TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE

TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE

OBSAH

Linie rozpočtuIndiferenční křivky

DefinicePohyb po indiferenční křivceSpeciální tvary indiferenčních křivekIndiferenční mapa

Optimum spotřebiteleVyjádření optima spotřebitele prostřednictvím indiferenčních křivek a linie rozpočtuVyjádření optima spotřebitele prostřednictvím mezního užitkuZměna roz. omezení, resp. změna ceny některého ze statků a optimum spotřebitele

Individuální poptávková křivkaodvození z linie rozpočtu a indiferenčních křivek

LINIE ROZPOČTU

Graficky vyjadřuje VŠECHNY možné kombinace dvou …………….., které může spotřebitel spotřebovávat při ………….., který má k dispozici.

Statků, důchodu

Získáme tak ……………, která se nazývá ………….., která vyjadřuje rozpočtové omezení spotřebitele.

Přímku, linie rozpočtu BL

LINIE ROZPOČTU

2´21́1 QPQP

Q´1, Q´2: spotřební statky (horním indexem označujeme, že se jedná o odlišné statky, dolním indexem pak označujeme konkrétní množství statků, čárkou, že se jedná o výstup, tj. spotřební statek

Y = Sklon linie rozpočtu P1/P2

8

12

A

B

C

Q´ 2

Q´1

65/12: Co vyjadřuje sklon indiferenční křivky a co sklon linie rozpočtu? Vysvětlete jejich geometrickou i ekonomickou interpretaci.

2.4. Která z následujících vlastností není vlastnost rozpočtové linie:

a) negativní sklon (resp. směrnice)

b) lineární tvar při konstantních cenách

c) posun doprava nahoru při růstu velikosti důchodu

d) klesající mezní míra substituce

e) sklon vyjádřený podílem cen statků

10. Znáte cenu výrobku X, cenu výrobku Y a výši důchodu spotřebitele. Určete souřadnice bodu, ve kterém linie rozpočtu (rozpočtové omezení) protíná vertikální osu. Údaje: cena X=Px, cena Y = PY, důchod = I. Tento příklad řešte obecně.

11. Cena statku X je 120 Kč a cena statku Y 80 Kč. Graficky ilustrujte změnu linie rozpočtu při současném zvýšení ceny X o 18 Kč a ceny Y o 12 Kč. Je možné zakreslit tyto dvě linie přesně? Vysvětlete.

12. Co vyjadřuje sklon indiferenční křivky a co sklon linie rozpočtu? Vysvětlete jejich geometrickou a ekonomickou interpretaci.

13. Graficky znázorněte situaci, kdy spotřebitel utratí pouze polovinu svého příjmu. Co se stane s bodem jeho rovnováhy? Předpokládejte neměnnost cen a preferencí tohoto spotřebitele.

14. Částka, kterou chcete dohromady vydat na týdenní nákup masa a sýra, je 200 korun. Je – li cena 1 kg masa 50 korun a cena sýra 40 korun za 1 kg, pak: a) zakreslete vaši linii spotřebních možností a určete její sklon (množství sýra „nanášejte“ na osu y)b) zakreslete vaši množinu spotřebních možnostíc) zakreslete vaši linii spotřebních možností v případě růstu ceny masa na dvojnásobekd) znázorněte graficky, jak naleznete optimální skladbu vašeho nákupu v případě adc)e) určete MRS v bodě optima v případě ada)

15. Následující graf zachycuje linii rozpočtu a indiferenční křivku. Px=20Kč. Určete:

• a) důchod spotřebitele

• b) Py• c) MRS v bodě

rovnováhy• d) rovnici linie

rozpočtu• e) rovnici této linie v

případě poklesu důchodu na polovinu

E

Y

X50

40

U1

INDIFERENČNÍ KŘIVKY

Je křivka stejného ……………., tj. body na ní představují takové kombinace dvou ………………., ze kterých má spotřebitel stejný ………….

Užitku, statků, užitek

Charakteristika indiferenčních křivekKonvexní tvar (z důvodu zákona klesajícího užitku)

Subjektivní křivka

INDIFERENČNÍ KŘIVKA

A

B

Q´1(chleba)

Q´2 (mléko)

IC

2.15. Která z níže uvedených vlastností není vlastností Která z níže uvedených vlastností není vlastností indiferenčních křivek?indiferenčních křivek?

