da ika v hn n tec ozn &pn t na stop Stolet zhada h d sibisk katastrofyduben 2009 Plujc spork

agenta 007

te h ika technika

Revoluce v medicn

Operace bez skalpelu tuk peije -50 C m liejnky vku 7 000 ou in ryby 10 km pod hlad dy velbloud 7 dn bez vo

Kuba: rozjaen ostrov svobody

s l st spolenost tNejvt zvrstva starovku

h i t ie historie

ivot v extrmu Peij jen ti nejodolnj!

Konec upr v echchtt na stran 1749,90 K, na Slovensku: 2,32 (69,90 Sk) vychz 20. 3. 2009

DUBEN 2009 SVT

Vdci z univerzity v Iov zejm odhalili pnu deprese, kter trp stle vt poet svtov populace. Je to pozoruhodn zjitn, ale schopnost naeho mozku vytvet pocit spokojenosti zejm omezuje nedostatek soli a chuov pocit jejho decitu v potrav. Podle zvr vdeck studie je tak sl pirozenm prostedkem ke zlepen nlady. Tento poznatek by rovn vysvtloval, pro se nedokeme nadmrnho solen zbavit, akoliv dobe vme, e mnostv soli v potrav kod naemu zdrav. e by snaha o zdravj ivotn styl byla nakonec jednou z pin rostoucho potu pacient s depres? Ven teni, abyste pili na kloub zkonm genetiky i jinm pozoruhodnm vdeckm objevm, nebo se dozvdli zajmavosti z celho svta a zskali patin rozhled, nemuste zrovna plhat po hrachu setm, dokonce ani po nejvych vch svta. Sta nasednout do obojivelnho auta agenta 007, kter vs zaveze do tch nejdrsnjch konin na planety nejen na soui, ale i v temnch moskch hlubinch, kde usilovn bojuj o ivot nejodolnj ivoichov a rostliny. ivot se pokusme vyptrat i na Titanu, nejvtm msci planety Saturn. Ve vesmru budeme hledat odpov tak na dosud neobjasnnou katastrofu, kter ped sto lety postihla Tunguzskou oblast na Sibii. Pohroma tenkrt natst nezashla hust obydlenou oblast, jako tomu bylo ped tymi lety v Indonsii etnolog

NADJE MSCE

VYDEJTE SE PO STOPCH GENETIKYMiroslav Noina nm bude vyprvt o souasn situaci v nejhe postien oblasti Sumatry, kterou tenkrt krut zashla vlna tsunami. Mstn obyvatel u dnes vd, jak se napt lpe brnit prodnm pohromm. Vme ale, jestli ustojme nebezpe, kter si sami pipravujeme neustlm zdokonalovnm techniky? Meme jen doufat, e se jednou proti nm neobrt snaha o kyborgizaci lovka nebo teba armda inteligentnch robot. Dnes nm vak technika pomh v nejrznjch oblastech ivota, napklad v medicn, kde vkld lkam do rukou nstroje s nedvno zcela nemyslitelnmi schopnostmi. Pejeme vm pjemn objevovn novch strnek Svta

za redakci Svta Kateina Sedlkov Dronov

CHYTR JAKO VRNA

ODJINUD

Na tomto dvnm p slov je podle novch vzkum vce pravdy, ne se kdykoliv d ve p edpokldalo. Krkavcovit pat mezi nejinteligentn j ptky a svmi intelektulnmi schopnostmi se bez obt vyrovnaj v tin savc vetn mnoha primt . Dlouho se nap klad p edpokldalo, e schopnost abstraktnho mylen a vyrb n nstroj v irm smyslu je vlastn pouze vym primt m, tedy lidoop m a lov ku. Teprve laboratorn pokusy z posledn doby prokzaly, e podobn schopnosti maj tak zstupci krkavcovitch. Existuje mnoho praktickch p klad jejich vysok inteligence. Jedna vrna v Anglii nap klad pokldala na k iovatku o echy, kter potom p ejd la auta. Vrna vdy pokala na rozsvcen ervenho sv tla semaforu a teprve pot bezpen sltla k ji p ipraven pochoutce. Jedna pozorovan skupina vran zase nadzvedvala vka popelnic, zatmco n kte jin lenov tohoto hejna v nich sbrali potravu. Cel lnek najdete v aktulnm vydn asopisu P roda duben 2009 na stran 22. VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

DOKOU PET VE VESMRU?V tomto vydn navtvme nehostinn msta na Zemi, v nich si ivoichov vyvinuli pozoruhodn schopnosti nutn k p eit. Zajmavou otzkou je, zda by tito ivoichov p eili i na n kterch mstech ve vesmru. Na to jsme se zeptali Tome P ibyla, autora ady publikac o kosmonautice.

NZOR SLA

V podstat se d ci, e m jednodu forma ivota, tm odoln j. T eba p i misi druice Foton v z 2007 byly deset dn vystaveny p soben kosmickho prost ed (bez jakkoliv ochrany!) elvuky p eily. elvuky jsou povaovny za nejodoln j ivoichy na Zemi: vydr teploty od -270 do 120 C, vakuum nebo tiscinsobek radiace smrteln pro lov ka. elvuky maj let t i na rusk sond FobosGrunt, kter m po startu v roce 2011 odebrat z m sce Phobos vzorky hornin a vrtit se s nimi na Zemi. Krom nich se na meziplanetrn cestu maj vydat i kori, larvy komr i bakterie. Mimochodem, jedinmi p eivmi z havrie raketoplnu Columbia v noru 2003 byly hlstice (ervi), kter z staly naivu ve sv schrnce. Ta byla vystavena venkovnm teplotm 175 stup Celsia a p i dopadu na ni muselo krtkodob p sobit p eten n kolik set G. 4/2009

3

SVT DUBEN 2009

Vda18 l Revolun lkask technikyDnen medicna um transplantovat nejen konetiny nebo dokonce obliej. Lkam se do rukou dostvaj nstroje a metody, s nimi dosahuj nedvno zcela nemyslitelnch vkon.

Technika24 l sQuba plujc spork pro 007Nejde o ert, ani o poveden trik zrunch lma. S revolun novinkou se mete projdt nejen po silnicch, ale i po vodn hladin. Tedy pesnji pod n. sQuba je toti dokonalou ponorkou

22 l Do bicha bez skalpeluMlnick nemocnice vloni provedla jako prvn ve stedn a vchodn Evrop uniktn operaci. O zkroku, kter po sob nezanechv jizvy, jsme si povdali s MUDr. Vratislavem Syrovtkou

26 l 5+1 nejvych v svtaTentokrt jsme pro vs sestavili ebek nejvych v svta. Zaujmou nejen svou vkou a technickm provedenm, ale i multifunknost a vzhledem

72 l Nebezpe modernch technologiijeme v dob prudkho rozvoje technologi. Co ns ale ek za pr desetilet? Jak hrozby pro lidstvo modern technologie pedstavuj?

Proda30 l Peij jen nejsilnjMnoho ivoinch druh si k ivotu vybralo ty nejmn pohostinn kouty na planety. Musej tak kadodenn bojovat nejen s nevldnmi ivotnmi podmnkami, ale i s nedostatkem potravy

ivot v extrmnch podmnkch

66 l Fotoeditorial: Krlovny prodnch krsvcarsk nadace New7Wonders ji podruh organizuje mezinrodn vbr sedmi div svta, tentokrt v kategorii prodnch krs. Pokochejte se pedstaviteli sedmi kategori za dva roky teba nkterho pedstavme jako vtze

78 l Gigant v ohroenRevolun lkask technikyNejvt souasn plaz, krokodl mosk, kdysi dajn dosahoval dlky a deseti metr. Dnes je budoucnost tohoto giganta ohroena

SVT Extra svt39 l Zvyk je elezn soustavaAni ve 21. stolet se nm nepodailo sjednotit mrn systmy. A tak odlinosti mezi angloamerickou mrnou soustavou a soustavou SI obas pinej pkn zmatky

46 l Paterata lkem na kriziV roce 1934 se v kanadsk provincii Ontario narodila prvn jednovajen paterata, kter se ve zdrav dokala dosplosti. Brzy po narozen se ovem ze sester Dionneovch staly nrodn celebrity

Nejvt masakry starovku

48 l Pod zvojem oranov mlhyVdci hledaj ivot na msci Titanu, na nj pr ze zamlen oblohy organick materil a vytv zde moe kapalnch uhlovodk

42 Triumf malho csaeZatmco vtina svtovch petrvala cel stalet, imperialistick choutky jednoho francouzskho mue trvaly sotva patnct let. I to ovem stailo, aby se Napoleon Bonaparte do djin zapsal nesmazatelnm psmem

52 l pikov vdec bez diplomuGregor Johann Mendel se stal vestrannm vdcem. Zskal celou adu vyznamenn z rznch oblast, za sv nejvt ivotn dlo byl ale ocenn a po smrti

4

4/2009

VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

DUBEN 2009 SVT

Ponorka na tyech kolech

SLO MSCE

446,5 metru86 l Pkistn: s prstem na spoutiNeustl nboensk spory vedouc k ozbrojenm stetm, nkolik vlek se sousedn Indi, islmsk extremismus. Co je nejvtm problmem dnenho Pkistnu?

V roce 1975 se zrodila jedna z nejnavtvovanjch dominant Kanady torontsk v CN Tower. Ron navtv nejvy v svta vce ne dva miliony turist z celho svta. Svtov prvenstv dr ndhern v i dky rozhledn Space Deck, kter je svou vkou 446,5 metru nejve poloenou rozhlednou na svt. Za jasnho poas z n uvidte a do 65 kilometr vzdlenho okol, take zahldnete i slavn Niagarsk vodopdy, jejich voda vtk do jezera Ontario. Pokud by nvtvnky pohled do dlky omrzel, mohou se dky vyhldce se sklennou podlahou kochat pohledem na msto pmo pod sebou. Vce nejen o multifunkn vi CN Tower, ale i dalch nejvych vch svta tte na stran 26.

Svt kolem ns80 l Ke, kter mluvDnes je tetovn mdn zleitost. Nen tomu ovem tak dvno, kdy kresby a npisy na ki nosili pedevm lid pohybujc se na okraji spolenosti

88 l Rozjaen kubnsk dekadence 55 l Stolet hon na rudho blaPed sto lety explodovalo v Tunguzsk oblasti cosi, co ani dnen vda nedoke jednoznan vysvtlit. Ani po sto letech tato zhada nepestv fascinovat Akoliv je ivot Kubnc pln nejistot, optimismus a chu bavit se je nikdy neopout

Historie82 l Nejslavnj bitvy v djinchAlexandr Velik vyhrl bitvu, kter pedznamenala pd slavn Persk e

58 l Nejvt masakry starovkho maman se povaovali za kulturn nadazen ostatnm nrodm. Pitom prv z iniciativy man se odehrla nejbezohlednj krveprolit starovku, za kter by se musel stydt nejeden barbar

82 l Dubnov osobnostKarel I. Velik, jeden z nejvtch evropskch vlada, se proslavil jako vlenk a dobyvatel

Optimismus i nejistota ostrova svobodyVDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

83 l Kalendriumesk i svtov vro v dubnu4/2009

5

Pospchejte a pedplate si Svt!Pedplatn populrn-naunho msnku

da ika v hn n tec ozn &p

Objevujte s nmi cel svt:Uniktn zasteujc koncept Svta Vs zsobuje kad msc nejnovjmi poznatky ze svt vdy, techniky, lidsk spolenosti, prody a historie. Poznvejte svt kolem ns v novch souvislostech: Troufnte si vdt vc a prozkoumejte to nejzajmavj, co se odehrv okolo ns. Pevratn objevy a vynlezy, doposud neznm fakta, zajmavosti z celho svta. Navc adu materil ve Svt nesestavuj jen urnalist, neboli odbornci na vechno, ale specialist, skuten kapacity ve svch oborech doma i v zahrani. V pedplatnm zskte nejvhodnj cenu, jen

36

30 K za vtisk Svta, msto 49,90 K ,tj. zskte 3 sla zdarma a drky: 2 naun CD Zempis ky: naun CD Zempis y m s + velkou nstnnou mapu svta! a!

1. Sleva 150 a 399 korunJen 399 K na 1 rok549 399 K v. DPH a potovnho 11 Svt, vdy 100 a vce stran + vechny drky Znamen slevu 150 K!

Jen 699 K na 2 roky1 098 699 K v. DPH a potovnho 22 Svt, vdy 100 a vce stran + vechny drky Znamen slevu 399 K!

State se abonentem ji dnes:

Svt je v pedplatnm jet lepS pedplatnm mete zskat adu vhod: Zskte drky, mj. velkou, nstnnou geograckou mapu svta! Zskte 11 ron pokad 100 a vce stran toho nejlepho ze svta poznn. Zskte jistotu, e sv vydn Svta skuten a vdy seenete! Uette a zskte od ns sla zdarma oproti nkupu na stnku Je to snadn: Volejte te hned na slo 225 985 225, navtivte web www.epublishing.cz nebo polete e-mail na adresu: extra@send.cz

Pi vasn objednvce do 19. dubna zskte ji nsledujc slo2. Naun CD LANGMaster Zempis 1 a 2Dv speciln CD od LANGMasteru zbavn pedstavuj procesy v atmosfe a zempis kontinent. Pilome je k Vaemu prvnmu pedplacenmu vydn.

3. Nstnn geograck mapa svtaZskejte od ns drek, kter by Vs v prodejnch s mapami vyel na stovky korun: Geograck mapa svta, Kartograe Praha, 2008. Nejnovj, aktualizovan vydn, vetn podmoskho relifu. Velk, nstnn, o rozmru cca 1 0,6 m, na kdovm pape. Ozdoba kad pracovny a kadho pokoje, skvl pomcka na zkladn t edn ko n i stedn kolu. stedn kolu.

