Zklady psychopatologie

Zklady psychopatologiePhDr. J. Severov, PhDstav psychologie a psychosomatiky LF MUMechanismus vvoje psychickch odchylek.Ddinost - vvoj CNS jako zklad ddinch funkc- ddinost psychickch chorob a poruch.Vlivy prosted- v prenatlnm a postnatlnm obdob- specifika psoben rznch socilnch faktorJednotliv typy ztovch situac - frustrace, konflikt, stres, trauma, krize, deprivace.Obrann reakce.Kvantitativn poruchy vvoje.RETARDACE opodn vvoje znamen manko ve vvoji, kter lze postupn dohnat. V ppad intelektu je to stacionrn jev.STAGNACE pedasn zstava vvoje zpsoben rznmi vlivy. Me bt reparabiln i ireparabiln.REGRESE - jde o vvojov zvrat na ni stupe. Zpsobena me bt vrozenmi nebo zskanmi poruchami.PROGRESE nedouc urychlen vvoje. Je zpravidla parciln a me bt pro vvoj dtte a jeho osobnosti riskantn.

Kvalitativn poruchy vvoje.Jde o vyboen vvoje z klasick cesty. Pinou bv aktualizace vrozen nebo ddin vlohy pi vt nebo men spoluasti vliv prosted. V nkterch ppadech lze kvalitativn poruchy chpat jako vsledek nezvldnut tranzitorn krize, kter se abnormln vyhrotila.

Objektivn zvanost poruchovho jednn.Dleit je, zda brn i ne vvoji v kritickch obdobch.Pznaky mohou pomhat vyrovnat se rozpornmi nroky jeho okol k nmu.asto souvis s konfliktn situac.Mohou souviset s postupujcm vvojem, kter klade na dt vt nroky.Subjektivn hodnocen poruchovho chovn.Trp v t me, v jak mu okol brn naplovat vlastn pn.Trp akutn bolest, silnou zkost nap. v zchvatu dunosti.Dti asto trp mn n dospl.Svch problm mohou zneuvat sekundrn zisky z nemoci.Samotn postien nen tak zraujc jako reakce okol (puberta-vrstevnci).

Demence.Demence je syndrom, kter vznikl nsledkem onemocnn mozku, vtinou chronickho charakteru.Dochz ke zhorovn rznch vych kortiklnch funkc, jako: pam, mylen, orientace, chpn, potn, schopnost uen, e a sudek.Zhoren kognitivnch funkc pedchz nebo nsleduje zhoren kontroly emoc, socilnho chovn nebo motivace.Stanoven diagnzy mus bt dkledn proveno a nen snadn.Diagnostick kritria.Zhoren pamti a mylen je takovho stupn, e naruuje kadodenn ivot, a to v oblasti myt, oblkn, jdle, osobn hygien, vymovn.Zhoren pamti se tk zejmna novopamti pijmn a uchovn novch informac.Zhoren mylen, usuzovn , zpomalen tok mylen.Problm je pijmout nkolik stimul souasn.Problm pesouvat pozornost z pedmtu na pedmt omezen spoleenskch kontakt.Mus bt pi jasnm vdom.

Typy demenc.Demence u Alzheimerovy chorobyVaskulrn demenceDemence u Pickovy chorobyDemence u Creutzfeld-Jakobovy chorobyDemence u Huntingtonovy chorobyDemence u Parkinsonovy chorobyDemence u infekce HIVOstatn demence- nap. nsledky otravy CO, poruch funkce lz s vnitn sekrec, vrozen syndromy apod.Alzheimerova nemocPrimrn degenerativn onemocnn mozku neznm etiologie s charakteristickmi neuropatologickmi a neurochemickmi rysy.Zan pliv a rozvj se nkolik let, nejmn 2-3 roky, ale i dle. Zan zpravidla po 45. roce vku.Podobn demence se zpravidla vyskytuje v rodin. Riziko tto nemoci je vy i Downova syndromu.Je ireverzibiln, ale vzkum pokrauje.Diagnosticky vznamn je pliv zatek s postupnou deteriorac, neptomnost jinho onemocnn CNS a neptomnost iktu nebo apoplektickho zchvatu.

Vaskulrn demenceV anamnze jsou ischemick phody drobnj nebo jedna velk.Nsleduje zhoren pamti a mylen.Zatek me bt nhl velk phoda nebo postupn vce mench phod.Nemoc je vyvolna vaskulrnmi onemocnnmi jako hypertenze, diabetes II. typu, infarkty mozku.Zhorovn kognitivnch funkc nen rovnomrn.Loiskov neurologick pznaky.Me bt deprese, emon labilita jako pidruen pznaky.

Pickova choroba.Zan mezi 50. a 60. rokemM pomal prbh spojen se zmnami charakteru a spoleenskm padkem.Zhoren kognitivnch funkc a ei.Apatie nebo euforie.Extrapyramidov jevy, projevy souvisejc s frontlnmi laloky.Creutzfeld-Jakobova choroba.Nemoc lench krav.Infekn pvod pi styku s hovzm dobytkem a pravidelnou konzumac hovzho masa jako je tomu u farm ve V. Britanii a USA.Postupuje velmi rychle a zan ve stednm a starm veku.Doprovzena je etnmi neurologickmi pznaky.Obvykl je spastick paralza konetin s extrapyramidovmi pznaky . Svalov fibrilace, ataxie.Zrakov selhn.

Parkinsonova choroba a HIV infekce.Vtinou u tkch stav.Jde patrn o soubh Parkinsona a Alzheimera nebo Vaskulrn demence.U nemocnch AIDS stnosti na zapomnn, pomalost, roztkanost, pote se tenm.Bn je apatie, sociln staen a snen spontaneita.Organicky podmnn poruchy.Jin duevn poruchy vznikajc nsledkem onemocnn, pokozen nebo dysfunkc mozku nebo nsledkem somatickho onemocnn-.Organicky podmnn porucha osobnostiPostencefalick syndromPostkontuzn syndromJin organick poruchy osobnosti a poruchy chovn vyvolan onemocnnm, pokozenm nebo dysfunkc mozku. Organick amnestick syndrom jin ne vyvolan alkoholem a jinmi drogamiSyndrom vraznho naruen recentn a dlouhodob pamti, zatmco okamit vybavovn je zachovno.Vznamn je snena schopnost nauit se novou ltku, anterogrdn amnesie a desorientace v ase.Konfabulace.Emon zmnyNedostaten nhled.Ostatn kognitivn funkce jsou intaktn.Je mon pln uzdraven.

Jin duevn poruchy vznikajc nsledkem onemocnn, pokozen nebo dysfunkce mozku nebo nsledkem somatickho onemocnn.Pat sem rzn stavy, kter souvis s primrnm onemocnnm mozku nebo jinmi somatickmi onemocnnmi jako Cushingv sy.,epilepsie, hormonln a endokrinologick poruchy, vrozen a geneticky podmnn poruchy a dalOrganick halucinza - jen halucinace, nikoliv bludy.Organick katatonn porucha stupor nebo agitovanost nebo nhl pesmyk z jednoho stavu do druhho.Organick syndrom s bludy (schizoformn) bludy pevn perzekun, tlov, rliveck, hypochondrick, obavn. Vdom a pam intaktn.

