Vojenská topografie

5/25/2018 Vojensk topografie

1/176

1

UNIVERZITA OBRANYFakulta vojenskch technologi

VOJENSK TOPOGRAFIE(Skripta)

Autoi:plukovnk doc. Ing. VclavTALHOFER, CSc. a kolektiv

BRNO 2008


2/176

2

Autoi: plukovnk doc. Ing. Vclav TALHOFER, CSc.doc. Ing. Marin RYBANSK, CSc.doc. Ing. Vlastimil KRATOCHVL, CSc.Ing. Alois HOFMANN, CSc.

Ing. Pavel ZERZN

Ing. Jan LIDMILApodplukovnk Ing. Vladimr RPAL, Ph.D.

Oponenti: Ing. Libor LAA, Vojensk geografick a hydrometeorologick ad, DobrukaRNDr. Frantiek HERODEK, Vojensk akademie ve Vykov, Vykov

Skripta byla schvlena na zasedn katedry dne 10. prosince 2008

ISBN: 978-80-7231-628-1


3/176

3

Obsah

1. Tern, jeho prvky a druhy .............................................................. .............................................................. .......... 61.1 Tern a jeho rozdlen................................................................. ............................................................... .......... 61.2 Ternn relif, jeho tvary a charakteristiky.......................................................................................................... 61.3

Ternn pedmty............................................................... .............................................................. ..................... 9

1.4 Druhy ternu...................................................................................................................................................... 12

2. Produkty geografickho zabezpeen.................................................................................................................. 142.1 Topografick mapy............................................................ .............................................................. ................... 14

2.1.1 Zkladn charakteristiky topografickch map ........................................................................................... 142.1.2 Klady a oznaovn topografickch map................................................................................................... 192.1.3 Hlsn st................................................................................................................................................. 222.1.4 Obsah topografickch map....................................................................................................................... 30

2.2 Tematick mapy...................................................... .............................................................. .............................. 392.3 Topografick nrty a schmata......................................................................................................................... 402.4 Vojenskogeografick dokumenty a informace o ternu...................................................................................... 452.5 Digitln produkty.............................................................................................................................................. 45

2.5.1 Digitln modely zem.............................................................................................................................. 452.5.2 Digitln modely relifu............................................................................................................................. 482.5.3 Digitln mapy........................................................................................................................................... 52

3. Snmky ternu....................................................................................................................................................... 533.1 Druhy snmk ternu.......................................................................................................................................... 533.2 Porovnn snmk smapou ................................................................................................................................ 553.3 Men na snmcch............................................................................................................................................ 613.4 Vyhodnocovn snmk................................................................ ............................................................... ........ 643.5 Fotodokumenty ternu................................................................. ............................................................... ........ 67

4. Men na mapch................................................................................................................................................. 694.1 Urovn polohy bod................................................................. ............................................................... ........ 69

4.1.1 Urovn polohy bod vzempisnch souadnicch.................................................................................. 704.1.2 Uren polohy bod polrnmi souadnicemi............................................................................................ 714.1.3 Urovn polohy bod vrovinnch pravohlch souadnicch.................................................................. 71

4.2 Pesnost metod urovn souadnic................................................................................................................... 744.3 Men vzdlenost a ploch.......................................................... ............................................................... ........ 75

4.3.1 seln a grafick mtka map................................................................................................................ 754.3.2 Men pmch vzdlenost...................................................................................................................... 764.3.3 Men kivch vzdlenost........................................................................................................................ 80

4.4 Men ploch...................................................................................................................................................... 834.5 Pesnost metod men vzdlenost a ploch........................................................................................................ 83

4.5.1 Pesnost men pmch vzdlenost........................................................................................................ 834.6 Men hl........................................................................................................................................................ 86

4.6.1 Men orientovanch hl, zempisn a magnetick azimut, smrnk................................................... 874.6.2 Men obecnch hl na topografickch mapch................................................................................... 874.6.3 Azimut, smrnk, magnetick azimut........................................................................................................ 884.6.4 Vztahy mezi orientovanmi hly, meridinov konvergence, magnetick deklinace, grivace ................. 894.6.5 Pesnost metod men hl..................................................................................................................... 91

4.7 Vyuit vkopisu................................................................................................................................................ 914.7.1 Urovn nadmoskch vek bod........................................................................................................... 914.7.2 Urovn sklon svah.............................................................................................................................. 92

4.8 Sestrojen profilu ternu............................................................... .............................................................. ........ 944.8.1 Uren viditelnosti mezi dvma body........................................................................................................ 954.8.2 Urovn vzjemn viditelnosti a skrytch prostor................................................................................. 984.8.3 Pesnost metod urovn vek................................................................................................................. 99

5. Orientace v ternu..................................................... .............................................................. .............................. 995.1 Urovn vzdlenost, hl a vek vternu.................................................................................................... 100

5.1.1 Urovn a odhad vzdlenost................................................................................................................. 1005.1.2 Urovn vek v ternu.......................................................................................................................... 1025.1.3 Urovn hl.......................................................................................................................................... 103

5.2 Urovn svtovch stran................................................................................................................................. 104


4/176

4

5.3 Orientace v ternu bez mapy....................................................... ............................................................... ...... 1055.3.1 Uren a vyten magnetickho azimutu............................................................................................... 1065.3.2 Studium osy pochodu a uren pochodovch prvk................................................................................ 107

5.4 Orientace v ternu podle mapy............................................................... .......................................................... 1085.4.1 Orientace na mst.................................................................................................................................. 1095.4.2 Orientace za pesunu ternem................................................................................................................ 111

5.5 Orientace v ternu svyuitm naviganch prostedk......................................................... ............................ 1165.5.1 Topografick navigan systmy............................................................................................................. 1175.5.2 Druicov navigan systmy.................................................................................................................. 1195.5.3 Postup orientace podle naviganch systm......................................................................................... 122

5.6 Orientace za ztench podmnek..................................................................................................................... 1225.6.1 Orientace v zalesnnm ternu............................................................................................................... 1235.6.2 Orientace v horskm ternu.................................................................................................................... 1235.6.3 Orientace vpoutnch oblastech............................................................................................................. 1245.6.4 Orientace v zimnch podmnkch a polrnch oblastech......................................................................... 1245.6.5 Orientace v noci ...................................................................................................................................... 1255.6.6 Orientace ve velkch mstech................................................................................................................. 126

6. Vliv ternu a klimatu na innost vojsk............................................................... ............................................... 1266.1

Taktick vlastnosti ternu............................................................ ............................................................... ...... 127

6.1.1 Podmnky prchodnosti.......................................................................................................................... 1276.1.2 Podmnky pro maskovn........................................................................................................................ 1336.1.3 Ochrann vlastnosti ternu..................................................................................................................... 1336.1.4 Podmnky pro orientaci a pozorovn..................................................................................................... 133

6.2 Studium a przkum ternu........................................................... ............................................................... ...... 1346.3 Hodnocen vlivu ternu na veden boje............................................................................................................ 1376.4 Klima a vytven klimatu................................................................................................................................ 140

6.4.1 Definice klimatu ...................................................................................................................................... 1406.4.2 Vytven klimatu.................................................................................................................................... 1406.4.3 Klimatotvorn faktory............................................................................................................................. 1416.4.4 Klasifikace klimatu .................................................................................................................................. 142

6.5 Hodnocen vlivu klimatu na bojovou innost................................................................ .................................... 1456.5.1 Vliv podneb na ivou slu........................................................................................................................ 1456.5.2 Vliv podneb na bojovou a nebojovou techniku...................................................................................... 146

7. Literatura ........................................................ ................................................................. .................................... 148


5/176

5

vodem

Tato skripta jsou zkladn studijn pomckou pro studenty fakult Univerzity obrany zoblastivojensk topografie. Jsou vak vyuiteln i pro vechny vojky, kte se pipravuj v zkladnch akarirovch kurzech. Skripta shrnuj zkladn poznatky o ternu, jeho studiu, zobrazovn ainterpretovn. Dle jsou zde popisovny jeho vlivy na innost vojsk. Protoe innost vojsk narznch mstech na Zemi vrazn ovlivuje i klima a aktuln stav poas, jsou soust textu izkladn charakteristiky klimatickch psem na Zemi a jsou zde rovn uvedeny zkladn vlivyklimatu na bojovou innost.

Cel text je lenn do esti kapitol. Prvn kapitola je vnovna seznmen se zkladnmi prvkyternu, jeho charakteristikou a popisem zkladnch ternnch tvar a pedmt. Obsahem druhkapitoly jsou informace o produktech, kter jsou pouvny vrmci celho systmu geografickhozabezpeen, a to jak vytvench geografickou slubou Armdy esk republiky, tak i tvoench

pmo vternu. Vkapitole jsou uvedeny geodetick a kartografick zklady map a digitlnchprodukt a dle jsou podrobnji popsny topografick a vybran tematick mapy. Tet kapitola jevnovna snmkm ternu a jejich vyuvn vpraktick innosti. Dal, tvrt kapitole, se orientujena metody a postupy men na mapch. Orientace vternu bez map, podle map i podle pstroj jevysvtlena vpt kapitole. Posledn kapitola se zabv otzkou vlivu prosted na bojovou inebojovou innost vojsk, a to jak zhlediska ternu, tak zhlediska klimatickho.

Cel text je doplnn obrzky a fotografiemi. Vtina obrzk byla vytvena nov, nkter bylypevzaty zpomcky Vojensk topografie, vydan vroce 1995. Pouit fotografie byly zhotovenautory textu z rznch mst na Zemi a jsou voleny tak, aby charakterizovaly nejen geografick

prosted vesk republice, ale i vjinch klimatickch psmech.Na textu spolupracoval kolektiv autor Univerzity obrany zkatedry vojensk geografie ameteorologie Fakulty vojenskch technologi a katedry vojenskho managementu a taktiky Fakultyekonomiky a managementu. Konkrtndoc. Ing. Marian Rybansk, CSc. zpracoval kapitolu 1a dle

sti 2.2 , 6.1 , 6.2 a 6.3 , doc. Ing. Vlastimil Kratochvl, CSc. sti 2.1.1.a , 2.1.3 a 5.5.2 , Ing.Alois Hofmann, CSc. st 2.5 a kapitolu 4, Ing. Pavel Zerzn kapitolu 3, Ing. Jan Lidmila sti 5.15.2 , 5.4 a 5.6 a podplukovnk Ing. Vladimr Rpal, Ph.D. st 6.4 . Ostatn sti a celouzvrenou pravu textu skript zpracoval vedouc autorskho kolektivu.

Vedouc autorskho kolektivu tmto dkuje dalm spolupracovnkm a kolegm, kte svmizkuenostmi pispli kpravm text i ploh, zejmna Ing. Liboru Laovi a Ing. Luku Boukovi.Dle dkuje i velen Vojenskho geografickho a hydrometeorologickho adu za pomoc pizpracovn skript zejmna vytitnm barevnch ploh.

V Brn 10. prosince 2008

plukovnk doc. Ing. Vclav Talhofer, CSc.


6/176

6

1. Tern, jeho prvky a druhy

1.1 Tern a jeho rozdlen

Ternmeme ve vojensk terminologii definovat jako libovolnou st zemskho povrchu se vemi

jeho nerovnostmi, vytvoenou prodnmi silami nebo umle, se vemi objekty a jevy, kter se nazemskm povrchu nachzej. Jeho zkladn soust je ternn relif, charakterizujc horizontln ivertikln lenitost zemskho povrchu. Druhou st ternu jsou ternn pedmty, ke kterm se advechny objekty pirozenho i umlho pvodu, vyskytujc se na relifu.Podle lenitosti ternnhorelifu a vskytu ternnch pedmt lze na zemskm povrchu vymezovat rzn druhy ternu.

1.2 Ternn relif, jeho tvary a charakteristiky

Ternn relif (v dalm pouze relif) je nejstlej slokou zemskho povrchu a jeho lenitost mrozhodujc vliv na bojovou innost. Skld se zdlch ternnch tvar, u kterch se podle jejich

celkovho charakteru rozliuj:vyven ternn tvary,vhlouben ternn tvary.

Vyven tvary relifujsou dleitmi orientanmi objekty viditelnmi na velk vzdlenosti.Nejvy st vyvench tvar je oznaovn jako vrchol, stedn st sestupujc zvyveniny dodol oznaujeme jako bo a spodn st, kter tvo rozhran mezi bom a dolm nazvmepat. Nkter vyven tvary nebo jejich sti maj samostatn nzvy.

