UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Fakulta tělesné kultury

DIPLOMOVÁ PRÁCE

(magisterská)

2010 Bc. Lenka Chaloupková

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Fakulta tělesné kultury

POROVNÁNÍ TĚLESNÉ ZDATNOSTI A MOŽNOSTÍ K POHYBOVÝM AKTIVITÁM

ŽÁKŮ VYBRANÝCH ŠKOL CHRUDIMSKÉHO REGIONU

Diplomová práce

Autor: Bc. Lenka Chaloupková

Studijní obor: Aplikovaná tělesná výchova, kombinované studium

Vedoucí práce: PaedDr. František Langer, CSc.

Olomouc 2010

Jméno a příjmení autora: Bc. Lenka Chaloupková

Název diplomové práce: Porovnání tělesné zdatnosti a možností k pohybovým

aktivitám žáků vybraných škol chrudimského regionu

Pracoviště: Katedra aplikovaných pohybových aktivit

Vedoucí diplomové práce: PaedDr. František Langer, CSc.

Rok obhajoby diplomové práce: 2010

Abstrakt:

Magisterská práce se zabývá porovnáním tělesné zdatnosti a možností k pohybovým

aktivitám žáků vybraných škol a výchovných zařízení chrudimského regionu.

Srovnávány jsou soubory žáků Základních škol Smetanova Skuteč a Proseč u Skutče a

žáci nižšího stupně víceletého Gymnázia Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči.

Druhou skupinou jsou děti z Dětského domova se školou v Hrochově Týnci a ze Střediska

výchovné péče v Přestavlkách. Obě zkoumané skupiny jsou ve věkové kategorii 11–16 let.

Klíčová slova: tělesná zdatnost, motorické testy, pohybové schopnosti, etopedie, ústavní

výchova.

Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.

Author´s name and surname: Bc. Lenka Chaloupková

Topic of the thesis paper: Comparison of physical fitness and abilities to

exercise motor activities of students studying at

selected schools of Chrudim region.

Department: Department of Adapted Physical Activities

Superviser of the thesis paper: PaedDr. František Langer, CSc.

Year of defending the thesis: 2010

Abstract:

This master´s graduation thesis deals with the comparison of physical fitness and

abilities to exercise motor activities concerning students studying at selected schools and

educational institutions of Chrudim region.

The comparison surveys a group of students studying at primary schools Smetanova in

Skuteč and Proseč u Skutče together with juniour students at the Gymnasium Suverénního

řádu maltézských rytířů in Skuteč. Another group includes children from the children´s

home and school in Hrochův Týnec together with students from the centre of educational

care in Přestavlky. Both groups surveyed are represented by students between the ages of

11 and 16.

Key words: physical fitness, motoric tests, motoric abilities, ethopedics, institutional care.

I agree with lending this thesis paper within the scope of library services.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením PaedDr.

Františka Langera, CSc. a uvedla všechny použité zdroje.

V Olomouci ………………………………………...

Bc. Lenka Chaloupková

Děkuji PaedDr. Františku Langerovi, CSc. za poskytnutou pomoc a cenné rady při

zpracování diplomové práce.

OBSAH

1 ÚVOD 8

2 TEORETICKÁ ČÁST 10

2.1 Přehled poznatků o pohybové aktivitě 10

2.1.1 Pohybová aktivita 102.1.2 Základní motorická výkonnost a motorická výkonnost 102.1.3 Zdatnost 112.1.4 Tělesná zdatnost 122.1.5 Motorické testy 152.1.6 Testová baterie a testový profil 172.1.7 Pohybové schopnosti 192.1.8 Pohybové dovednosti 28

2.2 Etopedie 35

2.2.1 Základní pojmy 352.2.2 Konkrétní projevy problémového chování 362.2.3 Systém péče o osoby s poruchami chování 362.2.4 Doporučené důvody přijetí dětí do zařízení 38

3 CÍLE, ÚKOLY A HYPOTÉZA VÝZKUMU 41

3.1 Cíl 41

3.2 Úkoly 41

3.3 Hypotézy 41

4 METODIKA 42

4.1 Sledované skupiny žáků 42

4.1.1 Skupina R 424.1.2 Skupina U 424.1.3 Charakteristika podmínek jednotlivých škol a zařízení 43

4.2 Motorické testy 45

4.2.1 Organizace testování a způsob vyhodnocení výsledků 45

4.3 Somatická měření 50

4.3.1 Tělesná výška 514.3.2 Tělesná hmotnost 514.3.3 BMI 51

4.4 Dotazníková metoda 52

4.4.1 Forma dotazníku 534.4.2 Seznámení s technikou vyplnění dotazníku 534.4.3 Analýza a vyhodnocení dotazníku 53

5 VÝSLEDKY 545.1. Výsledky testů tělesné zdatnosti 54

5.1.1 Výsledky a porovnání skupin R1-R4 a U1-U4 54

5.2 Výsledky somatických měření 68

5.2.1 Výsledky a porovnání skupin R1-R4 a U1-U4 68

5.3 Výsledky dotazníkové metody 73

5.3.1 Výsledky a porovnání skupin R1-R4 a U1-U4 73

6 DISKUSE 91

7 ZÁVĚRY 94

8 SOUHRN 95

9 SUMMARY 96

10 REFERENČNÍ SEZNAM 97

11 PŘÍLOHY 99

1 ÚVOD

Pohybová aktivita a hra doprovází člověka od pradávna. Na začátku potřeboval člověk být

zdatný proto, aby něco ulovil nebo aby utekl před jiným tvorem a nebyl sám uloven. Později již

byly pohybové aktivity oddělovány od běžných pracovních činností. Byly tedy provozovány ve

volném čase, za účelem pobavení, dosažení krásného těla, upevnění zdraví, v rámci různých rituálů,

ale také jako příprava vojáků atd. Jednalo se o různá gymnastická cvičení, bojová umění, míčové a

jiné sportovní hry.

Dnes vlivem technického pokroku potřeba pohybové aktivity klesá na minimum. Člověk si

prostředí kolem sebe uzpůsobuje tak, aby vykonával jen nezbytně nutnou lokomoci a pohyby.

Během posledních let se mění přístup dětí a mládeže ke sportu a obecně k jakékoli fyzické

aktivitě. A to jak ve školním, tak i v mimoškolním prostředí. I přes snahu mnoha učitelů tělesné

výchovy nabídnout dětem a mládeži pestrou škálu fyzických činností, se setkáváme s nezájmem a

odmítáním těchto aktivit mládeží a dětmi. V české republice je školní tělesná výchova považována

rodiči i žáky za předmět okrajový a někdy i zbytečný. Z toho pak vyplývá i přístup k hodinám

tělesné výchovy.

Nabídka mimoškolních aktivit je především ve větších městech různorodá a dostačující. Většina

klubů či zájmových kroužků se však potýká s nedostatkem svěřenců.

A proč je tak malý zájem o pohybovou aktivitu? Příčin je samozřejmě celá řada. Počínaje

alternativním, fyzicky nenáročným programem, jako je sledování televize a hraní si na počítači, a

neaktivním přístupem rodičů konče. Děti si ještě neuvědomují, jaká pozitiva pohyb a sport přinášejí

člověku. Nemají potřebu pečovat o své zdraví, protože zatím nepociťují žádné známky budoucích

poruch či problémů. Nesnaží se zušlechťovat své tělo, nezažili ten příjemný pocit po aktivitě,

nenašli si ten správný sport, který by je zaujal.

Ale pravdou je, že existují sportovní odvětví, o která, se mezi dětmi projevuje větší zájem. Příčinou

je preferování některých sportů obcemi, médii, sponzory a snaha dětí dostat se na vrchol v daném

sportu. Jedná se o sporty divácky atraktivní, jako je fotbal nebo hokej.

Práce by měla pomoci zjistit, zda má prostředí, ve kterém děti vyrůstají, nějaký vliv na jejich

tělesnou zdatnost a pohybový vývoj. Porovnávám přístup k pohybovým aktivitám a jejich možnosti,

tělesnou zdatnost dětí a postoje několika škol v regionu Chrudimska ke sportu. Jedná se o dvě

odlišně fungující skupiny dětí. Do první skupiny jsou zahrnuty děti vyrůstající v rodinném

8

prostředí, a to žáci Základní školy Smetanova ve Skutči, Základní školy v Proseči a žáci nižšího

stupně víceletého Gymnázia Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči.

Druhou skupinu tvoří děti vychovávané v Dětském domově se školou v Hrochově Týnci a ve

Středisku výchovné péče v Přestavlkách.

O tuto problematiku jsem projevila zájem zejména proto, že jsem měla možnost pracovat s částí

dětí z obou zkoumaných skupin. Na víceletém gymnáziu mimoto vyučuji tělesnou výchovu již

několik let a zdá se mi, že čím více možností k aktivitám tyto děti mají, tím méně jich využívají. Ve

výchovném ústavu v Přestavlkách jsem působila na praxi a s dětmi jsem podnikala spoustu

sportovních činností. Zajímá mě tedy, zda můj předpoklad, že větší možnosti pohybového vyžití a

lepší tělesnou zdatnost budou mít děti z „normálně“ fungujících rodin, je správný.

9

2 TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Přehled poznatků o pohybové aktivitě

2.1.1 Pohybová aktivita

Podle Měkoty a Cuberka (2007, 37) je pohybová aktivita jakákoli aktivní pohybová činnost

nějakého systému. Je to proces vedoucí k uspokojování lidských potřeb, včetně potřeby pohybu.

Suma činností kosterního svalového systému podmíněna energetickým výdejem a součinností všech

fyziologických funkcí. Pohybová aktivita má spíše obecnější význam, neboť činnost je spíše vázána

na konkrétní projev určitého člověka. Aktivita člověka je mimořádně flexibilní, podložena

inteligencí, estetická a existuje možnost zvyšovat hybnost i výkonnost prostřednictvím práce,

cvičení a tréninku. Jak uvádějí Mužík, Dobrý a Sűss (2008, 10) dělíme pohybovou aktivitu na

strukturovanou, která slouží primárně k plnění úkolů denního režimu. Nestrukturovanou, která má

za cíl zlepšit či udržet jednu nebo více složek tělesné zdatnosti v konkrétní pohybové aktivitě.

V dnešní moderní době se snižuje objem a intenzita přirozené pohybové aktivity. Inaktivita1

(pohybová nedostatečnost) má za následek různé zdravotní poruchy označované souhrnným

pojmem „civilizační choroby“. Pohybová aktivita však nemá kladný přínos pouze v oblasti

fyzického zdraví, ale přináší pozitiva i v oblasti psychické (pocity uspokojení, dobrá nálada, radost

z pohybu, estetika, setkání s přáteli, sociální kontakty a jiné).

Charakter dětské pohybové aktivity je jiný než u dospělých. Děti mají biologickou potřebu být

spontánně aktivní, během dne kumulují různorodé pohybové činnosti střední a vyšší intenzity. Vliv

činitelů prostředí, k nimž se pohybová aktivita řadí, se projevuje až po delší době, v dospělosti.

Odborníci se shodují, že pohybová aktivita přispívá k úrovni tělesné zdatnosti, ale vztah je

problematický a není u dětí tak silný, jak se většinou hypoteticky očekává. Pohybová aktivita je

pouze jedním z činitelů, které podmiňují tělesnou zdatnost (Měkota a Cuberek, 2007, 82–83)

2.1.2 Základní motorická výkonnost a motorická výkonnost

Výkonnost je způsobilost podávat specifické výkony podle pohybových úkolů a připravenost ke

specifické motorické činnosti (Kouba, 1995, 16).

Jak uvádí Suchomel (2006, 11–13) je základní motorická výkonnost považována za primární

ukazatel pohybové výkonnosti člověka a tvoří významnou součást celkové tělesné zdatnosti

člověka. Rozvoj základní motorické výkonnosti je dlouhodobý proces, jehož cílem není

specializovaný výkon, ale všestranný tělesný a pohybový rozvoj. Její základ tvoří komponenty,

které jsou nazývány základními motorickými schopnostmi. Z těch je důležité v dětském věku

1 Inaktivita = pohybová nedostatečnost.

10

rozvíjet přednostně dlouhodobou vytrvalostní schopnost, silově-vytrvalostní schopnost, rychlostní,

rovnováhovou a explosivně-silovou schopnost. S tím souvisí i správně provedené hodnocení těchto

schopností s cílem rozvíjet tyto kvality a hodnocení složení těla, zejména podíl aktivní tělesné

hmoty.

Rozdíl těchto dvou pojmů spočívá v tom, že základní motorická výkonnost neboli motorická

zdatnost přináší nespecifickou adaptaci organismu na zátěž, tvoří ji základní motorické schopnosti a

vztahuje se ke zdraví a k výkonu. Motorická výkonnost je pak nespecifickou adaptací organismu,

dominantní jsou schopnosti a příslušné dovednosti a projevuje se vyrovnaností motorických výkonů

na vysoké úrovni a úspěšnou činností ve sportu. Jak píše Máček (1972, 11) není schopnost adaptace

jen lidskou vlastností, je spíše vlastností živé hmoty. Rozlišení pojmů tělesná zdatnost a motorická

výkonnost má svůj význam, tělesná zdatnost souvisí s motorickou výkonností, se základní

motorickou výkonností se překrývá výrazně.

Tabulka 1. Rozlišení tělesné zdatnosti a motorické výkonnosti (Měkota a Cuberek, 2007, 144).

2.1.3 Zdatnost

Zdatnost je nezbytným předpokladem pro efektivní a hospodárné fungování lidského organismu

a je podmíněna zejména fyziologickými funkcemi organismu. Složkou zdatnosti obecné je

připravenost organismu především na pohybové úkoly, tedy zdatnost tělesná. Zdatnost se

nevztahuje jen k fyzickému zatížení, ale je pojímána mnohem šířeji. Tedy vyrovnání se s požadavky

běžné každodenní aktivity, s nároky, které klade zaměstnání. Zdatnost skrývá možnost příjemného

11

prožívání volného času, umožňuje participovat na celém spektru pohybových aktivit (Měkota a

Cuberek, 2007, 143).

2.1.4 Tělesná zdatnost

Pojem zdatnost byl prezentován nejedním autorem a postupně byl obměňován v čase i v různých

zemích. V 80. letech minulého století začala být tělesná zdatnost považována za součást celkové

zdatnosti, která má dále složky sociální, duševní a emocionální. V anglosaské literatuře se setkáme

s pojmem „fitness“, který je chápán v širším kontextu zahrnujícím tělesnou zdatnost, pohybovou

výkonnost, připravenost člověka vykonávat náročné pohybové činnosti až do vysokého věku a

odolnost proti nemocím (Suchomel, 2006, 10–11). Měkota a Cuberek (2007, 142) definují tělesnou

zdatnost jako globální a kvalitativní ukazatel stavu organismu.

V Singapuru byla v roce 1990 přijata definice tělesné zdatnosti jako schopnosti řešit dané úkoly

s dostatkem energie a pohotově, bez zjevné únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné strávení

volného času. Tzv. triáda dimenzí tělesné zdatnosti: 1. orgánová, 2. motorická a 3. kulturní

(Suchomel, 2006, 10). Kouba (1995, 16) ve své publikaci píše, že motorická zdatnost je

nespecifická adaptace na různé pohybové úkoly.

Šimkova (1984, 16) definice zní: „Tělesnou zdatnost chápeme jako schopnost organismu

vyrovnat se s nespecifickou náročnou pohybovou činností, adaptovat se na vlivy vnějšího prostředí

a udržet v rovnováze funkce všech orgánů i za zhoršených podmínek.“

Definici je možné chápat z více hledisek.

Dříve byla tělesná zdatnost spojována s uspokojivě vykonávanou tělesnou prací. V moderní době

se snížil objem fyzicky náročné práce a tím se i snižuje úroveň přirozeně získané tělesné zdatnosti.

Hledisko druhé posazuje tělesnou zdatnost do oblasti výkonnostního sportu a posuzuje úroveň

zdatnosti v různých sportovních odvětvích. Pojetí se vztahuje ke sportovnímu tréninku a jedná se o

výkonově orientovanou zdatnost. Je nezbytná pro sportovní výkony nebo jinou fyzicky náročnou

činnost. Význam má tento přístup zejména při výběru sportovně talentovaných jedinců. Jak uvádí

Sekot (2002, 7) není sport pouze aktivní pohybová a herní aktivita, ale i sociální fenomén.

Třetí hledisko, v současné době nejvíce upřednostňované, je zdatnost a oblast zdraví. Dnešní

běžná populace, která vrcholově nesportuje, vykazuje známky snížené tělesné zdatnosti. Tedy

snížená schopnost odolávat nárokům vnějšího prostředí, udržení si rovnovážné funkce orgánů atd.

To sebou přináší řadu zdravotních problémů, a to ve stále mladším věku. Nemoci, které dříve

postihovali starší osoby, dnes běžně provázejí střední generaci. Nečinnost, špatný životní styl, stres,

nadváha a jiné doprovodné jevy, způsobují negativní zdravotní důsledky stále mladším občanům.

12

Hledisko třetí tedy představuje zdravotně orientovanou zdatnost jako způsobilost zajišťující dobré

zdraví v tom nejširším smyslu.

Za tuto způsobilost jsou odpovědné geneticky podmíněné vlastnosti a schopnosti, které více nebo

méně reagují na změny pohybové aktivity (Neuman, 2003, 16). Snadněji cvičením ovlivníme

genetický méně podmíněné schopnosti (vytrvalost, svalová síla, ohebnost) než například rychlost

reakce nebo pohybů. Zdravotně orientovaná zdatnost je definována jako zdatnost ovlivňující přímo

či nepřímo zdravotní stav jedince (vztahující se k dobrému zdravotnímu stavu) a působící

preventivně na zdravotní problémy spojené s hypokinézou2 (Suchomel, 2006, 18).

Koncepce zdravotně orientované zdatnosti bezprostředně souvisí s pojmem zdraví, který již

podle Světové zdravotnické organizace neznamená pouze stav bez nemoci, ale stav úplné tělesné,

duševní a sociální pohody. Koncepce zcela zřetelně a jednoznačně upozorňuje na významný vztah

pohybové aktivity, tělesné zdatnosti a zdraví. Pohybová aktivita pozitivně ovlivňuje zdatnost,

zdravotně orientovaná zdatnost se promítá do zdravotního stavu jedince, navozuje pozitivní zdraví.

Naopak narušené zdraví se projeví ve snížené zdatnosti a ta potom omezuje rejstřík, objem a

intenzitu pohybové aktivity. Všechny tři konstrukty do značné míry determinuje dědičnost na straně

jedné a ovlivňuje je prostředí na straně druhé. Osobnostní faktory a životní styl jsou spolupůsobící

doprovodné proměnné (Měkota a Cuberek, 2007, 146–147).

Obrázek 1. Vztahy mezi pohybovou aktivitou, zdravotně orientovanou zdatností a zdravím

(upraveno podle Měkoty a Cuberka, 2007, 147).

Faktory ovlivňující tělesnou zdatnost dětí školního věku

2 Hypokinéza = nedostatek tělesného pohybu.

13

Mezi základní faktory ovlivňující tělesnou zdatnost dětí patří věk, pohlaví, biologická zralost,

pohybová aktivita, prostředí a výchova, dědičnost, trénovanost, zdravotní stav, tělesné složení,

temperament a motivace.

Většina testových baterií nebere v úvahu rozdíl mezi chronologickým a biologickým věkem

dítěte. To může ovlivnit výkony určitých testů.

Pohlaví hraje při testování hlavně žáků druhého stupně základní školy také velkou roli. V tomto

věku se již začíná projevovat rozdílná výkonnost v jednotlivých testech.

Předpokládáme také, že pohybová aktivita a zejména s ním spojené osvojování pohybových

dovedností a rozvíjení schopností má velký vliv na celkovou tělesnou zdatnost dětí.

Vliv výchovného prostředí působí na jedince souhrnně jako vlivy vnější. Jsou dány životními

podmínkami a zejména sociálními vlivy, jako je vliv rodiny, školní třídy, vychovatelů, širšího okolí

i médií.

Důležitým a často opomíjeným faktorem tělesné zdatnosti je dědičnost. Prokázáno je, že silně

dědičně je podmíněn temperament a tělesné znaky (výška, stavba těla). Pokud jde o kapacity

motorické, dědí se spíše dispozice, anatomicko-fyziologické předpoklady k rozvoji motorických

schopností. V dětském věku je podíl dědičnosti na výkonu větší než v dospělém věku, kde hraje

větší roli pohybová aktivita. Zejména některé pohybové schopnosti jako například rychlost jsou

dány více geneticky.

Na úroveň tělesné zdatnosti má vliv i zdravotní stav dítěte. Trpí-li dítě nějakou vrozenou vadou,

nemocí nebo je oslabené, projeví se to při testování snížením výkonu v jedné nebo více

schopnostech či dovednostech.

Speciálně u dětí je velmi důležité složení těla. To znamená podíl aktivní tělesné hmoty a tukové

tkáně. Ve třídách přibývá dětí s nadváhou až obézních a tento stav snižuje také výkonnost v testech

tělesné zdatnosti.

Motivace usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle. Pokud žák nemá zájem

zjistit svou tělesnou zdatnost, nebo ho nebaví cvičení a učitel ho nedokáže správně naladit, nebude

výkon v testech uspokojivý.

Tělesná zdatnost ve školním prostředí

Rozvoj pohybových schopností jako součásti kategorie zdatnosti patří k základním cílům ve

školní tělesné výchově (Rychtecký, 1998, 90). Žák rozvíjí své rychlostní, vytrvalostní, koordinační

či silové schopnosti a s tím je spojeno osvojování pohybových dovedností, efektivní provádění

činnosti a zvyšování individuální výkonnosti. Vztah mezi těmito komponentami je velice těsný a

vzájemně podmiňující.

14

Aby hodnocení tělesné zdatnosti mělo svůj význam, je nutné dodržet základní zásady. Testování

je nutné chápat jako komplexní součást tělovýchovného programu, který směřuje k podpoře

celoživotní pohybové aktivity. Motorické testy musí být časově, materiálně i prostorově nenáročné,

jednoduché na vysvětlení i provedení. Hodnocení testů by mělo podněcovat žáky k celoživotní

pohybové aktivitě a pokud možno je pozitivně naladit pro další činnost. Dítě by mělo být schopné

se samo otestovat a výsledky interpretovat. Rozporuplné je srovnávání výkonů normativně a podle

kriterií. Je otázkou zda je pro žáka více motivující, když je jeho výkon srovnáván s populací. Nebo

zda je pro něho lepší, když je srovnáván pouze v rámci svých výkonů a zjistí, že se zlepšil nebo

zhoršil. Důležité však je všechny pohybové schopnosti v mládí rozvíjet a v dospělosti udržovat

jejich úroveň přiměřenou pohybovou aktivitou.

