Sociální etika 1Sociální etika 1(PS)(PS)

Vyučuje: PhDr. Roman Míčka, Th.D., Ph.D.PhDr. Roman Míčka, Th.D., Ph.D.www.romanmicka.netroman.tf@seznam.cz

Doporučená literaturaDoporučená literatura

ANZENBACHER, A. Křesťanská sociální etika. Úvod a principy, Brno: CDK, 2004. ISBN 80-7325-030-6. s. 7-14 (36), 179-226. (celkem 56 stran)

Sociální encykliky (1891 - 1991), Praha: Zvon, 1996, ISBN 80-7113-154-7. (úvod Tomáše Halíka (s. 7-17) + krátké úvody k jednotlivým encyklikám od Cyrila Martinka) (18 stran).

Roman Míčka: Výběr citací z encyklik (17 stran).

Jednu z encyklik: Encyklika Caritas in Veritate (2009) Benedikta XVI. (cca 50 stran). Encyklika Laudato si’ (2015) papeže Františka (cca 60 stran)

Celkem cca 140 (či 150) stran(http://www.romanmicka.net/txt_soubory/dokumenty/podpora_se1.zip)

Dále je dobré pro další práci a přehled se seznámit se strukturou a obsahem Kompendia sociální nauky církve, případně dalších dokumentů

ZkouškaZkouška

Obecné:

• Co to je sociální etika a jak se odlišuje od individuální etiky?

• Jaké jsou základní otázky, problémy, tradiční témata sociální etiky?

• Jaké politické ideologie a jakým způsobem formují svět politiky, ekonomiky a kultury?

• Jaká je spojitost a jaké rozdíly mezi sociální etikou a sociálním učením církve?

• Co je to sociální učení církve, jak vzniklo, jaký má charakter, jak jej lze definovat?

• Co je to křesťanské sociální myšlení a v jakém je vztahu k SUC?

• Jaký je základ a dějinný vývoj úvah o politice a ekonomice ze strany církve?

• Jaké jsou prameny SUC a jak se vyvíjelo SUC v dějinách?

• Jaký je dějinný kontext jednotlivých konkrétních sociálních encyklik?

• Jaké jsou hlavní principy SUC, jak je lze definovat a odkud pocházejí?

• Co je podstatou personálního principu, principu solidarity a principu subsidiarity?

• Co je to pastorální konstituce Gaudium et spes a jakým způsobem reaguje na politické a ekonomické otázky?

• Co je ve stručnosti obsahem dvou nejnovějších encyklik Caritas in veritate (2009) a Laudato si’ (2015)?

ZkouškaZkouška

Politika:

• Co je to politika, jaké jsou její dějinné kontexty?

• Co je to demokracie, jak se v dějinách vyvíjela?

• Jaké jsou podstatné náležitosti demokratického právního státu?

• S jakými problémy a otazníky se systém demokracie potýká?

• Jak se k politice, demokracii a lidským právům staví SUC?

• Jak reflektuje SUC problematiku mezinárodních vztahů?

• Jaká je tradiční historická nauka o spravedlivé válce, jak lze dnes hodnotit tuto otázku?

• Jakým způsobem a v jakých dokumentech hodnotí problém míru a války SUC?

• Jakým způsobem a v jakých dokumentech hodnotí problém terorismu SUC?

ZkouškaZkouška

Ekonomika:

• Co je to ekonomika, jak se v dějinách vyvíjela?

• Jaký je vztah ekonomiky a etiky?

• Co je to kapitalismus a jaký má charakter, ideový základ a jak se v dějinách vyvíjel?

• Jak se SUC staví k otázce soukromého vlastnictví?

• Co je to lidská práce, jak se k otázce lidské práce staví SUC?

• Jak se k ekonomice kapitalismu staví SUC?

• Jak se k problému lidské práce staví dokumenty SUC?

• Jaká je ekonomická vize historického socialismu a jak se k socialismu staví SUC?

• Jak a proč je socialismus v sociálních encyklikách kritizován?

• Co je to sociálně tržní hospodářství, jaký má charakter a jak se má k SUC?

• Co je to sociální stát, stát blahobytu a jak je z pozice SUC hodnocen?

• Co je to globalizace a jak se projevuje v politické a ekonomické oblasti?

• Jaké jsou obvykle vypočítávané klady a zápory globalizace a jak je lze hodnotit?

• O čem a jakým způsobem pojednává encyklika Caritas in veritate ?

• Jak encyklika Caritas in veritate chápe lidský rozvoj?

