Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta tělesné kultury
„ANALÝZA DOTAČNÍCH ZDROJŮ VYBRANÝCH GOLFOVÝCH RESORTŮ
V JIHOMORAVSKÉM KRAJI“
Diplomová práce
(bakalářská)
Autor: Hana Míčová, Rekreologie,
Zážitková pedagogika – management životního stylu
Vedoucí práce: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D.
Olomouc 2013
Bibliografická identifikace
Jméno a příjmení autora: Hana Míčová
Název diplomové práce: ANALÝZA DOTAČNÍCH ZDROJŮ VYBRANÝCH
GOLFOVÝCH RESORTŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI
Pracoviště: Katedra Rekreologie
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D.
Rok obhajoby diplomové práce: 2013
Abstrakt:
Hlavním předmětem této bakalářské práce je analýza dotačních
zdrojů týkajících se golfových hřišť a klubů na území
Jihomoravského kraje. Teoretická část se věnuje regionální politice
Evropské unie a jejím fondům. Dále rozebírá dotační programy,
program rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a
seznamuje čtenáře s golfem i jeho infrastrukturou. Práce
obsahuje rozbor realizovaných projektů podle druhu programu, výše
dotace, počtu projektů a podle klubu, kterému byla dotace
poskytnuta. Analýza rovněž zahrnuje interview s realizátory
projektů. Ti se vyjadřují ke struktuře, nebo průběhu dotačního
procesu.
Klíčová slova: Golf, Evropská unie, dotační programy, struktura
dotací, cestovní ruch, státní podpora, sportovní organizace
Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních
služeb.
Bibliographical identification
Author´s first name and surname: Hana Míčová
Title of the thesis: Analysis of endowed sources in the area of
golf in the region of South Moravia
Department: Recreology Department
Supervisor: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D.
The year of presentation: 2013
Abstract:
The main subject of this thesis is the analysis of grant
resources related to golf courses and clubs in the South Moravian
Region. The theoretical part focuses on the regional policy of the
European Union and its funds. Further, it analyses grant programs,
program development of tourism in the South Moravian Region and
introduces golf to the reader and its infrastructure. The work
includes analysis of projects according to the program type, size
of grants, and the number of projects realized by a club, which the
grant was given to. The analysis also includes interviews with the
project implementers. They express their opinion of the grant
structure, or the grant process.
Keywords: Golf, European Union, grants programme, grants
structure, tourism, subvention, sports organizations
I agree the thesis paper to be lent within the library
service.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod
vedením Mgr. Jiřího Skoumala, Ph.D., uvedla všechny použité
literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky.
V Olomouci dne 28.6. 2013 ………………………….
Děkuji Mgr. Jiřímu Skoumalovi Ph.D. za odbornou pomoc a rady,
které mi poskytl při zpracování bakalářské práce. Dále pak děkuji
představitelům golfových resortů a zástupci firmy Eurovision za
poskytnutí cenných informací. Děkuji také své rodině za
podporu.
OBSAH1ÚVOD81.1REGIONÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE91.1.1Fondy
EU91.1.2Regionální operační systém NUTS111.2DOTAČNÍ
PROGRAMY151.2.1Evropská unie151.2.2Státní podpora181.4.3Sportovní
organizace201.3PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JMK
211.4GOLF241.4.1Golfová infrastruktura242CÍLE
PRÁCE263METODIKA274GOLFOVÉ KLUBY JMK285ANALÝZA
PROJEKTŮ325.1Evropské dotace325.2Státní podpora375.3Sportovní
organizace385.4Interview Kořenec 405.5Interview
Kaskáda445.6Interview Eurovision456HODNOCENÍ
PROJEKTŮ517DISKUZE548ZÁVĚR569SOUHRN5710SUMMARY5811REFERENČNÍ
SEZNAM5912SEZNAM TABULEK6313PŘÍLOHY64
1ÚVOD
Podnětem pro vypracování této bakalářské práce byl návrh
manažera společnosti Pythagor a.s., pana Vlastimila Štefla. O
problematice finančních dotací není dostatek informací a pro kluby
by mohlo být přínosem, dozvědět se více o finanční podpoře tohoto
sportu.
Bakalářská práce má čtyři hlavní pilíře. Jsou jimi seznámení se
s prostředím golfu, dotace z Evropské unie, ze státního
rozpočtu a příspěvky ze sportovních svazů. V začátku práce je
zvýšená pozornost věnována Evropské regionální politice.
V této části je vysvětleno, co je účelem peněžní podpory
určitých krajů, či projektů a z jakých fondů je možné na
určité projekty čerpat peníze. Pro vyšší přehlednost byl vytvořen
tzv. systém NUTS, rozdělující území daného státu na menší celky.
Pro každý celek se poté vytváří specifický program podpory,
založený na výjimečnostech a vyspělosti jednotlivých územních
celků, například územní celek Jihovýchod, jehož součástí je Jižní
Morava. Práce se též zabývá porovnáním Jihomoravského kraje ve
srovnání s ostatními kraji České republiky. Druhá část práce
se zaměřuje na konkrétní dotační programy golfovým resortům a
poskytuje náhled, jak systém funguje.
Na předchozí část navazuje program rozvoje cestovního ruchu
v Jihomoravském kraji. Každému kraji jsou dotace přidělovány
podle jeho vyspělosti a možnostem jeho rozvoje.
V Jihomoravském kraji byla významnou součástí programu rozvoje
i golfová hřiště. Jednalo se o plán, vytvořit z Jihomoravského
kraje golfovou destinaci, s komplexní nabídkou služeb
v této oblasti.
Čtvrtý pilíř práce, golf, je představen jako sport obecně,
následně jsou upřesněny jeho charakteristické rysy a infrastruktura
s golfem spojená.
Cílem práce je analýza příspěvků, tekoucích do golfových klubů a
hřišť. Aby se čtenář snáze orientoval v problematice a celkové
analýze, začíná samotné vypracování problematiky popisem a rozborem
jednotlivých klubů, nacházejících se na území jižní Moravy. Poté se
práce podrobněji věnuje analýze příspěvků dle jednotlivých pilířů,
uvedených v začátku práce. Podrobnější informace o dotacích a
podpořených projektech se nacházejí v interview, poskytnutých
představiteli klubů a zástupcem firmy Eurovision, zabývající
se poskytováním dotací.
1.1 REGIONÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE
V roce 1988 proběhla v Evropské Unii (EU) reforma
regionální politiky, která byla především reakcí na vstup zemí
s nižší ekonomickou úrovní do Evropské Unie a na změnu
konkurenčního prostředí v oblasti průmyslu.
„Výsledkem reformy byl prvek střednědobého plánování
regionálních programů a zavedení principů regionální (strukturální)
politiky.“ (Šubrtová, Tauer & Zemánková, 2009, 15). Letošním
rokem 2013 končí současný plánovací program, který běžel od roku
2007. Současný program byl sedmiletý a v následujících dvou
letech by mělo proběhnout vyúčtování tohoto období podle pravidla
n+2, kdy n je počet let v programovém období.
Cíle regionální politiky jsou tři:
První z nich, Konvergence, má za úkol pomoci slabším
regionům dostat se na úroveň průměru Evropské Unie. Tato bakalářská
práce se bude tímto cílem zabývat více, protože do něj spadá
Jihovýchodní region České republiky, tedy i Jižní Morava.
Druhý cíl, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, pomáhá
regionům, které jsou na úrovni průměru EU svoji úroveň ještě zvýšit
a tím zatraktivnit region. Do druhého cíle v České republice
patří pouze Praha. Nicméně Jižní Morava se tomuto průměru společně
s okolím Prahy blíží nejvíce z celé republiky.
Třetím cílem je Evropská územní spolupráce. Účelem již není
pouze vnitrostátní činnost, nýbrž se jedná o mezinárodní a
meziregionální spolupráci v rámci EU.
1.1.1. Fondy EU:
Po reformě regionální politiky se hlavním finančním prostředkem
pro politiku soudržnosti staly strukturální fondy. Jsou určeny
především pro chudší či jinak znevýhodněné regiony. Pomáhají jim
vyrovnávat rozdíl mezi evropským průměrem při zachování jejich
kulturních a historických hodnot, jež patří též k prioritám
EU. Politika Hospodářské a sociální soudržnosti (dále HSS) spočívá
v solidaritě, kdy bohatší a rozvinutější státy přispívají na
chod a rozvoj ekonomicky zaostalejších zemí a regionů. Na politiku
HSS je vynakládána více než jedna třetina společného rozpočtu EU.
K čerpání peněz z EU v rámci HSS existují tzv.
Strukturální fondy (dále jen SF). “Peníze ze SF jsou čerpány
v rámci několikaletých cyklů, tzv. programových období
(současné na roky 2007-2013) a na základě definování jasných cílů a
priorit.”[footnoteRef:1] [1: Ministerstvo pro místní rozvoj.
(2013). Informace o fondech EU, Retrived 23. 4. 2013 from World
wite Web:
http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU]
Strukturální fondy:
· Evropský fond regionálního rozvoje
Fond fungující od roku 1974 je z pohledu peněz největším ze
strukturálních fondů. Založen byl za účelem modernizace a
posilování hospodářství. Jeho prostředky jsou určeny pro všechny
tři cíle rozvoje regionální politiky v programovém období
2007-2013. Podporovány jsou infrastrukturní projekty od rozvoje a
obnovy sportovních areálů, přes stavbu silnic a železnic až po
poskytování zdravotní péče. Tento fond je klíčový pro golfová
hřiště.
· Evropský sociální fond (dále ESF)
ESF podporuje aktivity v oblastech investic na rozvoj lidských
zdrojů a trhu práce, zaměstnanosti, zvyšování konkurenceschopnosti
v kraji. Prostředky pro dosažení těchto cílů jsou různé sociální
programy. Jedná se například o programy pomáhající rizikovým
skupinám obyvatel, mobilita pracovních sil v rámci EU,
rekvalifikační kurzy, pomoc v nezaměstnanosti, rovnost
pracovních možností.
Fond soudržnosti (také Kohezní fond):
Roku 1993 byl na základě Maastrichtské smlouvy založen Kohezní
fond, jenž pomáhá slabším zemím. Proto také nepatří mezi
strukturální fondy. Není určen pro regiony, ale pro stát jako
celek. Pomáhá financovat projekty většího rozsahu. Zaměřuje se na
infrastrukturu, především transevropské dopravní sítě. Dalším bodem
je ochrana životního prostředí. Nově přibyly další dvě oblasti
působnosti – energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie.
Pro současné programové období plyne do fondů ČR z EU 26,7
miliard eur. To je přibližně 667,5 miliard korun. Podmínkou pro
čerpání těchto dotací je finanční spoluúčast ČR, která k této
částce přidává přibližně 4 miliardy eur. EU financuje 85% výdajů
v rámci projektů regionální politiky, zbytek doplácí stát.
1.1.2Regionální operační systém NUTS
NUTS neboli Nomenklatura územních statistických jednotek (z
francouzského názvu Nomenclature es unités teritoriales
statistique) je jmenovitým seznamem jednotlivých územních celků
seřazených římskými čísly podle rozlohy a počtu obyvatel.
· NUTS 0 a I – největší regionální jednotka – Česká republika.
(V Německu označení NUTS 0 odpovídá celému území Německa zatímco
NUTS I jsou jednotlivé spolkové země.).
