Upload
others
View
2
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Technickaacute univerzita v Liberci
FAKULTA PŘIacuteRODOVĚDNĚ-HUMANITNIacute A PEDAGOGICKAacute
Katedra historie
Studijniacute program učitelstviacute pro 2 stupeň ZŠ
Studijniacute obor českyacute jazyk - dějepis
ROD ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA V OBDOBIacute
POZDNIacuteHO STŘEDOVĚKU
THE FAMILY OF ZMRZLIacuteK OF SVOJŠIacuteN IN
THE LATE MIDDLE AGES
Diplomovaacute praacutece 2011 ndash FP ndash KHI ndash 211
Autor Podpis
Pavla MATĚJKOVAacute
Vedouciacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Veliacutemskyacute CSc
Konzultant
Počet
stran grafů obraacutezků tabulek pramenů přiacuteloh
124 0 6 0 21 16 + 1 CD
CD obsahuje celeacute zněniacute diplomoveacute praacutece
V Liberci dne 26 4 2011
Čestneacute prohlaacutešeniacute
Naacutezev praacutece Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute pozdniacuteho
středověku
Jmeacuteno a přiacutejmeniacute autora Pavla Matějkovaacute
Osobniacute čiacuteslo P05000427
Byla jsem seznaacutemena s tiacutem ţe na mou diplomovou praacuteci se plně vztahuje
zaacutekon č 1212000 Sb o praacutevu autorskeacutem praacutevech souvisejiacuteciacutech s praacutevem
autorskyacutem a o změně některyacutech zaacutekonů (autorskyacute zaacutekon) ve zněniacute pozdějšiacutech
předpisů zejmeacutena sect 60 ndash školniacute diacutelo
Prohlašuji ţe maacute diplomovaacute praacutece je ve smyslu autorskeacuteho zaacutekona vyacutehradně
myacutem autorskyacutem diacutelem
Beru na vědomiacute ţe Technickaacute univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do myacutech
autorskyacutech praacutev uţitiacutem meacute diplomoveacute praacutece pro vnitřniacute potřebu TUL
Uţiji-li diplomovou praacuteci nebo poskytnu-li licenci k jejiacutemu vyuţitiacute jsem si
vědom povinnosti informovat o teacuteto skutečnosti TUL v tomto přiacutepadě maacute TUL
praacutevo ode mne poţadovat uacutehradu naacutekladů ktereacute vynaloţila na vytvořeniacute diacutela
aţ do jejich skutečneacute vyacuteše
Diplomovou praacuteci jsem vypracovala samostatně s pouţitiacutem uvedeneacute literatury
a na zaacutekladě konzultaciacute s vedouciacutem diplomoveacute praacutece a konzultantem
Prohlašuji ţe jsem do informačniacuteho systeacutemu STAG vloţila elektronickou
verzi meacute diplomoveacute praacutece kteraacute je identickaacute s tištěnou verziacute předklaacutedanou
k obhajobě a uvedla jsem všechny systeacutemem poţadovaneacute informace pravdivě
V Liberci dne 26 4 2011
Pavla Matějkovaacute
Poděkovaacuteniacute
Na tomto miacutestě bych raacuteda poděkovala předevšiacutem doc PhDr Tomaacuteši
Veliacutemskeacutemu CSc vedouciacutemu meacute diplomoveacute praacutece za jeho cenneacute rady
odbornou pomoc ochotu a straacutevenyacute čas ktereacute věnoval teacuteto praacuteci
Raacuteda bych takeacute poděkovala celeacute meacute nejbliţšiacute rodině za všestrannou
pomoc podporu a pochopeniacute během meacuteho vysokoškolskeacuteho studia
Anotace
Diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute politickyacutech a naacuteboţenskyacutech
souvislostiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute 15 stoletiacute
Zabyacutevaacute se stavovskyacutem původem rodu jeho společenskyacutem vzestupem
a vztahem k původniacutem drţitelům predikaacutetu ze Svojšiacutena jimţ je věnovaacutena
poměrně značnaacute čaacutest textu Daacutele se text věnuje jednotlivyacutem přiacuteslušniacutekům rodu
a to předevšiacutem se zaměřeniacutem na vyacuteraznou postavu nejvyššiacuteho mincmistra Petra
Zmrzliacuteka Ve sveacutem zaacutevěru praacutece seznamuje s majetkovou drţbou rodu
a obsahuje takeacute vyacutečet dochovanyacutech pečetiacute pro sledovaneacute obdobiacute
Kliacutečovaacute slova ze Svojšiacutena Zmrzliacutek ze Svojšiacutena 15 stoletiacute pozdniacute středověk
Mistr Jan Hus husitstviacute husitskeacute vaacutelky niţšiacute šlechta mincmistr Českeacute země
Anotacion
The thesis describes a history of noble stock Zmrzliacutek of Svojšiacuten in 15
century itacutes on background of politics and religious connections The thesis
deals with corporative origin of a stock its social upward movement and
relation to original holders of a predicate from Svojšiacuten to which is devoted
quite a sizable part of text The text below applies to particular members of
stock especially with a sight on an expressive person the highest mint master
Petr Zmrzliacutek In a finish of the work is introduced a property possession of the
stock and it concludes also a compendium of preserved seals for an observed
period
Key words from Svojšiacuten Zmrzliacutek of Svojšiacuten 15 century late Middle Ages
Mistr Jan Hus Hussitism Hussite wars gentry mint master Czech land
Obsah
SEZNAM ZKRATEK 10
UacuteVOD 11
POČAacuteTKY RODU 15
NAacuteSLEDOVNIacuteCI 24
NOVEacute ZAČAacuteTKY 35
ZLATAacute EacuteRA 41
Původ Petra Zmrzliacuteka 46
Petr Zmrzliacutek na sceacuteně 51
Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev 62
Petr Zmrzliacutek a literatura 66
Smrt Petra Zmrzliacuteka 67
POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE 70
DALŠIacute GENERACE 88
ŠLECHTICKYacute ERB 98
MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA 102
Dominium Lnaacuteře 103
Dominium Kasejovice 104
Dominium Nečtiny (Preitenstein) 104
Dominium Ţleby 105
Dominium Orliacutek nad Vltavou 105
Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn 106
Dominium Kašperk 107
Dominium Březnice 107
Statek Kocelovice 108
Statek Tochovice 108
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109
Statek Kostelec nad Vltavou 109
ZAacuteVĚR 111
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115
SEZNAM VYOBRAZENIacute 121
SEZNAM PŘIacuteLOH 122
SEZNAM ZKRATEK
AČ Archiv českyacute
AH Archeologia Historica
AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute
AKČ Archiv Koruny českeacute
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae
CIM Codex municipalit regni Bohemiae
ČČH Českyacute časopis historickyacute
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim
LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka
MHB Monumenta historica Boemicae
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne
consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho
roku 1541 pohořelyacutech
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin
VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech
11
UacuteVOD
Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech
a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze
Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem
kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana
Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby
V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho
vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho
nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela
v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl
přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece
chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky
slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute
ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka
neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech
postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho
kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah
Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute
exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech
druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech
dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů
a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute
Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi
spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak
naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute
českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na
počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech
12
činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila
naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je
skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto
problematice se ve sveacute praacuteci věnuji
Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek
byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav
a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco
zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute
kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny
16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem
V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu
a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho
vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od
konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak
připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu
Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute
zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil
uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute
moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se
v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem
vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho
majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech
dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute
monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na
praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby
existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech
monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak
vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se
rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat
13
Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro
sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic
historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece
pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute
časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute
listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3
kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ
zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku
Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5
kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň
a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute
literatury
Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci
Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně
1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha
1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed
F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872
diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha
1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed
J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav
Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed
G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash
1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed
G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash
J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962
T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929
sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd
B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed
František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl
Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler
Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979
6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel
IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha
1891
14
zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor
Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7
Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi
hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka
Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy
10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho
11
a praacutece Josefa Ţemličky12
7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI
Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000
V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka
BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute
ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr
ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001
10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel
IV Praha 1996 11
Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12
Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
15
POČAacuteTKY RODU
Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute
v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů
něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů
poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost
obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe
specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute
I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem
Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů
severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13
se spolu s jejiacutemi drţiteli
kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe
Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky
kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina
pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto
listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14
Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle
doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na
zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute
vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute
vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15
dalšiacute klade vznik
kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16
Obě dvě teorie jsou ale maacutelo
pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute
podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17
Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela
13
Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku
diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14
CDB I č 279 s 244-246 15
Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute
architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně
středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16
Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha
1980 s 132 17
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92
16
rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu
kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let
1159 a 116018
Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo
někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat
Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute
dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena
Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ
nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19
Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto
stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl
staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely
byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo
feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem
mostkem20
Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila
prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo
při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech
šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do
zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21
Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně
romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se
čtyřpatrovou věţiacute22
vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu
naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute
horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech
nad sebou23
Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako
18
Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005
s 370 19
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20
Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 23
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491
17
tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24
Portaacutel na jiţniacute straně
tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem
šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute
mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25
Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute
doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně
feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel
v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva
a vedlo do druheacuteho patra26
Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27
Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28
V přiacutezemiacute věţe se
nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby
Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute
dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29
Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute
romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během
niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen
o jeden metr širšiacute neţ věţ30
Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje
do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně
Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem
z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska
Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě
popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31
Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to
jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil
24
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29
E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby
z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz
httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287
18
jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32
Jak
jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel
kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute
V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě
beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter
vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute
Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho
charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla
zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky
zavazoval33
Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace
neobydlenyacutech oblastiacute
Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali
tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34
Doposud se totiţ prestiţ velmoţů
opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu
i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich
striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem
kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak
rozsaacutehleacute35
Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute
druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute
společenskeacute postaveniacute36
Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37
Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute
vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38
32
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 33
Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy
v době kniacuteţeciacute s 284 34
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo
pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36
Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni
z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute
s 284
19
Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute
dědičneacute39
Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu
kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak
lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40
Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute
nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik
desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41
Tento proces byl však
nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II
tedy okolo let 1140 aţ 117242
kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody
ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43
Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho
majetkuldquo44
Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni
Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli
Svojšiacuten dědičně
Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute
okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od
kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli
ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby
vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela
zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci
kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45
a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo
jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za
podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ
v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali
jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho
tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute
39
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40
Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45
Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284
20
kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak
by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti
a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast
osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi
bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme
Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece
přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků
Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli
buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako
odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem
sedlaacutekům46
kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně
odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou
půdu47
Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu
k niţšiacute šlechtě48
Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet
konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou
aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49
To
znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy
byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech
okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute
aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi
Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce
jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena
rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50
Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů
tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51
I přes tuto
46
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47
Tamteacuteţ s 50-51 48
Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50
Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286
21
skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech
1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou
generaci
Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal
některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52
Dědickeacute vlastnictviacute se začalo
prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy
kterou se stala šlechta53
Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve
smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu
kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute
zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54
Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu
beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech
poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala
přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55
Šlechta
pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla
rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem
času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten
rozpad původniacute hradskeacute soustavy56
Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat
ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy
v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute
Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe
vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde
bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet
i po dalšiacute generace57
52
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53
Tamteacuteţ s 10 54
Tamteacuteţ s 11 55
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56
Tamteacuteţ s 290 57
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel
II s 202
22
Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků
ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky
rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu
pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175
Oldřich (I) a Beneda (I)
Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze
samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje
kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu
johanitů v Čechaacutech a na Moravě58
Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak
usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde
uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59
Jsou totiţ jedinou bratrskou
dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle
Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60
Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe
jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde
nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni
s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště
kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše
bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly
do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od
konce 20 let převlaacutedalldquo61
Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na
listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62
Toto
označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze
pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako
58
CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59
CDB I č 355 s 319-320 60
bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62
CDB I č 363 s 330-331
23
nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc
a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63
Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64
propukl
v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však
kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem
Břetislavem65
kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem
Jindřichem66
63
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64
Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66
Tamteacuteţ s 77
24
NAacuteSLEDOVNIacuteCI
S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do
doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II
Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu
s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se
vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67
Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil
mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po
smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68
Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů
za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69
Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu
dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70
kteryacute
se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy
byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71
Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem
a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc
III72
Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute
vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273
Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři
panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku
1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74
Tato privilegia potvrzovala
dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od
placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů
67
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68
Tamteacuteţ s 75 77 69
Tamteacuteţ s 86 70
Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72
Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73
Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce
neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106
25
a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen
Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute
řiacuteše řiacutemskeacute75
Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn
privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se
roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76
Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy
se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute
poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute
šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje
svoji moc v zemi77
Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute
zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy
Čechldquo78
Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku
zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly
tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79
Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale
takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute
jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute
druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80
Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute
označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni
jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81
Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě
lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute
75
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76
Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta
s 35
26
šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu
se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82
Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace
Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na
vesnickou městskou a důlniacute83
Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace
provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute
předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla
provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve
kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi
podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute
noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek
tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal
utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84
Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva
kterou byli měšťaneacute85
Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně
souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute
a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla
lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86
Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem
daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci
měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87
Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute
zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů
Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti
vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88
Za
82
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84
Tamteacuteţ s 175 201 85
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86
Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za
jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 296 88
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403
27
rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi
důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah
mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala
obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89
Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se
vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili
Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197
jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je
znaacutem a doloţen90
Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se
kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl
Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute
přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91
a to jednak z toho důvodu ţe jsem
pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech
a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute
připadaly to ani nepřipouštiacute
Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora
a Benedy jako otce a syna92
avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe
leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute
ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93
kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute
jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav
Vaniacuteček94
89
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90
CDB I č 355 s 319-320 91
V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92
Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla
Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93
Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute
listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku
1237 CDB III č 172 s 212-213 94
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
28
Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše
zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny
Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je
Vecemil95
O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96
Na zaacutekladě
listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na
teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi
nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi
Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute
pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by
k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně
vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97
Tento
můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez
Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98
Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině
Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje
darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99
Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228
kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho
olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100
Klaacutešter byl
nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101
Zmiňovaacuten je
i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102
a roku 1237103
a 1238104
95
Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 97
Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98
Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99
CDB II č 187 s 172-174 100
CDB II č 310 s 307-308 101
Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102
Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103
Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104
Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230
29
Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to
předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet
Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute
postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny
Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve
svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105
Toto označeniacute
maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora
(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako
uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato
moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy
se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute
Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi
čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak
věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106
Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn
naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl
byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni
bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute
vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako
syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora
uvedeneacuteho na listině před niacutem107
Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech
rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku
1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy
(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme
označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute
doposud nebyl zmiacuteněn
105
CDB IV č 204 s 366-368 106
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107
Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19
30
Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě
v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn
Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108
Jeho tvrzeniacute však neniacute
spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni
naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem
počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech
na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech
rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289
ještě Oldřicha z Třebele109
a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele
a Alberta z Vyacuteškova110
Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během
13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111
Poklaacutedajiacute
tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety
bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo
O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech
jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute
erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele
U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem
některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra
Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem
Benedou (II)112
existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute
S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko
Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113
Oldřich (II)
108
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109
RBM II č 1468 s 633-634 110
RBM II č 2739 s 1197-1198 111
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112
CDB III č 158 s 192-193 113
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
31
označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114
kteryacute je ještě roku 1239
uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115
se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ
s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter
jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116
s největšiacute
pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala
Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově
přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117
Důkazy pro odhaleniacute teacuteto
nejasnosti schaacutezejiacute
Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)
a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě
několikraacutet setkaacuteme
Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute
a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru
a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou
předmětem teacuteto praacutece
Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118
kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute
vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě
letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka
zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale
velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe
tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu
114
Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 115
CDB III č 211 s 275-276 116
CDB IV č 204 s 366-368 117
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 118
Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739
s 1198
32
mohla nasvědčovat listina z roku 1242119
Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak
bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute
potomky
V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by
byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe
Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak
by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie
je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom
připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je
zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco
kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ
dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď
Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)
kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute
Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti
let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)
to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda
(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik
zdrojů120
nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal
zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121
Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme
varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli
potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze
Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je
119
CDB IV č 16 s 78-79 120
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 121
Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130
33
Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je
v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122
Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma
Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda
(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě
řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen
kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal
vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen
u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute
důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků
tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip
Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy
několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal
vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se
jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila
roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II
Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci
Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute
nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123
Přemysl dosaacutehl řady
uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal
i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se
obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho
Rudolfa Habsburskeacuteho124
Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu
Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem
uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko
122
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 123
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142
34
a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute
šlechty v čele s Viacutetkovci125
Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem
během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na
Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126
Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute
Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka
Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti
Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil
olomouckeacuteho biskupa Bruna127
Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute
zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala
postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na
trůn128
Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem
zdraviacutem zemřel129
Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale
naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů
V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute
kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily
125
Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka
s 79 81-82 127
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128
Tamteacuteţ s 367 129
Tamteacuteţ s 474
35
NOVEacute ZAČAacuteTKY
Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali
Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele
Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho
Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na
českeacutem trůnu130
Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za
bdquocizaacutekaldquo131
a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům
v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute
ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech
povinnostiacute132
Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke
vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce
Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute
a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133
Jan
byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute
postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta
diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute
pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134
Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu
i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem
pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135
Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem
tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta
Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136
českyacutem
kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem
130
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa
s 22-23 131
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132
Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133
Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134
Tamteacuteţ s 26-27 35 135
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208
36
a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137
Karel byl teacutehoţ
roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem
o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl
jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138
Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu
velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země
Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem
arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla
prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139
Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy
stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho
kamenneacuteho mostu roku 1357140
Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute
i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute
koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich
rozšiacuteřeniacute141
Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute
sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze
jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142
I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute
Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je
14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute
morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute
Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili
si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem
způsobem143
Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy
společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc
137
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138
Tamteacuteţ s 74 200 301 139
Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140
Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143
Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261
37
šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem
papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva
papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute
avignonskyacute papeţ Kliment VII144
Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl
na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic
kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145
Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň
čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev
i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312
Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146
O jeho osobu se
patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn
v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147
roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148
a listinou z roku
1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149
Je ale
otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet
let zcela odmlčel
Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute
kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150
Kromě těchto dvou zaacuteznamů
o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy
Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151
uţ stěţiacute se
můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda
144
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute
Čechy s 296 145
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146
Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV
č 1980 s 777-778 147
RBM III č 280 s 113 148
RT I s 399 149
RBM III č 878 s 347 150
Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151
LC I1 s 38
38
je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152
1362153
a společně s bratrem
Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině
jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154
Z teacuteto skutečnosti
vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi
Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na
druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později
se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute
vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe
Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se
utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce
zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute
větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy
Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde
pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn
jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je
Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako
Oldřich ze Stanu155
Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich
(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila
predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl
predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo
Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna
Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců
přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet
byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to
předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy
v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu
152
LC I1 s 50 153
LC I1 s 174-175 178 154
bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155
Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170
39
Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech
objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou
pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na
listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je
proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe
v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky
zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem
16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe
Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece
opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto
nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto
rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině
Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho
Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka
a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje
řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156
Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně
pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena157
Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158
Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)
kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem
Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak
střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na
těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně
doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute
156
LL I č 363 s 253-255 157
RT I s 555 556 158
LC V s 256
40
Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny
pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě
zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl
byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně
zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole
41
ZLATAacute EacuteRA
Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně
tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho
kraacutele159
Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po
smrti sveacuteho otce160
Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda
Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy
přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute
kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize
hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute
kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy
(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem
schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161
Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly
doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie
a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi
řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila
běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry
v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho
ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415
jako kaciacuteř162
Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ
miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně
znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech
let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou
naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za
159
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel IVb s 281 160
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 22 162
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66
42
svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici
se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala
s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163
Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou
moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel
na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164
Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit
přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit
Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute
celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech
Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem
ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165
a drţen
v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda
a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166
Vaacuteclav IV
byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly
předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak
alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal
znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167
Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403
opět za uacutečasti bratra Zikmunda168
Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute
z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169
uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku
1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho
kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl
163
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici
paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy
s 305-306 164
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165
Tamteacuteţ s 352 166
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 25 169
Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel
IVb s 386-387
43
Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou
by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se
pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl
v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170
Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli
z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem
a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě
očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle
vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy
s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171
Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172
Teprve od
počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby
bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173
Tito
šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu
vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na
zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev
ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174
Paacuteni reprezentanti vyššiacute
šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak
velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo
se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo
uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila
rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175
Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech
kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky
a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do
170
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute
šlechta s 37 39 69-71 175
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol
Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270
44
politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se
sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika
usedlostiacute176
Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle
nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho
kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě
přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit
podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto
lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby
buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo
jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto
způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177
Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami
šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute
Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli
rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech
sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178
V jinyacutech regionech se naopak
postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech
přiacuteslušniacuteků179
Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu
a moc takteacuteţ ztraacutecela 180
Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu
avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181
Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech
měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute
176
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel I s 282 177
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231
František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147
45
šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet
najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute
Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182
Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta
vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě
Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute
posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet
niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či
dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly
velmi obtiacuteţneacute183
Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli
někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute
mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud
bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na
listinaacutech
Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi
urozenyacutemi muţi184
Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův
pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)
a Oldřich (III)185
S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let
1422 a 1434186
Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů
v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187
S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188
182
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 48-49 183
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184
RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185
bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186
bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de
Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187
Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287
Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188
Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309
Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 113
46
Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila
jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute
straně v bitvě u Lipan189
Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku
15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je
tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze
Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta
z Hraacutedku190
Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo
uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva
patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute
pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit
Původ Petra Zmrzliacuteka
Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)
a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si
tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko
stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho
existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti
Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo
je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute
bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute
Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute
předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi
šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek
pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či
jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb
a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde
189
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190
RT II s 262
47
nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně
povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces
ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191
Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina
stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale
neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho
ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192
Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve
vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec
nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci
Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků
kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu
uţiacutevaacuteniacute193
K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi
Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na
Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela
v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na
Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat
duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla
ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často
udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem
klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou
plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ
prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby
děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute
vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra
Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ
191
Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192
Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44
48
měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194
ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz
a kanovniacutek
Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad
bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech
Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo
jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně
stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute
kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem
zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš
třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen
kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně
by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe
poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute
hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo
během něj195
intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute
postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute
domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do
Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka
duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute
a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat
moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute
polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute
sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu
naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů
pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat
194
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74
233 195
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III
s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik
BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006
s 54
49
naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat
potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196
Existovali by tak opět dvě linie
Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak
přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen
Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se
jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho
čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila
v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si
jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule
Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho
u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi
rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo
jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho
Města praţskeacuteho197
kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl
spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech
dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198
Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali
V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute
předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute
Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199
Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422
během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny
dřiacuteve200
Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad
i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři
sta kop grošů201
coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka
196
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199
AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242
50
Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za
konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do
naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202
Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze
usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za
Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by
mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany
s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203
A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute
měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně
Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech
postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk
s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi
z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute
doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost
Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute
z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku
1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana
Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic
Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do
roku 1525204
Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu
a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby
městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem
viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně
a poplatky205
202
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel
VIII s 80 205
AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357
51
Petr Zmrzliacutek na sceacuteně
Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute
zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten
hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně
z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice
a vsi Střešovice206
Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem
muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou
Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute
Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se
nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento
hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli
potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku
1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207
Druheacute
siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic
v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků
z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute
poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel
se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208
Ač
se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka
osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe
pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru
mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke
Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do
manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209
K těmto siacutedlům neměli majiteleacute
vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah
206
RT I s 555-556 207
Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan
MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260
52
Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute
hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210
Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho
před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra
Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad
Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto
hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval
značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek
nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě
a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn
městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute
Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale
takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211
Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady
a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu
naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212
Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup
z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho
a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako
formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi
šlechtu vyššiacute
Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo
předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se
210
Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211
Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ
II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku
1419 AČ II č 326 s 186 212
Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15
53
chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů
kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213
V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad
nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně
zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se
přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214
V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute
dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů
kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215
Velmi pravděpodobně byla
jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute
Vratislav Vaniacuteček216
Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal
načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute
dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217
Stavba slouţila
ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute
Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute
dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde
dokonce zaloţit i kapli218
Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve
od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi
centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem
Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak
213
Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214
Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9
Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215
J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217
Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel III s 541
54
znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou
mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou
mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219
Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na
vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech
měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute
přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh
neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince
a stiacutehal padělatele220
V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute
konšely221
Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute
Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe
praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy
a ty spravoval praacutevě mincmistr222
Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet
pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale
uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za
věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223
Uacuteřad
mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady
tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224
V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako
přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem
Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225
219
V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220
Tamteacuteţ s 157-159 221
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně
s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech
s 358 224
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 226
55
Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute
reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma
se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute
jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226
Naviacutec zdatnyacute
finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo
Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu
s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu
kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228
Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na
kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho
schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn
Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil
Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě
praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho
koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute
reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale
poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem
důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody
o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali
akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby
reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou
ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas
S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute
postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti
Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu
naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute
226
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227
M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257
56
situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali
zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229
Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku
1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230
Podle
meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr
Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se
Dekretu kutnohorskeacuteho
Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi
arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV
jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle
vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory
s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute
nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se
postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231
O šest let později se kraacutelovskaacute
rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem
z Kunšťaacutetu232
Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit
Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel
na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak
daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil
Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji
rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady
byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ
1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233
229
Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230
Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV
1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk
na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169
57
Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července
1407234
12 června 1408235
29 listopadu 1409236
13 listopadu 1410237
13 dubna 1412238
z prosince 1412239
z 27 uacutenora 1413240
25 zaacuteřiacute 1413241
27 řiacutejna 1413242
18 ledna 1415243
a 20 srpna 1417244
Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech
horniacuteků z 28 uacutenora 1410245
na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června
1414246
a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247
Jako rukojmiacuteho
zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny
z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248
Na dokumentu ze srpna 1411 jej
najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249
Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250
Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let
1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech
kteraacute spravoval251
Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna
haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se
odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute
234
RBV III č 560 s 223-224 235
AKČ V č 211 s 131 236
RBV III č 603 s 240 237
LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238
CIM II č 851 s 1141-1148 239
RT II s 95 240
RBV III č 703 s 279 241
AČ XIV č 12 s 400-402 242
CIM I č 131 s 208-212 243
AČ XV č 74 s 172-174 244
RBV III č 786 s 309-310 245
CIM II č 840 s 1119-1130 246
AČ VI č 24 s 31 247
AČ VI č 28 s 35 248
AČ XIV č 72 s 560 249
AČ XXI č 5 s 278 250
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251
ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII
s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99
58
soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252
Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra
z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana
Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253
praţskyacute
biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik
dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute
řadě254
Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců
z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako
neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po
Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu
jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255
kteryacute se
mu později stal osudnyacutem
Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu
s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem
v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo
chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256
Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem
rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany
a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora
1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami
předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili
a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby
daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne
arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky
Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257
252
Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha
1981 s 69 253
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255
Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257
Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203
59
Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat
pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute
probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech
a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba
proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy
u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute
snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258
Původně se měla schůzka
odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se
disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely
za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra
Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259
V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi
vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan
Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute
Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek
v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu
husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena
Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu
1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260
Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně
přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad
obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje
avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu
kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za
Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn
pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech
258
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed
I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178
60
Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech
vojevůdců261
V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute
k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech
Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute
byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do
spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech
vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262
Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ
si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263
Jeho
znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora
kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru
Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho
plundrovaacuteniacute264
O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu
svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do
Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se
uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli
ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta
hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute
261
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262
AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 157 263
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA
Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute
Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem
trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute
Husitskaacute kronika s 220-221
61
Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn
čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena
dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany
a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi
spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265
Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl
o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho
stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky
ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266
Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův
bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to
i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute
a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta
a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech
naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho
přijetiacute zkomplikovalo267
Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute
katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty
a měst neuznali268
Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav
Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech
nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr
zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo
byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno
265
AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute
Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318
Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 49
62
k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda
Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho
kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269
Korybut se v květnu 1422 představil jako
vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce
Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze
sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270
Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev
Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378
probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech
odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve
kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden
papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271
Tato situace
nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute
se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku
1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272
Vyacutesledkem byl
efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute
Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli
a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273
Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla
navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten
jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274
Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku
světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše
269
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272
Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274
Tamteacuteţ s 127 151
63
řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na
koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu
ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275
Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr
Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute
světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute
reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276
Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute
předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute
Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu
avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277
Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus
obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel
a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278
Husova kaacutezaacuteniacute
postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak
dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů
a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně
samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279
Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou z Frymburka280
Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho
kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho
slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem
sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj
po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila
275
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277
Tamteacuteţ s 63 108 278
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105
64
Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel
předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval
a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281
Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem
z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V
svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen
krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve
proti němu282
Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli
v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283
Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se
rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl
vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do
Kostnice284
Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde
uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan
Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285
Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ
zjara roku 1418286
I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce
protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287
Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech
vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas
281
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283
Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus
staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284
Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech
letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 232 285
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287
Tamteacuteţ s 366-367
65
listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288
Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme
Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly
adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou289
Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290
bdquoBůh s vaacutemi
A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho
dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody
panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu
dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute
Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako
jste mu naslouchali dosud
Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro
mne učinila
Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat
Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute
Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen
Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ
jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute
Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute
Mistr Jan Hus
v naději sluha boţiacuteldquo
Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem
v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby
Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej
finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute
poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ
dřiacuteve zavaacutezal291
288
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 281 290
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list
pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583
66
Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil
Ryba s predikaacutetem z Mochova292
kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme
Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna
z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla
ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293
Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute
Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky
jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu
Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294
Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute
se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav
naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295
Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute
a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana
Ţiţky296
Petr Zmrzliacutek a literatura
Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo
i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-
třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy
v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje
Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297
Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ
dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem
archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298
Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost
292
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 39-40 295
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296
Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298
Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492
67
kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute
vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň
jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299
Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil
roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300
Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se
jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ
mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl
Smrt Petra Zmrzliacuteka
V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr
řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně
zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301
Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho
domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy
naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302
Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal
manţelku Annu a tři syny
Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl
sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek
Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe
doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303
299
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300
Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in
Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302
V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy
kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98
68
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem
Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304
Tento
kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305
byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal
kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400
Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem
miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla
odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada
gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306
Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do
konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město
obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307
Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům
Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury
věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku
1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva
tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt
prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute
Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute
ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek
byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde
pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do
pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často
poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou
304
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 275 306
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11
2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307
Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010
69
pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech
a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak
bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308
Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho
Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě
i zaslouţil
308
Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz
httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart
9887html staţeno 18 12 2010
70
POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE
Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se
znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil
šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou
skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl
kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309
Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za
naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let
a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal
jedinyacutem uchazečem o trůn310
Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři
artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ
pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311
V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci
kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute
přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312
Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše
řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313
Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku
Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute
byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se
mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute
Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka
siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314
309
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 188-189 322 310
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261
71
S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315
1431316
1439 a uacutečastnila se
i dalšiacutech jednaacuteniacute317
Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka
Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na
Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem
vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318
Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na
straně Taacuteborů319
Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi
předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme
na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na
separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme
Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě
musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320
Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem
a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni
zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321
Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu
svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš
z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi
v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute
bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek
315
AČ III č 32 s 245-248 316
Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318
K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 269 319
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 232 321
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po
českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609
72
A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby
odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322
Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem
plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323
Znovu se objevil spolu
s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem
landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324
Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi
taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na
straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325
Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou
jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute
obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech
usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326
Realizace Zdickyacutech dohod byla
překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly
jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327
Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze
Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute
tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo
s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu
322
MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou
proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem
1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325
AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute
revoluce diacutel III s 151 326
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 341
73
a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute
skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328
Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute
spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen
zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze
17 řiacutejna 1425329
O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme
Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod
vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na
sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute
spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo
několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330
Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od
počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech
spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento
zaacutepadočeskyacute svaz331
28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město
Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332
V červenci naacutesledujiacuteciacuteho
roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla
do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil
opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333
Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory
a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni
328
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330
AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 214 333
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik
doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 487-489
74
Zmrzliacuteci334
V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se
bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině
mezi kališniacuteky a katoliacuteky335
Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme
Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač
všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ
rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta
a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně
kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech
s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336
Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich
Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme
zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout
některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten
a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337
V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem
praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce
u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute
s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo
několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338
V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji
k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ
přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska
byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit
přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se
334
Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 358 335
AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 336
1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97
75
vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově
zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně
počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo
o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava
do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339
Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan
Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti
Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340
Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky
uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech
snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341
Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce
z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem
z Michalovic a Zmrzliacuteky342
V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ
patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem
svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343
Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata
spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce
a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho
339
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 218-219 340
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 462-463 341
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342
SČPLL I č 639 s 165 343
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI
s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229
76
roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl
naacutesledně strţen a rozbořen344
Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute
Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů
a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha
jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to
prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute
naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou
a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute
existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze
spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute
rady345
Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy
Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv
panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech
nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho
husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu
května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346
Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme
pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute
katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347
a umiacuterněnyacutech husitů s husity
středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky
a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute
344
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech
edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345
AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145
77
polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla
smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348
Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho
sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv
svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech
šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349
Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem
a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu
spraacutevci350
Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem
markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ
1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července
1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech
uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute
kompaktaacuteta351
Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů
v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352
Hlavniacute roli
ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let
stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům
řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly
zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353
Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem
kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436
348
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 619 625 350
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12
16 101-102 352
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636
78
Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na
sveacute cestě do Uher354
Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu
kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho
stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund
vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe
podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali
na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana
a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355
V teacuteto
souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na
listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356
Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se
setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela
najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev
a bez odkazu na přiacutebuzneacute357
Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem
některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny
z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii
by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem
kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu
s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti
přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan
354
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 36 355
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 641 644 356
Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop
grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost
Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a
listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ
č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19
dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357
AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224
79
měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem
anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem
k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute
Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři
přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute
Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358
a ktereacutemu
uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však
Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně
ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo
i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359
Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy
zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm
miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven
Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem
pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena
šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či
světskeacute statkyldquo 360
Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437
naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře
Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety
V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je
zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit
Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361
Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala
proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do
naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362
358
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 74 76-77 359
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621
626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361
AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453
80
Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť
Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo
třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl
v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363
Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364
a 1432365
Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439
kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem
z Roţmberka 366
Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ
okolo roku 1440367
Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě
zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty
jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet
praacutevě jeho synem
Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně
často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů
na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute
a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho
kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do
doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368
V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava
nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369
a poteacute v květnu a červnu na valneacutem
sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute
šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III
Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se
363
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42
44 50 56 364
LC VIII ndash X s 150 365
Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4
s 440 367
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368
Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440
AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369
AČ III č 414 s 524
81
mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit
i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale
neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě
varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl
poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho
a haacutejil jeho praacutevo na trůn370
Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute
šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho
Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn
pro Ladislava371
Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho
spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho
landfryacutedu372
Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe
bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu
ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten
českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze
formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat
ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute
zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla
o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458
korunovaacuten českyacutem kraacutelem373
Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto
se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena
370
AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128
82
V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem
z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu
Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute
s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka
hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374
Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na
sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci
byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do
landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na
krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem
vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375
V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi
největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou
šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376
K letům 1443 aţ 1444
se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na
Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377
Spory mezi Oldřichem a Petrem byly
ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378
ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem
patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem
sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute
K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379
Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned
dalšiacuteho roku opět porušil380
374
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377
LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302
s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334
s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336
č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378
LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379
AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44
č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35
83
Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci
znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci
moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se
přičinil o naacutepravu381
Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce
vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako
předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech
uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli
vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382
Roku 1450 si
Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech
1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk
ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory
a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383
Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384
a roku 1451
a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385
Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků
zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III
a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy
LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343
s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260
č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396
s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450
s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ
XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381
AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382
LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383
AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384
Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300
s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co
maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ
z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha
z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III
č 424 s 296 385
RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254
84
u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou
stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil
i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti
a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni
rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez
panovniacuteka386
Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ
uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu
byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387
Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic
z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388
Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute
glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi
Poděbradskou a Strakonickou stranou389
Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel
Oldřich z Roţmberka390
Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem
stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany
kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech
měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391
Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno
a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku
naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany
Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem
z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni
kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392
avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali
386
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387
AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388
RT II s 237 389
AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391
AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392
LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170
85
počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu
nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute
a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila
se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393
Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo
a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se
11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu
o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově
ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou
platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud
ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394
kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ
ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452
a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem
šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem
jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395
K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv
svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl
určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou
pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute
Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396
Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute
zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim
byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat
zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci
393
LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40
s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394
AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46
s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 106 395
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396
AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107
86
z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny
provedeneacute během jejiacuteho průběhu397
Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute
Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398
Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443
1449 1454 1456399
Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400
Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek
a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401
Zapsaacuteno jim bylo takeacute
věno Anny z Frymburka402
397
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 66 398
Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku
z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze
Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203
Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II
č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187
Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604
s 467 399
Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi
Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498
Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina
staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu
s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282
s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem
z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina
z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června
1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na
listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna
1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV
č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra
Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina
z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra
Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400
Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269
s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388
s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501
s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401
AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402
AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI
s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
87
Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se
oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403
s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava
a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute
ţe zemřel někdy během roku 1457404
to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě
v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu
o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405
Vzhledem
k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem
synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku
Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě
v letech 1465 a 1477406
Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477
zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute
uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se
nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho
bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho
z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka
403
Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům
ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150
88
DALŠIacute GENERACE
Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho
z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za
vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně
urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho
O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl
na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem
i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407
Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům
vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute
rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408
I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se
vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute
liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně
vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze
Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute
se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad
panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky
orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst
zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409
Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi
poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou
opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce
Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou
o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech
poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem
407
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 393 408
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409
Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237
89
z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil
tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem
sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na
platnosti uacutemluv410
Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467
avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět
dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute
i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly
pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl
celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat
dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů
s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl
Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute
ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil
Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše
Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411
Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem
a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi
městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav
(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak
i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku
Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412
Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu
a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše
zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se
v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do
11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však
410
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463
90
započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute
kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky
ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo
Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe
se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se
tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden
nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na
Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413
Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute
sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech
zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute
postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat
zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute
trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem
nepřijatelnyacute414
Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele
neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout
Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471
započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli
ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415
Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš
dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu
a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo
a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli
katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl
413
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 403 415
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93
91
22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416
Spor o země Koruny českeacute ale
nadaacutele pokračoval
Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro
ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se
vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se
snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter
byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417
Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute
uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu
se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem
povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute
kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu
daacutevala kompaktaacuteta418
Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho
smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat
svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute
i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute
o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419
Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490
Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve
všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se
dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420
416
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 103 405-406 463 418
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 413
92
Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od
počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku
1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti
předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek
o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421
Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk
jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422
O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)
kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec
a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato
zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum
a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav
pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423
Jaroslav se objevuje ještě
v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem
Zviacutekově424
a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na
Lnaacuteřiacutech425
Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan
zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek
s Kostelcem426
Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute
obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely
za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze
Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly
421
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424
AČ XIV č 1831 s 152 425
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute
sv XXVII Praha 1901 s 653
93
a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze
Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům
u kostela a společně ji ţivili427
Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem
z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech
a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute
Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ
zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428
Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem
Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků
Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil
z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi
stranami429
S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute
neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli
dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem
Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale
nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze
Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně
vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430
Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute
Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče
svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431
V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute
se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do
427
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429
AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896
s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430
AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431
Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197
94
sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou
stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl
Jaroslav celyacute rok neshody432
Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana
z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat
I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se
přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se
z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute
coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433
Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli
věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo
takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav
K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze
Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434
Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana
Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho
z jejich potomků
Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale
vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně
stanovit435
Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten
Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute
pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436
Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest
majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za
oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz
zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi
z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna
Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na
zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl
432
AČ I č 16 s 235-236 433
AČ XXI č 23 s 195 434
Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3
2011 435
Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436
Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88
95
Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav
ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)
Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto
čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově
smrti)
Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem
sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a
opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi
z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop
grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o
celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437
Jaroslav doloţil vyacutepověďmi
svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do
jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem
roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně
rozhodl v jeho prospěch438
Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve
sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439
Spolu s bratrem Janem je
uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem
Burianem440
K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou
o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441
a k osmnaacutecteacutemu dni
teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442
437
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky
a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439
Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10
Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476
AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během
listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63
s 27-28 440
Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441
AČ VIII č 455 s 432-433 442
AČ X č 977 s 543
96
K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky
později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek
s rodovyacutem erbem443
Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho
potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ
jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl
pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444
Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn
s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu
či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana
kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou
z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak
mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445
Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od
roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl
nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův
slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446
coţ je ale dost širokyacute pojem
naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny
Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době
ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)
a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka
Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka
Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy
předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako
jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by
však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet
alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem
443
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444
AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III
s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445
Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653
97
jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn
v pramenech447
Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit
Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn
ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil
Kozlovi z Kladrub448
Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou
dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se
objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po
jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po
sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449
druhaacute
obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450
Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se
k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto
zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488
a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata
z Vrtby451
Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno
Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit
Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)
pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem
vymřel po meči452
Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně
dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale
uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece
447
AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448
AČ XIX č 2485 s 254-255 449
AČ X č 1088 s 75 450
AČ XIV č 2136 s 281-282 451
Tamteacuteţ 452
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253
98
ŠLECHTICKYacute ERB
bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na
štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453
Drţeniacute
erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat
pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty
osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo
jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454
Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem
šlechty455
Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly
staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst
a v neposledniacute řadě takeacute cechy456
Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze
štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi
dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi
zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto
procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla
straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za
kov či naopak457
Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458
Erby se objevujiacute
na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba
staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech
453
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 343 454
Tamteacuteţ s 347 455
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 348 457
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 354-355 458
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360
99
Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů
a k nim naznačeny rodoveacute vazby459
Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute
vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla
liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute
slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460
S erbovniacute pověstiacute se
setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto
pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute
ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem
proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute
českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec
poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute
štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech
ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech
Kosmas i Dalimil461
Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost
s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu
pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na
zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka
Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva
o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda
(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova
zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou
tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na
pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462
Jineacuteho
459
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash
J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461
Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech s 357-358
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena
z 24 6 1361 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
100
člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze
Svojšiacutena
K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na
střiacutebrneacutem štiacutetu463
u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464
Erb se
objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465
ktereacute se objevujiacute u listin z let
1406466
1410467
1412468
1414469
1416470
a 1418471
a takeacute jej nechal
vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472
Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech
synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute
pečetě Petra (II) k roku 1424473
společně pak
s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474
a 1430475
K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova
pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476
Vaacuteclav
dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech
463
Viz Přiacuteloha 1 464
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha
2001 s 58 sv III s 113 466
K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze
Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467
K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze
Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468
Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine
pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469
K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute
1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259
s 160-161 č 260 s 161 470
K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku
Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471
Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472
Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990
s 300 473
Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III
č 32 s 245-248 474
Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III
č 258 s 500 475
Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430
SČPLL I1 č 639 s 165 476
Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1
s 245-249
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z 1 1 1429 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
101
křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477
Pečeť
Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku
1449478
Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt
v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl
roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan
(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze
Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele
nejstaršiacute479
477
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478
Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz
peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE
Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality
bubovicehtml staţeno 9 11 2010
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze
Svojšiacutena z 29 1 1440
Sedlaacutečkova rekonstrukce
Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr
Přiacutebram)
Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z
roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice
okr Přiacutebram)
102
MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA
Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute
předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem
stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se
v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů
mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich
vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se
objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480
Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481
kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou
hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482
Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu
jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute
a dalšiacutech pozemků483
Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice
vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet
počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva
hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484
Čiacutem viacutece hradů
šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak
ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah
panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485
Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi
aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves
a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku
v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute
480
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 148-149 481
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482
Tamteacuteţ s 148-149 483
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485
Tamteacuteţ s 270
103
majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky
rozdělena486
Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute
V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech
šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487
Ještě před
polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou
několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute
vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute
drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute
šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488
Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech
rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala
předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik
generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na
několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala
předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech
vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)
Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy
podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute
Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla
ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě
praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra
Zmrzliacuteka
Dominium Lnaacuteře
Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze
Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic
486
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70
104
Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna
z Frymburka489
Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji
měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze
Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně
rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute
Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku
1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze
Šternberka a na Blatneacute 490
Dominium Kasejovice
Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků
z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do
manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute
jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves
Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491