Organicky podmnn porucha osobnosti.Tato porucha je charakteristick vznamnou zmnou obvyklho vzorce chovn u premorbidn osobnosti.Zmna se tk pedevm emoc, poteb a impulz.Kognitivn funkce bvaj narueny v oblasti plnovn, anticipace monch socilnch dsledk vlastnho chovn.Diagnza je zaloena na ptomnosti nsledujc znak a anamnzy.Trvale snen schopnost vytrvat u zamen innosti, zvlt asov nron a s pozdjm dosaenm cle.Zmnn emon chovn, emon labilita, nhl zmny nlad a k agresi, apatie.Sklony k impulzvnm jednn.Podezravost, paranoidn tendence, zaujet jedinm, zejmna abstraktnm tmatem mylen.Zmny v rychlosti a toku ei.Zmnn sexuln chovn. Postencefalick syndrom.Zmna chovn jako reziduln stav po probhl encefalitid rzn etiologie.Pznaky jsou individuln, nespecifick. Jsou zvisl na vku v dob infekce. U dt se nsledky objev i za nkolik let v souladu s dozrvnm n.s.Celkov maltnost, apatie, iritabilita.Zhoren kognitivnch funkc (pam, pozornost, mylen)Zmny ve spnku.Zmny v socilnm chovn a sudku.Zmny v sexulnm chovnRzn dysfunkce, dyspraxie, poruchy smyslovho vnmn, specifick poruchy kolnch dovednost, obrny.

Postkontuzn syndrom.Vznik po porann hlavy, kter me bt doprovzeno bezvdomm.nava, iritabilitaPoruchy kognitivnch funkc, snen mentln rovn.Poruchy koncentrace pozornostiZhoren pamti.NespavostSnen tolerance ke stresu, emonmu vzruen a alkoholu.Pocity deprese a zkosti.Poruchy sebehodnocen snen.Me se objevit hypochondrie. Jin organick poruchy.Organick pokozen nebo dysfunkce mozku mohou vyvolat rzn poruchy kognitivnch a emonch funkc, osobnosti.Organick afektivn porucha: je vyvolna pokozenm prav hemisfry. Je doprovzena neschopnost rozeznat nebo pochopit emon rozpoloen.Pat sem poruchy osobnosti, kter jsou v souvislosti s organickm pokozenm mozku onemocnnm, razem, tumorem, zntem.Mrn stupe naruen kognitivnch funkc, kter nepat do demenc.Duevn poruchy vyvolan inky psychoaktivnch ltekJedn se o poruchy spojen s :Povnm alkoholuOpioidKanabinoidSedativ nebo hypnotikKokainuStimulanciHalucinogenTabkuOrganickch rozpoutdelKombinac psychoaktivnch ltek. Typy zvislosti.Somatick droga se stane soust metabolismu nikotinPsychick vyvolv touhu, baen (craving) po optovnm poit drogy a incch po jejm poit.Dsledky alkoholismu.Somatick jatern cirhza, znty a zvten jater, polyneuritidy, atrofie mozku, snen a ztrta libida a potence, bhem thotenstv teratogenn inky na plod.Psychick zasahuje celou psychiku, vznamn zmny v kognitivnch, emonch funkcch i chovn. Emulan bludy, Korsakovova psychza. Delirium tremens. Alkoholick demence a halucinza.Opity: morfin, heroin, kodein, braun.Uit - prkov forma, tablety, roztok k i.v. aplikaci. Ob typy zvislosti vznikaj po prvn dvce.Navozuji uklidnn, uvolnn, bezstarostnost.Akutn nsledky stav ommenosti, zpomalen reakce, poruchy koordinace, zen zornic , dojem opilosti.Chronick nsledky stl vtok z nosu, vodnat oi., vyhublost,bledost. Po tle etn vpichy. Celkov padek osobnosti trestn innost. U mu ztrta potence, u en nebezpe narozen drogovch dt. Vn poruuje mozek, ly a jtra. Nsledkem pedvkovn ochrnut dchacho centraKanabinoidy: marihuana, hai.erstv i suen seno, pryskyice (hai). Kou se, pojdaj, popjej.Akutn uit mrn euforie a halucinace,nepirozen veselost, rozjaenost, velk chu k jdlu.Chronick uvn poruchy nlady, pamti, prodlouen R, chronick znt spojivek, plovouc oi, zpach po splenm sen, Ukld se v tukovch tknch flashbacky.Maj karcinogenn inek (4-5x vt ne kouen), poruchy vizuomotorick koordinace (zen auta!). Impotence, neplodnost.Sedativa,hypnotika rzn lkov skupiny.Tablety, injekce.Akutn uit pocit uvolnn,psychick i somatick tlum, setel e, knedlkov jazyk, otuplost, ospalost lhostejnost a apatie, opil vzezen. Chronick uvn , bezvdom, tlum dechovho centra. Bolesti hlavy, deprese, zkost a sklony k agresi. Pi nhlm vysazen monost epi. zchvat, pi pedvkovn tlum dechovho centra, smrt.Stimulancia kokain, crack, amfetamin, metamfetamin. Pervitin.Tablety, prky. upn, injekce.Akutn uit zrychlen dech i srden akce, vzestup TK, pocen, tes, neklid, sucho v stech, rozen zornice.Chronick uit pokozen nosn pepky, chronick vtok z nosu, vky pod oima, hubnut, prohlubujc se neklid, nespavost, zkost, pecitlivlost na svtlo, stha, halucinace.Halucinogeny: LSD, trip, MDSMA, mezkalin, lysohlvky .Mal paprky(lztka), tekutiny, houby jako prek, odvar, erstv plodnice. Akutn uit poruchy vnmn vtiny smysl, pocit ltn, halucinace hlavn zrakov (barvy). Pjemn i trzniv.Chronick uit patn se odhadne dvka, poruchy sebeovldn, monost nemotivovanho jednn, flashbacky (a 2 roky), deprese, sui. pokusy, psychick onemocnn.Tkav ltky edidla.Uvaj se vdechovnm z ndoby nebo z kusu ltky pes obliej a petaen PVC pytlkem.Akutn uit ommen, euforie, zven sebevdom.Chronick uit velmi rychle ni jtra, ledviny a mozek, snadno se pedvkuje smrt.Tabk.Obsahuje nkolik set kodlivch ltek, z nich 100 je karcinogennch.Akutn uit dojem dosplosti, spoleensk vznamnosti. Uvolnn, uklidnn.Chronick uit neplodnost, ztrta potence, karcinom, kardiovaskulrn choroby, hlasivek, patn ple, pedasn zestrl vzhled.Psychotick onemocnn.Paranoidn schizofrenieHebefrenn schizofrenieKatatonn sch.Simplexn sch.

Schizofrenie.Jedn se o tk duevn onemocnn zasahujc vechny sloky lidsk osobnosti: kognitivn, emon, voln a konativn.Ob pohlav jsou piblin stejn zastoupeny, eny zpravidla onemocn pozdji.K typickm projevm pat bludy a halucinace.Jde o slyen vlastnch mylenek, hlas komentujcch nebo pikazujcch jednn.Vytven bludnch pedstav, kter mohou vytvet cel systmy nebo mohou bt jen fragmentrn, prchav.Inkoherentn a bizarn mylen.Katatonn pznaky.Oplotl emotivita, slab vle.Paranoidn schizofrenie.Nejastj forma sch.Bludy perzekun, vztahovan, mesisk, transformace vlastnho tla, rlivost.Halucinace direktivn, vhrun, pskn, bzuen, smch apod.ichov i chuov halucinace, sexuln nebo jin tlesn pocity, zdka halucinace zrakov.Mylen je ovlivnno bludnmi pedstavami.Emotivita mn oplotl.Me probhat v atakch nebo chronicky. Zatek klademe spe do stednho vku.