Rdi se pochlubme reakcemi od naich spokojench ten vme, e mezi n budete patit i Vy!Jsem novm a opravdu nadenm tenem asopisu Svt. (J. M.) Zatm se mi v asopis dost lb. Je sice trochu populrnj ne nkter konkurenn tituly (jsem vdec a zajm m, co se kucht v jinch oborech, do kterch nevidm), ale zase mte trochu ir zbr a na rozdl od jinch neuveejujete ani tak zjevn marketing, ani evidentn lety. Radji si petu zbavnj asopis, ktermu mohu vit, ne serizn se tvc titul, kde v lncch nachzm podstatn chyby. Svt tu od prvn do posledn strnky. (P. H.) Dky za v asopis, uvm si zejmna kapitoly z historie a vojensk techniky. (. O.) Ven redakce, asi ped temi msci jsem z vydavatelstv Extra Publishing dostal na ukzku v asopis Svt, kter jsem do t doby neznal. Po jeho prolistovn mn hned, jak se k, padl do oka. lnky v nm jsou aktuln a atraktivn a velmi se mi lb. Dvm jej st i nkterm mm znmm. Jsem rd, e jej odebrm, a peji vm, abyste spn pokraovali v zapoatm trendu. (J. H.)

Jak pedplatit?1. Zavolejte na 225 985 225(kad vedn den od 8 do 18 hod.)

ist nhodou jsem se dostal k vaemu asopisu a byl jsem doslova naden. O jeho existenci jsem nevdl a po oteven aktulnho sla jsem byl naden obsahem, fotograemi i cenou. (W. S.) V asopis se nm v nekonen nabdce tiskovin s manelkou velmi lb. (J. F.) V asopis Svt a tak Extra PC povauji za velmi kvalitn ten. Kupuji oba a ode m velk pochvala jen tak dl! Mnoho zdaru vem, kdo se podl na vzniku tchto ask s velkm ! (P. V.) Vae asopisy tu velmi rd a abych se piznal, Svt je jedin asopis (po velmi dlouh dob), kter petu od zatku do konce. (D. H.)

2. Na internetovch strnkch www.epublishing.cz 3. E-mailem: extra@send.czIhned po objednvce zpsoby 13 obdrte od firmy SEND Pedplatn platebn dispozice: slo tu a V uniktn variabiln symbol pro identifikaci platby. Platit pak mete bankovnm pevodem, nap. internetovm bankovnictvm, ppadn na pot sloenkou typu A.Podmnky pedplatnho: Pedplatn Svta plat na 11 po sob jdoucch sel, tj. na rok (nebo 22 sel, tj. 2 roky), a bude zahjeno tden od podn objednvky. Drky (2 CD a mapu) jsou pro nov abonenty a zaleme Vm je spolu s Vam prvnm objednanm vtiskem. Tato konkrtn nabdka plat pro objednvky pedplatnho na adresy v R pijat a do vydn nsledujcho sla. Informaci o pedplatnm na Slovensku najdete v tiri.

SVT OBRAZEM

8

OBRAZEM

SVT

Svtlo, kter kouzlPokud jste se u nkdy pokoueli vyfotografovat hvzdnou oblohu, jist jste si uvdomili, jak tk je podit snmek, kter by za nco stl. Existuje pr vjimek jasnch objekt, jako jsou Slunce a Msc ale jinak se focen hvzd potk s problmem jejich nedostaten svtelnosti. Pro poizovn tchto zbr se pouvaj tm vhradn klasick svitkov fotoaparty, kde je zapoteb exponovat citliv lm dostaten dlouho. Jen tak dokou akumulovan svteln kvanta vyvolat ve fotograck emulzi pozorovatelnou zmnu. Fotoapart mus bt samozejm upevnn na dostaten tuhm stativu. V ppad, e doba expozice pesahuje destky sekund, projevuj se pak hvzdy v dsledku rotace Zem jako sti oblouk. To je na nkterch snmcch nedouc, ale pokud je fotograf opravdov mistr, doke udlat z nouze ctnost a z pomrn nezajmavho msta vykouzlit pohdkovou non scenrii. Na tto fotograi, kter byla exponovna po dobu 45 minut, zachytil Nate Rendulich rozpadajc se stodolu pobl eky Iron v americkm Wisconsinu. Bhem expozice byla stodola nasvcena umlm svtlem z run svtilny, co je technika nazvan svteln kresba.

9

FOTO: Associated Press, Shutterstock DVOUSTRANU PIPRAVIL Marek Telika

SVT DOTAZY TEN

Zeptejte se na cokoliS pomoc odbornk vm objasnme vechno neznm a vysvtlme dosud nevysvtlen. Pokud vm u dlouho nco vrt hlavou a nemete najt uspokojivou odpov, nevhejte a zeptejte se na svet@epublishing.cz. Nejzajmavj dotaz vyhraje knihu, tentokrt Vzestup a pd mocnch z nakladatelstv Alpress v

DOTAZ MSCE

Stromy s boulemi

Ji Kauck: Pi prochzkch prodou jsem u paty nkterch strom nalezl boule rznch velikost. Mete mi o tchto, pedpokldm ndorech, zjistit vce? Akoli jsou fotograe velmi nzorn, nelze takto na dlku s jistotou urit, co je pinou vytven zachycench boul. Nejjednodum vysvtlenm je rstov anomlie. Nen vyloueno, e v uritm mst se odtrhne pletivo od kambia a vytvo se novotvar. Na vysvtlenou je poteba dodat, e kambium vytv v kmeni stromu dut vlec mezi vrstvami cvnch svazk.Dovnit produkuje tzv. druhotn devo, smrem ven tzv. druhotn lko. Na podzim jeho innost ustv a obnovuje se zase a na jae. Hranici mezi vrstvami bunk vnmme jako letokruh. Druhm vysvtlenm je bakteriln rakovina (Xanthomonas populi). Pznaky na fotograi by byly dost netypick, ale tato monost se kadopdn ned vylouit. Typickmi pznaky bakteriln rakoviny jsou ovem podln praskliny na kmenu a vtvch, kter jsou obklopeny nepravidelnmi valovitmi okraji, z nich na jae vytk blav lepkav sliz. Rakovina kmene a vtv zhoruje kvalitu deva a nekrza obepnajc vhony me vst k pedasnmu odumen strom.

Vznik boul zpsobuje rstov anomlie nebo bakteriln rakovina (tzv. korov nekrza), kter napaden strom vtinou odsoud k pedasnmu odumen

Cizoslovnkdaguerrotypie nejstar zpsob fotografovn, kter roku 1839 vynalezl francouzsk mal DaguerreDVOUSTRANU PIPRAVILA Zuzana Telikov

damaro statn strom rostouc na jin polokouli s malmi koovitmi listy a drobnmi kvtky, poskytujc vzcnou pryskyici

D

Hyperaktivita zddn i zskanLenka Kousalov: Je mon urit, kdy a jak pesn vznik u dt lehk mozkov dysfunkce, spojen s hyperaktivitou? Pozn se u u miminka? A d se ct, e dti z hyperaktivity vyrostou? Lehk mozkov dysfunkce (LMD), tedy drobn odchylka v psychickm vvoji dtte na zklad oslaben centrln nervov soustavy, je z 50 a 70 % ddinho pvodu. Asi 20 a 30 % tchto dysfunkc vznik bhem thotenstv i pi porodu a 10 a 20 % v prvnm roce ivota. Mezi hlavn piny tohoto syndromu pat alkoholismus matky, nedostaten psun kyslku k plodu i infekn onemocnn doprovzen horekou. LMD je mon diagnostikovat hned po narozen jen u velmi zvanch ppad. Pokud m dt npadn projevy hyperaktivity, lze provst psychologick vyeten v pedkolnm vku, i kdy v tomto obdob je vvoj dt nerovnomrn a dochz v nm k nhlm zvratm. U lehch ppad se LMD obvykle diagnostikuje kolem estho roku, tedy v dob nstupu dtte do koly, nebo i pozdji. Co se te mozkovch dysfunkc v dosplosti, d se ci, e asi u jedn tetiny postiench dojde k dozrn centrlnho nervovho systmu. To plat zejmna u lid, kte LMD zskali v dsledku nzk porodn vhy i pedasnho porodu. Zbvajcm dvma tetinm nezbv ne svj handicap kompenzovat. Vnj znmky LMD u nich asto vymiz, ale obraz pi vyeten EEG zstv stejn. Nkte lid kompenzaci nezvldnou a maj v sociln oblasti pote po cel ivot.VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

dauphin titul nkdejch francouzskch korunnch princ (nslednk trnu) dendrolit zkamenl devo dentin hmota, ze kter jsou pevn sloeny zuby, zubovina digitlis suen listy nprstnku, pouvan jako droga nebo v lkastv pi lb srdench nemoc

FOTO: Shutterstock

10

4/2009

je obrazn vyjden toho, e mu nebo ena jsou doasn bez svho partnera, kter je momentln mimo domov (na sluebn cest, v lznch apod.). Kadmu je jist jasn, e pdavn jmno slamn, utvoen od podstatnho jmna slma, neznamen v tomto ren zhotoven ze slmy (jako teba ve spojen slamn klobouk), ale spe neprav, ne opravdov. V etin jde patrn o doslovn peklad (tedy odborn: kalk) z nminy; nmina m toti stejn znjc vraz, pesnji eeno sloeninu Strohwitwe, jej prvn st, Stroh-, znamen slma a druh st, -witwe, je vdova. V nmin se vznik

tto sloeniny vysvtluje nejednotn. Nejmn pravdpodobn je vysvtlen, e se doasn oputn manelce zaalo nkdy bhem 18. stolet kat slamn vdova, protoe musela v noci sama, oputn, spvat na slamnku (nmecky Strohsack). Slamn vdovec (Strohwitwer) by pak vznikl analogicky. Vrohodnj je nicmn nzor, e motivaci vzniku slova je teba hledat ve starm zvyku stavn slamnch pank na poli, resp. pank vycpanch slmou, tedy nepravch hlda rody, odtud pak lze odvodit vznam neprav, ne opravdov, kter m adjektivum slamn v naem ren. Mon je i to, e

kompozitum Strohwitwe vzniklo vlivem starho Strohbraut, v nm jednm z komponent je opt slma, tedy nmecky Stroh. Znamen doslova slamn (ne opravdov) nevsta, tj. dvka, kter m nemanelsk dt. Zdrojem tohoto pojmenovn je starobyl zvyk znm i u ns, kdy se na dvee domu, kde bydlela takov svobodn matka, vely slamn vnce, aby veejn ukazovaly na hanbu, kter tento dm postihla. Helena Karlkov, stav pro jazyk esk

DOTAZY TEN SVT

Co snese diamantPavel Velek: Zajmalo by m, jakou teplotu snese diamant a co se pi jejm pekroen stane. Kdysi jsem poslouchal relaci v rozhlasu a mm dojem, e uvdli teplotu jen asi do 1 500 C. Milan Tomosk: Byly u ns nkdy nalezeny diamanty? Diamant je krystalick forma uhlku vznikajc v zemsk ke za vysokho tlaku a teploty 900 a 1 300 C. Svj nzev zskal z eckho slova admas, kter znamen nezniiteln, nepemoiteln. Za specickch podmnek jej vak zniit lze.Pi teplot nad 3 550 C se zane rozpoutt, teplota varu je pak 4 800 C. Za ptomnosti kyslku me diamant dokonce shoet, a to ji pi teplot kolem 800 C. Bez pstupu vzduchu nesho, pouze se pi teplot kolem 1 300 C petv na grat. V esk republice byly nalezeny pouze dva mal diamanty, a to v nplavech na Tebnicku pod eskm stedohom. Byly objeveny v odpadu, vznikajcm pi tb eskch grant, a dodnes nen jist, zda nelo o podvrh.Hlavnmi pznaky lehk mozkov dysfunkce bvaj poruchy pozornosti a poruchy ve vvoji ei, hyperaktivita nebo zven impulzivita

Midjn: Mojovo toitPetr vec: V kostele se kolem Vnoc te, e: hl na jeho ji a bodec jeho otroke jsi zlomil jako za midjnskch dn. Zajmalo by m, co to byly ty midjnsk dny, co se tehdy stalo a co je (nebo kde le) Midjn. Midjn byla zem mezi krlovstvm Mobu a Edomu, lec pi Akabskm zlivu v Rudm moi. Na vchod neml Midjn dn hranice. Dnes je pvodn zem Midjnu soust zpadn sti Sadsk Arbie, jinho Jordnska a Izraele.V biblick historii byla tato zem mstem, kam Moj uprchl pot, co zabil Egypana, trajcho jeho krajana. V Midjnu il Moj a do doby, kdy byl posln vyvst Izrael z Egypta. Oenil se s dcerou midjnskho knze a tak se mu tady zjevil Bh v podob hocho kee. Jako midjnsk dny je vak v tomto biblickm ryvku oznaovno obdob velkho tlaku Izraele midjnskm nrodem, kter skonil slavnm bojem mezi Izraelci a Midjnci, ve kterm dal Bh svmu lidu zvtzit. Povolal soudce Gedena, jen stanul v ele t set vybranch izraelskch bojovnk a s nimi obrovskou midjnskou pesilu porazil. Prbh boje, pi kterm Bh zpsobil paniku v neptelskm tboe, take se Midjnci pobjeli navzjem i prchali, je popsn v est a sedm kapitole knihy Soudc Starho zkona.

Z eho jsou penzePavel Lakom: Jak se li papr na bankovky od normlnho papru? Papr, ze kterho se vyrbj bankovky, je na rozdl od normlnho papru vyrbnho z devit celulzy vyroben z ist bavlny, ppadn ze smsi bavlny a lnu. Bavlnn papr je mk a vhodnj pro detailn kresby vodoznaku, take se mu dnes dv pednost. Lnn papr je naproti tomu pevnj a tud i odolnj a pouval se zejmna v USA. Paprn hmota na vrobu bankovek obsahuje barevn textiln vlkna (dve to byly zvec chlupy), vodu, plnidla a klidla. Parametry na tento papr jsou velmi psn, peliv se kontroluje jeho tlouka, pevnost, hmotnost, prunost, opacita (neprhlednost) i barva. Vrobou bankovkovho papru se zabv pouze nkolik specializovanch papren, kter zaruuj, e se nedostane do nepovolanch rukou. Vslednm produktem jsou na potebnou ku naezan role se zapracovanmi vodoznaky a ochrannmi prvky (stbrn prouek, metalick barvy, hologramy atd.), kter se dle eou na archy a bal do balk po 500 kusech.