Komponenty tělesné zdatnosti

Obecná motorická výkonnost a zdatnost je strukturovanou globální entitou, vztahující se jednak

ke zdraví a jednak k výkonu. Komponentami, které tvoří její základ, jsou tzv. základní pohybové

schopnosti.

Podle Měkoty a Cuberka (2007, 145–146) můžeme k základním komponentám zdravotně

orientované zdatnosti řadit:

– aerobní zdatnost měřenou výkonovými vytrvalostními testy či laboratorně,

– tělesné složení – hlavně rozložení tělesného tuku,

– svalovou sílu a vytrvalost,

– flexibilitu.

Někteří autoři zařazují též držení těla jako jednu z komponent. Pro zjištění aktuálního fyzického

stavu, tělesné zdatnosti a aktivity je důležitá diagnostika pohybových schopností a dovedností. Ta je

součástí každého tělovýchovného procesu a provádí se prostřednictvím motorických testů.

2.1.5 Motorické testy

Motorické testy tedy slouží k hodnocení tělesné zdatnosti a představují standardizované postupy

časově, finančně i materiálně nenáročné, bezpečné a jednoduše proveditelné pro testovaného

jedince.

Motorické testy můžeme dělit:

na testy pohybových schopností – jednoduché zkoušky nevyžadující zvláštní nácvik,

15

na testy pohybových dovedností – zjišťování úrovně zvládnutí specifického pohybu,

sportovní techniky apod.; jde zpravidla o složitější pohybové zkoušky,

na ostatní testy – testy držení těla, kreativity, pohybové aktivity, laterality3, stavby a složení

těla, fyziologických funkcí, smyslů atd.

Další dělení:

laboratorní testy

– výhodou je použití citlivých měřících přístrojů, odhlučnění, nepřítomnost rušivých

přírodních vlivů, vyhodnocení pomocí výpočetní techniky,

– nevýhodnou je testování pouze činnosti prostorově nenáročných, v nepřirozených

podmínkách, špatná dostupnost; dále je nevýhodou časová a personální náročnost.

terénní

– výhodou jsou přirozené podmínky pro činnost, jako je tělocvična, příroda, bazén a jiné,

– nevýhodou je hrubší odhad úrovně schopností.

Podle počtu testovaných osob dělíme na testy:

individuální – testu se podrobuje každý jednotlivec samostatně (spíše testy laboratorní),

kolektivní (skupinové) – testujeme celou skupinu osob současně (sed-leh), což sebou může

nést efekt motivace a soutěživost testovaných, nebo intervalově (skok z místa), kdy

testovaní přistupují k testu postupně.

3 Lateralita = přednostní užívání jednoho z párových orgánů pohybového nebo smyslového ústrojí.

16

Obrázek 2. Rozdělení motorických testů (Měkota a Blahuš, 1983, 21).

2.1.6 Testová baterie a testový profil

Soubor 3 a více testů, které mají podobu sestav, se nazývají testová baterie. Testové baterie jsou

dvojího typu. Mají-li postihnout několika testy jednu pohybovou schopnost (například silové

schopnosti), jedná se o testy homogenní a spolu korelující.

Zjišťují-li však testy různé stránky výkonnosti a obecnou tělesnou zdatnost, jde o testy heterogenní.

Pro různé účely pak přiřazujeme jednotlivým testům různou váhu.

Dále můžeme používat testové baterie již sestavené a standardizované. Zde je výhoda, že již

pracujeme s ověřenými výsledky, naměřené hodnoty snadněji zpracováváme a výsledná hodnota je

vztažena k normě populace.

Podle potřeby je možné si sestavit vlastní testovou baterii, a to výběrem vhodných motorických

testů. To jsou testy vlastní konstrukce. Důvodem tohoto postupu mohou být materiální, prostorové,

časové podmínky pro testování, osobnost testovaného, účel testování a jiné.

Základní vlastnosti testových postupů:

validita – zda je test pro daný účel vyhovující, zda postihuje tu stránku motoriky, pro kterou

byl určen,

spolehlivost – míra přesnosti výsledků, tedy dostatečnou podobnost výsledků při

opakovaném měření,

systematičnost – obsah testu způsob provedení i vyhodnocení výsledku je pro všechny

testované osoby stejný či prokazatelně srovnatelný; výjimku tvoří testy, kde testovaný může

sám zvolit způsob provedení testu.

Další vlastnosti testů

objektivita,

obtížnost,

délka testu,

doba trvání,

rychlost testu,

komplexnost,

specifičnost.

V praxi jsou nejvíce využívány následující testové baterie:

AAHPER Youth Fitness Test, Eurofit test, Unifittest, Fitnessgram i jiné.

17

Testový profil

Dále rozlišujeme ještě testový profil, což je volnější seskupení jednotlivých testů a zde se oproti

testové baterii neurčuje souhrnný výsledek. Výsledky jednotlivých testů jsou samostatně hodnoceny

a většinou uváděny v grafické podobě.

Hodnocení výsledků testování a měření

Přímo naměřené výsledky vyjádřené ve fyzikálních jednotkách (metrech, sekundách, atd.) nebo

v technických jednotkách (počet opakování cyklu, atd.) nazýváme hrubé výsledky. Mají malou

informativní hodnotu, nelze je navzájem srovnávat ani sčítat. Převádějí se proto na výsledky

odvozené (Čelikovský, 1979, 172).

Možnosti převodu naměřeného skóre:

percentil

– udává, kolik procent osob v souboru vrstevníků skóruje níže (podává horší výkon) než

jedinec, jehož výkon posuzujeme; převod na percentily umožňují vzorce, percentily však

nelze sumovat, pouze srovnávat,

T-body

– teoreticky stobodová stupnice, kde aritmetický průměr je roven 50 T-bodům,

– T-body umožňují nejen porovnání, ale i sumování výkonů,

z-body

– šestibodová stupnice v rozsahu od -3 do + 3, kde aritmetický průměr je roven 0,

nadprůměrné výkony budou kladné a podprůměrné záporné,

steny

– desetibodová stupnice v rozpětí od 1 do 10 bodů, v níž aritmetický průměr je roven 5,5,

– žádný výsledek nemůže být oceněn hodnotou 0 bodů,

– podle názvu v anglickém originále „standard ten“ jsou body nazývány „steny“,

– tabulky stenů představují hlavní oporu pro srovnávání a hodnocení testových výsledků u

mládeže do 20 let,

– steny jsou sčitatelné, takže můžeme vyjádřit i souhrnný výsledek – skóre testové baterie,

MQ-body

– devadesátibodová stupnice.

2.1.7 Pohybové schopnosti

Pohybové schopnosti jsou relativně samostatné komplexy funkčních vlastností

18

organizmu, které podmiňují realizaci určité skupiny pohybových úkolů. Pohybové schopnosti

představují vnitřní soubor předpokladů k pohybové činnosti určitého charakteru, vazba mezi

pohybovými schopnostmi tvoří základ kondice. Zevním projevem pohybových schopností je

pohybová dovednost, která zahrnuje i techniku provedení prohybové činnosti (Vindušková, 2003,

49). V každé pohybové činnosti člověka se promítají pohybové schopnosti v určitém poměru

zastoupení. Tento poměr je různý podle charakteristik prováděných pohybů.

Schopnosti nejsou vrozené, dědí se určité dispozice neboli vlohy k rozvoji schopností

intelektových, percepčních či motorických. Počáteční rozdíly mezi lidmi nejsou tedy ve

schopnostech, ale spíše ve vlohách. To znamená, že geneticky získaná vysoká úroveň rychlostních

schopností nezaručuje, že se jedinec stane sprinterem, pokud schopnost není dostatečně rozvíjena.

Čelikovský a kol. (1979, 73) uvádí, že pojmem motorická schopnost rozumíme integraci

vnitřních vlastností organismu, která podmiňuje splnění určité skupiny pohybových úkolů a

současně je jimi podmíněna. Spolu s pohybovými dovednostmi tvoří potenciální stránku motoriky,

podmiňující úroveň způsobilosti organismu k efektivnímu vykonání pohybových zadání různého

druhu.

Úspěšnost ve sportu nebo pohybové činnosti ovšem nezávisí pouze na motorických

schopnostech, ale také na tělesné konstituci, výkonové motivaci, osobnostních charakteristikách

jedince, které ovšem mezi schopnosti nepatří (Měkota a Novosad, 2005, 14). Lidskou motoriku,

hybnost, lze rozdělit na spontánní a řízenou. Během ontogenetického vývoje člověka klesá jeho

přirozená spontánní hybnost a je nahrazena pohybovou aktivitou řízenou (Havlíčková, 2004, 77).

Taxonomie pohybových schopností

V současné době není zcela sjednoceno rozdělení, počet , pojmenování ani terminologie

motorických schopností. Podle Měkoty a Novosada (2005, 19) je možné charakterizovat schopnosti

na úrovni základní motorické výkonnosti jako výkonové předpoklady, které jsou poměrně stálé

v čase a které ovlivňuje pouze částečně vnější prostředí. Proces jejich rozvoje je dlouhodobý a

pozvolný, probíhá pomaleji než rozvoj pohybových dovedností. Motorické schopnosti mohou být

ovlivněny aktivní pohybovou činností nebo naopak nečinností, a to zejména v období růstu.

Čelikovský (1979, 78) rozlišuje motorické schopnosti silové, rychlostní, vytrvalostní a

obratnostní. Podle Neumana (2003, 17) je to vytrvalost, svalově-kosterní zdatnost, ohebnost,

rychlost a rovnováha.

Přikláníme se k dělení schopností podle Měkoty a Novosada (2005, 21):

19

kondiční schopnosti, které jsou determinovány převážně faktory a procesy energetickými;

řadí se sem schopnosti vytrvalostní, silové a zčásti i rychlostní,

koordinační schopnosti, které jsou podmíněny funkcemi a procesy pohybové koordinace,

jsou spjaty především s řízením a regulací pohybové činnosti; sem se řadí schopnosti

orientační, diferenciační, reakční, rovnováhové, rytmické aj.,

koordinačně-kondiční schopnost, která je determinována úrovní individuálních kondičních

předpokladů; do této skupiny je nově řazena rychlostní schopnost. Jak ukazuje obrázek 3

schopnost pohyblivosti (flexibilita) se danému schématu vymyká, neboť se jedná spíše o

systém pasivního přenosu energie.

Obrázek 3. Hierarchické uspořádání motorických schopností (Měkota a Novosad, 2005, 22).

Kondiční schopnosti

Jsou v rozhodující míře ovlivněny metabolickými procesy. Realizace pohybu je podmíněna

způsobem získávání a využívání energie. Silové a rychlostní schopnosti jsou podmíněny především

intenzitou pohybu. Vytrvalostní pohybová činnost je podmíněna objemem, tedy dobou trvání či

počtem opakování cvičení.

Vytrvalostní schopnost

Základní pohybová schopnost podílející se na úrovni základní nebo speciální motorické

výkonnosti a stavu tělesné připravenosti. Projevuje se v celé řadě motorických činností a zahrnuje

20

pohybové akty od opakovaně prováděných jednoduchých pohybů přes cyklická cvičení prováděná

delší až dlouhou dobu až po statické zátěže dlouhodobého charakteru. (Čelikovský, 1979, 109).

Měkota a Novosad (2005, 143) uvádějí, že vytrvalost je pohybová schopnost provádět

déletrvající tělesnou činnost na určité úrovni, aniž by se snížila efektivita této činnosti.

Ve srovnání s ostatními kondičními schopnostmi má vytrvalost určité nadřazené postavení a je

nejlépe vědecky podložena. Význam vytrvalost spočívá zejména v rozhodujícím vlivu na tělesnou

zdatnost a zdraví a vychází z ní velký počet sportovních disciplín.

Dělení vytrvalostních schopností (upraveno podle Měkoty a Novosada, 2005, 149-153)

Podle zaměření cílového rozvoje vytrvalosti lze rozdělit:

základní vytrvalost – schopnost provádět dlouhotrvající činnost v aerobní zóně

energetického krytí; je relativně nespecifická, není zaměřena na zvyšování výkonnosti určité

disciplíny,

speciální vytrvalost – je předpokladem pro dosažení úrovně vytrvalosti potřebné pro

maximální výkon ve zvolené sportovní specializaci; je podmíněna především úrovní celkové

vytrvalosti, aerobní kapacity organismu, úrovní participujících silových a rychlostních

schopností a kvalitou speciální nervosvalové koordinace, odpovídající požadavkům techniky

dané disciplíny.

Specifická vytrvalost – dělení:

Podle délky trvání pohybové činnosti:

– rychlostní vytrvalost – délka činnosti od 7–35 sekund s anaerobně alaktátovým a

anaerobně laktátovým způsobem energetického krytí,

– krátkodobá vytrvalost – činnost v rozmezí 35–120 s zajištěná krytím v anaerobně

laktátové zóně,

– střednědobá vytrvalost – délka činnosti v rozmezí 2–10 min., zóna anaerobně laktátová a

aerobně alaktátová,

– dlouhodobá vytrvalost – typická činností trvající 10 minut až několik hodin a krytá

v aerobně laktátové zóně.

Podle způsobu energetického krytí:

21

– aerobní vytrvalost – energie dodávána štěpením energetických rezerv za přístupu

kyslíku,

– anaerobní vytrvalost – uvolňování energie pro činnost bez přístupu kyslíku.

Podle zapojení svalstva:

– lokální – vymezuje se zapojením méně než 1/4 až 1/3 svalstva těla v průběhu svalové

práce,

– globální (celková) – činnost celostní, komplexní povahy zaměstnávající převážnou část

tělesné svalové hmoty, zejména velké svalové skupiny.

Podle charakteru pohybové činnosti:

– cyklická lokomoční vytrvalost,

– acyklická vytrvalost.

Podle druhu svalové činnosti:

– statická – schopnost překonávat po delší dobu vnější odpor při výdrži ve stanovené

poloze,

– dynamická – provádět vytrvalostní cvičení v izometrickém režimu svalové práce.

Čelikovský (1979, 115–118) rozlišuje ještě:

– silovou vytrvalost – schopnost překonávat daný odpor po relativně dlouhou dobu,

– rychlostní vytrvalost – hybridní schopnost projevující se v činnostech maximální a

submaximální intenzity v délce trvání 5–50 s.

Silová schopnost

Podle Čelikovského (1979, 83) je silová schopnost považována za základní a rozhodující

schopnost jedince, bez které se nemohou ostatní schopnosti při motorické činnosti vůbec projevit.

Měkota a Novosad (2005, 113) dodávají, že sílu člověka definujeme jako schopnost překonávat

odpor vnějšího prostředí pomocí svalového úsilí. Silová schopnost je kondičním základem pro

svalový výkon vyžadující nasazení síly, jejíž hodnota se pohybuje kolem 30 % individuálně

realizovatelného maxima. Tuto hodnotu lze označit jako základní běžně využívaný silový potenciál.

Druhy svalové činnosti se odvíjejí od typu svalové kontrakce, která jsou rozhodující pro vznik

svalové síly.

koncentrická činnost – intramuskulární napětí se mění a sval se zkracuje,

excentrická činnost – svalové úpony se od sebe vzdalují, svalová vlákna se protahují,

izometrická činnost – zvyšuje se napětí svalových elementů, aniž by přitom došlo ke změně

délky svalu.

22

Dělení silových schopností

Podle převládajícího způsobu činnosti zapojených svalových skupin, tedy podle druhu svalové

kontrakce dělíme sílu:

statická – svalová činnost se neprojevuje pohybem, tzn. síla v izometrické kontrakci; podle

Čelikovského (1979, 84) ještě na jednorázovou nebo vytrvalostní formu,

dynamicko-svalová činnost projevující se pohybem hybného systému nebo jeho částí;

Čelikovský (1979, 84) uvádí ještě explozivně silovou, rychlostně silovou a vytrvalostně

silovou formu.

Podle vnějšího projevu, způsobu uvolňování energie nebo podle způsobu využití svalové práce při

specifických pohybových činnostech členíme silové schopnosti podle Měkoty a Novosada (2005,

116–121):

maximální sílu – největší síla, kterou je schopen vyvinout nervosvalový systém při

maximální volní kontrakci,

rychlou sílu – schopnost nervosvalového systému dosáhnout co největšího silového impulzu

v časovém intervalu, ve kterém se musí pohyb realizovat,

reaktivní sílu – umožňuje svalový výkon, při kterém se uplatňuje cyklus protažení a

následného zkrácení svalu a který vyvolá zvýšení silového impulzu; jeho velikost je závislá

na úrovni maximální síly, rychlosti svalového stahu a elasticitě svalu,

vytrvalostní sílu – schopnost uplatňovat svalovou sílu opakovaně po delší dobu bez

výrazného snížení její úrovně.

Rychlostní schopnost

Čelikovský (1979, 97) jí rozumí schopnost provést motorickou činnost nebo realizovat určitý

pohybový úkol v co nejkratším časovém úseku. Uplatnění rychlostních schopností může být velice

různorodé.

Měkota a Novosad (2005, 129) uvádí, že rychlost pohybu je schopnost reagovat pokud možno co

nejrychleji na podnět nebo provést při působení minimálního odporu pohyb co nejrychleji.

Dělení rychlostních schopností

Dovalil (2002) pak řadí tyto schopnosti vedle sebe a používá termíny rychlost reakční, acyklická,

cyklická a komplexní.

23

Při základním dělení se většina autorů shoduje na dvou kvalitativně odlišných formách projevu

rychlostních schopností:

akční,

reakční.

Z jiného pohledu lze rychlostní schopnosti rozdělit do dvou velkých tříd:

základní – podmíněné výhradně rychlostními psychofyzickými předpoklady a bez přímé

vazby na jiné schopnosti,

komplexní – váže se i na ostatní výkonové předpoklady.

Reakční rychlost

Je schopnost reagovat v co nejkratším čase na přijaté podráždění nebo informaci. Schopnost

reakce je tedy psychofyzický výkonnostní předpoklad, který jedinci umožňuje na podráždění

reagovat s určitou rychlostí (Měkota a Novosad, 2005, 132). Časové ohraničení činností se váže na

dobu mezi vydáním podnětu a skončením celého aktu.

Reakční rychlostní schopnost je závislá především na druhu podnětu a typu požadované odpovědi

(Čelikovský, 1979, 99).

Druh podnětu může být:

– vizuální (zrakový) – nejdelší doba vedení vzruchu,

– akustický (zvukový),

– taktilní (dotykový) – nejkratší doba vedení vzruchu,

– kinestetický.

Typ reakce (odpovědi) může být:

– jednoduchá reakce – na neměnný, přesně určený podnět (signál) následuje přesně

stanovená neměnící se pohybová odpověď (startovní reakce),

– výběrová (komplexní) reakce – reakce na rozličné očekávané nebo neočekávané

podněty, kdy vybíráme nejvhodnější řešení z více možností (sportovní hry).

Čelikovský (1979 , 100) uvádí, že reakční schopnosti také ovlivňuje řada dalších faktorů.

Rozdíly vykazují horní a dolní končetiny, dominantní nebo funkčně preferovaná končetina.

Činitelem je i síla podnětu, aktuálnost, doba čekání na podnět, koncentrace a zaměřenost jedince na

podnět, stav trénovanosti, únava a další.

Akční rychlost

24

Schopnost provést určitý pohybový úkol v co nejkratším časovém úseku od započetí pohybu,

popřípadě maximální frekvencí (Čelikovský, 1979, 100).

Je výsledkem rychlosti svalové kontrakce a činnosti nervosvalového systému. Pohyb probíhá

vždy ve vymezeném prostoru a čase a výsledkem je změna polohy těla nebo jeho jednotlivých částí.

Podle průběhu jednotlivých fází prohybu rozlišujeme cyklickou a acyklickou pohybovou činnost a

jí odpovídající typ rychlostní schopnosti:

– acyklická rychlost - jednorázové provedení pohybu s maximální rychlostí proti malému

odporu,

– cyklická rychlost.

Dále můžeme odvozovat také:

– frekvenční rychlostní schopnost – schopnost maximálně opakovat určitou shodnou

pohybovou strukturu v daném časovém intervalu,

– akcelerační schopnost – schopnost zrychlení pohybu.

Obrázek 4. Členění rychlostních schopností (Měkota a Novosad, 2005, 134).

Koordinační schopnosti

Flexibilita

Flexibilitou nebo též obratností rozumíme schopnost přesně realizovat složité časoprostorové

struktury pohybu (Čelikovský, 1979, 126).

Koordinace

Koordinovat znamená uspořádávat, uvádět v soulad, vnášet řád. V případě pohybové koordinace

jsou uváděny do souladu především dílčí pohyby či pohybové fáze tak, aby vytvořily harmonický

25

celek pohybového aktu (Měkota a Novosad, 2005, 56). Vnitřně se koordinační schopnosti vyznačují

různými operacemi příjmu, zpracování a uchovávání informací.

Základní koordinační schopnosti (upraveno podle Měkoty a Novosada, 2005, 63–72)

Diferenciační schopnost

Jedná se o schopnost jemně rozlišovat a nastavovat silové, prostorové a časové parametry

pohybového průběhu.

Rytmická schopnost

Schopnost postihnout a motoricky vyjádřit rytmus z vnějšku daný, nebo v samotné pohybové

činnosti dosažený. Členění: schopnost rytmické percepce, schopnost rytmické realizace.

Reakční schopnost

Schopnost zahájit (účelný) pohyb na daný (jednoduchý nebo složitý) podnět v co nejkratším

čase. Indikátorem je reakční doba.

Schopnost rovnováhy

Schopnost udržovat celé tělo (event. i vnější objekt) ve stavu rovnováhy (stav tělesa nebo

systému, při němž neprobíhají žádné z vnějšku pozorovatelné změny), resp. rovnovážný stav

obnovovat i při napjatých rovnováhových poměrech a měnlivých podmínkách prostředí. Členění:

statická rovnováhová schopnost, dynamická rovnováhová schopnost, balancování předmětu.

Orientační schopnost

Schopnost určovat a měnit polohu a pohyb těla v prostoru a čase, a to vzhledem k definovanému

akčnímu poli nebo pohybujícímu se objektu.

Schopnost sdružování

Schopnost navzájem propojovat dílčí pohyby těla (končetin, hlavy, trupu) do prostorové, časově

a dynamicky sladěného pohybu celkového, zaměřeného na splnění cíle pohybového jednání.