Hebefrenn schizofrenie.Juveniln forma schizofrenie se zatkem v pubescenci a adolescenci, pop. mlad dosplosti (do 25 let).Vznamn zmny afektivity. Nlada je povrchn, nepimen situaci. asto pozorujeme chichotn, samolib, sebou zaujat smv, nadnesen chovn.Grimasovn, manrovn, nezbednosti, hypochondrick stnosti.Opakovan frze, asto vulgrn.Bludy a halucinace fragmentrnho a prchavho rzu.Mylen dezorganizovan, e nepojit.Tendence k samotstv, chov se jako beze smyslu, bez citu.Dochz ke ztrt prbojnosti a rozhodnosti.Ztrta cl.Zabvn se esoterickmi tmaty- nboenstv, mystika, filozofie..Onemocnn m patnou prognzu, protoe vede k rychlmu rozvoji negativnch pznak jako oplotn afektivity a abulii.

Katatonn schizofrenie.Vrazn psychomotorick projevy _ hyperaktivita nebo pln strnulost.Nstavy zaujmn bizarnch, nepirozench poloh a dlouh vdr v nich.Flexibilitas cerea poloha se udruje dlouho.Negativismus a rigidita.Simplexn schizofrenie.Vzcn forma .Atypick projev postrdajc bludy a halucinace.Pokles socilnch kompetenc a pokles vkonnosti.Pacient je lenoiv, ponoen do sebe a bez vle, me se potulovat. Poruchy nlady.Manick fzeBipolrn afektivn poruchaDepresvn fzeAfektivn poruchyManick fze.Hapomnie je ni stupe mnie. Me mt psychotick pznaky nebo ne.Pznaky jsou mrn a nejsou zde bludy ani halucinace.Petrvv mrn zven nlady, nrst energie a aktivity.Zven sociabilita a vmluvnost, plin dvrnostVy sexuln aktivita, snen poteba spnku.Nkdy podrdnost, domlivost, nevzan chovn.Nov formy podnikn, nov aktivity, nadmrn utrcen.Bipolrn afektivn porucha.Nejmn 2 epizody hlubokho naruen nlady a rovn innosti.Elace a zven energie a aktivity (mnie) je stdna skleslou nladou , poklesem energie a aktivity (deprese).Manick fze zanaj nhle, trvaj 2 tdny a 5 msc.Deprese trvaj dle, prmrn asi 6 msc, ale i rok.Oba typy fz se objev asto v souvislosti se stresovou situac nebo traumatu. Ptomnost takov udlosti nen pro diagnzu dleit.Prvn fze se me objevit kdykoliv od pubescence a do senia.Frekvence fz je znan variabiln, i kdy s postupem vku se fze depres prodluuj a remise zkreacuj.

Depresvn fze.U lehk, stedn a tk formy trp jedinec skleslou nladou, snenm energie a aktivity. Objevuje se anhdonie, pokles zjm a porucha koncentrace pozornosti. Snadn a vysok unavitelnost.Sniuje se sebevdom a sebedvra, objevuj se pocity viny a bezcennosti, pesimismus smrem k budoucnosti.Objevuj se sebevraedn mylenky a tendence k sebepokozovn.Poruchy spnku a nechutenstv.Trval poruchy nlady.Cyklotymie: nestl nlada objevujc se v stednm vku. Stdn mrn deprese a mrn elace. Je chronick. Jedinec me mt remise v dlce nkolika msc. Vtinou se nediagnostikuje, nen npadn.Dystymie: Chronick depresvn nlada velmi mrnho stupn, ale trvajc del dobu bez souvislosti s ivotnmi udlostmi. Pacienti se ct unaveni a bez zjmu o ivot.

Neurzy.F40 Fobick zkostn poruchyF41 Jin zkostn poruchyF 42 Obsedantn kompulzvn poruchyF 43 Reakce na zvan stres a poruchy pizpsobenF 44 Disociativn (konverzn) poruchyF 45 Somatoformn poruchyF 48 Jin neurotick poruchyNeurzy v dtstv.Externalizujc poruchy - dt spe neprov, ale divn se chovInternalizujc poruchy - klasick neurzy, projevuj se inhibic chovn, zkost depresemi, nadmrnou kontrolou chovn.Poruchy adaptace - jejich klinick obraz je shodn s neurzami, ale li se dlkou pot v souvislosti s psobenm stresoruNa rozdl od dosplch se zde promt a) nezralost osobnosti dtte b) mnliv symptomatologie souvisejc s vkem c) monost spontnnho vymizen symptom v souladu s vkem. Fobick zkostn poruchy.Skupina poruch, v nich je zkost vyvolna pouze nebo pevn uritmi pesn definovanmi situacemi nebo objekty vn pacienta, kter nejsou bn nebezpen.Pacient se jim vyhb nebo je sn s pocity hrzy.Intenzita pocit zabr celou klu od zcela mrnch a po dsiv.zkost se nezmrn, i kdy osoba v, e ostatn nepovauj danou situaci nebo objekt za nebezpen.Pouh pomylen na monou fobickou situaci vyvolv anticipan zkost.Me se vyskytovat spolen s depres a pak jde o hor stav.Vtina fobickch poruch, krom sociln fobie, je astj u en.

Agorafobie.Pouv se v irm vznamu, ne tomu bylo ve starch uebnicch.Pat sem:Strach z otevench prostorPtomnost davu lidNesnadnost okamitho niku na bezpen mstoStrach z oputn domovaVchzen do obchodPipojovn se k davuVstupovn na veejn mstaCestovn prostedky hromadn dopravy smKlaustrofobieTato porucha pat k nejvce ohroujcm a nejvce omezujcm kvalitu ivota pacientaOmezen je takov, e nedovol pacientu vyjt z domova.

Sociln fobie.asto zanaj na konci pubescence a v adolescenci.Strach se sousteuje na pozornost se strany jinch lid, jejich pohledy, a to zejmna v men skupin lid.Dsledkem je vyhbn se spolenosti.Me bt zamen na jednu situaci: jdlo na veejnosti, mluven na veejnosti setkn s lidmi opanho pohlav.Me bt difzn tm vechny sociln situace mimo rodinn kruh.Jsou spojeny s nzkm sebehodnocenm, strachem z kritiky.Projevuj se ervennm, tesem rukou, neschopnost navzat on kontakt, nauzeou, nalhavou potebou moit.Mohou pejt do panickch atak.Psychologick, behaviorln a vegetativn symptomy mus bt primrnmi projevy zkosti.Specifick, izolovan fobie.Vznikaj v pedkolnm vku dky rozvit fantazii.Jsou omezeny na vysoce speciln situace, objekty nebo tvory, jako: pavouci, myi, tma, bouka, vtr, hrom, ltn, uzaven prostory (vtahy), lkae, zubae, nemoci, rakoviny, piat pedmty .Obsedantn kompulzivn porucha OCD.Podstatnm rysem jsou opakovan se vyskytujc obsedantn mylenky nebo nutkav akty.Obsedantn mylenky jsou npady, pedstavy nebo impulzy, kter se opakovan a vtraj do mysli lovka. Tm vdy vyvolvaj tse, protoe jsou nsilnho nebo obscnnho rzu nebo protoe jsou vnmny jako nesmysln a lovk se je sna bezspn potlait.Nutkav, kompulzivn, akty jsou stereotypn kony, kter se znovu a znovu opakuj. Nejsou spojeny s pjemnmi pocity a nevedou k realizaci uitench cl. asto se povauj za prevenci nebezpe nebo nepjemnch zitk.Je stejn ast u mu i en.

