Transnacionální vztahy českých nevládních neziskových organizací

Transnacionální vztahy českých nevládních neziskových organizací

seminární práce z předmětu Globalizační seminář – jaro 2008

Miloš Kroulík

Obsah1 Úvod..................................................................................................3

1.1 Metodika..................................................................................................4

2 Zahraniční zdroje financí českých NNO....................................................42.1 90.léta.....................................................................................................42.2 Přelom milénia..........................................................................................62.3 Výhled do budoucna..................................................................................72.4 Vnímání jistoty.........................................................................................82.5 Finance ze zdrojů EU...............................................................................102.6 Porovnání se zahraničím...........................................................................11

3 Transnacionalizace činnosti..................................................................123.1 Klasifikace strategií NNO z hlediska transnacionalizace.................................12

3.1.1 Půjčování zdrojů..........................................................................................12

3.1.2 Externalizace..............................................................................................13

3.1.3 Domestikace...............................................................................................13

3.1.4 Internacionalizace........................................................................................13

3.2 Vztah českých NNO k EU..........................................................................133.3 Názory EU na politickou participaci NNO.....................................................143.4 Spolupráce českých NNO se zahraničními, zapojení do mezinárodních sítí.......14

4 Závěr...............................................................................................155 Použitá literatura...............................................................................156 Přílohy..............................................................................................16

6.1 Zdrojová data.........................................................................................166.2 České nadace.........................................................................................17

Miloš Kroulík – Transnacionální vztahy českých NO

1 Úvod

Nevládní neziskové organizace patří spolu s organizacemi komerčními a státními k základním pilířům demokratické tržní společnosti. V ČR se tyto organizace mohly začít rozvíjet až po pádu komunistického totalitního režimu roce 1989. Nárůst jejich počtu byl podle očekávání bleskový – v roce 2000 působil v ČR více než 10krát větší počet těchto organizací. Tento nárůst je přehledně zachycen v následujícím grafu:

Tento nárůst nebyl ovšem způsobem pouze „probuzením“ občanské společnosti, ale významně se na něm podílely i zahraniční instituce, které se staly významným zdrojem financí. Český neziskový sektor se tak svými vznikajícími vazbami poprvé zapojil do procesu, jenž lze nazývat globalizací. Tyto vazby dnes již nemají zdaleka pouze finanční povahu a nabývají na složitosti. Tato práce se snaží na příkladu několika českých neziskových organizací a jejich zahraničních parterů poskytnout alespoň omezený náhled do této složité sítě vztahů.

2/18

Obrázek 1: Nárůst počtu nevládních neziskových organizací v ČR podle právních forem. Náhlý pokles počtu nadací v r. 1998 byl způsoben změnou legislativy. Počet občanských sdružení je vynesen na osu hlavní, počet ostatních organizací na osu vedlejší. Zdroj: Neziskovky.cz s využitím dat ČSÚ

0

10000

20000

30000

40000

50000

60000

70000

1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006

Poče

t org

aniz

ací

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

Občanská sdružení Nadační fondy Nadace Obecně prospěšné společnosti


1.1 MetodikaTato práce je kompilací literatury na toto téma. Hlavními zdroji přitom byly analytické

publikace napsané neziskovými organizacemi a pro neziskové organizace.Z metodického hlediska může být pro některé čtenáře překvapující označení českých

nadací a nadačních fondů jako částečně zahraničních zdrojů financí. I když se jejich zdroje financí v průběhu času měnily, i ony (a právě ony) byly v 90. letech 20. století na zahraničních zdrojích nejvíce závislé. Vhodně to dokumentuje následující graf:

V části věnované financování neziskových organizací jsem se pokusil vytvořit z několika zdrojů dat jednu časovou řadu. Tím jsem se v rámci snahy o zjednodušení dostal na tenký led – data byla vytvářena podle různých metodik, proto jsou srovnatelná jen přibližně. Veškerá zdrojová data najdete v podobě grafů v příloze. Uvádím zde tabulku, pomocí níž jsem ze 3. datových zdrojů (MÜLLER, J., 2000, Market Vision (2003), KEPÁKOVÁ, K., HUDÁK, L.,2004) stanovil jednotné kategorie:

V příloze uvádím seznam českých nadací, který jsem vytvořil zejména na základě reprezentativnosti souboru – významné nadace různého zaměření.

