Susan Blackmorov

UMRN JAKO CESTA K IVOTU

Vda a pedsmrtn proitky

Z anglitiny peloila

Alexandra Kotoulkov

The Originl Title: DYING TO LIVE. Science and the near-death experien ISBN 0-586-09212-9 Copyright 1993 Susan Blackmort

Watson, Little Limitec 12 Egbert Street London NW1 8LJ Great Britain

Translation Copyright 1993 Nakladatelstv Tome Janeka Translation 1993 Alexandra Kotoulkov

Vechna prva vyhrazena. dn st tto knihy nesm bt za jakmkoli elem reprodukovna prostedky elektronickmi nebo mechanickmi, vetn fotokopi, zvukovho zznamu nebo s vyuitm jinch zznamovch a reproduknch systm bez psemnho svolen nakladatele.

Cover Illustration Neil Breedon

ISBN 80-900802-8-6

Podkovn

Rda bych podkovala cel ad lid za pomoc pi psan tto knihy. Vlastn bych mla podkovat vem tm, kte mi pomhali se zamlet, i tm, kte kritizovali moje mylenky. Nebo zkladn mylenky, skryt v m knize, jsou jakmsi komplexnm pohledem na ivot a smrt, jen se utvel po cel mj ivot a utv se dodnes. Mezi jinmi bych chtla podkovat Johnu Crookovi, kter m zasvtil do buddhismu a meditac, Kenu Ringov, jeho diametrln odlin nzory byly neustlm zdrojem spor a zjmu, a mm rodim, kte nesouhlas tm s nim, v co vm, ale pomhaj mi svmi argumenty i svm laskavm zjmem. Pedevm m mamince, kter etla prvn koncepty a zdrazovala, e mm knihu upravit tak, aby byla srozumitelnj.

Rda bych rovn podkovala vem tm, kte byli blzko smrti a vyprvli mi sv pbhy. Jsou to ti, kte mi psali, i lid, kte peili infarkt a kte souhlasili, e se podl se mnou o svoje zkuenosti. Tak doktoru Vannu Jonesovi, kardiologovi Bristolsk krlovsk nemocnice, kter odkazoval sv pacienty na mne a dle Bristolskmu lkaskmu vzkumnmu vboru, kter mi pomohl uhradit vdaje, spojen se zsknm vpovd pacient. A konen dkuji tak Glennu Robertsovi, kter mi poskytl svoji cennou sbrku pednek a dokument o pedsmrtnch proitcch.

Pedmluva

Jak to bude, a budu umrat? Budu oputn a vyden, s pocity bolesti a vzteku? Strhne mne zubat s kosou do temnoty a nsil proti m vli?

Jen velmi mlo lid nemysl na svou vlastn smrt anebo usilovn odmt tyto vtrav mylenky. U jako mal dti jsme zaali myslet na umrn. Kdy vdom naeho j nabvalo na intenzit, byla mylenka na smrt stle hrozivj. Je nepedstaviteln, e maminka bude navdy mrtv, e mne zde nech samotnou.

Nen divu, e smrt rdi odmtme. Cel nboenstv na tom byla postavena. Obrate se k nboenstv a mete si bt jisti nekonenm ivotem. Nemete umt, mte dui, ducha, vn vnitn j, kter nebude zohyzd-no od erv a nepodlehne hnilobnmu rozkladu.

Samozejm, e jsou tyto pohodln mylenky v pkrm rozporu s vdou. Vda nm k, e smrt je konec. Je zajmav, e nejvt spory se vedly o n potek nikoliv konec. Darwinv Vznik druh, kter byl publikovn v roce 1859, vyvolal takov polemiky a diskuse, e neutichly ani po uplynut tm sto padesti let 4 4 ). Uvdl, e jednoduch proces pirozen selekce mohl bt prapvodcem evoluce a rznorodosti ijcch tvor.

Jsem pesvdena, e tato mylenka je tou nejjednodu a nejkrsnj v cel vd. Je to skuten tak jednoduch a zejm, e se lovk zdrh uvit tomu, e je dleit pochopit sebe sama. Vdy prv o to jde. Muste

8 Umrn

toti mt systm na reprodukci vc, ne na pouh koprovn, systm, kter vytv odchylky. A potebujete tak prosted, v nm nen msta pro vechno a pro vechny, kte na nm ij. Je tedy jasn, e nkte peij a jin ne. A ti, kte peij, zanou "vyrbt" kopie, kter jsou podobnj jim samm ne tm mrtvm. To je ve. Cel evolun teorie a pochopen naich vlastnch potk vychz z tohoto jednoduchho principu.

Evoluce je a vdycky byla problematick v tom, e nechv jen mlo prostoru bu pro obrovsk smysl ivota nebo pro jednotlivou dui; Prosted, kter se podl na formovn evolunho procesu, je samo jeho soust a jm ovlivovno. Na celou planetu tedy vlastn meme pohlet jako na vzjemn zvisl ijc systm, jako tomu je v Lovelockov hypotze122). Jsme jen nepatrnmi stekami tohoto ivho a vyvjejcho se celku. Jako sti celku jsme nepostradateln, jeden kad z ns je snadno nahraditeln.

Evolun proces nesmuje k njakmu budoucmu nebi. Ani nem njak nejvy cl. Prost jen tak probh. A pesto se nae mysl a mozek vyvinuly tak, e nutn potebuj clevdomost a lp na svm j, protoe to mnohem efektivnji udr tlo naivu a na vky zachov nae geny. Jinmi slovy, nae evoluce nm komplikuje pochopen samotn podstaty evoluce a na vlastn individuln bezvznamnosti.

Nen snad pekvapujc, e ve Spojench sttech jsou stle jet mocn lobby, kter tvrd, e by se mlo vnovat dostatek asu "stvoen" pi vuce biologie na kolch. Pedstava Boha, kter ns vechny stvoil k njakmu specilnmu elu je mnohem pjemnj ne mylenka, "e jsme se na tento svt dostali jakmsi vrtochem nhody a nutnosti", jak to nazval francouzsk biolog Jacques Monod, i kdy nepedloil dn dkaz na podporu sv teorie a vbec nm nepomh pochopit samotnou podstatu ivho svta132). A lid budou bojovat, a dokonce i umrat, za mylenky, kter tolik miluj.

Smrt je to, co se jim nelb. Moje j, to je mylenka pkn, a vn iv j, je mylenka jet lep. U je to sto tyicet let, co se vda zcela vn dotkla podstaty potk lidstva. Nen tedy naase, abychom se dotkli podstaty lidsk smrti? Myslm, e ano. V poslednch dvaceti letech bylo mon sledovat velk pokrok v tto oblasti. Odhalen a vzkum pedsmrtnch zkuenost a zitk ns pouily o tom, co ns ek pi umrn. Pokrok v lka-

Pedmluva 9

Susan Blackmorov Bristol, 1992

sk vd rozil nae znalosti o tom, co se stane, kdy zane odumrat mozek. Psychologie se stle hloubji ponouje do podstaty naeho drahocennho j. Tato kniha je pokusem zjistit, co me psychologie, biologie a lkastv ci k otzkm smrti a umrn. Jste pipraveni objevovat, jak to bude, a budete umrat?

1 Blme se smrti

V roce 1989 jsem dostala dopis od sedmdestilet vdovy. Nikdy jsme se nesetkaly, ale etla o m prci v novinch a chtla mi povyprvt o svch vlastnch zkuenostech. Napsala mi:

Asi ped devtadvaceti lety jsem bydlela v malm msteku v Lei-cestershiru. Byla jsem velmi patn na nohy a mla pote se zdy. Mstn doktor kal, e eny mho vku podobn problmy mvaj...

O dva roky pozdji jsem se zhroutila a po komplexnm vyeten a etnch rentgenech mi oznmili, e mm tumor na ptei. Odvezli mne do Derby a... bhem operace jsem vidla zit obrovskou spoustu svtel a slyela jsem uklidujc hlas. Najednou jsem se vznela v operanm sle nad ostatnmi, a to tak vysoko, e jsem vidla chirurgm pes rameno. Byla jsem pekvapen, kdy jsem vechny vidla v zelench pltch a nzkch gumovch pezvkch. Pamatuji se, jak bylo vechno prozeno. Podvala jsem se dol, protoe jsem byla zvdav, na co se vichni dvaj a co vlastn bylo pikryto na tom dlouhm stole. Vidla jsem odkryt tverec tla, a tak jsem si pomyslila: "Jsem zvdav, kdo to vlastn je, a co se to tu dje. " Pak jsem zjistila, e jsem to vlastn j. Slyela jsem, jak kdosi k: " Vypad

12 Umrn

velmi unaven, ale chyst se na dovolenou do Portugalska, kde chce

rybait." Po nkolika mscch jsem se bhem prohldky zeptala, zda mu, kte

r mne operoval, odjel na dovolenou do Portugalska. ekli mi, e ano. Jednoho dne byly bolesti tak intenzvn, e jsem zaala cosi pov

dat nahlas. Nhle jsem v t stran bolesti (kolem mne byla pln tma) uvidla svtlo, zpotku velmi slab a dosti daleko. Pibliovalo se, vude byl ndhern klid, zaalo mi bt pjemn teplo a cel ta stran bolest mizela. Kdy jsem se konen dostala ze tmy do toho svtla, bylo to to nejkrsnj, co jsem kdy vidla, mkk, tepl, przran. Konen jsem tam byla a ctila jsem, jak mi kdosi klade pai kolem ramen. Byla jsem v bezpe, nectila jsem dnou bolest, nic, jen to ndhern, pendhern vzruen...

Potom mne znovu navtvil mj manel s dtmi. Uvdomovala jsem ije pouze matn a kdy jsem se otoila, zase jsem vidla to svtlo. Nemla jsem slu vykroit na cestu zpt. Manel se nade mnou sklonil, poplcal po tvi a ekl: "Hodnjsem pemlel, nemus mt starost, co bude se mnou a s dtmi, a nm odejde. Neoenm se s nikm, kdo na ns nebude hodn. " Byla jsem otoena elem k tunelu, plnmu klidu a mru, stla jsem tam obklopena vekerou tou ndherou a vidla, jak na mne moje dv dti upraj svj zrak. V tom okamiku jsem si pomyslela: "Pane Boe, nenech prosm moje dti vyrstat bez matky." Vechno zaalo postupn blednout. Byla jsem zpt a u jsem se tam nikdy nevrtila.

Pbh na mne uinil hlubok dojem, stejn jako obdobn pedsmrtn proitky jinch. Pan Freemanov, mm povoleno uvst jej jmno, se ocitla nkde, kde mla tent ndhern pocit, jako kdy se vrac dom. Podobn proitky lidi hluboce zashnou; v tomto ppad pan Freemanov mi o tom chtla povdt a napsat i po ticeti letech. Je to odpovdna vai otzku: Jak to bude, a budu umrat?

Myslm, e meme dojt k zvru, e kdy se blme smrti anebo kdy umraj lid, kter milujeme, je to takov, jak by to mlo bt - uklidujc

Blme se smrti 13

a konejiv mylenka. elit nemoci a monosti smrti nen tak tk, kdy vte, e tam nkde v dli je klid, mr, teplo, bezpe a lska. Je mon z tchto pedsmrtnch proitk vyzskat jet nco navc ? sudky mohou vst nej-rznjmi a nkdy diametrln odlinmi smry. Nejobvyklej odpovd tch, kdo se ocitli tv v tv smrti, je: "Pro bych se ml cel svj ivot bt smrti? Vdy tady nen eho se bt" 1 6 4 ) | Vtina tch, kdo maj urit zkuenosti s pedsmrtnmi proitky, jde jet dl a k, e te u vd, e existuje posmrtn ivot. Jin se o vznamu pedsmrtnch zitk vyjaduj s velkm nadenm. Prezidentka Mezinrodn asociace pro vzkum pedsmrtnch zkuenost a proitk nedvno tyto skutenosti popsala jako velice psobiv paranormln zitek, kdy osoba pestv bt spoutna pouze svmi pti smysly a rychle se pesouv na tu rove vdom, kde je zcela normln telepatick komunikace. Pedstavitelka tto asociace se nespokojuje s pouhou telepatickou komunikac, ale jde jet mnohem dle, kdy konstatuje, e se tyto osoby nalzaj v asoprostorov dimenzi o odlinch vibracch a vych frekvencch, ne kter ns v naem kadodennm ivot obklopuj58).

Na druhm protiplu stoj ti, kdo neuznvaj pedsmrtn vize a povauj je za bezvznamn halucinace. Kalifornsk psycholog Ron Siegel dokazuje, nakolik se shoduj popisy umrajcch osob s popisy, zskanmi od osob, je se uvedly do halucinogennho stavu vlivem drog 2l6\ Z tto do o bijc shody vyvozuje zvr, e pedsmrtn proitky nejsou nic vc ne halucinace, vychzejc z obraz uloench v mozku.

Po podrobn analze literatury pili dva britt psychiati k podobnmu zvru, e toti ani u jedn z osob, kter popisovaly pedsmrtn proitky, nemuselo jt o skutenou smrt, e vechny proitky se mohou vyskytovat i v situacch, kdy lidsk ivot nen bezprostedn ohroen a e typick pedsmrtn proitky je mon navodit chemickou cestou 1 9 1 \

Jsou nkter citovan stanoviska sprvn? Meme to zjistit vzkumem nebo njakou jinou metodou? Doufm, e tato kniha, rozebrajc to, co jsme se o pedsmrtnch proitcch ji dozvdli, vm poskytne urit vodtko nebo jistou formu odpovdi.

14 Umrn

IVOT PO SMRTI NEBO UMRAJC MOZEK?

Nejprve musme provst zsadn volbu mezi dvma alternativnmi stanovisky.

Prvn varianta me bt nazvna: "Hypotza posmrtnho ivota". Ta pedpokld, e pedsmrtn proitek je jakmsi letmm pohledem do ivota po smrti. Existuje cel ada verz tto hypotzy, ale nejastj je tvrzen, e tunel je jakmsi prchodem do dalho ivota, jasn svtlo je svtlo nebesk nebo svtlo svta na druh stran a osoby, kter lovk v tomto svt potk, jsou skuten pozstal osob, kter zemely ji dve a s nimi bude tato osoba trvit vnost po smrti. Cestovatel mezi dvma svty je pesvden, e je duchem nebo du tlesn schrnky, osvobozenou od pozemskch pout. Pa-ranormln jevy lze docela dobe oekvat, protoe due putuje v nemate-rilnm svt, nevymezenm asem a prostorem.