Kupa(kopec) je vyvenina, kter se vrazn zved nad okolnm relifem. Kles od vrcholu vcelkurovnomrn na vechny strany. Zvltnm ppadem kupy jett, kter m skalnat vrchol a pkrbo sostrmi hranami. Nalz-li se na bo zaoblen tvar kupy, nazv sesvahovou kupou.

Obr. 1-1 Kupa Obr. 1-2 tt Obr. 1-3 Svahovkupa

Hbet(vrcholov hbet) je prothl vyvenina se zaoblenou a prothlou vrcholovou st, nemajc

uzaven pdorys. M-li ostrou a zpravidla skalnatou vrcholovou st, oznauje se jako heben. Nasvazch se asto nachz sklonn svahov hbety, kter jsou obvykle pokraovnm hbetvodorovnch.

Obr. 1-4 Hbet Obr. 1-5 Svahov hbet Obr. 1-6 Vrcholov ploina


7/176

7

Vyskytuje-li se na vrcholu vodorovn nebo mrn sklonn rovina, nazv se vrcholovouploinou,u kter se vrazn mn sklon svahu pi pechodu od vrcholu kbo.

Sedlovznik mezi dvma vrcholovmi tvary. Od nejniho bodu sedla relif kobma vrcholovmtvarm stoup, kolmo ktomuto smru relif kles do navzjem protilehlch dol. Vraznjirok sedlo me bt oznaovno jakoprsmyk, zk zaznut sedlo jakosoutska.

Obr. 1-7 Sedlo Obr. 1-8 Prsmyk Obr. 1-9 Soutska

Vhlouben tvary relifujsou sneniny rznho tvaru a ky.dolje opakem hbetu. Je to prothl a mlo sklonn snenina.

Vhloubenmi tvary jsou i labvznikajc na bo mezi sousednmi svahovmi hbety. Mohoumt i tvar zezu.

Kotlinaje uzaven snenina. Rozliujeme u n dno, tj. nejni msto kotliny, od nho svahy navechny strany stoupaj a okraj, kde stoupajcsvahy pechzej vrovinu.

Dalmi vhloubenmi tvary jsoustre, rokle,jmy,propastiazvrtyv krasovch oblastech.

Obr. 1-10 dol Obr. 1-11 Kotlina Obr. 1-12 Rokle

Charakteristick body a ry ternnho relifu tvo tzv. ternn kostru. Mezi zkladn body ternnkostry pat vrchol kupy (nejvy bod kupy), dno kotliny (nejni bod kotliny) a vrchol sedla(nejni bod sedla). Zkladnmi charakteristickmi rami ternnho relifu jsou hbetnice,

dolnice, vrstevniceaspdnice.Hbetnice spojuj nejvy body vyvench ternnch tvar a jsou vdy arami styku dvoupilehlch svah tho hbetu.

dolnicejsou naopak nejnimi body vhloubench ternnch tvar, ke kterm spadaj svahy,sleduj tedy msta nejvtho vhlouben dolnho tvaru. dolnicemi asto protkaj potoky a eky.

Vrstevnicejsou ry, kter spojuj msta se stejnou nadmoskou vkou.

Spdnice vyznauj smry nejvtho spdu a jsou vkadm mst ternnho relifu kolm navrstevnice.


8/176

8

Obr. 1-13 Charakteristick ry ternnho relifu

Pro veden bojov innosti vojsk jsou velmi dleitsvahy. Svah je sklonn st relifu. Jednotlivprvky svahu jsou graficky vyjdeny na obrzku.

Obr. 1-14 Prvky svahu

Sklonem svahunazvme hel, kter svr st relifu svodorovnou rovinou. Sklon svahu mmeve stupnch nebo vprocentech.

Smr svahuje vlastn smrem spdnice, tj. ry probhajc ve smru nejvtho sklonu relifu.Pohybujeme-li se po svahu v ktermkoliv jinm smru ne ve smru svahu, je sklon svahu vdymen.

Vka svahuje peven nejvyho bodu svahu nad jeho patm.

Zkladna svahuje prmt dlky svahu do vodorovn roviny.

Podle pevldajcch tvar a sklon dlme svahy do zkladnch druh. Rovn svah m po celdlce, tj. od pat a po hbetnici stejn sklon svahu. Vhlouben svahm vt sklon svahu pi patne pi vrcholu nebo hbetnici. U vypuklho svahuje to opan, pi pat je sklon svahu vt ne

pi hbetnici. Vlnit svahje charakteristick stdnm vhloubench a vypuklch druh svah.


9/176

9

Obr. 1-15 Rovn svah Obr. 1-16 Vypukl svah Obr. 1-17 Vhlouben svah

1.3 Ternn pedmty

Ternn pedmty rozdlujeme do tchto hlavnch skupin:vodstvo,

porosty,

pdy,komunikace,

sdla, prmyslov a topografick objekty,geodetick body.

Vodstvo zahrnuje oceny a moe, jezera, rybnky, vodn ndre, vodn toky, kanly, moly,slaniska, studny, prameny a podzemn vody.

Ve vnitrozemskch podmnkch jsou nejvznamnj pirozen vodn toky a uml kanly.Vojensk vznam m celkov rozloen vodnch tok a u jednotlivch ek, potok a kanl jejichka, hloubka, smr a rychlost toku, charakter beh a dna.

Obr. 1-18 Ocen Obr. 1-19 eka se strmm behem Obr. 1-20 eka v nin

ka, hloubka a rychlost toku jsou zvisl na kolsn vodn hladiny. Stedoevropsk eky majnap. nejvt odtok na jae po tn snhu, nejni odtok na podzim. Charakter beh a dna lok je

vznamnm initelem pi vyhledvan vhodnch brod pro bojovou techniku. Rozliuje se dnobahnit, kamenit, psit a trkovit.

Vznamnou pekkou pohybu vojsk mohou bt rozshl vodn ndre, poppad i molyneboslaniska.Jezeraa rybnkyslou pedevm jako zdroj vody.

Soust vodstvaje i ada objekt, z nich nejvt vojensk vznam maj pehrady a mosty.Dalmi vodnmi objekty jsou plavebn komory (zdymadla), pstavit, jezy, akvadukty, stavebnupraven brodyapod.


10/176

10

Obr. 1-21 Most Obr. 1-22 Jez Obr. 1-23 Pstavit

Porostyjsou rovn dleitou soust ternu. Mimodn vojensk vznam maj zejmna lesy,kter vrazn ovlivuj bojovou innost. Podle druhu se lesy rozdluj na jehlinat, listnat asmen. Nejdleitjmi charakteristikami les je hustota (prmrn rozestupy strom), kakmen a prmrn vka strom.

Z ostatnho rostlinstva jsou vznamnj rozshl sady, souvisl plochy vinica chmelnic, souvislplochy kovinatch porost, poppad i travnat, vesov a mechovit porosty i zemdlsky

obdlvan plochy.

Pdymaj vznamn vliv zejmna na pohyb vojsk v ternu. Jejich prchodnost v rznch ronchobdobch je zvisl pedevm na mnostv jlovitch st v pd. V zsad se rozliuj pdy

jlovit, hlinit, psit a kamenit. Uveden hlavn pdn druhy se v ternu vyskytuj vtinou vesmen form.

Z vojenskho hlediska je dleit i mnostv trku v pd. kter ovlivuje zejmna enijn prce.Do druh pd se ad i pdy bainat a raelinn, ktermohou bt velkou pekkou pohybu vojsk.

Obr. 1-24 Jehlinat les Obr. 1-25 Obdlvan pdav kulturn krajin

Obr. 1-26 Kamenit pda vpoutnkrajin

Komunikacevrazn ovlivuj pohyb vojsk v ternu. Nejvt vznam maj dlniceasilnice.

Dlnicejsou charakteristick dvma smrov oddlenmi psy a minimln dvma jzdnmi pruhyv kadm psu. Maj tkou vozovku, jej maximln sklon nepesahuje zpravidla 4 % a ken s

jinmi komunikacemi je mimorovov.

Ostatn jednopsov silnice se podle ky a druhu vozovky rozdluj do t kategori.Silnice 1. kategorie jsou charakteristick rovn tkou vozovkou o ce nejmn 6 metr.Silnice 2. kategorie maj tkou nebo stedn vozovku o ce 4 a 6 metr. Silnice 3. kategoriedosahuj i s krajnicemi ky do 6 metr (uvd se na mapch) a maj stedn nebo lehkou vozovku oce do 4 metr. Tk vozovky maj tvrd kamenn podklad a zpravidla betonov nebo ivinkryt. U stednch vozovek je podklad kamenn nebo pskov a kryt vtinou ivin. Lehkvozovky mohou mt podklad kamenn, pskov nebo i z tvrd pdy a povrch ivin i trkov.


11/176

11

Obr. 1-27 Dlnice Obr. 1-28 Silnice 1. kategorie Obr. 1-29 Silnice 2. kategorie

Krom dlnic a silnic se mohou pro pohyb vojensk techniky vyuvat i zpevnn cesty, kternemaj pevn podklad, ale vozovku zpevnnou trkem nebo jinm kamenivem, ojedinle iasfaltem. Jsou zpravidla sjzdn po cel rok a pln vtinou funkci pstupovch cest k rznmobjektm.

Obr. 1-30 Silnice 3. kategorie Obr. 1-31 Zpevnn cesta Obr. 1-32 Drn komunikace

Poln a lesn cesty tvo doplnk cestn st. Udruj se jen nahodile a jejich sjzdnost zvis naronm obdob a okamitch povtrnostnch podmnkch.

Vojensk vznam maj i drn komunikace, tvoen st elezninch trat. Jejich vznamnmicharakteristikami jsou poet kolej, zpsob pohonu lokomotiv (trakce), poppad i rozchod kolej.

Dleitm initelem pro posuzovn vznamu eleznice je poet a charakter most, tunel, ndrai vech dalch provoznch zazen a tak rove automatizovanho zabezpeen provozu.

Soust komunikan st jsou t lanova visutdrhy,produktovody(ropovody, plynovody aj.),elektrickvedena vechna telekomunikan zazen.

Sdla,prmyslova topografickobjektyjsou v ternustediskyivota a prce lid. Maj v krajinzpravidla zsadn ekonomick, kulturn a sociln vznam. Jejich hustota, systm vstavby acharakterpsob v zjmovm prostoru vdy vznamn na bojovou innost vojsk.

Sdla se rozliuj pedevm podle potu obyvatel, plon rozlohy, prmyslovho a sprvnhovznamu.

Nejvt vojensk vznam maj sdla mstskho typu. Vyznauj se pomrn hustou zstavboubudov a velkm mnostvm vznamnjch staveb prmyslovho, kulturnho a socilnho uren.Velk msta jsou zpravidla t dleitmi ekonomickmi a politicko-sprvnmi stedisky ivznamnmi komunikanmi uzly.

Sdla venkovskho typujsou charakteristick krom menho potu obyvatel i mnohem volnjzstavbou. Vyskytuje se souvisl adov zstavba kolem prbn komunikace nebo vodnho toku,zstavba ovln, nahromadn kolem nezastavnho stednho prostoru, v horskch ternechnaopak zstavba znan rozptlen na svazch. Venkovsk sdla pobl velkch mst maj vtinoucharakteristick znaky pechodu k sdlm mstskho typu.

V ternu se vyskytuje ada objekt, kter nelzejednoznan pilenit k dnmu z dosud uvedench

ternnch pedmt.


12/176

12

Orientan vznam maj zejmna vkov stavby(kostely, komny, tn ve. story apod.), ale irzn historick stavby, pamtnky, hbitovy a dal objekty, zejmna jsou-li umstny mimo sdla.

Mezi vojensky a ekonomicky dleit objekty pat letit, tovrny, elektrrny, doly, lomy, rznrozshl sklady, erpac staniceatd.

Specifick vznam majsttn a sprvn hranice, jejich prbhy jsou v ternu zpravidla vyznaenypmm nebo nepmm zpsobem hraninmi kameny, sloupy apod.

Geodetick bodyjsou dleit objekty, o kter se opraj podrobn men a mapovn ternnchtvar i pedmt na zemskm povrchu. S eln rozmstnch geodetickch bod je v ternu

pevn stabilizovna a jejich souadnice ureny pesnmi geodetickmi metodami.