2 Zahraniční zdroje financí českých NNO1

2.1 90.létaJak již bylo zmíněno výše, zahraniční zdroje financí byly pro české NNO již od roku

1989 velmi významné. Patrně první studií, která se snažila exaktně zjistit jejich význam, byla studie vědců z Johns Hopkins University (SALAMON, L., ANHEIER,H. 1999). Ta ukázala, že v roce 1995 měly příjmy českých NNO následující skladbu:

1 Nevládní neziskové organizace. Stejný význam má také mezinárodně užívaná zkratka NGOs (Non-governmental organizations).

3/18

Obrázek 2: Struktura finančních zdrojů Nadace Partnerství v roce 1998. Zdroj: Závěrečná zpráva Nadace Partnerství za rok 1998


Stejná práce pak zmiňuje filantropii2 jako zdroj 14 % příjmů. To bylo hodně, neboť v téže době dosahoval tento podíl např. v sousedním Německu pouze 4%. Kdo byli tito filantropové? Přesná data patrně neexistují (alespoň ne v použité literatuře), na některé ze zdrojů financí ale jasně ukazuje historie českých nadací, činných v oblastech blízkých NNO. Je zde především vidět dominance dvou typů nadací – místních poboček zahraničních (především amerických a nizozemských) nadací a nadací vzniklých díky aktivitě disidentů či emigrantů. Aktivita zahraničních nadací souvisela v té době především s chápáním neziskového sektoru jako představitele probouzejících se demokratických sil v zemi (ŠKARABELOVÁ, S. 2002).

2.2 Přelom miléniaOd této doby proběhlo několik dalších studií, jejichž výsledky shrnují níže uvedené

grafy. Tyto studie jsou nejenom podrobnější, jejich význam spočívá především v uvědomění si významu zahraničních vlád a nadnárodních organizací (především EU, ale také mnoha zahraničních ambasád). Jsou jen s obtížemi navzájem srovnatelné z důvodu rozdílného vyčlenění skupin a nedostatečné reprezentativnosti vzorku organizací (výsledky většinou pocházejí od několika desítek organizací). Přesto jsem se je pokusil sestavit do následujících grafů:

2 Filantropie (z řeč., doslova „láska k lidem“) je akt věnování svých prostředků (času, peněz, úsilí) nějakému „dobru“. Dárci velkých finančních částek bývají označováni za filantropy.

4/18

Obrázek 3: Struktura příjmů českých NNO v roce 1995. Zdroj: SALAMON, L., ANHEIER, K. 1999

příspěvky a činnost

35,1%

dotace33,5%

NNO31,4%


5/18

Obrázek 4: Podíl mezinárodních zdrojů financí českých NNO. Zdroj:Market Vision (2003)


6/18

Obr. 5: Změny struktury financování českých NNO v průběhu času. Zvýrazněny jsou podíly se zahraničními zdroji. Sestaveno podle: Kepáková, Hudák (2003), Market vision (2003)

1998 2002 2003

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

a

b

d

Pod

íl

a

b

b

cc

d

e

e

e

f f

f

g g

g

a + d

České nadace a fondya)

Státní zdroje tuzemskéb)

Vlastní činnostc)

Zahraniční nadace a fondy

d)

Soukromé zdroje tuzemské

e)

Státní či mezistátní zdroje zahraniční

f)

Firemní dárci a sponzořig)

Kepáková, Hudák Market vision


2.3 Výhled do budoucnaObě výše zmíněné studie uvádějí také odhady do budoucna, přičemž z dnešního

pohledu se jedná již také o minulost (zatímco studie Kepákové a Hudáka uvádí odhad k roku 2005, agentura Market vision se zaměřila na přání dotazovaných. Tyto odhady jsou v obou případech založeny na názorech dotazovaných představitelů NNO.