Druh varianta me bt nazvna: "Hypotza umrajcho mozku". Veker jevy, spojen s pedsmrtnmi proitky, jsou povaovny za produkty umrajcho mozku: halucinace a pedstavy definitivn ustanou, jakmile se zastav innost mozku. Je-li tato hypotza sprvn, potom nm pedsmrtn proitky nekaj nic o ivot po smrti.

Kter varianta je sprvn? (A je vbec nkter z nich sprvn?) Varianta hypotzy posmrtnho ivota je mnohem populrnj. Statis

tick pehledy kaj, e vce jak polovina populace v v uritou formu posmrtnho ivota 15), 92), 224), 226) Faktem zstv, e podle nejnovjho vzkumu, provedenho Gallupovm stavem v USA, 70 procent lid v v ivot po smrti, co je slo, kter se nijak zsadn nezmnilo od druh svtov vlky 7 0 ) , piem osoby, kter se s tmito proitky setkaly, v, e to byl osobn dkaz toho, e budou t i po smrti. Ale popularita nen dkazem, ani kdy se jedn o prkaznou individuln zkuenost 6 8)> 7 9).

Pedsmrtn proitek me zmnit lidsk ivot jednou provdy, ale nen nezbytnm dkazem ivota po smrti. Abychom zjistili prkazn hodnotu vpovdi o ns samotnch, rozebereme argumenty, kter podporuj ob hypotzy.

Blme se smrti

Hypotza posmrtnho ivota 15

Nejastji jsou vzneny tyi hlavn argumenty, svdc pro posmrtn ivot: 1. Argument souhlasnosti - pedsmrtn proitky jsou obdobn na celm

svt a v cel historii. Jedinm monm vysvtlenm, jak zn argument, je to, e pedsmrtn proitky jsou skuten tm, m se zdaj bt - pout due ven z tla, tunelem do jinho svta, kter ns oekv po smrti. V tomto argumentu je dkazem posmrtnho ivota mra totonosti proitk.

2. Argument reality - pedsmrtn zitky jsou provny tak reln, e mus bt tm, m se zdaj bt, toti skutenou pout do jinho svta. Kad, kdo ml podobn proitek, potvrd, e je skuten, protoe tam skuten byl. Ti, kdo tam nebyli, nemohou vdt, jak to tam je. V tomto argumentu je dkazem mra reality.

3. Argument paranormlnosti - pedsmrtn proitky zahrnuj paranormln jevy, kter nen mon vdecky vysvtlit. Jsou proto dkazem, e pedsmrtn proitky zahrnuj dal dimenzi, jin svt anebo existenci ne-materilnho ducha i due. dn ist materialistick hypotza nen schopna vysvtlit paranormln jevy, take dkazem tohoto argumentu je prv mra paranormlnosti.

4. Argument transformace - lid se po proit pedsmrtnch zitk mn, nkdy vrazn k lepmu - piklnj se vce k duchovnu a mn k materilnmu svtu. To dokazuje, jak zn argument, e maj spirituln zkuenost z jinho svta. Ta je dvodem jejich transformace a rovn i mrou prkaznosti danho argumentu.

Argumenty jsou velmi pitaliv a v rznch formch se objevuj stle znovu a znovu, a to jak bhem nenucenho hovoru u obda nebo skleniky, tak i v populrn i vdeck literatue. Ale nemus bt nutn ani logick, ani sprvn.

16 Umrn

V tto souvislosti se objevuj pouze dva nejastji uvan argumenty. Je zajmav, e prvn je vlastn tent, jako argument, podporujc hypotzu posmrtnho ivota, ale ze zcela jinch dvod: 1. Argument souhlasnosti - pedsmrtn proitky jsou obdobn po celm

svt a v cel historii lidstva. Dvodem pro tento vznen argument je skutenost, e vichni lid maj podobn mozky, hormony a nervov systm, proto maj tak podobn zkuenosti a proitky, kdy tyto systmy selou.

2. Argument pouh halucinace - vechny pedsmrtn proitky se mohou vyskytnout i za jinch podmnek, ne v bezprostedn blzkosti smrti, a proto je mon je vysvtlit termny halucinace nebo imaginace.

V tto knize se budu zabvat kadm jednotlivm argumentem, abych zjistila, jak jsou prkazn. Uvidme, e odpovdi ns zavedou mnohem dle, ne ob uveden hypotzy.

Zanme pln od potku, argumentem souhlasnosti (v obou hypotzch). Nejprve musme zjistit, zda je skuten pravda, e jsou pedsmrtn proitky skuten souhlasn a pokud ano, zda je to postaujcm dkazem pro platnost jedn z obou hypotz.

Jsou tedy pedsmrtn proitky univerzln a jsou vdycky tyt? Prkopnkem tto mylenky, skutenm prkopnkem celho hnut za

uznn pedsmrtnch proitk, byl Raymond Moody, americk lka a filozof, kter zaal sbrat zznamy o proitch pedsmrtnch stavech jako soust sv klinick praxe. V roce 1975 byla publikovna jeho okujc kniha ivot po ivot1^. Byla to prost tl kniha, ale s obrovskm dramatickm dopadem. Nebyla to pouh kompilace zprv lid, kte se ocitli blzko smrti, peili a vyprvli svj pbh. Mnoz mli nhlou srden phodu a byli re-suscitovni, jin se ocitli blzko smrti z jinch dvod, z lkaskho hlediska mn zvanch. Ti vichni ovem popisovali obdobn zitky a tato podobnost byla ji na obalu knihy prezentovna takovmi vrazy jako "alarmujc podobnost do vech detail" apod. A byla to prv ona podobnost, kter

Hypotza umrajcho mozku

Blme se smrti 17

umonila Moodymu sestavit komplexn zprvu o tomto jevu, kter je nyn dobe znm a velmi populrn. Jeliko dn kniha o pedsmrtnch proitcch by bez tto zprvy nebyla kompletn, nebudu se omlouvat tm, kdo tuto knihu ji etli.

lovk umr a kdy doshne bodu nejvtho fyzickho vyerpn, sly, e ho lka prohls za mrtvho. Sly nepjemn zvuk, hlasit zvonn nebo bzuen a souasn se mu zd, e se pohybuje velmi rychle dlouhm temnm tunelem. Potom nhle zjist, e se nalz mimo svoji fyzickou schrnku, ale stle jet v jej bezprostedn blzkosti a sv vlastn tlo pozoruje jako divk. Sleduje resuscitan pokusy z tohoto neobvykle vhodnho msta a je ve stavu emon excitace.

Po chvli se sebere a zan si na svoje zvltn postaven zvykat. Uvdomuje si, e m stle jet "tlo", i kdy velmi odlin podstaty a disponuje "nefyzikln silou", kter nem pvod ve fyzickm tle. Brzy se zanou dt jet jin vci. Pichzej k nmu jin, vtaj ho a sna se mu pomoci. Vid due pbuznch a ptel, kte ji zemeli a milujc pjemnou bytost, s jakou se jet nesetkal; objev se ped nm svteln bytost, kter mu klade otzky - nikoliv verbln - zamen na to, aby zhodnotil svj ivot a pomh mu tm, e mu pehrv panoramatick nepetrit playback hlavnch udlost jeho ivota. V jistm okamiku zjiuje, e se bl k jaksi barie nebo hranici, zjevn reprezentujc hranici mezi pozemskm ivotem a ivotem ptm. A te vid, e se mus vrtit zpt na zem, e jet nepiel jeho as zemt. V tomto okamiku zane klst odpor, pestoe je pitahovn zitky ze ivota po smrti a nechce se mu vracet. Je zaplaven intenzvnm pocitem radosti, lsky a mru. I pes tyto zitky se njak spoj se svm fyzickm tlem a ije dl. Pozdji se pokou ve vyprvt jinm, ale m obrovsk problmy. Pedevm neme najt vhodn slova, kter by byla schopna adekvtn popsat jeho nepozemsk zitky. Ostatn se mu smj, a tak to pestane vyprvt vbec. Ovem tyto proitky zsadn ovlivnily jeho ivot, pedevm jeho nzory na smrt a jej zk vztah k ivotu.

Je samozejm, e ne vechny ppady, obsaen v Moodyho knize, pesn odpovdaj tomuto vzorci. Nkter proitky byly mnohem krat a ne tak obsan. Nkte vnmali jen uritou st tohoto proitku na rozdl od jinch.

18 Umrn

CESTOVN DO VZDLENCH DOB

Nejznmj historick ppad je pravdpodobn Platnv, kter povaoval smrt za stedn nmt celho svho filozofickho dla. Sokrates prohlauje, e opravdov filozofov se zabvaj smrt a umrnm. Platnv znm pbh o nvratu ze smrti je podrobn vylen v X. knize stavy.

Er byl eck vojk, kter byl prohlen za mrtvho a ml bt splen na pohebn hranici. Dve ne hranici zaplili, probral se a popisoval, co zail na sv pouti, kdy se osvobodil z vlastnho tla. Spolen s ostatnmi duemi putoval na msto, kde jsou due souzeny, odkud vedly "otvory" i "prchody" do nebe nebo do pekla. Ostatn due byly zastaveny a souzeny za svoje

Je ovem nepochybn, e Moodyho model je zcela jasn a podobnost do o bijc. V dob, kdy kniha vyla, spustili obrovsk pokik doktoi, psychologov a fyziologov. Prohlaovali, e je to pli fantastick a e pedsmrtn proitky nejsou nim jinm ne halucinacemi. Nkte kritici prohlaovali, e jsou to pouh produkty oekvn lid ze Zpadu. Tento posledn argument je dleit. Moody tvrdil mnohem vce ne jen to, e cel ada Amerian, resuscitovanch po nhl phod srden, mla podobn proitky. Moody tvrdil nebo alespo drazn prohlaoval, e proitky, kter tak pesn popsal, jsou spolen vem lidskm bytostem, e se objevuj v okamiku, kdy umrme a e se s nimi setk jeden kad z ns.

Je-li to skuten pravda, mli bychom zjistit, e pedsmrtn proitky budou v zsad shodn u lid po celm svt. K tomuto tvrzen meme pistupovat ze t hledisek: historickho, kulturnho a vvojovho. Mluvili lid o podobnch proitcch i dve anebo je to jev pouze naeho dvactho stolet? Objevuj se podobn vpovdi i v jinch kulturch anebo jsou pouhm produktem zpadn vchovy, nboenstv nebo lkastv? Jsou tyto proitky shodn i u dt, kter nemohou pebrat nboensk nebo kulturn presumpce?

Na tyto otzky meme odpovdt strunm exkursem do vzdlench as a na vzdlen msta.

Blme se smrti 19

iny na zemi, ale Er byl posln zpt na zem, aby vyprvl ostatnm o ivot po smrti. Procitl ve svm tle ani vdl, jak se vrtil zpt.

V tibetsk buddhistick literatue jsou rovn dla, popisujc das-lok neboli "nvrat ze smrti". Existuj stovky zprv od lid, kte se vrtili zpt mezi iv dve, ne byli pohbeni nebo spleni. Mrtv osoba se obvykle setkv se zesnulmi pbuznmi a pteli nebo znmmi osobami z dvjch dob a je dna, aby vzala zprvu zpt mezi iv. Takov osoba se asto mn na putujcho proroka nebo uitele, kter varuje lidi, aby se vyhbali zlu a pstovali a projevovali dobro 1 4 1).

Pokud by zde nebyla zjevn podoba s dokladovanmi pbhy, popisovanmi Moodym, potom by bylo mon takov pbhy povaovat prost za jaksi druh uitenho mtu, kter se il po cel stalet. elem mohlo bt poslen vry v posmrtn ivot, v mon odsouzen za zl a patn skutky a poslen snahy o pimen chovn v pozemskm ivot.

Tot je mon zcela dobe ci i o dalm podobnm mtu, tentokrt zamenm na prosazen ritulu splen mrtvoly a tyi dny po smrti. Ale i zde nachzme jasnou podobu s modernmi pedsmrtnmi proitky. Tento mtus pochz z kultury, kter je od kultury dvnho ecka nebo Tibetu vzdlena cel stalet a tisce mil, jedn se toti o legendu, rozenou mezi Indiny, z potku devatenctho stolet. Henry Rowe Schoolcraft cestoval v dol eky Mississippi a sbral pbhy od Indin, kter potkal, nebo si byl vdom, e s proniknm blch by se tyto stn tradice mohly brzy pozmnit nebo pln ztratit. Nsledujc pbh mu vyprvli Chippewov.

Pbh zan tm, e se nejudatnj vlenk a nelnk utkal se svmi nepteli na oteven planin. I kdy jeho bojovnci byli velmi udatn a nakonec zvtzili, vdce byl zabit a jeho tlo leelo na bitevnm poli. Obvykle bval takov nelnk open o strom, s vekerou vlenickou vzbroj v ruce a elenkou vedle sebe. Zvltn bylo, e kdy k tomu jeho tlo pipravovali, ctil vechno, co se dlo. Nebyl vak schopen cokoli sdlit svm spolubojovnkm, a kiel a volal, jak chtl. Nakonec vichni odeli. Nelnk proval obrovsk muka, protoe seje snail nsledovat. Jeho sil se stupovalo, kdy zjistil, e se mui po dlouh cest dostali nazpt do vesnice. Mui zde byli bouliv vtni, oslavovni pro vtzstv a pochopiteln

20 Umrn

byli dotazovni po jeho osudu. Spolubojovnici popisovali, jak zahynul. "To nen pravda," odpovdal rozzloben nelnk hlasit, "nen pravda, e jsem byl zabit a ponechn na bitevnm poli."

"Vdy jsem zde! Jsem iv! Hbu se! Podvejte se na mne! Dotknte se mne! Znovu pozvednu svj otp v boji s neptelem, a uslym znt vlen bubny." Ale nikdo nevnoval pozornost tomu, e je ptomen a jeho hlas povaovali za umn vtru 2 0 8 ) .