· NUTS II – dělení ČR na jednotlivé menší celky podle počtu
obyvatel (1-2 mil.). Jedná se o tzv. regiony soudržnosti – uměle
vytvořené územní jednotky bez vlastní samosprávy sloužící především
pro klasifikaci NUTS. V ČR jsou to většinou sloučené dva
kraje. Například celek Jihovýchod se skládá z krajů
Jihomoravského a Vysočina.
· NUTS III – jsou jednotlivé kraje. Do této kategorie patří tedy
Jihomoravský kraj (dále jen JMK).
· NUTS IV – okresy, případně mikroregiony. Pro NUTS IV a NUTS
V se také používá označení Místní administrativní jednotka,
které v NUTS IV nese zkratku LAU 1 (Local administrative
units).
· NUTS V – jedná se o nejmenší územní jednotku – obec. Pro
označení Místní administrativní jednotky zkratka LAU 2
Porovnání JMK s ostatními kraji ČR
Na následujícím grafu je ukázáno, jak si JMK, co se týká
konkurenceschopnosti, vede v porovnání s ostatními kraji.
Od jasně zelené Prahy s nejlepším indexem (1,44) jej dělí
nejmenší rozdíl (2,28).
Graf 1. (Zahradník, 2011)[footnoteRef:2] [2: Regionální rada
regionu soudržnosti Jihovýchod. (2011). Index regionální
konkurenceschopnosti kraj a regionů soudržnosti ČR. Retrieved 21.
4. 2013 from the World wite Web:
http://www.jihovychod.cz/download/eu2014/Index_region_konkurenceschopnosti_kraju_a_regionu_soudrz_CR_finalni_zprava_28_11_2011.pdf.]
Další graf zobrazuje, jak si vede JMK v porovnání
s ostatními třinácti kraji ČR. Podle tohoto grafu je JMK
v oblasti efektivity trhu práce lehce pod státním průměrem,
mezi kraji zaujímá páté místo.
Graf 2. (Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod &
Evropská unie, 2011)[footnoteRef:3] [3: Regionální rada regionu
soudržnosti Jihovýchod. (2011). Index regionální
konkurenceschopnosti kraj a regionů soudržnosti ČR. Retrieved 21.
4. 2013 from the World wite Web:
http://www.jihovychod.cz/download/eu2014/Index_region_konkurenceschopnosti_kraju_a_regionu_soudrz_CR_finalni_zprava_28_11_2011.pdf.]
Třetí graf se zabývá Velikostí trhu, jejímž hlavním ukazatelem
je výška HDP. V této oblasti si JMK vede o trochu lépe
v porovnání s ostatními kraji, než tomu bylo
v Efektivitě trhu práce. Má tedy hned po Praze a Středočeském
kraji největší trh společně s krajem Moravskoslezským.
Graf 3. (Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod &
Evropská unie, Evropský fond pro regionální rozvoj,
2011)[footnoteRef:4] [4: Regionální rada regionu soudržnosti
Jihovýchod. (2011). Index regionální konkurenceschopnosti kraj a
regionů soudržnosti ČR. Retrieved 21. 4. 2013 from the World wite
Web:
http://www.jihovychod.cz/download/eu2014/Index_region_konkurenceschopnosti_kraju_a_regionu_soudrz_CR_finalni_zprava_28_11_2011.pdf.]
1.2. DOTAČNÍ PROGRAMY
Kromě EU, podporu hřištím nejčastěji poskytuje stát
prostřednictví ministerstev, zabývajících se danou problematikou.
Dále města, která se nacházejí poblíž golfového areálu či sportovní
svazy. Golfové kluby se při žádostech o podporu ministerstev
zaměřují na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, nebo Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy.
1.2.1 Evropská unie
Programy EU, zmíněné v této části bakalářské práce, čerpaly
nebo stále čerpají ze strukturálních fondů EU na regionální rozvoj
s důrazem na vyvážený ekonomický růst regionů, využití výhod
regionu k ekonomickému růstu a potlačení faktorů, které naopak
růstu brání. Přitom speciálně v oblasti cestovního ruchu se
kladl důraz na podporu nejen místních projektů, ale též projektů
s nadregionálním charakterem.
1.2.1.1.Společný regionální operační program
Tento program zahrnoval v letech 2004 - 2006 všech sedm
regionů ČR kromě Prahy. Obdobím, kdy byl platný, již nespadá do
současného programového období. Nicméně je poměrně výraznou
položkou v oblasti podpory golfu. Díky tomuto operačnímu
programu byly uskutečněny tři velké projekty (viz. Analýza
projektů, část 5.1.1.).
Společný regionální program (dále jen SROP) je rozdělen na
prioritní osy podle zaměření. V SROP bylo těchto os pět.
V tabulce č. 1 jsou tyto osy vyjmenovány a je zde také
zobrazeno, kolik eur bylo na kterou osu využito.
Tabulka 1. Financování prioritních os SROP
č.
Prioritní osa
Podpora EUmil. EUR
1
Regionální podpora podnikání
45,138
2
Regionální rozvoj infrastruktury
348,962
3
Rozvoj lidských zdrojů v regionech
92,301
4
Rozvoj cestovního ruchu
216,168
5
Technická pomoc
11,807
SROP CELKEM
454,33
Zdroj: (www.strukturalni-fondy.cz, 2006), úprava vlastní
1.2.1.2.Regionální operační program NUTS II Jihovýchod
Obdobou SROP je současný Regionální operační program NUTS II
Jihovýchod (dále jen ROP JV) platící v letech 2007 – 2013. Program
byl schválen Evropskou komisí 3. 12. 2007. Řídícím orgánem je
Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Financován je
z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen ERDF).
Regionální operační program NUTS II Jihovýchod (ROP JV) spadá
mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj
vyčleněno 704,45 mil. €, což činí přibližně 2,64 % veškerých
prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých
veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o
dalších 124,31 mil. €.[footnoteRef:5] [5: Ministerstvo pro místní
rozvoj. (2013). ROP Jihovýchod, Retrived 23. 4. 2013 from World
wite Web:
http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROP-Jihovychod]
O podporu z ROP JV mohou žádat kraje; svazky obcí; obce;
organizace zakládané, či zřizované kraji nebo obcemi; nestátní
neziskové organizace, malí a střední podnikatelé; atd.
Operační program je rozdělen na 4 prioritní osy, jež jsou
upřesněny pomocí tzv. oblastí podpory. Tyto oblasti podpory určují,
které projekty mohou být v rámci dané prioritní osy podpořeny.
Tabulka č. 2 znázorňuje aktuální výzvy, tedy oblasti podpory.
Tabulka 2. Aktuální výzvy pro květen 2013
Prioritní osy
Oblasti podpory
Dostupnost dopravy
1.1 Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu
1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy
1.3 Obnova vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy
osob
Rozvoj udržitelného cestovního ruchu
2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu
Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel
3.1 Projekty - Integrovaný plán rozvoje měst
Technická pomoc
4.1 Akt. spojené s realizací a řízením ROP4.2 Podpora absorpční
kapacity
Zdroj:
http://www.jihovychod.cz/pro-zadatele/aktualni-vyzvy,
2013
Z uvedených prioritních os je pro čerpání dotací v oblasti
golfu nejvhodnější osa Rozvoj udržitelného cestovního ruchu.
Použita může být na následující projekty:
Modernizaci ubytovacích zařízení, výstavbu či modernizaci další
infrastruktury (např. kongresových a konferenčních center,
lázeňství, sportovně rekreačních zařízení vč. infrastruktury pro
rekreační plavbu aj.), rekonstrukci a obnovu kulturních památek,
dále značení, opravy a úpravy cyklotras, budování a rekonstrukce
turistických tras pro pěší, lyžaře a jezdce na koních, tematických
tras, naučných stezek. Tvorbu marketingových strategií a strategií
perspektivních a konkurenceschopných forem cestovního ruchu
regionálního významu, podporu a propagaci specifických produktů v
CR, tvorbu místních a regionálních informačních systémů cestovního
ruchu a míst s veřejně přístupným internetem, podporu
marketingových a informačních kampaní zaměřených na propagaci
regionu jako jedinečné turistické destinace a s tím spojenou tvorbu
nových vícejazyčných listových, elektronických a digitálních
propagačních materiálů a předmětů. (Grand Advisor, 2007, 2)
Dotace na Marketing je především dotace na propagaci a
prezentaci. Tuto dotaci mohly získat pouze malé a střední
podnikatelské subjekty. Minimální výše dotace je 0,3 milionu korun.
Dotace pokrývá maximálně 50% nákladů spojených s propagací a
to v každé oblasti podpory. Pomocí dotace mohou být pokrývány
pouze výdaje spojené s účastí na zahraničních veletrzích a
výstavách; tvorba marketingových propagačních materiálů určených
pro veletrhy, maximálně však 200 tisíc korun; doprava výstavních
exponátů na místo konání veletrhu, maximálně 300 tisíc korun.
Na cestovní ruch připadá 19% z celkové peněžní částky
poskytované pro rozvoj kraje. V následující tabulce je přehled
peněz, které byly v letech 2007 – 2013 určeny pro cestovní
ruch v oblasti Jihovýchod.
Tabulka 3. Přehled financí pro cestovní ruch v programu ROP
II NUTS Jihovýchod
Investice EU
Vnitrostátní příspěvek z Veřejných zdrojů
Celkový příspěvek z veřejných zdrojů
Rozvoj udržitelného cestovního ruchu*
133 844 670
23 619 647
157 464 317
* částky jsou uvedeny v Eurech
Zdroj: (http://ec.europa.eu/regional_policy/index_en.htm, 2013),
úprava vlastní
1.2.2Státní podpora
Dotace plynou ze dvou ministerstev – Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy a Ministerstva pro místní rozvoj. Další
možností čerpání jsou od obcí a měst ČR.
· Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) si
dává v oblasti financování sportu za úkol spolupracovat se
státními orgány spravujícími vyšší územní celky. Účelem je dosažení
efektivnějších výsledků rozvoje sportovní činnosti v regionu.
Stěžejní pro tuto bakalářskou práci je oblast „Financování
sportovního prostředí a legislativně právní prostředí“ kde jsou
vytvořeny tzv. programy podpory:
· Program podpory „Sportovní reprezentace ČR“
· Program podpory systému „Sportovně talentované mládeže“
(oblast Sportovních středisek; Sportovních center mládeže,
Vrcholových sportovních center mládeže)
· Program podpory „Všeobecné sportovní činnosti“ (oblast
všeobecné sportovní činnosti; sportu na školách a sport
handicapovaných sportovců)
· Program podpory „Údržby a provozu“ sportovních zařízení
(oblast sportovního prostředí, oblast sportovní reprezentace)
· Programové financování EDS/SMVS (oblast sportovního prostředí,
oblast sportovní reprezentace)
(Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2011, 21)
Kdy EDS je zkratkou Evidenčního dotačního systému a SMVS
představuje Správu majetku ve vlastnictví státu.
· Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Oblastí podpory poskytované Ministerstvem pro místní rozvoj
(dále jen MMR) je celkem šest:
· Podpora Výzkumu a vývoje
· Dotace pro nestátní neziskové organizace
· Operační programy řízené MMR
· Podpora bydlení
· Podpora cestovního ruchu
· Podpora rozvoje regionů
· Města a obce České republiky
Města a obce nemají ze zákona povinnost podporovat sportovní
kluby a organizace. V minulosti byly významným finančním
zdrojem pro sportovní organizace jako Sazka. Významná část zisku ze
sázení byla určena pro odvětví sportu. Nicméně v současnosti
sport o tyto příspěvky přišel. Výtěžek z hazardu se posílá
přímo obcím a ty s penězi nakládají dle svého uvážení. Proto
bylo sepsáno memorandum, kde se obce zavazují přispívat určitou
částkou na podporu sportu, především pak talentované mládeže.