2.4 Vnímání jistotyZe studie Kepákové a Hudáka (2003) pochází také výzkum vnímané jistoty finančních

zdrojů. Můžeme na něm pozorovat velmi malou důvěru ve stabilitu zdrojů pocházejících ze zahraniční. Většina organizací se proto snaží tyto zdroje využívat, zároveň se však snaží, aby tyto příjmy netvořily více jak polovinu příjmů.

7/18

Obrázek 6: Předpoklady budoucího vývoje struktury příjmů českých NNO. Sestaveno podle: Kepáková, Hudák (2003), Market vision (2003)

Kepáková, Hudák (1998)

Market vision (2003)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Pod

íl fin

ancí

a

ab

cc

d d

e

e

f

g

g

b+f

Zahraniční nadace a fondy

Státní či mezistátní zdroje zahraniční

Firemní dárci a sponzoři

Soukromé zdroje tuzemské

Vlastní činnost

České nadace a fondy

Státní zdroje tuzemské

a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

8/18

Obrázek 7: Hodnocení jistoty finančních zdrojů českými NNO. 6-naprostá jistota, 0-naprostá nejistota. Barevně zvýrazněny zdroje se zahraničním podílem. Zdroj:KEPÁKOVÁ, K., HUDÁK, L.,2004

0

1

2

3

4

5

6

Členské příspěvkyVlastní činnost

Kraje, obce Drobní individuální dárci

Firemní dárci a sponzořiStátní rozpočet

České nadace a fondyZahraniční nadace a fondy

Dotace EU


2.5 Finance ze zdrojů EUHudák (2003) přehledně popsal zdroje financí z Evropské Unie, jež jsou a byly

dostupné pro české NNO. Na počátku bylo vytvoření Programu pro rozvoj občanské společnosti (součást programu PHARE) v roce 1992, v jehož rámci Nadace pro rozvoj občanské společnosti (NROZ – založena vládou ČSFR v r.1992) do roku 2001 rozdělila v ČR 13 893 000 EUR Alokace prostředků se ovšem v průběhu let značně měnila. Možná i to zavdalo příčinu k hodnocení dotací z EU jako nejméně jistého zdroje příjmů.

Za dalších nadnárodních (horizontálních) fondů (především program ACCESS) se pak do konce roku 2001 podařilo získat dalších 3 400 000 EUR. Ročně byl český neziskový sektor podpořen 2-3 mil. EUR. Většina těchto peněz byla přidělena na projekty, které mají zlepšit organizaci a profesionalitu českých NNO. Cílem je pak snížení závislosti na prostředcích Evropské Unie, neboť se předpokládá postupné snižování podpory.

9/18

Obrázek 9: Požadavky českých NNO na granty z fondů EU – stav roku 2003 (před vstupem ČR do EU). Zdroj:KEPÁKOVÁ,K., HUDÁK,L.,2004)

Obrázek 8: Vývoj alokovaných prostředků v rámci Programu rozvoje občanské společnosti. Zdroj:ŠILHÁNOVÁ H. a kol. (2006)

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 20010

500 000

1 000 000

1 500 000

2 000 000

2 500 000

3 000 000

3 500 000

Alo

kov

ané

pros

třed

ky (

EU

R)


2.6 Porovnání se zahraničímP.Holec (2005) srovnal ve své práci zdroje financí české humanitární organizace

Člověk v tísni o.p.s. a francouzské organizace podobného zaměření Médecins Sans Frontières. Toto srovnání, jak se zdá, potvrzuje mnohem vyšších závislost českých NNO na zahraničních zdrojích financí oproti podobným organizacím v západní Evropě. Hlavním důvodem je patrně mnohem delší tradice západoevropských NNO.

