Vztah mezi čtenářstvím a prospěchem žáků na základní a ... · V roce 2017 provedla Národní knihovna ČR reprezentativní celostátní průzkum České děti a mládež

66

Číslo 1 / 2018 / Ročník 29

Resumé:V roce 2017 provedla Národní knihovna ČR reprezentativní celostátní průzkum České děti a mládež jako čtenáři. Celkově bylo v rámci kvantitativního šetření dotazováno 2000 dětí (500 ve věku 6–8 let, 850 ve věku 9–14 let, 650 ve věku 15–19 let). Příspěvek je věnován analýze vztahu mezi prospě-chem žáků, respektive jejich hodnocením známkami při výuce ze strany učitelů, a jejich čtenářským chováním, intenzitou četby, motivací k četbě, a také ve vztahu ke způsobu trávení volného času. Na základě kvantitativního průzkumu 1500 dětí a mládeže ve věku od 9 do 19 let je možné konstatovat, že zjištěné výsledky prokazují, že i při zjednodušené volbě kritérií pro hodnocení výsledků studia po-dle dosažených známek lze identifikovat podstatné vazby mezi prospěchem ve škole a čtenářstvím. Klíčová slova: čtenářská gramotnost, čtenářství, průzkumy, děti 6 až 14 let, mládež 15 až 19 let, školní prospěch, knihovny

Summary: In 2017 the National Library of the Czech Republic conducted a national survey entitled The Czech children and youth as readers. Altogether 2000 pupils (500 aged 6-8 years, 850 aged 9-14 years and 650 aged 15-19 years) were approached within the framework of the quantitative research. This contribution concentrates on the analysis of the relationship between the pupils‘ school results or their grades as seen by their teachers, and their reading behaviour, intensity of reading for pleasure, reading motivation and their attitudes to spending their free time. The outcome of the survey of 1500 children and youth aged 9 to 19 shows that even with the use of simplified criteria for the evaluation of results of the study according to the achieved grades it is possible to identify substantial links as well as marked differences between the pupils‘ school attainment and reading for pleasure.Keywords: reading literacy, readership, surveys, children 6 to 14 years, youth 15 to 19 years, school grades, libraries

V roce 2017 byl po čtyřech letech opakován výzkum „České děti jako čtenáři“. Stejně jako v letech 2013–2014 šlo o kombinaci kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu1. Předmětem výzkumu bylo čtenářské chování a obvyklý způsob trávení volného času dětí a mládeže, vliv rodinného a školního prostředí na vztah ke knihám a čtení obecně a také vztah ke školním a veřejným knihovnám. Předmětem průzkumu nebyla úroveň čtenářské gramotnosti2 respondentů, které věnují pozornost například mezinárodní srovnávací průzkumy PISA

Vztah mezi čtenářstvím a prospěchem žáků na základní a střední škole

PhDr. Vít Richter / Knihovnický institut, Národní knihovna České republiky (Librarianship Institute, National Library of the Czech republic), Klementinum 190, 110 00 Praha 1

The relationship between reading and school performance of pupils in primary and secondary schools

1 Výsledky z průzkumu jsou k dispozici v publikaci: PRÁZOVÁ, Irena et al. České děti jako čte-náři. První vydání. Brno: Host, 2014. 135 stran. ISBN 978-80-7491-492-8.

2 Čtenářská gramotnost – porozumění psanému textu, používání psaného textu a přemýšlení o něm za účelem dosažení cílů jedince, rozvoje jeho vědomostí a potenciálu a za účelem ak-tivní účasti ve společnosti.

text.indd 66 18.05.2018 11:17:56

67


a PIRLS3. Průzkum realizovala Národní knihovna ČR s finanční podporou Ministerstva kultury ČR. Celkově bylo v rámci kvantitativního šetření dotazováno 2000 dětí (500 ve věku 6–8 let, 850 ve věku 9–14 let, 650 ve věku 15–19 let) v domácnostech po celém území ČR náhodně vybraných tak, aby výzkumný vzorek byl reprezentativní vzhledem k sociodemo-grafické struktuře populace ČR. Jednalo se o kvótní výběr v každé věkové skupině zvlášť z hlediska pohlaví, věku, regionálního členění (krajů) a členění podle velikosti místa bydliště. Oproti minulému průzkumu byl průzkum doplněn o věkovou skupinu mládeže 15–19 let.

V novém průzkumu dětského čtenářství v roce 2017 jsme učinili pokus o zjištění vzta-hu mezi prospěchem žáků, respektive jejich hodnocením známkami při výuce ze strany učitelů, a jejich čtenářským chováním, intenzitou četby, motivací k četbě a také ve vztahu ke způsobu trávení volného času. V informativní části průzkumu, kde byl zjišťován věk dítěte, úroveň vzdělání rodičů, rodinné poměry apod., byla položena otázka, která směřo-vala ke zjištění školního prospěchu. V následujícím příspěvku se zabýváme analýzou od-povědí dětí a mládeže pouze u věkové kategorie 9 až 19 let. Tuto věkovou skupinu jsme zvolili proto, že vycházíme z předpokladu, že každý respondent v tomto věku umí již číst, tj. zvládl základní čtenářskou gramotnost, disponuje určitými čtenářskými návyky a má do jisté míry vymezené své preference při trávení volného času. Děti a mladí lidé odpovídali na otázku: Jakou nejhorší známku jsi měl/a na posledním vysvědčení? Je zřejmé, že použitá „laická“ kategorizace respondentů je pouze orientační a opírá se o velmi zjedno-dušené pojetí úspěšnosti či neúspěšnosti žáka vyjádřené nejhorší známkou na vysvěd-čení. Z celkového počtu 1505 dětí a mladých uvedlo pouze 15, že ve škole používají jiné známkování, než je běžná stupnice 1 (nejlepší) až 5 (nejhorší). Současně pouze 21 dětí ze všech věkových kategorií uvedlo, že na posledním vysvědčení měly známku 5, proto jsme odpovědi této skupiny připojili ke skupině, která měla nejhorší známku na stupni 4. Vzájemné celkové proporce dětí v jednotlivých skupinách uvádí tab. 1. Hodnocení malé skupinky respondentů, u kterých škola používá jiný způsob hodnocení žáků, neuvádíme.