Generální sekretář ČSTV, Mgr. Boháč, napsal návod: „Jak může jednat
sportovní klub se zastupiteli obce při vyjednávání podpory sportu“,
který může být při získávání dotace užitečný.
1.2.3Sportovní organizace
V současnosti existují dva sportovní útvary, které dotují
golfové kluby. Jsou jimi Česká golfová federace (ČGF) a Český svaz
rekreačního sportu (ČSRS).
Česká golfová federace
Program Tréninkové centrum mládeže (dále TCM) podporuje
především tréninky dětí a mládeže. Podmínky pro klub jsou:
Trénování minimálně deseti dětí do 18 let alespoň jednou týdně;
vlastnění prostor a hřiště k trénování; Trénování dětí podle
schválené metodiky a přijatého plánu; Předložení zprávy o činnosti;
Uspořádání minimálně jednoho turnaje pro děti v daném roce;
Účast dětí v určeném počtu soutěží, kde je přesně
stanoveno kolik družstev a v jakém složení budou hrát (dívky a
chlapci v různých kategoriích). Minimálně deset dětí klubu
s TCM se musí zúčastnit předepsaných turnajů a umístit se
v Mládežnických žebříčcích ČGF. Děti musí klubu předat
lékařské potvrzení o zdravotním stavu platné pro daný rok. Pokud
klub není schopen tyto podmínky splnit dva roky po sobě
následující, je mu status TCM odebrán.
Český svaz rekreačního sportu
ČSRS vypočítává příspěvek na činnost klubu pro stávající rok
podle členské základny klubu, určené k 31.12. roku
předcházejícího. Z tohoto příspěvku se odečítá evidenční
poplatek za klubové členy, který činí 10 korun na člena za rok.
1.3. PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JMK
Firma Eurovision společně s firmou DHV ČR, zabývající se
poradenstvím a implementací v souvislosti se strukturálními
fondy EU, vytvořily na zadání JMK Akční plán pro programové období
2007 – 2013 pro Jihomoravský kraj. Podstatnou součástí tohoto
akčního plánu je také infrastruktura pro golfovou turistiku, která
je zahrnuta do Priority 1 jako čtvrté opatření. Priority jsou
celkem tři podle stupně důležitosti, kdy priorita první je
nejdůležitější. V rámci každé priority jsou tzv. opatření.
Jedná so o oblasti zájmu. V prioritní ose jedna jich je
šest:
1. Cykloturistika,
2. kongresový a léčebný cestovní ruch,
3. pobyt u vody a rekreační plavba,
4. golfová turistika,
5. poznávací a kulturní cestovní ruch,
6. mobilní infrastruktura.
Čtrvté opatření popisuje Akční plán následovně:
Zvýšení kapacity a kvality infrastruktury pro golfovou
turistiku
· rozšíření existujících golfových hřišť o další jamky
· rozšíření a modernizace doprovodné infrastruktury pro golfovou
turistiku (ubytovací a stravovací kapacita, wellness, kongresové a
školící prostory, další sportoviště apod.)
Výstavba nových golfových hřišť
· výstavba 2 nových golfových hřišť na území Jihomoravského
kraje včetně odpovídajícího zázemí (ubytovací a stravovací
kapacita)
· nabídka doprovodných aktivit (kongresové a školící prostory,
wellness apod.).(DHVC ČR & Eurovision, 2007, 5)
Golf je v tomto programu zahrnut též do Prioritní osy 2,
kde je uveden jako jeden z bodů třetího opatření, nazvaného
Produkty dalších forem cestovního ruchu. Popisován je následujícím
způsobem:
Vytvoření komplexní nabídky golfové destinace Jižní Morava
· tvorba produktu golfové destinace Jižní Morava a společná
propagace služeb (propagační materiály, internetová prezentace)
· spolupráce provozovatelů na provázanosti nabídek (pořádání
společných akcí apod.). (DHVC ČR & Eurovision, 2007, 7)
Na konci Akčního plánu byly zahrnuty konkrétní příklady
projektů, které byly rozděleny na ty, jež splňovaly podmínky
programu a mohly být zahájeny do konce roku 2009.
Tyto byly dále děleny do 2 skupin podle významu dopadu na
cestovní ruch v kraji.
1. Skupina – splňuje veškeré podmínky a má vysoký dopad na
cestovní ruch v Jihomoravském kraji. Do ní spadaly projekty
číslo 30-33 v tabulce 4, z nichž se realizovaly pouze
body 30 a 31.
Tabulka 4. Projekty první skupiny Programu rozvoje CR v JMK
Č.
Název projektu
Název subjektu
Místo realizace
Náklady (Kč)
Realizace
opa-tření
30.
Kongresové centrum
GOLF BRNO a.s.
Kuřim
20 mil.
2007 - 08
1.4.1
31.
Wellness area
GOLF BRNO a.s.
Kuřim
15 mil.
2007 - 08
1.4.1
32.
Vybudování golfového hřiště
obec Hodonín
Hodonín
50 mil.
2009 - 10
1.4.2
33.
Hotel Zámek Kravsko a golfová akademie
Naspa Hotels s.r.o
Kravsko
150 mil.
2008 - 09
1.4.2
Zdroj: DHVC ČR & Eurovision, 2007
2. Skupina – zahrnovala projekty, které sice měly významný dopad
na cestovní ruch v dané lokalitě, ne však v celém kraji.
Dále se mohlo jednat o projekty přidané do databáze po termínu;
neodpovídající žádnému z uvedených opatření; projekty, jejichž
realizace mohla být provedena až po roce 2009; projekty,
k nimž nebyl dostatek informací. Z tohoto důvodu golfové
projekty, spadající do této kategorie, zmíněné v tabulce 5,
nebyly dotovány a realizovány.
Tabulka 5.Projekty druhé skupiny Programu rozvoje CR v JMK
Č.
Název projektu
Název subjektu
Místo realizace
Náklady (Kč)
Realizace
Opa-tření
72.
Trasy pro klasické lyžování a snowpark
GOLF BRNO a.s.
Kuřim
9 mil.
2009
1.4.1
73.
Lanové centrum a lezecká stěna
GOLF BRNO a.s.
Kuřim
4 mil.
2008
1.4.1
74.
Víceúčelová hala Kaskáda
GOLF BRNO a.s.
Kuřim
40 mil.
2010
1.4.1
76.
Stáje a jízdárna
GOLF BRNO a.s.
Kuřim
30 mil.
2012
1.4.1
247.
Moravské multifunkční centrum Kořenec
Pythagor a.s.
Kořenec
127 mil.
2007 - 08
-
Zdroj: DHVC ČR & Eurovision, 2007
Akční plán byl sestaven jako návrh pro zlepšení a rozšíření
služeb cestovního ruchu v JMK, kdy projekty v plánu zmiňované,
spadaly určitým způsobem do oblasti podpory EU. Dotace poskytované
EU však nemohly pokrýt veškeré projekty. Nicméně, alespoň část
z nich realizována byla v podobě Wellness a kongresového
centra v golfovém klubu Kaskáda.
Realizaci řídí zadavatel (JMK) pomocí zástupců kraje, dále
pomocí měst a obcí, jež se mohou pro tuto realizaci spojit do tzv.
mikroregionů, jako tomu bylo při realizaci projektu lyžařských tras
na Boskovicku (viz. Analýza projektů, 5.1.1). Za realizaci též
zodpovídají podnikatelé a další subjekty, jichž se projekt týká.
Významnou roli zastávají i organizace, zabývající se ochranou
přírody.
1.4GOLF
Jedná se o sportovní hru, jejíž kořeny pravděpodobně spadají až
do 15. století. Skotsko se považuje za místo vzniku golfu.
Hamstr (2007, 21) vidí golf jako hru, jejímž cílem je „dostat
míček na různě dlouhých jamkách co možná nejmenším počtem úderů
z pevně stanoveného výchozího místa (odpaliště) přes různé
překážky do jamky.“ Hráči mohou hrát proti sobě navzájem, nebo
proti hřišti. Universum Všeobecná encyklopedie (2000, 284) popisuje
golf z pohledu hráčů, kteří „mají za úkol pomocí holí různých
tvarů a zakřivení hlavic dostat míček co nejmenším počtem úderů
k jamkovišti (greenu) a do jamky o průměru 10,8 cm a hloubce
10 cm.“
Golfové turnaje se hrají na „jamky“ nebo na „rány“. Při hře na
jamky vyhrává ten hráč, který dostane míček do jamky na méně úderů
a který takto získal nejvíce jamek. Ve hře na rány vítězí hráč
s nejmenším počtem úderů v rámci celého osmnáctijamkového
kola. Hrát mohou družstva nebo jednotlivci.
1.4.1Golfová infrastruktura
Mezi infrastrukturu golfu patří hřiště, klubovna, stravovací
zařízení, ubytovací zařízení, dopravní infrastruktura a technická
pomoc.
Hřiště
Zatímco jiné míčové hry se hrají na poměrně malém prostoru,
golfové hřiště je zasazeno do přírodní krajiny a zabírá obvykle 40-
70 ha. Podle Hamstera se jedná většinou o cca 70 ha, zatímco Petr
Němec v knize Golf zmiňuje 40- 60 ha. Hřiště bývá dlouhé 5- 6
km, kdy jednotlivé herní dráhy mají 90- 600 m. Podle mezinárodních
pravidel se hřiště pro regulérní soutěže sestává z osmnácti
drah. Hřiště s menším počtem drah tedy není mistrovské. Je-li
drah pouze devět, obchází se při turnaji hřiště dvakrát. Pokud
hřiště disponuje více jamkami (27, 36), kombinují se devítky tak,
aby hráč při turnaji obešel jamek osmnáct.
Roku 1978 zkoumala vědecká skupina z United States Golf
Asociation (dále jen USGA) hodnotící systém hřišť, tzv. Slope
system, který stanovil obtížnost hřiště na základě délky
jednotlivých jamek. Systém navrhl Dr. R. Stroud. Později, tým
vedený D. Knuthem, dal vzniknout současnému systému Bogey &
Slope Rating, což je soubor parametrů obtížnosti hřiště doplněný o
handicap hráče. Od roku 2002 začaly fungovat směrnice pro hodnocení
hřišť kratších než 2,74 km, tzv. Short Course Rating.
Klubovna
Jak uvádí Richard Diedrich (2008, 10), „klubovna má tak vysokou
tradici a v golfu je natolik ceněna, že je často považována za
rozšíření samotné hry – za takzvanou 19. jamku.“
Každý golfista ví, že úplný požitek golfu se neskládá pouze
z doby od okamžiku prvního úderu do posledního puttu na 18.
jamce. Pro mnohé začíná prožitek v minutě, kdy vejdete do
klubovny a není opravdu u konce, dokud se za vámi nezavřou dveře
při odjezdu. Tedy ve světě prvního a posledního dojmu je role
klubovny a jejího vztahu ke golfovému hřišti rozhodující.