Data z jeho studie lze přehledně znázornit následujícími grafy (autor bohužel neuvádí, ze kterého roku data pocházejí):

10/18

Obrázek 10: Zdroje financí organizace Člověk v tísni, o.p.s. Zdroje se zahraničními podíly byly zvýrazněny. Zdroj:Holec,P.,2005

Obrázek 11: Zdroje financí organizace Médecins Sans Frontières. Zdroje se zahraničními podíly byly zvýrazněny. Zdroj:Holec,P.,2005


3 Transnacionalizace činnosti

Jak již bylo řečeno v úvodu, transnacionalizaci českých NNO dnes nelze omezit na pouhé účetní položky. Jedná se o natolik široké možnosti interakcí, že v této práci zdaleka nemohu popsat všechny. Pokusím se proto alespoň o postihnutí několika typičtějších z nich.

3.1 Klasifikace strategií NNO z hlediska transnacionalizaceZajímavý pohled na transnacionalizaci těch NNO, které se snaží o dosažení politických

změn přinesl O.Císař (2005). Ve své práci přehledně shrnul jejich strategie do čtyř skupin:

domácí transnacionální

domácí půjčování zdrojů externalizace

zahraniční domestikace internacionalizace

3.1.1 Půjčování zdrojůTato strategie spočívá ve využívání zahraničních zdrojů (finance, duševní vlastnictví)

pro vnitrostátní činnost. Typickým příkladem je např. výše zmíněné financování českých NNO zahraničními nadacemi v první polovině 90. let. V českém prostředí tak bývá tato strategie využívána nejdříve (a pravděpodobně též nejčastěji) ze všech zmíněných.

Typickým příkladem takovéto strategie je zahraniční podpora kampaně českých environmentálních NNO proti dostavbě JE Temelín. A.Fagan a P.Jehlicka (2003) ve své práci, zaměřené na Jihočeské Matky a Hnutí Duha, popisují, jaké dopady mělo na sledované organizace využívání této podpory. Tyto zdroje zvýšily jejich možnosti a umožnily jejich profesionalizaci, ale zároveň je učinily na zahraničních dárcích závislými. Tak tomu bylo zejména v případě těch organizací, které se ostře postavily proti názorům zastávaným většinou společnosti a státem.

Jihočeské Matky jsou dnes patrně nejznámějším českým protijaderným sdružením. Krátce po svém vzniku v roce 1990 byly kontaktovány Hornorakouskou platformou proti jadernému nebezpečí (Atomstopp_atomkraftfrei leben!). Byla jim nabídnuta finanční pomoc v jejich kampani proti dostavbě JE Temelín. Díky ní si mohly pronajmout kancelář, zřídit informační středisko a začít se věnovat i jiným kauzám. Když ale byla tato pomoc v roce 1997 ukončena, ocitlo se sdružení náhle ve finanční krizi, bylo nuceno ukončit mnoho aktivit a přestěhovat se do podstatně skromnějších prostor. Finanční situace Jihočeských Matek je nyní podobná většině ostatních českých NNO. Ostře protijaderná pozice, která stála na počátku jejich vzestupu, nyní stěžuje získávání financí z domácích i zahraničních zdrojů. Financování rakouským protijaderným sdružením, které je podporováno Hornorakouskou zemskou vládou navíc přineslo vedoucím představitelkám sdružení pověst rakouských agentek, téměř až vlastizrádkyň (např. PACNER, K., 2007).

11/18

Cíle strategie

Pole působnosti


Hnutí Duha je naopak příkladem organizace, která se z počátečního radikálního sdružení anarchistických rysů rychle profesionalizovalo a začalo se věnovat kauzám, kde byla šance dosáhnout trvalého legislativního řešení. Díky svým aktivitám je dnes Hnutí dobře finančně zabezpečeno, i když je finančně stále silně závislé na grantech zahraničních nadací.

3.1.2 ExternalizaceExternalizací označujeme takovou strategii, jež se vyznačuje pokusy o řešení

vnitrostátních problémů na mezinárodním poli. V případě českých NNO to znamená především lobování ve strukturách EU, zahrnující např. také podávání žalob u evropských institucí.. Tato strategie je značně náročná na finanční prostředky i lidské zdroje, proto bývá používána pouze v případě, že je nemožné dosáhnout výsledku na domácím poli. V nadnárodním působení může NNO pomoci členství v nadnárodní oborové platformě. Toto řešení bylo doporučeno také samotnými představiteli EU (MÍKOVCOVÁ, L., STULÍK, D., 2007).