a) indiferenční křivky se nemohou protínata) indiferenční křivky se nemohou protínat

b) indiferenční křivky jsou obvykle konvexníb) indiferenční křivky jsou obvykle konvexní

c) v každém bodě indiferenční mapy leží nějaká c) v každém bodě indiferenční mapy leží nějaká indiferenční křivkaindiferenční křivka

d) mezní míra substituce při pohybu po indiferenční d) mezní míra substituce při pohybu po indiferenční křivce směrem dolů roste křivce směrem dolů roste

e) indiferenční křivky jsou klesajícíe) indiferenční křivky jsou klesající

2.8. Který z následujících předpokladů není nutný pro indiferenční analýzu?

a) užitek zboží je měřitelný

b) užitek odvozují spotřebitelé ze zboží

c) spotřebitelé se snaží celkový užitek maximalizovat

d) spotřebitelé si mohou vybírat mezi různými druhy zboží

e) žádný z nabízených předpokladů není nezbytně nutný

2.6. Které z následujících tvrzení popisujících indiferenční analýzu je nesprávné? a) každý bod na indiferenční křivce představuje

různé kombinace zboží b) každý bod na rozpočtové přímce představuje

rozdílně kombinace zboží

c) všechny body na jedné indiferenční křivce představují stejnou úroveň uspokojení potřeb

d) všechny body na rozpočtové přímce představují stejnou úroveň peněžního přijmu

e) všechny body na jedné indiferenční křivce představují stejnou úroveň příjmu

2.7. Jestliže pátá broskev, kterou spotřebitel konzumuje, mu poskytuje 8 jednotek užitku, šestá mu obvykle bude poskytovat:

a) přesně 8 jednotek užitku

b) více než 8 jednotek užitku

c) méně než 8 jednotek užitku

d) dvakrát tolik jednotek užitku

e) přesně (8/5) . 6 jednotek užitku

POHYB PO INDIFERENČNÍ KŘIVCE

Y

X

IC indiferenční křivka

Y2

Y1

X1 X2

POHYB PO INDIFERENČNÍ KŘIVCE

Poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten nahradit jeden statek za druhý, se nazývá ………………………a označuje se

Mezní míra substituce ve spotřebě, MRSC

Platí pro nějMRSC= ΔX/ ΔY

2.13. Mezní míra substituce statku Y za statek X Mezní míra substituce statku Y za statek X (MRSxy) vyjadřuje:(MRSxy) vyjadřuje:

a) míru relativních MU obou zbožía) míru relativních MU obou zboží

b) směrnici indiferenční křivkyb) směrnici indiferenční křivky

c) poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem c) poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž dojde ke změně míry uspokojení potřeb, X, aniž dojde ke změně míry uspokojení potřeb, která je vyjádřena pomocí TUkterá je vyjádřena pomocí TU

d) obrácený poměr mezních užitků statků d) obrácený poměr mezních užitků statků

e) všechny nabídky jsou správnée) všechny nabídky jsou správné

2.14. MRS (statku Y za X) = 5 znamená, že:MRS (statku Y za X) = 5 znamená, že: a) cena X je pětkrát vyššía) cena X je pětkrát vyšší

b) 5 jednotek X může být nahrazeno jednou b) 5 jednotek X může být nahrazeno jednou jednotkou Y při jednotkou Y při stejném užitkustejném užitku

c) cena Y je pětkrát vyššíc) cena Y je pětkrát vyšší

d) 5 jednotek statku Y muže být nahrazeno jednou d) 5 jednotek statku Y muže být nahrazeno jednou jednotkou statku jednotkou statku X, aniž se sníží úroveň X, aniž se sníží úroveň uspokojení potřeb uspokojení potřeb

e) žádná z odpovědí není správnáe) žádná z odpovědí není správná

SPECIÁLNÍ TVARY INDIFERENČNÍ KŘIVKY

Dokonalé substituty:Statky, kdy jeden může plně nahradit ve spotřebě druhý

Lineární tvar indiferenčních křivekCaj Y

Káva X

Narůstající uspokojení

2.10. Jestliže cena citronů vzroste, spotřebitel bude kupovat:

a) více pomerančů, takže mezní užitek klesne

b) více pomerančů, takže mezní užitek stoupne

c) méně pomerančů, takže mezní užitek klesne

d) méně pomerančů, takže mezní užitek stoupne

e) méně citronů, takže mezní užitek klesne

SPECIÁLNÍ TVARY INDIFERENČNÍCH KŘIVEK

Dokonalé komplementyVzájemně se doplňují a jeden bez druhého nebude mít žádný užitek

Např. levá a pravá bota

1 2 3 Pravá bota X

1

2

3

Levá bota Y

IC1

IC2

IC3

KONTROLNÍ ÚKOLY A ÚLOHYKONTROLNÍ ÚKOLY A ÚLOHY

8. Nakreslete 8. Nakreslete indiferenční křivku indiferenční křivku určitého spotřebitele, určitého spotřebitele, který získal dvě levé který získal dvě levé rukavice a pět rukavice a pět pravých.pravých.

7. Nakreslete 7. Nakreslete indiferenční křivku indiferenční křivku určitého spotřebitele, určitého spotřebitele, kterému kilo banánů kterému kilo banánů přináší poloviční užitek přináší poloviční užitek než kilo pomerančů. než kilo pomerančů.

