Upload
albina
View
128
Download
2
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Základy teorie řízení. 2010. Převod spojitého systému na diskrétní a naopak. Spojitý na diskrétní Systém je možné převést ze spojitého na ekvivalentní diskrétní pomocí funkce c2d. diskretni = c2d (sys, opt, t) kde: - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Základy teorie řízení Základy teorie řízení
2010
Převod spojitého systému na diskrétní a naopak
Spojitý na diskrétní Systém je možné převést ze spojitého na
ekvivalentní diskrétní pomocí funkce c2d. diskretni = c2d (sys, opt, t) kde: diskretni – je název proměnné do které se uloží
výsledný diskretizovaný systém sys – je spojitý systém, který se má převést na
diskrétní opt – udává metodu převodu, nemusí se
zadávat (možnosti: „ex“ – z-transformace (výchozí), „bi“ – bilineární transformace, „matched“ – převádí na základě nul a pólů)
t – vzorkovací perioda
Diskrétní na spojitý
Diskrétní systém je možné převést na ekvivalentní spojitý pomocí funkce d2c.
spojity = d2c (sys, tol) nebo spojity = d2c (sys, opt) kde: spojity – je výsledný spojitý systém sys – je diskrétní systém, který se má
převést tol, opt – jsou nepovinné parametry, jejich
význam viz. dokumentace
Význam parametrů funkcí pro výpočet impulsní a přechodové charakteristiky při použití diskrétního systému
Při výpočtu impulsní a přechodové charakteristiky pro spojitý systém pomocí funkcí step a impulse (viz. předcházející cvičení) se jim jako parametry předávaly – model systému, index vstupu, doba simulace a počet bodů pro které charakteristiku počítat. Pokud se jako první parametr předá diskrétní systém, tak tyto funkce zanedbají hodnotu třetího parametru (doba simulace). Výsledná doba simulace je dána součinem počtu bodů (čtvrtý parametr) a vzorkovací periody. Příčina je v tom, že u diskrétního systému je rozestup bodů dán vzorkovací periodou, kdežto u spojitého systému jsou body rozděleny tak, aby rovnoměrně pokryly celou dobu simulace.
Stabilita systémuPro zjištění stability systému je
možno použít fciis_stable(sys) / matlab - isstable(sys)
sys = tf([1 0],[1 5 6]);is_stable(sys)
652
ssssG
Opakování
Zadání systému pomocí přenosové funkce, v LabView / mathscript funkce tf
sys = tf(a,b,[vf,in,out])
kdesys - je název soustavy, vhodne volit co nejkratšía,b - jsou řádkové vektory obsahující koeficienty
čitatele resp. jmenovatele přenosové funkcevolitelně pak lze zadat ivf - je vzorkovací frekvence, pro spojitý systém
vf=0 in,out - jsou textové řetězce sloužící pro popis
vstupní a výstupní veličiny
Zadání systému pomocí pólů a nul, v LabView / mathscript funkce zpk
přenos soustavy máme vyjádřen ve tvaru
sys = zpk(nuly,poly,koef,[vf,in,out])
kdenuly - řádkový vektor reprezentující nuly
přenosu soustavy, tj. poly - řádkový vektor reprezentující póly
přenosu soustavy, tj. koef - koeficient, číslo kterým je násoben
zlomek ve vyjádření přenosu
vf,in,out - volitelné parametry, můžou ale nemusí být zadány, stejný význam jako v předchozím
Opakování – přechodová a Opakování – přechodová a impulsní charakteristikaimpulsní charakteristika impulsní
impulse(s,index,time,N) vykreslí impulsní charakteristiku systému
kdes - systém index udává index vstupu, který je skokově
měněn time udává dobu po kterou má simulace probíhatN počet bodů ve kterých se počítá průběh, resp.
ve kterých se zjišťují data ("přesnost" vykreslovaného grafu)
je možné zapsat bez některých parametrů takto impulse(s)
Opakování – přechodová a Opakování – přechodová a impulsní charakteristikaimpulsní charakteristika
přechodovástep(s,index,time,N)
vykreslí přechodovou charakteristiku systému
paramatry mají stejný význam jako v předchozím
G(s)
H(s)
Bloková algebraBloková algebraSériově řazené bloky * nebo series(G,H) sysmult(G,H)
Paralelně řazené bloky+ nebo parallel(G,H) sysadd(G,H)
Zpětnovazebně řazené blokyfeedback(G,H)
G(s) H(s)
G(s)
H(s)
Frekvenční charakteristikaFrekvenční charakteristikav komplexní roviněv komplexní rovině
Funkce nyquist[RE, IM, W] = nyquist (SYS, param, [wmin, wmax])
sys - zadaný systém, ostní parametry nejsou povinné param - param specifikuje barvu a typ vykreslované
čáry wmin, wmax – specifikuje počáteční a konečnou
frekvenci re, im – uloží do těchto vektorů reálné resp. imaginární
části w – uloží do vektoru hodnoty frekvence, ve kterých se
počítají reálné a imaginární části
Frekvenční charakteristikaFrekvenční charakteristika v logaritmických souřadnicích
Funkce bode
[mag,phase,wout]= bode(SYS,param, [wmin,wmax])
mag, phase – uloží do těchto vektorů hodnoty amplitudy resp. fáze systému
wout – uloží do vektoru frekvence, ve kterých se počítají hodnoty amplitudy a fáze
param - param specifikuje barvu a typ vykreslované čáry wmin – specifikuje počáteční frekvenci (impl. hodnota 0.001) wmax – specifikuje konečnou frekvenci (impl. hodnota 1000)