Sano magazín - Jún 2012

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře

Červen 2012 | Jún 2012

Kravské mléko – živá potravina 4Zkušenosti s mléčnými krmnými automaty 24Příjem sušiny TMR – stěžejní faktor vývoje užitkovosti dojnic 28Dát seleti to, co potřebuje 41Krmiva bohatá na vlákninu posilují střeva prasnic 44

Moderní výživa zvířatODBORNÉ INFORMACE ZE SVĚTA VÝŽIVY ZVÍŘAT

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 DomažliceTel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: [email protected], www.sano.cz

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

11 let zkušeností se Sano systémem jednotné krmné dávky v ČR a SR

„Sano systém jednotné krmné dávky vychází z fyziologických potřeb dojnice pro dosažení dobrého zdraví, úspěšné reprodukce a vysoké celoživotní užitkovosti“

Dr. Peter Gerstädt, 2001

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o.Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: [email protected], www.sano.cz

Kravské mléko – živá potravina .................... 4

AGROCONTRACT Mikuláš – najlepší šľachtiteľský chov holštajnského plemena ........................ 6

Malčínská, a. s. Malčín Podnik z Vysočiny se stal držitelem titulu MLÉČNÁ FARMA ROKU 2012 ....................... 8

Ekonomika výroby mlieka pri aktuálnom znižovaní výkupných cien .......... 14

Účinná prevencia pred hnačkou teliat pomocou výživy ................................ 18

Sanolyte® lék první volby ........................... 22

Zkušenosti s mléčnými krmnými automaty . 24

Příjem sušiny TMR – stěžejní faktor vývoje užitkovosti dojnic .................. 28

Tepelný stres dojnic je důležitý parametr užitkovosti .................. 32

Šlechtitelský chov spolu s výrobnou .......... 36

Mastitída – Metritída – Agalakcia (MMA) ..... 38

Dát seleti to, co potřebuje .......................... 41

Krmiva bohatá na vlákninu posilují střeva prasnic ................................ 44

Milí čitatelia, priaznivci SanoStojíme pred novou žatvou, a žiaľ musíme konštatovať,

že poľnohospodárov čaká ďalšia výzva. Odhady úrod nie sú veľmi pozitívne. Podpísalo sa pod to dlhotrvajúce sucho a silné mrazy. Viacerí chovatelia taktiež dorobili menej bielkovinových objemových krmív, ako očakávali. Situáciu dramatizujú klesajúce výkupné ceny mlieka a tiež veľmi vysoké ceny sójových a repkových šrotov.

Vždy, keď mám tú česť písať úvodné slovo do nášho Sano magazínu, napadajú ma rôzne fakty, ktoré by som tu chcel spomenúť. Poľnohospodárstvo je tak dynamické a otvorené odvetvie, že tu sa jednoducho stále niečo deje. Či už sú to situácie pozitívne, alebo tie menej pozitívne.

Samozrejme niektoré situácie, ako je napríklad nepria-zeň počasia, nevieme pozitívne ovplyvniť. Je však veľa procesov a situácii, ktoré máme plne v silách ovplyvňovať.

Sano prevádzkuje vlastnú farmu s 1000 ks dojníc. Aj nás sa dotkli vrtochy počasia, aj my musíme kupovať sóju a dorábame bielkovinové senáže. Pravdepodobne aj vďaka týmto skúsenostiam na vlastnej koži, prichádzame stále viac a častejšie s novými a inovatívnymi výrobkami a vylepšeniami Sano konceptu výživy dojníc. Spomeniem len novinky ako Mipro®, Stimudigest® a BoviFit® Forte. Podrobnosti ohľadom týchto výrobkov obdržíte od našich Sano poradcov.

Veľa informácií odznieva taktiež na veľmi populárnych Sano seminároch, prednáškach a pracovných stretnutiach s chovateľmi. Na Slovensku máme tú česť byť už piatykrát v rade generálnym sponzorom súťaže o Najlepší šľachti-teľský chov holsteinskeho plemena. Na tomto podujatí od-znela aj inšpiratívna prednáška Ing. Jiřího Jelínka na tému Vplyv výživy v prvých dňoch života na zdravie, reprodukciu a úžitkovosť v dospelosti. Hlavné myšlienky z tejto pred-nášky Vám prinesieme v budúcom Sano magazíne.

Ďalšou veľmi zaujímavou prednáškou bol príspevok Ing. Josefa Kociána na pracovnom stretnutí chovateľov pod názvom Ekonomika chovu dojníc, ktoré sa uskutočnilo v Ružomberku, kde Ing. Kocián sprostredkoval svoje dlho-ročné praktické skúsenosti s prácou s dobytkom. Cieľom tohto podujatia bolo poskytnúť chovateľom v situácii klesajúcich výkupných cien mlieka množstvo tipov, ako zlepšiť ekonomiku výroby mlieka na vlastných chovoch. Hlavné myšlienky z jeho prednášky sa nám podarilo do-

stať aj do uzávierky Sano magazínu, ktorý práve držíte v rukách.

Ctení čitatelia prajem Vám veľa pohody pri čítaní nášho Sano magazínu a tiež veľa radosti pri práci vo Vašich chotároch a maštaliach.

Krásne leto praje

Ing. Ján Drevenákvýkonný riaditeľ, Sano Bratislava

EDITORIAL

Z OBSAHU:

Vydavatel/Vydavateľ:

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.Npor. O. Bartoška 15, 344 01 DomažliceTel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112,[email protected] www.sano.cz

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o.Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 [email protected] www.sano.sk

Redakce: Ing. Jiří Jelínek, Ing. Ján Drevenák, Ing. Petr NavrátilCopyright © 2005 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.Sazba: Jan Nikodím – nioDesign

All rights reserved. Jakékoliv užití částí nebo celku, ze jména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo ele ktron ickým) i v jiném než českém jazyce bez písem ného svo lení redakce je zakázáno.

Další číslo vyjde: Září/September 2012

SANO – MODERNÍ VÝŽIVA ZVÍŘATODBORNÉ INFORMACE ZE SVĚTA VÝŽIVY ZVÍŘAT

Kravské mléko – živá potravinaVážení chovatelé,

je tu propad cen mléka, který je dán mimo jiné mírnou nadprodukcí (3%) této komodity. Mlékárny a potažmo řetězce ihned tohoto přebytku zneužívají ke snížení výkupních cen. Tento přebytek je dán celou řadou fak-torů, ale jedním z prvořadých je kvalita a kvantita krmiv z loňské sklizně. To se nám naplno projevilo na jaře tohoto roku. Slušné ceny mléka v loňském roce otupily prezentaci a reklamu mléka jako velice důležité a zdraví nepostradatelné potraviny.

Na jaře letošního roku jsme měli několik seminářů kolem senážování s MVDr. Dvořáčkem. Jeden z nich se uskutečnil v zemědělském podniku Agros Vyškov – Dědi-ce (okres Vyškov). Mimo vlastní problematiku senážování zde doktor Dvořáček hovořil o čerstvém kravském mléku a rozdílu oproti mléku krabicovému (s dlouhou dobou trvanlivosti). A jelikož Dědičtí provozují 5 mlékomatů, tak jsem zásadní fakta s panem doktorem sepsal a zde je předkládám:

Kravské mléko je důležitým zdrojem bílkovin, největší podíl tvoří bílkovina Kasein (2,5–2,8 %).

Kasein je důležitý zdroj bílkoviny pro výživu člověka. Ovšem důležitá je především jeho stravitelnost a využi-telnost lidským organismem.

V laboratorních podmínkách jsme provedli pokus se stravitelností Kaseinu enzymatickou metodou a výsledek byl obdivuhodný:

ff Mléko z mlékomatu stravitelnost Kaseinu 90 %ff Mléko plnotučné krabicové stravitelnost 50 %

Důvodem snížené stravitelnosti u krabicového mléka je technologický postup a to je zejména homogenizace a pasterizace. Homogenizací mléka dochází rovněž k rozbití tukových kapének a k uvolnění těkavých mast-ných kyselin do mléčné plazmy. To může být nebezpečné pro žluknutí až hnití mléka.

U mléka z mlékomatu jsou tyto hodnoty šestkrát nižší:

ff Mléko z mlékomatu 2 mmol/lff Mléko plnotučné homogenizované 12 mmol/l

Toto vše může způsobovat t z v. „ zah leňován í “ organismu.

Mléko samozřejmě obsahuje i hodně energie ve formě mléčného cukru (Laktózy). Pokud máte po napití mléka zažívací problémy, patříte k malé části populace lidí nemající enzym Laktázu. V tomto případě doporučujeme naočkovat mléko jogurtovou kulturou a bakterie zkvasí Laktózu na kyselinu mléčnou. Tím si vyrobíte živý jogurt, což je nejlepší probiotikum pro vaše střevo. Mléko je velice dobrým zdrojem vápníku a celé řady dalších mikroprvků.

Zdroj: MVDr. Ing. Jan Dvořáček, S. O. S Skalice nad Svitavou, s. r. o.

Domnívám se, že tyto skutečnosti je potře-ba dostat mezi co nejširší veřejnost, abychom nedopadli jako s výrobou vepřového masa , tzn. uzeniny bez masa a tak podobně. Děkuji panu MVDr. Dvořáčkovi za možnost prezentovat tyto výsledky.

Moderní výživa zvířat 2012|024

AKTUALITY

+

Jedinečná kombinace

Baktérie mléčného kvašení

Kombinace kyselin

Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty pH

Vyšší hodnota krmiva Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže

Konzervování pomocí chemických kyselin Účinné proti kvasinkám a plísním*) Lepší stabilita siláže, účinné

proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci

VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍA REPRODUKCE!

Ing. Aleš Šmerda

Sano Domažlice

AKTUALITY

5

AGROCONTRACT Mikuláš – najlepší šľachtiteľský chov holštajnského plemenaProducenti mlieka v krajinách EÚ-15 sa pripravujú na zrušenie produkčných kvót v roku 2015 zvyšovaním produkcie mlieka.Pritom sa môžu oprieť o silný spracovateľský sektor a rastúcu váhu odbytových organizácií. Naši producenti mlieka o takejto podpore môžu len snívať. Tí najlepší napriek tomu nepoľavujú v tvrdej práci vo svojich stádach.

Toľko na úvod stručný prehľad vystúpenia predsedu predstavenstva Slovenskej holsteinskej asociácie (SHA) Ing. Vladimíra Chovana (1 – druhý zľava). SHA spolu s gene-rálnym partnerom podujatia, firmou Sano – Moderná výživa zvierat, na čele ktorej stojí Ing. Ján Drevenák (1 – prvý sprava) zorganizovala už 5. ročník súťaže o najlepší šľach-titeľský chov holštajnského plemena (19. 4. 2012). Cieľom najlepších chovateľov už dávno nie je len rast produkcie mlieka, ale aj predlžovanie „veku odchodu do dôchodku“, t. j. dlhovekosti dojníc. V tomto smere bol prepracovaný aj hodnotiaci index, na základe ktorého bol zostavený aktuálny rebríček. Kolektív pracovníkov nitrianskeho Cen-tra výskumu živočíšnej výroby zostavil index vyjadrujúci priemernú dennú celoživotnú úžitkovosť dojníc (zahŕňa všetky dni od narodenia). Vedúci tímu, ktorý index zostavil Ing. Ján Huba, PhD. (2), pripomenul, že pri aktuálnych nákupných cenách mlieka sa začína hranica ekonomickej produkcie mlieka pri priemernej dennej úžitkovosti 15 kg mlieka na deň života. O potrebe angažovania mladých ľudí

vo výskume hovorila aj riaditeľka hostiteľskej inštitúcie Mgr. Dana Peškovičová, PhD. (3). Zároveň pripomenula, že Slovensku sa dostala veľká česť: zorganizovať koncom augusta 63. Výročný kongres EAAP.

Súčasťou vyhodnotenia súťaže bolo aj slávnostné odo-vzdanie štatútov pre šľachtiteľské chovy PD Čachtice (4) a AGRORENT, a. s., Nesvady (5). Prvý z nich hneď rázne prehovoril do poradia najlepších šľachtiteľských chovov holštajnského plemena. Keď o jednu stotinu litra „preskočil“ dojnice z chovu PDP Prašice, ktoré sa medzi 10 najlep-ších chovov dostali po druhýkrát. Ôsme miesto obsadil chov známy produkciou kvalitných dojníc a svojho času aj slovenskou rekordérkou v produkcii mlieka Pavlínkou – Školské hospodárstvo - BúšLak (v rebríčku po druhýkrát). Siedmym chovom v poradí a druhým najlepším šľachtiteľ-ským chovom červenej variety sa stalo PPD Inovec Volkov-ce (do desiatky najlepších sa nedostalo len raz). Veľký skok v rebríčku urobilo stádo akciovej spoločnosti Medzičilizie Čilizská Radvaň, ktoré vhuplo do rebríčka rovnými nohami


AKTUALITY

a hneď na 6. miesto. Do rebríčka sa po ročnej prestávke vrátilo medzi 10 najlepších šľachtiteľských chovov (na 5. Miesto) stádo SEMATu Trnava. Zároveň sa stalo najlepším šľachtiteľským chovom červenej variety tohto plemena. Vlani uznaný chov FOOD FARMu Hlohovec v Dolnom Trho-višti vstúpil do rebríčka rázne a umiestnil sa na 4. mieste. Víťaz ostatných dvoch ročníkov súťaže PD Podlužany a majiteľ šampiónok nitrianskej národnej výstavy z rokov 2008 s 2009 klesol na bronzovú priečku. V rebríčku 10 najlepších chovov 4× umiestnený chov (víťaz spred troch rokov, vlani 2.) – AgroContract mliečna farma Jasová je strieborný. Tunajšie stádo dalo svetu viaceré rekordérky: Či už v dennej produkcii mlieka alebo celkovej produkcii mlieka za laktáciu. O dve priečky oproti vlaňajšku si po-lepšil tohtoročný víťaz AGROCONTRACT Mikuláš, ktorého dojnice sa vyznačujú špičkovou mliekovou úžitkovosťou

nielen za všetky laktácie (11 519 kg), ale aj za prvé laktácie 11 025 kg).

V závere podujatia vystúpil zástupca generálneho sponzora Ing. Jiří Jelínek s prednáškou na tému Vplyv výživy v prvých dňoch života na zdravie, reprodukcie a úžitkovosť v dospelosti. Jej obsah vám priblížime v Téme mesiaca v júnovom vydaní Slovenského CHOVu.

Spracoval

Marián Dukes,Slovenský CHOV

Tabuľka: Výsledky súťaže o najlepší šľachtiteľský chov holštajnského plemena „Top Ten 2011“.

Por. Názov poľ. Podniku Farma Mlieko kg Priemer. Vek PDCU kg

1. AGROCONTRACT Mikuláš, a. s., Mikuláš Mikuláš 25 176 1 565 16,092. AgroContract mlieč. farma, a. s., Jasová Jasová 24 185 1 574 15,373. PD Podlužany Podlužany 26 361 1 757 15,004. FOOD FARM, s. r. o., Hlohovec Dolné Trhovište 21 149 1 496 14,145. SEMAT, a.s., Trnava Veľký Dvor 22 485 1 682 13,376. Medzičilizie, a. s., Čilizská Radvaň Ňárad 22 292 1 687 13,217. PPD „Inovec“ Volkovce Volkovce 22 426 1 708 13,138. ŠKOL. HOSP. BÚŠLAK, s.r.o., Búšlak Dunajský Klátov 21 962 1 696 12,959. PD Čachtice Čachtice 20 366 1 611 12,64

10. PDP Prašice so sídlom v Jacovciach Velušovce 19 779 1 566 12,63

AKTUALITY

7

Malčínská, a. s. MalčínPodnik z Vysočiny se stal držitelem titulu

MLÉČNÁ FARMA ROKU 2012

Podnik hospodaří na necelých 500 ha půdy, z čehož je 85 ha luk a 410 ha orné půdy. Na té zde pěstují pšenici 108ha,ječmen 59ha, řepku 81 ha a kukuřici na siláž na 64 ha.Dalších 44ha patří hrachové GPS a 44 jetelotrávám. V živočišné výrobě se orientuje hlavně na výrobu mléka. V současné době chovají 200 dojnic holštýnského plemene, 108 jalovic a 62 telat.

V oblasti výživy spolupracuje Malčínská a. s. třetím rokem se společností Sano, kterou zde zastupuje MVDr Martin Jaroš. Hlavním cílem ,který si stanovilo vedení podniku v čele s předsedkyní představenstva paní Zdeň-kou Studenou bylo zaměření na ekonomiku výroby a to hlavně na kvalitu objemných krmiv. Senážování prvních sečí jetelotrav zde ukončili již 23. 5. Kvalitní mladé objemy nahradili dříve používané nakupované chráněné tuky a bílkoviny.V loňském roce se poprvé použila jako krycí plodina GPS s výsevkem 220 kg hrachu a 50kg ječmene.Pod taktovkou agronoma ing.Skály se rozhodli pro přímou sklizeň s uskladněním nad II. sečí z jetelotrav. Její kvalita byla prokázána při výpadku kukuřičné siláže z KD na podzim loňského roku, kdy se udržela dojivost i při krmení pouze jetelotravních senáží a této GPS.

Zástupci pořádajících a sponzorských společností. Zleva doprava: Pan Jindřich Macháček (Agrofert Holding), ing.Jiří Jelínek (Sano), paní Jana Jelínková (Eurofarm), ing. Andrea

Blechová (Pfizer), ing. Petr Hůrka (Pfizer) a MVDr. Libor Borkovec (Pfizer)


AKTUALITY

AKTUALITY

9

Výsledky kontroly užitkovosti za rok 2010/2011

Laktacelakt. dny mléko (kg) tuk (%) tuk (kg) bílk. (%) bílk. (kg) mezidobí

pořadí počet norm.celkem 174 298 8489 4,08 346 3,33 282 384

Loňská investice do krmení – Mayer Siloking 12 m2

Produkční stáj


AKTUALITY

V roce 2011 provedli rekonstrukci bývalého kravína 96 na OMD pro jalovice a soustředili celý chov skotu v Malčíně. Ten zde úspěšně vede ing. Lenka Měkotová, hlavní hnací síla tohoto úseku. Užitkovostí dojnic pod-nik nepatřil mezi holštýnskou špičku, ale za parametry kvality mléka, tuků, bílkovin a hlavně somatických buněk mu právem náleží titul mléčná farma roku, který obdrželi v letošním roce.