Potom el ke sv en, kter truchlila nad jeho smrt. Podal o jdlo, ale ona slyela jen bzuen v uch. V zoufalstv a rozhoen ji uhodil do hlavy, ale ona ctila pouze slabou bolest hlavy. Potom si vzpomnl, e kdysi slyel, e nkdy je dui povoleno opustit tlo a putovat oddlen. Trvalo mu tyi dlouh dny, ne se vrtil na bitevn pole a nael svoje tlo. Najednou ctil v patch ohe. Pomyslil si, e se nikdy nevrt, pokud neprojde ohnm. Vtom se probral, hladov a vyerpan. Njakm zpsobem se vrtil celou tou dlouhou cestou zpt do vesnice k radosti vech svch lid, kterm vysvtil, e po smrti mus nechat tyi noci zaplen ohn, aby bylo mon spasit dui, kter se odpoutala od tla.

I kdy hodnota vyprvn spov v popisovn ndhernch pohebnch ritul, je zde do o bijc podoba s modernmi pedsmrtnmi proitky, kdy due opout tlo a putuje sama a kdy se zoufale sna dostat se zpt do fyzickho svta. Tento pbh se dochoval z kultury, kter mla jen velmi omezen styky s jinmi kulturami.

Skutenost, e a se putujc due sna jakkoliv, ostatn ji nesly, se objevuje i v jin dvn legend, tentokrt z litevskho folklru. Mui, kter byl stran zvdav na vechno, co se tkalo ivota po smrti, se dostalo odmny pot, co upadl do komatu a probudil se bez bolest. Opustil lko a sedl si vedle kamen jen proto, aby vidl svou enu, jak vejde a zane kiet: "Je mrtv, je mrtv"! Pokouel seji uklidnit, ale nedailo se. Nakonec uvidl svoje vlastn tlo leet na posteli. Ale stle jet si neuvdomoval, co se stalo. A kdy provzel vlastn rodinu bhem pohbu na hbitov a spolen s nimi polbil vlastn tlo, tak celou hokou pravdu pochopil. V tom okamiku vstoupil zpt do tla, posadil se, vystoupil z hrobu a vrtil se dom se svou rodinou96^.

Blme se smrti 21

Nen zvltn, e ten litevsk poutnk byl tak hloup a nevdl, co se dje? Vbec ne. Zde se musme nad nm zamyslet. Pedstavte si, e jste tm mrtvi. Nco vnho se muselo stt, jinak byste se do takovho stavu nedostali. St jste proto fit a pi jasn mysli. Mon se tak smrti stran bojte a nechcete ztratit vechno to, co jste vybudovali anebo co povaujete za smysl svho ivota. Najednou je vechno vzhru nohama, nco vs un pry z tohoto pozemskho divadla a vy nejste schopni nic proti tomu podniknout, jste zhroeni tm, e ztrcte vechno a vechny, kter jste milovali. Vbec se nedivm, e je lovk v takovm ppad zmaten.

To mn pipomnlo poznmku Stephena Levina v jeho knize Kdo umr?, knize o pprav na smrt v ivot. "Nkdy," pe autor " slym, e lid kaj: 'Nemj obavy, a pijde as, pipravm se, budu meditovat'. No, tak mnoho zdaru! Nebo kdy pijde as, potom tu energii, kterou mte nyn, u vbec mt nemuste117)." Stejn jako indinsk nelnk nebo litevsk poutnk mete bt pli zmateni, mete mt obrovsk strach nebo vysilujc bolesti, ne abyste si jasn uvdomili, co se vlastn dje.

Je to prv tato skutenost, kterou jsou motivovny pruky o umrn? My jsme si jet pli nezvykli na mylenku vyuvat ivot k pprav na smrt, ovem mnoh jin kultury vyvinuly speciln techniky cvien a ppravy, jak umrat. Tyto pruky u lidi, co maj oekvat od smrti a jak si maj vypstovat nvyky, aby nebyli zmateni, a nadejde jejich as.

Prvn podobn kniha se jmenuje Egyptsk kniha mrtvch, ale nejzn-mj je snad Tibetsk kniha mrtvch neboli Bardo Thdol7)'57). Tyto knihy mli studovat tibett buddhist za ivota a mla jim bt pedtna na smrtelnm loi, aby jim poskytla vodtko, jak proitky na n ekaj pi umrn; bu si zvolit slibn nov ivot anebo uniknout ze spr smrti a vrtit se do ivota nynjho. Mezi popisovan proitky pat hlasit kik, jasn svtlo a personifikace emoc, tueb a pocit ve form tibetskch bostev.

Dobe znm kniha Bardo Thdol je pouze st rozshlho uen o smrti podle tibetskch tradic. stedn mylenkou Buddhova uen je pomjivost: vechno, i lovk sm, je pomjiv, pechodn, doasn a neustle se mnc. Smrt je nejvym uitelem pomjivosti, a proto kniha obsahuje meditace

22 Umrn

o smrti, inspirativn pbhy o smrti velkch lm a metody duchovnch cvien k pesunu vdom smrem ke smrti 1 4 1 ) .

Rozdl mezi tmto uenm a lidovmi povstmi, kter jsme pedesteli -a rozdl je to skuten velik - spov v tom, e v buddhismu nejsou pedsmrtn proitky chpny a pojmny literrn jako topologie dalho ivota nebo jako popis skutench mst, kter navtv due pot, co se odlou od tla. Jsou to spe produkty ducha nebo projevy duevn przdnoty a chce-me-li je pochopit, musme na n pohlet z hlediska zpadn psychologie jako na duevn obrazy nebo halucinace. Poznmka o duevn przdnot nen pouhm protikladem k duevnmu naplnn. Vrtm se ktomu, kdy budeme hovoit o transformaci, kterou zpsobuj pedsmrtn proitky a co nm to k o stavu a podstat ducha.

Prozatm pedpokldejme, e existuje podoba s modernmi pedsmrtnmi proitky. Pjdeme jet dle a budeme srovnvat Tibetskou knihu mrtvch s jinmi podobnmi prukami o umrn, konkrtn s prukami stedovkmi. V t dob vznikla cel ada prvodc, kter mly pomoci kesanskm hledam klidn umrat a rovn se lpe chovat na tomto svt.

Kniha o sle umrat zan vysvtlenm pro ty, kdo jet nemaj pli zkuenost s umrnm, smrt "vypad ndhern krut a nebezpen a je tak skuten stran a hroziv". Kniha je proto urena vem, kte si chtj udlat na smrt sprvn nhled, pro kadho kesana, aby ml odpovdajc znalosti a slu sprvn umrat3 6). Obsahuje rovn doporuen a chvlu smrti a seznam dabelskch pokuen pi umrni vetn ztrty vry; zoufalstv, kter pev nad nadj; netrplivosti, samolibosti, duevn pchy a zabvn se vnjmi nebo pechodnmi a nedleitmi vcmi. Jsou zde dotazy, kter umrajc vznej, pokyny pro ty, kdo jsou blzko smrti a nakonec i modlitby, ten umrajcmu.

U jsem ekla, e v naem kulturnm prosted nejsme zvykl mylence uit se umrat, ovem jsou zde nznaky, e se tato situace m zmnit. Dnes vylo pravdpodobn vce knih o smrti, ne kdykoliv pedtm, vetn peklad stedovkch text, studi o smrti a umrn, o New Age a knih o modernm spiritulnm uen.

Blme se smrti 23

Jak se naute radostn umrat? Kdy odstrante vnj okrasy a pozltka z rznch nboenskch tradic, najdete vdy jednu a tut mylenku, toti nauit se radostn t. Co nm brn provat ivot takov, jak je? Nae vlastn touhy, nae lpn na tom, co povaujeme za dobr a patn, za pijateln a nepijateln, stran pohroma velkho tst. Pro vtinu lid je jejich vlastn smrt, smrt jejich dt nebo milenc stranm netstm, kterho je teba se obvat a ktermu je teba za kadou cenu pedejt. Ale to je pouh rozen strachu ped tm, e budeme vypadat okliv, a budeme sta, e telefon nezazvon, e et bude pli vysok, e verek neprobhne, jak by ml apod. Nauit se brt vechno tak, jak pijde, bez odporu nebo zbytench soud, to je prv umn nauit se t, a to zase povede k umn nauit se umrat.

To je snad ten nejjednodu zpsob - prost, a pece obtn. Je to zpsob, kter se nm vzhledem k na biologick podstat zd bt velmi trvd. t jako zvtka, znamen shnt potravu a bt na tom lpe ne ostatn. Z tohoto sil pochz chtivost, vlastnick pud a obava ze ztrty. Nejvt ztrta je ovem ztrta sebe sama, protoe v okamiku, kdy stojme tv v tv smrti, si vtina z ns vybudovala obrovskou superstrukturu, nazvanou "j", kterou nen mon snadno zruit. Nkter uen, zamen na ppravu ke smrti, jsou zamena prv na to, jak se oprostit od naeho ega. Toto j, kaj, je iluzorn. Nechte ho normln jt ivotem a pravda se odhal sama, v ivot i ve smrti.

I kdy stedovk uen o smrti byla uenmi, zamenmi na posmrtn ivot kesan, obsahuj i mylenky obecnjho charakteru. V v objasuje, e "proti sv vli umr ten, kdo se nenauil umrat, Nauit se umrat znamen souasn nauit se tak t, protoe nikdo, kdo se nenauil umrat, se neme nauit t. Bude seven do klet, protoe nebude umt t a neodvauje se umt" 3 6 ) .

Existuje cel ada stedovkch uen o smrti, a jak je mon podle kesansk tradice oekvat, mnoh zahrnuj soudy, tresty a odmny za iny pozemsk. Mnoh rovn popisuj smrt jako jakousi cestu, cestu z vyslenho nebo umrajcho tla do ndhernho tla v jinm svt.

24 Umrn

Tyto formy pout, rozebran ve stedovkch uench, jsou podrobn popisovny v dle harvardsk uitelky nboenstv, Carol Zalesk, v jej knize Putovn do jinho svta239\ Co je zarejc na tchto vpovdch, je skutenost, jak stran jsou podobn naim modernm.

Napklad v dle ze sedmnctho stolet Barontova vize je cestovatel sklcen horekou po bohoslub a je nalezen, jak cosi pe na podlahu a ukazuje si na hrdlo, dve ne upadne do bezvdom. Zatmco mnii kolem nho zpvaj a msto zkrp svcenou vodou, lovk je uchvcen dvma odpornmi dmony, kte jej za hrdlo vleou do pekla. Ve ti hodiny rno se mnii zanaj modlit za jeho uzdraven a to je prv ten okamik, kdy archandl Gabriel zan bojovat s dmony o jeho dui. K veeru vid mnii znamen smrti a zanaj se modlit za spsu jeho due. Mezitm archandl bere Ba-ronta s sebou, aby pedstoupil ped stolici nejvyho soudce. A nakonec se s kohoutm kokrhnm Barontus pozdravuje, sed si a veleb Boha k asu vech, kdo jsou kolem nho.

Tyto pbhy mohou bt tak straliv, jak jen si lovk me pedstavit, a lidsk pedstavivost me bt skuten straliv. Hnci jsou trestni ohnm a ledem, porni draky, smaeni navky na pekelnm roni anebo pibjeni k zemi do bla rozhavenmi heby. Potom se zde v nejrznjch formch vyskytuje zkuebn most, obvykle je to zk lvka pes ohnivou eku anebo hlubokou temnou jmu do ndhern zem za n. Pro spravedliv a estn lidi je pechod pes lvku snadn, kdeto pro lidi nehodn se stv lvka ostr jako me nebo kluzk a temn a ji po tisce let vdy s hroznmi vkiky padaj do vroucch hlubin.

I kdy se tyto pbhy na prvn pohled vbec nepodobaj modernm pedsmrtnm proitkm, obsahuj motiv soudu - tma, kter se objevuje ve vech stedovkch pracch. Ovem, zatmco v modernch vpovdch je takov soud spe soudem sebe sama anebo soudem, kter vede milujc bytost anebo tepl svtlo, v tchto starch pbzch se jedn vdy o boskou slu a trest vymuj ty nejhrznj kreatury, jak si jen nae pedstavivost me utvoit. A u je dvod jakkoliv, revize in je zsadn stet se sebou samm 2 3 9 ) .

Blme se smrti . 25

Zalesk sumarizuje podobnosti a rozdly, kter zjistila mezi modernmi a stedovkmi vpovmi lid, kte "umeli" a znovu se vrtili k ivotu. V obou ppadech je prvnm krokem jaksi druh dualistickho rozdlen tla a due, kdy odlouen due shl dol na pvodn msto, kde dlela, s lhostejnost, opovrenm, schopn sledovat cel to divadlo pod sebou s jistou rezervovanost nezastnnho divka. Potom zan samotn pou, signalizovan pchodem prvodc anebo symboly pouti, jako jsou cesty, dol anebo tunely. Prvodce interpretuje jednotliv seky pouti a zdrazuje potebu poskytnout pokyny pro tento ivot i pro ivot pt. Klovou epizodou je konfrontace se sebou samm, kde se vizioni setkvaj s vlastnmi mylenkami, slovy a iny, nau se posuzovat svoje due anebo revidovat svoje ivoty a pronet soudy o sob samch.

Jak v modernch, tak i dvnch pbzch, i kdy ve starch vpovdch pouze zdka a velmi strun, se mohou objevovat i mystick proitky, kde se mylen a ctn spojuje, vrchu nabv spontnn vdom a pou se odkld. Poutnk ct, e je nucen k nvratu, nkdy proti sv vli, k nvratu do ivota a po nvratu se mn z normlnho smrtelnka ve vizione nebo proroka 2 3 9 ).

Tchto nkolik mlo pklad z dvnch dob naznauje, e vtina typickch prvk z proitk, popisovanch Moodym, m dlouhou historii.

Zetelnost a jasnost se mn, proitky se mohou zcela zsadn liit v detailech, ale podobnost jasn vyplyne na povrch. To zase me vst k domnnce, e podobnost pedsmrtnch proitk, tak shodn po cel stolet, je rovn dvodem, pro se tolik navzjem podobaj rzn tradin vry a pedsudky1 9 1).

Maj-li pedsmrtn proitky univerzln charakter, jak nkte tvrd, potom to neme bt pipisovno pouze zpadnm kulturm, ale mus se objevovat vude, bez ohledu na kulturn i historick bariry.