Známka Počet respondentů Podíl v %Samé jedničky 206 14 %Dvojka 503 33 %Trojka 482 32 %Čtyřka nebo pětka 299 20 %

Graf 1 Rozložení dobrých a špatných známek se v průběhu let výrazně proměňuje

35%

43%

17%

3%0,5%

22%

41%

24%

9%

2,6%7%

36%37%

17%

1,5%4%

34%38%

22%

1,3%2%

22%

39%35%

1,8%

Samé jedničky Dvojku Trojku Čtyřku Pětku

9-10 let 11-12 let 13-14 let 15-16 let 17-19 let

Tab. 1 Jakou nejhorší známku jsi měl/a na posledním vysvědčení?

3 PISA: Mezinárodní šetření PISA. Česká školní inspekce [online] [cit. 2018-04-16]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/PISA; PIRL: Mezinárodní šetření PIRLS. Česká školní inspekce [online] [cit. 2018-04-16]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/PIRLS.

35%

43%

17%

3%0,5%

22%

41%

24%

9%

2,6%7%

36%37%

17%

1,5%4%

34%38%

22%

1,3%2%

22%

39%

35%

1,8%

Samé jedničky Dvojku Trojku Čtyřku Pětku

9-10 let

11-12 let

13-14 let

15-16 let

17-19 let

text.indd 67 18.05.2018 11:17:56

68


Perspectives of the development of pre-reading skills on the platform of intergenerational learning: a case study

Při hodnocení výsledků průzkumu je nezbytné vzít v úvahu, že prospěch je v průbě-hu školní docházky velmi proměnlivou kategorií, viz graf 1. Zatímco v kategorii nejmlad-ších dětí (9 až 10 let) uvedlo 35 % respondentů, že na posledním vysvědčení měli samé jedničky, u mládeže ve věku 17 až 19 let jsou to již jen 2 %. Obdobný, ale opačný trend zjišťujeme i u špatných známek. Zatímco známka pět je používána ve všech věkových kategoriích jako něco výjimečného, známku čtyři mělo již 35 % mladých ve věku 17 až 19 let, ale u žáků ve věku 9 až 10 let to byla pouze 2 %. Z tohoto hlediska se potom ka-tegorie pro hodnocení ve starším věku značně zužují, tj. děti, které měly samé jedničky nebo nejhorší známku 2, hodnotíme jako respondenty s výborným prospěchem, a děti, které měly nejhorší známku 4, případně 5, zařazujeme mezi respondenty se špatným prospěchem.

Volnočasové aktivity a prospěch ve školeV první části se zaměří-

me na volnočasové aktivity, u kterých respondenti uvedli, že je vykonávají denně. Graf 2 ukazuje souhrnný pohled na všechny věkové kategorie. Pro děti a mládež s výborným prospěchem je typické, že se podstatně více (tj. denně) vě-nují přípravě do školy (74 %), četbě knih (34 %), více si hrají doma (27 %) a také navště-vují kroužky a sportují (10 %). Obecně platí, že žáci s výbor-ným prospěchem se podstat-ně méně věnují mediálním aktivitám všeho druhu, např. sociální sítě 20 %, hraní elek-tronických her 22 %. Naopak pro respondenty s nejhorším prospěchem je typické, že se podstatně méně věnují pří-pravě do školy (27 %), čtení knih (7 %) a hraní si doma (2 %). Naopak jsou mimořád-ně aktivní na sociálních sí-tích (68 %), v poslechu hudby (57 %), surfování na internetu (54 %), sledování živého vy-sílání televize (48 %) a hraní elektronických her (38 %).

Podrobnější pohled umož-ňuje srovnání vybraných čin-ností v kategorii mladších dětí (9 až 14 let) a mládeže ve věku 15 až 19 let (grafy 3 a 4). U obou věkových kategorií se

74%

10%

27%

21%

38%

15%

32%

23%

6%

22%

21%

20%

4%

7%

9%

4%

34%

65%

6%

10%

31%

37%

19%

42%

28%

5%

26%

36%

33%

6%

11%

13%

4%

17%

44%

4%

7%

36%

47%

28%

50%

36%

5%

39%

48%

53%

10%

14%

18%

6%

7%

27%

4%

2%

46%

48%

30%

57%

45%

4%

38%

54%

68%

16%

18%

21%

9%

7%

Příprava do školy

Návštěva kroužků, sport

Hraní doma

Čas venku s kamarády

Sledování televize (živé vysílání)

Sledování filmů, videí

Poslech hudby

YouTube

Čtení časopisů, novin

Hraní elektronických her

Internet – vyhledávání, surfování

Využívání sociálních sítí

Publikování, vkládání fotek, videí

Četba článků, blogů, povídek na internetu

Četba delších příspěvků na soc. sítích, chaty

Psaní a publikování na internetu

Četba knih

Samé jedničky Dvojka Trojka Čtyřka/pětka

Graf 2 Kterým činnostem se věnuješ denně? (děti a mládež 9 až 19 let)

text.indd 68 18.05.2018 11:17:56

69



rovněž potvrzuje, že děti a mládež s výborným prospěchem (samé jedničky nebo dvoj-ka) se výrazně častěji věnují přípravě do školy a více čtou knihy apod. V mediálních aktivitách můžeme naopak zaznamenat některé významné rozdíly mezi věkovými sku-pinami. Ve skupině výborných žáků ve věku 9 až 14 let se vyhledávání na internetu vě-nuje denně 15 až 22 % z nich. Naopak ve skupině žáků s nejhorším prospěchem v této věkové kategorii využívá internet 46 % respondentů. U vyšší věkové kategorie 15 až 19 let je trend odlišný – žáci s lepšími známkami jsou na internetu podstatně aktivnější a nejsou také příliš velké rozdíly v podílu výborných a horších žáků, kteří využívají sociální sítě.

