Úvod do PPP

Úvod do PPP

PhDr. Michaela Kubištová

Seminář PPP projekty v praxi

2

Obsah Obsah

• Co je to PPP?

• Typická struktura a znaky

• Proč PPP?

• Oblasti využití

• Institucionální zajištění - role regulátora a PPP Centra

• Legislativa a metodická podpora

Diskutovat

• Vaše dotazy a připomínky

3

Co je to PPP?

PPP je jedním ze způsobů jak zadat projekt zajištění veřejné služby nebo infrastruktury

Základem PPP projektu je dlouhodobý smluvní vztah, ve kterém veřejný a soukromý sektor vzájemně sdílejí užitky a rizika vyplývající ze zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb

Veřejný sektor svěřuje výkon určité služby soukromému sektoru a tím využívá jeho organizačních a odborných znalostí

4

Formy PPP

Neexistuje žádná jednotná definice

Termín PPP zahrnuje množství smluvních struktur, které mohou být pro realizaci projektu využity:

Zdroj: PWC, 2004

5

Základní principy standardního PPP Zadavatel svěřuje vybudování a provoz veřejné infrastruktury/služby

soukromému partnerovi a přenáší na něj s tím související rizika;

Smluvní vztah trvá zpravidla 20-30 let;

Soukromý partner infrastrukturu financuje, postaví, provozuje, udržuje a zabezpečuje poskytování služeb;

Zadavatel za to platí pravidelné částky či umožní soukromému partnerovi vybírat úhrady od uživatelů nebo obojí;

Zadavatel má zájem na tom, aby smluvní vztahy pro něj byly zárukou stálé „hodnoty za peníze“, soukromý partner hledá maximální jistotu výnosu za poskytované služby a akceptovaná rizika.

6

Veřejná zakázka x PPP

Klasický systém zakázek Komplexní dodáníPPP – forma BOT / DBFO / Koncese

Veřejný sektor Veřejný sektor

PROJEKT FINANCO-VÁNÍ

STAVBA PROVOZ ÚDRŽBA

DEFINICE VÝSTUPŮ

PROJEKTFINANCOVÁNÍ

STAVBAPROVOZ

ÚDRŽBA

7

Typická struktura PPP

Zadavatel

SPV/Dodavatel

Seniornívěřitelé

Investoři(akcionáři, pojistitelé)

Subdodavatelvýstavby

Subdodavatelprovozu

služebnéslužby

služby

spláceníseniorníhoúvěru

platba

seniorníúvěr

dodávka

dividendy/splácenísubordino-vaného úvěru

kapitál/subordino-vaný úvěr

Veřejný sektor

Soukromý sektor

platba ze seniorníhoúvěru

Zadavatel

SPV/Dodavatel




Subdodavatelprovozu

služebnéslužby

služby


platba

seniorníúvěr

dodávka



Veřejný sektor

Soukromý sektor

Zadavatel

SPV/Dodavatel




Subdodavatelprovozu

služebnéslužby

služby


platba

seniorníúvěr

dodávka



Veřejný sektor

Soukromý sektor

platba ze seniorníhoúvěru

platba za dostupnost

8

Typická struktura

Zadavatel – Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek, jím zřízená příspěvková organizace a jiná právnická osoba splňující koncesním zákonem stanovené podmínky, § 2 koncesního zákona

SPV – „Special purpose vehicle“, účelově založená společnost pro realizaci projektu (obvykle akciová); model SPV umožňuje zadavateli snadný monitoring výkonu, transparentní účetnictví o předmětu koncesní smlouvy

Subdodavatelé – společnosti, které soukromý partner/SPV angažuje na plnění svých závazků ze smlouvy

Seniorní věřitelé – banky financují stavbu infrastruktury pomocí seniorního úvěru, který má přednostní právo splácení

Investoři - poskytují SPV kapitál, popřípadě i juniorní úvěr, často to bývají mateřské společnosti subdodavatelů výstavby a provozu

9

Proč PPP?

Vyšší schopnost soukromého partnera (SP) řídit některá významná rizika projektu (kalkulace nákladů životního cyklu)

Motivace a schopnost SP dodržet rozpočet a plánovaný harmonogram („platba za dostupnost“, platby až v okamžiku poskytování služby)

Zkušenosti a know how SP s dlouhodobými a kvalitními řešeními (inovace)

Komplexnost PPP (jedná se s jedním partnerem)

10

Proč PPP?