Reakce na zvan stres a poruchy pizpsobenAkutn reakce na stresPosttraumatick stresov poruchaPoruchy pizpsoben

Akutn reakce na stres.Jedn se o pechodnou poruchu, kter vznik jako odpov na vjimen fyzick nebo duevn stres, kter obvykle odeznv bhem nkolika hodin nebo dn.Prbh reakce zle na me zranitelnosti psychiky konkrtnho jedince.Zan typickm stavem ustrnut se zenm vdomm a pozornost. Navazuje stav vyhnut se a stuporu nebo agitovanost. Na toto obdob me bt amnzie. Posttraumatick stresov porucha.Je to zpodn nebo protrahovan reakce na mimodn vnou stresovou udlost nebo situaci.Typicky dochz k opakovanmu oivovn traumatu a dotrajcm vzpomnkm na pozad emon otuplosti. Strann se lid, nereagovn na okol, anhdonie.Vyhbn se innostem a situacm, kter pipomnaj proit trauma.Vzcn me dojt k vbuchm vzteku, paniky nebo strachu.Vegetativcn hyperaktivita se zvenou drdivost, nespavost.Suicidln mylenky i pokusy.Dleit je, e zanaj po urit latenci od nkolika tdn a po msce.Prbh je kolsav, ale je nadje na pln uzdraven.Poruchy pizpsobivosti.Stavy subjektivn tsn a emon poruchy, kter naruuj sociln fungovn a vkon a vznikaj v obdob adaptace na vznamnou ivotn zmnu nebo nsledkem stresov udlosti v. Zvan somatick nemoci.U dt hospitalismus.Prbh je zvisl na osobnosti pacienta.Porucha zan obvykle do 1 msce po udlosti a trv zpravidla asi roku. Projevy zahrnuj depresvn nladu, zkost, obavy, pocit bezvchodnosti, neschopnost plnovat, zvldat kadodenn innosti. Me se objevit dramatick chovn, vbuchy vzteku a agrese, a to zejmna u dospvajcch.U dt jsou ast vvojov regresePoruchy pjmu potravy.Zchvatovit pejdnMentln anorexieMentln bulimieOrthorexieBigorexieDrunkorexie

Zchvatovit pejdn-pznakytajn nakupovn a konzumace jdlazahanben, kdy je pistiena s jdlemproklamuje dodrovn psn diety, ale je stle obznkonzumuje neobvykl mnostv jdla (cel dort)j denn vce jak 3 hlavn jdla a svainyasto j, i kdy je zcela plnreaguje jdlem na dobr a patn zprvy a nuducel den si plnuje jdlo jako vyhnut se jdlu m ptele, se ktermi ji spojuje jdlom zvltn rituly jdla, j nap. suroviny.Zchvatovit pejdn dsledkyJednoznan obezita a jej dsledky - diabetes, kardiovaskulrn problmy a ohroen infarktem i mrtvic, problmy s klouby apod.Me vst k mentln anorexii i mentln bulimii

Mentln anorexie - nemoc z hladuztrta vce jak 15% hmotnosti (BMI pod 17,5)denn pjem mn ne 4000 kJ.intenzvn strach z nadvhy, i kdy je vychrtlneustl cvien kdykoliv bhem dne i nocijdlo je vnmno jako neptelpechzen pi jdle a po jdle okamit odchod od stolu - zvracen, projmadla.perfekcionistka, psychicky nezral, neschopna pijmout roli eny

Specifick typy M.A.Restriktivn - vysuen, perfekcionistick, odlin, ast komorbidita, super-kontrolovan, rezistentn.Bulimick, purgativn typ - pouv laxativa, diuretika, zvracMentln anorexie-dsledkyztrta menstruacezvrat, porucha koncentrace pozornosti, podrdnosttk insomniedepresenzk obranyschopnost, nehojc se porann a infekcedehydratace, selhn ledvinsnen TK, teplotanaedl , naloutl ple, such a lmav vlasy a nehty, zapadl oitlo pokryt hustm chmm.

59Mentln bulimie - boj s pejdnmzchvaty pejdn nsledovan zvracenm a projmadlyneustl strach z tloukystrach, e nedoke pestat jststrach jst bez nsledujcho proitn nebo zvracendepreseodsuzovn sebe sama po zchvatu pejdnnepravideln menstruacezven kazivost zubneobvykl vkyvy tlesn hmotnostiotekl slinn lzy, zvrat, bolesti.60Specifick typy mentln bulimie.Purgativn - zvrac, laxativa, diuretikaNepurgativn - psn diety, hladovky, cvien.

Pekonat bulimii znamen pekonat diety a nauit se udlat chybu.Mentln bulimie - dsledkyzvedovatl jcen, bolesti v krkukaziv zubyporuchy srden innostiznty slinnch lzsuch ple, exantm, vyrkadehydratace, zcpyedmnerovnovha elektrolytbolesti bichaOrthorexie.Orthorexie je jednn, vedouc k takovm stravovn, kter m zabezpeit dokonal zdrav a dlouh ivot.Lid s orthorexi se vyznauj posedlost otzkami kvality jak ltky jsou pro zdrav nezbytn, v jak form a pomrech je m organismus dostvat.Vvoj poruchy.Motivem je pe po thlou postavu.Je zken, protoe primrn nen zhubnout, ale bt zdrav.Jde o dsledek masivn apelace odbornk na zdravj zpsob ivota prevence obezity, diabetu II.typu, kardiovaskulrnch problm, kolorektlnho Ca.asem ovldne problematika stravy zcela mylen postiench a negativn ovlivn jejich cel ivot.Jak se orthorektik li od jinch.Plnovn a pprava stravy se stane dominantn slokou jeho ivota.Rigidnm systmem vbru potravin si buduj pocit vnitnho bezpe.Stravovac nvyky jsou svzny mnostvm pravidel.Pikld se vznam malikostem procesu zpracovn a pijmn potravin.Vytv falenou iluzi, e pokud ovldneme systm stravovn, zvldneme i zbytek ivota.

Dsledky orthorexie.Jsou stejn nebezpen jako u mentln anorexie.Dsledkem je extrmn ztrta vhy.Poruen metabolismu, ztrta iontov rovnovhy, nedostatek dleitch prvk stravy.Hroz znan zdravotn problmy i smrt.BigorexieJe to chorobn zvislost na sportu , posilovn a cvien obecn.Postihuje hlavn mlad sportovce,, zejmna atlety od 12 let.Postien si pipadaj mlo svalnat, mun, hlavn v oblasti ramen a hrudnku.Postihuje tak mlad mue, kte se zabvaj tancem, modelingem a kulturistikou.

Specifika bigorexie.V posilovn trv postien denn nkolik hodin (6 i vce)Konzumuje pouze energetick npoje a preparty podporujc rst svalov hmoty.Drunkorexie.Opakovan sniovn energetickho pjmu z potravy, aby dotyn mohl vypt vce alkoholuVychz z pedpoklady, e alkohol, zejmna tvrd, m pomrn hodn kalori.Na prty i diskotce kombinuj alkohol a energetick npoje.V USA a 30% dvek od 18-24 let vynechv jdlo, aby mohly vce pt.

Rizika drunkorexie.Bez stravy se alkohol vstebv rychleji a do jater se dostane za mn ne 15 minut.Jeho inek je rychlej a nebezpenj, tlo ho he vstebv.Mchn tvrdho alkoholu s energy-drinky vede ke zven frekvence srden innosti, TK, a snen vnmn navy.Psychick rizika zkost z udrenm hmotnosti, mnostv sndenho jdla, pomejdanov deprese.Drdivost z hladu a rychl nstup opilosti sniuje spoleenskou atraktivnost a mohou vst k pocitm odcizen, osamlosti a izolaci.