Schopnost přestavby

26

Schopnost adaptovat či přebudovat pohybovou činnost podle měnících se podmínek (vnějších i

vnitřních), které člověk v průběhu pohybu vnímá nebo předjímá. Schopnost přestavovat pohybovou

činnost podle měnícího se zadání.

Obrázek 5. Hrubá taxonomie motorických schopností (Měkota a Novosad, 2005, 21).

2.1.8 Pohybové dovednosti

Stejně jako u schopností existuje k tématu dovednost mnoho různých definic a charakteristik.

Kouba (1995, 19) uvádí, že se jedná o integraci vnitřních vlastností organismu podmiňující

techniku pohybové činnosti vzhledem k zadanému pohybovému úkolu. Získávají se pohybovým

učením.

Měkota a Cuberek (2007, 9) píší, že dovednost je motorickým učením a opakováním získaná

pohotovost (způsobilost, připravenost) k pohybové činnosti, k řešení pohybového úkolu a dosažení

úspěšného výsledku. Za dovednost ovšem nelze považovat každý pohyb nebo pohybovou činnost.

Důležité je cílové zaměření, dovednost implikuje určitý cíl. Naproti tomu pohyb cíl mít nemusí. Za

dovednost zpravidla považujeme jen takovou činnost, ve které se využívá dřívější pohybová

zkušenost. V průběhu dlouhého historického vývoje se dovednosti vznikaly, měnily a zanikaly.

Rysy pohybových dovedností:

– maximální jistota – dovednost je dostatečně osvojená, cíle není dosaženo náhodou,

– minimální výdej energie – zvládnutá činnost je prováděna volním úsilím, bez pozornosti

a soustředění se na provedení,

– minimální čas – efektivita spočívá v úspoře času, kvalitě a rychlosti provedení.

Diagnostika pohybových dovedností se buď soustřeďuje na stupeň osvojení nebo na šíři

uplatnění určité dovednosti.

27

Při diagnostice základních pohybových dovedností se uplatňují dva základní přístupy. První je

změření výkonu tedy finálního výsledku. Zde se používají různé motorické testy, kde zjišťujeme

čas, vzdálenost pokusu, počet úspěšných nebo chybných pokusů. Druhý je posouzení průběhu

pohybového aktu, kde používáme metodu škálování. Zde pozorujeme, registrujeme a hodnotíme

průběh dovedného pohybového aktu.

Při diagnostice specializovaných dovedností se používají testy sportovních dovedností. Jejich

obsahem jsou testové prostředky, které korespondují svým obsahem a prostředím podmínkám

daného sportu či hry.

Taxonomie pohybových dovedností (upraveno podle Měkoty a Cuberka, 2007, 15–19)

Podle složitosti pohybu

jednoduchá – méně náročná pohybová koordinace,

komplexní – složitá pohybová koordinace.

Podle prostorového rozsahu pohybu

jemná – činnosti ruky či prstů, často zajištění součinnosti oka a ruky,

hrubá – pohyby prostorově rozsáhlé zabezpečeny velkými svalovými skupinami.

Podle podmínek, prostředí a druhu činnosti

otevřená – prostředí je variabilní, činnost se přizpůsobuje měnícím se podmínkám,

zavřená – prostředí a podmínky jsou předvídatelné, stabilní, činnost se nepřizpůsobuje, ale

je zautomatizovaná.

Podle charakteru pohybového aktu

diskrétní – definovaný začátek i konec,

sériová – seskupení diskrétních dovedností úzce vzájemně propojených, takže vytvářejí

novou komplikovanější, delší dovednou činnost,

kontinuální – plynulý tok pohybové činnosti, nemá přesně stanovený začátek ani konec.

Podle společenského uplatnění

pracovní – manipulace s nástroji a materiály,

sportovní.

Rozdíl pojmů schopnost a dovednost

Někteří autoři tyto dva pojmy striktně nerozlišují, ale ve většině publikací týkající se tohoto

tématu se setkáme s následujícími charakteristikami, ukazují rozdíl mezi oběma termíny. Dovednost

je získaná učením, vytvořená praxi, úkolově specifická a jejich počet je nevyčíslitelný a závisí na

několika schopnostech.

28

Schopnost je částečně geneticky podmíněný předpoklad, počet je omezený a jsou relativně

stabilní a trvalé. Vztah mezi schopnostmi a dovednostmi je takový. Dovednost je podmíněna

několika schopnostmi a jedna schopnost se uplatňuje u mnoha dovedností.

Obrázek 6. Hierarchický model tělesného vývoje s vymezením tělesné zdatnosti a pohybových

schopností (Rychtecký, 1998, 92).

Fyziologické základy pohybových schopností

Motorika člověka a tedy i její součást, motorické schopnosti, se vyvíjí převážně v období

postnatálním. Schopnosti se během růstu a vývoje organismu nejen rozvíjejí, ale i diferencují.

V osmi letech se struktura schopností dítěte už hodně podobá struktuře schopností dospělého

(Měkota a Novosad, 2005, 15–16). Vývoj motorických schopností probíhá v závislosti na zrání

organismu a s tím souvisí i jistá citlivost na působení podnětů pro rozvoj jednotlivých schopností.

29

Obrázek 7. Senzitivní období rozvoje pohybových schopností (Rychtecký, 1998, 94).

V průběhu ontogeneze, tj. vývoje jedince od dětství do stáří, lze nejdříve, a to již v předškolním

věku, využít předpoklady pro rozvoj obratnosti a koordinace, které souvisí s dozráváním nervového

systému. Další období je vhodné pro rozvoj rychlosti a dynamické síly, posléze vytrvalosti a po

pubertálním období i pro rozvoj statické síly. S přibývajícím věkem se postupně omezuje

pohyblivost a obratnost, následuje pokles rychlosti a později i síly, ale nejdéle jsou zachovány

vytrvalostní předpoklady (Vindušková, 2003, 49).

Jak uvádí Měkota a Novosad (2005, 16), probíhá vývoj a diferenciace schopností jako proces

široce pojatého učení (téměř ve smyslu adaptace). Motorické schopnosti mohou být výrazně

ovlivněny aktivní pohybovou činností v dětství, pubertě a adolescenci, nebo naopak zabrzděny

nečinností. Proces rozvíjení schopností je však vždy dlouhodobý, pozvolný, probíhá mnohem

pomaleji než osvojování dovedností.

Psychologická a fyziologická charakteristika dětí staršího školního věku

Bylo již uvedeno, že vývoj jedince je souvislý, ale nestejnoměrný, probíhá ve stádiích, pro něž je

příznačný určitý začátek a relativní ukončení vývoje nějakého. Každé z období má své specifické

zvláštnosti, vyjádřené v oblasti tělesného a pohybového vývoje, emocionálního, rozumového a

sociálního vývoje (Seliger a Choutka, 1982, 105). Z prostudované literatury se přikláním k dělení

vývoje člověka do období jak ukazuje obrázek 8. Pozorovanou skupinou v  diplomové práci jsou

děti staršího školního věku, zaměřím se tedy na popis této skupiny.

30

Obrázek 8. Stadijní pojetí vývoje člověka

Období staršího školního věku (11–14,15 let)

Období 11 až 15 roku života je přechodem z dětství k počínající dospělosti. Je charakterizováno

hlavně velkými biologickými změnami, které ovšem mají svůj odraz v psychickém vývoji. Období

můžeme rozdělit na prepubertu vrcholící asi 13. rokem věku a pubertu končící 15. rokem. Toto

období je ve vývoji nerovnoměrné, což může být zdrojem obtíží nejen pro pubescenta, ale i pro

rodiče, trenéry a učitele.

Rozumový vývoj

Roste zejména schopnost porozumět racionálnímu zdůvodnění i abstraktním pojmům a pokus o

kritické hodnocení. Formuje se také vztah ke sportu jako činnosti, která může přinést uspokojení.

Sociální a emocionální vývoj

Začíná se projevovat dosud neznámé pocity, jako pocit odlišnosti, uzavírání se do sebe,

agresivita, lhostejnost, citlivost. Postupně se vytváření vztahy k druhému pohlaví a napodobování

dospělých. Pubescenti jsou nadáni velkou vnímavostí a citlivou labilitou. V pubescenci se střídají

různě dlouhá období vitálně optimistické a vitálně depresivní. Socializace v tomto období se

projevuje typickým důrazem na emancipaci od rodiny, osamostatnění se a navazování

diferencovanějších a hlubších vztahů k vrstevníkům (Kouba, 1995, 58).

31

Tělesný a pohybový vývoj

Tělesný růst, utváření a složení těla je nejvýraznější změnou. Dále vývoj prvotních ale i

druhotných pohlavních znaků. Rychlý růst končetin vede k pohybové diskoordinaci4, která se

projevuje špatným držením těla, neohrabaností či obtížným zvládáním náročnějších cviků.

Kouba (1995, 58–59) vymezuje u dětí věku 11–15 let následující charakteristiky:

– senzitivní období pro rychlostně silovou schopnost je u děvčat ve věku 13–14 let,

staticko-silová schopnost se optimálně rozvíjí u chlapců od 11 let,

– zhoršení pohybové koordinace, koordinované pohyby žáků mladšího školního věku jsou

vystřídány těžkopádnějšími projevy, narušena bývá plynulost a přesnost pohybu,

– narušení dynamiky a snížení ekonomie pohybu, švihové pohyby jsou prováděny často

s nadměrným svalovým úsilím a naopak jiné bez náležitého vynaložení síly,

– pohybový projev žáka působí nevyrovnaným dojmem, často se objevují nadbytečné

souhyby a nepřiměřeně velký pohybový rozsah, což zhoršuje pohybovou ekonomii,

– protichůdnost v motorickém chování, určité pohybové úkoly řeší pubescent s enormní

aktivitou, plnění jiných úkolů se mu zdá obtížné, ve sportovním tréninku je jednou

horlivý a jindy laxní, v jedné disciplíně velmi aktivní a v jiné naopak. Kolektivní hry

v tomto období mají silné zaměření, žáci projevují soutěživost a emoce.

Vytrvalostní schopnosti

Po třináctém roce se výkonnost chlapců a dívek prudce rozchází. U chlapců pokračuje přirozená

tendence přírůstku výkonnosti, u dívek naopak ke stagnaci nebo i poklesu výkonnosti.

Silové schopnosti

V rozvoji silové schopnosti předčí chlapci dívky bez ohledu na úroveň jejich motorického

režimu. Roční přírůstky vrcholí u chlapců převážně ve 13 až 14 letech, u dívek v 10–12 letech.

S věkem se rozdíl mezi chlapci a dívkami zvětšuje. Silové schopnosti jednotlivých svalových

skupin se rozvíjejí nerovnoměrně. Komplexní svalová síla je závislá více na hmotnosti než na

tělesné výšce.

Rychlostní schopnosti

Obecně se jeví tendence prudkého rozvoje této schopnosti do období 14–15 let věku, kdy se již

téměř přibližuje maximu, zvláště u děvčat.

4 Diskoordinace = narušená pohybová plynulost a přesnost.

32

Obratnostní schopnosti

Fáze nejintenzivnějšího rozvoje rytmické schopnosti je u chlapců do 13 let. Pohlavní rozdíly

v projevech obratnostního charakteru jsou patrny ve prospěch chlapců asi od třinácti let (Kouba,

1995, 59).

Vztah dětí k pohybové aktivitě

Velice nutné je začít s pravidelnými pohybovými aktivitami v ranném dětství. Dítěti je možné

vštěpovat zásady správného pohybového režimu a vytváří si vztah k pohybovým činnostem.

Optimální je kombinovat spontánní pohybovou činnost a řízené aktivity.

Objem spontánní pohybové aktivity je poměrně značný v období prepubescence a to přibližně

5:30 hod. za dne jak uvádí Suchomel (2006, 219). Děti v tomto období není ve většině případů

potřeba k pohybové aktivitě nutit. V období pubescence je potřeba přirozeného pohybu stále

vysoká, ale dochází zde již k deficitu skutečné pohybové aktivity. Dotace výuky tělesné výchovy je

pro tyto potřeby nedostačující. Výrazné je snížení úrovně pohybové aktivity zejména u dívek ve

věku 13–18 let. Chlapci jsou v průběhu školní docházky aktivnější než dívky. Dětský a

mládežnický věk je považován za optimální období pro vytváření trvalého vztahu k systematickému

vykonávání pohybových a sportovních činností. V rozvoji pohybových schopností upřednostňují

chlapci na základních školách rozvoj silových schopností a dívky na všech stupních škol rozvoj

koordinačních schopností. Rozvoj vytrvalosti vyžaduje na všech stupních škol účelněji a

intenzivněji využívat oblíbené pohybové činnosti (Frőmel, Novosad a Svozil, 1999, 113).

K tomu se vztahuje i pojem motivace. Motivace je soubor aktuálních či trvalých činitelů, které

podněcují osobnost k činnosti a dosažení určitého cíle. Rozlišujeme následující typy motivací.

Vnitřní motivace vychází ze zájmů a přání jedince a jsou přímo spjaté s nějakou činností. Je to

hlavní podmínka pro vytvoření pozitivního vztahu k pohybové celoživotní aktivitě. Vnější motivace

je ovlivněna zejména rodiči, učitelem nebo kamarády a má zprostředkovaný charakter jako je

odměna, trest, prestiž.

Výkonová motivace ovlivňuje výsledky všech výkonových motorických testů, předpokládá se,

že jedinec chce dosáhnout úspěšného výkonu a vyhnout se neúspěchu.

2.2 Etopedie

2.2.1 Základní pojmy

33

Náhradní výchova

Pro potřeby této práce se náhradní výchovou myslí výchova dítěte umístěného mimo vlastní

rodinu, nikoli však v náhradní rodině. Děje se tak nejen na základě rozhodnutí soudu, ale i na

základě žádosti zákonných zástupců dítěte.

Náhradní výchovná péče

Náhradní výchovnou péčí se rozumí ústavní výchova, ochranná výchova a péče o děti v zařízení

pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Náhradní rodinná péče

Náhradní rodinnou péčí se rozumí pěstounská péče, včetně pěstounské péče na přechodnou

dobu, osvojení, osobní poručenská péče a výchova dítěte jinou fyzickou osobou než rodičem.

Ústavní výchova

Soud ji muže nařídit v případě, že je vážně ohrožena nebo narušena výchova dítěte nebo

nemohou-li rodiče výchovu dítěte zabezpečit. Ústavní výchova je však krajním řešením, soud musí

zkoumat jiné možnosti, jak zajistit výchovu dítěte.

Ochranná výchova

Je jednou z forem ochranného opatření. Soud pro mládež může mladistvému ochrannou výchovu

uložit v zákonem jasně vymezených případech:

– výchovu mladistvého není náležitě postaráno a nedostatek řádné výchovy nelze

odstranit, v jeho vlastní rodině nebo v rodině, v níž žije,

– dosavadní výchova mladistvého byla zanedbána, prostředí, v němž mladistvý žije,

neposkytuje záruku jeho náležité výchovy, a nepostačuje uložení ústavní výchovy podle

zákona o rodině (Dvořák, 2007).

Etopedie

Etopedie jako samostatný obor speciální pedagogiky je nejmladší v souboru této disciplíny.

Zabývá se výchovou, převýchovou, vzděláváním a pracovní přípravou sociálně narušené mládeže,

tzv. obtížně vychovatelné. Tato problematika má dávnou tradici zahrnující péči o děti opuštěné,

osiřelé. Etopedie řeší poruchy chování z pohledu pedagogického. Zabývá se vznikem, projevy,

prevencí, výchovou, převýchovou, vzděláváním a pracovní přípravou morálně narušených jedinců.

Etopedická péče je zajišťována speciálními pedagogy. Etopedi jako učitelé, vychovatelé,

34

diagnostici, kteří se ve spolupráci s lékaři, psychology, sociálními pracovníky, pracovníky soudu,

prokurátory i s policií podílejí vedle převýchovy též na omezení delikvence a kriminality

(Renotiérová, Ludíková, 2006, 251).

2.2.2 Konkrétní projevy problémového chování:

– dětská neposlušnost a nekázeň,

– vzdorovitost,

– negativismus,

– lež,

– záškoláctví,

– patologické závislosti (drogy, alkohol, cigarety, hrací automaty, aj.),

– sebevražda,

– krádež,

– šikana, agrese.

Specifickou poruchou chování a pozornosti je hyperaktivita (syndrom ADHD).

2.2.3 Systém péče o osoby s poruchami chování

O tyto jedince se starají formou poradenství nebo ústavní péče následující instituce:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT)

– spravuje pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, diagnostické

ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy,

Ministerstvo zdravotnictví (MZd)

– nabízí odbornou péči psychologů a psychiatrů,

Ministerstvo vnitra (MV)

– zahrnuje institut Policie ČR a Správu uprchlických zařízení MVČR,

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

– zaštiťuje sociální pracovníky, sociální kurátory, poradny pro rodinu, náhradní rodinnou

péči, azylové domy atd.,

Ministerstvo spravedlnosti (MS)

– řeší sociálně negativní jevy prostřednictvím soudů, probační a mediační služby a

v neposlední řadě za pomoci vězeňské služby.

Další možností jsou linky důvěry, krizová, kontaktní centra, poradny, doléčovací zařízení,

komunity. A nestátní zařízení nabízející širokou škálu pomoci.

35

Zařízení poskytující výchovu a převýchovu

Diagnostický ústav

Vstupní diagnostické zařízení, kterým prochází každý jedinec, má-li být umístěn v kolektivní

péči. Přijímány jsou jedinci na žádost rodičů či zákonných zástupců nebo na základě rozhodnutí

soudu. Během 8 týdnů je zde jedinec vyšetřen, zjišťuje se stupeň mravní narušenosti, sociální

zanedbanosti, příčiny těchto jevů a možnosti nápravy.

Dětský domov (3-18 let)

Jsou určeny dětem tělesně a duševně zdravým, bez výrazných výchovných problémů. Důvody

zařazení dítěte jsou tedy převážně sociální.

Rozlišujeme dětské domovy rodinného typu určené pro dlouhodobý pobyt dítěte. A dětské

domovy internátní, kde jsou děti umístněna po dobu nejvýše dvou let.

Dětský domov se školou (6 let až ukončení povinné školní docházky)

Zde se zabezpečuje péče o děti:

– se závažnými poruchami chování,

– s přechodnou nebo trvalou duševní poruchou vyžadující léčebnou péči,

– s uloženou ochrannou výchovou,

– nezletilé matky.

Výchovný ústav (starší 15 let)

Péče o děti se závažnými poruchami chování s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou

ochrannou výchovou.

Střediska výchovné péče

Určena pro děti a mládež s negativními společenskými projevy, pokud u nich nejsou důvody pro

výkon ústavní péče.

Jiné formy náhradní péče

Osvojení (adopce)

Rodiče přijmou za vlastní cizí dítě (vzniká příbuzenský vztah se všemi důsledky).

Pěstounská péče

36

Může být individuální nebo kolektivní, pěstoun má omezená rodičovská práva, biologickým

rodičům nezaniká vyživovací povinnost, pěstouni jsou placeni státem.

Opatrovnictví (poručenství)

Jestliže rodiče dítěti zemřeli nebo byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo zbaveni

rodičovských práv, soud určí opatrovníka. Tím může být někdo z příbuzných, přátel i jiná osoba.

Opatrovník má nárok na finanční zabezpečení (Švarcová, 2002, 83 – 84).

Počty dětí v ústavních zařízeních

Přibližně 21 - 22 000 dětí

– zařízení sociálních služeb (domovy pro osoby se zdravotním postižením) – asi 11 -

12 000,

– školská zařízení (dětské domovy, výchovné ústavy, diagnostické ústavy) – asi 7 000 až

7 500,

– zdravotnická zařízení (kojenecké ústavy, dětské domovy pro děti do 3 let) – asi 1 800,

– celkový počet dětí, které jsou v ústavních zařízeních na základě rozhodnutí soudu

(ústavní výchova, ochranná výchova) - 9 269 dětí (k 1. 1. 2008)

– zbývající počet dětí je v ústavních zařízeních umístěn na základě žádosti zákonných

zástupců (většinou děti v zařízeních sociálních služeb) (http://www.mpsv.cz).

2.2.4 Doporučené důvody přijetí dětí do zařízení

Do zařízení mohou být děti přijímány z důvodů zdravotních, zdravotně sociálních a sociálních.

Za zdravotní důvody přijetí se považuje zejména:

– nutnost trvalé či dlouhodobé speciální ošetřovatelské péče (kombinované postižení,

tracheotomie, použití sond, atd.),

– potřeba dlouhodobé intenzivní péče, rehabilitační péče,

– diagnostika a léčba dětí s rizikovou anamnézou (syndrom CAN5, abusus6 návykových

látek u matky, syndrom opuštěného dítěte aj.),

– diagnostika pro stanovení zdravotní a sociální prognózy dítěte (před umístěním do

náhradní rodinné péče),

– nemoc či hospitalizace rodičů, infekční onemocnění v rodině,

5 CAN = syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte.6 Abusus = nadměrné užívání.

37

– respitní7 a úlevná péče.

Za zdravotně-sociální důvody přijetí se považuje zejména:

– každá situace, kdy dítě pro své postižení nemůže vyrůstat v rodině, i když nevyžaduje

výše uvedenou speciální ošetřovatelskou péči,

– zácvik rodičů před propuštěním dítěte.

Za sociální důvody přijetí se považuje zejména:

– okamžitá pomoc dítěti a rodině v tíživé sociální situaci (nevhodné bydlení, ztráta

bydlení, nedostatek finančních prostředků, kombinace uvedeného),

– jiný důvod přijetí dítěte považovaného za zdravé, které nevyžaduje žádnou diagnostiku

či terapeutickou lékařskou a ošetřovatelskou péči (Purková, 2009).

Počet dětí v institucionální péči

Od roku 1999 trvale zvyšuje, stejně jako se zvyšuje počet zařízení pro výkon ústavní výchovy

(Svobodová, Vrbovská a Bártová, 2002, 17):

– v roce 1999 bylo v České republice umístěno v 185 zařízeních 6901 dětí,

– v roce 2005 to bylo 7300 dětí,

– roce 2007 již je ve 225 zařízeních umístěno 7600 dětí.

Počet umístěných v přepočtu na 100 000 obyvatel činí 80 dětí.

Sociální důvody nařízení ústavní výchovy

Často se lze setkat s tvrzením, že převládající důvody nařízení ústavní výchovy jsou důvody

sociální. Celkem bylo v průběhu roku 2000 přijato do kojeneckých ústavů a dětských domovů do tří

let 1923 dětí, z toho:

– 59,7 % ze sociálních důvodů,

– 21,0 % ze zdravotních důvodů,

– 19,3 % ze sociálně-zdravotních důvodů.