Horizontln polohy bod se zajiuj prostednictvm trigonometrickch st, piem vrcholytrojhelnk tvo trigonometrick body. Trigonometrick st jsou vybudovny v nkolika dech.Zkladn s je vytvoena na podklad astronomicko-geodetickch men nejvy pesnosti. Dozkladn st, s prmrnou vzdlenost bod asi 35 km, se pak postupn vkldaj st nich d sestle kratmi stranami. Kad s niho du navazuje na s du vyho. Trigonometrick body

se v ternu stabilizuj ulovmi hranoly, jejich polohy jsou u st vych d zabezpeeny ipodzemnmi znakami. Nad stabilizovanmi body se asto stavj signly (devn nebo kovovpyramidy apod.), aby bylo mono na tyto body zamovat pi men v ternu. adutrigonometrickch bod tvo zdn stavby (kostely, rozhledny apod.).

U trigonometrickch bod se uruj i nadmosk vky, avak pesn vkov daje poskytujnivelan body, kter jsou v ternu stabilizovny specilnmi ulovmi hranoly nebo epovmiznakami, zabetonovanmi do skal nebo zd masivnch budov. Nivelan body tvo vrcholynivelanch st, vybudovanch rovn v nkolika dech.

Nadmosk vky nivelanch i trigonometrickch bod jsou vztaeny ke stedn hladin Baltskhomoe.

Body trigonometrick a nivelan st jsou pi podrobnm mapovn zemskho povrchu jetzhuovny dalmi geodetickmi body rznho druhu.

1.4 Druhy ternu

Z hlediska vojenskho vznamu se tern rozliuje podle:lenitosti ternnho relifu,

pokrytosti ternnmi pedmty.

lenitost ternnho relifu je dna relativnm pevenm a sklonem svah.

Podle lenitosti ternnho relifu se rozeznvaj roviny, pahorkatiny, vrchoviny, hornatiny avelehornatiny (hory a velehory). Jejich zkladn charakteristiky uvd nsledujc tabulka (Tabulka1-1).

Pi bnm popisu prostoru bojov innosti se lenitost ternnho relifu asto zjednoduuje arozliuje se pouze tern:

nelenit (rovinat),mlo lenit (zvlnn),lenit (kopcovit),velmi lenit (horsk nebo velehorsk),

bez pesnjho vymezen charakteristik jednotlivch typ.

Pokrytost ternu se posuzuje podle vskytu ternnch pedmt, zejmna les, ek, hlavnchkomunikac a velkch sdel.


13/176

13

Tabulka 1-1 Typy ternu podle lenitosti relifu

Typ relifu Charakter ternnho relifuVkov rozdly

(na vzdlenost do2 km)

Sklony

svah

roviny ploch relif v ninch i v libovolnchnadmoskch vkch

do 30 m do l

pahorkatiny mrn svahy pevn v nadmoskchvkch 200 a 600 m

30 a 150 m do 3

vrchoviny strmj svahy pevn v nadmoskchvkch 600 a l000 m

150 a 300 m do 10

hornatiny stedohorsk relif s vraznmi hbety adolmi, pevn v nadmoskch vkch1000 a 1400 m

300 a 600 m do 25

velehornatiny horsk a velehorsk relif s vraznmi hbetynebo i skalnatmi tty

nad 600 m nad 25

Pklady: Na zem esk republiky jsou vt souvisl plochy rovin pedevm podl dolnch tok ek Labe, Ohe,Morava. Roviny pokrvaj 4,5 % celkov rozlohy sttu. Pahorkatiny zaujmaj 50,1 % zem sttu a vyskytuj se veznanm rozsahu v cel stedn sti esk republiky, zejmna v oblasti esk tabule, Stedoesk pahorkatiny,eskobudjovick pnve a jin Moravy. Vrchoviny jsou druhm nejrozshlejm typem relifu a zaujmaj 33,8 %zem sttu. Tvo podh vech horskch celk a rozkldaj se v cel stedn sti esk republiky. Hornatiny

pokrvaj 10,8 % plochy sttu. V esk republice tvo znanou st pohraninch hor. Velehorsk relif se objevujejen na 0,8 % zem esk republiky.

Z hlediska pokrytosti ternnmi pedmty se rozliuje tern oteven, polozakryt a zakryt (vizTabulka 1-2).

Tabulka 1-2 Typy ternu podle pokrytosti ternnmi pedmty

Druh ternu Charakteristika pokrytosti Pokryt plocha

oteven tm bez pirozenho pokrytu

s ojedinlmi sdly, stavbami, vodnmi toky

do 10 %

polozakryt nesouvisl pirozen pokryt stdajc se

s umlmi objekty

20 a 30 %

zakryt pokryt s rozshlmi lesnmi celky

nebo s hustou mstskou zstavbou

nad 30 %

Pi vojenskm hodnocen ternu se vdy posuzuje jeho lenitost i pokrytost souasn. V prod senevyskytuj zvl ternn tvary a ternn pedmty, oba prvky spolu vzjemn souvisej. Chceme-lirozdlit tern jako celek na rzn ternn typy, musme vyjt z pedchozho rozdlen ternu podlternnch tvar a pedmt a vytvoit kombinace obou skupin. Vytvome-li vechny kombinace,dostaneme i typy ternu, kter se v prod vyskytuj velmi zdka nebo se vbec nevyskytuj.

Vprmyslovch oblastechm relif pevn charakter roviny nebo pahorkatiny a tern je vtinoupolozakryt. Vyskytuj se v nm etn komunikace, velk sdla a dal vznamn prmyslov

objekty. Lesn celky jsou mal, ojedinl nebo dn. Hustota vodnch tok je vtinou rovnmal, ale protkajc eky jsou mohutnj.


14/176

14

Prozemdlska lesn oblastije typick relif pahorkatin, vrchovin, poppad i hornatin. Mnostvrozshlch les i jinch druh porost vytv tern polozakryt a zakryt. Sdla jsou vtinoumen, vodn toky etnj, ale mn vydatn.

Horsk oblastimaj relif stedohorsk, horsk nebo velehorsk,pokryt lesy, nzkmi horskmiporosty nebo tvoen skalnatmi vrcholy. Hustota ostatnch ternnch pedmt je minimln.

2. Produkty geografickho zabezpeen

V rmci celho systmu geografickho zabezpeen armdy se vydvaj produkty, kter jsoupipraveny podle veobecnch nebo specilnch poadavk armdnch uivatel. Kzkladnmproduktm pat topografick mapy. Krom tchto map se vydv ada tematickch mappro obecnuit nebo pro pouit u druh vojsk a slueb (nap. pro zabezpeen leteckch operac, prodlostelectvo a pod.). Nkter geografick produkty topografick nrty a schmata - sevyhotovuj pmo vternu a po zcviku by je ml umt vytvoit kad vojk.

2.1 Topografick mapy

Topografick mapyjsou jednm z hlavnch zdroj informac o ternu a souasn jednm zezkladnm prostedk velen a zen pi vojenskch operacch. Obdobnm zpsobem mohou slouiti v rmci krizovho zen a pi celkovm zabezpeovn poteb obrany sttu. Jsou ureny

pedevm korientaci v ternu a kjeho podrobnmu studiu. Umouj zjiovat daje o objektech ajejich charakteristikch, studovat prostorov vztahy a souvislosti mezi ternnmi tvary a pedmty,dit bojov i nebojov innosti odehrvajc se povrchu Zem i vjeho blzkm okol, pedvatinformace o ternu a uvedench innostech mezi jednotlivmi slokami a stupni velen a zen avytvet na jejich podklad dal grafick dokumenty potebn pro velen a zen.

Topografick mapy se varmdch NATO vydvaj podle standardizanch zsad, k nim vedlejednotnch geodetickch zklad pat zejmna uveden polohovho referennho systmu, zpsobzobrazen a oznaen rovinn pravohl a zempisn st a zobrazen zempisnho a magnetickhoseveru a severu pravohl rovinn st.

2.1.1 Zkladn charakteristiky topografickch map

Topografick mapy se vydvaj vzkladn mtkov ad:1 : 25 000,

1 : 50 000,

1 : 100 000.

Topografick mapa 1 : 25 000je urena pedevm pro een specilnch loh, kdy je nutn zntpesn daje o poloze bod a objekt vternu a pipravit se na bojovou i nebojovou innostv ternu do nejmench podrobnost (pprava pednho okraje obrany, pekonn vodn pekky,

boj v zastavnch oblastech, plnovn a koordinace innost zasahujcch jednotek vrmcizchrannch prac apod.).

Topografick mapy 1 : 50 000 a 1 : 100 000jsou zkladnmi informanmi dokumenty pi velenvojskm na taktickm i operanm stupni velen. Umouj dostaten podrobn vyhodnocovathlavn charakteristiky ternu a pouvaj se i pro urovn souadnic cl, palebnch prostedk adalch prvk bojov techniky. Jsou t vhodn jako podklad pro plnovn a projektovn

nkterch technickch zazen a objekt.


15/176

15

2.1.1.a Geodetick a kartografick zklady topografickch map

Do zkladn skupiny daj o objektech na Zemi nebo vjejm blzkm okol pat polohovlokalizace. Polohov lokalizace se obvykle vyjaduje souadnicemi. Souadnice se zapisuj veform skupin slic nebo slic a psmen. Kpesnmu vkladu souadnicovch daj je nezbytn

definovat poteksouadnicov soustavy azkladn smry nebo roviny, ke kterm se jednotlivsouadnice vztahuj.

Pro vyjden polohyprostorovmi pravohlmi souadnicemi(X, Y, Z)je potek zvolen ve stedureferennho elipsoidu, vnaem ppad elipsoidu WGS84, kladn osa Zje ztotonna smalou

poloosou b, osaXje prsenic rovinyzkladnho (Greenwichskho) polednkus rovinou rovnku aosa Ysmuje na vchod a dopluje soustavu na pravotoivou.

Svtov geodetick systm WGS84 (World Geodetic System 1984)definuj:poloha potku a orientace os pravohl prostorov souadnicov soustavy;parametry referennho (vztanho) elipsoidu;gravitan model Zem a geoid.

Geodetick systm WGS84 je konvenn terestrick referenn systm (CTRS - ConventionalTerrestrial Reference System), co znamen, e se jedn o geocentrick pravohl pravotoivsystm pevn spojen se Zem. Umstn a orientace os jsou pesn definovny nsledovn (vizObr. 2-1):

potekje v titi Zem (geocentru);osa Z smuje na referenn pl IERS (IRP - IERS Reference Pole). Tento smr odpovdsmru na konvenn terestrick pl BIH (Bureau International de lHeure) s nejistotou0,005;osa Xje prsenicroviny referennho polednku IERS (IRM - IERS Reference Meridian) aroviny prochzejc potkem systmu a kolmou k ose Z (roviny rovnku);

osa Ydopluje souadnicovou soustavu na pravohlou pravotoivou, tj. le v rovin rovnku90 vchodn od osyX.

Potek souadnicovho systmu WGS84 je toton se stedem referennho elipsoidu WGS84 aosaZje rotan osou elipsoidu.

Obr. 2-1 Zkladn souadnicov osy WGS84

Polohu bodu v geodetickm systmu WGS84 lze vyjdit pomoc:pravohlch prostorovch souadnicX, Y, Z;

zempisnch souadnic - zempisn ka, - zempisn dlka na povrchu elipsoidu a vprostoru pidnm elipsoidick vky H;


16/176

16

pravohlch rovinnch souadnic E - Easting, N - Northing v zobrazen UTM/UPS neboalfanumerickm vyjdenm vMGRS (Military Grid Reference System) a nadmosk vkyh.

Umstn a orientace os pravohl prostorov souadnicov soustavy pro vyjden pravohlchprostorovch souadnic jsou definovny vodstavci Jednotliv pravohl prostorov souadniceX,Y, ZboduP lze definovat nsledujcm zpsobem (Obr. 2-2):

souadniceXje vzdlenost bodu od roviny YZ;souadnice Yje vzdlenost bodu od rovinyXZ(roviny obsahujcho Greenwichsk polednk);souadniceZje vzdlenost bodu od rovinyXY(roviny rovnku).

Obr. 2-2 Pravohl prostorov a zempisn souadnice

Zempisn souadnice a elipsoidick vka se definuje vzhledem k referennmu elipsoidu WGS84.Nejdv budou vysvtleny a definovny nkter dleit pojmy.

