Úvod do sociální politiky

Úvod do sociální politiky

Jabok, ETF 2011Michael Martinek

Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

2

Finanční analytický útvar Ministerstva financí (FAÚ) v roce 2012 pokračoval v nastoleném trendu zvyšování efektivity při odhalování a šetření podvodů. A to nejen v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ale také v oblasti korupčního jednání.

„Výše zajištěných peněz podvodníků dosáhla historického rekordu a překonala hranici miliardy korun. Počet podaných trestních oznámení vzrostl o cca 70 % na 429. Stejně tak se zlepšila spolupráce s organizacemi v rámci resortu Ministerstva financí. Počet podnětů daňové a celní správě se zvýšil asi o třetinu na 979, což umožnilo exekučně odčerpat zhruba půl miliardy od podvodníků v oblasti DPH. Za toto vysoké nasazení chci poděkovat všem pracovníkům útvaru i jeho řediteli Milanu Cícerovi,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

V dnes zveřejněné výroční zprávě je uvedena řada anonymizovaných kauz, které se útvaru podařilo odhalit. „Každý se tak může přesvědčit, že podvody v České republice se skutečně odhalují a vyšetřují,“ dodal ministr financí. Jedná se například o následující kauzy:

07

Finanční analytický útvar MF v roce 2012 odhalil více podvodů (MF ČR, 25.3.2013)


3

Osoba činná ve veřejném životě se snažila v dědickém řízení prokázat, že nebožtík jí nečekaně zanechal prostředky v řádu milionů korun. Prokázalo se však, že překvapivý milionář nevykonával za svého života žádnou činnost, ze které by mohl nabýt tak rozsáhlý majetek.

Starosta obce se stal závislým na hazardu, ale prohrával. Díky tomu tuneloval obecní finance, peníze posílal z obecního účtu na účet vlastní. Obci vznikla škoda přes milion Kč.

Účelově založená společnost zakoupila od společnosti s výraznou státní účastí komplex nemovitostí na lukrativním místě v Praze. Bez jakékoliv další investice jej pak za tři roky prodala jedné z univerzit, a to za dvojnásobnou částku a na základě nepravdivých znaleckých posudků. Ve věci bylo podáno trestní oznámení.

Jednatel pěti společností působil v oboru reklamy. Účtoval si za fiktivní služby na základě falešných dokladů. Jediným cílem bylo snížení daňového základu a následné vrácení peněz jejich odesílatelům. Při hotovostních výběrech byl vždy doprovázen třetí osobou.

Typickým příkladem je krácení DPH u pohonných hmot. Dvě obchodní společnosti krátily svou daňovou povinnost o 53 mil. Kč. Do podvodu byla zapojena inkasní společnost, která prováděla správu pohledávek a závazků. I přes snahu přesunout prostředky na dalšího obchodníka v řetězci došlo k blokaci bankovního účtu a podání trestního oznámení.

Zahraniční společnost si otevřela v tuzemské bance účet a inkasovala platby za luxusní automobily. Banku následně kontaktoval cizinec, který byl údajně podveden při nákupů těchto automobilů. Ve spolupráci se zahraničními partnery bylo zjištěno, že společnost je zapojena do činnosti rozsáhlé kriminální skupiny. FAÚ podal trestní oznámení.

07


407

7. Ekonomické předpoklady fungování sociální politiky

základní pojmy a principy

financování sociální politiky

veřejné rozpočty

státní rozpočet


5

Ekonomika: hospodářský život společnosti

Ekonomie: věda o ekonomice; usiluje o objasnění principů, na jejichž základě funguje hospodářský život; zkoumá instituce, které tvoří rámec ekonomických vztahů.

Makroekonomie: obor ekonomické teorie, který se zabývá zkoumáním ekonomického systému jako celku. Poskytuje základ pro provádění hospodářské politiky státu.