Systém výživy a organizace stádaNa farmě se používají tř i typy krmných dávek pro

všechny kategorie zvířat. Farma se skládá ze tří stájí. Dojnice jsou ustájeny v hlavní produkční stáji. Pokud je to možné, rozdělují se po období rozdoje na skupinu prvotelek a skupinu starších dojnic. Ke konci využíváme třetí skupinu pro konec laktace. Vyhledávání ří j í zde probíhá pomocí pedometrů a pozorných očí zootechnič-ky. Ranná diagnostika březosti probíhá v pravidelných intervalech po čtrnácti dnech. Dojí se pouze dvakrát denně. Po zaprahnutí se dojnice přesunují do skupiny pro zaprahlé s možností výběhu.

Ke krmení se používá tažený vertikální míchací vůz s objemem 12 m³. Naskladnění probíhá manipulátorem nebo čelním nakladačem. Všechna objemná krmiva jsou vyráběna pomocí řezačky a ukladněna přímo na farmě. Všechna jsou konzervována chemicko-biologickým kon-zervantem Labacsil® Duo. Dlouhou, do balíku svinutou slámu zde řežou na délku 4 cm šrotovníkem Tomahavk aby se zabránilo separaci KD.

Dojnice v průměru celého stáda přijmou mezi 22–24 sušiny TMR na den. V případě změn objemných krmiv a pro doplnění pohotové energie a vápníku se před otelením používá Bovienergen®.

Po zavedení těchto postupů zde postupně dochází k ná-růstu užitkovosti a nyní se zde dojí 26 l mléka na každou ustájenou dojnici. Tržnost se zde pohybuje od 98 do 99 %.

Dobrý zdravotní stav je vidět podle výše brakace která se pohybuje na relativně nízké úrovni do 30 % i při vysoké dojivosti. To umožňilo prodej nepotřebných chovných jalovic a v letošním roce umožní navýšení stavů dojnic. Ostatních zdravotních komplikací ať dislokací slezu či ketóz je v poporodním období nebo laktaci minimum. Velice dobrý je i zdravotní stav končetin, který udržuje v pořádku průběžným ošetřováním místní veterinární lékař MVDr Čapek a tak stačí občas paznehty vykoupat jen v průchozí vaně na dojírně.

• Dojnice po porodu rychle vstanou.

• Stabilizuje zdraví.

• Dodá síly po porodu.

• Zabraňuje ulehnutí dojnice po porodu.

• Předchází přetočení slezu.

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o.,Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislavae-mail: [email protected], www.sano.sk

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.,Npor. O. Bartoška 15, 344 01 DomažliceE-mail: [email protected] www.sano.cz

Zdravý start laktacedojnic po porodu a mnoho mléka v laktaci

Fitnessdrink pro dojnice po otelení.

Krmná dávka

Laktace Suchostojné

Kukuřičná siláž 24 10Jetelová senáž 12 12Hrachová GPS 12 1,5Vlastní šroty 5 0,5SEŠ A ŘEŠ 4 0,5Mláto 6 3Sláma 0,5 3MVS Mipro 500® 0,4 0MVS Camisan®, Prenata® 0 0,2

AKTUALITY

11

Investice a cíle do budoucnaPodnik provedl j iž zmiňovanou rekonstrukci OMD

s kapacitou 110 ks a proto je zde předpoklad pro další na-vyšování užitkovosti prvotelek. Z chovatelského hlediska je hlavním cílem udržet zdravotní stav na stávající úrovni, postupně zlepšovat parametry reprodukce a navýšit stav na 250 ks dojnic. Proto se také v tomto a příštím roce bude investovat do vybudování zázemí pro chov skotu. Záměrem je vybudovat skladovací prostory pro hnůj a rovněž by se měly opravit a zvýšit kapacity silážních jam. Jako zatím poslední investice zbývá přestavba budovy na odchov telat.

Touto cestou podniku blahopřeji k dosaženému úspě-chu a zároveň chci poděkovat za poctivý přístup v péči o dojnice a realizaci našich společných opatření.

Paní Studená a Ing.Měkotová při převzetí ocenění

Rekonstrukce OMD vznikla otevřením boční stěny starého kravína

Stáj pro suchostojné dojnice

MVDr. Martin Jaroš

Sano Domažlice


AKTUALITY

Bachorová synchronizace živin při použití kompletní TMR v období laktace

Vlastnosti produktu Mipro HP 500 ®

Účinky Mipro HP 500 ® Váš prospěch s Mipro HP 500 ®

• Úplné pokrytí potřeb kvalitními zdroji minerálních látek, stopových prvků, vitamínů a účinných látek pro zdravé, plodné a dlouhověké krávy s vysokou užitkovostí.

• Účinná látka Kerasan® pro pevné paznehty.

• Účinná látka Mastitisan® pro dobře fungující a výkonné vemeno.

• Účinná látka Fertisan® pro dobrou plodnost.

• Cukry, jako rychle dostupný zdroj energie pro bachorové bakterie s cílem zlepšení využití dusíku a vlákniny.

• Elementární, v přírodě se vyskytující dusíkaté sloučeniny zvyšují podíl nejkvalitnějšího mikrobiálního proteinu v tenkém střevě.

• Bachorově chráněný metionin doplňuje chybějící základní stavební kameny bílkovin krmiva pro více mléka a vyšší obsah bílkovin v mléce.

• Bachor aktivující živé kvasinky zvyšují příjem krmiva a zlepšují využitelnost celkové krmné dávky.

• Navyšuje množství biomasy v bachoru• Zlepšuje trávení vlákniny• Podpora zrání a tvrzení rohoviny paznehtů• Zesílení obranyschopnosti vemene• Podpora plodnosti• Ochrana před ketózou a podpora mléčné užitkovosti

• Vyšší příjem krmiva• Dobrá konverze krmiva• Prodloužení dlouhověkosti• Vysoká mléčná užitkovost• Lepší plodnost• Zdravé vemeno

Složení: uhličitan vápenatý, chlorid sodný, cukr řepný, fosforečnan sodno – vápenatý, oxid hořečnatý, síran hořečnatýAnalytické složky: hrubý protein: 30,0 % (hrubý protein tvořený NPN sloučeninami z celkového obsahu hrubého proteinu: 29,0 %), veškeré cukry jako sacharóza: 10,0 %, hrubá vláknina: 0,1 %, hrubé oleje a tuky: 0,1 %, hrubý popel: 72,0 %, vápník: 16,5 %, fosfor: 1,8 %, sodík: 6,0%, hořčík: 5,0 %, metionin: 1,0 % síra: 0,5 %,Doplňkové látky v kg (skupiny a funkční skupiny): Nutriční doplňkové látky – (3.a – vitaminy): Vitamín A (E 672): 300.000 m.j., vitamín D3 (E 671): 30.000 m.j., vitamín E: 4.500 mg, vitamín K3: 300 mg, vitamín B1: 144 mg, vitamín B2: 72 mg, vitamín B6: 36 mg, vitamín B12: 360 µg, vitamín C: 1.800 mg, kyselina nikotinová: 9.000 mg, kyselina pantothenová: 144 mg, biotin: 72.000 µg, cholinchlorid: 9.500 mg (3.b – stopové prvky): Chelátová forma zinku se syntetickým glycinem, hydrát jako zinek (E 6): 3.600 mg, Chelátová forma manganu se syntetickým glycinem, hydrát: 1.800 mg a oxid manganatý: 1.200 mg jako mangan (E 5): 3.000 mg, Chelátová forma mědi se syntetickým glycinem, hydrát jako měď (E 4): 900 mg, jodičnan vápenatý bezvodý jako jód (E 2): 90 mg, zásaditý uhličitan kobaltnatý monohydrát jako kobalt (E 3): 60 mg, Saccharomyces cerevisiae CNCM I-3060 (inaktivované kvasinky s organickou formou selenu) (i. č. 3b 8.10): 4 mg a seleničitan sodný: 11 mg jako selen (E 8): 15 mg. (3.c – aminokyseliny): DL-methionin, technicky čistý, chráněný (i.č. 3.1.1): 12.000 mg, (3.d – močovina): Močovina, technicky čistá: 100 gZootechnické doplňkové látky (4.b – mikroorganismy): Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885 (4b 1710): 6 × 1010 CFUobsahuje Kerasan®, Mastitisan® a Fertisan®

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Npor. O. Bartoška 15 ∙ 344 01 Domažlice ∙ 379 713 111 ∙ www.sano.cz

Příklady krmných dávek s Mipro HP 500 ®

1. Hodně travní sená-že / málo kukuřičné siláže

2. Travní senáž / ku-kuřičná siláž

3. Hodně kukuřičné siláže / málo travní senáže

Travní senáž (35 % suš.) 28,00 kg 20,00 kg 12,00 kg

Kukuřičná siláž (35 % suš.) 10,00 kg 20,00 kg 28,00 kg

Sláma 0,30 kg 0,50 kg 0,50 kg

Obilí a ostatní zdroje energie 6,50 kg 6,00 kg 5,00 kg

Sójovo-řepkový extr. šrot 2,50 kg 3,00 kg 4,00 kg

Mipro HP 500 ® 0,50 kg 0,50 kg 0,50 kg

Výr. č. 2056

Mipro HP500

Spoločnosť Sano – Moderná výživa zvierat, s.r.o. usporiadala pracovné stretnutie s odborníkom na výživu a zdravotnú problematiku chovu dobytka, Ing. Josefom Kociánom z Českej republiky, ktoré sa konalo v utorok 29. mája 2012 v príjemnom komornom prostredí Penzióna BLESK v Ružomberku. Boli pozvaní zástupcovia podnikov z Oravy a Liptova.

Stretnutie otvoril Ing. Drevenák, riaditeľ Sano – Slovensko. Privítal zúčasnených a zdôvodnil potrebu takéhoto podujatia.

„Dobre vieme, aká je situácia na trhu mlieka a keďže sme všetci na jednej lodi, chceme urobiť, čo je v našich silách, aby sme pomohli našim poľnohospodárom vyrábať mlieko rentabilne.“ Uviedol Ing. Kociána, ktorý už 20 rokov úspešne robí výživár-skeho poradcu v rade vysokoúžitkových chovov. Predtým 17 rokov pracoval v poľnohospodárstve, takže je to skutočne človek praxe. Už druhý rok vykonáva audity na slovenských poľnohospodárskych podnikoch ako externý poradca a dobre pozná situáciu aj na Slovensku.

Akcie sa zúčasnil aj šéfredaktor Slovenského cho-vu – Ing. Marián Dukes, pretože aj Slovenský Chov má záujem, aby naši poľnohospodári prosperovali. „Na štát sa spoľahnúť nemôžeme a výkupné ceny neovplyvníme, pretože sme v rámci Európy príliš malí, ale cieľom tohto stretnutia je ponúknuť nápady a inšpirácie, na čo všetko

v podniku by sme sa mohli ešte pozrieť a spraviť tak, aby sme zlepšili ekonomiku a odkryli väčšie či menšie rezervy.“

Z fyziologického hľadiska je základom výživa a ma-nagement suchostojných dojníc a jalovíc pred pôrodom, ktorá má rozhodujúci vplyv na zdravie a úžitkovosť matky aj potomka. Ďalšia dôležitá fáza je pôrod, okolopôrodné obdobie a samozrejme aj odchov teliat. V závere boli spomenuté aj novinky Sano sortimentu.

Zaujímavé postrehy zo semináraHneď v úvode Ing. Kocián poukázal na fakt, že renta-

bilita výroby mlieka sa odvíja od managementu výroby krmív a starostlivosti o zvieratá, kde kritickým obdobím je zvládnutie výživy a managementu od suchostojných kráv po ranné puerperium. Ako mám postavenú výživu a starostlivosť o suchostojky, tak mi potom beží celá

Ekonomika výroby mlieka pri aktuálnom znižovaní výkupných cien

Ing. Kocián poukázal na fakt, že rentabilita výroby mlieka sa odvíja od managementu výroby krmív a starostlivosti o zvieratá, kde kritickým obdobím je zvládnutie výživy a managementu od suchostojných kráv po ranné puerperium


AKTUALITY

Ekonomika výroby mlieka pri aktuálnom znižovaní výkupných cien

laktácia, reprodukcia, zdravotný stav a všetko, čo s tým súvisí.

Najväčší problém je presvedčiť vedenie podniku, že kravy tu nie sú kvôli nám, ale naopak my sme tu kôli kravám. A keď takto začneme robiť, všetko sa dá vyriešiť.

Čo podporuje vysokú produkciu: (najdôležitejšie faktory uvedené chovateľmi, ktorých priemer dojivosti stáda je 13 636 kg mlieka)

ff pohodlie krávff výživaff genetikaff management suchostojných krávff kráv pred pôrodomff starostlivosť o teľatá

Podľa vyjadrenia Ing. Kociána sa vo viacerých chovoch na Slovensku mlieko vyrába absolútne neekonomicky – pri 20 l až 22 l produkcii skrmujú 300 g obdukovaných tukov. Náklady na kŕmenie na výrobu 1 l mlieka sú v niektorých chovoch 5 Kč a viac na liter (v Čechách najlepšie podni-ky napríklad 2,90 Kč na liter, ale bežné sú 3 až 3,50 Kč na liter) – dokedy sa dá takto prežiť pri aktuálnom trende klesajúcich výkupných cien mlieka? Z pozície výživára nedokážeme ovplyvniť náklady podniku týkajúce sa počtu zamestnancov, prevádzkovej réžie a pod., ale dokážeme ovplyvniť náklady na vyrobené a nakúpené krmivá, nákla-dy na veterinára, inseminátora a produkciu mlieka, preto si ich aj na podnikoch sledujeme. Kravy sú o bachore, nie o čreve (75 % produkcie sa vytvára v bachore vo forme biomasy a trávi sa v čreve), tu sa nám tvorí mlieko, zložky a celková úžitkovosť. Na Slovensku je zaužívané použí-vať pomerne veľa kukuričného zrna, ktoré je využiteľné v čreve a pri jeho prekrmovaní dochádza k vylučovaniu nestrávenej kukurice výkalmi.

Neraz sa pozabudne aj na spôsob, akým zviera spra-cúva dodané látky, čím si zbytočne navyšujeme náklady.

Konkrétny príklad: Betakarotén – injekčné aplikované látky v tele vydržia cca tri dni a potom sa odbúrajú, alebo metaboli-zujú. Pokiaľ sa betakarotén podáva perorálne v období stánia na sucho, má vplyv na správne dozretie vajíčka.

Spomenul tiež veľmi praktický systém spätnej kontroly využitia krmiva vo vysokoproduKčných chovoch, kedy sa podľa rozboru TMR, bachorového obsahu a výkalov stanovuje maximálne efektívna kŕmna dávka.

Obdobie stánia na sucho

Ciele pri suchostojných kravách:ff maximálne pohodlieff obmedziť stresff udržať kondíciu na 3.5 BCSff zabezpečiť maximálny príjem sušiny

pred a po otelení pri dostatočnom obsahu dusíkatých látok a energie

ff stimulácia bachoraff udržanie dostatočných hladín

proteínu, energie a vápnikaff vakcinácia?!

Kritické body:ff spoľahlivé informácie o termíne telenia

(pripúšťanie na pastve býkom???)ff bachor potrebuje 3 týždne, optimálne

1 mesiac rovnaké komponenty pred pôrodom ako po pôrode

ff postup pri zasušovaníff starostlivosť o nohyff vakcináciaff welfare zvieratff plán premiestňovania krávff zmeny kŕmnej dávky

50 až 60 % mastitíd enviromentálnymi zárodkami vzniká počas státia na sucho, najrizikovejšie sú začiatok (involúcia po zasušení ) a koniec (tvorba mledziva pred pôrodom) tejto fázy.

Najčastejším problémom sú: nehygienická aplikácia antibiotík, nízka dávka, či nesprávna citlivosť.

Antibiotiká pri zasušení nezabránia infekcii rezistent-nými baktériami a rovnako nezabránia infekcii na konci zasušenia. Je to dôvod na zavedenie štandardizovaných postupov – čo sú vlastne presné návody, ako sa to má urobiť, každý ich musí dodržiavať, sú ľahko kontrolovateľ-né a zabezpečujú, že činnosť sa vždy vykonáva správne.

Postup pri infúzii antibiotík pri zasušení:Mechanicky očistiť, dezinfekciu nechať pôsobiť as-

poň 30 sekúnd, utrieť dezinfeKčnými obrúskami ( jeden struk = jeden obrúsok), postupovať od vzdialených strukov k bližším a čiastočným zasunutím hrotu apliká-tora do struku aplikovať liečivo, postupovať od bližších strukov ku vzdialenejším, zabrániť kontaktu hrotu apli-kátora s iným povrchom. Masáž radšej nerobiť, aby sa nekontaminoval koniec strukového kanálika, aplikovať dezinfekciu po dojení a nechať ju pôsobiť.

Do úvahy treba zobrať:ff pri vyššej dojivosti sa oneskoruje tvorba keratino-

vej zátky a zvyšuje riziko infekcieff vyše 50 % koliformných mastitíd, ktoré sa prejavia v pr-

vých 100 dňoch laktácie, vzniká počas státia na sucho

Vonkajšia bariéra:Výhody – je jednoduchá aplikácia, rýchle zasychanie, nedráždivé.Nevýhody – zlúpne sa za 3 až 7 dní, aby bola plne účinná, musí sa nanovo opakovať 10 dní pred predpokladaným otelením, v prípade potreby ešte raz.

Intramamárne bariéry:Výhody – vysoká účinnosť, vydrží po celú dobu stánia na sucho, ľahko odstrániteľné pri prvom dojení, neškod-né pre teľa.Nevýhody – nevyhnutná striktná hygiena pri aplikácii a vysoká cena obzvlášť pri súčasnej aplikácii antibiotík.

Skúsenosti Ing. Kociána z praxeDoležité je pokiaľ zvieratá majú v čase stánia na sucho,

pred pôrodom, počas neho a po ňom dostatok priestoru (welfare) a dobre nastlané kvalitnou slamou. Ďalší dôležitý

AKTUALITY

15

fakt je, že pri mastitídach vždy prichádzajú aj problémy s reprodukciou – interval sa predĺžil v priemere o 26 dní, servis perióda o 111 dní a inseminačný index o 2,7.

PaznechtySkúsenosti ukazujú, že koľkokrát denne sa dojí, toľko-

krát ročne sa majú strúhať paznechty. Okrem pravidelného ošetrenia celého stáda je treba toto riešiť v čase pred za-sušením a mimoriadne dôležité je to v chovoch s výskytom dermatitíd a bezpodstielkovým spôsobom chovu.

Skúsenosti Ing. Kociána priamo z praxeff keď krava pichá špičkou, ešte sa dá dermatitída

zastaviť antibiotikami,ff ak túto fázu nezachytíme, 70 % zvierat sa nikdy

úplne nevylieči.ff keď mám v chove problém, žiadna vakcína nie je

100 %-né riešenie.ff problémy mávajú viac príčin a v prvom rade tre-

ba riešiť tieto.