Referenn elipsoidje tleso, kter vznikne rotac elipsy s pslunmi rozmry kolem jej malpoloosy (osa Z). Osa Z protn povrch elipsoidu ve dvou bodech severnm a jinm plu. Zkladnparametry elipsoidu WGS84 jsou:

Tabulka 2-1 Zkladn parametry referennho elipsoidu WGS84

Velk poloosa Mal poloosa Zplotn

a= 6 378 137 m b = 6 356 752,214 m f= 1/298,257 223 563

Roviny, kter obsahuj osu Z (prochzej obma ply) se nazvajpolednkov roviny. Tyto rovinyprotnaj povrch elipsoidu v elipsch, kter se nazvajpolednky. Polednk, kter zrove prochzi osouX(viz Obr. 2-2) se nazvzkladnnebo Greenwichsk polednk. Polednkov rovina, kter

prochz danm bodem protn povrch elipsoidu v mstnm polednku.

Rovina kolm na osu rotace (osu Z) prochzejc stedem elipsoidu se nazv rovina rovnku aprotn povrch elipsoidu v krunici nazvan rovnk. Roviny rovnobn s rovinou rovnkuprotnaj povrch elipsoidu v krunicch nazvanch rovnobky.

Normlou k elipsoiduse nazv pmka prochzejc danm bodem a zrove je kolm k povrchuelipsoidu. Kadm bodem prochz jenom jedin normla k elipsoidu.

Zempisnou kou se nazv hel, kter svr rovina rovnku s normlou pslunho bodu.Zempisn ky mohou nabvat hodnot od 90 (jin pl) do +90 (severn pl). Body lec na


17/176

17

rovnku maj zempisnou ku 0. Body lec na stejn rovnobce maj stejnou zempisnou ku.Pro odlien zempisn kybod lecch na severn a jin polokouli se pouv:

matematickch znamnek - body na severn polokouli maj kladn zempisn ky (nap.+ 50) a body na jin polokouli maj zporn zempisn ky (nap. 50);oznaen polokoule, na kter bod le. Pro body na severn polokouli se pouv oznaen

severn zempisn ka (s.z. .) nebo psmenoNz anglickhoNorth(nap. 50 s.z. . nebo50N). Pro body na jin polokouli se pouv oznaen jin zempisn ka (j.z. .) nebo

psmeno Sz anglickho South(nap. 50 j.z. . nebo 50S).

Zempisn dlkaje hel, kter svr rovina zkladnho (Greenwichskho) polednku s rovinoumstnho polednku. Zempisn dlka je kladn smrem na vchod od zkladnho polednku, menabvat hodnot od 0 do 360. astji se vak zempisn dlka udv pro vchodn a zpadn

polokouliod 0 do 180 s tm, e se pro rozlien pslun polokoulepouv:matematickch znamnek - body lec na vchodn polokouli maj kladn zempisn dlkyod 0 do 180 (nap. 15) a body na zpadn polokouli maj zporn zempisn dlky od 0do180 (nap. 15);

oznaen polokoule, na kter bod le. Pro body na vchodn polokouli se pouv oznaenvchodn zempisn ka (v.z. d.) nebo psmeno E z anglickho East (nap. 15 v.z. d.nebo 50 E). Pro body na zpadn polokouli se pouv oznaen zpadn zempisn dlka(z. z. d.) nebo psmeno Wz anglickho West(nap. 15 z.z. d. nebo 15W).

Body lec na stejnm polednku maj stejnou zempisnou dlku.

Vkov uren bodu zvis na pouit vztan ploe, kterou me bt povrch referennhoelipsoidunebo povrch geoidu. Geoid je na rozdl od referennho elipsoidu definovn fyzikln.Zjednoduen jej lze definovat jako plochu, jej kad bod m stejnou hodnotu thovho potenciluodpovdajc nulov hladin moe nebo ocenu vdanm referennm bod (Jaderskho moe vTerstu, Baltskho moe vKrontatu apod.). Protoe na hodnotu thovho potencilum vliv jednak

gravitace Zem, jednak odstediv sla dan jej rotac a zrove zde psob i lokln vliv rozloenhmot v okol menho bodu, je povrch geoidu znan komplikovan. Vkov systm zaloen nageoidu se obecn nazvsystm stedn hladiny moe(Mean Sea LevelMSL).

Geoid je zkladem pro urovn nadmoskch vek h. Nadmosk vka je dlka tnice meziurovanm bodem a povrchem geoidu.

Elipsoidick vka H (Ellipsoid Height)je dlka normly mezi bodem na povrchu Zem a jehoprmtem na povrch elipsoidu. Vzhledem k tomu, e nadmoska elipsoidick vka jsou urovnyvzhledem k rznm tlesm, jejich hodnoty se li o hodnotu vky geoidu nad elipsoidem, kter se

pro rzn msta na Zemi li a me dosahovat a nkolika destek metr.

Povrch elipsoiduje do roviny zobrazenpomoczobrazen UTM(Universal Transverse Mercator).Konstrukce rovinn souadnicov st UTM je zaloena na konformnm pnm vlcovmzobrazen Gaussova typu v estistupovch polednkovch psech, kter je svou podstatou velmiblzk zobrazen, kter bylo zkladem topografickch map referennm systmu v S-42/83.Souadnicov s UTMpokrv zemsk povrch mezi 80 j.z.. a 84 s.z..Konformn zobrazenznamen, e hly po zobrazen zstvaj nezkreslen. Dlky a plochy se zobrazenm zkresluj.

Pro zobrazen zemskho povrchu se Zem rozdl na 60 estistupovch ps od polednku 180smrem na vchod. Kad polednkov ps je oznaen slem. Znaen polednkovch ps, jako izempisn dlky okrajovch a osovch (stedovch) polednk je na obrzku (viz Obr. 2-13).Zobrazen kadho polednkovho psu do roviny zobrazen se provd pomoc vlcovhozobrazen v pn poloze (osa vlce le v rovin rovnku). To znamen, e kad estistupov ps

m svou samostatnou soustavu pravohlch rovinnch souadnics potkem v prseku rovnku s


18/176

18

osovm polednkem pslunho psu. Souadnice jsou kladn od potku smrem na vchod asever (viz Obr. 2-3).

Obr. 2-3 Schma polednkovch ps a definice souadnicovch soustav

Vodorovn souadnicov osa je znaena symbolemE (Easting- vchodn smr) a svisl symbolemN (Northing - severn smr). Aby se zamezilo vskytu zpornch hodnot E, pit se k nimkonstanta 500 000 m. Tato konstanta se oznauje FE (FalseEasting). V uvedenm zpsobuvyjadovn polohy bude mt potek souadnicov soustavy kadho psu pro severn polokoulisouadnice 500 000 mEa 0 mN. Na jin polokouli se k souadniciNpit konstanta 10 000 000m, oznaovanFN(FalseNorthing).

Protoe kad ps m vlastn souadnicovou soustavu, vyjden polohy bodu pouze souadnicemiN, Enen jednoznan (me vyjadovat polohu a 60 rznch bod - v kadm estistupovmpsu jeden bod). Proto se k souadnicm pipojuje jet slo psu nebo oznaen zny (sfrickhotyhelnk, nap. 33U). Pehled oznaovn jednotlivch zn je vysvtleno v odstavci 2.1.3.a2.1.3.a (viz Obr. 2-13).

Zbyl povrch elipsoidu je zobrazen do roviny zobrazenm UPS (Universal Polar Stereographic).Konstrukce souadnicov st UPSje zaloena na stereografick projekci, ili konformn azimutln

zobrazen v plov poloze. UPS se pouv pro zobrazen bod lecch severn od 84 s.z..

(8330 s pekrytem) a jin od 80 j.z. (7930 s pekrytem). Potek pravohl rovinnsouadnicov soustavy je poloen do severnho (jinho) plu. Souadnicovou osu severjih tvo

Obr. 2-4 Souadnicov soustava UPS v severn zn Obr. 2-5 Souadnicov soustava UPS v jin zn

Zna ZZna Y

Severn pl

N

E

= 180

= 270 = 90

= 0

= 88

= 84

Zna BZna A

Jin plN

E

= 180

= 270 = 90

= 0

=88

=84

=80

500 km 500 km

31 32 33 34

Osov polednky

0 m

0 3 9 15 21

80 30

84 30

rovnk

N

E

PE

N

10 000 000 m


19/176

19

polednky 0 a 180, osu vchodzpad polednky 90 (viz Obr. 2-4 a Obr. 2-5). K obmasouadnicm se pit konstanta 2 000 000 m(False Northing a False Easting).

Kvli jednoznanosti se k souadnicm pidv jet daj o zn (A, B, Y nebo Z) tak jak je tovyznaeno na obrzcch (viz Obr. 2-4 a Obr. 2-12).

2.1.2 Klady a oznaovn topografickch map

Jednotliv listy topografickch mapvech mtek a vtiny tematickchmap maj lichobnkovtvar a jsou vymezeny zempisnmi polednky a rovnobkami. Systm dlen vychz zkladu list

bval mezinrodn mapy svta 1 : 1 000 000.

Povrch cel Zem se rozdl na 60 polednkovch ps irokch 6 zempisn dlky a 23rovnobkovch vrstev na severn a jin polokouli irokch 4 zempisn ky. Poslednrovnobkov vrstvy maj tvar vrchlku kolem pl. Polednkov psy se sluj stejn jako uzobrazen UTM, tedy arabskmi slicemi ponaje polednkem 180 smrem na vchod.Rovnobkov vrstvy jsou oznaovny ve smru na sever i na jih velkmi psmeny anglickabecedy s vjimkou psmen X a Y. Posledn vrstvy kulov vrchlky kolem pl jsou oznaen

psmenem Z. Jednotliv segmentyo rozmrech = 4 a = 6 se oznauj psmenem vrstvy aslem psu(viz Obr. 2-6). esk republikale vsegmentechM-33 a M-34.

Obr. 2-6 Vymezen a oznaen list mapy 1 : 1 000 000

List mapy 1 : 100 000zobrazuje zem, kter vznik rozdlenm segmentu na 144 dl (12 x 12).Jeho rozmry jsou = 20 a = 30. Oznaen listu vznik zoznaen segmentu a sla jeho

dlu, napklad M-33-75 (viz Obr. 2-7).


20/176

20

Obr. 2-7 Dlen listu mapy 1 : 1 000 000 na 144 list mapy 1 : 100 000

List mapy 1 : 50 000vznik rozdlenm mapy 1 : 100 000 na 4 dly. Jeho rozmry jsou = 10 a= 15 a jeho oznaen je tvoeno oznaenm mapy 1 : 100 000 a velkmi psmeny abecedy (A,

B, C, D), nap. L-34-1-A.

Obr. 2-8 Dlen listu mapy 1 : 100 000 na 4 listy mapy 1 : 50 000

List mapy 1 : 25 000vznik rozdlenm mapy 1 : 50 000 opt na 4 dly. Jeho rozmry jsou = 5a = 730 a jeho oznaen je tvoeno oznaenm mapy 1 : 50 000 a malmi psmeny abecedy (a,

b, c, d), nap. M-33-92-C-c.

Obr. 2-9 Dlen listu mapy 1 : 50 000 na 4 listy mapy 1 : 25 000


21/176

21

Z kladu mezinrodn mapy svta 1 : 1 000 000 vychz i klad map JOG 1 : 250 000. Segment jerozdlen na 12 dl (3 x 4), kter maj rozmry = 1 a = 2 Oznaen listu vznik zoznaensegmentu doplnnm psmenem udvajcm polohu listu na severn nebo jin polokouli (N, S) aslicemi 01 12. Pkladem oznaen je NM-33-09.

Obr. 2-10 Dlen listu mapy 1 : 1 000 000 na 12 list mapy JOG mtka 1:250,000

V nsledujc tabulce jsou pehledn uvedeny rozmry topografickch map a mapy JOG vztaenk zempisn ce esk republiky.

Tabulka 2-2 Mtka a rozmry mapovch list topografickch map a mapy JOG na zem R

Mtko Pklad oznaenRozmry

x km cm

1:250,000 (JOG) NM-33-09 1 x 2 115 x 150 46 x 60

1 : 100 000 M-33-75 20 x 30 37 x 36

37 x 361 : 50 000 M-33-75-B 10 x 15 18,5 x 18

1 : 25 000 M-33-75-B-c 5 x 730 9,3 x 9

V plohch 1, 2 a 3 jsou uvedeny pehledy klad mapovch list topografickch map na zemesk republiky.