26 Umrn

Dnes existuj samozejm velmi podobn pbhy, kter se traduj mezi lidmi. Klovm pedpokladem ve vtin tchto pbh o poutncch je fakt, e lidsk bytost je nco vce ne jen pouh tlo; duch, due nebo njak jin podstata se me ve smrti oddlit, nebo dokonce jet ped skonem, a me existovat samostatn.

Takov pohled na lovka je zvan. V na zpadn filozofick tradici tomu byla v sedmnctm stolet dna urit forma Ren Descartem tm, co nazvme kartezinskm dualismem. Descartes rozlioval dv zsadn odlin substance, toti fyzickou a rozumovou. Podle nho byly mysl a mozek vytvoeny ze zcela odlinho druhu materie.

Zpadn filozofov a vdci dlouho a pesvdiv argumentovali proti tomuto dualistickmu pohledu. Mezi akademiky jsou v souasn dob v menin ti, kdo tento nzor zastvaj, jako nap. neurofyziolog Sir John Eccles, filozof Sir Karl Popper 1 7 3) nebo psycholog John Beloff10). Zd se vak, e i cel ada jinch lid s Descartem souhlas. Dualistick pokuen je pli velk. Stejn tak, jako si neradi pedstavujeme, e jednoho dne zememe, tak neochotn pohlme sami na sebe jako na neustle se mnc a k zniku spjc tlo, kontrolovan a ovldan mozkem, kter zpracovv informace. Z naich zkuenost vyplv, e jsme si uinili jist nzor na sebe sama, kter pev po cel n ivot, tedy, chcete-li, "skuten j". Pokud tomu vte, potom u je jen krek (i kdy vbec ne logick) k ve, e "nco" me opustit nae tlo a putovat samo bez jeho pomoci.

Potom ns neme pekvapit, kdy zjistme, e vtina vchodnch kultur sdl minimln tento nzor. Dean Sheils212) srovnval nboensk vry vce jak edesti rznch kultur a pouze ve tech nenael podobn nzor. Z padesti ty kultur, u nich byly zskny podrobnj informace, dvacet tyi (tedy tm polovina) vilo, e vtina lid me putovat mimo sv tla tak, jak bylo ve uvedeno a dalch dvacet ti vilo, e nkte lid (napklad amani) to dok, i kdy normln lid nikoliv.

Ale co pedsmrtn proitky - jsou obdobn v jinch kulturch? Zcela nedvno se nkolik badatel zaalo touto mylenkou zabvat zcela vn.

POHLED DO SOUASNCH KULTUR

Blme se smrti 27

Vychzeli z argumentu souhlasnosti a chtli zjistit, zda jsou pedsmrtn proitky, zaznamenan v Indii, Africe nebo Mezopotmii obdobn jako proitky, kter Moody nashromdil v USA.

Nejrozshleji studie provedli Osis a Haraldsson, kte rozeslali dotaznky 5.000 lkam a sestrm v USA a dotazovali se asi 700 lkaskch pracovnk v Indii 1 5 5)> 1 5 6). Netkalo se to vhradn pedsmrtnch proitk, ale zkuenost a vpovd, zaznamenanch od lid, kte umrali. Tyto pbhy jsou samozejm pevyprvn z druh ruky a asto mnoho let pot, co se skuten pihodily. Zjitn jsou pesto velmi zajmav. Vtina spolench viz byla o mrtvch osobch (USA) nebo o nboenskch postavch (Indie). Amerianm se nejastji zjevovala jejich matka, zatmco u Ind byly ensk postavy velmi zdkav, pedevm mezi mui. Zjeven nboenskch postav samozejm korespondovala s vlastnm nboenstvm. dn hind nevidl Krista a naopak dn kesan nevidl hindsk bostvo. Vtina tchto postav se zjevila proto, aby vzala umrajc osobu s sebou. Zde se vynoil dal fascinujc rozdl - Amerian se asto ochotn vydvali na cestu se svmi mrtvmi pbuznmi nebo s andli, kdeto Indov astji proti tmto bytostem bojovali a odmtali s nimi pou nastoupit.

Pro takov rozdl? Zd se, e vychz z nboenskho uen. V hindsk mytologii je krl mrtvch Jama dobe znmou postavou, stejn jako jeho poslov, jamadtov. Potom je zde Citragupta, psa. V jeho knize jsou zaznamenny veker iny, spchan v prbhu ivota - opt vra v posledn soud. V kesansk mytologii svat Petr ek ped nebeskou branou, ale neexistuj zde dn poslov, kte by odvlekli neochotnou dui ze ivota. Rozdl v proitcch me bt zpsoben zsadn odlinm kulturnm prostedm i nboenstvm.

To se samozejm vztahuje na lid, kte skuten zemeli. Ale co se stalo s tmi, kte se po proit tchto pedsmrtnch zitk vrtili zpt mezi ns? Rozhodli se zcela spontnn, jako vtina lid ze Zpadu, e je potebuj jejich dti anebo e jejich celoivotn dlo jet nen dokoneno a e se tedy mus "vrtit" nazpt? Pravdpodobn ne. Badatel v oblasti pedsmrtnch proitk Satwant Pasricha a lan Stevenson zaznamenali estnct ppad

28 Umrn

pedsmrtnch proitk v Indii, kde obvyklm tmatem byl pbh o omylu pi identifikaci163).

Typickm pkladem je ppad hajju Banii, kter ho vyprvl v roce 1981, kdy mu bylo asi tyicet let. est let pedtm onemocnl, ml vysok horeky a vypadal jako mrtv, take pbuzn zaali pipravovat jeho tlo ke kremaci. Pamatoval si, e pili tyi ern poslov a posadili ho pobl Jamy. Byla zde jaksi star dma s perem, ednci se stohy knih. Jeden z nich ekl: "My nepotebujeme a nechceme hajju Baniu obchodnka, ale dali jsme o hajju Umhara hrne. Vyvete ho ven a pivete toho druhho mue. Tomuto jet zbv pr let ivota." Obchodnkovi se tam muselo zalbit, protoe poadoval prci a prosil Jamu s blm plnovousem, sedcho na vysokm stolci, zda by mohl zstat, ale zbyten. Byl vyveden ven a vstal z mrtvch.

Pbhy tohoto typu vypadaj zsadn odlin od pedsmrtnch proitk, popisovanch Moodym. Nen zde dn tunel, dn jasn svtlo a dn pou mimo vlastn tlo. Nkte proto argumentovali, e pedsmrtn proitky nemaj univerzln charakter. Abych tuto skutenost potvrdila, snaila jsem se nashromdit vce ppad z Indie.

Podala jsem si inzert do novin Times of India v Bombaji a prosila jsem o zprvy lidi, kte se ocitli blzko smrti, ale neuvedla jsem, co vlastn hledm. Pozdji jsem vem tm, kdo mi napsali, zaslala dotaznk. Zskala jsem devatenct rozshlch vpovd, z nich dvanct obsahovalo jist proitky, vyvolan na prahu smrti. tyi lid mli velmi podivn, jako by halucinogenn proitky, od vize kvony s kuaty a po lt boj se sedminohm monstrem, a u osmi jsem nala alespo njak prvky klasickch pedsmrtnch proitk. Jeden mu, kter trpl zvanou poruchou jater a kter nevypadal na to, e bude t, putoval na msto, "kde bylo ve oslniv ziv a jasn, kde jsem byl milovn a kde jsem ml pocit, e jsem ze svta u cel hodiny a til jsem se z toho uklidujcho svtla ... byl jsem nkde mimo as a prostor". Rockov hvzda, kter vystupovala na oteven scn, byla neastnou nhodou zasaena elektrickm proudem. Svoje proitky popisuje nsledovn: "Ctil jsem se lehk jako prko a stoupal jsem nahoru nepopsatelnou rychlost, kterou nelze mit slovy rychlost nebo as ... ze vech

Blme se smrti 29

stran mne obklopovala svtla nejrznjch barev - svtc body." Ve tetm ppad to byla ena, kter nhle upadla do bezvdom. Uvdla, e la temnm tunelem v absolutn tm a v uch j znla jemn zvonkohra.

Z osmi lid s pedsmrtnmi proitky jeden slyel sladkou hudbu, ti udvali tunel nebo temn msto, tyi vidli jasn svtlo, tyi provali radost nebo klid a ti se zpovdali ze svch in - jinmi slovy, pestoe to byla jen mal studie, prvky jsou podobn tm, kter uvd zpadn zprvy.

Pro argument souhlasnosti je toto obzvl dleit. Nenachzme absolutn stejn proitky, ale spe obdobn rysy, kter se v raznch dobch a kulturch projevuj v rznch formch.

Nkte argumentuj tm, e existuje jaksi druh zkladnch proitk, kter jsou spolen vem lidem a kulturm, ale kter jsou pekrvny rozdly jednotlivch kultur. Tato teorie by vysvtlovala odchylky, kter se vyskytuj na rznch mstech a v rznm ase, ale m svoje nedostatky. Svd ns k tendenci domnvat se, e kdy bychom njak pronikli pod povrch vpovd lid, nali bychom pod nm nemnn, skuten pedsmrtn proitky. Ale to je plan nadje. Je to ve sv podstat tat klamn nadje, kter ovlivuje mnoh nboensk hledae a mnoho lid, kte se setkali s mystickmi nebo pedsmrtnmi proitky. Ti se toti domnvaj, e pochopili jistou pravdu. Vyprvj pbh ostatnm, pokouej si jej zapamatovat sami pro sebe v obrazech a slovech, ale obrazy a slova nejsou schopny zachytit skutenou "relnou podstatu" proitk a pocit. Pokud zde skuten bylo nco "relnho", je to tak nepostiiteln a nepopsateln jako okamik neskonalho tst a blaenosti.

Jestlie existuje lovk, kter prov "to reln", potom je vlastn ji produktem sv kultury, jazyka a minulch proitk. Nemete najt "relnou podstatu" tak, e odtrhnete venkovn slupku. Take bychom se nemli pokouet ohladit kulturn nnosy a najt uvnit urit reln jdro. Spe musme uznat, e veker vpovdi podobnho druhu pochzej od skutench lid, ijcch v rznch dobch a na rznch mstech a snait se vyzskat co mon nejvce z lidsk podstaty, jak se tato projevuje v podobnch, ale pece tolik rozdlnch proitcch.

30 Umrn

DTI TV V TV SMRTI

Nejznmj pklady pedsmrtnch proitk dt pochzej od pediatra a badatele Melvina Morse 1 3 6). Jednoho dne, bhem sluby na jednotce intenzvn pe bojoval o ivot devtilet holiky Katie, kter byla nalezena v baznu hlavou dol. Mla rozshl edmy, tm dn reflexy a dchala pomoc umlch plic. Mla desetiprocentn anci na peit, ale o ti dny pozdji se zcela zotavila. Co ho na tomto ppadu nejvce pekvapilo a pro vlastn zaal s vzkumy pedsmrtnch proitk, byl pbh, kter mu dvenka vyprvla. Aby se mohl rozhodnout o nejlepm zpsobu len, chtl zjistit, co se stalo v baznu. K jeho pekvapen mu dvka vyprvla, jak se ped n otevel tunel, kterm pichzela "Albta" se zlatmi zcmi vlasy. Albta vzala Katie za ruku a vedla ji k mrtvmu ddekovi, k dalm dum a potom k nebeskmu Otci, kter se j zeptal, zda by se chtla vrtit dom. Katie ekla, e by chtla zstat s nm, ale kdy se j Je zeptal, zda by nechtla znovu uvidt svoji matku, odpovdla ano, chci, a probrala se.

Po tto udlosti zapoal Morse s osm let trvajcm projektem, zamenm na vzkum dtskch pedsmrtnch proitk. Mnoh jeho zvry pisply k pochopen tchto proitk, a proto se k nim pozdji vrtm. Prozatm bych chtla pouze poznamenat, e dti popisovaly udlosti, kter se jim pihodily i ve vku devti msc, vyskytovaly se zde pbhy o tunelech a svtlech, zitcch po oputn vlastnho tla a o poutch do nebe. Zde je dal pbh ze sbrky doktora Morse, tentokrt pochz od osmilet dvky June, kter rovn tm utonula, kdy jej vlasy zaal vtahovat odpad z baznu:

Jet jeden zpsob, jak analyzovat nemnnost pedsmrtnch proitk, je poohldnout se po dtech. Pokud kultura formuje a utv nae proitky, potom dti jsou touto kulturou doposud nejmn zasaeny a mohou nm vyprvt ty nejjasnj a nejist pbhy. Co jsme se dozvdli od dt, kter se ocitly tv v tv smrti, ale kter byly znovu navrceny ivotu?

Blme se smrti 31

Pamatuji se, e se mi vlasy zachytily do odpadu a pak se kolem mne vechno setmlo. Potom si vzpomnm, e jsem vyklouzla ze svho tla. Vidla jsem samu sebe pod vodou, ale nebla jsem se. Nhle jsem se dostala do tunelu a ne jsem o tom mohla zat uvaovat, ocitla jsem se v nebi. Vm, e to bylo nebe, protoe vechno bylo jasn a vichni byli mil a pvtiv.

Pjemn mu se mne zeptal, zda bych tam chtla zstat. Pomyslela jsem na to, skuten ano. Ale odpovdla jsem "chci bt zase doma ". A potom jsem se vrtila 1 3 6 K

Podobn jako dospl, i dti byly poznamenny svmi pedsmrtnmi proitky. Nkter si uvdomily cl ivota, jin se zmnily k lepmu. Pro n to vechno nebyl normln bn zitek nebo sen. Bylo to nco zvltnho.

A te se meme vrtit k na otzce: jsou pedsmrtn proitky univerzln a jsou vdycky tyt? Myslm, e i pes veker omezen naeho vzkumu, na ni meme odpovdt. Existuje dslednost, ale ne nemnnost. Ano, pedsmrtn proitky jsou skuten univerzln v tom smyslu, e nco podobnho, jako pedsmrtn proitky, ji popisovali dospl i dti ped mnoha staletmi a v rznch kulturch. Zporn meme odpovdt na to, zda jsou nemnn. Ne, mn se s kadm jednotlivcem, kulturou a okolnostmi.