Platba za kvalitně poskytovanou veřejnou službu (specifikace výstupů nikoli vstupů)

Komfort uživatele veřejné služby (vyloučení údržby nebo opravy infrastruktury „nárazově“, rychlá reakce SP na odstranění poruch, závad)

Rozložení plateb za poskytované veřejné služby v čase

Realizace ÚSPOR pro veřejného zadavatele – PPP mohou být díky lepšímu řízení rizik nákladově efektivnější než veřejné zakázky

11

Výdaje na projekt - tradiční způsob

Délka projektu

Výd

aje

v K

č

1. Investiční výdaje, nese všechna stavební rizika

2. Provozní výdaje

Tradiční způsob řešení – projekt ve vlastní režii veřejného sektoru z vlastních finančních zdrojů

Tradiční způsob

Zajištěná veřejná službaInvestiční výstavba

Výdaje veřejného sektoru – Tradiční způsob

12

Výdaje na projekt – PPP projekt

Délka projektu

Výd

aje

v K

č

Projekt PPP

Tradiční způsob

1. Nulové investiční výdaje, žádná rizika

2. Platby veřejného sektoru za užívání služby – platba za dostupnost

Veřejný sektor platí pouze za užívání služby dle míry naplnění předem smluvně sjednané kvality


Výdaje veřejného sektoru - PPP

13

Porovnání celoživotních výdajů

Délka projektu

Výd

aje

v K

č

Projekt PPP

Tradiční způsob

1. Překročení plánovaného rozpočtu

2. Překročení termínu dostavby

3. Překročení očekávaných provozních výdajů

Dle zahraničních zkušeností:

Projekty PPP dosahují o 10-25 % nižších celoživotních výdajů


Výdaje investora – Projekt PPP

Výdaje veřejného sektoru – Tradiční způsob

14

Platební mechanismy

Platba za dostupnost (Availability based payments) – platby zadavatele dodavateli za to, že je infrastruktura nebo služba dostupná v požadované kvalitě, SP nese riziko dostupnosti

projekty administrativních budov, nemocnic, škol

Uživatelské platby (User charges) – platby, které dodavatel obdrží přímo od koncových soukromých uživatelů infrastruktury nebo služby, SP nese riziko poptávky po veřejné službě

zpoplatnění vjezdu do centra města,volnočasová infrastruktura, jízdné, platby za teplo a dodávky vody, parkování)

Platby za užívání (Usage based payments) – platby zadavatele dodavateli, které se liší podle toho, do jaké míry je infrastruktura nebo služba využívána

stínové mýtné na dálnicích (dle průjezdu kamionů)

Kombinace + příjmy z komerční činnosti

Kdo? (zadavatel/uživatelé), kolik a mohu si to dovolit?, za jakých podmínek? (kvalita, čas), jak dlouho? (délka projektu), garance?

15

Využití PPP

V Evropě nejvíce využívané PPP v dopravě a ve zdravotnictví

V SEKTORECH PŘÍ KLADY OBSAHU

DOPRAVA veřejná dopravní infrastruktura, dálnice, silnice, tunely, okruhy

ZDRAVOTNI CTVÍ infrastruktura a podpůrné služby, ubytovací kapacity

ŠKOLSTVÍ školní areály, ubytovací kapacity

J USTI CE věznice, soudní budovy administrativní prostory

OBRANA trenažéry, technika, zázemí

VODOHOSPODÁŘSTVÍ úprava a distribuce pitné vody, čističky odpadních vod

NEMOVI TOSTNÍ A BYTOVÁ OBLAST

správa nemovitostí, správa městských bytových domů

REGENERACE BROWNFI ELDŮ

využití znečištěných nebo opuštěných prostor a objektů

MĚSTSKÝ ROZVOJ

městská výstavba, rekonstrukce

16

SWOT PPP projektů Silné stránky

• Efektivnější a levnější realizace, kvalita

• Zachování kontroly

• Přenos rizik a motivace

• Kalkulace nákladů životního cyklu

• Odborné znalosti zkušenosti soukromého sektoru

• Možnost realizovat projekt i v situaci, kdy v rozpočtu chybí peníze

Slabé stránky

• Časově náročná a nákladná příprava

• Konečná zodpovědnost zadavatele

• Dlouhodobý závazek veřejného zadavatele

Příležitosti

• Lidské zdroje

• Rozvoj trhu

• Generování dalších příjmů

• Stabilizace výdajů na infrastrukturu

• Lepší organizační a provozní řízení investice

Hrozby

• Nedostatečná flexibilita smlouvy k adaptaci změn během trvání projektu (vhodná služba,

která vyžaduje málo změn)

• Nevyvážený přenos rizik

• Možnost skrytého zadlužení (fiskální rizika)

17

Kdy je vhodné využít PPP?