C jen o k taske

Bt slamn vdovec/slamn vdova

11

VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

4/2009

SVT OBRAZEM

Nevstin zvoj nadchan silnjm vtrem

Krlovstv ohromujcch vertiklYosemitsk nrodn park se rozkld na ploe 3 081 km2 ve vchodn sti stedn Kalifornie. Jsou zde tiscovky jezer a jezrek, 2 600 km vodnch tok a 1 300 km turistickch cest. Park je znm vraznmi ulovmi masivy, vodopdy, istmi vodnmi toky, obmi sekvojemi a bohatstvm prodnch druh. Ze 7 000 rostlinnch druh, kter se nachzej v Kalifornii, je jich pes 20 % prv v Yosemitskm nrodnm parku. Akoli Yosemity nebyly prvnm nrodnm parkem na zem USA (tm se stal v roce 1872 Yellowstone), vznik mylenky chrnnch prodnch lokalit je s nm nerozdln spjat. Tato oblast byla za nrodn park prohlena ji v roce 1890 a v roce 1984 uznna za Svtov ddictv. Kadoron sem zavt pes 3,5 milionu turist, z nich vtina m pouze do oblasti Yosemitskho dol, kde je k vidn nkolik pozoruhodnch prodnch tvar. Nejvraznj z nich je El Capitan 910 metr vysok vertikln ulov stna, kter je nejen asnm prodnm monumentem, ale tak obrovskou vzvou pro vechny horolezce na svt. Ti, kterm se tuto stnu, je byla kdysi povaovna za nezdolatelnou, podailo pokoit, j dvrn kaj ElCap. Na tto fotograi je masiv vidt v lev sti. Na protj stran dol se ned pehldnout 188 metr vysok vodopd pojmenovan Nevstin zvoj. Kdy fouk silnj vtr, voda pad na stranu a bhem niho stavu vody a malho prtoku se kapky ani nedostanou k zemi. Kvli tomuto jevu mu v minulosti domorod obyvatel dol pezdvali Pohono, co znamen Duch dmajcho vtru.

12

DVOUSTRANU PIPRAVIL Marek Telika

FOTO: Shutterstock

OBRAZEM

SVT

13

ta h k

Polarograeje elektrochemick analytick metoda slouc k urovn ptomnosti a koncentrace neznmch ltek v roztoku. Spov v men zvislosti stejnosmrnho elektrickho proudu na plynule se zvyujcm napt pi elektrolze roztoku soustavou dvou elektrod. Analza ur kvalitu a mnostv ltky ptomn v roztoku. Polarograi vynalezl esk chemik Jaroslav Heyrovsk. 37 let po objevu, v roce 1959, za nj obdrel Nobelovu cenu. -zt

SVT

MSC VE VD

STOPY PO PEDCCH

Zdravotn ptiminutovkaK EMU SLOU WARTENBERGOVO KOLEKO?Pouv se v neurologii ke zkoumn citlivosti ke na dotek. Otonm diskem s hroty, pipomnajcm rdlko ke krjen pizzy, se pejd po ki.

lpoty promluvilyNa severovchod Keni nalezli vdci nkolik otisk chodidel, kter tu v obdob nejstarho paleolitu zanechali nai pedci. Stopy byly objeveny v dol Rift Valley ve dvou vrstvch pdy star piblin jeden a pl milionu let. Jednotliv vrstvy byly od sebe oddleny pti metry pdy, pedstavujcmi rozdl asi 20 000 let. Otisky vznikly na bvalm behu potoka i eky a byly pikryt mkkou, bahnitou pdou a kaluemi, kter tu vznikly po povodnch. V prvn vrstv byly objeveny ti ady stop a nkolik dalch samostatnch otisk, ve druh vrstv se uchovala jedna ada stop a men samostatn stopa, kter patila pravdpodobn dtti. Jde o druh nejstar nlez tohoto druhu, dokazujc, e lid ji tenkrt chodili stejnm zpsobem jako dnes. To alespo vyplv z analzy Matthewa Bennetta z Bournemouthsk univerzity ve Velk Britnii, kter se spolu s vdci z Rutgers University v New Jersey a z Nrodnho muzea v Keni zastnil vzkumu. Podle odbornk pat stopy lovku Homo ergaster, jen byl ranm typem lovka Homo erectus. Homo ergaster, neboli lovk dln, ml del nohy a krat pae a svou fyziologi se ji velmi blil dnenmu Homo sapiens. Palce na nohou u nj byly orientovny soubn s ostatnmi prsty, co jej odliovalo od lidoop, kte mli palce del a posazen zeikma, aby mohli snze lzt po stromech. Otisky lovka Homo ergaster byly v minulosti objeveny tak v Tanznii, Etiopii a Jin Africe. -ztJedna ze stop, kterou po sob ped 1,5 milionem let zanechal Homo ergaster, neboli lovk dln

KAM NECHOD SLUNCE...

JAKOU ST TLA VYETUJE IRIGOGRAFIE?Jde o kontrastn rentgenov vyeten tlustho steva.

Muslimsk avitaminzaAmerit lkai provili zdravotn stav en z poetn muslimsk komunity ijc v okol Detroitu a zjistili u nich avitaminzu D. Mnoh z muslimskch en nos tradin odv a nkter si v souladu s nboenskmi pedpisy zakrvaj vlasy a krk roukou zvanou hidb. Na jejich pokoku tak dopad minimum slunenho zen a to vrazn sniuje tvorbu vitamnu D v tle. Hladina vitamnu D v krvi tradin obleench muslimskch en nedosahuje ani tvrtiny hodnot povaovanch za spodn hranici normlu. eny, kter nos hidb, maj v krvi jen osminu potebnho mnostv vitamnu D. K alarmujcmu nedostatku vitamnu D u muslimskch en pispv vznamn i skutenost, e tyto eny konzumuj jen mlo potravin bohatch na vitamn D. -jpeDVOUSTRANU PIPRAVILI Zuzana Telikov, Jaroslav Petr, Kateina Sedlkov Dronov FOTO: Shutterstock, Wikipedia www.uiowa.edu, www.ickr.com, www.bournemouth.ac.uk

CO JE PINOU PLEN HY?Porucha uzvrovho mechanismu v doln sti jcnu, co zpsobuje pronikn aludenho obsahu do jcnu a jeho bolestiv drdn.

KTER ORGN LIDSKHO TLA JE NEJVT?Ke jej plocha u dosplho lovka dosahuje 1,6 a 1,8 m2 a pedstavuje 7 % celkov tlesn hmotnosti.

KTER ORGN POSTIHUJ TZV. LTAJC MUKY?Oi. Jsou to drobn poloprhledn tvary, kter pacientovi poletuj ped oima. Pinou jsou nezvan zkaly na sklivci.

STONSOBN SILNJ

Ob laser do eska?V lt tohoto roku by se mlo rozhodnout, ve kter zemi bude umstn ELI (Extreme Light Infrastructure), nejvt laser na svt. Krom Francie, Velk Britnie, Maarska a Rumunska pipad v vahu tak esk republika. ance na zskn laseru jsou pomrn velk, protoe esko dlouhodob spolupracuje s evropskmi fyziklnmi pracoviti v rmci mezinrodnch experiment. Pod vedenm Fyziklnho stavu Akademie vd se do spolenho projektu zapojily vdeck stavy a vysok koly, kter spolen usiluj o umstn obho laseru na naem zem. Budova s laserem by mohla stt u Dolnch Bean i u obce Zlatnky-Hodkovice, laserov technologie by se mly instalovat za ti a tyi roky a jejich provoz by z 80 % hradili zahranin partnei. Ob zazen, je m oproti dnenm nejvtm laserm stonsobn vkon, by se vyuvalo v mnoha vdeckch oborech, zejmna v mikrobiologii, kvantov fyzice a fyzikln chemii. -zt

14

4/2009

VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

C pohoro pi bo s

Cirhza jaterJde o chronick jatern onemocnn, pi kterm se tk jater postupn mn na tuhou, jizevnatou hmotu. Nejastj pinou je pravideln konzumace alkoholu, jtra vak trvale pokozuj i jin toxick ltky, kter do tla vstebvme z lk, ale teba i ze zneitnho ovzdu. astou pinou cirhzy jater je tak loutenka

typu B a C, ppadn onemocnn luovch cest, srden choroby nebo vrozen nemoci. K tvrdnut jater dochz pozvoln, zpotku se projevuje trvicmi potemi. V potench stdich onemocnn je dleit rozumn ivotosprva, pozdji je mon pouze zmrovat projevy nemoci a v pokroilch stdich je jedinou monost lby transplantace jater. -kd

MSC VE VD SVT

JAK SI ZLEPIT ST

Cviit tlo i mozekProfesor Art Kramer z univerzity v Illionois v USA ve sv nov studii dokzal, e lep fyzick kondice u starch lid znamen tak lep pam. Porovnnm kardiorespiran zdatnosti u 165 lid ve vku od 59 do 81 let s velikost jejich hipokampu zjistil, e m lpe na tom byli astnci experimentu fyzicky, tm vt mli hipokampus. Velikost tto sti mozku, zodpovdn za krtkodobou pam a prostorovou orientaci, je pmo mrn pamovm schopnostem. Tm, e se s pibvajcmi roky zmenuje, pichzej lid o poznvac schopnosti a he si pamatuj nov informace. Dvj studie ji prokzaly, e fyzick aktivita m vliv na velikost hipokampu u hlodavc a zlepuje tak jejich schopnost prostorov pamti. Poprv vak maj vdci dkaz, e tot plat u lid. Krom cvien maj na velikost hipokampu vliv tak duevn aktivity, jako je napklad uen. Bylo zjitno, e hipokampus se zvtuje u student s blcmi se zvrenmi zkoukami, na kter se m dl tm intenzivnji pipravuj. Podobn maj zadn st hipokampu vt i zkuen taxiki, kte se mus dobe orientovat v prostoru. Neustl pobzen k pravidelnmu cvien a uen se novch vc i ve st je tmto experimentem pln opodstatnno. Podle dr. Kramera je zhoren prostorov pamti jednou z hlavnch pin, pro se sta lid stvaj zvislmi na ciz pomoci. Udren si pamti, bez kter se v kadodennm ivot neobejdeme, znamen vt sobstanost a pispv ke kvalitnjmu ivotu i ve vym vku. -zt

KREK K LB AIDS

Jednovajen dvoje HIVVdcm z Rockefellerovy univerzity v New Yorku se podailo vytvoit virus, kter se z 95 procent podob viru HIV, ale je schopen nakazit i jin primty ne lovka. Zskali tak konen pleitost zkoumat na zvatech chovn tohoto viru a doufaj, e nov experimenty brzy pinesou sv vsledky. Dosavadn pokusy s opicemi, nakaenmi virem SIV, kter se viru HIV podob asi z 50 %, se ukzaly bt nedostaten. Nov vytvoen kmen, nazvan stHIV-1, se od viru HIV li v jednom jedinm genu. Po inkaci zstv v tle opic nejmn pl roku, take vdcm poskytne dost asu na studium nemoci a testovn vakcn a lk. Tm Paula Bieniasze, kter vede studii, ji vyzkouel bnou antiretrovirln lbu na nakaench makacch. Kdy byl ppravek opicm podn tden ped inkac a tden po n, nemoc u nich nepropukla. Podle Bieniasze jsou to slibn zatky pro vytvoen inn vakcny proti onemocnn AIDS, kter od roku 1981 skosilo ji asi 25 milion lid. -zt

Z KMENOVCH BUNK VYROSTL NDOR

RIZIKO OMYLU NEZNM

Z lby nov choroba Slabiny kriminalistikyIzraelt lkai popsali ppad chlapce trpcho vzcnou ddinou chorobou, kter naruuje innost mozku a zrove postihuje i imunitn systm. Hoch dostval kad msc transfuzi protiltek, aby mu imunitn systm neselhal. Postupujc pote s koordinac pohybu vak lkai zastavit nedokzali. Chlapec proto navtvil celkem tikrt jednu moskevskou kliniku, kde se podrobil experimentln lb nervovmi kmenovmi bukami izolovanmi z mozku lidskch plod. Lkai pacientovi transplantovali kmenov buky do mozku i do mchy. Doufali, e buky nahrad odumel neurony a ulev nemocnmu od pot. tyi roky po prvn operaci vak chlapce postihly siln bolesti hlavy a ukzalo se, e m na me i v mozku ndory. Ndor na mozku nelze operovat, protoe je natlaen na ivotn dleit centra, ndor z mchy se lkam podailo odstranit. Provrka ddin informace ndorovch bunk ukzala, e ndory vznikly z kmenovch bunk pouitch k lb. -jpe Zprva americk National Academy of Science varuje: laboratorn kriminalistick analzy maj k dokonalosti daleko. Pokud se m vrazn snit poet justinch omyl, mus kriminalistick laboratoe podstatn zkvalitnit svou prci. Vjimkou jsou jen testy DNA, je jsou zateny jen velmi malou pravdpodobnost chyb. Navc jsou pravdpodobnosti nhodnch shod u test DNA znm a soudci je mohou pi svch rozhodovnch zohlednit. U jinch kriminalistickch test vak riziko chyb neznme. Vdci vd, e otisk prstu je jedinen, a dkladn daktyloskopick analza doke shodu dvou otisk prokzat. Pi een skutench ppad se to ale z nejrznjch dvod nemus vdy podait. Daktyloskopie nepracuje se stoprocentn spolehlivost. Kriminalisty ek cel ada ovovacch studi, kter napklad prov, jak se li rzn otisky jedn a te osoby anebo jak moc se podobaj otisky lid z urit populace. Na zklad takto zskanch daj bude moci kriminalista ci, s jakou pravdpodobnost byla identikace pachatele provedena. -jpe

VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

4/2009

15

Po zn t e

Norek evropsk (Mustela lutreola)Drobn elma okoldov hnd barvy s blou tlamou a enichem, mc 28 a 43 cm, se v na republice vyskytuje u jen velmi vzcn. ije samotskm zpsobem ivota, nory si hloub v blzkosti vody. iv se rybami, krlky, zajci a vodnmi ptky. Norek evropsk je od 60. let minulho stolet vytlaovn rostouc populac norka americkho, kter je asi o polovinu vt, blou skvrnu m jen na doln elisti a jeho srst je hust, tmav a lesklej.

je?