Mikroekonomie je obor ekonomické teorie, který se zabývá zkoumáním rozhodování jednotlivých tržních subjektů - jednotlivců (domácností), firem a státu. Na rozdíl od makroekonomie se zabývá poptávkou a nabídkou v jejich individuálních a konkrétních podobách, makroekonomie se zabývá agregátní nabídkou a poptávkou, tj. komplexními trhy.

07

Ekonomie a ekonomika


6

Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz.

Na trhu se setkávají nabízející, kteří chtějí směnit za peníze, a poptávající, kteří za ně chtějí získat nějaké nové zboží. Cílem prodejců je maximalizace ceny, zatímco kupující si přejí pravý opak, cenu co nejnižší.

Na trhu se tyto protichůdné zájmy střetávají, k transakci dojde pouze v případě, že obě strany jí získávají (jde o dobrovolnou směnu). Nabízející si musí cenit obnosu, který mu kupující nabízí, více než prodávaného zboží. Naopak kupující musí preferovat dané zboží před smluvní částkou peněz. Jestliže jsou obě podmínky splněny, pak dojde k obchodu.

07

Tržní ekonomikaProč je v ČR

základní zboží

dražší než v

Německu?


7

Pokud by trh fungoval ideálně – zajišťoval by veškeré potřeby všech lidí, nebyla by nutná sociální politika státu. V národním hospodářství však existují oblasti, které trh není schopen řešit, např. školství, zdravotnictví, sociální práce, ochrana životního prostředí, vnitřní a vnější bezpečnost, dopravní stavby. Jde o tzv. veřejné statky – v nich hraje nezastupitelnou úlohu stát.

Tam, kde trh nenalézá přijatelné řešení, mluvíme o tržním selhání – pak je nutný zásah státu do ekonomiky.

07

Tržní selhání


8

Čistý veřejný statek je statek, který charakterizují ◦ nedělitelnost spotřeby, ◦ nevyloučitelnost ze spotřeby◦ nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele.

Meritní statek: mohl by ho poskytovat trh, ale kvůli možnému vyloučení části obyvatelstva je zajišťuje politický trh (např. vzdělání, zdravotnictví).

Nedělitelnost: všichni potenciální spotřebitelé spotřebovávají tento statek společně, nelze určit podíl jednotlivce na spotřebě. Čistý veřejný statek je k dispozici každému spotřebiteli ve svém úhrnu, což je příčinou toho, že nelze vyloučit z jeho spotřeby a tím je jeho spotřeba nerivalitní (nesoutěživá). Např. práce parlamentu, ministerstev.

Nekvantifikatelnost podílu jednotlivce ve spotřebě. Nelze ocenit tuto spotřebu cenou – uživatelským poplatkem. Proto také nelze nikoho vyloučit ze spotřeby – nevyloučitelnost. Např. práce policie, využívání veřejných komunikací, veřejné osvětlení.

Spotřeba jedním uživatelem neubírá možnost spotřeby dalším uživatelům, a proto mezní náklady na spotřebu tohoto statku jsou nulové (náklady, které je nutno vynaložit pro zvýšení produkce o jednu jednotku). Příklad: chleba (při vyprodání se nedostane na část lidí ve frontě) x dálnice (při přetížení utrpí škodu všichni).

07

Veřejné statky


9

Hyman ve své učebnici (1990) uvádí velice názorný příklad pro pochopení rozdílu mezi

čistým veřejným a čistým soukromým statkem. Předpokládá společenství lidí, kteří

jsou uzavřeni v jedné místnosti, jejich rozhodnutí ovlivňují pouze je samotné a

nikoho dalšího. Každý den dostávají obyvatelé místnosti fixní množství chleba a

určité množství paliva k vytápění místnosti. Chléb lze mezi jednotlivé osoby

rozdělit a je možné přitom použít tržního mechanismu s cenou, která bude denně

stanovována na základě interakce mezi poptávkou a nabídkou. Jednotlivci mohou

přizpůsobovat svou spotřebu svým preferencím a ekonomickým možnostem. Na druhé

straně, mezi obyvatele místnosti nelze rozdělit to, nakolik je místnost vytopena. Všichni

v místnosti zažívají v daném okamžiku stejnou teplotu. Pokud by se ubytoval další

obyvatel, teplota by zůstala stejná (předpokládá se, že místnost je dostatečně velká,

aby teplo z dalšího těla „nepomáhalo“...) při stejném množství potřebného paliva.