Neorganick poruchy spnku.Neorganick nespavostNeorganick hypersomnieSomnambulismusNon dsyNon mryNeorganick nespavost.Pacient si stuje na obtn usnn, ast probouzen nebo patnou kvalitu spnku.Porucha se vyskytuje nejmn 3x tdn po dobu aspo 1 msce.Pacient se pli tmto problme zabv v noci i ve dne.Pote doprovz znan tse nebo naruuje normln fungovn jak sociln, tak i profesn.Porucha spnku je soust ady nemoc i psychickch poruch.Neorganick hypersomnie.Stav nadmrn denn ospalosti a zchvat spnku, kter nelze vysvtlit nedostatkem spnku.Nebo jako prodlouen pechod do bdlosti.Nelze nalzt organickou pinu stavu.ast u bipolrn poruchy, depres.Nutn odliit od narkolepsie (spnkov apnoe, obrny) a neurologicky podmnnou poruchou. Somnambulismus.Stav poruenho vdom v nm jsou kombinovny jevy spnku a bdlosti.Bhem epizody jedinec vstane z postele bhem 1/3 spnku a prochz se. Pi tom projevuje nzkou rove vdom, motoriky a reaktivity.Postien me vyjt i z domu a je tak ohroen razem.Obvykle se klidn vrt do postele.Na nic se nepamatuje.Non dsy.Jsou spolenho pvodu jako somnambulismus.Epizody extrmnho dsu spojen s intenzvnm kikem, neklidem a vegetativnmi pznaky.Postien se posad nebo vstane s panickm kikem.Dosti asto i b ke dvem jakoby se snail uniknout.Pokusy ho uklidnit se mjej inkem, mohou jedince desorientovat a zhorit stav. Je pln amnzie na zitek.Non mry.Jde o zkostn a dsiv sen, kter je doprovzen ivou vzpomnkou na jeho obsah.Podobn nebo stejn tmata se mohou vracet. Typick jsou koln sny (zkouen), tuen nebezpe a neschopnost utct (tk nohy, zuujc se cesta).V dtstv se objevuj nejastji v pedkolnm vku jako odraz iv fantazie.Sexuln dysfunkce nevyvolan organickou poruchou nebo nemoc.Nedostatek nebo ztrta sexuln touhy.Selhn genitln odpovdi.Dysfunkn orgasmusPedasn ejakulaceNeorganick vaginismusHypesexualita.Charakteristika poruch.Zahrnuj rzn stavy, kter brn jedinci podlet se na sexulnm ivot ve shod se svm pnm.Me postrdat zjem, uspokojen, fyziologick reakce potebn pro inn sex(porucha erekce) nebo neprov orgasmus.Na poruchch se podl jak psychick, tak i somatick piny. Prokzat jedno nebo druhou etiologii je nkdy snadn, jindy velmi komplikovan.Nkter dysfunkce nejsou vzny na pohlav jako nedostatek sexuln touhy, poruchy orgasmu.eny si asto stuj na kvalitu sexulnho provn vce ne na neschopnost specifickho chovn. Nedostatek v provn jedn fze ovlivuje celkov proitek.Mui si nejastji stuj na neschopnost specifick odezvy (erekce, ejakulace), referuj o zachoval sexuln apetenci.

Duevn poruchy a poruchy chovn spojen se estinedlm.Jedn se o poruchy, kter vznikly do 6 tdn po narozen dtte a nepluj kritria poruch popsanch ve.Jedn se zpravidla o poruchy nlady, asto spe depresvn, tzv. poporodn deprese.Abusus ltek nevyvolvajcch zvislost.Jedn se o dlouhodob uvn uritch bnch ltek a prodnch ppravk, kter sebou nese i znan finann vdaje.Me vst i ke kodlivm projevm a astm kontaktm se zdravotnky.Jsou to: antidepresiva, laxativa, analgetika (aspirin), vitamny, steroidy nebo hormony, prodn nebo lidov preparty, diuretika a jin.Poruchy osobnosti a chovn u dosplch.Specifick poruchy osobnosti (dve psychopatie).Petrvvajc zmny osobnosti, kter nelze pist hrubmu pokozen nebo nemoci.Nvykov a impulzvn poruchy.Porucha pohlavn identity.Poruchy sexuln preference. Psychick a behaviorln poruchy spojen se sxulnm vvojem a orientac.Charakteristika.Jedn se o vvojov stavy, kter se objevuj v dtstv nebo dospvn a pokrauj do dosplosti.Nevyskytuj se sekundrn u onemocnn CNS nebo razu mozku.Zmna osobnosti vak me vzniknout jako dsledek dlouhodobch stres, extrmnho prosted deprivace, vnch psychiatrickch onemocnn a poruch nebo pokozenm mozku.

Specifick poruchy osobnosti.

Paranoidn porucha osobnostiSchizoidnDissocilnEmon nestabilnHistrinskAnnkastickAnxiznParanoidn porucha osobnosti.Nadmrn citlivost k odmtnut nebo odbyt.Tendence k trval zti, odmtn odputn.Podezvavost a sklon k pekrucovn a chybn interpretaci neutrln nebo ptelsk akce druhch jako neptelsk nebo pohrdav.Bojovnm a pornm smyslem pro osobn prva bez ohledu na bezprostedn situaci.Opakovnm neoprvnnch podezen v manelskm nebo partnerskm svazku.Sklonem ke zdrazovn dleitosti vlastn osoby.Nepodloenm a konspirativnm vysvtlovnm bnch udlost.

Schizoidn porucha osobnosti.Mlo innosti, pokud njak neskt pak poten.Emon chlad, odstup nebo oplotl afektivitaOmezen schopnost vyjadovat vel a nncity nebo zlobuZjevn lhostejnost ke chvle i kriticeMal zjem o sexuln zitkyPednost samoststvNadmrn zamstnvn fantazi a introspekc. Dissociln porucha osobnosti.Neltostn nezjem o city druhchNeotesiteln s trval postoj nezodpovdnosti a bezohlednosti vi spoleenskm normm, pravidlm a zvazkmNeschopnost udret trval vztahy pi schopnosti vztahy vytvet.Velmi nzk tolerance k frustraci a nzk prh k uvolnn agrese v. nsil.Vrazn tendence ke svdn viny na druh nebo poskytovn rznm vysvtlen svvho problmovho chovn.

Emon nestabiln porucha osobnostiImpulzivn typ: emon nestlost a nedostaten kontrola impulzivity. Bn jsou vbuchy nsil, hroziv chovn, zvlt je-li jedinec kritizovn.Hranin typ: Nkolik charakteristik emon nestlosti. Pacient m asto nejasn nebo naruen pedstavy o sob, clech a vnitnch preferencch. Maj chronick pocit przdnoty, proto sklon angaovat se v nestlch interpersonlnch vztazch. To me bt zdrojem emonch kriz a me bt zdrojem vyhnout se oputnosti adou sebevraednch vhruek nebo sebepokozovnm.Histrionsk porucha osobnosti.Sebedramatizace, teatrlnost a pehnan projev emoc.Sugestibilita a snadn ovlivnitelnost jinmi lidmi.Mlk a labiln emotivita Trval vyhledvn vzruen a ocenn druhmi a innost, pi kterch je stedem pozornosti.Nepatinou svdnost ve vzhledu nebo chovn.Nadmrn soustedn na fyzickou pitalivost.Anankastick (nutkav) porucha osobnosti.Pocity nadmrnch pochyb a opatrnosti.Nadmrn zabvn se detaily, pravidly, seznamy, podkem, organizac nebo plnem.Perfekcionismem na kor een problmu.Nadmrnou svdomitost, skupulznost. Puntikstv a sociln konvennost.Rigidita a paliatost.Nerozumn vyadovn, aby se ostatn podizovali pacientovu zpsobu prce, ivota, odpor ke zpsobm prce jinch.Vtrvmi a nevtanmi mylenkami nebo podnty.