Pôrodff ak dobre funguje reprodukcia, malo by sa teliť 7 %

dojníc mesačne z celkového počtu stáda + 3 % jalo-víc. V tejto súvislosti spomenul najpoužívanejšie me-tódy hormonálnej predprípravy na insemináciu, ale tiež fakt, že ide o finančne náročnú záležitosť.

ff limitujúci faktor je dostatok priestoru kŕmnych a na-pájacích miest, kvalitne sucho podstlané a dobrá pohoda kráv

ff ak sú v pôrodnici boxy, obsadiť maximálne 85 % kapacityff aj keď je krava stádové zviera, v čase pôrodu je

tvrdý individualista, až samotárff ak je v pôrodni aj výbeh, zvieratá chodia a často

sa stáva, že sa vďaka tomu bez vonkajšieho zása-hu zrovnajú aj nepravidelné polohy

ff ideálne je do pôrodu nezasahovať, dopriať zviera-tám dostatok času

ff zaznamenávať všetky dôležité údajeff teľa musí být poriadne vysušené a srsť prejsť ma-

sážou, najlepšie to spraví sama krava.

Príznaky zle zvládnutého prechodu:1.f pomalé zvyšovanie príjmu krmiva po pôrode2.f cyklické zmeny apetítu3.f zvýšený výskyt metabolických4.f a infeKčných chorôb5.f pomalý nárast dojivosti6.f extrémne zlá telesná kondícia7.f pre úspešnú reprodukciu je kritickým obdobím in-

volúcia maternice, nástup prvej ruje, prvej ovulácie, percento zabrezávania a udržanie hladiny proges-terónu – negatívne ovplyvnené puerperálnymi cho-robami, nedostatkom proteínu a energie

8.f výživa a management v závere gravidity má zá-sadný vplyv na kvalitu a množstvo mledziva, ži-votaschopnosť a zdravie teliat a puerperálne cho-roby kráv, Ing. Kocián spomenul príznaky najčas-tejších z nich.

Prax – Keď sa zviera telí, potrebuje absolútny kľud, nie naháňať do pôrodného boxu (stresový hormón adrenalín sa usadí na maternici, vyblokuje oxytocín, ktorý ma viesť pôrod a tak sa často normálny pôrod zmení na komplikovaný). Ale napriek tomu mať situáciu pod kontrolou, aby sa v prípade vážnych komplikácií mohlo včas zasiahnuť. Zatiaľ najefektívnejší sa javí byť kamerový systém.

ff boli pripomenuté situácie, keď krava leží, pôrod pre-bieha, trčia nožičky, prípadne aj hlavička, nabehne

„hurá ošetrovateľ“ s veľkým krikom, krava sa postaví, snaží utiecť, pôrod sa zablokuje a výsledkom neraz býva uhynuté teľa a znehodnotená krava.

ff presuny = znížený príjem sušiny a sociálny status zvierat týka sa to hlavne jalovíc

ff a sociálne nižšie postavených zvierat = zminimali-zujte presuny zvierat pred a po pôrode!

ff Prevencia hypokalcémie: Ing. Kocián preferuje vyš-ší vápnik u zasušených.

ff Overené možnosti: pred pôrodom znížiť katióny so-díka, draslíka, fosforu a použiť anióny chlóru a síry. Na kontrolu katión-aniónovej rovnováhy máme špe-ciálny program na prepočet z rozboru TMR.

Hypokalcémiu je potrebné riešiť len u kráv, nie u prvôs-tok. Kontrola účinnosti kŕmenia aniónových solí sa robí na základe pH moču. V prípade nezvládnutia nastávajú problémy s reprodukciou.

Rozdoj

V prípade problémov skontrolovať:ff kondíciu zasušovaných krávff postupy pri zasušovaníff bilancia aniónov a katiónovff proteín, energia, vláknina, minerály, vitamínyff veľkosť častíc TMRff skutočnú kŕmnu dávku porovnať s vypočítanouff skontrolovať príjem sušiny pred a po pôrodeff skontrolovať miesto v skupine a pri žlabeff preveriť presuny medzi skupinamiff skontrolovať dostupnosť vodyff zaviesť systém preventívnych nálevovff nielen rovnaké komponenty, ale aj rezanka TMR

musí byť pre pôrodom taká istá, ako po ňom.ff dezinfekcia pôrodne a rozdojaff počas pôrodu má krava dostať minimálne 20, ide-

álne je 40 a viac litrov nálevu; (Sano má k dispozí-cii 40 l drenčovací set)

ff meraním teploty do 7 až 14 dní po pôrode sa za-chytí 90 % ochorení (treba myslieť na to, že v čase pôrodu býva teplota 39 °C) a potom by mala klesať. Teploty nad 39,5 stupňa postúpiť veterinárovi. Vy-hneme sa tým riziku prenášania infekcie a zamed-zíme zbytočnému siahaniu do kráv.

Diskusia

Ing. Kocián odpovedal aj na konkrétne otázkyff keď sa jalovice cucajú, vznikajú mastitídy – pomohlo


AKTUALITY

dojenie pred telením (liečba v tomto čase je úspešná na 70 až 90 % a nedochádza ani k strate mlieka, na-opak, pri liečbe až po pôrode je úspešnosť necelých 30 % a mlieko nie je použiteľné počas celej ochran-nej doby – pred pôrodom zožerie krava 12 kg suši-ny (teľa zaberá väčšinu brušnej dutiny), na produk-ciu mlieka potrebuje 25 až 28 kg sušiny a na to po-trebuje nabehnúť čo najskôr

ff nesprávna výživa koncom laktácie a u suchostoj-ných kráv vytvára podmienky pre vznik ketóz, acidóz, metabolických acidóz a prejaví sa to tým, že dojnica i na konci laktácie má nízky tuk v mlieku (2–3 %)

TeľatáFyziologická hranica a všeobecne platná norma je

do 4 % mŕtvonarodených teliat.

Ochorenia tesne po pôrode vznikajú:ff trauma pri pôrodeff zlá výživa matkyff nekvalitné mledzivoff stres z tepla alebo chladuff nevhodné ustajnenieff expozícia patogénmiff nehygienické postupy

82 % strát teliat je v prvom mesiaci života, z toho 62,1 % sú hnačky

Základné zásady starostlivosti o teľatá:ff pupok nie poliať, ale ponoriťff individuálne evidovať spotrebu štartéta, aby sme

vedeli, kedy môžme odstaviťff vysokoprodukčné chovy neriešia seno pre dojnice,

radšej použijú kvalitnú pšeničnú slamu, ale určite používajú kvalitné, takzvané teľacie seno

ff Sano Meggi Müsli kompletný štartér obsahuje 3 % melasy = vysoká žravosť

ff štartér má mať 7 až 8 % vlákniny – a z praxe vie-me že najlepší zdroj vlákniny sú otruby, ale býva-jú plesnivé!

ff vodu od druhého dňa života aj v zimeff teľa potrebuje pri štartérovom systéme odchovu 8

až 10 l tekutín, čo nedostane mliekom, musí dostať vodou, inak stráda

ff od prvého mesiaca veku čerstvá TMR

Vplyv mledziva na riziko ochorení:ff riziko úmrtia teliat pri zlyhaní pasívneho prenosu

protilátok (nízky celkový proteín) trvá po celý zby-tok život

ff teľatá s nízkym celkovým proteínom (< 50 g/l) ma-li vyššie riziko úmrtia, než teľatá s vysokým celko-vým proteínom v novorodeneckom období, rovna-ko ako v neskoršom období po odstave

ff ochranný vplyv absorbovaných imunoglobínov mledziva trvá po celý zbytok života

Prax – po odstave nedávať štartér adlibitne, len sypať po povrchu TMR = vyššia žravosť. Štartérový odchov by nemal byť o vysokom % dusíkatých látok, ale o množstve prijatého štartéra.

Farba výkalov teliatOkrová = normálna

Svetlé výkaly = zle strávené mlieko. Najčastejšie príčiny:

ff neprebehol návykff prepitieff nesprávne riedenieff nesprávna teplota

Šedé výkaly = Koli:ff nesprávna teplotaff prežratie štartérom pri odstave (eliminovať stres pri

odstave = nepresúvať, nemeniť kŕmnu dávku atď.)

Ďalšie poznámky k zdraviu teliat:ff oddeľte pôrodňu a maródkuff s chorými zvieratami pracujeme nakoniecff veci spolu navzájom súvisiaff problémy sú multifaktoriálneff ak sú v chove respiratórne choroby, dávať búdy 1

až 1,5 m od sebaff ak sa pri kosení nedodrží výška strniska minimál-

ne 3 až 4 cm a ešte nám kosba aj namokne, po str-nisku vzlínajú klostrídie = sepsy a úhyny krátko po pôrode napriek dodržaniu všetkých pravidiel vedenia pôrodu

Prax – prechod zo surového kravského mlieka na mliečnu kŕmnu zmes je prechod zo živočíšnych zložiek (proteíny, tuky) na rastlinné, má trvať dva až tri dni postupným zvyšovaním dávky MKZ do SKM

ff pravidelnosť kŕmenia – čo najviac sa priblížiť k 12 hodinám medzi kŕmeniami, ideálne však je kŕmiť 3 × denne pri 3 denných dojeniach

ff keď skŕmim odpadové mlieko jalovičke, stáva sa, že je infikované napríklad zlatým stafylokokom, jalovi-ca počas celého odchovu nemá vážnejšie problémy, je LEN nositeľ a šíriteľ zlatého stafylokoku a zistí-me to vlastne až po otelení (mastitídy, somatika…)

ff každé teľa má svoj kýblik, keď vypije mlieko, oplách-nuť a cca. po 1 hodine dať doň temperovanú vodu.

Veríme, že toto stretnutie splnilo požadovaný účel, do-zvedeli sme sa informácie, ktoré v našich podmienkach môžu výrazne zlepšiť ekonomiku výroby mlieka. Je na každom, ako si každodennou prácou dokáže tieto informmácie preniesť do praxe.

Zúčastneným ďakujeme za čas venovaný snahe skva-litniť svoju prácu a pokúsime sa naďalej organizovať ta-kéto pracovné stretnutia na základe konkrétnych potrieb tunajších chovateľov.

MVDr. Dagmar Kuráková

Sano Bratislava

AKTUALITY

17

Účinná prevencia pred hnačkou teliat pomocou výživyZákladom ekonomického a na úžitkovosť zameraného chovu mliečneho dobytka je úspešný odchov teliat. Len keď sa podarí odchovať zdravé teľatá, vyrastú z nich zdravé a plodné dojnice s vysokou úžitkovosťou a dlho-vekosťou. Na čo treba dbať počas doby mliečnej výživy nám priblíži Dr. Jörg Bekkering.

Fáza odchovu teliat trvá prvých 16 týždňov života (112 dní ) s dobou mliečnej výživy maximálne 10 týždňov (70 dní ). Počas tejto 16 týždňovej fázy odchovu by mali teľatá dosiahnuť denné prírastky v priemere 850 g a ich pôvodná pôrodná hmotnosť cca. 45 kg by mala vzrásť na cca. 140 kg. Fáza mliečnej výživy mladých teliat je však spojená s extrémnou náchylnosťou na hnačkové ochorenia. Po odstavení od mlieka a prechode výlučne na pevné krmivo sa hnačky vyskytujú len zriedka. Preto je také dôležité počas obdobia mliečnej výživy obzvlášť dbať na vyváženú a zdravú výživu teliat.

Slabé miesta pri dosiahnutí úspechu ale aj neúspe-chu v odchove teliat sú dané už počas obdobia, kedy

dojnice stoja nasucho. Výživa pre kravy stojace nasucho zodpovedajúca prežúvavcom, s dostatočným zásobením vlákninou, energiou a bielkovinami udržuje kravy v kon-dícii a podporuje ľahké pôrody. Medzi vyváženú výživu dojníc stojacich nasucho patrí aj dostatočné zásobenie minerálnymi látkami, mikroprvkami a vitamínmi; a síce pre kravu ako aj teľa. Teľatá totiž prijímajú tieto látky krvou matky a vytvárajú si zásoby. Ich vitalita, obranyschopnosť a chuť cucať po pôrode sú týmto priamo ovplyvňované. Rovnako tak sa zvyšuje obsah v mledzive.

Vakcinácia prijímaná spolu s mledzivomTeľatá prichádzajú na svet bez akýchkoľvek protilátok

Mledzivo by sa malo podávať napr. pomocou fľaše s cumľom, čím je možné kontrolovať množstvo prijatého mledziva


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

slúžiacich na obranu pred patogénmi, tzn. úplne ne-chránené. Túto ochranu musia novorodenci pri j ímať prostredníctvom mledziva.

Príjem mledziva predstavuje pasívny spôsob imunizá-cie, samotná aktívna imunita teliat sa vytvára pomaly až vo veku troch až piatich týždňov. Do tohto okamihu sú teľatá odkázané výlučne na pasívny ochranný účinok pro-tilátok prijímaných mledzivom. Ochranný účinok mledziva závisí od dvoch faktorov. Poprvé od okamihu prijatia mledziva a podruhé od koncentrácie imunoglobulínov (kvalita mledziva). Zdravie teliat bezprostredne závisí od zásobenia mledzivom. Tu platí jednoduché pravidlo:

„skoro a veľa“. Protilátky prijaté mledzivom sa dostávajú cez sliznicu tenkého čreva priamo do krvného obehu, čím začínajú plniť v organizme svoju obrannú funkciu.

Schopnosť dostať sa v nestrávenej forme cez sliznicu ten-kého čreva trvá však len niekoľko hodín po narodení. Sliznica tenkého čreva sa stáva postupne nepriechodná. Už šesť ho-dín po pôrode je teľa schopné prijať len 50 % imunoglobulínov. Preto je nutné teľatá zásobiť v prvých troch hodinách života približne 1,5 litrom mledziva. Ideálne by bolo, keby teľa prijalo 30 minút po pôrode 1,5 litra a v priebehu ďalších dvoch hodín znova dva litre mledziva. Prvý deň po pôrode by teľa malo prijať spolu štyri až päť litrov mledziva.

Aby pôdoj mledziva neobsahoval žiadne zárodky, musí byť vemeno dojnice pred dojením očistené a dezinfikova-né. Sliznica tenkého čreva u novonarodených teliat totiž prepúšťa nielen imunoglobulíny, ale aj všetky zárodky, ktoré sa eventuálne v mledzive nachádzajú.

Mledzivo by sa malo podávať kontrolovane pomocou vedra s cumľom alebo fľašou s cumľom. Tým je možné kontrolovať čas a množstvo prijatého mledziva. Pri ne-kontrolovanom ponechaní teľaťa, nech sa samo napije od matky, toto nie je možné.

Dojnica – príliš málo vitamínov a stopových prvkovPočas prvých dní života teľatá dostávajú piť ešte

materské mlieko, pretože vzhľadom na jeho zloženie sa toto nesmie predávať. Toto mlieko však nie je schopné pokryť potrebu teliat ohľadom vitamínov a stopových prvkov (najmä železa). Toto vedie k zníženej odolnosti a nízkym denným prírastkom. Z toho dôvodu sa odpo-rúča, vylepšiť mlieko dojnice počas mledzivovej fázy doplnkovým krmivom – „zhodnocovačom“. Ak sa počas celej počáteční fázy mliečnej výživy skrmuje zmesné surové kravské mlieko (směsné mlezivo), malo by byť toto tiež zhodnotené doplnkovým krmivom.

Už počas doby mliečnej výživy sa z teľaťa prostred-níctvom skorej podpory funkcie predžalúdkov vyví ja prežúvavec. Systém žalúdkov je u teľatá vytvorený už pri pôrode, avšak rozdielne vyvinutý. Teľatá tak trávia prijaté mlieko výlučne v sleze.

Aby sa mlieko mohlo dostať do slezu, tvorí základný pred-poklad pri napájaní vytvorenie tzv. čepco-bachorového spla-vu (reflex čepcobachorového splavu). Bachor sa v priebehu odchovu musí ešte len vyvinúť (povrch a veľkosť bachora).

Každý chovateľ musí sám rozhodnúť, aký spôsob napájania počas fázy odchovu zvolí, a to na základe:

ff veľkosti chovu,ff pracovného zaťaženia,ff kapitálového vkladu aff vlastných preferencií.

Použitie cumľov na vedrách alebo napájacích automa-toch má vzhľadom na trávenie a prevenciu pred hnačkou značné výhody. Vzpriameným držaním hlavy sa čep-cobachorový splav vytvorí lepšie a mlieko sa dostáva okamžite cez bachor do slezu.

Teľatá sú napájané maximálne 10 týždňov, počas tejto fázy sú však extrémne náchylné na hnačkové ochorenia

Novorodenci musia prostredníctvom mledziva prijať dôležité protilátky, pretože ich vlastný

imunitný systém je veľmi málo vyvinutý


19

U Pansentrinkern sa naproti tomu dostáva mlieko do bachora, kde nemôže byť strávené, hnije a spôsobuje nafukovanie. Cucaním pomocou cumľa dochádza zároveň k podporovaniu produkcie slín a vďaka enzýmom vysky-tujúcim sa v slinách dochádza k lepšiemu tráveniu tukov. Pri cucaní cumľom je mliečny nápoj prijímaný pomalšie, čím sa dodatočne uspokojuje potreba cicania u teliat.

Správne podávanie mliečnych kŕmnyh zmesíPre zdravie a vývin teliat je veľmi dôležitá koncent-

rácia mliečnych náhradiek. Je potrebné dodržiavať ju podľa pokynov výrobcov, aby došlo k vyvolaniu reflexu čepcobachorového splavu v dôsledku zvýšeného obsahu sušiny v mliečnom nápoji. Príliš nízka koncentrácia vedie k spomalenému rastu a nízkym denným prírastkom na základe nízkeho príjmu živín.

Najmä v zime potrebujú malé nevyvinuté teľatá do-statočné množstvá energie prostredníctvom mliečneho nápoja, aby si udržali telesnú teplotu.

Avšak aj prí liš vysoká koncetrácia mliečnej kŕmnej zmesi je škodlivá a môže spôsobovať hnačky. Preto sa odporúča pravidelne kontrolovať množstvá podávanej mliečnej náhradky (odvážiť, resp. kalibrovať napája-cie automaty). Najmä pri zmene výrobcu alebo druhu mliečnej náhradky, pretože špecifické množstvo náhrad-ky kolíše v závislosti od výrobcu a druhu.

Ďalším dôležitým faktorom úspechu pri odchove zdra-vých teliat, jako ukázala poradenská prax, je teplota mliečneho nápoja. Táto by mala byť pri teplom kŕmení cca 38 až 40 °C, teda ako telesná teplota teliat. A síce v okamihu, keď teľa mlieko pije.