Nikdo nedokáže spotřebovat více tepla a tím ho odebírat ostatním a není

rovněž možné, aby se pro někoho topilo více a pro jiného současně méně.

07

Příklad…


10

To, že mezní náklady spotřeby čistého veřejného statku jsou nulové, neznamená, že jsou nulové i jeho produkční náklady.

To, že je jejich spotřeba nedělitelná, nerivalitní, že nelze nikoho vyloučit ze spotřeby a že mezní náklady spotřeby jsou nulové, je příčinou, proč soukromý sektor nemá zájem na jejich produkci. Užitky ze spotřeby těchto statků jsou tak rozptýlené mezi jednotlivými spotřebiteli, že žádný individuální výrobce nemá zájem na jejich výrobě.

Tvorba a distribuce čistého veřejného statku je zabezpečována zpravidla vládními aktivitami a financování se opírá o mechanismus zdanění.

Příklady: udržování národní obranyschopnosti, zákonnosti a pořádku v zemi, výstavba dálniční sítě, podpora základního výzkumu a veřejného zdraví.

07

Tvorba a distribuce veřejných statků


11

Činnosti směřující k tomu, aby se ◦ Předcházelo selhání strhu◦ Řešily důsledky selhání trhu

Různé ekonomické teorie se liší v názoru na to, do jaké míry jsou státní zásahy nutné. ◦ Čistě tržní ekonomika: státní zásahy jsou

destabilizující, připouští jen minimální zásahy. ◦ Sociálně tržní ekonomika: státní zásahy jsou nutné. ◦ Smíšená tržní ekonomika (vedle tržního sektoru

existuje sektor veřejný a neziskový), která existuje v současné době, vyžaduje státní zásahy prostřednictvím monetární (peněžní a úvěrové), fiskální (státní rozpočet) a důchodové politiky (příjmy, ovlivňování mezd atd.).

07

Státní zásahy


12

Alokační – zabezpečení veřejných statků

Redistribuční – zmírnění nerovnoměrnosti v rozdělování zdrojů (sociální transfery)

Stabilizační – zmírňování výkyvů ekonomických cyklů (státní zakázky, monetární politika)

Regulační a legislativní – vytváření právního prostředí pro fungování tržního mechanismu a zajištění lidských práv

07

Netržní aktivity současného státu


13

Existence veřejných statků si vynucuje veřejné rozhodování o jejich struktuře, kvantitě a kvalitě i o způsobu jejich financování, tzn. o alokaci veřejných prostředků

V demokratických zemích může jít o rozhodování:◦ Přímé – např. referendem◦ Nepřímé – prostřednictvím volených zástupců

Postupy veřejného rozhodování:◦ Jednomyslná shoda – konsenzus (např. RB OSN)◦ Většinová shoda:

Prostá většina – více než polovina (parlament) Kvalifikovaná většina – stanovený podíl, vždy větší než polovina

(alespoň 3/5 poslanců pro změnu Ústavy) Relativní většina (účast politických stran v parlamentu)

07

Rozhodování o netržních aktivitách


14

Typ ekonomického systému:◦ koexistence soukromého, veřejného a neziskového sektoru ◦ různé formy vlastnictví: soukromé, státní, družstevní◦ dva ekonomické mechanismy - tržní a veřejný

Struktura veřejného sektoru:◦ Veřejná správa:

organizační složky státu – ústřední orgány státní správy (ministerstva a jimi zřízené orgány, instituce zřizované územními samosprávnými celky – kraji, obcemi); nemají právní subjektivitu (do r. 2000 rozpočtové organizace)

příspěvkové organizace – s právní subjektivitou obecně prospěšné společnosti zřizované územní samosprávou

◦ Resorty: školství, věda, policie, justice, armáda, kultura, sport, zdravotnictví, sociální služby, hromadná doprava, spoje, sociální bydlení, ochrana životního prostředí atd.