Poteacute co Anna ovdověla vybrala si
Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465
Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly
připojeny ke Lnaacuteřům492
Dominium Nečtiny (Preitenstein)
Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute
byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem
Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi
489
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
V Jiţniacute Čechy s 123 491
RT I s 556 492
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
105
vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ
roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493
Dominium Ţleby
Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny
z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly
hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494
Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800
kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495
a o dva roky později mu
kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496
Ţleby byly později z Petrova drţeniacute
vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě
Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt
taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru
Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je
postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497
Dominium Orliacutek nad Vltavou
Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně
cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498
Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice
a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze
493
ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha
2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495
AKČ V č 198 s 123 496
ZRKŘČ č 761 s 110 497
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221
225 498
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146
106
Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499
Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků
16 stoletiacute
Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na
starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500
Diacuteky
tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl
soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501
Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad
nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti
sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502
Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi
husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal
svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503
Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)
Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři
o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu
s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem
stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za
jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute
hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504
Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru
Janovi505
Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn
Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku
1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku
499
ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V
TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 502
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
107
1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron
miacutestniacuteho kostela506
Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady
Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně
s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho
měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507
Dominium Kašperk
Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute
hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po
praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508
Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec
se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům
stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho
drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce
a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo
dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku
1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509
Dominium Březnice
Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců
Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute
jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji
506
Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997
s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507
ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508
ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509
ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a
ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk
staţeno 31 3 2011
108
Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena
ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke
sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510
Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek
byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji
ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky
přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku
Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti
Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute
Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy
jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511
Statek Kocelovice
Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru
(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice
připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512
Statek Tochovice
Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku
1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům
ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku
1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto
panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513
510
ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů
s 87 511
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK
Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 262 513
AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na
109
Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute
Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)
a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli
Jiřiacutemu514
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem
Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute
čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu
arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)
a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na
polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli
Jiřiacutemu zpět515
Statek Kostelec nad Vltavou
Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406
spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil
ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem
zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516
I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi
zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517
Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514
ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 66 515
AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516
AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a
tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec
nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517
ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270
110
Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)
111
ZAacuteVĚR
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu
vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody
měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků
ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech
staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od
chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb
a predikaacutet
Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute
a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute
v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute
Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen
povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute
největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry
oceněniacute a vlivu jako on
Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute
byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale
i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho
Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky
Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy
nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute
podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute
Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu
vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se
dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni
Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud
synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny
z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat
112
a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji
největšiacute přiacutenos meacute praacutece
Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich
však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema
zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou
historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků
v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny
Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou
a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute
obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by
se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo
nebo vyvraacutetilo
Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute
původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila
a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo
Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute
zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do
16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece
zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute
113
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute
Ctibor (I)
Oldřich (I)
Beneda (I)
1175 - 1177
1175 - 1177 1183 1196
Ctibor (II)
1196 1197
Beneda (II)
Ctibor (III)
Oldřich (II)
Vecemil
1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238
1232 1234 1237 1251
1232 1234 1235 1237 1239 1251
1232
Pravděpodobnyacute
zakladatel volfštejnskeacute větve
Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute
větve
Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute
větve
Ještě 1 člen
Beneda (III)
1251
Beneda (IV)
1289 - 1291 1312 1315 1320 1323
Jindřich
1329 1353
Beneda (V)
Oldřich (III)
1355 1358 1362 1380
1380 1383 1385
Beneda (VI)
1396
Protiva (I)
1407 1419 1422 1424 1427 1434
Genealogickeacute vztahy
Protiva (II)
jisteacute
1454
hypotetickeacute
114
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute
Jan Zmrzliacutek Petr (I)
Zmrzliacutek
1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr
duchovniacute
infin
dagger 1421
1420
Magdaleacutena Manda
1394 - 1396 1402 1405 - 1421
infin
Anna z Frymburka
dagger 1465
1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464
Petr (II)
Jan (I)
Vaacuteclav (I)
dagger asi 1463
dagger okolo 1440
dagger 1457 (bezdětnyacute)
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -
1454 1456 1457 1461 1463
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -
1439
1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450
1453 1454
infin
Anna ze Šternberka
a z Veseliacute dagger 1465
1432
Zbyněk 1437 1438
Jan (II)
Vaacuteclav (II)
Jaroslav (I)
Kateřina
Aneţka
dagger 1483
koncem 15 stol
dagger 14
dagger 1465
dagger 1465
1457 1463 1466 1470 1472 1473
1480
1457 1461 1463 1468 1469 1472
1473
1457 1463 1466 1469
1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496
infin
Vaacuteclav ze Smiřic
devět sirotků
Jan (III)
Zdeněk
Genealogickeacute vztahy
1475 1495
dagger 1496
Petr (III)
Vaacuteclav (III)
jisteacute
1488
1465 1477
hypotetickeacute
115
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ
Prameny a edice pramenů
AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983
AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed
František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed
F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed
F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef
Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed
J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed
J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed
J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel
XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich
Praha 1941
AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947
z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha
1979
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich
Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed
G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae
1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000
T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša
Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček
Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839
CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha
1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944
116
FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed
Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed
J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha
1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889
LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed
Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena
Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed
B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha
1954
MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I
ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III
ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419
aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute
Praha 1989
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash
Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed
J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd
František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash
K Beraacutenek Praha 1974
Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty
ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha
1980
117
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed
A Sedlaacuteček Praha 1914
Literatura
BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě
a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985
BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402
Praha ndash Litomyšl 2003
BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003
BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve
středověku Praha 2006
ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech
Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376
ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash
Litomyšl 2000
ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel
VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007
DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in
Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139
DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009
ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959
FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků
1310 ndash 1419 Praha 1978
HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992
HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum
pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002
118
HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in
Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu
15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392
KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je
a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365
KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed
revoluce Praha 1998
KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005
KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV
pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234
KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha
1902 reprint Praha 1996
KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990
KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II
Praha 1997
LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute
architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175
LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003
MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996
Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I
A ndash Č Praha 1925 s 459
MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-
skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978
MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha
1971
MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech
Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005
NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010
119
Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel
XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha
1908 s 653
PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech
pruhů na cestě k trůnu Praha 2006
PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1
1997 s 4 ndash 9
PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985
POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III
PŠ Praha 1980
RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005
SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha
1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII
Praha 1905 diacutel XV Praha 1927
SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce
Praha 1986
ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19
ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001
ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha
1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech
let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996
TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III
Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII
Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891
TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986
URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha
2003
120
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250
Praha ndash Litomyšl 2000
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310
Praha ndash Litomyšl 2002
VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002
Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456
ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH
107 č 2 2009 s 269 ndash 308
Internetoveacute zdroje
httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=
1113
httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-
CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)
httpwwwsvojsincz
httpwwwlnareczzamekhistorie
httpwwwmavlastcz
httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm
svojsin
httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin
galerie217142
httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml
httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp
httpwwwsvatymichaelczmm99php
httpwwwblistyczart9886html
httpwwwblistyczart9887htm
httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce
121
SEZNAM VYOBRAZENIacute
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)
Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle
krajů (15 stoletiacute)
(vlastniacute kresba)
122
SEZNAM PŘIacuteLOH
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK
August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr
přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare
majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie
staţeno 25 10 2010)
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz
wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm
svojsin staţeno 25 10 2010)
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz
plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142
staţeno 25 10 2010)
Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj
kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10
2010)
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)
Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru
v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380
ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu
klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute
a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3
2011)
123
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině
z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice
plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi
svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-
cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp
block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=
145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana
Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity
a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash
Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)
Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let
1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute
Praha 1990 s 300 302 303)
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http
wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action
doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na
Stareacutem Městě praţskeacutem
124
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek
podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha
Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze
Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=
636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo
id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje
spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic
U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564
ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na
Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3
2011)
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se
zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina
z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela
Severniacute strana kostela
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute
věţe
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
Půdorys kostela
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje
klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje
kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při
potociacutech Suchaacute a Trnovaacute
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na
listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute
ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje
mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek
ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute
pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora
praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi
Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute
Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
na Stareacutem Městě praţskeacutem
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan
Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute
s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina
z 1 ledna 1429
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce
rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena
a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě
všch třiacute bratrů
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu
uzavřenou na Vildštejně
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou
ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute
a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450
Čestneacute prohlaacutešeniacute
Naacutezev praacutece Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute pozdniacuteho
středověku
Jmeacuteno a přiacutejmeniacute autora Pavla Matějkovaacute
Osobniacute čiacuteslo P05000427
Byla jsem seznaacutemena s tiacutem ţe na mou diplomovou praacuteci se plně vztahuje
zaacutekon č 1212000 Sb o praacutevu autorskeacutem praacutevech souvisejiacuteciacutech s praacutevem
autorskyacutem a o změně některyacutech zaacutekonů (autorskyacute zaacutekon) ve zněniacute pozdějšiacutech
předpisů zejmeacutena sect 60 ndash školniacute diacutelo
Prohlašuji ţe maacute diplomovaacute praacutece je ve smyslu autorskeacuteho zaacutekona vyacutehradně
myacutem autorskyacutem diacutelem
Beru na vědomiacute ţe Technickaacute univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do myacutech
autorskyacutech praacutev uţitiacutem meacute diplomoveacute praacutece pro vnitřniacute potřebu TUL
Uţiji-li diplomovou praacuteci nebo poskytnu-li licenci k jejiacutemu vyuţitiacute jsem si
vědom povinnosti informovat o teacuteto skutečnosti TUL v tomto přiacutepadě maacute TUL
praacutevo ode mne poţadovat uacutehradu naacutekladů ktereacute vynaloţila na vytvořeniacute diacutela
aţ do jejich skutečneacute vyacuteše
Diplomovou praacuteci jsem vypracovala samostatně s pouţitiacutem uvedeneacute literatury
a na zaacutekladě konzultaciacute s vedouciacutem diplomoveacute praacutece a konzultantem
Prohlašuji ţe jsem do informačniacuteho systeacutemu STAG vloţila elektronickou
verzi meacute diplomoveacute praacutece kteraacute je identickaacute s tištěnou verziacute předklaacutedanou
k obhajobě a uvedla jsem všechny systeacutemem poţadovaneacute informace pravdivě
V Liberci dne 26 4 2011
Pavla Matějkovaacute
Poděkovaacuteniacute
Na tomto miacutestě bych raacuteda poděkovala předevšiacutem doc PhDr Tomaacuteši
Veliacutemskeacutemu CSc vedouciacutemu meacute diplomoveacute praacutece za jeho cenneacute rady
odbornou pomoc ochotu a straacutevenyacute čas ktereacute věnoval teacuteto praacuteci
Raacuteda bych takeacute poděkovala celeacute meacute nejbliţšiacute rodině za všestrannou
pomoc podporu a pochopeniacute během meacuteho vysokoškolskeacuteho studia
Anotace
Diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute politickyacutech a naacuteboţenskyacutech
souvislostiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute 15 stoletiacute
Zabyacutevaacute se stavovskyacutem původem rodu jeho společenskyacutem vzestupem
a vztahem k původniacutem drţitelům predikaacutetu ze Svojšiacutena jimţ je věnovaacutena
poměrně značnaacute čaacutest textu Daacutele se text věnuje jednotlivyacutem přiacuteslušniacutekům rodu
a to předevšiacutem se zaměřeniacutem na vyacuteraznou postavu nejvyššiacuteho mincmistra Petra
Zmrzliacuteka Ve sveacutem zaacutevěru praacutece seznamuje s majetkovou drţbou rodu
a obsahuje takeacute vyacutečet dochovanyacutech pečetiacute pro sledovaneacute obdobiacute
Kliacutečovaacute slova ze Svojšiacutena Zmrzliacutek ze Svojšiacutena 15 stoletiacute pozdniacute středověk
Mistr Jan Hus husitstviacute husitskeacute vaacutelky niţšiacute šlechta mincmistr Českeacute země
Anotacion
The thesis describes a history of noble stock Zmrzliacutek of Svojšiacuten in 15
century itacutes on background of politics and religious connections The thesis
deals with corporative origin of a stock its social upward movement and
relation to original holders of a predicate from Svojšiacuten to which is devoted
quite a sizable part of text The text below applies to particular members of
stock especially with a sight on an expressive person the highest mint master
Petr Zmrzliacutek In a finish of the work is introduced a property possession of the
stock and it concludes also a compendium of preserved seals for an observed
period
Key words from Svojšiacuten Zmrzliacutek of Svojšiacuten 15 century late Middle Ages
Mistr Jan Hus Hussitism Hussite wars gentry mint master Czech land
Obsah
SEZNAM ZKRATEK 10
UacuteVOD 11
POČAacuteTKY RODU 15
NAacuteSLEDOVNIacuteCI 24
NOVEacute ZAČAacuteTKY 35
ZLATAacute EacuteRA 41
Původ Petra Zmrzliacuteka 46
Petr Zmrzliacutek na sceacuteně 51
Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev 62
Petr Zmrzliacutek a literatura 66
Smrt Petra Zmrzliacuteka 67
POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE 70
DALŠIacute GENERACE 88
ŠLECHTICKYacute ERB 98
MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA 102
Dominium Lnaacuteře 103
Dominium Kasejovice 104
Dominium Nečtiny (Preitenstein) 104
Dominium Ţleby 105
Dominium Orliacutek nad Vltavou 105
Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn 106
Dominium Kašperk 107
Dominium Březnice 107
Statek Kocelovice 108
Statek Tochovice 108
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109
Statek Kostelec nad Vltavou 109
ZAacuteVĚR 111
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115
SEZNAM VYOBRAZENIacute 121
SEZNAM PŘIacuteLOH 122
SEZNAM ZKRATEK
AČ Archiv českyacute
AH Archeologia Historica
AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute
AKČ Archiv Koruny českeacute
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae
CIM Codex municipalit regni Bohemiae
ČČH Českyacute časopis historickyacute
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim
LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka
MHB Monumenta historica Boemicae
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne
consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho
roku 1541 pohořelyacutech
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin
VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech
11
UacuteVOD
Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech
a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze
Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem
kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana
Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby
V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho
vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho
nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela
v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl
přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece
chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky
slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute
ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka
neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech
postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho
kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah
Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute
exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech
druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech
dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů
a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute
Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi
spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak
naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute
českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na
počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech
12
činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila
naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je
skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto
problematice se ve sveacute praacuteci věnuji
Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek
byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav
a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco
zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute
kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny
16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem
V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu
a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho
vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od
konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak
připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu
Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute
zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil
uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute
moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se
v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem
vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho
majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech
dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute
monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na
praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby
existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech
monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak
vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se
rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat
13
Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro
sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic
historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece
pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute
časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute
listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3
kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ
zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku
Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5
kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň
a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute
literatury
Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci
Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně
1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha
1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed
F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872
diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha
1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed
J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav
Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed
G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash
1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed
G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash
J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962
T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929
sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd
B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed
František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl
Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler
Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979
6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel
IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha
1891
14
zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor
Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7
Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi
hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka
Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy
10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho
11
a praacutece Josefa Ţemličky12
7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI
Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000
V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka
BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute
ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr
ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001
10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel
IV Praha 1996 11
Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12
Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
15
POČAacuteTKY RODU
Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute
v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů
něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů
poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost
obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe
specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute
I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem
Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů
severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13
se spolu s jejiacutemi drţiteli
kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe
Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky
kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina
pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto
listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14
Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle
doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na
zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute
vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute
vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15
dalšiacute klade vznik
kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16
Obě dvě teorie jsou ale maacutelo
pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute
podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17
Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela
13
Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku
diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14
CDB I č 279 s 244-246 15
Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute
architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně
středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16
Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha
1980 s 132 17
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92
16
rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu
kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let
1159 a 116018
Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo
někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat
Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute
dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena
Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ
nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19
Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto
stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl
staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely
byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo
feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem
mostkem20
Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila
prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo
při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech
šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do
zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21
Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně
romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se
čtyřpatrovou věţiacute22
vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu
naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute
horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech
nad sebou23
Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako
18
Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005
s 370 19
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20
Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 23
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491
17
tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24
Portaacutel na jiţniacute straně
tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem
šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute
mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25
Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute
doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně
feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel
v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva
a vedlo do druheacuteho patra26
Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27
Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28
V přiacutezemiacute věţe se
nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby
Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute
dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29
Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute
romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během
niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen
o jeden metr širšiacute neţ věţ30
Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje
do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně
Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem
z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska
Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě
popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31
Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to
jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil
24
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29
E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby
z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz
httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287
18
jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32
Jak
jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel
kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute
V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě
beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter
vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute
Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho
charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla
zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky
zavazoval33
Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace
neobydlenyacutech oblastiacute
Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali
tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34
Doposud se totiţ prestiţ velmoţů
opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu
i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich
striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem
kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak
rozsaacutehleacute35
Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute
druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute
společenskeacute postaveniacute36
Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37
Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute
vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38
32
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 33
Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy
v době kniacuteţeciacute s 284 34
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo
pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36
Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni
z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute
s 284
19
Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute
dědičneacute39
Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu
kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak
lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40
Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute
nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik
desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41
Tento proces byl však
nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II
tedy okolo let 1140 aţ 117242
kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody
ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43
Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho
majetkuldquo44
Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni
Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli
Svojšiacuten dědičně
Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute
okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od
kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli
ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby
vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela
zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci
kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45
a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo
jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za
podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ
v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali
jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho
tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute
39
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40
Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45
Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284
20
kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak
by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti
a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast
osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi
bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme
Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece
přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků
Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli
buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako
odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem
sedlaacutekům46
kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně
odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou
půdu47
Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu
k niţšiacute šlechtě48
Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet
konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou
aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49
To
znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy
byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech
okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute
aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi
Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce
jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena
rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50
Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů
tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51
I přes tuto
46
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47
Tamteacuteţ s 50-51 48
Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50
Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286
21
skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech
1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou
generaci
Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal
některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52
Dědickeacute vlastnictviacute se začalo
prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy
kterou se stala šlechta53
Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve
smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu
kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute
zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54
Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu
beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech
poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala
přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55
Šlechta
pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla
rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem
času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten
rozpad původniacute hradskeacute soustavy56
Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat
ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy
v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute
Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe
vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde
bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet
i po dalšiacute generace57
52
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53
Tamteacuteţ s 10 54
Tamteacuteţ s 11 55
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56
Tamteacuteţ s 290 57
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel
II s 202
22
Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků
ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky
rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu
pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175
Oldřich (I) a Beneda (I)
Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze
samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje
kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu
johanitů v Čechaacutech a na Moravě58
Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak
usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde
uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59
Jsou totiţ jedinou bratrskou
dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle
Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60
Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe
jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde
nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni
s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště
kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše
bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly
do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od
konce 20 let převlaacutedalldquo61
Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na
listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62
Toto
označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze
pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako
58
CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59
CDB I č 355 s 319-320 60
bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62
CDB I č 363 s 330-331
23
nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc
a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63
Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64
propukl
v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však
kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem
Břetislavem65
kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem
Jindřichem66
63
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64
Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66
Tamteacuteţ s 77
24
NAacuteSLEDOVNIacuteCI
S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do
doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II
Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu
s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se
vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67
Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil
mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po
smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68
Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů
za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69
Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu
dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70
kteryacute
se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy
byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71
Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem
a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc
III72
Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute
vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273
Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři
panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku
1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74
Tato privilegia potvrzovala
dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od
placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů
67
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68
Tamteacuteţ s 75 77 69
Tamteacuteţ s 86 70
Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72
Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73
Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce
neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106
25
a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen
Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute
řiacuteše řiacutemskeacute75
Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn
privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se
roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76
Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy
se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute
poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute
šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje
svoji moc v zemi77
Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute
zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy
Čechldquo78
Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku
zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly
tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79
Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale
takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute
jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute
druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80
Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute
označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni
jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81
Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě
lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute
75
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76
Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta
s 35
26
šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu
se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82
Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace
Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na
vesnickou městskou a důlniacute83
Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace
provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute
předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla
provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve
kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi
podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute
noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek
tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal
utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84
Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva
kterou byli měšťaneacute85
Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně
souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute
a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla
lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86
Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem
daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci
měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87
Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute
zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů
Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti
vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88
Za
82
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84
Tamteacuteţ s 175 201 85
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86
Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za
jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 296 88
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403
27
rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi
důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah
mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala
obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89
Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se
vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili
Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197
jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je
znaacutem a doloţen90
Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se
kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl
Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute
přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91
a to jednak z toho důvodu ţe jsem
pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech
a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute
připadaly to ani nepřipouštiacute
Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora
a Benedy jako otce a syna92
avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe
leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute
ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93
kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute
jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav
Vaniacuteček94
89
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90
CDB I č 355 s 319-320 91
V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92
Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla
Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93
Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute
listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku
1237 CDB III č 172 s 212-213 94
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
28
Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše
zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny
Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je
Vecemil95
O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96
Na zaacutekladě
listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na
teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi
nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi
Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute
pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by
k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně
vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97
Tento
můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez
Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98
Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině
Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje
darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99
Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228
kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho
olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100
Klaacutešter byl
nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101
Zmiňovaacuten je
i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102
a roku 1237103
a 1238104
95
Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 97
Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98
Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99
CDB II č 187 s 172-174 100
CDB II č 310 s 307-308 101
Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102
Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103
Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104
Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230
29
Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to
předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet
Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute
postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny
Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve
svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105
Toto označeniacute
maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora
(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako
uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato
moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy
se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute
Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi
čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak
věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106
Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn
naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl
byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni
bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute
vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako
syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora
uvedeneacuteho na listině před niacutem107
Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech
rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku
1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy
(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme
označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute
doposud nebyl zmiacuteněn
105
CDB IV č 204 s 366-368 106
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107
Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19
30
Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě
v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn
Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108
Jeho tvrzeniacute však neniacute
spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni
naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem
počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech
na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech
rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289
ještě Oldřicha z Třebele109
a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele
a Alberta z Vyacuteškova110
Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během
13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111
Poklaacutedajiacute
tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety
bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo
O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech
jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute
erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele
U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem
některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra
Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem
Benedou (II)112
existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute
S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko
Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113
Oldřich (II)
108
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109
RBM II č 1468 s 633-634 110
RBM II č 2739 s 1197-1198 111
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112
CDB III č 158 s 192-193 113
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
31
označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114
kteryacute je ještě roku 1239
uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115
se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ
s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter
jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116
s největšiacute
pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala
Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově
přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117
Důkazy pro odhaleniacute teacuteto
nejasnosti schaacutezejiacute
Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)
a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě
několikraacutet setkaacuteme
Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute
a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru
a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou
předmětem teacuteto praacutece
Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118
kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute
vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě
letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka
zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale
velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe
tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu
114
Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 115
CDB III č 211 s 275-276 116
CDB IV č 204 s 366-368 117
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 118
Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739
s 1198
32
mohla nasvědčovat listina z roku 1242119
Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak
bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute
potomky
V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by
byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe
Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak
by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie
je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom
připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je
zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco
kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ
dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď
Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)
kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute
Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti
let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)
to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda
(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik
zdrojů120
nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal
zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121
Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme
varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli
potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze
Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je
119
CDB IV č 16 s 78-79 120
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 121
Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130
33
Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je
v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122
Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma
Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda
(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě
řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen
kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal
vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen
u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute
důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků
tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip
Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy
několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal
vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se
jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila
roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II
Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci
Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute
nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123
Přemysl dosaacutehl řady
uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal
i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se
obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho
Rudolfa Habsburskeacuteho124
Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu
Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem
uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko
122
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 123
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142
34
a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute
šlechty v čele s Viacutetkovci125
Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem
během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na
Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126
Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute
Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka
Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti
Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil
olomouckeacuteho biskupa Bruna127
Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute
zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala
postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na
trůn128
Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem
zdraviacutem zemřel129
Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale
naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů
V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute
kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily
125
Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka
s 79 81-82 127
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128
Tamteacuteţ s 367 129
Tamteacuteţ s 474
35
NOVEacute ZAČAacuteTKY
Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali
Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele
Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho
Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na
českeacutem trůnu130
Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za
bdquocizaacutekaldquo131
a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům
v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute
ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech
povinnostiacute132
Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke
vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce
Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute
a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133
Jan
byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute
postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta
diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute
pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134
Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu
i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem
pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135
Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem
tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta
Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136
českyacutem
kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem
130
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa
s 22-23 131
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132
Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133
Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134
Tamteacuteţ s 26-27 35 135
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208
36
a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137
Karel byl teacutehoţ
roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem
o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl
jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138
Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu
velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země
Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem
arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla
prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139
Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy
stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho
kamenneacuteho mostu roku 1357140
Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute
i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute
koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich
rozšiacuteřeniacute141
Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute
sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze
jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142
I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute
Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je
14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute
morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute
Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili
si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem
způsobem143
Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy
společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc
137
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138
Tamteacuteţ s 74 200 301 139
Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140
Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143
Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261
37
šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem
papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva
papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute
avignonskyacute papeţ Kliment VII144
Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl
na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic
kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145
Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň
čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev
i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312
Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146
O jeho osobu se
patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn
v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147
roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148
a listinou z roku
1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149
Je ale
otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet
let zcela odmlčel
Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute
kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150
Kromě těchto dvou zaacuteznamů
o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy
Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151
uţ stěţiacute se
můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda
144
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute
Čechy s 296 145
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146
Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV
č 1980 s 777-778 147
RBM III č 280 s 113 148
RT I s 399 149
RBM III č 878 s 347 150
Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151
LC I1 s 38
38
je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152
1362153
a společně s bratrem
Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině
jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154
Z teacuteto skutečnosti
vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi
Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na
druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později
se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute
vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe
Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se
utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce
zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute
větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy
Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde
pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn
jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je
Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako
Oldřich ze Stanu155
Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich
(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila
predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl
predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo
Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna
Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců
přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet
byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to
předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy
v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu
152
LC I1 s 50 153
LC I1 s 174-175 178 154
bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155
Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170
39
Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech
objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou
pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na
listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je
proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe
v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky
zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem
16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe
Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece
opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto
nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto
rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině
Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho
Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka
a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje
řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156
Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně
pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena157
Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158
Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)
kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem
Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak
střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na
těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně
doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute
156
LL I č 363 s 253-255 157
RT I s 555 556 158
LC V s 256
40
Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny
pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě
zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl
byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně
zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole
41
ZLATAacute EacuteRA
Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně
tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho
kraacutele159
Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po
smrti sveacuteho otce160
Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda
Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy
přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute
kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize
hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute
kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy
(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem
schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161
Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly
doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie
a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi
řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila
běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry
v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho
ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415
jako kaciacuteř162
Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ
miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně
znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech
let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou
naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za
159
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel IVb s 281 160
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 22 162
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66
42
svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici
se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala
s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163
Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou
moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel
na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164
Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit
přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit
Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute
celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech
Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem
ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165
a drţen
v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda
a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166
Vaacuteclav IV
byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly
předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak
alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal
znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167
Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403
opět za uacutečasti bratra Zikmunda168
Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute
z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169
uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku
1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho
kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl
163
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici
paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy
s 305-306 164
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165
Tamteacuteţ s 352 166
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 25 169
Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel
IVb s 386-387
43
Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou
by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se
pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl
v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170
Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli
z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem
a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě
očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle
vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy
s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171
Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172
Teprve od
počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby
bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173
Tito
šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu
vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na
zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev
ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174
Paacuteni reprezentanti vyššiacute
šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak
velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo
se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo
uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila
rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175
Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech
kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky
a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do
170
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute
šlechta s 37 39 69-71 175
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol
Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270
44
politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se
sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika
usedlostiacute176
Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle
nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho
kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě
přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit
podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto
lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby
buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo
jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto
způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177
Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami
šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute
Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli
rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech
sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178
V jinyacutech regionech se naopak
postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech
přiacuteslušniacuteků179
Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu
a moc takteacuteţ ztraacutecela 180
Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu
avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181
Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech
měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute
176
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel I s 282 177
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231
František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147
45
šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet
najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute
Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182
Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta
vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě
Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute
posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet
niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či
dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly
velmi obtiacuteţneacute183
Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli
někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute
mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud
bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na
listinaacutech
Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi
urozenyacutemi muţi184
Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův
pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)
a Oldřich (III)185
S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let
1422 a 1434186
Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů
v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187
S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188
182
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 48-49 183
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184
RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185
bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186
bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de
Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187
Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287
Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188
Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309
Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 113
46
Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila
jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute
straně v bitvě u Lipan189
Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku
15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je
tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze
Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta
z Hraacutedku190
Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo
uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva
patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute
pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit
Původ Petra Zmrzliacuteka
Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)
a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si
tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko
stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho
existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti
Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo
je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute
bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute
Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute
předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi
šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek
pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či
jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb
a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde
189
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190
RT II s 262
47
nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně
povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces
ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191
Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina
stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale
neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho
ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192
Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve
vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec
nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci
Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků
kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu
uţiacutevaacuteniacute193
K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi
Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na
Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela
v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na
Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat
duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla
ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často
udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem
klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou
plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ
prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby
děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute
vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra
Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ
191
Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192
Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44
48
měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194
ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz
a kanovniacutek
Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad
bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech
Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo
jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně
stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute
kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem
zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš
třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen
kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně
by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe
poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute
hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo
během něj195
intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute
postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute
domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do
Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka
duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute
a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat
moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute
polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute
sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu
naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů
pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat
194
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74
233 195
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III
s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik
BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006
s 54
49
naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat
potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196
Existovali by tak opět dvě linie
Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak
přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen
Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se
jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho
čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila
v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si
jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule
Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho
u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi
rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo
jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho
Města praţskeacuteho197
kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl
spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech
dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198
Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali
V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute
předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute
Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199
Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422
během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny
dřiacuteve200
Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad
i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři
sta kop grošů201
coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka
196
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199
AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242
50
Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za
konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do
naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202
Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze
usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za
Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by
mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany
s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203
A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute
měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně
Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech
postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk
s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi
z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute
doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost
Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute
z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku
1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana
Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic
Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do
roku 1525204
Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu
a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby
městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem
viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně
a poplatky205
202
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel
VIII s 80 205
AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357
51
Petr Zmrzliacutek na sceacuteně
Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute
zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten
hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně
z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice
a vsi Střešovice206
Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem
muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou
Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute
Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se
nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento
hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli
potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku
1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207
Druheacute
siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic
v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků
z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute
poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel
se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208
Ač
se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka
osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe
pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru
mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke
Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do
manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209
K těmto siacutedlům neměli majiteleacute
vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah
206
RT I s 555-556 207
Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan
MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260
52
Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute
hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210
Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho
před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra
Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad
Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto
hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval
značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek
nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě
a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn
městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute
Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale
takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211
Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady
a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu
naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212
Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup
z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho
a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako
formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi
šlechtu vyššiacute
Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo
předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se
210
Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211
Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ
II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku
1419 AČ II č 326 s 186 212
Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15
53
chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů
kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213
V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad
nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně
zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se
přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214
V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute
dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů
kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215
Velmi pravděpodobně byla
jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute
Vratislav Vaniacuteček216
Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal
načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute
dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217
Stavba slouţila
ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute
Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute
dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde
dokonce zaloţit i kapli218
Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve
od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi
centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem
Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak
213
Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214
Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9
Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215
J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217
Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel III s 541
54
znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou
mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou
mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219
Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na
vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech
měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute
přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh
neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince
a stiacutehal padělatele220
V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute
konšely221
Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute
Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe
praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy
a ty spravoval praacutevě mincmistr222
Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet
pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale
uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za
věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223
Uacuteřad
mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady
tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224
V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako
přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem
Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225
219
V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220
Tamteacuteţ s 157-159 221
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně
s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech
s 358 224
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 226
55
Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute
reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma
se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute
jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226
Naviacutec zdatnyacute
finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo
Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu
s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu
kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228
Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na
kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho
schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn
Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil
Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě
praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho
koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute
reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale
poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem
důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody
o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali
akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby
reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou
ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas
S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute
postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti
Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu
naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute
226
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227
M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257
56
situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali
zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229
Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku
1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230
Podle
meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr
Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se
Dekretu kutnohorskeacuteho
Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi
arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV
jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle
vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory
s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute
nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se
postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231
O šest let později se kraacutelovskaacute
rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem
z Kunšťaacutetu232
Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit
Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel
na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak
daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil
Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji
rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady
byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ
1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233
229
Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230
Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV
1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk
na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169
57
Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července
1407234
12 června 1408235
29 listopadu 1409236
13 listopadu 1410237
13 dubna 1412238
z prosince 1412239
z 27 uacutenora 1413240
25 zaacuteřiacute 1413241
27 řiacutejna 1413242
18 ledna 1415243
a 20 srpna 1417244
Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech
horniacuteků z 28 uacutenora 1410245
na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června
1414246
a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247
Jako rukojmiacuteho
zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny
z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248
Na dokumentu ze srpna 1411 jej
najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249
Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250
Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let
1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech
kteraacute spravoval251
Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna
haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se
odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute
234
RBV III č 560 s 223-224 235
AKČ V č 211 s 131 236
RBV III č 603 s 240 237
LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238
CIM II č 851 s 1141-1148 239
RT II s 95 240
RBV III č 703 s 279 241
AČ XIV č 12 s 400-402 242
CIM I č 131 s 208-212 243
AČ XV č 74 s 172-174 244
RBV III č 786 s 309-310 245
CIM II č 840 s 1119-1130 246
AČ VI č 24 s 31 247
AČ VI č 28 s 35 248
AČ XIV č 72 s 560 249
AČ XXI č 5 s 278 250
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251
ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII
s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99
58
soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252
Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra
z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana
Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253
praţskyacute
biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik
dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute
řadě254
Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců
z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako
neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po
Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu
jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255
kteryacute se
mu později stal osudnyacutem
Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu
s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem
v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo
chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256
Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem
rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany
a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora
1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami
předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili
a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby
daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne
arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky
Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257
252
Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha
1981 s 69 253
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255
Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257
Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203
59
Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat
pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute
probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech
a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba
proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy
u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute
snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258
Původně se měla schůzka
odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se
disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely
za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra
Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259
V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi
vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan
Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute
Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek
v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu
husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena
Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu
1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260
Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně
přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad
obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje
avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu
kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za
Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn
pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech
258
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed
I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178
60
Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech
vojevůdců261
V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute
k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech
Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute
byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do
spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech
vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262
Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ
si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263
Jeho
znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora
kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru
Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho
plundrovaacuteniacute264
O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu
svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do
Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se
uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli
ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta
hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute
261
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262
AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 157 263
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA
Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute
Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem
trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute
Husitskaacute kronika s 220-221
61
Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn
čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena
dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany
a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi
spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265
Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl
o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho
stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky
ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266
Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův
bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to
i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute
a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta
a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech
naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho
přijetiacute zkomplikovalo267
Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute
katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty
a měst neuznali268
Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav
Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech
nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr
zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo
byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno
265
AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute
Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318
Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 49
62
k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda
Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho
kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269
Korybut se v květnu 1422 představil jako
vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce
Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze
sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270
Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev
Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378
probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech
odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve
kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden
papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271
Tato situace
nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute
se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku
1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272
Vyacutesledkem byl
efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute
Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli
a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273
Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla
navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten
jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274
Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku
světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše
269
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272
Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274
Tamteacuteţ s 127 151
63
řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na
koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu
ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275
Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr
Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute
světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute
reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276
Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute
předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute
Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu
avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277
Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus
obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel
a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278
Husova kaacutezaacuteniacute
postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak
dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů
a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně
samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279
Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou z Frymburka280
Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho
kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho
slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem
sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj
po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila
275
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277
Tamteacuteţ s 63 108 278
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105
64
Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel
předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval
a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281
Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem
z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V
svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen
krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve
proti němu282
Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli
v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283
Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se
rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl
vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do
Kostnice284
Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde
uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan
Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285
Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ
zjara roku 1418286
I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce
protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287
Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech
vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas
281
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283
Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus
staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284
Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech
letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 232 285
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287
Tamteacuteţ s 366-367
65
listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288
Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme
Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly
adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou289
Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290
bdquoBůh s vaacutemi
A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho
dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody
panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu
dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute
Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako
jste mu naslouchali dosud
Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro
mne učinila
Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat
Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute
Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen
Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ
jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute
Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute
Mistr Jan Hus
v naději sluha boţiacuteldquo
Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem
v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby
Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej
finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute
poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ
dřiacuteve zavaacutezal291
288
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 281 290
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list
pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583
66
Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil
Ryba s predikaacutetem z Mochova292
kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme
Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna
z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla
ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293
Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute
Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky
jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu
Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294
Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute
se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav
naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295
Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute
a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana
Ţiţky296
Petr Zmrzliacutek a literatura
Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo
i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-
třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy
v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje
Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297
Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ
dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem
archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298
Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost
292
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 39-40 295
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296
Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298
Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492
67
kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute
vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň
jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299
Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil
roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300
Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se
jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ
mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl
Smrt Petra Zmrzliacuteka
V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr
řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně
zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301
Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho
domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy
naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302
Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal
manţelku Annu a tři syny
Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl
sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek
Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe
doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303
299
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300
Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in
Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302
V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy
kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98
68
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem
Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304
Tento
kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305
byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal
kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400
Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem
miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla
odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada
gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306
Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do
konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město
obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307
Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům
Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury
věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku
1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva
tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt
prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute
Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute
ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek
byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde
pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do
pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často
poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou
304
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 275 306
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11
2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307
Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010
69
pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech
a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak
bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308
Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho
Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě
i zaslouţil
308
Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz
httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart
9887html staţeno 18 12 2010
70
POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE
Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se
znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil
šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou
skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl
kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309
Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za
naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let
a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal
jedinyacutem uchazečem o trůn310
Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři
artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ
pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311
V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci
kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute
přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312
Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše
řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313
Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku
Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute
byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se
mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute
Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka
siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314
309
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 188-189 322 310
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261
71
S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315
1431316
1439 a uacutečastnila se
i dalšiacutech jednaacuteniacute317
Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka
Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na
Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem
vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318
Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na
straně Taacuteborů319
Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi
předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme
na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na
separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme
Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě
musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320
Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem
a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni
zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321
Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu
svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš
z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi
v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute
bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek
315
AČ III č 32 s 245-248 316
Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318
K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 269 319
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 232 321
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po
českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609
72
A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby
odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322
Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem
plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323
Znovu se objevil spolu
s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem
landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324
Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi
taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na
straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325
Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou
jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute
obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech
usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326
Realizace Zdickyacutech dohod byla
překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly
jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327
Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze
Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute
tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo
s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu
322
MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou
proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem
1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325
AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute
revoluce diacutel III s 151 326
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 341
73
a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute
skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328
Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute
spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen
zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze
17 řiacutejna 1425329
O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme
Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod
vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na
sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute
spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo
několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330
Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od
počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech
spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento
zaacutepadočeskyacute svaz331
28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město
Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332
V červenci naacutesledujiacuteciacuteho
roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla
do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil
opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333
Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory
a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni
328
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330
AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 214 333
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik
doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 487-489
74
Zmrzliacuteci334
V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se
bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině
mezi kališniacuteky a katoliacuteky335
Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme
Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač
všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ
rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta
a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně
kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech
s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336
Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich
Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme
zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout
některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten
a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337
V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem
praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce
u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute
s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo
několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338
V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji
k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ
přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska
byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit
přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se
334
Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 358 335
AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 336
1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97
75
vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově
zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně
počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo
o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava
do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339
Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan
Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti
Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340
Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky
uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech
snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341
Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce
z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem
z Michalovic a Zmrzliacuteky342
V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ
patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem
svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343
Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata
spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce
a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho
339
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 218-219 340
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 462-463 341
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342
SČPLL I č 639 s 165 343
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI
s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229
76
roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl
naacutesledně strţen a rozbořen344
Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute
Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů
a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha
jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to
prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute
naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou
a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute
existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze
spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute
rady345
Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy
Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv
panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech
nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho
husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu
května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346
Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme
pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute
katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347
a umiacuterněnyacutech husitů s husity
středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky
a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute
344
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech
edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345
AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145
77
polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla
smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348
Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho
sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv
svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech
šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349
Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem
a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu
spraacutevci350
Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem
markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ
1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července
1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech
uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute
kompaktaacuteta351
Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů
v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352
Hlavniacute roli
ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let
stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům
řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly
zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353
Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem
kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436
348
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 619 625 350
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12
16 101-102 352
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636
78
Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na
sveacute cestě do Uher354
Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu
kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho
stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund
vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe
podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali
na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana
a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355
V teacuteto
souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na
listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356
Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se
setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela
najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev
a bez odkazu na přiacutebuzneacute357
Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem
některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny
z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii
by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem
kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu
s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti
přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan
354
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 36 355
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 641 644 356
Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop
grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost
Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a
listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ
č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19
dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357
AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224
79
měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem
anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem
k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute
Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři
přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute
Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358
a ktereacutemu
uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však
Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně
ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo
i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359
Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy
zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm
miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven
Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem
pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena
šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či
světskeacute statkyldquo 360
Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437
naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře
Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety
V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je
zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit
Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361
Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala
proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do
naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362
358
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 74 76-77 359
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621
626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361
AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453
80
Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť
Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo
třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl
v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363
Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364
a 1432365
Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439
kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem
z Roţmberka 366
Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ
okolo roku 1440367
Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě
zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty
jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet
praacutevě jeho synem
Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně
často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů
na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute
a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho
kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do
doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368
V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava
nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369
a poteacute v květnu a červnu na valneacutem
sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute
šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III
Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se
363
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42
44 50 56 364
LC VIII ndash X s 150 365
Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4
s 440 367
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368
Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440
AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369
AČ III č 414 s 524
81
mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit
i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale
neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě
varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl
poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho
a haacutejil jeho praacutevo na trůn370
Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute
šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho
Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn
pro Ladislava371
Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho
spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho
landfryacutedu372
Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe
bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu
ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten
českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze
formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat
ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute
zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla
o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458
korunovaacuten českyacutem kraacutelem373
Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto
se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena
370
AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128
82
V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem
z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu
Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute
s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka
hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374
Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na
sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci
byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do
landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na
krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem
vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375
V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi
největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou
šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376
K letům 1443 aţ 1444
se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na
Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377
Spory mezi Oldřichem a Petrem byly
ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378
ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem
patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem
sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute
K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379
Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned
dalšiacuteho roku opět porušil380
374
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377
LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302
s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334
s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336
č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378
LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379
AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44
č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35
83
Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci
znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci
moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se
přičinil o naacutepravu381
Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce
vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako
předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech
uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli
vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382
Roku 1450 si
Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech
1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk
ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory
a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383
Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384
a roku 1451
a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385
Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků
zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III
a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy
LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343
s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260
č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396
s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450
s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ
XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381
AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382
LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383
AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384
Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300
s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co
maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ
z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha
z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III
č 424 s 296 385
RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254
84
u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou
stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil
i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti
a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni
rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez
panovniacuteka386
Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ
uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu
byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387
Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic
z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388
Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute
glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi
Poděbradskou a Strakonickou stranou389
Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel
Oldřich z Roţmberka390
Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem
stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany
kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech
měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391
Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno
a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku
naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany
Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem
z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni
kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392
avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali
386
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387
AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388
RT II s 237 389
AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391
AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392
LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170
85
počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu
nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute
a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila
se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393
Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo
a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se
11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu
o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově
ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou
platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud
ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394
kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ
ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452
a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem
šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem
jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395
K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv
svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl
určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou
pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute
Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396
Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute
zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim
byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat
zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci
393
LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40
s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394
AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46
s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 106 395
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396
AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107
86
z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny
provedeneacute během jejiacuteho průběhu397
Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute
Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398
Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443
1449 1454 1456399
Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400
Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek
a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401
Zapsaacuteno jim bylo takeacute
věno Anny z Frymburka402
397
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 66 398
Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku
z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze
Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203
Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II
č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187
Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604
s 467 399
Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi
Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498
Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina
staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu
s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282
s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem
z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina
z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června
1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na
listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna
1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV
č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra
Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina
z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra
Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400
Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269
s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388
s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501
s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401
AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402
AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI
s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
87
Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se
oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403
s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava
a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute
ţe zemřel někdy během roku 1457404
to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě
v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu
o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405
Vzhledem
k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem
synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku
Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě
v letech 1465 a 1477406
Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477
zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute
uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se
nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho
bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho
z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka
403
Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům
ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150
88
DALŠIacute GENERACE
Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho
z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za
vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně
urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho
O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl
na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem
i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407
Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům
vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute
rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408
I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se
vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute
liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně
vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze
Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute
se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad
panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky
orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst
zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409
Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi
poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou
opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce
Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou
o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech
poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem
407
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 393 408
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409
Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237
89
z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil
tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem
sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na
platnosti uacutemluv410
Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467
avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět
dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute
i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly
pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl
celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat
dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů
s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl
Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute
ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil
Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše
Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411
Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem
a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi
městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav
(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak
i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku
Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412
Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu
a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše
zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se
v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do
11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však