(Diedrich, 2008, 8)
Součástí kluboven jsou často restaurace, šatny se sprchami,
kongresové sály, wellness centra a jiné prostory, kde mohou hráči
relaxovat.
Ubytovací zařízení
Ubytovací zařízení je podle Moderního hotelového managementu
(2011, 23) možné kategorizovat do několika skupin. Pro golfová
hřiště je charakteristická kategorie Hotel, který je definován jako
„Ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro
poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených
(zejména stravovacích). Člení se do pěti tříd.“ Tyto třídy jsou
upřesněny hvězdičkami, které hotel obdrží podle kvality nabízených
služeb.
2CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Cílem práce je shromáždit poznatky o dotačních zdrojích
golfových klubů a hřišť v Jihomoravském kraji. Získané
poznatky následně analyzovat.
Pro naplnění tohoto cíle byly zvoleny dílčí úkoly:
1. Identifikace potenciálních příjemců podpory, resp. golfových
klubů Jihomoravského kraje
2. Představení konkrétních projektů
3. Charakterizace jednotlivých projektů podle zdroje příjmu
dotace
4. Vypracování podkladů pro interview s realizátory dotace
5. Vytvoření podkladů pro interview se zástupcem
zprostředkovatelské firmy
3METODIKA
Základem pro zpracování bakalářské práce byl sběr primárního i
sekundárního dat. Pro jejich získání bylo třeba nastudování odborné
literatury, úředních dokumentů, sborníků a provedení interview. Pro
zpracování analytické části jsem použila následující metody a
techniky:
1. Analytická metoda – jedná se o výzkumnou metodu, založenou na
rozčlenění zkoumaného předmětu (procesu, nebo jevu) na jednotlivé
prvky nebo části. Výsledkem je odhalení vzájemných vztahů vzhledem
k celku.
2. Srovnávací metoda – bývá nazývána také metodou komparativní.
Při použití této metody jsou sledovány rozdíly a podobnosti mezi
objekty.
3. Popisná metoda – metoda je charakteristická snahou zachytit a
popsat znaky zkoumaného předmětu (jevu, nebo procesu)
z jednoho nebo více hledisek tak, aby shromážděná data
poskytovala přehlednou, názornou a co možná nejpřesnější informaci
o daném subjektu.
4. Sekundární analýza – je rozbor dat z již existujících
publikací a dokumentů. Cílem je interpretovat tato data v jiných,
nebo nových souvislostech.
5. Analýza dokumentů – jde o využití a rozbor dokumentů,
majících souvislost se zkoumaným jevem (procesem, nebo
předmětem).
6. Interview – tazatel klade dotazovanému otázky ústně.
Interview pomocí dotazníku se někdy nazývá „formální“ nebo
„řízené“, aby se odlišilo od méně strukturovaných rozhovorů, při
kterých může dotazovaný volně hovořit o různých aspektech daného
tématu. Některé studie používají jen volnou formu, ale zato jejich
autoři se svými respondenty hovoří poměrně dlouho. Pokud je cílem
získat podrobné informace, může být do výzkumu zahrnut jen malý
počet respondentů, protože důkladná interview poskytují bohatší
materiál, než výsledky dotazníků.(Giddens, 1997, 519)
4.1GOLFOVÉ KLUBY JIŽNÍ MORAVY
Na území Jižní Moravy se nachází několik golfových klubů. Ne
všechny však mají k dispozici mistrovského hřiště, tj. hřiště o
osmnácti jamkách. Některé z nich nedisponují patřičným zázemím
v podobě hřiště nebo cvičných ploch. V následující
tabulce jsou moravské kluby a jejich vybavení popsané.
Tabulka 6. Golfové kluby Jihomoravského kraje
Klub
Vybavení
1.
Golf Club Brno
27 + akademie + tréninkové plochy
2.
Golf Club Austerlitz
18 + akademie + tréninkové plochy
3.
Sokrates Golf & Country Club
18 + tréninkové plochy
4.
Těšetický golfový klub
9 + tréninkové plochy
5.
Golf klub Automotodrom Brno
9 + tréninkové plochy
6.
Valtický Golfový Klub
4 + driving
7.
Castle Golf Club Prštice
1 + tréninkové plochy
8.
Golf Club Cardinal
9.
První Golfový Club Znojmo o.s.
10.
Sport Klub Brno
11.
ID Golf klub
Indoor Automotodromu
Golfový resort Kaskáda
PAR Golf Club Brno byl založen roku 1993. Později roku 2004 se
klub přejmenoval na Golf Club Brno Jinačovice. Teprve v roce
2006, kdy se začalo uvádět do provozu hřiště, získal klub název,
pod kterým se prezentuje dnes – Golf Club Brno (dále jen GCB).
Prostory klubu pronajímá společnost Golf Brno a.s.
Hřiště se nachází v golfovém areálu Kaskáda mezi obcemi
Kuřim a Jinačovice nedaleko Brna. Vzhled hřiště je projektem
anglické firmy GAUNT & MARNOCH. Z osmnáctijamkového hřiště
se v květnu 2007 stalo hřiště s 27 jamkami.
V provozu jsou nyní Dřevěná, Kamenná a Železná devítka. Kromě
plnohodnotných devítijamkových okruhů je tu také 6 jamek akademie,
určené pro hráče, kteří ještě nemají způsobilost k tomu, aby
hráli některou z mistrovských devítek, nebo pro hráče, kteří
si chtějí pouze potrénovat krátkou hru. Součástí golfového areálu
je také hotel, restaurace, kongresové centrum, wellness a
indoor
Golf klub Brno Žabovřesky
Mezi kluby ČGF byl přijat až v roce 2004, nicméně založen
byl o dva roky dříve. Základnou hřiště je pouze driving range
v Žabovřeskách. I tak má klub členskou základnu kolem 200
hráčů. Klub patří pod společnost Golf Brno a.s stejně jako Kaskáda.
To je také důvod, proč se na internetu klub prezentuje na stránkách
golf resortu Kaskáda.
Austerlitz Golf resort
Roku 1994 bylo založeno občanské sdružení Golf Club Austerlitz.
Klub si pronajímá prostory v Golf resortu Austerlitz od Golf
Invest Austerlitz a.s. a Austerlitz golf s.r.o.
Rakouská firma Golf & Land design/ Hans-Georga Erhardta
projektovala hřiště ve Slavkově. S výstavbou se začalo
v březnu 1997. Již následující rok byla hotová prozatímní
devítka a klubovna. Regulérní devítka byla dostavěna až roku 2001.
V říjnu 2004 byla otevřena mistrovská osmnáctka a hotel.
Klubovna stojí jinde, než byla umístěna ta původní. K resortu
patří také akademie, nacházející se v zámeckém parku.
Bližší informace o dotacích spojených s klubem Austerlitz
nebyly poskytnuty. Do bakalářské práce jsou tedy zahrnuty pouze
informace spojené s tréninkovým centrem mládeže.
Kořenec Golf & Ski resort
Klub byl založen roku 1998, registrovaným v ČGF a
v EGA se stal v dubnu následujícího roku. Prvotní vzhled
hřiště je projektem Ing. Libora Jiráska a akademického sochaře,
tehdejšího prezidenta klubu Sokrates, Miroslava Buřivala. Hřiště se
původně skládalo pouze z 9 jamek. Druhá devítka byla
přistavěna až později roku 2005. Roku 2011 byly dokončeny úpravy
jamek 3 a 14. Z původního paru hřiště 71 se tak stalo hřiště
s parem 72. Hřiště leží na jednom z nejvyšších kopců
Drahanské vrchoviny, vedle vesnice Kořenec. Svým umístěním patří do
oblasti Boskovicka. Od Boskovic je vzdáleno 10 km.
Vlastníkem prostor, které si občanské sdružení Sokrates Golf
& Country club pronajímá je Akciová společnost Pythagor
a.s.
Golfový areál Královská vinice Těšetice
V říjnu roku 2003 bylo registrováno občanské sdružení Těšetický
golfový klub na Ministerstvu vnitra České republiky. Přijat do
České golfové federace však byl až roku 2005.
V areálu, který klubu pronajímá společnost ARES 96, s.r.o.,
se nyní nachází devítijamkové hřiště, dvě víceúčelová hřiště pro
míčové hry hrané především přes síť a fotbalové hřiště. Areálem
také prochází cyklostezka. Hřiště se nachází ve vesnici Těšetice,
vzdálené přibližně 10 km od Znojma.
Golf Automotodrom
Akciová společnost Golf resort Brno CZ se od svého vzniku
v roce 2002 zabývá správou devítijamkového hřiště nedaleko
Brna. Hřiště je však vlastnictvím Automotoklubu Masarykův okruh
Brno. Hřiště se nachází uvnitř Masarykova okruhu. Proto také jeho
domovský klub nese název Golf klub Automotodrom Brno, zkráceně jen
Golf klub GKA Brno. Golf si tu mohou na rozdíl od mistrovských
hřišť zahrát i začátečníci, kteří ještě nevlastní zelenou kartu.
Společnosti Golf resort Brno CZ také patří indoor hala
v Brně.
Valtický golfový klub
Občanské sdružení bylo zaregistrováno v září 2010.
V současnosti má pouze 15 členů. Klub má smlouvu
s několika indoorovými trenažéry v jeho blízkosti.
Z outdoorových projektů je již zprovozněn driving range a
pracuje se na otevření první devítky. Roku 2012 proběhlo slavnostní
otevření prvních čtyř jamek a cvičného putting greenu.
5ANALÝZA PROJEKTŮ
Následující část bakalářské práce se zabývá vlastní analýzou
jednotlivých projektů a finančních podpor golfových resortů. Druhá
polovina analýzy se věnuje interview s představiteli dvou
golfových areálů JMK, kteří o dotace zažádali a zprostředkovatelské
firmy.
Ostatní kluby o dotace nejeví zájem. Dle krátkých telefonátů
s jejich manažery je důvodem nezájem, nebo názor, že na dotace
dosáhne pouze státními organizacemi privilegovaná skupina a ostatní
podnikatelé si musejí pomoci sami.
5.1Evropské dotace
Programovací období EU trvá vždy 7 let. Česká republika
vstoupila do Evropské unie roku 2004, kdy bylo programovací období
let 2000 – 2006 téměř u konce. Prostor pro získání dotací
z tohoto programu byl pouze 2 roky. Jak podotkl Mgr. Kučera
z firmy Eurovision, získané peníze v přepočtu na rok
v tomto období byly menší, než v současném programu.
V prvním programovacím období bylo možné čerpat dotace
v omezeném čase a s omezenými možnostmi výběru. Nynější období
2007 – 2013 se dalo snáze naplánovat, spravovat a kontrolovat.
O dotace z regionálních operačních programů mohou žádat
pouze malí a střední podnikatelé. Nesmí se tedy jednat o podnik
s více než 250 zaměstnanci, či nějakou větší síť podniků.
Tento fakt byl blíže přezkoumáván např. v souvislosti
s dotací pro kongresové centrum golfového hřiště Kaskáda.
Výsledkem bylo potvrzení faktu, že se jedná o malý podnik.