07

Smíšená ekonomika a veřejný sektor


15

Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje: Organizační složky státu:

◦ Česká správa sociálního zabezpečení◦ Úřady práce◦ Státní úřad inspekce práce◦ Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně

Ostatní organizační složky státu: ◦ Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích◦ Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch◦ Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež v Brně-Králově Poli◦ Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově

Příspěvkové organizace: ◦ Institut výchovy bezpečnosti práce

(hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu)◦ Ústav sociální péče pro tělesně postižené Hrabyně

(hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu)◦ Technická inspekce České republiky

(nečerpá příspěvek ze státního rozpočtu)

07

Seznam organizací MPSV


16

Česká školní inspekce Dům zahraničních služeb MŠMT Ústav pro informace ve vzdělávání Vzdělávací a konferenční centrum MŠMT Telč Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR Národní ústav odborného vzdělávání Výzkumný ústav pedagogický Pedagogické muzeum J. A. Komenského Národní institut pro další vzdělávání Pedagogické centrum pro polské národnostní školství v Českém Těšíně Národní technická knihovna Fulbrightova komise v České republice Národní institut dětí a mládeže Antidopingový výbor ČR Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT Učební středisko MŠMT Richtrovy boudy Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

07

Seznam organizací MŠMTKteré z nich se v současné době ruší?


1707

Ekonomická výkonnost

Podniky mají zisky, zaměstnanci mzdy

Čím vyšší zisky a mzdy, tím vyšší

odvody na daních a pojistném

Veřejné rozpočty mohou financovat

sociální politiku

Občané se sociálními jistotami mohou

produktivněji pracovat

Kde jsou

slabá místa

tohoto

schématu?


18

•Sociální zabezpečení

•Zdravotnictví

•Školství •Rodinnou

politiku•Ekologickou

politiku•Bytovou

politiku

Veškeré výdaje na sociální politiku se v ČR pohybují v řádech stovek miliard Kč ročně. Jde o výdaje na

•Státem (veřejné rozpočty, státní rozpočet, zejména MPSV)

•Místní samosprávou (kraje, obce)

•Zaměstnavatelem (příspěvek na pojištění zaměstnanců)

•Sponzorem•Občanem

(účastník/klient/pacient/student…)

Sociální politika je financována

•Rozpočtová (průběžná)

•Fondová (pojištěnci si ukládají příspěvky na vlastní účty; prostředky jsou investovány do cenných papírů a tím zhodnocovány; imunita vůči demografickému vývoji)

•Smíšená

Hlavní metody financování:

07

Financování sociální politiky


19

•Daně (asi 50% příjmu SR)

•Pojistné – sociální (asi 30% příjmu SR), zdravotní (obojí platí zaměstnanec i zaměstnavatel)

•Kapitálové příjmy, transfery, prodeje…

•Dotace EU

Veřejné finance slouží k zajištění existence a fungování veřejného

sektoru. Stát je získává z těchto

zdrojů:

•Státní rozpočet (rozpočet vlády)

•Municipální rozpočty (rozpočty krajů a obcí)

•Rozpočty veřejných (státních) podniků (např. železnice, pošty, Česká televize)

•Státem vytvořené účelové peněžní fondy (zdravotní a sociální pojištění)

•Vazba na rozpočet EU

Veřejné rozpočty:

07

Veřejné finance (rozpočty)


20

Státní fond rozvoje bydlení Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) Státní fond kultury České republiky Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj

české kinematografie Státní fond životního prostředí České republiky Státní zemědělský intervenční fond Státní fond pro zúrodnění půdy Pozemkový fond České republiky, spravuje

nemovitý majetek státu, jeho finanční prostředky však nejsou finančními prostředky státu.