410
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463
90
započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute
kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky
ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo
Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe
se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se
tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden
nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na
Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413
Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute
sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech
zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute
postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat
zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute
trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem
nepřijatelnyacute414
Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele
neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout
Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471
započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli
ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415
Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš
dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu
a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo
a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli
katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl
413
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 403 415
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93
91
22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416
Spor o země Koruny českeacute ale
nadaacutele pokračoval
Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro
ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se
vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se
snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter
byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417
Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute
uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu
se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem
povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute
kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu
daacutevala kompaktaacuteta418
Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho
smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat
svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute
i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute
o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419
Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490
Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve
všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se
dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420
416
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 103 405-406 463 418
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 413
92
Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od
počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku
1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti
předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek
o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421
Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk
jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422
O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)
kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec
a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato
zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum
a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav
pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423
Jaroslav se objevuje ještě
v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem
Zviacutekově424
a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na
Lnaacuteřiacutech425
Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan
zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek
s Kostelcem426
Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute
obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely
za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze
Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly
421
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424
AČ XIV č 1831 s 152 425
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute
sv XXVII Praha 1901 s 653
93
a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze
Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům
u kostela a společně ji ţivili427
Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem
z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech
a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute
Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ
zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428
Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem
Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků
Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil
z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi
stranami429
S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute
neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli
dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem
Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale
nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze
Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně
vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430
Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute
Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče
svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431
V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute
se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do
427
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429
AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896
s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430
AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431
Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197
94
sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou
stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl
Jaroslav celyacute rok neshody432
Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana
z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat
I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se
přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se
z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute
coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433
Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli
věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo
takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav
K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze
Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434
Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana
Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho
z jejich potomků
Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale
vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně
stanovit435
Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten
Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute
pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436
Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest
majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za
oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz
zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi
z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna
Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na
zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl
432
AČ I č 16 s 235-236 433
AČ XXI č 23 s 195 434
Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3
2011 435
Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436
Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88
95
Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav
ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)
Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto
čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově
smrti)
Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem
sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a
opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi
z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop
grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o
celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437
Jaroslav doloţil vyacutepověďmi
svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do
jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem
roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně
rozhodl v jeho prospěch438
Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve
sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439
Spolu s bratrem Janem je
uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem
Burianem440
K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou
o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441
a k osmnaacutecteacutemu dni
teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442
437
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky
a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439
Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10
Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476
AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během
listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63
s 27-28 440
Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441
AČ VIII č 455 s 432-433 442
AČ X č 977 s 543
96
K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky
později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek
s rodovyacutem erbem443
Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho
potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ
jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl
pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444
Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn
s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu
či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana
kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou
z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak
mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445
Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od
roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl
nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův
slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446
coţ je ale dost širokyacute pojem
naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny
Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době
ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)
a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka
Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka
Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy
předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako
jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by
však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet
alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem
443
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444
AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III
s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445
Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653
97
jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn
v pramenech447
Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit
Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn
ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil
Kozlovi z Kladrub448
Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou
dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se
objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po
jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po
sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449
druhaacute
obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450
Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se
k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto
zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488
a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata
z Vrtby451
Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno
Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit
Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)
pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem
vymřel po meči452
Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně
dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale
uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece
447
AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448
AČ XIX č 2485 s 254-255 449
AČ X č 1088 s 75 450
AČ XIV č 2136 s 281-282 451
Tamteacuteţ 452
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253
98
ŠLECHTICKYacute ERB
bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na
štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453
Drţeniacute
erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat
pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty
osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo
jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454
Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem
šlechty455
Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly
staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst
a v neposledniacute řadě takeacute cechy456
Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze
štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi
dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi
zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto
procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla
straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za
kov či naopak457
Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458
Erby se objevujiacute
na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba
staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech
453
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 343 454
Tamteacuteţ s 347 455
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 348 457
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 354-355 458
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360
99
Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů
a k nim naznačeny rodoveacute vazby459
Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute
vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla
liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute
slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460
S erbovniacute pověstiacute se
setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto
pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute
ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem
proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute
českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec
poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute
štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech
ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech
Kosmas i Dalimil461
Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost
s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu
pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na
zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka
Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva
o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda
(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova
zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou
tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na
pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462
Jineacuteho
459
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash
J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461
Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech s 357-358
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena
z 24 6 1361 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
100
člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze
Svojšiacutena
K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na
střiacutebrneacutem štiacutetu463
u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464
Erb se
objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465
ktereacute se objevujiacute u listin z let
1406466
1410467
1412468
1414469
1416470
a 1418471
a takeacute jej nechal
vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472
Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech
synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute
pečetě Petra (II) k roku 1424473
společně pak
s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474
a 1430475
K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova
pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476
Vaacuteclav
dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech
463
Viz Přiacuteloha 1 464
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha
2001 s 58 sv III s 113 466
K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze
Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467
K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze
Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468
Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine
pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469
K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute
1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259
s 160-161 č 260 s 161 470
K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku
Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471
Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472
Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990
s 300 473
Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III
č 32 s 245-248 474
Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III
č 258 s 500 475
Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430
SČPLL I1 č 639 s 165 476
Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1
s 245-249
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z 1 1 1429 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
101
křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477
Pečeť
Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku
1449478
Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt
v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl
roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan
(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze
Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele
nejstaršiacute479
477
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478
Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz
peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE
Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality
bubovicehtml staţeno 9 11 2010
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze
Svojšiacutena z 29 1 1440
Sedlaacutečkova rekonstrukce
Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr
Přiacutebram)
Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z
roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice
okr Přiacutebram)
102
MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA
Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute
předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem
stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se
v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů
mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich
vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se
objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480
Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481
kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou
hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482
Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu
jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute
a dalšiacutech pozemků483
Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice
vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet
počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva
hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484
Čiacutem viacutece hradů
šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak
ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah
panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485
Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi
aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves
a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku
v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute
480
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 148-149 481
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482
Tamteacuteţ s 148-149 483
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485
Tamteacuteţ s 270
103
majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky
rozdělena486
Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute
V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech
šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487
Ještě před
polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou
několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute
vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute
drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute
šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488
Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech
rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala
předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik
generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na
několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala
předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech
vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)
Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy
podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute
Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla
ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě
praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra
Zmrzliacuteka
Dominium Lnaacuteře
Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze
Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic
486
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70
104
Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna
z Frymburka489
Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji
měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze
Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně
rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute
Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku
1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze
Šternberka a na Blatneacute 490
Dominium Kasejovice
Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků
z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do
manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute
jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves
Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491
Poteacute co Anna ovdověla vybrala si
Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465
Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly
připojeny ke Lnaacuteřům492
Dominium Nečtiny (Preitenstein)
Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute
byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem
Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi
489
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
V Jiţniacute Čechy s 123 491
RT I s 556 492
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
105
vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ
roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493
Dominium Ţleby
Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny
z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly
hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494
Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800
kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495
a o dva roky později mu
kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496
Ţleby byly později z Petrova drţeniacute
vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě
Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt
taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru
Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je
postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497
Dominium Orliacutek nad Vltavou
Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně
cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498
Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice
a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze
493
ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha
2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495
AKČ V č 198 s 123 496
ZRKŘČ č 761 s 110 497
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221
225 498
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146
106
Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499
Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků
16 stoletiacute
Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na
starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500
Diacuteky
tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl
soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501
Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad
nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti
sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502
Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi
husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal
svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503
Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)
Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři
o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu
s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem
stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za
jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute
hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504
Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru
Janovi505
Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn
Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku
1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku
499
ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V
TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 502
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
107
1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron
miacutestniacuteho kostela506
Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady
Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně
s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho
měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507
Dominium Kašperk
Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute
hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po
praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508
Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec
se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům
stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho
drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce
a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo
dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku
1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509
Dominium Březnice
Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců
Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute
jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji
506
Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997
s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507
ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508
ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509
ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a
ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk
staţeno 31 3 2011
108
Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena
ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke
sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510
Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek
byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji
ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky
přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku
Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti
Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute
Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy
jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511
Statek Kocelovice
Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru
(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice
připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512
Statek Tochovice
Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku
1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům
ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku
1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto
panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513
510
ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů
s 87 511
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK
Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 262 513
AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na
109
Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute
Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)
a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli
Jiřiacutemu514
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem
Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute
čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu
arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)
a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na
polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli
Jiřiacutemu zpět515
Statek Kostelec nad Vltavou
Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406
spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil
ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem
zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516
I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi
zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517
Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514
ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 66 515
AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516
AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a
tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec
nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517
ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270
110
Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)
111
ZAacuteVĚR
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu
vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody
měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků
ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech
staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od
chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb
a predikaacutet
Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute
a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute
v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute
Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen
povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute
největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry
oceněniacute a vlivu jako on
Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute
byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale
i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho
Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky
Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy
nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute
podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute
Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu
vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se
dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni
Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud
synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny
z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat
112
a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji
největšiacute přiacutenos meacute praacutece
Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich
však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema
zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou
historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků
v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny
Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou
a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute
obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by
se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo
nebo vyvraacutetilo
Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute
původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila
a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo
Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute
zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do
16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece
zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute
113
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute
Ctibor (I)
Oldřich (I)
Beneda (I)
1175 - 1177
1175 - 1177 1183 1196
Ctibor (II)
1196 1197
Beneda (II)
Ctibor (III)
Oldřich (II)
Vecemil
1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238
1232 1234 1237 1251
1232 1234 1235 1237 1239 1251
1232
Pravděpodobnyacute
zakladatel volfštejnskeacute větve
Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute
větve
Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute
větve
Ještě 1 člen
Beneda (III)
1251
Beneda (IV)
1289 - 1291 1312 1315 1320 1323
Jindřich
1329 1353
Beneda (V)
Oldřich (III)
1355 1358 1362 1380
1380 1383 1385
Beneda (VI)
1396
Protiva (I)
1407 1419 1422 1424 1427 1434
Genealogickeacute vztahy
Protiva (II)
jisteacute
1454
hypotetickeacute
114
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute
Jan Zmrzliacutek Petr (I)
Zmrzliacutek
1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr
duchovniacute
infin
dagger 1421
1420
Magdaleacutena Manda
1394 - 1396 1402 1405 - 1421
infin
Anna z Frymburka
dagger 1465
1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464
Petr (II)
Jan (I)
Vaacuteclav (I)
dagger asi 1463
dagger okolo 1440
dagger 1457 (bezdětnyacute)
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -
1454 1456 1457 1461 1463
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -
1439
1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450
1453 1454
infin
Anna ze Šternberka
a z Veseliacute dagger 1465
1432
Zbyněk 1437 1438
Jan (II)
Vaacuteclav (II)
Jaroslav (I)
Kateřina
Aneţka
dagger 1483
koncem 15 stol
dagger 14
dagger 1465
dagger 1465
1457 1463 1466 1470 1472 1473
1480
1457 1461 1463 1468 1469 1472
1473
1457 1463 1466 1469
1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496
infin
Vaacuteclav ze Smiřic
devět sirotků
Jan (III)
Zdeněk
Genealogickeacute vztahy
1475 1495
dagger 1496
Petr (III)
Vaacuteclav (III)
jisteacute
1488
1465 1477
hypotetickeacute
115
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ
Prameny a edice pramenů
AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983
AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed
František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed
F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed
F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef
Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed
J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed
J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed
J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel
XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich
Praha 1941
AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947
z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha
1979
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich
Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed
G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae
1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000
T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša
Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček
Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839
CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha
1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944
116
FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed
Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed
J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha
1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889
LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed
Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena
Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed
B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha
1954
MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I
ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III
ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419
aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute
Praha 1989
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash
Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed
J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd
František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash
K Beraacutenek Praha 1974
Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty
ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha
1980
117
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed
A Sedlaacuteček Praha 1914
Literatura
BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě
a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985
BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402
Praha ndash Litomyšl 2003
BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003
BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve
středověku Praha 2006
ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech
Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376
ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash
Litomyšl 2000
ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel
VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007
DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in
Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139
DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009
ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959
FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků
1310 ndash 1419 Praha 1978
HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992
HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum
pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002
118
HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in
Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu
15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392
KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je
a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365
KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed
revoluce Praha 1998
KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005
KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV
pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234
KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha
1902 reprint Praha 1996
KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990
KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II
Praha 1997
LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute
architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175
LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003
MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996
Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I
A ndash Č Praha 1925 s 459
MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-
skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978
MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha
1971
MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech
Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005
NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010
119
Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel
XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha
1908 s 653
PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech
pruhů na cestě k trůnu Praha 2006
PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1
1997 s 4 ndash 9
PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985
POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III
PŠ Praha 1980
RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005
SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha
1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII
Praha 1905 diacutel XV Praha 1927
SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce
Praha 1986
ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19
ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001
ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha
1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech
let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996
TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III
Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII
Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891
TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986
URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha
2003
120
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250
Praha ndash Litomyšl 2000
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310
Praha ndash Litomyšl 2002
VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002
Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456
ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH
107 č 2 2009 s 269 ndash 308
Internetoveacute zdroje
httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=
1113
httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-
CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)
httpwwwsvojsincz
httpwwwlnareczzamekhistorie
httpwwwmavlastcz
httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm
svojsin
httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin
galerie217142
httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml
httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp
httpwwwsvatymichaelczmm99php
httpwwwblistyczart9886html
httpwwwblistyczart9887htm
httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce
121
SEZNAM VYOBRAZENIacute
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)
Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle
krajů (15 stoletiacute)
(vlastniacute kresba)
122
SEZNAM PŘIacuteLOH
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK
August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr
přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare
majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie
staţeno 25 10 2010)
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz
wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm
svojsin staţeno 25 10 2010)
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz
plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142
staţeno 25 10 2010)
Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj
kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10
2010)
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)
Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru
v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380
ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu
klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute
a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3
2011)
123
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině
z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice
plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi
svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-
cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp
block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=
145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana
Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity
a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash
Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)
Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let
1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute
Praha 1990 s 300 302 303)
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http
wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action
doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na
Stareacutem Městě praţskeacutem
124
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek
podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha
Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze
Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=
636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo
id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje
spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic
U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564
ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na
Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3
2011)
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se
zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina
z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela
Severniacute strana kostela
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute
věţe
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
Půdorys kostela
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje
klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje
kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při
potociacutech Suchaacute a Trnovaacute
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na
listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute
ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje
mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek
ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute
pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora
praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi
Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute
Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
na Stareacutem Městě praţskeacutem
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan
Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute
s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina
z 1 ledna 1429
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce
rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena
a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě
všch třiacute bratrů
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu
uzavřenou na Vildštejně
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou
ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute
a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450
Prohlašuji ţe jsem do informačniacuteho systeacutemu STAG vloţila elektronickou
verzi meacute diplomoveacute praacutece kteraacute je identickaacute s tištěnou verziacute předklaacutedanou
k obhajobě a uvedla jsem všechny systeacutemem poţadovaneacute informace pravdivě
V Liberci dne 26 4 2011
Pavla Matějkovaacute
Poděkovaacuteniacute
Na tomto miacutestě bych raacuteda poděkovala předevšiacutem doc PhDr Tomaacuteši
Veliacutemskeacutemu CSc vedouciacutemu meacute diplomoveacute praacutece za jeho cenneacute rady
odbornou pomoc ochotu a straacutevenyacute čas ktereacute věnoval teacuteto praacuteci
Raacuteda bych takeacute poděkovala celeacute meacute nejbliţšiacute rodině za všestrannou
pomoc podporu a pochopeniacute během meacuteho vysokoškolskeacuteho studia
Anotace
Diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute politickyacutech a naacuteboţenskyacutech
souvislostiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute 15 stoletiacute
Zabyacutevaacute se stavovskyacutem původem rodu jeho společenskyacutem vzestupem
a vztahem k původniacutem drţitelům predikaacutetu ze Svojšiacutena jimţ je věnovaacutena
poměrně značnaacute čaacutest textu Daacutele se text věnuje jednotlivyacutem přiacuteslušniacutekům rodu
a to předevšiacutem se zaměřeniacutem na vyacuteraznou postavu nejvyššiacuteho mincmistra Petra
Zmrzliacuteka Ve sveacutem zaacutevěru praacutece seznamuje s majetkovou drţbou rodu
a obsahuje takeacute vyacutečet dochovanyacutech pečetiacute pro sledovaneacute obdobiacute
Kliacutečovaacute slova ze Svojšiacutena Zmrzliacutek ze Svojšiacutena 15 stoletiacute pozdniacute středověk
Mistr Jan Hus husitstviacute husitskeacute vaacutelky niţšiacute šlechta mincmistr Českeacute země
Anotacion
The thesis describes a history of noble stock Zmrzliacutek of Svojšiacuten in 15
century itacutes on background of politics and religious connections The thesis
deals with corporative origin of a stock its social upward movement and
relation to original holders of a predicate from Svojšiacuten to which is devoted
quite a sizable part of text The text below applies to particular members of
stock especially with a sight on an expressive person the highest mint master
Petr Zmrzliacutek In a finish of the work is introduced a property possession of the
stock and it concludes also a compendium of preserved seals for an observed
period
Key words from Svojšiacuten Zmrzliacutek of Svojšiacuten 15 century late Middle Ages
Mistr Jan Hus Hussitism Hussite wars gentry mint master Czech land
Obsah
SEZNAM ZKRATEK 10
UacuteVOD 11
POČAacuteTKY RODU 15
NAacuteSLEDOVNIacuteCI 24
NOVEacute ZAČAacuteTKY 35
ZLATAacute EacuteRA 41
Původ Petra Zmrzliacuteka 46
Petr Zmrzliacutek na sceacuteně 51
Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev 62
Petr Zmrzliacutek a literatura 66
Smrt Petra Zmrzliacuteka 67
POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE 70
DALŠIacute GENERACE 88
ŠLECHTICKYacute ERB 98
MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA 102
Dominium Lnaacuteře 103
Dominium Kasejovice 104
Dominium Nečtiny (Preitenstein) 104
Dominium Ţleby 105
Dominium Orliacutek nad Vltavou 105
Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn 106
Dominium Kašperk 107
Dominium Březnice 107
Statek Kocelovice 108
Statek Tochovice 108
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109
Statek Kostelec nad Vltavou 109
ZAacuteVĚR 111
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115
SEZNAM VYOBRAZENIacute 121
SEZNAM PŘIacuteLOH 122
SEZNAM ZKRATEK
AČ Archiv českyacute
AH Archeologia Historica
AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute
AKČ Archiv Koruny českeacute
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae
CIM Codex municipalit regni Bohemiae
ČČH Českyacute časopis historickyacute
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim
LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka
MHB Monumenta historica Boemicae
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne
consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho
roku 1541 pohořelyacutech
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin
VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech
11
UacuteVOD
Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech
a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze
Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem
kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana
Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby
V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho
vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho
nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela
v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl
přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece
chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky
slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute
ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka
neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech
postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho
kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah
Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute
exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech
druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech
dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů
a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute
Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi
spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak
naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute
českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na
počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech
12
činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila
naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je
skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto
problematice se ve sveacute praacuteci věnuji
Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek
byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav
a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco
zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute
kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny
16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem
V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu
a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho
vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od
konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak
připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu
Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute
zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil
uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute
moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se
v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem
vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho
majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech
dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute
monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na
praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby
existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech
monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak
vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se
rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat
13
Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro
sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic
historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece
pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute
časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute
listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3
kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ
zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku
Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5
kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň
a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute
literatury
Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci
Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně
1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha
1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed
F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872
diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha
1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed
J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav
Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed
G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash
1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed
G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash
J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962
T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929
sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd
B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed
František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl
Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler
Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979
6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel
IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha
1891
14
zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor
Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7
Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi
hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka
Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy
10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho
11
a praacutece Josefa Ţemličky12
7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI
Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000
V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka
BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute
ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr
ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001
10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel
IV Praha 1996 11
Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12
Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
15
POČAacuteTKY RODU
Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute
v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů
něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů
poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost
obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe
specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute
I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem
Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů
severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13
se spolu s jejiacutemi drţiteli
kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe
Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky
kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina
pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto
listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14
Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle
doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na
zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute
vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute
vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15
dalšiacute klade vznik
kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16
Obě dvě teorie jsou ale maacutelo
pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute
podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17
Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela
13
Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku
diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14
CDB I č 279 s 244-246 15
Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute
architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně
středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16
Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha
1980 s 132 17
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92
16
rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu
kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let
1159 a 116018
Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo
někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat
Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute
dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena
Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ
nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19
Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto
stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl
staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely
byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo
feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem
mostkem20
Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila
prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo
při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech
šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do
zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21
Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně
romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se
čtyřpatrovou věţiacute22
vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu
naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute
horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech
nad sebou23
Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako
18
Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005
s 370 19
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20
Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 23
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491
17
tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24
Portaacutel na jiţniacute straně
tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem
šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute
mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25
Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute
doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně
feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel
v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva
a vedlo do druheacuteho patra26
Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27
Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28
V přiacutezemiacute věţe se
nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby
Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute
dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29
Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute
romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během
niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen
o jeden metr širšiacute neţ věţ30
Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje
do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně
Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem
z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska
Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě
popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31
Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to
jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil
24
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29
E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby
z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz
httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287
18
jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32
Jak
jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel
kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute
V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě
beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter
vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute
Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho
charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla
zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky
zavazoval33
Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace
neobydlenyacutech oblastiacute
Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali
tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34
Doposud se totiţ prestiţ velmoţů
opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu
i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich
striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem
kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak
rozsaacutehleacute35
Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute
druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute
společenskeacute postaveniacute36
Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37
Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute
vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38
32
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 33
Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy
v době kniacuteţeciacute s 284 34
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo
pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36
Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni
z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute
s 284
19
Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute
dědičneacute39
Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu
kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak
lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40
Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute
nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik
desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41
Tento proces byl však
nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II
tedy okolo let 1140 aţ 117242
kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody
ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43
Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho
majetkuldquo44
Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni
Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli
Svojšiacuten dědičně
Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute
okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od
kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli
ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby
vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela
zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci
kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45
a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo
jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za
podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ
v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali
jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho
tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute
39
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40
Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45
Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284
20
kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak
by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti
a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast
osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi
bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme
Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece
přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků
Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli
buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako
odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem
sedlaacutekům46
kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně
odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou
půdu47
Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu
k niţšiacute šlechtě48
Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet
konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou
aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49
To
znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy
byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech
okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute
aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi
Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce
jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena
rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50
Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů
tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51
I přes tuto
46
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47
Tamteacuteţ s 50-51 48
Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50
Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286
21
skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech
1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou
generaci
Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal
některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52
Dědickeacute vlastnictviacute se začalo
prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy
kterou se stala šlechta53
Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve
smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu
kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute
zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54
Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu
beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech
poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala
přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55
Šlechta
pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla
rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem
času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten
rozpad původniacute hradskeacute soustavy56
Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat
ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy
v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute
Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe
vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde
bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet
i po dalšiacute generace57
52
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53
Tamteacuteţ s 10 54
Tamteacuteţ s 11 55
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56
Tamteacuteţ s 290 57
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel
II s 202
22
Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků
ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky
rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu
pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175
Oldřich (I) a Beneda (I)
Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze
samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje
kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu
johanitů v Čechaacutech a na Moravě58
Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak
usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde
uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59
Jsou totiţ jedinou bratrskou
dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle
Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60
Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe
jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde
nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni
s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště
kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše
bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly
do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od
konce 20 let převlaacutedalldquo61
Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na
listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62
Toto
označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze
pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako
58
CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59
CDB I č 355 s 319-320 60
bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62
CDB I č 363 s 330-331
23
nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc
a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63
Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64
propukl
v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však
kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem
Břetislavem65
kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem
Jindřichem66
63
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64
Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66
Tamteacuteţ s 77
24
NAacuteSLEDOVNIacuteCI
S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do
doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II
Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu
s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se
vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67
Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil
mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po
smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68
Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů
za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69
Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu
dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70
kteryacute
se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy
byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71
Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem
a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc
III72
Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute
vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273
Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři
panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku
1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74
Tato privilegia potvrzovala
dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od
placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů
67
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68
Tamteacuteţ s 75 77 69
Tamteacuteţ s 86 70
Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72
Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73
Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce
neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106
25
a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen
Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute
řiacuteše řiacutemskeacute75
Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn
privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se
roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76
Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy
se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute
poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute
šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje
svoji moc v zemi77
Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute
zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy
Čechldquo78
Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku
zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly
tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79
Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale
takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute
jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute
druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80
Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute
označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni
jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81
Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě
lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute
75
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76
Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta
s 35
26
šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu
se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82
Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace
Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na
vesnickou městskou a důlniacute83
Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace
provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute
předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla
provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve
kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi
podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute
noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek
tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal
utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84
Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva
kterou byli měšťaneacute85
Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně
souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute
a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla
lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86
Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem
daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci
měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87
Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute
zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů
Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti
vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88
Za
82
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84
Tamteacuteţ s 175 201 85
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86
Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za
jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 296 88
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403
27
rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi
důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah
mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala
obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89
Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se
vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili
Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197
jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je
znaacutem a doloţen90
Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se
kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl
Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute
přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91
a to jednak z toho důvodu ţe jsem
pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech
a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute
připadaly to ani nepřipouštiacute
Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora
a Benedy jako otce a syna92
avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe
leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute
ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93
kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute
jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav
Vaniacuteček94
89
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90
CDB I č 355 s 319-320 91
V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92
Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla
Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93
Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute
listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku
1237 CDB III č 172 s 212-213 94
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
28
Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše
zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny
Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je
Vecemil95
O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96
Na zaacutekladě
listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na
teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi
nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi
Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute
pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by
k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně
vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97
Tento
můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez
Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98
Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině
Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje
darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99
Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228
kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho
olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100
Klaacutešter byl
nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101
Zmiňovaacuten je
i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102
a roku 1237103
a 1238104
95
Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 97
Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98
Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99
CDB II č 187 s 172-174 100
CDB II č 310 s 307-308 101
Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102
Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103
Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104
Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230
29
Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to
předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet
Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute
postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny
Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve
svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105
Toto označeniacute
maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora
(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako
uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato
moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy
se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute
Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi
čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak
věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106
Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn
naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl
byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni
bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute
vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako
syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora
uvedeneacuteho na listině před niacutem107
Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech
rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku
1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy
(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme
označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute
doposud nebyl zmiacuteněn
105
CDB IV č 204 s 366-368 106
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107
Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19
30
Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě
v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn
Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108
Jeho tvrzeniacute však neniacute
spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni
naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem
počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech
na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech
rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289
ještě Oldřicha z Třebele109
a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele
a Alberta z Vyacuteškova110
Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během
13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111
Poklaacutedajiacute
tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety
bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo
O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech
jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute
erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele
U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem
některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra
Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem
Benedou (II)112
existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute
S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko
Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113
Oldřich (II)
108
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109
RBM II č 1468 s 633-634 110
RBM II č 2739 s 1197-1198 111
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112
CDB III č 158 s 192-193 113
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
31
označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114
kteryacute je ještě roku 1239
uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115
se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ
s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter
jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116
s největšiacute
pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala
Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově
přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117
Důkazy pro odhaleniacute teacuteto
nejasnosti schaacutezejiacute
Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)
a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě
několikraacutet setkaacuteme
Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute
a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru
a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou
předmětem teacuteto praacutece
Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118
kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute
vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě
letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka
zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale
velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe
tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu
114
Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 115
CDB III č 211 s 275-276 116
CDB IV č 204 s 366-368 117
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 118
Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739
s 1198
32
mohla nasvědčovat listina z roku 1242119
Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak
bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute
potomky
V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by
byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe
Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak
by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie
je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom
připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je
zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco
kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ
dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď
Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)
kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute
Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti
let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)
to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda
(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik
zdrojů120
nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal
zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121
Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme
varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli
potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze
Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je
119
CDB IV č 16 s 78-79 120
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 121
Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130
33
Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je
v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122
Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma
Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda
(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě
řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen
kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal
vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen
u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute
důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků
tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip
Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy
několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal
vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se
jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila
roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II
Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci
Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute
nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123
Přemysl dosaacutehl řady
uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal
i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se
obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho
Rudolfa Habsburskeacuteho124
Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu
Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem
uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko
122
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 123
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142
34
a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute
šlechty v čele s Viacutetkovci125
Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem
během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na
Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126
Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute
Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka
Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti
Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil
olomouckeacuteho biskupa Bruna127
Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute
zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala
postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na
trůn128
Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem
zdraviacutem zemřel129
Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale
naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů
V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute
kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily
125
Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka
s 79 81-82 127
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128
Tamteacuteţ s 367 129
Tamteacuteţ s 474
35
NOVEacute ZAČAacuteTKY
Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali
Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele
Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho
Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na
českeacutem trůnu130
Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za
bdquocizaacutekaldquo131
a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům
v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute
ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech
povinnostiacute132
Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke
vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce
Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute
a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133
Jan
byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute
postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta
diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute
pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134
Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu
i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem
pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135
Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem
tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta
Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136
českyacutem
kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem
130
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa
s 22-23 131
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132
Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133
Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134
Tamteacuteţ s 26-27 35 135
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208
36
a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137
Karel byl teacutehoţ
roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem
o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl
jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138
Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu
velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země
Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem
arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla
prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139
Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy
stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho
kamenneacuteho mostu roku 1357140
Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute
i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute
koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich
rozšiacuteřeniacute141
Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute
sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze
jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142
I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute
Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je
14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute
morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute
Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili
si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem
způsobem143
Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy
společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc
137
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138
Tamteacuteţ s 74 200 301 139
Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140
Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143
Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261
37
šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem
papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva
papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute
avignonskyacute papeţ Kliment VII144
Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl
na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic
kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145
Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň
čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev
i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312
Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146
O jeho osobu se
patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn
v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147
roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148
a listinou z roku
1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149
Je ale
otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet
let zcela odmlčel
Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute
kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150
Kromě těchto dvou zaacuteznamů
o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy
Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151
uţ stěţiacute se
můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda
144
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute
Čechy s 296 145
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146
Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV
č 1980 s 777-778 147
RBM III č 280 s 113 148
RT I s 399 149
RBM III č 878 s 347 150
Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151
LC I1 s 38
38
je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152
1362153
a společně s bratrem
Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině
jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154
Z teacuteto skutečnosti
vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi
Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na
druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později
se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute
vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe
Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se
utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce
zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute
větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy
Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde
pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn
jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je
Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako
Oldřich ze Stanu155
Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich
(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila
predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl
predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo
Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna
Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců
přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet
byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to
předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy
v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu
152
LC I1 s 50 153
LC I1 s 174-175 178 154
bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155
Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170
39
Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech
objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou
pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na
listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je
proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe
v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky
zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem
16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe
Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece
opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto
nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto
rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině
Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho
Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka
a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje
řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156
Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně
pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena157
Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158
Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)
kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem
Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak
střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na
těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně
doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute
156
LL I č 363 s 253-255 157
RT I s 555 556 158
LC V s 256
40
Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny
pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě
zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl
byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně
zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole
41
ZLATAacute EacuteRA
Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně
tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho
kraacutele159
Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po
smrti sveacuteho otce160
Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda
Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy
přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute
kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize
hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute
kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy
(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem
schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161
Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly
doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie
a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi
řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila
běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry
v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho
ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415
jako kaciacuteř162
Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ
miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně
znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech
let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou
naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za
159
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel IVb s 281 160
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 22 162
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66
42
svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici
se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala
s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163
Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou
moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel
na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164
Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit
přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit
Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute
celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech
Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem
ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165
a drţen
v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda
a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166
Vaacuteclav IV
byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly
předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak
alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal
znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167
Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403
opět za uacutečasti bratra Zikmunda168
Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute
z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169
uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku
1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho
kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl
163
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici
paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy
s 305-306 164
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165
Tamteacuteţ s 352 166
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 25 169
Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel
IVb s 386-387
43
Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou
by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se
pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl
v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170
Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli
z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem
a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě
očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle
vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy
s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171
Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172
Teprve od
počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby
bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173
Tito
šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu
vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na
zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev
ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174
Paacuteni reprezentanti vyššiacute
šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak
velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo
se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo
uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila
rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175
Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech
kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky
a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do
170
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute
šlechta s 37 39 69-71 175
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol
Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270
44
politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se
sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika
usedlostiacute176
Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle
nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho
kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě
přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit
podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto
lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby
buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo
jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto
způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177
Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami
šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute
Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli
rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech
sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178
V jinyacutech regionech se naopak
postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech
přiacuteslušniacuteků179
Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu
a moc takteacuteţ ztraacutecela 180
Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu
avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181
Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech
měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute
176
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel I s 282 177
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231
František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147
45
šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet
najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute
Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182
Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta
vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě
Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute
posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet
niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či
dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly
velmi obtiacuteţneacute183
Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli
někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute
mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud
bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na
listinaacutech
Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi
urozenyacutemi muţi184
Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův
pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)
a Oldřich (III)185
S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let
1422 a 1434186
Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů
v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187
S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188
182
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 48-49 183
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184
RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185
bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186
bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de
Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187
Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287
Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188
Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309
Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 113
46
Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila
jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute
straně v bitvě u Lipan189
Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku
15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je
tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze
Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta
z Hraacutedku190
Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo
uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva
patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute
pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit
Původ Petra Zmrzliacuteka
Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)
a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si
tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko
stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho
existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti
Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo
je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute
bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute
Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute
předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi
šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek
pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či
jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb
a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde
189
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190
RT II s 262
47
nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně
povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces
ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191
Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina
stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale
neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho
ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192
Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve
vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec
nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci
Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků
kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu
uţiacutevaacuteniacute193
K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi
Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na
Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela
v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na
Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat
duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla
ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často
udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem
klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou
plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ
prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby
děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute
vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra
Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ
191
Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192
Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44
48
měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194
ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz
a kanovniacutek
Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad
bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech
Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo
jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně
stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute
kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem
zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš
třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen
kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně
by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe
poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute
hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo
během něj195
intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute
postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute
domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do
Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka
duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute
a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat
moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute
polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute
sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu
naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů
pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat
194
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74
233 195
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III
s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik
BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006
s 54
49
naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat
potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196
Existovali by tak opět dvě linie
Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak
přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen
Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se
jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho
čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila
v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si
jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule
Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho
u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi
rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo
jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho
Města praţskeacuteho197
kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl
spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech
dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198
Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali
V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute
předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute
Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199
Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422
během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny
dřiacuteve200
Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad
i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři
sta kop grošů201
coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka
196
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199
AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242
50
Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za
konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do
naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202
Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze
usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za
Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by
mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany
s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203
A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute
měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně
Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech
postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk
s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi
z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute
doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost
Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute
z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku
1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana
Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic
Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do
roku 1525204
Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu
a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby
městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem
viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně
a poplatky205
202
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel
VIII s 80 205
AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357
51
Petr Zmrzliacutek na sceacuteně
Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute
zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten
hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně
z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice
a vsi Střešovice206
Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem
muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou
Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute
Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se
nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento
hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli
potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku
1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207
Druheacute
siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic
v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků
z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute
poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel
se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208
Ač
se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka
osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe
pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru
mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke
Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do
manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209
K těmto siacutedlům neměli majiteleacute
vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah
206
RT I s 555-556 207
Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan
MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260
52
Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute
hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210
Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho
před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra
Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad
Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto
hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval
značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek
nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě
a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn
městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute
Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale
takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211
Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady
a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu
naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212
Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup
z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho
a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako
formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi
šlechtu vyššiacute
Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo
předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se
210
Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211
Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ
II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku
1419 AČ II č 326 s 186 212
Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15
53
chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů
kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213
V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad
nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně
zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se
přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214
V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute
dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů
kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215
Velmi pravděpodobně byla
jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute
Vratislav Vaniacuteček216
Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal
načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute
dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217
Stavba slouţila
ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute
Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute
dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde
dokonce zaloţit i kapli218
Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve
od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi
centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem
Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak
213
Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214
Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9
Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215
J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217
Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel III s 541
54
znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou
mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou
mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219
Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na
vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech
měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute
přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh
neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince
a stiacutehal padělatele220
V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute
konšely221
Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute
Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe
praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy
a ty spravoval praacutevě mincmistr222
Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet
pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale
uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za
věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223
Uacuteřad
mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady
tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224
V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako
přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem
Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225
219
V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220
Tamteacuteţ s 157-159 221
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně
s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech
s 358 224
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 226
55
Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute
reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma
se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute
jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226
Naviacutec zdatnyacute
finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo
Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu
s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu
kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228
Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na
kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho
schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn
Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil
Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě
praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho
koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute
reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale
poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem
důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody
o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali
akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby
reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou
ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas
S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute
postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti
Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu
naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute
226
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227
M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257
56
situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali
zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229
Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku
1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230
Podle
meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr
Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se
Dekretu kutnohorskeacuteho
Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi
arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV
jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle
vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory
s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute
nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se
postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231
O šest let později se kraacutelovskaacute
rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem
z Kunšťaacutetu232
Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit
Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel
na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak
daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil
Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji
rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady
byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ
1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233
229
Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230
Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV
1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk
na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169
57
Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července
1407234
12 června 1408235
29 listopadu 1409236
13 listopadu 1410237
13 dubna 1412238
z prosince 1412239
z 27 uacutenora 1413240
25 zaacuteřiacute 1413241
27 řiacutejna 1413242
18 ledna 1415243
a 20 srpna 1417244
Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech
horniacuteků z 28 uacutenora 1410245
na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června
1414246
a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247
Jako rukojmiacuteho
zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny
z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248
Na dokumentu ze srpna 1411 jej
najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249
Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250
Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let
1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech
kteraacute spravoval251
Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna
haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se
odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute
234
RBV III č 560 s 223-224 235
AKČ V č 211 s 131 236
RBV III č 603 s 240 237
LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238
CIM II č 851 s 1141-1148 239
RT II s 95 240
RBV III č 703 s 279 241
AČ XIV č 12 s 400-402 242
CIM I č 131 s 208-212 243
AČ XV č 74 s 172-174 244
RBV III č 786 s 309-310 245
CIM II č 840 s 1119-1130 246
AČ VI č 24 s 31 247
AČ VI č 28 s 35 248
AČ XIV č 72 s 560 249
AČ XXI č 5 s 278 250
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251
ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII
s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99
58
soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252
Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra
z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana
Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253
praţskyacute
biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik
dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute
řadě254
Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců
z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako
neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po
Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu
jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255
kteryacute se
mu později stal osudnyacutem
Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu
s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem
v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo
chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256
Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem
rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany
a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora
1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami
předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili
a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby
daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne
arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky
Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257
252
Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha
1981 s 69 253
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255
Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257
Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203
59
Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat
pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute
probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech
a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba
proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy
u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute
snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258
Původně se měla schůzka
odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se
disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely
za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra
Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259
V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi
vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan
Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute
Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek
v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu
husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena
Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu
1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260
Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně
přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad
obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje
avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu
kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za
Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn
pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech
258
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed
I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178
60
Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech
vojevůdců261
V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute
k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech
Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute
byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do
spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech
vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262
Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ
si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263
Jeho
znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora
kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru
Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho
plundrovaacuteniacute264
O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu
svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do
Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se
uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli
ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta
hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute
261
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262
AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 157 263
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA
Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute
Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem
trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute
Husitskaacute kronika s 220-221
61
Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn
čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena
dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany
a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi
spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265
Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl
o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho
stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky
ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266
Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův
bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to
i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute
a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta
a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech
naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho
přijetiacute zkomplikovalo267
Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute
katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty
a měst neuznali268
Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav
Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech
nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr
zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo
byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno
265
AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute
Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318
Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 49
62
k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda
Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho
kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269
Korybut se v květnu 1422 představil jako
vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce
Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze
sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270
Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev
Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378
probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech
odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve
kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden
papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271
Tato situace
nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute
se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku
1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272
Vyacutesledkem byl
efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute
Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli
a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273
Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla
navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten
jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274
Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku
světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše
269
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272
Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274
Tamteacuteţ s 127 151
63
řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na
koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu
ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275
Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr
Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute
světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute
reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276
Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute
předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute
Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu
avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277
Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus
obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel
a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278
Husova kaacutezaacuteniacute
postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak
dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů
a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně
samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279
Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou z Frymburka280
Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho
kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho
slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem
sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj
po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila
275
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277
Tamteacuteţ s 63 108 278
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105
64
Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel
předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval
a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281
Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem
z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V
svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen
krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve
proti němu282
Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli
v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283
Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se
rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl
vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do
Kostnice284
Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde
uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan
Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285
Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ
zjara roku 1418286
I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce
protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287
Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech
vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas
281
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283
Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus
staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284
Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech
letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 232 285
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287
Tamteacuteţ s 366-367
65
listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288
Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme
Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly
adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou289
Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290
bdquoBůh s vaacutemi
A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho
dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody
panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu
dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute
Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako
jste mu naslouchali dosud
Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro
mne učinila
Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat
Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute
Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen
Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ
jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute
Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute
Mistr Jan Hus
v naději sluha boţiacuteldquo
Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem
v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby
Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej
finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute
poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ
dřiacuteve zavaacutezal291
288
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 281 290
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list
pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583
66
Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil
Ryba s predikaacutetem z Mochova292
kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme
Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna
z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla
ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293
Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute
Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky
jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu
Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294
Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute
se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav
naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295
Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute
a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana
Ţiţky296
Petr Zmrzliacutek a literatura
Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo
i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-
třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy
v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje
Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297
Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ
dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem
archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298
Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost
292
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 39-40 295
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296
Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298
Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492
67
kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute
vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň
jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299
Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil
roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300
Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se
jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ
mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl
Smrt Petra Zmrzliacuteka
V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr
řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně
zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301
Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho
domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy
naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302
Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal
manţelku Annu a tři syny
Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl
sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek
Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe
doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303
299
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300
Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in
Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302
V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy
kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98
68
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem
Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304
Tento
kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305
byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal
kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400
Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem
miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla
odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada
gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306
Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do
konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město
obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307
Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům
Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury
věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku
1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva
tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt
prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute
Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute
ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek
byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde
pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do
pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často
poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou
304
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 275 306
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11
2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307
Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010
69
pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech
a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak
bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308
Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho
Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě
i zaslouţil
308
Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz
httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart
9887html staţeno 18 12 2010
70
POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE
Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se
znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil
šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou
skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl
kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309
Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za
naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let
a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal
jedinyacutem uchazečem o trůn310
Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři
artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ
pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311
V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci
kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute
přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312
Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše
řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313
Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku
Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute
byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se
mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute
Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka
siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314
309
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 188-189 322 310
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261
71
S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315
1431316
1439 a uacutečastnila se
i dalšiacutech jednaacuteniacute317
Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka
Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na
Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem
vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318
Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na
straně Taacuteborů319
Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi
předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme
na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na
separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme
Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě
musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320
Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem
a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni
zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321
Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu
svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš
z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi
v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute
bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek
315
AČ III č 32 s 245-248 316
Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318
K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 269 319
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 232 321
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po
českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609
72
A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby
odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322
Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem
plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323
Znovu se objevil spolu
s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem
landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324
Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi
taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na
straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325
Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou
jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute
obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech
usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326
Realizace Zdickyacutech dohod byla
překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly
jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327
Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze
Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute
tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo
s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu
322
MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou
proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem
1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325
AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute
revoluce diacutel III s 151 326
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 341
73
a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute
skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328
Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute
spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen
zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze
17 řiacutejna 1425329
O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme
Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod
vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na
sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute
spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo
několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330
Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od
počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech
spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento
zaacutepadočeskyacute svaz331
28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město
Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332
V červenci naacutesledujiacuteciacuteho
roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla
do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil
opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333
Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory
a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni
328
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330
AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 214 333
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik
doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 487-489
74
Zmrzliacuteci334
V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se
bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině
mezi kališniacuteky a katoliacuteky335
Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme
Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač
všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ
rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta
a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně
kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech
s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336
Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich
Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme
zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout
některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten
a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337
V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem
praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce
u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute
s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo
několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338
V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji
k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ
přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska
byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit
přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se
334
Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 358 335
AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 336
1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97
75
vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově
zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně
počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo
o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava
do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339
Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan
Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti
Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340
Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky
uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech
snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341
Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce
z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem
z Michalovic a Zmrzliacuteky342
V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ
patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem
svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343
Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata
spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce
a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho
339
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 218-219 340
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 462-463 341
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342
SČPLL I č 639 s 165 343
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI
s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229
76
roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl
naacutesledně strţen a rozbořen344
Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute
Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů
a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha
jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to
prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute
naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou
a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute
existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze
spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute
rady345
Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy
Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv
panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech
nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho
husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu
května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346
Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme
pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute
katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347
a umiacuterněnyacutech husitů s husity
středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky
a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute
344
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech
edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345
AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145
77
polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla
smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348
Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho
sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv
svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech
šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349
Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem
a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu
spraacutevci350
Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem
markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ
1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července
1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech
uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute
kompaktaacuteta351
Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů
v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352
Hlavniacute roli
ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let
stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům
řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly
zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353
Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem
kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436
348
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 619 625 350
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12
16 101-102 352
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636
78
Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na
sveacute cestě do Uher354
Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu
kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho
stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund
vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe
podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali
na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana
a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355
V teacuteto
souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na
listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356
Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se
setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela
najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev
a bez odkazu na přiacutebuzneacute357
Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem
některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny
z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii
by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem
kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu
s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti
přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan
354
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 36 355
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 641 644 356
Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop
grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost
Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a
listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ
č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19
dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357
AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224
79
měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem
anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem
k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute
Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři
přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute
Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358
a ktereacutemu
uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však
Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně
ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo
i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359
Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy
zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm
miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven
Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem
pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena
šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či
světskeacute statkyldquo 360
Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437
naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře
Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety
V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je
zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit
Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361
Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala
proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do
naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362
358
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 74 76-77 359
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621
626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361
AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453
80
Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť
Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo
třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl
v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363
Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364
a 1432365
Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439
kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem
z Roţmberka 366
Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ
okolo roku 1440367
Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě
zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty
jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet
praacutevě jeho synem
Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně
často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů
na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute
a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho
kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do
doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368
V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava
nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369
a poteacute v květnu a červnu na valneacutem
sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute
šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III
Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se
363
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42
44 50 56 364
LC VIII ndash X s 150 365
Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4
s 440 367
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368
Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440
AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369
AČ III č 414 s 524
81
mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit
i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale
neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě
varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl
poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho
a haacutejil jeho praacutevo na trůn370
Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute
šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho
Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn
pro Ladislava371
Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho
spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho
landfryacutedu372
Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe
bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu
ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten
českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze
formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat
ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute
zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla
o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458
korunovaacuten českyacutem kraacutelem373
Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto
se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena
370
AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128
82
V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem
z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu
Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute
s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka
hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374
Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na
sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci
byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do
landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na
krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem
vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375
V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi
největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou
šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376
K letům 1443 aţ 1444
se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na
Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377
Spory mezi Oldřichem a Petrem byly
ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378
ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem
patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem
sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute
K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379
Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned
dalšiacuteho roku opět porušil380
374
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377
LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302
s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334
s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336
č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378
LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379
AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44
č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35
83
Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci
znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci
moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se
přičinil o naacutepravu381
Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce
vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako
předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech
uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli
vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382
Roku 1450 si
Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech
1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk
ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory
a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383
Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384
a roku 1451
a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385
Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků
zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III
a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy
LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343
s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260
č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396
s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450
s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ
XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381
AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382
LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383
AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384
Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300
s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co
maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ
z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha
z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III
č 424 s 296 385
RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254
84
u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou
stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil
i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti
a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni
rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez
panovniacuteka386
Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ
uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu
byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387
Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic
z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388
Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute
glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi
Poděbradskou a Strakonickou stranou389
Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel
Oldřich z Roţmberka390
Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem
stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany
kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech
měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391
Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno
a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku
naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany
Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem
z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni
kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392
avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali
386
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387
AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388
RT II s 237 389
AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391
AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392
LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170
85
počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu
nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute
a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila
se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393
Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo
a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se
11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu
o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově
ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou
platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud
ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394
kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ
ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452
a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem
šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem
jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395
K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv
svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl
určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou
pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute
Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396
Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute
zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim
byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat
zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci
393
LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40
s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394
AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46
s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 106 395
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396
AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107
86
z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny
provedeneacute během jejiacuteho průběhu397
Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute
Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398
Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443
1449 1454 1456399
Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400
Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek
a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401
Zapsaacuteno jim bylo takeacute
věno Anny z Frymburka402
397
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 66 398
Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku
z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze
Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203
Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II
č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187
Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604
s 467 399
Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi
Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498
Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina
staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu
s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282
s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem
z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina
z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června
1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na
listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna
1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV
č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra
Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina
z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra
Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400
Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269
s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388
s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501
s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401
AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402
AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI
s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
87
Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se
oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403
s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava
a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute
ţe zemřel někdy během roku 1457404
to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě
v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu
o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405
Vzhledem
k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem
synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku
Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě
v letech 1465 a 1477406
Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477
zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute
uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se
nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho
bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho
z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka
403
Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům
ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150
88
DALŠIacute GENERACE
Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho
z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za
vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně
urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho
O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl
na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem
i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407
Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům
vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute
rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408
I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se
vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute
liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně
vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze
Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute
se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad
panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky
orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst
zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409
Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi
poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou
opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce
Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou
o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech
poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem
407
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 393 408
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409
Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237
89
z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil
tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem
sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na
platnosti uacutemluv410
Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467
avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět
dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute
i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly
pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl
celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat
dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů
s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl
Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute
ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil
Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše
Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411
Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem
a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi
městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav
(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak
i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku
Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412
Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu
a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše
zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se
v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do
11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však
410
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463
90
započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute
kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky
ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo
Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe
se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se
tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden
nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na
Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413
Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute
sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech
zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute
postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat
zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute
trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem
nepřijatelnyacute414
Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele
neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout
Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471
započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli
ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415
Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš
dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu
a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo
a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli
katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl
413
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 403 415
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93
91
22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416
Spor o země Koruny českeacute ale
nadaacutele pokračoval
Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro
ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se
vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se
snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter
byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417
Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute
uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu
se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem
povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute
kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu
daacutevala kompaktaacuteta418
Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho
smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat
svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute
i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute
o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419
Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490
Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve
všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se
dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420
416
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 103 405-406 463 418
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 413
92
Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od
počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku
1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti
předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek
o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421
Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk
jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422
O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)
kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec
a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato
zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum
a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav
pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423
Jaroslav se objevuje ještě
v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem
Zviacutekově424
a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na
Lnaacuteřiacutech425
Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan
zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek
s Kostelcem426
Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute
obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely
za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze
Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly
421
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424
AČ XIV č 1831 s 152 425
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute
sv XXVII Praha 1901 s 653
93
a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze
Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům
u kostela a společně ji ţivili427
Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem
z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech
a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute
Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ
zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428
Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem
Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků
Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil
z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi
stranami429
S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute
neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli
dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem
Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale
nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze
Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně
vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430
Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute
Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče
svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431
V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute
se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do
427
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429
AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896
s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430
AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431
Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197
94
sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou
stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl
Jaroslav celyacute rok neshody432
Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana
z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat
I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se
přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se
z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute
coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433
Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli
věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo
takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav
K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze
Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434
Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana
Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho
z jejich potomků
Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale
vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně
stanovit435
Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten
Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute
pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436
Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest
majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za
oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz
zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi
z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna
Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na
zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl
432
AČ I č 16 s 235-236 433
AČ XXI č 23 s 195 434
Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3
2011 435
Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436
Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88
95
Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav
ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)
Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto
čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově
smrti)
Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem
sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a
opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi
z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop
grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o
celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437
Jaroslav doloţil vyacutepověďmi
svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do
jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem
roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně
rozhodl v jeho prospěch438
Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve
sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439
Spolu s bratrem Janem je
uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem
Burianem440
K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou
o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441
a k osmnaacutecteacutemu dni
teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442
437
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky
a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439
Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10
Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476
AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během
listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63
s 27-28 440
Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441
AČ VIII č 455 s 432-433 442
AČ X č 977 s 543
96
K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky
později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek
s rodovyacutem erbem443
Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho
potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ
jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl
pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444
Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn
s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu
či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana
kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou
z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak
mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445
Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od
roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl
nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův
slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446
coţ je ale dost širokyacute pojem
naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny
Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době
ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)
a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka
Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka
Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy
předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako
jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by
však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet
alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem
443
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444
AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III
s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445
Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653
97
jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn
v pramenech447
Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit
Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn
ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil
Kozlovi z Kladrub448
Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou
dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se
objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po
jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po
sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449
druhaacute
obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450
Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se
k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto
zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488
a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata
z Vrtby451
Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno
Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit
Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)
pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem
vymřel po meči452
Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně
dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale
uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece
447
AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448
AČ XIX č 2485 s 254-255 449
AČ X č 1088 s 75 450
AČ XIV č 2136 s 281-282 451
Tamteacuteţ 452
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253
98
ŠLECHTICKYacute ERB
bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na
štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453
Drţeniacute
erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat
pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty
osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo
jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454
Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem
šlechty455
Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly
staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst
a v neposledniacute řadě takeacute cechy456
Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze
štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi
dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi
zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto
procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla
straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za
kov či naopak457
Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458
Erby se objevujiacute
na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba
staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech
453
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 343 454
Tamteacuteţ s 347 455
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 348 457
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 354-355 458
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360
99
Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů
a k nim naznačeny rodoveacute vazby459
Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute
vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla
liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute
slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460
S erbovniacute pověstiacute se
setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto
pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute
ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem
proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute
českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec
poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute
štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech
ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech
Kosmas i Dalimil461
Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost
s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu
pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na
zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka
Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva
o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda
(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova
zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou
tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na
pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462
Jineacuteho
459
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash
J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461
Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech s 357-358
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena
z 24 6 1361 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
100
člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze
Svojšiacutena
K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na
střiacutebrneacutem štiacutetu463
u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464
Erb se
objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465
ktereacute se objevujiacute u listin z let
1406466
1410467
1412468
1414469
1416470
a 1418471
a takeacute jej nechal
vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472
Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech
synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute
pečetě Petra (II) k roku 1424473
společně pak
s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474
a 1430475
K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova
pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476
Vaacuteclav
dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech
463
Viz Přiacuteloha 1 464
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha
2001 s 58 sv III s 113 466
K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze
Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467
K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze
Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468
Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine
pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469
K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute
1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259
s 160-161 č 260 s 161 470
K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku
Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471
Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472
Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990
s 300 473
Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III
č 32 s 245-248 474
Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III
č 258 s 500 475
Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430
SČPLL I1 č 639 s 165 476
Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1
s 245-249
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z 1 1 1429 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
101
křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477
Pečeť
Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku
1449478
Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt
v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl
roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan
(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze
Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele
nejstaršiacute479
477
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478
Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz
peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE
Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality
bubovicehtml staţeno 9 11 2010
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze
Svojšiacutena z 29 1 1440
Sedlaacutečkova rekonstrukce
Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr
Přiacutebram)
Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z
roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice
okr Přiacutebram)
102
MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA
Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute
předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem
stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se
v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů
mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich
vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se
objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480
Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481
kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou
hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482
Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu
jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute
a dalšiacutech pozemků483
Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice
vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet
počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva
hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484
Čiacutem viacutece hradů
šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak
ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah
panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485
Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi
aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves
a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku
v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute
480
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 148-149 481
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482
Tamteacuteţ s 148-149 483
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485
Tamteacuteţ s 270
103
majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky
rozdělena486
Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute
V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech
šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487
Ještě před
polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou
několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute
vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute
drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute
šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488
Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech
rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala
předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik
generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na
několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala
předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech
vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)
Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy
podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute
Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla
ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě
praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra
Zmrzliacuteka
Dominium Lnaacuteře
Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze
Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic
486
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70
104
Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna
z Frymburka489
Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji
měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze
Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně
rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute
Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku
1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze
Šternberka a na Blatneacute 490
Dominium Kasejovice
Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků
z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do
manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute
jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves
Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491
Poteacute co Anna ovdověla vybrala si
Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465
Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly
připojeny ke Lnaacuteřům492
Dominium Nečtiny (Preitenstein)
Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute
byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem
Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi
489
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
V Jiţniacute Čechy s 123 491
RT I s 556 492
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
105
vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ
roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493
Dominium Ţleby
Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny
z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly
hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494
Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800
kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495
a o dva roky později mu
kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496
Ţleby byly později z Petrova drţeniacute
vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě
Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt
taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru
Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je
postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497
Dominium Orliacutek nad Vltavou
Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně
cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498
Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice
a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze
493
ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha
2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495
AKČ V č 198 s 123 496
ZRKŘČ č 761 s 110 497
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221
225 498
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146
106
Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499
Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků
16 stoletiacute
Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na
starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500
Diacuteky
tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl
soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501
Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad
nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti
sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502
Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi
husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal
svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503
Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)
Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři
o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu
s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem
stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za
jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute
hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504
Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru
Janovi505
Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn
Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku
1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku
499
ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V
TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 502
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
107
1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron
miacutestniacuteho kostela506
Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady
Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně
s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho
měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507
Dominium Kašperk
Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute
hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po
praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508
Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec
se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům
stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho
drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce
a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo
dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku
1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509
Dominium Březnice
Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců
Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute
jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji
506
Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997
s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507
ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508
ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509
ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a
ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk
staţeno 31 3 2011
108
Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena
ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke
sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510
Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek
byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji
ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky
přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku
Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti
Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute
Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy
jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511
Statek Kocelovice
Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru
(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice
připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512
Statek Tochovice
Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku
1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům
ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku
1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto
panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513
510
ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů
s 87 511
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK
Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 262 513
AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na
109
Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute
Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)
a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli
Jiřiacutemu514
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem
Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute
čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu
arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)
a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na
polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli
Jiřiacutemu zpět515
Statek Kostelec nad Vltavou
Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406
spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil
ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem
zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516
I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi
zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517
Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514
ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 66 515
AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516
AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a
tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec
nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517
ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270
110
Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)
111
ZAacuteVĚR
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu
vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody
měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků
ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech
staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od
chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb
a predikaacutet
Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute
a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute
v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute
Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen
povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute
největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry
oceněniacute a vlivu jako on
Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute
byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale
i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho
Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky
Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy
nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute
podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute
Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu
vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se
dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni
Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud
synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny
z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat
112
a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji
největšiacute přiacutenos meacute praacutece
Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich
však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema
zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou
historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků
v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny
Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou
a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute
obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by
se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo
nebo vyvraacutetilo
Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute
původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila
a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo
Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute
zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do
16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece
zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute
113
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute
Ctibor (I)
Oldřich (I)
Beneda (I)
1175 - 1177
1175 - 1177 1183 1196
Ctibor (II)
1196 1197
Beneda (II)
Ctibor (III)
Oldřich (II)
Vecemil
1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238
1232 1234 1237 1251
1232 1234 1235 1237 1239 1251
1232
Pravděpodobnyacute
zakladatel volfštejnskeacute větve
Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute
větve
Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute
větve
Ještě 1 člen
Beneda (III)
1251
Beneda (IV)
1289 - 1291 1312 1315 1320 1323
Jindřich
1329 1353
Beneda (V)
Oldřich (III)
1355 1358 1362 1380
1380 1383 1385
Beneda (VI)
1396
Protiva (I)
1407 1419 1422 1424 1427 1434
Genealogickeacute vztahy
Protiva (II)
jisteacute
1454
hypotetickeacute
114
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute
Jan Zmrzliacutek Petr (I)
Zmrzliacutek
1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr
duchovniacute
infin
dagger 1421
1420
Magdaleacutena Manda
1394 - 1396 1402 1405 - 1421
infin
Anna z Frymburka
dagger 1465
1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464
Petr (II)
Jan (I)
Vaacuteclav (I)
dagger asi 1463
dagger okolo 1440
dagger 1457 (bezdětnyacute)
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -
1454 1456 1457 1461 1463
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -
1439
1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450
1453 1454
infin
Anna ze Šternberka
a z Veseliacute dagger 1465
1432
Zbyněk 1437 1438
Jan (II)
Vaacuteclav (II)
Jaroslav (I)
Kateřina
Aneţka
dagger 1483
koncem 15 stol
dagger 14
dagger 1465
dagger 1465
1457 1463 1466 1470 1472 1473
1480
1457 1461 1463 1468 1469 1472
1473
1457 1463 1466 1469
1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496
infin
Vaacuteclav ze Smiřic
devět sirotků
Jan (III)
Zdeněk
Genealogickeacute vztahy
1475 1495
dagger 1496
Petr (III)
Vaacuteclav (III)
jisteacute
1488
1465 1477
hypotetickeacute
115
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ
Prameny a edice pramenů
AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983
AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed
František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed
F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed
F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef
Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed
J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed
J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed
J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel
XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich
Praha 1941
AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947
z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha
1979
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich
Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed
G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae
1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000
T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša
Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček
Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839
CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha
1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944
116
FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed
Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed
J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha
1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889
LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed
Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena
Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed
B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha
1954
MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I
ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III
ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419
aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute
Praha 1989
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash
Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed
J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd
František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash
K Beraacutenek Praha 1974
Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty
ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha
1980
117
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed
A Sedlaacuteček Praha 1914
Literatura
BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě
a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985
BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402
Praha ndash Litomyšl 2003
BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003
BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve
středověku Praha 2006
ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech
Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376
ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash
Litomyšl 2000
ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel
VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007
DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in
Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139
DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009
ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959
FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků
1310 ndash 1419 Praha 1978
HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992
HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum
pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002
118
HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in
Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu
15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392
KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je
a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365
KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed
revoluce Praha 1998
KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005
KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV
pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234
KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha
1902 reprint Praha 1996
KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990
KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II
Praha 1997
LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute
architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175
LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003
MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996
Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I
A ndash Č Praha 1925 s 459
MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-
skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978
MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha
1971
MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech
Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005
NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010
119
Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel
XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha
1908 s 653
PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech
pruhů na cestě k trůnu Praha 2006
PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1
1997 s 4 ndash 9
PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985
POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III
PŠ Praha 1980
RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005
SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha
1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII
Praha 1905 diacutel XV Praha 1927
SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce
Praha 1986
ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19
ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001
ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha
1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech
let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996
TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III
Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII
Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891
TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986
URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha
2003
120
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250
Praha ndash Litomyšl 2000
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310
Praha ndash Litomyšl 2002
VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002
Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456
ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH
107 č 2 2009 s 269 ndash 308
Internetoveacute zdroje
httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=
1113
httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-
CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)
httpwwwsvojsincz
httpwwwlnareczzamekhistorie
httpwwwmavlastcz
httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm
svojsin
httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin
galerie217142
httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml
httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp
httpwwwsvatymichaelczmm99php
httpwwwblistyczart9886html
httpwwwblistyczart9887htm
httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce
121
SEZNAM VYOBRAZENIacute
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)
Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle
krajů (15 stoletiacute)
(vlastniacute kresba)
122
SEZNAM PŘIacuteLOH
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK
August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr
přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare
majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie
staţeno 25 10 2010)
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz
wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm
svojsin staţeno 25 10 2010)
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz
plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142
staţeno 25 10 2010)
Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj
kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10
2010)
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)
Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru
v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380
ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu
klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute
a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3
2011)
123
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině
z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice
plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi
svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-
cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp
block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=
145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana
Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity
a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash
Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)
Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let
1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute
Praha 1990 s 300 302 303)
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http
wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action
doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na
Stareacutem Městě praţskeacutem
124
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek
podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha
Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze
Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=
636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo
id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje
spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic
U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564
ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na
Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3
2011)
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se
zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina
z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela
Severniacute strana kostela
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute
věţe
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
Půdorys kostela
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje
klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje
kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při
potociacutech Suchaacute a Trnovaacute
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na
listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute
ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje
mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek
ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute
pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora
praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi
Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute
Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
na Stareacutem Městě praţskeacutem
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan
Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute
s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina
z 1 ledna 1429
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce
rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena
a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě
všch třiacute bratrů
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu
uzavřenou na Vildštejně
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou
ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute
a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450
Poděkovaacuteniacute
Na tomto miacutestě bych raacuteda poděkovala předevšiacutem doc PhDr Tomaacuteši
Veliacutemskeacutemu CSc vedouciacutemu meacute diplomoveacute praacutece za jeho cenneacute rady
odbornou pomoc ochotu a straacutevenyacute čas ktereacute věnoval teacuteto praacuteci
Raacuteda bych takeacute poděkovala celeacute meacute nejbliţšiacute rodině za všestrannou
pomoc podporu a pochopeniacute během meacuteho vysokoškolskeacuteho studia
Anotace
Diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute politickyacutech a naacuteboţenskyacutech
souvislostiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute 15 stoletiacute
Zabyacutevaacute se stavovskyacutem původem rodu jeho společenskyacutem vzestupem
a vztahem k původniacutem drţitelům predikaacutetu ze Svojšiacutena jimţ je věnovaacutena
poměrně značnaacute čaacutest textu Daacutele se text věnuje jednotlivyacutem přiacuteslušniacutekům rodu
a to předevšiacutem se zaměřeniacutem na vyacuteraznou postavu nejvyššiacuteho mincmistra Petra
Zmrzliacuteka Ve sveacutem zaacutevěru praacutece seznamuje s majetkovou drţbou rodu
a obsahuje takeacute vyacutečet dochovanyacutech pečetiacute pro sledovaneacute obdobiacute
Kliacutečovaacute slova ze Svojšiacutena Zmrzliacutek ze Svojšiacutena 15 stoletiacute pozdniacute středověk
Mistr Jan Hus husitstviacute husitskeacute vaacutelky niţšiacute šlechta mincmistr Českeacute země
Anotacion
The thesis describes a history of noble stock Zmrzliacutek of Svojšiacuten in 15
century itacutes on background of politics and religious connections The thesis
deals with corporative origin of a stock its social upward movement and
relation to original holders of a predicate from Svojšiacuten to which is devoted
quite a sizable part of text The text below applies to particular members of
stock especially with a sight on an expressive person the highest mint master
Petr Zmrzliacutek In a finish of the work is introduced a property possession of the
stock and it concludes also a compendium of preserved seals for an observed
period
Key words from Svojšiacuten Zmrzliacutek of Svojšiacuten 15 century late Middle Ages
Mistr Jan Hus Hussitism Hussite wars gentry mint master Czech land
Obsah
SEZNAM ZKRATEK 10
UacuteVOD 11
POČAacuteTKY RODU 15
NAacuteSLEDOVNIacuteCI 24
NOVEacute ZAČAacuteTKY 35
ZLATAacute EacuteRA 41
Původ Petra Zmrzliacuteka 46
Petr Zmrzliacutek na sceacuteně 51
Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev 62
Petr Zmrzliacutek a literatura 66
Smrt Petra Zmrzliacuteka 67
POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE 70
DALŠIacute GENERACE 88
ŠLECHTICKYacute ERB 98
MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA 102
Dominium Lnaacuteře 103
Dominium Kasejovice 104
Dominium Nečtiny (Preitenstein) 104
Dominium Ţleby 105
Dominium Orliacutek nad Vltavou 105
Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn 106
Dominium Kašperk 107
Dominium Březnice 107
Statek Kocelovice 108
Statek Tochovice 108
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109
Statek Kostelec nad Vltavou 109
ZAacuteVĚR 111
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115
SEZNAM VYOBRAZENIacute 121
SEZNAM PŘIacuteLOH 122
SEZNAM ZKRATEK
AČ Archiv českyacute
AH Archeologia Historica
AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute
AKČ Archiv Koruny českeacute
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae
CIM Codex municipalit regni Bohemiae
ČČH Českyacute časopis historickyacute
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim
LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka
MHB Monumenta historica Boemicae
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne
consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho
roku 1541 pohořelyacutech
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin
VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech
11
UacuteVOD
Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech
a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze
Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem
kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana
Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby
V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho
vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho
nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela
v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl
přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece
chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky
slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute
ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka
neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech
postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho
kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah
Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute
exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech
druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech
dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů
a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute
Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi
spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak
naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute
českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na
počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech
12
činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila
naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je
skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto
problematice se ve sveacute praacuteci věnuji
Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek
byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav
a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco
zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute
kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny
16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem
V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu
a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho
vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od
konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak
připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu
Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute
zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil
uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute
moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se
v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem
vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho
majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech
dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute
monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na
praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby
existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech
monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak
vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se
rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat
13
Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro
sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic
historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece
pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute
časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute
listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3
kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ
zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku
Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5
kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň
a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute
literatury
Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci
Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně
1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha
1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed
F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872
diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha
1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed
J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav
Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed
G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash
1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed
G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash
J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962
T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929
sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd
B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed
František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl
Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler
Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979
6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel
IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha
1891
14
zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor
Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7
Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi
hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka
Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy
10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho
11
a praacutece Josefa Ţemličky12
7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI
Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000
V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka
BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute
ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr
ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001
10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel
IV Praha 1996 11
Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12
Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
15
POČAacuteTKY RODU
Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute
v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů
něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů
poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost
obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe
specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute
I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem
Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů
severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13
se spolu s jejiacutemi drţiteli
kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe
Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky
kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina
pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto
listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14
Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle
doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na
zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute
vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute
vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15
dalšiacute klade vznik
kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16
Obě dvě teorie jsou ale maacutelo
pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute
podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17
Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela
13
Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku
diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14
CDB I č 279 s 244-246 15
Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute
architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně
středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16
Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha
1980 s 132 17
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92
16
rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu
kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let
1159 a 116018
Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo
někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat
Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute
dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena
Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ
nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19
Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto
stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl
staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely
byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo
feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem
mostkem20
Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila
prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo
při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech
šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do
zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21
Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně
romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se
čtyřpatrovou věţiacute22
vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu
naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute
horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech
nad sebou23
Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako
18
Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005
s 370 19
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20
Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 23
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491
17
tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24
Portaacutel na jiţniacute straně
tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem
šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute
mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25
Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute
doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně
feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel
v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva
a vedlo do druheacuteho patra26
Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27
Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28
V přiacutezemiacute věţe se
nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby
Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute
dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29
Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute
romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během
niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen
o jeden metr širšiacute neţ věţ30
Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje
do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně
Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem
z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska
Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě
popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31
Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to
jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil
24
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29
E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby
z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz
httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287
18
jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32
Jak
jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel
kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute
V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě
beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter
vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute
Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho
charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla
zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky
zavazoval33
Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace
neobydlenyacutech oblastiacute
Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali
tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34
Doposud se totiţ prestiţ velmoţů
opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu
i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich
striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem
kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak
rozsaacutehleacute35
Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute
druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute
společenskeacute postaveniacute36
Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37
Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute
vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38
32
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 33
Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy
v době kniacuteţeciacute s 284 34
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo
pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36
Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni
z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute
s 284
19
Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute
dědičneacute39
Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu
kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak
lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40
Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute
nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik
desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41
Tento proces byl však
nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II
tedy okolo let 1140 aţ 117242
kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody
ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43
Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho
majetkuldquo44
Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni
Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli
Svojšiacuten dědičně
Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute
okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od
kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli
ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby
vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela
zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci
kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45
a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo
jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za
podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ
v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali
jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho
tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute
39
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40
Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45
Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284
20
kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak
by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti
a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast
osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi
bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme
Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece
přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků
Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli
buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako
odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem
sedlaacutekům46
kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně
odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou
půdu47
Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu
k niţšiacute šlechtě48
Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet
konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou
aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49
To
znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy
byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech
okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute
aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi
Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce
jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena
rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50
Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů
tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51
I přes tuto
46
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47
Tamteacuteţ s 50-51 48
Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50
Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286
21
skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech
1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou
generaci
Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal
některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52
Dědickeacute vlastnictviacute se začalo
prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy
kterou se stala šlechta53
Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve
smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu
kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute
zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54
Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu
beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech
poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala
přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55
Šlechta
pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla
rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem
času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten
rozpad původniacute hradskeacute soustavy56
Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat
ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy
v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute
Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe
vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde
bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet
i po dalšiacute generace57
52
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53
Tamteacuteţ s 10 54
Tamteacuteţ s 11 55
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56
Tamteacuteţ s 290 57
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel
II s 202
22
Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků
ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky
rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu
pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175
Oldřich (I) a Beneda (I)
Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze
samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje
kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu
johanitů v Čechaacutech a na Moravě58
Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak
usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde
uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59
Jsou totiţ jedinou bratrskou
dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle
Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60
Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe
jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde
nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni
s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště
kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše
bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly
do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od
konce 20 let převlaacutedalldquo61
Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na
listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62
Toto
označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze
pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako
58
CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59
CDB I č 355 s 319-320 60
bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62
CDB I č 363 s 330-331
23
nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc
a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63
Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64
propukl
v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však
kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem
Břetislavem65
kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem
Jindřichem66
63
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64
Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66
Tamteacuteţ s 77
24
NAacuteSLEDOVNIacuteCI
S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do
doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II
Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu
s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se
vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67
Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil
mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po
smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68
Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů
za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69
Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu
dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70
kteryacute
se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy
byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71
Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem
a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc
III72
Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute
vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273
Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři
panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku
1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74
Tato privilegia potvrzovala
dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od
placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů
67
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68
Tamteacuteţ s 75 77 69
Tamteacuteţ s 86 70
Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72
Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73
Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce
neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106
25
a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen
Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute
řiacuteše řiacutemskeacute75
Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn
privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se
roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76
Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy
se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute
poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute
šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje
svoji moc v zemi77
Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute
zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy
Čechldquo78
Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku
zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly
tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79
Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale
takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute
jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute
druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80
Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute
označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni
jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81
Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě
lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute
75
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76
Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta
s 35
26
šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu
se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82
Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace
Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na
vesnickou městskou a důlniacute83
Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace
provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute
předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla
provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve
kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi
podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute
noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek
tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal
utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84
Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva
kterou byli měšťaneacute85
Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně
souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute
a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla
lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86
Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem
daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci
měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87
Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute
zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů
Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti
vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88
Za
82
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84
Tamteacuteţ s 175 201 85
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86
Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za
jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 296 88
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403
27
rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi
důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah
mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala
obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89
Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se
vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili
Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197
jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je
znaacutem a doloţen90
Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se
kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl
Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute
přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91
a to jednak z toho důvodu ţe jsem
pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech
a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute
připadaly to ani nepřipouštiacute
Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora
a Benedy jako otce a syna92
avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe
leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute
ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93
kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute
jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav
Vaniacuteček94
89
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90
CDB I č 355 s 319-320 91
V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92
Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla
Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93
Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute
listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku
1237 CDB III č 172 s 212-213 94
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
28
Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše
zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny
Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je
Vecemil95
O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96
Na zaacutekladě
listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na
teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi
nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi
Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute
pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by
k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně
vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97
Tento
můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez
Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98
Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině
Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje
darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99
Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228
kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho
olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100
Klaacutešter byl
nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101
Zmiňovaacuten je
i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102
a roku 1237103
a 1238104
95
Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 97
Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98
Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99
CDB II č 187 s 172-174 100
CDB II č 310 s 307-308 101
Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102
Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103
Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104
Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230
29
Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to
předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet
Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute
postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny
Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve
svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105
Toto označeniacute
maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora
(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako
uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato
moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy
se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute
Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi
čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak
věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106
Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn
naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl
byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni
bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute
vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako
syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora
uvedeneacuteho na listině před niacutem107
Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech
rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku
1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy
(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme
označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute
doposud nebyl zmiacuteněn
105
CDB IV č 204 s 366-368 106
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107
Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19
30
Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě
v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn
Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108
Jeho tvrzeniacute však neniacute
spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni
naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem
počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech
na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech
rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289
ještě Oldřicha z Třebele109
a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele
a Alberta z Vyacuteškova110
Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během
13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111
Poklaacutedajiacute
tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety
bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo
O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech
jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute
erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele
U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem
některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra
Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem
Benedou (II)112
existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute
S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko
Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113
Oldřich (II)
108
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109
RBM II č 1468 s 633-634 110
RBM II č 2739 s 1197-1198 111
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112
CDB III č 158 s 192-193 113
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
31
označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114
kteryacute je ještě roku 1239
uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115
se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ
s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter
jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116
s největšiacute
pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala
Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově
přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117
Důkazy pro odhaleniacute teacuteto
nejasnosti schaacutezejiacute
Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)
a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě
několikraacutet setkaacuteme
Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute
a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru
a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou
předmětem teacuteto praacutece
Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118
kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute
vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě
letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka
zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale
velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe
tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu
114
Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 115
CDB III č 211 s 275-276 116
CDB IV č 204 s 366-368 117
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 118
Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739
s 1198
32
mohla nasvědčovat listina z roku 1242119
Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak
bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute
potomky
V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by
byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe
Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak
by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie
je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom
připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je
zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco
kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ
dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď
Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)
kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute
Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti
let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)
to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda
(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik
zdrojů120
nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal
zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121
Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme
varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli
potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze
Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je
119
CDB IV č 16 s 78-79 120
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 121
Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130
33
Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je
v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122
Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma
Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda
(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě
řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen
kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal
vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen
u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute
důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků
tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip
Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy
několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal
vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se
jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila
roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II
Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci
Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute
nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123
Přemysl dosaacutehl řady
uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal
i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se
obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho
Rudolfa Habsburskeacuteho124
Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu
Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem
uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko
122
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 123
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142
34
a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute
šlechty v čele s Viacutetkovci125
Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem
během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na
Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126
Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute
Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka
Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti
Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil
olomouckeacuteho biskupa Bruna127
Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute
zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala
postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na
trůn128
Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem
zdraviacutem zemřel129
Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale
naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů
V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute
kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily
125
Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka
s 79 81-82 127
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128
Tamteacuteţ s 367 129
Tamteacuteţ s 474
35
NOVEacute ZAČAacuteTKY
Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali
Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele
Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho
Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na
českeacutem trůnu130
Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za
bdquocizaacutekaldquo131
a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům
v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute
ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech
povinnostiacute132
Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke
vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce
Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute
a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133
Jan
byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute
postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta
diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute
pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134
Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu
i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem
pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135
Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem
tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta
Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136
českyacutem
kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem
130
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa
s 22-23 131
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132
Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133
Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134
Tamteacuteţ s 26-27 35 135
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208
36
a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137
Karel byl teacutehoţ
roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem
o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl
jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138
Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu
velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země
Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem
arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla
prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139
Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy
stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho
kamenneacuteho mostu roku 1357140
Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute
i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute
koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich
rozšiacuteřeniacute141
Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute
sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze
jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142
I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute
Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je
14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute
morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute
Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili
si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem
způsobem143
Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy
společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc
137
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138
Tamteacuteţ s 74 200 301 139
Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140
Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143
Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261
37
šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem
papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva
papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute
avignonskyacute papeţ Kliment VII144
Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl
na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic
kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145
Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň
čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev
i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312
Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146
O jeho osobu se
patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn
v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147
roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148
a listinou z roku
1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149
Je ale
otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet
let zcela odmlčel
Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute
kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150
Kromě těchto dvou zaacuteznamů
o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy
Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151
uţ stěţiacute se
můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda
144
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute
Čechy s 296 145
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146
Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV
č 1980 s 777-778 147
RBM III č 280 s 113 148
RT I s 399 149
RBM III č 878 s 347 150
Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151
LC I1 s 38
38
je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152
1362153
a společně s bratrem
Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině
jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154
Z teacuteto skutečnosti
vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi
Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na
druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později
se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute
vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe
Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se
utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce
zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute
větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy
Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde
pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn
jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je
Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako
Oldřich ze Stanu155
Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich
(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila
predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl
predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo
Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna
Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců
přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet
byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to
předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy
v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu
152
LC I1 s 50 153
LC I1 s 174-175 178 154
bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155
Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170
39
Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech
objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou
pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na
listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je
proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe
v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky
zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem
16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe
Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece
opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto
nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto
rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině
Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho
Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka
a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje
řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156
Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně
pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena157
Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158
Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)
kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem
Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak
střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na
těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně
doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute
156
LL I č 363 s 253-255 157
RT I s 555 556 158
LC V s 256
40
Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny
pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě
zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl
byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně
zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole
41
ZLATAacute EacuteRA
Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně
tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho
kraacutele159
Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po
smrti sveacuteho otce160
Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda
Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy
přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute
kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize
hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute
kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy
(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem
schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161
Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly
doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie
a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi
řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila
běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry
v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho
ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415
jako kaciacuteř162
Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ
miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně
znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech
let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou
naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za
159
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel IVb s 281 160
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 22 162
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66
42
svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici
se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala
s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163
Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou
moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel
na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164
Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit
přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit
Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute
celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech
Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem
ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165
a drţen
v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda
a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166
Vaacuteclav IV
byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly
předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak
alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal
znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167
Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403
opět za uacutečasti bratra Zikmunda168
Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute
z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169
uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku
1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho
kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl
163
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici
paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy
s 305-306 164
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165
Tamteacuteţ s 352 166
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 25 169
Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel
IVb s 386-387
43
Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou
by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se
pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl
v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170
Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli
z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem
a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě
očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle
vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy
s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171
Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172
Teprve od
počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby
bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173
Tito
šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu
vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na
zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev
ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174
Paacuteni reprezentanti vyššiacute
šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak
velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo
se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo
uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila
rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175
Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech
kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky
a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do
170
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute
šlechta s 37 39 69-71 175
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol
Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270
44
politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se
sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika
usedlostiacute176
Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle
nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho
kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě
přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit
podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto
lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby
buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo
jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto
způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177
Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami
šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute
Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli
rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech
sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178
V jinyacutech regionech se naopak
postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech
přiacuteslušniacuteků179
Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu
a moc takteacuteţ ztraacutecela 180
Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu
avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181
Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech
měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute
176
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel I s 282 177
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231
František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147
45
šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet
najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute
Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182
Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta
vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě
Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute
posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet
niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či
dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly
velmi obtiacuteţneacute183
Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli
někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute
mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud
bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na
listinaacutech
Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi
urozenyacutemi muţi184
Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův
pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)
a Oldřich (III)185
S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let
1422 a 1434186
Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů
v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187
S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188
182
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 48-49 183
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184
RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185
bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186
bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de
Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187
Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287
Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188
Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309
Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 113
46
Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila
jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute
straně v bitvě u Lipan189
Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku
15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je
tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze
Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta
z Hraacutedku190
Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo
uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva
patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute
pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit
Původ Petra Zmrzliacuteka
Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)
a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si
tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko
stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho
existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti
Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo
je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute
bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute
Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute
předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi
šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek
pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či
jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb
a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde
189
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190
RT II s 262
47
nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně
povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces
ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191
Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina
stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale
neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho
ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192
Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve
vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec
nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci
Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků
kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu
uţiacutevaacuteniacute193
K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi
Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na
Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela
v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na
Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat
duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla
ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často
udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem
klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou
plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ
prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby
děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute
vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra
Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ
191
Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192
Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44
48
měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194
ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz
a kanovniacutek
Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad
bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech
Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo
jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně
stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute
kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem
zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš
třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen
kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně
by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe
poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute
hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo
během něj195
intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute
postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute
domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do
Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka
duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute
a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat
moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute
polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute
sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu
naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů
pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat
194
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74
233 195
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III
s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik
BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006
s 54
49
naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat
potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196
Existovali by tak opět dvě linie
Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak
přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen
Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se
jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho
čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila
v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si
jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule
Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho
u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi
rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo
jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho
Města praţskeacuteho197
kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl
spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech
dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198
Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali
V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute
předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute
Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199
Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422
během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny
dřiacuteve200
Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad
i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři
sta kop grošů201
coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka
196
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199
AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242
50
Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za
konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do
naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202
Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze
usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za
Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by
mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany
s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203
A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute
měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně
Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech
postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk
s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi
z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute
doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost
Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute
z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku
1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana
Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic
Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do
roku 1525204
Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu
a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby
městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem
viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně
a poplatky205
202
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel
VIII s 80 205
AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357
51
Petr Zmrzliacutek na sceacuteně
Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute
zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten
hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně
z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice
a vsi Střešovice206
Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem
muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou
Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute
Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se
nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento
hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli
potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku
1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207
Druheacute
siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic
v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků
z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute
poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel
se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208
Ač
se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka
osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe
pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru
mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke
Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do
manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209
K těmto siacutedlům neměli majiteleacute
vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah
206
RT I s 555-556 207
Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan
MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260
52
Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute
hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210
Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho
před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra
Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad
Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto
hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval
značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek
nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě
a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn
městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute
Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale
takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211
Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady
a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu
naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212
Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup
z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho
a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako
formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi
šlechtu vyššiacute
Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo
předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se
210
Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211
Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ
II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku
1419 AČ II č 326 s 186 212
Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15
53
chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů
kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213
V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad
nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně
zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se
přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214
V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute
dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů
kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215
Velmi pravděpodobně byla
jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute
Vratislav Vaniacuteček216
Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal
načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute
dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217
Stavba slouţila
ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute
Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute
dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde
dokonce zaloţit i kapli218
Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve
od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi
centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem
Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak
213
Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214
Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9
Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215
J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217
Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel III s 541
54
znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou
mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou
mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219
Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na
vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech
měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute
přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh
neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince
a stiacutehal padělatele220
V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute
konšely221
Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute
Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe
praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy
a ty spravoval praacutevě mincmistr222
Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet
pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale
uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za
věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223
Uacuteřad
mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady
tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224
V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako
přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem
Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225
219
V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220
Tamteacuteţ s 157-159 221
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně
s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech
s 358 224
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 226
55
Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute
reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma
se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute
jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226
Naviacutec zdatnyacute
finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo
Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu
s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu
kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228
Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na
kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho
schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn
Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil
Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě
praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho
koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute
reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale
poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem
důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody
o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali
akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby
reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou
ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas
S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute
postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti
Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu
naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute
226
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227
M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257
56
situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali
zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229
Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku
1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230
Podle
meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr
Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se
Dekretu kutnohorskeacuteho
Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi
arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV
jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle
vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory
s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute
nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se
postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231
O šest let později se kraacutelovskaacute
rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem
z Kunšťaacutetu232
Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit
Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel
na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak
daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil
Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji
rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady
byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ
1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233
229
Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230
Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV
1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk
na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169
57
Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července
1407234
12 června 1408235
29 listopadu 1409236
13 listopadu 1410237
13 dubna 1412238
z prosince 1412239
z 27 uacutenora 1413240
25 zaacuteřiacute 1413241
27 řiacutejna 1413242
18 ledna 1415243
a 20 srpna 1417244
Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech
horniacuteků z 28 uacutenora 1410245
na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června
1414246
a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247
Jako rukojmiacuteho
zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny
z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248
Na dokumentu ze srpna 1411 jej
najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249
Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250
Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let
1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech
kteraacute spravoval251
Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna
haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se
odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute
234
RBV III č 560 s 223-224 235
AKČ V č 211 s 131 236
RBV III č 603 s 240 237
LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238
CIM II č 851 s 1141-1148 239
RT II s 95 240
RBV III č 703 s 279 241
AČ XIV č 12 s 400-402 242
CIM I č 131 s 208-212 243
AČ XV č 74 s 172-174 244
RBV III č 786 s 309-310 245
CIM II č 840 s 1119-1130 246
AČ VI č 24 s 31 247
AČ VI č 28 s 35 248
AČ XIV č 72 s 560 249
AČ XXI č 5 s 278 250
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251
ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII
s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99
58
soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252
Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra
z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana
Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253
praţskyacute
biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik
dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute
řadě254
Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců
z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako
neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po
Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu
jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255
kteryacute se
mu později stal osudnyacutem
Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu
s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem
v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo
chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256
Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem
rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany
a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora
1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami
předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili
a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby
daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne
arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky
Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257
252
Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha
1981 s 69 253
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255
Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257
Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203
59
Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat
pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute
probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech
a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba
proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy
u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute
snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258
Původně se měla schůzka
odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se
disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely
za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra
Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259
V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi
vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan
Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute
Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek
v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu
husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena
Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu
1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260
Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně
přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad
obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje
avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu
kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za
Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn
pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech
258
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed
I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178
60
Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech
vojevůdců261
V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute
k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech
Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute
byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do
spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech
vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262
Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ
si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263
Jeho
znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora
kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru
Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho
plundrovaacuteniacute264
O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu
svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do
Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se
uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli
ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta
hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute
261
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262
AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 157 263
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA
Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute
Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem
trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute
Husitskaacute kronika s 220-221
61
Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn
čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena
dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany
a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi
spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265
Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl
o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho
stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky
ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266
Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův
bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to
i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute
a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta
a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech
naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho
přijetiacute zkomplikovalo267
Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute
katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty
a měst neuznali268
Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav
Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech
nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr
zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo
byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno
265
AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute
Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318
Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 49
62
k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda
Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho
kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269
Korybut se v květnu 1422 představil jako
vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce
Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze
sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270
Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev
Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378
probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech
odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve
kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden
papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271
Tato situace
nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute
se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku
1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272
Vyacutesledkem byl
efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute
Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli
a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273
Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla
navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten
jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274
Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku
světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše
269
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272
Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274
Tamteacuteţ s 127 151
63
řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na
koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu
ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275
Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr
Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute
světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute
reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276
Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute
předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute
Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu
avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277
Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus
obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel
a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278
Husova kaacutezaacuteniacute
postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak
dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů
a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně
samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279
Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou z Frymburka280
Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho
kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho
slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem
sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj
po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila
275
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277
Tamteacuteţ s 63 108 278
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105
64
Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel
předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval
a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281
Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem
z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V
svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen
krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve
proti němu282
Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli
v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283
Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se
rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl
vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do
Kostnice284
Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde
uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan
Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285
Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ
zjara roku 1418286
I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce
protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287
Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech
vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas
281
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283
Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus
staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284
Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech
letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 232 285
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287
Tamteacuteţ s 366-367
65
listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288
Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme
Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly
adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou289
Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290
bdquoBůh s vaacutemi
A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho
dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody
panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu
dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute
Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako
jste mu naslouchali dosud
Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro
mne učinila
Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat
Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute
Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen
Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ
jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute
Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute
Mistr Jan Hus
v naději sluha boţiacuteldquo
Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem
v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby
Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej
finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute
poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ
dřiacuteve zavaacutezal291
288
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 281 290
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list
pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583
66
Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil
Ryba s predikaacutetem z Mochova292
kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme
Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna
z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla
ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293
Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute
Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky
jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu
Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294
Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute
se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav
naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295
Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute
a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana
Ţiţky296
Petr Zmrzliacutek a literatura
Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo
i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-
třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy
v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje
Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297
Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ
dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem
archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298
Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost
292
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 39-40 295
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296
Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298
Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492
67
kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute
vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň
jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299
Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil
roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300
Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se
jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ
mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl
Smrt Petra Zmrzliacuteka
V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr
řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně
zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301
Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho
domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy
naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302
Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal
manţelku Annu a tři syny
Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl
sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek
Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe
doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303
299
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300
Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in
Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302
V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy
kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98
68
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem
Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304
Tento
kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305
byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal
kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400
Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem
miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla
odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada
gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306
Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do
konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město
obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307
Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům
Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury
věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku
1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva
tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt
prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute
Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute
ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek
byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde
pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do
pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často
poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou
304
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 275 306
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11
2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307
Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010
69
pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech
a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak
bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308
Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho
Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě
i zaslouţil
308
Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz
httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart
9887html staţeno 18 12 2010
70
POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE
Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se
znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil
šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou
skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl
kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309
Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za
naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let
a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal
jedinyacutem uchazečem o trůn310
Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři
artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ
pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311
V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci
kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute
přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312
Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše
řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313
Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku
Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute
byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se
mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute
Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka
siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314
309
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 188-189 322 310
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261
71
S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315
1431316
1439 a uacutečastnila se
i dalšiacutech jednaacuteniacute317
Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka
Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na
Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem
vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318
Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na
straně Taacuteborů319
Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi
předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme
na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na
separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme
Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě
musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320
Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem
a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni
zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321
Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu
svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš
z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi
v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute
bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek
315
AČ III č 32 s 245-248 316
Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318
K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 269 319
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 232 321
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po
českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609
72
A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby
odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322
Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem
plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323
Znovu se objevil spolu
s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem
landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324
Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi
taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na
straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325
Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou
jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute
obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech
usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326
Realizace Zdickyacutech dohod byla
překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly
jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327
Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze
Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute
tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo
s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu
322
MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou
proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem
1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325
AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute
revoluce diacutel III s 151 326
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 341
73
a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute
skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328
Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute
spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen
zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze
17 řiacutejna 1425329
O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme
Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod
vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na
sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute
spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo
několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330
Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od
počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech
spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento
zaacutepadočeskyacute svaz331
28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město
Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332
V červenci naacutesledujiacuteciacuteho
roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla
do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil
opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333
Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory
a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni
328
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330
AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 214 333
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik
doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 487-489
74
Zmrzliacuteci334
V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se
bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině
mezi kališniacuteky a katoliacuteky335
Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme
Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač
všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ
rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta
a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně
kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech
s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336
Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich
Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme
zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout
některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten
a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337
V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem
praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce
u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute
s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo
několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338
V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji
k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ
přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska
byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit
přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se
334
Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 358 335
AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 336
1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97
75
vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově
zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně
počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo
o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava
do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339
Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan
Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti
Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340
Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky
uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech
snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341
Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce
z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem
z Michalovic a Zmrzliacuteky342
V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ
patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem
svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343
Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata
spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce
a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho
339
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 218-219 340
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 462-463 341
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342
SČPLL I č 639 s 165 343
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI
s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229
76
roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl
naacutesledně strţen a rozbořen344
Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute
Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů
a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha
jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to
prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute
naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou
a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute
existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze
spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute
rady345
Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy
Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv
panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech
nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho
husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu
května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346
Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme
pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute
katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347
a umiacuterněnyacutech husitů s husity
středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky
a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute
344
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech
edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345
AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145
77
polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla
smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348
Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho
sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv
svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech
šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349
Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem
a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu
spraacutevci350
Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem
markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ
1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července
1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech
uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute
kompaktaacuteta351
Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů
v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352
Hlavniacute roli
ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let
stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům
řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly
zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353
Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem
kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436
348
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 619 625 350
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12
16 101-102 352
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636
78
Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na
sveacute cestě do Uher354
Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu
kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho
stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund
vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe
podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali
na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana
a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355
V teacuteto
souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na
listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356
Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se
setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela
najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev
a bez odkazu na přiacutebuzneacute357
Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem
některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny
z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii
by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem
kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu
s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti
přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan
354
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 36 355
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 641 644 356
Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop
grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost
Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a
listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ
č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19
dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357
AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224
79
měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem
anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem
k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute
Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři
přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute
Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358
a ktereacutemu
uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však
Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně
ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo
i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359
Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy
zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm
miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven
Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem
pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena
šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či
světskeacute statkyldquo 360
Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437
naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře
Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety
V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je
zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit
Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361
Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala
proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do
naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362
358
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 74 76-77 359
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621
626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361
AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453
80
Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť
Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo
třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl
v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363
Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364
a 1432365
Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439
kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem
z Roţmberka 366
Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ
okolo roku 1440367
Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě
zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty
jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet
praacutevě jeho synem
Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně
často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů
na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute
a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho
kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do
doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368
V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava
nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369
a poteacute v květnu a červnu na valneacutem
sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute
šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III
Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se
363
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42
44 50 56 364
LC VIII ndash X s 150 365
Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4
s 440 367
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368
Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440
AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369
AČ III č 414 s 524
81
mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit
i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale
neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě
varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl
poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho
a haacutejil jeho praacutevo na trůn370
Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute
šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho
Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn
pro Ladislava371
Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho
spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho
landfryacutedu372
Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe
bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu
ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten
českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze
formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat
ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute
zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla
o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458
korunovaacuten českyacutem kraacutelem373
Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto
se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena
370
AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128
82
V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem
z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu
Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute
s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka
hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374
Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na
sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci
byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do
landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na
krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem
vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375
V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi
největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou
šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376
K letům 1443 aţ 1444
se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na
Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377
Spory mezi Oldřichem a Petrem byly
ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378
ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem
patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem
sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute
K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379
Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned
dalšiacuteho roku opět porušil380
374
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377
LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302
s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334
s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336
č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378
LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379
AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44
č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35
83
Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci
znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci
moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se
přičinil o naacutepravu381
Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce
vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako
předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech
uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli
vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382
Roku 1450 si
Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech
1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk
ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory
a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383
Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384
a roku 1451
a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385
Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků
zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III
a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy
LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343
s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260
č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396
s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450
s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ
XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381
AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382
LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383
AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384
Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300
s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co
maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ
z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha
z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III
č 424 s 296 385
RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254
84
u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou
stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil
i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti
a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni
rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez
panovniacuteka386
Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ
uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu
byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387
Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic
z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388
Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute
glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi
Poděbradskou a Strakonickou stranou389
Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel
Oldřich z Roţmberka390
Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem
stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany
kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech
měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391
Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno
a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku
naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany
Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem
z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni
kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392
avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali
386
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387
AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388
RT II s 237 389
AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391
AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392
LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170
85
počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu
nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute
a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila
se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393
Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo
a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se
11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu
o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově
ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou
platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud
ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394
kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ
ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452
a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem
šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem
jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395
K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv
svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl
určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou
pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute
Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396
Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute
zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim
byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat
zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci
393
LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40
s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394
AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46
s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 106 395
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396
AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107
86
z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny
provedeneacute během jejiacuteho průběhu397
Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute
Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398
Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443
1449 1454 1456399
Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400
Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek
a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401
Zapsaacuteno jim bylo takeacute
věno Anny z Frymburka402
397
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 66 398
Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku
z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze
Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203
Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II
č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187
Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604
s 467 399
Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi
Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498
Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina
staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu
s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282
s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem
z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina
z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června
1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na
listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna
1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV
č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra
Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina
z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra
Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400
Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269
s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388
s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501
s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401
AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402
AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI
s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
87
Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se
oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403
s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava
a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute
ţe zemřel někdy během roku 1457404
to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě
v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu
o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405
Vzhledem
k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem
synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku
Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě
v letech 1465 a 1477406
Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477
zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute
uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se
nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho
bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho
z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka
403
Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům
ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150
88
DALŠIacute GENERACE
Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho
z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za
vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně
urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho
O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl
na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem
i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407
Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům
vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute
rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408
I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se
vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute
liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně
vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze
Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute
se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad
panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky
orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst
zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409
Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi
poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou
opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce
Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou
o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech
poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem
407
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 393 408
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409
Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237
89
z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil
tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem
sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na
platnosti uacutemluv410
Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467
avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět
dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute
i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly
pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl
celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat
dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů
s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl
Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute
ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil
Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše
Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411
Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem
a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi
městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav
(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak
i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku
Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412
Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu
a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše
zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se
v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do
11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však
410
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463
90
započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute
kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky
ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo
Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe
se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se
tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden
nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na
Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413
Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute
sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech
zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute
postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat
zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute
trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem
nepřijatelnyacute414
Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele
neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout
Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471
započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli
ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415
Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš
dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu
a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo
a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli
katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl
413
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 403 415
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93
91
22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416
Spor o země Koruny českeacute ale
nadaacutele pokračoval
Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro
ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se
vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se
snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter
byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417
Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute
uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu
se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem
povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute
kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu
daacutevala kompaktaacuteta418
Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho
smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat
svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute
i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute
o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419
Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490
Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve
všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se
dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420
416
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 103 405-406 463 418
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 413
92
Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od
počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku
1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti
předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek
o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421
Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk
jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422
O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)
kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec
a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato
zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum
a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav
pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423
Jaroslav se objevuje ještě
v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem
Zviacutekově424
a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na
Lnaacuteřiacutech425
Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan
zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek
s Kostelcem426
Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute
obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely
za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze
Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly
421
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424
AČ XIV č 1831 s 152 425
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute
sv XXVII Praha 1901 s 653
93
a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze
Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům
u kostela a společně ji ţivili427
Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem
z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech
a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute
Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ
zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428
Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem
Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků
Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil
z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi
stranami429
S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute
neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli
dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem
Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale
nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze
Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně
vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430
Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute
Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče
svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431
V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute
se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do
427
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429
AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896
s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430
AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431
Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197
94
sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou
stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl
Jaroslav celyacute rok neshody432
Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana
z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat
I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se
přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se
z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute
coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433
Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli
věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo
takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav
K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze
Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434
Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana
Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho
z jejich potomků
Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale
vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně
stanovit435
Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten
Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute
pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436
Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest
majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za
oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz
zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi
z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna
Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na
zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl
432
AČ I č 16 s 235-236 433
AČ XXI č 23 s 195 434
Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3
2011 435
Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436
Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88
95
Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav
ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)
Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto
čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově
smrti)
Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem
sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a
opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi
z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop
grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o
celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437
Jaroslav doloţil vyacutepověďmi
svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do
jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem
roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně
rozhodl v jeho prospěch438
Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve
sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439
Spolu s bratrem Janem je
uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem
Burianem440
K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou
o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441
a k osmnaacutecteacutemu dni
teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442
437
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky
a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439
Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10
Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476
AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během
listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63
s 27-28 440
Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441
AČ VIII č 455 s 432-433 442
AČ X č 977 s 543
96
K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky
později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek
s rodovyacutem erbem443
Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho
potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ
jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl
pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444
Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn
s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu
či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana
kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou
z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak
mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445
Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od
roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl
nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův
slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446
coţ je ale dost širokyacute pojem
naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny
Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době
ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)
a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka
Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka
Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy
předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako
jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by
však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet
alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem
443
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444
AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III
s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445
Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653
97
jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn
v pramenech447
Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit
Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn
ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil
Kozlovi z Kladrub448
Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou
dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se
objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po
jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po
sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449
druhaacute
obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450
Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se
k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto
zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488
a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata
z Vrtby451
Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno
Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit
Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)
pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem
vymřel po meči452
Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně
dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale
uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece
447
AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448
AČ XIX č 2485 s 254-255 449
AČ X č 1088 s 75 450
AČ XIV č 2136 s 281-282 451
Tamteacuteţ 452
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253
98
ŠLECHTICKYacute ERB
bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na
štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453
Drţeniacute
erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat
pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty
osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo
jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454
Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem
šlechty455
Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly
staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst
a v neposledniacute řadě takeacute cechy456
Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze
štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi
dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi
zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto
procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla
straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za
kov či naopak457
Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458
Erby se objevujiacute
na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba
staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech
453
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 343 454
Tamteacuteţ s 347 455
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 348 457
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 354-355 458
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360
99
Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů
a k nim naznačeny rodoveacute vazby459
Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute
vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla
liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute
slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460
S erbovniacute pověstiacute se
setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto
pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute
ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem
proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute
českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec
poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute
štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech
ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech
Kosmas i Dalimil461
Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost
s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu
pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na
zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka
Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva
o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda
(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova
zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou
tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na
pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462
Jineacuteho
459
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash
J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461
Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech s 357-358
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena
z 24 6 1361 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
100
člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze
Svojšiacutena
K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na
střiacutebrneacutem štiacutetu463
u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464
Erb se
objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465
ktereacute se objevujiacute u listin z let
1406466
1410467
1412468
1414469
1416470
a 1418471
a takeacute jej nechal
vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472
Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech
synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute
pečetě Petra (II) k roku 1424473
společně pak
s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474
a 1430475
K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova
pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476
Vaacuteclav
dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech
463
Viz Přiacuteloha 1 464
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha
2001 s 58 sv III s 113 466
K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze
Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467
K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze
Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468
Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine
pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469
K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute
1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259
s 160-161 č 260 s 161 470
K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku
Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471
Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472
Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990
s 300 473
Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III
č 32 s 245-248 474
Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III
č 258 s 500 475
Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430
SČPLL I1 č 639 s 165 476
Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1
s 245-249
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z 1 1 1429 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
101
křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477
Pečeť
Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku
1449478
Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt
v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl
roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan
(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze
Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele
nejstaršiacute479
477
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478
Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz
peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE
Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality
bubovicehtml staţeno 9 11 2010
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze
Svojšiacutena z 29 1 1440
Sedlaacutečkova rekonstrukce
Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr
Přiacutebram)
Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z
roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice
okr Přiacutebram)
102
MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA
Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute
předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem
stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se
v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů
mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich
vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se
objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480
Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481
kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou
hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482
Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu
jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute
a dalšiacutech pozemků483
Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice
vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet
počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva
hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484
Čiacutem viacutece hradů
šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak
ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah
panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485
Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi
aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves
a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku
v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute
480
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 148-149 481
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482
Tamteacuteţ s 148-149 483
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485
Tamteacuteţ s 270
103
majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky
rozdělena486
Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute
V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech
šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487
Ještě před
polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou
několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute
vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute
drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute
šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488
Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech
rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala
předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik
generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na
několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala
předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech
vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)
Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy
podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute
Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla
ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě
praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra
Zmrzliacuteka
Dominium Lnaacuteře
Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze
Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic
486
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70
104
Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna
z Frymburka489
Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji
měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze
Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně
rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute
Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku
1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze
Šternberka a na Blatneacute 490
Dominium Kasejovice
Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků
z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do
manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute
jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves
Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491
Poteacute co Anna ovdověla vybrala si
Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465
Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly
připojeny ke Lnaacuteřům492
Dominium Nečtiny (Preitenstein)
Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute
byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem
Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi
489
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
V Jiţniacute Čechy s 123 491
RT I s 556 492
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
105
vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ
roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493
Dominium Ţleby
Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny
z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly
hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494
Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800
kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495
a o dva roky později mu
kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496
Ţleby byly později z Petrova drţeniacute
vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě
Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt
taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru
Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je
postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497
Dominium Orliacutek nad Vltavou
Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně
cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498
Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice
a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze
493
ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha
2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495
AKČ V č 198 s 123 496
ZRKŘČ č 761 s 110 497
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221
225 498
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146
106
Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499
Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků
16 stoletiacute
Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na
starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500
Diacuteky
tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl
soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501
Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad
nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti
sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502
Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi
husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal
svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503
Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)
Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři
o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu
s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem
stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za
jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute
hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504
Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru
Janovi505
Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn
Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku
1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku
499
ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V
TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 502
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
107
1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron
miacutestniacuteho kostela506
Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady
Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně
s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho
měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507
Dominium Kašperk
Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute
hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po
praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508
Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec
se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům
stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho
drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce
a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo
dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku
1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509
Dominium Březnice
Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců
Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute
jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji
506
Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997
s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507
ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508
ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509
ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a
ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk
staţeno 31 3 2011
108
Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena
ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke
sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510
Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek
byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji
ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky
přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku
Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti
Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute
Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy
jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511
Statek Kocelovice
Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru
(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice
připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512
Statek Tochovice
Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku
1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům
ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku
1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto
panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513
510
ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů
s 87 511
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK
Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 262 513
AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na
109
Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute
Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)
a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli
Jiřiacutemu514
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem
Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute
čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu
arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)
a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na
polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli
Jiřiacutemu zpět515
Statek Kostelec nad Vltavou
Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406
spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil
ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem
zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516
I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi
zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517
Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514
ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 66 515
AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516
AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a
tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec
nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517
ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270
110
Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)
111
ZAacuteVĚR
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu
vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody
měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků
ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech
staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od
chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb
a predikaacutet
Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute
a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute
v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute
Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen
povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute
největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry
oceněniacute a vlivu jako on
Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute
byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale
i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho
Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky
Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy
nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute
podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute
Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu
vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se
dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni
Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud
synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny
z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat
112
a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji
největšiacute přiacutenos meacute praacutece
Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich
však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema
zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou
historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků
v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny
Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou
a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute
obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by
se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo
nebo vyvraacutetilo
Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute
původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila
a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo
Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute
zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do
16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece
zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute
113
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute
Ctibor (I)
Oldřich (I)
Beneda (I)
1175 - 1177
1175 - 1177 1183 1196
Ctibor (II)
1196 1197
Beneda (II)
Ctibor (III)
Oldřich (II)
Vecemil
1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238
1232 1234 1237 1251
1232 1234 1235 1237 1239 1251
1232
Pravděpodobnyacute
zakladatel volfštejnskeacute větve
Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute
větve
Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute
větve
Ještě 1 člen
Beneda (III)
1251
Beneda (IV)
1289 - 1291 1312 1315 1320 1323
Jindřich
1329 1353
Beneda (V)
Oldřich (III)
1355 1358 1362 1380
1380 1383 1385
Beneda (VI)
1396
Protiva (I)
1407 1419 1422 1424 1427 1434
Genealogickeacute vztahy
Protiva (II)
jisteacute
1454
hypotetickeacute
114
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute
Jan Zmrzliacutek Petr (I)
Zmrzliacutek
1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr
duchovniacute
infin
dagger 1421
1420
Magdaleacutena Manda
1394 - 1396 1402 1405 - 1421
infin
Anna z Frymburka
dagger 1465
1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464
Petr (II)
Jan (I)
Vaacuteclav (I)
dagger asi 1463
dagger okolo 1440
dagger 1457 (bezdětnyacute)
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -
1454 1456 1457 1461 1463
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -
1439
1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450
1453 1454
infin
Anna ze Šternberka
a z Veseliacute dagger 1465
1432
Zbyněk 1437 1438
Jan (II)
Vaacuteclav (II)
Jaroslav (I)
Kateřina
Aneţka
dagger 1483
koncem 15 stol
dagger 14
dagger 1465
dagger 1465
1457 1463 1466 1470 1472 1473
1480
1457 1461 1463 1468 1469 1472
1473
1457 1463 1466 1469
1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496
infin
Vaacuteclav ze Smiřic
devět sirotků
Jan (III)
Zdeněk
Genealogickeacute vztahy
1475 1495
dagger 1496
Petr (III)
Vaacuteclav (III)
jisteacute
1488
1465 1477
hypotetickeacute
115
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ
Prameny a edice pramenů
AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983
AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed
František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed
F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed
F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef
Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed
J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed
J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed
J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel
XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich
Praha 1941
AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947
z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha
1979
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich
Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed
G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae
1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000
T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša
Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček
Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839
CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha
1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944
116
FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed
Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed
J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha
1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889
LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed
Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena
Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed
B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha
1954
MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I
ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III
ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419
aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute
Praha 1989
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash
Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed
J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd
František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash
K Beraacutenek Praha 1974
Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty
ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha
1980
117
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed
A Sedlaacuteček Praha 1914
Literatura
BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě
a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985
BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402
Praha ndash Litomyšl 2003
BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003
BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve
středověku Praha 2006
ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech
Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376
ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash
Litomyšl 2000
ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel
VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007
DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in
Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139
DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009
ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959
FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků
1310 ndash 1419 Praha 1978
HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992
HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum
pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002
118
HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in
Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu
15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392
KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je
a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365
KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed
revoluce Praha 1998
KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005
KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV
pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234
KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha
1902 reprint Praha 1996
KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990
KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II
Praha 1997
LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute
architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175
LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003
MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996
Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I
A ndash Č Praha 1925 s 459
MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-
skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978
MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha
1971
MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech
Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005
NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010
119
Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel
XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha
1908 s 653
PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech
pruhů na cestě k trůnu Praha 2006
PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1
1997 s 4 ndash 9
PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985
POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III
PŠ Praha 1980
RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005
SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha
1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII
Praha 1905 diacutel XV Praha 1927
SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce
Praha 1986
ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19
ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001
ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha
1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech
let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996
TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III
Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII
Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891
TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986
URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha
2003
120
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250
Praha ndash Litomyšl 2000
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310
Praha ndash Litomyšl 2002
VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002
Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456
ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH
107 č 2 2009 s 269 ndash 308
Internetoveacute zdroje
httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=
1113
httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-
CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)
httpwwwsvojsincz
httpwwwlnareczzamekhistorie
httpwwwmavlastcz
httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm
svojsin
httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin
galerie217142
httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml
httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp
httpwwwsvatymichaelczmm99php
httpwwwblistyczart9886html
httpwwwblistyczart9887htm
httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce
121
SEZNAM VYOBRAZENIacute
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)
Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle
krajů (15 stoletiacute)
(vlastniacute kresba)
122
SEZNAM PŘIacuteLOH
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK
August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr
přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare
majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie
staţeno 25 10 2010)
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz
wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm
svojsin staţeno 25 10 2010)
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz
plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142
staţeno 25 10 2010)
Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj
kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10
2010)
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)
Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru
v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380
ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu
klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute
a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3
2011)
123
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině
z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice
plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi
svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-
cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp
block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=
145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana
Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity
a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash
Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)
Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let
1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute
Praha 1990 s 300 302 303)
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http
wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action
doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na
Stareacutem Městě praţskeacutem
124
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek
podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha
Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze
Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=
636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo
id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje
spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic
U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564
ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na
Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3
2011)
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se
zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina
z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela
Severniacute strana kostela
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute
věţe
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
Půdorys kostela
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje
klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje
kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při
potociacutech Suchaacute a Trnovaacute
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na
listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute
ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje
mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek
ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute
pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora
praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi
Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute
Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
na Stareacutem Městě praţskeacutem
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan
Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute
s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina
z 1 ledna 1429
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce
rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena
a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě
všch třiacute bratrů
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu
uzavřenou na Vildštejně
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou
ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute
a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450
Anotace
Diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute politickyacutech a naacuteboţenskyacutech
souvislostiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute 15 stoletiacute
Zabyacutevaacute se stavovskyacutem původem rodu jeho společenskyacutem vzestupem
a vztahem k původniacutem drţitelům predikaacutetu ze Svojšiacutena jimţ je věnovaacutena
poměrně značnaacute čaacutest textu Daacutele se text věnuje jednotlivyacutem přiacuteslušniacutekům rodu
a to předevšiacutem se zaměřeniacutem na vyacuteraznou postavu nejvyššiacuteho mincmistra Petra
Zmrzliacuteka Ve sveacutem zaacutevěru praacutece seznamuje s majetkovou drţbou rodu
a obsahuje takeacute vyacutečet dochovanyacutech pečetiacute pro sledovaneacute obdobiacute
Kliacutečovaacute slova ze Svojšiacutena Zmrzliacutek ze Svojšiacutena 15 stoletiacute pozdniacute středověk
Mistr Jan Hus husitstviacute husitskeacute vaacutelky niţšiacute šlechta mincmistr Českeacute země
Anotacion
The thesis describes a history of noble stock Zmrzliacutek of Svojšiacuten in 15
century itacutes on background of politics and religious connections The thesis
deals with corporative origin of a stock its social upward movement and
relation to original holders of a predicate from Svojšiacuten to which is devoted
quite a sizable part of text The text below applies to particular members of
stock especially with a sight on an expressive person the highest mint master
Petr Zmrzliacutek In a finish of the work is introduced a property possession of the
stock and it concludes also a compendium of preserved seals for an observed
period
Key words from Svojšiacuten Zmrzliacutek of Svojšiacuten 15 century late Middle Ages
Mistr Jan Hus Hussitism Hussite wars gentry mint master Czech land
Obsah
SEZNAM ZKRATEK 10
UacuteVOD 11
POČAacuteTKY RODU 15
NAacuteSLEDOVNIacuteCI 24
NOVEacute ZAČAacuteTKY 35
ZLATAacute EacuteRA 41
Původ Petra Zmrzliacuteka 46
Petr Zmrzliacutek na sceacuteně 51
Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev 62
Petr Zmrzliacutek a literatura 66
Smrt Petra Zmrzliacuteka 67
POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE 70
DALŠIacute GENERACE 88
ŠLECHTICKYacute ERB 98
MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA 102
Dominium Lnaacuteře 103
Dominium Kasejovice 104
Dominium Nečtiny (Preitenstein) 104
Dominium Ţleby 105
Dominium Orliacutek nad Vltavou 105
Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn 106
Dominium Kašperk 107
Dominium Březnice 107
Statek Kocelovice 108
Statek Tochovice 108
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109
Statek Kostelec nad Vltavou 109
ZAacuteVĚR 111
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115
SEZNAM VYOBRAZENIacute 121
SEZNAM PŘIacuteLOH 122
SEZNAM ZKRATEK
AČ Archiv českyacute
AH Archeologia Historica
AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute
AKČ Archiv Koruny českeacute
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae
CIM Codex municipalit regni Bohemiae
ČČH Českyacute časopis historickyacute
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim
LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka
MHB Monumenta historica Boemicae
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne
consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho
roku 1541 pohořelyacutech
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin
VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech
11
UacuteVOD
Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech
a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze
Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem
kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana
Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby
V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho
vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho
nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela
v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl
přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece
chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky
slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute
ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka
neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech
postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho
kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah
Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute
exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech
druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech
dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů
a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute
Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi
spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak
naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute
českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na
počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech
12
činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila
naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je
skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto
problematice se ve sveacute praacuteci věnuji
Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek
byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav
a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco
zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute
kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny
16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem
V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu
a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho
vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od
konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak
připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu
Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute
zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil
uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute
moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se
v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem
vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho
majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech
dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute
monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na
praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby
existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech
monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak
vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se
rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat
13
Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro
sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic
historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece
pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute
časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute
listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3
kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ
zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku
Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5
kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň
a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute
literatury
Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci
Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně
1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha
1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed
F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872
diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha
1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed
J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav
Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed
G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash
1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed
G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash
J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962
T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929
sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd
B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed
František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl
Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler
Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979
6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel
IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha
1891
14
zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor
Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7
Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi
hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka
Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy
10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho
11
a praacutece Josefa Ţemličky12
7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI
Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000
V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka
BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute
ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr
ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001
10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel
IV Praha 1996 11
Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12
Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
15
POČAacuteTKY RODU
Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute
v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů
něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů
poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost
obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe
specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute
I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem
Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů
severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13
se spolu s jejiacutemi drţiteli
kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe
Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky
kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina
pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto
listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14
Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle
doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na
zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute
vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute
vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15
dalšiacute klade vznik
kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16
Obě dvě teorie jsou ale maacutelo
pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute
podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17
Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela
13
Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku
diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14
CDB I č 279 s 244-246 15
Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute
architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně
středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16
Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha
1980 s 132 17
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92
16
rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu
kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let
1159 a 116018
Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo
někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat
Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute
dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena
Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ
nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19
Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto
stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl
staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely
byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo
feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem
mostkem20
Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila
prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo
při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech
šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do
zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21
Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně
romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se
čtyřpatrovou věţiacute22
vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu
naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute
horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech
nad sebou23
Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako
18
Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005
s 370 19
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20
Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 23
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491
17
tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24
Portaacutel na jiţniacute straně
tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem
šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute
mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25
Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute
doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně
feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel
v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva
a vedlo do druheacuteho patra26
Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27
Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28
V přiacutezemiacute věţe se
nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby
Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute
dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29
Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute
romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během
niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen
o jeden metr širšiacute neţ věţ30
Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje
do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně
Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem
z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska
Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě
popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31
Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to
jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil
24
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29
E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby
z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz
httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287
18
jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32
Jak
jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel
kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute
V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě
beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter
vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute
Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho
charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla
zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky
zavazoval33
Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace
neobydlenyacutech oblastiacute
Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali
tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34
Doposud se totiţ prestiţ velmoţů
opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu
i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich
striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem
kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak
rozsaacutehleacute35
Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute
druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute
společenskeacute postaveniacute36
Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37
Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute
vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38
32
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 33
Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy
v době kniacuteţeciacute s 284 34
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo
pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36
Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni
z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute
s 284
19
Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute
dědičneacute39
Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu
kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak
lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40
Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute
nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik
desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41
Tento proces byl však
nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II
tedy okolo let 1140 aţ 117242
kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody
ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43
Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho
majetkuldquo44
Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni
Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli
Svojšiacuten dědičně
Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute
okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od
kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli
ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby
vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela
zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci
kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45
a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo
jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za
podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ
v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali
jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho
tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute
39
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40
Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45
Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284
20
kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak
by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti
a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast
osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi
bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme
Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece
přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků
Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli
buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako
odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem
sedlaacutekům46
kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně
odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou
půdu47
Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu
k niţšiacute šlechtě48
Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet
konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou
aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49
To
znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy
byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech
okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute
aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi
Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce
jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena
rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50
Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů
tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51
I přes tuto
46
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47
Tamteacuteţ s 50-51 48
Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50
Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286
21
skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech
1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou
generaci
Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal
některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52
Dědickeacute vlastnictviacute se začalo
prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy
kterou se stala šlechta53
Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve
smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu
kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute
zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54
Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu
beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech
poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala
přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55
Šlechta
pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla
rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem
času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten
rozpad původniacute hradskeacute soustavy56
Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat
ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy
v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute
Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe
vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde
bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet
i po dalšiacute generace57
52
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53
Tamteacuteţ s 10 54
Tamteacuteţ s 11 55
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56
Tamteacuteţ s 290 57
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel
II s 202
22
Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků
ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky
rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu
pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175
Oldřich (I) a Beneda (I)
Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze
samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje
kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu
johanitů v Čechaacutech a na Moravě58
Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak
usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde
uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59
Jsou totiţ jedinou bratrskou
dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle
Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60
Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe
jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde
nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni
s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště
kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše
bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly
do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od
konce 20 let převlaacutedalldquo61
Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na
listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62
Toto
označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze
pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako
58
CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59
CDB I č 355 s 319-320 60
bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62
CDB I č 363 s 330-331
23
nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc
a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63
Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64
propukl
v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však
kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem
Břetislavem65
kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem
Jindřichem66
63
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64
Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66
Tamteacuteţ s 77
24
NAacuteSLEDOVNIacuteCI
S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do
doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II
Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu
s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se
vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67
Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil
mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po
smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68
Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů
za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69
Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu
dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70
kteryacute
se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy
byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71
Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem
a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc
III72
Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute
vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273
Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři
panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku
1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74
Tato privilegia potvrzovala
dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od
placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů
67
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68
Tamteacuteţ s 75 77 69
Tamteacuteţ s 86 70
Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72
Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73
Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce
neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106
25
a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen
Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute
řiacuteše řiacutemskeacute75
Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn
privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se
roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76
Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy
se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute
poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute
šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje
svoji moc v zemi77
Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute
zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy
Čechldquo78
Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku
zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly
tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79
Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale
takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute
jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute
druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80
Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute
označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni
jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81
Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě
lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute
75
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76
Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta
s 35
26
šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu
se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82
Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace
Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na
vesnickou městskou a důlniacute83
Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace
provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute
předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla
provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve
kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi
podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute
noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek
tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal
utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84
Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva
kterou byli měšťaneacute85
Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně
souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute
a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla
lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86
Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem
daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci
měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87
Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute
zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů
Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti
vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88
Za
82
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84
Tamteacuteţ s 175 201 85
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86
Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za
jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 296 88
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403
27
rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi
důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah
mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala
obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89
Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se
vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili
Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197
jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je
znaacutem a doloţen90
Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se
kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl
Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute
přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91
a to jednak z toho důvodu ţe jsem
pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech
a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute
připadaly to ani nepřipouštiacute
Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora
a Benedy jako otce a syna92
avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe
leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute
ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93
kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute
jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav
Vaniacuteček94
89
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90
CDB I č 355 s 319-320 91
V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92
Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla
Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93
Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute
listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku
1237 CDB III č 172 s 212-213 94
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
28
Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše
zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny
Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je
Vecemil95
O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96
Na zaacutekladě
listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na
teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi
nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi
Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute
pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by
k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně
vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97
Tento
můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez
Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98
Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině
Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje
darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99
Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228
kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho
olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100
Klaacutešter byl
nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101
Zmiňovaacuten je
i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102
a roku 1237103
a 1238104
95
Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 97
Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98
Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99
CDB II č 187 s 172-174 100
CDB II č 310 s 307-308 101
Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102
Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103
Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104
Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230
29
Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to
předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet
Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute
postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny
Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve
svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105
Toto označeniacute
maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora
(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako
uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato
moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy
se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute
Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi
čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak
věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106
Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn
naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl
byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni
bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute
vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako
syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora
uvedeneacuteho na listině před niacutem107
Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech
rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku
1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy
(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme
označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute
doposud nebyl zmiacuteněn
105
CDB IV č 204 s 366-368 106
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107
Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19
30
Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě
v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn
Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108
Jeho tvrzeniacute však neniacute
spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni
naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem
počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech
na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech
rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289
ještě Oldřicha z Třebele109
a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele
a Alberta z Vyacuteškova110
Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během
13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111
Poklaacutedajiacute
tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety
bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo
O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech
jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute
erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele
U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem
některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra
Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem
Benedou (II)112
existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute
S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko
Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113
Oldřich (II)
108
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109
RBM II č 1468 s 633-634 110
RBM II č 2739 s 1197-1198 111
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112
CDB III č 158 s 192-193 113
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
31
označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114
kteryacute je ještě roku 1239
uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115
se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ
s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter
jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116
s největšiacute
pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala
Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově
přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117
Důkazy pro odhaleniacute teacuteto
nejasnosti schaacutezejiacute
Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)
a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě
několikraacutet setkaacuteme
Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute
a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru
a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou
předmětem teacuteto praacutece
Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118
kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute
vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě
letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka
zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale
velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe
tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu
114
Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 115
CDB III č 211 s 275-276 116
CDB IV č 204 s 366-368 117
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 118
Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739
s 1198
32
mohla nasvědčovat listina z roku 1242119
Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak
bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute
potomky
V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by
byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe
Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak
by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie
je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom
připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je
zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco
kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ
dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď
Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)
kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute
Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti
let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)
to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda
(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik
zdrojů120
nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal
zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121
Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme
varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli
potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze
Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je
119
CDB IV č 16 s 78-79 120
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 121
Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130
33
Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je
v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122
Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma
Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda
(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě
řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen
kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal
vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen
u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute
důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků
tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip
Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy
několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal
vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se
jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila
roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II
Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci
Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute
nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123
Přemysl dosaacutehl řady
uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal
i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se
obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho
Rudolfa Habsburskeacuteho124
Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu
Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem
uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko
122
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 123
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142
34
a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute
šlechty v čele s Viacutetkovci125
Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem
během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na
Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126
Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute
Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka
Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti
Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil
olomouckeacuteho biskupa Bruna127
Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute
zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala
postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na
trůn128
Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem
zdraviacutem zemřel129
Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale
naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů
V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute
kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily
125
Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka
s 79 81-82 127
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128
Tamteacuteţ s 367 129
Tamteacuteţ s 474
35
NOVEacute ZAČAacuteTKY
Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali
Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele
Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho
Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na
českeacutem trůnu130
Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za
bdquocizaacutekaldquo131
a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům
v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute
ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech
povinnostiacute132
Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke
vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce
Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute
a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133
Jan
byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute
postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta
diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute
pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134
Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu
i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem
pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135
Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem
tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta
Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136
českyacutem
kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem
130
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa
s 22-23 131
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132
Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133
Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134
Tamteacuteţ s 26-27 35 135
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208
36
a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137
Karel byl teacutehoţ
roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem
o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl
jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138
Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu
velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země
Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem
arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla
prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139
Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy
stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho
kamenneacuteho mostu roku 1357140
Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute
i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute
koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich
rozšiacuteřeniacute141
Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute
sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze
jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142
I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute
Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je
14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute
morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute
Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili
si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem
způsobem143
Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy
společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc
137
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138
Tamteacuteţ s 74 200 301 139
Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140
Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143
Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261
37
šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem
papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva
papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute
avignonskyacute papeţ Kliment VII144
Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl
na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic
kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145
Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň
čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev
i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312
Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146
O jeho osobu se
patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn
v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147
roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148
a listinou z roku
1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149
Je ale
otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet
let zcela odmlčel
Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute
kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150
Kromě těchto dvou zaacuteznamů
o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy
Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151
uţ stěţiacute se
můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda
144
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute
Čechy s 296 145
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146
Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV
č 1980 s 777-778 147
RBM III č 280 s 113 148
RT I s 399 149
RBM III č 878 s 347 150
Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151
LC I1 s 38
38
je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152
1362153
a společně s bratrem
Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině
jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154
Z teacuteto skutečnosti
vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi
Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na
druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později
se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute
vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe
Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se
utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce
zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute
větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy
Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde
pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn
jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je
Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako
Oldřich ze Stanu155
Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich
(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila
predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl
predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo
Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna
Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců
přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet
byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to
předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy
v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu
152
LC I1 s 50 153
LC I1 s 174-175 178 154
bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155
Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170
39
Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech
objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou
pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na
listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je
proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe
v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky
zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem
16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe
Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece
opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto
nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto
rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině
Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho
Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka
a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje
řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156
Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně
pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena157
Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158
Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)
kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem
Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak
střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na
těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně
doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute
156
LL I č 363 s 253-255 157
RT I s 555 556 158
LC V s 256
40
Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny
pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě
zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl
byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně
zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole
41
ZLATAacute EacuteRA
Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně
tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho
kraacutele159
Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po
smrti sveacuteho otce160
Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda
Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy
přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute
kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize
hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute
kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy
(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem
schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161
Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly
doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie
a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi
řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila
běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry
v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho
ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415
jako kaciacuteř162
Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ
miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně
znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech
let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou
naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za
159
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel IVb s 281 160
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 22 162
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66
42
svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici
se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala
s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163
Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou
moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel
na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164
Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit
přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit
Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute
celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech
Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem
ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165
a drţen
v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda
a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166
Vaacuteclav IV
byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly
předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak
alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal
znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167
Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403
opět za uacutečasti bratra Zikmunda168
Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute
z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169
uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku
1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho
kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl
163
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici
paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy
s 305-306 164
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165
Tamteacuteţ s 352 166
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 25 169
Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel
IVb s 386-387
43
Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou
by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se
pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl
v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170
Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli
z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem
a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě
očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle
vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy
s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171
Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172
Teprve od
počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby
bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173
Tito
šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu
vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na
zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev
ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174
Paacuteni reprezentanti vyššiacute
šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak
velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo
se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo
uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila
rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175
Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech
kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky
a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do
170
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute
šlechta s 37 39 69-71 175
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol
Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270
44
politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se
sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika
usedlostiacute176
Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle
nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho
kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě
přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit
podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto
lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby
buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo
jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto
způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177
Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami
šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute
Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli
rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech
sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178
V jinyacutech regionech se naopak
postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech
přiacuteslušniacuteků179
Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu
a moc takteacuteţ ztraacutecela 180
Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu
avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181
Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech
měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute
176
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel I s 282 177
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231
František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147
45
šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet
najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute
Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182
Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta
vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě
Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute
posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet
niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či
dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly
velmi obtiacuteţneacute183
Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli
někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute
mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud
bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na
listinaacutech
Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi
urozenyacutemi muţi184
Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův
pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)
a Oldřich (III)185
S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let
1422 a 1434186
Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů
v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187
S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188
182
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 48-49 183
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184
RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185
bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186
bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de
Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187
Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287
Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188
Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309
Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 113
46
Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila
jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute
straně v bitvě u Lipan189
Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku
15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je
tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze
Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta
z Hraacutedku190
Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo
uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva
patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute
pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit
Původ Petra Zmrzliacuteka
Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)
a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si
tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko
stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho
existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti
Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo
je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute
bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute
Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute
předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi
šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek
pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či
jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb
a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde
189
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190
RT II s 262
47
nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně
povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces
ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191
Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina
stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale
neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho
ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192
Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve
vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec
nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci
Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků
kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu
uţiacutevaacuteniacute193
K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi
Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na
Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela
v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na
Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat
duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla
ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často
udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem
klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou
plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ
prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby
děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute
vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra
Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ
191
Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192
Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44
48
měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194
ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz
a kanovniacutek
Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad
bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech
Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo
jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně
stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute
kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem
zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš
třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen
kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně
by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe
poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute
hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo
během něj195
intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute
postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute
domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do
Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka
duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute
a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat
moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute
polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute
sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu
naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů
pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat
194
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74
233 195
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III
s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik
BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006
s 54
49
naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat
potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196
Existovali by tak opět dvě linie
Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak
přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen
Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se
jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho
čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila
v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si
jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule
Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho
u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi
rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo
jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho
Města praţskeacuteho197
kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl
spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech
dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198
Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali
V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute
předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute
Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199
Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422
během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny
dřiacuteve200
Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad
i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři
sta kop grošů201
coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka
196
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199
AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242
50
Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za
konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do
naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202
Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze
usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za
Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by
mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany
s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203
A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute
měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně
Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech
postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk
s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi
z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute
doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost
Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute
z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku
1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana
Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic
Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do
roku 1525204
Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu
a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby
městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem
viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně
a poplatky205
202
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel
VIII s 80 205
AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357
51
Petr Zmrzliacutek na sceacuteně
Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute
zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten
hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně
z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice
a vsi Střešovice206
Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem
muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou
Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute
Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se
nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento
hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli
potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku
1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207
Druheacute
siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic
v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků
z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute
poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel
se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208
Ač
se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka
osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe
pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru
mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke
Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do
manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209
K těmto siacutedlům neměli majiteleacute
vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah
206
RT I s 555-556 207
Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan
MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260
52
Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute
hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210
Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho
před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra
Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad
Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto
hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval
značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek
nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě
a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn
městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute
Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale
takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211
Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady
a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu
naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212
Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup
z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho
a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako
formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi
šlechtu vyššiacute
Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo
předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se
210
Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211
Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ
II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku
1419 AČ II č 326 s 186 212
Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15
53
chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů
kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213
V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad
nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně
zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se
přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214
V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute
dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů
kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215
Velmi pravděpodobně byla
jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute
Vratislav Vaniacuteček216
Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal
načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute
dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217
Stavba slouţila
ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute
Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute
dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde
dokonce zaloţit i kapli218
Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve
od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi
centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem
Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak
213
Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214
Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9
Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215
J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217
Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel III s 541
54
znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou
mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou
mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219
Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na
vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech
měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute
přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh
neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince
a stiacutehal padělatele220
V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute
konšely221
Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute
Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe
praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy
a ty spravoval praacutevě mincmistr222
Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet
pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale
uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za
věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223
Uacuteřad
mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady
tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224
V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako
přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem
Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225
219
V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220
Tamteacuteţ s 157-159 221
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně
s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech
s 358 224
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 226
55
Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute
reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma
se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute
jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226
Naviacutec zdatnyacute
finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo
Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu
s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu
kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228
Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na
kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho
schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn
Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil
Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě
praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho
koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute
reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale
poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem
důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody
o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali
akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby
reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou
ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas
S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute
postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti
Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu
naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute
226
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227
M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257
56
situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali
zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229
Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku
1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230
Podle
meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr
Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se
Dekretu kutnohorskeacuteho
Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi
arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV
jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle
vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory
s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute
nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se
postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231
O šest let později se kraacutelovskaacute
rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem
z Kunšťaacutetu232
Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit
Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel
na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak
daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil
Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji
rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady
byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ
1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233
229
Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230
Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV
1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk
na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169
57
Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července
1407234
12 června 1408235
29 listopadu 1409236
13 listopadu 1410237
13 dubna 1412238
z prosince 1412239
z 27 uacutenora 1413240
25 zaacuteřiacute 1413241
27 řiacutejna 1413242
18 ledna 1415243
a 20 srpna 1417244
Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech
horniacuteků z 28 uacutenora 1410245
na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června
1414246
a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247
Jako rukojmiacuteho
zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny
z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248
Na dokumentu ze srpna 1411 jej
najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249
Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250
Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let
1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech
kteraacute spravoval251
Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna
haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se
odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute
234
RBV III č 560 s 223-224 235
AKČ V č 211 s 131 236
RBV III č 603 s 240 237
LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238
CIM II č 851 s 1141-1148 239
RT II s 95 240
RBV III č 703 s 279 241
AČ XIV č 12 s 400-402 242
CIM I č 131 s 208-212 243
AČ XV č 74 s 172-174 244
RBV III č 786 s 309-310 245
CIM II č 840 s 1119-1130 246
AČ VI č 24 s 31 247
AČ VI č 28 s 35 248
AČ XIV č 72 s 560 249
AČ XXI č 5 s 278 250
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251
ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII
s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99
58
soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252
Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra
z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana
Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253
praţskyacute
biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik
dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute
řadě254
Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců
z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako
neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po
Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu
jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255
kteryacute se
mu později stal osudnyacutem
Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu
s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem
v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo
chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256
Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem
rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany
a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora
1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami
předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili
a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby
daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne
arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky
Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257
252
Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha
1981 s 69 253
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255
Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257
Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203
59
Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat
pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute
probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech
a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba
proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy
u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute
snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258
Původně se měla schůzka
odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se
disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely
za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra
Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259
V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi
vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan
Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute
Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek
v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu
husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena
Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu
1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260
Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně
přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad
obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje
avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu
kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za
Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn
pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech
258
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed
I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178
60
Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech
vojevůdců261
V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute
k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech
Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute
byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do
spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech
vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262
Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ
si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263
Jeho
znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora
kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru
Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho
plundrovaacuteniacute264
O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu
svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do
Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se
uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli
ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta
hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute
261
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262
AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 157 263
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA
Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute
Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem
trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute
Husitskaacute kronika s 220-221
61
Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn
čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena
dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany
a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi
spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265
Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl
o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho
stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky
ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266
Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův
bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to
i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute
a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta
a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech
naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho
přijetiacute zkomplikovalo267
Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute
katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty
a měst neuznali268
Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav
Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech
nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr
zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo
byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno
265
AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute
Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318
Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 49
62
k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda
Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho
kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269
Korybut se v květnu 1422 představil jako
vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce
Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze
sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270
Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev
Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378
probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech
odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve
kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden
papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271
Tato situace
nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute
se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku
1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272
Vyacutesledkem byl
efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute
Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli
a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273
Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla
navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten
jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274
Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku
světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše
269
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272
Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274
Tamteacuteţ s 127 151
63
řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na
koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu
ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275
Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr
Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute
světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute
reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276
Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute
předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute
Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu
avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277
Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus
obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel
a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278
Husova kaacutezaacuteniacute
postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak
dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů
a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně
samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279
Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou z Frymburka280
Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho
kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho
slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem
sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj
po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila
275
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277
Tamteacuteţ s 63 108 278
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105
64
Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel
předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval
a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281
Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem
z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V
svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen
krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve
proti němu282
Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli
v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283
Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se
rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl
vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do
Kostnice284
Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde
uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan
Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285
Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ
zjara roku 1418286
I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce
protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287
Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech
vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas
281
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283
Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus
staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284
Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech
letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 232 285
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287
Tamteacuteţ s 366-367
65
listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288
Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme
Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly
adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou289
Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290
bdquoBůh s vaacutemi
A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho
dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody
panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu
dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute
Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako
jste mu naslouchali dosud
Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro
mne učinila
Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat
Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute
Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen
Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ
jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute
Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute
Mistr Jan Hus
v naději sluha boţiacuteldquo
Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem
v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby
Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej
finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute
poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ
dřiacuteve zavaacutezal291
288
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 281 290
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list
pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583
66
Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil
Ryba s predikaacutetem z Mochova292
kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme
Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna
z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla
ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293
Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute
Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky
jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu
Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294
Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute
se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav
naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295
Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute
a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana
Ţiţky296
Petr Zmrzliacutek a literatura
Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo
i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-
třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy
v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje
Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297
Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ
dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem
archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298
Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost
292
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 39-40 295
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296
Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298
Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492
67
kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute
vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň
jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299
Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil
roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300
Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se
jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ
mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl
Smrt Petra Zmrzliacuteka
V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr
řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně
zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301
Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho
domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy
naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302
Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal
manţelku Annu a tři syny
Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl
sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek
Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe
doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303
299
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300
Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in
Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302
V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy
kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98
68
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem
Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304
Tento
kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305
byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal
kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400
Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem
miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla
odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada
gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306
Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do
konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město
obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307
Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům
Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury
věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku
1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva
tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt
prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute
Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute
ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek
byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde
pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do
pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často
poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou
304
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 275 306
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11
2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307
Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010
69
pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech
a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak
bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308
Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho
Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě
i zaslouţil
308
Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz
httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart
9887html staţeno 18 12 2010
70
POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE
Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se
znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil
šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou
skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl
kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309
Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za
naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let
a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal
jedinyacutem uchazečem o trůn310
Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři
artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ
pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311
V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci
kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute
přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312
Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše
řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313
Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku
Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute
byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se
mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute
Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka
siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314
309
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 188-189 322 310
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261
71
S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315
1431316
1439 a uacutečastnila se
i dalšiacutech jednaacuteniacute317
Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka
Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na
Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem
vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318
Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na
straně Taacuteborů319
Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi
předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme
na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na
separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme
Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě
musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320
Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem
a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni
zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321
Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu
svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš
z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi
v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute
bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek
315
AČ III č 32 s 245-248 316
Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318
K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 269 319
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 232 321
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po
českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609
72
A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby
odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322
Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem
plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323
Znovu se objevil spolu
s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem
landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324
Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi
taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na
straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325
Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou
jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute
obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech
usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326
Realizace Zdickyacutech dohod byla
překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly
jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327
Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze
Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute
tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo
s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu
322
MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou
proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem
1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325
AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute
revoluce diacutel III s 151 326
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 341
73
a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute
skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328
Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute
spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen
zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze
17 řiacutejna 1425329
O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme
Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod
vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na
sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute
spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo
několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330
Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od
počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech
spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento
zaacutepadočeskyacute svaz331
28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město
Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332
V červenci naacutesledujiacuteciacuteho
roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla
do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil
opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333
Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory
a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni
328
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330
AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 214 333
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik
doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 487-489
74
Zmrzliacuteci334
V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se
bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině
mezi kališniacuteky a katoliacuteky335
Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme
Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač
všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ
rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta
a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně
kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech
s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336
Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich
Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme
zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout
některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten
a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337
V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem
praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce
u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute
s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo
několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338
V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji
k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ
přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska
byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit
přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se
334
Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 358 335
AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 336
1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97
75
vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově
zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně
počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo
o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava
do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339
Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan
Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti
Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340
Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky
uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech
snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341
Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce
z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem
z Michalovic a Zmrzliacuteky342
V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ
patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem
svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343
Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata
spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce
a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho
339
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 218-219 340
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 462-463 341
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342
SČPLL I č 639 s 165 343
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI
s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229
76
roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl
naacutesledně strţen a rozbořen344
Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute
Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů
a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha
jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to
prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute
naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou
a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute
existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze
spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute
rady345
Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy
Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv
panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech
nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho
husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu
května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346
Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme
pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute
katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347
a umiacuterněnyacutech husitů s husity
středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky
a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute
344
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech
edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345
AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145
77
polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla
smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348
Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho
sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv
svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech
šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349
Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem
a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu
spraacutevci350
Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem
markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ
1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července
1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech
uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute
kompaktaacuteta351
Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů
v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352
Hlavniacute roli
ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let
stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům
řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly
zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353
Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem
kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436
348
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 619 625 350
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12
16 101-102 352
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636
78
Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na
sveacute cestě do Uher354
Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu
kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho
stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund
vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe
podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali
na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana
a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355
V teacuteto
souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na
listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356
Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se
setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela
najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev
a bez odkazu na přiacutebuzneacute357
Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem
některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny
z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii
by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem
kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu
s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti
přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan
354
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 36 355
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 641 644 356
Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop
grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost
Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a
listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ
č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19
dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357
AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224
79
měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem
anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem
k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute
Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři
přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute
Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358
a ktereacutemu
uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však
Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně
ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo
i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359
Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy
zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm
miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven
Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem
pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena
šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či
světskeacute statkyldquo 360
Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437
naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře
Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety
V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je
zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit
Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361
Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala
proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do
naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362
358
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 74 76-77 359
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621
626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361
AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453
80
Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť
Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo
třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl
v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363
Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364
a 1432365
Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439
kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem
z Roţmberka 366
Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ
okolo roku 1440367
Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě
zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty
jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet
praacutevě jeho synem
Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně
často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů
na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute
a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho
kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do
doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368
V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava
nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369
a poteacute v květnu a červnu na valneacutem
sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute
šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III
Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se
363
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42
44 50 56 364
LC VIII ndash X s 150 365
Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4
s 440 367
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368
Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440
AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369
AČ III č 414 s 524
81
mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit
i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale
neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě
varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl
poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho
a haacutejil jeho praacutevo na trůn370
Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute
šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho
Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn
pro Ladislava371
Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho
spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho
landfryacutedu372
Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe
bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu
ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten
českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze
formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat
ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute
zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla
o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458
korunovaacuten českyacutem kraacutelem373
Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto
se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena
370
AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128
82
V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem
z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu
Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute
s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka
hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374
Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na
sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci
byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do
landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na
krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem
vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375
V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi
největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou
šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376
K letům 1443 aţ 1444
se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na
Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377
Spory mezi Oldřichem a Petrem byly
ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378
ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem
patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem
sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute
K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379
Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned
dalšiacuteho roku opět porušil380
374
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377
LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302
s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334
s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336
č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378
LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379
AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44
č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35
83
Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci
znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci
moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se
přičinil o naacutepravu381
Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce
vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako
předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech
uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli
vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382
Roku 1450 si
Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech
1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk
ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory
a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383
Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384
a roku 1451
a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385
Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků
zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III
a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy
LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343
s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260
č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396
s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450
s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ
XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381
AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382
LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383
AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384
Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300
s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co
maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ
z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha
z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III
č 424 s 296 385
RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254
84
u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou
stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil
i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti
a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni
rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez
panovniacuteka386
Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ
uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu
byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387
Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic
z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388
Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute
glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi
Poděbradskou a Strakonickou stranou389
Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel
Oldřich z Roţmberka390
Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem
stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany
kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech
měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391
Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno
a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku
naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany
Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem
z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni
kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392
avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali
386
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387
AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388
RT II s 237 389
AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391
AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392
LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170
85
počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu
nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute
a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila
se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393
Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo
a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se
11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu
o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově
ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou
platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud
ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394
kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ
ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452
a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem
šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem
jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395
K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv
svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl
určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou
pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute
Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396
Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute
zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim
byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat
zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci
393
LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40
s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394
AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46
s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 106 395
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396
AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107
86
z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny
provedeneacute během jejiacuteho průběhu397
Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute
Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398
Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443
1449 1454 1456399
Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400
Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek
a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401
Zapsaacuteno jim bylo takeacute
věno Anny z Frymburka402
397
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 66 398
Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku
z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze
Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203
Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II
č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187
Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604
s 467 399
Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi
Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498
Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina
staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu
s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282
s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem
z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina
z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června
1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na
listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna
1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV
č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra
Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina
z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra
Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400
Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269
s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388
s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501
s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401
AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402
AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI
s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
87
Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se
oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403
s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava
a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute
ţe zemřel někdy během roku 1457404
to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě
v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu
o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405
Vzhledem
k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem
synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku
Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě
v letech 1465 a 1477406
Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477
zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute
uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se
nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho
bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho
z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka
403
Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům
ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150
88
DALŠIacute GENERACE
Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho
z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za
vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně
urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho
O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl
na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem
i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407
Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům
vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute
rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408
I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se
vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute
liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně
vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze
Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute
se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad
panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky
orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst
zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409
Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi
poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou
opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce
Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou
o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech
poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem
407
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 393 408
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409
Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237
89
z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil
tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem
sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na
platnosti uacutemluv410
Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467
avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět
dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute
i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly
pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl
celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat
dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů
s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl
Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute
ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil
Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše
Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411
Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem
a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi
městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav
(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak
i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku
Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412
Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu
a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše
zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se
v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do
11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však
410
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463
90
započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute
kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky
ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo
Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe
se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se
tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden
nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na
Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413
Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute
sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech
zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute
postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat
zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute
trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem
nepřijatelnyacute414
Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele
neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout
Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471
započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli
ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415
Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš
dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu
a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo
a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli
katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl
413
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 403 415
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93
91
22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416
Spor o země Koruny českeacute ale
nadaacutele pokračoval
Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro
ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se
vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se
snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter
byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417
Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute
uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu
se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem
povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute
kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu
daacutevala kompaktaacuteta418
Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho
smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat
svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute
i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute
o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419
Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490
Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve
všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se
dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420
416
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 103 405-406 463 418
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 413
92
Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od
počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku
1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti
předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek
o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421
Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk
jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422
O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)
kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec
a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato
zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum
a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav
pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423
Jaroslav se objevuje ještě
v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem
Zviacutekově424
a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na
Lnaacuteřiacutech425
Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan
zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek
s Kostelcem426
Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute
obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely
za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze
Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly
421
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424
AČ XIV č 1831 s 152 425
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute
sv XXVII Praha 1901 s 653
93
a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze
Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům
u kostela a společně ji ţivili427
Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem
z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech
a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute
Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ
zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428
Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem
Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků
Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil
z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi
stranami429
S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute
neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli
dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem
Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale
nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze
Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně
vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430
Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute
Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče
svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431
V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute
se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do
427
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429
AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896
s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430
AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431
Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197
94
sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou
stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl
Jaroslav celyacute rok neshody432
Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana
z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat
I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se
přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se
z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute
coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433
Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli
věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo
takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav
K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze
Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434
Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana
Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho
z jejich potomků
Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale
vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně
stanovit435
Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten
Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute
pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436
Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest
majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za
oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz
zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi
z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna
Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na
zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl
432
AČ I č 16 s 235-236 433
AČ XXI č 23 s 195 434
Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3
2011 435
Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436
Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88
95
Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav
ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)
Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto
čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově
smrti)
Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem
sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a
opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi
z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop
grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o
celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437
Jaroslav doloţil vyacutepověďmi
svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do
jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem
roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně
rozhodl v jeho prospěch438
Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve
sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439
Spolu s bratrem Janem je
uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem
Burianem440
K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou
o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441
a k osmnaacutecteacutemu dni
teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442
437
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky
a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439
Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10
Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476
AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během
listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63
s 27-28 440
Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441
AČ VIII č 455 s 432-433 442
AČ X č 977 s 543
96
K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky
později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek
s rodovyacutem erbem443
Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho
potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ
jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl
pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444
Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn
s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu
či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana
kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou
z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak
mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445
Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od
roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl
nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův
slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446
coţ je ale dost širokyacute pojem
naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny
Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době
ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)
a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka
Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka
Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy
předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako
jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by
však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet
alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem
443
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444
AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III
s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445
Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653
97
jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn
v pramenech447
Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit
Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn
ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil
Kozlovi z Kladrub448
Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou
dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se
objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po
jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po
sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449
druhaacute
obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450
Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se
k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto
zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488
a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata
z Vrtby451
Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno
Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit
Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)
pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem
vymřel po meči452
Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně
dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale
uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece
447
AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448
AČ XIX č 2485 s 254-255 449
AČ X č 1088 s 75 450
AČ XIV č 2136 s 281-282 451
Tamteacuteţ 452
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253
98
ŠLECHTICKYacute ERB
bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na
štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453
Drţeniacute
erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat
pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty
osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo
jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454
Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem
šlechty455
Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly
staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst
a v neposledniacute řadě takeacute cechy456
Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze
štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi
dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi
zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto
procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla
straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za
kov či naopak457
Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458
Erby se objevujiacute
na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba
staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech
453
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 343 454
Tamteacuteţ s 347 455
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 348 457
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 354-355 458
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360
99
Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů
a k nim naznačeny rodoveacute vazby459
Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute
vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla
liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute
slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460
S erbovniacute pověstiacute se
setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto
pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute
ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem
proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute
českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec
poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute
štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech
ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech
Kosmas i Dalimil461
Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost
s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu
pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na
zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka
Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva
o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda
(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova
zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou
tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na
pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462
Jineacuteho
459
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash
J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461
Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech s 357-358
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena
z 24 6 1361 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
100
člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze
Svojšiacutena
K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na
střiacutebrneacutem štiacutetu463
u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464
Erb se
objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465
ktereacute se objevujiacute u listin z let
1406466
1410467
1412468
1414469
1416470
a 1418471
a takeacute jej nechal
vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472
Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech
synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute
pečetě Petra (II) k roku 1424473
společně pak
s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474
a 1430475
K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova
pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476
Vaacuteclav
dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech
463
Viz Přiacuteloha 1 464
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha
2001 s 58 sv III s 113 466
K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze
Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467
K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze
Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468
Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine
pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469
K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute
1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259
s 160-161 č 260 s 161 470
K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku
Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471
Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472
Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990
s 300 473
Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III
č 32 s 245-248 474
Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III
č 258 s 500 475
Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430
SČPLL I1 č 639 s 165 476
Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1
s 245-249
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z 1 1 1429 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
101
křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477
Pečeť
Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku
1449478
Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt
v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl
roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan
(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze
Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele
nejstaršiacute479
477
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478
Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz
peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE
Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality
bubovicehtml staţeno 9 11 2010
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze
Svojšiacutena z 29 1 1440
Sedlaacutečkova rekonstrukce
Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr
Přiacutebram)
Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z
roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice
okr Přiacutebram)
102
MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA
Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute
předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem
stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se
v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů
mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich
vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se
objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480
Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481
kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou
hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482
Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu
jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute
a dalšiacutech pozemků483
Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice
vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet
počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva
hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484
Čiacutem viacutece hradů
šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak
ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah
panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485
Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi
aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves
a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku
v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute
480
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 148-149 481
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482
Tamteacuteţ s 148-149 483
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485
Tamteacuteţ s 270
103
majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky
rozdělena486
Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute
V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech
šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487
Ještě před
polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou
několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute
vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute
drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute
šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488
Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech
rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala
předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik
generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na
několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala
předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech
vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)
Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy
podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute
Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla
ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě
praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra
Zmrzliacuteka
Dominium Lnaacuteře
Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze
Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic
486
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70
104
Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna
z Frymburka489
Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji
měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze
Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně
rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute
Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku
1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze
Šternberka a na Blatneacute 490
Dominium Kasejovice
Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků
z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do
manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute
jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves
Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491
Poteacute co Anna ovdověla vybrala si
Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465
Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly
připojeny ke Lnaacuteřům492
Dominium Nečtiny (Preitenstein)
Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute
byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem
Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi
489
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
V Jiţniacute Čechy s 123 491
RT I s 556 492
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
105
vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ
roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493
Dominium Ţleby
Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny
z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly
hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494
Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800
kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495
a o dva roky později mu
kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496
Ţleby byly později z Petrova drţeniacute
vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě
Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt
taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru
Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je
postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497
Dominium Orliacutek nad Vltavou
Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně
cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498
Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice
a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze
493
ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha
2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495
AKČ V č 198 s 123 496
ZRKŘČ č 761 s 110 497
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221
225 498
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146
106
Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499
Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků
16 stoletiacute
Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na
starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500
Diacuteky
tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl
soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501
Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad
nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti
sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502
Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi
husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal
svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503
Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)
Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři
o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu
s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem
stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za
jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute
hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504
Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru
Janovi505
Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn
Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku
1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku
499
ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V
TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 502
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
107
1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron
miacutestniacuteho kostela506
Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady
Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně
s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho
měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507
Dominium Kašperk
Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute
hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po
praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508
Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec
se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům
stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho
drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce
a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo
dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku
1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509
Dominium Březnice
Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců
Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute
jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji
506
Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997
s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507
ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508
ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509
ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a
ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk
staţeno 31 3 2011
108
Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena
ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke
sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510
Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek
byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji
ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky
přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku
Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti
Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute
Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy
jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511
Statek Kocelovice
Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru
(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice
připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512
Statek Tochovice
Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku
1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům
ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku
1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto
panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513
510
ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů
s 87 511
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK
Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 262 513
AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na
109
Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute
Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)
a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli
Jiřiacutemu514
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem
Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute
čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu
arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)
a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na
polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli
Jiřiacutemu zpět515
Statek Kostelec nad Vltavou
Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406
spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil
ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem
zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516
I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi
zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517
Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514
ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 66 515
AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516
AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a
tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec
nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517
ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270
110
Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)
111
ZAacuteVĚR
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu
vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody
měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků
ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech
staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od
chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb
a predikaacutet
Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute
a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute
v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute
Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen
povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute
největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry
oceněniacute a vlivu jako on
Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute
byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale
i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho
Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky
Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy
nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute
podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute
Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu
vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se
dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni
Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud
synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny
z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat
112
a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji
největšiacute přiacutenos meacute praacutece
Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich
však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema
zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou
historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků
v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny
Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou
a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute
obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by
se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo
nebo vyvraacutetilo
Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute
původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila
a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo
Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute
zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do
16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece
zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute
113
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute
Ctibor (I)
Oldřich (I)
Beneda (I)
1175 - 1177
1175 - 1177 1183 1196
Ctibor (II)
1196 1197
Beneda (II)
Ctibor (III)
Oldřich (II)
Vecemil
1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238
1232 1234 1237 1251
1232 1234 1235 1237 1239 1251
1232
Pravděpodobnyacute
zakladatel volfštejnskeacute větve
Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute
větve
Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute
větve
Ještě 1 člen
Beneda (III)
1251
Beneda (IV)
1289 - 1291 1312 1315 1320 1323
Jindřich
1329 1353
Beneda (V)
Oldřich (III)
1355 1358 1362 1380
1380 1383 1385
Beneda (VI)
1396
Protiva (I)
1407 1419 1422 1424 1427 1434
Genealogickeacute vztahy
Protiva (II)
jisteacute
1454
hypotetickeacute
114
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute
Jan Zmrzliacutek Petr (I)
Zmrzliacutek
1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr
duchovniacute
infin
dagger 1421
1420
Magdaleacutena Manda
1394 - 1396 1402 1405 - 1421
infin
Anna z Frymburka
dagger 1465
1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464
Petr (II)
Jan (I)
Vaacuteclav (I)
dagger asi 1463
dagger okolo 1440
dagger 1457 (bezdětnyacute)
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -
1454 1456 1457 1461 1463
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -
1439
1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450
1453 1454
infin
Anna ze Šternberka
a z Veseliacute dagger 1465
1432
Zbyněk 1437 1438
Jan (II)
Vaacuteclav (II)
Jaroslav (I)
Kateřina
Aneţka
dagger 1483
koncem 15 stol
dagger 14
dagger 1465
dagger 1465
1457 1463 1466 1470 1472 1473
1480
1457 1461 1463 1468 1469 1472
1473
1457 1463 1466 1469
1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496
infin
Vaacuteclav ze Smiřic
devět sirotků
Jan (III)
Zdeněk
Genealogickeacute vztahy
1475 1495
dagger 1496
Petr (III)
Vaacuteclav (III)
jisteacute
1488
1465 1477
hypotetickeacute
115
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ
Prameny a edice pramenů
AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983
AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed
František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed
F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed
F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef
Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed
J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed
J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed
J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel
XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich
Praha 1941
AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947
z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha
1979
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich
Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed
G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae
1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000
T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša
Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček
Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839
CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha
1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944
116
FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed
Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed
J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha
1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889
LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed
Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena
Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed
B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha
1954
MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I
ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III
ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419
aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute
Praha 1989
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash
Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed
J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd
František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash
K Beraacutenek Praha 1974
Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty
ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha
1980
117
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed
A Sedlaacuteček Praha 1914
Literatura
BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě
a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985
BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402
Praha ndash Litomyšl 2003
BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003
BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve
středověku Praha 2006
ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech
Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376
ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash
Litomyšl 2000
ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel
VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007
DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in
Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139
DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009
ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959
FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků
1310 ndash 1419 Praha 1978
HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992
HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum
pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002
118
HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in
Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu
15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392
KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je
a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365
KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed
revoluce Praha 1998
KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005
KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV
pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234
KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha
1902 reprint Praha 1996
KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990
KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II
Praha 1997
LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute
architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175
LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003
MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996
Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I
A ndash Č Praha 1925 s 459
MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-
skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978
MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha
1971
MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech
Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005
NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010
119
Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel
XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha
1908 s 653
PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech
pruhů na cestě k trůnu Praha 2006
PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1
1997 s 4 ndash 9
PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985
POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III
PŠ Praha 1980
RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005
SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha
1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII
Praha 1905 diacutel XV Praha 1927
SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce
Praha 1986
ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19
ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001
ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha
1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech
let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996
TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III
Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII
Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891
TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986
URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha
2003
120
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250
Praha ndash Litomyšl 2000
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310
Praha ndash Litomyšl 2002
VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002
Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456
ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH
107 č 2 2009 s 269 ndash 308
Internetoveacute zdroje
httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=
1113
httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-
CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)
httpwwwsvojsincz
httpwwwlnareczzamekhistorie
httpwwwmavlastcz
httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm
svojsin
httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin
galerie217142
httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml
httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp
httpwwwsvatymichaelczmm99php
httpwwwblistyczart9886html
httpwwwblistyczart9887htm
httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce
121
SEZNAM VYOBRAZENIacute
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)
Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle
krajů (15 stoletiacute)
(vlastniacute kresba)
122
SEZNAM PŘIacuteLOH
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK
August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr
přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare
majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie
staţeno 25 10 2010)
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz
wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm
svojsin staţeno 25 10 2010)
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz
plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142
staţeno 25 10 2010)
Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj
kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10
2010)
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)
Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru
v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380
ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu
klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute
a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3
2011)
123
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině
z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice
plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi
svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-
cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp
block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=
145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana
Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity
a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash
Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)
Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let
1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute
Praha 1990 s 300 302 303)
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http
wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action
doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na
Stareacutem Městě praţskeacutem
124
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek
podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha
Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze
Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=
636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo
id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje
spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic
U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564
ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na
Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3
2011)
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se
zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina
z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela
Severniacute strana kostela
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute
věţe
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
Půdorys kostela
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje
klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje
kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při
potociacutech Suchaacute a Trnovaacute
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na
listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute
ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje
mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek
ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute
pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora
praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi
Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute
Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
na Stareacutem Městě praţskeacutem
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan
Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute
s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina
z 1 ledna 1429
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce
rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena
a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě
všch třiacute bratrů
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu
uzavřenou na Vildštejně
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou
ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute
a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450
Obsah
SEZNAM ZKRATEK 10
UacuteVOD 11
POČAacuteTKY RODU 15
NAacuteSLEDOVNIacuteCI 24
NOVEacute ZAČAacuteTKY 35
ZLATAacute EacuteRA 41
Původ Petra Zmrzliacuteka 46
Petr Zmrzliacutek na sceacuteně 51
Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev 62
Petr Zmrzliacutek a literatura 66
Smrt Petra Zmrzliacuteka 67
POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE 70
DALŠIacute GENERACE 88
ŠLECHTICKYacute ERB 98
MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA 102
Dominium Lnaacuteře 103
Dominium Kasejovice 104
Dominium Nečtiny (Preitenstein) 104
Dominium Ţleby 105
Dominium Orliacutek nad Vltavou 105
Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn 106
Dominium Kašperk 107
Dominium Březnice 107
Statek Kocelovice 108
Statek Tochovice 108
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109
Statek Kostelec nad Vltavou 109
ZAacuteVĚR 111
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115
SEZNAM VYOBRAZENIacute 121
SEZNAM PŘIacuteLOH 122
SEZNAM ZKRATEK
AČ Archiv českyacute
AH Archeologia Historica
AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute
AKČ Archiv Koruny českeacute
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae
CIM Codex municipalit regni Bohemiae
ČČH Českyacute časopis historickyacute
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim
LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka
MHB Monumenta historica Boemicae
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne
consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho
roku 1541 pohořelyacutech
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin
VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech
11
UacuteVOD
Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech
a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze
Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem
kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana
Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby
V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho
vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho
nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela
v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl
přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece
chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky
slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute
ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka
neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech
postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho
kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah
Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute
exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech
druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech
dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů
a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute
Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi
spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak
naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute
českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na
počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech
12
činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila
naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je
skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto
problematice se ve sveacute praacuteci věnuji
Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek
byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav
a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco
zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute
kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny
16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem
V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu
a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho
vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od
konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak
připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu
Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute
zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil
uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute
moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se
v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem
vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho
majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech
dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute
monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na
praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby
existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech
monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak
vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se
rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat
13
Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro
sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic
historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece
pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute
časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute
listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3
kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ
zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku
Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5
kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň
a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute
literatury
Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci
Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně
1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha
1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed
F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872
diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha
1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed
J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav
Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed
G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash
1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed
G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash
J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962
T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929
sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd
B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed
František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl
Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler
Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979
6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel
IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha
1891
14
zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor
Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7
Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi
hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka
Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy
10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho
11
a praacutece Josefa Ţemličky12
7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI
Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000
V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka
BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute
ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr
ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001
10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel
IV Praha 1996 11
Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12
Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
15
POČAacuteTKY RODU
Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute
v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů
něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů
poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost
obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe
specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute
I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem
Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů
severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13
se spolu s jejiacutemi drţiteli
kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe
Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky
kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina
pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto
listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14
Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle
doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na
zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute
vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute
vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15
dalšiacute klade vznik
kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16
Obě dvě teorie jsou ale maacutelo
pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute
podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17
Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela
13
Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku
diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14
CDB I č 279 s 244-246 15
Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute
architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně
středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16
Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha
1980 s 132 17
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92
16
rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu
kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let
1159 a 116018
Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo
někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat
Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute
dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena
Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ
nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19
Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto
stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl
staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely
byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo
feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem
mostkem20
Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila
prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo
při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech
šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do
zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21
Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně
romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se
čtyřpatrovou věţiacute22
vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu
naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute
horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech
nad sebou23
Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako
18
Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005
s 370 19
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20
Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 23
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491
17
tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24
Portaacutel na jiţniacute straně
tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem
šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute
mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25
Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute
doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně
feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel
v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva
a vedlo do druheacuteho patra26
Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27
Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28
V přiacutezemiacute věţe se
nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby
Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute
dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29
Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute
romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během
niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen
o jeden metr širšiacute neţ věţ30
Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje
do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně
Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem
z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska
Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě
popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31
Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to
jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil
24
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29
E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby
z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz
httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287
18
jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32
Jak
jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel
kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute
V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě
beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter
vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute
Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho
charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla
zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky
zavazoval33
Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace
neobydlenyacutech oblastiacute
Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali
tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34
Doposud se totiţ prestiţ velmoţů
opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu
i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich
striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem
kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak
rozsaacutehleacute35
Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute
druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute
společenskeacute postaveniacute36
Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37
Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute
vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38
32
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 33
Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy
v době kniacuteţeciacute s 284 34
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo
pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36
Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni
z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute
s 284
19
Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute
dědičneacute39
Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu
kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak
lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40
Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute
nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik
desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41
Tento proces byl však
nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II
tedy okolo let 1140 aţ 117242
kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody
ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43
Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho
majetkuldquo44
Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni
Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli
Svojšiacuten dědičně
Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute
okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od
kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli
ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby
vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela
zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci
kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45
a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo
jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za
podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ
v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali
jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho
tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute
39
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40
Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45
Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284
20
kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak
by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti
a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast
osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi
bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme
Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece
přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků
Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli
buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako
odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem
sedlaacutekům46
kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně
odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou
půdu47
Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu
k niţšiacute šlechtě48
Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet
konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou
aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49
To
znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy
byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech
okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute
aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi
Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce
jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena
rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50
Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů
tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51
I přes tuto
46
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47
Tamteacuteţ s 50-51 48
Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50
Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286
21
skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech
1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou
generaci
Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal
některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52
Dědickeacute vlastnictviacute se začalo
prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy
kterou se stala šlechta53
Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve
smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu
kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute
zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54
Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu
beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech
poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala
přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55
Šlechta
pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla
rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem
času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten
rozpad původniacute hradskeacute soustavy56
Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat
ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy
v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute
Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe
vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde
bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet
i po dalšiacute generace57
52
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53
Tamteacuteţ s 10 54
Tamteacuteţ s 11 55
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56
Tamteacuteţ s 290 57
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel
II s 202
22
Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků
ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky
rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu
pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175
Oldřich (I) a Beneda (I)
Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze
samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje
kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu
johanitů v Čechaacutech a na Moravě58
Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak
usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde
uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59
Jsou totiţ jedinou bratrskou
dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle
Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60
Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe
jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde
nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni
s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště
kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše
bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly
do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od
konce 20 let převlaacutedalldquo61
Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na
listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62
Toto
označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze
pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako
58
CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59
CDB I č 355 s 319-320 60
bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62
CDB I č 363 s 330-331
23
nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc
a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63
Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64
propukl
v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však
kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem
Břetislavem65
kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem
Jindřichem66
63
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64
Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66
Tamteacuteţ s 77
24
NAacuteSLEDOVNIacuteCI
S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do
doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II
Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu
s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se
vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67
Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil
mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po
smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68
Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů
za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69
Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu
dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70
kteryacute
se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy
byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71
Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem
a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc
III72
Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute
vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273
Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři
panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku
1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74
Tato privilegia potvrzovala
dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od
placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů
67
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68
Tamteacuteţ s 75 77 69
Tamteacuteţ s 86 70
Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72
Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73
Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce
neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106
25
a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen
Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute
řiacuteše řiacutemskeacute75
Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn
privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se
roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76
Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy
se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute
poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute
šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje
svoji moc v zemi77
Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute
zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy
Čechldquo78
Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku
zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly
tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79
Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale
takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute
jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute
druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80
Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute
označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni
jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81
Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě
lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute
75
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76
Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta
s 35
26
šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu
se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82
Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace
Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na
vesnickou městskou a důlniacute83
Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace
provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute
předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla
provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve
kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi
podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute
noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek
tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal
utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84
Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva
kterou byli měšťaneacute85
Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně
souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute
a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla
lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86
Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem
daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci
měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87
Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute
zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů
Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti
vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88
Za
82
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84
Tamteacuteţ s 175 201 85
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86
Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za
jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 296 88
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403
27
rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi
důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah
mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala
obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89
Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se
vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili
Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197
jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je
znaacutem a doloţen90
Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se
kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl
Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute
přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91
a to jednak z toho důvodu ţe jsem
pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech
a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute
připadaly to ani nepřipouštiacute
Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora
a Benedy jako otce a syna92
avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe
leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute
ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93
kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute
jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav
Vaniacuteček94
89
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90
CDB I č 355 s 319-320 91
V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92
Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla
Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93
Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute
listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku
1237 CDB III č 172 s 212-213 94
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
28
Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše
zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny
Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je
Vecemil95
O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96
Na zaacutekladě
listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na
teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi
nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi
Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute
pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by
k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně
vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97
Tento
můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez
Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98
Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině
Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje
darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99
Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228
kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho
olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100
Klaacutešter byl
nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101
Zmiňovaacuten je
i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102
a roku 1237103
a 1238104
95
Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 97
Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98
Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99
CDB II č 187 s 172-174 100
CDB II č 310 s 307-308 101
Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102
Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103
Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104
Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230
29
Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to
předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet
Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute
postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny
Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve
svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105
Toto označeniacute
maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora
(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako
uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato
moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy
se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute
Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi
čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak
věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106
Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn
naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl
byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni
bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute
vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako
syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora
uvedeneacuteho na listině před niacutem107
Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech
rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku
1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy
(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme
označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute
doposud nebyl zmiacuteněn
105
CDB IV č 204 s 366-368 106
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107
Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19
30
Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě
v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn
Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108
Jeho tvrzeniacute však neniacute
spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni
naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem
počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech
na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech
rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289
ještě Oldřicha z Třebele109
a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele
a Alberta z Vyacuteškova110
Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během
13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111
Poklaacutedajiacute
tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety
bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo
O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech
jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute
erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele
U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem
některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra
Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem
Benedou (II)112
existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute
S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko
Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113
Oldřich (II)
108
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109
RBM II č 1468 s 633-634 110
RBM II č 2739 s 1197-1198 111
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112
CDB III č 158 s 192-193 113
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
31
označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114
kteryacute je ještě roku 1239
uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115
se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ
s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter
jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116
s největšiacute
pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala
Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově
přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117
Důkazy pro odhaleniacute teacuteto
nejasnosti schaacutezejiacute
Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)
a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě
několikraacutet setkaacuteme
Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute
a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru
a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou
předmětem teacuteto praacutece
Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118
kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute
vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě
letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka
zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale
velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe
tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu
114
Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 115
CDB III č 211 s 275-276 116
CDB IV č 204 s 366-368 117
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 118
Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739
s 1198
32
mohla nasvědčovat listina z roku 1242119
Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak
bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute
potomky
V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by
byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe
Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak
by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie
je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom
připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je
zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco
kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ
dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď
Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)
kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute
Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti
let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)
to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda
(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik
zdrojů120
nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal
zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121
Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme
varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli
potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze
Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je
119
CDB IV č 16 s 78-79 120
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 121
Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130
33
Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je
v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122
Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma
Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda
(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě
řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen
kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal
vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen
u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute
důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků
tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip
Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy
několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal
vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se
jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila
roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II
Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci
Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute
nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123
Přemysl dosaacutehl řady
uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal
i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se
obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho
Rudolfa Habsburskeacuteho124
Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu
Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem
uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko
122
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 123
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142
34
a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute
šlechty v čele s Viacutetkovci125
Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem
během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na
Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126
Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute
Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka
Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti
Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil
olomouckeacuteho biskupa Bruna127
Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute
zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala
postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na
trůn128
Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem
zdraviacutem zemřel129
Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale
naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů
V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute
kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily
125
Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka
s 79 81-82 127
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128
Tamteacuteţ s 367 129
Tamteacuteţ s 474
35
NOVEacute ZAČAacuteTKY
Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali
Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele
Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho
Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na
českeacutem trůnu130
Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za
bdquocizaacutekaldquo131
a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům
v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute
ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech
povinnostiacute132
Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke
vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce
Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute
a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133
Jan
byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute
postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta
diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute
pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134
Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu
i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem
pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135
Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem
tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta
Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136
českyacutem
kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem
130
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa
s 22-23 131
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132
Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133
Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134
Tamteacuteţ s 26-27 35 135
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208
36
a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137
Karel byl teacutehoţ
roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem
o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl
jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138
Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu
velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země
Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem
arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla
prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139
Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy
stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho
kamenneacuteho mostu roku 1357140
Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute
i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute
koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich
rozšiacuteřeniacute141
Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute
sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze
jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142
I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute
Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je
14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute
morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute
Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili
si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem
způsobem143
Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy
společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc
137
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138
Tamteacuteţ s 74 200 301 139
Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140
Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143
Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261