Nejvt otzka ovem zstv nezodpovzena. Shodnost, souhlasnost tu je, ale pro? Nasktaj se dv mon odpovdi: bu my vichni mme ducha nebo dui, kter pevaj smrt anebo mme vichni podobn mozky, kter odumraj podobnm zpsobem.

2 Stadia umrn

Kdy June tm zemela, la tunelem do nebe. Pro? Kdyby zstala ve vod o nco dle, promtl by sej tak cel jej dosavad

n ivot? Anebo ne? Pokud by ji vythli dve, vracela by se zpt tunelem nebo ne? Kdyby byla mlad nebo star, byly by jej proitky odlin? Topila se i jin dvtka, kter pitom nemla tyto pedsmrtn proitky?

Pokoume-li se vysvtlit pvod pedsmrtnch proitk, bude mon velmi uiten, ba pmo douc najt odpovdi na uveden otzky. Soust je i vysvtlen rozdlu mezi tm, co nazvm argumentem souhlasnosti, shodnosti a hypotzou nemnnosti. Jak jsme vidli, jsou pedsmrtn proitky do velk mry shodn, ale jsou krom toho i nemnn? Maj vdycky tut formu? A kdy ne, tak kdy ne a pro ne? Pi podrobnm zkoumn bychom se odpovd mohli doptrat, ale snadn kol to nen.

Prvn krok, kter badatel v tto oblasti vdy udlali, je pokus kategorizovat pedsmrtn proitky anebo sestavit jakousi topologii anebo schma jednotlivch stadi. Jednotliv stadia ji byla sestavena a popsna, protoe takto je jednodu pedsmrtn proitky srovnvat, a tm i odpovdt na pedesten otzky.

Moody ze sv sbrky vpovd sestavil nkolik pehled charakteristickch rys pedsmrtnch proitk l3 3)>1 3 4). V jeho prvn knize najdeme patnct aspekt nebo stadi pedsmrtnch proitk:

Umrn

Tento pehled sestavil Moody pmo z vpovd. Moodymu je jasn, e to nen dn "vdeck" analza, e jeho vzorky jsou nhodn a e vlastn shromdil vpovdi pouze od tch lid, kter se mu podailo najt. Nebyl schopen poskytnout pesn informace o tom, kter lovk proel jakmi stadii nebo kter stadia jsou nejtypitj, protoe ani dva proitky nejsou absolutn identick a ani jedna osoba z jeho sbrky nepodala pln vet tchto stadi ve sv vpovdi. U mnohch z nich se ve vpovdi objevilo pouze osm prvk z patncti a jen u nkolika mlo dvanct. Krom toho se zde neobjevil ani jeden jedin prvek, kter by zmiovala kad osoba nebo kter by byl u vech absolutn shodn.

Sled tchto prvk vak je dosti zvan. Moody ho uvd jak ve zmiovanm pehledu, tak i ve sv "komplexn vpovdi", protoe tak se nejastji ve vpovdch objevoval, ovem dodv, e nkte lid vidli svtelnou bytost dve a a potom opustili svoje tlo. Snad jet dleitj je jeho poznmka, e hloubka pedsmrtnch proitk zvisela na tom, zda se tito lid skuten dostali do stadia klinick smrti i nikoliv. Tedy ti, kdo byli podle

neschopnost popsat proitky hlas, kter sdluje novinky pocity mru a klidu zvltn sluchov vjemy temn tunel vystoupen z fyzickho tla setkn s jinmi svteln bytost revize vlastnho ivota hranice nebo mez nvrat zpt vyprvn ostatnm psoben proitku na dal ivot nov pohled na smrt oven.

Stadia umrn 35

HLOUBKA PEDSMRTNCH PROITK: STADIA A STUPN

Kenneth Ring byl prvn, kdo se pokusil tuto otzku dn prozkoumat 1 8 2 ) . Ring je psycholog na univerzit v Connecticutu, na kterho hluboce zapsobily vpovdi lid, kter ve sv knize shromdil Moody. Ring se pokouel objasnit mnoh nezodpovzen otzky. V roce 1977 zaal sbrat systematicky vpovdi od dosplch, kte se ocitli na prahu smrti v dsledku zvan nemoci, nehody nebo sebevraednho pokusu a kte se uzdravili natolik, aby byli schopni a ochotni o tchto vcech hovoit. Ring nepedpokldal, e tito lid museli nutn prot njak pedsmrtn zitky.

V nemocninch zznamech se nepodailo najt odpovdajc poet lid, ale nakonec formou inzert i stnmi dotazy byly do vzkumu zaazeny 102 osoby. Z nich pevn vtina byli bloi a kesan. Polovina z nich tm zemela na zvanou nemoc, asi tvrtina na nsledky nehody a zbytek byl blzek smrti v dsledku sebevraednho pokusu.

K pekvapen cel ady kritik pohovory s tmito lidmi potvrdily pevnou st Moodyho tvrzen. Lid vypovdali o podobnch proitcch a Ring byl schopen popsat to, co povaoval za "zkladn proitek", jdro celho zitku. Ring msto Moodyho 15 rys uvd pouze pt zkladnch, a to:

nho "mrtv" dle, mli i vt a hlub zbr proitk ne ti, kdo se na prahu smrti ocitli pouze krtce 1 3 3 \

Toto je dleit tvrzen, nebo je v nm konstatovno, e nejde jen o pouhou selekci proitk lid na prahu smrti, ale e jde i o jakousi stupnici hloubky tchto proitk. Kdyby se jednalo o pouhou sbrku monch proitk, kter mohou zat lid na prahu smrti a kdy kad z nich me bt ovlivnn stresem, lky nebo mkoliv jinm, potom by se vypovdac schopnost do znan mry oslabila. Na druh stran, pokud skuten existuje urit gradace jednotlivch stadi v zvislosti na tom, jak se lovk stle vce a vce bl smrti, potom je nezbytn si objasnit veker pedsmrtn proitky a jednotliv vpovdi o kad jejich konkrtn sti.

36 Umrn

Dobrch 60 procent popisovalo pocit klidu a mru, ale jen 10 procent provalo vstup do jasnho svtla.

Ring z toho vyvozuje, e "se jedn o stabiln a pozoruhodn empirick model, kter se asto objev, kdy se lidsk bytost pibliuje prahu smr-

pocit klidu a mru odlouen od vlastn fyzick schrnky obklopen tmou (Moodyho tmav tunel) piblen se svtla vstoupen do svtla.

Pi vyuit tto kategorizace se brzy ozejmilo, e uvdn sloky se nejen objevuj ve ve zmiovanm poad, ale e se souasn jedn i o nejastji popisovan sti pedsmrtnho proitku.

Stadia umrn 37

ti. Budu to nazvat pedsmrtnm modelem, jdrem pedsmrtnch proitk" 1 8 2 ) . Ring tedy zjevn potvrdil Moodyho tvrzen o hloubce pedsmrtnch proitk.

Ovem Ring el jet dle a snail se sestavit jaksi "vznamov index totoho jdra pedsmrtnch proitk". Rznm komponentm pedsmrtnch zkuenost byly piazovny rzn hodnoty vpovdi. Jednalo se konkrtn o subjektivn pocit, e je lovk mrtv, o pocit klidu a mru, odpoutn od tlesn schrnky, vstup do tmy, zjitn ptomnosti nebo slyen hlasu, reminiscence vlastnho ivota, vnmn svtla nebo obklopen svtlem, vize ndhernch barev, vstup do jasnho svtla a objeven se viditelnch du. Pedsmrtn proitek kadho lovka byl zvaovn podle vskytu nebo absence tchto prvk. Vynsobenm koeficienty vpovdn hodnoty a doplnnm odpovdajcch bod dostal celkov vsledek, kter leel nkde na stupnici od 0 do 29. Ring uvd, e pedsmrtn proitky jm dotazovanch osob byly hodnoceny body v rozmez od 6 do 18 (nkolik mlo osob doshlo jet vyho potu bod). Ring rovn dl lidi na ty, kdo provali hlubok pedsmrtn proitky, na ty, jejich hloubka proitk byla prmrn a na osoby, kter tyto pedsmrtn proitky nezavaly vbec. Je to schma, kter pevzala ada jinch badatel, jak jet uvidme.

V Ringov prci je mon najt nkolik zsadnch rozdl oproti prci Moodyho. Ring nap. prohlauje, e lid se bu setkali se svmi pbuznmi anebo vidli njakou zc postavu, ale ne oboj souasn. Ring k, e elem zjeven pbuznch nebo zc postavy je ukonen pedsmrtnho proitku anebo odesln osoby zpt do pozemskho ivota. Jeliko oba obrazy maj tut funkci, nen nutn, aby se zjevovaly oba.

Mnoho otzek zstv nezodpovzench. Existuje zde nepochybn jist libovle ve zpsobu klasifikace jednotlivch komponent. Rozdlila by je osoba z jin kultury nebo jinho nboenstv obdobnm zpsobem? Poad prvk, i kdy bylo popsno, nebylo nikdy systematicky prozkoumno, proeteno nebo proveno. Nikdy nebyla testovna spolehlivost uvdnho mtka, jak je to nezbytn pi sestavovn jakkoliv nov stupnice. Ovem pesto byl tento vzkum prvnm a obrovskm krokem smrem k pesvden pochybujcch vdc, lka a kritik, e skuten existuj jist souhlasn

38 Umrn

pedsmrtn proitky, kter by bylo teba vysvtlit a kter by bylo mon kvantitativn zhodnotit.

Dal lovk, kter zpotku nevil Moodyho tvrzenm, byl kardiolog Michael Sabom z Atlanty v Georgii. Kdy mu sociln pracovnice v oblasti psychiatrie Sarah Kreutzigerov dala Moodyho knihu, aby si ji peetl, pomyslel si, e je to vechno fikce a tak to bez obalu prohlaoval. Byl pesvden, e se jeho nzor potvrd, kdy si pohovo s pacienty ze sv ordinace, kte peili infarkt myokardu, ale k jeho obrovskmu pekvapen ji tet pacient, s nm hovoil, popsal svoje pedsmrtn proitky. Od tohoto okamiku zaal tyto proitky zkoumat. Rozhodl se pro kategorizaci t typ: autoskopick (tj. po oputn tlesn schrnky), transcenden-tln a kombinovan 2 0 4 , 2 0 5 ) . Ovem toto schma nebylo nikdy dsledn provovno nebo povaovno za jakousi obecn platnou stupnici.

Prvn kategorizace, vychzejc ze statistick analzy, byla kategorizace psychiatr z Iowy, Russella Noyese a Donalda Slymena 1 5 4 \ Pedtm Rus-sell Noyes tvrdil, e obecnou reakc lid, kte el nebezpe, je ohrouje jejich ivot, je depersonalizace, jaksi psychiatrick syndrom, vyznaujc se tm, e se lovk jako by odpout od skutenho prosted, pohybuje se do jist mry v nerelnm svt. Popsal ti po sob jdouc stadia, toti odpor, revizi vlastnho ivota a transcendenci 1 4 8 ) ; ani toto schma nebylo nikdy dsledn proveno.

Noyes a Slymen pedali dotaznky 189 osobm, kter peily pdy, tonut, automobilov nehody nebo jin nehody a zvan nemoci. Dotaznk obsahoval dvacet est poloek, tkajcch se subjektivnch pedsmrtnch proitk, jako jsou zmnn asov dimenze, rychle letc mylenky, ztrta emoc, zvltn tlesn vjemy; pocity radosti, velkho pochopen nebo nerelnosti. Vsledky byly potom podrobeny faktorov analze, co je statistick metoda, uren k odhalovn skrytch faktor.

Autoi objevili ti faktory (tajc 41 procent z nejrznjch variant pedsmrtnch proitk):

Stadia umrn 39

1. Faktor mystickch zitk, zahrnujc pocity obrovskho pochopen, porozumn, harmonie, radosti, stejn jako zvenou vizuln pedstavivost a panoramatickou pam.

2. Faktor depersonalizace, kdy si lovk sm sob pipad zvltn nebo nereln, i odlouen od fyzick schrnky, objekty se zdaj pli daleko; ze mezi sebou sama a emocemi, pozmnn asov dimenze.

3. Faktor zven vnmavosti smysl, zahrnujc iv nebo rychle bc mylenky, ostej vidn a slyen.

Zven vnmavost byla z faktor nejobvyklej, kdeto mystick faktor se objevoval nejmn asto. Vzhledem k tmto vsledkm Noy es a Slymen pedpokldaj, e mystick stav vdom pedstavuje komplexnj odstup od extrmnch situac a okolnost.

Depersonalizace me bt adaptabiln reakc v ppad, kdy hrozba nen tak akutn. Z jejich vzkum vyplv, e je tm protikladem k faktoru zven citlivosti smysl. Pi kombinaci obou faktor dochz k jakmusi pocitu vyho vyburcovn se souasnm vtm odstupem od tohoto vybuzenho stavu. Mon, e tento stav vtho vyburcovn organismu me bt za uritch okolnost uiten pro to, aby se lovk ubrnil smrti, kdeto zachovvn vt distance od emoc me bt nezbytn k tomu, aby lovk nebyl zahlcen pli silnmi emocemi.

Je zejm, e tento pstup je rozdln od pstup Ringa a Moodyho. Toti v zsad tyt typy pedsmrtnch proitk jsou kategorizovny zcela odlinm zpsobem. Pokud nic jinho, tak nm alespo pipomene fakt (srovnme-li tento pstup nap. s pstupem Moodyho), e kategorie, rysy, poloky i jakkoliv jin formy dlen pedsmrtnch proitk nejsou vbec nemnn. Do jist mry je kad pokus o dlen sloitch pedsmrtnch proitk pouhm teoretizovnm. Neexistuje jedin sprvn pstup, ale mohou existovat mn i vce uiten pstupy.

Ringov stupnice a postupy, kter jsou na n zaloeny, jsou nejroze-nj. Nap. Kohr m) sestavil zjednoduenou stupnici, vychzejc z Ringov prce, podle n je mon lidi rozdlit do skupin s lehkmi, stednmi a hlubokmi pedsmrtnmi proitky. Za pomoc tto zjednoduen stupnice

40 Umrn

se opt potvrzuje Moodyho pedpoklad, e ve stupnici ne uveden jevy jsou tak mn ast.