Při srovnání věkových skupin jako celku zjišťujeme, že u některých aktivit s rostou-cím věkem klesá podíl těch, kteří je vykonávají denně, jedná se zejména o přípravu do školy, hraní venku s kamarády a sledování televize. Pokud jde o četbu knih, intenzita denní četby se s věkem podstatně nemění. Na druhé straně výrazně roste podíl každo-denních mediálních aktivit, tj. sledování YouTube, hraní elektronických her, vyhledávání na internetu a využívání sociálních sítí.

Graf 3 Kterým činnostem se věnuješ denně? (děti 9 až 14 let)

Graf 4 Kterým činnostem se věnuješ denně? (mládež 15 až 19 let)

54%

12% 21

%

49%

15%

87%

71%

35%

61%

18% 23

%

35%

21%

63%

56%

23%

35%

31%

42%

36%

32%

59% 68

%

6%

21%

44%

45% 50

%

35%

58%

73%

7%

P říp rava do ško ly

V enku s kamarády

S ledován í te levi ze

YouTub e Hraní e l. He r

Inte r ne t –vyhle dá vá n í

S oc i á lní s ítě

Č e tba kni h


76%

22%

40%

20% 23

%

15%

15%

34%

66%

37% 44

%

25% 28

%

24%

22%

14%

54%

42%

53%

37%

47%

36%

36%

8%

42%

50% 54

%

36% 43

% 46%

56%

6%

P říp rava do ško ly

V enku s kamarády

S ledován í te levi ze

YouTub e Hraní e l. He r

Inte r ne t –vyhle dá vá n í

S oc i á lní s ítě

Č e tba kni h


text.indd 69 18.05.2018 11:17:57

70


K obdobnému hodnocení se dostaneme, pokud sledujeme dobu (minuty), kterou děti a mladí lidé věnují různým mediálním aktivitám, pokud je vykonávají, viz graf 5. Respon-denti s výborným prospěchem věnují delší čas čtení knih; doba jejich četby se postupně prodlužuje až na hranici 54 až 58 minut ve věkové kategorii 17 až 19 let. Ve stejné věkové kategorii čtou žáci s nejhorším prospěchem pouze 30 minut. Ve všech ostatních mediálních aktivitách je časová dotace žáků s výborným prospěchem poloviční až třetinová oproti respondentům se špatným prospěchem. Skupina respondentů se špat-ným prospěchem tráví výrazně delší čas na sociálních sítích, delší čas věnuje sledování YouTube, sledování televize i hraní elektronických her. Nejmenší rozdíl zaznamenáváme opět u vyhledávání na internetu u nejstarší věkové kategorie 17 až 19 let. V uvedeném grafu (graf 5) jsme pro přehlednost uvedli pouze vybrané aktivity, ale stejné hodnocení by platilo pro ostatní mediální aktivity – respondenti se špatným prospěchem více sle-dují videa a také delší dobu věnují poslechu hudby.

Graf 5 Kolik času v minutách věnuješ obvykle následujícím činnostem v den, kdy se těmto činnostem věnuješ – v běžném všedním dni?

Motivace k četbě knih a prospěch ve školeProspěch, respektive úspěšnost ve škole má silnou vazbu na názory dětí a mla-

dých lidí na hodnocení významu čtení. Graf 6 ukazuje názory dětí v celém sledova-ném věkovém spektru 9 až 19 let. Velmi malé rozdíly zaznamenáváme u konstatování Čtení je pro mě povinnost nebo Číst knihy mě nutí hlavně rodiče. Zde je patrná reakce na určitý tlak, který vytváří jak rodinné prostředí regulací volného času, tak i školní prostředí zadáváním povinné nebo doporučené četby. Naopak výborní žáci výrazně více vnímají čtení knih jako zábavnou činnost (68 %), oceňují význam čtení pro vzdě-lání (62 %) a chápou čtení také jako něco důležitého pro svůj život (40 %). Naopak pouze 20 % žáků se špatným prospěchem hodnotí čtení knih jako zábavu a naopak vnímají čtení jako nudu (40 %), ztrátu času (31 %) nebo jako trapnou či nemoderní činnost (17–18 %). Pouze 14 % respondentů této skupiny hodnotí čtení knih jako něco důležitého pro život.