Podíl romských dětí z celkového počtu přijatých činil 25,8 %. Handicapované dětí představovaly

18,7 %. Děti týrané 3,0 %.

Faktory podílející se na rozvoji sociálně patologických jevů

7 Respitní = krátkodobá úlevová péče pro rodinné příslušníky a opatrovníky, kteří trvale pečují o vážně duševně nebo tělesně postiženou osobu.

38

Na vzniku poruch chování se podílí řada faktorů. Můžeme je rozdělit do tří základních skupin:

biologické faktory

– genetická dispozice – jde o dispozici k agresivnímu způsobu reagování a

k disharmonickému vývoji,

– porucha CNS – k poškození dochází většinou během prenatálního nebo perinatálního

života; pro sníženou schopnost sebeovládání může být u hyperaktivních dětí, po úrazech

hlavy, u některých epileptiků,

– vývojová podmíněnost – vliv vrstevnické skupiny,

psychické faktory

– anomální osobnosti,

– osoby se sklony k neadekvátnímu chování,

– nezralá osobnost – neschopnost najít psychickou rovnováhu,

– stres

– frustrace – chronické neuspokojování potřeb,

sociální faktory

– negativní vlivy rodinného prostředí – anomální osobnost rodičů, neúplná rodina,

dysfunkční rodina, rodina tolerující poruchové chování,

– životní prostředí,

– parta, sekta, náboženská skupina (Švarcová, 2002, 68–71).

3 CÍLE, ÚKOLY A HYPOTÉZA VÝZKUMU

39

3.1 Cíl

Cílem diplomové práce je zjistit, vyhodnotit a analyzovat rozdíly v pohybových aktivitách a v

tělesné zdatnosti žáků různých škol a výchovných zařízení chrudimského regionu.

3.2 Úkoly

– vymezení základních pojmů a terminologie týkající se daného tématu,

– výběr dětí z obou zkoumaných skupin,

– sestavení a diagnostika vybraných motorických předpokladů,

– organizační zajištění pomůcek a přístrojů pro testování,

– provedení průzkumu ve vybrané skupině,

– porovnání tělesné zdatnosti dětí stejné věkové kategorie dvou pozorovaných skupin,

– provedení základních somatických měření,

– zjištění doplňujících informací formou dotazníku a jejich vyhodnocení (porovnání

aktivity při hodinách TV, vztah a volnočasové pohybové aktivity),

– vyvození závěrů a z nich vyplývajících doporučení.

3.3 Hypotézy

Hypotéza 1 (H1)

Z výsledků testů tělesné zdatnosti vyplyne, že žáci první zkoumané skupiny(žáci ZŠ Smetanova

Skuteč, ZŠ Proseč a Gymnázia Skuteč) mají lepší motorické předpoklady než žáci ve výchovné

péči.

Hypotéza 2 (H2)

Z výsledků dotazníkového šetření zjistím, že žáci základních škol a víceletého gymnázia mají

více příležitostí ke sportovnímu vyžití a také je více využívají.

4 METODIKA

40

4.1 Sledované skupiny žáků

V předkládané práci jsem se zaměřila na zjištění, jaký vliv má prostředí, ve kterém děti vyrůstají,

na jejich tělesnou zdatnost a pohybový vývoj. Dále porovnávám jaké možnosti, jaký přístup a

postoj k pohybovým aktivitám děti z různých škol mají. Srovnávám dvě odlišně fungující skupiny

dětí. Všechny testované děti spadají do věkové kategorie 11–16 let.

4.1.1 Skupina R

Ve zvolené skupině jsem podrobila výzkumu žáky gymnázia ve Skutči, žáky Základní školy

Smetanova ve Skutči a žáky Základní školy v Proseči u Skutče. Jedná se o dívky a chlapce z 6. až 9.

třídy, vyrůstající v rodinném prostředí. Pro účely srovnání jsem rozdělila skupinu:

– R1 chlapci 11,0–13,4 let (dekadické vyjádření kalend. věku),

– R2 chlapci 13,5–16,0 let,

– R3 dívky 11,0–13,4 let,

– R4 dívky 13,5–16,0 let.

V Tabulce 2 jsou uvedeny počty dětí, které se účastnily testů tělesné zdatnosti a dotazníkového

šetření.

Tabulka 2. Testovaní žáci skupiny R.

  Σ R1 R2 R3 R4Gymnázium Skuteč 59 14 12 14 19

ZŠ Smetanova Skuteč 84 20 19 26 19

ZŠ Proseč 139 32 41 27 39

Celkem 282 66 72 67 77

4.1.2 Skupina U

Ve skupině U jsem hodnotila výsledky dětí umístněných ve Středisku výchovné péče

v Přestavlkách a dětí z Dětského domova se školou v Hrochově Týnci, tzn. děti v ústavní výchově.

Skupinu jsem opět rozdělila:

41

– U1 chlapci 11,0–13,4 let (dekadické vyjádření kalend. věku),

– U2 chlapci 13,5–16,0 let,

– U3 dívky 11,0–13,4 let,

– U4 dívky 13,5–16,0 let.

V Tabulce 3 jsou uvedeny počty dětí, které se účastnily testů tělesné zdatnosti a dotazníkového

šetření.

Tabulka 3. Testované děti skupiny U.

  Σ U1 U2 U3 U4DD se školou Hrochův Týnec 28 7 10 6 5

Středisko výchovné péče Přestavlky

28 8 7 7 6

Celkem 56 15 17 13 11

4.1.3 Charakteristika podmínek jednotlivých škol a zařízení

Východočeské město Skuteč, nacházející se 35 km jihovýchodně od Pardubic, čítá v současné

době včetně přidružených obcí kolem 5 000 obyvatel. Známé je především výrobou obuvi,

kamenickým průmyslem a jako působiště hudebních skladatelů V. J. Tomáška a V. Nováka.

Vzhledem ke své velikosti je to město s poměrně dobrou nabídkou sportovního zázemí. Občané i

školy využívají krytý plavecký bazén 25 m dlouhý, 50 metrové venkovní koupaliště, krytý zimní

stadion, venkovní hřiště s umělým povrchem, atletický stadion, tenisové a nohejbalové kurty a

daleko to není ani do přírody. V současné době se na místě původní sokolovny staví nová

víceúčelová sportovní hala. Ta by měla být otevřená v září 2010. Děti tak mohou navštěvovat řadu

sportovních kroužků jako je hokej, plavání, fotbal, karate, tenis, basketbal, stolní tenis aj.

Město Proseč, vzdálené 45 km od Pardubic, čítá s místními částmi kolem 2 200 obyvatel. Pro

sportovní vyžití je zde k dispozici fotbalové hřiště, volejbalové a tenisové kurty, sokolovna,

tělocvična ZŠ a četné cyklostezky.

Hrochův Týnec je město vzdálené 12 km od Pardubic a čítající asi 2 000 obyvatel. Pro sportovní

vyžití je zde občanům k dispozici tělocvična v objektu ZŠ o rozměrech 15x30 m, stoly na stolní

tenis. V roce 2009 byla v areálu ZŠ vybudováno venkovní multifunkční hřiště. Dále je zde

fotbalové hřiště, nedaleko Hrochova Týnce tenisové kurty a kuželna.

42

Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči

Tato škola byla otevřena v září roku 2000 s názvem Jazykové gymnázium V. J. Tomáška ve

Skutči. Zřizovatelem této školy v té době bylo Biskupství královéhradecké a nachází se až do

současnosti v prostorách bývalého oděvního učiliště. V roce 2000 začalo na škole studovat 80

studentů ve 3 třídách, čímž byl nastartován chod jediné církevní školy v Pardubickém kraji. V roce

2005 měla škola již 247 žáků ve třídách. Po 6 letech změnila škola název z Jazykového gymnázia

na Biskupské gymnázium ve Skutči. V roce 2009 proběhla zatím poslední změna a to jak

zřizovatele, tak i názvu. Zřizovatelem se stal rytířský řád – Suverénní řád maltézských rytířů –

České velkopřevorství a název školy Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči.

V současné době studuje na gymnáziu ve Skutči 202 žáků, z toho na nižším stupni (prima až kvarta)

je to 60 žáků.

Součástí školního areálu je domov mládeže a školní jídelna s kuchyní. V přízemí školy se

nachází malá dobře vybavená tělocvična o rozměrech 15x10 m. V rámci mimoškolních aktivit

mohou děti navštěvovat kroužky plavání, sportovních her nebo stolního tenisu.

Základní škola Smetanova Skuteč

Tato škola byla založena 1897 jako měšťanská škola chlapecká a od roku 1980 jako základní

devítiletá škola. V současné době navštěvuje školu 294 žáků, z toho na druhém stupni je to 121

žáků. V prvním patře této školy se nachází malá tělocvična o rozměrech 14x12 metrů. Probíhají zde

kroužky stolního tenisu nebo mažoretky.

Základní škola Proseč

Škola byla založena roku 1835 a navštěvují ji také žáci z okolních vesnic. Učí se zde celkem 273

žáků, z toho na 2. stupni základní školy 156 žáků. Pro školní tělesnou výchovu i sportovní kroužky

je zde k dispozici velká tělocvična o rozměrech 40x20 m a rozsáhlý školní areál s antukovým

hřištěm, doskočištěm, hřištěm s umělým povrchem a dětskou lezeckou stěnou. Provozovány tu jsou

kroužky florbalu, stolního tenisu a sportovních her.

Dětský domov se školou Hrochův Týnec a Středisko výchovné péče v Přestavlkách

Je školské zařízení určené pro děti s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou a pro

děti umístěné na základě předběžného opatření s diagnostikovanými poruchami chování a to, než

ukončí povinnou školní docházku nebo přípravu na povolání. Dětský domov se školou, středisko

výchovné péče, základní škola a školní jídelna je příspěvkovou organizací a přímo řízenou

organizací MŠMT. Kapacita školského zařízení je 72 žáků. V Hrochově Týnci je 36 míst a v

43

odloučeném pracovišti v Přestavlkách, kde je výchovně léčebné oddělení, je kapacita 36 dětí.

Základní škola při dětském domově poskytuje vzdělávání dětem se speciálními vzdělávacími

potřebami podle vzdělávacího programu Základní škola a Zvláštní škola. Objekt dětského domova i

školy se nachází v zámeckém objektu uprostřed parku. Pro pohybové aktivity a školní tělesnou

výchovu má škola k dispozici pouze pingpongový stůl, venkovní hřiště a tělocvičnu Základní školy

Hrochův Týnec. Některé děti dojíždějí do nedaleké Chrudimi na kroužek basketbalu a florbalu.

V současné době se dostavuje nový objekt v Chrudimi, kam budou děti v srpnu 2010 přemístěny.

Objekt Středisko výchovné péče je školské zařízení poskytující ambulantní preventivně

výchovnou péči, speciálně pedagogické a psychologické služby dětem s rizikem poruch chování

nebo rozvinutými projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji, u nichž není

nařízena ústavní výchova. Přestavlky jsou malá vesnice nedaleko Hrochova Týnce a objekt se

nachází v zámecké budově uprostřed parku. Přístup k aktivitám je zde omezen na velmi malou

tělocvičnu o rozměrech 10x6 m, hernu na stolní tenis a venkovní fotbalové hřiště.

Součástí DD se školou v Hrochově Týnci je Středisko výchovné péče ARCHA v Chrudimi, které

poskytuje ambulantní péči a výchovné poradenství. Cílem práce Archy je zachytit první signály

problémů v procesu psychologického vývoje jedince, poskytovat rady a péči a předejít tak vážným

problémům (Příloha 1).

4. 2 Motorické testy

4.2.1 Organizace testování a způsob vyhodnocení výsledků

Jedním z cílů této práce je zjistit tělesnou zdatnost sledované skupiny testovaných. Pro tento účel

jsem sestavila baterii šesti motorických testů. Posuzuje úroveň základních pohybových schopností,

ale i získaných dovedností. Zvolila jsem již ověřené testy, jednoduše proveditelné a vysvětlitelné.

Výběr byl závislý též na materiálních, prostorových a časových podmínkách. Testová baterie je

konstruována tak, aby bylo možné testy provádět i v malé tělocvičně.

Vlastní testování a záznamy prováděly vždy 2 proškolené osoby (učitel TV, vychovatel),

obeznámené se způsobem praktického provádění testů a se zápisem testových výsledků. Před

samotným měřením jsem připravila záznamové archy pro zapisování výsledků měření a záznam

somatických znaků (Příloha 2).

44

Dále byl posouzen zdravotní stav a fyzická způsobilost testovaných žáků a zajištěno dostatečné

rozcvičení před testováním. Před zahájením byly žákům jednotlivé úkoly vysvětleny a ukázány.

Samotné měření 6 testů probíhá ve dvou etapách vždy po 3 testech s týdenním odstupem.

Pro každý test jsem pro účely vyhodnocení sestavila desetibodovou stupnici, kde 1 a 2 body

(steny) je výrazně podprůměrný výkon, 3 a 4 steny podprůměrný výkon, 5 a 6 bodů průměrný

výkon, 7 a 8 bodů nadprůměrný výkon a 9 a 10 bodů výrazně nadprůměrný výkon v testu (Příloha

3). Výsledky v jednotlivých testech jsem pomocí tabulky převedla na steny. Součtem stenů

z jednotlivých testů jsem získala skóre testové baterie. Tyto údaje umožní porovnání obou

zkoumaných skupin dětí (Příloha 4).

Výsledky jsem následně statisticky zpracovala v programu Open Office Calc. Vyhodnocení jsem

provedla v programu Microsoft Word pomocí tabulek, sloupcových grafů, výsečových grafů a

následujících statistických funkcí:

– Aritmetický průměr (M)

– Směrodatná odchylka (s)

– Maximum souboru (xmax )

– Minimum souboru (xmin)

– Rozpětí (R=xmax – xmin) (1)

Tabulka s výsledky testové baterie a grafy jednotlivých testů jsou uvedeny v kapitole Výsledky.

Tabulky výsledků jednotlivých testů tělesné zdatnosti jsou zpracovány v kapitole Přílohy (Příloha

8). U některých zkoumaných charakteristik jsem podle vzorce 1 zkoumala rozpětí souboru, který

definuje rozdíl mezi největší a nejmenší hodnotou znaku. Směrodatnou odchylkou jsem posuzovala,

jak moc se dá věřit, či nevěřit průměru (Hanousek a Charamza, 1992, 25–26).

Dalšími důležitými údaji, zjištěnými a zapsanými do záznamového archu, je datum narození

testovaného a datum testování. Z těchto dvou údajů jsem pomocí tabulky Měkoty a Kováře (1996)

zjistila kalendářní věk testovaného (Příloha 5).

Výpočet jsem provedla rozdílem dekadického vyjádření data testování a dekadického vyjádření

data narození. Podle zjištěného kalendářního věku k datu testování jsem rozdělila testované osoby

do skupin R1 až R4 a U1 až U4. Pro zjištění tělesné zdatnosti jsem použila následující motorické

testy.

45

T1 Burpee-test (stoj-dřep-vzpor ležmo)

Použití:

Testují se rychlostně vytrvalostní schopnosti, také obratnost a síla svalstva paží a nohou.

Pomůcky:

Rovná plocha a digitální stopky.

Popis a provedení:

Cvičící má přesně a co nejrychleji 20x absolvovat cvičební cyklus skládající se ze čtyř poloh:

1. Vzpřímený postoj.

2. Vzpor dřepmo.

3. Vzpor ležmo, v němž trup a nohy tvoří jednu přímku.

4. Opět vzpor dřepmo.

Před testováním si testovaná osoba (TO) nacvičí jednotlivé polohy a v pomalém tempu si zkusí

celý cyklus. TO přesně dodržuje sled poloh a každý pohybový cyklus končí a začíná ve

vzpřímeném stoji s napnutými koleny.

Měření času začíná v okamžiku, když TO zahájí cvičení a zastaví se při dokončení dvacátého

pohybového cyklu.

Obrázek 9. Schéma provedení Burpee-testu.

T2 Hluboký předklon v sedu

Použití:

Zaměřeno na kloubní pohyblivost v oblasti beder a kyčelního kloubu.

Pomůcky:

Lavička nebo dva díly švédské bedny, pásmo, podložka.

Popis a provedení:

Vsedě s nataženýma nohama si TO opře chodidla o lavičku nebo 2 díly švédské bedny. Pozvolna

se předklání a snaží se dosáhnout co nejdále za špičky nohou a udržet tam ruce po dobu 2 s. Měříme

přesah prstů rukou za chodidla (pokud k nim nedosáhne, je hodnota záporná). Nohy musí zůstat

napjaté po celou dobu výkonu. Cvičení se opakuje dvakrát a lepší výsledek se zapíše. Hodnotí se

46

délka dosahu prostředních prstů na centimetrovém měřidle, vzdálenost je měřena s přesností na 1

cm.

Pozn.: Výsledek ovlivňuje zahřátí organismu před měřením i rozdílné délkové poměry končetin a

trupu u měřených osob.

Obrázek 10. Schéma provedení testu hluboký předklon v sedu.

T3 Skok do dálky z místa odrazem snožmo

Použití:

Zaměřeno na výbušnou (explozivní) sílu dolních končetin, částečně též flexibilitu.

Pomůcky:

Pevný neklouzavý povrch (dvě žíněnky, gymnastický koberec), měřící pásmo, křída.

Popis a provedení:

Testovaný stojí v normálním postavení (nohy jsou od sebe na šířku pánve) špičkami nohou těsně

u odrazové čáry. S podřepem a za současného švihnutí pažemi se snožmo odrazí a snaží se doskočit

co nejdále. Dopadne na chodidla a zůstane stát. Určuje se poslední dotyk paty nohy, která je blíže

k odrazové čáře, vzdálenost se měří na kolmici. TO má tři pokusy a nejlepší výkon se zapíše

v centimetrech.

Obrázek 11. Schéma provedení testu skoku do dálky z místa odrazem snožmo.

T4 Člunkový běh 4x10 m

Použití:

Zaměřeno na běžeckou rychlost současně se schopností rychlých změn při pohybu, dále

flexibilitu a kondici.

47

Pomůcky:

Rovný neklouzavý povrch, 2 kužely na vyznačení met (výška max. 20 cm) a digitální stopky.

Popis a provedení:

Od startovní (první) mety, kterou má TO po levé ruce, vybíhá ke druhé metě vzdálené 10 m. Tu

obíhá tak, že ji má po pravé ruce a vrací se zpět k první metě. Obíhá ji tak, že ji má nyní po levé

ruce (TO provedla jsme „osmičku“). Běží opět ke druhé metě, kterou již neobíhá, pouze se jí rukou

dotkne a vrací se zpět k první metě (nyní cílové), které se též dotkne rukou a tím končí měření testu.

Běh musí být proveden správně podle popisu: osmička – dotek – dotek. Startuje se z polovysokého

startu a provádí se dva pokusy. Měříme na 0,1 s.

Obrázek 12. Schéma provedení testu člunkový běh 4x10 m.

T5 Leh-sed opakovaně po dobu 60 s

Použití:

Zaměřeno na úroveň dynamické síly a bedrokyčelních, stehenních a břišních svalů.

Pomůcky:

Žíněnka nebo gymnastický koberec, digitální stopky.

Popis a provedení:

TO si lehne na záda, ruce spojí za hlavou, mírně pokrčí nohy v kolenou (stehna a bérce svírají

pravý úhel), mírně roznoží a nohy položí chodidly na podložku (chodidla asi 30 cm od sebe).

Pomocník mu drží nohy pevně na zemi. Ze základní polohy v leže provádí testovaný sed (tak, aby

se lokty dotýkal kolen) a znovu leh co nejrychleji po určenou dobu – 60 s. Hodnotí a zaznamenává

se počet úplných a správně provedených cyklů.

Obrázek 13. Schéma provedení testu leh-sed.

48

T6 Hod medicinbalem obouruč

Použití:

Testuje dynamickou sílu horních končetin, pletence svalů v ramenním kloubu.

Pomůcky:

Prostor o délce 10–20 m, plný míč (medicinbal) 3 kg, měřící pásmo.

Popis a provedení:

Testovaný stojí mírně rozkročen za odhodovou čárou, čelem do směru hodu a s míčem nad

hlavou, poté provede nápřah spojený se záklonem trupu a hodí míč co nejdále. Doporučuje se

zařadit 2 cvičné hody bez měření a potom tři pokusy, z nichž se vybere ten nejdelší. Měření

provádíme s přesností na 0,1 m.

Obrázek 14. Schéma provedení testu hod medicinbalem obouruč.

4.3 Somatická měření

Významnými indikátory tělesné zdatnosti jsou také různé somatické charakteristiky. Odráží

úroveň rozvoje a tělesného složení, a proto představují jednu z důležitých komponent zdatnosti

(Měkota a Kovář, 1996, 35). Po účely této práce je hodnocena tělesná výška a tělesná váha

testovaného, následně index tělesné hmotnosti.

Do záznamových archů (Příloha 2) je společně s výsledky motorických testů zaznamenávána

výška a hmotnost, datum testování a datum narození testovaného. Údaje o tělesné výšce a hmotnosti

umožňují posoudit základní růstové a vývojové tendence organismu během ontogeneze. Navíc

dovolují i individuální korekce při hodnocení výsledků v motorických testech, neboť některé z nich

jsou na tělesné výšce či hmotnosti závislé (Měkota a Kovář, 1996, 35). Výsledky jsem následně

statisticky zpracovala v programu Open Office Calc. Vyhodnocení jsem provedla v programu

Microsoft Word pomocí sloupcových grafů, základních statistických funkcí a tabulek. Tabulky jsou

uvedeny v Příloze 9.

49

4.3.1 Tělesná výška

Pomůcky:

Měřítko na stěnu a trojúhelník.

Popis a provedení:

Měřená osoba stojí u stěny , které se dotýká patami, hýžděmi a lopatkami. Odečítáme na měřítku

pomocí trojúhelníku, který se odvěsnou lehce dotýká temene hlavy s přesností na 0,5 cm.

4.3.2 Tělesná hmotnost

Pomůcky:

Mechanická osobní váha (0-200kg).

Popis a provedení:

Testování probíhá v nejnutnějším oděvu a bosí. Vážíme s přesností na 0,1 kg.

4.3.3 BMI

Index tělesné hmotnosti (dále BMI - Body Mass Index) se vypočítává jako podíl tělesné

hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny tělesné výšky v metrech. Index nevyjadřuje přesně podíl

tělesného tuhu, pouze poskytuje informace o adekvátnosti tělesné hmotnosti k tělesné výšce

(Suchomel, 2006, 60).