Brue Greyson, americk psychiatr a badatel v oblasti pedsmrtnch proitk, poukzal na nkter problmy, spojen s uitm Ringov stupnice 81l Dokazoval, e lid mohou doshnout relativn vysokho potu bod s malm potem typickch pedsmrtnch proitk, nap. lovk, kter se pokusil o sebevradu, me prot reminiscenci vlastnho ivota, pocity klidu a mru a me doshnout 7 bod - anebo dokonce jedencti bod, pokud by prochzel tunelem anebo temnm sekem, a to i bez jakhokoliv oputn tlesn schrnky nebo bez transcendentlnho faktoru. Pokusil se proto sestavit spolehlivj stupnici s vt vpovdn hodnotou.

Aby to mohl provst, snail se zskat zprvy o pedsmrtnch proitcch od len Asociace pro pedsmrtn vzkumy, organizace, zaloen za elem dalho a podrobnjho vzkumu pedsmrtnch proitk, kter m ve svm stedu badatele i osoby, kter tyto jevy proily. Nejdve sestavil soupis osmdesti jev vetn emonch stav, obsah mylenek (tj. revize ivota), zpracovn mylenek (mylenky let velkou rychlost), vnmn (napklad hudby), zpracovn tchto vjem, proitk a vjem tlesnch a dalch jev, jako je prochzen tunelem. Tento pehled zahrnoval veker prvky z pedchozch stupnic. Po sestaven prvn zkuebn studie tento soupis redukoval na ticet ti poloky se temi monmi stupni odpovd a tento dotaznk byl zasln respondentm. Skupinov analza vedla k vytvoen modifikovan verze Ringov stupnice s maximlnm potem 23 dosaitelnch bod (ve srovnn s Ringovmi 29 body). Z n se potom vyvinula definitivn stupnice.

Konen stupnice pedsmrtnch proitk se skldala ze estncti otzek, seskupench do ty hlavnch skupin. Tyto tyi skupiny byly vnovny emocm, poznn (mylen), panoramatickm jevm a transcendentlnm aspektm. Nkter lidi podal, aby stupnici vyplnili opakovan, piem spolehlivost stupnice provedenm testu a opakovanho testu i vnitn shoda byly evidentn a velmi vysok. Vsledky, kterch jednotliv lid doshli, korelovaly velmi dobe s modifikovanou Ringovou stupnic (nejvce se shodoval prvek transcendentln), piem dosaen poet bod nezvisel na

Stadia umrn 41

vku osoby, pohlav nebo na okolnostech, pro kter se ocitla blzko prahu smrti.

Z tto prce vyplynulo nkolik fascinujcch zjitn - vetn toho, e se zpochybnil nzor mnoha lid ohledn klasickch pedsmrtnch proitk. Greyson jako prvn zjistil, e symptomy depersonalizace koreluj se zbytkem stupnice pouze velmi mlo. To ho vedlo k zvru, e pedsmrtn proitek nen jen nespecifick reakce na stresovou situaci, ale jasn a typick syndrom8 1).

Co tedy vytv tento charakteristick syndrom? Je to nzor vtiny lid na klasick pedsmrtn proitek - oputn tla, cestu tunelem a mystick vize jinho svta? Jsou ty nejznmj a nejobvyklej rysy tak souasn i rysy nejdleitj? Zd se, e ne. Nap. pocit, e se as zastavil anebo je zcela nevznamn (hovoilo o nm 64 procent osob) byl velmi ast, a pesto koreloval se zbytkem stupnice pouze nepatrn, take jej nelze povaovat za jev specifick. Na druh stran byly pro pedsmrtn proitky zcela specifick vize budoucho svta, kter se ovem vyskytovaly jen velmi zdka (16 procent).

Ovem nejpekvapivj je vize tunelu. Lid se domnvaj, e je to vlastn stedobod pedsmrtnch proitk, ale Greyson zjistil, e nikoliv. Jev tunelu vrazn nekoreloval se dnou dal jednotlivou polokou ani s ostatnmi dvaaticeti polokami dohromady. Greyson z toho in zvr, e "i kdy jev tunelu me bt soust pedsmrtnch proitk, nepomh rozliovat hloubku tchto proitk, a proto nebyl zaazen do stupnice, kvantifikujc pedsmrtn proitky" 8 1 ) .

Je to velmi zvltn. Samozejm to mn pstupy pi pokusech pochopit pedsmrtn proitky. Nen-li tento tunel nikterak zvisl na zbvajcch prvcch, obsaench v pedsmrtnch proitcch, potom se vyskytuje pravdpodobn z jinho dvodu a vyaduje odlin vysvtlen.

Tm souasn jako bublina prask velmi populrn a rozen tvrzen o tunelu, toti, e je proudem "vitln sly", opoutjc tlo anebo e je tvoen stbitou "nit", kter se pi smrti petrhne. Crookall39) povauje tunel za symbol odkldn fyzick schrnky. Tunel je tak obvykle popisovn tak,

42 Umrn

jako kdyby pedstavoval jakousi pmou cestu do nebe. Zmnn vzkum naznauje, e s nebeskmi proitky nemus souviset vbec.

Pokud tyto vzkumy shrneme, je zejm, e bude teba vysvtlit vce, ne pouh proitek. U Noyese a Slymena to jsou ti faktory. U Greysona je to charakteristick syndrom pedsmrtnho proitku, kter ovem nezahrnuje ani tunel ani depersonalizaci. Abychom byli schopni pochopit celou i pedsmrtnch proitk, bude nutn rozebrat tyto faktory samostatn. Mon, e maj odlinou podstatu.

Mme tedy nkolik stupnic, pomoc nich meme hodnotit pedsmrtn proitky lid. Je to dleit krok, protoe nm umouje vrtit se k naim otzkm s mnohem rozshlejm souborem nstroj, nezbytnm pro jejich zodpovzen. Zajmaly mne pedsmrtn proitky mal June, konkrtn to, zda stav ped utonutm nezbytn vede k tm proitkm, kter popisovala anebo zda by mohla prot nco zcela odlinho. Snad bychom mohli formovat tuto principiln otzku sri jednoduch otzek o pedsmrtnch proitcch.

1. Jak obvykl jsou pedsmrtn proitky? 2. Prov nco podobnho kad, kdo se ocitne na prahu smrti? 3. Pokud ne, tak kdo tedy pedsmrtn proitky vnm a kdo ne? 4. Pokud tyto proitky nejsou vdycky stejn, tak jak faktory ovlivuj je

jich podstatu? 5. Mus se lovk ocitnout na prahu smrti, aby tyto proitky mohl zat?

Vybaveni prostedky pro kvantifikaci pedsmrtnch proitk, mohou badatel uinit krok kupedu pi zodpovdn podobnch otzek. Tak se tedy podvejme, jak jsou odpovdi.

JAK OBVYKL JSOU PEDSMRTN PROITKY ?

V roce 1982 Gallup publikoval zprvu o "pohledu za prh smrti". Domnval se, e nejprovokativnj otzkou vech dob je otzka: "Existuje i-

Stadia umrn 43

vot po smrti?" Aby bylo mon na tuto otzku odpovdt, sestavil Gallup srii nrodnch pehled o ve Amerian a o jejich proitcch. Jak zjistil, takov pehled nemohl poskytnout skutenou odpov na otzku. Pesto tisce provedench rozhovor poskytly cenn informace. Jedna z otzek znla: "U jste se nkdy ocitli na prahu smrti a proili jste v takov situaci njak neobvykl zitky" 69)? Vce jak 15 procent z celkovho potu dotazovanch odpovdlo kladn.

Toto vysok slo je pravdpodobn nadhodnoceno. Byla zahrnuta cel ada pedsmrtnch proitk, ale nebyla pro hodnocen pouita dn ze stupnic, o nich jsme hovoili. Nebyly uinny ani dn pokusy zkontrolovat, zda se lid, kte odpovdli kladn, skuten ocitli blzko smrti. I kdy ocitnout se na prahu smrti me znamenat minimln dv diametrln rozdln vci. lovk se me ocitnout v situaci, kdy se mu podailo z nru smrti uniknout, kdy ovem nebylo zapoteb dn lkask pomoci (nap. lovk byl mlem poraen autem, ale podailo se mu uskoit anebo spadl z tesu tak astn, e se mu nic nestalo). Druh situace je ppad, kdy dolo k resuscitaci lovka pot, co se topil nebo po srdenm zchvatu apod.

Jin studie s podobnm clem obsahovala otzku: "U jste nkdy proil situaci, kdy jste ml velmi siln pocit, e se bl v konec?" Tvrzen, e pedsmrtn proitky mlo 28 procent 2 2 5) dotazovanch, je velmi neserizn, protoe je do nho zahrnuta napklad i stedokolsk studentka, kter si myslela, e ume, kdy koln autobus tm narazil do auta, kter stlo na kolnm parkoviti.

Jin vzkumy se s problmy podobnho druhu vypodaly a uvdly ni sla ne Gallup. Dva psychologov z Kansasu, Thomas Locke a Frank-lin Shontz1 2 0) provovali 1.000 univerzitnch student. Sto sedm z nich prohlsilo, e se ocitlo blzko smrti, ovem polovina z nich pouze elila potencilnmu nebezpe, ze kterho se jim podailo uniknout. Tyto ppady byly vyloueny a autoi vzali v potaz pouze studenty, kte byli po uritou dobu v bezvdom. Takovch bylo ticet dva a z nich pouze sedm doshlo vce jak 6 bod Ringov stupnice. Jinmi slovy, mohli bt povaovni za osoby s pedsmrtnmi proitky To je pouhch 0,7 procenta, tj. vrazn mn, ne 15 procent podle Gallupa.

Prvn otzka snad vbec nen eiteln, pokud bereme do vahy obyvatelstvo jako celek, nebo zde narme na pli mnoho problm. Ale pro nae ely to pravdpodobn nen ta nejzajmavj otzka. Zvanj je otzka podobn. Zapomeme na populaci jako celek a zabvejme se pouze lidmi, kte se ocitli na prahu smrti za okolnost, kter nkdy vytvej pedsmrtn proitky. Kolik lid z nich skuten hovoilo o pedsmrtnch proitcch? Je to obdobn pstup, jako zjiovn, zda blc se smrt skuten vede k proit podobnch pedsmrtnch jev a zitk.

PROIJE SKUTEN KAD, KDO SE OCITNE NA PRAHU SMRTI, PODOBN JEVY?

Jak jsme zjistili ve studii Lockeho a Shontze, jejich vsledek byl sedm ze ticeti dvou, tj. 22 procent. Na rozdl od nich Ring 1 8 2) hovo o tyiceti osmi ppadech, tedy tm o polovin, ze 102 osob, kter peily infarkt myokardu. Obdobn slo tedy 44, dokld Kohr m ) , i kdy u nj lo o nhodn vzorek respondent.

Michael Sabom je dal z badatel, kte se zabvaj touto oblast. On a Sarah Kreutzigerov hovoili se stovkou hospitalizovanch pacient, kte se ocitli blzko smrti a trpli plnou ztrtou vdom 2 0 5). edest osm pacient pochzelo pmo z jejich nemocnice, a to bez ohledu na to, zda tito pacienti hovoili o njakch proitcch (zbytek jim doporuil nkdo z jejich nemocninho prosted, take nemohlo jt o nhodn vzorek). Z tto skupiny 44 procent dotazovanch hovoilo o pedsmrtnch proitcch. Mme zde tedy sla, kter se pohybuj v rozmez od 22 do 48 procent, i kdy zatm pesn nevme, pro tomu tak je. Tato nejistota neumouje zodpovdt druhou otzku s absolutn pesnost, meme uinit pouze nsledujc zvr: mn jak polovina tch, kdo se ocitli na prahu smrti, hovo o pedsmrtnch proitcch.

Stadia umrn 45

KDO VYPOVD O SVCH PEDSMRTNCH PROITCCH?

Pokud nkte lid, kte se ocitli blzko smrti, vypovdaj o svch pedsmrtnch proitcch a jin ne, v em je pina? Ideln pro odpov na danou otzku by bylo, kdyby byl provdn vzkum, pi kterm by se srovnvaly dv skupiny osob, z nich jedna o pedsmrtnch proitcch hovoila a druh nikoliv.

V tomto smyslu ale mnoho prce uinno nebylo. Po probdn literrnch pramen pili dva britt psychiati, Glenn Roberts a John Owen 1 9 1 \ k zvru, e neexistuj demografick rozdly mezi lidmi, kte o pedsmrtnch proitcch hovo a kte ne. Jinmi slovy, takov vci jako vk, pohlav, dosaen vzdln, stav, zamstnn a socilnekonomick postaven nebo vra nijak neovlivuj to, zda lovk pedsmrtn proitky zaije nebo ne. Je zajmav, e jedin rozdly u jednotlivch pohlav zjistil Moody (i kdy neml sprvn sestaven srovnvac skupiny). O pedsmrtnch proitcch se zdrhali hovoit spe mui ne eny, protoe se bli monho posmchu.

Neexistence demografickch rozdl byla nedvno potvrzena Brucem Greysonem83), kter srovnval 183 osoby, kter o pedsmrtnch proitcch hovoily se skupinou 63 lid, kter podobn proitky na prahu smrti nezaili. Rozdl nebyl dn vkem, pohlavm ani dobou, kter uplynula od t doby, kdy byli blzko smrti.

Pravdpodobn je tedy pinou osobnost kadho jednotlivce. Tuto skutenost provovali Locke a Shontz 12), kte srovnvali devt osob s pedsmrtnmi proitky se skupinou deseti lid, je byli blzko smrti v dsledku nemoci, kter je bezprostedn ohroovala anebo v dsledku nehody, ale kte o podobnch proitcch nehovoili. Neobjevili dn zsadn rozdl v inteligenci, neurotickch nebo zkostnch stavech nebo v me extraver-tovanosti a introvertovanosti. Ovem tyto skupiny byly pli mal, take by mon stlo za to poznamenat, e lid s pedsmrtnmi proitky jsou ponkud neurotitj nebo zkostnj ne ostatn. Pokud by budouc vzkum prokzal, e je tento rozdl dleit, potom bychom mohli vyvozovat, e pedsmrtn proitek pedstavuje jist druh odporu vi smrti nebo zkostnou reakci na hrozbu smrti, co je teorie, jak jet uvidme, kterou mnoz preferuj.