Anxizn porucha osobnosti.Trvalmi a pronikavmi pocity napt a obav.Pesvdenm o vlastn sociln neikovnosti, nedostatku osobn pitalivosti nebo inferiorit vzhledem k druhm.Nadmrn zabvn se tm, e bude kritizovn nebo odmtnou v socilnch situacch.Nechut stkat se s lidmi, pokud nebude oblben.Omezenm ivotnho stylu pro potebu fyzick jistoty.Vyhbn se vznamnmu mezilidskmu styku ze strachu ped kritikou, nesouhlase, nebo odmtnutm.Zvisl porucha osobnosti.Povzbuzovn nebo povolovn druhch, aby pebrali za pacienta odpovdnost v dleitch ivotnch rozhodnutch.Podizovn vlastnch poteb jinm osobm, na nich je zvisl.Pocity, e nen ve sv ki, kdy je sm a nsledkem pehnanch obav, e nen schopen se o sebe postarat.Stlmi obavami, e bude oputn osobou, ke kter m tsn vztah a e se bude muset starat sm o sebe.Omezen schopnost dlat vedn rozhodnut bez nadmrnho ujiovn a povzbuzovn druhmi lidmi.

Poruchy pohlavn identity.Transexualismus chce t a bt akceptovn jako osoba opanho pohlav.T chovnransvesticismusPohlavn porucha v dtstv: pesvden o pslunosti k opanmu pohlav v obdob ped pubertou vetn odvn innost a zpsob

Poruchy sexuln preference.Fetiismus vzanost na st tla nebo sousti obleen.Fetiistick transvesticismus noen at opanho pohlav, aby se doshlo sexulnho vzruen.ExhibicionismusVoyerstvPedofilieSadomasochismusJin: frotrstv, nekrofilie, zoofilieMentln retardaceF 70 Lehk mentln retardace - IQ 50-69F 71 Stedn tk mentln retardace IQ 35-49F 72 Tk mentln retardace IQ 20-34F 73 Hlubok mentln retardace IQ pod 20

Inteligence.Lze ji chpat jako souhrnnou, globln schopnost jedince eln jednat, rozumn myslet a aktivn se pizpsobovat prosted.Lze ji chpat jakou vslednici interakce vrozench vloh a vlivu prosted a vchovy, kter umonily rozvoj zvltnch schopnost u jedinen osobnosti.Pat k nejsloitjm formm chovn lovkaStupn inteligence.Jde o mezinrodn konvenci na zklad statistiky.0 - 24 hlubok mentln retardace25 39 tk mentln retardace40 54 stedn tk mentln retardace55 69 lehk mentln retardace70 - 85 podprmrn inteligence, slaboduchost90/85 114 prmrn inteligence115 130 nadprmrn inteligence

Lehk mentln retardace.IQ 70-55.Mylen je neprun, stereotypn. Vyaduje nzorn pomcky a pomalej postup pi vkladu uebn ltky.Mohou mt jednostrann rozvinutou mechanickou pam nebo talenty.Jsou dviv, nedokou odhadnout dsledky svch in.Mohou bt zneuvni, ikanovni, trni od vrstevnk. Jsou ptuln, rdi se mazl a rdi j (obezita).Jsou schopno absolvovat Z v reimu ISP a asistenta nebo Praktickou kolu.Profesn vol snadnj uebn obory bez maturity.Maj problmy v kontaktu s ady a s vyuvnm nkterch slueb.

Stedn tk mentln retardace.IQ 25-39Opoovn PSM npadn ji od narozen. Nejnpadnji se opouje e a sebeobsluha.e se rozvine na rove zkladn komunikace o potebch a problmech. U nkterch se nemus vbec rozvinout. Mylen setrvv na rovn batolete.Zvldne zkladn trivium - ten, psan a potn , ale je nutn tyto dovednosti stle procviovat, protoe maj velmi patnou pam.Pi dobrm veden jsou sten samostatn.Mohou bt tvrdohlav, podrdn a agresvn nebo naopak poddajn a pasvn.Mohou vykonvat jednoduch pracovn innosti pod dohledem.

Tk mentln retardace.IQ 25-39Je zejm od narozen je soust jin vrozen poruchy CNS .Nkte vatlaj slabiky. Pokud nemluv, podncuje se komunikace neverblnmi prostedky. Nejsou schopni pln sebeobsluhy a maj problm s hygienickmi nvyky.Vyaduj adekvtn stimulaci, klid a laskav zachzen.

Hlubok mentln retardaceIQ 0-24Je spojena s dalmi formami tlesnho postien a postien CNS.Jejich rozvoj zstv na rovni kojence.Potebuj klid, sucho a nasycen.Reaguj pozitivn na hlazen, relaxan hudbu a npadn barevn, leskl hraky.Poruchy psychickho vvoje.F 80 Specifick vvojov poruchy ei a jazyka.F 81 Specifick vvojov poruchy kolnch dovednostF 82 Specifick vvojov porucha motorick funkce (motorick dyspraxie)F 84 Pervazvn vvojov poruchySpecifick porucha ei a jazykaSpecifick porucha artikulace eiExpresvn porucha eiReceptivn porucha eiZskan afzie a epilepsiVvojov poruchy artikulace.Vvojov dysartrie: je to porucha motoriky mluvidel, kter se projev poruchou fonologicko-fonetick, tj. formln sloky ei.Je postiena artikulace, neschopnost vyslovit hlsky, komolen nebo vynechvn i zmna. e je obtn srozumiteln, vyren, nsiln.Dyslalie chybn vslovnost nkterch hlsek jako o,r,, l,k a sykavky.Zmna za jin hlsky psob men srozumitelnost projevu. Specifick asimilace neschopnost vyslovit urit skupiny hlsek nap. tr.Vvojov dysfzie.Expresvn porucha ei znamen naruen aktivn ei, jej opodn. Porozumn je bez poruchy. Preference neverbln komunikace. Me bt familirn vskyt.Receptivn porucha ei znamen neschopnost porozumt ei. Zrove bv postiena i expresvn ei. Fonologick porucha neschopnost porozumt nkterm hlskm.Smanticko-pragmatick porucha je typick neschopnost nebo omezenou schopnost v komunikanm vyuit ei. Nepesn nebo neobratn artikulace, nepimen reakce na otzky apod. Porucha plynulosti ei.Balbuties znamen naruen plynulosti ei, ale obsah je normln. Nejastji se opakuj prvn slabiky, slova ve vt. Mohou bt souladn grimasy a souhyby konetin.Asi 1% dt.Dispozice je geneticky podmnn. Psychosociln vlivy spe vyvolaj nebo posiluj.Elektivn mutismus mluv doma, ale na veejnosti ne. Me bt ddin, zvltnost osobnosti.Breptavost zbrkl tempo ei, s naruenou plynulost bez opakovn nebo zavhn, a to takovho stupn, e se e stv nesrozumitelnou.Zskan specifick poruchy ei a jazyka.Afzie a dysfzie vznikaj v procesu razu nebo chorobnho procesu pokozujcho mozek, zejmna v lev hemisfe. Jak zskan jsou omezeny nejmn 2 lety vku.Senzorick plynul afzie je dsledkem pokozen Wernickeova centra. Hlavnm problmem je zrychlen tempo ei, zamovn hlsek i slov, patn slovosled.Motorick neplynul afzie je dsledkem pokozen Brockova centra, e je pomal se zvltnm pzvukem, agramatick stavba vty, nkdy nepouvn nkterch druh slov.Transkortikln afzie vznik pi pokozen okol obou center, pokozen se tk jak exprese tak i recepce ei.Symptomatick poruchy ei a jazyka.Jsou vzny na:Mentln retardaciAutismusDMOSluchov postienPsychotick poruchyRoztrouen sklerzaParkinsonova chorobarazy a ndory v mozku, CMP.Specifick poruchy kolnch dovednostSpecifick porucha tenSpecifick porucha psanSpecifick porucha potn

Specifick porucha ten.Hlavn rysem je neschopnost porozumt tenmu textu, neschopnost hlasit st, schopnost poznvat ten slova a snen vkonu v kolech, kter vyaduj ten.Jde o centrln poruchu rozeznvn psmen a chpn smyslu jejich skupin ve slovech.Vyskytuje se ve vech jazycch.Dt vynechv, nahrazuje nebo pekrucuje slova nebo jejich sti.Pidv slova, samohlsky do skupin souhlsek. te pomaluChybn zatky, dlouh pomlky, monotnn ten, patn melodie vty (nekles na jejm konci), ztrta msta v textu vynech dek, pevracen slov nebo psmen ve slovech.Specifick porucha psan.Jde o vrazn naruen vvoje dovednosti pst.Psmo je nepravideln, nestejn velikosti a smru psmen, zsti patn iteln. Pod dozorem pe pkn.Vynechv psmena, pehazuje poad psmen ve slovech, spojuje pedloky se slovem, spoj nkolik slov dohromady nebo pponu jednoho s dalm slovem.Nejastji zamuje m a n, p a j, t a h, a dal.

