou selata klidná, opustil i Kruseovi kompletně od broušení zubů. Což je další dodatečný příjemný efekt k úspoře času.

Čistota a energie pro kojící prasnice

Při tak vysokých počtech selat a hmotnosti při odstavu musí prasnice samozřejmě vykazovat vysokou mléčnou užitkovost a musí být zdravé. Hygiena v porodních kotcích a vysoký příjem krmiva bohatého na energii jsou proto základem. Aby se kotce udržely v čistotě, jsou výkaly z kotců z prostoru pro zvířata vícekrát denně odstraněny skrze klapky v roštové podlaze a bezprostředně kolem porodu jsou kotce podestlány směsí SanoSan®a pilin. Směs pro prasnice je ručně předkládána dvakrát denně a skládá se z vysoce hodnotných komponentů. Vedle obilovin a sójového extrahovaného šrotu obsahuje 3,5 procentní kombinaci účinných látek Sauengold Lac®.

Přídavek energie

Pro zvýšení koncentrace energie v krmivu přidává Kai--Stephen Kruse do krmiva pro prasnice 5 % SanEnergy®. Podnik Kruseových tak dokáže zkrmit kojícím prasnicím kolem 100 MJ ME denně. Pro zajištění užitkovosti i po do-bu další březosti a pro optimální přípravu prasnic na říji, obsahuje směs pro kojící prasnice 0,2 % Fertisan Sauen®.

Zásobení prasnic a selat vodou ad libitum je dosaženo pomocí systému Aqualevel a garantuje tak optimální využití krmiva pro užitkovost a dobrý zdravotní stav zvířat. „Porodna prasnic je středem a stěžejním bodem našeho podniku“ vysvětluje Kai-Stephen Kruse. „Zde vyděláváme na produkci selat díky optimálnímu krmení a perfektnímu managementu nejvíce peněz.“

Sano se těší na další spolupráci a přeje celé rodině Kruseových do budoucna hodně úspěchů!

Dr. Martina AschemannPoradkyně

– specialistka na prasata

Vysoká hmotnost při odstavu díky per-fektnímu managementu porodu.

Dalším důležitým bodem pro úspěšnou produkci selat je zásobení mlezivem. Soustavnou péčí o selata po na-rození dosahuje rodina Kruseových u každého selete po porodu včasného a dostatečného příjmu mleziva. Jestliže už první část vrhu přijala dostatečné množství kolostra, jsou tato selata na ca. 90 minut odebrána od matky do krabice, podestlané směsí (1:1) SanoSan® a pilin, a držena pod infračervenou lampou. Tím dostane také druhá část vrhu dostatek času, aby mohla přijmout kolostrum v dostatečném množství. Soustavná péče a kompletní dokumentace ve stáji jsou zde obzvláště důležité, pro zachování přehledu a zajištění plynulé výměny směn na porodně.

Promyšlený management mleziva

Protože je kondice prasnic obzvláště důležitá pro výs-ledky ve fázi kojení, zvyšuje Friedhelm Kruse cíleně ve dvou krocích množství krmiva. Až do 75. dne březosti dostávají prasnice dle kondice mezi 2,6 a 3,0 kg krmi-va denně. Do 95. dne březosti je zkrmováno 3,2 až 3,5 kg/den a na konci březosti je díky navyšování naprosto cíleně zkrmováno 3,8 až 4 kg krmiva, aby byla dosažena vysoká porodní hmotnost.

Krmení pro vyšší porodní hmotnost selat


47

Hausnachrichten

1. Analýza možností ke zlepšení

užitkovosti

7. Kontinuální zlepšování výsledků

2. Stanovení podnikových cílů

6. Pravidelné kontroly a vyhodnocení

3. Vyhodnocení a přijetí cílených

opatření

5. Realizace Sano-konceptu

výživy

4. Prezentace optimálního konceptu výživy a poradenství

Sedm kroků pro úspěch Vašeho podnikuZvýšení užitkovosti. Záchova zdraví. Optimalizace finančního profitu.

Nyní je čas jednat. Nechte si poradit od našich regionálních expertů na výživu a profitujte s praxí prověřenými koncepty úspěchu.

Pověřte těmito úkoly Vaše regionální Sano poradce!

Váš užitek se Sano:

významné zlepšení užitkovosti

na míru střižené koncepty výživy

zachování dobrého zdraví

více profitu

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: [email protected], www.sano.cz

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

Documents

Sano Magazín - Leden 2013