PPP je vhodné zvažovat u projektů, které splňují následující podmínky:

• typově osvědčený projekt

• projekt je dlouhodobou prioritou, jeho realizace je odůvodněná a potřeba zabezpečení veřejné služby dlouhodobě předvídatelná

• pro poskytování služby je vhodný dlouhodobý smluvní vztah (málo změn)

• dostatečné odborné zázemí pro realizaci projektu (vlastní zdroje či externí poradci, projektový manažer!)

• o projekt existuje na trhu zájem

• projekt je pro zadavatele finančně dostupný!

18

Mýty o PPP I.

1. PPP je pouze jiný způsob financování

Při PPP se infrastruktura kupuje jako SLUŽBA – tu zajistí soukromý sektor

PPP je o schopnosti soukromého sektoru zajistit a provozovat veřejnou službu lépe a efektivněji, než dokáže sám veřejný sektor

PPP by se mělo používat pouze tehdy, je-li to pro veřejný sektor výhodnější, nikoli když chybí peníze (povinnost prokazovat, že je PPP ekonomicky výhodnější)

PPP je o rozdělení rizik mezi strany, které je dokáží lépe řídit:

Soukromý sektor nese rizika stavební, provozní, finanční … Veřejný sektor nese riziko využití služby, riziko výkupu pozemků …

OMYL!

19

Mýty o PPP II.

Ano, veřejný sektor má přístup k levnějším zdrojům, ale to nezabrání předražování a opožďování zakázek, v konečném důsledku je potřeba mnohem více zdrojů, byť levnějších

Soukromý sektor dokáže provozovat efektivněji než veřejný sektor

V současnosti je jednoduché porovnávat projekty dle výše stavebních nákladů, ale ve skutečnosti se přesně neví, kolik nás stojí údržba a opravy v dlouhém období - výhodou PPP je komplexní pohled na celoživotní náklady projektu v řádu 20-30 let

2. Veřejný sektor postaví levněji, protože má levnější zdroje

NEMUSÍ!

20

Mýty o PPP III.

3. PPP projekt si na sebe musí vydělat

NEMUSÍ! Výběr plateb od uživatelů služby je pouze jeden z možných příjmů

Rozhodnutí o způsobu placení je koncepční a politické rozhodnutí

Ve světě se nejčastěji využívají tyto typy příjmů:

Platba za dostupnost – veřejný sektor platí dle roční platby za dodržení podmínek technické kvality, dostupnosti služby … atd.

Reálné mýto – vybírá se od konečných uživatelů Stínové mýto – za uživatele platí veřejný sektor dle skutečného

provozu

21

Mýty o PPP IV.

5. Soukromý sektor vydělá „nehorázný“ zisk

Soukromý sektor už teď „má možnost“ zisku na všech zakázkách, protože je realizuje

Když dokáže lépe, levněji a s inovací zajistit dlouhodobý projekt, tak ať to dělá a má zisk na tom, co veřejnému sektoru uspoří

4. Oba sektory mají rozdílné cíle

Soukromý sektor chce vydělat co nejvíce, veřejný chce platit co nejméně

PPP je o dobře nastaveném vyrovnaném vztahu, ve kterém ani jedna strana nezíská přesilu

Veřejný sektor si to musí umět vyjednat a pohlídat!!! Základem je připravenost a odborná způsobilost zadavatele

22

Mýty o PPP V.