Specifick porucha potn.Zahrnuje dysfunkci v dovednosti potat.Dt si plete slice a zamuje je: 6 a 9, 4 a 7, 12 a 21, apod.Nerozezn matematick znamnka: +,-, x ,a proto nev, jakou operaci m provst.Plete si psan slic specifick dysgrafie.Porucha vytven matematickch pojm. Dt nechpe, e nap. 10 je 5+5 a tak 3+7 apod.

Pervazvn vvojov poruchyDtsk autismusAtypick autismusRettv syndromJin desintegran porucha v dtstvHyperaktivn porucha spojen s MRAspergerv syndromJin

Dtsk autismus (Kannerv).Jde o ptomnost abnormlnho nebo naruenho vvoje a zan ped 3. rokem vku dtte. M charakteristickou formu abnormity v oblasti sociln interakce, komunikace a omezenho a opakujcho se chovn.Nen ptomno obdob normlnho vvoje od narozen.Porucha sociln interakce se projevuje neschopnost posoudit spoleensk emon situace a to se projevuje nedostatenou nebo nepimenou emon odpovd. Sociln signly se pouvaj patn a nebo vbec.Komunikace m formu nedostatenho socilnho uvn ei, kdy jsou ptomny jazykov dovednosti. Nedostaten reciprocita spoleensk konverzace.Nen pozorovna schopnost napodobiv hry, schopnosti souhry, nedostatek tvoivosti a fantazie v mylen.Objevuj se omezen a opakujc se stereotypn zpsoby jednn, zjm a aktivit. Chovn je rigidn a rutinn, pozorujeme rzn rituly, nesn zmny.Objevuje se pchylnost k pedmtm, kter nejsou mkk.Jejich zjmy se koncentruj kolem jzdnch d. Dat, nefunkn rysy objekt (vn).Mohou se objevit fobie, poruchy spnku, strach.

Atypick autismus.Od klasickho autismu se li:Dobou vznikuNenaplnnm vech t sad charakteristik.Tato odlinost vznik asto u MR jedinc nebo u dt s tkou receptivn poruchou ei.Rettv syndrom.Vyskytuje se jen u dvek.Normln nebo tm normln obdob asnho vvoje nsledovan stenou nebo plnou ztrtou zskanch manuln a verblnch dovednost. Objevuje se zpomalen rstu hlavy.Zane nejastji mezi 7. a 24. msce vku dtte. Zvlt typick jsou kroutiv stereotypn svrn rukou a hyperventilace.Sociln projevy maj tendenci petrvvat.Ve stednm dtstv se mohou pidat ataxie trupu, skoliza nebo kyfoskoliza a apraxieNsleduje tk mentln postien a mohou se objevit epi zchvaty.Hellerv syndromJin typ pervazvn poruchy nevzan jen na ensk pohlav.Pedchz rovn obdob normlnho nebo skoro normlnho vvoje a v prbhu nkolika msc dojde ke ztrt ji zskanch dovednost postihujcch nkolik oblast vvoje.Prodromln obdob neuritch onemocnn, dt se stv vzpurn, podrdn, zkostn a hyperaktivn.Pak nsleduje ochuzen a ztrta ei doprovzena desintegrac chovn.Prognza je patn,vtina nemocnch je tce mentln retardovanch.Aspergerv syndrom.Spolen a autismem m poruchy sociln interakce a tendenci ke stereotypnmu jednn.Nen retardace kognitivnch funkc a ei.Vtina nemocnch m normln inteligenci, ale je neobratn.Je typick pro chlapce.

Hyperkinetick poruchyVznikaj vdy v ranm stadiu vvoje jako dsledek rizikovch faktor ped, bhem a po porodu. Hlavn rysy: nedokou vydret u innosti, pebhaj od jedn aktivity ke druh, patn organizovan a regulovan nadmrn innost.Nedbalost, impulzivita a agresivn tendence,Porucha pozornosti,Porucha kognitivnch funkc vlivem fragiln pozornosti pomal tempo, logicky nesprvn zbrkl.Pehnan zvislost na socilnch vazbch.Zven poteba bezpe a jistoty.Poruchy adaptace patn zvldaj zmnyDisociln chovn, snen sebehodnocen.Je astj u chlapc.Porucha aktivity a pozornosti.Jde o mrnj formu hyperkinetick poruchy,Zpravidla se projevuje jen v sti vnjho chovn.Nejastji chyb poruchy chovn.Hyperkinetick porucha chovn.Spluje vechna diagnostick kritria.V literatue je oznaovn nkdy anglickou zkratkou ADHD activity disability hyperactivity disordersHyperaktivn porucha spojen s MR.U dt s IQ pod 50 asto pozorujeme hyperaktivitu sdruenou se stereotypnmi pohyby.Nen znmo, do jak mry je toto chovn zavinno nzkou inteligenc a do jak organickm postienm CNS, kter u tchto postiench je ast.V adolescenci pechz v hypoaktivitu.Poruchy chovn.Jsou charakterizovny opakujcmi se a trvalmi projevy disocilnho, agresvnho a vzdorovitho chovn.Zahrnuj nadmrn rvaky, tyranizovn slabch, krutost k jinm lidem nebo zvatm, zvan nien majetku, zakldn ohn, krdee, opakovan lhan, chozen za kolu, tky z domova, mimodn ast intenzvn vbuchy zlosti, vzdorovit, provokativn chovn.Poruchy chovnPorucha chovn ve vztahu k rodinNesocializovan porucha chovnSocializovan porucha chovnPorucha opozinho vzdoru

Porucha chovn ve vztahu k rodin.Disociln i agresvn chovn, kter je pln nebo skoro pln zameno na rodinu.Tyto projevy vznikaj asto pro naruen vztah dtte k nkterm lenm rodiny konflikt, nov rodi.Nemaj obvykle patnou prognzu.Nesocializovan porucha chovn.Trval disociativn nebo agresvn chovn s vraznm a rozshlm naruenm vztah jedince k ostatnm dtem.Projevuje se to izolac jedince, odmtnm nebo neoblibou ostatnch dt a nedostatkem blzkch ptel. Nkdy mohou bt dobr vztahy s dosplmi.Pacient pch pestupky samostatn. Typick je tyranizovn slabch, nadmrn mnostv rvaek, vydrn nsilnosti, hrubost, vbuchy zlosti, nien majetku, pyromanie apod.Socializovan porucha chovn.Popsan disociln a agresvn jednn u jedinc dobe zapojench do skupiny vrstevnk.Ptomnost pimenho a trvalho ptelstv s vrstevnky zhruba stejn vkov skupiny. Tato skupiny me bt delikventn nebo disociln zamen.Vztahy s dosplmi autoritami jsou patn, vjimen se objev dobr vztah k jednomu dosplmu.Porucha opozinho vzdoru.9-10 let.Ptomno je vrazn vzdorovit, neposlun a provokativn chovn.Je jasn mimo rmec normlnho chovn pro dt kolnho vku a stejnho sociokulturnho zzem.Neptomno se disociln nebo agresvn chovn.Tyto dti maj tendenci vzprat se pravidlm a poadavkm dosplch a mysln trpit druh. Je asto zlostn, podrdn a snadno se rozzlob.Maj nzkou frustran toleranci a snadno ztrc sebekontrolu.Charakter projev je provokace a hrubost.