37
šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem
papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva
papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute
avignonskyacute papeţ Kliment VII144
Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl
na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic
kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145
Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň
čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev
i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312
Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146
O jeho osobu se
patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn
v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147
roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148
a listinou z roku
1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149
Je ale
otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet
let zcela odmlčel
Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute
kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150
Kromě těchto dvou zaacuteznamů
o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy
Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151
uţ stěţiacute se
můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda
144
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute
Čechy s 296 145
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146
Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV
č 1980 s 777-778 147
RBM III č 280 s 113 148
RT I s 399 149
RBM III č 878 s 347 150
Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151
LC I1 s 38
38
je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152
1362153
a společně s bratrem
Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině
jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154
Z teacuteto skutečnosti
vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi
Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na
druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později
se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute
vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe
Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se
utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce
zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute
větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy
Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde
pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn
jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je
Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako
Oldřich ze Stanu155
Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich
(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila
predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl
predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo
Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna
Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců
přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet
byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to
předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy
v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu
152
LC I1 s 50 153
LC I1 s 174-175 178 154
bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155
Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170
39
Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech
objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou
pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na
listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je
proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe
v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky
zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem
16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe
Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece
opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto
nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto
rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině
Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho
Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka
a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje
řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156
Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně
pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena157
Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158
Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)
kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem
Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak
střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na
těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně
doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute
156
LL I č 363 s 253-255 157
RT I s 555 556 158
LC V s 256
40
Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny
pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě
zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl
byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně
zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole
41
ZLATAacute EacuteRA
Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně
tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho
kraacutele159
Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po
smrti sveacuteho otce160
Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda
Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy
přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute
kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize
hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute
kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy
(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem
schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161
Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly
doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie
a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi
řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila
běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry
v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho
ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415
jako kaciacuteř162
Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ
miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně
znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech
let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou
naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za
159
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel IVb s 281 160
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 22 162
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66
42
svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici
se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala
s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163
Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou
moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel
na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164
Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit
přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit
Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute
celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech
Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem
ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165
a drţen
v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda
a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166
Vaacuteclav IV
byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly
předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak
alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal
znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167
Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403
opět za uacutečasti bratra Zikmunda168
Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute
z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169
uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku
1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho
kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl
163
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici
paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy
s 305-306 164
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165
Tamteacuteţ s 352 166
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 25 169
Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel
IVb s 386-387
43
Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou
by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se
pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl
v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170
Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli
z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem
a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě
očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle
vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy
s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171
Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172
Teprve od
počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby
bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173
Tito
šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu
vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na
zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev
ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174
Paacuteni reprezentanti vyššiacute
šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak
velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo
se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo
uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila
rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175
Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech
kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky
a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do
170
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute
šlechta s 37 39 69-71 175
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol
Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270
44
politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se
sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika
usedlostiacute176
Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle
nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho
kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě
přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit
podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto
lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby
buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo
jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto
způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177
Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami
šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute
Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli
rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech
sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178
V jinyacutech regionech se naopak
postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech
přiacuteslušniacuteků179
Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu
a moc takteacuteţ ztraacutecela 180
Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu
avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181
Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech
měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute
176
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel I s 282 177
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231
František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147
45
šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet
najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute
Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182
Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta
vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě
Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute
posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet
niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či
dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly
velmi obtiacuteţneacute183
Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli
někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute
mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud
bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na
listinaacutech
Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi
urozenyacutemi muţi184
Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův
pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)
a Oldřich (III)185
S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let
1422 a 1434186
Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů
v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187
S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188
182
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 48-49 183
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184
RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185
bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186
bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de
Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187
Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287
Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188
Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309
Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 113
46
Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila
jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute
straně v bitvě u Lipan189
Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku
15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je
tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze
Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta
z Hraacutedku190
Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo
uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva
patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute
pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit
Původ Petra Zmrzliacuteka
Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)
a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si
tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko
stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho
existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti
Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo
je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute
bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute
Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute
předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi
šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek
pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či
jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb
a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde
189
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190
RT II s 262
47
nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně
povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces
ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191
Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina
stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale
neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho
ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192
Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve
vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec
nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci
Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků
kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu
uţiacutevaacuteniacute193
K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi
Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na
Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela
v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na
Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat
duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla
ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často
udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem
klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou
plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ
prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby
děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute
vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra
Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ
191
Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192
Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44
48
měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194
ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz
a kanovniacutek
Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad
bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech
Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo
jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně
stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute
kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem
zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš
třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen
kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně
by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe
poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute
hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo
během něj195
intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute
postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute
domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do
Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka
duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute
a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat
moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute
polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute
sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu
naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů
pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat
194
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74
233 195
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III
s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik
BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006
s 54
49
naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat
potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196
Existovali by tak opět dvě linie
Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak
přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen
Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se
jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho
čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila
v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si
jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule
Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho
u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi
rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo
jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho
Města praţskeacuteho197
kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl
spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech
dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198
Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali
V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute
předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute
Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199
Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422
během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny
dřiacuteve200
Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad
i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři
sta kop grošů201
coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka
196
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199
AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242
50
Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za
konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do
naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202
Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze
usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za
Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by
mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany
s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203
A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute
měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně
Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech
postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk
s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi
z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute
doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost
Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute
z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku
1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana
Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic
Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do
roku 1525204
Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu
a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby
městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem
viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně
a poplatky205
202
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel
VIII s 80 205
AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357
51
Petr Zmrzliacutek na sceacuteně
Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute
zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten
hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně
z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice
a vsi Střešovice206
Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem
muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou
Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute
Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se
nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento
hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli
potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku
1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207
Druheacute
siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic
v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků
z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute
poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel
se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208
Ač
se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka
osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe
pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru
mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke
Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do
manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209
K těmto siacutedlům neměli majiteleacute
vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah
206
RT I s 555-556 207
Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan
MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260
52
Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute
hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210
Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho
před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra
Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad
Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto
hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval
značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek
nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě
a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn
městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute
Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale
takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211
Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady
a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu
naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212
Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup
z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho
a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako
formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi
šlechtu vyššiacute
Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo
předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se
210
Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211
Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ
II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku
1419 AČ II č 326 s 186 212
Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15
53
chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů
kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213
V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad
nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně
zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se
přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214
V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute
dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů
kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215
Velmi pravděpodobně byla
jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute
Vratislav Vaniacuteček216
Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal
načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute
dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217
Stavba slouţila
ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute
Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute
dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde
dokonce zaloţit i kapli218
Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve
od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi
centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem
Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak
213
Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214
Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9
Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215
J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217
Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel III s 541
54
znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou
mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou
mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219
Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na
vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech
měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute
přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh
neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince
a stiacutehal padělatele220
V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute
konšely221
Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute
Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe
praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy
a ty spravoval praacutevě mincmistr222
Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet
pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale
uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za
věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223
Uacuteřad
mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady
tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224
V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako
přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem
Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225
219
V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220
Tamteacuteţ s 157-159 221
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně
s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech
s 358 224
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 226
55
Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute
reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma
se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute
jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226
Naviacutec zdatnyacute
finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo
Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu
s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu
kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228
Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na
kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho
schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn
Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil
Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě
praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho
koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute
reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale
poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem
důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody
o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali
akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby
reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou
ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas
S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute
postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti
Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu
naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute
226
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227
M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257
56
situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali
zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229
Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku
1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230
Podle
meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr
Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se
Dekretu kutnohorskeacuteho
Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi
arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV
jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle
vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory
s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute
nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se
postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231
O šest let později se kraacutelovskaacute
rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem
z Kunšťaacutetu232
Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit
Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel
na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak
daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil
Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji
rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady
byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ
1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233
229
Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230
Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV
1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk
na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169
57
Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července
1407234
12 června 1408235
29 listopadu 1409236
13 listopadu 1410237
13 dubna 1412238
z prosince 1412239
z 27 uacutenora 1413240
25 zaacuteřiacute 1413241
27 řiacutejna 1413242
18 ledna 1415243
a 20 srpna 1417244
Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech
horniacuteků z 28 uacutenora 1410245
na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června
1414246
a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247
Jako rukojmiacuteho
zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny
z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248
Na dokumentu ze srpna 1411 jej
najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249
Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250
Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let
1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech
kteraacute spravoval251
Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna
haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se
odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute
234
RBV III č 560 s 223-224 235
AKČ V č 211 s 131 236
RBV III č 603 s 240 237
LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238
CIM II č 851 s 1141-1148 239
RT II s 95 240
RBV III č 703 s 279 241
AČ XIV č 12 s 400-402 242
CIM I č 131 s 208-212 243
AČ XV č 74 s 172-174 244
RBV III č 786 s 309-310 245
CIM II č 840 s 1119-1130 246
AČ VI č 24 s 31 247
AČ VI č 28 s 35 248
AČ XIV č 72 s 560 249
AČ XXI č 5 s 278 250
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251
ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII
s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99
58
soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252
Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra
z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana
Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253
praţskyacute
biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik
dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute
řadě254
Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců
z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako
neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po
Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu
jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255
kteryacute se
mu později stal osudnyacutem
Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu
s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem
v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo
chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256
Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem
rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany
a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora
1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami
předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili
a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby
daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne
arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky
Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257
252
Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha
1981 s 69 253
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255
Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257
Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203
59
Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat
pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute
probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech
a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba
proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy
u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute
snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258
Původně se měla schůzka
odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se
disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely
za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra
Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259
V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi
vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan
Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute
Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek
v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu
husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena
Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu
1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260
Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně
přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad
obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje
avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu
kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za
Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn
pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech
258
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed
I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178
60
Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech
vojevůdců261
V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute
k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech
Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute
byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do
spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech
vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262
Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ
si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263
Jeho
znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora
kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru
Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho
plundrovaacuteniacute264
O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu
svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do
Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se
uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli
ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta
hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute
261
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262
AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 157 263
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA
Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute
Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem
trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute
Husitskaacute kronika s 220-221
61
Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn
čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena
dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany
a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi
spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265
Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl
o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho
stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky
ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266
Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův
bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to
i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute
a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta
a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech
naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho
přijetiacute zkomplikovalo267
Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute
katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty
a měst neuznali268
Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav
Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech
nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr
zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo
byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno
265
AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute
Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318
Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 49
62
k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda
Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho
kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269
Korybut se v květnu 1422 představil jako
vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce
Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze
sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270
Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev
Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378
probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech
odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve
kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden
papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271
Tato situace
nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute
se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku
1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272
Vyacutesledkem byl
efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute
Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli
a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273
Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla
navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten
jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274
Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku
světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše
269
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272
Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274
Tamteacuteţ s 127 151
63
řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na
koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu
ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275
Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr
Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute
světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute
reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276
Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute
předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute
Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu
avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277
Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus
obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel
a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278
Husova kaacutezaacuteniacute
postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak
dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů
a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně
samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279
Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou z Frymburka280
Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho
kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho
slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem
sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj
po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila
275
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277
Tamteacuteţ s 63 108 278
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105
64
Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel
předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval
a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281
Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem
z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V
svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen
krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve
proti němu282
Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli
v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283
Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se
rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl
vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do
Kostnice284
Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde
uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan
Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285
Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ
zjara roku 1418286
I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce
protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287
Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech
vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas
281
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283
Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus
staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284
Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech
letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 232 285
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287
Tamteacuteţ s 366-367
65
listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288
Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme
Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly
adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou289
Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290
bdquoBůh s vaacutemi
A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho
dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody
panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu
dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute
Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako
jste mu naslouchali dosud
Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro
mne učinila
Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat
Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute
Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen
Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ
jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute
Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute
Mistr Jan Hus
v naději sluha boţiacuteldquo
Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem
v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby
Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej
finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute
poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ
dřiacuteve zavaacutezal291
288
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 281 290
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list
pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583
66
Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil
Ryba s predikaacutetem z Mochova292
kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme
Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna
z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla
ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293
Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute
Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky
jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu
Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294
Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute
se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav
naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295
Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute
a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana
Ţiţky296
Petr Zmrzliacutek a literatura
Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo
i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-
třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy
v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje
Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297
Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ
dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem
archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298
Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost
292
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 39-40 295
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296
Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298
Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492
67
kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute
vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň
jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299
Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil
roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300
Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se
jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ
mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl
Smrt Petra Zmrzliacuteka
V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr
řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně
zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301
Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho
domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy
naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302
Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal
manţelku Annu a tři syny
Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl
sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek
Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe
doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303
299
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300
Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in
Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302
V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy
kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98
68
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem
Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304
Tento
kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305
byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal
kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400
Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem
miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla
odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada
gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306
Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do
konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město
obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307
Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům
Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury
věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku
1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva
tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt
prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute
Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute
ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek
byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde
pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do
pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často
poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou
304
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 275 306
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11
2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307
Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010
69
pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech
a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak
bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308
Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho
Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě
i zaslouţil
308
Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz
httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart
9887html staţeno 18 12 2010
70
POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE
Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se
znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil
šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou
skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl
kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309
Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za
naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let
a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal
jedinyacutem uchazečem o trůn310
Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři
artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ
pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311
V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci
kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute
přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312
Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše
řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313
Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku
Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute
byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se
mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute
Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka
siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314
309
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 188-189 322 310
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261
71
S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315
1431316
1439 a uacutečastnila se
i dalšiacutech jednaacuteniacute317
Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka
Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na
Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem
vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318
Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na
straně Taacuteborů319
Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi
předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme
na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na
separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme
Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě
musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320
Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem
a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni
zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321
Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu
svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš
z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi
v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute
bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek
315
AČ III č 32 s 245-248 316
Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318
K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 269 319
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 232 321
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po
českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609
72
A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby
odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322
Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem
plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323
Znovu se objevil spolu
s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem
landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324
Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi
taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na
straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325
Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou
jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute
obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech
usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326
Realizace Zdickyacutech dohod byla
překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly
jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327
Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze
Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute
tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo
s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu
322
MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou
proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem
1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325
AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute
revoluce diacutel III s 151 326
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 341
73
a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute
skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328
Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute
spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen
zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze
17 řiacutejna 1425329
O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme
Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod
vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na
sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute
spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo
několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330
Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od
počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech
spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento
zaacutepadočeskyacute svaz331
28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město
Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332
V červenci naacutesledujiacuteciacuteho
roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla
do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil
opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333
Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory
a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni
328
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330
AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 214 333
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik
doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 487-489
74
Zmrzliacuteci334
V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se
bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině
mezi kališniacuteky a katoliacuteky335
Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme
Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač
všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ
rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta
a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně
kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech
s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336
Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich
Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme
zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout
některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten
a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337
V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem
praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce
u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute
s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo
několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338
V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji
k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ
přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska
byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit
přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se
334
Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 358 335
AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 336
1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97
75
vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově
zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně
počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo
o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava
do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339
Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan
Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti
Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340
Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky
uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech
snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341
Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce
z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem
z Michalovic a Zmrzliacuteky342
V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ
patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem
svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343
Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata
spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce
a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho
339
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 218-219 340
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 462-463 341
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342
SČPLL I č 639 s 165 343
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI
s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229
76
roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl
naacutesledně strţen a rozbořen344
Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute
Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů
a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha
jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to
prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute
naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou
a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute
existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze
spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute
rady345
Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy
Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv
panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech
nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho
husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu
května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346
Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme
pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute
katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347
a umiacuterněnyacutech husitů s husity
středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky
a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute
344
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech
edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345
AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145
77
polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla
smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348
Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho
sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv
svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech
šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349
Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem
a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu
spraacutevci350
Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem
markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ
1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července
1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech
uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute
kompaktaacuteta351
Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů
v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352
Hlavniacute roli
ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let
stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům
řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly
zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353
Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem
kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436
348
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 619 625 350
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12
16 101-102 352
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636
78
Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na
sveacute cestě do Uher354
Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu
kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho
stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund
vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe
podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali
na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana
a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355
V teacuteto
souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na
listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356
Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se
setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela
najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev
a bez odkazu na přiacutebuzneacute357
Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem
některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny
z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii
by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem
kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu
s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti
přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan
354
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 36 355
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 641 644 356
Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop
grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost
Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a
listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ
č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19
dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357
AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224
79
měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem
anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem
k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute
Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři
přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute
Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358
a ktereacutemu
uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však
Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně
ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo
i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359
Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy
zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm
miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven
Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem
pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena
šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či
světskeacute statkyldquo 360
Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437
naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře
Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety
V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je
zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit
Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361
Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala
proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do
naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362
358
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 74 76-77 359
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621
626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361
AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453
80
Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť
Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo
třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl
v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363
Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364
a 1432365
Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439
kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem
z Roţmberka 366
Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ
okolo roku 1440367
Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě
zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty
jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet
praacutevě jeho synem
Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně
často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů
na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute
a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho
kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do
doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368
V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava
nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369
a poteacute v květnu a červnu na valneacutem
sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute
šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III
Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se
363
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42
44 50 56 364
LC VIII ndash X s 150 365
Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4
s 440 367
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368
Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440
AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369
AČ III č 414 s 524
81
mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit
i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale
neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě
varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl
poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho
a haacutejil jeho praacutevo na trůn370
Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute
šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho
Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn
pro Ladislava371
Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho
spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho
landfryacutedu372
Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe
bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu
ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten
českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze
formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat
ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute
zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla
o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458
korunovaacuten českyacutem kraacutelem373
Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto
se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena
370
AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128
82
V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem
z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu
Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute
s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka
hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374
Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na
sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci
byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do
landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na
krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem
vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375
V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi
největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou
šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376
K letům 1443 aţ 1444
se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na
Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377
Spory mezi Oldřichem a Petrem byly
ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378
ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem
patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem
sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute
K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379
Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned
dalšiacuteho roku opět porušil380
374
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377
LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302
s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334
s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336
č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378
LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379
AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44
č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35
83
Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci
znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci
moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se
přičinil o naacutepravu381
Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce
vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako
předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech
uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli
vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382
Roku 1450 si
Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech
1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk
ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory
a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383
Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384
a roku 1451
a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385
Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků
zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III
a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy
LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343
s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260
č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396
s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450
s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ
XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381
AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382
LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383
AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384
Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300
s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co
maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ
z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha
z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III
č 424 s 296 385
RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254
84
u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou
stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil
i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti
a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni
rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez
panovniacuteka386
Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ
uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu
byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387
Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic
z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388
Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute
glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi
Poděbradskou a Strakonickou stranou389
Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel
Oldřich z Roţmberka390
Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem
stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany
kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech
měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391
Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno
a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku
naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany
Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem
z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni
kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392
avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali
386
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387
AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388
RT II s 237 389
AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391
AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392
LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170
85
počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu
nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute
a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila
se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393
Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo
a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se
11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu
o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově
ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou
platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud
ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394
kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ
ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452
a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem
šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem
jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395
K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv
svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl
určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou
pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute
Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396
Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute
zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim
byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat
zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci
393
LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40
s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394
AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46
s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 106 395
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396
AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107
86
z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny
provedeneacute během jejiacuteho průběhu397
Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute
Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398
Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443
1449 1454 1456399
Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400
Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek
a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401
Zapsaacuteno jim bylo takeacute
věno Anny z Frymburka402
397
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 66 398
Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku
z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze
Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203
Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II
č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187
Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604
s 467 399
Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi
Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498
Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina
staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu
s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282
s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem
z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina
z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června
1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na
listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna
1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV
č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra
Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina
z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra
Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400
Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269
s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388
s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501
s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401
AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402
AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI
s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
87
Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se
oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403
s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava
a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute
ţe zemřel někdy během roku 1457404
to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě
v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu
o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405
Vzhledem
k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem
synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku
Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě
v letech 1465 a 1477406
Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477
zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute
uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se
nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho
bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho
z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka
403
Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům
ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150
88
DALŠIacute GENERACE
Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho
z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za
vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně
urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho
O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl
na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem
i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407
Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům
vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute
rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408
I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se
vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute
liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně
vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze
Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute
se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad
panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky
orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst
zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409
Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi
poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou
opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce
Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou
o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech
poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem
407
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 393 408
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409
Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237
89
z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil
tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem
sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na
platnosti uacutemluv410
Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467
avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět
dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute
i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly
pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl
celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat
dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů
s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl
Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute
ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil
Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše
Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411
Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem
a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi
městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav
(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak
i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku
Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412
Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu
a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše
zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se
v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do
11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však
410
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463
90
započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute
kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky
ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo
Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe
se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se
tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden
nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na
Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413
Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute
sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech
zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute
postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat
zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute
trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem
nepřijatelnyacute414
Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele
neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout
Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471
započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli
ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415
Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš
dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu
a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo
a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli
katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl
413
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 403 415
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93
91
22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416
Spor o země Koruny českeacute ale
nadaacutele pokračoval
Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro
ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se
vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se
snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter
byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417
Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute
uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu
se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem
povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute
kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu
daacutevala kompaktaacuteta418
Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho
smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat
svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute
i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute
o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419
Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490
Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve
všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se
dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420
416
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 103 405-406 463 418
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 413
92
Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od
počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku
1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti
předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek
o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421
Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk
jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422
O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)
kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec
a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato
zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum
a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav
pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423
Jaroslav se objevuje ještě
v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem
Zviacutekově424
a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na
Lnaacuteřiacutech425
Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan
zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek
s Kostelcem426
Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute
obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely
za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze
Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly
421
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424
AČ XIV č 1831 s 152 425
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute
sv XXVII Praha 1901 s 653
93
a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze
Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům
u kostela a společně ji ţivili427
Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem
z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech
a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute
Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ
zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428
Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem
Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků
Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil
z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi
stranami429
S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute
neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli
dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem
Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale
nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze
Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně
vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430
Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute
Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče
svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431
V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute
se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do
427
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429
AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896
s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430
AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431
Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197
94
sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou
stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl
Jaroslav celyacute rok neshody432
Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana
z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat
I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se
přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se
z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute
coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433
Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli
věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo
takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav
K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze
Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434
Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana
Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho
z jejich potomků
Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale
vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně
stanovit435
Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten
Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute
pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436
Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest
majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za
oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz
zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi
z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna
Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na
zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl
432
AČ I č 16 s 235-236 433
AČ XXI č 23 s 195 434
Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3
2011 435
Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436
Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88
95
Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav
ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)
Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto
čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově
smrti)
Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem
sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a
opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi
z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop
grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o
celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437
Jaroslav doloţil vyacutepověďmi
svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do
jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem
roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně
rozhodl v jeho prospěch438
Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve
sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439
Spolu s bratrem Janem je
uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem
Burianem440
K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou
o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441
a k osmnaacutecteacutemu dni
teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442
437
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky
a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439
Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10
Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476
AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během
listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63
s 27-28 440
Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441
AČ VIII č 455 s 432-433 442
AČ X č 977 s 543
96
K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky
později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek
s rodovyacutem erbem443
Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho
potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ
jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl
pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444
Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn
s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu
či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana
kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou
z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak
mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445
Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od
roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl
nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův
slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446
coţ je ale dost širokyacute pojem
naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny
Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době
ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)
a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka
Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka
Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy
předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako
jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by
však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet
alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem
443
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444
AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III
s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445
Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653
97
jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn
v pramenech447
Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit
Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn
ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil
Kozlovi z Kladrub448
Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou
dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se
objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po
jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po
sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449
druhaacute
obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450
Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se
k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto
zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488
a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata
z Vrtby451
Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno
Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit
Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)
pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem
vymřel po meči452
Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně
dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale
uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece
447
AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448
AČ XIX č 2485 s 254-255 449
AČ X č 1088 s 75 450
AČ XIV č 2136 s 281-282 451
Tamteacuteţ 452
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253
98
ŠLECHTICKYacute ERB
bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na
štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453
Drţeniacute
erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat
pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty
osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo
jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454
Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem
šlechty455
Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly
staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst
a v neposledniacute řadě takeacute cechy456
Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze
štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi
dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi
zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto
procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla
straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za
kov či naopak457
Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458
Erby se objevujiacute
na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba
staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech
453
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 343 454
Tamteacuteţ s 347 455
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 348 457
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 354-355 458
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360
99
Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů
a k nim naznačeny rodoveacute vazby459
Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute
vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla
liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute
slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460
S erbovniacute pověstiacute se
setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto
pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute
ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem
proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute
českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec
poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute
štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech
ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech
Kosmas i Dalimil461
Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost
s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu
pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na
zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka
Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva
o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda
(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova
zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou
tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na
pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462
Jineacuteho
459
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash
J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461
Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech s 357-358
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena
z 24 6 1361 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
100
člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze
Svojšiacutena
K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na
střiacutebrneacutem štiacutetu463
u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464
Erb se
objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465
ktereacute se objevujiacute u listin z let
1406466
1410467
1412468
1414469
1416470
a 1418471
a takeacute jej nechal
vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472
Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech
synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute
pečetě Petra (II) k roku 1424473
společně pak
s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474
a 1430475
K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova
pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476
Vaacuteclav
dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech
463
Viz Přiacuteloha 1 464
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha
2001 s 58 sv III s 113 466
K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze
Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467
K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze
Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468
Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine
pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469
K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute
1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259
s 160-161 č 260 s 161 470
K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku
Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471
Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472
Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990
s 300 473
Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III
č 32 s 245-248 474
Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III
č 258 s 500 475
Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430
SČPLL I1 č 639 s 165 476
Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1
s 245-249
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z 1 1 1429 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
101
křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477
Pečeť
Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku
1449478
Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt
v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl
roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan
(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze
Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele
nejstaršiacute479
477
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478
Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz
peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE
Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality
bubovicehtml staţeno 9 11 2010
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze
Svojšiacutena z 29 1 1440
Sedlaacutečkova rekonstrukce
Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr
Přiacutebram)
Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z
roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice
okr Přiacutebram)
102
MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA
Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute
předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem
stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se
v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů
mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich
vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se
objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480
Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481
kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou
hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482
Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu
jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute
a dalšiacutech pozemků483
Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice
vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet
počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva
hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484
Čiacutem viacutece hradů
šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak
ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah
panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485
Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi
aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves
a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku
v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute
480
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 148-149 481
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482
Tamteacuteţ s 148-149 483
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485
Tamteacuteţ s 270
103
majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky
rozdělena486
Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute
V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech
šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487
Ještě před
polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou
několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute
vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute
drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute
šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488
Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech
rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala
předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik
generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na
několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala
předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech
vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)
Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy
podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute
Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla
ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě
praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra
Zmrzliacuteka
Dominium Lnaacuteře
Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze
Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic
486
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70
104
Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna
z Frymburka489
Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji
měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze
Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně
rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute
Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku
1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze
Šternberka a na Blatneacute 490
Dominium Kasejovice
Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků
z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do
manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute
jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves
Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491
Poteacute co Anna ovdověla vybrala si
Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465
Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly
připojeny ke Lnaacuteřům492
Dominium Nečtiny (Preitenstein)
Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute
byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem
Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi
489
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
V Jiţniacute Čechy s 123 491
RT I s 556 492
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
105
vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ
roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493
Dominium Ţleby
Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny
z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly
hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494
Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800
kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495
a o dva roky později mu
kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496
Ţleby byly později z Petrova drţeniacute
vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě
Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt
taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru
Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je
postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497
Dominium Orliacutek nad Vltavou
Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně
cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498
Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice
a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze
493
ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha
2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495
AKČ V č 198 s 123 496
ZRKŘČ č 761 s 110 497
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221
225 498
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146
106
Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499
Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků
16 stoletiacute
Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na
starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500
Diacuteky
tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl
soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501
Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad
nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti
sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502
Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi
husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal
svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503
Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)
Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři
o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu
s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem
stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za
jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute
hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504
Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru
Janovi505
Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn
Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku
1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku
499
ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V
TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 502
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
107
1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron
miacutestniacuteho kostela506
Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady
Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně
s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho
měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507
Dominium Kašperk
Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute
hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po
praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508
Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec
se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům
stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho
drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce
a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo
dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku
1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509
Dominium Březnice
Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců
Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute
jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji
506
Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997
s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507
ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508
ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509
ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a
ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk
staţeno 31 3 2011
108
Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena
ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke
sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510
Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek
byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji
ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky
přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku
Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti
Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute
Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy
jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511
Statek Kocelovice
Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru
(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice
připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512
Statek Tochovice
Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku
1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům
ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku
1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto
panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513
510
ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů
s 87 511
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK
Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 262 513
AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na
109
Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute
Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)
a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli
Jiřiacutemu514
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem
Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute
čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu
arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)
a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na
polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli
Jiřiacutemu zpět515
Statek Kostelec nad Vltavou
Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406
spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil
ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem
zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516
I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi
zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517
Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514
ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 66 515
AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516
AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a
tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec
nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517
ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270
110
Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)
111
ZAacuteVĚR
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu
vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody
měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků
ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech
staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od
chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb
a predikaacutet
Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute
a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute
v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute
Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen
povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute
největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry
oceněniacute a vlivu jako on
Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute
byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale
i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho
Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky
Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy
nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute
podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute
Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu
vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se
dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni
Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud
synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny
z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat
112
a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji
největšiacute přiacutenos meacute praacutece
Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich
však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema
zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou
historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků
v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny
Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou
a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute
obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by
se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo
nebo vyvraacutetilo
Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute
původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila
a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo
Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute
zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do
16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece
zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute
113
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute
Ctibor (I)
Oldřich (I)
Beneda (I)
1175 - 1177
1175 - 1177 1183 1196
Ctibor (II)
1196 1197
Beneda (II)
Ctibor (III)
Oldřich (II)
Vecemil
1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238
1232 1234 1237 1251
1232 1234 1235 1237 1239 1251
1232
Pravděpodobnyacute
zakladatel volfštejnskeacute větve
Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute
větve
Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute
větve
Ještě 1 člen
Beneda (III)
1251
Beneda (IV)
1289 - 1291 1312 1315 1320 1323
Jindřich
1329 1353
Beneda (V)
Oldřich (III)
1355 1358 1362 1380
1380 1383 1385
Beneda (VI)
1396
Protiva (I)
1407 1419 1422 1424 1427 1434
Genealogickeacute vztahy
Protiva (II)
jisteacute
1454
hypotetickeacute
114
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute
Jan Zmrzliacutek Petr (I)
Zmrzliacutek
1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr
duchovniacute
infin
dagger 1421
1420
Magdaleacutena Manda
1394 - 1396 1402 1405 - 1421
infin
Anna z Frymburka
dagger 1465
1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464
Petr (II)
Jan (I)
Vaacuteclav (I)
dagger asi 1463
dagger okolo 1440
dagger 1457 (bezdětnyacute)
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -
1454 1456 1457 1461 1463
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -
1439
1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450
1453 1454
infin
Anna ze Šternberka
a z Veseliacute dagger 1465
1432
Zbyněk 1437 1438
Jan (II)
Vaacuteclav (II)
Jaroslav (I)
Kateřina
Aneţka
dagger 1483
koncem 15 stol
dagger 14
dagger 1465
dagger 1465
1457 1463 1466 1470 1472 1473
1480
1457 1461 1463 1468 1469 1472
1473
1457 1463 1466 1469
1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496
infin
Vaacuteclav ze Smiřic
devět sirotků
Jan (III)
Zdeněk
Genealogickeacute vztahy
1475 1495
dagger 1496
Petr (III)
Vaacuteclav (III)
jisteacute
1488
1465 1477
hypotetickeacute
115
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ
Prameny a edice pramenů
AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983
AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed
František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed
F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed
F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef
Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed
J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed
J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed
J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel
XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich
Praha 1941
AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947
z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha
1979
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich
Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed
G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae
1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000
T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša
Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček
Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839
CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha
1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944
116
FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed
Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed
J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha
1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889
LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed
Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena
Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed
B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha
1954
MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I
ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III
ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419
aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute
Praha 1989
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash
Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed
J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd
František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash
K Beraacutenek Praha 1974
Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty
ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha
1980
117
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed
A Sedlaacuteček Praha 1914
Literatura
BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě
a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985
BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402
Praha ndash Litomyšl 2003
BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003
BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve
středověku Praha 2006
ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech
Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376
ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash
Litomyšl 2000
ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel
VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007
DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in
Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139
DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009
ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959
FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků
1310 ndash 1419 Praha 1978
HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992
HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum
pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002
118
HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in
Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu
15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392
KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je
a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365
KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed
revoluce Praha 1998
KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005
KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV
pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234
KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha
1902 reprint Praha 1996
KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990
KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II
Praha 1997
LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute
architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175
LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003
MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996
Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I
A ndash Č Praha 1925 s 459
MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-
skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978
MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha
1971
MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech
Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005
NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010
119
Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel
XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha
1908 s 653
PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech
pruhů na cestě k trůnu Praha 2006
PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1
1997 s 4 ndash 9
PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985
POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III
PŠ Praha 1980
RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005
SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha
1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII
Praha 1905 diacutel XV Praha 1927
SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce
Praha 1986
ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19
ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001
ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha
1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech
let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996
TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III
Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII
Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891
TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986
URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha
2003
120
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250
Praha ndash Litomyšl 2000
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310
Praha ndash Litomyšl 2002
VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002
Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456
ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH
107 č 2 2009 s 269 ndash 308
Internetoveacute zdroje
httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=
1113
httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-
CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)
httpwwwsvojsincz
httpwwwlnareczzamekhistorie
httpwwwmavlastcz
httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm
svojsin
httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin
galerie217142
httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml
httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp
httpwwwsvatymichaelczmm99php
httpwwwblistyczart9886html
httpwwwblistyczart9887htm
httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce
121
SEZNAM VYOBRAZENIacute
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)
Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle
krajů (15 stoletiacute)
(vlastniacute kresba)
122
SEZNAM PŘIacuteLOH
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK
August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr
přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare
majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie
staţeno 25 10 2010)
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz
wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm
svojsin staţeno 25 10 2010)
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz
plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142
staţeno 25 10 2010)
Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj
kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10
2010)
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)
Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru
v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380
ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu
klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute
a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3
2011)
123
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině
z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice
plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi
svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-
cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp
block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=
145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana
Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity
a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash
Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)
Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let
1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute
Praha 1990 s 300 302 303)
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http
wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action
doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na
Stareacutem Městě praţskeacutem
124
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek
podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha
Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze
Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=
636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo
id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje
spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic
U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564
ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na
Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3
2011)
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se
zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina
z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela
Severniacute strana kostela
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute
věţe
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
Půdorys kostela
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje
klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje
kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při
potociacutech Suchaacute a Trnovaacute
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na
listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute
ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje
mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek
ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute
pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora
praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi
Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute
Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
na Stareacutem Městě praţskeacutem
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan
Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute
s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina
z 1 ledna 1429
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce
rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena
a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě
všch třiacute bratrů
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu
uzavřenou na Vildštejně
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou
ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute
a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450
Dominium Březnice 107
Statek Kocelovice 108
Statek Tochovice 108
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109
Statek Kostelec nad Vltavou 109
ZAacuteVĚR 111
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115
SEZNAM VYOBRAZENIacute 121
SEZNAM PŘIacuteLOH 122
SEZNAM ZKRATEK
AČ Archiv českyacute
AH Archeologia Historica
AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute
AKČ Archiv Koruny českeacute
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae
CIM Codex municipalit regni Bohemiae
ČČH Českyacute časopis historickyacute
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim
LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka
MHB Monumenta historica Boemicae
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne
consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho
roku 1541 pohořelyacutech
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin
VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech
11
UacuteVOD
Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech
a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze
Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem
kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana
Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby
V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho
vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho
nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela
v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl
přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece
chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky
slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute
ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka
neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech
postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho
kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah
Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute
exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech
druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech
dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů
a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute
Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi
spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak
naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute
českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na
počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech
12
činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila
naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je
skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto
problematice se ve sveacute praacuteci věnuji
Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek
byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav
a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco
zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute
kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny
16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem
V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu
a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho
vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od
konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak
připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu
Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute
zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil
uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute
moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se
v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem
vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho
majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech
dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute
monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na
praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby
existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech
monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak
vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se
rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat
13
Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro
sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic
historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece
pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute
časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute
listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3
kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ
zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku
Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5
kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň
a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute
literatury
Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci
Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně
1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha
1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed
F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872
diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha
1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed
J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav
Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed
G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash
1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed
G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash
J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962
T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929
sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd
B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed
František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl
Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler
Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979
6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel
IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha
1891
14
zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor
Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7
Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi
hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka
Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy
10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho
11
a praacutece Josefa Ţemličky12
7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI
Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000
V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka
BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute
ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr
ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001
10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel
IV Praha 1996 11
Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12
Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
15
POČAacuteTKY RODU
Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute
v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů
něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů
poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost
obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe
specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute
I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem
Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů
severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13
se spolu s jejiacutemi drţiteli
kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe
Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky
kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina
pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto
listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14
Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle
doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na
zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute
vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute
vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15
dalšiacute klade vznik
kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16
Obě dvě teorie jsou ale maacutelo
pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute
podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17
Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela
13
Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku
diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14
CDB I č 279 s 244-246 15
Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute
architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně
středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16
Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha
1980 s 132 17
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92
16
rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu
kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let
1159 a 116018
Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo
někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat
Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute
dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena
Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ
nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19
Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto
stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl
staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely
byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo
feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem
mostkem20
Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila
prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo
při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech
šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do
zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21
Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně
romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se
čtyřpatrovou věţiacute22
vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu
naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute
horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech
nad sebou23
Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako
18
Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005
s 370 19
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20
Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 23
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491
17
tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24
Portaacutel na jiţniacute straně
tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem
šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute
mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25
Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute
doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně
feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel
v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva
a vedlo do druheacuteho patra26
Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27
Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28
V přiacutezemiacute věţe se
nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby
Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute
dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29
Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute
romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během
niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen
o jeden metr širšiacute neţ věţ30
Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje
do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně
Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem
z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska
Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě
popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31
Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to
jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil
24
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29
E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby
z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30
T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz
httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287
18
jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32
Jak
jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel
kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute
V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě
beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter
vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute
Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho
charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla
zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky
zavazoval33
Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace
neobydlenyacutech oblastiacute
Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali
tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34
Doposud se totiţ prestiţ velmoţů
opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu
i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich
striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem
kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak
rozsaacutehleacute35
Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute
druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute
společenskeacute postaveniacute36
Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37
Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute
vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38
32
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 33
Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy
v době kniacuteţeciacute s 284 34
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo
pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36
Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni
z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute
s 284
19
Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute
dědičneacute39
Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu
kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak
lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40
Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute
nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik
desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41
Tento proces byl však
nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II
tedy okolo let 1140 aţ 117242
kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody
ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43
Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho
majetkuldquo44
Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni
Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli
Svojšiacuten dědičně
Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute
okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od
kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli
ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby
vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela
zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci
kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45
a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo
jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za
podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ
v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali
jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho
tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute
39
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40
Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44
Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45
Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284
20
kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak
by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti
a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast
osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi
bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme
Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece
přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků
Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli
buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako
odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem
sedlaacutekům46
kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně
odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou
půdu47
Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu
k niţšiacute šlechtě48
Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet
konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou
aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49
To
znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy
byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech
okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute
aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi
Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce
jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena
rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50
Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů
tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51
I přes tuto
46
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47
Tamteacuteţ s 50-51 48
Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50
Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286
21
skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech
1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou
generaci
Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal
některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52
Dědickeacute vlastnictviacute se začalo
prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy
kterou se stala šlechta53
Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve
smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu
kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute
zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54
Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu
beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech
poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala
přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55
Šlechta
pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla
rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem
času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten
rozpad původniacute hradskeacute soustavy56
Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat
ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy
v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute
Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe
vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde
bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet
i po dalšiacute generace57
52
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53
Tamteacuteţ s 10 54
Tamteacuteţ s 11 55
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56
Tamteacuteţ s 290 57
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel
II s 202
22
Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků
ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky
rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu
pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175
Oldřich (I) a Beneda (I)
Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze
samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje
kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu
johanitů v Čechaacutech a na Moravě58
Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak
usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde
uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59
Jsou totiţ jedinou bratrskou
dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle
Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60
Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe
jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde
nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni
s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště
kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše
bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly
do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od
konce 20 let převlaacutedalldquo61
Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na
listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62
Toto
označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze
pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako
58
CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59
CDB I č 355 s 319-320 60
bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62
CDB I č 363 s 330-331
23
nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc
a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63
Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64
propukl
v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však
kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem
Břetislavem65
kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem
Jindřichem66
63
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64
Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66
Tamteacuteţ s 77
24
NAacuteSLEDOVNIacuteCI
S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do
doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II
Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu
s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se
vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67
Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil
mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po
smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68
Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů
za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69
Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu
dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70
kteryacute
se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy
byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71
Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem
a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc
III72
Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute
vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273
Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři
panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku
1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74
Tato privilegia potvrzovala
dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od
placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů
67
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68
Tamteacuteţ s 75 77 69
Tamteacuteţ s 86 70
Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72
Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73
Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce
neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA
Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106
25
a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen
Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute
řiacuteše řiacutemskeacute75
Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn
privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se
roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76
Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy
se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute
poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute
šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje
svoji moc v zemi77
Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute
zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy
Čechldquo78
Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku
zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly
tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79
Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale
takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute
jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute
druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80
Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute
označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni
jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81
Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě
lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute
75
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76
Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta
s 35
26
šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu
se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82
Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace
Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na
vesnickou městskou a důlniacute83
Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace
provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute
předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla
provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve
kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi
podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute
noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek
tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal
utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84
Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva
kterou byli měšťaneacute85
Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně
souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute
a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla
lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86
Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem
daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci
měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87
Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute
zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů
Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti
vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88
Za
82
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84
Tamteacuteţ s 175 201 85
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86
Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za
jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 296 88
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403
27
rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi
důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah
mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala
obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89
Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se
vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili
Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197
jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je
znaacutem a doloţen90
Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se
kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl
Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute
přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91
a to jednak z toho důvodu ţe jsem
pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech
a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute
připadaly to ani nepřipouštiacute
Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora
a Benedy jako otce a syna92
avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe
leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute
ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93
kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute
jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav
Vaniacuteček94
89
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90
CDB I č 355 s 319-320 91
V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92
Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla
Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93
Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute
listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku
1237 CDB III č 172 s 212-213 94
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
28
Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše
zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny
Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je
Vecemil95
O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96
Na zaacutekladě
listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na
teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi
nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi
Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute
pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by
k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně
vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97
Tento
můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez
Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98
Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině
Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje
darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99
Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228
kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho
olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100
Klaacutešter byl
nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101
Zmiňovaacuten je
i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102
a roku 1237103
a 1238104
95
Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 97
Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98
Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99
CDB II č 187 s 172-174 100
CDB II č 310 s 307-308 101
Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102
Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103
Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104
Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230
29
Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to
předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet
Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute
postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny
Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve
svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105
Toto označeniacute
maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora
(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako
uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato
moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy
se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute
Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi
čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak
věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106
Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn
naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl
byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni
bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute
vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako
syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora
uvedeneacuteho na listině před niacutem107
Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech
rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku
1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy
(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme
označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute
doposud nebyl zmiacuteněn
105
CDB IV č 204 s 366-368 106
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107
Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19
30
Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě
v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn
Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108
Jeho tvrzeniacute však neniacute
spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni
naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem
počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech
na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech
rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289
ještě Oldřicha z Třebele109
a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele
a Alberta z Vyacuteškova110
Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během
13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111
Poklaacutedajiacute
tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety
bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo
O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech
jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute
erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele
U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem
některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra
Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem
Benedou (II)112
existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute
S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko
Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113
Oldřich (II)
108
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109
RBM II č 1468 s 633-634 110
RBM II č 2739 s 1197-1198 111
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112
CDB III č 158 s 192-193 113
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202
31
označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114
kteryacute je ještě roku 1239
uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115
se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ
s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter
jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116
s největšiacute
pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala
Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově
přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117
Důkazy pro odhaleniacute teacuteto
nejasnosti schaacutezejiacute
Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)
a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě
několikraacutet setkaacuteme
Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute
a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru
a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou
předmětem teacuteto praacutece
Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118
kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute
vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě
letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka
zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale
velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe
tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu
114
Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 115
CDB III č 211 s 275-276 116
CDB IV č 204 s 366-368 117
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 360 118
Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739
s 1198
32
mohla nasvědčovat listina z roku 1242119
Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak
bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute
potomky
V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by
byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe
Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak
by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie
je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom
připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je
zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco
kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ
dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď
Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)
kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute
Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti
let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)
to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda
(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik
zdrojů120
nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal
zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121
Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme
varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli
potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze
Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je
119
CDB IV č 16 s 78-79 120
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 121
Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130
33
Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je
v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122
Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma
Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda
(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě
řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen
kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal
vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen
u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute
důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků
tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip
Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy
několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal
vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se
jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila
roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II
Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci
Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute
nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123
Přemysl dosaacutehl řady
uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal
i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se
obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho
Rudolfa Habsburskeacuteho124
Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu
Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem
uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko
122
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII
s 136 123
T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142
34
a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute
šlechty v čele s Viacutetkovci125
Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem
během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na
Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126
Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute
Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka
Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti
Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil
olomouckeacuteho biskupa Bruna127
Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute
zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala
postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na
trůn128
Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem
zdraviacutem zemřel129
Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale
naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů
V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute
kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily
125
Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka
s 79 81-82 127
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128
Tamteacuteţ s 367 129
Tamteacuteţ s 474
35
NOVEacute ZAČAacuteTKY
Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali
Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele
Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho
Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na
českeacutem trůnu130
Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za
bdquocizaacutekaldquo131
a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům
v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute
ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech
povinnostiacute132
Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke
vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce
Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute
a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133
Jan
byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute
postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta
diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute
pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134
Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu
i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem
pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135
Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem
tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta
Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136
českyacutem
kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem
130
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa
s 22-23 131
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132
Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133
Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134
Tamteacuteţ s 26-27 35 135
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208
36
a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137
Karel byl teacutehoţ
roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem
o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl
jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138
Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu
velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země
Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem
arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla
prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139
Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy
stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho
kamenneacuteho mostu roku 1357140
Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute
i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute
koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich
rozšiacuteřeniacute141
Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute
sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze
jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142
I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute
Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je
14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute
morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute
Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili
si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem
způsobem143
Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy
společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc
137
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138
Tamteacuteţ s 74 200 301 139
Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140
Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143
Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261
37
šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem
papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva
papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute
avignonskyacute papeţ Kliment VII144
Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl
na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic
kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145
Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň
čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev
i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312
Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146
O jeho osobu se
patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn
v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147
roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148
a listinou z roku
1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149
Je ale
otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet
let zcela odmlčel
Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute
kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150
Kromě těchto dvou zaacuteznamů
o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy
Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151
uţ stěţiacute se
můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda
144
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute
Čechy s 296 145
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146
Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV
č 1980 s 777-778 147
RBM III č 280 s 113 148
RT I s 399 149
RBM III č 878 s 347 150
Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151
LC I1 s 38
38
je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152
1362153
a společně s bratrem
Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině
jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154
Z teacuteto skutečnosti
vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi
Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na
druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později
se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute
vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe
Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se
utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce
zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute
větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy
Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde
pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn
jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je
Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako
Oldřich ze Stanu155
Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich
(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila
predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl
predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo
Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna
Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců
přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet
byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to
předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy
v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu
152
LC I1 s 50 153
LC I1 s 174-175 178 154
bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155
Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170
39
Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech
objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou
pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na
listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je
proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe
v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky
zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem
16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe
Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece
opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto
nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto
rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině
Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho
Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka
a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje
řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156
Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně
pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena157
Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158
Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)
kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem
Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak
střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na
těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně
doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute
156
LL I č 363 s 253-255 157
RT I s 555 556 158
LC V s 256
40
Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny
pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek
Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě
zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl
byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně
zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute
Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole
41
ZLATAacute EacuteRA
Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně
tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho
kraacutele159
Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po
smrti sveacuteho otce160
Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda
Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy
přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute
kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize
hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute
kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy
(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem
schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161
Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly
doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie
a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi
řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila
běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry
v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho
ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415
jako kaciacuteř162
Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ
miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně
znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech
let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou
naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za
159
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel IVb s 281 160
L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 22 162
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66
42
svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici
se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala
s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163
Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou
moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel
na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164
Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit
přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit
Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute
celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech
Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem
ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165
a drţen
v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda
a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166
Vaacuteclav IV
byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly
předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak
alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal
znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167
Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403
opět za uacutečasti bratra Zikmunda168
Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute
z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169
uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku
1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho
kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl
163
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici
paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy
s 305-306 164
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165
Tamteacuteţ s 352 166
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 25 169
Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel
IVb s 386-387
43
Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou
by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se
pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl
v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170
Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli
z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem
a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě
očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle
vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy
s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171
Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172
Teprve od
počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby
bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173
Tito
šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu
vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na
zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev
ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174
Paacuteni reprezentanti vyššiacute
šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak
velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo
se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo
uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila
rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175
Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech
kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky
a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do
170
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173
J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute
šlechta s 37 39 69-71 175
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol
Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270
44
politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se
sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika
usedlostiacute176
Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle
nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho
kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě
přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit
podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto
lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby
buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo
jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto
způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177
Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami
šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute
Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli
rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech
sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178
V jinyacutech regionech se naopak
postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech
přiacuteslušniacuteků179
Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu
a moc takteacuteţ ztraacutecela 180
Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu
avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181
Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech
měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute
176
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel I s 282 177
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231
František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147
45
šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet
najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute
Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182
Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta
vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě
Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute
posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet
niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či
dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly
velmi obtiacuteţneacute183
Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli
někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute
mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud
bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na
listinaacutech
Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi
urozenyacutemi muţi184
Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův
pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)
a Oldřich (III)185
S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let
1422 a 1434186
Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů
v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187
S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188
182
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 48-49 183
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184
RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185
bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186
bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de
Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187
Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287
Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188
Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309
Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 113
46
Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila
jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute
straně v bitvě u Lipan189
Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku
15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je
tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze
Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta
z Hraacutedku190
Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo
uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva
patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute
pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit
Původ Petra Zmrzliacuteka
Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)
a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si
tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko
stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho
existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti
Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo
je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute
bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute
Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute
předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi
šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek
pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či
jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb
a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde
189
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190
RT II s 262
47
nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně
povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces
ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191
Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina
stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale
neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho
ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192
Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve
vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec
nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci
Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků
kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu
uţiacutevaacuteniacute193
K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi
Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na
Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela
v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na
Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat
duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla
ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často
udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem
klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou
plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ
prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby
děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute
vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra
Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ
191
Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192
Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44
48
měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194
ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz
a kanovniacutek
Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad
bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech
Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo
jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně
stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute
kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem
zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš
třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen
kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně
by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe
poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute
hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo
během něj195
intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute
postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute
domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do
Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka
duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute
a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat
moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute
polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute
sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu
naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů
pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat
194
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74
233 195
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III
s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik
BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006
s 54
49
naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat
potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196
Existovali by tak opět dvě linie
Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak
přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen
Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se
jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho
čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila
v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si
jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule
Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho
u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi
rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo
jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho
Města praţskeacuteho197
kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl
spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech
dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198
Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali
V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute
předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute
Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199
Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422
během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny
dřiacuteve200
Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad
i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři
sta kop grošů201
coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka
196
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198
Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199
AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242
50
Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za
konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do
naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202
Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze
usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za
Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by
mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany
s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203
A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute
měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně
Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech
postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk
s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi
z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute
doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost
Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute
z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku
1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana
Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic
Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do
roku 1525204
Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu
a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby
městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem
viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně
a poplatky205
202
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel
VIII s 80 205
AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357
51
Petr Zmrzliacutek na sceacuteně
Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute
zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten
hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně
z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice
a vsi Střešovice206
Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem
muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou
Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute
Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se
nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento
hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli
potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku
1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207
Druheacute
siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic
v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků
z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute
poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel
se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208
Ač
se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka
osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe
pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru
mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke
Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do
manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209
K těmto siacutedlům neměli majiteleacute
vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah
206
RT I s 555-556 207
Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan
MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260
52
Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute
hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210
Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho
před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra
Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad
Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto
hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval
značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek
nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě
a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn
městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute
Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale
takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211
Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady
a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu
naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212
Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup
z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho
a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako
formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi
šlechtu vyššiacute
Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo
předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se
210
Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211
Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ
II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku
1419 AČ II č 326 s 186 212
Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15
53
chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů
kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213
V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad
nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně
zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se
přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214
V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute
dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů
kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215
Velmi pravděpodobně byla
jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute
Vratislav Vaniacuteček216
Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal
načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute
dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217
Stavba slouţila
ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute
Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute
dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde
dokonce zaloţit i kapli218
Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve
od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi
centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem
Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak
213
Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214
Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9
Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215
J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216
V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217
Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK
VDZKČ diacutel III s 541
54
znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou
mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou
mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219
Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na
vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech
měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute
přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh
neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince
a stiacutehal padělatele220
V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute
konšely221
Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute
Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe
praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy
a ty spravoval praacutevě mincmistr222
Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet
pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale
uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za
věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223
Uacuteřad
mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady
tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224
V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako
přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem
Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225
219
V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220
Tamteacuteţ s 157-159 221
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně
s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech
s 358 224
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 226
55
Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute
reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma
se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute
jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226
Naviacutec zdatnyacute
finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo
Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu
s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu
kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228
Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na
kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho
schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn
Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil
Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě
praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho
koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute
reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale
poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem
důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody
o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali
akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby
reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou
ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas
S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute
postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti
Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu
naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute
226
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227
M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257
56
situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali
zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229
Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku
1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230
Podle
meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr
Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se
Dekretu kutnohorskeacuteho
Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi
arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV
jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle
vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory
s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute
nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se
postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231
O šest let později se kraacutelovskaacute
rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem
z Kunšťaacutetu232
Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit
Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel
na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak
daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil
Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji
rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady
byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ
1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233
229
Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230
Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV
1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk
na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169
57
Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července
1407234
12 června 1408235
29 listopadu 1409236
13 listopadu 1410237
13 dubna 1412238
z prosince 1412239
z 27 uacutenora 1413240
25 zaacuteřiacute 1413241
27 řiacutejna 1413242
18 ledna 1415243
a 20 srpna 1417244
Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech
horniacuteků z 28 uacutenora 1410245
na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června
1414246
a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247
Jako rukojmiacuteho
zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny
z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248
Na dokumentu ze srpna 1411 jej
najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249
Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250
Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let
1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech
kteraacute spravoval251
Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna
haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se
odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute
234
RBV III č 560 s 223-224 235
AKČ V č 211 s 131 236
RBV III č 603 s 240 237
LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238
CIM II č 851 s 1141-1148 239
RT II s 95 240
RBV III č 703 s 279 241
AČ XIV č 12 s 400-402 242
CIM I č 131 s 208-212 243
AČ XV č 74 s 172-174 244
RBV III č 786 s 309-310 245
CIM II č 840 s 1119-1130 246
AČ VI č 24 s 31 247
AČ VI č 28 s 35 248
AČ XIV č 72 s 560 249
AČ XXI č 5 s 278 250
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251
ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII
s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER
Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99
58
soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252
Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra
z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana
Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253
praţskyacute
biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik
dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute
řadě254
Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců
z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako
neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po
Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu
jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255
kteryacute se
mu později stal osudnyacutem
Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu
s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem
v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo
chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256
Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem
rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany
a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora
1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami
předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili
a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby
daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne
arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky
Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257
252
Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha
1981 s 69 253
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255
Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257
Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203
59
Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat
pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute
probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech
a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba
proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy
u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute
snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258
Původně se měla schůzka
odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se
disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely
za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra
Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259
V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi
vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan
Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute
Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek
v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu
husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena
Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu
1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260
Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně
přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad
obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje
avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu
kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za
Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn
pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech
258
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed
I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178
60
Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech
vojevůdců261
V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute
k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech
Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute
byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do
spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech
vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262
Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ
si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263
Jeho
znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora
kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru
Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho
plundrovaacuteniacute264
O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu
svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do
Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se
uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli
ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta
hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute
261
V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262
AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 157 263
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA
Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute
Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA
Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem
trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute
Husitskaacute kronika s 220-221
61
Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn
čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena
dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany
a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi
spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265
Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl
o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho
stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky
ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266
Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův
bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to
i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute
a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta
a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech
naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho
přijetiacute zkomplikovalo267
Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute
katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty
a měst neuznali268
Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav
Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech
nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr
zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo
byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno
265
AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute
Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318
Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 49
62
k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda
Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho
kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269
Korybut se v květnu 1422 představil jako
vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce
Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze
sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270
Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev
Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378
probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech
odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve
kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden
papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271
Tato situace
nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute
se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku
1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272
Vyacutesledkem byl
efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute
Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli
a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273
Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla
navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten
jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274
Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku
světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše
269
P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272
Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274
Tamteacuteţ s 127 151
63
řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na
koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu
ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275
Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr
Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute
světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute
reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276
Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute
předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute
Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu
avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277
Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus
obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel
a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278
Husova kaacutezaacuteniacute
postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak
dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů
a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně
samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279
Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou z Frymburka280
Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho
kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho
slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem
sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj
po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila
275
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277
Tamteacuteţ s 63 108 278
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105
64
Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel
předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval
a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281
Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem
z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V
svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen
krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve
proti němu282
Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli
v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283
Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se
rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl
vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do
Kostnice284
Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde
uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan
Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285
Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ
zjara roku 1418286
I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce
protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287
Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech
vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas
281
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283
Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus
staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284
Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech
letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II
s 232 285
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287
Tamteacuteţ s 366-367
65
listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288
Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme
Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly
adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
s manţelkou Annou289
Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290
bdquoBůh s vaacutemi
A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho
dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody
panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu
dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute
Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako
jste mu naslouchali dosud
Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro
mne učinila
Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat
Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute
Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen
Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ
jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute
Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute
Mistr Jan Hus
v naději sluha boţiacuteldquo
Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem
v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby
Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej
finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute
poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ
dřiacuteve zavaacutezal291
288
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 281 290
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list
pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583
66
Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil
Ryba s predikaacutetem z Mochova292
kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme
Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna
z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla
ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293
Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute
Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky
jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu
Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294
Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute
se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav
naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295
Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute
a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana
Ţiţky296
Petr Zmrzliacutek a literatura
Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo
i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-
třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy
v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje
Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297
Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ
dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem
archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298
Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost
292
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce
diacutel II s 39-40 295
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296
Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298
Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492
67
kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute
vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň
jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299
Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil
roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300
Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se
jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ
mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl
Smrt Petra Zmrzliacuteka
V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr
řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně
zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301
Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho
domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy
naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302
Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal
manţelku Annu a tři syny
Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl
sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek
Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe
doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303
299
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300
Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in
Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302
V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy
kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98
68
Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem
Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304
Tento
kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305
byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal
kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400
Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem
miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla
odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada
gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306
Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do
konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město
obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307
Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům
Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury
věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku
1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva
tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt
prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute
Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute
ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek
byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde
pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do
pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často
poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou
304
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel II s 275 306
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11
2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307
Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010
69
pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech
a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak
bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308
Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho
Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě
i zaslouţil
308
Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz
httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart
9887html staţeno 18 12 2010
70
POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE
Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se
znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil
šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou
skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl
kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309
Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za
naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let
a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal
jedinyacutem uchazečem o trůn310
Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři
artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ
pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311
V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci
kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute
přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312
Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše
řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313
Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku
Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute
byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se
mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute
Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka
siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314
309
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 188-189 322 310
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261
71
S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315
1431316
1439 a uacutečastnila se
i dalšiacutech jednaacuteniacute317
Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka
Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na
Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem
vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318
Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na
straně Taacuteborů319
Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi
předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme
na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na
separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme
Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě
musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320
Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem
a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni
zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321
Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu
svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš
z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi
v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute
bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek
315
AČ III č 32 s 245-248 316
Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318
K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
IV s 269 319
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady
zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 232 321
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po
českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609
72
A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby
odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322
Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem
plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323
Znovu se objevil spolu
s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem
landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324
Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi
taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na
straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325
Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou
jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute
obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech
usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326
Realizace Zdickyacutech dohod byla
překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly
jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327
Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze
Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute
tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo
s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu
322
MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou
proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem
1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123
M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV
Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325
AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute
revoluce diacutel III s 151 326
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 341
73
a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute
skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328
Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute
spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen
zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze
17 řiacutejna 1425329
O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme
Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod
vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na
sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute
spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo
několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330
Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od
počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech
spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento
zaacutepadočeskyacute svaz331
28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město
Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332
V červenci naacutesledujiacuteciacuteho
roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla
do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil
opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333
Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory
a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni
328
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330
AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 214 333
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik
doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 487-489
74
Zmrzliacuteci334
V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se
bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině
mezi kališniacuteky a katoliacuteky335
Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme
Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač
všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ
rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta
a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně
kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech
s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336
Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich
Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme
zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout
některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten
a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337
V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem
praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce
u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute
s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo
několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338
V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji
k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ
přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska
byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit
přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se
334
Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 358 335
AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII
s 653 336
1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV
s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97
75
vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově
zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně
počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo
o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava
do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339
Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan
Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti
Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340
Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky
uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech
snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341
Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce
z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem
z Michalovic a Zmrzliacuteky342
V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ
patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem
svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343
Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata
spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce
a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho
339
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III
s 218-219 340
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 462-463 341
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342
SČPLL I č 639 s 165 343
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města
Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI
s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229
76
roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl
naacutesledně strţen a rozbořen344
Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute
Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů
a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha
jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to
prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute
naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou
a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute
existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze
spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute
rady345
Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy
Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv
panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech
nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho
husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu
května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346
Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme
pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute
katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347
a umiacuterněnyacutech husitů s husity
středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky
a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute
344
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech
edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345
AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis
města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145
77
polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla
smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348
Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho
sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv
svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech
šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349
Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem
a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu
spraacutevci350
Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem
markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ
1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července
1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech
uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute
kompaktaacuteta351
Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů
v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352
Hlavniacute roli
ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let
stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům
řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly
zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353
Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem
kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436
348
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V
s 619 625 350
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12
16 101-102 352
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ
VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636
78
Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na
sveacute cestě do Uher354
Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu
kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho
stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund
vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe
podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali
na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana
a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355
V teacuteto
souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na
listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356
Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se
setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela
najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev
a bez odkazu na přiacutebuzneacute357
Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem
některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny
z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii
by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem
kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu
s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti
přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan
354
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 36 355
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel
V s 641 644 356
Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop
grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel
VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost
Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a
listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ
č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19
dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357
AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224
79
měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem
anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem
k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute
Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři
přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute
Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358
a ktereacutemu
uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však
Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně
ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo
i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359
Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy
zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm
miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven
Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem
pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena
šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či
světskeacute statkyldquo 360
Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437
naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře
Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety
V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je
zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit
Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361
Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala
proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do
naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362
358
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 74 76-77 359
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621
626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361
AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453
80
Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť
Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo
třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl
v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363
Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364
a 1432365
Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439
kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem
z Roţmberka 366
Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ
okolo roku 1440367
Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě
zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty
jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet
praacutevě jeho synem
Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně
často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů
na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute
a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho
kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do
doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368
V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava
nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369
a poteacute v květnu a červnu na valneacutem
sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute
šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III
Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se
363
P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453
Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42
44 50 56 364
LC VIII ndash X s 150 365
Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4
s 440 367
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368
Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440
AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369
AČ III č 414 s 524
81
mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit
i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale
neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě
varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl
poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho
a haacutejil jeho praacutevo na trůn370
Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute
šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho
Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn
pro Ladislava371
Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho
spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho
landfryacutedu372
Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe
bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu
ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten
českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze
formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat
ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute
zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla
o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458
korunovaacuten českyacutem kraacutelem373
Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto
se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena
370
AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ
diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128
82
V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem
z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu
Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute
s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka
hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374
Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na
sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci
byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do
landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na
krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem
vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375
V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi
největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou
šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376
K letům 1443 aţ 1444
se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na
Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377
Spory mezi Oldřichem a Petrem byly
ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378
ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem
patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem
sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute
K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379
Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned
dalšiacuteho roku opět porušil380
374
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377
LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302
s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334
s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336
č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378
LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379
AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44
č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35
83
Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci
znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci
moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se
přičinil o naacutepravu381
Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce
vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako
předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech
uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli
vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382
Roku 1450 si
Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech
1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk
ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory
a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383
Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384
a roku 1451
a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385
Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků
zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III
a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy
LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343
s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260
č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396
s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450
s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ
XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381
AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382
LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383
AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384
Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300
s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co
maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ
z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha
z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III
č 424 s 296 385
RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254
84
u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou
stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil
i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti
a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni
rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez
panovniacuteka386
Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ
uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu
byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387
Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic
z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388
Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute
glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi
Poděbradskou a Strakonickou stranou389
Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel
Oldřich z Roţmberka390
Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem
stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany
kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech
měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391
Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno
a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku
naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany
Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem
z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni
kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392
avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali
386
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL
Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387
AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388
RT II s 237 389
AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391
AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392
LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170
85
počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu
nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute
a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila
se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393
Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo
a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se
11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu
o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově
ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou
platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud
ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394
kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ
ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452
a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem
šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem
jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395
K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv
svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl
určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou
pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute
Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396
Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute
zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim
byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat
zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci
393
LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40
s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394
AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46
s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute
VDZKČ diacutel VI s 106 395
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo
Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396
AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107
86
z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny
provedeneacute během jejiacuteho průběhu397
Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute
Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398
Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443
1449 1454 1456399
Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400
Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek
a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401
Zapsaacuteno jim bylo takeacute
věno Anny z Frymburka402
397
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 66 398
Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku
z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze
Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203
Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II
č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187
Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604
s 467 399
Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi
Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498
Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina
staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu
s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282
s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem
z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina
z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června
1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na
listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna
1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV
č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra
Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina
z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra
Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400
Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269
s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388
s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501
s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401
AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402
AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI
s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
87
Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se
oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403
s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava
a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute
ţe zemřel někdy během roku 1457404
to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě
v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu
o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405
Vzhledem
k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem
synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku
Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě
v letech 1465 a 1477406
Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477
zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute
uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se
nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho
bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho
z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka
403
Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům
ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150
88
DALŠIacute GENERACE
Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho
z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za
vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně
urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho
O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl
na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem
i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407
Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům
vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute
rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408
I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se
vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute
liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně
vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze
Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute
se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad
panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky
orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst
zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409
Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi
poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou
opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce
Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou
o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech
poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem
407
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash
M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 393 408
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409
Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237
89
z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil
tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem
sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na
platnosti uacutemluv410
Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467
avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět
dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute
i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly
pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl
celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat
dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů
s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl
Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute
ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil
Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše
Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411
Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem
a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi
městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav
(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak
i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku
Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412
Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu
a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše
zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se
v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do
11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však
410
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI
s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463
90
započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute
kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky
ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo
Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe
se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se
tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden
nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na
Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413
Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute
sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech
zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute
postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat
zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute
trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem
nepřijatelnyacute414
Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele
neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout
Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471
započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli
ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415
Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš
dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu
a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo
a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli
katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl
413
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy
s 403 415
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 93
91
22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416
Spor o země Koruny českeacute ale
nadaacutele pokračoval
Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro
ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se
vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se
snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter
byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417
Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute
uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu
se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem
povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute
kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu
daacutevala kompaktaacuteta418
Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho
smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat
svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute
i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute
o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419
Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490
Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve
všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se
dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420
416
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute
Čechy s 103 405-406 463 418
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute
revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420
P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL
Husitskeacute Čechy s 413
92
Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od
počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku
1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti
předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek
o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421
Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk
jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422
O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)
kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec
a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato
zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum
a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav
pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423
Jaroslav se objevuje ještě
v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem
Zviacutekově424
a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na
Lnaacuteřiacutech425
Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan
zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek
s Kostelcem426
Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute
obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely
za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze
Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly
421
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424
AČ XIV č 1831 s 152 425
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426
AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204
ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute
sv XXVII Praha 1901 s 653
93
a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze
Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům
u kostela a společně ji ţivili427
Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem
z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech
a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute
Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ
zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428
Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem
Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků
Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil
z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi
stranami429
S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute
neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli
dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem
Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale
nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze
Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně
vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430
Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute
Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče
svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431
V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute
se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do
427
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429
AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896
s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430
AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431
Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197
94
sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou
stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl
Jaroslav celyacute rok neshody432
Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana
z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat
I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se
přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se
z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute
coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433
Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli
věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo
takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav
K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze
Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434
Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana
Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho
z jejich potomků
Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale
vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně
stanovit435
Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten
Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute
pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436
Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest
majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za
oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz
zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi
z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna
Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na
zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl
432
AČ I č 16 s 235-236 433
AČ XXI č 23 s 195 434
Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3
2011 435
Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436
Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88
95
Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav
ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)
Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto
čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově
smrti)
Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem
sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a
opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi
z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena
V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop
grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o
celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437
Jaroslav doloţil vyacutepověďmi
svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do
jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem
roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně
rozhodl v jeho prospěch438
Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve
sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439
Spolu s bratrem Janem je
uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem
Burianem440
K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou
o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441
a k osmnaacutecteacutemu dni
teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442
437
AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky
a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438
AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439
Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10
Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476
AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během
listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63
s 27-28 440
Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441
AČ VIII č 455 s 432-433 442
AČ X č 977 s 543
96
K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky
později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek
s rodovyacutem erbem443
Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho
potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ
jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl
pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444
Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn
s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu
či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana
kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou
z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak
mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445
Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od
roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl
nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův
slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446
coţ je ale dost širokyacute pojem
naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny
Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době
ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)
a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka
Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka
Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy
předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako
jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by
však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet
alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem
443
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444
AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel
XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III
s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445
Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK
Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653
97
jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn
v pramenech447
Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit
Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn
ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil
Kozlovi z Kladrub448
Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou
dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se
objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po
jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po
sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449
druhaacute
obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450
Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se
k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto
zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488
a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata
z Vrtby451
Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno
Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit
Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)
pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem
vymřel po meči452
Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně
dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale
uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece
447
AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448
AČ XIX č 2485 s 254-255 449
AČ X č 1088 s 75 450
AČ XIV č 2136 s 281-282 451
Tamteacuteţ 452
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253
98
ŠLECHTICKYacute ERB
bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na
štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453
Drţeniacute
erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat
pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty
osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo
jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454
Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem
šlechty455
Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly
staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst
a v neposledniacute řadě takeacute cechy456
Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze
štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi
dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi
zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto
procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla
straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za
kov či naopak457
Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458
Erby se objevujiacute
na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba
staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech
453
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 343 454
Tamteacuteţ s 347 455
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 348 457
I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech
s 354-355 458
J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360
99
Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů
a k nim naznačeny rodoveacute vazby459
Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute
vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla
liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute
slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460
S erbovniacute pověstiacute se
setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto
pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute
ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem
proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute
českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec
poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute
štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech
ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech
Kosmas i Dalimil461
Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost
s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu
pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na
zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka
Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva
o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda
(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova
zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou
tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na
pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462
Jineacuteho
459
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash
J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461
Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd
historickyacutech s 357-358
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena
z 24 6 1361 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
100
člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze
Svojšiacutena
K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na
střiacutebrneacutem štiacutetu463
u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464
Erb se
objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465
ktereacute se objevujiacute u listin z let
1406466
1410467
1412468
1414469
1416470
a 1418471
a takeacute jej nechal
vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472
Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech
synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute
pečetě Petra (II) k roku 1424473
společně pak
s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474
a 1430475
K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova
pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476
Vaacuteclav
dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech
463
Viz Přiacuteloha 1 464
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha
2001 s 58 sv III s 113 466
K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze
Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467
K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze
Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468
Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine
pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469
K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute
1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259
s 160-161 č 260 s 161 470
K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku
Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471
Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472
Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990
s 300 473
Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III
č 32 s 245-248 474
Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III
č 258 s 500 475
Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430
SČPLL I1 č 639 s 165 476
Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1
s 245-249
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z 1 1 1429 Sedlaacutečkova
rekonstrukce
101
křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477
Pečeť
Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku
1449478
Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt
v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl
roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan
(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze
Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele
nejstaršiacute479
477
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478
Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz
peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479
A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha
2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE
Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality
bubovicehtml staţeno 9 11 2010
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze
Svojšiacutena z 29 1 1440
Sedlaacutečkova rekonstrukce
Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr
Přiacutebram)
Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z
roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice
okr Přiacutebram)
102
MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA
Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute
předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem
stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se
v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů
mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich
vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se
objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480
Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481
kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou
hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482
Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu
jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute
a dalšiacutech pozemků483
Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice
vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet
počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva
hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484
Čiacutem viacutece hradů
šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak
ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah
panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485
Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi
aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves
a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku
v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute
480
Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve
středověku s 148-149 481
J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482
Tamteacuteţ s 148-149 483
L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485
Tamteacuteţ s 270
103
majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky
rozdělena486
Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute
V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech
šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487
Ještě před
polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou
několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute
vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute
drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute
šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488
Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech
rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala
předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik
generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na
několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala
předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech
vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)
Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy
podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute
Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla
ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě
praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra
Zmrzliacuteka
Dominium Lnaacuteře
Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze
Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic
486
J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487
F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488
F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70
104
Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna
z Frymburka489
Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji
měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze
Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně
rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute
Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku
1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze
Šternberka a na Blatneacute 490
Dominium Kasejovice
Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků
z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do
manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute
jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves
Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491
Poteacute co Anna ovdověla vybrala si
Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465
Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly
připojeny ke Lnaacuteřům492
Dominium Nečtiny (Preitenstein)
Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute
byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem
Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi
489
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490
AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel
V Jiţniacute Čechy s 123 491
RT I s 556 492
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA
a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
105
vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ
roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493
Dominium Ţleby
Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny
z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly
hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494
Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800
kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495
a o dva roky později mu
kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496
Ţleby byly později z Petrova drţeniacute
vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě
Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt
taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru
Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je
postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497
Dominium Orliacutek nad Vltavou
Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně
cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498
Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice
a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze
493
ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha
2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495
AKČ V č 198 s 123 496
ZRKŘČ č 761 s 110 497
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK
Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221
225 498
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146
106
Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499
Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků
16 stoletiacute
Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na
starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500
Diacuteky
tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl
soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501
Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad
nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti
sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502
Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi
husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal
svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503
Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)
Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři
o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu
s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem
stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za
jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute
hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504
Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru
Janovi505
Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn
Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku
1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku
499
ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V
TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500
V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 502
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503
K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute
Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505
Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653
107
1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron
miacutestniacuteho kostela506
Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady
Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně
s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho
měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507
Dominium Kašperk
Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute
hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po
praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508
Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec
se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům
stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho
drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce
a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo
dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku
1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509
Dominium Březnice
Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců
Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute
jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji
506
Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997
s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507
ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508
ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol
Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103
T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509
ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a
ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk
staţeno 31 3 2011
108
Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena
ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke
sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510
Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek
byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji
ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky
přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku
Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti
Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute
Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy
jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511
Statek Kocelovice
Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru
(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice
připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512
Statek Tochovice
Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku
1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům
ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku
1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto
panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513
510
ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze
kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů
s 87 511
A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK
Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512
AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho
diacutel XI s 262 513
AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na
109
Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute
Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)
a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli
Jiřiacutemu514
Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem
Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute
čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu
arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)
a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na
polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli
Jiřiacutemu zpět515
Statek Kostelec nad Vltavou
Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406
spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil
ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem
zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516
I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi
zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517
Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek
naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514
ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute
Českeacuteho diacutel XI s 66 515
AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady
zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze
v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute
Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516
AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214
F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a
tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec
nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517
ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270
110
Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)
111
ZAacuteVĚR
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu
vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody
měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků
ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech
staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od
chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb
a predikaacutet
Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute
a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute
v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute
Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen
povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute
největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry
oceněniacute a vlivu jako on
Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute
byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale
i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho
Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky
Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy
nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute
podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute
Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu
vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se
dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni
Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud
synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny
z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat
112
a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji
největšiacute přiacutenos meacute praacutece
Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich
však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema
zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou
historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků
v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny
Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou
a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute
obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by
se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo
nebo vyvraacutetilo
Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute
původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila
a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo
Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute
zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do
16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece
zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute
113
VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute
Ctibor (I)
Oldřich (I)
Beneda (I)
1175 - 1177
1175 - 1177 1183 1196
Ctibor (II)
1196 1197
Beneda (II)
Ctibor (III)
Oldřich (II)
Vecemil
1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238
1232 1234 1237 1251
1232 1234 1235 1237 1239 1251
1232
Pravděpodobnyacute
zakladatel volfštejnskeacute větve
Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute
větve
Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute
větve
Ještě 1 člen
Beneda (III)
1251
Beneda (IV)
1289 - 1291 1312 1315 1320 1323
Jindřich
1329 1353
Beneda (V)
Oldřich (III)
1355 1358 1362 1380
1380 1383 1385
Beneda (VI)
1396
Protiva (I)
1407 1419 1422 1424 1427 1434
Genealogickeacute vztahy
Protiva (II)
jisteacute
1454
hypotetickeacute
114
ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute
Jan Zmrzliacutek Petr (I)
Zmrzliacutek
1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr
duchovniacute
infin
dagger 1421
1420
Magdaleacutena Manda
1394 - 1396 1402 1405 - 1421
infin
Anna z Frymburka
dagger 1465
1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464
Petr (II)
Jan (I)
Vaacuteclav (I)
dagger asi 1463
dagger okolo 1440
dagger 1457 (bezdětnyacute)
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -
1454 1456 1457 1461 1463
1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -
1439
1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450
1453 1454
infin
Anna ze Šternberka
a z Veseliacute dagger 1465
1432
Zbyněk 1437 1438
Jan (II)
Vaacuteclav (II)
Jaroslav (I)
Kateřina
Aneţka
dagger 1483
koncem 15 stol
dagger 14
dagger 1465
dagger 1465
1457 1463 1466 1470 1472 1473
1480
1457 1461 1463 1468 1469 1472
1473
1457 1463 1466 1469
1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496
infin
Vaacuteclav ze Smiřic
devět sirotků
Jan (III)
Zdeněk
Genealogickeacute vztahy
1475 1495
dagger 1496
Petr (III)
Vaacuteclav (III)
jisteacute
1488
1465 1477
hypotetickeacute
115
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ
Prameny a edice pramenů
AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983
AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed
František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed
F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed
F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef
Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed
J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed
J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed
J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed
J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel
XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich
Praha 1941
AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947
z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha
1979
CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich
Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed
G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae
1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000
T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša
Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965
CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček
Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839
CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha
1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895
DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944
116
FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932
LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per
archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed
Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed
J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha
1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889
LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed
Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905
LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena
Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed
B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha
1954
MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I
ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III
ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892
RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419
aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute
Praha 1989
RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash
Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed
J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872
SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd
František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash
K Beraacutenek Praha 1974
Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty
ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003
Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha
1980
117
Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ
ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed
A Sedlaacuteček Praha 1914
Literatura
BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě
a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985
BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402
Praha ndash Litomyšl 2003
BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute
diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003
BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve
středověku Praha 2006
ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech
Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376
ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash
Litomyšl 2000
ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel
VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007
DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in
Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139
DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009
ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem
zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959
FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků
1310 ndash 1419 Praha 1978
HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992
HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum
pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002
118
HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in
Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu
15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392
KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je
a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365
KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed
revoluce Praha 1998
KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005
KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV
pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234
KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha
1902 reprint Praha 1996
KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990
KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II
Praha 1997
LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute
architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175
LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003
MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996
Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I
A ndash Č Praha 1925 s 459
MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-
skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978
MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha
1971
MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech
Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005
NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010
119
Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel
XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha
1908 s 653
PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech
pruhů na cestě k trůnu Praha 2006
PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1
1997 s 4 ndash 9
PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985
POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III
PŠ Praha 1980
RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005
SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha
1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII
Praha 1905 diacutel XV Praha 1927
SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce
Praha 1986
ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19
ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001
ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha
1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech
let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996
TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III
Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII
Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891
TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986
URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha
2003
120
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250
Praha ndash Litomyšl 2000
VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310
Praha ndash Litomyšl 2002
VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002
Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456
ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007
ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH
107 č 2 2009 s 269 ndash 308
Internetoveacute zdroje
httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=
1113
httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-
CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)
httpwwwsvojsincz
httpwwwlnareczzamekhistorie
httpwwwmavlastcz
httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm
svojsin
httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin
galerie217142
httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml
httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp
httpwwwsvatymichaelczhistoriephp
httpwwwsvatymichaelczmm99php
httpwwwblistyczart9886html
httpwwwblistyczart9887htm
httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce
121
SEZNAM VYOBRAZENIacute
Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)
Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)
Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)
Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava
v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)
(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute
šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)
Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle
krajů (15 stoletiacute)
(vlastniacute kresba)
122
SEZNAM PŘIacuteLOH
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK
August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr
přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare
majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie
staţeno 25 10 2010)
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz
wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm
svojsin staţeno 25 10 2010)
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz
plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142
staţeno 25 10 2010)
Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj
kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10
2010)
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)
Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute
pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru
v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380
ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu
klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute
a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3
2011)
123
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině
z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice
plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi
svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-
cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp
block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-
koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=
145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana
Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity
a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash
Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)
Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let
1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute
Praha 1990 s 300 302 303)
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http
wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action
doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na
Stareacutem Městě praţskeacutem
124
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek
podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha
Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze
Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=
636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http
wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo
id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje
spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic
U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww
mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564
ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na
Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter
Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3
2011)
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se
zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina
z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA
show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901
staţeno 11 3 2011)
Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena
Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně
Průčeliacute kostela
Severniacute strana kostela
Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi
Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute
věţe
Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď
Půdorys kostela
Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje
klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky
Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje
kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při
potociacutech Suchaacute a Trnovaacute
Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na
listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute
ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru
Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje
mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408
Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek
ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady
Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute
pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora
praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi
Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute
Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414
Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky
Kraacutel David s ţaltaacuteřem
Prorok Joel
Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš
z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov
Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena
na Stareacutem Městě praţskeacutem
Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba
Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla
Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan
Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem
z Roţmberka
Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute
s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina
z 1 ledna 1429
Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce
rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena
a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě
všch třiacute bratrů
Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze
Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu
uzavřenou na Vildštejně
Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou
ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute
a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450