Tato strategie byla využita např. Ekologickým právním servisem, který podal u Evropské komise žalobu na české úřady za porušení evropské Směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Pokud by nedostatky byly prokázány a český stát by nezajistil jejich odstranění, hrozila by mu vysoká pokuta.

3.1.3 DomestikaceDomestikací rozumíme domácí prosazování zájmů českých NNO, které se týkají

zahraničí. V původním pojetí O. Císaře (2005) se jedná zejména o protesty (O. Císař uvádí příklad protestů proti zemědělské politice EU. Nejsem si jist, zda je to zcela výstižné, neboť dopady této politiky jsou každodenní realitou pro mnoho lidí v ČR. Dle mého názoru se tak jedná spíše o příklad strategie, spojující prvky externalizace a domestikace.). Za typičtější příklad považuji např. letošní demonstrace na podporu Tibetu.

Tento typ strategie je nejobvyklejší, neboť umožňuje použít osvědčených vzorců chování. Jisté je že i mezi těmito typy protestů by bylo možné najít mnoho rozdílů. Domnívám se, že zásadním rozdílem je zda výsledky procesu, proti němuž je protestováno, pocítí přímo protestující.

Otázkou je, zda lze mezi tyto strategie zařadit i činnost NNO, zabývajících se humanitární pomocí a rozvojovým vzděláváním, nebo zda jde v jejich případě spíše o internacionalizaci. Vytyčovat zde ostrou hranici např. podle rozsahu spolupráce s jinými organizacemi patrně nemá příliš smysl.

3.1.4 InternacionalizaceInternacionalizace je jedinou strategií, která, je-li důsledně uplatňována, může

nakonec vést až ke vzniku skutečně transnacionální občanské společnosti, která zahrnuje NNO, které spolu nejen spolupracují, ale mají také společnou identitu. Znaky takovéto společnosti vykazují většinu pobočky nadnárodních sítí NNO, jakými jsou např. Greenpeace nebo Adra.

3.2 Vztah českých NNO k EUV průzkumu provedeném pro Nadaci Partnerství před vstupem České republiky do EU

vnímaly dotázané neziskové organizace toto přistoupení spíše pozitivně (KEPÁKOVÁ,K.,

12/18


HUDÁK,L.,2004). Mezi hlavními pozitivy se objevila přísnější ekologická legislativa (včetně vymáhání jejího dodržování – i když zde už si dotázaní nebyli zdaleka tak jisti), možnost čerpání peněz z evropských fondů (podrobnosti vizte výše). Někteří také doufají v rychlejší přenos zahraničních témat do české společenské debaty (zde shledávají NNO úlohu pro sebe – díky podpoře mezistátního partnerství se mohou se lépe učit a své zkušenosti pak předávat dál).

Vyskytly se ovšem i určité obavy, které souvisely především s možností příliš živelného přílivu nadnárodních společností a s tím souvisejícím rozvojem (silniční) dopravy. Zde je možno říci, že obavy se patrně ze značné míry naplnily – stačí vzpomenout nedávných diskuzí o zákazu víkendového provozu kamionů. Někteří se také domnívali,že rizika mohou souviset také se strukturálními fondy – vědomi si toho, že prostředky z těchto fondů je možno použít na projekty s různými dopady na životní prostředí. Tato obava vede k lobování za participaci na rozhodování o využití fondů na evropské úrovni (např. Public eye on EU funds (2005)).