Obzvlášť pri nízkych teplotách prostredia a dlho-trvajúcom transpor te mlieka (v napájacích vedrách s cumľom) do jednotlivých iglu resp. pri dlhých hadi-cových potrubiach (při napájacích automatoch) môže mlieko výrazne ochladnúť. Škodí to najmä tráveniu tukov a teľatá dostávajú hnačky. Ako pomoc s lúži

pr imiešanie teplejšieho mlieka resp. predhriatie na-pájacích vedier teplou vodou.

Príliš veľké množstvá nápoja na napojenie môžu tiež zapríčiniť poruchy trávenia. To je nejvíce ovlivněno čet-ností napájení během dne a rovněž i technikou napáje-ní – z hladiny, nebo přes cucák. Ak je množstvo nápoja na napojenie väčšie jako schopnosť predžalúdka pojať toto množstvo a nedojde k řádnému vysrážení bílkoviny ve slezu, môže sa mlieko dostať do bachora, začne hniť a spôsobuje nadúvanie.

Hygiena je dôležitáAbsolútna hygiena pri napájaní by mala byť samozrej-

mosťou. Vďaka mliečnym náhradkám obsahujúcim tuky a bielkoviny sa tvorí v napájacích vedrách a automatoch tenký film nečistôt, ktorý je ideálnou živnou pôdou pre zárodky a môže viesť k vzniku hnačiek. Preto by mali byť napájacie vedrá po každom napojení očistené horúcou vodou. Takisto je potrebné pravidelne čistiť cumle kefou zvnútra.

Na podnikoch, ktoré sú náchylné na výskyt ochorení je potrebné zabezpečiť napájacie vedro pre každé teľa zvlášť, aby sa predišlo prenosu zárodkov, resp. jeho zníženiu. Napájacie vedrá sú označené vodeodolnou fixou (napr. Edding) a tiež jednotlivé boxy resp. iglá sú samostatne očíslované. Tým sa zaručí, že každé teľa má počas obdobia napájania vlastné vedro. Aj niekoľkotýž-dňové teľatá potrebujú k mliečnemu nápoju dodatočne vodu. Teľatá, k toré majú kedykoľvek prístup k vode vykazujú nižší výskyt hnačiek.

U teliat, ktoré sú bežne dvakrát denne napájané, avšak bez poskytnutia vody, vzniká najmä pri napájaní pomo-cou vedra bez cumľa nebezpečenstvo príliš chvatného chlípania mliečneho nápoja.

Toto môže viesť k zlyhaniu reflexu čepcobachorovéhu splavu a/alebo k nedostatočnej tvorbe slín obsahujúcich tráviace enzýmy, a to výrazne zvyšuje riziko výskytu

Teľatá by mali ku každému nopojeniu mliekom dostať dodatočne vodu, tým sa znižuje riziko výskytu hnačiek. Dostatočné zásobenie vodou má tiež veľký význam pre vývin bachora.



hnačiek. Pri zásobení vodou je dôležitý jej príjem zhora z misky, vedra alebo samotnej napájačky, aby sa voda dostala do bachora. Vedrá s cumľom sú pre príjem vody nedostatočné, pretože v dôsledku čepcobachorového splavu sa veľká časť vody dostáva do slezu a znížený obsah sušiny narúša trávenie. Denná potreba vody rastie z 8 až na 12 litrov počas prvých mesiacov života.

Zásobenie vodou má rozhodujúci význam aj pre vývin bachora. Mikroorganizmy usídľujúce sa v bachore sa môžu ďalej vyvíjať a množiť len vtedy, keď sa do bachora dostáva dostatočné množstvo vody. A len dobre vyvinuté spoločenstvo mikróbov v bachore dokáže tráviť (fermen-tovať ) škrobové kŕmne zložky zo štartéra pre teľatá (napr. Müsli pre teľatá) na unikavé mastné kyseliny (kyselina propiónová a maslová), k toré chemickými procesmi podporujú tvorbu bachorových klkov a hrúbku stien bachora. Okrem toho teľatá dokážu prijať viac štartéra, čím väčšie je zásobenie čistou a chutnou vodou.

Na záverVýživa teliat začína už výživou dojníc stojacich nasu-

cho, a k tomu patrí aj dostatočné zásobenie minerálnou zmesou. Vitamíny a stopové prvky zvyšujú totiž vitalitu a obranyschopnosť teliat a zlepšujú kvalitu mledziva. Ďalším dôležitým prvkom je rýchle a dostatočné zá-sobenie vysoko kvalitným a hygienicky nezávadným mledzivom. Počas obdobia mliečnej výživy je nutné den-ne kontrolovať koncetráciu mliečnej náhradky, teplotu a množstvo nápoja a tieto dodržiavať. Zásobenie vodou už v prvom týždni života predstavuje cenovo výhodnú možnosť, ako jednoducho zamedziť tráviacim ťažkosťiam a účinne im predchádzať.

Výživa teliat začína už pri správnej výžive dojníc stojacich nasucho, pretože len tak je schopná krava matka vyprodukovať hodnotné mledzivo.

Dr. Jörg Bekkering

Sano Grafenwald


21

Sanolyte®

lék první volby při průjmovém onemocnění telat

Průjmová onemocnění mohou novorozená telata postihovat již v prvních dnech po porodu. Právě tato skutečnost může udělat ze zdánlivě banálního symptomu velmi závažné, někdy až letální onemocnění. Zvládnutí průjmového onemocnění bez vážnějších následků pro zdraví telat je odvislé od včasnosti a správnosti ošetření telat, od včasné léčby.

Průjmová onemocnění telat může způsobit široké spektrum patogenních zárodků.

Jsou to například rota a corona viry. Proti virovým zárodkům není možná léčba telat, ale je možná jen včasná prevence v podobě vakcinace krav před porodem.

V případě že průjmová onemocnění způsobují bakterie jako například E.coli či salmonely, může být zvolena účinná antibiotika k potlačení těchto choroboplodných

zárodků. Z dalších poměrně častých patogenů můžeme zmínit kryptosporidie a kokcidie. Průjmová onemocnění telat mohou být způsobena i dietetickými či hygienickými závadami při napájení telat. Také nenapojení telete včas, bezprostředně po porodu, kvalitním mlezivem může mít za následek častější výskyt průjmů.

Jak je z předešlých informací patrné, průjmové one-mocnění u telat může způsobit široká škála patogenních zárodků a různých příčin. Léčba a prevence průjmových onemocnění telat je velmi účinná použijeme-li na spe-cifického patogena odpovídající léčbu či prevenci. Při zahájení vlastní léčby nemusí být původce onemocnění ihned znám. V těchto př ípadech je důležité zaháj i t včasnou tak zvanou symptomatickou léčbu. To zname-ná, že nevolíme jen například antibiotika na případnou bakterii, která způsobila onemocnění. Léčbou je třeba v případě průjmových onemocnění bojovat proti odvod-nění (dehydrataci) organismu telat a ztrátě elektrolytů a překyselení.

Zvládnutí průjmového onemocnění bez vážnějších následků pro zdraví telat je odvislé od včasnosti a správnosti ošetření telat, od včasné léčby


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Sanolyte®

lék první volby při průjmovém onemocnění telat

Velmi dobrým pomocníkem v boji proti průjmům a de-hydratacím je rehydratační nápoj pro telata Sanolyte®. Sanolyte® při správném a včasném podávání způsobu-je zpětnou dehydrataci, doplňuje elektrolyty ztracené průjmem a působí proti překyselení. Svým účinkem na trávicí trakt způsobuje rychlejší ukončení průjmů u telat a společně s další léčbou pomáhá mladým telatům v rychlejším uzdravení. Ztrácí-li tele tekutiny průjmem, je třeba zpět tekutiny teleti vracet pomocí rehydratačního nápoje Sanolyte®.

Jeho použi t í je jednoduché. Rozpust í se 100 g Sanolyte® ve dvou litrech vody. Vhodné je podávat nápoj o teplotě 39 ̊ C. Tento připravený nápoj se dá teleti vypít či se aplikace provede pomocí sondy. Sanolyte® není možné míchat do mléčného nápoje. Léčba telete je tím účinnější čím dříve je zahájena. Vhodné je tento preparát využívat i v rámci prevence. Při podávání Sanolyte® je důležité dodržovat potřebnou hygienu, aby při léčbě ne-mocných telat nedocházelo k přenosu případné infekce mezi jednotlivými zvířaty.

MVDr. Petr Pokorný

Sano Domažlice

Ztrácí-li tele tekutiny průjmem, je třeba zpět tekutiny teleti vracet pomocí rehydratačního nápoje Sanolyte®

• Vyrovnává ztráty tekutin a zejména elektrolytů při průjmech.

• Zabezpečuje zdravá a odolná telata.

• Zajišťuje vývoj telat.

• Zabezpečuje aby byla zachována chuť přijímat krmivo.

• Stabilizuje látkovou výměnu.

• Dochází k rychlejší regenerace telat při průjmových onemocněních.

• Snižuje ztráty telat.

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislavae-mail: [email protected], www.sano.sk

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.,Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice E-mail: [email protected] www.sano.cz

Nápoj pro doplnění a vyrovnání bilance látkové výměny

s elektrolyty při průjmu telete

Při průjmech telat do pitné vody


23

Zkušenosti s mléčnými krmnými automatyMléčné krmné automaty jsou pro odchov telat nejen využitelné, ale zároveň zvyšují produktivitu práce, protože jeden člověk za směnu nakrmí více telat, a přitom všem je ještě méně úhynů. Nechcete to zkusit i vy?

Mléčné krmné automaty (MKA) pro telata nejsou ničím novým. Je to už docela dávno, když se u nás pro krmení telat začaly používat automaty pro skupinovou mléčnou výživu. Všichni je tenkrát znali pod názvem KATKA. Toto zařízení sice mělo usnadnit a zefektivnit krmení, jenže mělo bohužel spoustu nectností. První spočívala v tom, že se vlastně o žádné automaty nejednalo, protože automatického v nich nebylo naprosto nic, snad až na tu skutečnost, že průjmové onemocnění telat se díky j im rozběhlo naprosto automaticky po celé skupině používající tohoto zařízení pro skupinové napájení. Od té doby ale uplynula v našich řekách spousta vody, a když jsme se zhruba od poloviny osmdesátých let začínali na pracovních cestách do zahraničí setkávat s automaty pro mléčnou výživu telat, mnoho našinců si vzpomnělo na naše staré známé „katky“ a rozporuplné zkušenosti, které jsme s nimi udělali. Vyprávění tamních farmářů o tom, co tento chytrý pomocník ušetří času a zachrání životů telat, mnozí z nás nechtěli ani věřit. Ať už to bylo v Dánsku, Nizozemsku, či Francii, tahle vyprávění často připomínala pohádku a naše novodobé zkušenosti byly zatím formovány tím nejdokonalejším, co bylo na poli mléčného odchovu telat u nás používáno ještě dříve než „katky“ – totiž studený odchov telat a Steimannovy boudy. I když se to tak samozřejmě již dávno nenazývalo, ale princip byl tentýž. Pak se těžko věří něčemu nové-mu, zejména když historický (a mnohem primitivnější ) předchůdce nezanechal příliš dobrý dojem a výsledky odchovu telat pak byly mnohdy velmi rozporuplné.

Výhody mléčných krmných automatůMléčné automaty pro odchov telat udělaly od dob

„katek“ veliký kus cesty kupředu, a tak například napojení na počítač umožňuje dokonalou kontrolu množství přija-tého mléka u každého jednotlivého kusu, takže kontrola napájení je absolutní a je možno kdykoliv okamžitě řešit jakoukoliv abnormalitu v tomto ukazateli. Krom dokonalé kontroly a zároveň evidence krmení, je vynikající i ta sku-tečnost, že se minimalizuje vliv lidského faktoru na kva-litu podávaného mléka, kdy už nejde pouze o množství, ale zejména o standardní kvalitu podávané mléčné krmné směsi, včetně její teploty. Nedochází pak k takovým excesům, že v zimě jen kvůli tomu, že byla nízká teplota a tele mělo tu smůlu, že na něj došla řada nakonec, do-stalo nápoj prochladlý, což se často negativně projevilo na jeho zdravotním stavu. Telata dostávají z automatů

nápoj, jehož kvalita nikterak nekolísá. Hlavní výhodou MKA je však včasné získání a snadná dohledatelnost údajů o krmení telat, což ne vždy bylo a je možné při manuální obsluze. To může být velmi užitečné i při zpět-ném vyhodnocování příčin případného problému s telaty, pokud by se vyskytl a vést k poučení pro příště. Bez MKA

Mléčné krmné automaty minimalizují vliv lidského faktoru na kvalitu podávaného mléka, kdy už nejde pouze o množství, ale zejména o standardní kvalitu podávané mléčné krmné směsi, včetně její teploty



se stávalo, že si při řešení nastalých problémů obsluha obvykle nepamatovala (nebo si nechtěla vzpomenout) na abnormální situace, které v krmení telat nastaly.

Čím dál víc se do všech chovatelských činností dostá-vá téma welfare a proto se na pohodu zvířat v chovech více hledí. Není žádným tajemstvím, že od zvířete, které není v pohodě a dobrém zdravotním stavu, se žádných skvělých výsledků nedočkáte. A tak ani tele, které nemá odpovídající kvalitu krmení a ustájení nemůže patřičně uplatnit svůj geneticky daný potenciál. A dnes již každý, kdo se chovem skotu zabývá, řekne, že bez řádně odcho-vaného telete a jalovice se jen ojediněle může chovatel dočkat dobré a dlouhověké dojnice. Proto jsem rád, že se mléčné krmné automaty při odchovu telat u nás ujaly a pořizuje si je čím dál více chovatelů modernizujících odchov telat. Jsem rád, že vám mohu představit trochu

„tvrdých“ dat získaných při naší práci přímo v terénu. S potěšením mohu konstatovat, že výsledky dosahova-né při použití mléčných krmných automatů (kterým se

někteří chovatelé zdráhali uvěřit při návštěvách zahra-ničních chovů) jsou možné i v našich podmínkách.

Ve dvaadvaceti podnicích s chovem více než 9 000 krav bylo v r. 2011 odchováno v průměru od stovky krav celkem 94 ks mladého dobytka. Jedná se o poměrně početný soubor, na kterém je možno dokumentovat výsledky v konkrétních podmínkách dvaadvaceti českých zemědělských podniků různých velikostí, chovajících obě naše nejzastoupenější dojená plemena krav.

Reprodukce je základSamozřejmě, že na počátku obratu stáda je vždycky

reprodukce a od ní se odvíjející natalita. Jak je z tabulky zřetelně vidět, rozdílné výsledky v počtu odchovaných telat na stovku kusů jsou ovlivněny úrovní reprodukce. Reprodukci ovlivňuje spousta faktorů od vyhledávání říjí, přes osobu inseminačního technika, kvalitu ustájení a s ní související pohodou zvířat, teplotní stres, embry-onální mortalita a podobně. Když už máme zabřezlé

Tab1: Přehled výsledků odchovu telat v roce 2012 ve sledovaných podnicích.

2011

Prům

ěrný

po

čet k

rav

Poče

t vše

ch

naro

zený

ch

z toh

o m

rtvě

Poče

t úhy

nů

0–3

měs

íce

poče

t úhy

nů

0–6

měs

íců

Nata

lita

MN

%

% ú

hynů

0–

3 m

ěsíc

e

% ú

hynů

0–

6 m

ěsíc

ů

Ztrá

ty

celk

em d

o 3

měs

. %

Ztrá

ty

celk

em d

o 6

měs

%

Doch

ován

o ks

/ 10

0 kr

av

1 122 105 2 2 2 86,1 1,9 1,9 1,9 3,8 3,8 832 421 475 17 20 20 112,8 3,6 4,2 4,2 7,8 7,8 1043 403 408 21 8 14 101,2 5,1 2,0 3,4 7,1 8,6 934 271 296 16 10 11 109,2 5,4 3,4 3,7 8,8 9,1 995 709 775 31 35 40 109,3 4,0 4,5 5,2 8,5 9,2 996 1048 1129 75 29 31 107,7 6,6 2,6 2,7 9,2 9,4 987 1025 1031 59 42 43 100,6 5,7 4,1 4,2 9,8 9,9 918 96 89 5 5 5 92,7 5,6 5,6 5,6 11,2 11,2 829 326 374 29 15 16 114,7 7,8 4,0 4,3 11,8 12,0 101

10 171 196 17 6 7 114,6 8,7 3,1 3,6 11,7 12,2 10111 414 465 24 21 35 112,3 5,2 4,5 7,5 9,7 12,7 9812 865 878 55 56 57 101,5 6,3 6,4 6,5 12,6 12,8 8913 115 146 17 1 2 127,0 11,6 0,7 1,4 12,3 13,0 11014 790 764 66 34 34 96,7 8,6 4,5 4,5 13,1 13,1 8415 265 281 6 17 32 106,0 2,1 6,0 11,4 8,2 13,5 9216 288 308 16 25 28 106,9 5,2 8,1 9,1 13,3 14,3 9217 325 373 40 14 14 114,8 10,7 3,8 3,8 14,5 14,5 9818 324 352 31 19 23 108,6 8,8 5,4 6,5 14,2 15,3 9219 482 561 46 31 41 116,4 8,2 5,5 7,3 13,7 15,5 9820 370 406 26 34 41 109,7 6,4 8,4 10,1 14,8 16,5 9221 279 340 23 21 36 121,9 6,8 6,2 10,6 12,9 17,4 10122 170 182 13 13 20 107,1 7,1 7,1 11,0 14,3 18,1 88

9279 9934 635 458 552 107,1 6,4 4,6 5,6 11,0 11,9 94

Tabulka č. 2 Výsledky odchovu na mléčných krmných automatech

2011

Prům

ěrný

po

čet k

rav

Poče

t vše

ch

naro

zený

ch

z toh

o m

rtvě

Poče

t úhy

nů

0-3

měs

íce

poče

t úhy

nů

0-6

měs

íců

Nata

lita

MN

%

% ú

hynů

0-

3 m

ěsíc

e

% ú

hynů

0-

6 m

ěsíc

ů

Rozd

íl 6

–3

Ztrá

ty

celk

em d

o 3

měs

%

Ztrá

ty

celk

em d

o 6

měs

%

Doch

ován

o ks

/ 10

0 kr

av

4 271 296 16 10 11 109,2 5,4 3,4 3,7 0,3 8,8 9,1 997 1025 1031 59 42 43 100,6 5,7 4,1 4,2 0,1 9,8 9,9 9114 790 764 66 34 34 96,7 8,6 4,5 4,5 0,0 13,1 13,1 84Průměr 2086 2091 141 86 88 100,2 6,7 4,1 4,2 0,1 10,9 11,0 89


25

plemenice, je třeba aby i v následujících fázích repro-dukčního procesu bylo minimalizováno množství ztrát.