• Jakým způsobem encyklika Caritas in veritate reaguje na aktuální problémy současnosti (globalizace, chudoba, ekologie, finanční a ekonomická krize, terorismus)?

• Jaké jsou klíčové výpovědi a podněty encykliky Laudato si’ (2015) papeže Františka? (ekologie, konzumismus, chudoba)

Jak jsme na tom?Jak jsme na tom?

Politicky?Krize politiky, legitimity, demokracie, EU, antipolitika, geopolitika, migrace

Ekonomicky?Blahobyt, konzumerismus, chudoba, zadlužení, perspektiva sociální politiky

Kulturně?Morálka soukromá, veřejná, hodnoty, korupce, multikulturalismus, kultura smrti

Fenomén globalizaceNaděje, skepse, integrální rozvoj, konec dějin?

Index demokracieIndex demokracie

Vyhodnocuje míru demokracie 167 zemí. Je vypracováván na základě 60 ukazatelů, seskupených do pěti různých kategorií:

• míra politické volby a pluralismu• občanská práva• funkčnost vlády• politická spoluúčast •politická kultura

http://en.wikipedia.org/wiki/Democracy_Index

40. Slovakia

…

44. Poland, Brazil

…

49. Hungary

50. Croatia

Index demokracie (2012)Index demokracie (2012)

1. Norway

2. Sweden

3. Iceland

4. Denmark

5. New Zealand

6. Australia

7. Switzerland

8. Canada

9. Finland

10. Netherlands

11. Luxembourg

12. Austria

13. Ireland

14. Germany

15. Malta

16. United Kingdom17. Czech Republic18. Uruguay, Mauritius20. South Korea21. United States of America22. Costa Rica23. Japan24. Belgium25. Spain…28.France, Slovenia…32. Italy33. Greece…38. India39. Jamaica

40. Poland

…

45. Slovakia

…

Index demokracie (2014)Index demokracie (2014)

1. Norway

2. Sweden

3. Iceland

4. New Zealand

5. Denmark

6. Switzerlan

7. Canada

8. Finland

9. Australia

10. Netherlands

11. Luxembourg

12. Ireland

13. Germany

14. Austria

15. Malta

16. United Kingdom17. Uruguay, Mauritius19. USA 20. Japan21. South Korea22. SpainCosta Rica23. France24. Costa Rica25. Czech Republic26. Belgium27. India...29. Italy…33. Portugal…37. Slovinsko

Jsme první ve skupině„Flawed democracies“

Full democracies: 9-10 8-8.9

Flawed democracies: 7-7.9 6-6.9

Hybrid regimes: 5-5.9 4-4.9

Authoritarian regimes 3-3.9 2-2.9 0-1.9

1 Norway 0.955 81.3 12.6 17.5 48,688 4 0.9772 Australia 0.938 82.0 12.0 c 19.6 d 34,340 15 0.9783 United States 0.937 78.7 13.3 16.8 43,480 6 0.9584 Netherlands 0.921 80.8 11.6 c 16.9 37,282 8 0.9455 Germany 0.920 80.6 12.2 16.4 e 35,431 10 0.9486 New Zealand 0.919 80.8 12.5 19.7 d 24,358 26 0.9787 Ireland 0.916 80.7 11.6 18.3 d 28,671 19 0.9607 Sweden 0.916 81.6 11.7 c 16.0 36,143 6 0.9409 Switzerland 0.913 82.5 11.0 c 15.7 40,527 2 0.92610 Japan 0.912 83.6 11.6 c 15.3 32,545 11 0.94211 Canada 0.911 81.1 12.3 15.1 35,369 5 0.93412 Korea, Republic of 0.909 80.7 11.6 17.2 28,231 15 0.94913 Hong Kong, China (SAR) 0.906 83.0 10.0 15.5 45,59813 Iceland 0.906 81.9 10.4 18.3 d 29,176 12 0.94315 Denmark 0.901 79.0 11.4 c 16.8 33,518 4 0.92416 Israel 0.900 81.9 11.9 15.7 26,224 13 0.94217 Belgium 0.897 80.0 10.9 c 16.4 33,429 3 0.91718 Austria 0.895 81.0 10.8 15.3 36,438 –5 0.90818 Singapore 0.895 81.2 10.1 c 14.4 f 52,613 –15 0.88020 France 0.893 81.7 10.6 c 16.1 30,277 4 0.919

Human Development Index (2012)