SROP
Z programu SROP byly dotovány následující tři projekty:
Městské golfové hřiště Brno Jinačovice
Uznatelné náklady: 175 101 776 Kč
Výše podpory: 70 000 000 Kč 39,98%
Realizace: 1. 4. 2005 – 30. 4. 2006
Realizací projektu došlo k vybudování sportovně rekreačního
areálu nadregionálního významu v klidové rekreační zóně umístěné v
těsné blízkosti krajského města Brna. Základ areálu tvoří druhé 18
jamkové normované golfové hřiště v Jihomoravském kraji, doplněné o
tréninkové golfové plochy, ubytovací zařízení kategorie hotel Garni
first class s kapacitou 100 lůžek a restauraci s kapacitou 60 míst
u stolu. Součástí projektu je také výstavba objektu technického
zázemí areálu, zřízení přípojek inženýrských sítí, komunikačního
napojení a úprava přilehlých ploch. [footnoteRef:6] [6: Eurovision.
(2013). Reference - regionální rozvoj a cestovní ruch, Retrived 3.5
2013 from World wite Web:
http://www.eurovision.cz/cz/Reference/Regionalni-rozvoj-a-cestovni-ruch/]
Realizátor projektu: GOLF BRNO a.s.
Městské golfové hřiště Brno Jinačovice - dokončení výstavby
třetího devítijamkového golfového hřiště
Uznatelné náklady: 19 985 708 KčVýše podpory:
7 710 453 Kč38,58%
Realizace: 1. 3. 2006 – 31. 1. 2007
Předmětem projektu bylo dokončení výstavby třetího
devítijamkového normovaného golfového hřiště ve sportovně
rekreačním areálu Městské golfové hřiště Brno Jinačovice. Realizací
projektu došlo k rozšíření sportovně rekreačního areálu
nadregionálního významu v klidové rekreační zóně, umístěné
v těsné blízkosti krajského města Brna. Vznikl tak jediný
golfový areál v Jihomoravském kraji s 27 jamkovým
golfovým hřištěm (3 x 9 jamek). Základ areálu nyní tvoří 27 jamkové
normované golfové hřiště, doplněné o tréninkové golfové plochy, 6
jamkovou golfovou akademii, ubytovací zařízení kategorie hotel
Garni first class s kapacitou 100 lůžek a restaurace
s kapacitou 60 míst u stolu. Realizací projektu došlo
k vytvoření celkem 6 kvalifikovaných pracovních míst. Projekt
má výrazný dopad na zvýšení turistické atraktivity města Brna i
Jihomoravského kraje, neboť podobně koncipovaný a komplexně
vybavený golfový areál město Brno ani Jihomoravský kraj dosud
neměl.[footnoteRef:7] [7: 5 Eurovision. (2013). Reference -
regionální rozvoj a cestovní ruch, Retrived 3.5 2013 from World
wite Web:
http://www.eurovision.cz/cz/Reference/Regionalni-rozvoj-a-cestovni-ruch/]
Realizátor projektu: GOLF BRNO a.s.
Poznej golfový život – propagace golfové turistiky na
Brněnsku
Uznatelné náklady: 3 454 260 KčVýše
podpory: 1 354 708 Kč39,22%
Realizace: 15. 12. 2006 – 31. 12. 2007
Předmětem projektu byl průzkum trhu a realizace komplexní
propagační a informační kampaně nově vytvořených produktů golfové
turistiky ve vazbě na existující a nově vybudované sportovně
rekreační kapacity v Jinačovicích (Kuřimi) a Brně.[footnoteRef:8]
[8: ]
Realizátor projektu: GOLF BRNO a.s.
ROP II NUTS Jihovýchod
Tento projekt pomohl realizovat další tři projekty níže
popsané:
Zažij golfový život
Uznatelné náklady: 6 349 959 Kč
Výše podpory: 3 156 660 Kč49,71%
Realizace: 7. 1. 2009 – 31. 1. 2010
Předmětem projektu byla realizace komplexní propagační a
informační kampaně nově vytvořených produktů golfové turistiky ve
vazbě na existující sportovně-rekreační kapacity v Jinačovicích
(Kuřimi) a Brně. Základem kampaně jsou osvědčené aktivity používané
společností GOLF BRNO a.s. na propagaci areálu v předchozích
letech. Hlavními cílovými skupinami jsou golfová veřejnost,
negolfová veřejnost, golfoví turisté a ubytovaní hosté. Realizace
projektu bude mít za následek udržení a další navýšení návštěvnosti
nejen areálu, ale celého okolního regionu a také díky propagačnímu
mixu i další vylepšení image a zvýšení povědomí o nabízených
produktech a službách žadatele. Projekt je zaměřen na zvýšení
atraktivity a konkurenceschopnosti předkladatele projektu i území
Brněnska, zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu domácích
i zahraničních návštěvníků.[footnoteRef:9] [9: 6 Eurovision.
(2013). Reference - regionální rozvoj a cestovní ruch, Retrived 3.5
2013 from World wite Web:
http://www.eurovision.cz/cz/Reference/Regionalni-rozvoj-a-cestovni-ruch/]
Realizátor projektu: GOLF BRNO a.s.
Golf Brno – Kongresový sál a wellness
Uznatelné náklady: 78 500 000 Kč
Výše podpory: 47 521 225 Kč60,54%
Realizace: 1. 10. 2008 – 31. 12. 2009
Předmětem projektu byla výstavba nového objektu Kongresového
centra a wellness v Golfovém areálu KASKÁDA, který byl navržen jako
jednopodlažní budova, s plochou střechou navazující na stávající
objekt restaurace a klubovny. Dostavbou objektu vzniklo wellness
centrum, kongresový sál, došlo k rozšíření stávající kuchyně a
restaurace sloužící účastníkům kongresů, golfových turnajů a pro
stravování hostů hotelu. Ve vstupní části objektu je prostor pro
stravování, ke kterému přiléhají dvě bowlingové dráhy a bar.
Součástí projektu bylo vybudování VIP salonku na místě stávající
kryté letní terasy. Wellness centrum tvoří bazénová hala, na kterou
navazují prostory pro whirlpool, masérnu, dále prostor pro sprchy a
ochlazovací bazének s finskou saunou, parní lázní, a odpočívárnou.
Dále došlo k výstavbě vytápěných skladů ložního prádla, nábytku a
inventáře kongresového centra a wellness, ke zpevnění obslužné
zásobovací komunikace a výstavbě parkoviště pro návštěvníky
objektu.[footnoteRef:10] [10: Eurovision. (2013). Reference -
regionální rozvoj a cestovní ruch, Retrived 3.5 2013 from World
wite Web:
http://www.eurovision.cz/cz/Reference/Regionalni-rozvoj-a-cestovni-ruch/]
Realizátor projektu: GOLF BRNO a.s.
Lyžařské trasy mikroregionu Boskovicko (Benešov, Kořenec)
Výše dotace EU: 6 504 146,79 Kč
Veřejné zdroje ČR: 1 147 790,00 Kč
Realizace projektu: 1. 8. 2008 - 31. 8. 2009
Záměrem projektu bylo vybudování 63,1 km nových značených
lyžařských tras v 6 okruzích včetně zajištění techniky pro jejich
údržbu a vytvoření adekvátního zázemí pro milovníky běžeckého
lyžování. Vytvořením nového informačního centra v Suchém,
zajištěním celoročního provozu v infocentru na Kořenci a
vybudováním zázemí pro celoroční turistiku dosáhlo zvýšení
atraktivity mikroregionu Boskovicko a přírodního parku Řehořkovo
Kořenecko. Vytvořením nových www stránek lyžařských tras
Boskovicka, instalací orientačních map v nástupních místech
jednotlivých lyžařských okruhů a distribucí propagačních
orientačních map byla zajištěna dobrá orientace lyžařů v terénu,
zlepšení informovanosti turistů a zároveň podpora rozvoje
regionálního informačního systému. Projekt přispěl ke vzniku 0,5
nového trvale udržitelného pracovního místa, zlepšení prosperity a
celkové vybavenosti mikroregionu. Výsledky projektu tak mají
příznivý vliv na rozvoj cestovního ruchu a růstu ekonomiky celého
mikroregionu Boskovicko.[footnoteRef:11] [11: Evropská komise.
(2013). Lyžařské trasy mikroregionu Boskovicko, Retrived 3.5 2013
from World wite Web:
http://www.mapaprojektu.cz/srv/www/content/pub/cs/o-projektu.shtml?projectId=CZ.1.11/2.1.00/01.00032]
Realizátor projektu: Mikroregion Boskovicko
Žadatel: Svazek obcí Boskovicka
5.2Státní podpora
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Městské golfové hřiště Brno Jinačovice - Golfová akademie
Uznatelné náklady: 10 278 390 Kč
Výše podpory: 4 728 059 Kč46%
Program: Státní program rozvoje cestovního ruchu
Předmětem akce byla výstavba golfové akademie umístěné v
budovaném areálu Městského golfového hřiště Brno Jinačovice.
Akademie představuje zmenšenou formu golfového hřiště. Jedná se o
hřiště, které nabízí všechny aspekty golfové hry, avšak jednoduší
formou a v menším měřítku, bez složitějších a obtížnějších nástrah.
Golfová akademie je proto ideálním tréninkovým prostorem pro již
zkušené golfisty (při tréninku krátké hry), pro tréninky mládeže,
ale v první řadě je to místo, kde si mohou vyzkoušet golf
začátečníci z řad nejširší veřejnosti. V rámci provozu golfové
akademie jsou nyní pro zájemce k dispozici dva profesionální
trenéři golfu, kteří jim umožní rychleji a efektivněji proniknout
do tajů golfové hry.[footnoteRef:12] [12: Eurovision. (2013).
Reference - regionální rozvoj a cestovní ruch, Retrived 3.5 2013
from World wite Web:
http://www.eurovision.cz/cz/Reference/Regionalni-rozvoj-a-cestovni-ruch/]
Realizátor projektu: GOLF BRNO a.s.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Náklady: 1 800 000 Kč
Výše podpory: 1 000 000 Kč55,6%
Program: Podpora materiálně technické základny sportu:
Sokrates Golf & Country club koupil 2 sekačky k údržbě
tréninkových ploch a k tomu vymezených prostorů za účelem zlepšení
kvality greenů a hracích drah. Sokrates s Pythagorem sepsali
smlouvu o snížení nájemného, jelikož klubové sekačky pomáhají
udržovat plochy akciové společnosti.
Realizátor projektu: Sokrates golf & country club
Dotace z měst
Výše podpory: 2 000 Kč
Příspěvek města Benešov golfovému klubu Sokrates. Tento
příspěvek je investován tréninkového centra mládeže.
5.3Sportovní organizace
Analýza ČGF-TCM
Z 5 klubů, které se nacházejí na území Jižní Moravy, jsou
pouze tři zapsány v programu TCM. Jsou jimi kluby Austerlitz,
Kaskáda a Kořenec. Zbylé dva kluby, GKA Brno a Těšetický klub, mají
pouze 9 jamek a se svojí malou členskou základnou by neměly šanci
splnit podmínky TCM.
Následující analýza řeší pouze rok 2012, nikoliv shrnutí delšího
časového období. V práci jde o popis systému přidělování peněz
z TCM. K tomuto účelu byl využit nejnovější žebříček
výsledků. Tyto žebříčky se každým rokem mění. V současnosti je
úspěšnější Austerlitz, před dvěma lety to byla Kaskáda.
Na níže uvedeném grafu je možné porovnat rozdíly mezi kluby
v roce 2012. Zatímco Austerlitz trénoval 32 dětí, které mohl
poslat do soutěží, Sokrates jich měl na žebříčku pouze šest. Od
toho se odvíjí schopnost klubu obsadit soutěže. Zatímco kluby jako
Austerlitz si mohou dovolit do soutěže vyslat dvě družstva, klubu
Sokrates se nemusí podařit družstvo v dané věkové kategorii a
pohlaví sestavit.