07

Státní fondy ČR


21

Zajišťuje financování◦ Politické reprezentace státu – prezident, parlament, vláda◦ Jednotlivých ministerstev a veřejných výdajů, které tato

ministerstva zajišťují◦ Dalších státem zřizovaných institucí

Funkce:◦ Alokační – produkce veřejných statků (např. stavba dopravní

infrastruktury, financování školství, soudnictví, armády, policie)

◦ Redistribuční – přerozdělování prvotních důchodů, které nejsou spravedlivé pro velkou část obyvatelstva (zejména formou sociálních dávek)

◦ Stabilizační – ovlivňování ekonomického sektoru za účelem dosažení optimálního tempa růstu, přirozené míry nezaměstnanosti a stability cenové hladiny.

07

Státní rozpočet


22

Zabývá se získáváním a alokací finančních zdrojů k realizaci veřejných politik.

Každé ministerstvo nebo státní úřad vytváří rozpočtovou kapitolu. Správcem rozpočtové kapitoly je příslušný ministr, resp. nejvyšší

představitel daného ústředního úřadu:◦ odpovídá parlamentu za sestavení návrhu rozpočtu ◦ po jeho schválení parlamentem odpovídá za hospodárné, efektivní a účelné

využití veřejných zdrojů◦ je ze zákona povinen doložit ekonomicky racionální nakládání s veřejnými

zdroji (zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole). Za koordinaci jednotlivých rozpočtových kapitol a realizaci rozpočtové politiky

nese odpovědnost. Ministerstvo financí, jehož působnosti jsou stanoveny kompetenčním zákonem (zákon č. č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů).

Vláda předkládá na návrh Ministerstva financí každý rok do 30. září parlamentu návrh zákona o státním rozpočtu na následující rok.07

Rozpočtová politika

Jak je zaměřena

rozpočtová

politika

současné

vlády?


23

Vnější kontrolu (audit) veřejných výdajů realizuje Nejvyšší kontrolní úřad:◦ vychází přímo z Ústavy ČR ◦ plní svoji funkci samostatně a není závislý ani na moci zákonodárné (parlamentu), ani

na moci exekutivní (vládě)◦ představuje jeden z nezastupitelných prvků parlamentní demokracie.

Ústava ČR vedle moci zákonodárné, výkonné a soudní a dalších ústavních prvků definuje v samostatné hlavě Nejvyšší kontrolní úřad jako nezávislý orgán, ◦ který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního

rozpočtu,◦ jehož prezidenta a viceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké

sněmovny (podle zákona o NKÚ na dobu devíti let),◦ a jehož postavení, působnost a organizační strukturu stanoví zákon.

Z těchto principů vychází i zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, který nabyl účinnosti 1. 7. 1993.

Na základě tohoto zákona NKÚ zejména kontroluje a posuzuje hospodaření se státním majetkem i s finančními prostředky vybíranými na základě zákona (např. na zdravotní a sociální pojištění) a také plnění příjmových a výdajových položek státního rozpočtu.

Na základě novely zákona o České národní bance z roku 2002 provádí NKÚ kontrolu hospodaření ČNB v oblasti výdajů na pořízení majetku a na provoz ČNB.

07

Nejvyšší kontrolní úřad


24

Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. ◦ Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti

ekonomiky států. ◦ Časovým obdobím bývá obvykle rok. ◦ V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na

hlavu), zpravidla v přepočtu podle parity kupní síly, uvádí se v dolarech. Čím vyšší je HDP, tím lépe může stát financovat sociální politiku,

neboť asi 1/3 HDP se formou daní a pojistného dostává do státního rozpočtu.

HDP v ČR se zvyšoval v letech 1999 – 2008 o 0,5 – 6,4 % ročně, v roce 2009 se snížil v důsledku ekonomické krize o 4,1 %.

Hrubý domácí produkt České republiky dosahuje výše vyspělých států světa. V roce 2011 činil HDP na osobu v paritě kupní síly 25900 amerických dolarů, což představuje přibližně 80% průměru EU a řadí Českou republiku na 52. místo ve světě.