BMI = tělesná hmotnost (kg) x tělesná výška-2 (m) (2)

V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí od přibližně 15 (závažná podvýživa) až přes 40

(morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa,

optimální váha atd.) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za

podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému,

zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Běžně se používají

následující hranice kategorií BMI (Tabulka 4):

50

Tabulka 4. Hranice kategorií BMI.

Kategorie Rozsah BMI – kg/m2

těžká podvýživa BMI ≤ 16,5

podváha 16,5 – 18,5

ideální váha 18,5 – 25

nadváha 25 – 30

mírná obezita 30 – 35

střední obezita 35 – 40

morbidní obezita BMI > 40

Jak už však bylo uvedeno, BMI je pouhým statistickým nástrojem, u konkrétních osob se může

klinický stav lišit od významu naměřené hodnoty BMI (např. kulturisté, staří lidé, osoby různých

ras atd.). Jako ideální se stanoví BMI v rozmezí 18,5–23. Výpočet jsem provedla podle vzorec 2.

Obrázek 15. Hodnoty indexu BMI v populaci. (www.dieta-fit-hubnuti.cz)

4.4 Dotazníková metoda

Součástí celkového šetření a porovnání dvou zkoumaných skupin dětí, bylo také zjištění jejich

vztahu k pohybu a jaké příležitosti k pohybovým aktivitám ve svém okolí mají. Pro tento účel jsem

sestavila dotazník týkající se zkoumané tématiky (Příloha 6).

4.4.1 Forma dotazníku

51

Dotazník jsem vypracovala v písemné podobě a obsahuje 21 otázek rozdělených na 3 části:

A) Pohybové aktivity ve škole

– otázky se týkají školní tělesné výchovy, organizačních a materiálních podmínek pro TV,

vztahu k tomuto předmětu a osobnosti vyučujícího,

B) Pohybové aktivity mimo školu

– zjišťují objem a druh mimoškolních aktivit, důvody k (ne)aktivitě a podmínky pro sport

v místě bydliště,

C) Sociokulturní podmínky

– tato část se liší pro skupinu R a U. Ve skupině R nás zajímá výchovné prostředí, pro

skupinu U zjišťujeme důvody umístnění ve výchovné péči.

4.4.2 Seznámení s technikou vyplnění dotazníku

Po vykonání testů tělesné zdatnosti jsem rozdala všem TO dotazník, a to buď osobně, nebo

osoba pověřená testováním. Vysvětlila jsem jednoduše dotázaným, jak mají při vyplňování

postupovat a případně pomohla, pokud měli nějaké dotazy. Dotazník TO vyplnily dobrovolně a

anonymně a na vyplnění měly dostatek času. Pro účely zařazení do skupin R1–R4 a U1–U4 doplnili

dotázaní datum narození, pohlaví a navštěvovanou školu a třídu. Údaje v dotazníku jsem použila

pouze pro účely této práce a nešířila je dále. Tím byla dodržena etika ve výzkumu.

Dotazník je sestaven z otázek:

uzavřených, kde dotazovaný vybírá odpověď z několika nabízených variant,

– alternativní – výběr ze dvou odpovědí (např. ano/ne),

– výběr pouze jedné odpovědí z více možností,

– vícenásobný výběr – výběr více odpovědí bez určení pořadí.

otevřených, což TO umožňuje volnou tvorbu odpovědi,

polozavřených, kde jsou nabízené varianty odpovědí a zároveň dotazovaný může napsat

vlastní odpověď.

4.4.3 Analýza a vyhodnocení dotazníku

Jednotlivé otázky jsou vyhodnoceny procentuálním zastoupením odpovědí. Pro každou otázku jsem

vytvořila tabulku a grafické znázornění výsečovým grafem v programu Microsoft Word. Pro

kategorii R1 a U1 jsou výsledky uvedeny v kapitole Výsledky, ostatní kategorie v kapitole Přílohy

(Příloha 10).

5 VÝSLEDKY

52

5.1 Výsledky testů tělesné zdatnosti

5.1.1 Výsledky a porovnání skupin R1-R4 a U1-U4

Výsledky a porovnání skupin R1 a U1

Porovnáním chlapců ve věkové kategorii 11 až 13,4 let vyplývá, že celkově zdatnější jsou žáci

základních škol a gymnázia vyrůstajících v rodinném prostředí. U obou zkoumaných skupin

dosáhla polovina testovaných podprůměrné výkonnosti. Ve skupině R1 je 24 % výkonů

průměrných a žádný testovaný výkon nebyl výrazně nadprůměrný. Ve skupině U1 má 40 % chlapců

zdatnost výrazně podprůměrnou. Souhrnně hodnotím tělesnou zdatnost chlapců v této věkové

kategorii jako slabou.

Jak ukazují obrázky 18 až 23 dosahují chlapci R1 ve všech testech v průměru lepších výkonů.

Rozdíl však není výrazný.

Tabulka 5. Počet dětí skupiny R1 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.

Kategorie testové baterie

Počet dětí

Výrazně podprůměrný 10Podprůměrný 32Průměrný 16Nadprůměrný 8Výrazně nadprůměrný 0

Obrázek 16. Zastoupení dětí skupiny R1 v kategoriích testové baterie.

Tabulka 6. Počet dětí skupiny U1 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.

53

Kategorie testové baterie

Počet dětí

Výrazně podprůměrný 6Podprůměrný 7Průměrný 1Nadprůměrný 1Výrazně nadprůměrný 0

Obrázek 17. Zastoupení dětí skupiny U1 v kategoriích testové baterie.

Obrázek 18. Výsledky Burpee-testu.

54

Obrázek 19. Výsledky testu hluboký předklon.

Obrázek 20. Výsledky testu skok do dálky.

Obrázek 21. Výsledky testu člunkový běh.

55

Obrázek 22. Výsledky testu leh-sed.

Obrázek 23. Výsledky testu hod.

Výsledky a porovnání skupin R2 a U2

U chlapců ve věku 13,5 až 16 let se projevuje větší rozdíl v celkové zdatnosti ve prospěch

chlapců z R2. Testovaní chlapci ze základních škol a gymnázia dosahují podprůměrných výkonů

z 42 % oproti 69 % podprůměrných výkonů chlapců z výchovných zařízení. Dále R2 dosahuje 31 %

průměrných výkonů a 13 % nadprůměrných. Chlapci z U2 mají pouze 18 % výkonů průměrných a

nadprůměrného výkonu nedosahuje žádný testovaný.

Výraznější rozdíly pozoruji zejména v testu skok do dálky a v testu leh-sed. Celková zdatnost

obou zkoumaných skupin však opět není příliš dobrá.

56

Tabulka 7. Počet dětí skupiny R2 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.

Kategorie testové baterie

Počet dětí

Výrazně podprůměrný 10Podprůměrný 31Průměrný 22Nadprůměrný 9Výrazně nadprůměrný 0

Obrázek 24. Zastoupení dětí skupiny R2 v kategoriích testové baterie.

Tabulka 8. Počet dětí skupiny U2 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.

Kategorie testové baterie

Počet dětí

Výrazně podprůměrný 3Podprůměrný 11Průměrný 3Nadprůměrný 0Výrazně nadprůměrný 0

Obrázek 25. Zastoupení dětí skupiny U2 v kategoriích testové baterie.

57

Obrázek 26. Výsledky Burpee-testu.

Obrázek 27. Výsledky testu hluboký předklon.

Obrázek 28. Výsledky testu skok do dálky.

58

Obrázek 29. Výsledky testu člunkový běh.

Obrázek 30. Výsledky testu leh-sed.

Obrázek 31. Výsledky testu hod.

59

Výsledky a porovnání skupin R3 a U3

Výrazně lepších výsledků v testech zdatnosti dosáhly v kategorii dívek 11 až 13,4 let žákyně

základních škol a gymnázia vyrůstajících v rodinném prostředí. Ty dosahují výrazně

podprůměrných výkonů v 19 % oproti 47 %, jež mají dívky z výchovných zařízení.

V podprůměrných výkonech jsou obě skupina na stejné úrovni. Dívky ze skupiny R3 projevují také

výkony nadprůměrné a jedna testovaná dívka výkon výrazně nadprůměrný.

V pěti testech mají lepší výkony dívky z R3, přičemž výrazný rozdíl je v testu hluboký předklon

v sedu a hod. Nepatrně lepší výkon se projevil u dívek z U3 v testu člunkový běh. Dívky obou

zkoumaných skupin v této věkové kategorii nemají příliš dobrou tělesnou zdatnost.

Tabulka 9. Počet dětí skupiny R3 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.

Kategorie testové baterie

Počet dětí

Výrazně podprůměrný 13Podprůměrný 31Průměrný 18Nadprůměrný 4Výrazně nadprůměrný 1

Obrázek 32. Zastoupení dětí skupiny R3 v kategoriích testové baterie.

Tabulka 10. Počet dětí skupiny U3 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.

Kategorie testové baterie

Počet dětí

Výrazně podprůměrný 6Podprůměrný 5Průměrný 2Nadprůměrný 0Výrazně nadprůměrný 0

60

Obrázek 33. Zastoupení dětí skupiny U3 v kategoriích testové baterie.

Obrázek 34. Výsledky Burpee-testu.

Obrázek 35. Výsledky testu hluboký předklon.

61

Obrázek 36. Výsledky testu skok do dálky.

Obrázek 37. Výsledky testu člunkový běh.

Obrázek 38. Výsledky testu leh-sed.

62

Obrázek 39. Výsledky testu hod.

Výsledky a porovnání skupin R4 a U4

Jak vyplývá z obrázku 40 a 41, dosahují dívky ve věku 13,5 až 16 let skupiny R4 v celkové

zdatnosti lepších výsledků než dívky z výchovných zařízení. Žádná testovaná dívka ze skupiny U4

nedosahuje průměrného nebo nadprůměrného výkonu,

64 % výkonů je podprůměrných. Ve skupině R4 se 22 % dívek pohybuje v pásmu průměrných a

nadprůměrných výkonů.

V jednotlivých testech vykazují dívky z R4 výrazněji lepší výsledek v testu hod a hluboký

předklon v sedu. Nepatrně lepší výkon projevují dívky z U4 v testu člunkový běh. Opět však musím

konstatovat, že celková zdatnost u obou zkoumaných skupin není příliš dobrá.

Tabulka 11. Počet dětí skupiny R4 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.

Kategorie testové baterie

Počet dětí

Výrazně podprůměrný 14Podprůměrný 41Průměrný 17Nadprůměrný 5Výrazně nadprůměrný 0

63

Obrázek 40. Zastoupení dětí skupiny R4 v kategoriích testové baterie.

Tabulka 12. Počet dětí skupiny U4 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.

Kategorie testové baterie

Počet dětí

Výrazně podprůměrný 4Podprůměrný 7Průměrný 0Nadprůměrný 0Výrazně nadprůměrný 0

Obrázek 41. Zastoupení dětí skupiny U4 v kategoriích testové baterie.

64

Obrázek 42. Výsledky Burpee-testu.

Obrázek 43. Výsledky testu hluboký předklon.

Obrázek 44. Výsledky testu skok do dálky.

65

Obrázek 45. Výsledky testu člunkový běh.

Obrázek 46. Výsledky testu leh-sed.

Obrázek 47. Výsledky testu hod.

66

5.2 Výsledky somatických měření

5.2.1 Výsledky a porovnání skupin R1-R4 a U4-U4

Výsledky a porovnání skupin R1 a U1

Chlapci ve věkové kategorii 11 až 13,4 let dosahují ve všech porovnávaných disciplínách

průměrně stejných výsledků. Při hodnocení indexu tělesné hmotnost se nachází tato skupina

v pásmu ideální váhy. Podle Tabulky 4 se pouze 4 testovaní z R1 nacházejí v pásmu nadváhy, 1

s mírnou obezitou a 45 % v pásmu podváhy či podvýživy. Výrazné rozpětí tělesné hmotnosti jsem

zaznamenala u chlapců z R1, a to 52 kg. Další charakteristiky jsem uvedla v Příloze 8.

Obrázek 48. Tělesná hmotnost skupiny R1 a U1.

Obrázek 49. Tělesná výška skupiny R1 a U1.

67

Obrázek 50. BMI skupiny R1 a U1.

Výsledky a porovnání skupin R2 a U2

Obě zkoumané skupiny chlapců ve věku 13,5 až 16 let vykazují přibližně stejné průměrné

váhové a výškové hodnoty. Index tělesné hmotnosti je na přibližně stejné úrovni a pohybuje se

v pásmu ideální váhy. V pásmu nadváhy a mírné obezity se nachází 10 chlapců z R1. V uvedené

skupině jsem zaznamenala velké rozpětí hodnot tělesné hmotnosti, a to 81 kg. Je zde také výrazné

rozpětí v BMI hodnotách obou skupin.

Obrázek 51. Tělesná hmotnost skupiny R2 a U2.

68

Obrázek 52. Tělesná výška skupiny R2 a U2.

Obrázek 53. BMI skupiny R2 a U2.

Výsledky a porovnání skupin R3 a U3

Dívky ve věkové kategorii 11 až 13,4 let mají srovnatelné průměrné hodnoty výšky a váhy. BMI

se u obou skupin nachází v pásmu ideální váhy, přičemž 5 dívek z R3 má nadváhu a 40 % dívek je

s podváhou. U dívek z U3 je to 30 % s podváhou. Výrazné rozpětí ve výšce nebo hmotnosti jsem

nezaznamenala.

69

Obrázek 54. Tělesná hmotnost skupiny R3 a U3.

Obrázek 55. Tělesná výška skupiny R3 a U3.

Obrázek 56. BMI skupiny R3 a U3.

70

Výsledky a porovnání skupin R4 a U4

Dívky ve věku 13,5 až 16 let jsou v průměrných hodnotách na přibližně stejné úrovni. Index

tělesné hmotnosti se nachází v pásmu ideální váhy. Výrazné rozpětí hodnot jsem u zkoumané

skupiny neznamenala. 9 % dívek z R4 je s nadváhou a 15 % dívek v této skupině má podváhu. Ve

skupině U4 není žádná dívka s nadváhou.

Obrázek 57. Tělesná hmotnost skupiny R4 a U4.

Obrázek 58. Tělesná výška skupiny R4 a U4.

71

Obrázek 59. BMI skupiny R4 a U4.

5.3 Výsledky dotazníkové metody

5.3.1 Výsledky a porovnání skupin R1-R4 a U1-U4

Výsledky a porovnání skupin R1 a U1

Vyhodnocením dotazníkového šetření chlapců ve věkové kategorii 11 až 13,4 let jsem dospěla

k závěru, že většina dotázaných z obou skupin považuje tělesnou výchovu za předmět oblíbený, rádi

a aktivně se zapojují do činnosti a odchází z hodiny příjemně unaveni. Různých sportovních soutěží

a akcí se účastní cca 75 % dotázaných a mezi nejoblíbenější aktivity v TV patří různé hry s míčem,

florbal a fotbal. Při hodnocení osobnosti učitele se obě skupiny ve většině případů shodují, že

hodiny jsou pestré, střídají různé činnosti, neprožívají stres a učitel má program vždy připraven.

Rozdíl se projevuje při hodnocení prostředí výuky, kde chlapci z výchovných zařízení ve většině

případů uvádějí, že tělocvična je malá, nevyhovující a používají omezené množství pomůcek, čímž

se hodnocení liší od výsledků skupiny R1. V obou případech jen malá část dotázaných navštěvuje

při škole ještě další sportovní kroužek.

K aktivitám mimo školu se vyjádřili chlapci tak, že většina provozuje pohybovou aktivitu sama a

časově nestabilně, jejich rodiče sportují jen občas a sport pasivně sleduje jen malá část dotázaných.

Na otázku, zda mají v okolí dostatek příležitostí ke sportu se ve skupině R1 přiklání většina

k názoru, že nabídka je dostačující. Ve skupině U1 se 40 % myslí, že je dostačující a 40 % ji

považuje za omezenou. Nejčastěji se sportu věnují dotázaní za účelem zlepšení kondice a pro zdraví

a zábavu. Za nejoblíbenější sport je považován fotbal.

72

Ve skupině R1 žije 86 % dotázaných s oběma rodiči na vesnici nebo malém městě a pouze 8 %

z nich nemá sourozence. Ve skupině U1 se většina dotázaných nachází v ústavní péči z důvodu

nevyhovujícího rodinného prostředí a pochází z velkých měst. Většina navštěvuje základní nebo

speciální školu přímo v dětském domově či středisku.

Skupina R1

A) Pohybové aktivity ve škole

1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?

Obrázek 60.

2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?

Obrázek 61.

73

3) Při tělesné výchově se většinou

Obrázek 62.

4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc

možností)?

Obrázek 63.

5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).

Obrázek 64.

74

6) Při hodině TV se zapojuji.

Obrázek 65.

7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)

Obrázek 66.

8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)

Obrázek 67.

75

9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky

Obrázek 68.

B) Pohybové aktivity mimo školu

10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji

Obrázek 69.

11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí.

Obrázek 70.

76

12) Moji rodiče sportují

Obrázek 71.

13) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?

Obrázek 72.

14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

Obrázek 73.

77

15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

Obrázek 74.

16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo

školu)?

Obrázek 75.

17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)

Obrázek 76.

78

18) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)

Obrázek 77.

C Sociokulturní podmínky

Bydlím:

Obrázek 78.

Obrázek 79.

79

Obrázek 80.

Skupina U1

A) Pohybové aktivity ve škole

1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?

Obrázek 81.

2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?

Obrázek 82.

80

3) Při tělesné výchově se většinou

Obrázek 83.

4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc

možností)?

Obrázek 84.

5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).

Obrázek 85.

81

6) Při hodině TV se zapojuji

Obrázek 86.

7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)

Obrázek 87.

8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)

Obrázek 88.

82

9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky

Obrázek 89.

B) Pohybové aktivity mimo školu

10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji

Obrázek 90.

11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí

Obrázek 91.

83

12) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?

Obrázek 92.

13) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)

Obrázek 93.

14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

Obrázek 94.

84

15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

Obrázek 95.

16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo

školu)?

Obrázek 96.

17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)

Obrázek 97.

85

C Sociokulturní podmínky

Žák je umístěn v ústavu nebo dětském domově z důvodu:

Obrázek 98.

Žák přišel do ústavu z:

Obrázek 99.

Žák je:

Obrázek 100.

86

Žák má kromě poruch chování ještě další poruchy:

Obrázek 101.

Žák navštěvuje školu:

Obrázek 102.

Výsledky a porovnání skupin R2 a U2

Tělesnou výchovu považují za oblíbený předmět také chlapci věkové kategorie 13,5 až 16 let

druhé zkoumané skupiny. I zde se obě skupiny shodují ve vyjádřeních, že je nejvíce při hodině baví

fotbal, florbal a míčové hry, zapojují se aktivně a rádi. Chlapci R2 se většinou unaví příjemně a

lehce, chlapci U2 se spíše hodně unaví. U obou skupin je hodina systematicky vedena vyučujícím,

střídají činnosti a žáci se pobaví. Ovšem pouze třetina chlapců navštěvuje ve škole nějaký sportovní

kroužek. Chlapci ze základních škol a gymnázia považují většinou tělocvičnu za velkou a

vyhovující s dostatkem náčiní. U chlapců z výchovných zařízení je tomu naopak.

Rozdílný názor pozoruji při hodnocení možností k pohybovým aktivitám, kde cca 50 % chlapců

z R2 má velký výběr nebo aktivit, ale u chlapců z U2 je to pouze 12 %. Zajímavé je, že 51 % R2 a

87

71 % U2 žádný sportovní kroužek nenavštěvuje. Důvody proč chlapci sportují jsou různorodé,

převládajícím důvodem je pobavení, kondice a zdraví. Nejoblíbenější aktivitou je u obou skupin

fotbal, florbal, cyklistika a bruslení. Pasivně sportovní přenosy sleduje méně jak polovina

dotázaných.

U chlapců R2 jsem zjistila, že většina žije na vesnici nebo malém městě s jedním nebo více

sourozenci a s oběma rodiči. U chlapců z U2 jsem rozhovorem s vychovateli došla ke zjištění, že

70% dětí byla umístněna do dětského domova z nevyhovujícího rodinného prostředí, které mělo za

následek problémové chování. Zajímavý je fakt, že přes 80 % dětí přichází z velkých měst a u 5

chlapců byla diagnostikována hyperaktivita. Výsledky v tabulkové a grafické podobě jsou uvedeny

v kapitole Přílohy (Příloha 10).

Výsledky a porovnání skupin R3 a U3

Skupina dívek ve věku 11 až 13,4 let se v dotazníku vyjádřila, že tělesná výchova patří mezi

oblíbený předmět ve škole, příjemně a mírně se při něm unaví a 83 % dívek ze základních škol a

39% dívek z výchovných zařízení se zapojí aktivně při vyučování. Obě zkoumané skupiny se

shodují, že nejraději hrají míčové hry, bruslí, plavou nebo cvičí na hudbu. Výuka je pestrá, zábavná

a systematicky vedena vyučujícím. Rozdíl jsem vypozorovala opět u prostorových a materiálních

podmínek škol a zařízení. Dívkám z R3 se zdá množství pomůcek, náčiní a velikost tělocvičny

dostačující. Dívky z U3 se shodují, že mají malou tělocvičnu a používají omezené množství

pomůcek při výuce.

Také nabídku aktivit považují dívky ze základních škol a gymnázia za dostačující oproti dívkám

z výchovných zařízení. Oproti chlapcům provádějí dívky pohybovou činnost nejen pro zdraví a

pobavení, ale také za účelem udržení váhy a pěkné postavy. Za neoblíbenější považují dívky R3

plavání, bruslení, míčové hry a dívky U3 běh, tanec a překvapivě fotbal.

99 % dívek vyrůstajících v rodinném prostředí žije na vesnici nebo malém městě a pouze 1 %

z nich nemá sourozence. Dívky z dětského domova a střediska výchovné péče pochází v 85 %

z velkých měst. Důvody umístění do výchovné péče jsou 1/3 nevyhovující rodinné prostředí, 1/3

špatná parta a 1/3 nezvládnutá výchova jedním rodičem. 5 dívkám byla diagnostikován syndrom

hyperaktivity. Výsledky v podobě tabulek a grafů jsou zpracovány v Příloze 10.

88

Výsledky a porovnání skupin R4 a U4

Výsledky skupiny dívek 13,5 až 16 let jsou velmi podobné skupině dívek mladších. Také je

tělesná výchova oblíbená u většiny dotázaných, aktivně se zapojují a příjemně se unaví. Dívky

z výchovných zařízení uvádějí ve 20 %, že jsou cvičení náročná. Oblíbenými činnostmi jsou míčové

hry, štafety, florbal a cvičení s hudbou. Stejné jsou i rozdíly ve vnímání materiálních a prostorových

podmínek.