SVT

MSC V PROD

POMAL SPERMIE RYCHLE VYMRAJCCH

RYPOM POKOZEN NEVAD

Zvec spermabankyhlodavec jeho velikosti. Vypad to, jako by ignoroval strnut bunk, pisuzovan inku oxidant, kter v tle vznikaj jako odpadn produkt metabolickch proces. Vdeck tm veden Rochelle Buffensteinovou z Centra zdravotnch vd v San Antoniu odebral vzorky tlesnch tkn rypo a my a podrobil je analze, kter mla odhalit mru jejich pokozen v dsledku strnut bunk. Pedpokldalo se, e rypoi budou mt tk mn pokozenou, ry protoe dokou lpe odbourvat voln p radikly. Opak byl pravdou. Rypoi mli tk dvakrt a desetkrt vce pokozenou ne myi a tak jejich schopnost regenerovat pokozen blkoviny i DNA se ukzala jako men, protoe mli v tle ni hladinu antioxidant. Zajmav je, e mra pokozen bunnch tkn v tle rypo je stejn jak u mladch, tak u starch jedinc a nijak jim nebrn v plnohodnotnm ivot. Jak je tedy mon, e ij tak dlouho? Biologov se domnvaj, e maj zvltn schopnost vytvet speciln blkoviny, kter krtce ijcm ivoichm chyb. Dr. Buffensteinov douf, e se j poda tyto blkoviny pesn identikovat a vyzkouet jejich inek na lidech pi lb nemoc spojench s vysokm vkem. John Fitzpatrick z Centra pro evolun biologii v Austrlii zjistil, e chrnn druhy zvat ohrouje nedostatek kvalitnho spermatu. Z jeho studie vyplv, e spermie tchto zvat jsou pomal a zpsobuj genetick abnormality potomk. Fitzpatrick zkoumal dvacet savc, mezi nimi napklad geparda, pumu americkou i lva indickho, a zjistil, e v prmru 48 procent spermatu ohroench druh vykazuje znmky abnormality. Mnostv pohyblivch spermi u nich bylo navc o 10 procent ni. I kdy vdci pesn nevd, jak k tomuto jevu dochz, je jasn, e jde o dsledek pbuzenskho ken. Na druh stran existuje jet dostatek normlnho spermatu na vytvoen spermabank, kter by mohly v budoucnu vymrajc zvata zachrnit.

Recept na dlouhovkostRypo lys (Heterocephalus glaber) sice nepat k nejkrsnjm zvatm na planety, ale ije tm o ticet let dle ne jakkoli jin

Pt minut v prodJAK JE MON, E HAD DOKE SPOLKNOUT TAK VELKOU KOIST?Hadi maj dky exibilnmu kloubnmu spojen mezi horn a doln elist velmi roztanou lebku, siln a prun vazy a zuby zahnut dovnit tak, aby koist nemohla uniknout.

JE PRAVDA, E DELFNI SP S JEDNM OKEM OTEVENM?Delfni a velryby opravdu sp s jednm okem otevenm. Vdycky odpov jen jedna polovina jejich mozku, a maj tak monost sledovat okol pro ppad nebezpe. I ve spnku se dokou vynoit nad hladinu, aby se nadechli vzduchu.

KATASTROFA NA DOSAH RUKY

IV SE KOMI VHRADN KRV?Komi se iv pedevm nektarem, krev saj pouze samiky, kter ji pouvaj jako zdroj blkovin pro vvoj vajek.

Sho pralesy na troud?FOTO: Shutterstock, Wikipedia, exodus.co.uk Stranu pipravila Zuzana Telikov

DOKE AB JED ZABT LOVKA?I velmi mal mnostv jedu stromovch ab, ijcch ve stedn a jin Americe, doke zabt lovka. Tamn indini jej pouvaj na napoutn svch p.

POTEBUJE NEK K PEN PARTNERA, KDY JE HERMAFRODIT?Hlem m sice sam i sami pohlavn orgny, ale bez partnera se neobejde, protoe nedoke oplodnit vajka vlastnmi spermiemi. Jedinci si mus vymnit spermie, k oplodnn pak dochz uvnit tla.

Ekolog Chris Field ze Stanford University v Kalifornii varuje, e globln oteplovn nabere bhem nkolika destek let mnohem vt rychlost, ne se vdci domnvali. Na konci tohoto stolet se podle Fielda me cel situace docela vymknout kontrole. Stle vy teplota vzduchu zpsob vt uvolovn oxidu uhliitho z mst, kde se uhlk hromadil po tisce let z prales a arktick tundry. Jestlie se tyto obrovsk zsoby uhlku dostanou do atmosfry, teplota na Zemi nesmrn vzroste. Tropickm pralesm pak bude hrozit ztrta vlhkosti, kter je chrn ped pory, a vyprahl stromy se mohou ve vedru vzntit. Rychle se c por by znamenal katastrofu, kterou poct obyvatel cel planety. Podobn nebezpe hroz v arktick tunde, v jej

zmrzl pd se nachz asi 1 000 miliard tun uhlku. Pokud dojde k jejmu roztn, zane se plyn uvolovat do ovzdu. Dr. Field upozoruje, e na napraven situace m lidstvo u jen velmi mlo asu, a vyzv vechny zem k rychl akci, kter by ekologick vvoj na planety mohla jet zvrtit.

16

4/2009

VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

VDA MODERN LKASK METODY

Revoluc zmtan

medicnaJAROSLAV PETR, BIOLOG

Miliony magnet v lidskm tleVynlez fyzika Konrda Roentgena dovolil lkam poprv nahldnout do nenaruenho lidskho tla. Rentgenovn stlo na potku cel ady revolunch zobrazovacch technik. K nejdokonalejm dnes pat magnetick rezonance, vyuvajc velmi silnho magnetickho pole, je pronik tlem vyetovanho pacienta. Protony atom vodku v mo-

lekulch, tvocch lidsk tlo, se pod vlivem magnetismu chovaj jako spousta malikch magnet. Nsledn jsou takto uspodan protony peklopeny pomoc rdiovch vln do opan kongurace, take jsou donuceny k pohybu proti silm magnetickho pole. Vydvaj pitom zen, kter lze detekovat a sloit ve velmi pesn a ostr obraz nitra lidskho tla. Magnetickou rezonanc se daj

odhalit skryt ndory, zntliv loiska, pokozen msta v tknch i orgnech, vnitn krvcen a dal problmy. Systm magnetick rezonance se stle vylepuje. Nejnovj objev vcarskch vdc napklad dovoluje umstit zdroje potebnch rdiovch vln do vt vzdlenosti a zrove pout silnj magnetick pole. Lze tak

Medicna budoucnostiTesty na rakovinuRakovinn buky maj jinou ltkovou vmnu ne buky zdrav. Zplodiny jejich metabolismu se nachzej v tle, napklad v krvi, nebo jsou z nj vyluovny mo. Lkai ptraj po molekulch, kter by prozradily, e se v tle rozbh ndorov bujen. Spektrum molekulrnch stop zachycench v krvi, moi nebo slinch by prozradilo s pedstihem, kde a k emu se v pacientov tle schyluje.

Po stopch olkolkovi meme jen zvidt. Doroste mu ztracen konetina, srdce se mu hoj bez nejmen jizvy a obnov se mu dokonce i st znienho oka. Vdci tyto procesy intenzivn studuj a zjiuj, e lidsk organismus m podobn mechanismy zamen v uplku. Molekulrn mechanismy pro podobn opravy jsme spolu s dalmi savci neztratili, jen jsme je uspali. Biologov hledaj molekuly, kter by regeneran mechanismy v lidskm tle opt nastartovaly. Zatm se to da u laboratornch my, k regeneran lb lid povede jet dlouh cesta.VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

18

4/2009

FOTO: Shutterstock, www.orangecaster.com, www.evh.org, Wikipedia

Od dob prvnch spnch transplantac orgn lkai postoupili a k transplantacm oblieje nebo konetin. Objevuj se nov metody umoujc vyeten i operaci v tce dostupnch mstech zpsobem, kter by jet nedvno byl nemysliteln. Jak nstroje m dnen medicna v rukou?

MODERN LKASK METODYdoshnout jet pesnjho zobrazen a zrove je mon konstruovat aparatury, v nich m pacient pi vyeten kolem sebe mnohem vce msta. Jednou z nepjemnost, provzejcch vyeten na stvajcch pstrojch, je toti nutnost zastrit pacienta do zkho tunelu. V tomto stsnnm prostoru strv lovk pomrn dlouhou dobu, co me bt pro pacienty s chorobnm strachem z uzavench prostor (s tzv. klaustrofobi) nepekonateln problm. nho se dv pomoc sondy se svtlovodnm kabelem. Pacient m po skonen operace na bie jen pr drobnch ranek, kter se rychle zahoj. Zotaven z takov operace je mnohem snaz a rychlej. Doby, kdy musel mt chirurg oko piloen k vlastn sond a nstroje svrat v rukou, jsou u minulost. Dnes me sondu, zdroj svtla i nstroje ovldat robot, kterho chirurg d na dlku pomoc konzole. Komplikovanou operaci tak me vykonat pedn specialista, ani by musel cestovat za pacientem. Dnes se dokonce zvauje, zda by podobn roboti mohli zajistit nutnou operaci napklad u lid ijcch del dobu na odlehlch mstech nebo i na obn drze kolem Zem. Vzdlenost, na jakou se d robot ovldat, je vak omezena zpodnm, je nastv na cest signlu mezi pacientem a lkaem. Chirurg doke operovat se zpodnm do 0,7 sekundy. V ppad mise lid na Mars by se vak pozemsk lka operujc astronauta potkal se zpodnm nkolika minut, co by mu neumonilo operaci bezpen provst.

VDA

Kamera na cestchMiniaturizace a pokrok v elektronice dovolil lkam vyslat do tla pacienta miniaturnho zvda. Napklad pro vyeten trvicho traktu je mon vyut kamery, kterou pacient spolkne. Kamera pak putuje podobn, jako by putovala potrava projde jcnem, vklouzne do aludku, odkud postoup do dvanctnku. Pak pokrauje v cest z tenkho do j tlustho steva a nakonec pstroj opust pacientovo tlo konenkem. Po celou dobu me kamera zprostedkovvat lkai pohled do pacientovch trob doslova v pmm penosu.

onemocnn aludenmi vedy nebo pi podezen na ndor aludku. Do trvicho traktu me lka nahldnout i z druh strany. Metoda, pi n je endoskop zaveden pes konenk, se pouv pi vyeten stev. Pomoc endoskopu si me lka prohldnout i nosn dutiny nebo plce. Pi urinoskopii jsou specilnm endoskopem vyeteny moov cesty. Endoskopie dovoluje nahldnout i do dutin tla, kter jsou jinak nepstupn, napklad do bin dutiny pi laparoskopii, do hrudn dutiny pi thorakoskopii nebo do kloub pi artroskopii. Endoskop je zaveden do dutiny malikm otvorem, kter se rychle zahoj. V mnoha ppadech se lka nemus omezit jen na pouh pozorovn, ale me uvnit tla odebrat potebn vzorek pro dal diagnostiku nebo provst operan zkrok. Pi atroskopii lze napklad opravit pokozenou chrupavku kloubu, laparoskopicky lze operovat teba lunk.

Operace klovou drkouChirurg, kter m provst v bin dutin nevelk zkrok, se ocit v situaci lovka, kter stoj v jednom pokoji a potebuje malikost z vedlej mstnosti. Obvykle mus otevt dvee, kter jsou neskonale vt ne pedmt, jen je poteba vyzvednout. Donedvna si musel chirurg otevt dvee do pacientova bicha pomrn velkou operan rnou, kter protn ki i svalovinu bin stny a nsledn se mus zat celou adou chirurgickch steh. Hojen operan rny me pacienta trpit vc ne hojen nsledk vlastnho zkroku v bin dutin. Dnes postupuj lkai v ad ppad tak, jako kdyby si pro pedmt do vedlejho pokoje sahali klovou drkou zavench dve. Do bin stny vyznou jen malik otvory, ktermi do bin dutiny vsunou potebn nstroje spolu se zdrojem svtla a zazenm pro sledovn msta vlastn operace. Chirurg operuje uvnit bicha, do

Robotick operan systm da Vinci: lka sed u ovldac konzoly, s jej pomoc d nstroje v rukou robota

Endoskopie aneb kam se d nahldnout?Lkai se odnepamti snaili nahldnout do lidskho tla. Modern optika s vydatnmi zdroji studenho svtla a tenkmi, ohebnmi svtlovodnmi kabely dovolila konstrukci pstroj, tzv. endoskop, ktermi lze nahldnout pmo do pacientova organismu a odhalit tak pinu zdravotnch pot revolunm zpsobem: Ren vidm ti a do aludku lze vzt doslova u gastroskopie, pi kter lka zavede pacientovi pes sta a jcen do aludku endoskop. Jeho prostednictvm si pak v aludku rozsvt a me zkontrolovat stav aluden sliznice. Takov vyeten je dleit napklad pi

Uml stniceOko je zzrak prody. Jeho svtloivnou vrstvu, tzv. stnici, tvo miliony specializovanch bunk. Vdci vyvjej elektronickou nhradu, kterou by voperovali do oka a vrtili zrak nevidomm. Zatm se da zskvat pomoc uml stnice jen velmi hrub obraz, pokrok je vak i na tomto poli velice rychl. Elektronika se pitom u od prody. Vdci napklad vyvinuli umlou stnici, kter reaguje jen na zmnu obrazu. Pi pohledu na krajinu s letcm rackem zpracovv stnice jen mnc se obraz letcho ptka, zatmco nemnn obraz nehybnho skaliska m uloen do pamti a jeho neustlmVDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

obnovovnm neztrc as. Tento postup dovoluje podstatn lep zpracovn obrazu, protoe elektronick stnice nen nucena manipulovat s tak velkmi objemy dat.