Graf 4. Úspěšnost klubů na žebříčku TCM
Výše odměny závisí na dosažených výsledcích jednotlivých
klubových hráčů z TCM a umístění jejich družstev. Zároveň se ovšem
musí soutěží zúčastnit určitý počet chlapců a dívek v daných
soutěžích. Proto například Sokrates, který by získal kolem
12 000 Kč za dobré umístění dvou dívek, na tuto částku nakonec
nedosáhl. Nedisponoval totiž dostatečným počtem hráčů, aby mohl
obsadit turnaje družstev. V tabulce 7 je možné zjistit, kolik
peněz nakonec který klub získal a v jaké oblasti. Výsledná
částka se podle určitého klíče přepočítává, aby nakonec vznikla
výsledná suma.
Tabulka 7. Získané příspěvky z TCM
Umístění v žebříčku
Umístění družstev
Reprezentace
Získaná suma po přepočtu
Austerlitz
46 000 Kč
56 250 Kč
20 000 Kč
237 853 Kč
Kaskáda
15 900 Kč
20 000 Kč
0
90 823 Kč
Sokrates
12 000 Kč
0
0
0
Peníze klub získává, pokud se některý člen při soutěžích umístí
v první polovině výsledkové listiny, nebo pokud se družstvo
dostane mezi prvních 10 nejlepších. Klubů zapsaných do TCM bylo pro
rok 2012 celkem třicet šest. Austerlitz je co do úspěšnosti na
žebříčku TCM druhý nejlepší. Jinačovice obsadily osmé místo. Na
příspěvek nedosáhlo 16 klubů včetně klubu Sokrates.
Český svaz rekreačního sportu
Pohledávky: 12 660 Kč
Výše podpory: 73 500 Kč
Dohoda o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků uzavřená mezi
Českým svazem rekreačního sportu (ČSRS) a Sokrates Golf &
Country Clubem. Ostatní moravské kluby o podporu z Českého
svazu rekreačního sportu nežádaly.
5.4Interview Kořenec
Z rozhovoru s manažerem společnosti Pythagor a.s,
Vlastimilem Šteflem, vyplynula tato fakta:
EU dotuje hlavně výstavbu a různé revitalizace, stavění
restaurací a wellness center. Na Kořeneckém hřišti sice bylo
vybudováno v současném programovém období několik projektů,
které by dotačním programům odpovídaly, ale díky špatné zkušenosti
s evropskými dotacemi se už klub ani Pythagor do dalších
pouštět nechtějí. Výjimkou je pouze dotace na lyžařské trasy.
Lyžařské trasy:
Pythagor se spojil s okolními obcemi a městem Boskovice.
Společně vytvořili mikroregion (Svazek obcí Boskovicko) a těchto 5
obcí požádalo o cca 6 000 000 Kč dotaci na vybudování
běžeckých tras. Od EU z fondu pro regionální rozvoj nakonec
dostali dotaci ve výši 6 504 150 Kč. Z veřejných
zdrojů ČR se získalo 1 147 790 Kč.
Záměrem bylo vybudování 63 km značených běžkařských tras a
zajištění techniky pro jejich údržbu. Část dotace se použila na
vybudování informačních center, ubytovacích zařízení a zpevnění
ploch. Druhá, větší částka, pouze na lyžařské trasy. Za zbylých 2,5
mil se nakoupily stroje, technika a značení tras. Do projektu se
zapojil také Klub českých turistů, který zpracoval značení.
Polovina z těchto tras se nachází poblíž Kořence. Klub je
tedy jedním ze dvou infocenter pro lyžařské trasy, pomáhá spravovat
webové stránky projektu a koordinuje scootery, které trasy
upravují.
Dotace z MŠMT
Realizace dotací ze státního rozpočtu probíhá podobně, jako je
tomu u dotace poskytované EU. Po sepsání veškerých dokumentů
potřebných k získání dotace probíhají dalších 5 let kontroly.
Pokud by se ukázalo, že něco není přesně dle stanovených podmínek,
může klub nejen o dotaci zpětně přijít, ale zároveň platit penále
za porušení podmínek. Jedná se o formální věci, jako že stroj
nestál, kde měl stát, na nějaké listině je špatné datum, někde bylo
něco pozdě nahlášeno, nebo nenahlášeno vůbec, apod.
Dokumenty k dotaci:
Podobně jako u dotací z EU se vytvoří návrh na projekt,
v tomto případě sekačky, kdy se zpracuje přehled nabízených
strojů vyhovujících požadavkům. Z nich se vybere ten, který je
pro daný účel nejvhodnější a cenově odpovídající. Součástí návrhu
jsou odpovědi na otázky: Proč má být projekt uskutečněn; kolik to
bude stát; jaká bude výše dotace. Návrh a s ním spojené
informace se předkládají na jednání správní rady, která jej musí
schválit, aby mohl projekt pokračovat.
Následně je vytvořena komise hodnotící investiční zájem. Komise
vypracovává zadávací dokumentaci, která se posílá do příslušných
firem, zabývajících se prodejem strojů. Poté, co přijde seznam
zpětných nabídek od oslovených firem, se vybere nejvýhodnější
z nich, v tomto případě nabídka od firmy ProfiGrass.
Dokument o rozhodnutí ve prospěch určité firmy se zveřejňuje, aby
dal klub prostor firmám pro odvolání se vůči rozhodnutí. Firmy se
buď odvolají, nebo se odvolání vzdávají.
Následovala dohoda mezi Sokratem a Pythagorem o uskladnění
strojů a určení ploch, které budou stroji upravovány. Součástí
dohody je zdůvodnění snížení nájemného pro Sokrates. Vše opět
schvaluje Valná hromada, aby bylo možné uvést projekt do provozu.
Každý z vyjmenovaných kroků musí být řádně zdokumentován.
Další dokumenty s realizací spojené:
· Soupis firem, které se přihlásily do konkurzu, seznam zpětných
nabídek od oslovených firem
· Dokumentace firem o zřeknutí se nároku na odvolání, nebo o
odvolání se
· Kupní smlouva s ProfiGrass
· Doložení stanov občanského sdružení
· Notářsky ověřený zápis z valné hromady
· Smlouva mezi Sokratem a Pythagorem o tom, že Sokrates může
sekačky používat, kdy a kde
· Sokrates – Výpis z katastru nemovitostí
· Schválení a podpoření generálního sekretáře ČGF, Miroslava
Holuba
· UniCredit bank - založení speciálního účtu pro tyto
sekačky
· Plná moc pro zřízení účtu u UniCredit bank o hospodaření
· Zápis jednání Správní rady, vyjadřující se k stavu
dotace, zda je vše v pořádku a funguje tak, jak má
· Záruční list a předávací protokol
· Faktura za sekačky
· Rozpočítání financí, odpisy
· Dokument - Výjimka pro klub Sokrates, že něco udělal později,
než měl
· Nájem lidí, kteří se starají o stroje
· Doklady o zaplacení a pojištění
· Nafocení strojů a fotky z jejich užívání
Následuje vyhodnocení a stejně jako u dotací z EU probíhají
dalších 5 let kontroly. Veškeré dokumenty musí být řádně sepsány a
archivovány.
Český svaz rekreačního sportu
Dříve klubu chodily z ČSTV každým rokem příspěvky ve výší 40-50
tisíc. Z této částky se mohlo čerpat také na pokrytí energií,
spotřebního materiálu a zajištění turnajů – většinou pro děti. Poté
co přišlo ČSTV o podíl na Sazce se situace změnila. Klubu chodí
z Českého svazu rekreačního sportu dotace ve výši cca 60 tisíc
čistého příjmu. Kromě toho každá obec rozděluje peníze
z herních automatů, sázek a hazardních her, z nichž něco
připadá i klubu.
Dotace na provoz dětských tréninků:
Klub zkoušel oslovit kraje skrz dotace na tréninky dětí a
mládeže. Nicméně to se nezdařilo. Úspěšný nebyl klub ani u města
Boskovice skrz velkou vzdálenost mezi objekty. Česká golfová
federace (dále jen ČGF) v rámci TCM rozděluje peníze na
základě dosažených výsledků a podmínky se zpřísňují. Klub dostával
25 000. Poté, co se zpřísnila pravidla, se klub k dotaci
nedostal. Chyběly mu 2 děti na žebříčku ČGF. V tomto žebříčku
musí mít klub minimálně 10 dětí. K pravidlům nově přibyla i
soutěž O pohár Moravy, která se letos bude pořádat na Kořenci.
Vlastimil Štefl situaci okomentoval slovy: „Tento rok sice
nastalo zpřísnění pravidel pro udělení dotace, a tedy z toho
některé kluby včetně Sokratu vypadly, ale na druhou stranu, kluby,
které podmínky splní, dostanou více peněz.“
Plány do budoucna
Klub uvažuje o dotaci z MŠMT na nákup tréninkových pomůcek.
Státní peněžní podpora se klubu zdá dosažitelnější, než jakékoliv
dotace z EU. Nicméně s dotacemi celkově je spojeno mnoho
formalit a je těžké se v množství příkazů zorientovat. Zároveň
žadatel o dotaci nese velkou zodpovědnost a riziko.
5.5Interview Kaskáda
Ze všech klubů JMK žádá o dotace z Evropské unie pouze
golfové hřiště Kaskáda, kde bylo uskutečněno s podporou EU
celkem pět projektů. Na tyto projekty využila výzev z obou
programových období od vstupu do EU. Tedy jak z programu SROP
tak i ROP 2 NUTS. Všechny projekty probíhaly v režii Mgr.
Kučery ze společnosti Eurovision.
Z rozhovoru s ředitele společnosti GOLF BRNO a.s.,
Juraje Wernera, vyplynula tato fakta:
Kontrola udržitelnosti je velmi exaktní – do posledního puntíku.
Pokud se rozhodne o nějakých podmínkách, pak musí být podmínky
dodrženy velmi přesně. Vyslaní komisaři pověření kontrolou projektu
musí být velmi důslední a v případě staveb o určitých
rozměrech přeměřují, zda se realita shoduje s plánem, kdy musí
sedět každý metr. Nezáleží přitom, zda se jedná o projekt levnější
či dražší.
Dalším problémem je neaktuálnost některých součástí dotace,
která byla uzavřena před delším časovým obdobím. Může se stát, že
vývoj se postupem času dostane dál a některé přístroje
s dotací spojené se stanou zastaralými. Přesto není možné
předmět vyměnit, protože při získávání dotace se firma zavazuje
k užívání předmětů podle pravidel určených dotační komisí.
Z celkového hlediska se ovšem užívání předmětu může stát
kontraproduktivním.
Příkladem mohou být banery, které dostalo Golfové hřiště
Jinačovice v rámci dotace „Zažij golfový život“. Je na nich
vyfoceno hřiště s jejich logem. Problémem je, že hřiště nyní
vypadá jinak – lépe a i logo prošlo re-designem. Bylo by tedy třeba
fotografie a logo na banerech vyměnit. Ale to není možné, protože
v rámci dotace bylo určeno, jak budou banery vypadat a změna
není možná. Na druhou stranu v případě budov změna maličkostí
nevadí (výměna žárovek, nové ozvučení, apod.).