3.3 Názory EU na politickou participaci NNOE.Valentová (2003) ve své práci zmiňuje slova vyslance Delegace Evropské Unie v ČR

Ramiro Cibriana. Podle něj EU považuje NNO za důležitou součást demokratického systému vlády, neboť umožňují občansky se angažovat i jinak, než vstoupit do politické strany nebo odborů.3 Jejich význam vidí také v možnosti reprezentace jinak často přehlížených menšin, např. lidí se zdravotním postižením. V neposlední řadě se mohou NNO také v rámci tzv. partnerství podílet na vytváření a implementaci evropských politik. Proces, v jehož rámci má být názorům NNO dopřána větší pozornost v hlavním proudu evropské politiky bývá nazýván „mainstreamingem“.

3.4 Spolupráce českých NNO se zahraničními, zapojení do mezinárodních sítí

Podle studie K. Kepákové a L. Hudáka (2004) spolupracovala v roce 2003 téměř polovina náhodně vybraných českých NNO s nějakou zahraniční NNO. Vedle spolupráce s okolními zeměmi patřilo k nejčastějšímu typu spolupráce také zapojení se do mezinárodní sítě organizací (takto bylo zapojeno 40% organizací, jež měly zahraničního partnera).

Tyto nadnárodní subjekty vznikají nejčastěji z těchto příčin4:● možnost efektivně shromažďovat a předávat informace ● podpora členů a vyjadřování vzájemné solidarity ● vědomí společných cílů, poslání, hodnot ● vytvoření platformy pro diskuse o věcech společného zájmu ● společné prosazování cílů, zejména pomocí lobbingu v institucích EU,

vyjednáváním a jednotnou prezentací názorů. Často dnes dochází ke složité hierarchizaci těchto sítí.Odmyslíme-li si tyto internacionalizované subjekty, je země, s nimiž je nejčastěji

navazován kontakt, možno snadno zachytit na jednoduché mapce:

3Zdá se, že právě tento alternativní způsob participace vadí Václavu Klausovi, když zapojování některých NNO do politického procesu nazývá slovem NGOismus

4Zdroj: Evropské nevládní neziskové organizace a jejich síte

13/18


4 Závěr

Z dat, použitých v této publikaci jasně vyplývá, že české NNO na jedné straně rády využívají výhod internacionalizace (zahraniční zdroje financí, možnost transnacionální spolupráce, příliv zahraničních inovací), ale vnímají též její rizika – zejména příliv zahraničního kapitálu a důsledky s ním spojené. V neposlední řadě si také uvědomují, že zahraniční zdroje financí jsou značně nejisté, nechtějí se na nich proto stát příliš závislými.

5 Použitá literatura

CÍSAŘ, Ondřej. Sociální hnutí, nevládní organizace a zájmové skupiny ve víceúrovňové struktuře EU : přístup ke studiu. In FIALA, Petr, STRMISKA, Maxmilián. Víceúrovňové vládnutí: teorie, přístupy, metody. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. s. 214-231. ISBN 80-7325-074-8.

V České republice se nedostatečně vyhodnocuje vliv staveb na životní prostředí [online]. Ekologický právní servis, 2008 , 31. 1. 2008 [cit. 2008-04-13]. Dostupný z WWW: <http://www.eps.cz/php/index.php?cat=arch&art=news&x=2071597>.

Evropské nevládní neziskové organizace a jejich sítě [online]. 2003-2006 [cit. 2008-04-15]. Dostupný z WWW: <http://obcan.ecn.cz/index.shtml?apc=ej--1-&t=246605>.

FAGAN, Adam, JEHLICKA, Petr. Contours of the Czech environmental movement : a comparative analysis of Hnuti Duha (Rainbow Movement) and Jihoceske matky (South Bohemian Mothers). Environmental Politics [online]. 2003, vol. 12, no. 2 [cit. 2008-04-13], s. 49-70.

HOLEC, Petr. Fundraising a finanční stabilita humanitárních organizací ve vybraných zemích EU. [s.l.], 2005. 74 s. Masarykova univerzita v Brně - Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí diplomové práce Mgr. Simona Škarabelová Ph.d.