LEVÁ RUKAVICE

PR

AV

É

RU

KA

VIC

E

2

5

banány (kg)

pomeranče (kg)

narůstající uspokojení

1 2

2

4

Indiferenční křivka v případě statku se záporným užitkem

indiferenční křivka v případě jednoho statku se zápornou hodnotou (tj. jehož spotřeba nám přináší újmu)

Úkol: Co můžeme vyčíst porovnáním „trojúhelníčků“ odpovídajících přechodu z A do B a z C do D? Tj. klesá užitek ze statku, který nám poskytuje potěšení, rychleji, než narůstá záporný užitek ze spotřeby statku, který nám přináší újmu, nebo naopak?

IC odpovídající menšímu užitku

původní ICIC odpovídající většímu užitku

A

B

Q´11 Q´1

2 Q´1

ΔQ´1

CD

Q´2

Q´2 1

Q´22

ΔQ´2

Spotřebitelé s různými preferencemi vztahujícími se k současné a budoucí spotřebě

Fischerův graf s různými preferencemi spotřebitelů vztahujícími se k současné a budoucí spotřebě

IC1 (Skrblík)

IC2 (Marnotratník)

Y

Y´

spotřeba pana Skrblíka

spotřeba pana Marnotratníka

budoucí příjem

pana

Marnotratníka

Budoucí příjem

pana Skrblíka

INDIFERENČNÍ MAPA

Každá indiferenční křivka zobrazuje všechny možné kombinace statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek. Čím vyšší indiferentní křivka, tím

Více obou statků může spotřebitel spotřebovávat, čili jeho ………………… je vyšší u vyšší indiferentní křivky, než pokud by se nacházel na nižší indiferentní křivce.

Y

X

Narůstající uspokojení

IC1

IC2

IC3

IC4celkový užitek

KONTROLNÍ OTÁZKY A KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLYÚKOLY

1.1. Jaké vlastnosti má Jaké vlastnosti má indiferenční křivka? Jak musí indiferenční křivka? Jak musí spotřebitel postupovat, pokud spotřebitel postupovat, pokud se sníží jeho spotřeba jednoho se sníží jeho spotřeba jednoho statku a on chce zůstat na statku a on chce zůstat na stejné indiferenční křivce?stejné indiferenční křivce?

2.2. Nakreslete indiferenční Nakreslete indiferenční křivku spotřebitele, kterému křivku spotřebitele, kterému stejný užitek přinášejí stejný užitek přinášejí následující kombinace chleba následující kombinace chleba a mléka – první číslo v závorce a mléka – první číslo v závorce obsahuje počet bochníků obsahuje počet bochníků chleba, druhý počet litrů chleba, druhý počet litrů mléka (10, 1), (6,4), (4,7), mléka (10, 1), (6,4), (4,7), (2,9), (1, 12). Spočítejte mezní (2,9), (1, 12). Spočítejte mezní míry substituce za míry substituce za předpokladu, že spotřebitel předpokladu, že spotřebitel snižuje počet bochníků chleba snižuje počet bochníků chleba a zvyšuje počet litrů mléka, a zvyšuje počet litrů mléka, které spotřebovává.které spotřebovává.

chleba

mléko

1

10

4

64

7

12

1

9

2

CHLEBACHLEBA

(X)(X)MLÉKO MLÉKO

(Y)(Y)MRSCMRSC==ΔΔY/Y/ΔΔXX

1010 11

66 44 3/43/4

44 77 2/32/3

22 99 11

11 1212 33


3.3. Nakreslete graf s linií Nakreslete graf s linií rozpočtu (v souřadnicích X a rozpočtu (v souřadnicích X a Y). Do grafu zakreslete pět Y). Do grafu zakreslete pět indiferenčních křivek indiferenčních křivek popisujících různou hladinu popisujících různou hladinu užitku téhož spotřebitele, užitku téhož spotřebitele, přitom tak, aby se alespoň přitom tak, aby se alespoň jedna z indiferenčních křivek jedna z indiferenčních křivek dotýkala linie rozpočtu.dotýkala linie rozpočtu.

4.4. Pokračujme v otázce 3. Pokračujme v otázce 3. Zakreslete, jak se změní linie Zakreslete, jak se změní linie rozpočtu, když cena prvního rozpočtu, když cena prvního statku vzroste dvakrát. statku vzroste dvakrát. Doplňte indiferenční mapu Doplňte indiferenční mapu křivky tak, aby se dotýkala křivky tak, aby se dotýkala nových linií rozpočtu.nových linií rozpočtu.

Y

X

BL1

IC3

IC1IC2

IC4

IC5

BL2

IC6


5. Pokračujme v otázkách 3 a 4. 5. Pokračujme v otázkách 3 a 4. Nakreslete nový graf s vertikální Nakreslete nový graf s vertikální osou souřadnic P a horizontální osou osou souřadnic P a horizontální osou souřadnic X. Do tohoto grafu vyneste souřadnic X. Do tohoto grafu vyneste poptávaná množství prvního statku poptávaná množství prvního statku při původní, dvojnásobné a poloviční při původní, dvojnásobné a poloviční ceně (daná bodem dotyku příslušné ceně (daná bodem dotyku příslušné indiferenční křivky a linie rozpočtu).indiferenční křivky a linie rozpočtu).