Je tedy škoda, že nebyla založena další komise, která by
projednávala povolení případných změn v projektu
v období, kdy kontroly probíhají. Faktem je, že projekt je
podroben kontrolám z důvodu možného zneužití dotací a dokonce
i kontroly přicházející na dotované projekty procházejí další
kontrolou. Ale není tu nikdo, kdo by se zabýval aktualizací
projektu v období udržitelnosti.
Co se golfu týče, investice jsou poměrně vysoké, a proto se na
ně veřejnost netváří příliš nadšeně. Ovšem na rozdíl od aqvaparků,
cyklostezek, apod. golfová hřiště nejsou ztrátová a zajišťují státu
jak peníze, tak i pracovní místa. Snažíme se tedy golf lidem
přiblížit.
5.6Interviview Eurovision
Společnost Eurovision funguje na našem trhu od roku 1999 jako
reakce na začínající spolupráci České republiky s Evropskou
Unií. Ještě v roce 2003 se společnost věnovala i národním
dotacím, nyní se Eurovision zabývá především poradenstvím
v oblasti dotací z Evropské unie a jejich implementací.
Od národních dotací společnost upustila, jelikož jsou nižší, než
dotace z EU a českým firmám by se nevyplatila investice do
zprostředkovatelské firmy.
Interview probíhalo se zástupcem firmy zajišťující dotace pro
GOLF BRNO a.s., Mgr. Jiřím Kučerou, který se vyjádřil nejen
k systému evropských dotací a principu, na kterém firmy pro
jejich zprostředkování fungují, ale též k projektům
realizovaným v golfovém klubu Kaskáda. Dále se zmínil o
kontrolách spojenými s dotacemi, etapách kontrol, financování
projektů, o samotné firmě Eurovision a v neposlední řadě o
poplatcích, které si firma za své služby účtuje.
Na hřišti Kaskáda bylo realizováno pod dohledem Mgr. Kučery
několik projektů. Blíže se vyjádřil k těmto projektům“.
Projekty „Poznej golfový život“ a „Zažij golfový život“
Projekty jsou si podobné a „Zažij golfový život“ navazuje na
„Poznej golfový život“. Vypsán byl i třetí analogický projekt
v roce 2010, ten ale nebyl schválen, protože se zpřísnily
podmínky pro udělení dotace. Všechny tři projekty spadají do dotace
na marketing. Jejich účelem bylo dát vědět o golfu pomocí letáků,
webových stránek, billboardů, časopisů, nebo prezentací na
veletrzích.
Projekt „Městské golfové hřiště Jinačovice“
Z této dotace byla podpořena výstavba hotelu, restaurace,
příjezdové cesty a prvních dvou devítijamkových hřišť. Součástí
byly i stroje a sekačky pro úpravu hřiště.
Na hřišti proběhlo několik kontrol v rámci všech dotovaných
projektů. Na projekt „Golf Brno – Kongresový sál a wellness“
dokonce přišla před dvěma lety kontrola z evropského účetního
dvora. Jedná se o nejvyšší kontrolní orgán. „Když už to schválili i
oni, tak jsem v klidu.“ vyjádřil se k situaci Mgr.
Kučera.
Systém kontrol, probíhajících v rámci dotací z EU má
podle Mgr. Kučery 5 stupňů podle významu:
1. Stupeň – Poskytovatel dotace:
· Kontroluje, zda projekt, který má být financován, skutečně
existuje.
· Projekt ještě nesmí být postavený. Nelze získat dotaci na
něco, co již existuje, nebo co se již staví. S realizací
projektu se smí začít až po získání dotace, aby se dalo kontrolovat
dodržování podmínek.
· Kontroluje dodržování podmínek,
· Správné vypsání výběrového řízení,
· Zaúčtování všech složek
· apod.
2. Stupeň – Ministerstvo financí
3. Stupeň – Nejvyšší kontrolní úřad
4. Stupeň – Evropská komise
5. Stupeň – Evropský účetní dvůr – nejvyšší kontrolní orgán,
nespadající již pod žádnou další kontrolu. V Jinačovicích kontolu
prováděli čeští zástupci pracující pro firmu, jež sídlí
v Lucembursku. Dotace převyšující částku 50 mil. se nehodnotí
v ČR, ale v Bruselu.
Kontroly projektů probíhají v těchto etapách:
Po dobu realizace se dbá především na dodržování podmínek,
uvedených ve smlouvě – postup, materiál, rozloha, umístění,
atd.
Období 5 let od dokončení projektu se nazývá „Období
udržitelnosti“, kdy musí být zachován projekt ve stavu, jaký je
uveden ve smlouvě. Nesmí se tedy změnit vzhled ani účel projektu.
Zaváže-li se například žadatel k poskytnutí nových pracovních míst,
následujících 5 let musí tato místa zůstat v platnosti.
Po uplynutí období udržitelnosti musí být dalších 15 let
archivované účetnictví projektu. Nyní se už nekontroluje, zda a jak
projekt funguje, ale je možné kontrolovat, zda je vše řádně
archivováno.
Od naší firmy se očekává zvážení všech situací, které by mohly
překazit realizaci plánovaného projektu v míře, která je
uvedená ve smlouvě. Problémem v plnění podmínek dotovaného
projektu však mohou být nečekané situace, jako např. současná
finanční krize. S tím Evropský dotační program nepočítá. Krize
měla vliv i na projekty realizované v golfovém klubu Kaskáda.
Klub se zavázal ke zvýšení návštěvnosti regionu o 4000 turistů
ročně a zvýšení počet ubytovaných v regionu o určitý počet.
Nyní je hřiště rádo, že se mu daří jaksi tento počet udržovat,
protože po začátku krize šlo vše dolů o 20-30%.
Pokud by se přišlo na závažný prohřešek proti pravidlům, či
neschopnost nadále plnit smluvní podmínky, hrozí žadateli povinnost
vrácení dotace poskytovateli. K této sumě se připočítává také
penále, jež může po určité době činit více než dvojnásobek toho, co
subjekt od EU dostal. Tato penále jsou příčinou zadlužení subjektu
na několik let dopředu.
K financování projektu Mgr. Kučera řekl:
Celý systém je postaven tak, že si žadatel projekt musí nejdříve
sám zainvestovat, poté je mu částka většinou z 50 – 60% zpětně
proplacena. Jedná se o jakousi první kontrolu, že je subjekt
schopen projekt finančně utáhnout. Financování projektu si žadatel
může rozdělit na etapy – nejprve si zainvestuje nějakou část
projektu, poté podá na dotační program žádost o platbu a oni mu
z toho, co již sám zainvestoval, zaplatí polovinu. Takto to
pokračuje, dokud není projekt hotový. Kaskáda ovšem své projekty
profinancovala nejprve celé sama a teprve až byly projekty
zkontrolovány, tak byla vyplacena dotace.
K firmě Eurovision se vyjádřil následně:
Částka, kterou si Eurovision za své služby účtuje, se odvíjí od
velikosti a náročnosti projektu, protože s větším projektem je
spojeno větší množství papírování. Celý proces se skládá
z několika dílčích částí. Zpočátku je třeba dát dohromady
informace:
· Sepsání žádosti
· Studie proveditelnosti
· Podklady – je nutné firmě Eurovision poskytnout dostatek
informací, aby byla schopna žádost a studii zpracovat co
nejpřesněji a vyhnula se případným nesrovnalostem.
Veškeré informace se předají příslušnému úřadu. Tak se žádost
dostává do tzv. Prvního kola.
1. Kolo
· Do data vypršení platnosti výzvy se odevzdává na úřad žádost o
dotaci a zpracované podklady k žádosti
· Hodnotí se formální hlediska:
· Zda žádost odpovídá z hlediska počtu výtisků, jestli má
všechny přílohy,
· Zda žadatel je ten, který může žádat (ne všechny subjekty
oborově, z hlediska právní formy, atd. mohou žádat)
· Zda žadatel vyhovuje z hlediska finančního zaopatření
(dotace nedostane např. zadlužená firma),
· Zda žádost spadá do dané dotační výzvy.
· Úplnost žádosti – přílohy
· Zda je územní rozhodnutí pravomocné
Pokud je žádost v tomto prvním kole, kdy se kontrolují
všechny výše zmíněné věci, vyřazena, je to plně chyba Eurovisionu,
protože měl mít všechny podklady vyřízené, ověřené a zabezpečené.
Je-li žádost úspěšná, účtuje si firma tzv. paušál, což je předem
pevně stanovená částka. Poté návrh postupuje do kola druhého, kde
se hodnotí kvalita podané žádosti o dotaci.
2. Kolo
V tomto kole se hodnotí obsah projektu, pro který jsou také
daná kritéria. Zde může společnost Eurovision výsledek ovlivnit
pouze získáním bodů pomocí kvalitního zpracování veškerých možných
vyjádření, návštěv, razítek, lejster. Úspěšnost v tomto kole
ovšem Eurovision negarantuje.
Pokud však návrh projde do realizace, tak si Eurovision nárokuje
právo na složku provizních odměn v procentech z dotace. V
případě projektu „Golf Brno – Kongresový sál a wellness“ se jednalo
o provizi ve výši 1% - tedy 400 000 Kč; při dotaci na
marketing 8% - tedy cca 120 000 Kč.
Málo se ví, že zpracování návrhu může být započítáno do nákladů
dotace. Výše provize, která může být do dotace zahrnuta, je však
omezena. Maximum dělá obvykle 160 000 Kč, ale i tato částka je
pohyblivá dle výše přidělené dotace a velikosti projektu. U
některých projektů je předem dáno, jakou výši mohou činit náklady
na zpracování projektu. Za průběh projektu nese Eurovision
odpovědnost a je pro tento případ významně pojištěn v rámci
zodpovědnosti.
Paušální poplatek za zpracování žádosti objasňuje pan Kučera
takto:
Zpravidla se paušál pohybuje od 50 do 100 000,
u extrémně velkých projektů 120 000 Kč. Výše se také
odvíjí od programového období. Velkou roli hraje, pokud programové
období právě začíná, nebo končí. Například v roce 2008
začínala částka za zpracování podkladů na 80 000 Kč a více.
Důvodem bylo začínající programové období 2007 – 2013, kdy mezi
projekty panovala vysoká soutěživost, a byl větší prostor pro výběr
mezi projekty. V roce 2013 se nejnižší částka rovnala
25 000 Kč. Tato částka je však již extrémně nízká a zdaleka
není obvyklá. Příčinou je mimo jiné fakt, že již končí současné
programové období 2007 - 2013 a jednalo se o poslední výzvu.
Jedinou výjimkou pro vypsání nové výzvy by mohlo být, pokud by se
rozpočet dosud nevyčerpal, nebo pokud by některý z programů
nebyl schopen splnit cíle dotace a byl nucen vrátit peníze.
Další programové období sice začíná roku 2014, ale bude se muset
i tak další rok, v horším případě dva, čekat, protože se
teprve schvaluje Unijní rozpočet. A než se tyto peníze dostanou až
do programů v JMK, které se tu musí navrhnout, schválit a poté
se ještě schvalují v Bruselu, tak to nějakou dobu potrvá.
V minulém dotačním programu, který odstartoval začátkem roku
2007, se ve skutečnosti dotace začaly schvalovat až v prosinci
roku 2007. S podobnou prodlevou se tedy počítá i
tentokrát.