Minimalizace mrtvě narozenýchDo celkového počtu odchovaných zví řat výrazně

promlouvá procento mrtvě narozených telat. Je to opět ovlivněno spoustou faktorů. Namátkou jen některé z nich. Především je to celková organizace chovu a minimalizace stresů ať již je způsobuje cokoliv od častých změn skupin, organizace stání na sucho až po vyklízení hnoje. Opět je na jednom z předních míst pohoda zvířat nebo chcete-li welfare. Kvalifikovaný ošetřovatel – porodník je důležitou součástí minimalizace ztrát bezprostředně při porodu. Důležitou roli hraje i výživa, která má být taková, aby nedošlo ke zbytečnému zatučnění suchostojné krávy v poslední fázi březosti. Kráva chce mít svůj stereotyp, nebýt stresována a chce mít v dané fázi reprodukčního cyklu odpovídající výživu.

Ztráty do tří měsícůJsou opět ovlivněny podmínkami chovu. Je třeba,

aby telata měla temperovaný nápoj, suchou slámu pod sebou a kvalitní mléčnou krmnou směs. Mléčné krmné automaty jsou tu od toho, aby nejen šetřily čas a vy-tvářely telatům i jejich obsluze příjemné prostředí. Jejich hlavním úkolem je minimalizace ztrát telat od narození

do ukončení období mléčné výživy, i když jejich vliv díky dobrému startu do života daleko přesahuje toto období a dává dobrý základ pro další fázi odchovu. Takže ztráty telat krom výživy ovlivňuje hlavně ustájení telat a jejich ošetřování. Ztráty dokážou tlumit důsledně aplikované preventivní programy veterinárních opatření.

Na co dát v tomto období zvláště pozor:1. První mlezivo a ošetření pupku2. Odpovídající koncentrace mléčného nápoje3. Dostatečné množství mléka4. Teplota mléka5. Ustájení – sucho bez průvanu6. Voda7. Startér8. Včasné rozpoznání nemoci

I když je toto vše v pořádku, může v případě nepříznivé infekční situace dojít k propuknutí některých hromadných onemocnění. Avšak str ik tní dodržování předchozích bodů může toto riziko minimalizovat.

Pozdější úhyny do šesti měsíců jsou (krom již zmíně-ných příčin, jako je nepříliš dobrá kvalita ustájení a oše-třovatelské péče) dány hlavně zvládnutím přechodu z mléčné výživy na rostlinnou. Tady je potřeba více než kdy jindy úzkostlivě dbát na kvalitu a nezávadnost krmiv.

Z celé řady zahraničních i našich zkušeností vyplývá, že ztráty do tří měsíců jsou většinou menší než při klasickém způsobu odchovu



V tomto období rovněž sklízíme první „ovoce“ v podobě dobré imunity telat dané kvalitním zvládnutím předcho-zího období. Pokud zůstane infekční situace dobrá, není důvodu, proč by telata toto období svého života neměla zdárně absolvovat.

V tomto období můžeme nejlépe porovnat odchov kla-sickým způsobem a pomocí mléčných krmných automatů.

Z tabulky vyplývá, že ztráty do tří měsíců jsou o 0,5 % menší než při klasickém odchovu. Nejedná se ale jen o půl procenta lepší výsledek ztrát při odchovu více než dvou tisícovek telat, ale hlavně o produktivitu práce pracovníků starajících se o odchov telat a také o to, že lze pohodlněji obsloužit více telat a navíc jsou ztráty ještě o půl procenta menší než při klasickém napájení. Když si uvědomíme, že u větších podniků to může znamenat docela zajímavá čísla, která dovedou hodně vylepšit ekonomiku chovu, je vyhráno. Snižování ztrát je prvním z úkolů úspěšného zootechnika. Ti co s námi spolupra-cují, bývají úspěšní. Vědí, že každé procento ztrát, které dovedou eliminovat, znamená lepší ekonomiku chovu a tím i lepší ekonomický výsledek celého podniku.

Snížení ztrát telat představuje významný ekonomický přínos

Ing. Ota Beran, BM Profit

a

Ing. Milan Bardiovský

Sano Domažlice

Účinnost Sanolac® Lila Citro:• Kyselina citrónová, mravenčan vápenatý a probiotika

potlačují choroboplodné zárodky v trávicím traktu

• Vyvážená kombinace vitamínů a biologicky účinných látek podporuje obranyschopnost organismu a posiluje imunitní systém

• Zajišťuje rychlý růst a vývoj klků

• Vysoce stravitelné rostlinné tuky s bodem tání nižším nežli je tělesná teplota zajišťují optimální zásobení energií

• Rychlý růst a tvorba svaloviny je stimulována přídavkem lysinu, vysoce stravitelnou mléčnou bílkovinou a pšeničným proteinovým izolátem (žádná antinutričně působící sojová bílkovina)

Užitek pro vás:• Zdravá telata s optimálním vývojem bachoru

• Rychlý růst s vysokými přírůstky

• Krátká mléčná fáze s rychlým návykem na objemná krmiva

• Nízké náklady na odchov

KOMPLETNÍ MLÉČNÁKRMNÁ SMĚSS KYSELINOU CITRÓNOVOU


27

Příjem sušiny TMR – stěžejní faktor vývoje užitkovosti dojnic

Příjem sušiny TMR dojnicemi je jedním z nejdůležitěj-ších faktorů ovlivňujících užitkovost. Dle Zemana et al. (2006) je sušinou zbytek krmiva po vysušení. Předsušený vzorek krmiva se suší při 103 ± 2 °C do konstantní hmot-nosti. Z hlediska významnosti pro organismus dělíme živiny obsažené v sušině na energetické, stavební a účin-né látky. Energetické živiny jsou výlučně látky organické a jsou nezbytné pro zachování energetické rovnováhy organismu, pro tvorbu tělní hmoty atd. Do sušiny krmiva tedy zařazujeme dusíkaté látky, lipidy, sacharidy (vlák-nina, BNLV) a popeloviny.

Podle Hulsena (2011) vypočtena krmná dávka zřídka odpovídá tomu, co krávy ve skutečnosti zkonzumují, pro-tože se předpokládá přirozená variabilita komponentů. Proto vypočítaná krmná dávka funguje jako východisko, základ, který se musí prověřit a v konkrétním chovu se může modifikovat.

Hlavním problémem ve výživě dojnic je nesoulad mezi vrcholem produkce mléka (30.–50. den) a maximálním příjmem sušiny (10.–12. týden). Zatímco vrcholí laktace, a tudíž potřeba energie je nejvyšší, příjem sušiny ještě není na odpovídající úrovni, v důsledku čehož je organis-mus dojnice v negativní energetické bilanci. Následkem je výrazné čerpání tělesných zásob a propad kondice, resp. živé hmotnosti. Praktické zkušenosti nasvědčují skutečnosti, že denní spotřeba krmiv, respektive sušiny, je v prvních dnech laktace při sestavování dávek nad-hodnocována. V prvních 30 dnech laktace při produkci mléka nad 25 kg je spotřeba sušiny výrazně menší než 3 % tělesné hmotnosti.

Jedním z nejsložitějších a nejčastějších limitujících faktorů při sestavování krmné dávky je odhad skutečné spotřeby krmiv, respektive sušiny, neboť ta je ovlivňová-na řadou faktorů. K nejvýznamnějším patří zvíře (tělesná

Pro dosažení vysoké mléčné užitkovosti při zachování dobrého zdravotního stavu a reprodukce je vysoký příjem krmiva nezbytným předpokladem



hmotnost, rámec, mléčná užitkovost, pořadí a fáze lakta-ce) a krmivo (druh objemného a jadrného krmiva, kvalita a stravitelnost, dávka koncentrátů, koncentrace energie, obsah a charakter vlákniny, struktura, obsah sušiny, chutnost apod.). Například hubenější dojnice přijímají v 1. fázi laktace až o 25 % sušiny více, než krávy přetučnělé, prvotelky při stejné hmotnosti spotřebují asi o 1 kg sušiny méně objemných krmiv než starší dojnice (Bouška et al., 2006). Drevjany, Kozel a Padrůněk (2004) uvádějí, že denní konzum sušiny krmné dávky obvykle představuje tři procenta živé hmotnosti dojnice s kolísáním od 1,7 do 3,5 % v závislosti na stádiu laktace a reprodukčního cyklu. Šlechtitelské úsilí v chovu holštýnského skotu výrazně zvětšilo rámec zvířat, a tím i kapacitu trávicího traktu. Důsledná genetická selekce na pří jem krmiva umožnila zvýšit pří jem sušiny nad čtyři procenta živé hmotnosti, což přineslo i povýšení denního příjmu sušiny o dva až pět kilogramů denně. Bouška et al. (2006) udává, že v období maximálního příjmu krmiva dosahuje u špičkových dojnic denní příjem sušiny 4,2–4,5 % živé

hmotnosti. Znamená to především uplatnění TMR a vy-sokou kvalitu krmiv, zejména co do koncentrace energie. Za minimální koncentraci energie u objemných krmiv, vhodných pro vysokoužitkové dojnice, je považováno 5,8 MJ NEL/kg sušiny.

Dle Boušky et al. (2006) znamená zvýšení mléčné užitkovosti o 1 kg i zvýšení příjmu sušiny o 0,2 až 0,5 kg. S kvalitním objemným krmivem s vysokou stravitelností stoupá nejen příjem, ale i množství využitelné energie, a naopak, zkrmování pozdě sekaných pícnin s vysokým obsahem vlákniny, a tedy nižší stravitelností, pak zhor-šuje využití krmné dávky.

Sušina krmné dávkyDle celé řady autorů (Bouška et al., 2006; Doležal et al.,

2006; Kudrna, 2007) by se sušina TMR měla pohybovat mezi 50–60 %. Drevjany, Kozel, Padrůněk (2004) uvádějí jako optimum hodnoty mezi 50–55 %. Za těchto okolností je dojnice schopna přijmout 50 kg krmiva v původní su-šině a přeměnit na 36–40 kg mléka. Pokud však v krmné

Celá řada podniků používá systém míchání jednotlivých komponentů v míchacím krmném voze

Na celkový denní příjem TMR má značný vliv četnost přihrnování krmiva

Pro činnost bachoru se vždy musí nalézt rovnováha mezi koncentrací živin a dostatkem strukturální vlákniny


29

dávce vlhkost roste, denní pří jem sušiny se snižuje. Tento efekt se projevuje zejména u fermentovaných krmiv, a naopak neplatí u zelené píce a pastvy. Z řady pokusů vyplývá, že při krmení mokrých siláží se příjem sušiny snižuje o 0,02 % hmotnosti dojnice za každé jedno procento, o které vlhkost směsné dávky překročí ideální hranici 50 %. Krmná dieta může být i příliš suchá a dojnice ji rovněž nepřij ímají dobře kvůli prašnosti, oddělování jednotlivých složek a v důsledku toho snížení chutnosti. Zde naopak pomůže použití vlhkých krmiv, jako jsou cukrovarské řízky, mláto nebo prosté zvlhčení

vodou. Separování jednotlivých komponentů krmné dávky je velmi závažný problém, neboť zvířata zpravidla upřednostňují chutnější složky a nedostatečně přijímají vlákninu, což v konečném důsledku vede k acidóze a nechutenství. Zároveň musíme věnovat pozornost i dostatku pitné vody. Je třeba si uvědomit, že dojnice potřebuje asi čtyři litry vody na jeden litr mléka. Vedle jejího dostatku musíme zajistit i dobrou dosažitelnost, tj. v okruhu 15 metrů od krmného žlabu.

Stravitelnost a kvalita krmivZ hlediska příjmu a využití krmiva je nejdůležitějším

faktorem jeho stravitelnost. Se zvyšováním stravitel-nosti tak dochází nejen ke zvýšení celkového množství přijatých objemných krmiv, ale i ke zvýšení množství využitelné energie z 1 kg sušiny krmiva. Stravitelnost živin u objemných krmiv je závislá na vegetačním stádiu rostlin v době sklizně a u konzervovaných krmiv i na me-todě a účinnosti konzervace. Příjem objemného krmiva je ovlivňován i dávkou jadrných krmiv, přičemž je-li

dávka těchto krmiv nad 5 kg, dochází k poklesu příjmu objemných krmiv. Ovšem k výrazné substituci dochází při zkrmování deset a více kilogramů koncentrátu. Spotřeba krmiv úzce souvisí s obsahem vlákniny, a to zejména obsahem celulózy, hemicelulózy a ligninu, které jsou zastoupeny hlavně v buněčných stěnách (Bouška et al., 2006). Zastoupení neutrálně detergentní vlákniny NDF by se měla pohybovat v celkové sušině v rozmezí 28–33 %, přitom minimálně 70–75 % NDF by mělo pocházet z ob-jemných krmiv. Kapacita příjmu NDF u dospělé dojnice představuje 0,9–1,2 % živé hmotnosti. Se zvyšováním

obsahu NDF v dietě klesá příjem krmiva. Z toho plyne, že při zkrmování nekvalitní píce se denní příjem sušiny jednoznačně sníží. Naproti tomu obsah acidodetergentní vlákniny ADF (celulóza + lignin) vypovídá spíše o stravi-telnosti sušiny a její žádoucí hladina v sušině by se měla pohybovat v dimenzi 19–21 %.

Dále bychom se měli vyvarovat příliš vysokých dávek tuku bezprostředně po otelení, kdy ve snaze pokrýt zvý-šené nároky na energii dojnice mobilizují tuk z tělesných rezerv. Tento proces je kontrolován hormonálně. Uvol-něný tuk je pak ve formě neesterifikovaných mastných kyselin (NEFA) dopravován krevním oběhem do buněk. Pokud dojnice dostává současně vysoké dávky tuku v di-etě, může dojít k nežádoucímu nárůstu tuku (NEFA) v krvi, což je pro dojnici signál snížit příjem krmiva. Obdobně působí i vysoká koncentrace řady metabolitů v krvi, jako je např. močovina, produkty způsobující acidózu, těkavé mastné kyseliny apod. Proto správné vybalancování krm-né dávky může přispět i k výraznému zlepšení konverze krmiva (Drevjany, Kozel, Padrůněk, 2004).

Vysoký příjem krmiva vždy stojí a padá s kvalitou objemných krmiv



Ostatní faktory, ovlivňující příjem sušinyJedná se např. o prázdné žlaby (dojnice musí mít pří-

stup ke krmivu celý den), zkrmují se zdravotně závadná, nekvalitní a nechutná krmiva, nezkrmuje se čerstvé krmivo, nejsou vybírány zbytky ze žlabů (při krmení do nasycení /ad libitum/ tvoří asi 5 až 10 % denní dáv-ky) – nutné vybrat jedenkrát denně, lépe před každým zakládáním krmiva, druhotně zfermentovaná krmiva při nevhodném odběru ze silážních prostor a při skladování na hromadách, problémy s chůzí dojnic (onemocnění paznehtů), nevhodné řešení žlabů, zábran, nedostatečný prostor u žlabu, neodpovídající poměr míst u žlabu a počtu dojnic ve skupinách, špatný přístup k napájecím zařízením a nedostatek čisté vody (Bouška et al. 2006). Velmi důležité je rovněž časté přihrnování krmiva. Dle Do-ležala, Němečkové a Knížeka (2006) je pravidelné a velmi četné přihrnování krmiva k požlabnici hlavní podmínkou pro využití všech pozitiv, které vyplývají z krmení směs-nou krmnou dávkou ve spojení s mechanizací zakládání krmiva. Dle těchto autorů má četnost přihrnování TMR až dvanáctkrát za den významný vliv na zvyšování příjmu krmiva, nádoje a jednoznačně přispívá k rychlejšímu dosažení optimální tělesné kondice, což je podmínkou dobré reprodukce a vyrovnanosti laktační křivky.

Ing. Milan Žádník Ing. Jan Paroulek

obchodní zastoupení Sano – moderní výživa zvířatSeznam použité literatury je k dispozici u autorů článku.

Používání stěnové fólie by mělo být standardem

Rychle využitelná energie pro vysokoprodukční dojnice

Multisan® Nektar zvyšuje stravitelnost strukturální vlákniny, stabilizuje

syntézu mléčného tuku a zlepšuje úroveň látkové výměny dojnice.

Zásluhou nasazení Multisan® Nektar v krmné dávce roste mléčná užitkovost

a snižuje se riziko vzniku mastitidy.


31

Tepelný stres dojnicje důležitý parametr užitkovosti

Teplotní a vlhkostní index (THI) by mohl být použit jako indikátor tepelných klimatických podmínek. THI je určen rovnicí z relativní vlhkosti a teploty vzduchu a je vypočten na konkrétní den podle následujícího vzorce (Kadzere et al, 2002.)

Teplotní index (Heat Index, index horka) se vypočte z relativní vlhkosti a vnější teploty – jak „horký“ vzduch cítíme. Když je relativní vlhkost nízká, pocitová teplota bude nižší než aktuální teplota, protože vypařování potu probíhá rychleji a tím se tělo ochlazuje. Jakmile je ale relativní vlhkost velká (vzduch je nasycen vodními parami), pot se již tak rychle neodpařuje a pocitová teplota se zvyšuje.

Když se teplota okolního prostředí začne pohybovat mimo termoneutrální zónu (nebo komfortní zóny) mléčný skot začne prožívat tepelný stres. Vlivem tepelného stresu spotřebovává dojnice více energie k udržení tělesné teploty, zároveň ale zůstává méně energie pro produkci mléka.

THI hodnoty:70 nebo méně = jsou považovány za komfortní,72 nebo více = začíná tepelný stres 78 nebo více = produkce mléka u krav je vážně narušena 82 nebo více = je vážně narušena produkce mléka, těžký stres končí smrtí zvířete

ff THI 72 – tepelné zatížení u vysoce výkonných holš-týnsko-fríských krav – zvýšení produkce mléka zvy-šuje citlivost na tepelnou zátěž. Nedávný výzkum ukazuje, že rostoucí produkci mléka od 35 do 45 litrů/den snižuje prahovou teplotu tepelného stre-su o 5 °C.

ff THI neumožňuje měřit akumulaci tepelné zátěže

V horkých dnech je třeba věnovat větrání a zchlazování krav v čekárnách velkou pozornost



v čase, např. po několika dnech. Navzdory těmto omezením, je THI stále užitečný a snadný způsob, jak vyhodnotit a předvídat rizika tepelného stre-su, ale je rozumné být konzervativní. Máte-li stá-do vysoce produktivní holštýnsko-frízské, je lep-ší přeceňovat rizika tepelného stresu pomocí niž-ší THI, než obráceně.

Tepelný stres

Známky tepelného stresu❱ Neklid❱ Shlukování ve stínu❱ Lapání po dechu (dýchání s otevřenými ústy)❱ Zvýšené slinění❱ Zvýšená rychlost dýchání (lapání po dechu): ❱ 40–60 dechů za minutu – dechová frekvence

v tomto rozsahu je pro krávy normální ❱ Od 60 dechů za minutu – odpovídá tělesné

teplotě 39 °C, je třeba začít jednat ❱ 70 a více dechů za minutu – začínají

se objevovat zdravotní a metabolické problémy ❱ je-li 90–100 dechů za minutu – může

kráva zemřít

Pamatujte, že pokud vaše krávy dýchají více než 60 dechů za minutu, je třeba jednat!