14/18

Obrázek 12: Země, s jejichž NNO navazují české NNO nejčastěji spolupráci. Barvou jsou země rozlišeny podle toho, jaká část transnacionalizujících se organizací navázala kontakt v této zemi. Zdroj:KEPÁKOVÁ,K., HUDÁK,L.,2004)


HUDÁK, Luděk. Profesionalizace neziskového sektoru v České republice po roce 1989. [s.l.], 2003. 59 s. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí magisterské diplomové práce PhDr. ing. Radim Marada, Dr.

KEPÁKOVÁ, Kateřina, HUDÁK, Luděk. Neziskový sektor před vstupem ČR do Evropské unie : Vývoj, kapacita, potřeby a směřování českých NNO zaměřených na oblast životního prostředí a udržitelného rozvoje. 1. vyd. Brno : Nadace Partnerství, 2004. 17 s. Dostupný z WWW: <http://www.nadacepartnerstvi.cz/docs/publikace/NNO/vyzkumna%20zprava-kratka.pdf>.

Market Vision. Současný stav fundraisingu v neziskových organizacích. [s.l.] : [s.n.], 2003. 40 s. Dostupný z WWW: <http://www.spiralis-os.cz/Vyzkum_FR_2003.zip>.

MÍKOVCOVÁ, Lenka, STULÍK, David. Tři dny v Bruselu : studijní cesta českých zástupců NNO do Bruselu pod záštitou Pavla Teličky velvyslance ČR při Evropských společenstvích, 10.6. - 12.6.2003. [s.l.] : [s.n.], 2003. 2 s. Dostupný z WWW: <http://www.spiralis-os.cz/materialy_cestadobruselu.doc>.

MÜLLER, Jiří. Ekonomické prostředí pro občanský neziskový sektor v ČR : Nadace a majetek. 1. vyd. Brno : Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2000. 46 s.

PACNER, Karel. Rakouská agentka v české vládě?. Neviditelný pes [online]. 2007 [cit. 2008-04-13]. Dostupný z WWW:<http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-rakouska-agentka-v-ceske-vlade-fcp-/p_politika.asp c=A070102_161224_p_politika_wag>.

Public eye on EU funds : Civil society involvement in the structural, cohesion and rural development funds . [s.l.] : [s.n.], 2005. 22 s. Dostupný z WWW: <http://www.foeeurope.org/publications/2005/Public_eye_on_the_eu_funds.pdf>.

SALAMON, Lester M., ANHEIER, Helmut K. Nástup neziskového sektoru : Mezinárodní srovnání. 1. vyd. Praha : Agnes, 1999. 59 s. ISBN 8090263313.

ŠILHÁNOVÁ, Hana, et al. 13 let na společné cestě. 1. vyd. Praha : Nadace pro rozvoj občanské společnosti, 2006. 43 s. Dostupný z WWW: <http://www.nros.cz/o_nadaci/resolveUid/d3d65b49b7a934f0cc91801c43abe8c0>.

ŠKARABELOVÁ , Simona . Když se řekne nezisková organizace : příručka pro zastupitele krajů, měst a obcí. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. 130 . ISBN 80-210-3031-3 .

VALENTOVÁ, Eva. Neziskový sektor v České republice . [s.l.], 2003. 68 s. Masarykova univerzita. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Dana Knotová, Ph.D.

6 Přílohy

6.1 Zdrojová dataZde uvádím zdrojová data, použitá ke konstrukci výše uvedených shrnujících grafů.

15/18

http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-rakouska-agentka-v-ceske-vlade-fcp-/p_politika.asp

http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-rakouska-agentka-v-ceske-vlade-fcp-/p_politika.asp


6.2 České nadace

16/18

Tab. 1: Struktura příjmů českých NNO. V případě roku 2005 jde o odhad dotázaných organizací. Zdroj: Kepáková, Hudák (1998,2002)

Zdroje příjmůČeské nadace a fondy 26% 27% 20%Vlastní rozpočet 21% 21% 19%Státní rozpočet 17% 14% 12%Zahraniční nadace a fondy 15% 11% 8%Orgány územní samosprávy 6% 9% 11%Dotace Evropské Unie 3% 7% 15%Drobní individuální dárci 3% 6% 6%Členské příspěvky 6% 3% 3%Firemní dárci a sponzoři 3% 2% 6%