S přihlédnutím k paušálním částkám je třeba zvážit,
zda se vyplatí najmout si firmu, pokud je dotace okolo 1 milionu.
Co se papírování týče, nejedná se o velký rozdíl a tedy i částka,
kterou si firma účtuje, zůstává okolo 90 000 Kč plus
v případě, že projekt vyjde, nějaké provize.
Pan Kučera si posteskl na nízké povědomí klubů o možnostech:
Z golfových klubů JMK služeb Eurovisionu využívá pouze
Brno, které se aktivně zajímá, zda náhodou nevyšla nějaká nová
výzva, která by se dala pro klub využít. V ostatních případech
golfová hřiště bohužel zájem o dotace nejeví. K tomu by musely
o výzvách a možnostech vědět.
6HODNOCENÍ PROJEKTŮ
Vzhledem ke skutečnosti, že dotace proběhly pouze na golfových
hřištích Kaskáda a Kořenec, je hodnocení projektů rozděleno na tato
dvě hřiště.
Golf resort Kaskáda
Následující tabulka shrnuje zmíněné dotace a rozděluje je podle
programu, ze kterého byly čerpány. U každého programu je součet
nákladů celkově a součet dotací za celé programové období
v korunách i v procentech.
Tabulka 8. Projekty golfového resortu Kaskáda
Projekt
Náklady
Dotace v Kč
Dotace v %
Program
Rok
Městské golfové hřiště
175 101 776 Kč
70 000 000 Kč
39,9%
SROP
2005
Devítijamkové hřiště
19 985 708 Kč
7 710 453 Kč
38,58%
SROP
2006
Poznej golfový život
3 454 260 Kč
1 354 708 Kč
39,22%
SROP
2006
198 541 774 Kč
79 065 161 Kč
39,8%
SROP
2004 – 2006
Zažij golfový život
6 349 959 Kč
3 156 660 Kč
49,71%
ROP II NUTS Jihovýchod
2009
Kongresový sál a wellness
78 500 000 Kč
47 521 225 Kč
60,54%
ROP II NUTS Jihovýchod
2008
84 849 959 Kč
50 677 885
59,73%
ROP II NUTS Jihovýchod
2007 – 2013
Golfová akademie
10 278 390 Kč
4 728 059 Kč
46%
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
2005
Celkem
293 670 093 Kč
134 471 105 Kč
45,79%
V prvním programovém období SROP byly realizovány tři
projekty, které byly dohromady dotovány ze 39,8 procent.
Z programu ROP II NUTS Jihovýchod byly podpořené projekty dva.
V tomto případě však souhrnná dotace činila 59,73 procent. Ze
státních zdrojů bol dotován jen jeden projekt ze 46 procent.
Celkové náklady za realizované projekty činí 293 670 093
korun, z čehož 45,79% bylo proplaceno dotacemi. Dohromady to
dává 134 471 105 korun.
Kořenec golf & ski resort
Tabulka 9. poskytuje přehled podpor, plynoucích klubu, nebo
hřišti z různých zdrojů podle let a programu uskutečnění
projektu.
Tabulka 9.Projekty golfového areálu Kořenec
Projekt
Náklady
Dotace v Kč
Dotace v %
Program
Rok
Lyžařské trasy
7 651 936,8 Kč
6 504 146,8 Kč
85%
ROP II NUTS Jihovýchod
2008
Sekačky
1 800 000 Kč
1 000 000 Kč
55,6%
MŠMT
2012
Podpora klubu
0
2 000 Kč
-
Benešov
2013
Podpora klubu
12 660 Kč
73 500 Kč
-
ČSRS
2012 - 2013
Celkem
9 464 596, 8 Kč
7 579 646,8
Celkem klub
1 812 660 Kč
1 075 500 Kč
59,22 %
Vzhledem k tomu, že klubu plynou dotace z různých
zdrojů, nelze provést menší shrnutí určitých programů. Podpora
poskytnutá městem závisí na přísunu peněz z hazardu a ochoty
města do golfu investovat. Příspěvek z ČSRS závisí na tom, zda
bude podepsána dohoda. V řádku Celkem jsou shrnuté v korunách
veškeré náklady a dotace objevující se v tabulce. Procenta
uvedená v řádku celkem klub jsou však bez projektu lyžařské
trasy. Důvodem je fakt, že projekt lyžařské trasy není projektem
pouze golfového klubu.
Porovnání resortů Kaskáda a Kořenec
Resorty využívající dotací mezi sebou porovnávám jen orientačně
vzhledem k rozdílným zdrojům dotací.
Graf 5. Porovnání resortů Kaskáda a Kořenec
Na grafu je patrně vidět benefit, jaký je schopno vytěžit hřiště
aktivně využívající dotačních zdrojů. Zároveň s vysokým
benefitem však rostou i náklady, které musí samo hřiště
investovat.
7DISKUZE
Z 11 moravských klubů jeden odmítl jakékoliv informace o
dotacích poskytnout, 8 klubů si raději vše zainvestovalo samo. Tyto
kluby ani nechtějí žádat o dotace, nebo v některých se
objevují předsudky o dotacích ve smyslu, že jsou pouze pro
privilegované. Jeden resort čerpá částečně, a jediný resort Kaskáda
se aktivně zajímá o všechny možnosti, jak své hřiště pomocí dotací
zdokonalovat.
Na hřišti Kaskáda bylo realizováno celkem 6 projektů.
Z toho se v rámci evropského programu SROP uskutečnily 3
projekty, do nichž bylo celkem vloženo 79 065 161 Kč
z fondů Evropské unie, což dělá 39,8 % veškerých nákladů
s projekty spojených. V rámci současného programu ROP II
NUTS Jihovýchod se realizovaly další 2 projekty dotované
z 59,73 %, což dělá 50 677 885 Kč z celkových
výloh. Ze státních zdrojů byl v rámci programu Ministerstva
pro místní rozvoj ČR dotován jeden projekt. Dotace činila
4 728 059 Kč. To je rovných 46%. Po shrnutí veškerých
dotací se dostáváme k částce 134 471 105 Kč.
Nejdražším z projektů byl projekt první, Městské golfové
hřiště, na nějž se použilo 70 000 000 Kč
z Evropských fondů.
Na hřišti v Kořenci byly realizovány celkem 2 projekty.
V rámci programu ROP II NUTS Jihovýchod byl uskutečněn projekt
první. V tomto projektu se hřiště přidalo k mikroregionu
Boskovicko, netýká se tedy pouze golfového hřiště. Na projekt bylo
použito 6 504 149,8 Kč, což dělá 85% z celkových
nákladů. Druhý projekt, podpořený z Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy, si klub již zařizoval sám. Na tento projekt
mu byla přidělena dotace 1 000 000 Kč, což je 55,6%
celkové hodnoty projektu. Dále klubu chodí 2 peněžní podpory. Jedna
na základě dohody a druhá z města Benešov. Podpora
z města Benešova ve výší 2 000 Kč by mohla golfovému
hřišti plynout pravidelně i v následujících letech. Poslední
podpora je na základě dohody mezi klubem a sportovním svazem. Jedná
se o opakovanou podporu ve výši cca. 73 000 Kč, kdy náklady tvoří
cca 12 000 Kč.
Příspěvky z Tréninkového centra mládeže jsou od ostatních
separovány ze dvou důvodů. Figuruje v nich také hřiště
Austerlitz a analyzován je pouze rok 2012. Příspěvky za tento rok
činí 90 823 Kč pro golfové hřiště Kaskáda a 237 853 Kč
pro hřiště Austerlitz. Kořenec dotaci ve zmíněném roce
nezískal.
Smyslem analýzy včetně provedených interview bylo především
přispět k informovanosti golfových hřišť o dotacích. Umožnit
náhled do struktury dotací; různých programů a dohody, v rámci
kterých se dá o podporu žádat. Upozornit na možnosti, které se
v ČR nejen nabízejí, ale také fungují. Ze získaných informací
také plyne, že čím je finanční částka, o kterou klub žádá vyšší,
tím spíše se vyplatí, najmout si zprostředkovatele dotace, který
nejen vypracuje žádost, ale bude také dohlížet následné formality
s dotací spojené.
8ZÁVĚR
Po zpracování veškerých získaných informací jsem došla
k tomuto závěru. V případě dotací z Evropských
fondů, je nejvhodnější zaměřit se na regionální operační program,
především oblast cestovního ruchu. Ministerstva, ze kterých golfová
hřiště mohou čerpat finanční prostředky jsou Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy, nebo Ministerstvo pro místní rozvoj. Za
sportovních svazů plynou dotace na Tréninková centra mládeže a
příspěvky podle počtu členů klubu.
Hlavní cíl práce je analýza dotačních zdrojů golfových klubů a
hřišť v Jihomoravském kraji. Cíl jsem naplnila pomocí metodiky
sběru dat a jejich následné analýzy z pohledu počtu projektů,
jejich charakteru a výše přidělené dotace. Informace o peněžních
částkách mi poskytli sami realizátoři dotací. Podrobnější informace
o účelu a realizaci projektu jsem získala buď osobně od realizátorů
projektu, nebo z jejich webových stránek. Druhá část analýzy
obsahuje rozhovory, ve kterých se realizátoři vyjadřují
k realizaci projektů.
Samotný proces získání a udržení získaných dotací je velmi
složitý, což potvrdili oba majitelé golfových areálů z Kořence
a Jinačovic, ale také Mgr. Kučera z firmy, zprostředkovávající
dotace. Mnohé potenciální žadatele odradí kvanta formalit a vysoká
rizika s procesem spojená. Řešením by mohlo být, najmout si
administrativní sílu, nebo firmu, která se o většinu formálních
záležitostí postará a hlídá případné termíny. Přitom výdaje, které
jsou se zprostředkováním žádosti spojené, se dají částečně zahrnout
do nákladů.
Závěrem bych podotkla, že golfové kluby se ohledně čerpání
dotací někdy setkávají s předsudky jak ze strany jiných
sportů, tak veřejnosti. Ale jak ukázala i tato analýza, počet
golfových hřišť stoupá, tedy i zájem o golf jako sport v České
republice roste. Přibývá jak golfistů, tak i golfových klubů a tedy
narůstá i golfová turistika. Golfová hřiště obecně nejsou ztrátová
a projekty v oblasti golfu zajišťují nová pracovní místa,
zvyšují turistickou atraktivitu oblasti. Pokud je hřiště pěkné a
dobře vybavené, zvyšuje se také pravděpodobnost návratu turistů, do
dané destinace. Tím se zvedá rovněž výnos cestovního ruchu
v kraji.
9SOUHRN
V začátku práce popisuji strukturu dotačního systému
Evropské unie, zmiňuji konkrétní dotační programy fungující
v České republice a porovnávám Jihomoravský kraj
s ostatními kraji České republiky. Poskytuji také náhled do
golfové části programu Jihomoravského kraje na období 2007 – 2013,
kde jsou zmíněny některé projekty, které měl kraj v plánu
realizovat. Souhrn teoretických podkladů pro danou práci ukončuji
popisem golfu samotného. Informace pro tuto část práce jsem čerpala
z knih, úředních dokumentů a sborníků, vydaných státními
orgány, příslušnými sportovními subjekty, či organizacemi
s problematikou spojenými. Čerpala jsem také z internetových
zdrojů.
Ve druhé části práce se věnuji analýze příspěvků, plynoucích do
golfových klubů a hřišť na jižní Moravě. Při jejím zpracovávání
j