❱ Snížení bachorové pohyblivosti❱ Letargie❱ Snížená aktivita❱ Snížený příjem krmiva. Trvalý tepelný stres laktují-

cích krav, pokles v příjmu při 25–27 °C s výrazným poklesem o 40 % nad 30 °C. Tepelným stresem jsou nejvíce zasaženy dojnice s vysokou užitkovostí, dochází ke značnému snížení příjmu vlákniny a pře-žvykování. Snížení chuti ke žrádlu za tepelného stresu je výsledkem zvýšené tělesné teploty.

❱ Zvýšené pocení❱ Vzestup rek tá ln í tep lot y. Rek tá ln í tep lota je

ukazatelem tepelné rovnováhy. (McDowell et al., 1976).

❱ Snížená tepová frekvence❱ Zvýšený příjem vody❱ Pokles denní produkce mléka. Tepelný stres je hlavní

příčinou ztráty produkce u mléčného skotu. Někteří autoři uvádějí pokles v produkci mléka a tuků v přímé

THI se vypočítává z teploty a relativní vlhkosti podle následující rovnice:

THI = (teplota vzduchu °C) + (0,36 × teplota rosného bodu °C) + 41,2

38

36

34

32

30

28

26

24

2230 40 50 60 70 80 90 100

Tep

lota

vzd

uchu

(°C

)

Relativní vlhkost (%)

TH 82 TH 78 THI 75 THI 72

I mírný tepelný stres způsobuje fyziologické změny u krav, které mohou

mít vliv na celkový zdravotní stav…

Teplota může být mírně zvýšená, ale pokud je vysoká vlhkost, krávy začnou cítit teplo.


33

souvislosti s vysokými okolními teplotami. (Silanikove, 1992). Někteří autoři naznačují, že produkce mléka se snížila o 15 %, doplněno o 35 % snížení účinnosti vy-užití energie. Mléčný tuk, tukuprostá sušina a mléčné bílkoviny zaznamenaly rovněž významný pokles.

Účinky tepelného stresu ve vztahu k elektrolytické rovnováze lze shrnout takto:

ff Chuť ke žrádlu je v depresi – nižší příjem krmiv, ve vztahu k teplotě a vlhkosti prostředí

ff Nižší dojivostff Kvalita mléka – obsah tuku a obsah bílkovin klesáff Snížení tělesné hmotnostiff Incidence – mléčná horečkaff Metritis je rozšířenějšíff Prolaps dělohy je častějšíff Mléčná žláza je náchylnější

na infekce, těžší zánětyff Infekce dělohyff Laminitis je častějšíff Keto-acidóza je stále se opakující problémff Plodnost snížena – úspěšnost inseminace

klesá, embryonální úmrtnost je častějšíff Telata jsou často předčasně narozena a jsou malá

ff Rostoucí zvířata mají nižší přírůstkyff Pitná voda – zvýšení příjmuff Nedostatek živin vlivem nižšího příjmu krmiva

Vodní metabolismus Celkové množství vody obsažené v těle dojnice v lak-

taci se podle odhadů pohybuje mezi 75 a 81% tělesné hmotnosti. Ztráta vody ze zvířete je nepřetržitý proces, probíhá po celou dobu a zvyšuje se během tepelného stresu, k dalším ztrátám vody dochází odpařováním.

Kroky ke snížení tepelného stresu

Existují různé způsoby, navržené k minimalizaci účin-ku tepelného stresu: fyzické ochrany a nutriční dietní manipulace.

Fyzická ochranaff Stín – Stromy jsou jsou nejlepším přírodním zdro-

jem stínu na pastvině. Stromy nejsou účinné blo-kátory slunečního záření, ale odpařování vlhkosti z povrchu listů ochlazuje okolní vzduch.

ff Umělý st ín – Sluneční záření je hlavní fak tor

Tabulka 1

Hmotnost zvířete (kg) Mléčná užitkovost (kg) Potřeba vody (l) v závislosti na teplotě vnějšího prostředí

≤ 4,4 °C 15,6 °C 26,7 °C

Laktující krávy1

635 9,1 54,6 66,0 81,4 27,2 100, 112,3 119,0 36,3 123,0 145,0 176,0 45,4 145,0 171,4 208,0

Suchostojné krávy

6352) 44,0 54,6 73,67262) 47,3 58,2 78,6

Jalovice

5442) 39,6 49,1 66,0363 28,6 35,9 48,2181 16,8 21,0 27,791 9,1 11,4 15,0

1) Potřeba na záchovu a mléčnou produkci 2) Potřeba na záchovu a Zdroj: Falk, University of Idaho (USA)

Ekonomický dopad stresu z horka: (St Pierre et al, 2003.).

Tepelný stres důsledkem Fyziologický dopad (průměr) Finanční dopad (průměr/kráva/rok)

Pokles denního příjmu sušiny: 6 až 30% -894 kg / krávu / rok + 90,5 €Pokles výroby mléka: 15 až 20% -1 803 kg / krávu / rok -403,0 €

Reprodukční ůčinnost: 40 až 50% 59,2 a více dnů po porodu na zabřeznutí+7,99% brakace z důvodu reprodukčních problémů -12,0 €

Zvýšené množství zánětů +1,72% brakace -2,3 €



v tepelném stresu. Blokování jeho účinků pomocí vhodných prostředků - stahovací, shrnovací rolety

ff Permanentní stín (konstrukce stáje) – Hlavní kon-strukční parametry pro trvalý stín – orientace, podla-hová plocha, výška, větrání, střešní konstrukce. V hor-kém a vlhkém podnebí se vyrovnáním osy ve směru východ-západ dosahuje maximálního množství stínu. Prostorové požadavky se v horkém klimatu v podsta-tě zdvojnásobí. Přírodní pohyb vzduchu pod konstruk-cí střechy je ovlivněn výškou a šířkou, sklonem stře-chy, velikostí hřebene střechy – otevírací atd. Přida-ná izolace přímo pod střechou odráží sluneční záření a chrání krávy a snižuje tepelné záření na ně.

ff Přenosný nebo dočasný stín – Přenosný stín na-bízí některé výhody spočívající v jejich schopnosti přestěhování do nových prostor na různých past-vinách. Chlazení snižuje teplotu okolního vzduchu. Teplota vzduchu mikroklima může být snížena kli-matizací nebo chlazením.

❱ Odpařovací chlazení (vlnitá lepenka nebo podobný materiál) a ventilační systém, kte-rý využívá energii vzduchu k odpaření vody je ekonomicky proveditelná metoda chlazení mikroklima.

❱ Jemná mlha (mlžící zařízení ) – Tento přístroj vstřikuje vodu pod vysokým tlakem do prou-du vzduchu foukaného dolů z výšky. Chladi-če jsou umístěny na střeše. Vzduch je nasá-ván přes chladič = velmi vysoké ceny. Ten-to systém je účinný v suchých klimatických podmínkách.

❱ Vysokotlaké rozptýlení velmi jemných kapi-ček vody – kapičky mlhy jsou emitovány, oka-mžitě se rozptýlí do ventilátoru proudem vzdu-chu, kde se brzy odpaří. Zvířata jsou ochlaze-na stejně tak i vzduch.

❱ Rozprašovače – Tyto systémy nefungují dob-ře ve větrných podmínkách nebo v kombina-ci s vlhkým prostředím, kde jsou kapičky mlhy

příliš velké. Důsledkem je mokrá podestýlka a krmivo.

Úprava krmné dávky:Tepelné ztráty jsou díky pocení a zvýšením dechové

frekvence hlavním mechanismem pro snížení tepelného stresu při vy sokých teplotách prostředí. Výsledkem ztráty vody z pocení při vysokých teplotách je zvýšená žízeň, je vylučováno více moče a zvýšená spotřeba vody také způsobuje těžké ztráty elektrolytů.

Tepelný stres zvyšuje požadavky na doplnění klíčo-vých elektrolytů, Na+, K+ a HC03.

Elektrolytické bilance krmné dávky jsou důležité ze-jména v místech, kde je teplota prostředí vyšší než 24 °C a ještě se zhoršují, pokud relativní vlhkost překročí 50 %.

Závěr:V letních měsících jsou tepelným stresem zasaženy

prakticky všechny farmy. Důsledky zatěžují nemalým dílem ekonomickou rentabilitu podniků. Je důležité se tímto tématem důsledně zabývat, i když je tato proble-matika stále podceňována.

Seznam použité literatury je na vyžádání k dispozici u autora.

Tabulka 2: Vliv teploty a relativní vlhkosti vzduchu na výkon HF krav

Teplota vzduchu / relativní vlhkost vzduchu 18 °C – 60 % 28 °C – 40 % 28 °C – 80 %

Živá hmotnost v kg 642,7 585,6 588,2Příjem sušiny (kg/den) 18,14 15,87 12,36Dojivost (kg/den) 26,5 22,8 194 %FCM (kg/den 25,4 22 17,2

Složení mléka

Tuk (%) 3,79 3,77 3,38Bílkovina (%) 3,17 3,19 2,77TPS (%) 8,73 8,73 8,26Tělesná teplota ( °C) 38,62 39,76 39,76Rychlost dýchání (č./min.) 27,6 64 60,7Teplo (Mcal/den) 26,33 24,49 21,29Odpařovací tepelné ztráty (Mcal/den) 10,21 15,93 11,33Čas strávený v poloze v leže (min./den) 784 698 622

Zdroj: Shioya et al 1997.

Podle zahraničních materiálů zpracoval

Rostislav Kapl

Sano Domažlice


35

Šlechtitelský chov spolu s výrobnouCo spojuje zemědělský podnik s dlouholetou tradicí a šlechtitelským chovem českého strakatého skotu a výrobnu krmných směsí? Odpověď je jednoduchá – snižování nákladů. Prvně jmenovaný zemědělský podnik – tedy Agro Kunčina, je jedním z akcionářů výrobny Mokust ve Starém Městě a tímto propojením nejen snižují náklady na krmný den, ale také mohou lépe kontrolovat kvalitu směsí, které ve svém podniku zkrmují.

Agro Kunčina, a. s., hospodaří nedaleko Ústí nad Orlicí na 3 100 hektarech zemědělské půdy, z níž je 2 700 ha orné. V rostlinné výrobě je produkce zaměřena na pěstování obilnin, především pšenice, kterou zde najdeme na 900 hektarech, na 300 ha je pak oset ječmen. Okolo 600 ha zaujímá řepka a stejná výměra je určena pro kukuřici pěstovanou na siláž. Na zbylé výměře na-jdeme krmné plodiny a okrajově se v Kunčině pěstuje i svazenka. Podle slov předsedy představenstva Jiřího Šejnohy se zde dříve pěstovaly také trávy na semeno, ale z důvodu výstavby bioplynové stanice, konkrétně kvůli jejím potřebám z hlediska obdělávané plochy se tato komodita musela zrušit.

S výkrmem skončiliAktuálně se v podniku Agro Kunčina chová 280 doj-

nic plemene české strakaté. Celkem zde najdeme 500 kusů skotu všech kategorií kromě vykrmovaných býků. „S jejich produkcí jsme museli skončit. Farma, na které jsme je měli, byla poměrně odlehlá a také nevyhovovala z hlediska technologických podmínek,“ vysvětlil tento krok předseda a dodal, že býčky nyní prodávají jako telata.

Dnes jsou tedy všechny kategorie skotu ustájeny na středisku Kunčina, což je podle slov předsedy před-stavenstva ideální jak z hlediska nákladů, tak kontroly. Vzhledem k rekonstrukci stájí na bezstelivový systém, která probíhala za provozu, není jejich kapacita zatím zcela naplněna. „Kromě toho máme ve stavu okolo 70 procent prvotelek,“ upozorňuje na následky technolo-gické brakace bývalý zootechnik a člen představenstva Ing. Oldřich Vybíral. Tento fakt má za následek oproti minulým letům pokles užitkovosti zhruba o 500 litrů mléka na kus a rok. Aktuální užitkovost v podniku, který má status šlechtitelského chovu, je 7 400 kilogramů mléka (4,3 % tuku a 3,65 % bílkovin). Surovina se dodává do mlékárny v Hlinsku za aktuální cenu 8,12 Kč/kg. Denně z Kunčiny odvážejí okolo 4 400 kilogramů.

Organizace chovuPo proběhlé rekonstrukci stájí jsou v Kunčině jalovice

i dojnice ve stejné technologii, což si Oldřich Vybíral pochvaluje: „Minimalizuje to problémy při přechodu do jednotlivých sekcí,“ upřesňuje.

Co se týče dojnic, mají v Kunčině sekce celkem čtyři: tři pro krávy v laktaci a jednu pro plemenice stojící na sucho. Zvlášť jsou ustájeny také prvotelky v rozdoji. Všem je pak podávána jednotná krmná dávka, která obsahuje okolo 23 kg kukuřičné siláže, 16 travní a jetelotravní senáže, ja-drnou směs podle užitkovosti, řezanou slámu a seno.

Na výrobu objemných krmiv klade management pod-niku zvláštní důraz, proto siláže i senáže každoročně konzervuje přípravkem Labacsil® Duo.

V podniku Agro Kunčina se chová 500 kusů skotuFoto Jana Velechovská

Ředitel výrobny krmných směsí Mokust Miloš Kozák

Foto Jana Velechovská



Zdraví a reprodukceTyto dva parametry jsou v Kunčině dobré. Počet so-

matických buněk v tanku nepřesahuje hodnotu 200 000 na ml suroviny. Z hlediska paznehtů nedá Ing. Vybíral dopustit na pravidelnou funkční úpravu a také na koupele v průchozí vaně.

Jalovice se poprvé zapouštěj í ve věku šestnácti měsíců, dříve to bylo i o dva až tř i měsíce déle. „Sna-žíme se dosáhnout co největšího tělesného rámce, což se nám díky kvalitní a vybalancované výživě a lepšímu welfare nyní dař í právě už v těch šestnácti měsících věku,“ vysvětluje zootechnik. Zapouštění u starších k rav pak usnadňuj í pedometr y. Ak tuá lně vykazuj í v Kunčině 52,5 % březost po první inseminaci u všech plemenic.

Krmné směsiJadrné krmivo pro všechny kategorie skotu odebírají

Kunčinští z podniku Mokust Staré Město, jehož jsou ak-cionářem. Například pro dojnice se v Mokustu připravuje Camisan® pro vysokoprodukční krávy, Prenata50® pro dojnice stojící na sucho a doplněk se zdrojem dusíku Mipro®, na jejichž výrobě se podílí firma Sano.

Telata v Kunčině při j ímají mléčnou krmnou směs Sanolac® Rot, dále Cotosan® Plus (zdroj imunoglobulinů), startér s názvem MokusStart a ČOT. Jalovice se krmí přípravkem Primasan® a směsí pro mladý dobytek MDB.

Ze specialit se do Kunčiny z Mokustu dováží Fertisan®

Kuh pro zlepšení reprodukce, Kristall® Hefe pro výkonný bachor nebo Multisan® Nektar jako zdroj pohotových cukrů.

Výrobna krmivSpolečnost Mokust Staré Město, a. s., funguje již

dvacet let. Její areál původně patřil jednomu z dnešních akcionářů, zemědělskému družstvu ve Starém Městě. Jak říká ředitel výrobny Miloš Kozák, při hledání úspor při výrobě krmných směsí se rozhodli zakladatelé Mokustu toto středisko včetně posklizňové linky využít.

Dnes se zde vyrábějí krmné směsi pro skot, prasata i drůbež, zhruba ve stejném poměru. Tento základní sor-timent doplňují směsi pro drobnochovatele králíků apod. „Všechny směsi pro velkoobchod vyrábíme na přání

zákazníka podle receptury vytvořené na míru. Aktuálně tak máme v nabídce zhruba 30 produktů, při jejichž vý-robě je nezbytná spolupráce s výživářem i zootechnikem konkrétního zemědělského podniku,“ upřesňuje Kozák.

Obilniny pro výrobu krmiv nakupuje společnost jak těsně po žních, tak v období celého roku. Pro jejich skladování má připravené prostory v halách a také pět nových sil po 450 tunách. Kromě toho jsou zrniny usklad-něny i u jednotlivých akcionářů.

Výrobna krmných směsí je registrována pro výrobu kom-pletních a doplňkových krmiv sypkých nebo granulovaných. Vlastní míchání zajišťuje aktuálně jedna linka, výrobní ka-pacita mísírny je okolo 50 tun za směnu. „Za rok vyrobíme přibližně deset tisíc tun směsí,“ konstatuje Miloš Kozák.

Se společností Sano spolupracuje tato výrobna již od svého vzniku. Zpracovávají zde například pro-

dukty pro skot – Camisan®, Mipro®, Multisan® Nektar, Primasan®, pro prasata PreKern®, pro drůbež Poutry® P-Mix a Big-Egg 1,25. Kromě toho společnost Mokust zajišťuje také prodej a distribuci dalších výrobků firmy Sano, jako jsou například mléčné náhražky nebo doplň-ková minerální krmiva.

Klíčové informace:ff Akc iová společnost Agro Kunčina hospodař í

na 3100 ha zemědělské půdy a chová 500 kusů skotu.

ff Je jedním ze tří akcionářů výrobny krmných směsí Mokust Staré Město.

ff Společnost Mokust vznikla před dvaceti lety a od té doby spolupracuje s firmou Sano, která ji dodává vstupní komponenty a jejíž výrobky také dále pro-dává svým akcionářům.

Jana Velechovská, Zemědělec v regionu

V podniku Agro Kunčina se chová 500 kusů skotuFoto Jana Velechovská

V Kunčině provozují bioplynovou stanici o výkonu 750 kWFoto Jana Velechovská


37

Mastitída – Metritída – Agalakcia (MMA)komplexný klinický obraz ochorenia ako výzva pre preducentov odstavčiatDipl.-Ing. agr. D. Bardehle a Prof. Dr. med. vet. N. Kemper

Syndróm mast i t ídy-met r i t ídy-aga lakc ie (MMA) u prasnice je ochorenie podmienené viacerými faktormi. Na zvládnutie tohto ochorenia pri produkcii odstavčiat je potrebný optimálny manažment a využitie všetkých preventívnych opatrení.