1. Zakreslete indiferenční křivky, pokud platí následující tvrzení: „pepsi-cola a Coca-cola mi nesou stejný užitek

(nejsem schopen je od sebe nikterak rozlišit)“ „Pizzu mám rád, voda je mi zcela lhostejná“. „Vždy potřebuji pravou a levou botu.“ „čokoládu mám rád, ale celer rád nemám“. „peněz chci mít čím dál více. Paštiku mám

rád, ale pokud jí sním více jak 1kg, je mi z ní špatně.“

Ve všech případech vyznačte směry preferencí.

cola

pepsi

U1U2

pizza

voda

U1

U2

U1

U2

Pravá

botä

Levá bota

U1U2čokoláda

celer 1 kg

peníze

paštika

U2

U1

Student vynakládá celý svůj příjem na potraviny a oblečení. Jeho potřeby jsou uspokojeny při nákupu 20 ks oblečení za měsíc, další kusy již nepřináší žádnou změnu jeho užitku. Zakreslete indiferenční mapu studenta.

U2

U1

potraviny

oblečení

2. Uveďte příklady statků, u kterých preferujete menší množství před větším. Proč takové statky vůbec spotřebováváme? Diskutujte na semináři.

5. Jaký tvarbude mít indiferenční křivka, jestliže nebude platit zákon klesajícího mezního užitku alespoň u jednoho ze zkoumaných statků?

6. Indiferenční křivky nejsou negativně skloněné. Co v tomto případě můžeme říci o spotřebovávaných statcích?

ostatní

statky

pivo

U1 U2 U3

OPTIMUM SPOTŘEBITELE

Obecně vyjadřuje situaci, kdy Si jednotlivý spotřebitel nemůže polepšit změnou ve struktuře své spotřeby tedy situaci, kdy je maximální jeho ………….užitek

2.1. Spotřebitel bude uvažovat, že se nachází v rovnovážném stavu: a) když z nákupu zboží A bude mít stejný užitek

jako ze zboží B

b) když z nákupu poslední jednotky zboží A bude mít stejný užitek jako z nákupu poslední jednotky zboží B

c) když každá koruna nákupu zboží A mu přinese stejný užitek jako každá koruna nákupu zboží B

d) když poslední koruna nákupu za zboží A mu přinese stejný užitek jako poslední koruna vydaná za zboží B

e) když poslední koruny vydané na nákup zboží A i B nepřinesou zvýšení užitku spotřebitele

KONTROLNÍ OTÁZKY A KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY:ÚKOLY:

6. Mějme spotřebitele, 6. Mějme spotřebitele, jehož měsíční rozpočet jehož měsíční rozpočet činí 15 000 Kč. činí 15 000 Kč. Předpokládejme, že pivo Předpokládejme, že pivo stojí 10 Kč a chleba 15 stojí 10 Kč a chleba 15 Kč a že spotřebitel svůj Kč a že spotřebitel svůj rozpočet vynakládá rozpočet vynakládá pouze na tyto statky. pouze na tyto statky. Nakreslete linii rozpočtu Nakreslete linii rozpočtu tohoto spotřebitele. tohoto spotřebitele. Graficky znázorněte, co Graficky znázorněte, co se stane, pokud: se stane, pokud: a) příjem spotřebitele a) příjem spotřebitele vzroste na 18 000 Kčvzroste na 18 000 Kčb) příjem spotřebitele b) příjem spotřebitele klesne na 12 000 Kčklesne na 12 000 Kčc) cena chleba klesne na c) cena chleba klesne na 12 Kč12 Kčd) cena piva vzroste na d) cena piva vzroste na 20 Kč20 Kč

pivo

chleba

1500

1000

BL1

1800

1200BLa

800

1200

BLb

1250

BLc

750

BLd

OPTIMUM SPOTŘEBITELE PROSTŘEDNICTVÍM IC a BL

BL znázorňujeVšechny možné kombinace, které si spotřebitel při daném rozpočtovém omezení může dovolit koupit.

Indiferenční křivka znázorňuje

Všechny možné kombinace statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek.

V optimu spotřebitele se MRSC rovná ……………………….

Y

x

BL

IC3

IC2

IC1

AY1

X2

poměru cen statků, mezi které spotřebitel rozděluje svůj příjem

MRSC= PX / PY

Spotřebitel má na nákup zboží C a D vyhrazeno 240 Kč. Cena zboží C je pc = 10Kč, cena zboží D je pd = 15 Kč. Indiferenční křivky jsou dány zápisem D = k/(C-2)+1, kde k je stupeň uspokojení. Jak má spotřebitel rozložit svůj příjem I, aby dosáhl optima?

hledání tečného bodu přímky a parametricky zadané hyperboly.