Instantn kostBritt vdci vyvinuli speciln polymer, kter m na vzduchu konzistenci zubn pasty. Po vstknut do lidskho tla rychle tuhne a mn se na materil podobn kostem. Tato instantn kost najde uplatnn pi lb komplikovanch zlomenin a dalch zrann. Zatm museli lkai vzt kus kosti ze zdrav sti pacientova tla a tce pokozen msto jm vyspravit. Nhrada polymerem bude mnohem jednodu: nov vytvoen kostn buky ztvrdlm polymerem postupn prorostou a zcela ho nahrad. Nakonec bude zrann msto vyplnno nov vytvoenou kost.4/2009

19

VDA MODERN LKASK METODY

Lkask alchymie

iv nhradaTransplantace rukou jsou jen jednm z mnoha pelomovch spch, kter tento obor medicny v poslednch letech zaznamenal. Vdcm se podailo transplantovat nohu a dokonce i obliej. Hlavn problm souasn transplantan medicny vak spov v nedostatku vhodnch orgn. Buky drce se toti mus shodovat s bukami pjemce v cel ad znak, jinak imunitn obrana pjemce rozezn transplantovan orgn jako ciz a razantn na nj zato. Dokonal shoda vak existuje jen mezi jednovajenmi dvojaty. Ve vech ostatnch ppadech je pro spnou transplantaci nutn utlumit imunitn obranu pjemce, aby jeho tlo transplantovan orgn neodmtlo. To s sebou nese nejeden problm utlumen imunitn systm sice neto na ciz orgn, ale zrove nedoke tlo pln chrnit ped infekc nebo vznikajcmi ndory. Letit sen lka o transplantacch bez tlumu imunitn obrany pjemce se da naplnit teprve v posledn dob. Pi transplantaci jsou pjemci voperovny krom orgnu i drcovy krvetvorn buky z kostn den. Pjemce pak vytv krvinky drce a ty vnmaj transplantovan orgn jako vlastn. Tak se da provdt transplantace orgn, kter pjemci tak pln nepadnou. Pjemce orgnu navc nemus uvat lky na utlumen imunitn obrany.

Petaven bukyNejnovj objevy z oboru molekulrn biologie a genetiky odhaluj taje vzniku specializovanch bunk. Vdci maj napklad jasno, kter geny mus bt vypnuty a kter mus naopak pracovat, aby se buka vyvinula v urit typ, napklad v krvinku, neuron nebo svalovou buku, a plnila pslun role. Odtud je jen krek k tomu, abychom zmnou aktivity gen promovali buky tak, jak to potebuje nemocn organismus. Amerit vdci vnesli do organismu myi geneticky upraven virus, kter pak ve slinivce promnil buky, je neumj vyrobit inzuln, na buky, kter inzuln produkuj. Pokud lkai zvldnou tento postup bezpen i u lid, bude mon uzdravovat nemocn a hojit porann pouhou promnou bunk.

Francouzskm lkam se podailo opravit vrozen ddin defekt v bukch kostn den malch dt trpcch nedostatenou funkc imunitn obrany. Tyto tzv. bublinov dti jsou ohroeny na ivot i infekcemi, kter lovk s nenaruenou imunitou zdol bez vtch problm. Po genov terapii bylo mon dti tak okovat proti nejdleitjm nakalivm chorobm.

Vnitn soubojVvoj vakcn se potk s celou adou problm. Nkte pvodci zvanch onemocnn se bleskov mn a vakcny proti nim velmi rychle ztrcej na innosti. To je hlavn problm napklad u vvoje okovac ltky p proti pvodci AIDS, viru HIV. Dal problm vyvr ze schopnosti nkterch pvodc chorob se v lidskm n organismu dobe maskovat. do Problmem Problme je i vasn vroba dostatenho potu dvek vakcny Napklad u chipky je nutn vyrbt kavakcny. d rok nov a nov typ okovac ltky, protoe chipkov viry se stle m mn. Pi tradin tvorb je nutn nakazit obrovsk mn mnostv slepich vajec, na nich se viry Kdyby mno. Kdyb vypukla pandemie smrtc pta chipky, byli bychom za devt msc schopni tmto zpsobem vyrobit asi 700 milion dvek vakcny. Pomoci by mohly nov typy vakcn, kter nejsou tv tvoeny celmi virovmi sticemi, ale jen jejich stmi blkovinnmi molekulami z povrchu viru zabudovanmi do syntetickch stic podobzab nch normlnmu viru. Vroba takov vakcny je n vrazn jednodu a lze ji rozbhnout na pln vraz obrtky ji do dvou tdn od objeven novho obr typu viru. Vrobn zazen je mon snadno naloit do nkladovho prostoru jedinho na letadla a dopravit na msto, kde propukla le epidemie novho typu chipky. Jeho tdene n vrobn kapacita dosahuje a pl milionu dvek okovac ltky.

Genetick opravyClenm zsahem do ddin informace pacient lze napravit vrozen ddin defekty. Metoda tzv. genov terapie je jet v plenkch a neodrostla dtskm nemocem. Pesto m na svm kont prvn spchy pi lb tce nemocnch. Lkai napklad vstkli do oka nevidomch pacient virus, kter vnesl do bunk stnice nhradu za pokozen gen. Lidem, kte dokzali odliit nejve svtlu a tmu, se po tomto zkroku vrazn zlepil zrak. Dokou se orientovat v neznmm prosted, nkte se mohou vnovat runm pracm nebo st speciln vydn knih s velkmi psmeny pro nevidom. Italt lkai nahradili v konch bukch pacienta trpcho ddinm rozpadem ke pokozen gen a vypstovali v laboratoi kusy ke, ktermi nahradili nejhe postien msta na povrchu tla nemocnho. Bhem t let t dokzali vymnit pacientovi ki na vtin tla. a.

Orgny z laboratoeObor tkovho a orgnovho inenrstv doshl v poslednch letech cel ady spch. Vdci dokzali v laboratoi vypstovat z pacientovch bunk tkn nebo orgny a nahradit jimi tkn nebo orgny pokozen chorobou i razem. Nejznmjm pkladem je lba rozshlch poplenin. Australt lkai vyvinuli techniku, pi kter je z nepoplen ke

20

4/2009

VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

pacienta odebrna st o velikosti potovn znmky. Z n je pipravena emulze jednotlivch bunk a ty jsou pak sprejem nastknuty na popleninu. Tmto zpsobem se podailo napklad zachrnit ivoty mnoha lid poplench v roce 2005 pi teroristickm toku na ostrov Bali. Nedvno obletl svt pbh mlad Kolumbijky, kter se po tk tuberkulze zcela zhroutila prduka a hrozila j ztrta cel jedn plce. panlt lkai odebrali mlad en buky z nosn sliznice a nechali jimi porst chrupavku z prdunice eny, kter zemela na infarkt. V laboratoi tak narostla uml prduka, kterou lkai nahradili neprchodnou st v plicch pacientky. Dal velk spch slavili amerit lkai, kdy vypstovali pro pacienty moov mch. Lid postien vrozenm neuzavenm ptee, tzv. spina bida, trp i defektem moovho mche, kter ztrc prunost. Pacienti tak maj problmy s udrenm moi, ale co je jet hor jejich mo se vrac z moovho mche do ledvin a tce je pokozuje. Lkai proto vyvinuli zvltn plast a vyrobili z nj sek o rozmrech lidskho moovho mche. Na vnitn stranu sku nasadili buky vstelky moovho mche, na vnj stranu pak buky hladk svaloviny. Buky plastik porostly a v t chvli bylo mon takto vzniklm moovm mchem nahradit nefungujc mch pacient. V tle pacienta buky postupn plast vstebaly a nahradily. Do mche prorostly z okol cvy i nervy a mch pln vechny sv zkladn funkce.

pomoci tzv. kochlern implantt. Samostatnou kapitolou je uml srdce. Pvodn modely byly rozmrn a jejich dic jednotka se nevela do pacientova tla. Nemocn s umlm srdcem si vozil ovldac jednotku za sebou v mal skce. Dnen uml srdce jsou zcela autonomn. Vejdou se do hrudnku pacienta i se zdrojem energie a regulan jednotkou. Akumultor se dobj indukn pes hrudnk. Vynikajcch vsledk dosahuj lkai s tzv. pdatnmi pumpami, kter se do nemocnho srdce voperuj. Pumpa pomh srdci v prci, take srden sval nen nadmrn zatovn a pekvapiv dobe regeneruje. Byly popsny ppady lid, kterm lkai dvali po tkm selhn srdce nadji jen na nkolik tdn ivota. Po roce ivota s pdatnou pumpou se vak srdce tchto lid zotavilo natolik, e jim lkai mohli pumpu opt vyjmout.

let se traduje pbh o ruskch bojarech, kte se opili a v nsledn rvace rozbili jednomu z astnk pitky lebku. tpek kosti se ztratil a lka jej dajn nahradil kusem leben kosti psa. Transplantace zvecho orgnu byla donedvna prakticky neprovediteln, protoe lidsk tlo vnm zvec buky jako ciz a ni je imunitn reakc. Nejmen problmy byly s transplantac orgn impanz, ale v tchto ppadech elili pacienti obrovskmu riziku infekce opimi viry. Dnes vsz medicna na prasata, jejich ddinou informaci upravili genov ineni. Ti na jedn stran vnej do prase DNA lidsk geny, kter in prase orgny pro lidskou imunitn obranu pijatelnj. Na druh stran v DNA prasat blokuj prase geny, kter drd lidsk imunitn systm. V souasn dob probhaj prvn pokusy, pi nich dostvaj lid s tkou cukrovkou buky prase slinivky produkujc inzuln. Organismus transplantovan prase buky toleruje a vyroben inzuln ulevuje diabetikm od mnoha zdravotnch komplikac.

Pumpa pomh srdci pracovat

Pomocn pumpa pro srdceUml nhrady za selhvajc orgny dvno nejsou pouhou fantazi. Jednodu uml nhraky si u cestu do lidskho tla naly napklad uml klouby nebo nhrada oky oka postienho zkalem, neslycm lidem s pokozenm sluchem me

Zvec orgny lidemTouha nahradit nedostatkov lidsk orgny pi transplantaci orgnem odebranm z tla zvete je star jako medicna sama. U ve starovku se pokoueli ranhojii zachrnit ivot tce krvcejcm zrannm transfuz krve bernka. Z 18. sto-

VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

4/2009

inzerce

VDAilustran foto

ROZHOVOR: UNIKTN OPERACE V ESKUUzvr rny v pochv vyaduje jen nkolik vstebatelnch steh, kter nen teba po operaci odstraovat. Existuj i dal vhody oproti ji rozenjm laparoskopickm metodm, ne je absence jizev po provedenm vkonu? Jednoznanou vhodou je absence viditelnch jizev, nikdo toti nemus vdt, e jste byli na operaci, pokud to sami neeknete. Dalmi vhodami oproti klasick laparoskopick operaci je jet vt minimalizace bolesti, zkrcen pobytu v nemocnici, rychlej nvrat k normlnm ivotnm aktivitm.

KATEINA SEDLKOV DRONOV

Me naproti tomu pacientovi hrozit vt riziko? Technika operace je v ppad pstupu pes pochvu shodn s laparoskopickou technikou, jen cesta zaveden nstroj je jin. V ppad pochvy pak lety oven. Rizika jsou obecn stejn jako u stejnho typu laparoskopick operace. Pstup

Do bicha bez skalpeluLkai mlnick nemocnice vloni provedli jako prvn ve stedn a vchodn Evrop operaci lunku uniktn metodou N.O.T.E.S., jejm principem je vstup do dutiny bin pes pirozen tln otvory. Jedinenost tto modern metody nm piblil MUDr. Vratislav Syrovtka, chirurg nemocnice v MlnkuSLOVNEKLaparoskopie je modern chirurgick pstup, pi nm se do dutiny bin vstupuje prostednictvm nkolika drobnch ran, optiky s kamerou a za pouit specilnch nstroj. Nen tedy nutn ez na bin stn, m se sniuje pooperan bolestivost rny a urychluje rekonvalescence.

pochvou dn vrazn a vznamn dal riziko v rukch zkuenho operatra nepin. Naopak je sneno riziko vzniku kly v jizv a patnho hojen ran bin stny. Kolik pacient jste u metodou N.O.T.E.S. operovali a meme se s n setkat u i v dalch eskch nemocnicch? Doposud jsme operovali sedm pacientek s kameny ve lunku metodou hybridn N.O.T.E.S. cholecystektomie. Cel operace je provedena pes pochvu, jen jeden pomocn nstroj o prmru 5 mm je zaveden hluboko v pupku. Ranku v pupku nen po operaci teba zavat. Mlnick chirurgie je prvn v esk republice, kde byla tato operace v ervnu 2008 provedena, a je v tto chvli asi jedin u ns, kde se hybridn N.O.T.E.S. cholecystektomie jako samostatn vkon provd. Meme v ptch letech oekvat njakou novou, podobn pevratnou metodu v oblasti chirurgie? N.O.T.E.S. je jen cesta, ne cl pro chirurgii. V blzk budoucnosti ns zejm ekaj zcela nov postupy, kter povedou k dnes tak nemysliteln vci, jako je chirurgie zcela bez jizev a bez bolesti. Pirozen otvory lidskho tla budou uity k zaveden minirobot do dutiny bin nebo hrudn a ty pak, navigovny lkaem, provedou celou operaci uvnit tla. Souasn stejnm nebo dalm pirozenm otvorem minirobot odstran i postien orgn a uzave rnu uvnit tla.

VTE E?Prvn operace metodou N.O.T.E.S. u ns probhla pod vedenm MUDr. Vratislava Syrovtky na Chirurgickm oddlen nemocnice v Mlnku, v jeho ele stoj prim MUDr. Jan Roh. MUDr. Syrovtka absolvoval speciln st ve trasburku. Prkopnky tto operan metody jsou lkai z Francie, kde se tak nachz evropsk centrum pro laparoskopii.

Bicho pacientky po operaci lunku metoda vstupu pirozenmi tlnmi otvory nezanechv dn jizvy

Kter dal tln otvory mohou bt pro vstup do dutiny bin vyuity a existuje njak omezen? Pstupem do dutiny bin mohou bt vechny pirozen otvory lidskho tla. To znamen sta cestou pes aludek, dle konenk, moov trubice a nakonec pochva. Prvn ti pstupy jsou zatm ve fzi experimentu a maj celou adu nevyeench problm, kter limituj jejich pouitelnost v chirurgick praxi.