21 Finland 0.892 80.1 10.3 16.9 32,510 2 0.91221 Slovenia 0.892 79.5 11.7 16.9 23,999 12 0.93623 Spain 0.885 81.6 10.4 c 16.4 25,947 8 0.91924 Liechtenstein 0.883 79.8 10.3 g 11.9 84,880 h –22 0.83225 Italy 0.881 82.0 10.1 c 16.2 26,158 5 0.91126 Luxembourg 0.875 80.1 10.1 13.5 48,285 –20 0.85826 United Kingdom 0.875 80.3 9.4 16.4 32,538 –5 0.88628 Czech Republic 0.873 77.8 12.3 15.3 22,067 10 0.91329 Greece 0.860 80.0 10.1 c 16.3 20,511 13 0.89930 Brunei Darussalam 0.855 78.1 8.6 15.0 45,690 –2331 Cyprus 0.848 79.8 9.8 14.9 23,825 4 0.86932 Malta 0.847 79.8 9.9 15.1 21,184 9 0.87633 Andorra 0.846 81.1 10.4 i 11.7 33,918 j –15 0.83933 Estonia 0.846 75.0 12.0 15.8 17,402 13 0.89235 Slovakia 0.840 75.6 11.6 14.7 19,696 9 0.87236 Qatar 0.834 78.5 7.3 12.2 87,478 k –35 0.76137 Hungary 0.831 74.6 11.7 15.3 16,088 13 0.87438 Barbados 0.825 77.0 9.3 16.3 17,308 10 0.85939 Poland 0.821 76.3 10.0 15.2 17,776 7 0.85140 Chile 0.819 79.3 9.7 14.7 14,987 13 0.863

Je kombinací nejen ekonomických, ale i celé řady sociálních ukazatelů, jako je například očekávaná délka života, přístup ke vzdělání, rovné příležitosti z hlediska gender, porodní úmrtnost, přístup k nezávadné pitné vodě, zdravotní péči, a podobně. Stanoví žebříček 169 států OSN v pořadí podle kvality života.

1 Norway 0.944 81.5 12.6 17.6 63,909 0.943 02 Australia 0.933 82.5 12.8 19.9 41,524 0.931 03 Switzerland 0.917 82.6 12.2 15.7 53,762 0.916 04 Netherlands 0.915 81.0 11.9 17.9 42,397 0.915 05 United States 0.914 78.9 12.9 16.5 52,308 0.912 06 Germany 0.911 80.7 12.9 16.3 43,049 0.911 07 New Zealand 0.910 81.1 12.5 19.4 32,569 0.908 08 Canada 0.902 81.5 12.3 15.9 41,887 0.901 09 Singapore 0.901 82.3 10.2 b 15.4 c 72,371 0.899 310 Denmark 0.900 79.4 12.1 16.9 42,880 0.900 011 Ireland 0.899 80.7 11.6 18.6 33,414 0.901 –312 Sweden 0.898 81.8 11.7 b 15.8 43,201 0.897 –113 Iceland 0.895 82.1 10.4 18.7 35,116 0.893 014 United Kingdom 0.892 80.5 12.3 16.2 35,002 0….15 Hong Kong, China (SAR) 0.891 83.4 10.0 15.6 52…16 Korea (Republic of) 0.891 81.5 11.8 17.0 30,345 0…17 Japan 0.890 83.6 11.5 15.3 36,747 0.888 –118 Liechtenstein 0.889 79.9 d 10.3 e 15.1 87,085…19 Israel 0.888 81.8 12.5 15.7 29,966 0.886 020 France 0.884 81.8 11.1 16.0 36,629 0.884 0

Human Development Index (2013)

21 Austria 0.881 81.1 10.8 b 15.6 42,930 0.880 021 Belgium 0.881 80.5 10.9 b 16.2 39,471 0.880 021 Luxembourg 0.881 80.5 11.3 13.9 58,695 0.880 024 Finland 0.879 80.5 10.3 17.0 37,366 0.879 025 Slovenia 0.874 79.6 11.9 16.8 26,809 0.874 026 Italy 0.872 82.4 10.1 b 16.3 32,669 0.872 027 Spain 0.869 82.1 9.6 17.1 30,561 0.869 028 Czech Republic 0.861 77.7 12.3 16.4 24,535 0.861

029 Greece 0.853 80.8 10.2 16.5 24,658 0.854 030 Brunei Darussalam 0.852 78.5 8.7 14.5 70,883 h…31 Qatar 0.851 78.4 9.1 13.8 119,029 g 0.850 032 Cyprus 0.845 79.8 11.6 14.0 26,771 0.848 033 Estonia 0.840 74.4 12.0 16.5 23,387 0.839 034 Saudi Arabia 0.836 75.5 8.7 15.6 52,109 0.833 035 Lithuania 0.834 72.1 12.4 16.7 23,740 0.831 135 Poland 0.834 76.4 11.8 15.5 21,487 0.833 –137 Andorra 0.830 81.2 d 10.4 i 11.7 40,597 j 0.830 037 Slovakia 0.830 75.4 11.6 15.0 25,336 0.829 1

http://hdr.undp.org/en/

Human Development Index (2014)