Hospodárske škody, k toré každoročne vzniknú v dôsledku MMA ochorenia je veľmi ťažké vyčísliť. Po-pri zvýšenom počte úhynov prasníc, ktoré vyplývajú z poklesu úžitkovosti, porúch reprodukcie, potratov a nedostatočnej mliečnosti, klesá tiež úspešnosť odcho-vu v produkcii odstavčiat. V zvýšenej miere sa objavujú pri odstavčatách aj zakrpatené a chradnúce jedince v dôsledku nedostatočného prí jmu mledziva a tieto znižujú hospodársky výsledok podniku vo forme pria-mych úhynov, strát v dôsledku pritlačenia alebo poklesu prírastkov. K tomu je potrebné prirátať liečebné náklady pre postihnuté prasnice a odstavčatá.

DiagnózaV rámci denných kontrol v chove je možné vyvodiť zá-

very týkajúce sa MMA ochorenia aj na základe správania sa zvierat. Na jednej strane ležia prasnice postihnuté zápalom vemien (mastitídou) v typickej polohe na bruchu

– hrudi, aby sa ubránili bolestivému cicaniu prasiatok z ceckov. Na strane druhej sa objavujú nedostatočne vyvinuté prasiatka v dôsledku slabého nasýtenia a ich

Meranie teploty by malo prebiehať pravidelne až po dobu troch dní po pôrode podľa možností v rovnakom čase

V rámci denných kontrol v chove je možné vyvodiť závery týkajúce sa MMA ochorenia aj na základe správania sa zvierat



správanie je nekľudné. Smädné prasiatka niekedy pijú dokonca moč. V koterci je teda nutné tiež všímať si konzistenciu exkrementov. Tuhé výkaly prasníc pou-kazujú na zápchu, ktorej príčina priamo súvisí s MMA ochorením. Hnačka vyskytujúca sa u prasiatok môže byť tiež signálom ochorenia prasnice – a z toho vyplývajúci príjem náhradnej tekutiny (ako moč).

Hlavným symptómom je na základe jednoduchej metódy evidencie aj naďalej horúčka u prasníc, k torá sa vyznačuje zvýšenou telesnou teplotou nad 39,5°C (obrázok 1). Vychádzame z toho, že fyziologicky zvý-šená teplota ako pri pôrode už nefa lšu je dia-gnózu na zákla-de rektálneho merania teplo-ty cca. 12 ho-dín po pôrode. Toto meran ie t e p l o t y b y ma lo p re -b i e h a ť p r a v i -delne až po dobu troch dní po pôrode podľa možností v r o v n a k o m čase.

Na vemene sa okrem zdu-renín a začer-venania, ktoré sú na dotyk horúce, ob-javujú tiež biele čiary, ktoré niekoľko sekúnd ostávajú na koži, keď sa po nej prejde prstom (“písmo na koži”). Spolu s alebo nezávisle od mastitídy sa m o ž e objaviť zápal maternice (metritída), ktorú rozpo-známe na základe zmeneného vaginálneho výtoku. Výtok pritom pretrváva neustále a má hnisavé sfarbenie.

PríčinyPotenciálne faktory ovplyvňujúce výskyt klinických

prejavov MMA ochorenia sú znázornené na obrázku

2. Súhrnne sa zlučujú tieto faktory do ovplyvňujúcich činiteľov, ktoré obmedzujú obranyschopnosť, zvyšujú infekčný tlak a predlžujú dobu pôrodu (obrázok 3). Ďalším možným faktorom zapríčiňujúcim MMA je dedičná pre-dispozícia. Heritabilita ako stupeň dedičnosti príznakov obnáša pri výskyte MMA podľa rozličných štúdií šesť až desať percent.

V dôsledku nedostatočného zásobenia prasni-ce vodou a vlákninou sa zvyšuje riziko výskytu

zápchy, k torá napomáha pre-chodu bakteriálnych endoto-x ínov z čr iev do k r vného obehu. T ie to endotox íny spôsobujú okrem poškode-

n i a b u n i e k a j h o r m o n á l n e poruchy. Tým s a z a m e d z í u v o ľ n e n i e p r o l a k t í n u –

z n á m e h o a ko t a k z v a n ý

h o r m ó n t v o r i a c i m l i e k o (obrázok

4 ) . A k o ďa lš í spú-

š ťa č m a s t i -t í d y p r i c h á d -zajú do úvahy z r a n e n i a v z n i k n u t é v d ô s l e d k u

n e k v a l i t n ý c h pôrodných koter-

cov (d iagoná lne us -tajnenie bez prispôsobenia podlahových roštov) a tiež

n e d o s t a to č n é hyg i e n i c ké podmienky v pôrodných mašta-

l i a c h . Nevyhovujúcu hygienu pri pôrodnej asistencii a pri čistení pôrodného koterca spre-

vádza tiež stúpajúci chladný vzduch v genitálnej ob-last i prasnice spôsobujúci zvýšený výsky t infekci í močových ciest – a tie môžu viesť k vzniku metritídy. Bolo vysledované, že stabilita vrhu (veľké vrhy) a zá-sahy pri pôrode sú v spojitosti so syndrómom MMA. Aj napriek starostlivosti sa počas zásahu do pôrodu

ustajnenie

maštaľnáklíma

patogény

MMA obrany-schopnosť

infekciemočových

ciest

mykotoxíny

genetika

dĺžkatrvaniapôrodu

synchroni-zácia

pôrodov

hormóny

príjemvody

príjem krmiva

MMA

Obranyschopnosť Infekčný tlak Dĺžka pôrodu

❱ faktory ustajnenia: ❱ prievan ❱ teplota❱ nevhodná výživa❱ mykotoxíny❱ iné ochorenia❱ prasničky

❱ zlá hygiena❱ infekcie močových ciest❱ Manažment ❱ Vytváranie skupín❱ zápcha

❱ dĺžka prasnosti > 115 dní❱ nedostatok pohybu❱ zápcha ❱ Príjem vody ❱ Výživa ❱ asistencia pri pôrode


39

dostanú patogény do pôrodných ciest. Takéto proble-matické prasnice si preto vyžadujú zvýšenú pozornosť.

RiešeniaV prípade pozitívnej diagnózy na ochorenie MMA je

nutné čo najskôr začať s terapiou. Vtedy je ešte možné odvrátiť drastické následky ochorenia pre prasnicu aj prasiatka. Vhodné je nasadiť širokospektrálne anti-biotikum v kombinácii s prostriedkami zabraňujúcimi zápalom a znižujúcimi horúčku a bolesti. Liečba prasi-atok je závislá od symptómov. Na podporu prasiatok sa odporúča alebo je dokonca nutné prikrmovať prasiatka náhradným mliekom alebo ciciaky neskôr kašovitým krmivom. Najväčší dôraz je však naďalej nutné klásť na preventívne opatrenia. Hlavným východiskovým bodom pre pokles výskytu MMA je dodržiavanie hygi-enických noriem – akým je ustajnenie podľa princípu DNU – VON. Ošetrovateľ musí zároveň dbať na možné riziko roznášania patogénov prostredníctvom pracov-ných nástrojov. Preto je nutné preveriť stav čistoty a dezinfekcie počas liečby.

Čistenie prasníc až dezinfekcia vykonávaná na mno-hých podnikoch (pozor na používanie vhodných prostri-edkov!) pred ustajnením do pôrodných kotercov vedie k znižovaniu infekčného tlaku. V zásade by malo byť zabezpečené dostatočné prispôsobenie prasníc – najmä prasničiek na mikrobiálnu flóru typickú pre maštaľ pro-stredníctvom vhodného očkovacieho režimu a včasným kontaktom so starými prasnicami. Tým sa vyhneme tomu, aby bol imunitný systém vystavený dodatočnému stresu z prispôsobovania sa pri ustajnení do pôrodného koterca. Prestajnenie na 110. deň gravidity by sa malo

stať zaužívaným zvykom. Ak pôrod prebieha normálne, nemalo by sa do jeho priebehu zasahovať! Časové úseky 30 minút medzi jednotlivými prasiatkami sa považujú za normálne. V prípade, že je nutné zasiahnuť, je nevy-hnutné dbať na absolútnu hygienu. K tomu patrí dezin-fekčný roztok telesnej teploty a čisté rukavice – na každú prasnicu nové a zároveň prispôsobiť nároky prasnice a prasiatok na maštaľnú klímu. Zatiaľčo teplota v hniezde pre prasiatka by mala dosahovať 30°C, optimálne teplota pre dojčiace prasnice je 20°C. Už pri teplote 27°C sa prasnice správajú depresívne v dôsledku stresu z horú-čav. V žiadnom prípade sa v pôrodnom koterci nesmie objavovať prievan a stúpajúci chlad.

Vzhľadom na výživu zvierat je nevyhnutné dbať na zá-kladné princípy zásobenia zvierat vodou a krmivom. K tomu patria čisté napájačky s primeraným prietokom 2 až 3 litre/minútu, ktoré umožňujú príjem až 40 litrov chutnej a hygienicky nezávadnej vody (pravidlo: 15 litrov na prasnicu + 1,5 litra na prasiatko). Pre zamedzenie výskytu zápchy musí krmivo obsahovať dostatočné množstvo vlákniny. Chovateľ má na výber zo široké-ho množstva kŕmnych surovín obsahujúcich vlákninu (zdravý ovos, jačmeň bez mykotoxínov) ako aj vedľajších priemyselných produktov (napr. sójové šupky) a tiež technických výrobkov (mikrokryštalická celulóza).

Zdroj: Internet

LPS

Prolaktín

Mliečnosť



Dát seleti to, co potřebujeKdyž dojde řeč na krmení selat ve fázi odchovu, urychleně nastane otázka o možnosti pomoci zvířatům od nemocí, které v současné době oslabují jejich obranyschopnost. Tento článek popisuje, jak velká část úspěchu závisí na kvalitě krmení.

Onemocnění selat, jako je PMWS, najdeme takzvaně v každém „rypáku“. S následky musí , ale selata bojovat zejména ve střevech. V diskusi o pomoci zví řatům je nutné položit si otázku, zda neupadly do zapomnění mnohdy tak jednoduché zásady výživy.

Fázová výživa na prvním místěNejvýznamnější faktor ovlivňující úspěch výživy je záso-

bení odpovídající potřebě v každé jednotlivé fázi odchovu. Jedná se pouze o fázovou výživu s požadavky na složení krmiva odpovídající konkrétní užitkovosti a hmotnosti – ži-viny, složky a biologicky účinné látky musí být ve správném vzájemně odpovídajícím poměru, který odpovídá stupni vývoje selete. S jedním jediným krmivem od podávání na porodně až do konce odchovu nelze tyto důležité po-žadavky splnit. Není proto jiná cesta, než cíleně používat pro jednotlivé fáze uzpůsobených krmiv, specializovaný prestartér Bonni-M®, směs pro odstav s PreKern® a na něj navazující krmivo pro odchov selat se Suggi®.

Selata si musí v rozhodující fázi odchovu pomocí rozvoje soustavy enzymů vybudovat základ pro svůj růst. Důležité

je mít na paměti, že aktivita důležitých trávicích enzymů přímo po odstavu klesá a teprve až o sedm až deset dnů později opět významně narůstá a právě toto je třeba zohlednit při volbě zdrojů živin v prestartérech a startérech pro odchov a pro odstav.

Podpořit trávení škrobůV dnešní době moderních technologií patří tepelně upra-

vené obilí jak do prestartéru pro první dva až tři týdny života, tak i do krmiva pro odstav i odchov. Tím cíleně podpoříme při omezené produkci amylázy trávení škrobů a zabráníme příliš vysokému zaplavení zadní třetiny tenkého střeva nestrávenými škroby. Toto je velice účinná prevence proti průjmu. Startér pro první dva až tři týdny po odstavu by měl být kromě toho cíleně doplněn o vysoce stravitelné rostlinné koncentráty, jako jsou sójoproteinový koncentrát nebo bramborová bílkovina a mléčné produkty.

Příjmu krmiva je obzvláště třeba věnovat pozornost jak před odstavem tak hlavně po odstavu. Nedostatečný příjem, nebo zřetelné výkyvy ze dne na den v prvních deseti až čtrnácti dnech po odstavu jsou častou předzvěstí (prvotním

Při odchovu selat se rozfázované výživě nelze vyhnout


41

znakem) problémů s trávením, což znamená průjem a ná-sledné snížení, nebo dokonce dramatický propad v užit-kovosti. Kromě zásobení vodou může mít v této fázi vliv na příjem krmiva také samotná technika krmení a ustájovací podmínky (teplota, proudění vzduchu).

Zkušenosti z praxe a vědecké výzkumy ukazují, že vlhké drobivé krmivo při j ímají selata bezprostředně po odstavu obzvláště dobře a denní přírůstky jsou tomu odpovídajícím způsobem vyšší. Současně je třeba dbát i na vysokou hygienu při krmení, neboť vedle poten-ciálních choroboplodných zárodků se rychle vyví jení kvasinky, které se mohou negativně projevit na příjmu krmiva a zdraví selete. V praxi se uplatňují stále více speciální krmné automaty, ve kterých je smícháno krmivo s vodou a je v krátkých časových úsecích zkrmeno, zde je nutné dát obzváště pozor na hygienu krmení.

Výhody krmiv se sypkou strukturouU selata, která se potýkají se symptomem PMWS, je nutné

blíže sledovat otázku struktury krmiva. Dobře strukturované sypké krmivo s „hrubou“ strukturou má v dnes častém ad libitním způsobu krmení mnoho předností. Selata přijímají krmivo stejnoměrněji, nebezpečí přežrání se redukuje. Krmivo je dobře prosliněno a v žaludku odpovídajícím způsobem rovnoměrně okyseleno. Tímto se sníží výkyvy pH při pře-chodu ze žaludku do tenkého střeva. Toto může snížit výskyt nespecifikovaných průjmů v kritických situacích a celkově podpořit stabilitu trávení. Dobře a odpovídajícím způsobem okyselené krmivo bude také ve střevě lépe emulgováno – což je v případě PMWS jeden z důležitých faktorů. Látková vý-měna v játrech a oběh živin jsou během infekce, která oslabí obranyschopnost, vystaveny obzvláště vysoké zátěži. Vypla-vení žlučových kyselin, které mají během trávení důležitou funkci, je pak často narušené. To se může u některých selat projevit řídkými-kašovitými výkaly. Při kontrolách růstu jsou pak v těchto skupinách zjišťovány velmi zřetelné hmotnostní rozdíly v rámci jedné skupiny odstavených selat.

Trávení tuků a látková výměna v játrech by neměly být ještě navíc zatěžovány nevhodným krmením. Obsah hrubých tuků v krmivu pro odchov je proto ohraničen na ca. 35 g/kg. Toto vyžaduje obsah energie ca. 13,6 MJ ME-p/kg. Kromě toho je třeba respektovat to, že sele, které se potýká s virovou nebo bakteriální infekcí, má zvýšenou potřebu aminokyselin. Ne-specifická protiinfekční obrana makrofágy jich spotřebovává poměrně značné množství. Proto by měla krmiva pro fázi odstavu obsahovat nejméně 0,9 g Lysinu na MJ ME.

Různí veterinární lékaři – specializující se na prasata vítají obzvlášť ve zdravotně labilních odstavových sku-pinách dobře strukturované, ale sypké krmivo pro selata v okamžiku, kdy musí být léčiva podávána touto cestou. Účinné látky v lécích nejsou během výroby krmiva vysta-veny žádnému působení teplotního stresu při granulaci. Aplikace léčiva ve střevě je v dobře emulgovaném krmivu rovněž lepší a tím ještě podporuje jeho účinnost.

Kyseliny poskytují jistotuPředtím, než budeme sledovat využití kyselin v krmivu

pro selata, je třeba nejdříve prozkoumat otázku stupně vazebné kapacity používaných krmiv, respektive krmných komponent. Už v 90. letech vyšel najevo význam omezení

takzvané vazebné kapacity kyselin (VKK) na hodnotu pod 700 mmol HCl na kg krmiva – stanoveno pro bázi pH 3 – pro dieteticky bezpečné krmivo pro selata. Výzkumy ukázaly, že v podnicích které používaly krmivo pro selata s odpovídají-cím způsobem nízkou VKK během kritické fáze odstavu, byla četnost průjmů 2–3 × nižší než ve srovnatelných stádech s VKK od 800 a více mmol HCl/kg krmiva pro selata.

Omezení VKK na méně než 700 mmol HCl na kg krmiva je možné dosáhnout různými opatřeními. Mezi tyto patří zaprvé omezení výrazně pufrujících minerálních zdrojů vápníku v krmivu. V této věci je třeba omezit na jedné straně obsah vápníku a zároveň s tím také obsah fosforu přidáním enzymu fytáza na méně než 0,85 % v krmivu. Zároveň se nabízí použití alternativních zdrojů vápníku, jako např. kal-ciumformiát, vápenatá sůl kyseliny mravenčí. Také zvýšení obsahu dusíkatých látek v krmivu má dodatečný pufrující účinek. Zde platí omezení na maximálně 18 %. Protože jsou ale současně podávány vysoké koncentrace aminokyselin, musí být do krmiva pro odstavená selata synteticky při-dáván nejen lysin a metionin, ale také následující limitující aminokyseliny, jako například treonin. Také použití kyseliny má vliv na VKK v krmivu. Zde je třeba jmenovat především v žaludku rozpustné, jako kyselina mravenčí a kyselina fosfo-rečná. Efektivita těchto jmenovaných opatření na parametry užitkovosti během odchovu byla doložena také dánským výzkumem z roku 1999.

Samotné přidání méně než 0,45 % kyseliny mravenčí k běžnému krmivu pro selata s 0,86 % vápníku a 0,72 % fosforu přináší o 9 % lepší denní přírůstky. V jedné z dal-ších pokusných skupin byl za pomoci přidání fytázy snížen obsah vápníku na 0,76 % a fosforu na 0,60 %. Tady se zvýšily denní přírůstky o 17 % a zlepšilo se využití krmiva o 4 %. Toto jsou jasné vlivy.

Různé působení kyselinNení kyselina jako kyselina. S ohledem na mechanismus

působení musíme rozlišovat mezi kyselinami anorganický-mi, např. kyselina fosforečná a organickými, např. kyseliny mravenčí, fumarová a citrónová. Anorganické kyseliny zá-sadním způsobem ovlivňují hodnotu pH. Organické kyseliny mají kromě aniontů tlumící účinek na choroboplodné zárodky. V krmivu má snížení hodnoty pH antimikrobiální účinky, k če-muž patří především dobrá stabilita krmiva během skladování.

Produkce enzymů po porodu?

2026 25

74

22

70

0102030405060708090

100

4 5 6

Stáří v týdnech

Amyláza Lipáza Chymotrypsin

100 100 100

rel.

Akt

ivitä

t/g

Muc

osa



V žaludku ovlivňuje regulace hodnoty pH mikroflóru a aktivuje pepsin pro trávení bí lkovin. V přední části tenkého střeva ukazuje na jedné straně lehké okyselení pozitivní vliv na trávení. Na druhé straně vytváří anion-tový komplex vazby s kationovými minerálními látkami a stopovými prvky, jako např. vápník, měď, hořčík, zinek, železo a zlepšuje stravitelnost. Kromě toho regulují anionty, a pokud ještě nejsou rozpuštěné, také kompletní molekuly kyselin, složení mikroflóry ve střevě.

