URBANISTICKÁ

STRUKTURA

Urbanistická struktura města nebo území je tvořena

A. Funkční a provozní strukturou

B. Sociodemografickou strukturou

C. Socioekonomickou strukturou

D. Krajinně - ekologickou strukturou

E. Tyto struktury jsou provázány s

PROSTOROVÝMI STRUKTURAMI a

PROSTOROVÝMI INFRASTRUKTURAMI

A. Funkční a prostorová struktura

Struktura vztahů a funkcí, umožňujících provoz města

způsoby a kvalita bydlení,

pohyb obyvatel,

vazba mezi bydlením a pracovními příležitostmi

vazba na těžiště vybavenosti a na rekreaci

automobilová doprava

městská hromadná doprava

funkčnost prostorů a veřejných prostranství,

funkčnost technických zařízení a jejich vztah k zástavbě (inženýrské sítě, hospodaření s vodou atd.)

B. Sociokulturní struktura

Struktura demografická a vlivy kulturního vývoje města nebo území

Počty a koncentrace obyvatel

Věková struktura obyvatel

Vzdělanostní struktura,

Struktura pracovních příležitostí

Nezaměstnanost

Migrace

Rozvodovost

Historický vývoj sídla a území

Tradice, síla identity území

C. Socioekonomická struktura

Struktura rozložení přírodních zdrojů, pracovních příležitostí, pracovní síly

Těžba surovin

Vodní zdroje

Podmínky pro zemědělství

Rozložení ekonomických aktivit

Soustředění průmyslu a průmyslové uzly

Soustředění vybavenosti a služeb

Rekreace a cestovní ruch

Urbanizace a suburbanizace

D. Krajinně-ekologická struktura

Struktura prvků a systémů přírodních složek krajiny

Georeliéf, geologie, typy a kvalita půdy

Vodní zdroje, vodoteče, čistota vody

Vegetační kryt – potenciální, aktuální

Přítomnost a rozsah lesních porostů a nelesní krajinné zeleně

Přítomnost cenných biotopů, biodiverzita

Ekologická stabilita, systémy ekologické stability

Klimatické a mikroklimatické podmínky, čistota ovzduší, hygiena prostředí

E. Prostorová struktura a infrastruktura

Prostorová struktura města (nebo obecně - území) je tvořena hmotnými strukturami a infrastrukturami (rozložení hmot, linií, bodů, otevřených ploch a prostorů)

Prostorové struktury

struktura krajiny (georeliéf, vegetační kryt, vodní toky a plochy, fauna)

struktura hmot zástavby

struktura nezastavěných ploch (volných ploch v zástavbě a nezastavěných ploch přírodního charakteru - zeleň)

Prostorové infrastruktury

dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, sociální infrastruktura (občanské vybavení), veřejná prostranství)

Přírodní podmínky a krajinná struktura (města nebo regionu)

georeliéf,

biogeografické podmínky,

aktuální vegetační kryt,

vodní toky a plochy,

fauna,

suroviny,

skladba ploch lesů, orné půdy, trvalých travních porostů, sadů a zahrad, mokřadů

Sociálně – kulturní podmínky území

města nebo regionu)

Skladba obyvatelstva,

socio-demografické podmínky, možnosti

a tendence vývoje,

sociodemografické podmínky ve vztahu

k rozvoji odvětví průmyslu, potenciál

(množství, kvalifikovanost, stabilita,

věková struktura atd.) pracovních sil

Sociálně – ekonomické podmínky území (města nebo regionu)

podmínky pro lesní a zemědělské hospodářství,

přítomnost přírodních zdrojů (voda, suroviny),

podmínky pro rozvoj průmyslu,

struktura osídlení a možnosti jejího rozvoje,

možnosti technické a dopravní infrastruktury

URBANISTICKÁ

KONCEPCE

UK v měřítku širšího území

Hierarchizace a vazba sídel, dopravní a technické

infrastruktury v závislosti na podmínkách území

UK v rámci sídla

Zásady prostorového uspořádání – obraz sídla,

charakter zástavby, výšky, míra využití území,

umístění dominant

Zásady funkčního uspořádání – rozmístění a

kapacity veřejných funkcí, veřejných prostranství,

sociální, dopravní a technické infrastruktury,

systému sídelní zeleně

|Základní východiska UK:

Rozvojové strategické dokumenty (společenské zadání)

Identifikace a vyhodnocení existujících hodnot

Trendy a požadavky na sociálně ekonomický rozvoj a na rozvoj hodnot

Osnova části UK v územním plánu:

Systém center a veřejných prostranství (vymezení a hierarchie center, čtvrtí, areálů, souborů)

Zásady plošného /funkčního uspořádání (bydlení a vybavenost, výroba a výrobní služby, rekreace, systém sídelní zeleně, systém dopravní obsluhy a technické infrastruktur, uspořádání nezastavěného území)

Zásady prostorového uspořádání (charakter zástavby, výškové uspořádání sídelní zeleň, prostorové a kompoziční prvky

(dle Urbanistická koncepce a změn územních plánů, AUÚP 2011)

UK vychází ze zásad udržitelného rozvoje

Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém

vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí,

pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost

společenství obyvatel území“ (Stavební zákon, §

18, odstavec 1)

Udržitelný rozvoj uspokojuje potřeby současné

generace, aniž by ohrožoval podmínky života

budoucích generací.