6. PPP umožňuje skryté zadlužování veřejného sektoru

Možnost klasifikovat aktiva mimo bilanci veřejného sektoru (nepromítají se do veřejného dluhu)

Pouze za určitých podmínek:

• soukromý partner nese riziko výstavby a

• soukromý partner nese minimálně jedno z rizik – riziko dostupnosti anebo riziko poptávky

Fiskální regulace

7. Nový prostor pro korupci x Kalkulace životních nákladů

x Transparentní soutěž

x Prokazování výhodnosti PPP oproti veřejné zakázce

23

Stručně o praxi v České republice

Institucionální zajištění

Legislativa

Metodická činnost

24

Role Regulátora, MMR a PPP CentraMinisterstvo financí - Regulátor

ROZPOČTOVÝ DOHLEDROZPOČTOVÝ DOHLED

REGULACEREGULACE Monitorování a regulace závazků z PPP

Účast v řídících výborech pilotních projektů

Schvalování a zveřejňování metodik

Rozpočtový dohled nad municipalitami

PPP CentrumPROJEKTOVÁ PODPORA PROJEKTOVÁ PODPORA Praktické poradenství veřejnému sektoru při přípravě a

realizaci projektů, tvorba metodik a podpora vzdělávání

Ministerstvo pro místní rozvojLEGISLATIVALEGISLATIVA

Garant zákona o veřejných zakázkách a koncesního zákona

25

Legislativa

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (ZVZ)

Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (KZ)

Koncesní smlouva (§16 KZ) a „kvazikoncesní smlouva“ (§1 odst. 2, KZ)

Povinnost zpracovat a schválit „koncesní projekt“ (studie proveditelnosti) (§21 a §22 KZ)

Povinnost schválit před podpisem koncesní/kvazikoncesní smlouvu (§23)

Povinná žádost o stanovisko MF pro projekty ÚSC (§30 KZ)

26

Koncesní projekt Dokument, který prověří ekonomickou, technickou a právní

proveditelnost projektu formou PPP

Obsah koncesního projektu je upraven v §21, odst. 2 a vyhlášce ke koncesnímu zákonu č. 217/2006

Výstupem je zjištění, zda je zadání formou PPP ekonomicky výhodnější než veřejná zakázka „PPP dosahuje hodnoty za peníze“

Kvantitativní zhodnocení pomocí porovnání dvou finančních modelů, které modelují cash flow projektu po celou dobu trvání projektu v případě jeho zadání:

• veřejnou zakázkou – model „model PSC“ (Komparátor veřejného sektoru)

• formou PPP – „model PPP“

27

Finanční porovnání

Výstupem obou modelů je čistá současná hodnota finančního plnění od zadavatele. Porovnáním zjistíme, která z variant je pro zadavatele levnější

Model PPP

Hodnota plateb zadavatele

za služby

Model PSC

Nepřevoditelná rizika Nepřevoditelná rizika

Kapitálové výdaje a výdaje na provoz

Výdaje na financování

Převoditelná rizika Hodnota za peníze

28

Metodická podpora v oblasti PPP

Zveřejněno na www.mfcr.cz a www.pppcentrum.cz:

Hodnota za peníze a případová studie

Metodika vypracování koncesního projektu

Metodika řízení rizik v projektech PPP + Katalog rizik

Metodika hodnocení kvantitativních aspektů hodnoty za peníze

Vzorová koncesní smlouva a Manuál PPP

Metodika k zákonu č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení

Komunikační strategie PPP projektu

29

+ Koncesní zákon účinný od července 2006

+ Řada pilotních projektů a municipálních projektů z různých sektorů

+ Zveřejněné metodiky

+ Vzorová koncesní smlouva – konzultace s trhem

+ Podpora MF, PPP Centrum

+ Podpora Asociace PPP – 60 členů

+ Podpora konceptu PPP v rámci evropských struktur

+ Zájem trhu (investorů i bank)

Přehled rozvoje trhu PPP v ČR

– Chybí politická vůle

– Přetrvávají mýty ohledně aplikace PPP

– Strach z „nového“ způsobu zadávání (proč to dělat nově, když mohu postaru)

– Někdy až příliš komplikovaná legislativa (potřeba vyjasnění definice koncese, poptávka po zjednodušení dvoustupňového schvalovacího procesu, možné nejasnosti ve speciálních předpisech)

– Málo dokončených projektů sloužících jako příklad

30

www.pppcentrum.cz

Ing. Jan Škurek

Ředitel, tel: 234 155 350, [email protected]. Michaela Kubištová

Vedoucí metodiky a zahraničních vztahů, tel: 234 155 357, [email protected]

Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost

Documents

Úvod do PPP