35

31

31

37

41

36

30

27

54

58

41

30

49

53

64

82

36

54

60

75

69

55

71

82

21

27

36

66

36

35

49

72

83

52

65

64

25

39

40

76

53

50

73

91

48

73

82

103

34

40

55

58

24

48

69

77

44

33

55

78

0 50 100 150 200 250 300 350 400

Samé jedničky

Dvojka

Trojka

Čtyřka/pětka

Samé jedničky

Dvojka

Trojka

Čtyřka/pětka

Samé jedničky

Dvojka

Trojka

Čtyřka/pětka

9 až

12

let

13 a

ž 16

let

17 a

ž 19

let

MINUTY

Četba knih Sledování televize Internet, vyhledávání Sociální sítě Hraní el. her

text.indd 70 18.05.2018 11:17:57

71


Graf 6 Co si myslíš o čtení knih? (děti a mládež 9 až 19 let)

Pokud srovnáváme motivaci k četbě podle věkových kategorií, můžeme zazname-nat některé rozdíly a změny, viz graf 7. Výborní žáci výrazně více vnímají čtení knih jako zábavnou činnost, v průběhu let toto hodnocení postupně roste z 55 % až na 73 %. Naopak hodnocení četby jako zábavy u respondentů se špatným prospěchem klesá ve věkové kategorii 17 až 19 let na pouhých 12 %. S rostoucím věkem můžeme sledo-vat růst podílu respondentů s výborným prospěchem, kteří oceňují význam čtení pro vzdělání (u nejstarší kategorie růst ze 70 % na 90 %) a také u chápání čtení jako něčeho důležitého pro život (u nejstarší kategorie růst z 53 % na 64 %).

Opačný trend zjišťujeme u respondentů se špatným prospěchem. Pouze 30 % re-spondentů věkové skupiny 17 až 19 let hodnotí čtení knih jako něco důležitého pro vzdělání a pouze 15 % konstatuje, že čtení knih je důležité pro život. Naopak 39 % mladých lidí této kategorie shledává, že čtení je pro ně ztrátou času.

Graf 7 Co si myslíš o čtení knih?

20%

68%

17%

4%

62%

2%6%

10%

40%

23%

53%

21%

3%

54%

6%9%

14%

36%

28%31%

20%

9%

39%

20% 19%

28%23%23%

20%

14%17%

31% 31%

18%

40%

14%

Čtení knih je pro měpovinnost

Číst knihy jezábavné

Číst knihy mě nutíhlavně rodiče

Čtení je trochutrapné

Čtení je důležité provzdělání

Čtení je pro měztráta času

Čtení knih je dnes jižzastaralé/nemoderní

Čtení je spíš nuda Čtení knih je důležitépro můj další život

Samé jedničky Dvojka Trojka Čtyřka/pětka67

%

50%

24%

26%

73%

55%

31%

29%

64%

59%

36%

12%

59%

44%

31% 38

%

74%

62%

41%

30%

90%

70%

45%

30%

38%

33%

20%

16%

47%

32%

22%

12%

64%

53%

27%

15%

2%

8%

19%

20%

0%

3%

22% 26

%

11%

6%

16%

39%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Saméjedničky

Dvojka Trojka Čtyřka/pětka Saméjedničky

Dvojka Trojka Čtyřka/pětka Saméjedničky

Dvojka Trojka Čtyřka/pětka

9 až 12 let 13 až 16 let 17 až 19 let

Číst knihy je zábavné Čtení je důležité pro vzdělání Čtení knih je důležité pro můj další život Čtení je pro mě ztráta času

text.indd 71 18.05.2018 11:17:57

72


Obdobným způsobem diferencuje úspěšnost studia také odpověď na přímou otáz-ku, zda četba knih respondenta baví či nebaví (graf 8). Pokud sledujeme například věkovou kategorii 17 až 19 let, více než tři čtvrtiny mládeže s výborným prospěchem (samé jedničky nebo dvojka) četba knih baví, zatímco u respondentů se špatným pro-spěchem je to necelá pětina. Vedle toho tři čtvrtiny mladých se špatným prospěchem čtení knih příliš nebo vůbec nebaví.

Graf 8 Baví tě čtení knih?

Frekvence četby a prospěch ve školeVíce než třetina (36 %) dětí a mladých lidí s výborným prospěchem čte knihy denně

a další třetina (36 %) několikrát týdně. Denní čtení dětí se špatným prospěchem uvádí jen 7 % z nich. Naopak 28 % z této skupiny nečte knihy vůbec a 16 % z nich čte knihy přibližně jednou za rok, viz graf 9.

Graf 9 Jak často čteš knihy kromě školních učebnic? (děti a mládež 9 až 19 let)

39%

23%

15%

5%

52%

25%

9%

13%

54%

40%

12%

9%

37%

37%

19%

32%

27%

37%

28%

15%

31%

38%

36%

8%

11%

19%

18%

18%

11%

15%

24%

15%

6%

11%

16%

12%

9%

15%

26%

13%

10%

19% 20

% 24%

10%

8%

23%

29%

4%

6%

21%

31%

0%

5%

19%

33%

0%

3%

12%

42%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Samé jedničky

Dvojka Trojka Čtyřka/pětka Samé jedničky




Velice baví Docela baví Ani nebaví, ani baví Moc nebaví Vůbec nebaví

36% 36%

12%

7% 8%

0% 2% 0%

18%

39%

18%

7% 8%3% 2% 3%

6%

26%

17%

11% 11%6%

11% 11%7%

12% 12%9%

12%

5%

16%

28%

Denně Několikráttýdně

Asi jednou zatýden

Jednou za 14dní

Asi jednou zaměsíc

Jednou začtvrt roku

Méně často Vůbec – téměř nikdy


text.indd 72 18.05.2018 11:17:57

73


Při podrobnějším pohledu na jednotlivé věkové kategorie (graf 10) se potvrzuje obec-ný trend postupného úbytku každodenní čet-by, případně četby několikrát týdně, s vazbou na stoupající věk. U starších věkových kate-gorií současně dochází k výraznému růstu absolutního nečtenářství knih u skupiny dětí a mládeže se špatným prospěchem. Více než třetina mladých lidí se špatným prospěchem deklaruje, že knihy nečte vůbec.

Graf 10 Jak často čteš knihy (kromě školních učebnic)?