7,83D 25,1222

492a

0b-C

70,04k

024k-720-2401

3k)(90 24-(-49)D

4D kde ,2

0)390(492

1215

1015240

12

D

2

2

2,1

2

acbaDb

C

kCC

Ck

C

Ck

Cpp

pI

DD

C

D

OPTIMUM SPOTŘEBITELE PROSTŘEDNICTVÍM MEZNÍHO UŽITKU

Kardinalistická verze optima

Spotřebitel bude indiferentní, kterou jednotku daných druhově různých statků koupí, bude – li platit rovnost:

4

4

3

3

2

21

PMU

PMU

PMU

PMU

2

1

2

1

2

1

2

2

1

1

MU

MUMRSC

P

P

MU

MU

P

MU

P

MU


9. Cestovní kancelář nabízí 10-denní 9. Cestovní kancelář nabízí 10-denní letecký zájezd za 10 000Kč, 14 – letecký zájezd za 10 000Kč, 14 – denní letecký zájezd, ale pouze za 12 denní letecký zájezd, ale pouze za 12 000 Kč. Cestovní kancelář 000 Kč. Cestovní kancelář zdůrazňuje, že u 14 – denního zdůrazňuje, že u 14 – denního leteckého zájezdu stojí 11. až 14. den leteckého zájezdu stojí 11. až 14. den dovolené pouze 500 Kč. Přesto si dovolené pouze 500 Kč. Přesto si řada lidí kupuje pouze 10 – denní řada lidí kupuje pouze 10 – denní zájezd. Chovají se racionálně?zájezd. Chovají se racionálně?

2.12. Alokační funkce linie příjmu a indiferenčních Alokační funkce linie příjmu a indiferenčních křivek spočívá v tom, že:křivek spočívá v tom, že:

a) poměr mezních užitků a cen všech a) poměr mezních užitků a cen všech nakupovaných zboží musí být shodnýnakupovaných zboží musí být shodný

b) mezní užitky každého nakoupeného zboží b) mezní užitky každého nakoupeného zboží násobené cenou si musí být rovnynásobené cenou si musí být rovny

c) mezní užitek každého zboží musí být nulovýc) mezní užitek každého zboží musí být nulový

d) mezní užitky všech nakupovaných zboží musí d) mezní užitky všech nakupovaných zboží musí být stejnébýt stejné

e) žádná z nabízených variant není správnáe) žádná z nabízených variant není správná

2.3. K maximálnímu uspokojení potřeb si za daného příjmového omezení spotřebitelé vyberou spotřebitelský koš, který je umístěn tam, kde: a) se nejvyšší indiferenční křivka dotýká linie

příjmů

b) linie příjmů tečuje nejvyšší indiferentní křivku

c) MRS = Px/Py

d) platí všechny předchozí odpovědi

e) neplatí žádná z předchozích odpovědí

17. Cena X je 1,5 dolaru. Cena Y je 1 dolar. MUY je 30 dolarů. Spotřebitel maximalizuje užitek z nákupů komodit X a Y. Jaký musí být MUX?

18. Spotřebitel nakupuje statky X a Y, přičemž MUX=MUY. Platí, že PX<PY. Plyne z toho, že racionální spotřebitel zvýší nákup X a omezí nákup Y? Vysvětlete.

20. Mezní užitek spotřebitele ze sklenky bolsu je 4krát vyšší než mezní užitek z láhve pepsi – coly. Cena láhve pepsi – coly je 6 Kč. Při jaké ceně (resp. v jakém cenovém intervalu) bude racionální běžný spotřebitel za jinak stejných podmínek vždy kupovat bols?

ZMĚNA SPOTŘEBITELOVA DŮCHODU A OPTIMUM SPOTŘEBITELE

Y

X

BL3 BL1

BL2

IC2

IC1

IC3

x1

Y1

x3 X2

Y3

ZMĚNA NĚKTERÉHO ZE STATKŮ A LINIE ROZPOČTU

BL3BL1

BL2

Y

XX3 (PX3) X1(PX1)X2(PX2)

IC1

X1

Y1

IC2

X3

Y2

X2

Y3

IC2

DŮCHODOVÝ A SUBSTITUČNÍ EFEKT

Změna jednoho statku mění příjem spotřebitele – při poklesu jednoho statku důchod spotřebitele roste, při růstu ceny statku důchod spotřebitele klesá.

Pokles ceny daného statku vede k tomu, že tento statek se stává relativně levnějším vůči ostatním statkům. Spotřebitel potom substituuje ostatní relativně dražší statky tímto relativně levnějším statkem.

INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKOVÁ KŘIVKA

VyjadřujeZávislost množství, které si jeden spotřebitel kupuje, na jeho ceně, čili závislost mezi cenou a poptávaným množstvím při této ceně. Tato závislost je inverzí: s poklesem ceny roste poptávané množství.