22

4/2009

VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

FOTO: ?Chirurgick oddlen Nemocnice s poliklinikou Mlnk, Shutterstock

Jak dal zdravotn problmy krom operace lunku mohou bt metodou N.O.T.E.S. odstranny? N.O.T.E.S. pstup je v souasnosti klinicky bezpen pouiteln pouze u en. Cesta do dutiny bin je zajitna drobnm ezem v zadn klenb poevn a touto ranou jsou zavdny operan a optick nstroje. Nejastj bude v souasnosti operace lunku, ale tento pstup je mon pout pro celou adu gynekologickch operac v oblasti vajenk. V brzk dob bude metoda vhodn i pro plnovan operace appendixu, ostatn operace jsou zatm v rovin experimentu. Dal monosti se pidaj s pchodem zcela nov generace high-tech nstroj, na jejich vvoji se horen pracuje.

Jakm zpsobem pak probh uzvr zpsoben vnitn rny? Je zaita, nebo jsou nutn jin metody? Prv bezpen a spolehliv uzvr rny v aludku nen zatm mon, proto nen tento pstup v souasnosti u pacient pouiteln. U pstupu pes konenk je zatm nevyeenm problmem riziko infekce. Pstup pes moov mch je v zsad mon, ale je omezen jen na nstroje s malm prmrem, nejvce cca 5 mm. Naopak pstup pochvou je lety a generacemi gynekolog vyzkouen jako bezpen s minimem komplikac.

ldom ka c

alvj lkaskRodov jmno Salvia je odvozeno z latinskho slova salvere lit. U v antice byly listy alvje symbolem vnho mld, velice oblben byla tato livka i ve stedovku, v 16. stolet se pouvala mj. jako zubn kartek.

Pouit: alvj m dezinfekn inek, nejastji se proto uv jako kloktadlo pi zntech v stech, pi bolestech v krku a nemocech z nachlazen, k vymvn zancench ran nebo k pprav obklad pi zntech. Vnitn se uv jako prostedek proti pocen, pi nemocech jater a lunku. Psob protizntliv, ukliduje poruchy zavacho stroj.

OCHRANI 21. STOLET

PRODA

FOTOGRAFIEMI K ZCHRAN

Poutn elmy na zznamuritsk zooloce Sarah Durantov se ve spoluprci s Nrodnm parkem Ahaggar podailo na zem Alrska podit prvn snmky kriticky ohroenho geparda severoafrickho (Acinonyx jubatus hecki). O jeho souasn populaci vdci prakticky nic nevd, odhadovan poet zbylch jedinc je 250. Nepoetn skupinky gepard jsou roztroueny v pouti a savan severn a zpadn Afriky. Jejich vskyt byl zaznamenn v Nigeru, Mali, Beninu, Burkina Fasu, Togu a Alrsku, kde by se snad mla nachzet nejvt populace. Uniktn snmky, zachycujc vyhubl, hladov vypadajc gepardy, byly pozeny v rmci systematickho przkumu, mapujcho 2 800 km stedn Sahary. Na tomto zem byly rozmstny speciln fotoaparty vybaven infraervenmiinzerce

Gepard severoafrick je jednm z nejohroenjch zvat planety. Tento snmek byl pozen pomoc speciln upraven kamery s infraervenm senzorem

B

FOTO: Shutterstock, exodus.co.uk

senzory, kter zanou fotografovat hned, jak zaznamenaj ptomnost zvete. Tmto zpsobem bylo mono podle jedinen kresby na srsti gepard urit celkem tyi rzn jedince, kte se k zazen piblili. Clem studie je co nejlpe poznat zem obvan gepardy, nebezpe, je jim hroz, a zpsob jejich ivota. Vechny tyto informace by v budoucnu mly pispt k innj ochran tto ohroen elmy.

Stranu pipravila Zuzana Telikov

VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

4/2009

23

FOTO: www.rinspeed.com

erven lodn rouby sktaj nhodnmu pozorovateli pekvapiv pohled. Spolen s tryskami enou auto na hladin rychlost 6 km/h

TECHNIKA PONORKA NA TYECH KOLECH

Plujc spork pro 007MAREK TELIKA

asn technick vymoenosti vytvoen zrunmi trikai jsou rekvizitou mnoha lm. Kdy se ale najde pr zaplench lid, me se fantazie pemnit v realitu, jako je tomu v ppad auta, kter je vlastn ponorkou

Oton trysky Seabob byly navreny tak, aby byly extrmn lehk, ale pitom odoln proti deformaci, eho bylo docleno pouitm nanomateril, kterm se k uhlkov nanotrubiky

sQuba je asn ve vod, ale ani na silnici jej nepehldnete. Na snmku jsou dobe patrn trysky nad pednmi koly, mka v pedn masce, kudy auto nsv vodu

Vzhledem k elektrickmu pohonu nen teba doplovat palivovou ndr, ale vyplat se pohldat naplnn kyslkovch bomb, jejich vvod je umstn mezi sedadly idie a spolujezdce

PsQuba v kostceRozmry dlka ka vka rozvor podvozku rozchod pednch kol rozchod zadnch kol vka podvozku nad zem hmotnost Vkon nejvy rychlost zrychlen z 0 na 80 km/h rychlost na hladin rychlost pod vodou hloubka ponoru

ed ticeti lety byl poprv promtn bondovsk lm pion, kter m miloval, v nm se odehrla nsledujc scna: Pronsledovan superagent 007 vjd ve sportovnm automobilu do vody. Vz kles pod hladinu, ale nikoli a na dno. Po zapnut specilnho pohonnho mechanismu zvolna pluje pod vodou, jako by sem odjakiva patil. Velmi vrn psobc vjev byl ovem jen kvalitn provedenou animac.

Jednoduchost, elnost, elegance a prvotdn zpracovn tak lze popsat interir vozu

Vrtule a tryskyFuturistick a velmi masivn kontroln panel

3 785 mm 1 940 mm 1 117 mm 2 300 mm 1 470 mm 1 520 mm 130 mm cca 920 kg 120 km/h 7,1 sekund 6 km/h 3 km/h 10 m

Pohon pro pohyb na zemi maximln vkon 54 kW pi 4 500 otkch /min. toiv moment 160 NM pi 1 500 otkch /min. pro pohyb ve vod vodn rouby s max. vkonem 2800 W trysky s max. vkonem 23,6 kW baterie Li-Ion, napt 648 volt Kola pedn pneumatiky pedn disky zadn pneumatiky zadn disky Pirelli P Zero 205/40 R17 AEZ 7,517" Pirelli P Zero 225/40 R18 AEZ 818" Ostatn psun vzduchu 115 litr + 118 litr ScubaPro laserov scanner Ibeo maziva Motorex

Pedstava automobilu, kter doke to, co Bondv lmov spork, nedala dlouho spt fovi vcarsk rmy Rinspeed Franku M. Rinderknechtovi: Ti destky let jsem si pedstavoval, jak by bylo mon tohoto efektu doshnout. Sen se Rinderknechtovi nakonec splnil prostednictvm vozu sQuba, kter se vzn v hloubce a deseti metr pod hladinou. To je podstatn rozdl oproti vojenskm vozidlm, kter se pod vodou rovn pohybuj, ovem tak, e se pono a na dno, po nm popojdj. Vytvoit automobil, jen by se pod hladinou voln vznel a skuten plul, byla opravdov vzva. V souladu s pnm Franka Rinderknechta, tsn kabin by byl s otevenm dve velk problm. Pasai z toho dvodu dchaj pod vodou vzduch ze zabudovanch tlakovch ndr obdobn jako potpi. Bezpenost pitom nebyla jedinm dvodem pro volbu otevenho vozu. Se vzduchovou bublinou kapacity dvou kubickch metr

Pasai se pod vodou sice namo, ale koncepce otevenho vozu je bezpenj. Navc je tak auto na pevnin svinjby se toti musela hmotnost auta zvit o dv tuny, aby se vyrovnal nedouc vztlak. To by na pevnin dalo vozidlu pohyblivost umrajc elvy. Takto, i kdy byl sQuba postaven pedevm s ohledem na pohyb v kapalnm prosted, dosahuje maximln rychlosti 120 km/h a pomrn solidnho zrychlen z 0 na 80 km/h za 7,1 sekundy.

kter je velkm Bondovm fanoukem, muselo souasn jt o sportovn vz. V prv ad bylo nutn odstranit spalovac motor a nahradit jej temi elektromotory umstnmi v zadn sti. Jeden z nich zajiuje pohyb po pevn zemi, druh dva roztej rouby pi pohybu pod hladinou. Pi dopednm pohybu jim pomhaj dva mohutn tryskov pohony, kter dchaj pes speciln mkov clony zabudovan v pedn masce.

S posdkou i bez n

Celkem svin elva

PONORKA NA TYECH KOLECH TECHNIKA

Aby se auto mohlo po vjet do vody ponoit, je nutn vpustit dovnit vodu. Rinderknecht o tom k: Z bezpenostnch dvod jsme dali pednost otevenmu vozu, take v ppad problm se pasai mohou rychle dostat ven. Ve vodo-

Psun energie je zabezpeen akumultory typu Li-Ion, dky emu m sQuba nulov emise. Energie pro pohon se et spornm osvtlenm blmi LED diodami. Pro pohyb po zemi je sQuba vybaven psobiv rozmrnmi pneumatikami Pirelli navleenmi na lehk litinov disky AEZ s polomrem 17 (pedn) a 18 (zadn) palc.

Opravdu doma je ale sQuba ve vod. Mli by se tak ctit i pasai, a proto jsou materily interiru od firmy Strhle + Hess voleny tak, aby odolvaly slan vod. Pouita je prav perle i vykldn diamanty, kter m zajistit pilnavost a obvykle bv pouito jen pro vysoce odoln brusn kotoue. Futuristick kontroln panel tak idii umouje bezproblmov ovldn vozidla i pod vodou. V ppad, e by se vz dostal do vody nedopatenm, nebo by jej pasai museli opustit, se sm vyno nad hladinu. Dky sofistikovanmu systmu navdn laserem od hambursk firmy Ibeo auto dokonce um samo dit bez pomoci idie nebo jinho pasara. Frank M. Rinderknecht se svmi partnery dokzali vytvoit skuten neobyejn vz a pi jeho vzniku mysleli nejen na efekt, ale i na minimln dopad na prodn prosted. Dokonce i pouit maziva od firmy Motorex se v prod dok sama rozloit.

Frank M. Rinderknecht, f rmy Rinspeed, a jeho vysnn auto

TECHNIKA

SLAVN DLA ARCHITEKTURY

51

Akoliv nepat do kategorie mrakodrap, adme je k nejvym stavbm svta. Primrn se stavly k zajiovn rznorodch telekomunikanch penos, jako meteorologick stanice i rozhledny. Modern ve dnes ale neslou jen technickm elm, vtina z nich pln i estetickou funkciCN TOWER TELEVIZN POSILAToronto, Kanada 553,33 m

nejvych +1 v svta

IGOR MAHAL

533 m

Telekomunikan v v kanadskm Torontu nen jen nejvy v svta, ale a do roku 2007 byla i nevy stavbou vbec. CN Tower byla zbudovna v roce 1975 a stala se jednou z nejvtch turistickch atrakc v Kanad. Elegantn v, kter le na severnm behu jezera Ontario, se dotk nebes ve vce 553,33 m. A do edestch let bylo Toronto mstem s pomrn nzkou zstavbou, mdn vln vkovch staveb vak nakonec neodolalo. Dky novm mrakodrapm se nejen zcela zmnilo mstn panorama, ale zhoril se i televizn pjem. S elegantnm nvrhem, jak tyto problmy vyeit, pili zstupci Kanadsk nrodn eleznice. Spolenost se nabdla, e postav nejvy budovu ve mst, kter bude plnit funkci televiznho vyslae a zrove slouit jako vyhldka. Pvodn pln vybudovat stavbu ze t v, je budou spojovat vzdun mosty, vzal za sv. Kompromisem byla v stojc na tech oprnch nohch. S prac se zaalo v roce 1973, kdy ob rpadlo vyhloubilo zkladovou jmu o hloubce 15,5 m. Pot byl zbudovn zkladn polt o tlouce 7 m, na kterm jsou postaveny dut betonov pile s esti vtahy, schodiovou achtou a energetickmi rozvody. Zklady ve nesou celkovou vhu 130 000 tun, stavba si vydala celkem 40 000 m betonu. Pokochat se pohledem na Toronto a jeho okol lze z nkolika mst. Veejn pstupn jsou dv patra ve, spodn Sky Pod (346 m) a horn vyhldka Space Deck (446,5 m), kter v jasnch dnech nabz vhled a do 65 kilometr vzdlenho okol. Velkou atrakc pro turisty je i otv restaurace 360 The Restaurant, na kterou se lze dostat prhlednm vtahem, nebo vyhldka Glass Floor se sklennou podlahou. Kadoron v navtv kolem dvou milion nvtvnk.

Nejznmj ve svtaEiffelova v na poest revolucePa, Francie 324 m Nejpopulrnj v svta je bezesporu ocelov dominanta Pae. Byla postavena v letech 1887 a 1889 a a do roku 1930 byla nejvy budovou svta. V, kter nese jmno po svm tvrci Alexandru G. Eiffelovi, byla postavena u pleitosti stho vro Velk francouzsk revoluce a Svtov vstavy, kter se v Pai v roce 1889 konala. Dnes v dosahuje vky 324 m. Pvodn slouila coby meteorologick stanice, pozdji zde byl vybudovn televizn a rozhlasov vysla. Jeden z hlavnch cl milion turist byl zprvu trnem v oku vznamnch Paan, dnes jsou na nj mstn obyvatel vesms hrd. V m ti ploiny, prvn je ve vce 57 m, druh ve vce 115 m a tet ve vce 274 m. Ve tech oprnch nohch Eiffelovky jsou zabudovny lanovky, kter voz nvtvnky do prvnho a druhho patra, ve tvrt se nachz schodit pro p. Z druhho do tetho patra vedou vtahy. Maximln oscilace vrcholu pi silnm vtru in pouhch 12 centimetr. Z ve je mon dohldnout a do vzdlenosti 67 kilometr.