38%

18%

6%

6%

22%

14%

6%

8%

43%

29%

7%

7%

33%

40%

29%

24%

51%

37%

22%

12%

30%

40%

28%

7%

13%

20%

25%

19%

10%

17%

13%

16%

0%

13%

14%

6%

7%

6%

13%

9%

5%

11%

12%

9%

6%

6%

9%

9%

7%

7%

6%

17%

13%

10%

15%

15%

0%

8%

11%

8%

0%

3%

4%

1%

0%

5%

7%

3%

0%

3%

6%

7%

2%

3%

7%

11%

0%

3%

13%

14%

21%

2%

13%

19%

0%

4%

10%

13%

0%

4%

12%

22%

0%

1%

11%

36%

Sa

mé

je

dničky

Dvo

jkaT

rojka

Čtyřka

/pě

tka

Sa

mé

je

dničky

Dvo

jkaT

rojka

Čtyřka

/pě

tka

Sa

mé

je

dničky

Dvo

jkaT

rojka

Čtyřka

/pě

tka

9 a

ž 12

let

13

až 1

6 le

t1

7 a

ž 19

let

JAK ČA

STO ČTEŠ KN

IHY?

Denně

Několikrát týdně

Asi jednou za týden

Jednou za 14 dní

Asi jednou za měsíc

Jednou za čtvrt roku

Méně často

Vůbec –tém

ěř nikdy

38%

18%

6% 6%

22%

14%

6%

8%

43%

29%

7% 7%

33%

40%

29%

24%

51%

37%

22%

12%

30%

40%

28%

7%

13%

20% 25

%

19%

10%

17%

13% 16

%

0%

13% 14

%

6%7% 6%

13%

9%

5%

11% 12

%

9%

6% 6%

9% 9%

7% 7% 6%

17%

13%

10%

15%

15%

0%

8%

11%

8%

0%

3% 4%

1% 0%

5%

7%

3%

0%

3%

6% 7%

2% 3%

7%

11%

0%

3%

13% 14

%

21%

2%

13%

19%

0%

4%

10% 13

%

0%

4%

12%

22%

0% 1%

11%

36%

S amé jedni čky

D vo jka Tro jka Č tyřka /pě tk a S amé jedni čky


D vo jka Tro jka Č tyřka /pě tk a

9 až 12 le t 13 až 16 le t 17 až 19 le t

JAK ČASTO ČTEŠ KNIHY?

Denně



Jednou za 14 dní



Méně často

Vůbec – téměř nikdy

38%

18%

6% 6%

22%

14%

6%

8%

43%

29%

7% 7%

33%

40%

29%

24%

51%

37%

22%

12%

30%

40%

28%

7%

13%

20% 25

%

19%

10%

17%

13% 16

%

0%

13% 14

%

6%7% 6%

13%

9%

5%

11% 12

%

9%

6% 6%

9% 9%

7% 7% 6%

17%

13%

10%

15%

15%

0%

8%

11%

8%

0%

3% 4%

1% 0%

5%

7%

3%

0%

3%

6% 7%

2% 3%

7%

11%

0%

3%

13% 14

%

21%

2%

13%

19%

0%

4%

10% 13

%

0%

4%

12%

22%

0% 1%

11%

36%

S amé jedni čky



D vo jka Tro jka Č tyřka /pě tk a

9 až 12 le t 13 až 16 le t 17 až 19 le t

JAK ČASTO ČTEŠ KNIHY?

Denně



Jednou za 14 dní



Méně často

Vůbec – téměř nikdy

text.indd 73 18.05.2018 11:17:58

74


Počet přečtených knih za rok a prospěch ve školeV průzkumu bylo také zjišťováno, kolik knih respondenti přečetli během jednoho

roku, viz graf 11. I v tomto případě je na první pohled zřejmé, že intenzita četby, respek-tive počet přečtených knih, má těsnou vazbu na prospěch ve škole. Pozitivním trendem je, že u respondentů s výborným prospěchem se počet přečtených knih s rostoucím věkem zvyšuje. Například u věkové kategorie 9 až 16 let se počet přečtených knih za rok pohybuje v rozmezí 8 až 11 za rok, mladí lidé ve věku 17 až 19 let, kteří mají výborný prospěch (jedničky, dvojka), se proměňují ve vášnivé čtenáře, kteří přečtou za rok přibližně 20 knih. Zvýšený počet přečtených knih u této kategorie lze také zdůvodnit přípravou na maturitní zkoušky. Naproti tomu respondenti se špatným prospěchem ve všech sledovaných věkových kategorií přečtou za rok 4 až 5 knih.

Graf 11 Kolik knih kromě školních učebnic jsi přečetl/a (nebo rozečetl/a) v uplynulém roce?

Předčítání ze strany rodičů a prospěch ve školeRodinné prostředí, podpora dítěte při získávání čtenářských návyků mají klíčový vý-

znam pro pozitivní vztah dítěte k četbě. I v tomto případě nám mohou údaje zjištěné kvantitativním průzkumem ukázat zajímavé vazby mezi prospěchem a mírou podpory ze strany rodičů. Lze to dokumentovat na jedné ze základních forem podpory čtenářství v ro-dině, tj. předčítání ze strany rodičů nebo jiných členů rodiny, v době, kdy dítě ještě není čtenářem, nebo v období, kdy se dostává do školy, začíná číst a objevuje své oblíbené knihy (graf 12). Respondenti s výborným prospěchem konstatují, že jim rodiče předčítají nebo jim dříve četli, totéž v převážné míře platí i pro respondenty s dvojkou na vysvědčení (rozmezí 79 % až 97 %). Naopak ve všech věkových kategoriích můžeme zaznamenat více než třetinu dětí (32 % až 38 %) se špatným prospěchem, kterým rodiče nikdy nečetli.