Kad mapov list je ohranien rmem, jeho vnitn ry tvo vymezujc polednky arovnobky.Rm mapovch listse zhotovuje podle pedepsanho vzoru a stanovench rozmr. V

ploe rmu mapy se uvdj:geodetickzempisn souadnice rohmapovch list (, );

dlen zempisn st v zkladnm intervalu 1 minuty (1) zempisn dlky i ky na vnitnrmov e mapy. Zkladn minutov dlek se dle dl ryskami v intervalu 10;oznaen kilometrovch ar rovinn pravohl souadnicov st UTM v intervalu po1 kilometru, na topografick map 1 : 100 000 v intervalu 2 kilometry. Prvn dajesouadniceE a N vjihozpadnm rohu mapy se uvdj v nezkrcen podob; ve zkrcen

podob se uvdj destky kilometr a jednotliv kilometry;oznaen rovinn pravohl st sousednho polednkovho psu (pekrytov st)na vnjmmapovm rmu ryskami. Prvn daje souadnic E a N v jihozpadnm rohu se uvdj vnezkrcen podob; ve zkrcen podob se uvdj destky kilometr a jednotliv kilometry;oznaen pravohl souadnicov st civilnho geodetickho systmu S-JTSK. Nezkrcendaje souadnice Y a X se uvdj v severovchodnm rohu mapy, ostatn se uvdj vezkrcen podob;


22/176

22

jmna stt, smry vstup komunikac, jmna sdel lecch vt st na sousednchlistech, sti jmen vyvench a vhloubench tvar, sti jmen vodstva, jmna rezervac avojenskch vcvikovch prostor, jejich hranice pechzej z listu na list;bod P na jinm vnitnm rmu mapy pro uren smru magnetickho severu . Na mapmtka 1 : 50 000 a 1 : 100 000 se rovn kkem vyznauj prseky polednku a

rovnobky prochzejc stedem mapovho listu.Mimo rm mapyse na vech topografickch mapch uvdj rzn mimormov daje.

Na severnm okrajimapy jsou uvedeny jmno sttu, kter mapu vydv, mtko mapy, hlomrnstupnice pro stanoven magnetickho severu, jmno mapovho listu, kter se zpravidla stanovuje

podle nejvtho sdla, poppad jinho nejdleitjho topografickho objektu na zem eskrepubliky, oznaen srie mapy, slo vydn mapy a oznaen listu mapy.

Na vchodnm okraji mapy jsou daje pro skladovou manipulaci smapou (vojensk oznaenmapovho listu, oznaen produktu a edice mapy rovm kdem, seln vyjden NSN (NATOStock Number) a alfanumerick vyjden referennho sla).

Na jinm okrajimapy jsou v eskm aanglickm jazyce daje o pouitm geodetickm systmu,elipsoidu, kartografickm zobrazen, intervalu kilometrov st, dle slo 6 polednkovho psu,vkov systm, vrstevnicov interval (zkladn, doplkov) a pouit jednotka pro vky, selna grafick mtko mapy, piem grafick mtko se udv v metrech, kilometrech, mlch ayardech, diagram s administrativnm dlenm (hranice, jmna zemnsprvnch jednotek), sklonovmtko, pehled kladu sousednch mapovch list odpovdajcho mtka s uvedenm list mapyJOG 1 : 250 000 a doloka o prvn ochran (copyright);

Na zpadnm okrajimapy jsou vbr znaek a vysvtlivky v eskm a anglickm jazyce, vybranzkratky s uvedenm jejich vznamu v eskm a anglickm jazyce, diagram hlsnho systmuMGRS s nvodem na uren polohy bodu s daji vztaenmi pro konkrtn mapov list v eskm a

anglickm jazyce, diagram hypsometrie s hlavn st prvk vodstva a nadmoskmi vkamivybranch bod, daje o rovinn meridinov konvergenci, grivaci, variaci, poppad omagnetick anomlii a informace zejmna vrobnho a evidennho charakteru.

2.1.3 Hlsn st

V NATO jsoupro jednoznanou identifikaci polohy kdekoli na svt zavedeny hlsn st. Hlsnst jsou zaloeny bu na interpolaci zempisn st nebo na kombinaci interpolace zempisn arovinn pravohl st. Poloha objektu se vtchto stch udv textovm a numerickm etzcem(alfanumerickm kdem), piem poet znak souasn udv i pesnost identifikovan polohy.V zsad jsou pouvny dvhlsn st:

Military Grid Reference System (MGRS),World Geographic Reference System (GEOREF).

I kdy ob hlsn st jsou pvodem ist vojensk, jsou asto pouvny i vcivilnch aplikacch(nap. vpijmach GPS je mon nastaven polohy udvan vtchto stch). ast je jejichvyuvn i pi spoluprci civilnch a vojenskch sloek, napklad pi spolenchhumanitrnch azchrannch akcch.

2.1.3.a Hlsn systm MGRS

Hlsn systm MGRS (Military Grid Reference System), u ns znm tak pod nzvem hlsn

systm UTM, je nejastji pouvanm systmem. Identifikace polohy bodu pomoc souadnic Ea


23/176

23

Nnen jednoznan, pokud chyb informace o tom, ve kterm estistupovm psu se hledan bodnachz.

Referenn systm MGRS vyuv zobrazen UTM (v polrnch oblastech UPS), rozdln je jenzpsob vyjden polohy bodu.

pln daj o poloze bodu v systmuMGRS je etzec alfanumerickch znak, kter je tvoen temidaji:oznaenm zny(sfrickho tyhelnku) - slo a psmeno;oznaen 100km tverce- dv psmena;

souadnice bodu ve 100km tverci - 4, 6, 8 nebo 10 slic podle pesnosti vyjdeni polohybodu.

U vech tech daj se oznaovn nebo vyjadovn souadnic provd nejdv ve smru zpad vchod a pak ve smru sever jih.

Vsledn daj o polozese pe bez mezer a jakchkoliv interpunknch znamnek.

Vznik a oznaen znTvar a oznaovn zn je odlin pro polrn oblasti, kde je pouito zobrazen UPS a oblast mezirovnobkami 80S a 84N, kde se pouv zobrazen UTM.

Zny v polrnch oblastechmaj tvar kruh. Na jin polokouli je tento kruh ohranien rovnobkou80S a na severn polokouli rovnobkou 84N. Zny maj tvar plkruh, kter vzniknourozdlenm jednotlivch kruh polednky se zempisnmi dlkami 0 a 180. Oznaen zn jensledujc:

zna Apro plkruh na jin polokouli se zpadnmi zempisnmi dlkami (viz Obr. 2-12);zna Bpro plkruh na jin polokouli s vchodnmi zempisnmi dlkami (viz Obr. 2-12);zna Ypro plkruh na severn polokouli se zpadnmi zempisnmi dlkami (vizObr. 2-11);

zna Zproplkruh na severn polokouli s vchodnmi zempisnmi dlkami (vizObr. 2-11).

Zny voblastech,ve kterch je definovnozobrazen UTM(mezi rovnobkami 80S a 84N), majzny tvar sfrickch tyhelnk. Tyto tyhelnky jsou ohranieny polednky a rovnobkami. Vznikaj rozdlenm zemkoule na polednkov psy (ve smru zpadvchod) a rovnobkovvrstvy (ve smru severjih). Zpsob dlen a oznaovn je nsledujc:

1.Polednkov psyvzniknou rozdlenm zemkoule na 60 estistupovch ps ponajcpolednkem se zempisnou dlkou 180. Oznauj se slem 1 a 60 od polednku s dlkou180 smrem na vchod. To znamen, e polednkov ps oznaen slem 1 je v rozmezzempisnch dlek 180W a 176W.

2.Rovnobkov vrstvy vzniknou rozdlenm oblasti mezi rovnobkami 80S a 84N ve

smru jih sever po 8 zempisn ky. Dlenm vznikne 19 vrstev s kou 8 a jednavrstva s kou 12 (mezi rovnobkami 72N a 84N). Vrstvy se oznauj velkmi

psmeny od C (vrstva 80S a 72S) a do X (vrstva 72N a 84N) s vjimkou I a O odnejjinj vrstvy k nejsevernj.

Sfrick tyhelnk se oznauje slem psu a oznaenm vrstvy, nap. 33U.Polednkov psy arovnobkov vrstvy jsou znzornny na obrzku (viz Obr. 2-13). Pro oblast zjm NATOplatnsledujc vjimky:

1. Polednkov ps 32 je ve vrstv V (mezi 56N a 64N) rozenna 9 od 3E do 12E. Toznamen, polednkov ps je irok jen 3 a to od 0 do 3E.

2. Polednkov psy mezi zempisnmi dlkami 0 a 42E ve vrstv X (mezi 72N a 84N)

jsou modifikovny nsledovn:polednkov ps 31 je rozen od 0 do 9E;


24/176

24

polednkovps 32 je zruen;polednkov ps 33 je rozen od 9E do 21E;polednkov ps 34 je zruen;polednkov ps 35 je rozen od 21 do 33E;polednkov ps 36 je zruen;

polednkov ps 31 je rozen od 33 do 42E.

Osov polednky modifikovanch ps zstvaj nezmnn. Vjimky jsou znzornny t naobrzku (viz Obr. 2-13).

Dalm dajem ve vyjden polohy pomoc MGRS je oznaen 100km tverce. Tyto tvercevzniknou dlenm polednkovch ps po 100 km a to jak v zpadovchodnm (ve smru souadnicE), tak i v severojinm smru (ve smru souadnic N). Strany tverc jsou rovnobn s rovnkema osovm polednkem pslunho polednkovho psu. tverce se oznauj dvojic psmen. Prvn

psmeno je oznaen v zpadovchodnm smru a druh v severojinm smru. Dlen a oznaovn100km tverc v polrnch oblastech je znzornno na obrzcch (vizObr. 2-11 a Obr. 2-12).

Obr. 2-11 Schma oznaen 100km tverc v polrnch oblastech severn pl

Obr. 2-12 Schma oznaen 100km tverc v polrnch oblastech jin pl


25/176

25

Obr. 2-13 Zny hlsnho systmu MGRS

Dlen a oznaovn 100km tverc v oblasti UTMje nsledujc:1. Ve smru zpad - vchod se dlen provd od osovho polednku kadho psu smrem

na zpad a na vchod a do okraje psu. Proto jsou hranin tverce obvykle men ne 100km a smrem na jih i sever nkter tverce zanikaj. Takto vznikl sloupce se oznauj

1

2

3

4

5

6

78

91011121314151617

19

18

22

2021

26

23

25

2

4

27

29

28

32

3031

36

33

35

34

37

3938

42

4041

46

43

45

44

47

49

48

52

5051

56

535

5

54

57

59

58

60

84

72

64

56

48

40

32

24

16

8

0

8

16

24

32

40

48

56

64

72

80

180

174

168

162

156

150

144

138

132

126

120

114

108

102

96

6

0

6

12

18

24

30

36

42

48

54

60

66

72

78

84

90

96

102

108

114

120

126

132

138

144

150

156

162

168

180

48

54

60

66

72

78

84

90

12

18

24

30

36

42

174

CDEFGHJKLMNPQRSTUVWX

177

171

165

159

153

147

141

135

129

123

117

111

105

99

93

87

81

75

69

63

57

51

45

39

33

27

21

15

9

3

3

9

15

21

27

33

39

45

51

57

63

69

75

81

87

93

99

105

111

117

123

129

135

141

147

153

159

165

171

177

osovp

olednky

polednkyokrajp

s

32

31

33

35

37

33U


26/176

26

psmeny od A do Z (s vjimkou I a O). Oznaovn zan na polednku 180W psmenemA a pokrauje podl rovnku smrem na vchod. Oznauj se prbn i nepln tverce.Oznaovnse opakuje po 18 zempisn dlky, tj. po tech polednkovch psech.

2. Ve smru sever - jih se dlen provd od rovnku smrem na jih (prbn a porovnobku 80S) a na sever (prbn a po rovnobku 84N). Takto vznikl vrstvy se

oznauj psmeny A a V (s vjimkou I a O) nsledujcm zpsobem:a) Na severn polokouli:

v lichch polednkovch psech oznaovn zan od rovnku psmenem A smremna sever a po psmeno V. Toto oznaovn se opakuje kadch 2 000 000 m (narovnku je 0 m);v sudch polednkovch psech oznaovn zan od rovnku psmenem F smremna sever a po psmeno V pro prvnch 1 500 000 m od rovnku. Pak se pokrauje voznaovn od psmene A do V, co se pak opakuje kadch 2 000 000 m.

b) Na jin polokouli:v lichch polednkovch psech oznaovn zan od rovnku psmenem V smrem

na jih zptn a k psmenu A. Toto oznaovn se opakuje kadch 2000 000 m (narovnku je 10000 000 m);v sudch polednkovch psech oznaovn zan od rovnku psmenem E smremna jih zptn k psmenu A pro prvnch 500000 m od rovnku. Od 500 000 m jinrovnku pak oznaovn pokrauje zptn od psmene V k psmenu A, co seopakuje kadch 2000 000 m.