Individuální poptávková křivka je totožná ……………………

S křivkou mezního užitku daného spotřebitele

ODVOZENÍ POPTÁVKOVÉ KŘIVKY

D=poptávková křivka

PP1

P2

P3

Q

KONTROLNÍ ÚKOLY A KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKYOTÁZKY

1010. Mějme spotřebitele, kterému první rohlík . Mějme spotřebitele, kterému první rohlík přináší užitek 10 Kč, druhý rohlík užitek 8 Kč, třetí přináší užitek 10 Kč, druhý rohlík užitek 8 Kč, třetí rohlík užitek 5 Kč, čtvrtý rohlík užitek 10 Kč, pátý rohlík užitek 5 Kč, čtvrtý rohlík užitek 10 Kč, pátý rohlík užitek 1 Kč. Kolik rohlíků si tento spotřebitel rohlík užitek 1 Kč. Kolik rohlíků si tento spotřebitel koupí, pokud jeden rohlík stojí a) 9 Kč, b) 6 Kč, c) koupí, pokud jeden rohlík stojí a) 9 Kč, b) 6 Kč, c) 3 Kč, d) 2 Kč?3 Kč, d) 2 Kč?

11.11. Nakreslete poptávkovou křivku daného Nakreslete poptávkovou křivku daného spotřebitele po rohlících. spotřebitele po rohlících.

12.12. Spočítejte celkový užitek pro jednotlivé Spočítejte celkový užitek pro jednotlivé jednotky rohlíků, které bude spotřebitel jednotky rohlíků, které bude spotřebitel spotřebovávat – tj. celkový užitek např. při spotřebovávat – tj. celkový užitek např. při spotřebě jedné jednotky rohlíku, dvou jednotek spotřebě jedné jednotky rohlíku, dvou jednotek rohlíku, tří jednotek rohlíku atd.rohlíku, tří jednotek rohlíku atd.

ŘEŠENÍ OTÁZEK 10-12ŘEŠENÍ OTÁZEK 10-12

JEDNOTKA JEDNOTKA – POČET – POČET ROHLÍKŮROHLÍKŮ

MUMU

11 1010

22 88

33 55

44 22

55 11

TUTU

1010

1818

2323

2525

2626

10

1

8

2

5

MU

3 4

2

1

Q´

Q´

D

P

9

1

6

2 3

32

4

D

2.2. Který z výroků je úplnou definicí křivky poptávky po statku X? Poptávková křivka (pro určitý trh) vyjadřuje:

a) kolik výrobku X by bylo koupeno při rovnovážné ceně b) jak a o kolik by se zvýšily nákupy spotřebitelů, jejichž

příjmy se zvýšily a kteří své příjmy vynaložili na nákup daného zboží

c) jak se mění množství peněz, které lidé vynakládají na nákup výrobku X, když se jeho cena nemění

d) množství výrobku X, které by se nakupovalo v každém okamžiku, pokud by klesly daně

e) množství výrobku X, které by bylo zakoupeno v každém okamžiku při každé a jakékoliv ceně, za předpokladu, že jiné faktory, které ovlivňují poptávku jsou konstantní

• 1.1. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou 1.1. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivápravdivá, nebo , nebo nepravdivánepravdivá..

• a) když je domácnost v rovnováze, pak MU jednoho zboží se a) když je domácnost v rovnováze, pak MU jednoho zboží se musí rovnat MU zboží ostatníchmusí rovnat MU zboží ostatních– [ nepravda ]

• b) cokoliv, co zvýší celkový užitek - za předpokladu ceteris b) cokoliv, co zvýší celkový užitek - za předpokladu ceteris paribus - má tendenci zvýšit i mezní užitekparibus - má tendenci zvýšit i mezní užitek– [ nepravda ]

• c) voda má tendenci mít nízký MU, protože její substituty jsou c) voda má tendenci mít nízký MU, protože její substituty jsou široce a volně dostupnéširoce a volně dostupné– [ nepravda ]

• d) vzácnější zboží má větší relativní hodnotu substituced) vzácnější zboží má větší relativní hodnotu substituce– [ pravda ]

• e) sklon indiferenční křivky měří relativní mezní užitky dvou e) sklon indiferenční křivky měří relativní mezní užitky dvou zbožízboží [ pravda ]

1.2. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou 1.2. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivápravdivá, , nebo nebo nepravdivánepravdivá..