Smen porucha chovn a emocTyto poruchy se projevuj kombinac trvale agresvnho a disocilnho chovn se zejmmi a vraznmi znaky deprese, zkosti a jinch emonch odchylek.Depresvn porucha chovn se projevuje nadmrnm smutkem, ztrtou radosti a zjmu z bnch ivotnch innost, pocity viny a beznadje. Me bt porucha spnku a chuti k jdlu.Jin smen poruchy ptomna je zkost, bzlivost, obsese nebo kompulze, depersonalizace nebo derealizace, fobie nebo hypochondrie.Emon porucha se zatkem v dtstvPro diferenciaci emonch poruch v dtstv jsou 4 dvody:Vtina emonch poruch v dtstv do dosplosti odeznv a dospl poruchy zanaj a v dosplosti.Pedstavuj spe pehnan normln trendy ve vvoji, ne fenomny kter jsou kvalitativn abnormln.Existuje oprvnn pedpoklad, e nemus bt zasaeny stejn duevn mechanismy jako u neurz v dosplosti.Jsou mn zeteln vymezeny do specifickch typ jakmi jsou fobick stavy nebo obsedantn poruchy.Typy poruch:Separan zkostn poruchaFobick zkostn poruchaSociln fobick poruchaPorucha sourozeneck rivality

Separan zkostn porucha v dtstv.Nadmrn zkost z odlouen mus bt ohniskem obav a vznik v asnm vku.Nereln obava,e se nco stane blzkm lidem nebo e odejdou a u se nevrte njak nepjemn udlost odlou dt od blzkch osob, ztrat se, bude uneseno, pijato do nemocnice, zabito,Trval odmtn dochzky do koly ze strachu z odlouen,Trval vhn a odmtn spt, pokud nebude blzk osoba ptomna,Trval bezdvodn strach bt doma samo nebo i bez ptomnosti emon blzk osoby,Opakujc se non mry s obsahem odlouenOpakovan vskyt somatickch pznak v souladu se situac odlouen nebo jej monost (nauzea)Nemrn, opakujc se strach, projevujc se zkost, plem, vbuchy vzteku, utrpenm, apati nebo socilnm odtaenm pi pedpokldanm odlouen od emon blzk osoby. Fobick zkostn porucha v dtstv.U dt se zejmna v pedkolnm vku rozvj strachy zamen na jednotliv osoby, tvory, objekty nebo situace. To je vvojov normln .Pro diagnzu je dleit vk vznikuStupe zkosti je klinicky abnormlnzkost nen soust generalizovan poruchy.Sociln zkostn porucha v dtstv.Pouze u poruch vzniklch ped 6 rokem vku a neobvykle naruujcm sociln oblast.Projevuj se jako navracejc se strach z cizch lid nebo vyhbn se jim. Tk se rznho vku tchto lid.Strach a vyhbn se pesahuje normln selektivn zkost pimenou vku.Porucha sourozeneck rivality.Tk se zpravidla situace, kdy se narod nov sourozenec.Vtinou jde o mrnou rlivost, ale rivalita nebo rlivost, ke kter dolo v obdob po narozen sourozence me bt pozoruhodn trval.Projevuje se nadmrnm soutenm o pozornost rodi, regres vvoje, negativnmi pocity a sklony ublit mladmu sourozenci nebo ho njak odstranit.Porucha socilnch vztah v dtstv a v adolescenciJde o skupinu poruch tkajc se socilnch situac. Obvykle je ptomno vn naruen prosted nebo strdn.Elektivn mutismusReaktivn porucha pchylnosti v dtstv (tran dt).Desinhibovan pchylnost v dtstv (deprivace).

Elektivn mutismus.Charakterizovn vraznou emon podmnnou selektivitou v mluven.Projev se obvykle v ranm dtstv a je doprovzena typem osobnosti se klonem k zkosti, odtaitosti a zven citlivosti nebo vzdorovitosti.Dt doma hovo, ale mimo domov ne.Reaktivn porucha v dtstv tran dt.Bzlivost a zven ostraitost neovlivniteln uklidovnm.Chud sociln interakce s vrstevnky, velmi ast agrese vi sob a jinm.Jde o pm dsledek hrubho zanedbvn, zneuvn nebo patnho zachzen se strany rodi.Hlavnm rysem je abnormln charakter vztahu k osobm, kter o n peuj, objevuj se maladaptivn rysy, kter u bnch dt nevidme.Vskyt protichdnch nebo ambivalentnch socilnch reakc.Projevuje se emon strdn, nedostatenou emon reaktivitou, odtaitmi reakcemi. Ztuhl ostraitost.Me se objevit auto i heteroagrese.Dti nereaguj na konejen.Desinhibovan pchylnost v dtstv deprivace.Zvltn druh socilnho zapojovn, kter vznik bhem prvnch 5 let ivota dtte.Jedn se o nedostaten podnty v oblasti emocionln a sociln.Dsledkem jsou typy deprivovan osobnosti: sociln provokativn, sociln hyperaktivn a pasvn.Dsledky trvaj do dosplosti neschopnost navzat trval citov vztah, celkov emon oplotlost, neschopnost udret ptelsk vztahy.Tikov poruchy.Jde o mimovoln rychl pohyby jednotlivmi mimickmi svaly, svalovmi skupinami, souhyby konetin, voklnmi projevy.Pechodn tikov porucha trv zpravidla ne dle ne 1 rok.Chronick motorick nebo vokln tikov porucha motorick a vokln tiky mohou bt jednotliv i mnohoetn a trvaj dle ne rok.Tourettv syndrom mnohoetn motorick a vokln tiky se zatkem v dtstv, zhoruj se v adolescenci a pechzej asto do dosplosti. Vokln tiky jsou typick uvnm vulgrnch nebo obscnnch slov.Jin poruchy chovn a emoc v dtstv a adolescenciNeorganick enurzaNeorganick enkoprzaPorucha pjmu potravy v tlm dtskm vkuPika infantiln v dtstvPorucha se stereotypnmi pohybyKoktavostBreptavostNeorganick enurza.Je primrn neperuovan pomoovn bez such pauzySekundrn se suchou pauzou.Pomoen je v noci i ve dneDenn pomoovn asto souvis s hyperkinetickou poruchou.Non pomoovn nejastji ped plnoc a v asnch rannch hodinch. Me bt, zejmna u sekundrnch enurz, vyvolno psychickmi pinami.Neorganick enkoprza.Zadrovn stolice a kolem ztky obtk tekut stolice a pin spodn kalhotky.Vznik me souviset s ragdou blzko konenku, tuhou stolic s bolestivm doprovodem, strachem z WC (tma, fantazijn strach), spadnut z nonku apod.Enkoprza me souviset s nevhodnm ncvikem hygienickch nvyk nebo jejich zanedbvnm.Poruchy pjmu jdla v dtskm vku.Mimodn vybravost a odmtn jdla pi pimenm podvn jdla v tlm vku.Nen ptomno dn onemocnn GIT.Porucha mus trvat aspo 1 msc.