07

Hrubý domácí produkt


2507


2607


27

Rozpočtová politika je součástí hospodářské politiky státu. Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů,

rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality.

Hospodářská politika je hraniční mezi politologií (snaží se o vytvoření komplexního hospodářsko-politického systému) a ekonomií (zkoumá možnosti realizace ekonomických zájmů).

Cíle hospodářské politiky – makroekonomické cíle (tzv. magický čtyřúhelník): ◦ vysoká úroveň a dynamika produktu (roční tempo růstu HDP), ◦ vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost (průměrná

roční míra nezaměstnanosti), ◦ stabilita cenové hladiny (průměrná roční míra inflace), ◦ vyrovnaná bilance zahraničního obchodu (saldo obchodní

bilance).

07

Hospodářská politika

Jaké jsou příčiny

současné

ekonomické

krize?


28

DEFINICE◦ sleduje vztah mezi čtyřmi ekonomickými ukazateli:

nezaměstnanost, HDP, saldo obchodní bilance (záporné saldo = větší dovoz, kladné saldo = větší vývoz) inflace.

◦ Naplnění všech čtyř ukazatelů není možné, pokud se zlepší dva z těchto ukazatelů, druhé dva se zhorší.

◦ protiklady: inflace vs. míra nezaměstnanosti, inflace vs. ukazatel tempa růstu ekonomiky

◦ hodnocení magického čtyřúhelníku je závislé na jeho ploše. Čím je plocha větší, tím je makroekonomická situace země příznivější.

HODNOTY MAGICKÉHO ČTYŘÚHELNÍKU◦ Míra inflace (v záporných číslech) – ideálně cca 0%, ČR 2005 1,9 %, 2006

2,5%◦ Míra nezaměstnanosti (v záporných číslech) – ideálně cca 0%, ČR 2005

7,9%, 2006 7,1%◦ Růst HDP – ideálně cca 10%, ČR 2005 6,1%◦ Saldo obchodní bilance – ideálně cca 3% HDP

07

Magický čtyřúhelník


2907

Magický čtyřúhelníkrůst

inflace

platebníbilance

nezaměstnanost

2

4

6%

0 2-210

5

0

0 5 10

zeměA

zeměB


30

1. krize (pokles) – klesá reálný HDP. Klesá poptávka, výroba a investice, proto dochází ke snižování nákupu materiálu, k propouštění a růstu nezaměstnanosti. Lidé jsou nuceni snížit své spotřební výdaje, proto se tento pokles přelévá z odvětví do odvětví, až zasáhne celou ekonomiku.

2. Deprese (dno) – reálný HDP dosáhl minima, nejnižší úrovně v daném období (nikdy neklesne na nulu). Výroba zůstává na minimu, počet nezaměstnaných naopak dosahuje maxima. Je obtížné najít zaměstnání, mnoho podniků bankrotuje.

3. Oživení (expanze) – Reálný HDP začíná pomalu růst. Roste výroba, investice, klesá počet nezaměstnaných. Zvyšují se mzdy a tím i spotřeba, což vede k růstu poptávky a dalšímu růstu výroby.

4. Konjunktura (vrchol) – reálný HDP dosahuje svého maxima, nejvyšší úrovně v daném období. Tato úroveň je obvykle vyšší, než byla před krizí. Je to období největšího rozkvětu ekonomiky. Podniky vyrábí na hranici svých výrobních možností, jsou vysoké investice i spotřební výdaje. Počet nezaměstnaných klesá na minimum, někdy dochází i k tomu, že pracovní síla chybí a musí se „dovážet“. Trh však v určitém okamžiku nasytí, poptávka přestane růst a ekonomika směřuje k další krizi.

07

Hospodářský cyklusV jaké fázi

hospodářského cyklu se nachází

ČR v současnosti?


3107

Hospodářský cyklus

Documents

Úvod do sociální politiky