Graf 12 Čtou ti někdy rodiče?

11

8

5

4

9

9

7

5

20

19

8

4

Samé jedničky

Dvojka

Trojka

Čtyřka/pětka

Samé jedničky

Dvojka

Trojka

Čtyřka/pětka

Samé jedničky

Dvojka

Trojka

Čtyřka/pětka

9 až

12

let

13 a

ž 16

let

17 a

ž 19

let

97%

89%

76%

68% 93

%

93%

76%

62% 90

%

79%

79%

62%

3% 11% 24

%

32%

7% 7%

24% 38

%

10% 21

%

21% 38

%

Sam

é je

dnič

ky

Dvo

jka

Troj

ka

Čty

řka/

pětk

a

Sam

é je

dnič

ky

Dvo

jka

Troj

ka

Čty

řka/

pětk

a

Sam

é je

dnič

ky

Dvo

jka

Troj

ka

Čty

řka/

pětk

a


ČETLI TI NĚKDY RODIČE?Ano, čtou nebo dříve četli Ne, rodiče mi nikdy nepředčítali

text.indd 74 18.05.2018 11:17:58

75


Žánrové preference čtenářů a prospěch ve školeStandardní otázkou čtenářských výzkumů je otázka týkající se žánrových preferen-

cí. I v tomto případě lze zjistit určité rozdíly ve skladbě oblíbených žánrů, které preferují či upozaďují respondenti s rozdílným prospěchem ve škole. Pro hodnocení jsme vybrali data věkové skupiny mládeže 17 až 19 let, kde lze předpokládat již vyhraněnější prefe-rence žánrů a také větší orientaci v literatuře, viz graf 13.

Mládež ze skupiny s horším prospěchem (známka 4 nebo 5) výrazně preferuje četbu komiksů (24 %) a hororů (31 %). Obliba komiksů u této skupiny zřejmě souvisí s tím, že tito čtenáři mají stále ještě horší čtenářskou gramotnost a čtení, zejména delších textů, je pro ně stále dost namáhavé. Větší zájem o hororovou literaturu může naznačovat větší potřebu napětí, které je schopno čtenáře více vtáhnout do děje. Žáci s výborným prospěchem výrazně více preferují četbu dobrodružné literatury, fantasy, sci-fi, knihy o lásce (děvčata) a naučnou literaturu.

Graf 13 Jaké knihy nejraději čteš? (první volba, mládež 17 až 19 let)

Doporučená školní četba a prospěch ve školePrůzkum věnoval větší pozornost hodnocení doporučené či povinné četby, která je

jedním z nástrojů, jimiž škola podporuje dětské čtenářství. Předmětem hodnocení byl mimo jiné způsob zadávání doporučené četby, respektive zjištění, zda se ze strany ško-ly či učitele jedná skutečně o doporučení nebo o jednoznačně stanovenou povinnost, viz graf 14. Při hodnocení otázky zaměřené na existenci a formu povinné školní četby se zdá, jako by žáci s horším prospěchem navštěvovali především školy, kde doporu-čená či povinná školní četba není vůbec zadávána (44 %). Naopak 25 % až 29 %

62%

0% 0%

10%

26%

31%

23%

43%

0%

58%

17%

0%

38%

11%

5%

17%

15%

47%

13%

36%

11%

41%

22%

4%

37%

13%

6%

8% 8%

48%

19%

32%

6%

24%

24%

7%

23%

24%

4%

12% 13%

40%

31%

22%

4%

11% 13

% 14%

Jaké knihy nejraději čteš? (první volba) 17 až 19 letSamé jedničky Dvojka Trojka Čtyřka/pětka

text.indd 75 18.05.2018 11:17:58

76


žáků s výborným prospěchem deklaruje, že povinná četba není zadávána. Téměř tře-tina žáků s horším prospěchem (30 %) také není spokojena s tím, jak je povinná četba na jejich škole zadávána. Naopak více než polovina žáků s výborným prospěchem je s organizací povinné školní četby spokojena.

Graf 14 Máš ve škole v rámci výuky českého jazyka povinnou školní četbu? (děti a mládež 9 až 19 let)

Nejčastější formou zadávání povinné četby je ta, kdy si žák může vybrat určitý počet knih ze seznamu, který sestaví učitel, viz graf 15. Tento princip uvádí 44 % respondentů s výborným prospěchem, ale pouze 25 % respondentů se špatným prospěchem. 32 % dětí se špatným prospěchem uvádí, že musí přečíst všechny knihy ze seznamu, který dostanou od svého učitele, tj. nemohou si vybrat.

Graf 15 Jak si vybíráš knížky ke čtení v rámci povinné školní četby? (děti a mládež 9 až 19 let)

Jedna z otázek směřovala také k tomu, aby respondent vyslovil svůj subjektivní ná-zor na efektivitu povinné školní četby. Otázka byla formulována tak, aby nebyl hodnocen vlastní postoj k povinné četbě, ale aby byl vysloven názor, jak povinnou četbu vnímají spolužáci, viz graf 16. I v tomto případě existují podstatné názorové rozdíly u výborných žáků a žáků se špatným prospěchem. Více než polovina (66 %) žáků se špatným pro-spěchem se domnívá, že děti ve třídě knížky k povinné školní četbě většinou nečtou a čtenářské deníky nebo referáty připravují většinou na základě informací z internetu nebo jiných zdrojů. U výborných žáků je tento názor spíše menšinový (27 %). Názorové rozdíly a rozdíly v hodnocení lze v tomto případě interpretovat tak, že žáci s horším