Oznaen 100km tverce se pak skld z oznaen sloupce a oznaen vrstvy, nap. XQ (X jeoznaen sloupce a Q oznaen vrstvy). Postup oznaovn 100km tverc se opakuje po esti

polednkovch psech.

Na obrzku (viz Obr. 2-16)jsou uvedeny schmata znaen 100km tverc pro severn polokouli.Na obrzku (viz Obr. 2-15) je schmata znaen 100km tverc pro oblast Evropy a na dalm (vizObr. 2-17) pro eskou republiku.

Dal st daje MGRS vyjaduje polohu bodu v rmci pslunho 100km tverce. Je toposloupnost slic, jejichpoet je vdy sud.

Prvn polovina posloupnostislic udv vzdlenost bodu ve vodorovnm smru(souadniceE) odzpadn svisl strany 100km tverce. Druh polovina posloupnosti udv vzdlenost bodu ve

svislm smru (souadniceN) od jin vodorovn strany 100km tverce.Poet slic udv pesnostsouadnic bodu:

10 slic- souadnice bodu jsou ureny spesnost 1 m;

8 slic- souadnice bodu jsou ureny spesnost 10 m;6 slic- souadnice bodu jsou ureny spesnost 100 m;4 slice- souadnice bodu jsou ureny spesnost 1 000 m.

Pklad: Mjme bod, jeho zempisn souadnice jsou: = 49 15 01,7 s.z..,

= 16 34 31,8 v.z.d.

v geodetickm systmu WGS84. Odpovdajc pravohl rovinn souadnice vyjden v kartografickm zobrazenUTM jsou E= 614 656 m,N= 5 456 494 m. Ponvad se bod nachz v33. polednkovm psu na severn polokouli,

je teba doplnit oznaen psu a pslun polokoule (N severn, Sjin polokoule). pln souadnice UTM se zapve tvaru 33N, 614 565 E, 5 456 494 N.


27/176

27

Obr. 2-14 Uren polohy bodu v MGRS

S vyuitm obrzku (Obr. 2-14) je zejm nsledujc postup uren polohy budu v MGRS. Vprvnm poad se uroznaen polednkovho psu (33) a rovnobkov vrstvy (U), dle oznaen sloupce (X) a vrstvy (Q) 100km tverce,ve kterm se bod nachz. Zbvajc hodnoty (sud poet slic) tvo souadnice E a N uvnit pslunho 100kmtverce zaokrouhlen na potebn poet slic. pln vyjden polohy vMGRS bude ve tvaru:

33UXQ1465656494 spesnost na 1 metr,

33UXQ14665649 spesnost na 10 metr,33UXQ147565 spesnost na 100 metr,33UXQ1556 spesnost na 1000 metr.

Vposloupnosti se jako prvn se zapisuje domrek souadnice E, druh domrek souadnice N vjednotkch poslednzapsan slice.

Vysvtlen uvedenho postupu je soust mimormovch daj kad mapy spkladem volenm pro dan mapovlist.

Obr. 2-15 Schma oznaen 100km tverc pro Evropu


28/176

28

Obr. 2-16 Schma oznaovn 100km tverc pro severn polokouli


29/176

29

Obr. 2-17 Schma oznaen 100km tverc pro R

2.1.3.b Hlsn systm GEOREF

Svtov zempisnhlsn systm (World Geographic Reference System) GEOREFje zaloen na stizempisnch souadnic. Je vyuvn zejmna u americkho vojenskho letectva pro obrann astrategick vzdun operace. Jeho hlavn pouit je pro lokalizaci polohy a tedy nenahrazuje hlsnsystm UTM. Tato s vetn vekerch odpovdajcch mimormovch daj je vytitna namapch modrou barvou.

Zemsk povrch je rozdlen ve smru zempisnch polednk a rovnobek rozdlen natyhelnky, kter maj systematick identifikan oznaen. daj o poloze objektu v hlsnmsystmu GEOREF m ti stupn dlen.

Prvn dlen:Zemsk povrch je rozdlen na 24 polednkovch ps o zempisn dlce 15,ponaje od 180 zempisn dlky smrem k vchodu oznaench psmeny A a Z (vyjma I a O) advanct rovnobkovch vrstev rovn o ce 15, oznaench od jinho plu k severu psmeny Aa M (vyjma I). Prvn psmeno tedy oznauje polednkov ps, druh psmeno rovnobkovouvrstvu. Zpsob oznaovn zkladnch tyhelnk je na zobrazen na obrzku (viz Obr. 2-18).

Druh dlen:Kad tyhelnk vznikl prvnm dlenm je dle rozdlen v obou smrech po 1 na15 sloupc a 15 vrstev. Sloupce jsou od zpadu k vchodu oznaeny psmeny A a Q (opt vyjma Ia O) a vrstvy od jihu k severu stejnm zpsobem.

Tet dlen:Kad 1 tyhelnk je rozdlen po 1 na 60 vrstev a 60 sloupc. Sloupce jsouslovny od zpadu k vchodu dvojslm 00 a 59, vrstvy od jihu k severu podle stejnho

pravidla.

Takovm postupem bude poloha objektu lokalizovna posloupnost ty psmen a ty slicnapklad ve form:

Kad 1 tyhelnk me bt dle dlen po 6 (tj. 0,1) na sloupce a vrstvy obdobnm zpsobemjako pedchozm postupu. Jednotliv sloupce (vrstvy) se oznauj sly 0 a 9. Takto vznikltyhelnk bude mt oznaen, kter se skld ze ty psmen a esti slic.


30/176

30

Obr. 2-18 Oznaen tyhelnk hlsnho systmu GEOREF

Pklad: S vyuitm stejnho bodu jako vpkladpouit MGRS je ukzn postup uren polohy bodu vsystmu

GEOREF.Nejdve se ur oznaen sfrickch tyhelnk 1515 (PK) a 11 (BE), ve kterch se uvaovanbod nachz. Znm zempisn souadnice sepevedou na stupn, minuty a desetinn zlomky minut:

= 49 15,028 s.z..,= 16 34,531 v.z.d.

Oznaen sfrickch tyhelnk se dopln hodnotami zempisnch souadnic vminutch, zaokrouhlenmi napotebn poet slic. pln vyjden polohy bodu vsti GEOREF bude:

PKBE3453115028 s pesnost na 0,001,PKBE34531503 spesnost na 0,01 .

seln posloupnost zempisnch souadnic vyjdench jednotkch posledn platn slice se zapisuje v poad:zempisn dlka ( ) zempisn ka ( ).

Obr. 2-19 Vyjden polohy body podle konvence GEOREF

2.1.4 Obsah topografickch map

Vlastn obsah topografickch mapje mon rozdlit na vkopisa polohopis. Vkopis zobrazujeprvky ternnho relifu, polohopis zahrnuje zobrazen ternnch pedmt. Zobrazen vkopisu ipolohopisu se e mapovmi znakami tvoenmi kombinac barevnch ar, ploch a rznchznak, kter jsou doplovny rznmi psemnmi a selnmi daji. Vznamnou soust obsahumapy jsou i popisn daje, ktermi jsou zempisn jmna zobrazovanch ternnch tvar a

pedmt.


31/176

31

2.1.4.a Zsady vyjden obsahu topografickch map

Zobrazen ternuna topografickch mapch je ve vztahu ke skutenosti vdy generalizovno. Pigeneralizaci se mn dleit objekty vypoutj, prbhy ar se zjednoduuj a detailn vlastnostiobjekt se potlauj. Naopak dleit a pro dan zem charakteristick objekty a jevy se zvrazuj

tak, aby vynikly typick rysy ternu. Stupe a charakter generalizace je pitom zvisl na mtkumapy a na zvltnostech zobrazovanho zem.

Vyjden obsahu topografickch map se e tak, aby pokud mono pipomnalo zobrazovanprvky ternu, mlo jednoduchou grafickou strukturu itelnou i za ztench podmnek a mlo ilogickou nvaznost znaek na mapch vcel soustav mtek.

Mapov znakyse rozdluj podle rozmr ternnch pedmt a tvar na:obrysov (mtkov),symbolick liniov a bodov,

popisn (vysvtlujc).

Obrysov (mtkov) znakyse pouvaj pro zobrazen ternnch pedmt, kter je mon v

mapdanho mtka vyjdit ve skutench rozmrech (lesy, vodn plochy, irok vodn toky, velk

sdla apod.). Objekty jsou znzornny svm obrysem vyplnnm zpravidla barvou, barevnmrastrem nebo rovnomrn rozmstnmi znaky charakterizujcmi vlastnosti objektu. Pokud jehranice objektu tvoena jinm prvkem, zpravidla liniovm (silnice, vodn tok ), obrysov linie se

ji nekresl.

Mapov znaky

Obrysov Symbolick Popisn

Vilov zstavbaElektrrna bez komn Popis dlnice

irok vodn tok KapleMezinrodn oznaen silnin

komunikace

Hlubinn dlHranice sprvn jednotky Popis lesnho celku

Raelinit Jeskyn Charakteristika podjezdu

ViniceMeteorologick stanice Popis vrstevnice

Obtn prchodn baina Mal vodn toky Popisy kilometrov st UTM

Obr. 2-20 Ukzky obrysovch, symbolickch a popisnch znaek


32/176

32

Symbolick znakyse pouvaj pro zobrazen ternnch pedmt, jejich pdorysn rozmr by bylv danm mtku mapy plimal a nezeteln. Jejich rozmry jsou potom asto mnohokrt vt,ne by odpovdalo jejich skutenm rozmrm.

Liniovmi symbolickmi znakamise vyjaduj vechny objekty a jevy, kter maj v ternu rovcharakter. U rovch objekt je sice mon vmtku mapy vyjdit jejich dlku, jejich ka sevak vdy zobrazuje symbolicky liniovmi symbolickmi znakami (dlnice, silnice, eleznintra, men vodn tok ).

Bodovmi symbolickmi znakamise vyjaduj vechny objekty a jevy, kter maj v danm mtkumapy bodov charakter a jejich pdorysn rozmry nelze vmtku mapy vyjdit (kostely,orientan dleit komny, vyslae, mal obytn stavby ).

Popisn (vysvtlujc) znakyjsou rzn vznamov znaky, zkratky nebo psemn a seln daje,kter dopluj nebo upesuj vlastnosti objekt vyjdench obrysovmi nebo symbolickmiznakami. Pkladem jsou druhy porost, charakteristiky most, prjezd atd.Pklady vech typmapovch znaek jsou na obrzku (viz Obr. 2-20).

Zempisn jmna ternnch tvar a pedmt se na topografickch mapch uvdj ve znnpouvanm na zem zobrazovanho sttu. Pokud se vdanm sttu pouv nelatinkov psmo(arabsk, azbuka, atp.), pepisuj se zempisn msta do latinky podle mezinrodn sjednocench

pravidel.

Zobrazovan ternn tvary a pedmtyje nutn vmap sprvn lokalizovat. Proto plat obecnzsady pro umisovn znaek na mapch. Polohu pedmt vyjdench obrysovou znakouvystihuje obrysov ra znaky. Pokud vak tuto hranici tvo znaka jinho objektu, napkladliniov symbolick, me bt tento obrys zjednoduen a zmenen. Pesn poloha ternnch

pedmt vyjdench symbolickou liniovou znakou je definovna jej osou. Pesn polohaternnch pedmt vyjdensymbolickou bodovou znakou zvis na typu ttoznaky a jejm

tvaru. Zsady umisovn jsou uveden v tabulce (viz Tabulka 2-3).Pokud se vyskytuje v ternu vce objekt tak blzko sebe, e jejich sprvnou polohu nen monvyjdit pslunou znakou, mohou bt jejich znaky oproti sprvn poloze posunuty. Pi posunechznaek se vdy pihl kvznamnosti objekt, jejich vzjemn poloze a tvarov charakteristice. Vesprvn poloze se pedevm zobrazuj geodetick body, vodn toky, rovn seky dleitchkomunikac a kiovatky komunikac.