Vícenásobný účinekVýše jmenované soli kyselin nemají přímý vliv na pH.

Vytvářejí vysoce stravitelné zdroje vápníku a také zpoma-lující účinek aniontů na možné choroboplodné zárodky je všeobecně znám. Tyto vícenásobné účinky na hygienu krmiva a krmení jakož i na trávení dělají z kyselin stěžejně důležité bezpečnostní faktory v krmivech pro selata.

V minulých letech přišly takzvané chráněné kyseliny nově na trh. Molekuly kyselin těchto produktů jsou na-bízeny v tukových pouzdrech, přičemž je jejich rozpouš-tění v trávicím traktu časově řízeno. Ovlivňující činitel regulace hodnoty pH a působení aniontů tak může mít ještě cíleněji stabilizující účinek na přirozené mikrobiální osídlení trávicího traktu. Právě taková kombinace je použita v řadě Sano výrobků pro selata.

ShrnutíJednotlivým fázím odpovídající, možnostem trávení

selat uzpůsobené krmení, pro trávení ideální struktura krmiva a cílené používání kyselin jsou stěžejně důležité faktory pro podporu látkové výměny a odolnosti selat v odchovu. Zejména při virových infekcích, které narušují obranyschopnost selat, je znalost a respektování těchto bodů důležitější než kdykoliv jindy.v

Futteraufnahme v prních deseti dnech po porodu

0

50

100

150

200

250

300

350

400

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Dny od porodu

g/d

en

příjem krmiva reálný

příjem krmiva požadovaný

nebezpečí průjmů

snížený příjem

Úspěšní chovatelé potvrzují:

příjemně voní, selatům velmi chutná, podporuje příjem krmiv již v období sání selat,

selata si s krmivem zpočátku hrají, podporuje příjem selaty (sypká směs!),

stimuluje trávící trakt selat (enzymatický trénink),

zvyšuje odolnost selat,

podporuje vývoj a růst selat,

usnadňuje přechod na pevná krmiva po odstavu,

dává jistotu při odstavu.

bonbón z mléka pro sající selata


Ing.Radek Štolc

Sano Domažlice


43

Krmiva bohatá na vlákninu posilují střeva prasnic

Abychom dostatečně pokryli potřebu vlákniny právě v době okolo porodu, doporučuje se zkrmovat krmivo pro březí prasnice až do doby po porodu



Tuhé výkaly, záněty dělohy a nedostatek mléka jsou dnes častými průvodci porodů prasnic. Pokud souhlasí konzistence výkalů před a po porodu, nejsou ani zbylé dva jevy často žádným tématem. Samozřejmě nelze tyto jevy vidět pouze jako monotematické, důležité důvody mohou představovat nedostatečná mobilizační kapacita vápníku u prasnice (příliš vysoká spotřeba vápníku před porodem), nebo příliš vysoká hodnota pH v moči (např. špatně sestavená krmná dávka z pohledu zásobení minerálními látkami). Mnohdy stojí za těmito potížemi ale špatné zásobení prasnice krmivem, které stimuluje střevní motoriku. Zdraví a funkčnost střev je nejen zcela důležitým předpokladem pro dosažení cílů užitkovosti (28 odstavených selat), ale měly by být zároveň optimalizovány u každé prasnice.

Co se děje ve střevě?Skutečnost, že střeva jsou jedním z nejcitlivějších or-

gánů těla, by mělo být všem jasné. Kromě schopnosti pří-jmu živin a odvodu škodlivých látek má střevo i nesmírný význam pro imunitu zvířete. Pouze zdravé střevo může zaručit, že se vstřebá dostatek živin z vnějšku a zároveň se škodlivé látky udrží mimo tělo. K tomuto přispívají jak vrstva hlenu ve střevě, tak vrchní vrstvy epitelu, jež se neustále obnovují. Na obranu slouží ve střevě přítomná střevní mikroflóra. Díky její přítomnosti nenacházejí zvenčí vstupující, organismu cizí a často patogenní organismy žádné místo k osídlení střev.

Toto je možné pouze za stavu eubiózy. V tomto pří-padě se mikroorganismy nacházejí ve stavu rovnováhy, jež jim umožňuje udržovat střevo zdravé. Pak nachá-zíme v zadní části střeva bakter ie jako lak tobacily, streptokoky, E. coli a klostridie, naproti tomu v žaludku a tenkém střevě se vyskytuje jen malé množství strep-tokoků a laktobacilů. Je-li tato rovnováha narušena, a k tomuto stačí jen malé množství stresových faktorů, může to mít na zdraví střev zničující následky. Může totiž dojít k pomnožení jednotl ivých, většinou pato-genních druhů bakter i í , k teré mohou střevní stěnu silně poškodit. Jmenujme zde například jen endotoxiny produkované bakter i í E. col i, jež př i masovém pře-množení ve velkém odumírají a ty to vyprodukované endotoxiny putují do lumenu střeva. Střevní stěna tím může být natolik poškozena, že nejen endotoxiny, ale celé bakterie mohou překonat střevní bariéru a dostat se tak do krve. Nahromadění endotoxinů a škodlivých bakterií může být zapříčiněno i nedostatečnou funkcí střevní peristaltiky. Důvodem tohoto mohou být pří liš tuhé výkaly (pří liš nízké zásobení vlákninou), které jsou transpor továny jen pomalu a silně se v nich mohou škodlivé organismy pomnožit.

Dělení strukturálních sacharidůProto je jednou z nejdůležitějších úloh výživy pras-

nic zachování střevní motor iky a „nakrmení“ střev-n í mik rof ló r y. Mus íme tedy nab ídnout potřebným a žádoucím střevním bakteri ím k dispozici dostatek živin. To znamená optimální výživa prasnice pomo-cí fe rmentovate lné v lákniny. Tedy f rakce v lákniny,

k teré mohou bý t střevními bak ter iemi využity jako subst rá t p ro je j ich ž ivot . Abychom toto u k rmiva zdokumentoval i , nestačí pouze rozdělení k rmných surovin podle Weendské analýzy, jež zná pouze termín „hrubá vláknina“. Zřete lně lepší je proto chemické dělení stavebních látek zvolené Soestem na ADL, ADF a NDF (viz obr. 1).

NDF (neutrálně detergentní vláknina) odpovídá té, která se nachází v rostlinných buněčných stěnách, příp. inkrustujících stavebních prvcích (rostlinná vlákna). Ob-sahuje lignin (ADL), celulózu a hemicelulózy. Celulóza a lignin jsou zahrnuty do ADF (kyselá acido-detergentní vláknina). Oba sacharidové strukturní fragmenty vlákniny nejsou, nebo jsou jen minimálně fermatovatelné. Hemice-lulózy (a pektiny), které mohou být stanoveny výpočtem jako rozdíl NDF–ADF, jsou naopak bakteriemi tlustého střeva velmi dobře využitelné jako „krmivo“.

Dbáme-li na doporučení pro sestavení krmné dávky prasnice s ADF a NDF (viz. tabulka 1) od max. 80 g ADF a min. 200 g NDF, měla by odpovídat i konzistence výkalů v době kolem porodu. Zahrneme-li do hodnocení krmiva také ve vodě nerozpustné pektiny (WIP), dostaneme z tohoto souhrnu ve vodě nerozpustných pektinů a he-micelulóz (NDF–ADF) frakci „stravitelné vlákniny“ (DF). Tato by v krmivu pro březí prasnice měla zaujímat podíl minimálně 15 %.

Podávání krmiva kolem poroduAbychom dostatečně pokryli potřebu vlákniny právě

v době okolo porodu, doporučuje se zkrmovat krmi-vo pro březí prasnice až do doby po porodu. Toto je ale často technicky problematické, i krmivo v době laktace by mělo obsahovat odpovídající podí ly stra-vitelné vlákniny (min. 12 %). I v případě, že se musíme zř íci poslední desetiny energie, opatření se vyplatí. Také s krmivem okolo 12,8 MJ/kg lze dosáhnout dobré mléčné užitkovosti. Důležité přitom je, aby byl zajištěn maximální pří jem potravy.

ff Povzbuzení činnosti střev (míra průchodnosti)

ff Redukce zácpyff Umožnění lehčího vyprazdňováníff Vysoké schopnost bobtnání (rozdílná

dle krmiva) umožňuje silnější pocit nasycení a tím klidnější prasnice

ff Zvýšení enzymatické sekrece pomocí mechanické stimulace střevní stěny

ff Vázání produktů bakteriálního metabolismu

ff Přemístění N – vylučování z moči do výkalů (lepší stájové klima)

Funkce krmiv s vysokým podílem stravitelné vlákniny (doplněné podle Hellwiga a Kleine Klausinga):


45

Krmiva s vysokým obsahem vlákninyVýše již bylo uvedeno, že samotném posuzování para-

metru „hrubá vláknina“ není pro řadu krmiv dostatečné. Důležité je přitom nasazení krmiv s dostatečným množ-stvím fermentovatelné hmoty. Zároveň není rozhodují-cí, zda se toto vztahuje na NDF a ADF, „stravitel-nou vlákninu“ nebo „bak-teriálně fermentovatelnou hmotu“. Důležité je pouze, aby byla zohledněna fer-mentovatelnost v posled-ním úseku tlustého střeva (tabulka 2). Která krmiva se pro to hodí? (výběr)

Ječmen:Ječmen jako un iver-

zální krmivo pro prasata obsahuje vedle značného podílu stravitelné vlákni-ny také vysoký podíl me-tioninu, k terý pozit ivně ovlivňuje pH moči (snižuje jej). Doporučené zastou-pení: 70–80 %.

Oves:Také oves si opět na-

chází cestu do k rmení p rasn ic . Je za to zod-p ově d ný v y š š í o b s a h stravitelné vlákniny, ale také stejně jako v ječmenu vyšší množství esenciál-ních mastných kyselin. Navíc působí ovesné slizové látky pozit ivně na trávení. Doporučené zastoupení v pot ravě: k rmivo pro břez í p rasn ice oko lo 30 %, krmivo pro prasnice v lak taci 10 %. Pozor na zdra-votní nezávadnost, zejména z pohledu kontaminace mykotoxiny!

Pšeničné otruby:Jako vedlejší produkt při výrobě pšeničné mouky se

pšeničné otruby skládají hlavně ze slupek pšeničného zrna. Proto je zde nebezpečí kontaminace toxiny fuzárií obzvláště vysoké. V letech s vysokým výskytem fuzárií

by mělo před použi t ím pšen ičných ot rub p ro -běhnout jejich vyšetření, popř. jejich nasazení od-sunout co nejdále. Jinak jsou pšeničné otruby se svo u v y s o ko u s c h o p -nost í vázat vodu (2,4l /kg) a vysokým podí lem bakter iálně fermentova-telné hmoty cca. 170 g/kg v h o d ný m zd r o j e m vlákniny. Pozitivní je též nízký obsah vápníku (ma-lá pufrační kapacita). Při použit í je ovšem nutné dbát na vysoký obsah fos foru. Podnik y s v y-sokou fosforovou zátěží ž ivotn í ho pros t řed í by měly přejít na jiný zdroj v l ák n iny. D op o r uč e né zas toupen í v pot ravě: krmivo pro březí prasni-ce do 20%, krmivo pro prasnice v laktaci 10 %. Limitujícím faktorem pro použití je však velmi čas-

to pří liš vysoká kontaminace mykotoxiny.

Sušené cukrovarské řízky:Sušené cukrovarské řízky jako vedlejší produkt výro-

by cukru nevykazují žádné problémy s toxiny. Díky jejich enormní schopnosti vázat vodu (téměř 3,5 l na kilogram) v žaludku a střevech silně nabobtnají a vytvářejí tak silný pocit nasycení. Rovněž se svými 460 g bakteriálně

Tabulka 2: Krmiva bohatá na vlákninua látky v nich obsažené

Krmivo Hrubá vláknina NDF ADF WIP DF BFS WHC Ca P

g/kg g/kg g/kg g/kg g/kg g/kg l/kg g/kg g/kgJečmen 46 175 55 6 126 62 1,29 0,6 3,4Oves 111 280 135 11 156 66 1,88 1,1 3,2Řepkový extrahovaný šrot 121 277 189 100 188 186 1,7 6,0 10,0Pšeničné otruby 102 428 128 7 330 168 2,42 1,3 11,8Pšeničné otruby z krupice 70 326 100 23 249 182 1,88 1,2 9,1Cukrovarské řízky 170 428 212 250 466 460 3,41 5,2 0,8Slunečnicový extrahovaný šrot 225 383 270 65 178 204 2,34 3,6 9,6Sojové boby 355 588 426 92 254 351 2,81 5,4 1,4Extrudované lněné semínko 73 367 170 18 215 - - - -Travní úsušky 225 460 250 45 255 249 2,69 6,8 3,4Lignocelulóza 600 820 700 0 120 - 6,0 - -Sláma 369 671 413 0 258 - k.A 5,0 1,4WHC = vazebná kapacita vody

Obrázek 1: Chemické frakce krmiva (Lindermayer 2009)

Weendská/van Soest

Weendská van Soesta doplňkovéanalýzy

Hrubý popel100 %

75 %

50 %

25 %

0 %

Hrubýprotein

Hrubý tuk

Hrubý popel

Hrubýprotein

Hrubý tuk

Hrubý popel

Hrubýprotein

Hrubý tuk

Škroby

Cukryorg. zbytek

Hrubávláknina

Organickýzbytek

Bezdusíkatélátky

výtažkové

Hemi-celulóza

Hemi-celulóza

Celulóza

ADL

Celulóza

ADL

AD

F

ND

F, s

tave

bní

slo

žky

Látk

y ob

saže

né v

buň

ce



fermentovatelné hmoty představují optimální živinový substrát pro mikroorganismy osidlující střevo. Při pou-žití příliš vysoké dávky se mohou objevit lepkavé výkaly. Je třeba dbát i na vysoký obsah vápníku (okolo 5,2 g). Toto př ispívá k vysoké pufrační kapacitě sušených cukrovarských řízků a to současně při velmi nízkém obsahu fosforu. Doporučené zastoupení v krmné dávce: směs pro březí prasnice 15–20 %, směs pro prasnice v laktaci do 5 %.

Úsušky pícnin:Úsušky nebobtnají tak silně jako sušené cukrovarské

řízky, vykazují ale s téměř 250 g bakteriálně fermento-vatelné hmoty dobré předpoklady pro použití u březích prasnic. S téměř 7 g vápníku na kg mají také jednu z nejvyšších pufračních kapacit, která musí být brána v potaz při výběru minerálního krmiva. Úsušky je též nutné kontrolovat kvůli možné přítomnosti plísňových toxinů. Doporučení zastoupení v krmné dávce: krmiva pro březí prasnice 15–20 %, směs pro prasnice v laktaci max. 5 %.

Řepkový extrahovaný šrot:Vedle vysokého obsahu proteinů lze na řepkový ex-

trahovaný šrot nahlížet také jako na zdroj vlákniny. Díky vysokému podí lu ve vodě nerozpustných pektinů je zde téměř 190 g/kg stravitelné vlákniny. Je třeba dbát na vysoký obsah fosforu v podnicích s intenzivní živo-čišnou výrobou (zátěž životního prostředí ). Nejnovější výzkumy ukázaly, že ŘEŠ může být nasazen i v krmivu pro prasnice. Toto spočívá v první řadě v nízkém obsahu glukosinolátu v nových odrůdách řepky. Tyto jsou každý rok kontrolovány v rámci monitoringu krmiv. Doporučení pro zastoupení v krmné dávce: směs pro březí prasnice do 10 %.

Směsi čisté vlákniny:Označení „mix vlákniny“ pochází původně z nabíze-

ných doplňkových krmných směsí, které jsou nasazovány v malém množství a jsou vyráběny z jablečné drti, nebo krystalické lignocelulózy dřeva. Proto je třeba při pou-žití takového krmiva dbát na jeho složení a doporučené dávkování. I ostatní krmiva uvedená v Tabulce 2 mohou být v zásobení vlákninou přínosem. V zásadě by měla hotová krmiva pro prasnice pokud možno obsahovat více zdrojů vlákniny, aby mohlo dojít k vyrovnání jejich výhod a nevýhod.

70% koncentrát mikrokrystalické lignocelulózy

1 % Cellusan70®nahradí 6 % pšeničných otrub!

Zlepšení výsledků reprodukce: Snížení výskytu zánětů porodních cest. Intenzivnějším říjím. Vyššímu procentu zabřeznutí. Početnějším a vyrovnaným vrhům. Vyšším porodním hmotnostem selat.

Lepšímu zdravotnímu stavu: Snížení zažívacích potíží u prasnic. Redukce výskytu roznožek u selat. Lepší mléčnosti prasnic. Zvýšení denních přírůstků. Zlepšení konverze krmiv.

Použijte Cellusan70® a eliminujte tak obsah mykotoxinů v krmných dávkách! Přispěje to k:

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 DomažliceTel.: 379 713 111; Fax: 379 713 112, E-mail: [email protected]; Internet: www.sano.cz

VodaCellusan70®

suchý koncentrátvlákniny

Cellusan70®

vysoká schopnost nabobtnat,

několikanásobné zvětšení objemu

+ =

Tabulka 1: Doporučení pro podíl strukturálních sacharidů v krmivu pro prasnice (g/kg) (změněno podle Lidermayera 2009)

Březí prasnice Prasnice v laktaci

DF (BFS) > 150 > 120NDF > 200 > 160ADF < 80 < 70NDF-ADF (hemicelulózy) > 120 > 90Hrubá vláknina > 70 > 45


Jaroslav Veleman

Sano Domažlice


47

Hausnachrichten

1. Analýza možností ke zlepšení

užitkovosti

7. Kontinuální zlepšování výsledků

2. Stanovenípodnikových cílů

6. Pravidelné kontroly a vyhodnocení

3. Vyhodnocení a přijetí cílených

opatření

5. RealizaceSano-konceptu

výživy

4. Prezentace optimálního konceptu výživy a poradenství

Sedm kroků pro úspěch Vašeho podnikuZvýšení užitkovosti. Záchova zdraví. Optimalizace finančního profitu.

Nyní je čas jednat. Nechte si poradit od našich regionálních expertů na výživu a profitujte s praxí prověřenými koncepty úspěchu.

Pověřte těmito úkoly Vaše regionální Sano poradce!

Váš užitek se Sano:

Významné zlepšení užitkovosti

Na míru střižené koncepty výživy

Zachování dobrého zdraví

Více profitu

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: [email protected], www.sano.cz

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

Documents

Sano magazín - Jún 2012