46 Umrn

Vtina jinch studi, kter braly v potaz osobnost, nebyla schopna provst pm srovnn, jak to uinili Locke a Shontz. V jedn studii se srovnvaly osoby s pedsmrtnmi proitky s osobami, kter za jinch okolnost zaily odlouen od tlesn schrnky. Bylo zjitno, e ob skupiny jsou z psychologickho hlediska zdrav. Jedinm rozdlem bylo to, e lid s pedsmrtnmi proitky vykazovali vt mru "absorbce", tj. jak snadno se dok ponoit do pedstav nebo nap. jak dok zaujmout jejich pedstavivost knihy i filmy2 2 7). Jinm pkladem je studie Greysona a Stevensona86), kte srovnvali sedmdest osm osob s uvdnmi pedsmrtnmi proitky s normln populac a se skupinou 354 lid, kte v podobn situaci neuvdli pedsmrtn proitky a s devadesti dvma pacienty psychiatrick kliniky. Ti, kdo vypovdali o pedsmrtnch proitcch, ji mli pedchoz zitky s transcendentnem; napklad vnmali osoby, kter nebyly ptomny, pamatovali si minul ivot a udvali odlouen od tlesn schrnky, kdy se ocitli blzko smrti.

Richart Kohr z Pensylvnie m) provedl rozshl vzkum mezi leny Asociace pro vzkum a osvtu, a to mezi tou skupinou, kter se zajmala o dlo Edgara Cayceho. Ty, kdo odpovdli, rozdlil na ti skupiny: 358 osob, kter se nikdy nedostaly do blzkosti smrti, 105 osob, kter se ocitly na prahu smrti, ovem o pedsmrtnch proitcch nehovoily, a konen 84 osoby, kter mly "hlubok, psobiv osobn proitky" a v nich alespo jeden ze esti zkladnch prvk tchto proitk podle Ringa.

Kohr zjistil, e ti, kdo udvali pedsmrtn proitky, mli tendenci hovoit vce o oputn vlastnho tla a o proitcch, obdobnch jako pi psoben halucinogenn drogy. Kad osob piazoval souhrnn poet bod podle proitk a zkuenost a tento poet byl vrazn vy u osob, kter se s pedsmrtnmi proitky setkaly. Schopnost regulace proitku oputn fyzickho tla, byla rovn astji udvan u skupiny s proitky. Celkov souty byly rovn vy i u osob, kter se ochotn poddvaly snm, medi-tativnm praktikm a kter se upamatovvaly na minul ivot. Tyto rozdly v zvislosti na psychice se nm mohou zdt divn, ale zjistme, e jsou velmi dleit, kdy budeme zvaovat lohu spnkovho laloku pi vzniku proitk, v kapitole 10.

Stadia umrn 47

Je pedsmrtn proitek zvisl na osobnostnch rysech ?

Od svho vzkumu se 102 osobami, kter se ocitly blzko smrti, se Ring zamlel nad tm, pro tyicet osm z nich uvdlo podobn proitky, kdeto zbvajc nikoliv. Msto, aby analyzoval mon rozdly, zaal se zamlet nad tm, zda je nco v dtstv nemohlo predeterminovat k tomu, aby v dosplosti zaily pedsmrtn proitky. To, co zjistil on sm a jeden z jeho student, dodalo celmu vzkumu novou dimenzi190). Domnval se, e vechno souvis s tm, jak se jako dti uily pekonvat ivotn traumata.

Aby tuto hypotzu provil, sestavil speciln soubor dotaznk, aby se co nejvce informac dozvdl o zitcch a zkuenostech z dtstv, o ivot doma, o patnm zachzen, sklonech k fantazii. Tyto dotaznky byly rozdny sedmdesti tyem lidem, kte hovoili o vlastnch pedsmrtnch proitcch a padesti tyem lidem, kte se o tyto proitky zajmaj, ale kte je nikdy sami nezaili.

Zvrem byla skutenost, e stresy a patn zachzen v dtstv jsou velmi dleitmi faktory. Lid, kte jako dospl vypovdali o svch pedsmrtnch proitcch, velmi asto uvdli v dotazncch, e v dtstv byli asto nemocni, mli tk ivot, byli zneuvni fyzicky, duevn i sexuln.

Ji dlouhou dobu je znmo, e takov problmov dtstv me snadno vst k tomu, e si lid vypracuj zpsoby, jak duevn unikat ze svch

Cel tento vzkum se zd bt velmi sloit a vsledky matouc. Nkte lid seje pokoueli sumarizovat, mezi nimi Roberts a Owen 19 ^ kte se pokoueli prokazovat spojitost mezi udvanmi pedsmrtnmi proitky a velkou vnmavost a introvertovanost.

Souasn ovem udvali, e cel prce m retrospektivn charakter a e pozorovan rozdly mohou bt dsledkem pedsmrtnch proitk a nikoliv pinou.

Existuje ovem jeden badatel, kter v, e veker vpovdi o pedsmrtnch proitcch je mon vzthnout na osobnostn rysy. Nen to nikdo jin, ne Kenneth Ring.

48 Umrn

netst. Obvyklm zpsobem je disociace. A skuten, lid, u nich se projevily ty nejzvanj formy disociace - lid z roztpenou osobnost - byli asto v dtstv zneuvm a bylo s nimi patn zachzeno. Vypad to, jako by byli nkm jinm, jako kdyby se odtpili od toho, co se dje, aby tomu vemu unikli. Mon, e se nco podobnho dje i v naem ppad. Mon, e lid, kte jako dospl vyprvj o svch pedsmrtnch proitcch, se v dtstv snaili uniknout svm potm do jinho svta. Tento pedpoklad potvrzuj Ring a Rosing kte zjistili, e lid s pedsmrtnmi proitky stoj vysoko na disocian stupnici.

Je zde ovem jedna skutenost, kter nm brn na zklad vzkumu odpovdt na poloenou otzku: v kontroln skupin nebyli lid, kte se ocitli blzko smrti ani by mli pedsmrtn proitky, ale pouze lid, kte se o tyto pedsmrtn proitky zajmaj. Aby bylo mon tato zjitn vyslovit jako zvry, je nutn provst dsledn vzkum u lid, kte se vichni ocitli na prahu smrti, ale pouze nkte z nich vypovdali o svch pedsmrtnch proitcch. Nebo v opanm ppad se zde naskt jin monost, kter je naprosto logick, toti, e lid, kte provali traumata v dtstv anebo kte byli asto nemocn, budou pravdpodobn vce nemocn i jako dospl. Mohou se astji dostat blzko smrti a tud mohou astji zavat tyto stavy. Je to ovem mnohem mn vzruujc zvr ne ten, k nmu doel Ring.

Ring pron i jin zvry, se ktermi j nemohu nesouhlasit. Tvrd, e sklon k fantazrovn v dtstv jet nevede k pedsmrtnm pro

itkm v dosplosti, ovem zven vnmavost ano. Lid s pedsmrtnmi proitky pronej astji vpovdi typu: "Jako dt jsem vnmal nefyzick bytosti, kdy jsem byl vzhru" nebo "Jako dt jsem se mohl dvat do jinch svt, jinch realit, kter si ostatn neuvdomovali" ale ne "Jako dt jsem ml velmi ivou pedstavivost" nebo "V dtstv byl mj svt fantazie velmi bohat".

Ring z toho vyvozuje, e dospl, kte hovo o pedsmrtnch proitcch, jako dti pli neinklinovali ke svtu fantazie, ale zjevn byli ji tehdy citliv na neobvykl, jin skutenosti 19). Problematick na jeho zvru je to, e pedem pedpokld jist rozdl, kter se Ring poslze pokou zvraznit. Pokud pedpokldte, e existuje rozdl mezi fantazi a jistou "realitou"

Stadia umrn 49

FAKTORY, OVLIVUJC PEDSMRTN PROITKY

Meme se nyn vrtit k otzce, co ovlivuje typ proitku, kter ta i jin osoba vnm. Jinmi slovy, vrtme-li se k June a jejmu niku od smrti -byla kvalita jejho proitku ovlivnna typem osobnosti anebo skutenost, e tm utonula a e se neocitla na prahu smrti z jinho dvodu?

A zase vidme, e demografick promnn nejsou obzvl dleit 9 0 ) ' 191X Jedinou vjimkou je to, e v tfaktorov analze Noyes a Slymen

jinho svta, potom mete mezi ve uvdnmi vpovmi udlat dlc ra. Podle mne je ovem velmi mal rozdl mezi dtmi, kter maj velkou fantazii, kter si hraj s imaginrnmi kamardy a mezi dtmi, kter si uvdomuj "nefyzick bytosti". Rda bych vidla njak samostatn, nezvisl dkaz tohoto rozdlu dve, ne uinm podobn zvry, jako udlal Ring.

Budeme-li mt toto na mysli, meme zvaovat zvry Ringa a Rosinga. Oba pnov konstatuj, e:

zkladem pro definovn podstaty osobnosti, nchyln k provn pedsmrtnch proitk je jej schopnost penst se do stav vdom, kter umouj pstup do jinch realit a svt, co je spojeno s vraznmi tendencemi k psychologick absorpci. To znamen, e osoba, kter je schopna registrovat pedsmrtn proitky, je rovn osobou, kter je schopna se snadno penst z relnho svta a kter sousteuje svoji pozornost na vnitn stavy a pochody. 190>

Autoi dodvaj, e "tajemstv a nadpirozen moc samotnch pedsmrtnch proitk zstv nedotena" 19). I kdy je to zajmav, myslm si, e bychom mli bt opatrn, ne tuto hypotzu pijmeme. Take skuten existuj osobnostn rysy, nchyln ke vnmn pedsmrtnch proitk? Mj vlastn zvr nen vbec dnm zvrem. Doposud nedoel vzkum tak daleko, abychom mohli vynst njak uven soud.

50 Umrn

zjistili, e mlad lid astji udvali ve svch pedsmrtnch proitcch mystick prvky1 5 4).

Dal nevznamnou promnnou je sla nboensk vry, pedel vdomosti o pedsmrtnch proitcch, osobnost a doba, kter uplynula mezi vnmanmi proitky a vpovd 2 0 4 ) ' 2 2 5 ) . Nap. pi sestavovn stupnice pedsmrtnch proitk Greyson zjistil, e ani cel stupnice ani dn z jejch prvk nen ve vzjemnm vztahu s vkem, pohlavm a dobou, kter od proitku uplynula, ani s podmnkami, za nich se osoba ocitla na prahu smrti. Toto vechno pevzali nkte autoi jako podporu sv hypotzy invariant-n o s t i 90),182).

Nesouhlasm. Hromad se nm toti dkazy, e okolnosti pedsmrtnch proitk skuten ovlivuj podstatu tohoto proitku a to je velmi dleit zejmna v ppad, kdy se pokoume pochopit piny jejich vzniku.

Michael Sabom 2 0 4) uvd, e lid vnmali pedsmrtn proitky astji, kdy byli v nemocnici v bezvdom vce jak minutu, ne dolo k jejich resuscitaci. To znamen, e muselo dojt k obrovsk neurochemick nevyv-enosti, co je pedpoklad, k nmu se vrtme, a budeme hovoit o tom, co se dje v umrajcm mozku.

Pi srovnn mystickch, depersonalizanch faktor a faktoru absolutn vnmavosti Noyes a Slymen1 5 4) zjistili, e mystick reakce a oiven vzpomnek byly nejobvyklej mezi nemocnmi a lidmi, kte se domnvali, e umraj. Faktem zstv, e ti, kdo trpli zvanou nemoc, udvali dvakrt vce mystickch proitk ve srovnn napklad s tmi, kdo se ocitli na prahu smrti po silninm netst. Lid, kte tm utonuli, uvdli vt vizuln pedstavivost a men stupe depersonalizace. Ti, kdo byli v bezvdom, se astji ctili odpoutni od vlastnho tla a od zdejho svta. Jsou mon nejrznj interpretace, ale jedna z nich je nejpravdpodobnj, toti, e mystick prvky se projevuj astji tam, kde m lovk as pemlet o smrti a jejch projevech.

Jin zpsob een tto otzky nabdli Stuart Twemlow a Glen Gabbard, psychiati z Kansasu2 2 7). Formou inzertu hledali v mstnch novinch osoby, kter provaly odlouen od tlesn schrnky. Zaslali dotaznky 700 lidem a obdreli 339 odpovd. Z nich ticet tyi, tj. 10 procent, tyto proitky

Stadia umrn 51

mlo na prahu smrti, vetn porodu, nehod, nemoc a pi pedvkovn prky. Vypracovali statistickou techniku, pomoc n rozdlili osoby, je vypovdaly o pedsmrtnch proitcch, do pti skupin. Nejvt byla skupina s "nzkou rovn stresu", kter vypovdala klidn s uvolnnm o svch proitcch, a ji k nim dolo pi porodu, nehod nebo v dsledku nemoci. Skupina s vraznm "emonm naptm a stresem" byla protiplem, ani klidn ani vyrovnan i meditujc, nebylo to ovem zpsobeno lky (drogami), ale tyto stavy byly vyvolny celou adou pin. Mal skupina byla pod vlivem narkotik nebo alkoholu a tato skupina byla vystavena velmi silnmu emonmu stresu. Na rozdl od nich, skupina lid, kter peila infarkt myokardu hovoila pedevm o meditativnm stavu mysli, kdy se lovkjako by snov vznel. A konen, u tch, kte byli pod vlivem anestetik, se projevoval tento proitek jako sen.

Autoi rovn zjistili, e infarkt myokardu byl velmi asto spojovn s pocity sly a uvdomovnm si lid, kte ji zemeli, kdeto lid pod vlivem anestetik vnmali spe oslniv svtlo. Nehody vyvolvaly spe radost a men touhu vrtit se do vlastnho tla 2 2 7 ). Snad nejzajmavj bylo, e tunel a oslniv svtlo provali spe kardiaci a lid pod vlivem anestetik. Musme si tento dleit zvr zapamatovat, a se budeme pokouet pochopit pvod tunelu.