Tabulka 2-3 Zsady umisovn symbolickch bodovch znaek

Charakter mapovznaky

Lokalizace znaky Pklady

jednoduchgeometrick tvar

sted geometrickhoobrazce

kostel

elektrrna bez komnu

geometrick tvarspodn sti

sted geometrickhoobrazce spodn sti

kaple

rozhlasov nebotelevizn vysla

zvraznn zkladna sted zkladnytovrn komn

vznan pamtnk

prav hel pizkladn vrchol pravho hlu

vtrn elektrrna

orientan dleitosaml listnat strom


33/176

33

2.1.4.b Zobrazen vkopisu

Relif ternu svou horizontln a vertikln lenitost vrazn ovlivuje rozmstn ternnchpedmt a m rozhodujc vliv na prchodnost ternu. Na topografickch mapch se zobrazujejako vkopis. Vkopis se vyjaduje:

vrstevnicemi;vkovmi body a jejich nadmoskmi vkami;mapovmi znakami pro mikrorelifn tvary, charakterizujcmi dan krajinn typ;dalmi charakteristikami (u nkterch prvk relifu).

Podrobnost vyjden vkopisu je znan zvisl na mtku mapy. Se zmenujcm se mtkemse zobrazen ternnho relifu zjednoduuje.

Vrstevnice umouj komplexn posuzovat vertikln lenitost ternnho relifu a vyhodnocovatjednotliv ternn tvary. Na topografickch mapch jsou zobrazeny oranovou barvou a majpravideln vkov interval. Graficky jsou odlieny vrstevnice:

zkladn,

zdraznn,doplkov.

Zkladn vrstevnicese vykresluj neperuovanou arou a maj u kadho mtka mapy stanovenvkov interval (viz Tabulka 2-4).

Tabulka 2-4 Intervaly zkladnch vrstevnic na topografickch mapch

Mtko topografick mapy Zkladn vrstevnicov interval [m]

1 : 25 000 5

1 : 50 000 10

1 : 100 000 20

Poznmka: Pokud jsou zobrazovny svahy svtm sklonem, me dojt a ke splynut zkladnch vrstevnic. Vtomtoppad se nkter zkladn vrstevnice vynechvaj

Zdraznn vrstevnice jsou tvoeny kadou ptou zkladn vrstevnic. Znzoruj se silnjoranovou arou.

Doplkov vrstevnice maj polovin interval zkladnch vrstevnic a zobrazuj se rkovanouoranovou lini. Pouvaj se zejmna vrovinatm zem, kde vzdlenost zkladnch vrstevnic jenatolik velk, e neumouje zobrazit mikrorelif, dle pro vyjden vrcholovch a vhloubenchtvar, sedel, spoink apod.

U nkterch vrstevnic je uvedena jejich nadmosk vka. daje se umisuj vdy iteln ve smrustoupn a stakovou hustotou, aby umoovaly rychl a jednoznan stanoven vky kterkolivvrstevnice. V mstech, kde smr sklonu svahu nen zvrstevnic ihned patrn, zejmna vmstechs malm sklonem, u sedel, na vrcholovch a vhloubench tvarech se umisuj krtk seky spdnic,tzv.spdovky. Jsou vdy kolm na vrstevnice a jejich voln konec vyznauje smr spdu. Zkladndruhy vrstevnic jsou uvedeny na nsledujcch obrzcch (viz Obr. 2-21 a Obr. 2-22).

Nkter vznamn nebo orientan dleit body (trigonometrick body, vybran kiovatkykomunikac, vybran soutoky ek atd.) maj uvedenou i nadmoskou vku. Tyto body se nazvajvkov kty. Vkov kty jsou dominantn, jejich vka je uvdna vtm psmem a je zpravidlavyjadovna spesnost na decimetry. Ostatn vkov kty jsou normln a jejich vka je uvdna

v metrech.


34/176

34

Obr. 2-21 Princip vrstevnic

Vrstevnice:a) zdraznnb) zkladnc) doplkovd) popis vrstevnice nadmosk vka v

metrech

e) spdovky

Obr. 2-22 Zkladn druhy vrstevnic

Krom vrstevnic a vkovch bod se pro vyjden mikrorelifnch ternnch tvar vyuvaj ispeciln znaky, kter charakterizuj jejich typick tvary. Jedn se zejmna o stre, rokle, rhy,ternn stupn, skly, pskovcov stny apod. Mikrorelifn tvary menho rozsahu se zobrazujsamostatnmi znaky. Jde zejmna o osaml skly a balvany, zvrty vkrasovch oblastech, mohylyapod. Mikrorelifn tvary jsou zpravidla doplovny daji relativn vky.

2.1.4.c Zobrazen polohopisu

Zobrazen vodstva, porost, pd, komunikac, sdel a ostatnch ternnch pedmt natopografickch mapch se souhrnn nazv polohopis. Kjeho grafickmu vyjden sepouvajmtkov, symbolick i popisn znaky rzn barevnosti tak, aby byly vystieny i jejich typickcharakteristiky. Pokud maj objekty polohopisu vlastn zempisn jmna, uvdj se podle stejnchzsad jako u zobrazen vkopisu.

Vodstvose zobrazuje vdy modrou barvou(vetn popisnch charakteristik). Jeho objekty vyjadujpomrn hustoty n st, rozloen jezer a rybnk, sprvn zobrazen charakteru beh,hydrotechnickch staveb a zazen. Na topografickchmapchsezobrazuj:

jezera, rybnky;eky, potoky, kanly, pkopy vetn jejich charakteristik;charakter beh vodnch ploch a tok z hlediska monost jejich pechodu;vodn ndre, plavebn komory, jezy, zdymadla, pvozy, brody, vodopdy, peeje a nkterdal zazen vetn jejich charakteristik;


35/176

35

pstavy, pstavit a jejich zazen, vlnolamy a vhony;podzemn dlkov vodovody vetn erpacch stanic, studn, vodojemy, prameny, zdla andre vody.

Prvky vodstva vyjden mtkovou znakou jsou ohranien behovou arou. Behov ra sevztahuje u ek a vodnch ndr k prmrnmu stavu vody v dob snmkovn, u velkch vodnchndr k normlnmu vzdut vody pedpokldanmu technickm plnem. Pi zobrazovn behovry stojatho a tekoucho vodstva se vyjaduje zrovecharakter beh.

Relif dna ocen, mo, velkch jezer a vodnch ndr se vyjaduje hloubnicemi (izobtami)spopisem hloubky. Hloubnice mohou bt doplnn i samostatnmi daji o hloubce udvanv metrech.

Pi zobrazovn vodnch tok mus vyniknout hlavn toky nad ptoky, zejmna vmstech jejichrozvtven, dle charakteristick meandry, ramena a prameny velkch ek. Rovn se zachovvcharakteristick tvar vodnch tok. Pro zpsob znzornn vodnch tok, kanl a pkop podleky je rozhodujc ka koryta v rovni ternu a zrove i mtko mapy. V nsledujc tabulce

(viz Tabulka 2-5) jsou uvedeny zsady jejich zobrazovn.Tabulka 2-5 Zsady zobrazovn vodnch tok

Znzornn tokuka toku (v metrech)

1 : 25 000 1 : 50 000 1 : 100 000

dvouae mtkovou(obrysovou) znakou

> 18 > 25 > 50

dvouae symbolickouznakou (e 0,6 mm)

5 a 18 5 a 25 10 a 50

jednoae symbolickou

znakou< 5 < 10

Splavnost vodnch tok a kanlse vyjaduje pouitm malch a velkch psmen pi psan vlastnhojmna. Nzev splavnho vodnho toky je psn vdy velkmi psmeny, Potek splavnosti sevyznauje zalomenou modrou ipkou ve smru toku. V charakteristice vodnch tok a brod sezkratkou vyjaduje charakter dna.

Jako vodn ndrese zobrazuj pehrady, ochrann, zsobn a jin ndre, kter slou k zadrovnvody k energetickm, zemdlskm, vodohospodskm a jinm elm. V charakteristicevodnch ndr se zkratkou vyjaduje druh pouitho stavebnho materilu hrze nebo zdi.

Samostatnmi znakamijsou na mapch zobrazen i dal objekty vodstva, jako jsou vodojemy,vodovody, prameny, studny, zdla, vodn erpadla apod.

Porostyna topografickch mapch tvo stromovit,keovit a travinat rostlinn kryt. Zobrazuj sezelenou barvou. Vechny druhy rostlinstva, kter je mon vyjdit v mtku mapy skutenmobrysem, se znzoruj mtkovou znakou. Vlastn ohranien je zelenou tekovanou arou, pouzev mstech, kde hranici tvo jin obsahov prvek (komunikace, vodn tok, ternn stupe atd.) se jitato ra nepouv.

Plochy vzrostlch les jsou pokryty zelenou barvou, plochy nzkch a zakrslch les, sad vinic,polom a souvislch kovinjsou pokryty pravidelnm zelenm rastrem. Obrysy vykcench nebovyhoelch les nejsou barvou pokryty. Uvnit uvedench ploch je zpravidla pravideln rozmstnzelen symbol charakterizujc druh porostu, uvnit ploch vzrostlch les se uvdj i dal seln a

popisn charakteristiky poskytujc informace o druhu a vce strom. Vlesnch celcch jsoupodrobn vyznaeny i prseky, mtiny a lesn cesty.


36/176

36

Na topografickch mapch jsou zelenmi symbolickmi znakami vyjdeny i jednotlivorientan dleit stromy, stromoad podl komunikac, zk pruhy les a kovin, mal lesky akoviny apod.

Pdy, ppadn jejichkryt jsou v topografickch mapch znzornn pouze vppadech, pokud sesvch charakterem vrazn li od okolnho ternu a maj vznam zejmna pro pohyb vojsk mimokomunikace. Zobrazovny jsoupevnmoly a bainys daji o jejich prchodnosti a hloubce acharakteristickpovrchypd(trkovit, kamenit).

Komunikacejsou na topografickch mapch zobrazovny spolen se vemi hlavnmi stavbami,kter tvo jejich soust. Zobrazuje se s drnch a pozemnch komunikac vetn nkterchobjekt a zazen sloucch silninmu a elezninmu provozu, mosty a kiovatky komunikac,

potrubna energeticktrasy.

Drn komunikacejsou zobrazovny vern barv a graficky se rozliuj podle jejich povahy aelu, potu a rozchodu kolej a zpsobu trakce. Podle povahy a elu jsou odlieny celosttneleznice, kter slou veobecnm pepravnm potebm a tvo souvislou eleznin s, dlevleky napojen na souvislou eleznin s, eleznice zvltnho uren, kter slou mstnm

potebm bez napojen na souvislou eleznin s, mstsk tramvajov a podzemn drhy. Podleky rozchodu kolej se graficky rozliuj drn komunikace s normlnmrozchodem(1 435 mm;R, SRN, Polsko, Slovensko, Rakousko aj.), se irokm rozchodem (vtm ne 1 435 mm) azkorozchodn(s menm ne 1435 mm; v R 600 mm, 700 mm a 1000 mm). Dal rozlien je

podle potu kolej (jednokolejn, dvoukolejn, tkolejn a vcekolejn), podle stavu (v provozu,mimo provoz, ve stavb, snesen) a podle trakce (neelektrifikovan, elektrifikovan.). U drnchkomunikac se zobrazuj i mosty, tunely, ndra, zastvky a dal provozn a technick objekty.

U zobrazenpozemnchkomunikacjsou graficky odlieny:silnin komunikace,cesty,

piny a stezky.

Rozhodujcm kritriempro dlen a zpsob zobrazen silninch komunikac na topografickchmapch je vnitrosttn oznaen uveden v civiln databzi silninch komunikac. Natopografickch mapch se rozliuj:

dlnice a rychlostn silnice,hlavn silnice,vedlej silnice,ostatn silnice.