1998 2002 2005

Tab. 2: Struktura příjmů českých NNO. Zdroj: Market vision (2003)

v současnosti v budoucnuzdroj podíl respondentů zdroj podíl respondentů

veřejné rozpočty 46% ministerstva 44%vlastní činnost 25% firmy 27%nadace 16% městské úřady 26%firmy 12% vlastní činnost 24%individuální dárci 6% fondy EU 14%členské příspěvky 6% nadace 14%veřejnost 2% krajské úřady 11%ambasády 2% členské příspěvky 5%

veřejnost 2%ambasády 0%individuální dárci 0%

NázevRok

vzniku Zakladatel Typ zakladatele Důvod

Poslední známá výše nadačního

jmění ZánikDůvod zániku

F-nadace 1994 ??? ???podpora jazykového vzdělávání a křesťanské hudby 29 000 000 Kč

-

Nadace Adra 1998 Občanské sdružení Adranezisková organizace založená církví změna legislativy - nový zákon o nadacích 40 057 880 Kč

-

Nadace Civilia 2000

SkaN Foundation, Foundation Oranjefonds, Foundation Het R. C. Maagdenhuis, Foundation Children's Welfare Stamps Netherlands zahraniční nadace

vlastní fundraising, postupné nahrazování nizozemských zdrojů českými n.a. 2006

sloučení s nadací Divoké husy

Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 1997 Dagmar Havlová fyzická osoba

sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní počiny, které se ocitly na okraji společnosti, ale mají potenciál do budoucna ?

-

Nadace Divoké Husy 1997 Wilde Ganzen foundation (Nizozemsko) zahraniční nadace ? 32 791 000 Kč

-

Nadace Euronisa 1995 Sbor jednoty bratrské v Liberci církev ? 47 000 000 Kč

-

Nadace Charty 77 1978 František Janouch fyzická osobaobrana lidských práv, podpora disidentů a nezásvislé kultury 76 616 350 Kč

-

Nadace občanského fóra 1990 Občanské fórum politická strana

obnova a ochrana kulturního dědictví České republiky se zvláštním důrazem na opomíjené památky. ?

2006?

Nadace Open Society Forum Praha 1992 George Soros fyzická osoba

zajišťování účasti na mezinárodních programech sítě Sorosových nadací ve střední a východní Evropě ?

-

Nadace Partnerství 1991

George Marshal Fund (mezi další patřili také Rockefeller Brothers Fund, Charles Stewart Mott Foundation a Sasakawa Peace Foundation) zahraniční nadace

program "Environmental Partnership for Central Europe" 94 274 383 Kč

-

Nadace Proměny 2005 Lenka a Karel Komárkovi fyzická osoba rozvoj městských parků a veřejné zeleně 1 000 000 Kč

- Nadace rozvoje občanské společnosti 1992 Federální vláda ČSFR nadnárodní organizace Program PHARE 81 876 001 Kč

-

Nadace Veronica 1992 brněnští ekologové a sociologové fyzická osobarozmanité formy šíření myšlenek šetrného vztahu k přírodě 33 043 593 Kč

-

Nadace VIA 1990 The foundation for a civil society (USA) zahraniční nadacerozvoj občanské společnosti (lze předpokládat vzhledem ke jménu zakládající organizace) 37 559 950 Kč

-

Výbor dobré vůle - nadace Olgy Havlové 1992 Výbor dobré vůle (Olga Havlová) fyzická osoba

pomoc lidem se zdravotním postižením, lidem opuštěným a diskriminovaným v jejich začlenění do společnosti 65 115 000 Kč

-

Vzdělávací nadace Jana Husa 1980 mezinárodní skupina filosofů (centrum v Oxfordu) fyzická osoba

pomoc ohrožené kultuře v komunistickém Československu 71 054 000 Kč

-

Documents

Transnacionální vztahy českých nevládních neziskových organizací