Sydney Tower vhled ze Zlatho koeSydney, Austrlie 309 m Slavn opera nen jedinou svtov proslulou stavbou hlavnho msta Austrlie nemn zajmavm dlem je i betonov televizn v Sydney Tower. Pvodn vka impozantn stavby, kterou navrhnul Donald

Crone, byla 304 m, pidnm hromosvodu se vka vyplhala na dnench 309 m. V byla ociln otevena na podzim roku 1981 a jej hmotnost in piblin 40 000 tun. Spodn st ve tvo obchdky se suvenry, kavrny a samoobslun bufet. Ti rychlovtahy dopravuj cestujc do vky 250 m na vyhldkov kabiny, kter se nachzej ve sklenn osmipatrov sti. Ze 420 oken Zlatho koku, jak je tato st ve nazvna, se nabz chvatn pohled na Modr hory i budovu Opery. Za optimlnch podmnek se lze podvat a do vzdlenost 90 km. O nco ne, pod vyhldkami, se nachz dv otiv restaurace s kapacitou kolem 650 mst. Neopakovatelnm zitkem je multimediln prezentace v 3D kin, kter nvtvnkm poutav pedstavuje krsy Austrlie. Posledn dv poschod Zlatho koku slou k telekomunikanm elm.

26

4/2009

VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

SLAVN DLA ARCHITEKTURY

TECHNIKA

2

OSTANKINO SOVTSK CHLOUBAMoskva, Rusko 540 m

540 m

3

468 m

Moskevsk dominanta, kter se ty do vky 540 m, byla vybudovna v letech 19631968. Tm cel desetilet byla nejvy budovou svta, dnes je tato televizn a rozhlasov v nejvy stavbou Evropy. Prvotnm impulzem ke zbudovn obho vyslae byla poteba zkvalitnit a rozit slab edestikilometrov rdius televiznho pjmu, uspodat systm pro pjem rozhlasovho signlu a vztvoit modernj meteorologickou stanici. Gigantick vysla ml poslouit nejen technickm, ale i politickm elm. Okzalou stavbou, kter mla bt zprovoznna k 50. vro jnov revoluce, se chtla sovtsk vlda svtu pochlubit svou technickou vysplost. Fundament ob elezobetonov stavby m tlouku pouhch 3,5 m, jako zklady zde tedy poslouily tyi podprn nohy ve tvaru drp. Pvodn vka budovy z roku 1967 byla 533 m, v roce 1999 v vyrostla na dnench 540 m. V se skld ze 44 pater a celkov plocha vnitnch prostor je 15 000 m2. Ve spodn sti se nachz vstupn hala, kuchyn, pracovny televiznch a rozhlasovch stanic a dal technick prostory. Stedn st mohutnho dla je postavena z napjatho elezobetonu, horn st (nad 384 m) tvo cylindrick kovov tvary, kter se s pibvajc vkou zmenuj. Aby se vrchol storu nemohl v silnm vtru pohybovat, byla do nj zabudovna ocelov lana. K nejvtmu vychlen, kter inilo 3,5 m, dolo v roce 1971, problmem by ale nemla bt ani oscilace 11,65 m. Jako hlavn vysla moskevsk oblasti slouilo Ostankino a do 27. srpna 2000, kdy v ve vce 98 m nad vyhldkovou ploinou zachvtil rozshl por. Netst si vydalo ti obti. Dnes v slou pedevm turistm. Ve vce 328 a 334 m se nachz otiv restaurace Sedm nebe, kter zabr 3 patra. Hlavn vyhldka ve le ve vce 337 m.

FOTO: Shutterstock, Wikipedia, www.ickr.com, www.skyphoto.ru

ORIENTAL PEARL TOWER KOSMICK LO ZAKOTVILAanghaj, na 468 m dn jin zem svta se neme pochlubit takovm mnostvm v jako na. Stavby tohoto typu najdeme ve vce ne 80 nskch mstech a provincich. V devadestch letech minulho stolet se komunistick velmoc do svtov destky nejvych v svta zapsala hned tikrt. Perla vchodu, jak je anghajsk dominanta nazvna, byla postavena v letech 19911995 podle nvrhu architekta Jia Huan Chenga a slou pedevm jako rozhlasov a televizn vysla. Se svmi 468 m je druhou nejvy budovou v zemi (nejvym je se svmi 492 m anghajsk mrakodrap Svtovho nannho centra). Jeden ze symbol modern anghaje pipomn obrovskou kosmickou lo, kter pistla na behu eky Huangpu. Zklad ve tvo ti ikm elezobetonov pile o prmru 9 m. Stavba mohutn budovy si vydala celkem 120 000 tun materilu. Ve spodnch patrech budovy najdete muzeum, kavrnu, supermarket i obchod se suvenry. Jeden ze t vtah je schopen pojmout a 50 lid, dal dva dopravuj rychlost 7 m/s nvtvnky na jednu z mnoha vyhldek. Na rovni 90 m je vybudovno tzv. Kosmick msto zbavn centrum, kter svm nvtvnkm nabz chvatn svt vdeck sci-. Stedn st ve je hotelovm a obchodnm komplexem s 25 byty a zasedacmi sly. Dal monost pokochat se okolm anghaje se nabz ve vce 263 m, o tyi metry ve se mete oberstvit v otiv restauraci. Tzv. Kosmick modul nejvy vyhldkov kabina ve vce 350 m nabz chvatn pohled na anghaj s patinm nadhledem. Pi jasnm poas je dokonce mon dohldnout a do 90 km vzdlen delty eky Jang-c-iang, kter st do Vchodonskho moe. V kadoron navtv kolem dvou milion nvtvnk.4/2009

Tokio Tower povlen zzrakTokio, Japonsko 332,6 m Tokijsk v s vkou 332,6 m nen jen nejvy stavbou Japonska, ale i nejvy ocelovou stavbou na svt. Symbol povlenho ekonomickho zzraku byl postaven v roce 1958 ve tvrti Minato a je soust parku iba. Jako architektonick inspirace tvrcm poslouila Eiffelova v v Pai. V dnes slou pedevm jako vysla, kter vysl pro devt televiznch a pt rozhlasovch stanic. Najdeme zde i modern meteorologickou stanici. Dky pouitm technologim je hmotnost ve pouhch 4 000 tun. Kvli bezpenosti leteckho provozu bylo nutn v natt blou a oranovou barvou, pi em bylo celkem pouito vce

ne 28 000 kg barvy. V noci v osvtluje 176 reektor. Ve vce 150 m se nachz hlavn rozhledna, dal vyhldkov ploina le ve vce 250 m. Prvn patro ve zaujm ob akvrium, ve kterm je vce ne 50 000 ryb. O nco ve najdeme obchodn centrum, restauraci a kavrnu. Ve tetm pate je muzeum voskovch gurn a tvrt slou k rznorodm vstavm. Kad rok tokijskou v navtv vce ne 2,5 milion turist.

VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

27

TECHNIKA

SLAVN DLA ARCHITEKTURY

4

BORJ-E MILAD PROSTORN KAPSLETehern, rn 435 m

5

421 m

Jmno Borj-e Milad, je v pertin znamen narozen, napovd, e v, kter byla zbudovna v letech 20002007, je symbolem zrodu modern rnsk architektury. Multifunkn v, kter se nachz mezi tehernskmi tvrtmi Shahrak-e Gharb a Gisha, se stavla za elem zlepen slueb a technologi v oblasti telekomunikac. Akoliv stavba byla otevena a v roce 2008, jej zklady v podob pravidelnho osmihelnku v sob nezapou tradin perskou architekturu. Celkov vka tvrt nejvy ve svta je 435 m. Na betonovou st, kter kon ve vce 315 m, navazuje 120 m dlouh ocelov antnn stor. Zkladna ve je sloena ze esti pater. V prvnch tech najdete jdelnu, sedm konferennch sl a 700 m2 vstavnch ploch. Pro dal komern ely je vyhrazeno celkem 5 000 m2. V dalch patrech jsou technick prostory pro poteby televiznch a rozhlasovch spolenost a telekomunikanch opertor, nechyb ani modern meteorologick stanice a dc centrum sprvy cest. V Borj-e Milad je spolu s ptihvzdikovm hotelem a obchodnm centrem soust Tehernskho mezinrodnho telekomunikanho centra. Dvanctipatrov st tehernsk dominanty ve tvaru kapsle v zhruba 20 000 tun a zabr celkem 16 000 m2. dn jin telekomunikan v svta se takovm mnostvm vnitnch prostor pochlubit neme. Ve vce 276 m vs uvt otiv vyhldkov restaurace a Muzeum islmsk revoluce. Ze t stran v prochz celkem est panoramatickch vtah, kter se pohybuj rychlost 7 m/s. Pro ppad nebezpe je stavba opatena nouzovm schoditm.

435 mSdruen superv575 550 525

500475 450 425

400375 350 325

300275 250 225

200175 150 125

Mezinrodn asociace vysokch v (World Federation of Great Towers) byla zaloena v roce 1989 a sdruuje 27 vkovch staveb. Aby v i jin stavba splnila zkladn kritrium pro lenstv v asociaci, mus bt vybavena vyhldkovou kabinou. Krom slueb nvtvnkm je dalm pedpokladem zajitn penos rznorodch signl a podpora technick infrastruktury. Vka stavby pitom hraje jen minimln roli. Z prvn svtov destky zde napklad ti zstupci chyb, na druhou stranu je lenem asociace i nae ikovsk televizn v, kter svou vkou pat k svtovmu prmru. Kadoron se konaj pravideln zasedn vech astnk asociace, na nich eskou republiku zastupuje jeden z f prask ve. Nejvy stavbou tto organizace je torontsk CN Tower, nejni bratislavsk Nov most pes Dunaj, jeho vyhldka dosahuje vky 95 m. Do naeho ebku jsme vybrali jen multifunkn ve, nenajdete v nm tedy kotven story (televizn vyslae), kter tvo samostatnou skupinu vkovch staveb. Jen pro zajmavost, nejvym storem svta je KVLY-TV v Severn Dakot, kter dosahuje vky 628,8 m.

10075 50

vka

25

0m CN Tower (Toronto, Kanada) 553,33 m Ostankino (Moskva, Rusko) 540 m Oriental Pearl Tower (anghaj, na) 468 m Borj-e Milad (Tehern, rn) 435 m Menara (Kuala Lumpur, Malajsie) 421 m

28

4/2009

ikovsk televizn v (Praha, R) 216 m VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

MENARA ROZHLED ZE ZLATHO TROJHELNKUKuala Lumpur, Malajsie 421 m Do ebku vkovch staveb svta se hlavn msto Malajsie zapsalo pedevm dvojc mrakodrap Petronas Twin Towers. Krom dvojat se vak Kuala Lumpur me svm nvtvnkm pochlubit i nemn chvatnou, by o nco ni v Menara. Ob stavba v luxusn tvrti Zlat trojhelnk byla ociln otevena v roce 1996 a n do ve 421 m. I tato v se primrn budovala s clem zlepit telekomunikan st. Menara byla postavena podle nvrhu studia Kumpulan Senireka, kter se na gigantick projekty specializuje. Betonov zklady ve jsou 17 m hlubok a jejich maximln prmr in 54 m. Na vyztuen mohutn stavby, kter v kolem 100 000 tun, se spotebovalo 5 300 tun betonu a 1 300 tun stavebn oceli. Celkov si stavba vydala 45 000 tun betonu. V zdob tradin islmsk styl muqarnas, jeho dekorativn prvky, znm z rnskho msta Isfahnu, jsou bohat zastoupeny jak ve vstupn hale, tak i v horn sti ve. Ve spodn sti Menary se nachzej obchody se suvenry, konferenn sly, kavrny a restaurace. Soust stavby je i oteven amtetr, kter slou k rznm kulturnm akcm pod irm nebem. Hlava Menary se skld ze esti pater a zabr plochu 7 700 m2, na ni navazuje ocelov konstrukce 86 m vysokho storu. Kolem ve se na 11 hektarech rozprostr nejstar lesn park Malajsie Bukit Nanas. Z rozhledny ve vce 276 m je mon vidt a do vzdlenosti 25 km. Ndhern pohled se naskytuje na okruh Sepang, na nm se jezd jeden ze zvod voz Formule 1. O nco ve, na 282 m, mete navtvit otivou restauraci Seri Angkasa s kapacitou 250 nvtvnk. Nebesk restaurace je lkadlem hlavn pro milovnky rybch pokrm, labunk si zde me vybrat ze stovek specialit. K doprav cestujcch slou dva rychlovtahy, kter za hodinu dokou pepravit a 800 osob. Menara se stala jednm z nejvznamnjch turistickch center a bhem svtk je hlavnm mstem obch ohostroj. Stavbu ron navtv pes 1,2 milionu turist.inzerce

S NEJVY V ESKU: IKOVSK TELEVIZN VPraha, esk republika 216 m

+1

eskm zstupcem v Asociaci vysokch v je ikovsk vysla. Nejvy prask stavba, kter byla postavena v letech 1985 a 1992, m 216 m a le v Mahlerovch sadech mezi ikovem a tvrt Vinohrady. V vystdala vysla Praha Petn, kter v roce 1992 ukonil svou innost. Stavbu ve, jak u to u ns u velkch projekt bv zvykem, doprovzely rzn spory. Pedmtem etnch diskuz se napklad stala likvidace sti idovskho hbitova i hrozba elektromagnetickho zaten okol. Zvltn komise vak toto nebezpe nakonec vyvrtila. Zklad ve tvo elezobetonov deska, ukotven v hloubce 15 m, jej tlouka je 4 m a prmr 30 m. Celkov hmotnost stavby je 11 800 tun. Konstrukci ve tvo ti ocelov tubusy, kter dosahuj vky 134 m. Hlavn tubus o prmru 6,4 m pechz do antnnho nstavce, prmr dalch dvou in 4,8 m. Hlavn tubus v sob skrv dva rychlovtahy, v mench nohch ve je provozn technologick vtah a porn schodit. Tubusy ve, jej konstrukce pipomn rampu kosmick lodi, nesou ti kabiny. Nejvy kabina slou k telekomunikanm elm. V zajiuje penos rozhlasovho i televiznho vysln a slou jako vysla mobilnm opertorm. Krom toho se zde m kvalita ovzdu v Praze. V nejni kabin ve vce 66 m mete navtvit restauraci a ve vce 93 m vyhldkovou kabinu. ikovskou v od roku 2001 zkrluje dlo kontroverznho umlce Davida ernho zvan Babies v podob miminek lezoucch nahoru a dol. Praskou dominantu ron navtv pes 110 000 nvtvnk.