Zkres je zpravidla tarou (dlnice a rychlostn komunikace) nebo dvouarou kresbou, uvnit

kter je barevn oranov vpl. Vzdlenost ar je zvisl na kategorii komunikace. Zobrazenkomunikac je doplnno dalmi zpesujcmi informacemi (ka vkorun, ka jzdnho psu,stavebn materil krytu vozovky), nrodnm, ppadn i mezinrodnm oznaenm komunikace atd.Zvltn pozornost je vnovna zkresu kritickchmst (zen msta, podjezdy, zatky smalm

polomrem). Krom klasifikace silninch komunikac na hlavn, vedlej a ostatn se natopografickch mapch se uvd rovn vojensk klasifikace. Spov v posouzen a stanovenstupn jejich sjzdnosti vzhledem k me ovlivnitelnosti rznmi povtrnostnmipodmnkami.Vychz se z dlen silnic na ti typy podle STANAG 2174 Military Routes and Route/Road

Network a STANAG 2454 AMovP-1 :

typ X, kter jsou sjzdn za kadho poas. Jsou zobrazeny znakou silnice odpovdajchodruhu, s oranovou souvislou vpln v kontue znaky. Podle stavu a kvality silnin st

v esk republice lze do tto skupiny zaadit dlnice, rychlostn silnice, silnice I., II. a III.tdy a nkter elov silninkomunikace s pimenou drbou sjzdn po cel rok pro


37/176

37

vekerou dopravu. Tyto komunikace maj vodovzdorn povrch pouze nepatrn ovlivnitelnpsobenm ink det, mrazu, tn a horka a nikdy nejsou uzavran z dvodu patnhopoas, s vjimkou zplav a pvalu snhu;typ Y, sjzdn za kadho poas s omezenm, kter se zobrazuje znakou silniceodpovdajcho druhu s peruovanou vpln oranov barvy v kontue znaky. Podle stavu a

kvality silnin st v esk republice lze do tto skupiny zaadit nkter silnice III. tdy,mstn komunikace a elov silnin komunikace. Jsou to silnice s pimenou drbousjzdn po cel rok, v zimnm obdob neudrovan, obas se znan men kapacitou nemaximln, kter nemaj vodovzdorn povrch a jsou znan ovlivniteln psobenm inkdet, mrazu, tn a horka. Jsou uzavran na krtk obdob (a jeden den) po dobunepznivho poas, bhem kterho by pouit silnice mohlo vst pi vtm provozu kplnmu kolapsu dopravy;typ Z, kter jsou sjzdn jen za pznivho poas. Tento typ se zobrazuje znakou silniceodpovdajcho druhu bez barevn vpln. Podle stavu a kvality silnin st v eskrepublice lze do tto skupiny zaadit mstn komunikace a elov silnin komunikace, kter

jsou ve velmi patnm technickm stavu.

Na topografickch mapch se vyjaduj vechny druhypemostn. Podle elu, ktermu mostyslou, se dl na dlnin, silnin, eleznin, prplavn a vodovodn (akvadukty). Mosty sezobrazuj od dlky 3 m, podle jejich skuten dlky bu znakou, nebo v mtku mapy. Kromtoho se zobrazuj mosty pes mal pekky a propustky. Na pozemnch a drnch komunikacchse u most uvdj jejich charakteristiky, kter krom technickch parametr obsahuj i pevaujcstavebn materil. Krom most se na topografickch mapch se zobrazuj i veker rovov amimorovov ken silninch komunikac vetn vjezd, njezd a ppojek dlnic, dlemimorovov ken drnch komunikac a kiovatky komunikac. U vech most, ktermi v

podjezdu prochz dlnice, rychlostn silnice, hlavn silnice, vedlej silnice a ostatn silnice, seuvd daj o vce podjezdu a jeho ce vmetrech.

Z potrubnch a energetickch tras se na topografickch mapch zobrazuje dlkov svysokotlakch plynovod vetn tlakovch stanic, ropovod a produktovod a jejich

peerpvacch stanic, dle elektrick veden o penenm napt od 22kV. Plynovody, ropovody,produktovody a elektrick veden ve stavb se zobrazuj odpovdajcmi znakami hotovchobjekt.

Sdlase na topografickch mapch zobrazuj tak, aby jejich obraz poskytoval dobrou informaci ojejich pdorysnm uspodn, zpsobu zastavn i poloze dleitch budov a objekt. Z jejichzkresu je mon identifikovat komunikan st vsdlech, hlavn prjezdy sdly a napojen ulic navnj pjezdy.

Na mapch mtka 1 : 25 000 se zobrazuje kad druhzstavby, tj. souvisl, oddlen, modernrozptlen, vilova roztrouensamostatn. Obytn a neobytn budovy se vyjaduj znakami nebopdorysy v mtku mapy v ern barv. Zvl se zobrazuj orientan a vznamn budovy,prmyslov a jin topografick objekty, kter se vybraj z hlediska vznamu danho objektu propoteby vojsk. Zobrazuj se znakami nebo pdorysy v mtku mapy v souladu se zsadami provbr a zpracovn prvk. Orientan vznamn budovy jsou navc zvraznny dvojitm obrysem.

Sdla se souvislou a oddlenou zstavbou se krom zkresu vlastn zstavby zvrazuj bodovmrastrem v ern barv. Sdla nebo sti sdel s modern rozptlenou zstavbou, kter maj sadovoupravu, se zvrazuj bodovm rastrem v zelen barv, poppad se ponechaj bez rastrovho

barevnho zvraznn, jestlie jsou bez sadov pravy.

Stejnm bodovm rastrem v zelen barv se zvrazuje rovn vilov zstavba. V sdlech sroztrouenou zstavbou se jednotliv budovy, zemdlsk objekty apod. zobrazuj tak, aby zstalzachovan pdorys sdel a vzjemn pomr zastavnch a nezastavnch ploch.


38/176

38

U vechsdela u mstskch sdel u jejich mstnch st jsouuvedeny jejich nzvy. Podle velikostia typu psma lze urit i poet obyvatel a rozliit, zda se jedn o mstsk i venkovsk typ sdla.

Z ostatnch ternnch pedmt se na topografickch mapch zobrazuj prmyslov a jintopografick objekty, kter jsou z hospodskho a vojenskho hlediska vznamn a orientandleit, zejmna pak letit, prmyslov zvody, elektrrny, doly, hrady, zmky, pamtnky,rozhlasov a televizn ve, vtrn elektrrny atd. Do zvltnch kategori je potom zaazenozobrazen geodetickch bod a hranic a ohrad.

Prmyslov a jin topografick objekty sezobrazuj znakami a pdorysem budov vmtku mapynebo jejich kombinac. Nedovoluje-li mtko mapy vyjdit skuten poet rznch objekt azazen, zobrazuj se pedevm objekty a zazen vznamn z vojenskho hlediska a tak ty, kter

jsou charakteristick pro dan zem svm tvarem nebo rozmry. U tovrnch komn,rozhlasovch a televiznch stor, vovitch staveb a vkovch budov o vce vt ne 50metr se uvd relativn vkov kta. Nkter objekty a zazen se popisuj vlastnmi jmny nebovysvtlujcmi daji o druhu vroby tenho nerostu apod.

Jako geodetick body se na topografickch mapch se zobrazuj body polohovch a vkovchbodovch pol. Zobrazuj se vdy symbolickou bodovou znakou doplnnou u trigonometrickchbod jeho nzvem a nadmoskou vkou vztaenou k horn ploe ternn znaky. Ztrigonometrickch bod urench na polohopisnch objektech se zobrazuj jen body na kostelech,vovitch stavbch a budovch vetn vkovch kt vztaench na tern. U nivelanch bod senadmosk vky vztahuj na hlavu stabilizan znaky.

Ze skupiny hranic a ohrad se v topografickch mapch zobrazuj sttn hranice, administrativnhranice zemnchsprvnchjednotek, hranicepark a rezervac, vojenskch jezd, ppadn isamostatnch vcvikovch prostor, historick hradby a ohrady. Hranice se zobrazuj vdy conejpesnji tak, aby bylo jednoznanzejm, kudy hraniceprobh. Je-li hranice tvoena jinm

polohopisnm prvkem (komunikace, vodn tok) znaka hranice se umisuje uprosted znaky

tohoto prvku. Pokud znaku hranice nelze umstit uprosted znaky prvku, potom se hranicezobrazuje stdav po obou stranch hraninho prvku. Ohrady a ploty sezobrazuj pouze u velkch

ploch prmyslovch, dlnch, energetickch a zemdlskch zvod, sportovnch arel, sadapod.

Vplohch 4, 5 a 6jsou ukzky topografickch map 1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000.

2.1.4.d Pesnost polohopisu a vkopisu

Mapy jednotlivch mtek mus vyhovovat uritm kritrim. Pro toto hodnocen polohov avkov pesnosti byla pouito metodika dan standardizan dohodou STANAG 2215 Standardn

systm vyhodnocovn pozemnch map, leteckch naviganch map a digitlnch kartografickchdat. V uveden dohod jsou stanoven tyikategorie pesnosti pro polohovou pesnost (A, B, C, D;E pokud je pesnost nespecifikovna) a tyikategorie pro vkovou pesnost (1, 2, 3, 4; 5 pokud jeopt pesnost nespecifikovna). Mapy vsystmu zsobovn by vdy mly odpovdat kategorii A,resp. 1, kter jsou uvedena vtabulce (viz Tabulka 2-6).

Tabulka 2-6 Kritria pesnosti topografickch map

Mtko Absolutn polohov pesnost(CMAS)

Absolutn vkov pesnost(LMAS)

1 : 25 000 A (12,5 m) 1 (2,5 m)

1 : 50 000 A (25 m) 1 (5 m)

1 : 100 000 A (50 m) 1 (10 m)


39/176

39

Vojensk tematick mapy, topografick nrty, vojenskogeografick dokumenty a digitlnprodukty

Krom topografickch map mohou poskytovat dleit daje o ternu i dal podklady adokumenty. Jsou to pedevm vojensk tematickmapy, topografick nrtyneboschmataa rznvojenskogeografick popisy ternu. S rozvojem vpoetn techniky a potaov grafiky se stlevce vyuvaj i digitln modely ternu.

Zcela specifickmi topografickmi podklady jsou fotodokumenty ternu, zpracovan z pozemnch,leteckch a kosmickch snmk (viz kapitolu 3).

2.2 Tematickmapy

Vojensktematickmapyobsahuj elov vybran a graficky zvraznn daje o ternu, potebnpro efektivn plnn konkrtnho bojovho kolu. Jsou zpracovny pevn na podkladtopografickch map a obsahuj mnoho prvk pevzatch z tchto map. Pro poteby Armdy R sevydvaj tematickmapy rznch druh a mtek.

V nsledujcm textu jsou uvedeny strun charakteristiky nkterch vznamnjch tematickchmap.

Mapa Joint Operations Graphic 1 : 250,000 Ground (JOG) je zkladn standardizovanou mapouvNATO, kter je urena pro jednotn plnovn a zen spolench pozemnch a vzdunchoperac ozbrojench sil NATO, pro plnovn a zen pesun vojsk a pro poteby logistickhozabezpeen.

Zkladnmi prvky obsahu mapy jsou pozemn komunikace, drn komunikace, potrubnkomunikace, hranice, sdla, rostlinn a pdn kryt, relif, vky ternu, vodstvo, ostatn prvky,letit, vkov pekky a orientan body a popis mapy.

Mapy prchodnosti ternu (MPT) se vyhotovuj v mtku 1 : 100 000 jako mapy obecnprchodnosti nebo se zpracovvaj mapy prchodnosti pro konkrtn vojensk vozidla. Obsahujvyhodnocen a graficky zvraznn informace o ternu, kter maj podstatn vliv na pohyb vojsk.Zpracovvaj se zpravidla na podklad topografickch map. V mapch prchodnosti je tern lennz hlediska stednch sklon svah, druh pd a prchodnosti lesnch celk. Uveden hlediska

prchodnosti jsou graficky vyjdena tak, aby ve vslednm mapovm obrazu platila zsada, e mobtnj je celkov prchodnost ternu, tm temnji je znzornna. Mapy prchodnosti obsahuj idal podrobn informace o ternnm relifu, vodstvu a silnicch se zamenm na prvky a objekty,kter jsou pekkami pohybu vojsk.

Grafick vstup pro plnovn operac (OPG - Operational Planning Graphic) 1 : 250 000 je

rychl grafick vstup vyuvajc jako zdrojov data celosvtovou vektorovou databzi VMAP1.Jeho elem je rychl zabezpeen zejmna zahraninch mis a humanitrnch operacgeografickmi informacemi zprostor, kde nejsou kdispozici vhodn mapov nebo jin podklady.

Mapy geodetickch daj se vyhotovuj vmtku 1: 50 000 a vyuvaj se pro pesn urenpolohovch a vkovch souadnic bod a objekt, pro uren hodnot magnetick deklinace,tnicovch odchylek a dalch geodetickch nebo geofyziklnch daj. Tyto mapy se zpravidlazpracovvaj na podklad topografickch map. daje o geodetickch a gravimetrickch bodech

jsou obvykle rovn soustedn vkatalozch souadnic.

Automapyse zpravidla vydvaj v mtku 1 : 100 000

Documents

Vojenská topografie