f) snížení všech absolutních cen na polovinu bude mít f) snížení všech absolutních cen na polovinu bude mít za následek (za jinak stejných podmínek) za následek (za jinak stejných podmínek) zdvojnásobení reálného příjmuzdvojnásobení reálného příjmu [ pravda ]

g) indiferenční analýza je cestou odvození g) indiferenční analýza je cestou odvození poptávkové křivky v ordinalistické verzi teorie poptávkové křivky v ordinalistické verzi teorie užitečnostiužitečnosti [ pravda ]

h) indiferenční křivky jednoho racionálně se h) indiferenční křivky jednoho racionálně se chovajícího spotřebitele sechovajícího spotřebitele se

mohou protínat mohou protínat [ nepravda ]

i) křivku poptávky lze chápat jako množinu bodů i) křivku poptávky lze chápat jako množinu bodů rovnováhy spotřebitele při změnách ceny statku X, rovnováhy spotřebitele při změnách ceny statku X, neměnném důchodu a cenách ostatních statků neměnném důchodu a cenách ostatních statků [ pravda ]

1.3. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou 1.3. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivápravdivá, , nebo nebo nepravdivánepravdivá..

j) konvexnost indiferenčních křivek vyplývá ze zákona j) konvexnost indiferenčních křivek vyplývá ze zákona substituce, za kterým se skrývá zákon klesajícího substituce, za kterým se skrývá zákon klesajícího mezního užitku mezního užitku [ pravda ]

k) racionálně jednající spotřebitel maximalizuje k) racionálně jednající spotřebitel maximalizuje celkový užitek v rámci svého rozpočtového omezení celkový užitek v rámci svého rozpočtového omezení [ pravda ]

l) mezní užitek nikdy nemůže být negativníl) mezní užitek nikdy nemůže být negativní [ nepravda ]

SHRNUTÍ

Spotřebitel řeší otázku, které statky si koupit a kolik peněz má k jejich koupi. Při řešení tohoto problému usiluje o maximalizaci ………………. – usiluje, aby své peníze vynaložil na statky, které mu přinášejí ……………….

svého užitku, největší užitek.Od toho, co spotřebitel považuje za užitek, se odvíjejí jeho …………… ………….. spotřebitele popisujeme prostřednictvím …………………

Preference, indiferenčních křivek (IC)

Preference

SHRNUTÍ

IC jsou křivky, které popisují kombinace dvou různých ……………., z nichž má spotřebitel ………. Užitek.

Statků, stejný

Každé úrovni užitku odpovídá určitá indiferenční křivka, tj. z jednotlivých indiferenčních křivek daného spotřebitele můžeme sestavit ……………………

Indiferenční mapu

SHRNUTÍ

………………… vyjadřuje rozpočtové omezení spotřebitele – jaké maximální množství peněz může na koupi statků vydat.

Optimum spotřebitele se nachází v bodě dotyku …………………. a ………………

Indiferenční křivky a linie rozpočtu

Linie rozpočtu (BL)

SHRNUTÍ

Poměr, ve kterém spotřebitel směňuje jednotlivé statky, se nazývá ……………………….

Mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC)Zvyšuje – li se cena statku, mění se sklon………….. a snižuje se ………. Daného statku, které si spotřebitel pořídí. Pokud se cena statku zvyšuje, je tomu naopak – odsud vyplývá závislost mezi cenou a množstvím poptávaného statku, kterou vyjadřujeme ……………….

BL, cena, poptávkovou křivkou D

SHRNUTÍ

Křivka poptávky vyjadřuje závislost mezi …….. a …………..

Cenou a poptávaným množstvím

Klesající tvar křivky poptávky lze odvodit z ……………. a vysvětlit ………………….. a …………….. efektem.

Optima spotřebitele, substitučním, důchodovým

3.1. Správně doplňte následující tvrzení:

a) Užitek je termín používaný ekonomickou teorií k Užitek je termín používaný ekonomickou teorií k označení označení ( … ) pocitu pocitu ( … ) spotřebitele ze spotřebitele ze ( … ) jednotlivých statků (výrobku a služeb) nebo z jednotlivých statků (výrobku a služeb) nebo z vykonání určité aktivity. Celkové uspokojení je vykonání určité aktivity. Celkové uspokojení je vyjadřováno pomocí kategorie vyjadřováno pomocí kategorie ( … ) užitek (TU). užitek (TU).subjektivního, uspokojení, spotřeby, celkový

b) Mezním užitkem (MU) rozumíme ( … ) uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba ( … ) jednotky statku, přičemž množství všech ostatních statků se nemění. MU tedy vyjadřuje změnu ( … ) při změně spotřebovávaného množství daného statku o ( … ) (za „ceteris paribus").dodatečné, dodatečné, TU, jednotku


c) Předpokládáme-li přímou měřitelnost užitku (např. c) Předpokládáme-li přímou měřitelnost užitku (např. v v ( … ) či v či v ( … ) ), pak hovoříme o ), pak hovoříme o ( … ) verzi teorie užitku, která verzi teorie užitku, která

je spjatá zejména s tzv. rakouskou školou - např. C. je spjatá zejména s tzv. rakouskou školou - např. C. Menger (1840 - 1921) apod.Menger (1840 - 1921) apod.

