SemennéSemenné rostlinyrostliny((SpermatophytaSpermatophyta))

Semenné rostliny – základní charakteristikasemeno vajíčko

Výhodyosvobození od závislosti na voděpodstatně vylepšená ochrana a zásobení embrya

spora semeno

útvar jednobuněčný mnohobuněčný

vznik meioza vývoj z vajíčka po oplození

plodie celá haploidní z větší části diploidníhaploidní zůstává pouze primární endosperm (pokud je vyvinut)[sekundární endosperm je zpravidla triploidní]

Rostliny

výtrusné semenné

rozšiřování spory semena

samičí gametofyt

zpravidla značně vyvinutý a samostatný

silně potlačen, výhradně vázán na sporofyt

oplodnění spermatozoidy uvolňované z antheridií

spermatozoidy, později již spermatické buňky bez samostatného pohybu, uvolňované z vyklíčených pylových zrn (láčky)

Předpokládaná evoluce vajíčka

v megasporangiu jediná funkční megaspora

vznik integumentu z okolních telomů

megasporangiu odpovídá u semenných rostlin pletivo zvané nucellus jedna jeho diploidní mateřská buňka zárodečného vaku projde

meiozou 4 megaspory; následuje zpravidla redukce megaspor až na jedinou

megaspora se stává iniciální buňkou samičího gametofytu (primární endosperm), ve kterém se nakonec vytvoří vlastní samičí pohlavní vaječná buňka – zpočátku ještě vzniká v archegoniu, u nejodvozenějších nahosemenných a u krytosemenných rostlin už se archegonium nevyvíjí – pak se samičí gametofyt označuje zárodečný vakredukce samičího gametofytu až na pouhých 8 buněk

ochrana samičího gametofytu je zabezpečena jednak zbytkem nucellu a dále tzv. integumenty (1–2), které jsou přerušeny v místě zvaném mikropyle (otvor klový) kudy dochází k oplodnění – celý tento útvar se nazývá vajíčko a odpovídá megasynangiu výtrusných rostlin

Megasporangium nucellus

v pletivu zvaném archespor procházejí mateřské buňky pylových zrn meiózou – vznikají 4 pylová zrna (mikrospory)

mikrosporangia se sdružují do synangií – prašné váčky, prašníky

mikrospory výtrusných rostlin – proximální klíčení, triletní jizva * pravý pyl – distální klíčení, původně monoletní jizva

diferenciace

Mikrosporangium prašné pouzdro

Samčí gametofyt původně jednojaderné pylové zrno

nestejné buněčné dělení

prothaliová buňka „mateřská buňka antheridia“

redukce až na jednu láčkovou a 2 spermatické buňky

vegetativní (láčková buňka)

generativní buňka

bazální (stopková, sterilní) buňka

spermatogenní buňka

několik (až 40) jediná (přitisknutá ke stěně pylového zrna)

2 spermatické buňky (původně ještě 2 polyciliátní spermatozoidy)

Opylení a oplození přenos pylu původně zřejmě větrem klíčení pylu v pylové komůrce nad nucellem, v mikropyle nebo na

blizně oplození původně ještě volně pohyblivými spermatozoidy, později

již spermatickými buňkami prostřednictvím láčky

Další vývoj semene z integumentů vzniká osemení (testa) z nucellu může vznikat perisperm embryo je obvykle obklopeno primárním nebo sekundárním

endospermem výživu embrya může na počátku zajišťovat endosperm,

perisperm nebo mohou být zásobní látky uloženy přímo v embryu (např. zásobní dělohy)

Ostatní znaky sekundární tloustnutí, diferenciace stélé – eustélé

výrazná diferenciace listů a listové žilnatiny

Současná představa o vzniku semenných rostlin

vznikly v devonu přes nebo paralelně s izo a heterosporickými Progymnospermae přímo z Trimerophyta

jsou považovány spíše za monofyletickou skupinu* ale již velmi záhy se dále vyvíjely jako paralelní nezávislé linie

* nejasné vzájemné vztahy recentních skupin

Burleigh et Mathews 2004

Lyginopteridophyta

první nálezy ze svrchního devonu a spodního karbonu Evropy a Severní Ameriky* bohaté zastoupení v karbonu a permu

značně heterogenní, bazální skupina semenných rostlin

nacházejí se zpravidla ve zlomcích systematika založena převážně na

reprodukčních a anatomických vlastnostech

(= Pteridospermae, Pteridospermophyta) vzhled kapradin, rozmnožování semeny

„kapraďosemenné“, „semenné kapradiny“