Polovina dívek z R4 považuje nabídku aktivit ve svém okolí za dostačující, dívky z U4 pouze

v cca 25 %. Cvičení provozují obě skupiny pro zábavu a zejména udržení váhy a hezké postavy.

Rozdílné jsou oblíbené aktivity, u R4 je to plavání, bruslení a cyklistika, ve skupině U4 je to tanec,

míčové hry, florbal a plavání.

Většina dotázaných dívek ze základních škol a gymnázia žije s oběma rodiči na vesnici nebo

malém městě. Ve skupině dívek z U4 bylo umístěno do zařízení z důvodu nedostačující péče a s tím

spojenými problémy s chováním a 6 jich má diagnostikován syndrom hyperaktivity. Další údaje

jsou vypracované v Příloze 10 v podobě tabulek a grafů.

89

6 DISKUSE

Hlavním cílem práce bylo zjistit, vyhodnotit a analyzovat rozdíly v pohybových aktivitách a v

tělesné zdatnosti žáků různých škol a výchovných zařízení chrudimského regionu. Porovnávala

jsem dvě odlišně fungující skupiny dětí. Do první skupiny jsou zahrnuty děti vyrůstající v rodinném

prostředí, a to žáci Základní školy Smetanova ve Skutči, Základní školy v Proseči a žáci nižšího

stupně víceletého Gymnázia Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči (skupina R). Druhou

skupinu tvoří děti vychovávané v Dětském domově se školou v Hrochově Týnci a ve Středisku

výchovné péče v Přestavlkách (skupina U).

Sledovaný soubor je ve věkové kategorii 11 až 16 let. Pro lepší porovnání výsledků jsem

testované žáky rozdělila následovně:

– R1, U1 chlapci 11,0–13,4 let,

– R2, U2 chlapci 13,5–16,0 let,

– R3, U3 dívky 11,0–13,4 let,

– R4, U4 dívky 13,5–16,0 let.

Při výzkumu jsem se zaměřila na tři hlavní kritéria hodnocení. Prvním z nich bylo zjištění

úrovně tělesné zdatnosti dětí. Za tímto účelem jsem sestavila testovou baterii z 6 známých

motorických testů a pomocí tabulky stenů zjistila úroveň výkonnosti. Použila jsem následující testy:

Burpee-test, hluboký předklon v sedu, leh-sed po dobu 60 s, člunkový běh 4x10 m, skok do dálky

odrazem snožmo a hod medicinbalem. Z naměřených hodnot jsem pomocí programu Open Office

Calc vypočítala u každého souboru průměr, směrodatnou odchylku, maximální a minimální

hodnotu.

Srovnáním výsledků jsem dospěla k závěru, že obě skupiny chlapců ve věku 11 až 16 let, kteří

vyrůstají v rodinném prostředí a navštěvují základní školu nebo gymnázium, dosahují v testech

tělesné zdatnosti průměrně lepších výsledků. U dívek ve věku 11 až 16 let jsem dospěla ke stejnému

závěru. Tím se potvrdila Hypotéza 1.

Domnívám se, že je to způsobeno tím, že děti ve výchovných zařízeních v chrudimském regionu

mají omezené materiální vybavení a prostorové zázemí. S tím souvisí i fakt, že děti ve výchovné

péči nemohou z organizačních, ale i finančních důvodů provozovat některé sporty a aktivity jako

děti v rodinách. Dalším důvodem je podle mého názoru menší příležitost k pohybovým aktivitám

zapříčiněná umístěním výchovných zařízení v malých obcích. U některých dětí jsem pozorovala

nezájem a neochotu spolupracovat, a proto nepodávaly nejlepší možné výkony. Několik dětí má

90

problémy v pohybovém projevu zapříčiněné syndromem hyperaktivity. To jsou podle mého názoru

hlavní důvody horších výsledků v testech.

Abych zjistila, zda výsledky nejsou zkresleny somatickými odchylkami, zjišťovala jsem u

testovaných tělesnou hmotnost, výšku a vypočítala jsem index tělesné hmotnosti. U žádné testované

skupiny jsem neshledala výrazné rozdíly, které by vedly k horším výsledkům v testech tělesné

zdatnosti.

Ke zjištění, zda se potvrdí Hypotéza 2, tedy že žáci ze základních škol a gymnázia vyrůstající

v rodinném prostředí mají větší možnost pohybových aktivit a více je využívají, jsem použila

dotazníkové šetření. Pro tento účel jsem sestavila dotazník obsahující 21 otázek, které se týkaly

pohybové aktivity ve škole, mimo školu a sociokulturních podmínek. Jednotlivé otázky jsem

vyhodnotila procentuálním zastoupením odpovědí. Z výsledků vyplývá, že většina dotázaných

dívek i chlapců považuje tělesnou výchovu za oblíbený předmět, kde preferují především kolektivní

hry. Dále se ukázalo, že žáci základních škol a gymnázia používají dostatek náčiní pří výuce tělesné

výchovy, střídají činnosti a mají přístup do velké a vybavené tělocvičny. Zcela naopak je tomu u

dětí z výchovných zařízení. Zajímavé je srovnání návštěvnosti sportovních kroužků ve škole.

Nenavštěvuje je přibližně 80 % dětí a ve skupině U ještě o něco více. Návštěvnost mimoškolních

sportovních kroužků je vyšší. Ve skupině R je navštěvuje přibližně polovina dotázaných a ve

skupině U je to cca 30 % dotázaných. Žáci z rodinného prostředí dále uvádějí ve většině případů, že

mají velký výběr pohybových činností ve svém okolí. Děti z ústavních zařízení považují nabídku za

omezenou nebo téměř žádnou. Tím se potvrzuje Hypotéza 2, že žáci základních škol a gymnázia

mají větší příležitost k pohybovým aktivitám a více je využívají. Dle mého názoru je však přesto

využívají málo. Domnívám se, že omezená nabídka aktivit dětí ze skupiny U je způsobena

umístěním výchovných zařízení, organizačními a finančními podmínkami zařízení. Zajímavý je

rozdíl místa bydliště obou zkoumaných skupin. Většina dětí skupiny R bydlí na malém městě nebo

vesnici. Naopak děti, které byly s výchovnými problémy umístěny do dětského domova či střediska

výchovné péče, přicházejí ve většině případů z velkých měst. Myslím, že tento fakt může také

částečně souviset s celkovou tělesnou zdatností. Vesnické děti mají zřejmě více přirozeného pohybu

než děti městské. Poslední otázkou je ovlivnění tělesné zdatnosti syndromem hyperaktivity nebo

tělesným a jiným postižením. 41 % dětí ze skupiny U má diagnostikován syndrom hyperaktivity.

Tuto poruchu mohou doprovázet rychlé a neadekvátní reakce a nekoordinované pohyby a únava,

což jistě ovlivní výsledek testování.

91

Problém shledávám také v izolovanosti obou skupin. V praxi se tyto děti společně nepotkávají,

což je jistě škoda. Domnívám se, že děti mají možnost učit se vzájemné toleranci, pomoci slabším,

vnímaní a přijímaní odlišností, motivaci k zlepšování sama sebe atd. V současné době se proto

připravuje projekt, který se snaží sblížit obě skupiny. Středisko výchovné péče v Přestavlkách

pořádá koncem dubna 2010 sportovní den v areálu zařízení. Probíhat zde bude turnaj ve fotbale,

vybíjené a nohejbale. Pozvány jsou děti ze základních škol ze Skutče a okolí a gymnázia ve Skutči.

Doufám, že se tato akce vydaří a spolupráce bude pokračovat.

92

7 ZÁVĚRY

Podstatou magisterské práce je zjistit rozdíly v pohybových aktivitách a celkové zdatnosti dvou

odlišně vychovávaných skupin dětí.

Po vyhodnocení zjištěných údajů jsem dospěla k závěru, že testované dívky a chlapci ve věku 11

až 16 let, kteří vyrůstají v rodinném prostředí a navštěvují základní školu nebo gymnázium,

dosahují v testech tělesné zdatnosti průměrně lepších výsledků. Výsledky jsou obdobné pro obě

věkové skupiny dívek i chlapců.

Vyšší hodnoty dosahuje skupina R téměř ve všech samostatných testech, ze kterých se skládá

baterie testů. Rozdíl výkonů v jednotlivých testech ani v celé testové baterii však není výrazný.

Dále jsem zjistila, že sledované skupiny nevykazují rozdíly v somatických charakteristikách.

V průměru se testované osoby pohybují v pásmu ideální váhy.

Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že žáci základních škol a gymnázia používají

dostatek náčiní pří výuce tělesné výchovy, střídají činnosti a mají přístup do velké a vybavené

tělocvičny. U dětí z výchovných zařízení je hodnocení opačné. Obě skupiny se shodují, že tělesná

výchova a sport je baví, výuka je pestrá a zábavná. Shodu nacházím i v oblíbenosti kolektivních

her, plavání, cyklistice a bruslení. Děti z ústavních zařízení považují nabídku pohybových aktivit za

omezenou nebo téměř žádnou. Ve většině případů žáci z rodinného prostředí uvádějí, že mají velký

výběr činností ve svém okolí. Méně jak polovina dotázaných však využívá nabídku sportovních

kroužků a činností v místě bydliště.

Výše uvedenými závěry se potvrzují obě hypotézy.

93

8 SOUHRN

Magisterská práce se zabývá porovnáním tělesné zdatnosti a možností k pohybovým aktivitám

žáků vybraných škol a výchovných zařízení chrudimského regionu.

Srovnávány jsou soubory žáků Základních škol Smetanova Skuteč a Proseč u Skutče a žáci

nižšího stupně víceletého Gymnázia Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči (skupina R).

Druhou skupinou jsou děti z Dětského domova se školou v Hrochově Týnci a ze Střediska

výchovné péče v Přestavlkách (skupina U). Obě zkoumané skupiny jsou ve věkové kategorii 11–16

let.

Dívky a chlapci skupiny R dosahují v testech tělesné zdatnosti průměrně lepších výsledků než

skupina U. Rozdíl výkonů v jednotlivých testech ani v celé testové baterii však není výrazný.

Sledované skupiny nevykazují rozdíly v somatických charakteristikách a v průměru se testované

osoby pohybují v pásmu ideální váhy. Žáci základních škol a gymnázia mají větší možnosti

k pohybovým aktivitám, lepší materiální a prostorové podmínky pro sport a lépe tyto možnosti

využívají než děti z výchovných ústavů.

94

9 SUMMARY

This master´s graduation thesis deals with the comparison of physical fitness and abilities to

exercise motor activities concerning students studying at selected schools and educational

institutions of Chrudim region.

The comparison surveys a group of students studying at primary schools Smetanova in Skuteč

and Proseč u Skutče together with juniour students at the Gymnasium Suverénního řádu

maltézských rytířů in Skuteč (group R). Another group includes children from the children´s home

and school in Hrochův Týnec together with students from the centre of educational care in

Přestavlky (group U). Both groups surveyed are represented by students between the ages of 11 and

16.

The girls and boys from group R gain better results in physical fitness tests compared to those

from group U. However, differences in achievements are not distinctive, neither in single tests, nor

in the testing system as a whole. The groups surveyed don´t demonstrate differences in somatic

characteristics and on average the students´ weight corresponds to the idea of ideal weight. The

students studying at the primary schools and at the gymnasium have more opportunities to do

physical exercise and have better sport facilities in terms of equipment and space. Thus they take a

better advantage of these opportunities than the children from the centres of educational care.

95

10 REFERENČNÍ SEZNAM

Čelikovský, S. et al. (1979). Antropomotorika pro studující tělesnou výchovu. Praha: SPN.

Frőmel, K., Novosad, J. & Svozil, Z. (1999). Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Olomouc: Univerzita Palackého.

Hanousek, J. & Charamza, P. (1992). Moderní metody zpracování dat. Matematická statistika pro každého. Praha: Grada.

Havlíčková, L. (2004). Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část. Praha: Karolinum.

Kouba, V. (1995). Motorika dítěte. České Budějovice: Pedagogická fakulta JU.

Lehnert, M., Novosad, J., & Neuls, F. (2001). Základy sportovního tréninku I. Olomouc: Hanex.

Máček, M. (1972). Tělesná zdatnost a jak ji získáte. Praha: Avicenum.

Měkota, K. & Blahuš, P. (1983). Motorické testy v tělesné výchově. Praha: SPN.

Měkota, K. & Cuberek, R. (2007). Pohybové dovednosti – činnosti – výkony. Olomouc: Univerzita Palackého.

Měkota, K. & Kovář, R. et al. (1996). UNIFITTEST (6-60). Manuál pro hodnocení základní tělesné výkonnosti a vybraných charakteristik tělesné stavby mládeže a dospělých v České republice. Ostrava. Pedagogická fakulta OU.

Měkota, K. & Novosad, J. (2005). Motorické schopnosti. Olomouc: Univerzita Palackého.

Mužík, V., Dobrý, V. & Sűss, V. (2008). Tělesná výchova a sport mládeže v biologickém, psychologické, sociálním a didaktickém kontextu. Brno. Masarykova Univerzita.

Neuman, J. (2003). Cvičení a testy obratnosti, vytrvalosti a síly. Praha: Portál.

Renotiérová, M. & Ludíková, L. et al. (2006). Speciální pedagogika. Olomouc: Hanex.

Rychtecký, A. & Fialová, L. (1998). Didaktika školní tělesné výchovy. Praha: Karolinum.

Sekot, A. (2002). Sport a společnost. Brno: Paido.

Seliger, V. & Choutka, M. (1982). Fyziologie sportovní výkonnosti. Praha: Olympia.

Suchomel (2005). Pohybové aktivity a zdraví Sborník příspěvků z mezinárodní vědeckého semináře člověka. Ústí nad Labem: UJEP.

Suchomel, A. (2006). Tělesně nezdatné děti školního věk (motorické hodnocení, hlavní činitelé výskytu, kondiční programy). Liberec: Technická univerzita.

Svobodová, M., Vrbovská, P. & Bártová, D. (2002). Zpráva o stávajícím stavu náhradní rodinné péče o děti a mládež bez rodinného zázemí v České republice 2001. Praha.

Švarcová, E. (2002). Úvod do Etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus.

Šimek, R. (1984). Kondiční kulturistika. Praha: Olympia.

Vindušková, J. et al. (2003). Abeceda atletického trenéra. Praha: Olympia.

Vojtová, V. (2008). Úvod do etopedie. Brno: Paido.

96

Internetové odkazy

Dvořák, J. (2007). Systém náhradní výchovy. Retrieved 15. 12. 2009 from the World Wide Web:http://www.anv.cz/System_nahradni_vychovy.pdf.

Index tělesné hmotnosti. Retrieved 12.4.2010 from the World Wide Web:http://www.dieta-fit-hubnuti.cz/proc-je-dulezite-znat-hodnotu-body-mass-indexu.

Purková, V. (2009). Osobnost dětí umístěných v dětských domovech z pohledu vybraných výzkumů a ústavní výchova v číslech. Retrieved 17. 12. 2009 from the World Wide Web:http://www.anv.cz/odborne/147-osobnost-deti-umistenychv-detskych-domovech z-pohledu-vybranych-vyzkumu-a-ustavni-vychova-v-cislech.

Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti – tisková zpráva MPSV. (2009). Praha: MPSV. Retrieved 13.12.2009 from the World Wide Web:http://www.mpsv.cz/ files/clanky/6953/30042009.pdf

97

11 PŘÍLOHY

Příloha 1. Mapa Chrudimska (Místní infostránky, 2009).

98

Příloha 2. Záznamový arch – testování tělesné zdatnosti, somatická měření.

Záznamový arch – testování tělesné zdatnosti, somatická měřeníŠkola: Třída: Pohlaví:

Inic

iály

Dat

um

naro

zení

Váh

a (k

g)

Výš

ka (m

)

BM

I (m

2/kg

)

T1

(sek

)

body

T2

(cm

)

body

T3

(cm

)

body

T4

(sek

)

body

T5

(poč

et)

body

T6

(cm

)

body

99

Příloha 3. Tabulky vyhodnocení testů jednotlivých kategorií

Chlapci 11,0–13,4 let.

Chlapci 13,5–16,0 let.

Dívky 11,0–13,4 let.

100

HodnoceníB

ody

(Ste

ny)

T1

Bur

pee-

test

(s)

T2

Před

klon

v se

du(c

m)

T3

Skok

z m

ísta

(c

m)

T4

Člu

nkov

ý bě

h (s

)

T5

Leh

-sed

(p

očet

)

T6

Hod

míč

em

(cm

)

Výrazně podprůměrný

12

50+48–49

–(-4)(-2)–(-1)

–132133–142

13,3+12,9–13,2

–1718–21

–150151–250

Podprůměrný 34

46–4745

0–12–3

143–152153–163

12,5–12,812,1–12,4

22–2627–30

251–350351–450

Průměrný 56

4443

4–56–7

164–174175–184

11,7–12,011,3–11,6

31–3637–40

451–500501–550

Nadprůměrný 78

4241

8–910–11

185–195196–205

10,9–11,210,5–10,8

41–4546–50

551–600601–650

Výrazně nadprůměrný

910

40–39

12–1314+

206–216217+

10,1–10,4–10,0

51–5556+

651–700701+

Hodnocení

Bod

y(S

teny

)

T1

Bur

pee-

test

(s)

T2

Před

klon

v se

du(c

m)

T3

Skok

z m

ísta

(c

m)

T4

Člu

nkov

ý bě

h (s

)

T5

Leh

-sed

(p

očet

)

T6

Hod

míč

em

(cm

)

Výrazně podprůměrný

12

49+47–48

–(-3)0– (-1)

–148149–160

12,9+12,5–12,8

–2122–26

–200201–299

Podprůměrný 34

45–4643–44

1–23–4

161–172173–184

12,1–12,411,7–12,0

27–3031–35

300–399400–499

Průměrný 56

41–4240

5–67–8

185–196197–208

11,3–11,610,9–11,2

36–4041–44

500–599600–699

Nadprůměrný 78

3938

9–1011–12

209–220221–232

10,5–10,810,1–10,4

45–4950–53

700–799800–899

Výrazně nadprůměrný

910

37–36

13–1415+

233–244245+

9,7–10,0–9,6

54–5859+

900–9991000+

Hodnocení

Bod

y(S

teny

)

T1

Bur

pee-

test

(s)

T2

Před

klon

v se

du(c

m)

T3

Skok

z m

ísta

(c

m)

T4

Člu

nkov

ý bě

h (s

)

T5

Leh

-sed

(p

očet

)

T6

Hod

míč

em

(cm

)

Výrazně podprůměrný

12

54+52–53

–34–5

–134135–144

14,0+13,6–13,9

–1617–20

–150151–200

Podprůměrný 34

50–5149

6–78–9

145–155156–166

13,1–13,512,7–13,0

21–2526–29

201–250251–300

Průměrný 56

4847

10–1112–13

167–177178–187

12,3–12,611,9–12,2

30–3435–38

301–350351–400

Nadprůměrný 78

4645

14–1516–17

188–198199–209

11,5–11,811,0–11,4

39–4344–47

401–450451–500

Výrazně nadprůměrný

910

44–43

18–1920+

210–220221+

10,6–10,9–10,5

48–5253+

501–550551+

Dívky 13,5–16,0 let.

Příloha 4. Vyhodnocení testové baterie.

Celkové hodnocení součtu stenů (bodů)

Hodnocení součtu stenů Suma stenů

Výrazně podprůměrný 6-16

Podprůměrný 17-27

Průměrný 28-38

Nadprůměrný 39-49

Výrazně nadprůměrný 50-60

101

Hodnocení

Bod

y(S

teny

)

T1

Bur

pee-

test

(s)

T2

Před

klon

v se

du(c

m)

T3

Skok

z m

ísta

(c

m)

T4

Člu

nkov

ý bě

h (s

)

T5

Leh

-sed

(p

očet

)

T6

Hod

míč

em

(cm

)

Výrazně podprůměrný

12

52+50–51

–45–7

–126127–136

13,8+13,4–13,7

–1718–21

–150151–250

Podprůměrný 34

48–4946–47

8–910–11

137–146147–156

12,9–13,312,5–12,8

22–2627–30

251–350351–450

Průměrný 56

4544

12–1314–15

157–167168–177

12,1–12,411,7–12,0

31–3536–39

451–500501–550

Nadprůměrný 78

4342

16–1718–19

178–187188–197

11,3–11,611,8–11,2

40–4344–48

551–600601–650

Výrazně nadprůměrný

910

41–40

20–2122+

198–208209+

10,4–10,7–10,3

49–5253+

651–700701+

Příloha 5 Dekadické vyjádření kalendářního věku – převod měsíců na desetiny roku a výpočet věku

testované osoby (Měkota a Kovář, 1996).

102

Příloha 6. Dotazník – pohybové aktivity – základní školy a víceleté gymnázium.

Škola:Třída:

103

Datum narození: Pohlaví: M Ž

A) Pohybové aktivity ve škole

1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?…………2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?

a) anob) ne

3) Při tělesné výchově se většinoua) nudímb) jen lehce unavím a zapotímc) příjemně unavímd) hodně unavím a zapotíme) odcházím po TV nepříjemně unaven(a)

4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc možností)?a) florbal b) plaváníc) fotbald) atletikae) sportovní soutěž v rámci Majálesové olympiádyf) jiné………………………………………………g) nikdy

5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).a) gymnastika h) fotbalb) atletika ch) posilovací a protahovací cvičeníc) štafety a závody i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate)d) rozcvičky j) plaváníe) různé hry s míčem k) bruslení

f) cvičení s hudbou l) jiné………………………………………..g) florbal m) nic

6) Při hodině TV se zapojujia) nerad(a) a neaktivněb) málo, čekám na výzvuc) občas, podle nálady nebo činnostid) aktivněe) velmi rád(a) a aktivně

7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme)b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme)c) cvičení jsou náročná, složitád) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročnáe) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí f) věnujeme se stále stejné činnostig) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivith) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji sei) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře

8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadíd) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činnostíe) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní

9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužkya) neb) ano, navštěvuji ……………………………………………

B) Pohybové aktivity mimo školu

10) Pohybové činnosti mimo školu se věnujia) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …)b) navštěvuji sportovní klub (kroužek)c) s někým (kamarádi, rodiče, …)

104

d) nevěnuji se vůbec11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí

a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda)b) mám jen omezený výběr možností c) nemám téměř žádné možnosti

12) Moji rodiče sportujía) aktivněb) občasc) vůbec

13) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?a) nedělám žádnou pohybovou činnostb) 1-2 hodiny c) 3-4 hodinyd) 5 a více hodine) jak kdy, různě

14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)a) chci si zlepšit kondicib) pro zdravíc) baví mě tod) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava)e) chci se setkávat s přátelif) chci se odreagovat

15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)a) špatná doprava za zvoleným sportemb) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportuc) nebaví mě sportováníd) nepovažuji sportování za důležité e) mám jiné zájmyf) ze zdravotních důvodůg) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovath) jiný důvod: ……………………………………………..