Dalm zajmavm zvrem je vliv drog. Nkte vdci argumentuj, e cel oblast pedsmrtnch proitk je pouze srie halucinac, vyvolan drogami a lky. Pokud by tomu bylo skuten tak, mohli bychom oekvat, e nejhlub a nejivj proitky mli lid, kte byli v danm okamiku pod vlivem drog. Ve skutenosti tomu tak nen. Greyson a Stevenson86) dokonce dokldaj, e pedsmrtn proitky u lid, kte drogy nebrali, se mnohem vce odchyluj od normlnho stavu vdom ne proitky u lid, kte byli pod vlivem drog. Osis a Haraldsson156) udvali, e intoxikace v okamiku, kdy se bl smrt, reln sniuje ance na vnmn pedsmrtnch proitk.

Vrtme-li se k prci Twemlowa a jeho koleg, tak zjistme, e podle nich lid, kte byli pod vlivem narkotik nebo alkoholu, tvoili samostatnou skupinu a zakoueli spe siln emon napt ne klid a mr. Ti, kdo byli pod vlivem drog, astji vypovdali o setkn s jinmi osobami a mli jen malou

52 Umrn

chu se vrtit zpt do svho tla. Autoi se domnvaj, e drogy mn pedsmrtn proitky tak, e maj spe depersonalizan rysy s vraznou dvkou halucinac.

To vechno odporuje kritickm argumentm ohledn drog a pedsmrtnch proitk. Je zejm, e pokud lid vzali drogy v okamiku blc se smrti, vedlo to spe k potlaen pedsmrtnch proitk ne naopak.

Meme tedy nyn odpovdt na nai otzku? Moje vlastn interpretace zn, e hypotzu nemnnosti nen mon podpoit. Pedsmrtn proitky se li podle podmnek, kter je vyvolaly a podle toho, kdo je prov. Mal June by pravdpodobn mla jin proitky, kdyby byla vytaena z vody dve nebo kdyby to byla dvka s jinmi osobnostnmi rysy.

A te se vrtme k posledn z naich pti otzek.

MUSTE SE OCITNOUT NA PRAHU SMRTI, ABYSTE MOHLI VNMAT PEDSMRTN PROITKY?

Jednm z dvod, pro jsme si poloili tuto otzku, je argument "pouh halucinace". Podle tohoto nzoru se pedsmrtn proitky, halucinace vyvolan drogami a zitky s oputnm vlastn tlesn schrnky vyskytuj i za normlnch okolnost a jsou pbuzn s jinmi typy halucinac. Toto by vedlo k podpoe teori, pokouejcch se vysvtlit podstatu pedsmrtnch proitk z lkaskho, psychologickho nebo fyziologickho hlediska a odmtajcch existenci ducha, due i krlovstv nebeskho.

Existuje cel ada dkaz o tom, e podobn proitky, jako pedsmrtn, mli i lid, kte se neocitli blzko smrti.

Vzkum zitk oputn vlastnho tla m pedlouhou historii a z rznch pehled vyplv, e asi 10 - 20 procent lid je bhem ivota mlo 1 3 ) ' 67), 160) asto se vyskytovaly v okamicch stresu, navy, hlubok relaxace anebo ve spojen s nktermi drogami, ale mohly se vyskytnout prakticky kdykoliv. V zpadn okultn tradici je tento jev znm jako "astrln projekce". Astrln tlo se oddluje od fyzickho a me putovat bez fyzickt schrnky, doasn za ivota a trvale ve smrti 4)l4) V parapsychologii (ve

Stadia umrn 53

deck obor, zkoumajc paranormln jevy) byla uinna cel ada nepr-kaznch experiment s clem pokusit se zjistit, zda skuten "nco" tlo opout nebo ne 1 3 ) .

Nkdy jsou proitky s oputnm tla spojeny i s jinmi rysy pedsmrtnch proitk, jako je svtlo, rzn zvuky nebo vize tunelu. Pleitostn se mohou objevit i vechny ostatn prvky pedsmrtnch proitk. Nap. parapsycholog Scott Rogo 1 9 6 ) prohlaoval, e pln pedsmrtn proitek je mon navodit ve stavu normlnho snn. Podobnch efekt je mon doshnout i ve stavu smyslov deprivace. V edestch letech psychologov experimentovali s osobami, lecmi v pln tm, nkdy dokonce po cel dny, ve zvukotsn mstnosti, dokud nezaali zavat halucinace, pocity, e se vznej anebo dokud nestiskli "nikov tlatko", aby byli z tto mstnosti osvobozeni230). V modern verzi se pro krtkodobou rekreaci pouv plovouc komora"). Smyslov deprivace me hrt pi pedsmrtnch proitcch velkou lohu, jak tvrdili Brue Greyson a lan Stevenson 8 6 ) , kte zjistili, e neobvykl vizuln jevy jsou astj v ppad pedsmrtnch proitk, vnmanch v noci, kdy byla omezena smyslov stimulace.

Ovem mnohem astjm ppadem, kdy lid vnmaj nco podobnho, jako pedsmrtn proitky, je stav po intoxikaci rznmi drogami, od haie 2 1 7 ) nebo opia a po ketamin i jin anestetika 1 9 5 ) . Nkdy tyto drogy produkuj jednotliv izolovan prvky pedsmrtnch proitk - tunel je obvyklou halucinac, navozenou drogou, obdobn jako oputn vlastnho tla. Ovem mnohem zajmavj je skutenost, e pod vlivem drog me lovk prot kompletn pedsmrtn zitek.

Zalesk uvd, e v klasickm zoroasterskm pbhu Viraz, persk mnich, dobrovoln pijme dvku narkotik a cestuje do jinho svta. Po sed-midennm komatu se vrac s pbhy o most dobrch a zlch, o poslednm soudu, mst, kde jsou naposledy dob a zl, o nebeskm krlovstv a o stranch jmch pekelnch2 3 9). Psychologov Siegel a Hirshman2 1 7) uvdj, e veker rysy Moodyho typu pedsmrtnch proitk, se projevuj i pod vlivem haie. Moje vlastn zkuenost toto potvrzuje. Za podmnek plnho vyerpn a navy, jsem po vykouen cigarety z haie, vnmala kompletn pedsmrtn proitky vetn tunelu a svtla, odlouen od vlastnho tla,

54 Umrn

roziovn a smrovn prostorov dimenze, nekonenosti, nadasovosti, mystickch zitk a rozhodnut k nvratu. To vechno se udlo bhem asi dvou hodin, zatmco jsem sedla, byla zcela pi vdom a zdrav 13)> 1 8 \ Ha-lucinogeny jako LSD a krtkodob psobc DMT mohou vyvolat tot.

A potud se ve zd bt jasn: e vechny prvky pedsmrtnch proitk byly sdlovny i za podmnek, kdy osoby nestly na prahu smrti. Ve velmi znm prci, nazvan Vyskytuj se pedsmrtn proitky skuten pouze v blzkosti smrti ? psychiati Glen Gabbard, Stuart Twemlow a Fowler Jones 6 8 ) dali definitivn zpornou odpov, alespo pokud se te jednotlivch prvk a jev.

Zjistili, e neexistuje dn prvek, kter by se vyskytoval vhradn pi pedsmrtnch proitcch na prahu smrti. Poloili si ovem i pbuznou a relevantn otzku - "Je mon tyto jevy, proit na prahu smrti njak odliit od jinch podobnch proitk?" A v tomto ppad jejich odpov znla "Ano".

Jak jsme se ji zmiovali, prosili o zprvy osoby, kter ji proily odlouen od vlastn tlesn schrnky a obdreli asi 1500 odpovd. Z tohoto mnostv 339 hovoilo o podobnm jevu, ale pouze 10 procent stlo pitom tv v tv smrti. Potom srovnvali tyto dva typy lid a zjistili, e i kdy ani jedin prvek nebyl vhradn udvn osobami, kter jej proily v pmm ohroen ivota, nkter z tchto prvk byly pro takov osoby pznanj. Osoba na prahu smrti astji sly hlasy v potenm stadiu proitk, astji prochz tunelem a vid jasn svtlo. astji vid svoji fyzickou schrnku z urit vzdlenosti a vnm nehmotn bytosti, pedevm zemel ptele.

Ti, kdo byli v pmm ohroen ivota, astji ctili, e v jejich proitku byl jist zmr, e to byl proitek mystick nebo spirituln a e se dky nmu zmnil jejich ivot. Je pozoruhodn, e neexistuj rozdly mezi pedsmrtnmi proitky a proitky oputn vlastnho tla z hlediska provn mru a klidu, reminiscence vlastnho ivota, pchodu k hranici nebo barie a dokonce i zmnnch nzor na ivot po smrti. Jedna studie, nedvno publikovan v lkaskm asopisu Skalpel158), uvd, e byl provdn vzkum padesti osmi pacient, kte vili, e se ocitli blzko smrti v dsledku nemoci nebo po zrann a pomatovali si neobvykl proitky, kter se v t dob

Stadia umrn 55

udly. V tomto ppad byly k dispozici lkask zznamy a u osmadvaceti z nich bylo zjitno, e bez lkaskho zsahu by skuten byl jejich ivot bezprostedn ohroen. Ostatnch ticet nebylo pmo ohroeno, i kdy se tak domnvali. Jedin rozdl mezi obma skupinami byl ten, e pacienti, kte se skuten ocitli blzko smrti, astji udvali zven vnmn svtla, rychle letc mylenky, absolutn jasn mylenky, jasn a iv barvy a zvuky a kontrolu nad svm mylenm.

Autoi zdrazuj, e tyto nlezy asto podporuj ob protikladn argumentujc strany. Podobnost mezi obma skupinami naznauje, e sta, aby se lovk domnval, e je v nebezpe ivota, aby tyto proitky vnmal, jinmi slovy, tyto proitky mohou mt psychologick pvod. Rozdly zase naznauj, e psychologick stav hraje lohu pi objeven se nkterch prvk a jev, kdeto jinch ne. Zven schopnost vnmm je dkazem, podporujcm hypotzu posmrtnho ivota. Jin argument, kter je v souvislosti s tmto vzkumem pedkldn, zn: je-li mozek odpovdn za mylen, potom v okamiku, kdy odumr, by lovk mohl oekvat, e mylen nebude tak ostr anebo bude zmaten. To, e mylen je naopak ostej, znamen, e mozek ji nepracuje a e duch nebo due vnm absolutn jasn a oste a me v tomto konn pokraovat i po smrti.

To je jedna z monch interpretac danho dkazu, ale nen jedin. Nen zejm, e odumrajc mozek mus nutn produkovat vce nebo mn jasn mylenky nebo vjemy. Dal variantou je, e kdy mozek odumr, mylenkov innost ustv a "zbyl" mylenky se zdaj bt jasnj a pi srovnn jednodu. Abychom mohli zjistit, kter varianta je pravdpodobnj, musme se dozvdt mnohem vce o tom, co se dje v umrajcm mozku.

Celky tento vzkum se me zdt kontroverzn a zmaten, ale j vm, e je dostaten jasn, aby nm napovdl, jak pokraovat. Vme, jak podmnky indukuj proitky. Hluk, tunel, jasn svtlo a nefyzick bytosti jsou astj za podmnek, u kterch bychom oekvali, e pmo ovlivuj stav mozku, jako je anestzie a infarkt myokardu. Klid, mystick aspekty, revize vlastnho ivota a kladn dopady na dal ivot se mohou vyskytnout v ppad, kdy se osoba pouze domnv, e ume anebo prov odlouen od vlastnho tla, i kdy je v dobrm zdravotnm stavu.

56 Umrn

Mj zvr ze veho toho, co bylo vyeno, je ten, e se musme pokusit pochopit rzn aspekty pedsmrtnch proitk zcela odlinm zpsobem. Tunel, jasn svtlo, hluk, hlasy, atd., mus bt specifikovny tak, e se podvme na mnc se stav mozku v okamiku blc se smrti. Ostatn prvky a rysy pedsmrtnch proitk je teba pochopit z jinho pohledu. N dal krok je tedy jasn, i kdy nejednoduch: pokusit se zjistit, co se dje v umrajcm mozku.

3 Vize umrajcho mozku

Potom jsem si postupn zaal uvdomovat, e jsem sm, sm samojedin a e vesmr, jeho jsem stedobodem, se postupn stv plnm.

Obvyklm proitkem (80 procent ppad) je vjezd do tmavho tunelu. Huen v uch a prudk svtlo bijc do o. 54)

Dal pedsmrtn proitky? Ale vbec ne. Tyto popisy pochzej ze studie, zpracovan tm ped celm stoletm a zamen na vlivy teru. Ernest Dunbar, dopisovatel Spolenosti pro psychick vzkumy, studoval vlivy chloroformu, teru a haie (konop) a obdobn jako modern autoi po nm, i on objevil celou adu jev, kter nyn spojujeme s pedsmrtnmi proitky.

Oxid dusn (rajsk plyn) je dal z tch zvltnch drog, o nich se v, e umouj odlouen od tlesn schrnky. Pamatuji se, e na mne uinil velk dojem pbh, kter jsem slyela ji velmi dvno a o nm u ted nemohu ci, zda byl ist apokryfick anebo zda ml njak reln jdro. Mon, e to budou vdt nkte teni. Pbh znl asi takto: Jaksi lovk el k zubai a zatmco inhaloval rajsk plyn, odpoutal se od svho fyzickho tla a stoupal a ke stropu. Kdy se snesl dol, vyprvl zubai, co se stalo. Lkaova nedvivost se zmnila, kdy mu ekl: "Kdy mi nevte, tak se

58 Umrn

podvejte a nahoru na sk. Najdete tam starou penci." A skuten, ta pen-ce tam leela.

Myslm si, e to dokumentuje odpor a nechu, s jakou pijmme fakt, e nae proitky, zejmna ty hlubok a pro ns velmi dleit, pochzej vhradn z aktivity naeho mozku a z nieho jinho. Neznlo by to dobe, kdyby lovk ekl: "Dali mi trochu rajskho plynu a dky tomu se mi dostalo hlubokho pohledu do svho nitra." Zn to tak, jako by ten pohled dovnit byl nm popinn, i kdy zcela logicky nevidm dvod, pro by ml bt. Msto toho zn lpe, kdy zanete svj pbh slovy "j" jsem byl nco vc ne jen pouh mozkov innost. "Moje skuten j bylo drogou hnno k tomu, aby opustilo fyzickou schrnku. Pohled dovnit byl mon proto, e jsem opustil mozek a putoval nkde jinde." Nalezen pence tento pbh obohacuje, ale nemus