Tři pilíře udržitelnosti –

ENVIRONMENTÁLNÍ,

SOCIÁLNÍ

EKONOMICKÝ.

Udržitelný rozvoj spočívá ve vyváženosti

všech tří pilířů.

Pro trvalou udržitelnost vývoje fyzického

životního prostředí musí toky materiálu a

energie splňovat tři podmínky:

intenzita využívání obnovitelných zdrojů nepřesahuje

rychlost jejich regenerace,

intenzita využívání neobnovitelných zdrojů

nepřesahuje rychlost, s níž jsou vyvíjeny jejich trvale

udržitelné obnovitelné náhrady,

intenzita znečišťování nepřesahuje vyrovnávací

kapacitu životního prostředí. (Daly, 1991)

Proč současný vývoj tyto podmínky nesplňuje?

ekonomický růst je založen na spotřebovávání

neobnovitelných, zejména energetických zdrojů a na

extenzivním využívání území pro stavby a výrobní

činnosti

rozvoj je ztotožňován s růstem výroby a s akumulací

vyrobeného kapitálu.

přírodní zdroje jsou považovány za nahraditelné

vyrobeným kapitálem

Intenzifikace a recyklace urbanizovaného území při současném omezování růstu zastavěného území.

Únosná kapacita v centrálních oblastech měst – omezit růst intenzity funkčního využití při přestavbách a dalších regeneračních zásazích.

Polyfunkční využití, obzvláště v předměstských a periferních územích. Omezit vznik monofunkčních uniformních ploch (problémy suburbanizace)

Zelené ekosystémy vytvářející podmínky pro stabilitu místních ekosystémů, hospodaření s územím v souladu s ekologickými principy.

TENDENCE

ZMĚN

V URBANISTICKÉ STRUKTUŘE

TENDENCE ZMĚN Změny ve struktuře města a krajiny jsou vyvolávány

především

sociálními a ekonomickými změnami v rámci

jednotlivých měst (změny v průmyslové výrobě,

ve službách, změny v cenách nemovitostí)

globálními ekonomickými tendencemi (růst

cen energií, globalizace výroby a obchodu)

přestavba zastavěného území

regenerace nevyhovující zástavby

zahuštění zástavby, využití nevyužívaných ploch a doplnění chybějících funkcí

změna funkčního využití ploch, rozšiřování zástavby na úkor zelených ploch

revitalizace ploch zeleně, revitalizace devastovaných ploch

revitalizace postindustriálních ploch (brownfields) a jejich funkční konverze

dotvoření systému technické a dopravní infrastruktury

rozvoj zástavby v návaznosti na okraj současně

zastavěného území

rozvoj zástavby v kontaktu s příměstskými vesnickými

sídly

rozvoj zástavby ve volné krajině

rozvoj skladových a prodejních areálů podél dopravních

koridorů

vznik nových průmyslových a logistických zón ve volné

krajině

PŘÍKLADY:

SUBURBANIZACE

Nově zakládané celky nízkopodlažní obytné

zástavby v příměstské zóně středně velkých a

velkých měst

Jsou často výsledkem procesu neřízené

suburbanizace a přispívají ke vzniku stavu

nazývaného „sídelní kaše“

Jsou tvořeny převážně z izolovaných rodinných

domů se soustředěnou urbanistickou strukturou

s malými parcelami

Nemají výraznější veřejné prostory a nemají

vlastní občanskou vybavenost (technickou

vybavenost samozřejmě mají)

Oddělené individuální bydlení jedné rodiny

Uzavření rodiny na pozemku bez možnosti

společných kontaktů

Možnost individuální formy rodinného domu nebo

alespoň individuálních úprav dispozice a

vybavení interiéru

Nedostatečná stavební kultura, přejímání cizích

vzorů

Možnost propojení interiéru na zahradu – využití

zahrady jako venkovního obytného prostoru

Nedostatečná velikost zahrady

Možnost využití pozemku k realizaci vlastní

zahrádky – práce na zahradě, pěstování

okrasných a užitkových rostlin

Nedostatečná velikost zahrady

Poloha na okrajích měst ve vazbě na přírodní

zázemí, na rekreačně využitelnou krajinu

Levnější pozemky leží v méně atraktivních polohách

Poloha s lepším životním prostředím (ovzduší,

hluk)

Levnější pozemky často leží v polohách méně

výhodných z územně technického hlediska –

v blízkosti dálnice, silnic

Urbanistická struktura satelitu je založena zpravidla na ekonomických ukazatelích

Veřejné prostory snižují celkový zisk developera

S výstavbou občanské vybavenosti v satelitech se nepočítá neboť je to ekonomicky i provozně problematické pro developera - satelit pak parazituje na vybavenosti existujícího sídla

Cílem developera není vybírat pozemky s rekreačně využitelným zázemím,– kvalitu pozemku je možno suplovat reklamou a marketingovými triky – „obytný park“, „prestižní adresa“ atd.