Jen 52 zemí

1. Švýcarsko….26. ČR (230 tis.)….41. SR

http://www.novinky.cz/finance/280505-cesi-maji-v-prumeru-nasporeno-230-tisic-korun.html

Index „bohatství“ 2011 (Allianz)

Social Progress Index (2015)Social Progress Index (2015)

http://www.socialprogressimperative.org/data/spi

 Žebříček kvality života

  ZeměIndex společenského rozvoje

1. Norsko 88,36

2. Švédsko 88,06

3.Švýcarsko

87,97

4. Island 87,62

5.Nový Zéland

87,08

6. Kanada 86,89

7. Finsko 86,75

8. Dánsko 86,63

9.Nizozemsko

86,50

10. Austrálie 86,42

21. Francie 80,82

22. Česká republika

80,59

23. Estonsko 80,49

11. UK14. Německo16. USA19. Slovinsko23. Estonsko25. Slovensko27. Polsko31. Itálie40. Izrael71. Rusko92. Čína101. Indie125. Nigérie131. Afghánistán

52 indikátorů

ČROsobní bezpečnost (6)Dětská úmrtnost (9)Výživa a základní zdravotní péče (15)Udržitelnost ekosystému (15)

Přístup k vyššímu vzdělání (30)Délka života (31)Osobní práva (32)Tolerance a inkluze (38)Obezita (120)

Global Peace Index (2014)Global Peace Index (2014)

Institute for Economics and Peacehttp://economicsandpeace.org/

Rozkvět nebo úpadek?

„Jestliže na jedné straně v Evropě našlo křesťanství svou nejúčinnější formu, musíme na druhé straně také říci, že se v Evropě vyvinula kultura, která je v absolutně radikálním protikladu nejen ke křesťanství, nýbrž ke všem náboženským a morálním tradicím lidstva“.

(kardinál Ratzinger, 2005)

„Zatímco chudí celého světa stále klepou na brány blahobytu, bohatému světu hrozí, že toto klepání na svou bránu už neuslyší, protože jeho svědomí dnes není schopno rozeznat, co je lidské“

(Benedikt XVI. Caritas in veritate, 2007, čl. 75)

„Svět nepotřebuje zbožnost, říká pan Blatchford,svět potřebuje mýdlo a socialismus.

Zbožnost je jedna z nejrozšířenějších lidských ctností,zatímco mýdlo a socialismus

jsou jen dva koníčky vyšší střední vrstvy “. [ G. K. Chesterton ]

EtikaEtika

analytická etika,metaetika

fundamentálníetika

etika norem

Individuálníetika

Sociálníetika

analýzamorální řeči

(např. co je dobro jako predikát? Jsou

vůbec možné hodnotové soudy?kogn.x nonkogn.)

Základníproblémy

etiky:svobodná vůle

svědomíhodnotanormaštěstíctnost

normyindividuálního

jednánív konkrétních

oblastech života(bioetika, etika vědy, etika mezilidských vztahů)

spravedlnostsociálních

útvarů

individuální etika - se zabývá praxí, pokud praxe může být přičítána jednotlivým osobám a vztahována k jejich osobní odpovědnosti.

sociální etika - se věnuje morálnímu hodnocení sociální skutečnosti, tj. sociálních útvarů, do nichž se zpevnily interakce. Ústřední otázka zní: Jsou dané institucionální útvary spravedlivé? (např. daně, sociální stát, společenské rozdíly mezi lidmi, bohatství a chudoba, válečný konflikt). Na rozdíl od individuální etiky stav těchto útvarů nelze beze všeho vztahovat k osobní odpovědnosti určitých jednotlivců, a to ani jeho vznik, ani jeho změnu.