16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo školu)?………………………………………...Kolikrát týdně?……………………………………...… 17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)………………………………………………………………………………………………………………………………………18) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)

a) neb) ano, sleduji …………………………………………………………

C Sociokulturní podmínky

Bydlím: a) s oběma rodičib) s jedním rodičem

a) ve městě nad 20 tisíc obyvatel (Chrudim,…) b) ve městě 10 - 20 tisíc obyvatel (Hlinsko,…)c) ve městě méně jak 10 tisíc obyvatel (Skuteč, Chrast, Luže, Slatiňany,...)d) na vesnici

a) jsem sám(a) (nemám sourozence) b) mám jednoho sourozencec) mám dva nebo více sourozenců

Příloha 7. Dotazník – pohybové aktivity – výchovný ústav a dětský domov.

105

A) Pohybové aktivity ve škole

1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?……………2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?

a) anob) ne

3) Při tělesné výchově se většinouf) nudímg) jen lehce unavím a zapotímh) příjemně unavími) hodně unavím a zapotímj) odcházím po TV nepříjemně unaven(a)

4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc možností)?a) florbal b) plaváníc) fotbald) atletikae) sportovní soutěže mezi ostatními ústavyf) jiné………………………………………………g) nikdy

5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).a) gymnastika h) fotbalb) atletika ch) posilovací a protahovací cvičeníc) štafety a závody i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate)d) rozcvičky j) plaváníe) různé hry s míčem k) bruslení

f) cvičení s hudbou l) jiné………………………………………..g) florbal m) nic

6) Při hodině TV se zapojujif) nerad(a) a neaktivněg) málo, čekám na výzvuh) občas, podle nálady nebo činnostii) aktivněj) velmi rád(a) a aktivně

7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme)b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme)c) cvičení jsou náročná, složitád) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročnáe) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí f) věnujeme se stále stejné činnostig) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivith) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji sei) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře

8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadíd) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činnostíe) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní

9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužkya) neb) ano, navštěvuji ……………………………………………

B) Pohybové aktivity mimo školu

106

Škola:Třída: Datum narození: Pohlaví: M Ž

10) Pohybové činnosti mimo školu se věnujia) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …)b) navštěvuji sportovní klub (kroužek)c) s někým (kamarádi, rodiče, …)d) nevěnuji se vůbec

11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolía) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda)b) mám jen omezený výběr možností c) nemám téměř žádné možnosti

12) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?a) nedělám žádnou pohybovou činnostb) 1-2 hodiny c) 3-4 hodinyd) 5 a více hodine) jak kdy, různě

13) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání) a) neb) ano, sleduji …………………………………………………………

14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)a) chci si zlepšit kondicib) pro zdravíc) baví mě tod) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava)e) chci se setkávat s přátelif) chci se odreagovat

15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)a) špatná doprava za zvoleným sportemb) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportuc) nebaví mě sportováníd) nepovažuji sportování za důležité e) mám jiné zájmyf) ze zdravotních důvodůg) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovath) jiný důvod: ……………………………………………..

16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo školu)?…………………………………….………..………... a kolikrát týdně? …….………………………...…17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)…………………………………………………………………………………………………………………….…………C Sociokulturní podmínky ( vyplním zvlášť s   vychovateli) Žák je umístěn v ústavu nebo dětském domově z důvodu:

a) nevyhovujícího rodinného prostředí (zanedbávání péče, alkoholismus či jiná závislost rodičů) b) žák se dostal do špatné party, proto má problémy s chováním c) žák vyrůstá s jedním rodičem a ten nezvládl jeho výchovud) žák nemá rodiče ani jinou osobu, která by zajistila jeho výchovu

Žák přišel do ústavu z: a) z města nad 20 tisíc obyvatel b) z města s 10 - 20 tisíci obyvatel c) z města s méně jak 10 tisíci obyvatel d) z vesnice

Žáka) je sám (nemá sourozence)b) má jednoho sourozencec) má dva nebo více sourozenců

Žák má kromě poruch chování ještě další poruchy: a) syndrom hyperaktivity ADHDb) mentální postižení – úroveň ……………………………….c) tělesné postižení …………………………..……………….d) postižení zraku, sluchu, řeči ……………………………….e) jiné: ………………………………………………………..

Žák navštěvuje školu: a) základní školu přímo v ústavu nebo dětském domověb) speciální nebo praktickou školu přímo v ústavu nebo v domověc) dojíždí do ZŠ v jiném městě ……………………………………..….d) dojíždí do speciální školy, pomocné školy v jiném městě ……………………………..

Příloha 8. Tabulky výsledků testů tělesné zdatnosti skupin R1-R4 a U1-U4.

107

Skupina R1  T1

Sten

y

T2

Sten

y

T3

Sten

y

T4

Sten

y

T5

Sten

y

T6

Sten

y

Cel

kem

sten

ů

Skór

e te

stov

é ba

teri

e

 M 47,86 4,30 -2,42 3,14 168,44 4,94 12,36 3,86 31,61 4,67 431,64 4,64 25,55 3,67

SD 9,40 3,49 8,74 2,15 23,72 2,21 0,83 1,89 7,19 1,46 105,08 1,62 9,28 0,88

xmax 86,19 10,00 11,00 8,00 233,00 10,00 15,31 8,00 48,00 8,00 790,00 10,00 47,00 5,00

xmin 31,65 1,00 -26,00 1,00 130,00 1,00 10,56 1,00 7,00 1,00 280,00 3,00 11,00 2,00

Skupina U1

  T1

Sten

y

T2

Sten

y

T3

Sten

y

T4

Sten

y

T5

Sten

y

T6

Sten

y

Cel

kem

sten

ů

Skór

e te

stov

é ba

teri

e

M 54,95 2,40 -4,27 3,07 153,27 4,00 13,35 3,07 31,07 4,53 368,00 3,80 20,87 4,20

SD 11,44 1,99 10,66 2,63 33,60 2,48 1,85 2,09 10,53 2,13 128,02 1,70 9,97 0,86

xmax 78,36 7,00 14,00 10,00 220,00 10,00 17,25 7,00 48,00 8,00 650,00 8,00 46,00 5,00

xmin 42,48 1,00 -22,00 1,00 90,00 1,00 10,96 1,00 12,00 1,00 140,00 1,00 8,00 2,00

Skupina R2

  T1

Sten

y

T2

Sten

y

T3

Sten

y

T4

Sten

y

T5

Sten

y

T6

Sten

y

Cel

kem

sten

ů

Skór

e te

stov

é ba

teri

e

M 49,58 3,50 1,46 4,00 184,49 4,61 11,84 4,36 37,18 4,90 597,64 5,56 26,93 3,58

SD 11,78 3,16 9,65 3,01 31,65 2,49 1,04 2,18 10,75 2,23 113,12 1,19 9,82 0,88

xmax 99,29 10,00 25,00 10,00 249,00 10,00 14,81 8,00 62,00 10,00 860,00 8,00 49,00 5,00

xmin 31,34 1,00 -20,00 1,00 123,00 1,00 10,28 1,00 7,00 1,00 360,00 3,00 11,00 2,00

Skupina U2

108

  T1

Sten

y

T2

Sten

y

T3

Sten

y

T4

Sten

y

T5

Sten

y

T6

Sten

y

Cel

kem

sten

ů

Skór

e te

stov

é ba

teri

e

M 50,32 2,65 -1,59 2,94 160,12 2,59 13,07 1,94 29,53 3,24 428,82 3,88 17,24 4,00

SD 9,85 1,90 8,86 2,11 16,93 1,23 1,08 1,09 8,38 1,71 107,00 1,11 5,37 0,61

xmax 79,30 7,00 10,00 7,00 180,00 4,00 15,60 4,00 42,00 6,00 670,00 6,00 29,00 5,00

xmin 39,99 1,00 -24,00 1,00 123,00 1,00 11,80 1,00 15,00 1,00 260,00 2,00 9,00 3,00

Skupina R3

  T1

Sten

y

T2

Sten

y

T3

Sten

y

T4

Sten

y

T5

Sten

y

T6

Sten

y

Cel

kem

sten

ů

Skór

e te

stov

é ba

teri

e

M 51,00 4,76 7,61 4,22 150,37 3,27 13,82 2,58 28,12 4,10 378,51 5,93 24,87 3,76

SD 8,52 3,49 9,41 3,08 26,34 2,19 1,15 1,54 7,87 1,76 73,41 1,43 9,34 0,89

xmax 72,70 10,00 27,00 10,00 219,00 9,00 17,30 6,00 50,00 9,00 650,00 10,00 53,00 5,00

xmin 36,45 1,00 -15,00 1,00 102,00 1,00 12,10 1,00 10,00 1,00 230,00 3,00 11,00 1,00

Skupina U3

  T1

Sten

y

T2

Sten

y

T3

Sten

y

T4

Sten

y

T5

Sten

y

T6

Sten

y

Cel

kem

sten

ů

Skór

e te

stov

é ba

teri

e

M 52,18 3,69 0,62 2,00 140,54 2,54 13,70 3,31 27,31 3,92 326,92 4,92 20,38 4,31

SD 6,76 3,20 7,42 1,29 25,81 1,85 1,85 2,21 6,84 1,66 66,76 1,32 8,36 0,75

xmax 62,30 10,00 10,00 5,00 198,00 7,00 18,08 7,00 41,00 7,00 490,00 8,00 38,00 5,00

xmin 39,94 1,00 -15,00 1,00 103,00 1,00 11,66 1,00 19,00 2,00 230,00 3,00 11,00 3,00

Skupina R4

109

  T1

Sten

y

T2

Sten

y

T3

Sten

y

T4

Sten

y

T5

Sten

y

T6

Sten

y

Cel

kem

sten

ů

Skór

e te

stov

é ba

teri

e

M 51,66 2,77 9,84 4,39 154,34 4,35 13,71 2,43 31,73 4,71 454,81 4,77 23,42 3,83

SD 7,00 2,16 8,83 2,96 20,57 1,92 1,14 1,60 7,15 1,65 73,30 1,16 7,71 0,80

xmax 78,25 10,00 27,00 10,00 193,00 8,00 17,30 9,00 50,00 9,00 605,00 8,00 42,00 5,00

xmin 34,65 1,00 -21,00 1,00 97,00 1,00 11,60 1,00 15,00 1,00 270,00 3,00 8,00 2,00

Skupina U4

  T1

Sten

y

T2

Sten

y

T3

Sten

y

T4

Sten

y

T5

Sten

y

T6

Sten

y

Cel

kem

sten

ů

Skór

e te

stov

é ba

teri

e

M 54,17 2,91 0,18 1,55 144,45 3,45 13,64 2,55 31,45 4,55 384,55 4,00 19,00 4,36

SD 10,61 2,39 8,39 0,93 16,83 1,63 1,30 1,37 6,76 1,51 59,22 0,77 5,35 0,50

xmax 79,30 9,00 10,00 4,00 171,00 6,00 16,71 5,00 43,00 7,00 510,00 6,00 27,00 5,00

xmin 41,99 1,00 -21,00 1,00 115,00 1,00 12,10 1,00 23,00 3,00 290,00 3,00 10,00 4,00

Příloha 9. Tabulky výsledků somatických měření skupin R1-R4 a U1-U4.

110

Skupina R1

 Kalendářní

věkTělesná

hmotnostTělesná výška BMI

  [roky] [kg] [m]  M 12,43 46,42 1,56 18,98SD 0,62 11,60 0,08 3,49xmax 13,43 81,00 1,73 30,12xmin 11,41 29,00 1,38 13,84

Skupina U1

 Kalendářní

věkTělesná

hmotnostTělesná výška BMI

  [roky] [kg] [m]  M 12,08 46,60 1,56 19,15SD 0,84 9,44 0,08 3,76xmax 13,40 68,00 1,66 29,43xmin 11,00 35,00 1,38 14,33

Skupina R2

 Kalendářní

věkTělesná

hmotnostTělesná výška BMI

  [roky] [kg] [m]  M 14,29 60,24 1,68 21,21SD 0,61 14,17 0,10 3,60xmax 16,04 115,00 1,86 33,97xmin 13,47 34,00 1,46 15,81

Skupina U2

 Kalendářní

věkTělesná

hmotnostTělesná výška BMI

  [roky] [kg] [m]  M 14,28 58,76 1,65 21,55SD 0,71 10,32 0,07 2,49xmax 15,98 79,00 1,74 26,08xmin 13,53 45,00 1,48 17,80

Skupina R3

111

 Kalendářní

věkTělesná

hmotnostTělesná výška BMI

  [roky] [kg] [m]  M 12,28 48,6 1,57 19,74SD 0,61 9,94 0,07 3,59xmax 13,41 82,00 1,73 34,13xmin 11,28 33,00 1,40 14,67

Skupina U3

 Kalendářní

věkTělesná

hmotnostTělesná výška BMI

  [roky] [kg] [m]  M 12,40 47,54 1,55 19,67SD 0,72 8,01 0,06 2,56xmax 13,14 95,00 1,63 25,39xmin 10,82 35,00 1,45 15,56

Skupina R4

 Kalendářní

věkTělesná

hmotnostTělesná výška BMI

  [roky] [kg] [m]  M 14,31 55,25 1,64 20,64SD 0,61 8,31 0,06 2,89xmax 15,39 72,00 1,76 27,34xmin 13,38 40,00 1,50 14,01

Skupina U4

 Kalendářní

věkTělesná

hmotnostTělesná výška BMI

  [roky] [kg] [m]  M 14,50 52,55 1,62 19,97SD 0,62 9,29 0,05 2,62xmax 15,56 70,00 1,70 24,22xmin 13,69 39,00 1,55 16,23

Příloha 10. Tabulky a grafy výsledků dotazníkového šetření skupin R1-R4 a U1-U4.

112

Skupina R1

A) Pohybové aktivity ve škole

1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?

2 hod. 66

2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?

a) ano 62b) ne 4

3) Při tělesné výchově se většinou

a) nudím 3b) jen lehce unavím a zapotím 22c) příjemně unavím 28d) hodně unavím a zapotím 8e) odcházím po TV nepříjemně unaven(-a) 5

4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc

možností)?

a) florbal 18b) plavání 10c) fotbal 16d) atletika 9e) sportovní soutěž v rámci Majálesové olympiády 5f) jiné: ringo, nohejbal, basketbal, ping-pong 8g) nikdy 26

5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).

a) gymnastika 6 h) fotbal 36b) atletika 15 ch) posilovací a protahovací cvičení 11c) štafety a závody 11 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 17d) rozcvičky 5 j) plavání 22e) různé hry s míčem 40 k) bruslení 35f) cvičení s hudbou 1 l) jiné: 0g) florbal 39 m) nic 1

6) Při hodině TV se zapojuji

a) nerad(-a) a neaktivně 2b) málo, čekám na výzvu 3

113

c) občas, podle nálady nebo činnosti 19d) aktivně 16e) velmi rád(a) a aktivně 26

7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)

a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 29b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme) 1c) cvičení jsou náročná, složitá 3d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 8e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 23f) věnujeme se stále stejné činnosti 1g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 31h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 12i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 4

8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)

a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)

40

b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 8c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 7d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 16e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)

25

f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 3

9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky

a) ne 50b) ano, navštěvuji sportovní hry, fotbal, ping-pong a taneční kroužek 16

B) Pohybové aktivity mimo školu

10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji

a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 33b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 19c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 16d) nevěnuji se vůbec 4

11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí

a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 38b) mám jen omezený výběr možností 25

114

c) nemám téměř žádné možnosti 3

12) Moji rodiče sportují

a) aktivně 3b) občas 41c) vůbec 17

13) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?

a) nedělám žádnou pohybovou činnost 2b) 1-2 hodiny 7c) 3-4 hodiny 10d) 5 a více hodin 17e) jak kdy, různě 30

14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) chci si zlepšit kondici 34b) pro zdraví 22c) baví mě to 44d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 11e) chci se setkávat s přáteli 17f) chci se odreagovat 17

15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) špatná doprava za zvoleným sportem 9b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 4c) nebaví mě sportování 4d) nepovažuji sportování za důležité 1e) mám jiné zájmy 6f) ze zdravotních důvodů 3g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 7h) jiný důvod: nemá s kým 1

16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo

školu)?

Hokej 5 Tanec 3Fotbal 8 Ping-pong 3Sportovní hry 1 Hasičský 5Plavání 3 Žádný 31Basketbal 2

Kolikrát týdně?

4 hod. 5

115

2 hod. 131 hod. 4

17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)

Karate 1 Běhání 9Plavání 12 Fotbal 30Tenis a ping-pong 6 Bruslení a kolečkové bruslení 19Tanec 3 Basketbal a volejbal 7Snowboarding 2 Florbal 24Jízda na kole 10 Posilování 2Míčové hry, ringo, badminton 6 Lyžování sjezdové a běžecké 2

18) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)

a) ne 26b) ano, sleduji OH, fotbal, hokej, tenis, basketbal a box 40

C Sociokulturní podmínky

Bydlím:

a) s oběma rodiči 57b) s jedním rodičem 9

a) ve městě nad 20 tisíc obyvatel (Chrudim,…) 0b) ve městě 10 - 20 tisíc obyvatel (Hlinsko,…) 0c) ve městě méně jak 10 tisíc obyvatel (Skuteč, Chrast, Luže, Slatiňany,...) 24d) na vesnici 42

a) jsem sám(a) (nemám sourozence) 5b) mám jednoho sourozence 30c) mám dva nebo více sourozenců 31

Skupina U1

A) Pohybové aktivity ve škole

1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?

2 hod 93 hod 6

2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?

a) ano 13b) ne 2

3) Při tělesné výchově se většinou

a) nudím 2

116

b) jen lehce unavím a zapotím 3c) příjemně unavím 5d) hodně unavím a zapotím 3e) odcházím po TV nepříjemně unaven(a) 2

4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc

možností)?

a) florbal 2b) plavání 1c) fotbal 5d) atletika 4e) sportovní soutěže mezi ostatními ústavy 4f) jiné: ringo, hokejbal, basketbal 0g) nikdy 5

5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).

a) gymnastika 0 h) fotbal 6b) atletika 4 ch) posilovací a protahovací cvičení 3c) štafety a závody 4 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 0d) rozcvičky 2 j) plavání 2e) různé hry s míčem 8 k) bruslení 0f) cvičení s hudbou 2 l) jiné: 0g) florbal 6 m) nic 0

6) Při hodině TV se zapojuji

a) nerad(a) a neaktivně 1b) málo, čekám na výzvu 2c) občas, podle nálady nebo činnosti 2d) aktivně 4e) velmi rád(a) a aktivně 6

7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)

a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 6b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme) 2c) cvičení jsou náročná, složitá 4d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 2e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 9f) věnujeme se stále stejné činnosti 0g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 4h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 5i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 0

8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)

117

a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)

3

b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 8c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 10d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 0e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)

1

f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 5

9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky

a) ne 14b) ano, navštěvuji ping-pong 1

B) Pohybové aktivity mimo školu

10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji

a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 7b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 1c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 5d) nevěnuji se vůbec 2

11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí

a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 6b) mám jen omezený výběr možností 6c) nemám téměř žádné možnosti 3

12) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?

a) nedělám žádnou pohybovou činnost 2b) 1-2 hodiny 3c) 3-4 hodiny 2d) 5 a více hodin 2e) jak kdy, různě 6

13) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)

a) ne 2b) ano, sleduji fotbal, hokej 13

14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) chci si zlepšit kondici 2b) pro zdraví 5c) baví mě to 6d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 2e) chci se setkávat s přáteli 5

118

f) chci se odreagovat 3

15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) špatná doprava za zvoleným sportem 1b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 1c) nebaví mě sportování 0d) nepovažuji sportování za důležité 1e) mám jiné zájmy 2f) ze zdravotních důvodů 1g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 0h) jiný důvod: jiné kroužky 0

16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo

školu)?

Žádný 10Atletika 1Florbal 4

17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)

Jízda na kole 5 Míčové hry, ringo, badminton 3Plavání 2 Běhání 4Tenis a ping-pong 2 Fotbal 8Hokej 2 Florbal 6

C Sociokulturní podmínky

Žák je umístěn v ústavu nebo dětském domově z důvodu:

a) nevyhovujícího rodinného prostředí (zanedbávání péče, alkoholismus či jiná závislost rodičů)

10

b) žák se dostal do špatné party, proto má problémy s chováním 4c) žák vyrůstá s jedním rodiče a ten nezvládl jeho výchovu 0d) žák nemá rodiče ani jinou osobu, která by zajistila jeho výchovu 1

Žák přišel do ústavu z:

a) města nad 20 tisíc obyvatel 7b) města s 10 - 20 tisíci obyvatel 7c) města s méně jak 10 tisíci obyvatel 1d) vesnice 0

Žák je:

a) sám(a) (nemá sourozence) 1b) má jednoho sourozence 8c) má dva nebo více sourozenců 6

Žák má kromě poruch chování ještě další poruchy:

119

a) syndrom hyperaktivity ADHD 7b) mentální postižení – úroveň lehké 2c) tělesné postižení 1d) postižení zraku, sluchu, řeči 1e) jiné: 0

Žák navštěvuje školu:

a) základní školu přímo v ústavu nebo dětském domově 6b) speciální nebo praktickou školu přímo v ústavu nebo dětském domově

7

c) dojíždí do ZŠ v jiném městě 2d) dojíždí do speciální školy, pomocné školy v jiném městě 0

Skupina R2

A) Pohybové aktivity ve škole

1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?