216 m

KB upirVDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE PR 230x146 Svet.indd 1

13.3.2009 16:16:30 4/2009

29

PRODA EXTRMN PODMNKY PRO IVOTFOTO A ILUSTRACE: Shutterstock, www.dees.dri.edu, Wikipedia

Peij jen nejsilnjSpalujc mrz, neproniknuteln temnota, ubjejc r slunce... Mnoho ivoinch druh si k ivotu vybralo ty nejmn pohostinn kouty na planety, v nich mus denn bojovat s nevldnmi ivotnmi podmnkami i nedostatkem potravyJAROSLAV PETR, BIOLOG

Csai mrazivch pustinTeploty klesajc k sedmdestmu dlku pod nulou, snh a led biovan vichry o rychlosti 150 km/h. Tak vypad antarktick domovina tuka csaskho. Tento pozoruhodn ptk dorst vky 120 cm a me vit 40 kg. Doke se potopit na dvacet minut a doshnout hloubky pes pl kilometru. Nejasnj vkon ale podv uprosted antarktick zimy, kdy putuje od pobe pes ledovce do vnitrozem. asto uraz vce ne sto kilometr, ne doshne hnzdn kolonie, kde pak samika snese jedin vejce. Na jednom mst pivd v neuviteln krutch podmnkch na svt mlata tisce starostlivch tuch rodi.Tuk csask je pochodujcm inkubtorem

Otcov tuch jeslV hnzdn kolonii snese samika za teskut zimy jedin vejce vc kolem pl kilogramu. Tm se zcela vyerp, a pi o vejce proto penech otci. Pedvka vejce mezi rodii mus probhnout rychle. Pokud by vejce upadlo a na chvli zstalo vystaveno mrazu, zrodek by uhynul. Pot se samika vydv na cestu k moi, aby si nalovila potravu, zatmco samec o vajko zkostliv peuje. Nos je ve zvltnm konm zhybu na bie a zespodu je opr o hbet svch nohou. Mrazm, op uragnm i snhovm boum samci urag spolen shlukuj se do poetnch el sp hejn, aby neztrceli tolik tepla, a pomalu pochoduj pochodu ve velkch kruzch. Stdaj se v pobytu na okraji hejna, kde jsou vystaveni vichru, a v pobytu uvnit chumlu. Mld se z vejce klube po 64 dnech. Prvn potravu k poskytne bu matka, kter se mezitm mu posk od vrtila o moe s aludkem plnm ryb a spi, nebo otec, kter vyzvrt mldti do n vivnou tvarohovitou hmotu. Otec zobku v bhem celho pobytu v kolonii b nepijm potravu a zhubne na polovinu sv pvodn hmotnosti. Pi vylhl o vylhl mld proto penech matce ylhl a odchz se konen k moi nasytit. Na odch odch c lov takto lo takt lov takto stdav odchzej oba rodie, aby akto

pokad mldti pinesli v aludku porci potravy. To trv a do antarktickho lta, kdy mlata dospj a zam v doprovodu rodi k moi, aby se zaala ivit sama.

Ustoj -50 CTuk csask je zim ve vod i na suchu dokonale pizpsoben. Perfektn ochranu mu skt svrchn vrstva pe, je zachyt 80 a 90 % unikajcho tepla. Tuk se pyn nejhustm opeenm mezi vemi ptky na kadm centimetru tverenm ke mu vyrst zhruba patnct per. Zvltn izolan vrstvu tvo prachov pe pilhajc pmo na ki. Podkon svaly mohou kad pero vztyit a tm se izolan schopnosti povho kabtku jet zv. Ped zbytenmi tepelnmi ztrtami ho chrn tak tcentimetrov vrstva podkonho tuku, je dala vem tukm jmno. Kad teplokrevn ivoich m tlo nastaveno na uritou optimln teplotu, pi kter nemus vynakldat zven sil na ohvn ani ochlazovn organismu. Tuk csask m tuto teplotn neutrln znu neuviteln irokou. Zan na -10 C a kon na +20 C, porad si ale i s teplotami kolem -50 C. Pak u ale mus jeho organismus topit, napklad prac sval pi chzi i plavn, zimomivm tesem nebo spalovnm tuk. Pi teplotch nad +20 C se mus tuk naopak ochlazovat zrychluje dchn a zved kdla, aby vystavil tlo proudn vzduchu a zvil tepeln ztrty.VDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

30

4/2009

EXTRMN PODMNKY PRO IVOT PRODA

Vrouc svtV hloubce kolem dvou kilometr se z moskho dna val proud hork vody prosycen solemi. Na prvn pohled vypad stoupaj vrouc solanka jako sloupec tmavho dmu. Kdy vdci v roce 1977 na tyto podmosk prameny narazili poprv, vymysleli pro n pezdvku ern kuci. Voda ernch kuk je kysel jako ocet a dosahuje teploty 400 C. Jen dky vysokmu tlaku okoln vodn masy neklokot varem. Mosk hlubiny nejsou pro ivot nijak pohostinn. Podmosk vdla se zdaj ke vemu ivmu jet o poznn nepteltj. Pesto jsou to ozy obvan jednmi z nepodivuhodnjch forem pozemskho ivota. K astm obyvatelm blzkho okol ernch kuk pat bakterie, a to dokonce i bakterie zskvajc energii fotosyntzou. Kde berou svtlo potebn pro syntzu ivotn dleitch molekul? Vdy dva kilometry pod moskou hladinu nepronikne jedin slunen paprsek. Slab zen vak vychz z hork masy ernho kuka a to bakterim pro fotosyntzu sta. blzkosti vroucho sloupce vody. Ocsky maj ve vod o teplot 80 C, zatmco pedn st tla se brami si hov v podstatn chladnj vod tepl zhruba 20 C. Vdcm dlouho nebylo jasn, jak me erv odolat tak vysok teplot. Ukzalo se vak, e m velmi dobr izolan oblek: v zadn sti tla vyluuje sekret, na nm se iv bakterie. Ty porstaj zadn st ervova tla souvislm povlakem a vytvej tak ochrannou vrstvu.

V magnetickm krytuK dalm podivnm obyvatelm ernch kuk pat pl Crysomallon squamiferum. Ten zaskoil sv objevitele tm, e se schrnkou lepil na ve kovov. Podrobnj przkum odhalil, e pl m tlo kryt ochrannmi ttky z kov, kter jsou magnetick. Dnes jsou pli pokryt ttky velkou vzcnost, ale ped 500 miliony let byli celkem bn. Crysomallon vyuv k vrob ttk sloueninu eleza a sry zvanou pyrit, protoe jak elezo, tak i sra jsou v okol ernch kuk zcela bn. Pli s kovovm brnnm ij na dn Indickho ocenu pobl podmoskch horkch vdel Kairei.

erv ve varuK nejpodivuhodnjm obyvatelm svta kolem ernch kuk pat bezpochyby erv Alvinella pompejana objeven v 80. letech minulho stolet na dn Tichho ocenu u Galapskho souostrov. ediv erv dorst dlky a 15 cm. Na zdech si nese les ervench vbk aber, ktermi dch. ervi se shlukuj v tsn

Podivuhodn ervi si sv ocsky ohvaj ve vroucch vodch ernch kuk

Dechberouc vinyVrcholky nejvych hor svta jsou bez ivota, pokud pomineme vstupy alpinist, kte sem vyplhaj asto jen s pomoc kyslkovho dchacho pstroje. Nedobrovolnmi nvtvnky jsou tvorov, je zanese do vin vichr z ne poloench oblast. Nkte ptci mohou pelett i nejvy horsk hebeny, ale i oni jsou tu jen na nvtv. Mrz, dk vzduch, siln ultraalov zen a vichry zvan jet stream udolaj kadho. Je jen otzkou asu, kdy ivot nepzni nejvych velehor podlehne . Prvn stl obyvatele velehor najdeme asi kilometr pod vrcholky. Na kamenech tu rostou liejnky, kter po vtinu roku jen ivo. Phodn podmnky k rstu zavldnou nkdy jen na jedin den v roce, proto jsou porosty liejnk o ploe tale star stovky i tisce let. ven. Proti mrazu chrn buky as chemiklie, kter nedovol rst ledovch krystal, jejich ostr hrany by asu roztrhaly.

Hmyz v mrazkuDal obyvatel nadoblanch vin bvaj zbarveni ern. Drobn ervi nebo hmyz upinuky, chvostoskoci a cvrkovci dky ern barv zachyt vce slunenho zen a lpe se zahej. Tak jejich tln tekutiny jsou chrnny ped zmrznutm speciln smskou chemikli. Tito tvorov jsou dokonale pizpsobeni chladu. Pokud bychom je zahli na teploty vldnouc v mrnjm klimatu, uhynuli by. Tak metabolismus snnho hmyzu je pomal. Nen dnou zvltnost, kdy jejich vajka potebuj k vvoji cel rok. Vichni tito ivoichov jsou navc bezkdl let je toti energeticky tak nron, e si jej nemohou dovolit. Kad vlet do vzduchu by byl navc krajn riskantnm podnikem, protoe nhodn poryv vichru by mohl zvecho vzduchoplavce odnst pry.

Nemrznouc smsivot si ale nemus hovt jen na kamenech. Ve snhu mezi jednotlivmi krystalky nkdy rostou jednobunn asy. Nejednou jich je tolik, e zbarv snh a led do ervena. asy si pomoc zelenho barviva chlorofylu vyrbj iviny fotosyntzou z vody a oxidu uhliitho a vyuvaj k tomu energii slunenho svitu. Siln ultraalov zen by je splilo, a tak se chrn ervenm pigmentem, jen jim dodv typick rud zbarVDA TECHNIKA LOVK PRODA HISTORIE

Liejnky v horskch vkch rostou i tisce let4/2009

31

PRODA EXTRMN PODMNKY PRO IVOT

Temn hlubinyTma, chlad, nedostatek ivin a dsiv tlak vodn masy. Takov podmnky vldnou na dn ocen. Pesto i tam najdeme ivot. Nejhojnjmi rybami jsou tykadlovky patc k moskm asm. Jmno dostaly podle zvltnho vbku, kter jim vyrst z ela, na jeho konci je svtlkujc orgn. Cel tykadlo slou ryb jako svteln udice. Svit lk jin hlubinn tvory a ti piplouvaj tykadlovce pmo ped elisti pln ostrch zub. Tykadlo vzniklo pemnou ostnu hbetn ploutve, take ryba jm me pohybovat a imitovat tak pohyb drobnho svtlkujc tvora.

Tykadlovka lk koist na svou svtlkujc udici

Sam pvsekTykadlovky musely vyeit tak problmy s nmluvami, nebo v pustch hlubinch by se samec se samic nemuseli v dobu phodnou pro ten vbec potkat. Vyvinuli se u nich proto tzv. parazitit sameci: mlad sameek ije voln, ale jakmile dospje, zdegeneruje mu trvic soustava a hroz mu smrt hladem. Mus proto rychle vyhledat samiku. Natst jej proda obdaila velmi citlivm ichem, take samici najde podle pachovch ltek, kter dospl pslunice slabho pohlav vyluuj do vody. Pi stetu se samikou se samec zachov dosti neurvale. Zakousne se j do ke a uvoln enzym, kterm rozpust ki jak na sv vlastn tlam, tak i na samiin tle. Ryby k sob pirostou a jejich krevn obhy se navzjem propoj. Nsledn se samec mn na pouh pvsek sv partnerky z jeho tla nezbude o moc vce ne pohlavn lzy. Dky propojenm krevnm obhm samec zaznamen vzestup hormon, k nmu dojde v samiin krvi po uvolnn jiker, a reaguje na to vyputnm spermi. Tak je zajitno oplozen jiker a poet novho pokolen tchto pozoruhodnch obyvatel moskch hlubin.

VTE E?U nejvtho druhu tykadlovky Ceratias holboelli dorst samice dlky 120 cm. Nedospl samec je dlouh jen ti centimetry a dospl pvsek sv celoivotn druky m na dlku nejv 15 cm.

Spalujc, skoup pouV Vyprahl poutn k j skrop ron v prmru hl kraje k mn ne 200 mm srek, mnohdy tu vak nespadne po cel lta jedin kapka. Ve dne pl slunce, v noci se citeln ochlazuje. Rozdly v teplotch tak mohou bhem 24 hodin peshnout 50 C. K extrmn suchm poutm pat pedevm jihoamerick Atacama a jihoafrick Namib, kam vlhu pin jen mlhy z ocenu. I na tchto pustch a nehostinnch mstech vak najdeme ivot.

Slunen krytyPoutn ivoichov se vtinou pes den skrvaj, protoe na slunci mohou teploty vystoupit nad 70 C. Na takov horko nejsou uzpsobeni ani ostlen poutn harcovnci. Napklad poutn hlodavci tarbkomyi nepeij pi teplot 45 C dle ne hodinu. Stn je v pouti velk vzcnost, a tak se zvata bu skrvaj v hlubokch norch, nebo se pmo zahrabvaj do psku. Psen jeti z pout Namib maj pro tyto ely prsty na nohou lemovny irokmi upinami. Pi hrabn jim konetiny slou jako lopatky, pi pohybu na jemnm psku zase funguj jako snnice a zabrauj tomu, aby se jetr boil.

Ve dne nedchatNa pouti Namib rostou welwitschie. Je tk si je s nm splst maj krtk stonek, pouh dva listy a dlouh siln koen. V drsnch podmnkch namibsk pout rostou jen pomalu, mohou se ale dot i nkolika tisc let a jejich listy pak