Aplikovaná etikaAplikovaná etika

individuální etikaindividuální etika xx sociální etikasociální etika

osobní odpovědnostosobní odpovědnost sociální danosti, instituce, struktury,sociální danosti, instituce, struktury,motivace, postojmotivace, postoj poměry, regulační systémy, řádypoměry, regulační systémy, řády

kategorie posouzeníkategorie posouzení

dobré – špatné dobré – špatné spravedlivé - nespravedlivé spravedlivé - nespravedlivé

individuální etikaindividuální etika sociální etikasociální etika

InstituceInstituce

Instituce je sociální útvar, do nějž se zpevnila mezilidská interakce

Instituce je sociálně předepsaná struktura různých způsobů chování, prostřednictvím kterých jsou řešeny opakující se a neodbytné problémy života lidí

InstituceInstituce

- Zvyk, obyčej, rituál (pozdrav, fronta…)

- Sociální normy (sociální odpovědnost, reciprocita, dodržení závazku…)

- Instituce spontánně i uměle vzniklé (rodina, trh, stát…)

- Kodifikované normy (zákony…)

- Instituce jako „úřad“

Podobenství o milosrdném samaritánoviPodobenství o milosrdném samaritánovi

Samaritán našel člověka, jenž upadl do rukou lupičů. Samaritán našel člověka, jenž upadl do rukou lupičů. ““Přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a Přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a ovázal mu je. Pak ho posadil na svého mezka, zavezl ho ovázal mu je. Pak ho posadil na svého mezka, zavezl ho do hostince a tam se o něj staraldo hostince a tam se o něj staral”.”.

Samaritán byl motivován Samaritán byl motivován individuálně etickyindividuálně eticky. Šlo mu o . Šlo mu o blaho tohoto člověka, který upadl do rukou lupičů. blaho tohoto člověka, který upadl do rukou lupičů. Kdyby však byl motivován Kdyby však byl motivován sociálně etickysociálně eticky, byl by odjel , byl by odjel do Jeruzaléma a nasadil všechny páky, aby se lupičům do Jeruzaléma a nasadil všechny páky, aby se lupičům znemožnila činnost a aby poutníci mohli v budoucnu znemožnila činnost a aby poutníci mohli v budoucnu užívat cesty mezi Jeruzalémem a Jerichem bez užívat cesty mezi Jeruzalémem a Jerichem bez nebezpečí.nebezpečí.

PolitikaJe o redistribuci moci a zdrojů pro život, jde o „kolektivním organizování sociální existence“ někdo říká, že politika je boj o „legitimní význam termínů a pojmů“ (co je moc, svoboda, demokracie, spravedlnost, sociální stát apod.)Jaké politické zřízení je nejlepší? Je to demokracie? Proč? Za jakých podmínek?

EkonomikaZkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojůJak nejlépe organizovat procesy vytváření bohatství? Jak je přerozdělovat? Jakou roli v tom má hrát stát?

Kultura„Kultura nebo civilizace …. je komplexní celek, který zahrnuje poznání, víru, umění, právo, morálku, zvyky a všechny ostatní schopnosti a obyčeje, jež si člověk osvojil jako člen společnosti.“Jaké jsou základní hodnoty, které je třeba ve společnosti respektovat? Které se mají stát zákonem? Jaká jsou lidská práva, jak je možné je obhájit?

Klíčová témataKlíčová témata

Politické ideologiePolitické ideologie

komunismus – socialismus – liberalismus – konzervatismus – fašismus

Liberalismus Konzervatismus Socialismus

Chceš-li podkopat oponentovy argumenty, očerni jeho slova.

Ukradni mu jeho jazyk a nahraď jej svým.

sv. Augustin

Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam termínů a pojmů“...

Svoboda, rovnost, spravedlnost

Jsou i další pojmy – demokracie ,, sociální stát...

Socialismus – člověk není svobodný, je determinovaný zejména ekonomicky, jeho svoboda spočívá zejména v hmotném zabezpečení, lidé by si měli být rovni materiálně, formální rovnost je nedostačující, spravedlnost je především spravedlností sociální

Liberalismus – člověk je svobodný a jeho svobodu je třeba chránit před mocí druhých i státu, lidé jsou si rovni zejména morálně a před zákonem, sociální nerovnost je spravedlivá, protože odráží přímo nebo nepřímo zásluhy člověka

Konzervatismus – člověk je plně svobodná a odpovědná bytost, má ovšem výrazné sklony konat zlé věci a proto je třeba na něj být přísný, rovnost je pojem spíše transcendentní, spravedlivé je to, co je v souladu s přirozeným zákonem a tradicí

- Sociální etikaSociální etika

- Křesťanská sociální etika- Křesťanská sociální etika

- Sociální nauka církve- Sociální nauka církve

empirie – rozum - tradiční hodnoty - autorita církveempirie – rozum - tradiční hodnoty - autorita církve

Ockenfels,Ockenfels,Anzenbacher, Novak,Anzenbacher, Novak,

Míčka ☺Míčka ☺

Politická filosofie,Politická filosofie,sociální filosofiesociální filosofie

Zejména encykliky,Zejména encykliky,další oficiální dokumentydalší oficiální dokumenty