2 hod. 604 hod 12

2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?

a) ano 67b) ne 5

3) Při tělesné výchově se většinou

120

a) nudím 2b) jen lehce unavím a zapotím 28c) příjemně unavím 29d) hodně unavím a zapotím 10e) odcházím po TV nepříjemně unaven(-a) 3

4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (víc možností)?

a) florbal 18b) plavání 7c) fotbal 15d) atletika 10e) sportovní soutěž v rámci Majálesové olympiády 10f) jiné: ringo, tenis, basketbal 14g) nikdy 25

5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).

a) gymnastika 5 h) fotbal 37b) atletika 18 ch) posilovací a protahovací cvičení 17c) štafety a závody 20 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 21d) rozcvičky 1 j) plavání 15e) různé hry s míčem 46 k) bruslení 34f) cvičení s hudbou 2 l) jiné: ping-pong 2g) florbal 51 m) nic 0

121

6) Při hodině TV se zapojuji

a) nerad(-a) a neaktivně 1b) málo, čekám na výzvu 2c) občas, podle nálady nebo činnosti 18d) aktivně 23e) velmi rád(a) a aktivně 28

7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)

a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 39b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme) 4c) cvičení jsou náročná, složitá 6d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 14e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 20f) věnujeme se stále stejné činnosti 2g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 34h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 26i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 3

122

8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)

a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)

50

b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 6c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 18d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 28e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)

29

f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 6

9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky

a) ne 54b) ano, navštěvuji sportovní hry, florbal a taneční kroužek 18

123

B) Pohybové aktivity mimo školu

10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji

a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 29b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 19c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 44d) nevěnuji se vůbec 2

11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí

a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 34b) mám jen omezený výběr možností 28c) nemám téměř žádné možnosti 10

12) Moji rodiče sportují

a) aktivně 2b) občas 39c) vůbec 31

124

13) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?

a) nedělám žádnou pohybovou činnost 2b) 1-2 hodiny 9c) 3-4 hodiny 11d) 5 a více hodin 18e) jak kdy, různě 32

14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) chci si zlepšit kondici 37b) pro zdraví 23c) baví mě to 56d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 15e) chci se setkávat s přáteli 34f) chci se odreagovat 31

125

15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) špatná doprava za zvoleným sportem 18b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 6c) nebaví mě sportování 2d) nepovažuji sportování za důležité 1e) mám jiné zájmy 15f) ze zdravotních důvodů 13g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 13h) jiný důvod: 0

16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo

školu)?

Hokej 2Orientační běh 2Jízda na kole 4Fotbal 18Tenis 1Tanec 2Házen 1Hasičský 7Žádný 38

126

Kolikrát týdně?

2 hod. 364 hod. 15

17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)

Hokej 12 Běhání a atletika 18Bojové sporty 2 Fotbal 30Plavání 8 Bruslení a kolečkové bruslení 2Tenis a ping-pong 6 Basketbal a volejbal 18Tanec 2 Florbal 17Baseball 7 Posilování 3Jízda na kole 21 Lyžování sjezdové a běžecké 4Míčové hry, ringo, badminton 11 Běhání a atletika 18

18) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)

a) ne 21b) ano, sleduji OH, fotbal, hokej, florbal, házenou, tenis a OH 51

127

C Sociokulturní podmínky

Bydlím:

a) s oběma rodiči 58b) s jedním rodičem 14

a) ve městě nad 20 tisíc obyvatel (Chrudim,…) 0b) ve městě 10 - 20 tisíc obyvatel (Hlinsko,…) 0c) ve městě méně jak 10 tisíc obyvatel (Skuteč, Chrast, Luže, Slatiňany,...) 19d) na vesnici 43

a) jsem sám(a) (nemám sourozence) 5b) mám jednoho sourozence 38c) mám dva nebo více sourozenců 29

128

Skupina U2

A) Pohybové aktivity ve škole

1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?

2 hod 113 hod 6

2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?

a) ano 16b) ne 1

3) Při tělesné výchově se většinou

a) nudím 0b) jen lehce unavím a zapotím 4c) příjemně unavím 4d) hodně unavím a zapotím 7e) odcházím po TV nepříjemně unaven(a) 2

129

4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc

možností)?

a) florbal 3b) plavání 2c) fotbal 6d) atletika 2e) sportovní soutěže mezi ostatními ústavy 5f) jiné: ringo, hokejbal, basketbal 0g) nikdy 3

5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).

a) gymnastika 0 h) fotbal 8b) atletika 0 ch) posilovací a protahovací cvičení 6c) štafety a závody 4 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 1d) rozcvičky 1 j) plavání 6e) různé hry s míčem 8 k) bruslení 2f) cvičení s hudbou 1 l) jiné: 0g) florbal 6 m) nic 0

6) Při hodině TV se zapojuji

a) nerad(a) a neaktivně 0b) málo, čekám na výzvu 1c) občas, podle nálady nebo činnosti 4d) aktivně 9e) velmi rád(a) a aktivně 3

130

7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)

a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 7b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme) 2c) cvičení jsou náročná, složitá 2d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 7e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 6f) věnujeme se stále stejné činnosti 1g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 4h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 8i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 0

8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)

a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)

4

b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 5c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 14d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 2e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)

3

f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 6

131

9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky

a) ne 14b) ano, navštěvuji florbal 3

B) Pohybové aktivity mimo školu

10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji

a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 9b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 6c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 4d) nevěnuji se vůbec 1

11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí

a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 2b) mám jen omezený výběr možností 9c) nemám téměř žádné možnosti 6

132

12) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?

a) nedělám žádnou pohybovou činnost 1b) 1-2 hodiny 3c) 3-4 hodiny 3d) 5 a více hodin 2e) jak kdy, různě 8

13) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)

a) ne 7b) ano, sleduji fotbal, hokej 10

14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) chci si zlepšit kondici 6b) pro zdraví 6c) baví mě to 12d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 2e) chci se setkávat s přáteli 2f) chci se odreagovat 1

133

15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) špatná doprava za zvoleným sportem 0b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 0c) nebaví mě sportování 1d) nepovažuji sportování za důležité 1e) mám jiné zájmy 1f) ze zdravotních důvodů 1g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 0h) jiný důvod: jiné kroužky 0

16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo

školu)?

Žádný 12Sportovní hry 5

134

17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)

Jízda na kole 3 Běhání 2Plavání 3 Basketbal a volejbal 5Fotbal 9 Florbal 5Posilování 2 Bruslení a hokej 6Míčové hry 2 Běhání 2

C Sociokulturní podmínky

Žák je umístěn v ústavu nebo dětském domově z důvodu:

a) nevyhovujícího rodinného prostředí (zanedbávání péče, alkoholismus či jiná závislost rodičů)

12

b) žák se dostal do špatné party, proto má problémy s chováním 4c) žák vyrůstá s jedním rodiče a ten nezvládl jeho výchovu 1d) žák nemá rodiče ani jinou osobu, která by zajistila jeho výchovu 0

Žák přišel do ústavu z:

a) města nad 20 tisíc obyvatel 7b) města s 10 - 20 tisíci obyvatel 7c) města s méně jak 10 tisíci obyvatel 2d) vesnice 1

135

Žák je:

a) sám(a) (nemá sourozence) 0b) má jednoho sourozence 9c) má dva nebo více sourozenců 8

Žák má kromě poruch chování ještě další poruchy:

a) syndrom hyperaktivity ADHD 5b) mentální postižení – úroveň lehké 0c) tělesné postižení 0d) postižení zraku, sluchu, řeči 1e) jiné: 0

136

Žák navštěvuje školu:

a) základní školu přímo v ústavu nebo dětském domově 12b) speciální nebo praktickou školu přímo v ústavu nebo dětském domově

4

c) dojíždí do ZŠ v jiném městě 1d) dojíždí do speciální školy, pomocné školy v jiném městě 0

Skupina R3

A) Pohybové aktivity ve škole

1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?

2 hod. 67

2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?

a) ano 64b) ne 3

137

3) Při tělesné výchově se většinou

a) nudím 0b) jen lehce unavím a zapotím 29c) příjemně unavím 27d) hodně unavím a zapotím 8e) odcházím po TV nepříjemně unaven(-a) 3

4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc

možností)?

a) florbal 2b) plavání 9c) fotbal 2d) atletika 7e) sportovní soutěž v rámci Majálesové olympiády 8f) jiné: 0g) nikdy 35

5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).

a) gymnastika 17 h) fotbal 15b) atletika 16 ch) posilovací a protahovací cvičení 9c) štafety a závody 19 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 19d) rozcvičky 13 j) plavání 41e) různé hry s míčem 52 k) bruslení 50f) cvičení s hudbou 25 l) jiné: basketbal 3g) florbal 16 m) nic 0

138

6) Při hodině TV se zapojuji

a) nerad(-a) a neaktivně 0b) málo, čekám na výzvu 1c) občas, podle nálady nebo činnosti 11d) aktivně 14e) velmi rád(a) a aktivně 41

7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)

a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 13b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme)

3

c) cvičení jsou náročná, složitá 2d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 11e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 36f) věnujeme se stále stejné činnosti 2g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 31h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 30i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 0

139

8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)

a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)

39

b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 7c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 10d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 19e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)

25

f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 7

9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky

a) ne 48b) ano, navštěvuji sportovní hry, aerobik, taneční kroužek a kroužek plavání 19

140

B) Pohybové aktivity mimo školu

10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji

a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 31b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 8c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 39d) nevěnuji se vůbec 1

11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí

a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 35b) mám jen omezený výběr možností 22c) nemám téměř žádné možnosti 10

12) Moji rodiče sportují

a) aktivně 7b) občas 48c) vůbec 12

141

13) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?

a) nedělám žádnou pohybovou činnost 1b) 1-2 hodiny 17c) 3-4 hodiny 8d) 5 a více hodin 10e) jak kdy, různě 31

14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) chci si zlepšit kondici 24b) pro zdraví 38c) baví mě to 54d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 23e) chci se setkávat s přáteli 12f) chci se odreagovat 14

142

15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) špatná doprava za zvoleným sportem 8b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 2c) nebaví mě sportování 1d) nepovažuji sportování za důležité 0e) mám jiné zájmy 10f) ze zdravotních důvodů 7g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 15h) jiný důvod: 0

16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo

školu)?

Jízda na koni 2 Tenis 1Moderní balet 3 Tanec 2Gymnastika 1 Jízda na kole 2Sportovní hry 2 Hasičský 8Plavání 6 Žádný 38

Kolikrát týdně?

3 hod. 32 hod. 61 hod. 9

143

17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)

Jízda na koni 2 Míčové hry, ringo, badminton 13Aerobik a gymnastika 4 Běhání 7Turistika 3 Fotbal 10Plavání 27 Bruslení a kolečkové bruslení 21Tenis a ping-pong 4 Basketbal a volejbal 1Tanec 5 Lyžování sjezdové a běžecké 10Jízda na kole 8 Míčové hry, ringo, badminton 13

18) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)

a) ne 44b) ano, sleduji OH, fotbal, hokej, lyžování, tanec a gymnastiku 23

144

C Sociokulturní podmínky

Bydlím:

a) s oběma rodiči 49b) s jedním rodičem 18

a) ve městě nad 20 tisíc obyvatel (Chrudim,…) 0b) ve městě 10 - 20 tisíc obyvatel (Hlinsko,…) 1c) ve městě méně jak 10 tisíc obyvatel (Skuteč, Chrast, Luže, Slatiňany,...) 19d) na vesnici 47

a) jsem sám(a) (nemám sourozence) 1b) mám jednoho sourozence 38c) mám dva nebo více sourozenců 28

145

Skupina U3

A) Pohybové aktivity ve škole

1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?

2 hod 73 hod 6

2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?

a) ano 10b) ne 3

3) Při tělesné výchově se většinou

a) nudím 1b) jen lehce unavím a zapotím 2c) příjemně unavím 6d) hodně unavím a zapotím 3e) odcházím po TV nepříjemně unaven(a) 1

146

4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc

možností)?

a) florbal 0b) plavání 3c) fotbal 2d) atletika 3e) sportovní soutěže mezi ostatními ústavy 4f) jiné: 0g) nikdy 5

5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).

a) gymnastika 3 h) fotbal 2b) atletika 2 ch) posilovací a protahovací cvičení 4c) štafety a závody 1 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 1d) rozcvičky 3 j) plavání 5e) různé hry s míčem 8 k) bruslení 4f) cvičení s hudbou 6 l) jiné: ping-pong 1g) florbal 0 m) nic 0

6) Při hodině TV se zapojuji

a) nerad(a) a neaktivně 1b) málo, čekám na výzvu 0c) občas, podle nálady nebo činnosti 5d) aktivně 5e) velmi rád(a) a aktivně 2

147

7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)

a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 5b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme) 0c) cvičení jsou náročná, složitá 5d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 1e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 5f) věnujeme se stále stejné činnosti 1g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 4h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 4i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 0

8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)

a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)

7

b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 2c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 10d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 2e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)

0

f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 7

148

9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky

a) ne 10b) ano, navštěvuji sportovní hry 3

B) Pohybové aktivity mimo školu

10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji

a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 7b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 2c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 3d) nevěnuji se vůbec 3

11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí

a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 4b) mám jen omezený výběr možností 6c) nemám téměř žádné možnosti 3

149

12) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo TV)?

a) nedělám žádnou pohybovou činnost 1b) 1-2 hodiny 3c) 3-4 hodiny 1d) 5 a více hodin 1e) jak kdy, různě 5

13) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)

a) ne 9b) ano, sleduji fotbal, hokej 4

14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) chci si zlepšit kondici 3b) pro zdraví 4c) baví mě to 10d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 4e) chci se setkávat s přáteli 1f) chci se odreagovat 1

150

15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) špatná doprava za zvoleným sportem 0b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 1c) nebaví mě sportování 0d) nepovažuji sportování za důležité 0e) mám jiné zájmy 1f) ze zdravotních důvodů 0g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 1h) jiný důvod: 0

16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo

školu)?

Žádný 8Tanec 2Gymnastika 1Volejbal 2

151

17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)

Jízda na kole 2 Míčové hry, ringo, badminton 1Plavání 3 Běhání 8Bruslení a kolečkové bruslení 1 Basketbal a volejbal 2Tanec 6 Fotbal 5

C Sociokulturní podmínky

Žák je umístěn v ústavu nebo dětském domově z důvodu:

a) nevyhovujícího rodinného prostředí (zanedbávání péče, alkoholismus či jiná závislost rodičů)

5

b) žák se dostal do špatné party, proto má problémy s chováním 4c) žák vyrůstá s jedním rodiče a ten nezvládl jeho výchovu 4d) žák nemá rodiče ani jinou osobu, která by zajistila jeho výchovu 0

152

Žák přišel do ústavu z:

a) města nad 20 tisíc obyvatel 8b) města s 10 - 20 tisíci obyvatel 3c) města s méně jak 10 tisíci obyvatel 0d) vesnice 2

Žák je:

a) sám(a) (nemá sourozence) 2b) má jednoho sourozence 6c) má dva nebo více sourozenců 5

Žák má kromě poruch chování ještě další poruchy:

a) syndrom hyperaktivity ADHD 5b) mentální postižení – úroveň lehké 3c) tělesné postižení 0d) postižení zraku, sluchu, řeči 0e) jiné: 0

153

Žák navštěvuje školu:

a) základní školu přímo v ústavu nebo dětském domově 8b) speciální nebo praktickou školu přímo v ústavu nebo dětském domově

5

c) dojíždí do ZŠ v jiném městě 0d) dojíždí do speciální školy, pomocné školy v jiném městě 0

Skupina R4

A) Pohybové aktivity ve škole

1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?

2 hod. 77

154

2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?

a) ano 69b) ne 8

3) Při tělesné výchově se většinou

a) nudím 0b) jen lehce unavím a zapotím 24c) příjemně unavím 44d) hodně unavím a zapotím 1e) odcházím po TV nepříjemně unaven(-a) 8

4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc

možností)?

a) florbal 15b) plavání 10c) fotbal 0d) atletika 7e) sportovní soutěž v rámci Majálesové olympiády 15f) jiné: ringo, hokejbal, basketbal 13g) nikdy 35

155

5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).

a) gymnastika 18 h) fotbal 14b) atletika 24 ch) posilovací a protahovací cvičení 17c) štafety a závody 19 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 34d) rozcvičky 12 j) plavání 28e) různé hry s míčem 57 k) bruslení 23f) cvičení s hudbou 31 l) jiné: 0g) florbal 38 m) nic 0

6) Při hodině TV se zapojuji

a) nerad(-a) a neaktivně 0b) málo, čekám na výzvu 11c) občas, podle nálady nebo činnosti

23

d) aktivně 19e) velmi rád(a) a aktivně 24

156

7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)

a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 44b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme)

5

c) cvičení jsou náročná, složitá 4d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 8e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 42f) věnujeme se stále stejné činnosti 4g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 44h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 51i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 1

8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)

a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)

66

b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 2c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 14d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 34e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)

42

f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 6

157

9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky

a) ne 63b) ano, navštěvuji sportovní hry, aerobik, taneční kroužek a kroužek plavání 14

B) Pohybové aktivity mimo školu

10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji

a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 53b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 12c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 34d) nevěnuji se vůbec 8

11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí

a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 40b) mám jen omezený výběr možností 28c) nemám téměř žádné možnosti 9

158

12) Moji rodiče sportují

a) aktivně 10b) občas 43c) vůbec 24

13) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?

a) nedělám žádnou pohybovou činnost 4b) 1-2 hodiny 10c) 3-4 hodiny 15d) 5 a více hodin 11e) jak kdy, různě 37

14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) chci si zlepšit kondici 42b) pro zdraví 36

159

c) baví mě to 59d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 49e) chci se setkávat s přáteli 27f) chci se odreagovat 34

15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) špatná doprava za zvoleným sportem 15b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 6c) nebaví mě sportování 4d) nepovažuji sportování za důležité 2e) mám jiné zájmy 25f) ze zdravotních důvodů 5g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 17h) jiný důvod: jiné kroužky 3

16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo

školu)?

Jízda na koni 2 Tanec 3Aerobik 3 Karate 2Sportovní hry 2 Hasičský 9Plavání 5 Žádný 49Tenis 2 Tanec 3

160

Kolikrát týdně?

2 hod. 121 hod. 9

17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)

Jízda na koni 4 Míčové hry, ringo, badminton 15Aerobik 5 Běhání 17Turistika 3 Fotbal 8Plavání 25 Bruslení a kolečkové bruslení 31Tenis a ping-pong 4 Basketbal a volejbal 4Tanec 11 Florbal 5Snowboarding 5 Posilování 9Jízda na kole 27 Lyžování sjezdové a běžecké 3

18) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)

a) ne 35b) ano, sleduji OH, fotbal, hokej, lyžování, tenis, atletiku a gymnastiku 42

161

C Sociokulturní podmínky

Bydlím:

a) s oběma rodiči 62b) s jedním rodičem 15

a) ve městě nad 20 tisíc obyvatel (Chrudim,…) 0b) ve městě 10 - 20 tisíc obyvatel (Hlinsko,…) 1c) ve městě méně jak 10 tisíc obyvatel (Skuteč, Chrast, Luže, Slatiňany,...) 22d) na vesnici 54

a) jsem sám(a) (nemám sourozence) 3b) mám jednoho sourozence 39c) mám dva nebo více sourozenců 35

162

Skupina U4

A) Pohybové aktivity ve škole

1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?

2 hod 63 hod 5

2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?

a) ano 8b) ne 3

3) Při tělesné výchově se většinou

a) nudím 1b) jen lehce unavím a zapotím 3c) příjemně unavím 5d) hodně unavím a zapotím 2e) odcházím po TV nepříjemně unaven(a) 0

163

4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc

možností)?

a) florbal 0b) plavání 0c) fotbal 0d) atletika 0e) sportovní soutěže mezi ostatními ústavy 2f) jiné: ringo, hokejbal, basketbal 0g) nikdy 9

5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).

a) gymnastika 2 h) fotbal 0b) atletika 1 ch) posilovací a protahovací cvičení 0c) štafety a závody 3 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 0d) rozcvičky 1 j) plavání 2e) různé hry s míčem 9 k) bruslení 1f) cvičení s hudbou 3 l) jiné: 0g) florbal 1 m) nic 0

164

6) Při hodině TV se zapojuji

a) nerad(a) a neaktivně 1b) málo, čekám na výzvu 2c) občas, podle nálady nebo činnosti 3d) aktivně 5e) velmi rád(a) a aktivně 0

7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)

a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 3b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme) 0c) cvičení jsou náročná, složitá 4d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 1e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 3f) věnujeme se stále stejné činnosti 2g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 4h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 2i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 0

165

8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)

a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)

2

b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 5c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 6d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 0e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)

0

f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 4

9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky

a) ne 9b) ano, navštěvuji volejbal 2

166

B) Pohybové aktivity mimo školu

10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji

a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 7b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 2c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 0d) nevěnuji se vůbec 2

11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí

a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 3b) mám jen omezený výběr možností 5c) nemám téměř žádné možnosti 3

12) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?

a) nedělám žádnou pohybovou činnost 1b) 1-2 hodiny 4c) 3-4 hodiny 0d) 5 a více hodin 0e) jak kdy, různě 6

167

13) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)

a) ne 6b) ano, sleduji fotbal, lyžování 5

14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) chci si zlepšit kondici 5b) pro zdraví 2c) baví mě to 7d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 6e) chci se setkávat s přáteli 0f) chci se odreagovat 1

15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)

a) špatná doprava za zvoleným sportem 2b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 1c) nebaví mě sportování 1d) nepovažuji sportování za důležité 0e) mám jiné zájmy 0f) ze zdravotních důvodů 0g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 2h) jiný důvod: jiné kroužky 0

168

16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo

školu)?

Žádný 11

17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)

Jízda na koni 2 Míčové hry, ringo, badminton 5Plavání 4 Běhání 1Tenis a ping-pong 1 Basketbal a volejbal 2Tanec 4 Florbal 5

169

C Sociokulturní podmínky

Žák je umístěn v ústavu nebo dětském domově z důvodu:

a) nevyhovujícího rodinného prostředí (zanedbávání péče, alkoholismus či jiná závislost rodičů)

6

b) žák se dostal do špatné party, proto má problémy s chováním 3c) žák vyrůstá s jedním rodiče a ten nezvládl jeho výchovu 2d) žák nemá rodiče ani jinou osobu, která by zajistila jeho výchovu 0

Žák přišel do ústavu z:

a) města nad 20 tisíc obyvatel 4b) města s 10 - 20 tisíci obyvatel 5c) města s méně jak 10 tisíci obyvatel 2d) vesnice 0

Žák je:

a) sám(a) (nemá sourozence) 0b) má jednoho sourozence 4c) má dva nebo více sourozenců 7

170

Žák má kromě poruch chování ještě další poruchy:

a) syndrom hyperaktivity ADHD 6b) mentální postižení – úroveň lehké 3 c) tělesné postižení 0d) postižení zraku, sluchu, řeči 1e) jiné: 0

Žák navštěvuje školu:

a) základní školu přímo v ústavu nebo dětském domově 7b) speciální nebo praktickou školu přímo v ústavu nebo dětském domově

1

c) dojíždí do ZŠ v jiném městě 1d) dojíždí do speciální školy, pomocné školy v jiném městě 2

171