57%

18%25%

49%

22%29%

36%30%

34%

26%30%

44%

Ano, mám povinnou školní četbu ajsem spokojen s tím, jak je u nás

povinná četba zadávána

Ano, mám povinnou školní četbu,ale nejsem spokojen s tím, jak je

povinná četba zadávána

Ne, žádnou povinnou školní četbuv rámci výuky nemáme


23%

44%

29%

2% 3%

28%

40%

22%

9%

1%

27%

37%

23%

11%

2%

32%

25% 25%

16%

2%

Musíme přečíst všechnyknížky ze seznamu, který

od učitele dostaneme

Můžeme si vybrat jen určitýpočet knih ze seznamu,který vybírá náš učitel

Můžeme číst knížky podlevlastního výběru, ale

musíme přečíst určitý početza určité období

Můžeme si vybrat určitýpočet knížek ze seznamučetby k povinné maturitě z

ČJ

Jinak


text.indd 76 18.05.2018 11:17:59

77


prospěchem do svého hodnocení promítají svůj vlastní postoj a způsob nakládání s do-poručenou či povinnou četbou.

Graf 16 Jsou u vás ve třídě děti, které přesto knížky k povinné školní četbě většinou nečtou a čte-nářské deníky nebo referáty připravují většinou na základě informací z internetu nebo jiných zdro-jů? (děti a mládež 9 až 19 let)

Využívání veřejných knihoven a prospěch ve školeJako poslední téma pro hodnocení vazby mezi čtenářstvím a prospěchem ve škole

jsme vybrali otázky související s využíváním veřejné knihovny. Dvě třetiny dětí a mla-dých lidí s výborným prospěchem či dvojkou na vysvědčení jsou pravidelnými návštěv-níky knihoven, zatímco respondenti s horším prospěchem chodí do knihovny jen z jedné čtvrtiny a vedle toho více než polovina z nich knihovny nevyužívá vůbec, viz graf 17.

Graf 17 Chodíš někdy do veřejné knihovny?

Žáci s výborným prospěchem jako jeden z hlavních důvodů, proč nechodí do veřej-né knihovny, uvádějí fakt, že mají hodně knih doma (46 %) nebo že knihy získávají jinde (44 %), viz graf 18. Přibližně pětině z této skupiny respondentů se do knihovny prostě nechce nebo je pro ně také překážkou to, že žádnou knihovnu nemají v blízkosti (v obou případech 16 %). Naopak čtvrtina respondentů sděluje, že nyní do knihovny nechodí, ale uvažují o tom, že opět začnou.

64%

50%

38%

23%

82%

62%

39%

27%

65%

73%

37%

24%

13%

7% 7%

12%

0%

15%

13%

24%

25%

11%

30%

15%

13% 15

%

25%

38%

11%

11%

25% 27

%

10%

10%

22% 25

%

11%

28% 31

%

28%

7%

12%

23%

21%

0%

5%

11%

35%

Samé jedničky





Ano, chodím Nechodím, ale dřív jsem chodil/a Nechodím, nikdy jsem (pravidelně) nechodil/a Nikdy jsem v knihovně nebyl/a

12%15%

26% 28%

19%15%

23% 25%20%

16%

23%

31%

20%

10%16%

43%

23%

15%

7%12%

Ano, většina spolužákůpovinnou školní četbu

nečte

Ano, zhruba polovinaspolužáků povinnouškolní četbu nečte

Ano, ale pouze maláčást spolužáků povinnou

školní četbu nečte

Ne, téměř všichnispolužáci knížky z

povinné četby opravdučtou

Nevím, nemámpředstavu


text.indd 77 18.05.2018 11:17:59

78


Motivace žáků se špatným prospěchem k neochotě navštěvovat knihovny je pod-statně odlišná. 43 % z nich konstatuje, že nemá zájem o knihy nebo že má jinou zábavu, a také to, že se jim tam prostě nechce (33 %).

Graf 18 Proč nechodíš do veřejné knihovny? (děti a mládež 9 až 19 let)

ShrnutíPrůzkum čtenářství dětí a mládeže ve věku 9 až 19 let prokázal, že existují podstat-

né rozdíly mezi žáky, kteří dosahují při studiu výborných výsledků (mají na vysvědčení samé jedničky a dvojky), a těmi, kteří jsou hodnoceni hůře, zejména se jedná o skupinu žáků, kteří na posledním vysvědčení měli jako nejhorší známku 4 nebo 5. Rozdíly lze zaznamenat zejména v těchto oblastech:

9%

46%

16%

10%

44%

16%

4%

9%

3%

8%

25%

2%

9%

2%

1%

11%

20%

17%

27%

36%

16%

9%

8%

1%

2%

13%

1%

10%

5%

4%

27%

11%

37%

34%

17%

5%

5%

4%

1%

5%

8%

4%

3%

6%

2%

43%

8%

33%

43%

7%

5%

12%

2%

1%

6%

6%

5%

3%

3%

3%

Nemám zájem o knihy

Mám hodně knih doma

Prostě se mi tam nechce

Mám jinou zábavu

Knihy získávám jinde

Žádná knihovna není v blízkosti

Nenašel(šla) jsem dosud čas

V knihovně nemají knížky, co chci

Knihovníci nebo knihovnice nebyli ochotní

Nelíbí se mi tam

Teď do knihovny nechodím, ale možná, žezačnu

Nemohu si tam povídat nebo poslouchathudbu

Nesmím chodit sám a rodiče nemají čas

Nevím

Mám jiný důvod


9%

46%

16%

10%

44%

16%

4%

9%

3%

8%

25%

2%

9%

2%

1%

11%

20%

17%

27%

36%

16%

9%

8%

1%

2%

13%

1%

10%

5%

4%

27%

11%

37%

34%

17%

5%

5%

4%

1%

5%

8%

4%

3%

6%

2%

43%

8%

33%

43%

7%

5%

12%

2%

1%

6%

6%

5%

3%

3%

3%

Nemám zájem o knihy

Mám hodně knih doma

Prostě se mi tam nechce

Mám jinou zábavu

Knihy získávám jinde

Žádná knihovna není v blízkosti

Nenašel(šla) jsem dosud čas

V knihovně nemají knížky, co chci

Knihovníci nebo knihovnice nebyliochotní

Nelíbí se mi tam

Teď do knihovny nechodím, alemožná, že začnu

Nemohu si tam povídat neboposlouchat hudbu

Nesmím chodit sám a rodičenemají čas

Nevím

Mám jiný důvod

Samé jedničky

Dvojka

Trojka

Čtyřka/pětka

text.indd 78 18.05.2018 11:17:59

79


1. Žáci s horším či špatným prospěchem se přípravě do školy věnují omezeně a ve svém volném čase výrazně preferují různé formy mediálních aktivit, jako jsou sociál-ní sítě, sledování YouTube, surfování na internetu, elektronické hry apod.

2. Výborní žáci se přípravě do školy věnují pravidelně a této přípravě věnují více času. To platí i pro návštěvu zájmových a sportovních kroužků a také pro čtení knih. Jejich mediální aktivity jsou podstatně nižší než u žáků se špatným prospěchem a jsou udržovány v přiměřených proporcích.

3. S rostoucím věkem se rozdíly v zájmu o mediální aktivity mezi skupinou žáku s výbor-ným a špatným prospěchem vyrovnávají. Žáci s výborným prospěchem se více věnují vyhledání na internetu než například počítačovým hrám, sledování YouTube apod.

4. Většina výborných žáků hodnotí čtení knih jako zábavnou činnost a uvědomuje si důležitost četby pro vzdělávání a svůj další život.

5. Žáci se špatným prospěchem považují četbu většinou za činnost spojenou s nudou, často vnímají četbu jako ztrátu času a také si jen velmi omezeně uvědomují význam četby pro vzdělání a svůj další život.

6. Intenzita čtení knih je u výborných žáků přibližně třikrát vyšší než u žáků se špatným prospěchem. Necelá polovina žáků se špatným prospěchem knihy nečte vůbec.

7. Více než třetině žáků se špatným prospěchem chybí nebo chyběla základní podpora čtení ze strany rodičů formou předčítání.

8. Způsob zadávání a hodnocení povinné školní četby by měl žákům poskytovat větší volnost ve výběru, a to tak, aby si i žáci s horším prospěchem mohli vybrat knihy, které je zaujmou a více motivují ke čtení.

9. Více než polovina žáků se špatným prospěchem nenavštěvuje a nevyužívá veřejné knihovny. Knihovny hodnotí jako nemoderní a často i zbytečné.

10. Hlavní důvod nezájmu žáků se špatným prospěchem o využívání veřejných kniho-ven souvisí s tím, že nemají zájem o knihy a mají jinou zábavu.

11. Výborní žáci nevyužívají veřejné knihovny především proto, že mají hodně knih doma nebo je získávají jiným způsobem. Mnozí z nich předpokládají, že knihovny využijí v budoucnu.

Na základě kvantitativního průzkumu 1500 dětí a mládeže ve věku od 9 do19 let mů-žeme konstatovat, že zjištěné výsledky prokazují, že i při zjednodušené volbě kritérií pro hodnocení výsledků studia podle dosažených známek lze identifikovat podstatné vazby a výrazné rozdíly mezi prospěchem ve škole a čtenářstvím4. Dobrá čtenářská gramotnost a aktivní čtenářství patří k výchozím podmínkám úspěšného zvládnutí stu-dia na základní škole i na školách ostatních. Na druhé straně nelze příčiny neúspěšné-ho studia5 redukovat pouze na čtenářství či čtenářskou gramotnost, protože prospěch a neprospěch, úspěch a neúspěch žáků závisí na mnoha činitelích a má komplexní charakter. Zjištěné údaje by měly být podnětem pro další podrobnější zkoumání, ale také impulzem pro rodiče, školy a knihovny, aby se více a intenzivněji věnovali podpoře dětí a mladých lidí při rozvoji motivace ke čtení a aktivnímu čtenářství.

RICHTER, Vít. Vztah mezi čtenářstvím a prospěchem žáků na základní a střední škole. Knihovna: knihovnická revue. 2018, 29(1), 66–79. ISSN 1801-3252.

4 Čtenářství vyjadřuje aktivní vztah k četbě a literatuře vůbec. Je vnímáno jako důležitý faktor kultivace a socializace jedince, a proto se dá předpokládat, že jeho úroveň do jisté míry ovlivňuje i celkovou vzdělanost národa. Viz WILDOVÁ, Radka. Rozvoj čtení a čtenářství v ČR a Společnost CzechRA [on-line]. 2010 [cit 2018-04-16]. Dostupný z: http://www.kritickemysleni.cz/klisty.php?co=klisty7_czechra.

5 SVOBODOVÁ, Katrin. Neúspěšný žák – pohled žáků a učitelů: Bakalářská práce [online]. Brno: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2009 [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/9612/svobodov%C3%A1_2009_bp.pdf?sequence=1.

text.indd 79 18.05.2018 11:17:59

Documents

Vztah mezi čtenářstvím a prospěchem žáků na základní a ... · V roce 2017 provedla Národní knihovna ČR reprezentativní celostátní průzkum České děti a mládež