penězích, bodech, kardinalistické d) Zákon ( … ) mezního užitku odráží skutečnost, že

( … ) má tendenci s ( … ) spotřebovávaného množství statku od určitého bodu ( … ) (+tzv. první Gossenův zákon).klesajícího, MU, růstem, klesat


e) Pokud spotřebitel volí optimální kombinaci statků e) Pokud spotřebitel volí optimální kombinaci statků (tj. takovou kombinaci, která mu přináší maximální (tj. takovou kombinaci, která mu přináší maximální celkový užitek), pak platí, že poměr celkový užitek), pak platí, že poměr ( … ) k k ( … ) statku je stejný pro statku je stejný pro ( … ) spotřebovávaná zboží spotřebovávaná zboží (podmínka rovnováhy spotřebitele, +tzv. druhý (podmínka rovnováhy spotřebitele, +tzv. druhý Gossenův zákon). Racionální spotřebitel tedy zvyšuje Gossenův zákon). Racionální spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se ( … ) poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup ( … ) meznímu užitku poslední peněžní jednotky meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup vynaložené na nákup ( … ) ostatních statků. ostatních statků.MU, ceně, všechna, MU, rovná, všech


f) Jestliže předpokládáme přímou neměřitelnost f) Jestliže předpokládáme přímou neměřitelnost užitku - pak se jedná o užitku - pak se jedná o ( … ) verzi teorie užitku a verzi teorie užitku a užíváme aparátu užíváme aparátu ( … ) analýzy - zejména V. Pareto analýzy - zejména V. Pareto (1848-1923).(1848-1923).ordinalistickou, indiferenční

g) Indiferenční křivka znázorňuje všechny kombinace g) Indiferenční křivka znázorňuje všechny kombinace ( … ) se stejným se stejným ( … ) pro spotřebitele bez ohledu na pro spotřebitele bez ohledu na ( … ) těchto statků. Sklon inditerenční křivky je dán těchto statků. Sklon inditerenční křivky je dán ( … ) poměrem poměrem ( … ) statků a nazývá se mezní mírou statků a nazývá se mezní mírou ( … ) (+ve spotřebě). V případě konvexního tvaru (+ve spotřebě). V případě konvexního tvaru indiferenčních křivek tento poměr při pohybu po indiferenčních křivek tento poměr při pohybu po křivce křivce ( … ) , (což lze odůvodnit pomocí zákona , (což lze odůvodnit pomocí zákona ( … ) za kterým je skryt pokles za kterým je skryt pokles ( … ) statků). statků). statků, užitkem, ceny, obráceným, MU, substituce, klesá, substituce, MU


h) Spotřebitel volí kombinaci statků v závislosti na h) Spotřebitel volí kombinaci statků v závislosti na jeho jeho ( … ) (které jsou odráženy indiferenčními (které jsou odráženy indiferenčními křivkami) a v závislosti na křivkami) a v závislosti na ( … ) možnostech. Množina možnostech. Množina všech všech ( … ) dostupných kombinací dvou statků, které dostupných kombinací dvou statků, které si spotřebitel může pořídit za daný důchod a při si spotřebitel může pořídit za daný důchod a při daných cenách, se nazývá daných cenách, se nazývá ( … ) rozpočtu (rozpočtové rozpočtu (rozpočtové omezení). Její sklon je dán poměrem omezení). Její sklon je dán poměrem ( … ) obou statků obou statků a je na této linií a je na této linií ( … )..preferencích, tržních, maximálně, linie, cen, konstantní

i) V bodě dotyku linie rozpočtu s i) V bodě dotyku linie rozpočtu s ( … ) dosažitelnou dosažitelnou ( … ) křivkou se sklon linie rozpočtu (tj. poměr P% a křivkou se sklon linie rozpočtu (tj. poměr P% a Fy) Fy) ( … ) sklonu indiferenční křivky (MRS - tj. poměru sklonu indiferenční křivky (MRS - tj. poměru MUx a MUy)- Opět se dostáváme k zákonu rovnosti MUx a MUy)- Opět se dostáváme k zákonu rovnosti ( … ) , tentokrát za předpokladu přímé neměřitelnosti , tentokrát za předpokladu přímé neměřitelnosti užitku.užitku.maximálně, indiferenční, rovná , MU


j) Rovnováhou spotřebitele (přesněji optimem j) Rovnováhou spotřebitele (přesněji optimem spotřebitele) označujeme takovou situaci, ve které spotřebitele) označujeme takovou situaci, ve které spotřebitel maximalizuje spotřebitel maximalizuje ( … ) při daném při daném ( … ) a a cenách statků; tj. nachází takovou kombinaci statků, cenách statků; tj. nachází takovou kombinaci statků, která při daném důchodu a cenách nejlépe uspokojuje která při daném důchodu a cenách nejlépe uspokojuje jeho jeho ( … )..užitek, důchodu, potřeby

Documents

TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE