144
Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: historie Studijní program: učitelství pro 2. stupeň ZŠ Studijní obor český jazyk - dějepis ROD ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO STŘEDOVĚKU THE FAMILY OF ZMRZLÍK OF SVOJŠÍN IN THE LATE MIDDLE AGES Diplomová práce: 2011 FP KHI 211 Autor: Podpis: Pavla MATĚJKOVÁ Vedoucí práce: doc. PhDr. Tomáš Velímský, CSc. Konzultant: Počet stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh 124 0 6 0 21 16 + 1 CD CD obsahuje celé znění diplomové práce. V Liberci dne: 26. 4. 2011

ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …

  • Upload
    others

  • View
    2

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …

Technickaacute univerzita v Liberci

FAKULTA PŘIacuteRODOVĚDNĚ-HUMANITNIacute A PEDAGOGICKAacute

Katedra historie

Studijniacute program učitelstviacute pro 2 stupeň ZŠ

Studijniacute obor českyacute jazyk - dějepis

ROD ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA V OBDOBIacute

POZDNIacuteHO STŘEDOVĚKU

THE FAMILY OF ZMRZLIacuteK OF SVOJŠIacuteN IN

THE LATE MIDDLE AGES

Diplomovaacute praacutece 2011 ndash FP ndash KHI ndash 211

Autor Podpis

Pavla MATĚJKOVAacute

Vedouciacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Veliacutemskyacute CSc

Konzultant

Počet

stran grafů obraacutezků tabulek pramenů přiacuteloh

124 0 6 0 21 16 + 1 CD

CD obsahuje celeacute zněniacute diplomoveacute praacutece

V Liberci dne 26 4 2011

Čestneacute prohlaacutešeniacute

Naacutezev praacutece Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute pozdniacuteho

středověku

Jmeacuteno a přiacutejmeniacute autora Pavla Matějkovaacute

Osobniacute čiacuteslo P05000427

Byla jsem seznaacutemena s tiacutem ţe na mou diplomovou praacuteci se plně vztahuje

zaacutekon č 1212000 Sb o praacutevu autorskeacutem praacutevech souvisejiacuteciacutech s praacutevem

autorskyacutem a o změně některyacutech zaacutekonů (autorskyacute zaacutekon) ve zněniacute pozdějšiacutech

předpisů zejmeacutena sect 60 ndash školniacute diacutelo

Prohlašuji ţe maacute diplomovaacute praacutece je ve smyslu autorskeacuteho zaacutekona vyacutehradně

myacutem autorskyacutem diacutelem

Beru na vědomiacute ţe Technickaacute univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do myacutech

autorskyacutech praacutev uţitiacutem meacute diplomoveacute praacutece pro vnitřniacute potřebu TUL

Uţiji-li diplomovou praacuteci nebo poskytnu-li licenci k jejiacutemu vyuţitiacute jsem si

vědom povinnosti informovat o teacuteto skutečnosti TUL v tomto přiacutepadě maacute TUL

praacutevo ode mne poţadovat uacutehradu naacutekladů ktereacute vynaloţila na vytvořeniacute diacutela

aţ do jejich skutečneacute vyacuteše

Diplomovou praacuteci jsem vypracovala samostatně s pouţitiacutem uvedeneacute literatury

a na zaacutekladě konzultaciacute s vedouciacutem diplomoveacute praacutece a konzultantem

Prohlašuji ţe jsem do informačniacuteho systeacutemu STAG vloţila elektronickou

verzi meacute diplomoveacute praacutece kteraacute je identickaacute s tištěnou verziacute předklaacutedanou

k obhajobě a uvedla jsem všechny systeacutemem poţadovaneacute informace pravdivě

V Liberci dne 26 4 2011

Pavla Matějkovaacute

Poděkovaacuteniacute

Na tomto miacutestě bych raacuteda poděkovala předevšiacutem doc PhDr Tomaacuteši

Veliacutemskeacutemu CSc vedouciacutemu meacute diplomoveacute praacutece za jeho cenneacute rady

odbornou pomoc ochotu a straacutevenyacute čas ktereacute věnoval teacuteto praacuteci

Raacuteda bych takeacute poděkovala celeacute meacute nejbliţšiacute rodině za všestrannou

pomoc podporu a pochopeniacute během meacuteho vysokoškolskeacuteho studia

Anotace

Diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute politickyacutech a naacuteboţenskyacutech

souvislostiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute 15 stoletiacute

Zabyacutevaacute se stavovskyacutem původem rodu jeho společenskyacutem vzestupem

a vztahem k původniacutem drţitelům predikaacutetu ze Svojšiacutena jimţ je věnovaacutena

poměrně značnaacute čaacutest textu Daacutele se text věnuje jednotlivyacutem přiacuteslušniacutekům rodu

a to předevšiacutem se zaměřeniacutem na vyacuteraznou postavu nejvyššiacuteho mincmistra Petra

Zmrzliacuteka Ve sveacutem zaacutevěru praacutece seznamuje s majetkovou drţbou rodu

a obsahuje takeacute vyacutečet dochovanyacutech pečetiacute pro sledovaneacute obdobiacute

Kliacutečovaacute slova ze Svojšiacutena Zmrzliacutek ze Svojšiacutena 15 stoletiacute pozdniacute středověk

Mistr Jan Hus husitstviacute husitskeacute vaacutelky niţšiacute šlechta mincmistr Českeacute země

Anotacion

The thesis describes a history of noble stock Zmrzliacutek of Svojšiacuten in 15

century itacutes on background of politics and religious connections The thesis

deals with corporative origin of a stock its social upward movement and

relation to original holders of a predicate from Svojšiacuten to which is devoted

quite a sizable part of text The text below applies to particular members of

stock especially with a sight on an expressive person the highest mint master

Petr Zmrzliacutek In a finish of the work is introduced a property possession of the

stock and it concludes also a compendium of preserved seals for an observed

period

Key words from Svojšiacuten Zmrzliacutek of Svojšiacuten 15 century late Middle Ages

Mistr Jan Hus Hussitism Hussite wars gentry mint master Czech land

Obsah

SEZNAM ZKRATEK 10

UacuteVOD 11

POČAacuteTKY RODU 15

NAacuteSLEDOVNIacuteCI 24

NOVEacute ZAČAacuteTKY 35

ZLATAacute EacuteRA 41

Původ Petra Zmrzliacuteka 46

Petr Zmrzliacutek na sceacuteně 51

Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev 62

Petr Zmrzliacutek a literatura 66

Smrt Petra Zmrzliacuteka 67

POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE 70

DALŠIacute GENERACE 88

ŠLECHTICKYacute ERB 98

MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA 102

Dominium Lnaacuteře 103

Dominium Kasejovice 104

Dominium Nečtiny (Preitenstein) 104

Dominium Ţleby 105

Dominium Orliacutek nad Vltavou 105

Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn 106

Dominium Kašperk 107

Dominium Březnice 107

Statek Kocelovice 108

Statek Tochovice 108

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109

Statek Kostelec nad Vltavou 109

ZAacuteVĚR 111

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115

SEZNAM VYOBRAZENIacute 121

SEZNAM PŘIacuteLOH 122

SEZNAM ZKRATEK

AČ Archiv českyacute

AH Archeologia Historica

AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute

AKČ Archiv Koruny českeacute

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae

CIM Codex municipalit regni Bohemiae

ČČH Českyacute časopis historickyacute

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim

LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka

MHB Monumenta historica Boemicae

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne

consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho

roku 1541 pohořelyacutech

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin

VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech

11

UacuteVOD

Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech

a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze

Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem

kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana

Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby

V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho

vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho

nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela

v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl

přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece

chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky

slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute

ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka

neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech

postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho

kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah

Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute

exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech

druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech

dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů

a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute

Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi

spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak

naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute

českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na

počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech

12

činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila

naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je

skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto

problematice se ve sveacute praacuteci věnuji

Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek

byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav

a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco

zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute

kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny

16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem

V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu

a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho

vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od

konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak

připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu

Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute

zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil

uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute

moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se

v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem

vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho

majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech

dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute

monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na

praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby

existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech

monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak

vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se

rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat

13

Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro

sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic

historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece

pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute

časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute

listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3

kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ

zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku

Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5

kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň

a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute

literatury

Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci

Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně

1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha

1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed

F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872

diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha

1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed

J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav

Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed

G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash

1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed

G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash

J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962

T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929

sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd

B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed

František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl

Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler

Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979

6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel

IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha

1891

14

zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor

Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7

Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi

hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka

Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy

10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho

11

a praacutece Josefa Ţemličky12

7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI

Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000

V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka

BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute

ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr

ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001

10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel

IV Praha 1996 11

Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12

Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

15

POČAacuteTKY RODU

Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute

v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů

něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů

poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost

obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe

specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute

I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem

Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů

severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13

se spolu s jejiacutemi drţiteli

kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe

Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky

kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina

pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto

listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14

Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle

doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na

zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute

vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute

vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15

dalšiacute klade vznik

kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16

Obě dvě teorie jsou ale maacutelo

pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute

podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17

Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela

13

Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14

CDB I č 279 s 244-246 15

Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute

architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně

středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16

Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha

1980 s 132 17

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92

16

rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu

kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let

1159 a 116018

Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo

někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat

Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute

dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena

Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ

nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19

Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto

stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl

staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely

byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo

feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem

mostkem20

Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila

prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo

při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech

šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do

zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21

Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně

romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se

čtyřpatrovou věţiacute22

vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu

naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute

horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech

nad sebou23

Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako

18

Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005

s 370 19

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20

Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 23

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491

17

tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24

Portaacutel na jiţniacute straně

tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem

šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute

mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25

Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute

doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně

feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel

v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva

a vedlo do druheacuteho patra26

Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27

Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28

V přiacutezemiacute věţe se

nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby

Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute

dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29

Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute

romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během

niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen

o jeden metr širšiacute neţ věţ30

Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje

do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně

Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem

z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska

Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě

popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31

Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to

jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil

24

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29

E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby

z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz

httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287

18

jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32

Jak

jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel

kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute

V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě

beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter

vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute

Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho

charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla

zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky

zavazoval33

Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace

neobydlenyacutech oblastiacute

Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali

tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34

Doposud se totiţ prestiţ velmoţů

opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu

i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich

striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem

kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak

rozsaacutehleacute35

Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute

druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute

společenskeacute postaveniacute36

Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37

Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute

vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38

32

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 33

Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy

v době kniacuteţeciacute s 284 34

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo

pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36

Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni

z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute

s 284

19

Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute

dědičneacute39

Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu

kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak

lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40

Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute

nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik

desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41

Tento proces byl však

nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II

tedy okolo let 1140 aţ 117242

kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody

ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43

Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho

majetkuldquo44

Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni

Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli

Svojšiacuten dědičně

Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute

okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od

kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli

ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby

vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela

zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci

kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45

a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo

jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za

podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ

v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali

jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho

tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute

39

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40

Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45

Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284

20

kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak

by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti

a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast

osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi

bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme

Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece

přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků

Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli

buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako

odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem

sedlaacutekům46

kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně

odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou

půdu47

Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu

k niţšiacute šlechtě48

Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet

konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou

aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49

To

znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy

byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech

okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute

aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi

Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce

jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena

rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50

Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů

tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51

I přes tuto

46

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47

Tamteacuteţ s 50-51 48

Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50

Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286

21

skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech

1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou

generaci

Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal

některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52

Dědickeacute vlastnictviacute se začalo

prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy

kterou se stala šlechta53

Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve

smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu

kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute

zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54

Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu

beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech

poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala

přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55

Šlechta

pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla

rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem

času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten

rozpad původniacute hradskeacute soustavy56

Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat

ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy

v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute

Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe

vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde

bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet

i po dalšiacute generace57

52

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53

Tamteacuteţ s 10 54

Tamteacuteţ s 11 55

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56

Tamteacuteţ s 290 57

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel

II s 202

22

Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků

ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky

rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu

pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175

Oldřich (I) a Beneda (I)

Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze

samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje

kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu

johanitů v Čechaacutech a na Moravě58

Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak

usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde

uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59

Jsou totiţ jedinou bratrskou

dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle

Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60

Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe

jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde

nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni

s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště

kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše

bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly

do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od

konce 20 let převlaacutedalldquo61

Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na

listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62

Toto

označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze

pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako

58

CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59

CDB I č 355 s 319-320 60

bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62

CDB I č 363 s 330-331

23

nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc

a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63

Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64

propukl

v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však

kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem

Břetislavem65

kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem

Jindřichem66

63

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64

Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66

Tamteacuteţ s 77

24

NAacuteSLEDOVNIacuteCI

S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do

doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II

Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu

s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se

vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67

Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil

mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po

smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68

Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů

za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69

Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu

dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70

kteryacute

se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy

byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71

Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem

a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc

III72

Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute

vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273

Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři

panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku

1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74

Tato privilegia potvrzovala

dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od

placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů

67

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68

Tamteacuteţ s 75 77 69

Tamteacuteţ s 86 70

Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72

Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73

Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce

neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106

25

a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen

Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute

řiacuteše řiacutemskeacute75

Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn

privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se

roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76

Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy

se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute

poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute

šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje

svoji moc v zemi77

Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute

zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy

Čechldquo78

Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku

zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly

tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79

Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale

takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute

jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute

druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80

Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute

označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni

jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81

Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě

lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute

75

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76

Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta

s 35

26

šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu

se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82

Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace

Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na

vesnickou městskou a důlniacute83

Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace

provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute

předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla

provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve

kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi

podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute

noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek

tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal

utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84

Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva

kterou byli měšťaneacute85

Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně

souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute

a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla

lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86

Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem

daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci

měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87

Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute

zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů

Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti

vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88

Za

82

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84

Tamteacuteţ s 175 201 85

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86

Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za

jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 296 88

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403

27

rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi

důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah

mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala

obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89

Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se

vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili

Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197

jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je

znaacutem a doloţen90

Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se

kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl

Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute

přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91

a to jednak z toho důvodu ţe jsem

pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech

a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute

připadaly to ani nepřipouštiacute

Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora

a Benedy jako otce a syna92

avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe

leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute

ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93

kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute

jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav

Vaniacuteček94

89

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90

CDB I č 355 s 319-320 91

V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92

Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla

Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93

Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute

listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku

1237 CDB III č 172 s 212-213 94

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

28

Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše

zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny

Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je

Vecemil95

O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96

Na zaacutekladě

listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na

teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi

nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi

Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute

pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by

k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně

vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97

Tento

můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez

Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98

Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině

Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje

darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99

Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228

kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho

olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100

Klaacutešter byl

nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101

Zmiňovaacuten je

i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102

a roku 1237103

a 1238104

95

Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 97

Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98

Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99

CDB II č 187 s 172-174 100

CDB II č 310 s 307-308 101

Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102

Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103

Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104

Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230

29

Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to

předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet

Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute

postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny

Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve

svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105

Toto označeniacute

maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora

(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako

uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato

moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy

se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute

Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi

čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak

věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106

Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn

naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl

byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni

bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute

vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako

syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora

uvedeneacuteho na listině před niacutem107

Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech

rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku

1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy

(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme

označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute

doposud nebyl zmiacuteněn

105

CDB IV č 204 s 366-368 106

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107

Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19

30

Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě

v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn

Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108

Jeho tvrzeniacute však neniacute

spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni

naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem

počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech

na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech

rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289

ještě Oldřicha z Třebele109

a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele

a Alberta z Vyacuteškova110

Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během

13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111

Poklaacutedajiacute

tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety

bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo

O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech

jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute

erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele

U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem

některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra

Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem

Benedou (II)112

existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute

S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko

Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113

Oldřich (II)

108

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109

RBM II č 1468 s 633-634 110

RBM II č 2739 s 1197-1198 111

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112

CDB III č 158 s 192-193 113

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

31

označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114

kteryacute je ještě roku 1239

uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115

se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ

s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter

jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116

s největšiacute

pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala

Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově

přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117

Důkazy pro odhaleniacute teacuteto

nejasnosti schaacutezejiacute

Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)

a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě

několikraacutet setkaacuteme

Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute

a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru

a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou

předmětem teacuteto praacutece

Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118

kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute

vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě

letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka

zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale

velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe

tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu

114

Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 115

CDB III č 211 s 275-276 116

CDB IV č 204 s 366-368 117

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 118

Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739

s 1198

32

mohla nasvědčovat listina z roku 1242119

Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak

bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute

potomky

V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by

byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe

Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak

by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie

je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom

připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je

zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco

kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ

dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď

Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)

kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute

Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti

let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)

to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda

(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik

zdrojů120

nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal

zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121

Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme

varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli

potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze

Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je

119

CDB IV č 16 s 78-79 120

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 121

Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130

33

Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je

v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122

Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma

Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda

(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě

řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen

kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal

vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen

u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute

důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků

tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip

Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy

několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal

vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se

jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila

roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II

Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci

Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute

nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123

Přemysl dosaacutehl řady

uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal

i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se

obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho

Rudolfa Habsburskeacuteho124

Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu

Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem

uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko

122

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 123

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142

34

a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute

šlechty v čele s Viacutetkovci125

Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem

během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na

Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126

Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute

Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka

Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti

Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil

olomouckeacuteho biskupa Bruna127

Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute

zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala

postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na

trůn128

Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem

zdraviacutem zemřel129

Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale

naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů

V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute

kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily

125

Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka

s 79 81-82 127

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128

Tamteacuteţ s 367 129

Tamteacuteţ s 474

35

NOVEacute ZAČAacuteTKY

Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali

Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele

Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho

Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na

českeacutem trůnu130

Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za

bdquocizaacutekaldquo131

a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům

v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute

ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech

povinnostiacute132

Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke

vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce

Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute

a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133

Jan

byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute

postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta

diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute

pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134

Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu

i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem

pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135

Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem

tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta

Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136

českyacutem

kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem

130

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa

s 22-23 131

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132

Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133

Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134

Tamteacuteţ s 26-27 35 135

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208

36

a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137

Karel byl teacutehoţ

roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem

o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl

jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138

Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu

velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země

Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem

arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla

prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139

Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy

stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho

kamenneacuteho mostu roku 1357140

Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute

i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute

koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich

rozšiacuteřeniacute141

Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute

sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze

jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142

I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute

Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je

14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute

morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute

Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili

si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem

způsobem143

Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy

společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc

137

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138

Tamteacuteţ s 74 200 301 139

Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140

Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143

Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261

37

šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem

papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva

papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute

avignonskyacute papeţ Kliment VII144

Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl

na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic

kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145

Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň

čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev

i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312

Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146

O jeho osobu se

patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn

v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147

roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148

a listinou z roku

1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149

Je ale

otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet

let zcela odmlčel

Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute

kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150

Kromě těchto dvou zaacuteznamů

o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy

Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151

uţ stěţiacute se

můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda

144

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute

Čechy s 296 145

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146

Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV

č 1980 s 777-778 147

RBM III č 280 s 113 148

RT I s 399 149

RBM III č 878 s 347 150

Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151

LC I1 s 38

38

je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152

1362153

a společně s bratrem

Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině

jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154

Z teacuteto skutečnosti

vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi

Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na

druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později

se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute

vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe

Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se

utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce

zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute

větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy

Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde

pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn

jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je

Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako

Oldřich ze Stanu155

Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich

(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila

predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl

predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo

Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna

Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců

přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet

byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to

předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy

v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu

152

LC I1 s 50 153

LC I1 s 174-175 178 154

bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155

Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170

39

Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech

objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou

pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na

listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je

proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe

v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky

zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem

16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe

Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece

opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto

nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto

rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině

Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho

Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka

a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje

řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156

Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně

pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena157

Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158

Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)

kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem

Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak

střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na

těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně

doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute

156

LL I č 363 s 253-255 157

RT I s 555 556 158

LC V s 256

40

Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny

pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě

zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl

byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně

zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole

41

ZLATAacute EacuteRA

Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně

tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho

kraacutele159

Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po

smrti sveacuteho otce160

Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda

Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy

přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute

kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize

hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute

kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy

(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem

schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161

Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly

doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie

a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi

řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila

běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry

v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho

ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415

jako kaciacuteř162

Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ

miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně

znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech

let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou

naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za

159

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel IVb s 281 160

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 22 162

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66

42

svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici

se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala

s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163

Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou

moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel

na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164

Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit

přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit

Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute

celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech

Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem

ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165

a drţen

v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda

a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166

Vaacuteclav IV

byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly

předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak

alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal

znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167

Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403

opět za uacutečasti bratra Zikmunda168

Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute

z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169

uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku

1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho

kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl

163

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici

paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy

s 305-306 164

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165

Tamteacuteţ s 352 166

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 25 169

Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel

IVb s 386-387

43

Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou

by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se

pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl

v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170

Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli

z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem

a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě

očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle

vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy

s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171

Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172

Teprve od

počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby

bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173

Tito

šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu

vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na

zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev

ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174

Paacuteni reprezentanti vyššiacute

šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak

velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo

se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo

uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila

rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175

Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech

kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky

a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do

170

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute

šlechta s 37 39 69-71 175

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol

Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270

44

politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se

sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika

usedlostiacute176

Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle

nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho

kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě

přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit

podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto

lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby

buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo

jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto

způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177

Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami

šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute

Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli

rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech

sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178

V jinyacutech regionech se naopak

postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech

přiacuteslušniacuteků179

Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu

a moc takteacuteţ ztraacutecela 180

Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu

avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181

Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech

měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute

176

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel I s 282 177

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231

František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147

45

šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet

najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute

Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182

Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta

vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě

Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute

posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet

niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či

dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly

velmi obtiacuteţneacute183

Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli

někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute

mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud

bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na

listinaacutech

Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi

urozenyacutemi muţi184

Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův

pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)

a Oldřich (III)185

S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let

1422 a 1434186

Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů

v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187

S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188

182

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 48-49 183

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184

RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185

bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186

bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de

Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187

Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287

Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188

Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309

Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 113

46

Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila

jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute

straně v bitvě u Lipan189

Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku

15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je

tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze

Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta

z Hraacutedku190

Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo

uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva

patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute

pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit

Původ Petra Zmrzliacuteka

Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)

a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si

tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko

stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho

existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti

Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo

je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute

bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute

Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute

předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi

šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek

pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či

jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb

a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde

189

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190

RT II s 262

47

nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně

povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces

ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191

Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina

stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale

neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho

ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192

Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve

vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec

nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci

Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků

kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu

uţiacutevaacuteniacute193

K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi

Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na

Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela

v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na

Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat

duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla

ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často

udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem

klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou

plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ

prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby

děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute

vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra

Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ

191

Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192

Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44

48

měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194

ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz

a kanovniacutek

Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad

bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech

Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo

jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně

stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute

kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem

zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš

třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen

kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně

by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe

poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute

hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo

během něj195

intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute

postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute

domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do

Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka

duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute

a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat

moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute

polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute

sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu

naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů

pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat

194

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74

233 195

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III

s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik

BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006

s 54

49

naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat

potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196

Existovali by tak opět dvě linie

Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak

přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen

Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se

jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho

čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila

v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si

jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule

Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho

u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi

rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo

jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho

Města praţskeacuteho197

kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl

spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech

dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198

Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali

V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute

předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute

Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199

Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422

během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny

dřiacuteve200

Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad

i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři

sta kop grošů201

coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka

196

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199

AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242

50

Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za

konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do

naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202

Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze

usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za

Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by

mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany

s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203

A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute

měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně

Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech

postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk

s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi

z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute

doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost

Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute

z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku

1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana

Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic

Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do

roku 1525204

Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu

a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby

městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem

viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně

a poplatky205

202

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel

VIII s 80 205

AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357

51

Petr Zmrzliacutek na sceacuteně

Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute

zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten

hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně

z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice

a vsi Střešovice206

Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem

muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou

Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute

Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se

nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento

hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli

potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku

1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207

Druheacute

siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic

v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků

z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute

poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel

se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208

se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka

osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe

pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru

mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke

Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do

manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209

K těmto siacutedlům neměli majiteleacute

vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah

206

RT I s 555-556 207

Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan

MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260

52

Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute

hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210

Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho

před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra

Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad

Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto

hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval

značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek

nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě

a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn

městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute

Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale

takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211

Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady

a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu

naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212

Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup

z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho

a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako

formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi

šlechtu vyššiacute

Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo

předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se

210

Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211

Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ

II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku

1419 AČ II č 326 s 186 212

Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15

53

chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů

kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213

V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad

nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně

zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se

přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214

V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute

dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů

kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215

Velmi pravděpodobně byla

jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute

Vratislav Vaniacuteček216

Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal

načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute

dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217

Stavba slouţila

ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute

Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute

dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde

dokonce zaloţit i kapli218

Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve

od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi

centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem

Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak

213

Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214

Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9

Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215

J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217

Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel III s 541

54

znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou

mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou

mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219

Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na

vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech

měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute

přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh

neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince

a stiacutehal padělatele220

V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute

konšely221

Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute

Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe

praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy

a ty spravoval praacutevě mincmistr222

Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet

pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale

uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za

věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223

Uacuteřad

mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady

tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224

V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako

přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem

Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225

219

V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220

Tamteacuteţ s 157-159 221

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně

s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech

s 358 224

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 226

55

Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute

reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma

se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute

jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226

Naviacutec zdatnyacute

finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo

Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu

s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu

kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228

Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na

kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho

schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn

Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil

Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě

praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho

koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute

reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale

poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem

důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody

o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali

akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby

reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou

ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas

S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute

postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti

Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu

naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute

226

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227

M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257

56

situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali

zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229

Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku

1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230

Podle

meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr

Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se

Dekretu kutnohorskeacuteho

Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi

arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV

jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle

vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory

s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute

nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se

postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231

O šest let později se kraacutelovskaacute

rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem

z Kunšťaacutetu232

Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit

Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel

na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak

daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil

Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji

rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady

byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ

1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233

229

Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230

Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV

1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk

na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169

57

Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července

1407234

12 června 1408235

29 listopadu 1409236

13 listopadu 1410237

13 dubna 1412238

z prosince 1412239

z 27 uacutenora 1413240

25 zaacuteřiacute 1413241

27 řiacutejna 1413242

18 ledna 1415243

a 20 srpna 1417244

Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech

horniacuteků z 28 uacutenora 1410245

na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června

1414246

a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247

Jako rukojmiacuteho

zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny

z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248

Na dokumentu ze srpna 1411 jej

najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249

Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250

Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let

1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech

kteraacute spravoval251

Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna

haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se

odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute

234

RBV III č 560 s 223-224 235

AKČ V č 211 s 131 236

RBV III č 603 s 240 237

LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238

CIM II č 851 s 1141-1148 239

RT II s 95 240

RBV III č 703 s 279 241

AČ XIV č 12 s 400-402 242

CIM I č 131 s 208-212 243

AČ XV č 74 s 172-174 244

RBV III č 786 s 309-310 245

CIM II č 840 s 1119-1130 246

AČ VI č 24 s 31 247

AČ VI č 28 s 35 248

AČ XIV č 72 s 560 249

AČ XXI č 5 s 278 250

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251

ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII

s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99

58

soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252

Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra

z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana

Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253

praţskyacute

biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik

dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute

řadě254

Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců

z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako

neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po

Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu

jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255

kteryacute se

mu později stal osudnyacutem

Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu

s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem

v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo

chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256

Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem

rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany

a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora

1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami

předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili

a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby

daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne

arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky

Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257

252

Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha

1981 s 69 253

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255

Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257

Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203

59

Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat

pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute

probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech

a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba

proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy

u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute

snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258

Původně se měla schůzka

odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se

disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely

za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra

Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259

V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi

vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan

Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute

Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek

v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu

husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena

Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu

1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260

Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně

přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad

obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje

avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu

kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za

Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn

pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech

258

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed

I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178

60

Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech

vojevůdců261

V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute

k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech

Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute

byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do

spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech

vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262

Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ

si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263

Jeho

znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora

kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru

Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho

plundrovaacuteniacute264

O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu

svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do

Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se

uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli

ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta

hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute

261

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262

AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 157 263

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA

Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute

Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem

trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute

Husitskaacute kronika s 220-221

61

Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn

čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena

dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany

a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi

spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265

Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl

o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho

stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky

ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266

Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův

bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to

i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute

a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta

a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech

naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho

přijetiacute zkomplikovalo267

Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute

katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty

a měst neuznali268

Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav

Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech

nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr

zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo

byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno

265

AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute

Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318

Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 49

62

k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda

Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho

kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269

Korybut se v květnu 1422 představil jako

vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce

Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze

sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270

Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev

Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378

probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech

odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve

kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden

papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271

Tato situace

nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute

se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku

1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272

Vyacutesledkem byl

efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute

Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli

a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273

Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla

navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten

jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274

Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku

světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše

269

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272

Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274

Tamteacuteţ s 127 151

63

řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na

koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu

ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275

Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr

Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute

světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute

reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276

Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute

předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute

Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu

avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277

Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus

obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel

a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278

Husova kaacutezaacuteniacute

postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak

dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů

a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně

samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279

Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou z Frymburka280

Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho

kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho

slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem

sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj

po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila

275

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277

Tamteacuteţ s 63 108 278

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105

64

Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel

předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval

a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281

Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem

z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V

svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen

krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve

proti němu282

Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli

v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283

Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se

rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl

vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do

Kostnice284

Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde

uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan

Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285

Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ

zjara roku 1418286

I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce

protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287

Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech

vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas

281

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283

Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus

staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284

Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech

letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 232 285

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287

Tamteacuteţ s 366-367

65

listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288

Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme

Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly

adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou289

Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290

bdquoBůh s vaacutemi

A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho

dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody

panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu

dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute

Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako

jste mu naslouchali dosud

Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro

mne učinila

Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat

Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute

Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen

Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ

jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute

Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute

Mistr Jan Hus

v naději sluha boţiacuteldquo

Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem

v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby

Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej

finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute

poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ

dřiacuteve zavaacutezal291

288

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 281 290

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list

pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583

66

Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil

Ryba s predikaacutetem z Mochova292

kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme

Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna

z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla

ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293

Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute

Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky

jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu

Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294

Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute

se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav

naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295

Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute

a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana

Ţiţky296

Petr Zmrzliacutek a literatura

Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo

i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-

třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy

v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje

Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297

Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ

dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem

archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298

Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost

292

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 39-40 295

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296

Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298

Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492

67

kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute

vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň

jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299

Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil

roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300

Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se

jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ

mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl

Smrt Petra Zmrzliacuteka

V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr

řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně

zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301

Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho

domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy

naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302

Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal

manţelku Annu a tři syny

Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl

sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek

Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe

doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303

299

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300

Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in

Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302

V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy

kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98

68

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem

Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304

Tento

kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305

byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal

kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400

Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem

miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla

odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada

gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306

Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do

konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město

obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307

Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům

Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury

věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku

1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva

tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt

prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute

Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute

ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek

byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde

pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do

pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často

poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou

304

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 275 306

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11

2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307

Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010

69

pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech

a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak

bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308

Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho

Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě

i zaslouţil

308

Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz

httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart

9887html staţeno 18 12 2010

70

POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE

Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se

znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil

šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou

skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl

kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309

Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za

naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let

a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal

jedinyacutem uchazečem o trůn310

Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři

artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ

pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311

V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci

kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute

přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312

Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše

řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313

Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku

Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute

byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se

mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute

Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka

siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314

309

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 188-189 322 310

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261

71

S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315

1431316

1439 a uacutečastnila se

i dalšiacutech jednaacuteniacute317

Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka

Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na

Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem

vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318

Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na

straně Taacuteborů319

Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi

předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme

na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na

separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme

Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě

musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320

Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem

a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni

zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321

Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu

svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš

z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi

v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute

bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek

315

AČ III č 32 s 245-248 316

Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318

K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 269 319

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 232 321

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po

českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609

72

A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby

odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322

Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem

plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323

Znovu se objevil spolu

s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem

landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324

Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi

taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na

straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325

Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou

jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute

obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech

usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326

Realizace Zdickyacutech dohod byla

překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly

jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327

Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze

Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute

tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo

s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu

322

MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou

proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem

1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325

AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute

revoluce diacutel III s 151 326

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 341

73

a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute

skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328

Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute

spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen

zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze

17 řiacutejna 1425329

O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme

Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod

vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na

sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute

spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo

několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330

Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od

počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech

spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento

zaacutepadočeskyacute svaz331

28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město

Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332

V červenci naacutesledujiacuteciacuteho

roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla

do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil

opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333

Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory

a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni

328

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330

AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 214 333

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik

doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 487-489

74

Zmrzliacuteci334

V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se

bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině

mezi kališniacuteky a katoliacuteky335

Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme

Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač

všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ

rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta

a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně

kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech

s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336

Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich

Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme

zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout

některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten

a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337

V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem

praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce

u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute

s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo

několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338

V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji

k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ

přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska

byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit

přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se

334

Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 358 335

AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 336

1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97

75

vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově

zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně

počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo

o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava

do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339

Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan

Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti

Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340

Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky

uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech

snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341

Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce

z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem

z Michalovic a Zmrzliacuteky342

V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ

patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem

svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343

Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata

spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce

a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho

339

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 218-219 340

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 462-463 341

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342

SČPLL I č 639 s 165 343

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI

s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229

76

roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl

naacutesledně strţen a rozbořen344

Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute

Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů

a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha

jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to

prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute

naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou

a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute

existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze

spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute

rady345

Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy

Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv

panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech

nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho

husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu

května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346

Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme

pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute

katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347

a umiacuterněnyacutech husitů s husity

středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky

a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute

344

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech

edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345

AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145

77

polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla

smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348

Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho

sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv

svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech

šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349

Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem

a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu

spraacutevci350

Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem

markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ

1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července

1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech

uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute

kompaktaacuteta351

Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů

v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352

Hlavniacute roli

ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let

stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům

řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly

zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353

Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem

kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436

348

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 619 625 350

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12

16 101-102 352

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636

78

Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na

sveacute cestě do Uher354

Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu

kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho

stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund

vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe

podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali

na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana

a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355

V teacuteto

souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na

listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356

Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se

setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela

najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev

a bez odkazu na přiacutebuzneacute357

Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem

některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny

z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii

by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem

kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu

s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti

přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan

354

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 36 355

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 641 644 356

Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop

grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost

Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a

listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ

č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19

dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357

AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224

79

měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem

anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem

k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute

Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři

přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute

Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358

a ktereacutemu

uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však

Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně

ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo

i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359

Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy

zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm

miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven

Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem

pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena

šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či

světskeacute statkyldquo 360

Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437

naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře

Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety

V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je

zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit

Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361

Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala

proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do

naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362

358

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 74 76-77 359

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621

626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361

AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453

80

Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť

Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo

třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl

v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363

Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364

a 1432365

Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439

kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem

z Roţmberka 366

Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ

okolo roku 1440367

Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě

zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty

jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet

praacutevě jeho synem

Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně

často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů

na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute

a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho

kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do

doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368

V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava

nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369

a poteacute v květnu a červnu na valneacutem

sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute

šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III

Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se

363

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42

44 50 56 364

LC VIII ndash X s 150 365

Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4

s 440 367

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368

Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440

AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369

AČ III č 414 s 524

81

mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit

i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale

neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě

varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl

poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho

a haacutejil jeho praacutevo na trůn370

Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute

šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho

Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn

pro Ladislava371

Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho

spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho

landfryacutedu372

Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe

bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu

ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten

českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze

formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat

ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute

zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla

o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458

korunovaacuten českyacutem kraacutelem373

Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto

se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena

370

AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128

82

V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem

z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu

Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute

s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka

hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374

Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na

sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci

byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do

landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na

krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem

vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375

V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi

největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou

šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376

K letům 1443 aţ 1444

se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na

Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377

Spory mezi Oldřichem a Petrem byly

ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378

ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem

patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem

sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute

K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379

Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned

dalšiacuteho roku opět porušil380

374

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377

LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302

s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334

s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336

č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378

LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379

AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44

č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35

83

Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci

znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci

moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se

přičinil o naacutepravu381

Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce

vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako

předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech

uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli

vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382

Roku 1450 si

Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech

1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk

ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory

a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383

Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384

a roku 1451

a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385

Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků

zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III

a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy

LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343

s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260

č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396

s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450

s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ

XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381

AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382

LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383

AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384

Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300

s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co

maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ

z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha

z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III

č 424 s 296 385

RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254

84

u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou

stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil

i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti

a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni

rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez

panovniacuteka386

Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ

uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu

byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387

Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic

z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388

Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute

glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi

Poděbradskou a Strakonickou stranou389

Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel

Oldřich z Roţmberka390

Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem

stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany

kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech

měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391

Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno

a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku

naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany

Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem

z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni

kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392

avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali

386

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387

AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388

RT II s 237 389

AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391

AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392

LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170

85

počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu

nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute

a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila

se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393

Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo

a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se

11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu

o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově

ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou

platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud

ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394

kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ

ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452

a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem

šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem

jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395

K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv

svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl

určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou

pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute

Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396

Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute

zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim

byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat

zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci

393

LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40

s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394

AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46

s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 106 395

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396

AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107

86

z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny

provedeneacute během jejiacuteho průběhu397

Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute

Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398

Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443

1449 1454 1456399

Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400

Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek

a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401

Zapsaacuteno jim bylo takeacute

věno Anny z Frymburka402

397

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 66 398

Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku

z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze

Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203

Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II

č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187

Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604

s 467 399

Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi

Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498

Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina

staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu

s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282

s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem

z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina

z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června

1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na

listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna

1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV

č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra

Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina

z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra

Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400

Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269

s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388

s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501

s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401

AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402

AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI

s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

87

Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se

oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403

s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava

a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute

ţe zemřel někdy během roku 1457404

to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě

v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu

o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405

Vzhledem

k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem

synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku

Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě

v letech 1465 a 1477406

Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477

zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute

uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se

nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho

bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho

z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka

403

Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům

ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150

88

DALŠIacute GENERACE

Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho

z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za

vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně

urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho

O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl

na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem

i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407

Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům

vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute

rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408

I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se

vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute

liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně

vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze

Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute

se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad

panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky

orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst

zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409

Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi

poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou

opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce

Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou

o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech

poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem

407

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 393 408

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409

Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237

89

z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil

tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem

sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na

platnosti uacutemluv410

Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467

avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět

dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute

i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly

pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl

celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat

dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů

s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl

Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute

ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil

Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše

Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411

Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem

a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi

městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav

(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak

i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku

Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412

Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu

a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše

zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se

v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do

11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však

410

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463

90

započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute

kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky

ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo

Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe

se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se

tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden

nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na

Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413

Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute

sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech

zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute

postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat

zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute

trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem

nepřijatelnyacute414

Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele

neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout

Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471

započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli

ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415

Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš

dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu

a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo

a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli

katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl

413

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 403 415

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93

91

22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416

Spor o země Koruny českeacute ale

nadaacutele pokračoval

Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro

ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se

vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se

snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter

byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417

Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute

uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu

se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem

povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute

kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu

daacutevala kompaktaacuteta418

Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho

smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat

svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute

i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute

o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419

Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490

Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve

všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se

dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420

416

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 103 405-406 463 418

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 413

92

Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od

počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku

1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti

předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek

o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421

Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk

jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422

O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)

kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec

a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato

zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum

a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav

pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423

Jaroslav se objevuje ještě

v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem

Zviacutekově424

a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na

Lnaacuteřiacutech425

Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan

zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek

s Kostelcem426

Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute

obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely

za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze

Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly

421

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424

AČ XIV č 1831 s 152 425

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute

sv XXVII Praha 1901 s 653

93

a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze

Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům

u kostela a společně ji ţivili427

Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem

z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech

a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute

Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ

zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428

Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem

Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků

Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil

z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi

stranami429

S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute

neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli

dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem

Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale

nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze

Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně

vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430

Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute

Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče

svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431

V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute

se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do

427

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429

AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896

s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430

AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431

Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197

94

sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou

stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl

Jaroslav celyacute rok neshody432

Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana

z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat

I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se

přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se

z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute

coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433

Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli

věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo

takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav

K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze

Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434

Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana

Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho

z jejich potomků

Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale

vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně

stanovit435

Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten

Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute

pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436

Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest

majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za

oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz

zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi

z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna

Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na

zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl

432

AČ I č 16 s 235-236 433

AČ XXI č 23 s 195 434

Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3

2011 435

Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436

Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88

95

Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav

ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)

Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto

čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově

smrti)

Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem

sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a

opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi

z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop

grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o

celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437

Jaroslav doloţil vyacutepověďmi

svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do

jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem

roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně

rozhodl v jeho prospěch438

Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve

sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439

Spolu s bratrem Janem je

uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem

Burianem440

K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou

o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441

a k osmnaacutecteacutemu dni

teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442

437

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky

a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439

Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10

Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476

AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během

listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63

s 27-28 440

Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441

AČ VIII č 455 s 432-433 442

AČ X č 977 s 543

96

K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky

později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek

s rodovyacutem erbem443

Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho

potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ

jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl

pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444

Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn

s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu

či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana

kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou

z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak

mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445

Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od

roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl

nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův

slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446

coţ je ale dost širokyacute pojem

naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny

Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době

ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)

a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka

Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka

Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy

předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako

jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by

však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet

alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem

443

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444

AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III

s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445

Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653

97

jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn

v pramenech447

Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit

Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn

ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil

Kozlovi z Kladrub448

Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou

dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se

objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po

jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po

sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449

druhaacute

obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450

Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se

k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto

zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488

a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata

z Vrtby451

Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno

Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit

Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)

pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem

vymřel po meči452

Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně

dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale

uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece

447

AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448

AČ XIX č 2485 s 254-255 449

AČ X č 1088 s 75 450

AČ XIV č 2136 s 281-282 451

Tamteacuteţ 452

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253

98

ŠLECHTICKYacute ERB

bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na

štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453

Drţeniacute

erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat

pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty

osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo

jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454

Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem

šlechty455

Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly

staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst

a v neposledniacute řadě takeacute cechy456

Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze

štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi

dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi

zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto

procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla

straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za

kov či naopak457

Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458

Erby se objevujiacute

na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba

staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech

453

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 343 454

Tamteacuteţ s 347 455

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 348 457

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 354-355 458

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360

99

Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů

a k nim naznačeny rodoveacute vazby459

Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute

vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla

liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute

slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460

S erbovniacute pověstiacute se

setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto

pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute

ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem

proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute

českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec

poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute

štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech

ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech

Kosmas i Dalimil461

Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost

s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu

pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na

zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka

Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva

o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda

(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova

zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou

tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na

pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462

Jineacuteho

459

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash

J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461

Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech s 357-358

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena

z 24 6 1361 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

100

člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze

Svojšiacutena

K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na

střiacutebrneacutem štiacutetu463

u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464

Erb se

objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465

ktereacute se objevujiacute u listin z let

1406466

1410467

1412468

1414469

1416470

a 1418471

a takeacute jej nechal

vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472

Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech

synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute

pečetě Petra (II) k roku 1424473

společně pak

s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474

a 1430475

K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova

pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476

Vaacuteclav

dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech

463

Viz Přiacuteloha 1 464

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha

2001 s 58 sv III s 113 466

K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze

Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467

K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze

Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468

Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine

pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469

K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute

1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259

s 160-161 č 260 s 161 470

K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku

Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471

Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472

Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990

s 300 473

Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III

č 32 s 245-248 474

Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III

č 258 s 500 475

Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430

SČPLL I1 č 639 s 165 476

Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1

s 245-249

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z 1 1 1429 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

101

křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477

Pečeť

Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku

1449478

Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt

v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl

roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan

(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze

Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele

nejstaršiacute479

477

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478

Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz

peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE

Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality

bubovicehtml staţeno 9 11 2010

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze

Svojšiacutena z 29 1 1440

Sedlaacutečkova rekonstrukce

Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr

Přiacutebram)

Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z

roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice

okr Přiacutebram)

102

MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA

Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute

předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem

stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se

v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů

mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich

vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se

objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480

Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481

kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou

hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482

Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu

jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute

a dalšiacutech pozemků483

Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice

vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet

počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva

hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484

Čiacutem viacutece hradů

šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak

ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah

panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485

Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi

aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves

a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku

v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute

480

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 148-149 481

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482

Tamteacuteţ s 148-149 483

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485

Tamteacuteţ s 270

103

majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky

rozdělena486

Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute

V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech

šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487

Ještě před

polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou

několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute

vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute

drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute

šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488

Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech

rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala

předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik

generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na

několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala

předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech

vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)

Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy

podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute

Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla

ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě

praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra

Zmrzliacuteka

Dominium Lnaacuteře

Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze

Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic

486

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70

104

Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna

z Frymburka489

Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji

měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze

Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně

rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute

Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku

1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze

Šternberka a na Blatneacute 490

Dominium Kasejovice

Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků

z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do

manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute

jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves

Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491

Poteacute co Anna ovdověla vybrala si

Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465

Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly

připojeny ke Lnaacuteřům492

Dominium Nečtiny (Preitenstein)

Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute

byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem

Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi

489

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

V Jiţniacute Čechy s 123 491

RT I s 556 492

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

105

vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ

roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493

Dominium Ţleby

Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny

z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly

hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494

Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800

kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495

a o dva roky později mu

kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496

Ţleby byly později z Petrova drţeniacute

vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě

Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt

taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru

Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je

postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497

Dominium Orliacutek nad Vltavou

Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně

cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498

Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice

a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze

493

ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha

2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495

AKČ V č 198 s 123 496

ZRKŘČ č 761 s 110 497

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221

225 498

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146

106

Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499

Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků

16 stoletiacute

Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na

starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500

Diacuteky

tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl

soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501

Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad

nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti

sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502

Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi

husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal

svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503

Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)

Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři

o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu

s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem

stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za

jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute

hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504

Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru

Janovi505

Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn

Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku

1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku

499

ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V

TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 502

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

107

1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron

miacutestniacuteho kostela506

Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady

Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně

s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho

měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507

Dominium Kašperk

Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute

hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po

praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508

Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec

se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům

stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho

drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce

a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo

dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku

1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509

Dominium Březnice

Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců

Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute

jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji

506

Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997

s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507

ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508

ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509

ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a

ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk

staţeno 31 3 2011

108

Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena

ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke

sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510

Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek

byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji

ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky

přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku

Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti

Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute

Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy

jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511

Statek Kocelovice

Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru

(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice

připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512

Statek Tochovice

Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku

1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům

ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku

1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto

panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513

510

ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů

s 87 511

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK

Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 262 513

AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na

109

Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute

Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)

a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli

Jiřiacutemu514

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem

Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute

čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu

arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)

a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na

polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli

Jiřiacutemu zpět515

Statek Kostelec nad Vltavou

Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406

spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil

ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem

zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516

I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi

zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517

Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514

ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 66 515

AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516

AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a

tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec

nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517

ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270

110

Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)

111

ZAacuteVĚR

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu

vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody

měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků

ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech

staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od

chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb

a predikaacutet

Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute

a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute

v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute

Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen

povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute

největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry

oceněniacute a vlivu jako on

Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute

byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale

i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho

Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky

Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy

nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute

podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute

Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu

vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se

dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni

Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud

synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny

z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat

112

a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji

největšiacute přiacutenos meacute praacutece

Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich

však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema

zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou

historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků

v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny

Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou

a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute

obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by

se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo

nebo vyvraacutetilo

Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute

původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila

a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo

Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute

zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do

16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece

zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute

113

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute

Ctibor (I)

Oldřich (I)

Beneda (I)

1175 - 1177

1175 - 1177 1183 1196

Ctibor (II)

1196 1197

Beneda (II)

Ctibor (III)

Oldřich (II)

Vecemil

1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238

1232 1234 1237 1251

1232 1234 1235 1237 1239 1251

1232

Pravděpodobnyacute

zakladatel volfštejnskeacute větve

Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute

větve

Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute

větve

Ještě 1 člen

Beneda (III)

1251

Beneda (IV)

1289 - 1291 1312 1315 1320 1323

Jindřich

1329 1353

Beneda (V)

Oldřich (III)

1355 1358 1362 1380

1380 1383 1385

Beneda (VI)

1396

Protiva (I)

1407 1419 1422 1424 1427 1434

Genealogickeacute vztahy

Protiva (II)

jisteacute

1454

hypotetickeacute

114

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute

Jan Zmrzliacutek Petr (I)

Zmrzliacutek

1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr

duchovniacute

infin

dagger 1421

1420

Magdaleacutena Manda

1394 - 1396 1402 1405 - 1421

infin

Anna z Frymburka

dagger 1465

1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464

Petr (II)

Jan (I)

Vaacuteclav (I)

dagger asi 1463

dagger okolo 1440

dagger 1457 (bezdětnyacute)

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -

1454 1456 1457 1461 1463

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -

1439

1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450

1453 1454

infin

Anna ze Šternberka

a z Veseliacute dagger 1465

1432

Zbyněk 1437 1438

Jan (II)

Vaacuteclav (II)

Jaroslav (I)

Kateřina

Aneţka

dagger 1483

koncem 15 stol

dagger 14

dagger 1465

dagger 1465

1457 1463 1466 1470 1472 1473

1480

1457 1461 1463 1468 1469 1472

1473

1457 1463 1466 1469

1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496

infin

Vaacuteclav ze Smiřic

devět sirotků

Jan (III)

Zdeněk

Genealogickeacute vztahy

1475 1495

dagger 1496

Petr (III)

Vaacuteclav (III)

jisteacute

1488

1465 1477

hypotetickeacute

115

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ

Prameny a edice pramenů

AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983

AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed

František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed

F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed

F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef

Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed

J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed

J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed

J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel

XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich

Praha 1941

AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947

z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha

1979

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich

Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed

G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae

1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000

T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša

Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček

Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839

CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha

1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944

116

FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed

Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed

J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha

1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889

LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed

Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena

Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed

B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha

1954

MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I

ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III

ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419

aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute

Praha 1989

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash

Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed

J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd

František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash

K Beraacutenek Praha 1974

Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty

ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha

1980

117

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed

A Sedlaacuteček Praha 1914

Literatura

BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě

a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985

BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402

Praha ndash Litomyšl 2003

BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003

BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve

středověku Praha 2006

ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech

Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376

ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash

Litomyšl 2000

ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel

VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007

DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in

Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139

DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009

ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959

FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků

1310 ndash 1419 Praha 1978

HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992

HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum

pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002

118

HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in

Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu

15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392

KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je

a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365

KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed

revoluce Praha 1998

KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005

KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV

pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234

KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha

1902 reprint Praha 1996

KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990

KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II

Praha 1997

LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute

architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175

LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003

MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996

Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I

A ndash Č Praha 1925 s 459

MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-

skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978

MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha

1971

MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech

Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005

NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010

119

Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel

XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha

1908 s 653

PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech

pruhů na cestě k trůnu Praha 2006

PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1

1997 s 4 ndash 9

PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985

POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III

PŠ Praha 1980

RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005

SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha

1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII

Praha 1905 diacutel XV Praha 1927

SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce

Praha 1986

ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19

ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001

ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha

1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech

let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996

TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III

Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII

Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891

TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986

URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha

2003

120

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250

Praha ndash Litomyšl 2000

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310

Praha ndash Litomyšl 2002

VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002

Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456

ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH

107 č 2 2009 s 269 ndash 308

Internetoveacute zdroje

httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=

1113

httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-

CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)

httpwwwsvojsincz

httpwwwlnareczzamekhistorie

httpwwwmavlastcz

httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm

svojsin

httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin

galerie217142

httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml

httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp

httpwwwsvatymichaelczmm99php

httpwwwblistyczart9886html

httpwwwblistyczart9887htm

httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce

121

SEZNAM VYOBRAZENIacute

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)

Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle

krajů (15 stoletiacute)

(vlastniacute kresba)

122

SEZNAM PŘIacuteLOH

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK

August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr

přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare

majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie

staţeno 25 10 2010)

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz

wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm

svojsin staţeno 25 10 2010)

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz

plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142

staţeno 25 10 2010)

Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj

kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10

2010)

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)

Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru

v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380

ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu

klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute

a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3

2011)

123

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině

z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice

plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi

svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-

cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp

block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=

145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana

Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity

a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash

Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)

Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let

1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute

Praha 1990 s 300 302 303)

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http

wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action

doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na

Stareacutem Městě praţskeacutem

124

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek

podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha

Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze

Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=

636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo

id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje

spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic

U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564

ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na

Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3

2011)

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se

zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina

z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela

Severniacute strana kostela

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute

věţe

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

Půdorys kostela

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje

klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje

kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při

potociacutech Suchaacute a Trnovaacute

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na

listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute

ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje

mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek

ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute

pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora

praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi

Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute

Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

na Stareacutem Městě praţskeacutem

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan

Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute

s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina

z 1 ledna 1429

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce

rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena

a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě

všch třiacute bratrů

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu

uzavřenou na Vildštejně

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou

ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute

a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450

Page 2: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …

Čestneacute prohlaacutešeniacute

Naacutezev praacutece Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute pozdniacuteho

středověku

Jmeacuteno a přiacutejmeniacute autora Pavla Matějkovaacute

Osobniacute čiacuteslo P05000427

Byla jsem seznaacutemena s tiacutem ţe na mou diplomovou praacuteci se plně vztahuje

zaacutekon č 1212000 Sb o praacutevu autorskeacutem praacutevech souvisejiacuteciacutech s praacutevem

autorskyacutem a o změně některyacutech zaacutekonů (autorskyacute zaacutekon) ve zněniacute pozdějšiacutech

předpisů zejmeacutena sect 60 ndash školniacute diacutelo

Prohlašuji ţe maacute diplomovaacute praacutece je ve smyslu autorskeacuteho zaacutekona vyacutehradně

myacutem autorskyacutem diacutelem

Beru na vědomiacute ţe Technickaacute univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do myacutech

autorskyacutech praacutev uţitiacutem meacute diplomoveacute praacutece pro vnitřniacute potřebu TUL

Uţiji-li diplomovou praacuteci nebo poskytnu-li licenci k jejiacutemu vyuţitiacute jsem si

vědom povinnosti informovat o teacuteto skutečnosti TUL v tomto přiacutepadě maacute TUL

praacutevo ode mne poţadovat uacutehradu naacutekladů ktereacute vynaloţila na vytvořeniacute diacutela

aţ do jejich skutečneacute vyacuteše

Diplomovou praacuteci jsem vypracovala samostatně s pouţitiacutem uvedeneacute literatury

a na zaacutekladě konzultaciacute s vedouciacutem diplomoveacute praacutece a konzultantem

Prohlašuji ţe jsem do informačniacuteho systeacutemu STAG vloţila elektronickou

verzi meacute diplomoveacute praacutece kteraacute je identickaacute s tištěnou verziacute předklaacutedanou

k obhajobě a uvedla jsem všechny systeacutemem poţadovaneacute informace pravdivě

V Liberci dne 26 4 2011

Pavla Matějkovaacute

Poděkovaacuteniacute

Na tomto miacutestě bych raacuteda poděkovala předevšiacutem doc PhDr Tomaacuteši

Veliacutemskeacutemu CSc vedouciacutemu meacute diplomoveacute praacutece za jeho cenneacute rady

odbornou pomoc ochotu a straacutevenyacute čas ktereacute věnoval teacuteto praacuteci

Raacuteda bych takeacute poděkovala celeacute meacute nejbliţšiacute rodině za všestrannou

pomoc podporu a pochopeniacute během meacuteho vysokoškolskeacuteho studia

Anotace

Diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute politickyacutech a naacuteboţenskyacutech

souvislostiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute 15 stoletiacute

Zabyacutevaacute se stavovskyacutem původem rodu jeho společenskyacutem vzestupem

a vztahem k původniacutem drţitelům predikaacutetu ze Svojšiacutena jimţ je věnovaacutena

poměrně značnaacute čaacutest textu Daacutele se text věnuje jednotlivyacutem přiacuteslušniacutekům rodu

a to předevšiacutem se zaměřeniacutem na vyacuteraznou postavu nejvyššiacuteho mincmistra Petra

Zmrzliacuteka Ve sveacutem zaacutevěru praacutece seznamuje s majetkovou drţbou rodu

a obsahuje takeacute vyacutečet dochovanyacutech pečetiacute pro sledovaneacute obdobiacute

Kliacutečovaacute slova ze Svojšiacutena Zmrzliacutek ze Svojšiacutena 15 stoletiacute pozdniacute středověk

Mistr Jan Hus husitstviacute husitskeacute vaacutelky niţšiacute šlechta mincmistr Českeacute země

Anotacion

The thesis describes a history of noble stock Zmrzliacutek of Svojšiacuten in 15

century itacutes on background of politics and religious connections The thesis

deals with corporative origin of a stock its social upward movement and

relation to original holders of a predicate from Svojšiacuten to which is devoted

quite a sizable part of text The text below applies to particular members of

stock especially with a sight on an expressive person the highest mint master

Petr Zmrzliacutek In a finish of the work is introduced a property possession of the

stock and it concludes also a compendium of preserved seals for an observed

period

Key words from Svojšiacuten Zmrzliacutek of Svojšiacuten 15 century late Middle Ages

Mistr Jan Hus Hussitism Hussite wars gentry mint master Czech land

Obsah

SEZNAM ZKRATEK 10

UacuteVOD 11

POČAacuteTKY RODU 15

NAacuteSLEDOVNIacuteCI 24

NOVEacute ZAČAacuteTKY 35

ZLATAacute EacuteRA 41

Původ Petra Zmrzliacuteka 46

Petr Zmrzliacutek na sceacuteně 51

Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev 62

Petr Zmrzliacutek a literatura 66

Smrt Petra Zmrzliacuteka 67

POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE 70

DALŠIacute GENERACE 88

ŠLECHTICKYacute ERB 98

MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA 102

Dominium Lnaacuteře 103

Dominium Kasejovice 104

Dominium Nečtiny (Preitenstein) 104

Dominium Ţleby 105

Dominium Orliacutek nad Vltavou 105

Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn 106

Dominium Kašperk 107

Dominium Březnice 107

Statek Kocelovice 108

Statek Tochovice 108

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109

Statek Kostelec nad Vltavou 109

ZAacuteVĚR 111

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115

SEZNAM VYOBRAZENIacute 121

SEZNAM PŘIacuteLOH 122

SEZNAM ZKRATEK

AČ Archiv českyacute

AH Archeologia Historica

AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute

AKČ Archiv Koruny českeacute

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae

CIM Codex municipalit regni Bohemiae

ČČH Českyacute časopis historickyacute

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim

LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka

MHB Monumenta historica Boemicae

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne

consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho

roku 1541 pohořelyacutech

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin

VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech

11

UacuteVOD

Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech

a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze

Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem

kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana

Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby

V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho

vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho

nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela

v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl

přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece

chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky

slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute

ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka

neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech

postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho

kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah

Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute

exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech

druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech

dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů

a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute

Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi

spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak

naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute

českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na

počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech

12

činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila

naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je

skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto

problematice se ve sveacute praacuteci věnuji

Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek

byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav

a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco

zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute

kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny

16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem

V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu

a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho

vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od

konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak

připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu

Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute

zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil

uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute

moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se

v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem

vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho

majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech

dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute

monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na

praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby

existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech

monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak

vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se

rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat

13

Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro

sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic

historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece

pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute

časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute

listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3

kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ

zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku

Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5

kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň

a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute

literatury

Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci

Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně

1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha

1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed

F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872

diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha

1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed

J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav

Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed

G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash

1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed

G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash

J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962

T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929

sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd

B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed

František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl

Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler

Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979

6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel

IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha

1891

14

zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor

Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7

Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi

hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka

Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy

10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho

11

a praacutece Josefa Ţemličky12

7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI

Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000

V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka

BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute

ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr

ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001

10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel

IV Praha 1996 11

Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12

Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

15

POČAacuteTKY RODU

Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute

v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů

něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů

poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost

obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe

specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute

I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem

Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů

severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13

se spolu s jejiacutemi drţiteli

kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe

Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky

kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina

pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto

listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14

Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle

doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na

zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute

vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute

vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15

dalšiacute klade vznik

kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16

Obě dvě teorie jsou ale maacutelo

pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute

podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17

Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela

13

Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14

CDB I č 279 s 244-246 15

Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute

architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně

středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16

Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha

1980 s 132 17

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92

16

rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu

kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let

1159 a 116018

Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo

někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat

Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute

dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena

Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ

nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19

Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto

stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl

staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely

byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo

feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem

mostkem20

Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila

prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo

při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech

šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do

zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21

Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně

romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se

čtyřpatrovou věţiacute22

vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu

naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute

horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech

nad sebou23

Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako

18

Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005

s 370 19

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20

Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 23

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491

17

tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24

Portaacutel na jiţniacute straně

tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem

šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute

mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25

Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute

doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně

feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel

v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva

a vedlo do druheacuteho patra26

Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27

Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28

V přiacutezemiacute věţe se

nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby

Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute

dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29

Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute

romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během

niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen

o jeden metr širšiacute neţ věţ30

Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje

do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně

Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem

z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska

Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě

popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31

Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to

jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil

24

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29

E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby

z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz

httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287

18

jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32

Jak

jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel

kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute

V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě

beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter

vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute

Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho

charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla

zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky

zavazoval33

Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace

neobydlenyacutech oblastiacute

Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali

tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34

Doposud se totiţ prestiţ velmoţů

opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu

i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich

striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem

kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak

rozsaacutehleacute35

Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute

druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute

společenskeacute postaveniacute36

Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37

Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute

vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38

32

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 33

Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy

v době kniacuteţeciacute s 284 34

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo

pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36

Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni

z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute

s 284

19

Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute

dědičneacute39

Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu

kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak

lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40

Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute

nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik

desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41

Tento proces byl však

nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II

tedy okolo let 1140 aţ 117242

kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody

ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43

Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho

majetkuldquo44

Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni

Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli

Svojšiacuten dědičně

Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute

okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od

kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli

ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby

vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela

zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci

kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45

a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo

jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za

podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ

v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali

jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho

tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute

39

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40

Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45

Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284

20

kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak

by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti

a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast

osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi

bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme

Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece

přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků

Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli

buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako

odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem

sedlaacutekům46

kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně

odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou

půdu47

Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu

k niţšiacute šlechtě48

Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet

konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou

aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49

To

znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy

byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech

okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute

aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi

Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce

jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena

rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50

Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů

tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51

I přes tuto

46

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47

Tamteacuteţ s 50-51 48

Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50

Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286

21

skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech

1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou

generaci

Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal

některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52

Dědickeacute vlastnictviacute se začalo

prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy

kterou se stala šlechta53

Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve

smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu

kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute

zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54

Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu

beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech

poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala

přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55

Šlechta

pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla

rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem

času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten

rozpad původniacute hradskeacute soustavy56

Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat

ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy

v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute

Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe

vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde

bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet

i po dalšiacute generace57

52

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53

Tamteacuteţ s 10 54

Tamteacuteţ s 11 55

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56

Tamteacuteţ s 290 57

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel

II s 202

22

Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků

ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky

rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu

pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175

Oldřich (I) a Beneda (I)

Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze

samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje

kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu

johanitů v Čechaacutech a na Moravě58

Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak

usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde

uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59

Jsou totiţ jedinou bratrskou

dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle

Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60

Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe

jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde

nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni

s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště

kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše

bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly

do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od

konce 20 let převlaacutedalldquo61

Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na

listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62

Toto

označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze

pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako

58

CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59

CDB I č 355 s 319-320 60

bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62

CDB I č 363 s 330-331

23

nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc

a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63

Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64

propukl

v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však

kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem

Břetislavem65

kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem

Jindřichem66

63

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64

Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66

Tamteacuteţ s 77

24

NAacuteSLEDOVNIacuteCI

S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do

doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II

Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu

s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se

vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67

Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil

mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po

smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68

Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů

za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69

Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu

dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70

kteryacute

se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy

byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71

Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem

a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc

III72

Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute

vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273

Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři

panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku

1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74

Tato privilegia potvrzovala

dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od

placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů

67

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68

Tamteacuteţ s 75 77 69

Tamteacuteţ s 86 70

Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72

Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73

Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce

neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106

25

a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen

Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute

řiacuteše řiacutemskeacute75

Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn

privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se

roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76

Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy

se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute

poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute

šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje

svoji moc v zemi77

Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute

zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy

Čechldquo78

Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku

zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly

tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79

Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale

takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute

jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute

druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80

Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute

označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni

jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81

Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě

lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute

75

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76

Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta

s 35

26

šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu

se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82

Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace

Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na

vesnickou městskou a důlniacute83

Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace

provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute

předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla

provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve

kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi

podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute

noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek

tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal

utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84

Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva

kterou byli měšťaneacute85

Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně

souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute

a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla

lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86

Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem

daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci

měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87

Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute

zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů

Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti

vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88

Za

82

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84

Tamteacuteţ s 175 201 85

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86

Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za

jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 296 88

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403

27

rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi

důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah

mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala

obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89

Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se

vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili

Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197

jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je

znaacutem a doloţen90

Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se

kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl

Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute

přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91

a to jednak z toho důvodu ţe jsem

pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech

a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute

připadaly to ani nepřipouštiacute

Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora

a Benedy jako otce a syna92

avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe

leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute

ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93

kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute

jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav

Vaniacuteček94

89

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90

CDB I č 355 s 319-320 91

V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92

Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla

Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93

Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute

listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku

1237 CDB III č 172 s 212-213 94

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

28

Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše

zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny

Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je

Vecemil95

O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96

Na zaacutekladě

listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na

teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi

nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi

Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute

pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by

k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně

vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97

Tento

můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez

Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98

Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině

Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje

darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99

Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228

kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho

olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100

Klaacutešter byl

nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101

Zmiňovaacuten je

i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102

a roku 1237103

a 1238104

95

Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 97

Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98

Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99

CDB II č 187 s 172-174 100

CDB II č 310 s 307-308 101

Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102

Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103

Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104

Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230

29

Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to

předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet

Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute

postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny

Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve

svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105

Toto označeniacute

maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora

(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako

uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato

moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy

se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute

Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi

čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak

věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106

Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn

naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl

byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni

bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute

vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako

syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora

uvedeneacuteho na listině před niacutem107

Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech

rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku

1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy

(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme

označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute

doposud nebyl zmiacuteněn

105

CDB IV č 204 s 366-368 106

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107

Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19

30

Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě

v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn

Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108

Jeho tvrzeniacute však neniacute

spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni

naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem

počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech

na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech

rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289

ještě Oldřicha z Třebele109

a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele

a Alberta z Vyacuteškova110

Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během

13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111

Poklaacutedajiacute

tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety

bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo

O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech

jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute

erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele

U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem

některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra

Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem

Benedou (II)112

existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute

S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko

Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113

Oldřich (II)

108

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109

RBM II č 1468 s 633-634 110

RBM II č 2739 s 1197-1198 111

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112

CDB III č 158 s 192-193 113

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

31

označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114

kteryacute je ještě roku 1239

uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115

se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ

s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter

jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116

s největšiacute

pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala

Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově

přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117

Důkazy pro odhaleniacute teacuteto

nejasnosti schaacutezejiacute

Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)

a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě

několikraacutet setkaacuteme

Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute

a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru

a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou

předmětem teacuteto praacutece

Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118

kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute

vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě

letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka

zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale

velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe

tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu

114

Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 115

CDB III č 211 s 275-276 116

CDB IV č 204 s 366-368 117

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 118

Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739

s 1198

32

mohla nasvědčovat listina z roku 1242119

Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak

bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute

potomky

V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by

byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe

Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak

by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie

je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom

připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je

zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco

kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ

dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď

Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)

kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute

Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti

let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)

to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda

(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik

zdrojů120

nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal

zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121

Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme

varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli

potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze

Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je

119

CDB IV č 16 s 78-79 120

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 121

Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130

33

Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je

v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122

Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma

Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda

(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě

řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen

kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal

vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen

u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute

důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků

tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip

Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy

několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal

vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se

jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila

roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II

Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci

Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute

nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123

Přemysl dosaacutehl řady

uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal

i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se

obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho

Rudolfa Habsburskeacuteho124

Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu

Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem

uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko

122

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 123

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142

34

a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute

šlechty v čele s Viacutetkovci125

Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem

během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na

Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126

Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute

Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka

Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti

Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil

olomouckeacuteho biskupa Bruna127

Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute

zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala

postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na

trůn128

Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem

zdraviacutem zemřel129

Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale

naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů

V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute

kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily

125

Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka

s 79 81-82 127

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128

Tamteacuteţ s 367 129

Tamteacuteţ s 474

35

NOVEacute ZAČAacuteTKY

Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali

Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele

Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho

Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na

českeacutem trůnu130

Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za

bdquocizaacutekaldquo131

a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům

v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute

ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech

povinnostiacute132

Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke

vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce

Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute

a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133

Jan

byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute

postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta

diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute

pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134

Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu

i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem

pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135

Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem

tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta

Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136

českyacutem

kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem

130

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa

s 22-23 131

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132

Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133

Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134

Tamteacuteţ s 26-27 35 135

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208

36

a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137

Karel byl teacutehoţ

roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem

o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl

jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138

Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu

velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země

Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem

arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla

prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139

Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy

stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho

kamenneacuteho mostu roku 1357140

Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute

i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute

koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich

rozšiacuteřeniacute141

Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute

sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze

jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142

I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute

Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je

14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute

morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute

Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili

si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem

způsobem143

Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy

společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc

137

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138

Tamteacuteţ s 74 200 301 139

Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140

Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143

Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261

37

šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem

papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva

papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute

avignonskyacute papeţ Kliment VII144

Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl

na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic

kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145

Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň

čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev

i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312

Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146

O jeho osobu se

patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn

v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147

roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148

a listinou z roku

1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149

Je ale

otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet

let zcela odmlčel

Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute

kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150

Kromě těchto dvou zaacuteznamů

o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy

Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151

uţ stěţiacute se

můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda

144

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute

Čechy s 296 145

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146

Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV

č 1980 s 777-778 147

RBM III č 280 s 113 148

RT I s 399 149

RBM III č 878 s 347 150

Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151

LC I1 s 38

38

je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152

1362153

a společně s bratrem

Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině

jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154

Z teacuteto skutečnosti

vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi

Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na

druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později

se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute

vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe

Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se

utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce

zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute

větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy

Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde

pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn

jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je

Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako

Oldřich ze Stanu155

Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich

(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila

predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl

predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo

Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna

Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců

přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet

byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to

předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy

v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu

152

LC I1 s 50 153

LC I1 s 174-175 178 154

bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155

Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170

39

Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech

objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou

pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na

listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je

proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe

v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky

zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem

16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe

Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece

opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto

nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto

rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině

Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho

Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka

a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje

řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156

Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně

pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena157

Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158

Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)

kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem

Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak

střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na

těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně

doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute

156

LL I č 363 s 253-255 157

RT I s 555 556 158

LC V s 256

40

Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny

pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě

zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl

byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně

zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole

41

ZLATAacute EacuteRA

Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně

tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho

kraacutele159

Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po

smrti sveacuteho otce160

Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda

Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy

přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute

kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize

hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute

kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy

(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem

schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161

Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly

doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie

a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi

řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila

běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry

v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho

ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415

jako kaciacuteř162

Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ

miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně

znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech

let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou

naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za

159

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel IVb s 281 160

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 22 162

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66

42

svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici

se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala

s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163

Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou

moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel

na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164

Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit

přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit

Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute

celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech

Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem

ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165

a drţen

v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda

a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166

Vaacuteclav IV

byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly

předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak

alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal

znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167

Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403

opět za uacutečasti bratra Zikmunda168

Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute

z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169

uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku

1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho

kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl

163

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici

paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy

s 305-306 164

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165

Tamteacuteţ s 352 166

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 25 169

Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel

IVb s 386-387

43

Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou

by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se

pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl

v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170

Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli

z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem

a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě

očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle

vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy

s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171

Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172

Teprve od

počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby

bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173

Tito

šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu

vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na

zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev

ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174

Paacuteni reprezentanti vyššiacute

šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak

velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo

se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo

uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila

rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175

Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech

kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky

a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do

170

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute

šlechta s 37 39 69-71 175

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol

Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270

44

politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se

sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika

usedlostiacute176

Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle

nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho

kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě

přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit

podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto

lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby

buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo

jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto

způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177

Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami

šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute

Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli

rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech

sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178

V jinyacutech regionech se naopak

postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech

přiacuteslušniacuteků179

Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu

a moc takteacuteţ ztraacutecela 180

Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu

avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181

Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech

měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute

176

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel I s 282 177

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231

František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147

45

šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet

najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute

Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182

Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta

vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě

Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute

posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet

niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či

dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly

velmi obtiacuteţneacute183

Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli

někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute

mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud

bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na

listinaacutech

Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi

urozenyacutemi muţi184

Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův

pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)

a Oldřich (III)185

S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let

1422 a 1434186

Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů

v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187

S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188

182

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 48-49 183

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184

RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185

bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186

bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de

Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187

Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287

Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188

Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309

Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 113

46

Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila

jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute

straně v bitvě u Lipan189

Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku

15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je

tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze

Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta

z Hraacutedku190

Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo

uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva

patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute

pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit

Původ Petra Zmrzliacuteka

Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)

a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si

tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko

stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho

existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti

Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo

je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute

bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute

Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute

předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi

šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek

pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či

jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb

a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde

189

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190

RT II s 262

47

nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně

povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces

ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191

Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina

stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale

neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho

ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192

Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve

vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec

nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci

Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků

kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu

uţiacutevaacuteniacute193

K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi

Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na

Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela

v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na

Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat

duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla

ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často

udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem

klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou

plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ

prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby

děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute

vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra

Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ

191

Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192

Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44

48

měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194

ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz

a kanovniacutek

Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad

bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech

Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo

jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně

stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute

kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem

zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš

třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen

kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně

by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe

poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute

hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo

během něj195

intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute

postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute

domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do

Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka

duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute

a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat

moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute

polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute

sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu

naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů

pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat

194

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74

233 195

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III

s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik

BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006

s 54

49

naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat

potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196

Existovali by tak opět dvě linie

Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak

přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen

Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se

jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho

čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila

v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si

jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule

Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho

u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi

rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo

jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho

Města praţskeacuteho197

kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl

spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech

dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198

Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali

V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute

předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute

Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199

Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422

během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny

dřiacuteve200

Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad

i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři

sta kop grošů201

coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka

196

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199

AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242

50

Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za

konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do

naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202

Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze

usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za

Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by

mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany

s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203

A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute

měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně

Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech

postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk

s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi

z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute

doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost

Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute

z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku

1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana

Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic

Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do

roku 1525204

Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu

a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby

městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem

viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně

a poplatky205

202

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel

VIII s 80 205

AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357

51

Petr Zmrzliacutek na sceacuteně

Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute

zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten

hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně

z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice

a vsi Střešovice206

Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem

muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou

Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute

Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se

nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento

hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli

potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku

1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207

Druheacute

siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic

v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků

z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute

poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel

se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208

se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka

osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe

pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru

mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke

Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do

manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209

K těmto siacutedlům neměli majiteleacute

vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah

206

RT I s 555-556 207

Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan

MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260

52

Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute

hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210

Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho

před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra

Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad

Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto

hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval

značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek

nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě

a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn

městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute

Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale

takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211

Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady

a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu

naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212

Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup

z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho

a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako

formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi

šlechtu vyššiacute

Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo

předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se

210

Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211

Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ

II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku

1419 AČ II č 326 s 186 212

Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15

53

chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů

kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213

V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad

nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně

zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se

přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214

V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute

dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů

kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215

Velmi pravděpodobně byla

jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute

Vratislav Vaniacuteček216

Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal

načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute

dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217

Stavba slouţila

ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute

Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute

dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde

dokonce zaloţit i kapli218

Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve

od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi

centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem

Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak

213

Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214

Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9

Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215

J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217

Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel III s 541

54

znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou

mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou

mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219

Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na

vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech

měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute

přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh

neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince

a stiacutehal padělatele220

V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute

konšely221

Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute

Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe

praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy

a ty spravoval praacutevě mincmistr222

Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet

pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale

uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za

věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223

Uacuteřad

mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady

tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224

V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako

přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem

Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225

219

V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220

Tamteacuteţ s 157-159 221

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně

s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech

s 358 224

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 226

55

Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute

reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma

se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute

jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226

Naviacutec zdatnyacute

finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo

Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu

s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu

kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228

Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na

kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho

schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn

Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil

Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě

praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho

koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute

reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale

poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem

důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody

o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali

akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby

reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou

ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas

S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute

postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti

Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu

naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute

226

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227

M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257

56

situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali

zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229

Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku

1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230

Podle

meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr

Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se

Dekretu kutnohorskeacuteho

Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi

arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV

jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle

vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory

s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute

nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se

postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231

O šest let později se kraacutelovskaacute

rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem

z Kunšťaacutetu232

Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit

Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel

na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak

daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil

Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji

rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady

byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ

1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233

229

Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230

Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV

1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk

na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169

57

Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července

1407234

12 června 1408235

29 listopadu 1409236

13 listopadu 1410237

13 dubna 1412238

z prosince 1412239

z 27 uacutenora 1413240

25 zaacuteřiacute 1413241

27 řiacutejna 1413242

18 ledna 1415243

a 20 srpna 1417244

Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech

horniacuteků z 28 uacutenora 1410245

na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června

1414246

a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247

Jako rukojmiacuteho

zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny

z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248

Na dokumentu ze srpna 1411 jej

najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249

Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250

Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let

1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech

kteraacute spravoval251

Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna

haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se

odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute

234

RBV III č 560 s 223-224 235

AKČ V č 211 s 131 236

RBV III č 603 s 240 237

LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238

CIM II č 851 s 1141-1148 239

RT II s 95 240

RBV III č 703 s 279 241

AČ XIV č 12 s 400-402 242

CIM I č 131 s 208-212 243

AČ XV č 74 s 172-174 244

RBV III č 786 s 309-310 245

CIM II č 840 s 1119-1130 246

AČ VI č 24 s 31 247

AČ VI č 28 s 35 248

AČ XIV č 72 s 560 249

AČ XXI č 5 s 278 250

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251

ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII

s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99

58

soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252

Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra

z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana

Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253

praţskyacute

biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik

dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute

řadě254

Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců

z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako

neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po

Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu

jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255

kteryacute se

mu později stal osudnyacutem

Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu

s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem

v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo

chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256

Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem

rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany

a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora

1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami

předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili

a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby

daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne

arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky

Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257

252

Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha

1981 s 69 253

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255

Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257

Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203

59

Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat

pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute

probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech

a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba

proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy

u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute

snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258

Původně se měla schůzka

odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se

disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely

za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra

Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259

V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi

vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan

Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute

Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek

v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu

husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena

Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu

1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260

Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně

přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad

obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje

avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu

kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za

Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn

pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech

258

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed

I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178

60

Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech

vojevůdců261

V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute

k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech

Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute

byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do

spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech

vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262

Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ

si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263

Jeho

znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora

kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru

Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho

plundrovaacuteniacute264

O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu

svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do

Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se

uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli

ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta

hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute

261

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262

AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 157 263

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA

Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute

Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem

trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute

Husitskaacute kronika s 220-221

61

Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn

čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena

dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany

a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi

spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265

Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl

o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho

stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky

ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266

Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův

bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to

i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute

a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta

a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech

naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho

přijetiacute zkomplikovalo267

Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute

katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty

a měst neuznali268

Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav

Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech

nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr

zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo

byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno

265

AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute

Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318

Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 49

62

k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda

Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho

kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269

Korybut se v květnu 1422 představil jako

vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce

Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze

sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270

Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev

Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378

probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech

odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve

kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden

papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271

Tato situace

nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute

se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku

1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272

Vyacutesledkem byl

efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute

Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli

a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273

Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla

navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten

jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274

Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku

světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše

269

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272

Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274

Tamteacuteţ s 127 151

63

řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na

koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu

ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275

Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr

Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute

světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute

reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276

Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute

předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute

Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu

avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277

Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus

obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel

a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278

Husova kaacutezaacuteniacute

postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak

dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů

a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně

samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279

Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou z Frymburka280

Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho

kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho

slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem

sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj

po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila

275

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277

Tamteacuteţ s 63 108 278

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105

64

Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel

předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval

a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281

Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem

z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V

svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen

krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve

proti němu282

Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli

v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283

Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se

rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl

vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do

Kostnice284

Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde

uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan

Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285

Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ

zjara roku 1418286

I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce

protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287

Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech

vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas

281

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283

Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus

staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284

Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech

letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 232 285

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287

Tamteacuteţ s 366-367

65

listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288

Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme

Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly

adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou289

Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290

bdquoBůh s vaacutemi

A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho

dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody

panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu

dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute

Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako

jste mu naslouchali dosud

Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro

mne učinila

Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat

Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute

Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen

Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ

jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute

Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute

Mistr Jan Hus

v naději sluha boţiacuteldquo

Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem

v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby

Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej

finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute

poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ

dřiacuteve zavaacutezal291

288

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 281 290

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list

pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583

66

Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil

Ryba s predikaacutetem z Mochova292

kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme

Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna

z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla

ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293

Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute

Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky

jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu

Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294

Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute

se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav

naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295

Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute

a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana

Ţiţky296

Petr Zmrzliacutek a literatura

Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo

i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-

třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy

v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje

Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297

Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ

dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem

archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298

Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost

292

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 39-40 295

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296

Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298

Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492

67

kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute

vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň

jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299

Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil

roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300

Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se

jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ

mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl

Smrt Petra Zmrzliacuteka

V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr

řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně

zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301

Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho

domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy

naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302

Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal

manţelku Annu a tři syny

Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl

sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek

Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe

doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303

299

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300

Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in

Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302

V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy

kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98

68

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem

Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304

Tento

kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305

byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal

kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400

Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem

miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla

odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada

gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306

Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do

konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město

obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307

Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům

Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury

věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku

1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva

tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt

prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute

Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute

ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek

byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde

pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do

pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často

poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou

304

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 275 306

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11

2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307

Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010

69

pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech

a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak

bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308

Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho

Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě

i zaslouţil

308

Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz

httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart

9887html staţeno 18 12 2010

70

POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE

Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se

znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil

šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou

skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl

kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309

Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za

naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let

a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal

jedinyacutem uchazečem o trůn310

Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři

artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ

pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311

V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci

kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute

přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312

Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše

řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313

Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku

Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute

byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se

mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute

Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka

siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314

309

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 188-189 322 310

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261

71

S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315

1431316

1439 a uacutečastnila se

i dalšiacutech jednaacuteniacute317

Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka

Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na

Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem

vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318

Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na

straně Taacuteborů319

Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi

předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme

na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na

separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme

Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě

musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320

Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem

a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni

zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321

Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu

svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš

z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi

v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute

bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek

315

AČ III č 32 s 245-248 316

Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318

K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 269 319

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 232 321

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po

českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609

72

A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby

odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322

Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem

plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323

Znovu se objevil spolu

s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem

landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324

Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi

taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na

straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325

Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou

jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute

obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech

usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326

Realizace Zdickyacutech dohod byla

překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly

jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327

Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze

Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute

tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo

s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu

322

MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou

proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem

1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325

AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute

revoluce diacutel III s 151 326

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 341

73

a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute

skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328

Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute

spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen

zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze

17 řiacutejna 1425329

O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme

Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod

vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na

sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute

spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo

několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330

Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od

počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech

spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento

zaacutepadočeskyacute svaz331

28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město

Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332

V červenci naacutesledujiacuteciacuteho

roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla

do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil

opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333

Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory

a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni

328

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330

AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 214 333

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik

doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 487-489

74

Zmrzliacuteci334

V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se

bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině

mezi kališniacuteky a katoliacuteky335

Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme

Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač

všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ

rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta

a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně

kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech

s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336

Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich

Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme

zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout

některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten

a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337

V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem

praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce

u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute

s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo

několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338

V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji

k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ

přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska

byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit

přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se

334

Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 358 335

AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 336

1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97

75

vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově

zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně

počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo

o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava

do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339

Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan

Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti

Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340

Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky

uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech

snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341

Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce

z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem

z Michalovic a Zmrzliacuteky342

V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ

patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem

svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343

Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata

spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce

a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho

339

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 218-219 340

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 462-463 341

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342

SČPLL I č 639 s 165 343

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI

s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229

76

roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl

naacutesledně strţen a rozbořen344

Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute

Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů

a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha

jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to

prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute

naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou

a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute

existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze

spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute

rady345

Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy

Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv

panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech

nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho

husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu

května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346

Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme

pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute

katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347

a umiacuterněnyacutech husitů s husity

středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky

a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute

344

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech

edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345

AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145

77

polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla

smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348

Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho

sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv

svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech

šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349

Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem

a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu

spraacutevci350

Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem

markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ

1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července

1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech

uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute

kompaktaacuteta351

Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů

v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352

Hlavniacute roli

ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let

stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům

řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly

zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353

Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem

kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436

348

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 619 625 350

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12

16 101-102 352

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636

78

Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na

sveacute cestě do Uher354

Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu

kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho

stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund

vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe

podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali

na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana

a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355

V teacuteto

souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na

listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356

Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se

setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela

najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev

a bez odkazu na přiacutebuzneacute357

Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem

některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny

z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii

by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem

kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu

s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti

přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan

354

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 36 355

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 641 644 356

Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop

grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost

Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a

listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ

č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19

dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357

AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224

79

měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem

anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem

k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute

Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři

přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute

Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358

a ktereacutemu

uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však

Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně

ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo

i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359

Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy

zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm

miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven

Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem

pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena

šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či

světskeacute statkyldquo 360

Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437

naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře

Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety

V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je

zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit

Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361

Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala

proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do

naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362

358

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 74 76-77 359

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621

626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361

AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453

80

Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť

Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo

třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl

v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363

Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364

a 1432365

Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439

kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem

z Roţmberka 366

Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ

okolo roku 1440367

Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě

zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty

jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet

praacutevě jeho synem

Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně

často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů

na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute

a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho

kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do

doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368

V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava

nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369

a poteacute v květnu a červnu na valneacutem

sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute

šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III

Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se

363

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42

44 50 56 364

LC VIII ndash X s 150 365

Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4

s 440 367

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368

Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440

AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369

AČ III č 414 s 524

81

mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit

i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale

neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě

varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl

poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho

a haacutejil jeho praacutevo na trůn370

Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute

šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho

Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn

pro Ladislava371

Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho

spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho

landfryacutedu372

Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe

bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu

ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten

českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze

formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat

ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute

zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla

o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458

korunovaacuten českyacutem kraacutelem373

Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto

se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena

370

AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128

82

V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem

z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu

Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute

s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka

hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374

Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na

sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci

byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do

landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na

krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem

vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375

V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi

největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou

šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376

K letům 1443 aţ 1444

se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na

Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377

Spory mezi Oldřichem a Petrem byly

ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378

ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem

patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem

sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute

K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379

Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned

dalšiacuteho roku opět porušil380

374

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377

LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302

s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334

s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336

č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378

LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379

AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44

č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35

83

Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci

znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci

moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se

přičinil o naacutepravu381

Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce

vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako

předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech

uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli

vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382

Roku 1450 si

Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech

1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk

ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory

a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383

Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384

a roku 1451

a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385

Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků

zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III

a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy

LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343

s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260

č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396

s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450

s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ

XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381

AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382

LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383

AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384

Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300

s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co

maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ

z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha

z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III

č 424 s 296 385

RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254

84

u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou

stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil

i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti

a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni

rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez

panovniacuteka386

Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ

uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu

byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387

Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic

z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388

Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute

glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi

Poděbradskou a Strakonickou stranou389

Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel

Oldřich z Roţmberka390

Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem

stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany

kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech

měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391

Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno

a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku

naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany

Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem

z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni

kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392

avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali

386

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387

AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388

RT II s 237 389

AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391

AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392

LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170

85

počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu

nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute

a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila

se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393

Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo

a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se

11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu

o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově

ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou

platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud

ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394

kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ

ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452

a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem

šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem

jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395

K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv

svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl

určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou

pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute

Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396

Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute

zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim

byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat

zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci

393

LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40

s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394

AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46

s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 106 395

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396

AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107

86

z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny

provedeneacute během jejiacuteho průběhu397

Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute

Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398

Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443

1449 1454 1456399

Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400

Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek

a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401

Zapsaacuteno jim bylo takeacute

věno Anny z Frymburka402

397

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 66 398

Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku

z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze

Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203

Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II

č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187

Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604

s 467 399

Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi

Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498

Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina

staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu

s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282

s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem

z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina

z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června

1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na

listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna

1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV

č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra

Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina

z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra

Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400

Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269

s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388

s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501

s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401

AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402

AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI

s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

87

Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se

oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403

s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava

a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute

ţe zemřel někdy během roku 1457404

to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě

v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu

o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405

Vzhledem

k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem

synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku

Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě

v letech 1465 a 1477406

Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477

zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute

uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se

nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho

bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho

z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka

403

Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům

ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150

88

DALŠIacute GENERACE

Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho

z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za

vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně

urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho

O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl

na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem

i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407

Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům

vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute

rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408

I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se

vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute

liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně

vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze

Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute

se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad

panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky

orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst

zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409

Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi

poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou

opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce

Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou

o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech

poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem

407

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 393 408

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409

Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237

89

z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil

tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem

sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na

platnosti uacutemluv410

Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467

avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět

dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute

i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly

pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl

celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat

dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů

s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl

Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute

ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil

Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše

Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411

Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem

a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi

městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav

(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak

i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku

Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412

Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu

a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše

zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se

v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do

11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však

410

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463

90

započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute

kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky

ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo

Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe

se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se

tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden

nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na

Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413

Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute

sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech

zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute

postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat

zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute

trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem

nepřijatelnyacute414

Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele

neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout

Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471

započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli

ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415

Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš

dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu

a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo

a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli

katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl

413

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 403 415

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93

91

22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416

Spor o země Koruny českeacute ale

nadaacutele pokračoval

Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro

ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se

vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se

snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter

byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417

Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute

uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu

se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem

povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute

kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu

daacutevala kompaktaacuteta418

Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho

smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat

svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute

i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute

o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419

Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490

Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve

všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se

dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420

416

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 103 405-406 463 418

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 413

92

Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od

počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku

1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti

předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek

o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421

Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk

jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422

O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)

kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec

a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato

zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum

a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav

pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423

Jaroslav se objevuje ještě

v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem

Zviacutekově424

a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na

Lnaacuteřiacutech425

Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan

zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek

s Kostelcem426

Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute

obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely

za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze

Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly

421

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424

AČ XIV č 1831 s 152 425

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute

sv XXVII Praha 1901 s 653

93

a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze

Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům

u kostela a společně ji ţivili427

Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem

z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech

a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute

Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ

zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428

Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem

Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků

Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil

z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi

stranami429

S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute

neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli

dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem

Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale

nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze

Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně

vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430

Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute

Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče

svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431

V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute

se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do

427

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429

AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896

s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430

AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431

Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197

94

sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou

stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl

Jaroslav celyacute rok neshody432

Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana

z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat

I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se

přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se

z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute

coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433

Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli

věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo

takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav

K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze

Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434

Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana

Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho

z jejich potomků

Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale

vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně

stanovit435

Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten

Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute

pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436

Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest

majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za

oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz

zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi

z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna

Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na

zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl

432

AČ I č 16 s 235-236 433

AČ XXI č 23 s 195 434

Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3

2011 435

Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436

Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88

95

Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav

ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)

Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto

čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově

smrti)

Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem

sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a

opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi

z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop

grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o

celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437

Jaroslav doloţil vyacutepověďmi

svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do

jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem

roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně

rozhodl v jeho prospěch438

Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve

sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439

Spolu s bratrem Janem je

uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem

Burianem440

K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou

o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441

a k osmnaacutecteacutemu dni

teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442

437

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky

a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439

Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10

Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476

AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během

listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63

s 27-28 440

Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441

AČ VIII č 455 s 432-433 442

AČ X č 977 s 543

96

K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky

později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek

s rodovyacutem erbem443

Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho

potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ

jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl

pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444

Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn

s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu

či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana

kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou

z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak

mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445

Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od

roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl

nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův

slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446

coţ je ale dost širokyacute pojem

naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny

Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době

ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)

a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka

Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka

Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy

předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako

jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by

však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet

alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem

443

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444

AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III

s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445

Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653

97

jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn

v pramenech447

Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit

Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn

ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil

Kozlovi z Kladrub448

Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou

dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se

objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po

jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po

sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449

druhaacute

obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450

Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se

k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto

zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488

a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata

z Vrtby451

Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno

Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit

Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)

pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem

vymřel po meči452

Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně

dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale

uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece

447

AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448

AČ XIX č 2485 s 254-255 449

AČ X č 1088 s 75 450

AČ XIV č 2136 s 281-282 451

Tamteacuteţ 452

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253

98

ŠLECHTICKYacute ERB

bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na

štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453

Drţeniacute

erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat

pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty

osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo

jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454

Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem

šlechty455

Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly

staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst

a v neposledniacute řadě takeacute cechy456

Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze

štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi

dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi

zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto

procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla

straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za

kov či naopak457

Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458

Erby se objevujiacute

na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba

staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech

453

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 343 454

Tamteacuteţ s 347 455

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 348 457

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 354-355 458

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360

99

Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů

a k nim naznačeny rodoveacute vazby459

Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute

vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla

liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute

slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460

S erbovniacute pověstiacute se

setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto

pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute

ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem

proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute

českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec

poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute

štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech

ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech

Kosmas i Dalimil461

Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost

s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu

pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na

zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka

Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva

o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda

(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova

zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou

tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na

pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462

Jineacuteho

459

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash

J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461

Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech s 357-358

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena

z 24 6 1361 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

100

člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze

Svojšiacutena

K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na

střiacutebrneacutem štiacutetu463

u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464

Erb se

objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465

ktereacute se objevujiacute u listin z let

1406466

1410467

1412468

1414469

1416470

a 1418471

a takeacute jej nechal

vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472

Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech

synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute

pečetě Petra (II) k roku 1424473

společně pak

s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474

a 1430475

K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova

pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476

Vaacuteclav

dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech

463

Viz Přiacuteloha 1 464

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha

2001 s 58 sv III s 113 466

K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze

Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467

K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze

Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468

Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine

pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469

K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute

1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259

s 160-161 č 260 s 161 470

K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku

Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471

Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472

Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990

s 300 473

Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III

č 32 s 245-248 474

Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III

č 258 s 500 475

Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430

SČPLL I1 č 639 s 165 476

Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1

s 245-249

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z 1 1 1429 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

101

křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477

Pečeť

Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku

1449478

Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt

v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl

roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan

(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze

Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele

nejstaršiacute479

477

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478

Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz

peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE

Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality

bubovicehtml staţeno 9 11 2010

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze

Svojšiacutena z 29 1 1440

Sedlaacutečkova rekonstrukce

Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr

Přiacutebram)

Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z

roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice

okr Přiacutebram)

102

MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA

Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute

předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem

stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se

v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů

mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich

vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se

objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480

Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481

kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou

hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482

Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu

jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute

a dalšiacutech pozemků483

Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice

vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet

počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva

hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484

Čiacutem viacutece hradů

šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak

ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah

panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485

Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi

aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves

a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku

v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute

480

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 148-149 481

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482

Tamteacuteţ s 148-149 483

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485

Tamteacuteţ s 270

103

majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky

rozdělena486

Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute

V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech

šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487

Ještě před

polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou

několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute

vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute

drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute

šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488

Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech

rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala

předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik

generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na

několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala

předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech

vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)

Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy

podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute

Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla

ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě

praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra

Zmrzliacuteka

Dominium Lnaacuteře

Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze

Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic

486

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70

104

Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna

z Frymburka489

Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji

měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze

Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně

rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute

Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku

1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze

Šternberka a na Blatneacute 490

Dominium Kasejovice

Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků

z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do

manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute

jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves

Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491

Poteacute co Anna ovdověla vybrala si

Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465

Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly

připojeny ke Lnaacuteřům492

Dominium Nečtiny (Preitenstein)

Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute

byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem

Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi

489

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

V Jiţniacute Čechy s 123 491

RT I s 556 492

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

105

vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ

roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493

Dominium Ţleby

Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny

z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly

hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494

Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800

kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495

a o dva roky později mu

kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496

Ţleby byly později z Petrova drţeniacute

vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě

Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt

taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru

Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je

postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497

Dominium Orliacutek nad Vltavou

Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně

cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498

Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice

a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze

493

ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha

2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495

AKČ V č 198 s 123 496

ZRKŘČ č 761 s 110 497

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221

225 498

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146

106

Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499

Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků

16 stoletiacute

Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na

starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500

Diacuteky

tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl

soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501

Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad

nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti

sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502

Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi

husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal

svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503

Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)

Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři

o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu

s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem

stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za

jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute

hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504

Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru

Janovi505

Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn

Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku

1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku

499

ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V

TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 502

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

107

1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron

miacutestniacuteho kostela506

Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady

Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně

s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho

měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507

Dominium Kašperk

Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute

hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po

praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508

Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec

se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům

stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho

drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce

a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo

dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku

1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509

Dominium Březnice

Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců

Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute

jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji

506

Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997

s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507

ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508

ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509

ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a

ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk

staţeno 31 3 2011

108

Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena

ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke

sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510

Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek

byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji

ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky

přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku

Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti

Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute

Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy

jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511

Statek Kocelovice

Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru

(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice

připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512

Statek Tochovice

Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku

1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům

ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku

1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto

panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513

510

ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů

s 87 511

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK

Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 262 513

AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na

109

Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute

Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)

a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli

Jiřiacutemu514

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem

Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute

čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu

arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)

a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na

polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli

Jiřiacutemu zpět515

Statek Kostelec nad Vltavou

Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406

spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil

ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem

zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516

I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi

zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517

Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514

ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 66 515

AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516

AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a

tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec

nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517

ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270

110

Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)

111

ZAacuteVĚR

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu

vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody

měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků

ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech

staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od

chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb

a predikaacutet

Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute

a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute

v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute

Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen

povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute

největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry

oceněniacute a vlivu jako on

Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute

byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale

i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho

Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky

Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy

nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute

podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute

Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu

vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se

dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni

Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud

synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny

z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat

112

a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji

největšiacute přiacutenos meacute praacutece

Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich

však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema

zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou

historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků

v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny

Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou

a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute

obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by

se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo

nebo vyvraacutetilo

Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute

původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila

a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo

Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute

zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do

16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece

zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute

113

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute

Ctibor (I)

Oldřich (I)

Beneda (I)

1175 - 1177

1175 - 1177 1183 1196

Ctibor (II)

1196 1197

Beneda (II)

Ctibor (III)

Oldřich (II)

Vecemil

1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238

1232 1234 1237 1251

1232 1234 1235 1237 1239 1251

1232

Pravděpodobnyacute

zakladatel volfštejnskeacute větve

Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute

větve

Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute

větve

Ještě 1 člen

Beneda (III)

1251

Beneda (IV)

1289 - 1291 1312 1315 1320 1323

Jindřich

1329 1353

Beneda (V)

Oldřich (III)

1355 1358 1362 1380

1380 1383 1385

Beneda (VI)

1396

Protiva (I)

1407 1419 1422 1424 1427 1434

Genealogickeacute vztahy

Protiva (II)

jisteacute

1454

hypotetickeacute

114

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute

Jan Zmrzliacutek Petr (I)

Zmrzliacutek

1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr

duchovniacute

infin

dagger 1421

1420

Magdaleacutena Manda

1394 - 1396 1402 1405 - 1421

infin

Anna z Frymburka

dagger 1465

1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464

Petr (II)

Jan (I)

Vaacuteclav (I)

dagger asi 1463

dagger okolo 1440

dagger 1457 (bezdětnyacute)

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -

1454 1456 1457 1461 1463

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -

1439

1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450

1453 1454

infin

Anna ze Šternberka

a z Veseliacute dagger 1465

1432

Zbyněk 1437 1438

Jan (II)

Vaacuteclav (II)

Jaroslav (I)

Kateřina

Aneţka

dagger 1483

koncem 15 stol

dagger 14

dagger 1465

dagger 1465

1457 1463 1466 1470 1472 1473

1480

1457 1461 1463 1468 1469 1472

1473

1457 1463 1466 1469

1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496

infin

Vaacuteclav ze Smiřic

devět sirotků

Jan (III)

Zdeněk

Genealogickeacute vztahy

1475 1495

dagger 1496

Petr (III)

Vaacuteclav (III)

jisteacute

1488

1465 1477

hypotetickeacute

115

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ

Prameny a edice pramenů

AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983

AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed

František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed

F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed

F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef

Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed

J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed

J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed

J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel

XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich

Praha 1941

AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947

z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha

1979

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich

Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed

G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae

1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000

T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša

Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček

Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839

CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha

1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944

116

FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed

Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed

J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha

1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889

LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed

Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena

Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed

B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha

1954

MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I

ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III

ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419

aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute

Praha 1989

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash

Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed

J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd

František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash

K Beraacutenek Praha 1974

Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty

ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha

1980

117

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed

A Sedlaacuteček Praha 1914

Literatura

BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě

a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985

BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402

Praha ndash Litomyšl 2003

BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003

BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve

středověku Praha 2006

ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech

Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376

ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash

Litomyšl 2000

ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel

VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007

DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in

Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139

DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009

ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959

FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků

1310 ndash 1419 Praha 1978

HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992

HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum

pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002

118

HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in

Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu

15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392

KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je

a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365

KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed

revoluce Praha 1998

KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005

KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV

pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234

KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha

1902 reprint Praha 1996

KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990

KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II

Praha 1997

LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute

architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175

LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003

MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996

Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I

A ndash Č Praha 1925 s 459

MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-

skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978

MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha

1971

MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech

Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005

NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010

119

Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel

XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha

1908 s 653

PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech

pruhů na cestě k trůnu Praha 2006

PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1

1997 s 4 ndash 9

PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985

POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III

PŠ Praha 1980

RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005

SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha

1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII

Praha 1905 diacutel XV Praha 1927

SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce

Praha 1986

ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19

ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001

ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha

1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech

let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996

TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III

Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII

Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891

TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986

URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha

2003

120

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250

Praha ndash Litomyšl 2000

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310

Praha ndash Litomyšl 2002

VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002

Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456

ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH

107 č 2 2009 s 269 ndash 308

Internetoveacute zdroje

httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=

1113

httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-

CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)

httpwwwsvojsincz

httpwwwlnareczzamekhistorie

httpwwwmavlastcz

httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm

svojsin

httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin

galerie217142

httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml

httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp

httpwwwsvatymichaelczmm99php

httpwwwblistyczart9886html

httpwwwblistyczart9887htm

httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce

121

SEZNAM VYOBRAZENIacute

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)

Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle

krajů (15 stoletiacute)

(vlastniacute kresba)

122

SEZNAM PŘIacuteLOH

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK

August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr

přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare

majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie

staţeno 25 10 2010)

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz

wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm

svojsin staţeno 25 10 2010)

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz

plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142

staţeno 25 10 2010)

Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj

kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10

2010)

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)

Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru

v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380

ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu

klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute

a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3

2011)

123

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině

z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice

plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi

svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-

cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp

block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=

145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana

Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity

a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash

Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)

Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let

1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute

Praha 1990 s 300 302 303)

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http

wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action

doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na

Stareacutem Městě praţskeacutem

124

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek

podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha

Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze

Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=

636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo

id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje

spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic

U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564

ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na

Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3

2011)

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se

zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina

z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela

Severniacute strana kostela

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute

věţe

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

Půdorys kostela

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje

klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje

kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při

potociacutech Suchaacute a Trnovaacute

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na

listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute

ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje

mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek

ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute

pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora

praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi

Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute

Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

na Stareacutem Městě praţskeacutem

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan

Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute

s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina

z 1 ledna 1429

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce

rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena

a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě

všch třiacute bratrů

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu

uzavřenou na Vildštejně

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou

ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute

a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450

Page 3: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …

Prohlašuji ţe jsem do informačniacuteho systeacutemu STAG vloţila elektronickou

verzi meacute diplomoveacute praacutece kteraacute je identickaacute s tištěnou verziacute předklaacutedanou

k obhajobě a uvedla jsem všechny systeacutemem poţadovaneacute informace pravdivě

V Liberci dne 26 4 2011

Pavla Matějkovaacute

Poděkovaacuteniacute

Na tomto miacutestě bych raacuteda poděkovala předevšiacutem doc PhDr Tomaacuteši

Veliacutemskeacutemu CSc vedouciacutemu meacute diplomoveacute praacutece za jeho cenneacute rady

odbornou pomoc ochotu a straacutevenyacute čas ktereacute věnoval teacuteto praacuteci

Raacuteda bych takeacute poděkovala celeacute meacute nejbliţšiacute rodině za všestrannou

pomoc podporu a pochopeniacute během meacuteho vysokoškolskeacuteho studia

Anotace

Diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute politickyacutech a naacuteboţenskyacutech

souvislostiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute 15 stoletiacute

Zabyacutevaacute se stavovskyacutem původem rodu jeho společenskyacutem vzestupem

a vztahem k původniacutem drţitelům predikaacutetu ze Svojšiacutena jimţ je věnovaacutena

poměrně značnaacute čaacutest textu Daacutele se text věnuje jednotlivyacutem přiacuteslušniacutekům rodu

a to předevšiacutem se zaměřeniacutem na vyacuteraznou postavu nejvyššiacuteho mincmistra Petra

Zmrzliacuteka Ve sveacutem zaacutevěru praacutece seznamuje s majetkovou drţbou rodu

a obsahuje takeacute vyacutečet dochovanyacutech pečetiacute pro sledovaneacute obdobiacute

Kliacutečovaacute slova ze Svojšiacutena Zmrzliacutek ze Svojšiacutena 15 stoletiacute pozdniacute středověk

Mistr Jan Hus husitstviacute husitskeacute vaacutelky niţšiacute šlechta mincmistr Českeacute země

Anotacion

The thesis describes a history of noble stock Zmrzliacutek of Svojšiacuten in 15

century itacutes on background of politics and religious connections The thesis

deals with corporative origin of a stock its social upward movement and

relation to original holders of a predicate from Svojšiacuten to which is devoted

quite a sizable part of text The text below applies to particular members of

stock especially with a sight on an expressive person the highest mint master

Petr Zmrzliacutek In a finish of the work is introduced a property possession of the

stock and it concludes also a compendium of preserved seals for an observed

period

Key words from Svojšiacuten Zmrzliacutek of Svojšiacuten 15 century late Middle Ages

Mistr Jan Hus Hussitism Hussite wars gentry mint master Czech land

Obsah

SEZNAM ZKRATEK 10

UacuteVOD 11

POČAacuteTKY RODU 15

NAacuteSLEDOVNIacuteCI 24

NOVEacute ZAČAacuteTKY 35

ZLATAacute EacuteRA 41

Původ Petra Zmrzliacuteka 46

Petr Zmrzliacutek na sceacuteně 51

Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev 62

Petr Zmrzliacutek a literatura 66

Smrt Petra Zmrzliacuteka 67

POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE 70

DALŠIacute GENERACE 88

ŠLECHTICKYacute ERB 98

MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA 102

Dominium Lnaacuteře 103

Dominium Kasejovice 104

Dominium Nečtiny (Preitenstein) 104

Dominium Ţleby 105

Dominium Orliacutek nad Vltavou 105

Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn 106

Dominium Kašperk 107

Dominium Březnice 107

Statek Kocelovice 108

Statek Tochovice 108

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109

Statek Kostelec nad Vltavou 109

ZAacuteVĚR 111

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115

SEZNAM VYOBRAZENIacute 121

SEZNAM PŘIacuteLOH 122

SEZNAM ZKRATEK

AČ Archiv českyacute

AH Archeologia Historica

AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute

AKČ Archiv Koruny českeacute

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae

CIM Codex municipalit regni Bohemiae

ČČH Českyacute časopis historickyacute

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim

LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka

MHB Monumenta historica Boemicae

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne

consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho

roku 1541 pohořelyacutech

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin

VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech

11

UacuteVOD

Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech

a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze

Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem

kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana

Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby

V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho

vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho

nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela

v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl

přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece

chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky

slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute

ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka

neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech

postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho

kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah

Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute

exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech

druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech

dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů

a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute

Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi

spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak

naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute

českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na

počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech

12

činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila

naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je

skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto

problematice se ve sveacute praacuteci věnuji

Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek

byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav

a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco

zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute

kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny

16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem

V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu

a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho

vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od

konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak

připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu

Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute

zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil

uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute

moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se

v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem

vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho

majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech

dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute

monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na

praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby

existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech

monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak

vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se

rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat

13

Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro

sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic

historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece

pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute

časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute

listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3

kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ

zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku

Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5

kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň

a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute

literatury

Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci

Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně

1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha

1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed

F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872

diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha

1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed

J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav

Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed

G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash

1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed

G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash

J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962

T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929

sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd

B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed

František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl

Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler

Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979

6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel

IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha

1891

14

zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor

Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7

Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi

hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka

Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy

10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho

11

a praacutece Josefa Ţemličky12

7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI

Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000

V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka

BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute

ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr

ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001

10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel

IV Praha 1996 11

Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12

Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

15

POČAacuteTKY RODU

Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute

v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů

něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů

poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost

obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe

specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute

I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem

Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů

severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13

se spolu s jejiacutemi drţiteli

kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe

Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky

kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina

pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto

listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14

Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle

doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na

zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute

vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute

vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15

dalšiacute klade vznik

kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16

Obě dvě teorie jsou ale maacutelo

pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute

podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17

Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela

13

Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14

CDB I č 279 s 244-246 15

Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute

architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně

středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16

Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha

1980 s 132 17

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92

16

rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu

kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let

1159 a 116018

Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo

někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat

Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute

dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena

Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ

nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19

Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto

stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl

staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely

byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo

feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem

mostkem20

Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila

prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo

při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech

šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do

zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21

Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně

romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se

čtyřpatrovou věţiacute22

vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu

naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute

horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech

nad sebou23

Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako

18

Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005

s 370 19

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20

Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 23

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491

17

tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24

Portaacutel na jiţniacute straně

tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem

šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute

mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25

Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute

doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně

feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel

v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva

a vedlo do druheacuteho patra26

Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27

Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28

V přiacutezemiacute věţe se

nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby

Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute

dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29

Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute

romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během

niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen

o jeden metr širšiacute neţ věţ30

Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje

do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně

Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem

z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska

Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě

popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31

Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to

jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil

24

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29

E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby

z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz

httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287

18

jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32

Jak

jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel

kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute

V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě

beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter

vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute

Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho

charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla

zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky

zavazoval33

Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace

neobydlenyacutech oblastiacute

Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali

tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34

Doposud se totiţ prestiţ velmoţů

opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu

i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich

striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem

kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak

rozsaacutehleacute35

Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute

druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute

společenskeacute postaveniacute36

Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37

Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute

vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38

32

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 33

Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy

v době kniacuteţeciacute s 284 34

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo

pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36

Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni

z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute

s 284

19

Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute

dědičneacute39

Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu

kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak

lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40

Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute

nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik

desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41

Tento proces byl však

nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II

tedy okolo let 1140 aţ 117242

kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody

ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43

Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho

majetkuldquo44

Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni

Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli

Svojšiacuten dědičně

Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute

okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od

kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli

ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby

vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela

zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci

kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45

a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo

jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za

podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ

v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali

jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho

tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute

39

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40

Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45

Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284

20

kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak

by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti

a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast

osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi

bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme

Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece

přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků

Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli

buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako

odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem

sedlaacutekům46

kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně

odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou

půdu47

Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu

k niţšiacute šlechtě48

Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet

konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou

aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49

To

znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy

byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech

okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute

aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi

Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce

jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena

rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50

Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů

tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51

I přes tuto

46

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47

Tamteacuteţ s 50-51 48

Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50

Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286

21

skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech

1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou

generaci

Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal

některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52

Dědickeacute vlastnictviacute se začalo

prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy

kterou se stala šlechta53

Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve

smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu

kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute

zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54

Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu

beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech

poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala

přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55

Šlechta

pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla

rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem

času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten

rozpad původniacute hradskeacute soustavy56

Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat

ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy

v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute

Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe

vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde

bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet

i po dalšiacute generace57

52

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53

Tamteacuteţ s 10 54

Tamteacuteţ s 11 55

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56

Tamteacuteţ s 290 57

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel

II s 202

22

Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků

ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky

rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu

pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175

Oldřich (I) a Beneda (I)

Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze

samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje

kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu

johanitů v Čechaacutech a na Moravě58

Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak

usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde

uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59

Jsou totiţ jedinou bratrskou

dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle

Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60

Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe

jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde

nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni

s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště

kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše

bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly

do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od

konce 20 let převlaacutedalldquo61

Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na

listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62

Toto

označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze

pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako

58

CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59

CDB I č 355 s 319-320 60

bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62

CDB I č 363 s 330-331

23

nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc

a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63

Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64

propukl

v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však

kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem

Břetislavem65

kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem

Jindřichem66

63

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64

Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66

Tamteacuteţ s 77

24

NAacuteSLEDOVNIacuteCI

S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do

doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II

Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu

s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se

vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67

Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil

mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po

smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68

Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů

za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69

Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu

dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70

kteryacute

se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy

byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71

Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem

a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc

III72

Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute

vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273

Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři

panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku

1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74

Tato privilegia potvrzovala

dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od

placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů

67

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68

Tamteacuteţ s 75 77 69

Tamteacuteţ s 86 70

Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72

Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73

Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce

neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106

25

a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen

Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute

řiacuteše řiacutemskeacute75

Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn

privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se

roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76

Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy

se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute

poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute

šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje

svoji moc v zemi77

Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute

zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy

Čechldquo78

Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku

zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly

tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79

Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale

takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute

jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute

druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80

Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute

označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni

jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81

Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě

lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute

75

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76

Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta

s 35

26

šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu

se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82

Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace

Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na

vesnickou městskou a důlniacute83

Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace

provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute

předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla

provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve

kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi

podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute

noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek

tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal

utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84

Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva

kterou byli měšťaneacute85

Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně

souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute

a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla

lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86

Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem

daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci

měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87

Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute

zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů

Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti

vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88

Za

82

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84

Tamteacuteţ s 175 201 85

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86

Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za

jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 296 88

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403

27

rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi

důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah

mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala

obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89

Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se

vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili

Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197

jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je

znaacutem a doloţen90

Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se

kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl

Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute

přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91

a to jednak z toho důvodu ţe jsem

pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech

a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute

připadaly to ani nepřipouštiacute

Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora

a Benedy jako otce a syna92

avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe

leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute

ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93

kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute

jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav

Vaniacuteček94

89

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90

CDB I č 355 s 319-320 91

V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92

Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla

Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93

Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute

listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku

1237 CDB III č 172 s 212-213 94

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

28

Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše

zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny

Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je

Vecemil95

O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96

Na zaacutekladě

listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na

teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi

nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi

Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute

pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by

k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně

vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97

Tento

můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez

Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98

Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině

Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje

darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99

Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228

kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho

olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100

Klaacutešter byl

nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101

Zmiňovaacuten je

i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102

a roku 1237103

a 1238104

95

Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 97

Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98

Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99

CDB II č 187 s 172-174 100

CDB II č 310 s 307-308 101

Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102

Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103

Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104

Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230

29

Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to

předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet

Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute

postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny

Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve

svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105

Toto označeniacute

maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora

(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako

uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato

moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy

se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute

Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi

čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak

věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106

Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn

naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl

byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni

bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute

vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako

syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora

uvedeneacuteho na listině před niacutem107

Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech

rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku

1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy

(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme

označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute

doposud nebyl zmiacuteněn

105

CDB IV č 204 s 366-368 106

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107

Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19

30

Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě

v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn

Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108

Jeho tvrzeniacute však neniacute

spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni

naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem

počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech

na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech

rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289

ještě Oldřicha z Třebele109

a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele

a Alberta z Vyacuteškova110

Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během

13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111

Poklaacutedajiacute

tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety

bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo

O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech

jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute

erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele

U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem

některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra

Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem

Benedou (II)112

existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute

S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko

Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113

Oldřich (II)

108

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109

RBM II č 1468 s 633-634 110

RBM II č 2739 s 1197-1198 111

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112

CDB III č 158 s 192-193 113

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

31

označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114

kteryacute je ještě roku 1239

uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115

se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ

s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter

jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116

s největšiacute

pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala

Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově

přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117

Důkazy pro odhaleniacute teacuteto

nejasnosti schaacutezejiacute

Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)

a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě

několikraacutet setkaacuteme

Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute

a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru

a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou

předmětem teacuteto praacutece

Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118

kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute

vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě

letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka

zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale

velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe

tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu

114

Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 115

CDB III č 211 s 275-276 116

CDB IV č 204 s 366-368 117

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 118

Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739

s 1198

32

mohla nasvědčovat listina z roku 1242119

Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak

bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute

potomky

V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by

byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe

Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak

by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie

je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom

připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je

zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco

kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ

dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď

Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)

kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute

Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti

let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)

to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda

(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik

zdrojů120

nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal

zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121

Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme

varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli

potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze

Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je

119

CDB IV č 16 s 78-79 120

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 121

Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130

33

Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je

v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122

Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma

Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda

(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě

řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen

kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal

vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen

u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute

důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků

tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip

Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy

několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal

vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se

jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila

roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II

Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci

Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute

nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123

Přemysl dosaacutehl řady

uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal

i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se

obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho

Rudolfa Habsburskeacuteho124

Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu

Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem

uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko

122

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 123

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142

34

a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute

šlechty v čele s Viacutetkovci125

Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem

během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na

Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126

Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute

Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka

Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti

Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil

olomouckeacuteho biskupa Bruna127

Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute

zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala

postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na

trůn128

Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem

zdraviacutem zemřel129

Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale

naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů

V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute

kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily

125

Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka

s 79 81-82 127

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128

Tamteacuteţ s 367 129

Tamteacuteţ s 474

35

NOVEacute ZAČAacuteTKY

Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali

Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele

Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho

Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na

českeacutem trůnu130

Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za

bdquocizaacutekaldquo131

a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům

v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute

ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech

povinnostiacute132

Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke

vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce

Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute

a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133

Jan

byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute

postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta

diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute

pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134

Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu

i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem

pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135

Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem

tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta

Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136

českyacutem

kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem

130

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa

s 22-23 131

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132

Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133

Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134

Tamteacuteţ s 26-27 35 135

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208

36

a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137

Karel byl teacutehoţ

roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem

o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl

jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138

Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu

velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země

Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem

arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla

prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139

Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy

stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho

kamenneacuteho mostu roku 1357140

Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute

i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute

koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich

rozšiacuteřeniacute141

Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute

sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze

jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142

I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute

Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je

14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute

morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute

Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili

si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem

způsobem143

Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy

společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc

137

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138

Tamteacuteţ s 74 200 301 139

Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140

Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143

Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261

37

šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem

papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva

papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute

avignonskyacute papeţ Kliment VII144

Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl

na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic

kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145

Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň

čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev

i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312

Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146

O jeho osobu se

patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn

v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147

roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148

a listinou z roku

1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149

Je ale

otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet

let zcela odmlčel

Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute

kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150

Kromě těchto dvou zaacuteznamů

o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy

Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151

uţ stěţiacute se

můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda

144

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute

Čechy s 296 145

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146

Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV

č 1980 s 777-778 147

RBM III č 280 s 113 148

RT I s 399 149

RBM III č 878 s 347 150

Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151

LC I1 s 38

38

je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152

1362153

a společně s bratrem

Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině

jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154

Z teacuteto skutečnosti

vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi

Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na

druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později

se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute

vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe

Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se

utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce

zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute

větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy

Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde

pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn

jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je

Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako

Oldřich ze Stanu155

Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich

(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila

predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl

predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo

Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna

Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců

přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet

byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to

předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy

v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu

152

LC I1 s 50 153

LC I1 s 174-175 178 154

bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155

Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170

39

Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech

objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou

pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na

listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je

proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe

v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky

zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem

16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe

Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece

opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto

nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto

rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině

Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho

Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka

a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje

řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156

Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně

pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena157

Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158

Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)

kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem

Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak

střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na

těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně

doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute

156

LL I č 363 s 253-255 157

RT I s 555 556 158

LC V s 256

40

Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny

pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě

zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl

byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně

zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole

41

ZLATAacute EacuteRA

Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně

tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho

kraacutele159

Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po

smrti sveacuteho otce160

Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda

Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy

přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute

kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize

hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute

kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy

(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem

schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161

Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly

doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie

a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi

řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila

běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry

v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho

ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415

jako kaciacuteř162

Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ

miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně

znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech

let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou

naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za

159

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel IVb s 281 160

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 22 162

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66

42

svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici

se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala

s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163

Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou

moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel

na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164

Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit

přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit

Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute

celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech

Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem

ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165

a drţen

v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda

a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166

Vaacuteclav IV

byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly

předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak

alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal

znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167

Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403

opět za uacutečasti bratra Zikmunda168

Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute

z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169

uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku

1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho

kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl

163

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici

paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy

s 305-306 164

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165

Tamteacuteţ s 352 166

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 25 169

Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel

IVb s 386-387

43

Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou

by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se

pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl

v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170

Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli

z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem

a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě

očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle

vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy

s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171

Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172

Teprve od

počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby

bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173

Tito

šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu

vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na

zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev

ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174

Paacuteni reprezentanti vyššiacute

šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak

velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo

se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo

uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila

rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175

Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech

kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky

a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do

170

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute

šlechta s 37 39 69-71 175

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol

Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270

44

politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se

sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika

usedlostiacute176

Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle

nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho

kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě

přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit

podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto

lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby

buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo

jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto

způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177

Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami

šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute

Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli

rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech

sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178

V jinyacutech regionech se naopak

postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech

přiacuteslušniacuteků179

Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu

a moc takteacuteţ ztraacutecela 180

Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu

avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181

Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech

měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute

176

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel I s 282 177

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231

František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147

45

šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet

najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute

Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182

Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta

vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě

Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute

posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet

niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či

dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly

velmi obtiacuteţneacute183

Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli

někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute

mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud

bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na

listinaacutech

Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi

urozenyacutemi muţi184

Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův

pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)

a Oldřich (III)185

S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let

1422 a 1434186

Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů

v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187

S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188

182

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 48-49 183

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184

RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185

bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186

bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de

Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187

Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287

Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188

Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309

Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 113

46

Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila

jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute

straně v bitvě u Lipan189

Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku

15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je

tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze

Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta

z Hraacutedku190

Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo

uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva

patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute

pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit

Původ Petra Zmrzliacuteka

Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)

a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si

tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko

stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho

existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti

Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo

je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute

bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute

Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute

předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi

šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek

pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či

jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb

a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde

189

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190

RT II s 262

47

nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně

povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces

ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191

Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina

stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale

neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho

ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192

Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve

vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec

nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci

Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků

kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu

uţiacutevaacuteniacute193

K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi

Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na

Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela

v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na

Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat

duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla

ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často

udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem

klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou

plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ

prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby

děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute

vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra

Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ

191

Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192

Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44

48

měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194

ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz

a kanovniacutek

Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad

bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech

Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo

jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně

stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute

kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem

zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš

třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen

kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně

by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe

poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute

hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo

během něj195

intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute

postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute

domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do

Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka

duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute

a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat

moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute

polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute

sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu

naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů

pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat

194

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74

233 195

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III

s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik

BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006

s 54

49

naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat

potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196

Existovali by tak opět dvě linie

Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak

přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen

Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se

jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho

čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila

v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si

jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule

Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho

u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi

rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo

jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho

Města praţskeacuteho197

kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl

spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech

dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198

Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali

V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute

předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute

Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199

Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422

během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny

dřiacuteve200

Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad

i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři

sta kop grošů201

coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka

196

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199

AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242

50

Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za

konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do

naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202

Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze

usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za

Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by

mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany

s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203

A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute

měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně

Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech

postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk

s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi

z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute

doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost

Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute

z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku

1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana

Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic

Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do

roku 1525204

Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu

a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby

městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem

viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně

a poplatky205

202

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel

VIII s 80 205

AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357

51

Petr Zmrzliacutek na sceacuteně

Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute

zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten

hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně

z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice

a vsi Střešovice206

Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem

muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou

Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute

Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se

nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento

hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli

potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku

1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207

Druheacute

siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic

v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků

z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute

poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel

se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208

se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka

osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe

pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru

mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke

Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do

manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209

K těmto siacutedlům neměli majiteleacute

vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah

206

RT I s 555-556 207

Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan

MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260

52

Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute

hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210

Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho

před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra

Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad

Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto

hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval

značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek

nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě

a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn

městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute

Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale

takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211

Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady

a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu

naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212

Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup

z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho

a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako

formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi

šlechtu vyššiacute

Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo

předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se

210

Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211

Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ

II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku

1419 AČ II č 326 s 186 212

Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15

53

chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů

kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213

V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad

nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně

zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se

přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214

V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute

dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů

kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215

Velmi pravděpodobně byla

jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute

Vratislav Vaniacuteček216

Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal

načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute

dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217

Stavba slouţila

ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute

Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute

dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde

dokonce zaloţit i kapli218

Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve

od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi

centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem

Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak

213

Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214

Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9

Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215

J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217

Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel III s 541

54

znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou

mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou

mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219

Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na

vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech

měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute

přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh

neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince

a stiacutehal padělatele220

V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute

konšely221

Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute

Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe

praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy

a ty spravoval praacutevě mincmistr222

Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet

pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale

uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za

věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223

Uacuteřad

mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady

tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224

V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako

přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem

Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225

219

V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220

Tamteacuteţ s 157-159 221

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně

s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech

s 358 224

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 226

55

Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute

reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma

se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute

jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226

Naviacutec zdatnyacute

finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo

Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu

s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu

kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228

Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na

kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho

schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn

Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil

Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě

praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho

koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute

reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale

poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem

důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody

o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali

akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby

reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou

ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas

S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute

postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti

Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu

naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute

226

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227

M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257

56

situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali

zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229

Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku

1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230

Podle

meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr

Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se

Dekretu kutnohorskeacuteho

Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi

arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV

jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle

vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory

s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute

nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se

postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231

O šest let později se kraacutelovskaacute

rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem

z Kunšťaacutetu232

Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit

Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel

na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak

daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil

Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji

rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady

byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ

1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233

229

Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230

Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV

1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk

na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169

57

Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července

1407234

12 června 1408235

29 listopadu 1409236

13 listopadu 1410237

13 dubna 1412238

z prosince 1412239

z 27 uacutenora 1413240

25 zaacuteřiacute 1413241

27 řiacutejna 1413242

18 ledna 1415243

a 20 srpna 1417244

Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech

horniacuteků z 28 uacutenora 1410245

na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června

1414246

a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247

Jako rukojmiacuteho

zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny

z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248

Na dokumentu ze srpna 1411 jej

najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249

Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250

Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let

1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech

kteraacute spravoval251

Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna

haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se

odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute

234

RBV III č 560 s 223-224 235

AKČ V č 211 s 131 236

RBV III č 603 s 240 237

LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238

CIM II č 851 s 1141-1148 239

RT II s 95 240

RBV III č 703 s 279 241

AČ XIV č 12 s 400-402 242

CIM I č 131 s 208-212 243

AČ XV č 74 s 172-174 244

RBV III č 786 s 309-310 245

CIM II č 840 s 1119-1130 246

AČ VI č 24 s 31 247

AČ VI č 28 s 35 248

AČ XIV č 72 s 560 249

AČ XXI č 5 s 278 250

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251

ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII

s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99

58

soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252

Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra

z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana

Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253

praţskyacute

biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik

dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute

řadě254

Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců

z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako

neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po

Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu

jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255

kteryacute se

mu později stal osudnyacutem

Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu

s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem

v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo

chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256

Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem

rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany

a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora

1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami

předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili

a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby

daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne

arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky

Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257

252

Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha

1981 s 69 253

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255

Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257

Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203

59

Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat

pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute

probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech

a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba

proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy

u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute

snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258

Původně se měla schůzka

odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se

disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely

za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra

Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259

V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi

vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan

Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute

Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek

v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu

husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena

Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu

1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260

Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně

přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad

obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje

avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu

kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za

Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn

pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech

258

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed

I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178

60

Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech

vojevůdců261

V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute

k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech

Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute

byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do

spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech

vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262

Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ

si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263

Jeho

znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora

kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru

Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho

plundrovaacuteniacute264

O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu

svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do

Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se

uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli

ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta

hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute

261

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262

AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 157 263

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA

Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute

Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem

trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute

Husitskaacute kronika s 220-221

61

Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn

čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena

dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany

a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi

spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265

Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl

o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho

stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky

ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266

Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův

bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to

i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute

a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta

a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech

naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho

přijetiacute zkomplikovalo267

Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute

katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty

a měst neuznali268

Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav

Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech

nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr

zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo

byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno

265

AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute

Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318

Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 49

62

k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda

Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho

kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269

Korybut se v květnu 1422 představil jako

vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce

Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze

sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270

Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev

Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378

probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech

odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve

kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden

papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271

Tato situace

nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute

se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku

1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272

Vyacutesledkem byl

efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute

Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli

a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273

Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla

navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten

jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274

Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku

světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše

269

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272

Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274

Tamteacuteţ s 127 151

63

řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na

koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu

ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275

Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr

Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute

světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute

reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276

Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute

předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute

Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu

avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277

Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus

obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel

a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278

Husova kaacutezaacuteniacute

postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak

dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů

a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně

samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279

Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou z Frymburka280

Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho

kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho

slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem

sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj

po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila

275

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277

Tamteacuteţ s 63 108 278

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105

64

Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel

předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval

a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281

Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem

z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V

svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen

krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve

proti němu282

Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli

v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283

Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se

rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl

vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do

Kostnice284

Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde

uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan

Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285

Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ

zjara roku 1418286

I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce

protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287

Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech

vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas

281

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283

Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus

staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284

Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech

letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 232 285

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287

Tamteacuteţ s 366-367

65

listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288

Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme

Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly

adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou289

Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290

bdquoBůh s vaacutemi

A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho

dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody

panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu

dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute

Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako

jste mu naslouchali dosud

Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro

mne učinila

Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat

Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute

Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen

Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ

jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute

Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute

Mistr Jan Hus

v naději sluha boţiacuteldquo

Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem

v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby

Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej

finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute

poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ

dřiacuteve zavaacutezal291

288

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 281 290

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list

pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583

66

Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil

Ryba s predikaacutetem z Mochova292

kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme

Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna

z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla

ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293

Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute

Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky

jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu

Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294

Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute

se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav

naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295

Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute

a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana

Ţiţky296

Petr Zmrzliacutek a literatura

Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo

i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-

třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy

v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje

Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297

Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ

dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem

archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298

Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost

292

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 39-40 295

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296

Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298

Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492

67

kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute

vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň

jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299

Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil

roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300

Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se

jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ

mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl

Smrt Petra Zmrzliacuteka

V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr

řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně

zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301

Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho

domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy

naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302

Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal

manţelku Annu a tři syny

Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl

sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek

Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe

doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303

299

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300

Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in

Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302

V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy

kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98

68

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem

Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304

Tento

kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305

byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal

kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400

Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem

miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla

odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada

gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306

Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do

konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město

obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307

Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům

Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury

věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku

1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva

tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt

prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute

Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute

ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek

byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde

pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do

pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často

poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou

304

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 275 306

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11

2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307

Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010

69

pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech

a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak

bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308

Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho

Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě

i zaslouţil

308

Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz

httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart

9887html staţeno 18 12 2010

70

POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE

Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se

znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil

šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou

skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl

kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309

Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za

naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let

a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal

jedinyacutem uchazečem o trůn310

Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři

artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ

pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311

V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci

kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute

přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312

Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše

řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313

Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku

Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute

byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se

mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute

Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka

siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314

309

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 188-189 322 310

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261

71

S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315

1431316

1439 a uacutečastnila se

i dalšiacutech jednaacuteniacute317

Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka

Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na

Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem

vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318

Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na

straně Taacuteborů319

Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi

předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme

na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na

separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme

Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě

musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320

Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem

a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni

zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321

Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu

svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš

z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi

v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute

bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek

315

AČ III č 32 s 245-248 316

Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318

K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 269 319

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 232 321

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po

českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609

72

A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby

odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322

Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem

plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323

Znovu se objevil spolu

s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem

landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324

Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi

taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na

straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325

Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou

jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute

obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech

usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326

Realizace Zdickyacutech dohod byla

překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly

jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327

Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze

Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute

tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo

s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu

322

MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou

proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem

1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325

AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute

revoluce diacutel III s 151 326

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 341

73

a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute

skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328

Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute

spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen

zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze

17 řiacutejna 1425329

O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme

Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod

vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na

sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute

spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo

několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330

Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od

počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech

spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento

zaacutepadočeskyacute svaz331

28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město

Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332

V červenci naacutesledujiacuteciacuteho

roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla

do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil

opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333

Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory

a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni

328

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330

AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 214 333

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik

doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 487-489

74

Zmrzliacuteci334

V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se

bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině

mezi kališniacuteky a katoliacuteky335

Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme

Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač

všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ

rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta

a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně

kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech

s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336

Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich

Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme

zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout

některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten

a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337

V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem

praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce

u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute

s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo

několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338

V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji

k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ

přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska

byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit

přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se

334

Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 358 335

AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 336

1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97

75

vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově

zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně

počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo

o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava

do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339

Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan

Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti

Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340

Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky

uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech

snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341

Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce

z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem

z Michalovic a Zmrzliacuteky342

V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ

patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem

svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343

Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata

spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce

a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho

339

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 218-219 340

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 462-463 341

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342

SČPLL I č 639 s 165 343

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI

s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229

76

roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl

naacutesledně strţen a rozbořen344

Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute

Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů

a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha

jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to

prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute

naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou

a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute

existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze

spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute

rady345

Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy

Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv

panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech

nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho

husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu

května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346

Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme

pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute

katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347

a umiacuterněnyacutech husitů s husity

středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky

a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute

344

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech

edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345

AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145

77

polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla

smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348

Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho

sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv

svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech

šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349

Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem

a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu

spraacutevci350

Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem

markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ

1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července

1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech

uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute

kompaktaacuteta351

Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů

v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352

Hlavniacute roli

ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let

stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům

řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly

zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353

Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem

kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436

348

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 619 625 350

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12

16 101-102 352

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636

78

Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na

sveacute cestě do Uher354

Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu

kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho

stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund

vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe

podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali

na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana

a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355

V teacuteto

souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na

listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356

Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se

setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela

najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev

a bez odkazu na přiacutebuzneacute357

Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem

některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny

z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii

by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem

kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu

s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti

přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan

354

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 36 355

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 641 644 356

Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop

grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost

Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a

listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ

č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19

dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357

AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224

79

měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem

anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem

k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute

Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři

přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute

Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358

a ktereacutemu

uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však

Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně

ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo

i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359

Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy

zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm

miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven

Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem

pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena

šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či

světskeacute statkyldquo 360

Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437

naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře

Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety

V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je

zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit

Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361

Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala

proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do

naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362

358

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 74 76-77 359

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621

626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361

AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453

80

Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť

Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo

třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl

v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363

Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364

a 1432365

Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439

kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem

z Roţmberka 366

Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ

okolo roku 1440367

Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě

zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty

jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet

praacutevě jeho synem

Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně

často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů

na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute

a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho

kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do

doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368

V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava

nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369

a poteacute v květnu a červnu na valneacutem

sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute

šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III

Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se

363

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42

44 50 56 364

LC VIII ndash X s 150 365

Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4

s 440 367

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368

Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440

AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369

AČ III č 414 s 524

81

mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit

i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale

neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě

varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl

poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho

a haacutejil jeho praacutevo na trůn370

Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute

šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho

Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn

pro Ladislava371

Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho

spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho

landfryacutedu372

Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe

bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu

ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten

českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze

formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat

ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute

zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla

o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458

korunovaacuten českyacutem kraacutelem373

Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto

se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena

370

AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128

82

V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem

z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu

Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute

s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka

hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374

Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na

sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci

byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do

landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na

krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem

vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375

V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi

největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou

šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376

K letům 1443 aţ 1444

se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na

Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377

Spory mezi Oldřichem a Petrem byly

ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378

ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem

patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem

sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute

K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379

Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned

dalšiacuteho roku opět porušil380

374

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377

LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302

s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334

s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336

č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378

LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379

AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44

č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35

83

Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci

znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci

moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se

přičinil o naacutepravu381

Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce

vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako

předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech

uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli

vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382

Roku 1450 si

Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech

1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk

ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory

a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383

Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384

a roku 1451

a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385

Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků

zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III

a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy

LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343

s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260

č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396

s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450

s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ

XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381

AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382

LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383

AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384

Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300

s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co

maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ

z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha

z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III

č 424 s 296 385

RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254

84

u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou

stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil

i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti

a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni

rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez

panovniacuteka386

Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ

uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu

byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387

Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic

z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388

Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute

glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi

Poděbradskou a Strakonickou stranou389

Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel

Oldřich z Roţmberka390

Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem

stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany

kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech

měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391

Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno

a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku

naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany

Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem

z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni

kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392

avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali

386

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387

AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388

RT II s 237 389

AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391

AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392

LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170

85

počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu

nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute

a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila

se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393

Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo

a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se

11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu

o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově

ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou

platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud

ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394

kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ

ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452

a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem

šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem

jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395

K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv

svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl

určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou

pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute

Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396

Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute

zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim

byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat

zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci

393

LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40

s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394

AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46

s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 106 395

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396

AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107

86

z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny

provedeneacute během jejiacuteho průběhu397

Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute

Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398

Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443

1449 1454 1456399

Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400

Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek

a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401

Zapsaacuteno jim bylo takeacute

věno Anny z Frymburka402

397

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 66 398

Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku

z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze

Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203

Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II

č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187

Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604

s 467 399

Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi

Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498

Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina

staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu

s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282

s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem

z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina

z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června

1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na

listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna

1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV

č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra

Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina

z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra

Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400

Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269

s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388

s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501

s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401

AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402

AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI

s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

87

Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se

oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403

s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava

a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute

ţe zemřel někdy během roku 1457404

to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě

v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu

o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405

Vzhledem

k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem

synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku

Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě

v letech 1465 a 1477406

Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477

zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute

uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se

nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho

bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho

z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka

403

Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům

ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150

88

DALŠIacute GENERACE

Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho

z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za

vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně

urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho

O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl

na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem

i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407

Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům

vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute

rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408

I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se

vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute

liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně

vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze

Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute

se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad

panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky

orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst

zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409

Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi

poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou

opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce

Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou

o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech

poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem

407

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 393 408

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409

Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237

89

z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil

tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem

sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na

platnosti uacutemluv410

Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467

avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět

dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute

i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly

pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl

celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat

dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů

s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl

Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute

ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil

Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše

Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411

Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem

a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi

městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav

(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak

i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku

Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412

Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu

a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše

zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se

v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do

11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však

410

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463

90

započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute

kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky

ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo

Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe

se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se

tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden

nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na

Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413

Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute

sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech

zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute

postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat

zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute

trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem

nepřijatelnyacute414

Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele

neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout

Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471

započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli

ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415

Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš

dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu

a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo

a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli

katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl

413

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 403 415

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93

91

22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416

Spor o země Koruny českeacute ale

nadaacutele pokračoval

Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro

ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se

vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se

snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter

byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417

Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute

uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu

se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem

povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute

kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu

daacutevala kompaktaacuteta418

Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho

smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat

svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute

i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute

o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419

Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490

Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve

všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se

dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420

416

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 103 405-406 463 418

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 413

92

Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od

počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku

1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti

předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek

o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421

Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk

jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422

O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)

kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec

a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato

zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum

a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav

pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423

Jaroslav se objevuje ještě

v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem

Zviacutekově424

a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na

Lnaacuteřiacutech425

Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan

zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek

s Kostelcem426

Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute

obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely

za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze

Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly

421

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424

AČ XIV č 1831 s 152 425

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute

sv XXVII Praha 1901 s 653

93

a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze

Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům

u kostela a společně ji ţivili427

Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem

z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech

a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute

Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ

zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428

Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem

Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků

Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil

z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi

stranami429

S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute

neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli

dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem

Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale

nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze

Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně

vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430

Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute

Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče

svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431

V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute

se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do

427

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429

AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896

s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430

AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431

Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197

94

sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou

stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl

Jaroslav celyacute rok neshody432

Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana

z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat

I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se

přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se

z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute

coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433

Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli

věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo

takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav

K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze

Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434

Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana

Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho

z jejich potomků

Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale

vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně

stanovit435

Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten

Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute

pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436

Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest

majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za

oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz

zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi

z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna

Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na

zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl

432

AČ I č 16 s 235-236 433

AČ XXI č 23 s 195 434

Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3

2011 435

Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436

Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88

95

Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav

ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)

Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto

čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově

smrti)

Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem

sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a

opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi

z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop

grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o

celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437

Jaroslav doloţil vyacutepověďmi

svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do

jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem

roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně

rozhodl v jeho prospěch438

Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve

sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439

Spolu s bratrem Janem je

uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem

Burianem440

K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou

o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441

a k osmnaacutecteacutemu dni

teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442

437

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky

a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439

Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10

Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476

AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během

listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63

s 27-28 440

Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441

AČ VIII č 455 s 432-433 442

AČ X č 977 s 543

96

K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky

později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek

s rodovyacutem erbem443

Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho

potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ

jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl

pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444

Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn

s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu

či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana

kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou

z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak

mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445

Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od

roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl

nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův

slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446

coţ je ale dost širokyacute pojem

naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny

Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době

ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)

a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka

Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka

Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy

předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako

jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by

však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet

alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem

443

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444

AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III

s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445

Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653

97

jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn

v pramenech447

Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit

Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn

ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil

Kozlovi z Kladrub448

Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou

dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se

objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po

jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po

sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449

druhaacute

obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450

Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se

k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto

zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488

a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata

z Vrtby451

Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno

Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit

Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)

pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem

vymřel po meči452

Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně

dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale

uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece

447

AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448

AČ XIX č 2485 s 254-255 449

AČ X č 1088 s 75 450

AČ XIV č 2136 s 281-282 451

Tamteacuteţ 452

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253

98

ŠLECHTICKYacute ERB

bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na

štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453

Drţeniacute

erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat

pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty

osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo

jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454

Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem

šlechty455

Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly

staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst

a v neposledniacute řadě takeacute cechy456

Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze

štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi

dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi

zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto

procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla

straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za

kov či naopak457

Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458

Erby se objevujiacute

na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba

staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech

453

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 343 454

Tamteacuteţ s 347 455

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 348 457

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 354-355 458

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360

99

Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů

a k nim naznačeny rodoveacute vazby459

Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute

vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla

liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute

slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460

S erbovniacute pověstiacute se

setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto

pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute

ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem

proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute

českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec

poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute

štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech

ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech

Kosmas i Dalimil461

Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost

s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu

pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na

zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka

Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva

o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda

(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova

zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou

tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na

pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462

Jineacuteho

459

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash

J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461

Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech s 357-358

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena

z 24 6 1361 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

100

člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze

Svojšiacutena

K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na

střiacutebrneacutem štiacutetu463

u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464

Erb se

objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465

ktereacute se objevujiacute u listin z let

1406466

1410467

1412468

1414469

1416470

a 1418471

a takeacute jej nechal

vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472

Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech

synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute

pečetě Petra (II) k roku 1424473

společně pak

s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474

a 1430475

K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova

pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476

Vaacuteclav

dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech

463

Viz Přiacuteloha 1 464

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha

2001 s 58 sv III s 113 466

K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze

Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467

K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze

Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468

Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine

pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469

K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute

1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259

s 160-161 č 260 s 161 470

K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku

Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471

Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472

Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990

s 300 473

Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III

č 32 s 245-248 474

Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III

č 258 s 500 475

Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430

SČPLL I1 č 639 s 165 476

Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1

s 245-249

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z 1 1 1429 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

101

křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477

Pečeť

Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku

1449478

Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt

v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl

roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan

(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze

Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele

nejstaršiacute479

477

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478

Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz

peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE

Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality

bubovicehtml staţeno 9 11 2010

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze

Svojšiacutena z 29 1 1440

Sedlaacutečkova rekonstrukce

Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr

Přiacutebram)

Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z

roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice

okr Přiacutebram)

102

MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA

Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute

předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem

stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se

v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů

mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich

vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se

objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480

Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481

kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou

hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482

Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu

jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute

a dalšiacutech pozemků483

Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice

vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet

počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva

hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484

Čiacutem viacutece hradů

šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak

ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah

panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485

Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi

aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves

a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku

v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute

480

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 148-149 481

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482

Tamteacuteţ s 148-149 483

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485

Tamteacuteţ s 270

103

majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky

rozdělena486

Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute

V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech

šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487

Ještě před

polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou

několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute

vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute

drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute

šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488

Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech

rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala

předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik

generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na

několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala

předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech

vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)

Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy

podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute

Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla

ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě

praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra

Zmrzliacuteka

Dominium Lnaacuteře

Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze

Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic

486

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70

104

Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna

z Frymburka489

Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji

měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze

Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně

rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute

Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku

1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze

Šternberka a na Blatneacute 490

Dominium Kasejovice

Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků

z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do

manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute

jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves

Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491

Poteacute co Anna ovdověla vybrala si

Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465

Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly

připojeny ke Lnaacuteřům492

Dominium Nečtiny (Preitenstein)

Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute

byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem

Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi

489

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

V Jiţniacute Čechy s 123 491

RT I s 556 492

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

105

vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ

roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493

Dominium Ţleby

Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny

z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly

hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494

Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800

kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495

a o dva roky později mu

kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496

Ţleby byly později z Petrova drţeniacute

vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě

Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt

taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru

Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je

postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497

Dominium Orliacutek nad Vltavou

Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně

cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498

Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice

a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze

493

ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha

2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495

AKČ V č 198 s 123 496

ZRKŘČ č 761 s 110 497

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221

225 498

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146

106

Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499

Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků

16 stoletiacute

Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na

starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500

Diacuteky

tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl

soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501

Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad

nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti

sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502

Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi

husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal

svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503

Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)

Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři

o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu

s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem

stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za

jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute

hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504

Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru

Janovi505

Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn

Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku

1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku

499

ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V

TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 502

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

107

1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron

miacutestniacuteho kostela506

Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady

Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně

s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho

měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507

Dominium Kašperk

Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute

hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po

praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508

Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec

se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům

stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho

drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce

a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo

dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku

1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509

Dominium Březnice

Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců

Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute

jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji

506

Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997

s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507

ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508

ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509

ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a

ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk

staţeno 31 3 2011

108

Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena

ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke

sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510

Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek

byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji

ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky

přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku

Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti

Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute

Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy

jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511

Statek Kocelovice

Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru

(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice

připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512

Statek Tochovice

Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku

1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům

ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku

1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto

panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513

510

ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů

s 87 511

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK

Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 262 513

AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na

109

Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute

Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)

a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli

Jiřiacutemu514

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem

Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute

čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu

arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)

a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na

polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli

Jiřiacutemu zpět515

Statek Kostelec nad Vltavou

Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406

spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil

ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem

zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516

I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi

zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517

Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514

ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 66 515

AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516

AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a

tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec

nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517

ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270

110

Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)

111

ZAacuteVĚR

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu

vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody

měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků

ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech

staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od

chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb

a predikaacutet

Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute

a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute

v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute

Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen

povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute

největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry

oceněniacute a vlivu jako on

Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute

byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale

i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho

Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky

Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy

nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute

podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute

Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu

vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se

dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni

Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud

synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny

z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat

112

a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji

největšiacute přiacutenos meacute praacutece

Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich

však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema

zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou

historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků

v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny

Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou

a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute

obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by

se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo

nebo vyvraacutetilo

Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute

původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila

a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo

Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute

zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do

16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece

zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute

113

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute

Ctibor (I)

Oldřich (I)

Beneda (I)

1175 - 1177

1175 - 1177 1183 1196

Ctibor (II)

1196 1197

Beneda (II)

Ctibor (III)

Oldřich (II)

Vecemil

1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238

1232 1234 1237 1251

1232 1234 1235 1237 1239 1251

1232

Pravděpodobnyacute

zakladatel volfštejnskeacute větve

Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute

větve

Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute

větve

Ještě 1 člen

Beneda (III)

1251

Beneda (IV)

1289 - 1291 1312 1315 1320 1323

Jindřich

1329 1353

Beneda (V)

Oldřich (III)

1355 1358 1362 1380

1380 1383 1385

Beneda (VI)

1396

Protiva (I)

1407 1419 1422 1424 1427 1434

Genealogickeacute vztahy

Protiva (II)

jisteacute

1454

hypotetickeacute

114

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute

Jan Zmrzliacutek Petr (I)

Zmrzliacutek

1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr

duchovniacute

infin

dagger 1421

1420

Magdaleacutena Manda

1394 - 1396 1402 1405 - 1421

infin

Anna z Frymburka

dagger 1465

1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464

Petr (II)

Jan (I)

Vaacuteclav (I)

dagger asi 1463

dagger okolo 1440

dagger 1457 (bezdětnyacute)

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -

1454 1456 1457 1461 1463

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -

1439

1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450

1453 1454

infin

Anna ze Šternberka

a z Veseliacute dagger 1465

1432

Zbyněk 1437 1438

Jan (II)

Vaacuteclav (II)

Jaroslav (I)

Kateřina

Aneţka

dagger 1483

koncem 15 stol

dagger 14

dagger 1465

dagger 1465

1457 1463 1466 1470 1472 1473

1480

1457 1461 1463 1468 1469 1472

1473

1457 1463 1466 1469

1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496

infin

Vaacuteclav ze Smiřic

devět sirotků

Jan (III)

Zdeněk

Genealogickeacute vztahy

1475 1495

dagger 1496

Petr (III)

Vaacuteclav (III)

jisteacute

1488

1465 1477

hypotetickeacute

115

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ

Prameny a edice pramenů

AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983

AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed

František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed

F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed

F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef

Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed

J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed

J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed

J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel

XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich

Praha 1941

AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947

z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha

1979

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich

Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed

G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae

1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000

T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša

Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček

Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839

CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha

1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944

116

FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed

Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed

J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha

1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889

LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed

Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena

Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed

B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha

1954

MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I

ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III

ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419

aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute

Praha 1989

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash

Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed

J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd

František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash

K Beraacutenek Praha 1974

Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty

ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha

1980

117

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed

A Sedlaacuteček Praha 1914

Literatura

BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě

a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985

BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402

Praha ndash Litomyšl 2003

BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003

BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve

středověku Praha 2006

ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech

Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376

ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash

Litomyšl 2000

ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel

VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007

DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in

Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139

DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009

ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959

FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků

1310 ndash 1419 Praha 1978

HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992

HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum

pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002

118

HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in

Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu

15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392

KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je

a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365

KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed

revoluce Praha 1998

KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005

KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV

pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234

KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha

1902 reprint Praha 1996

KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990

KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II

Praha 1997

LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute

architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175

LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003

MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996

Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I

A ndash Č Praha 1925 s 459

MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-

skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978

MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha

1971

MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech

Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005

NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010

119

Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel

XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha

1908 s 653

PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech

pruhů na cestě k trůnu Praha 2006

PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1

1997 s 4 ndash 9

PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985

POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III

PŠ Praha 1980

RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005

SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha

1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII

Praha 1905 diacutel XV Praha 1927

SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce

Praha 1986

ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19

ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001

ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha

1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech

let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996

TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III

Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII

Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891

TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986

URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha

2003

120

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250

Praha ndash Litomyšl 2000

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310

Praha ndash Litomyšl 2002

VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002

Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456

ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH

107 č 2 2009 s 269 ndash 308

Internetoveacute zdroje

httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=

1113

httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-

CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)

httpwwwsvojsincz

httpwwwlnareczzamekhistorie

httpwwwmavlastcz

httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm

svojsin

httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin

galerie217142

httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml

httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp

httpwwwsvatymichaelczmm99php

httpwwwblistyczart9886html

httpwwwblistyczart9887htm

httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce

121

SEZNAM VYOBRAZENIacute

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)

Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle

krajů (15 stoletiacute)

(vlastniacute kresba)

122

SEZNAM PŘIacuteLOH

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK

August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr

přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare

majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie

staţeno 25 10 2010)

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz

wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm

svojsin staţeno 25 10 2010)

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz

plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142

staţeno 25 10 2010)

Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj

kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10

2010)

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)

Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru

v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380

ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu

klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute

a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3

2011)

123

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině

z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice

plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi

svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-

cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp

block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=

145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana

Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity

a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash

Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)

Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let

1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute

Praha 1990 s 300 302 303)

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http

wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action

doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na

Stareacutem Městě praţskeacutem

124

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek

podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha

Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze

Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=

636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo

id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje

spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic

U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564

ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na

Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3

2011)

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se

zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina

z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela

Severniacute strana kostela

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute

věţe

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

Půdorys kostela

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje

klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje

kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při

potociacutech Suchaacute a Trnovaacute

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na

listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute

ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje

mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek

ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute

pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora

praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi

Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute

Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

na Stareacutem Městě praţskeacutem

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan

Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute

s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina

z 1 ledna 1429

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce

rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena

a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě

všch třiacute bratrů

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu

uzavřenou na Vildštejně

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou

ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute

a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450

Page 4: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …

Poděkovaacuteniacute

Na tomto miacutestě bych raacuteda poděkovala předevšiacutem doc PhDr Tomaacuteši

Veliacutemskeacutemu CSc vedouciacutemu meacute diplomoveacute praacutece za jeho cenneacute rady

odbornou pomoc ochotu a straacutevenyacute čas ktereacute věnoval teacuteto praacuteci

Raacuteda bych takeacute poděkovala celeacute meacute nejbliţšiacute rodině za všestrannou

pomoc podporu a pochopeniacute během meacuteho vysokoškolskeacuteho studia

Anotace

Diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute politickyacutech a naacuteboţenskyacutech

souvislostiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute 15 stoletiacute

Zabyacutevaacute se stavovskyacutem původem rodu jeho společenskyacutem vzestupem

a vztahem k původniacutem drţitelům predikaacutetu ze Svojšiacutena jimţ je věnovaacutena

poměrně značnaacute čaacutest textu Daacutele se text věnuje jednotlivyacutem přiacuteslušniacutekům rodu

a to předevšiacutem se zaměřeniacutem na vyacuteraznou postavu nejvyššiacuteho mincmistra Petra

Zmrzliacuteka Ve sveacutem zaacutevěru praacutece seznamuje s majetkovou drţbou rodu

a obsahuje takeacute vyacutečet dochovanyacutech pečetiacute pro sledovaneacute obdobiacute

Kliacutečovaacute slova ze Svojšiacutena Zmrzliacutek ze Svojšiacutena 15 stoletiacute pozdniacute středověk

Mistr Jan Hus husitstviacute husitskeacute vaacutelky niţšiacute šlechta mincmistr Českeacute země

Anotacion

The thesis describes a history of noble stock Zmrzliacutek of Svojšiacuten in 15

century itacutes on background of politics and religious connections The thesis

deals with corporative origin of a stock its social upward movement and

relation to original holders of a predicate from Svojšiacuten to which is devoted

quite a sizable part of text The text below applies to particular members of

stock especially with a sight on an expressive person the highest mint master

Petr Zmrzliacutek In a finish of the work is introduced a property possession of the

stock and it concludes also a compendium of preserved seals for an observed

period

Key words from Svojšiacuten Zmrzliacutek of Svojšiacuten 15 century late Middle Ages

Mistr Jan Hus Hussitism Hussite wars gentry mint master Czech land

Obsah

SEZNAM ZKRATEK 10

UacuteVOD 11

POČAacuteTKY RODU 15

NAacuteSLEDOVNIacuteCI 24

NOVEacute ZAČAacuteTKY 35

ZLATAacute EacuteRA 41

Původ Petra Zmrzliacuteka 46

Petr Zmrzliacutek na sceacuteně 51

Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev 62

Petr Zmrzliacutek a literatura 66

Smrt Petra Zmrzliacuteka 67

POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE 70

DALŠIacute GENERACE 88

ŠLECHTICKYacute ERB 98

MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA 102

Dominium Lnaacuteře 103

Dominium Kasejovice 104

Dominium Nečtiny (Preitenstein) 104

Dominium Ţleby 105

Dominium Orliacutek nad Vltavou 105

Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn 106

Dominium Kašperk 107

Dominium Březnice 107

Statek Kocelovice 108

Statek Tochovice 108

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109

Statek Kostelec nad Vltavou 109

ZAacuteVĚR 111

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115

SEZNAM VYOBRAZENIacute 121

SEZNAM PŘIacuteLOH 122

SEZNAM ZKRATEK

AČ Archiv českyacute

AH Archeologia Historica

AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute

AKČ Archiv Koruny českeacute

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae

CIM Codex municipalit regni Bohemiae

ČČH Českyacute časopis historickyacute

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim

LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka

MHB Monumenta historica Boemicae

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne

consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho

roku 1541 pohořelyacutech

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin

VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech

11

UacuteVOD

Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech

a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze

Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem

kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana

Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby

V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho

vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho

nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela

v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl

přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece

chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky

slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute

ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka

neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech

postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho

kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah

Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute

exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech

druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech

dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů

a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute

Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi

spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak

naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute

českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na

počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech

12

činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila

naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je

skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto

problematice se ve sveacute praacuteci věnuji

Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek

byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav

a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco

zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute

kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny

16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem

V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu

a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho

vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od

konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak

připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu

Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute

zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil

uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute

moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se

v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem

vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho

majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech

dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute

monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na

praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby

existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech

monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak

vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se

rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat

13

Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro

sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic

historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece

pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute

časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute

listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3

kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ

zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku

Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5

kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň

a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute

literatury

Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci

Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně

1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha

1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed

F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872

diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha

1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed

J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav

Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed

G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash

1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed

G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash

J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962

T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929

sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd

B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed

František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl

Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler

Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979

6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel

IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha

1891

14

zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor

Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7

Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi

hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka

Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy

10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho

11

a praacutece Josefa Ţemličky12

7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI

Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000

V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka

BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute

ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr

ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001

10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel

IV Praha 1996 11

Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12

Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

15

POČAacuteTKY RODU

Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute

v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů

něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů

poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost

obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe

specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute

I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem

Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů

severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13

se spolu s jejiacutemi drţiteli

kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe

Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky

kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina

pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto

listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14

Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle

doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na

zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute

vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute

vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15

dalšiacute klade vznik

kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16

Obě dvě teorie jsou ale maacutelo

pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute

podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17

Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela

13

Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14

CDB I č 279 s 244-246 15

Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute

architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně

středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16

Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha

1980 s 132 17

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92

16

rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu

kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let

1159 a 116018

Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo

někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat

Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute

dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena

Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ

nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19

Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto

stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl

staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely

byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo

feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem

mostkem20

Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila

prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo

při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech

šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do

zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21

Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně

romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se

čtyřpatrovou věţiacute22

vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu

naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute

horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech

nad sebou23

Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako

18

Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005

s 370 19

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20

Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 23

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491

17

tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24

Portaacutel na jiţniacute straně

tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem

šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute

mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25

Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute

doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně

feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel

v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva

a vedlo do druheacuteho patra26

Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27

Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28

V přiacutezemiacute věţe se

nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby

Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute

dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29

Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute

romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během

niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen

o jeden metr širšiacute neţ věţ30

Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje

do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně

Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem

z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska

Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě

popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31

Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to

jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil

24

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29

E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby

z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz

httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287

18

jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32

Jak

jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel

kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute

V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě

beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter

vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute

Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho

charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla

zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky

zavazoval33

Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace

neobydlenyacutech oblastiacute

Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali

tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34

Doposud se totiţ prestiţ velmoţů

opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu

i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich

striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem

kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak

rozsaacutehleacute35

Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute

druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute

společenskeacute postaveniacute36

Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37

Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute

vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38

32

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 33

Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy

v době kniacuteţeciacute s 284 34

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo

pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36

Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni

z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute

s 284

19

Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute

dědičneacute39

Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu

kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak

lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40

Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute

nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik

desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41

Tento proces byl však

nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II

tedy okolo let 1140 aţ 117242

kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody

ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43

Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho

majetkuldquo44

Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni

Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli

Svojšiacuten dědičně

Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute

okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od

kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli

ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby

vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela

zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci

kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45

a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo

jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za

podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ

v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali

jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho

tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute

39

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40

Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45

Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284

20

kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak

by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti

a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast

osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi

bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme

Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece

přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků

Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli

buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako

odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem

sedlaacutekům46

kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně

odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou

půdu47

Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu

k niţšiacute šlechtě48

Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet

konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou

aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49

To

znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy

byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech

okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute

aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi

Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce

jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena

rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50

Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů

tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51

I přes tuto

46

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47

Tamteacuteţ s 50-51 48

Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50

Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286

21

skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech

1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou

generaci

Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal

některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52

Dědickeacute vlastnictviacute se začalo

prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy

kterou se stala šlechta53

Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve

smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu

kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute

zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54

Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu

beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech

poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala

přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55

Šlechta

pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla

rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem

času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten

rozpad původniacute hradskeacute soustavy56

Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat

ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy

v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute

Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe

vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde

bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet

i po dalšiacute generace57

52

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53

Tamteacuteţ s 10 54

Tamteacuteţ s 11 55

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56

Tamteacuteţ s 290 57

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel

II s 202

22

Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků

ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky

rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu

pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175

Oldřich (I) a Beneda (I)

Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze

samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje

kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu

johanitů v Čechaacutech a na Moravě58

Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak

usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde

uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59

Jsou totiţ jedinou bratrskou

dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle

Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60

Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe

jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde

nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni

s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště

kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše

bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly

do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od

konce 20 let převlaacutedalldquo61

Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na

listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62

Toto

označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze

pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako

58

CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59

CDB I č 355 s 319-320 60

bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62

CDB I č 363 s 330-331

23

nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc

a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63

Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64

propukl

v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však

kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem

Břetislavem65

kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem

Jindřichem66

63

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64

Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66

Tamteacuteţ s 77

24

NAacuteSLEDOVNIacuteCI

S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do

doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II

Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu

s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se

vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67

Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil

mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po

smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68

Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů

za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69

Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu

dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70

kteryacute

se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy

byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71

Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem

a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc

III72

Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute

vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273

Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři

panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku

1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74

Tato privilegia potvrzovala

dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od

placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů

67

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68

Tamteacuteţ s 75 77 69

Tamteacuteţ s 86 70

Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72

Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73

Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce

neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106

25

a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen

Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute

řiacuteše řiacutemskeacute75

Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn

privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se

roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76

Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy

se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute

poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute

šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje

svoji moc v zemi77

Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute

zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy

Čechldquo78

Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku

zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly

tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79

Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale

takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute

jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute

druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80

Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute

označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni

jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81

Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě

lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute

75

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76

Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta

s 35

26

šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu

se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82

Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace

Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na

vesnickou městskou a důlniacute83

Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace

provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute

předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla

provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve

kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi

podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute

noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek

tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal

utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84

Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva

kterou byli měšťaneacute85

Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně

souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute

a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla

lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86

Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem

daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci

měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87

Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute

zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů

Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti

vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88

Za

82

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84

Tamteacuteţ s 175 201 85

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86

Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za

jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 296 88

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403

27

rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi

důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah

mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala

obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89

Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se

vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili

Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197

jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je

znaacutem a doloţen90

Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se

kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl

Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute

přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91

a to jednak z toho důvodu ţe jsem

pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech

a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute

připadaly to ani nepřipouštiacute

Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora

a Benedy jako otce a syna92

avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe

leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute

ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93

kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute

jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav

Vaniacuteček94

89

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90

CDB I č 355 s 319-320 91

V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92

Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla

Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93

Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute

listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku

1237 CDB III č 172 s 212-213 94

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

28

Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše

zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny

Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je

Vecemil95

O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96

Na zaacutekladě

listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na

teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi

nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi

Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute

pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by

k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně

vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97

Tento

můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez

Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98

Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině

Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje

darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99

Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228

kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho

olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100

Klaacutešter byl

nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101

Zmiňovaacuten je

i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102

a roku 1237103

a 1238104

95

Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 97

Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98

Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99

CDB II č 187 s 172-174 100

CDB II č 310 s 307-308 101

Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102

Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103

Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104

Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230

29

Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to

předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet

Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute

postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny

Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve

svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105

Toto označeniacute

maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora

(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako

uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato

moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy

se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute

Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi

čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak

věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106

Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn

naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl

byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni

bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute

vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako

syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora

uvedeneacuteho na listině před niacutem107

Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech

rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku

1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy

(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme

označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute

doposud nebyl zmiacuteněn

105

CDB IV č 204 s 366-368 106

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107

Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19

30

Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě

v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn

Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108

Jeho tvrzeniacute však neniacute

spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni

naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem

počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech

na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech

rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289

ještě Oldřicha z Třebele109

a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele

a Alberta z Vyacuteškova110

Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během

13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111

Poklaacutedajiacute

tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety

bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo

O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech

jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute

erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele

U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem

některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra

Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem

Benedou (II)112

existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute

S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko

Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113

Oldřich (II)

108

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109

RBM II č 1468 s 633-634 110

RBM II č 2739 s 1197-1198 111

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112

CDB III č 158 s 192-193 113

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

31

označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114

kteryacute je ještě roku 1239

uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115

se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ

s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter

jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116

s největšiacute

pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala

Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově

přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117

Důkazy pro odhaleniacute teacuteto

nejasnosti schaacutezejiacute

Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)

a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě

několikraacutet setkaacuteme

Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute

a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru

a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou

předmětem teacuteto praacutece

Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118

kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute

vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě

letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka

zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale

velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe

tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu

114

Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 115

CDB III č 211 s 275-276 116

CDB IV č 204 s 366-368 117

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 118

Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739

s 1198

32

mohla nasvědčovat listina z roku 1242119

Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak

bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute

potomky

V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by

byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe

Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak

by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie

je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom

připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je

zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco

kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ

dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď

Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)

kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute

Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti

let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)

to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda

(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik

zdrojů120

nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal

zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121

Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme

varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli

potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze

Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je

119

CDB IV č 16 s 78-79 120

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 121

Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130

33

Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je

v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122

Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma

Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda

(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě

řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen

kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal

vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen

u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute

důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků

tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip

Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy

několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal

vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se

jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila

roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II

Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci

Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute

nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123

Přemysl dosaacutehl řady

uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal

i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se

obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho

Rudolfa Habsburskeacuteho124

Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu

Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem

uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko

122

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 123

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142

34

a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute

šlechty v čele s Viacutetkovci125

Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem

během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na

Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126

Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute

Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka

Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti

Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil

olomouckeacuteho biskupa Bruna127

Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute

zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala

postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na

trůn128

Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem

zdraviacutem zemřel129

Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale

naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů

V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute

kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily

125

Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka

s 79 81-82 127

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128

Tamteacuteţ s 367 129

Tamteacuteţ s 474

35

NOVEacute ZAČAacuteTKY

Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali

Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele

Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho

Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na

českeacutem trůnu130

Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za

bdquocizaacutekaldquo131

a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům

v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute

ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech

povinnostiacute132

Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke

vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce

Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute

a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133

Jan

byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute

postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta

diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute

pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134

Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu

i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem

pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135

Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem

tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta

Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136

českyacutem

kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem

130

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa

s 22-23 131

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132

Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133

Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134

Tamteacuteţ s 26-27 35 135

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208

36

a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137

Karel byl teacutehoţ

roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem

o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl

jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138

Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu

velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země

Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem

arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla

prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139

Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy

stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho

kamenneacuteho mostu roku 1357140

Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute

i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute

koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich

rozšiacuteřeniacute141

Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute

sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze

jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142

I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute

Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je

14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute

morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute

Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili

si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem

způsobem143

Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy

společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc

137

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138

Tamteacuteţ s 74 200 301 139

Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140

Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143

Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261

37

šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem

papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva

papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute

avignonskyacute papeţ Kliment VII144

Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl

na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic

kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145

Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň

čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev

i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312

Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146

O jeho osobu se

patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn

v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147

roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148

a listinou z roku

1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149

Je ale

otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet

let zcela odmlčel

Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute

kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150

Kromě těchto dvou zaacuteznamů

o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy

Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151

uţ stěţiacute se

můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda

144

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute

Čechy s 296 145

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146

Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV

č 1980 s 777-778 147

RBM III č 280 s 113 148

RT I s 399 149

RBM III č 878 s 347 150

Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151

LC I1 s 38

38

je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152

1362153

a společně s bratrem

Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině

jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154

Z teacuteto skutečnosti

vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi

Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na

druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později

se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute

vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe

Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se

utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce

zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute

větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy

Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde

pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn

jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je

Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako

Oldřich ze Stanu155

Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich

(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila

predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl

predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo

Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna

Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců

přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet

byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to

předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy

v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu

152

LC I1 s 50 153

LC I1 s 174-175 178 154

bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155

Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170

39

Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech

objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou

pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na

listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je

proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe

v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky

zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem

16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe

Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece

opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto

nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto

rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině

Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho

Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka

a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje

řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156

Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně

pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena157

Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158

Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)

kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem

Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak

střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na

těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně

doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute

156

LL I č 363 s 253-255 157

RT I s 555 556 158

LC V s 256

40

Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny

pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě

zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl

byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně

zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole

41

ZLATAacute EacuteRA

Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně

tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho

kraacutele159

Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po

smrti sveacuteho otce160

Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda

Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy

přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute

kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize

hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute

kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy

(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem

schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161

Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly

doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie

a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi

řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila

běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry

v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho

ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415

jako kaciacuteř162

Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ

miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně

znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech

let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou

naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za

159

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel IVb s 281 160

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 22 162

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66

42

svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici

se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala

s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163

Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou

moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel

na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164

Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit

přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit

Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute

celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech

Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem

ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165

a drţen

v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda

a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166

Vaacuteclav IV

byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly

předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak

alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal

znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167

Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403

opět za uacutečasti bratra Zikmunda168

Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute

z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169

uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku

1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho

kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl

163

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici

paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy

s 305-306 164

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165

Tamteacuteţ s 352 166

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 25 169

Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel

IVb s 386-387

43

Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou

by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se

pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl

v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170

Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli

z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem

a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě

očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle

vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy

s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171

Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172

Teprve od

počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby

bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173

Tito

šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu

vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na

zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev

ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174

Paacuteni reprezentanti vyššiacute

šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak

velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo

se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo

uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila

rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175

Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech

kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky

a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do

170

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute

šlechta s 37 39 69-71 175

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol

Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270

44

politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se

sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika

usedlostiacute176

Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle

nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho

kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě

přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit

podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto

lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby

buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo

jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto

způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177

Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami

šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute

Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli

rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech

sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178

V jinyacutech regionech se naopak

postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech

přiacuteslušniacuteků179

Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu

a moc takteacuteţ ztraacutecela 180

Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu

avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181

Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech

měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute

176

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel I s 282 177

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231

František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147

45

šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet

najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute

Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182

Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta

vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě

Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute

posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet

niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či

dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly

velmi obtiacuteţneacute183

Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli

někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute

mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud

bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na

listinaacutech

Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi

urozenyacutemi muţi184

Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův

pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)

a Oldřich (III)185

S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let

1422 a 1434186

Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů

v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187

S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188

182

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 48-49 183

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184

RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185

bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186

bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de

Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187

Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287

Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188

Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309

Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 113

46

Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila

jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute

straně v bitvě u Lipan189

Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku

15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je

tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze

Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta

z Hraacutedku190

Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo

uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva

patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute

pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit

Původ Petra Zmrzliacuteka

Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)

a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si

tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko

stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho

existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti

Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo

je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute

bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute

Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute

předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi

šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek

pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či

jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb

a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde

189

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190

RT II s 262

47

nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně

povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces

ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191

Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina

stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale

neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho

ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192

Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve

vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec

nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci

Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků

kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu

uţiacutevaacuteniacute193

K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi

Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na

Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela

v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na

Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat

duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla

ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často

udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem

klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou

plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ

prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby

děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute

vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra

Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ

191

Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192

Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44

48

měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194

ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz

a kanovniacutek

Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad

bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech

Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo

jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně

stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute

kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem

zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš

třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen

kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně

by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe

poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute

hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo

během něj195

intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute

postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute

domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do

Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka

duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute

a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat

moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute

polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute

sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu

naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů

pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat

194

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74

233 195

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III

s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik

BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006

s 54

49

naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat

potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196

Existovali by tak opět dvě linie

Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak

přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen

Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se

jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho

čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila

v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si

jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule

Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho

u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi

rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo

jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho

Města praţskeacuteho197

kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl

spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech

dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198

Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali

V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute

předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute

Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199

Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422

během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny

dřiacuteve200

Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad

i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři

sta kop grošů201

coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka

196

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199

AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242

50

Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za

konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do

naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202

Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze

usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za

Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by

mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany

s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203

A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute

měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně

Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech

postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk

s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi

z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute

doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost

Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute

z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku

1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana

Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic

Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do

roku 1525204

Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu

a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby

městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem

viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně

a poplatky205

202

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel

VIII s 80 205

AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357

51

Petr Zmrzliacutek na sceacuteně

Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute

zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten

hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně

z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice

a vsi Střešovice206

Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem

muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou

Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute

Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se

nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento

hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli

potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku

1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207

Druheacute

siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic

v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků

z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute

poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel

se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208

se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka

osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe

pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru

mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke

Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do

manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209

K těmto siacutedlům neměli majiteleacute

vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah

206

RT I s 555-556 207

Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan

MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260

52

Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute

hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210

Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho

před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra

Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad

Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto

hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval

značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek

nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě

a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn

městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute

Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale

takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211

Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady

a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu

naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212

Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup

z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho

a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako

formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi

šlechtu vyššiacute

Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo

předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se

210

Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211

Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ

II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku

1419 AČ II č 326 s 186 212

Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15

53

chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů

kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213

V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad

nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně

zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se

přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214

V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute

dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů

kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215

Velmi pravděpodobně byla

jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute

Vratislav Vaniacuteček216

Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal

načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute

dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217

Stavba slouţila

ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute

Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute

dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde

dokonce zaloţit i kapli218

Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve

od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi

centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem

Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak

213

Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214

Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9

Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215

J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217

Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel III s 541

54

znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou

mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou

mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219

Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na

vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech

měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute

přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh

neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince

a stiacutehal padělatele220

V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute

konšely221

Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute

Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe

praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy

a ty spravoval praacutevě mincmistr222

Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet

pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale

uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za

věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223

Uacuteřad

mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady

tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224

V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako

přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem

Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225

219

V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220

Tamteacuteţ s 157-159 221

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně

s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech

s 358 224

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 226

55

Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute

reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma

se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute

jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226

Naviacutec zdatnyacute

finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo

Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu

s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu

kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228

Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na

kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho

schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn

Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil

Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě

praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho

koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute

reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale

poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem

důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody

o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali

akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby

reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou

ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas

S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute

postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti

Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu

naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute

226

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227

M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257

56

situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali

zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229

Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku

1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230

Podle

meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr

Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se

Dekretu kutnohorskeacuteho

Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi

arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV

jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle

vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory

s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute

nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se

postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231

O šest let později se kraacutelovskaacute

rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem

z Kunšťaacutetu232

Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit

Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel

na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak

daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil

Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji

rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady

byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ

1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233

229

Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230

Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV

1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk

na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169

57

Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července

1407234

12 června 1408235

29 listopadu 1409236

13 listopadu 1410237

13 dubna 1412238

z prosince 1412239

z 27 uacutenora 1413240

25 zaacuteřiacute 1413241

27 řiacutejna 1413242

18 ledna 1415243

a 20 srpna 1417244

Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech

horniacuteků z 28 uacutenora 1410245

na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června

1414246

a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247

Jako rukojmiacuteho

zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny

z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248

Na dokumentu ze srpna 1411 jej

najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249

Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250

Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let

1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech

kteraacute spravoval251

Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna

haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se

odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute

234

RBV III č 560 s 223-224 235

AKČ V č 211 s 131 236

RBV III č 603 s 240 237

LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238

CIM II č 851 s 1141-1148 239

RT II s 95 240

RBV III č 703 s 279 241

AČ XIV č 12 s 400-402 242

CIM I č 131 s 208-212 243

AČ XV č 74 s 172-174 244

RBV III č 786 s 309-310 245

CIM II č 840 s 1119-1130 246

AČ VI č 24 s 31 247

AČ VI č 28 s 35 248

AČ XIV č 72 s 560 249

AČ XXI č 5 s 278 250

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251

ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII

s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99

58

soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252

Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra

z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana

Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253

praţskyacute

biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik

dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute

řadě254

Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců

z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako

neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po

Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu

jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255

kteryacute se

mu později stal osudnyacutem

Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu

s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem

v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo

chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256

Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem

rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany

a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora

1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami

předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili

a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby

daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne

arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky

Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257

252

Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha

1981 s 69 253

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255

Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257

Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203

59

Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat

pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute

probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech

a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba

proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy

u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute

snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258

Původně se měla schůzka

odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se

disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely

za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra

Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259

V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi

vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan

Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute

Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek

v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu

husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena

Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu

1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260

Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně

přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad

obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje

avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu

kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za

Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn

pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech

258

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed

I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178

60

Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech

vojevůdců261

V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute

k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech

Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute

byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do

spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech

vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262

Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ

si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263

Jeho

znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora

kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru

Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho

plundrovaacuteniacute264

O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu

svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do

Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se

uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli

ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta

hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute

261

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262

AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 157 263

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA

Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute

Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem

trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute

Husitskaacute kronika s 220-221

61

Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn

čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena

dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany

a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi

spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265

Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl

o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho

stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky

ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266

Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův

bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to

i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute

a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta

a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech

naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho

přijetiacute zkomplikovalo267

Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute

katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty

a měst neuznali268

Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav

Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech

nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr

zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo

byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno

265

AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute

Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318

Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 49

62

k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda

Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho

kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269

Korybut se v květnu 1422 představil jako

vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce

Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze

sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270

Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev

Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378

probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech

odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve

kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden

papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271

Tato situace

nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute

se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku

1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272

Vyacutesledkem byl

efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute

Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli

a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273

Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla

navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten

jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274

Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku

světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše

269

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272

Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274

Tamteacuteţ s 127 151

63

řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na

koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu

ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275

Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr

Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute

světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute

reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276

Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute

předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute

Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu

avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277

Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus

obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel

a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278

Husova kaacutezaacuteniacute

postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak

dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů

a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně

samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279

Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou z Frymburka280

Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho

kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho

slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem

sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj

po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila

275

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277

Tamteacuteţ s 63 108 278

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105

64

Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel

předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval

a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281

Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem

z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V

svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen

krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve

proti němu282

Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli

v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283

Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se

rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl

vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do

Kostnice284

Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde

uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan

Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285

Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ

zjara roku 1418286

I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce

protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287

Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech

vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas

281

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283

Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus

staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284

Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech

letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 232 285

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287

Tamteacuteţ s 366-367

65

listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288

Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme

Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly

adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou289

Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290

bdquoBůh s vaacutemi

A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho

dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody

panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu

dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute

Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako

jste mu naslouchali dosud

Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro

mne učinila

Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat

Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute

Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen

Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ

jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute

Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute

Mistr Jan Hus

v naději sluha boţiacuteldquo

Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem

v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby

Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej

finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute

poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ

dřiacuteve zavaacutezal291

288

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 281 290

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list

pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583

66

Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil

Ryba s predikaacutetem z Mochova292

kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme

Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna

z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla

ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293

Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute

Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky

jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu

Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294

Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute

se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav

naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295

Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute

a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana

Ţiţky296

Petr Zmrzliacutek a literatura

Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo

i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-

třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy

v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje

Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297

Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ

dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem

archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298

Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost

292

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 39-40 295

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296

Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298

Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492

67

kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute

vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň

jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299

Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil

roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300

Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se

jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ

mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl

Smrt Petra Zmrzliacuteka

V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr

řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně

zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301

Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho

domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy

naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302

Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal

manţelku Annu a tři syny

Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl

sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek

Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe

doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303

299

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300

Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in

Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302

V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy

kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98

68

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem

Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304

Tento

kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305

byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal

kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400

Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem

miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla

odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada

gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306

Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do

konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město

obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307

Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům

Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury

věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku

1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva

tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt

prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute

Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute

ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek

byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde

pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do

pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často

poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou

304

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 275 306

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11

2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307

Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010

69

pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech

a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak

bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308

Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho

Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě

i zaslouţil

308

Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz

httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart

9887html staţeno 18 12 2010

70

POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE

Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se

znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil

šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou

skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl

kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309

Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za

naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let

a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal

jedinyacutem uchazečem o trůn310

Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři

artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ

pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311

V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci

kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute

přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312

Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše

řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313

Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku

Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute

byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se

mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute

Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka

siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314

309

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 188-189 322 310

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261

71

S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315

1431316

1439 a uacutečastnila se

i dalšiacutech jednaacuteniacute317

Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka

Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na

Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem

vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318

Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na

straně Taacuteborů319

Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi

předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme

na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na

separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme

Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě

musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320

Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem

a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni

zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321

Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu

svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš

z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi

v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute

bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek

315

AČ III č 32 s 245-248 316

Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318

K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 269 319

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 232 321

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po

českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609

72

A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby

odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322

Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem

plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323

Znovu se objevil spolu

s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem

landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324

Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi

taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na

straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325

Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou

jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute

obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech

usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326

Realizace Zdickyacutech dohod byla

překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly

jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327

Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze

Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute

tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo

s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu

322

MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou

proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem

1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325

AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute

revoluce diacutel III s 151 326

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 341

73

a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute

skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328

Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute

spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen

zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze

17 řiacutejna 1425329

O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme

Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod

vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na

sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute

spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo

několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330

Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od

počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech

spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento

zaacutepadočeskyacute svaz331

28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město

Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332

V červenci naacutesledujiacuteciacuteho

roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla

do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil

opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333

Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory

a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni

328

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330

AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 214 333

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik

doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 487-489

74

Zmrzliacuteci334

V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se

bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině

mezi kališniacuteky a katoliacuteky335

Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme

Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač

všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ

rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta

a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně

kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech

s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336

Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich

Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme

zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout

některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten

a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337

V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem

praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce

u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute

s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo

několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338

V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji

k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ

přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska

byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit

přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se

334

Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 358 335

AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 336

1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97

75

vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově

zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně

počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo

o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava

do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339

Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan

Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti

Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340

Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky

uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech

snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341

Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce

z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem

z Michalovic a Zmrzliacuteky342

V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ

patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem

svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343

Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata

spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce

a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho

339

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 218-219 340

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 462-463 341

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342

SČPLL I č 639 s 165 343

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI

s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229

76

roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl

naacutesledně strţen a rozbořen344

Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute

Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů

a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha

jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to

prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute

naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou

a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute

existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze

spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute

rady345

Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy

Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv

panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech

nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho

husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu

května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346

Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme

pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute

katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347

a umiacuterněnyacutech husitů s husity

středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky

a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute

344

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech

edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345

AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145

77

polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla

smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348

Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho

sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv

svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech

šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349

Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem

a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu

spraacutevci350

Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem

markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ

1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července

1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech

uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute

kompaktaacuteta351

Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů

v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352

Hlavniacute roli

ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let

stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům

řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly

zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353

Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem

kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436

348

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 619 625 350

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12

16 101-102 352

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636

78

Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na

sveacute cestě do Uher354

Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu

kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho

stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund

vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe

podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali

na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana

a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355

V teacuteto

souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na

listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356

Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se

setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela

najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev

a bez odkazu na přiacutebuzneacute357

Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem

některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny

z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii

by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem

kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu

s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti

přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan

354

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 36 355

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 641 644 356

Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop

grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost

Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a

listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ

č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19

dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357

AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224

79

měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem

anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem

k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute

Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři

přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute

Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358

a ktereacutemu

uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však

Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně

ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo

i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359

Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy

zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm

miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven

Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem

pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena

šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či

světskeacute statkyldquo 360

Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437

naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře

Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety

V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je

zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit

Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361

Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala

proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do

naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362

358

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 74 76-77 359

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621

626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361

AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453

80

Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť

Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo

třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl

v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363

Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364

a 1432365

Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439

kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem

z Roţmberka 366

Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ

okolo roku 1440367

Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě

zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty

jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet

praacutevě jeho synem

Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně

často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů

na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute

a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho

kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do

doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368

V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava

nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369

a poteacute v květnu a červnu na valneacutem

sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute

šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III

Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se

363

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42

44 50 56 364

LC VIII ndash X s 150 365

Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4

s 440 367

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368

Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440

AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369

AČ III č 414 s 524

81

mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit

i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale

neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě

varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl

poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho

a haacutejil jeho praacutevo na trůn370

Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute

šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho

Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn

pro Ladislava371

Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho

spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho

landfryacutedu372

Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe

bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu

ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten

českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze

formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat

ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute

zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla

o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458

korunovaacuten českyacutem kraacutelem373

Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto

se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena

370

AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128

82

V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem

z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu

Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute

s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka

hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374

Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na

sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci

byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do

landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na

krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem

vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375

V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi

největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou

šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376

K letům 1443 aţ 1444

se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na

Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377

Spory mezi Oldřichem a Petrem byly

ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378

ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem

patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem

sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute

K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379

Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned

dalšiacuteho roku opět porušil380

374

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377

LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302

s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334

s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336

č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378

LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379

AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44

č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35

83

Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci

znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci

moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se

přičinil o naacutepravu381

Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce

vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako

předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech

uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli

vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382

Roku 1450 si

Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech

1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk

ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory

a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383

Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384

a roku 1451

a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385

Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků

zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III

a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy

LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343

s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260

č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396

s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450

s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ

XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381

AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382

LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383

AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384

Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300

s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co

maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ

z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha

z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III

č 424 s 296 385

RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254

84

u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou

stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil

i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti

a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni

rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez

panovniacuteka386

Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ

uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu

byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387

Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic

z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388

Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute

glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi

Poděbradskou a Strakonickou stranou389

Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel

Oldřich z Roţmberka390

Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem

stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany

kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech

měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391

Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno

a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku

naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany

Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem

z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni

kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392

avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali

386

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387

AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388

RT II s 237 389

AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391

AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392

LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170

85

počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu

nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute

a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila

se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393

Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo

a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se

11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu

o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově

ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou

platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud

ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394

kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ

ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452

a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem

šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem

jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395

K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv

svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl

určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou

pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute

Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396

Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute

zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim

byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat

zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci

393

LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40

s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394

AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46

s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 106 395

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396

AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107

86

z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny

provedeneacute během jejiacuteho průběhu397

Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute

Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398

Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443

1449 1454 1456399

Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400

Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek

a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401

Zapsaacuteno jim bylo takeacute

věno Anny z Frymburka402

397

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 66 398

Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku

z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze

Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203

Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II

č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187

Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604

s 467 399

Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi

Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498

Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina

staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu

s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282

s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem

z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina

z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června

1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na

listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna

1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV

č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra

Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina

z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra

Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400

Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269

s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388

s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501

s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401

AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402

AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI

s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

87

Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se

oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403

s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava

a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute

ţe zemřel někdy během roku 1457404

to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě

v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu

o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405

Vzhledem

k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem

synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku

Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě

v letech 1465 a 1477406

Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477

zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute

uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se

nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho

bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho

z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka

403

Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům

ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150

88

DALŠIacute GENERACE

Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho

z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za

vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně

urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho

O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl

na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem

i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407

Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům

vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute

rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408

I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se

vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute

liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně

vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze

Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute

se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad

panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky

orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst

zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409

Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi

poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou

opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce

Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou

o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech

poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem

407

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 393 408

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409

Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237

89

z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil

tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem

sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na

platnosti uacutemluv410

Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467

avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět

dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute

i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly

pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl

celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat

dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů

s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl

Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute

ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil

Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše

Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411

Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem

a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi

městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav

(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak

i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku

Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412

Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu

a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše

zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se

v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do

11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však

410

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463

90

započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute

kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky

ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo

Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe

se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se

tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden

nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na

Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413

Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute

sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech

zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute

postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat

zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute

trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem

nepřijatelnyacute414

Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele

neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout

Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471

započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli

ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415

Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš

dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu

a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo

a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli

katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl

413

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 403 415

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93

91

22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416

Spor o země Koruny českeacute ale

nadaacutele pokračoval

Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro

ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se

vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se

snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter

byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417

Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute

uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu

se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem

povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute

kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu

daacutevala kompaktaacuteta418

Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho

smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat

svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute

i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute

o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419

Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490

Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve

všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se

dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420

416

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 103 405-406 463 418

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 413

92

Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od

počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku

1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti

předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek

o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421

Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk

jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422

O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)

kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec

a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato

zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum

a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav

pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423

Jaroslav se objevuje ještě

v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem

Zviacutekově424

a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na

Lnaacuteřiacutech425

Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan

zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek

s Kostelcem426

Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute

obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely

za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze

Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly

421

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424

AČ XIV č 1831 s 152 425

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute

sv XXVII Praha 1901 s 653

93

a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze

Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům

u kostela a společně ji ţivili427

Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem

z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech

a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute

Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ

zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428

Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem

Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků

Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil

z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi

stranami429

S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute

neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli

dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem

Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale

nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze

Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně

vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430

Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute

Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče

svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431

V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute

se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do

427

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429

AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896

s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430

AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431

Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197

94

sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou

stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl

Jaroslav celyacute rok neshody432

Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana

z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat

I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se

přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se

z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute

coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433

Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli

věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo

takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav

K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze

Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434

Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana

Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho

z jejich potomků

Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale

vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně

stanovit435

Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten

Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute

pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436

Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest

majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za

oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz

zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi

z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna

Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na

zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl

432

AČ I č 16 s 235-236 433

AČ XXI č 23 s 195 434

Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3

2011 435

Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436

Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88

95

Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav

ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)

Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto

čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově

smrti)

Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem

sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a

opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi

z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop

grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o

celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437

Jaroslav doloţil vyacutepověďmi

svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do

jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem

roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně

rozhodl v jeho prospěch438

Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve

sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439

Spolu s bratrem Janem je

uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem

Burianem440

K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou

o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441

a k osmnaacutecteacutemu dni

teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442

437

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky

a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439

Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10

Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476

AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během

listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63

s 27-28 440

Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441

AČ VIII č 455 s 432-433 442

AČ X č 977 s 543

96

K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky

později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek

s rodovyacutem erbem443

Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho

potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ

jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl

pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444

Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn

s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu

či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana

kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou

z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak

mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445

Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od

roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl

nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův

slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446

coţ je ale dost širokyacute pojem

naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny

Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době

ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)

a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka

Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka

Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy

předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako

jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by

však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet

alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem

443

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444

AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III

s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445

Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653

97

jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn

v pramenech447

Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit

Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn

ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil

Kozlovi z Kladrub448

Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou

dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se

objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po

jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po

sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449

druhaacute

obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450

Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se

k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto

zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488

a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata

z Vrtby451

Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno

Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit

Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)

pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem

vymřel po meči452

Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně

dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale

uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece

447

AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448

AČ XIX č 2485 s 254-255 449

AČ X č 1088 s 75 450

AČ XIV č 2136 s 281-282 451

Tamteacuteţ 452

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253

98

ŠLECHTICKYacute ERB

bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na

štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453

Drţeniacute

erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat

pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty

osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo

jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454

Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem

šlechty455

Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly

staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst

a v neposledniacute řadě takeacute cechy456

Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze

štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi

dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi

zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto

procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla

straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za

kov či naopak457

Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458

Erby se objevujiacute

na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba

staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech

453

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 343 454

Tamteacuteţ s 347 455

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 348 457

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 354-355 458

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360

99

Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů

a k nim naznačeny rodoveacute vazby459

Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute

vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla

liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute

slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460

S erbovniacute pověstiacute se

setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto

pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute

ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem

proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute

českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec

poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute

štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech

ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech

Kosmas i Dalimil461

Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost

s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu

pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na

zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka

Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva

o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda

(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova

zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou

tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na

pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462

Jineacuteho

459

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash

J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461

Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech s 357-358

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena

z 24 6 1361 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

100

člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze

Svojšiacutena

K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na

střiacutebrneacutem štiacutetu463

u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464

Erb se

objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465

ktereacute se objevujiacute u listin z let

1406466

1410467

1412468

1414469

1416470

a 1418471

a takeacute jej nechal

vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472

Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech

synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute

pečetě Petra (II) k roku 1424473

společně pak

s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474

a 1430475

K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova

pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476

Vaacuteclav

dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech

463

Viz Přiacuteloha 1 464

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha

2001 s 58 sv III s 113 466

K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze

Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467

K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze

Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468

Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine

pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469

K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute

1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259

s 160-161 č 260 s 161 470

K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku

Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471

Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472

Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990

s 300 473

Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III

č 32 s 245-248 474

Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III

č 258 s 500 475

Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430

SČPLL I1 č 639 s 165 476

Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1

s 245-249

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z 1 1 1429 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

101

křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477

Pečeť

Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku

1449478

Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt

v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl

roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan

(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze

Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele

nejstaršiacute479

477

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478

Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz

peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE

Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality

bubovicehtml staţeno 9 11 2010

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze

Svojšiacutena z 29 1 1440

Sedlaacutečkova rekonstrukce

Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr

Přiacutebram)

Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z

roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice

okr Přiacutebram)

102

MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA

Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute

předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem

stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se

v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů

mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich

vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se

objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480

Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481

kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou

hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482

Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu

jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute

a dalšiacutech pozemků483

Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice

vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet

počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva

hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484

Čiacutem viacutece hradů

šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak

ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah

panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485

Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi

aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves

a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku

v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute

480

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 148-149 481

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482

Tamteacuteţ s 148-149 483

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485

Tamteacuteţ s 270

103

majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky

rozdělena486

Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute

V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech

šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487

Ještě před

polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou

několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute

vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute

drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute

šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488

Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech

rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala

předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik

generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na

několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala

předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech

vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)

Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy

podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute

Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla

ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě

praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra

Zmrzliacuteka

Dominium Lnaacuteře

Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze

Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic

486

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70

104

Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna

z Frymburka489

Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji

měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze

Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně

rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute

Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku

1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze

Šternberka a na Blatneacute 490

Dominium Kasejovice

Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků

z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do

manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute

jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves

Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491

Poteacute co Anna ovdověla vybrala si

Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465

Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly

připojeny ke Lnaacuteřům492

Dominium Nečtiny (Preitenstein)

Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute

byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem

Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi

489

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

V Jiţniacute Čechy s 123 491

RT I s 556 492

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

105

vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ

roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493

Dominium Ţleby

Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny

z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly

hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494

Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800

kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495

a o dva roky později mu

kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496

Ţleby byly později z Petrova drţeniacute

vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě

Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt

taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru

Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je

postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497

Dominium Orliacutek nad Vltavou

Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně

cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498

Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice

a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze

493

ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha

2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495

AKČ V č 198 s 123 496

ZRKŘČ č 761 s 110 497

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221

225 498

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146

106

Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499

Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků

16 stoletiacute

Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na

starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500

Diacuteky

tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl

soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501

Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad

nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti

sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502

Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi

husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal

svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503

Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)

Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři

o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu

s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem

stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za

jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute

hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504

Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru

Janovi505

Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn

Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku

1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku

499

ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V

TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 502

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

107

1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron

miacutestniacuteho kostela506

Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady

Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně

s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho

měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507

Dominium Kašperk

Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute

hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po

praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508

Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec

se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům

stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho

drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce

a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo

dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku

1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509

Dominium Březnice

Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců

Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute

jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji

506

Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997

s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507

ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508

ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509

ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a

ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk

staţeno 31 3 2011

108

Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena

ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke

sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510

Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek

byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji

ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky

přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku

Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti

Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute

Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy

jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511

Statek Kocelovice

Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru

(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice

připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512

Statek Tochovice

Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku

1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům

ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku

1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto

panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513

510

ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů

s 87 511

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK

Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 262 513

AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na

109

Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute

Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)

a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli

Jiřiacutemu514

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem

Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute

čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu

arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)

a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na

polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli

Jiřiacutemu zpět515

Statek Kostelec nad Vltavou

Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406

spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil

ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem

zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516

I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi

zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517

Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514

ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 66 515

AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516

AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a

tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec

nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517

ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270

110

Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)

111

ZAacuteVĚR

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu

vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody

měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků

ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech

staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od

chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb

a predikaacutet

Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute

a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute

v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute

Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen

povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute

největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry

oceněniacute a vlivu jako on

Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute

byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale

i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho

Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky

Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy

nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute

podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute

Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu

vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se

dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni

Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud

synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny

z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat

112

a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji

největšiacute přiacutenos meacute praacutece

Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich

však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema

zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou

historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků

v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny

Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou

a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute

obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by

se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo

nebo vyvraacutetilo

Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute

původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila

a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo

Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute

zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do

16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece

zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute

113

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute

Ctibor (I)

Oldřich (I)

Beneda (I)

1175 - 1177

1175 - 1177 1183 1196

Ctibor (II)

1196 1197

Beneda (II)

Ctibor (III)

Oldřich (II)

Vecemil

1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238

1232 1234 1237 1251

1232 1234 1235 1237 1239 1251

1232

Pravděpodobnyacute

zakladatel volfštejnskeacute větve

Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute

větve

Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute

větve

Ještě 1 člen

Beneda (III)

1251

Beneda (IV)

1289 - 1291 1312 1315 1320 1323

Jindřich

1329 1353

Beneda (V)

Oldřich (III)

1355 1358 1362 1380

1380 1383 1385

Beneda (VI)

1396

Protiva (I)

1407 1419 1422 1424 1427 1434

Genealogickeacute vztahy

Protiva (II)

jisteacute

1454

hypotetickeacute

114

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute

Jan Zmrzliacutek Petr (I)

Zmrzliacutek

1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr

duchovniacute

infin

dagger 1421

1420

Magdaleacutena Manda

1394 - 1396 1402 1405 - 1421

infin

Anna z Frymburka

dagger 1465

1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464

Petr (II)

Jan (I)

Vaacuteclav (I)

dagger asi 1463

dagger okolo 1440

dagger 1457 (bezdětnyacute)

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -

1454 1456 1457 1461 1463

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -

1439

1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450

1453 1454

infin

Anna ze Šternberka

a z Veseliacute dagger 1465

1432

Zbyněk 1437 1438

Jan (II)

Vaacuteclav (II)

Jaroslav (I)

Kateřina

Aneţka

dagger 1483

koncem 15 stol

dagger 14

dagger 1465

dagger 1465

1457 1463 1466 1470 1472 1473

1480

1457 1461 1463 1468 1469 1472

1473

1457 1463 1466 1469

1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496

infin

Vaacuteclav ze Smiřic

devět sirotků

Jan (III)

Zdeněk

Genealogickeacute vztahy

1475 1495

dagger 1496

Petr (III)

Vaacuteclav (III)

jisteacute

1488

1465 1477

hypotetickeacute

115

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ

Prameny a edice pramenů

AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983

AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed

František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed

F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed

F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef

Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed

J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed

J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed

J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel

XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich

Praha 1941

AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947

z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha

1979

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich

Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed

G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae

1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000

T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša

Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček

Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839

CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha

1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944

116

FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed

Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed

J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha

1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889

LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed

Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena

Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed

B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha

1954

MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I

ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III

ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419

aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute

Praha 1989

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash

Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed

J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd

František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash

K Beraacutenek Praha 1974

Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty

ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha

1980

117

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed

A Sedlaacuteček Praha 1914

Literatura

BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě

a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985

BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402

Praha ndash Litomyšl 2003

BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003

BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve

středověku Praha 2006

ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech

Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376

ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash

Litomyšl 2000

ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel

VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007

DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in

Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139

DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009

ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959

FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků

1310 ndash 1419 Praha 1978

HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992

HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum

pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002

118

HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in

Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu

15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392

KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je

a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365

KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed

revoluce Praha 1998

KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005

KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV

pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234

KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha

1902 reprint Praha 1996

KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990

KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II

Praha 1997

LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute

architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175

LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003

MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996

Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I

A ndash Č Praha 1925 s 459

MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-

skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978

MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha

1971

MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech

Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005

NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010

119

Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel

XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha

1908 s 653

PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech

pruhů na cestě k trůnu Praha 2006

PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1

1997 s 4 ndash 9

PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985

POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III

PŠ Praha 1980

RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005

SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha

1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII

Praha 1905 diacutel XV Praha 1927

SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce

Praha 1986

ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19

ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001

ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha

1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech

let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996

TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III

Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII

Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891

TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986

URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha

2003

120

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250

Praha ndash Litomyšl 2000

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310

Praha ndash Litomyšl 2002

VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002

Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456

ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH

107 č 2 2009 s 269 ndash 308

Internetoveacute zdroje

httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=

1113

httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-

CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)

httpwwwsvojsincz

httpwwwlnareczzamekhistorie

httpwwwmavlastcz

httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm

svojsin

httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin

galerie217142

httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml

httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp

httpwwwsvatymichaelczmm99php

httpwwwblistyczart9886html

httpwwwblistyczart9887htm

httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce

121

SEZNAM VYOBRAZENIacute

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)

Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle

krajů (15 stoletiacute)

(vlastniacute kresba)

122

SEZNAM PŘIacuteLOH

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK

August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr

přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare

majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie

staţeno 25 10 2010)

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz

wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm

svojsin staţeno 25 10 2010)

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz

plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142

staţeno 25 10 2010)

Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj

kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10

2010)

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)

Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru

v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380

ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu

klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute

a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3

2011)

123

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině

z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice

plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi

svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-

cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp

block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=

145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana

Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity

a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash

Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)

Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let

1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute

Praha 1990 s 300 302 303)

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http

wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action

doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na

Stareacutem Městě praţskeacutem

124

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek

podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha

Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze

Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=

636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo

id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje

spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic

U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564

ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na

Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3

2011)

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se

zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina

z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela

Severniacute strana kostela

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute

věţe

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

Půdorys kostela

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje

klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje

kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při

potociacutech Suchaacute a Trnovaacute

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na

listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute

ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje

mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek

ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute

pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora

praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi

Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute

Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

na Stareacutem Městě praţskeacutem

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan

Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute

s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina

z 1 ledna 1429

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce

rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena

a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě

všch třiacute bratrů

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu

uzavřenou na Vildštejně

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou

ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute

a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450

Page 5: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …

Anotace

Diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute politickyacutech a naacuteboţenskyacutech

souvislostiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena v obdobiacute 15 stoletiacute

Zabyacutevaacute se stavovskyacutem původem rodu jeho společenskyacutem vzestupem

a vztahem k původniacutem drţitelům predikaacutetu ze Svojšiacutena jimţ je věnovaacutena

poměrně značnaacute čaacutest textu Daacutele se text věnuje jednotlivyacutem přiacuteslušniacutekům rodu

a to předevšiacutem se zaměřeniacutem na vyacuteraznou postavu nejvyššiacuteho mincmistra Petra

Zmrzliacuteka Ve sveacutem zaacutevěru praacutece seznamuje s majetkovou drţbou rodu

a obsahuje takeacute vyacutečet dochovanyacutech pečetiacute pro sledovaneacute obdobiacute

Kliacutečovaacute slova ze Svojšiacutena Zmrzliacutek ze Svojšiacutena 15 stoletiacute pozdniacute středověk

Mistr Jan Hus husitstviacute husitskeacute vaacutelky niţšiacute šlechta mincmistr Českeacute země

Anotacion

The thesis describes a history of noble stock Zmrzliacutek of Svojšiacuten in 15

century itacutes on background of politics and religious connections The thesis

deals with corporative origin of a stock its social upward movement and

relation to original holders of a predicate from Svojšiacuten to which is devoted

quite a sizable part of text The text below applies to particular members of

stock especially with a sight on an expressive person the highest mint master

Petr Zmrzliacutek In a finish of the work is introduced a property possession of the

stock and it concludes also a compendium of preserved seals for an observed

period

Key words from Svojšiacuten Zmrzliacutek of Svojšiacuten 15 century late Middle Ages

Mistr Jan Hus Hussitism Hussite wars gentry mint master Czech land

Obsah

SEZNAM ZKRATEK 10

UacuteVOD 11

POČAacuteTKY RODU 15

NAacuteSLEDOVNIacuteCI 24

NOVEacute ZAČAacuteTKY 35

ZLATAacute EacuteRA 41

Původ Petra Zmrzliacuteka 46

Petr Zmrzliacutek na sceacuteně 51

Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev 62

Petr Zmrzliacutek a literatura 66

Smrt Petra Zmrzliacuteka 67

POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE 70

DALŠIacute GENERACE 88

ŠLECHTICKYacute ERB 98

MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA 102

Dominium Lnaacuteře 103

Dominium Kasejovice 104

Dominium Nečtiny (Preitenstein) 104

Dominium Ţleby 105

Dominium Orliacutek nad Vltavou 105

Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn 106

Dominium Kašperk 107

Dominium Březnice 107

Statek Kocelovice 108

Statek Tochovice 108

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109

Statek Kostelec nad Vltavou 109

ZAacuteVĚR 111

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115

SEZNAM VYOBRAZENIacute 121

SEZNAM PŘIacuteLOH 122

SEZNAM ZKRATEK

AČ Archiv českyacute

AH Archeologia Historica

AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute

AKČ Archiv Koruny českeacute

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae

CIM Codex municipalit regni Bohemiae

ČČH Českyacute časopis historickyacute

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim

LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka

MHB Monumenta historica Boemicae

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne

consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho

roku 1541 pohořelyacutech

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin

VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech

11

UacuteVOD

Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech

a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze

Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem

kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana

Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby

V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho

vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho

nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela

v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl

přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece

chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky

slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute

ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka

neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech

postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho

kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah

Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute

exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech

druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech

dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů

a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute

Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi

spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak

naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute

českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na

počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech

12

činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila

naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je

skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto

problematice se ve sveacute praacuteci věnuji

Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek

byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav

a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco

zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute

kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny

16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem

V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu

a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho

vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od

konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak

připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu

Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute

zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil

uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute

moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se

v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem

vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho

majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech

dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute

monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na

praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby

existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech

monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak

vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se

rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat

13

Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro

sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic

historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece

pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute

časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute

listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3

kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ

zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku

Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5

kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň

a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute

literatury

Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci

Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně

1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha

1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed

F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872

diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha

1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed

J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav

Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed

G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash

1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed

G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash

J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962

T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929

sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd

B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed

František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl

Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler

Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979

6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel

IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha

1891

14

zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor

Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7

Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi

hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka

Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy

10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho

11

a praacutece Josefa Ţemličky12

7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI

Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000

V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka

BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute

ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr

ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001

10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel

IV Praha 1996 11

Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12

Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

15

POČAacuteTKY RODU

Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute

v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů

něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů

poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost

obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe

specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute

I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem

Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů

severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13

se spolu s jejiacutemi drţiteli

kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe

Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky

kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina

pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto

listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14

Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle

doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na

zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute

vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute

vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15

dalšiacute klade vznik

kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16

Obě dvě teorie jsou ale maacutelo

pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute

podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17

Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela

13

Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14

CDB I č 279 s 244-246 15

Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute

architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně

středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16

Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha

1980 s 132 17

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92

16

rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu

kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let

1159 a 116018

Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo

někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat

Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute

dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena

Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ

nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19

Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto

stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl

staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely

byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo

feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem

mostkem20

Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila

prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo

při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech

šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do

zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21

Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně

romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se

čtyřpatrovou věţiacute22

vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu

naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute

horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech

nad sebou23

Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako

18

Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005

s 370 19

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20

Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 23

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491

17

tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24

Portaacutel na jiţniacute straně

tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem

šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute

mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25

Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute

doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně

feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel

v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva

a vedlo do druheacuteho patra26

Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27

Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28

V přiacutezemiacute věţe se

nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby

Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute

dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29

Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute

romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během

niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen

o jeden metr širšiacute neţ věţ30

Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje

do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně

Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem

z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska

Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě

popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31

Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to

jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil

24

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29

E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby

z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz

httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287

18

jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32

Jak

jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel

kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute

V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě

beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter

vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute

Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho

charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla

zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky

zavazoval33

Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace

neobydlenyacutech oblastiacute

Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali

tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34

Doposud se totiţ prestiţ velmoţů

opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu

i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich

striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem

kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak

rozsaacutehleacute35

Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute

druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute

společenskeacute postaveniacute36

Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37

Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute

vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38

32

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 33

Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy

v době kniacuteţeciacute s 284 34

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo

pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36

Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni

z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute

s 284

19

Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute

dědičneacute39

Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu

kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak

lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40

Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute

nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik

desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41

Tento proces byl však

nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II

tedy okolo let 1140 aţ 117242

kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody

ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43

Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho

majetkuldquo44

Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni

Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli

Svojšiacuten dědičně

Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute

okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od

kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli

ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby

vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela

zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci

kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45

a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo

jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za

podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ

v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali

jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho

tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute

39

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40

Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45

Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284

20

kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak

by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti

a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast

osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi

bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme

Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece

přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků

Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli

buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako

odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem

sedlaacutekům46

kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně

odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou

půdu47

Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu

k niţšiacute šlechtě48

Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet

konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou

aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49

To

znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy

byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech

okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute

aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi

Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce

jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena

rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50

Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů

tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51

I přes tuto

46

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47

Tamteacuteţ s 50-51 48

Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50

Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286

21

skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech

1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou

generaci

Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal

některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52

Dědickeacute vlastnictviacute se začalo

prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy

kterou se stala šlechta53

Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve

smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu

kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute

zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54

Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu

beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech

poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala

přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55

Šlechta

pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla

rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem

času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten

rozpad původniacute hradskeacute soustavy56

Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat

ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy

v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute

Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe

vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde

bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet

i po dalšiacute generace57

52

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53

Tamteacuteţ s 10 54

Tamteacuteţ s 11 55

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56

Tamteacuteţ s 290 57

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel

II s 202

22

Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků

ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky

rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu

pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175

Oldřich (I) a Beneda (I)

Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze

samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje

kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu

johanitů v Čechaacutech a na Moravě58

Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak

usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde

uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59

Jsou totiţ jedinou bratrskou

dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle

Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60

Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe

jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde

nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni

s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště

kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše

bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly

do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od

konce 20 let převlaacutedalldquo61

Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na

listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62

Toto

označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze

pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako

58

CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59

CDB I č 355 s 319-320 60

bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62

CDB I č 363 s 330-331

23

nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc

a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63

Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64

propukl

v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však

kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem

Břetislavem65

kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem

Jindřichem66

63

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64

Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66

Tamteacuteţ s 77

24

NAacuteSLEDOVNIacuteCI

S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do

doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II

Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu

s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se

vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67

Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil

mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po

smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68

Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů

za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69

Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu

dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70

kteryacute

se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy

byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71

Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem

a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc

III72

Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute

vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273

Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři

panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku

1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74

Tato privilegia potvrzovala

dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od

placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů

67

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68

Tamteacuteţ s 75 77 69

Tamteacuteţ s 86 70

Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72

Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73

Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce

neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106

25

a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen

Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute

řiacuteše řiacutemskeacute75

Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn

privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se

roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76

Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy

se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute

poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute

šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje

svoji moc v zemi77

Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute

zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy

Čechldquo78

Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku

zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly

tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79

Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale

takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute

jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute

druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80

Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute

označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni

jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81

Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě

lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute

75

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76

Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta

s 35

26

šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu

se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82

Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace

Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na

vesnickou městskou a důlniacute83

Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace

provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute

předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla

provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve

kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi

podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute

noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek

tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal

utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84

Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva

kterou byli měšťaneacute85

Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně

souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute

a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla

lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86

Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem

daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci

měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87

Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute

zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů

Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti

vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88

Za

82

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84

Tamteacuteţ s 175 201 85

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86

Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za

jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 296 88

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403

27

rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi

důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah

mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala

obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89

Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se

vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili

Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197

jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je

znaacutem a doloţen90

Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se

kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl

Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute

přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91

a to jednak z toho důvodu ţe jsem

pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech

a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute

připadaly to ani nepřipouštiacute

Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora

a Benedy jako otce a syna92

avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe

leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute

ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93

kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute

jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav

Vaniacuteček94

89

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90

CDB I č 355 s 319-320 91

V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92

Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla

Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93

Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute

listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku

1237 CDB III č 172 s 212-213 94

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

28

Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše

zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny

Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je

Vecemil95

O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96

Na zaacutekladě

listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na

teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi

nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi

Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute

pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by

k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně

vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97

Tento

můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez

Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98

Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině

Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje

darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99

Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228

kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho

olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100

Klaacutešter byl

nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101

Zmiňovaacuten je

i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102

a roku 1237103

a 1238104

95

Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 97

Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98

Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99

CDB II č 187 s 172-174 100

CDB II č 310 s 307-308 101

Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102

Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103

Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104

Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230

29

Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to

předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet

Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute

postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny

Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve

svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105

Toto označeniacute

maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora

(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako

uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato

moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy

se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute

Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi

čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak

věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106

Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn

naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl

byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni

bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute

vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako

syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora

uvedeneacuteho na listině před niacutem107

Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech

rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku

1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy

(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme

označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute

doposud nebyl zmiacuteněn

105

CDB IV č 204 s 366-368 106

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107

Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19

30

Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě

v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn

Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108

Jeho tvrzeniacute však neniacute

spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni

naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem

počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech

na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech

rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289

ještě Oldřicha z Třebele109

a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele

a Alberta z Vyacuteškova110

Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během

13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111

Poklaacutedajiacute

tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety

bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo

O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech

jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute

erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele

U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem

některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra

Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem

Benedou (II)112

existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute

S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko

Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113

Oldřich (II)

108

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109

RBM II č 1468 s 633-634 110

RBM II č 2739 s 1197-1198 111

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112

CDB III č 158 s 192-193 113

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

31

označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114

kteryacute je ještě roku 1239

uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115

se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ

s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter

jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116

s největšiacute

pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala

Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově

přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117

Důkazy pro odhaleniacute teacuteto

nejasnosti schaacutezejiacute

Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)

a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě

několikraacutet setkaacuteme

Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute

a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru

a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou

předmětem teacuteto praacutece

Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118

kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute

vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě

letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka

zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale

velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe

tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu

114

Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 115

CDB III č 211 s 275-276 116

CDB IV č 204 s 366-368 117

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 118

Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739

s 1198

32

mohla nasvědčovat listina z roku 1242119

Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak

bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute

potomky

V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by

byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe

Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak

by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie

je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom

připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je

zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco

kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ

dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď

Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)

kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute

Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti

let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)

to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda

(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik

zdrojů120

nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal

zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121

Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme

varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli

potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze

Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je

119

CDB IV č 16 s 78-79 120

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 121

Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130

33

Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je

v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122

Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma

Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda

(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě

řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen

kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal

vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen

u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute

důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků

tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip

Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy

několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal

vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se

jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila

roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II

Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci

Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute

nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123

Přemysl dosaacutehl řady

uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal

i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se

obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho

Rudolfa Habsburskeacuteho124

Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu

Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem

uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko

122

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 123

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142

34

a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute

šlechty v čele s Viacutetkovci125

Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem

během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na

Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126

Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute

Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka

Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti

Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil

olomouckeacuteho biskupa Bruna127

Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute

zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala

postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na

trůn128

Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem

zdraviacutem zemřel129

Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale

naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů

V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute

kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily

125

Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka

s 79 81-82 127

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128

Tamteacuteţ s 367 129

Tamteacuteţ s 474

35

NOVEacute ZAČAacuteTKY

Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali

Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele

Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho

Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na

českeacutem trůnu130

Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za

bdquocizaacutekaldquo131

a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům

v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute

ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech

povinnostiacute132

Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke

vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce

Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute

a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133

Jan

byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute

postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta

diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute

pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134

Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu

i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem

pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135

Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem

tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta

Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136

českyacutem

kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem

130

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa

s 22-23 131

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132

Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133

Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134

Tamteacuteţ s 26-27 35 135

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208

36

a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137

Karel byl teacutehoţ

roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem

o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl

jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138

Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu

velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země

Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem

arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla

prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139

Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy

stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho

kamenneacuteho mostu roku 1357140

Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute

i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute

koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich

rozšiacuteřeniacute141

Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute

sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze

jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142

I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute

Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je

14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute

morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute

Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili

si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem

způsobem143

Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy

společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc

137

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138

Tamteacuteţ s 74 200 301 139

Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140

Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143

Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261

37

šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem

papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva

papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute

avignonskyacute papeţ Kliment VII144

Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl

na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic

kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145

Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň

čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev

i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312

Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146

O jeho osobu se

patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn

v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147

roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148

a listinou z roku

1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149

Je ale

otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet

let zcela odmlčel

Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute

kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150

Kromě těchto dvou zaacuteznamů

o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy

Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151

uţ stěţiacute se

můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda

144

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute

Čechy s 296 145

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146

Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV

č 1980 s 777-778 147

RBM III č 280 s 113 148

RT I s 399 149

RBM III č 878 s 347 150

Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151

LC I1 s 38

38

je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152

1362153

a společně s bratrem

Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině

jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154

Z teacuteto skutečnosti

vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi

Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na

druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později

se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute

vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe

Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se

utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce

zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute

větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy

Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde

pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn

jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je

Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako

Oldřich ze Stanu155

Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich

(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila

predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl

predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo

Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna

Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců

přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet

byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to

předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy

v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu

152

LC I1 s 50 153

LC I1 s 174-175 178 154

bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155

Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170

39

Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech

objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou

pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na

listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je

proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe

v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky

zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem

16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe

Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece

opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto

nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto

rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině

Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho

Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka

a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje

řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156

Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně

pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena157

Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158

Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)

kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem

Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak

střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na

těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně

doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute

156

LL I č 363 s 253-255 157

RT I s 555 556 158

LC V s 256

40

Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny

pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě

zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl

byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně

zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole

41

ZLATAacute EacuteRA

Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně

tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho

kraacutele159

Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po

smrti sveacuteho otce160

Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda

Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy

přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute

kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize

hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute

kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy

(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem

schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161

Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly

doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie

a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi

řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila

běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry

v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho

ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415

jako kaciacuteř162

Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ

miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně

znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech

let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou

naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za

159

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel IVb s 281 160

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 22 162

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66

42

svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici

se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala

s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163

Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou

moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel

na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164

Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit

přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit

Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute

celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech

Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem

ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165

a drţen

v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda

a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166

Vaacuteclav IV

byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly

předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak

alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal

znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167

Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403

opět za uacutečasti bratra Zikmunda168

Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute

z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169

uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku

1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho

kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl

163

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici

paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy

s 305-306 164

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165

Tamteacuteţ s 352 166

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 25 169

Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel

IVb s 386-387

43

Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou

by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se

pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl

v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170

Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli

z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem

a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě

očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle

vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy

s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171

Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172

Teprve od

počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby

bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173

Tito

šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu

vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na

zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev

ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174

Paacuteni reprezentanti vyššiacute

šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak

velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo

se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo

uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila

rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175

Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech

kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky

a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do

170

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute

šlechta s 37 39 69-71 175

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol

Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270

44

politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se

sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika

usedlostiacute176

Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle

nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho

kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě

přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit

podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto

lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby

buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo

jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto

způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177

Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami

šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute

Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli

rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech

sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178

V jinyacutech regionech se naopak

postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech

přiacuteslušniacuteků179

Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu

a moc takteacuteţ ztraacutecela 180

Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu

avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181

Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech

měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute

176

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel I s 282 177

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231

František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147

45

šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet

najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute

Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182

Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta

vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě

Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute

posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet

niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či

dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly

velmi obtiacuteţneacute183

Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli

někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute

mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud

bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na

listinaacutech

Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi

urozenyacutemi muţi184

Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův

pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)

a Oldřich (III)185

S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let

1422 a 1434186

Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů

v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187

S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188

182

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 48-49 183

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184

RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185

bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186

bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de

Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187

Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287

Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188

Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309

Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 113

46

Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila

jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute

straně v bitvě u Lipan189

Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku

15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je

tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze

Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta

z Hraacutedku190

Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo

uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva

patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute

pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit

Původ Petra Zmrzliacuteka

Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)

a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si

tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko

stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho

existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti

Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo

je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute

bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute

Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute

předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi

šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek

pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či

jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb

a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde

189

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190

RT II s 262

47

nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně

povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces

ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191

Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina

stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale

neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho

ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192

Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve

vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec

nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci

Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků

kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu

uţiacutevaacuteniacute193

K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi

Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na

Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela

v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na

Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat

duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla

ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často

udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem

klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou

plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ

prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby

děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute

vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra

Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ

191

Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192

Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44

48

měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194

ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz

a kanovniacutek

Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad

bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech

Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo

jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně

stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute

kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem

zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš

třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen

kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně

by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe

poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute

hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo

během něj195

intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute

postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute

domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do

Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka

duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute

a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat

moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute

polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute

sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu

naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů

pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat

194

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74

233 195

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III

s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik

BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006

s 54

49

naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat

potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196

Existovali by tak opět dvě linie

Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak

přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen

Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se

jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho

čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila

v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si

jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule

Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho

u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi

rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo

jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho

Města praţskeacuteho197

kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl

spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech

dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198

Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali

V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute

předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute

Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199

Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422

během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny

dřiacuteve200

Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad

i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři

sta kop grošů201

coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka

196

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199

AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242

50

Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za

konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do

naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202

Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze

usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za

Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by

mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany

s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203

A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute

měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně

Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech

postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk

s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi

z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute

doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost

Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute

z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku

1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana

Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic

Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do

roku 1525204

Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu

a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby

městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem

viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně

a poplatky205

202

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel

VIII s 80 205

AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357

51

Petr Zmrzliacutek na sceacuteně

Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute

zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten

hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně

z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice

a vsi Střešovice206

Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem

muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou

Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute

Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se

nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento

hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli

potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku

1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207

Druheacute

siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic

v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků

z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute

poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel

se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208

se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka

osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe

pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru

mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke

Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do

manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209

K těmto siacutedlům neměli majiteleacute

vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah

206

RT I s 555-556 207

Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan

MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260

52

Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute

hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210

Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho

před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra

Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad

Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto

hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval

značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek

nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě

a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn

městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute

Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale

takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211

Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady

a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu

naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212

Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup

z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho

a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako

formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi

šlechtu vyššiacute

Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo

předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se

210

Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211

Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ

II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku

1419 AČ II č 326 s 186 212

Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15

53

chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů

kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213

V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad

nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně

zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se

přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214

V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute

dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů

kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215

Velmi pravděpodobně byla

jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute

Vratislav Vaniacuteček216

Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal

načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute

dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217

Stavba slouţila

ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute

Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute

dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde

dokonce zaloţit i kapli218

Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve

od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi

centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem

Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak

213

Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214

Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9

Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215

J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217

Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel III s 541

54

znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou

mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou

mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219

Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na

vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech

měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute

přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh

neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince

a stiacutehal padělatele220

V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute

konšely221

Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute

Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe

praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy

a ty spravoval praacutevě mincmistr222

Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet

pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale

uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za

věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223

Uacuteřad

mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady

tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224

V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako

přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem

Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225

219

V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220

Tamteacuteţ s 157-159 221

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně

s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech

s 358 224

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 226

55

Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute

reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma

se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute

jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226

Naviacutec zdatnyacute

finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo

Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu

s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu

kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228

Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na

kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho

schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn

Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil

Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě

praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho

koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute

reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale

poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem

důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody

o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali

akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby

reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou

ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas

S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute

postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti

Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu

naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute

226

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227

M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257

56

situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali

zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229

Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku

1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230

Podle

meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr

Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se

Dekretu kutnohorskeacuteho

Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi

arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV

jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle

vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory

s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute

nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se

postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231

O šest let později se kraacutelovskaacute

rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem

z Kunšťaacutetu232

Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit

Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel

na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak

daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil

Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji

rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady

byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ

1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233

229

Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230

Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV

1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk

na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169

57

Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července

1407234

12 června 1408235

29 listopadu 1409236

13 listopadu 1410237

13 dubna 1412238

z prosince 1412239

z 27 uacutenora 1413240

25 zaacuteřiacute 1413241

27 řiacutejna 1413242

18 ledna 1415243

a 20 srpna 1417244

Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech

horniacuteků z 28 uacutenora 1410245

na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června

1414246

a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247

Jako rukojmiacuteho

zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny

z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248

Na dokumentu ze srpna 1411 jej

najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249

Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250

Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let

1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech

kteraacute spravoval251

Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna

haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se

odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute

234

RBV III č 560 s 223-224 235

AKČ V č 211 s 131 236

RBV III č 603 s 240 237

LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238

CIM II č 851 s 1141-1148 239

RT II s 95 240

RBV III č 703 s 279 241

AČ XIV č 12 s 400-402 242

CIM I č 131 s 208-212 243

AČ XV č 74 s 172-174 244

RBV III č 786 s 309-310 245

CIM II č 840 s 1119-1130 246

AČ VI č 24 s 31 247

AČ VI č 28 s 35 248

AČ XIV č 72 s 560 249

AČ XXI č 5 s 278 250

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251

ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII

s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99

58

soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252

Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra

z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana

Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253

praţskyacute

biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik

dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute

řadě254

Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců

z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako

neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po

Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu

jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255

kteryacute se

mu později stal osudnyacutem

Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu

s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem

v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo

chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256

Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem

rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany

a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora

1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami

předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili

a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby

daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne

arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky

Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257

252

Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha

1981 s 69 253

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255

Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257

Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203

59

Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat

pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute

probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech

a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba

proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy

u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute

snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258

Původně se měla schůzka

odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se

disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely

za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra

Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259

V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi

vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan

Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute

Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek

v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu

husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena

Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu

1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260

Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně

přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad

obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje

avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu

kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za

Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn

pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech

258

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed

I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178

60

Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech

vojevůdců261

V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute

k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech

Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute

byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do

spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech

vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262

Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ

si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263

Jeho

znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora

kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru

Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho

plundrovaacuteniacute264

O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu

svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do

Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se

uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli

ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta

hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute

261

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262

AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 157 263

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA

Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute

Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem

trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute

Husitskaacute kronika s 220-221

61

Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn

čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena

dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany

a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi

spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265

Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl

o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho

stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky

ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266

Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův

bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to

i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute

a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta

a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech

naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho

přijetiacute zkomplikovalo267

Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute

katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty

a měst neuznali268

Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav

Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech

nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr

zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo

byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno

265

AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute

Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318

Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 49

62

k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda

Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho

kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269

Korybut se v květnu 1422 představil jako

vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce

Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze

sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270

Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev

Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378

probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech

odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve

kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden

papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271

Tato situace

nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute

se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku

1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272

Vyacutesledkem byl

efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute

Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli

a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273

Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla

navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten

jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274

Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku

světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše

269

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272

Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274

Tamteacuteţ s 127 151

63

řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na

koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu

ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275

Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr

Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute

světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute

reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276

Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute

předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute

Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu

avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277

Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus

obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel

a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278

Husova kaacutezaacuteniacute

postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak

dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů

a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně

samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279

Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou z Frymburka280

Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho

kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho

slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem

sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj

po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila

275

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277

Tamteacuteţ s 63 108 278

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105

64

Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel

předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval

a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281

Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem

z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V

svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen

krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve

proti němu282

Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli

v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283

Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se

rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl

vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do

Kostnice284

Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde

uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan

Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285

Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ

zjara roku 1418286

I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce

protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287

Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech

vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas

281

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283

Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus

staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284

Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech

letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 232 285

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287

Tamteacuteţ s 366-367

65

listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288

Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme

Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly

adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou289

Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290

bdquoBůh s vaacutemi

A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho

dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody

panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu

dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute

Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako

jste mu naslouchali dosud

Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro

mne učinila

Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat

Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute

Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen

Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ

jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute

Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute

Mistr Jan Hus

v naději sluha boţiacuteldquo

Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem

v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby

Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej

finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute

poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ

dřiacuteve zavaacutezal291

288

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 281 290

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list

pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583

66

Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil

Ryba s predikaacutetem z Mochova292

kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme

Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna

z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla

ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293

Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute

Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky

jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu

Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294

Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute

se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav

naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295

Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute

a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana

Ţiţky296

Petr Zmrzliacutek a literatura

Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo

i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-

třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy

v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje

Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297

Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ

dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem

archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298

Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost

292

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 39-40 295

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296

Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298

Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492

67

kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute

vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň

jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299

Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil

roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300

Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se

jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ

mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl

Smrt Petra Zmrzliacuteka

V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr

řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně

zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301

Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho

domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy

naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302

Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal

manţelku Annu a tři syny

Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl

sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek

Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe

doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303

299

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300

Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in

Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302

V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy

kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98

68

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem

Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304

Tento

kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305

byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal

kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400

Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem

miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla

odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada

gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306

Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do

konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město

obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307

Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům

Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury

věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku

1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva

tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt

prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute

Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute

ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek

byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde

pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do

pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často

poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou

304

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 275 306

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11

2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307

Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010

69

pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech

a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak

bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308

Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho

Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě

i zaslouţil

308

Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz

httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart

9887html staţeno 18 12 2010

70

POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE

Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se

znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil

šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou

skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl

kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309

Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za

naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let

a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal

jedinyacutem uchazečem o trůn310

Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři

artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ

pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311

V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci

kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute

přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312

Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše

řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313

Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku

Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute

byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se

mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute

Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka

siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314

309

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 188-189 322 310

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261

71

S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315

1431316

1439 a uacutečastnila se

i dalšiacutech jednaacuteniacute317

Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka

Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na

Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem

vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318

Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na

straně Taacuteborů319

Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi

předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme

na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na

separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme

Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě

musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320

Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem

a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni

zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321

Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu

svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš

z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi

v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute

bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek

315

AČ III č 32 s 245-248 316

Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318

K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 269 319

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 232 321

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po

českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609

72

A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby

odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322

Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem

plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323

Znovu se objevil spolu

s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem

landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324

Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi

taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na

straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325

Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou

jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute

obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech

usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326

Realizace Zdickyacutech dohod byla

překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly

jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327

Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze

Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute

tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo

s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu

322

MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou

proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem

1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325

AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute

revoluce diacutel III s 151 326

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 341

73

a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute

skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328

Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute

spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen

zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze

17 řiacutejna 1425329

O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme

Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod

vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na

sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute

spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo

několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330

Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od

počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech

spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento

zaacutepadočeskyacute svaz331

28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město

Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332

V červenci naacutesledujiacuteciacuteho

roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla

do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil

opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333

Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory

a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni

328

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330

AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 214 333

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik

doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 487-489

74

Zmrzliacuteci334

V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se

bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině

mezi kališniacuteky a katoliacuteky335

Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme

Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač

všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ

rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta

a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně

kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech

s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336

Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich

Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme

zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout

některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten

a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337

V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem

praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce

u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute

s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo

několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338

V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji

k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ

přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska

byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit

přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se

334

Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 358 335

AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 336

1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97

75

vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově

zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně

počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo

o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava

do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339

Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan

Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti

Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340

Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky

uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech

snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341

Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce

z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem

z Michalovic a Zmrzliacuteky342

V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ

patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem

svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343

Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata

spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce

a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho

339

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 218-219 340

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 462-463 341

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342

SČPLL I č 639 s 165 343

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI

s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229

76

roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl

naacutesledně strţen a rozbořen344

Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute

Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů

a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha

jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to

prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute

naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou

a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute

existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze

spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute

rady345

Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy

Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv

panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech

nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho

husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu

května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346

Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme

pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute

katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347

a umiacuterněnyacutech husitů s husity

středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky

a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute

344

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech

edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345

AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145

77

polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla

smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348

Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho

sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv

svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech

šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349

Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem

a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu

spraacutevci350

Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem

markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ

1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července

1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech

uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute

kompaktaacuteta351

Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů

v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352

Hlavniacute roli

ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let

stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům

řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly

zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353

Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem

kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436

348

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 619 625 350

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12

16 101-102 352

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636

78

Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na

sveacute cestě do Uher354

Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu

kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho

stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund

vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe

podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali

na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana

a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355

V teacuteto

souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na

listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356

Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se

setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela

najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev

a bez odkazu na přiacutebuzneacute357

Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem

některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny

z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii

by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem

kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu

s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti

přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan

354

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 36 355

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 641 644 356

Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop

grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost

Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a

listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ

č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19

dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357

AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224

79

měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem

anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem

k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute

Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři

přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute

Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358

a ktereacutemu

uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však

Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně

ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo

i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359

Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy

zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm

miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven

Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem

pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena

šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či

světskeacute statkyldquo 360

Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437

naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře

Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety

V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je

zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit

Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361

Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala

proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do

naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362

358

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 74 76-77 359

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621

626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361

AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453

80

Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť

Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo

třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl

v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363

Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364

a 1432365

Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439

kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem

z Roţmberka 366

Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ

okolo roku 1440367

Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě

zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty

jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet

praacutevě jeho synem

Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně

často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů

na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute

a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho

kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do

doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368

V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava

nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369

a poteacute v květnu a červnu na valneacutem

sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute

šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III

Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se

363

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42

44 50 56 364

LC VIII ndash X s 150 365

Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4

s 440 367

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368

Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440

AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369

AČ III č 414 s 524

81

mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit

i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale

neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě

varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl

poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho

a haacutejil jeho praacutevo na trůn370

Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute

šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho

Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn

pro Ladislava371

Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho

spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho

landfryacutedu372

Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe

bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu

ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten

českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze

formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat

ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute

zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla

o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458

korunovaacuten českyacutem kraacutelem373

Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto

se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena

370

AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128

82

V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem

z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu

Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute

s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka

hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374

Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na

sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci

byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do

landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na

krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem

vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375

V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi

největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou

šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376

K letům 1443 aţ 1444

se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na

Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377

Spory mezi Oldřichem a Petrem byly

ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378

ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem

patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem

sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute

K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379

Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned

dalšiacuteho roku opět porušil380

374

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377

LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302

s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334

s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336

č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378

LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379

AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44

č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35

83

Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci

znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci

moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se

přičinil o naacutepravu381

Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce

vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako

předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech

uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli

vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382

Roku 1450 si

Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech

1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk

ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory

a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383

Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384

a roku 1451

a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385

Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků

zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III

a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy

LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343

s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260

č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396

s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450

s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ

XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381

AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382

LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383

AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384

Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300

s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co

maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ

z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha

z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III

č 424 s 296 385

RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254

84

u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou

stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil

i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti

a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni

rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez

panovniacuteka386

Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ

uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu

byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387

Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic

z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388

Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute

glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi

Poděbradskou a Strakonickou stranou389

Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel

Oldřich z Roţmberka390

Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem

stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany

kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech

měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391

Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno

a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku

naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany

Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem

z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni

kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392

avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali

386

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387

AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388

RT II s 237 389

AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391

AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392

LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170

85

počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu

nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute

a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila

se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393

Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo

a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se

11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu

o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově

ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou

platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud

ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394

kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ

ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452

a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem

šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem

jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395

K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv

svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl

určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou

pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute

Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396

Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute

zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim

byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat

zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci

393

LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40

s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394

AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46

s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 106 395

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396

AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107

86

z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny

provedeneacute během jejiacuteho průběhu397

Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute

Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398

Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443

1449 1454 1456399

Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400

Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek

a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401

Zapsaacuteno jim bylo takeacute

věno Anny z Frymburka402

397

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 66 398

Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku

z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze

Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203

Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II

č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187

Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604

s 467 399

Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi

Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498

Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina

staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu

s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282

s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem

z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina

z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června

1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na

listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna

1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV

č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra

Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina

z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra

Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400

Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269

s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388

s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501

s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401

AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402

AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI

s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

87

Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se

oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403

s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava

a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute

ţe zemřel někdy během roku 1457404

to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě

v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu

o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405

Vzhledem

k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem

synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku

Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě

v letech 1465 a 1477406

Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477

zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute

uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se

nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho

bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho

z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka

403

Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům

ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150

88

DALŠIacute GENERACE

Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho

z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za

vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně

urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho

O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl

na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem

i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407

Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům

vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute

rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408

I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se

vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute

liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně

vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze

Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute

se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad

panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky

orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst

zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409

Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi

poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou

opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce

Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou

o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech

poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem

407

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 393 408

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409

Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237

89

z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil

tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem

sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na

platnosti uacutemluv410

Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467

avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět

dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute

i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly

pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl

celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat

dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů

s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl

Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute

ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil

Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše

Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411

Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem

a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi

městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav

(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak

i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku

Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412

Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu

a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše

zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se

v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do

11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však

410

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463

90

započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute

kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky

ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo

Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe

se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se

tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden

nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na

Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413

Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute

sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech

zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute

postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat

zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute

trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem

nepřijatelnyacute414

Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele

neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout

Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471

započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli

ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415

Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš

dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu

a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo

a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli

katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl

413

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 403 415

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93

91

22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416

Spor o země Koruny českeacute ale

nadaacutele pokračoval

Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro

ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se

vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se

snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter

byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417

Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute

uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu

se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem

povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute

kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu

daacutevala kompaktaacuteta418

Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho

smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat

svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute

i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute

o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419

Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490

Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve

všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se

dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420

416

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 103 405-406 463 418

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 413

92

Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od

počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku

1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti

předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek

o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421

Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk

jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422

O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)

kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec

a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato

zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum

a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav

pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423

Jaroslav se objevuje ještě

v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem

Zviacutekově424

a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na

Lnaacuteřiacutech425

Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan

zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek

s Kostelcem426

Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute

obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely

za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze

Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly

421

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424

AČ XIV č 1831 s 152 425

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute

sv XXVII Praha 1901 s 653

93

a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze

Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům

u kostela a společně ji ţivili427

Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem

z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech

a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute

Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ

zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428

Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem

Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků

Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil

z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi

stranami429

S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute

neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli

dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem

Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale

nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze

Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně

vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430

Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute

Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče

svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431

V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute

se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do

427

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429

AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896

s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430

AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431

Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197

94

sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou

stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl

Jaroslav celyacute rok neshody432

Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana

z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat

I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se

přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se

z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute

coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433

Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli

věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo

takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav

K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze

Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434

Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana

Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho

z jejich potomků

Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale

vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně

stanovit435

Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten

Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute

pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436

Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest

majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za

oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz

zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi

z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna

Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na

zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl

432

AČ I č 16 s 235-236 433

AČ XXI č 23 s 195 434

Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3

2011 435

Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436

Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88

95

Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav

ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)

Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto

čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově

smrti)

Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem

sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a

opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi

z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop

grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o

celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437

Jaroslav doloţil vyacutepověďmi

svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do

jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem

roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně

rozhodl v jeho prospěch438

Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve

sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439

Spolu s bratrem Janem je

uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem

Burianem440

K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou

o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441

a k osmnaacutecteacutemu dni

teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442

437

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky

a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439

Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10

Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476

AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během

listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63

s 27-28 440

Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441

AČ VIII č 455 s 432-433 442

AČ X č 977 s 543

96

K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky

později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek

s rodovyacutem erbem443

Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho

potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ

jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl

pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444

Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn

s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu

či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana

kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou

z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak

mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445

Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od

roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl

nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův

slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446

coţ je ale dost širokyacute pojem

naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny

Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době

ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)

a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka

Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka

Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy

předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako

jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by

však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet

alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem

443

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444

AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III

s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445

Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653

97

jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn

v pramenech447

Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit

Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn

ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil

Kozlovi z Kladrub448

Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou

dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se

objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po

jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po

sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449

druhaacute

obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450

Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se

k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto

zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488

a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata

z Vrtby451

Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno

Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit

Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)

pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem

vymřel po meči452

Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně

dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale

uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece

447

AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448

AČ XIX č 2485 s 254-255 449

AČ X č 1088 s 75 450

AČ XIV č 2136 s 281-282 451

Tamteacuteţ 452

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253

98

ŠLECHTICKYacute ERB

bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na

štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453

Drţeniacute

erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat

pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty

osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo

jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454

Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem

šlechty455

Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly

staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst

a v neposledniacute řadě takeacute cechy456

Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze

štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi

dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi

zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto

procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla

straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za

kov či naopak457

Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458

Erby se objevujiacute

na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba

staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech

453

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 343 454

Tamteacuteţ s 347 455

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 348 457

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 354-355 458

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360

99

Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů

a k nim naznačeny rodoveacute vazby459

Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute

vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla

liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute

slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460

S erbovniacute pověstiacute se

setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto

pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute

ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem

proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute

českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec

poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute

štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech

ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech

Kosmas i Dalimil461

Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost

s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu

pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na

zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka

Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva

o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda

(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova

zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou

tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na

pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462

Jineacuteho

459

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash

J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461

Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech s 357-358

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena

z 24 6 1361 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

100

člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze

Svojšiacutena

K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na

střiacutebrneacutem štiacutetu463

u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464

Erb se

objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465

ktereacute se objevujiacute u listin z let

1406466

1410467

1412468

1414469

1416470

a 1418471

a takeacute jej nechal

vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472

Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech

synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute

pečetě Petra (II) k roku 1424473

společně pak

s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474

a 1430475

K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova

pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476

Vaacuteclav

dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech

463

Viz Přiacuteloha 1 464

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha

2001 s 58 sv III s 113 466

K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze

Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467

K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze

Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468

Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine

pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469

K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute

1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259

s 160-161 č 260 s 161 470

K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku

Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471

Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472

Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990

s 300 473

Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III

č 32 s 245-248 474

Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III

č 258 s 500 475

Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430

SČPLL I1 č 639 s 165 476

Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1

s 245-249

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z 1 1 1429 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

101

křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477

Pečeť

Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku

1449478

Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt

v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl

roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan

(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze

Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele

nejstaršiacute479

477

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478

Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz

peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE

Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality

bubovicehtml staţeno 9 11 2010

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze

Svojšiacutena z 29 1 1440

Sedlaacutečkova rekonstrukce

Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr

Přiacutebram)

Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z

roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice

okr Přiacutebram)

102

MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA

Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute

předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem

stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se

v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů

mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich

vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se

objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480

Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481

kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou

hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482

Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu

jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute

a dalšiacutech pozemků483

Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice

vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet

počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva

hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484

Čiacutem viacutece hradů

šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak

ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah

panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485

Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi

aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves

a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku

v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute

480

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 148-149 481

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482

Tamteacuteţ s 148-149 483

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485

Tamteacuteţ s 270

103

majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky

rozdělena486

Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute

V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech

šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487

Ještě před

polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou

několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute

vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute

drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute

šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488

Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech

rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala

předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik

generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na

několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala

předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech

vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)

Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy

podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute

Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla

ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě

praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra

Zmrzliacuteka

Dominium Lnaacuteře

Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze

Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic

486

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70

104

Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna

z Frymburka489

Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji

měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze

Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně

rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute

Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku

1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze

Šternberka a na Blatneacute 490

Dominium Kasejovice

Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků

z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do

manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute

jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves

Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491

Poteacute co Anna ovdověla vybrala si

Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465

Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly

připojeny ke Lnaacuteřům492

Dominium Nečtiny (Preitenstein)

Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute

byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem

Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi

489

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

V Jiţniacute Čechy s 123 491

RT I s 556 492

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

105

vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ

roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493

Dominium Ţleby

Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny

z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly

hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494

Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800

kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495

a o dva roky později mu

kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496

Ţleby byly později z Petrova drţeniacute

vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě

Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt

taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru

Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je

postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497

Dominium Orliacutek nad Vltavou

Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně

cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498

Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice

a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze

493

ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha

2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495

AKČ V č 198 s 123 496

ZRKŘČ č 761 s 110 497

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221

225 498

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146

106

Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499

Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků

16 stoletiacute

Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na

starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500

Diacuteky

tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl

soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501

Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad

nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti

sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502

Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi

husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal

svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503

Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)

Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři

o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu

s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem

stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za

jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute

hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504

Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru

Janovi505

Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn

Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku

1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku

499

ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V

TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 502

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

107

1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron

miacutestniacuteho kostela506

Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady

Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně

s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho

měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507

Dominium Kašperk

Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute

hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po

praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508

Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec

se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům

stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho

drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce

a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo

dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku

1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509

Dominium Březnice

Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců

Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute

jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji

506

Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997

s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507

ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508

ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509

ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a

ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk

staţeno 31 3 2011

108

Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena

ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke

sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510

Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek

byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji

ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky

přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku

Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti

Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute

Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy

jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511

Statek Kocelovice

Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru

(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice

připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512

Statek Tochovice

Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku

1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům

ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku

1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto

panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513

510

ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů

s 87 511

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK

Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 262 513

AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na

109

Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute

Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)

a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli

Jiřiacutemu514

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem

Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute

čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu

arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)

a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na

polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli

Jiřiacutemu zpět515

Statek Kostelec nad Vltavou

Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406

spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil

ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem

zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516

I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi

zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517

Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514

ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 66 515

AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516

AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a

tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec

nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517

ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270

110

Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)

111

ZAacuteVĚR

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu

vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody

měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků

ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech

staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od

chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb

a predikaacutet

Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute

a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute

v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute

Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen

povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute

největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry

oceněniacute a vlivu jako on

Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute

byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale

i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho

Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky

Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy

nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute

podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute

Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu

vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se

dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni

Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud

synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny

z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat

112

a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji

největšiacute přiacutenos meacute praacutece

Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich

však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema

zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou

historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků

v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny

Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou

a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute

obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by

se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo

nebo vyvraacutetilo

Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute

původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila

a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo

Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute

zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do

16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece

zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute

113

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute

Ctibor (I)

Oldřich (I)

Beneda (I)

1175 - 1177

1175 - 1177 1183 1196

Ctibor (II)

1196 1197

Beneda (II)

Ctibor (III)

Oldřich (II)

Vecemil

1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238

1232 1234 1237 1251

1232 1234 1235 1237 1239 1251

1232

Pravděpodobnyacute

zakladatel volfštejnskeacute větve

Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute

větve

Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute

větve

Ještě 1 člen

Beneda (III)

1251

Beneda (IV)

1289 - 1291 1312 1315 1320 1323

Jindřich

1329 1353

Beneda (V)

Oldřich (III)

1355 1358 1362 1380

1380 1383 1385

Beneda (VI)

1396

Protiva (I)

1407 1419 1422 1424 1427 1434

Genealogickeacute vztahy

Protiva (II)

jisteacute

1454

hypotetickeacute

114

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute

Jan Zmrzliacutek Petr (I)

Zmrzliacutek

1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr

duchovniacute

infin

dagger 1421

1420

Magdaleacutena Manda

1394 - 1396 1402 1405 - 1421

infin

Anna z Frymburka

dagger 1465

1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464

Petr (II)

Jan (I)

Vaacuteclav (I)

dagger asi 1463

dagger okolo 1440

dagger 1457 (bezdětnyacute)

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -

1454 1456 1457 1461 1463

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -

1439

1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450

1453 1454

infin

Anna ze Šternberka

a z Veseliacute dagger 1465

1432

Zbyněk 1437 1438

Jan (II)

Vaacuteclav (II)

Jaroslav (I)

Kateřina

Aneţka

dagger 1483

koncem 15 stol

dagger 14

dagger 1465

dagger 1465

1457 1463 1466 1470 1472 1473

1480

1457 1461 1463 1468 1469 1472

1473

1457 1463 1466 1469

1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496

infin

Vaacuteclav ze Smiřic

devět sirotků

Jan (III)

Zdeněk

Genealogickeacute vztahy

1475 1495

dagger 1496

Petr (III)

Vaacuteclav (III)

jisteacute

1488

1465 1477

hypotetickeacute

115

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ

Prameny a edice pramenů

AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983

AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed

František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed

F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed

F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef

Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed

J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed

J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed

J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel

XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich

Praha 1941

AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947

z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha

1979

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich

Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed

G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae

1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000

T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša

Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček

Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839

CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha

1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944

116

FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed

Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed

J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha

1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889

LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed

Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena

Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed

B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha

1954

MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I

ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III

ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419

aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute

Praha 1989

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash

Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed

J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd

František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash

K Beraacutenek Praha 1974

Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty

ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha

1980

117

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed

A Sedlaacuteček Praha 1914

Literatura

BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě

a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985

BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402

Praha ndash Litomyšl 2003

BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003

BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve

středověku Praha 2006

ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech

Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376

ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash

Litomyšl 2000

ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel

VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007

DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in

Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139

DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009

ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959

FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků

1310 ndash 1419 Praha 1978

HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992

HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum

pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002

118

HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in

Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu

15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392

KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je

a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365

KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed

revoluce Praha 1998

KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005

KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV

pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234

KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha

1902 reprint Praha 1996

KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990

KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II

Praha 1997

LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute

architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175

LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003

MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996

Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I

A ndash Č Praha 1925 s 459

MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-

skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978

MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha

1971

MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech

Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005

NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010

119

Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel

XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha

1908 s 653

PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech

pruhů na cestě k trůnu Praha 2006

PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1

1997 s 4 ndash 9

PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985

POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III

PŠ Praha 1980

RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005

SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha

1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII

Praha 1905 diacutel XV Praha 1927

SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce

Praha 1986

ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19

ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001

ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha

1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech

let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996

TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III

Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII

Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891

TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986

URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha

2003

120

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250

Praha ndash Litomyšl 2000

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310

Praha ndash Litomyšl 2002

VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002

Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456

ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH

107 č 2 2009 s 269 ndash 308

Internetoveacute zdroje

httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=

1113

httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-

CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)

httpwwwsvojsincz

httpwwwlnareczzamekhistorie

httpwwwmavlastcz

httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm

svojsin

httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin

galerie217142

httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml

httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp

httpwwwsvatymichaelczmm99php

httpwwwblistyczart9886html

httpwwwblistyczart9887htm

httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce

121

SEZNAM VYOBRAZENIacute

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)

Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle

krajů (15 stoletiacute)

(vlastniacute kresba)

122

SEZNAM PŘIacuteLOH

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK

August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr

přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare

majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie

staţeno 25 10 2010)

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz

wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm

svojsin staţeno 25 10 2010)

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz

plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142

staţeno 25 10 2010)

Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj

kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10

2010)

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)

Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru

v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380

ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu

klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute

a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3

2011)

123

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině

z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice

plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi

svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-

cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp

block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=

145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana

Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity

a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash

Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)

Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let

1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute

Praha 1990 s 300 302 303)

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http

wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action

doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na

Stareacutem Městě praţskeacutem

124

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek

podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha

Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze

Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=

636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo

id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje

spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic

U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564

ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na

Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3

2011)

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se

zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina

z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela

Severniacute strana kostela

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute

věţe

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

Půdorys kostela

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje

klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje

kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při

potociacutech Suchaacute a Trnovaacute

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na

listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute

ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje

mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek

ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute

pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora

praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi

Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute

Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

na Stareacutem Městě praţskeacutem

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan

Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute

s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina

z 1 ledna 1429

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce

rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena

a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě

všch třiacute bratrů

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu

uzavřenou na Vildštejně

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou

ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute

a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450

Page 6: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …

Obsah

SEZNAM ZKRATEK 10

UacuteVOD 11

POČAacuteTKY RODU 15

NAacuteSLEDOVNIacuteCI 24

NOVEacute ZAČAacuteTKY 35

ZLATAacute EacuteRA 41

Původ Petra Zmrzliacuteka 46

Petr Zmrzliacutek na sceacuteně 51

Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev 62

Petr Zmrzliacutek a literatura 66

Smrt Petra Zmrzliacuteka 67

POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE 70

DALŠIacute GENERACE 88

ŠLECHTICKYacute ERB 98

MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA 102

Dominium Lnaacuteře 103

Dominium Kasejovice 104

Dominium Nečtiny (Preitenstein) 104

Dominium Ţleby 105

Dominium Orliacutek nad Vltavou 105

Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn 106

Dominium Kašperk 107

Dominium Březnice 107

Statek Kocelovice 108

Statek Tochovice 108

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109

Statek Kostelec nad Vltavou 109

ZAacuteVĚR 111

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115

SEZNAM VYOBRAZENIacute 121

SEZNAM PŘIacuteLOH 122

SEZNAM ZKRATEK

AČ Archiv českyacute

AH Archeologia Historica

AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute

AKČ Archiv Koruny českeacute

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae

CIM Codex municipalit regni Bohemiae

ČČH Českyacute časopis historickyacute

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim

LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka

MHB Monumenta historica Boemicae

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne

consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho

roku 1541 pohořelyacutech

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin

VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech

11

UacuteVOD

Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech

a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze

Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem

kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana

Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby

V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho

vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho

nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela

v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl

přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece

chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky

slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute

ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka

neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech

postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho

kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah

Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute

exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech

druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech

dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů

a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute

Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi

spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak

naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute

českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na

počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech

12

činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila

naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je

skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto

problematice se ve sveacute praacuteci věnuji

Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek

byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav

a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco

zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute

kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny

16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem

V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu

a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho

vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od

konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak

připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu

Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute

zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil

uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute

moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se

v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem

vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho

majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech

dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute

monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na

praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby

existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech

monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak

vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se

rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat

13

Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro

sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic

historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece

pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute

časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute

listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3

kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ

zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku

Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5

kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň

a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute

literatury

Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci

Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně

1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha

1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed

F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872

diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha

1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed

J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav

Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed

G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash

1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed

G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash

J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962

T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929

sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd

B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed

František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl

Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler

Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979

6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel

IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha

1891

14

zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor

Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7

Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi

hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka

Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy

10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho

11

a praacutece Josefa Ţemličky12

7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI

Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000

V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka

BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute

ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr

ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001

10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel

IV Praha 1996 11

Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12

Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

15

POČAacuteTKY RODU

Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute

v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů

něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů

poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost

obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe

specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute

I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem

Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů

severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13

se spolu s jejiacutemi drţiteli

kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe

Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky

kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina

pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto

listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14

Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle

doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na

zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute

vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute

vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15

dalšiacute klade vznik

kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16

Obě dvě teorie jsou ale maacutelo

pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute

podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17

Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela

13

Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14

CDB I č 279 s 244-246 15

Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute

architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně

středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16

Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha

1980 s 132 17

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92

16

rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu

kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let

1159 a 116018

Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo

někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat

Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute

dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena

Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ

nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19

Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto

stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl

staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely

byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo

feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem

mostkem20

Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila

prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo

při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech

šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do

zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21

Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně

romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se

čtyřpatrovou věţiacute22

vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu

naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute

horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech

nad sebou23

Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako

18

Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005

s 370 19

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20

Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 23

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491

17

tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24

Portaacutel na jiţniacute straně

tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem

šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute

mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25

Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute

doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně

feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel

v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva

a vedlo do druheacuteho patra26

Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27

Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28

V přiacutezemiacute věţe se

nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby

Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute

dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29

Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute

romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během

niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen

o jeden metr širšiacute neţ věţ30

Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje

do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně

Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem

z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska

Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě

popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31

Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to

jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil

24

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29

E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby

z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz

httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287

18

jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32

Jak

jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel

kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute

V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě

beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter

vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute

Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho

charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla

zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky

zavazoval33

Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace

neobydlenyacutech oblastiacute

Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali

tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34

Doposud se totiţ prestiţ velmoţů

opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu

i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich

striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem

kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak

rozsaacutehleacute35

Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute

druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute

společenskeacute postaveniacute36

Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37

Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute

vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38

32

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 33

Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy

v době kniacuteţeciacute s 284 34

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo

pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36

Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni

z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute

s 284

19

Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute

dědičneacute39

Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu

kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak

lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40

Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute

nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik

desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41

Tento proces byl však

nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II

tedy okolo let 1140 aţ 117242

kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody

ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43

Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho

majetkuldquo44

Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni

Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli

Svojšiacuten dědičně

Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute

okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od

kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli

ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby

vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela

zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci

kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45

a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo

jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za

podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ

v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali

jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho

tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute

39

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40

Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45

Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284

20

kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak

by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti

a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast

osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi

bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme

Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece

přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků

Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli

buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako

odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem

sedlaacutekům46

kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně

odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou

půdu47

Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu

k niţšiacute šlechtě48

Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet

konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou

aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49

To

znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy

byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech

okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute

aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi

Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce

jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena

rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50

Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů

tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51

I přes tuto

46

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47

Tamteacuteţ s 50-51 48

Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50

Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286

21

skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech

1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou

generaci

Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal

některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52

Dědickeacute vlastnictviacute se začalo

prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy

kterou se stala šlechta53

Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve

smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu

kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute

zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54

Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu

beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech

poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala

přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55

Šlechta

pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla

rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem

času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten

rozpad původniacute hradskeacute soustavy56

Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat

ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy

v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute

Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe

vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde

bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet

i po dalšiacute generace57

52

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53

Tamteacuteţ s 10 54

Tamteacuteţ s 11 55

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56

Tamteacuteţ s 290 57

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel

II s 202

22

Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků

ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky

rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu

pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175

Oldřich (I) a Beneda (I)

Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze

samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje

kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu

johanitů v Čechaacutech a na Moravě58

Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak

usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde

uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59

Jsou totiţ jedinou bratrskou

dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle

Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60

Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe

jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde

nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni

s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště

kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše

bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly

do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od

konce 20 let převlaacutedalldquo61

Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na

listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62

Toto

označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze

pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako

58

CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59

CDB I č 355 s 319-320 60

bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62

CDB I č 363 s 330-331

23

nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc

a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63

Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64

propukl

v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však

kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem

Břetislavem65

kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem

Jindřichem66

63

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64

Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66

Tamteacuteţ s 77

24

NAacuteSLEDOVNIacuteCI

S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do

doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II

Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu

s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se

vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67

Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil

mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po

smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68

Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů

za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69

Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu

dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70

kteryacute

se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy

byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71

Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem

a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc

III72

Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute

vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273

Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři

panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku

1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74

Tato privilegia potvrzovala

dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od

placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů

67

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68

Tamteacuteţ s 75 77 69

Tamteacuteţ s 86 70

Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72

Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73

Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce

neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106

25

a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen

Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute

řiacuteše řiacutemskeacute75

Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn

privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se

roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76

Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy

se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute

poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute

šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje

svoji moc v zemi77

Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute

zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy

Čechldquo78

Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku

zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly

tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79

Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale

takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute

jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute

druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80

Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute

označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni

jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81

Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě

lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute

75

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76

Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta

s 35

26

šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu

se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82

Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace

Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na

vesnickou městskou a důlniacute83

Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace

provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute

předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla

provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve

kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi

podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute

noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek

tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal

utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84

Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva

kterou byli měšťaneacute85

Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně

souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute

a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla

lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86

Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem

daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci

měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87

Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute

zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů

Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti

vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88

Za

82

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84

Tamteacuteţ s 175 201 85

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86

Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za

jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 296 88

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403

27

rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi

důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah

mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala

obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89

Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se

vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili

Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197

jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je

znaacutem a doloţen90

Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se

kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl

Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute

přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91

a to jednak z toho důvodu ţe jsem

pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech

a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute

připadaly to ani nepřipouštiacute

Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora

a Benedy jako otce a syna92

avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe

leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute

ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93

kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute

jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav

Vaniacuteček94

89

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90

CDB I č 355 s 319-320 91

V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92

Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla

Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93

Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute

listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku

1237 CDB III č 172 s 212-213 94

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

28

Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše

zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny

Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je

Vecemil95

O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96

Na zaacutekladě

listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na

teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi

nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi

Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute

pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by

k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně

vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97

Tento

můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez

Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98

Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině

Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje

darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99

Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228

kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho

olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100

Klaacutešter byl

nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101

Zmiňovaacuten je

i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102

a roku 1237103

a 1238104

95

Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 97

Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98

Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99

CDB II č 187 s 172-174 100

CDB II č 310 s 307-308 101

Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102

Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103

Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104

Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230

29

Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to

předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet

Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute

postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny

Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve

svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105

Toto označeniacute

maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora

(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako

uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato

moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy

se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute

Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi

čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak

věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106

Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn

naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl

byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni

bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute

vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako

syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora

uvedeneacuteho na listině před niacutem107

Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech

rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku

1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy

(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme

označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute

doposud nebyl zmiacuteněn

105

CDB IV č 204 s 366-368 106

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107

Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19

30

Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě

v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn

Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108

Jeho tvrzeniacute však neniacute

spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni

naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem

počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech

na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech

rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289

ještě Oldřicha z Třebele109

a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele

a Alberta z Vyacuteškova110

Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během

13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111

Poklaacutedajiacute

tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety

bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo

O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech

jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute

erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele

U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem

některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra

Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem

Benedou (II)112

existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute

S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko

Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113

Oldřich (II)

108

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109

RBM II č 1468 s 633-634 110

RBM II č 2739 s 1197-1198 111

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112

CDB III č 158 s 192-193 113

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

31

označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114

kteryacute je ještě roku 1239

uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115

se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ

s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter

jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116

s největšiacute

pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala

Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově

přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117

Důkazy pro odhaleniacute teacuteto

nejasnosti schaacutezejiacute

Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)

a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě

několikraacutet setkaacuteme

Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute

a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru

a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou

předmětem teacuteto praacutece

Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118

kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute

vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě

letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka

zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale

velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe

tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu

114

Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 115

CDB III č 211 s 275-276 116

CDB IV č 204 s 366-368 117

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 118

Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739

s 1198

32

mohla nasvědčovat listina z roku 1242119

Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak

bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute

potomky

V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by

byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe

Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak

by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie

je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom

připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je

zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco

kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ

dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď

Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)

kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute

Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti

let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)

to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda

(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik

zdrojů120

nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal

zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121

Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme

varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli

potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze

Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je

119

CDB IV č 16 s 78-79 120

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 121

Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130

33

Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je

v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122

Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma

Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda

(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě

řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen

kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal

vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen

u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute

důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků

tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip

Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy

několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal

vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se

jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila

roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II

Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci

Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute

nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123

Přemysl dosaacutehl řady

uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal

i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se

obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho

Rudolfa Habsburskeacuteho124

Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu

Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem

uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko

122

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 123

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142

34

a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute

šlechty v čele s Viacutetkovci125

Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem

během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na

Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126

Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute

Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka

Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti

Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil

olomouckeacuteho biskupa Bruna127

Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute

zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala

postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na

trůn128

Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem

zdraviacutem zemřel129

Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale

naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů

V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute

kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily

125

Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka

s 79 81-82 127

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128

Tamteacuteţ s 367 129

Tamteacuteţ s 474

35

NOVEacute ZAČAacuteTKY

Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali

Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele

Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho

Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na

českeacutem trůnu130

Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za

bdquocizaacutekaldquo131

a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům

v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute

ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech

povinnostiacute132

Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke

vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce

Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute

a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133

Jan

byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute

postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta

diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute

pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134

Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu

i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem

pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135

Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem

tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta

Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136

českyacutem

kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem

130

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa

s 22-23 131

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132

Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133

Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134

Tamteacuteţ s 26-27 35 135

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208

36

a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137

Karel byl teacutehoţ

roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem

o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl

jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138

Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu

velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země

Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem

arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla

prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139

Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy

stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho

kamenneacuteho mostu roku 1357140

Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute

i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute

koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich

rozšiacuteřeniacute141

Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute

sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze

jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142

I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute

Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je

14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute

morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute

Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili

si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem

způsobem143

Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy

společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc

137

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138

Tamteacuteţ s 74 200 301 139

Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140

Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143

Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261

37

šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem

papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva

papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute

avignonskyacute papeţ Kliment VII144

Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl

na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic

kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145

Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň

čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev

i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312

Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146

O jeho osobu se

patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn

v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147

roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148

a listinou z roku

1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149

Je ale

otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet

let zcela odmlčel

Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute

kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150

Kromě těchto dvou zaacuteznamů

o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy

Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151

uţ stěţiacute se

můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda

144

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute

Čechy s 296 145

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146

Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV

č 1980 s 777-778 147

RBM III č 280 s 113 148

RT I s 399 149

RBM III č 878 s 347 150

Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151

LC I1 s 38

38

je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152

1362153

a společně s bratrem

Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině

jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154

Z teacuteto skutečnosti

vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi

Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na

druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později

se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute

vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe

Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se

utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce

zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute

větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy

Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde

pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn

jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je

Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako

Oldřich ze Stanu155

Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich

(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila

predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl

predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo

Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna

Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců

přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet

byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to

předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy

v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu

152

LC I1 s 50 153

LC I1 s 174-175 178 154

bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155

Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170

39

Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech

objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou

pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na

listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je

proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe

v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky

zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem

16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe

Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece

opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto

nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto

rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině

Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho

Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka

a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje

řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156

Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně

pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena157

Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158

Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)

kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem

Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak

střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na

těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně

doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute

156

LL I č 363 s 253-255 157

RT I s 555 556 158

LC V s 256

40

Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny

pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě

zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl

byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně

zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole

41

ZLATAacute EacuteRA

Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně

tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho

kraacutele159

Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po

smrti sveacuteho otce160

Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda

Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy

přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute

kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize

hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute

kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy

(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem

schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161

Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly

doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie

a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi

řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila

běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry

v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho

ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415

jako kaciacuteř162

Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ

miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně

znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech

let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou

naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za

159

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel IVb s 281 160

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 22 162

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66

42

svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici

se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala

s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163

Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou

moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel

na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164

Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit

přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit

Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute

celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech

Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem

ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165

a drţen

v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda

a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166

Vaacuteclav IV

byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly

předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak

alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal

znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167

Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403

opět za uacutečasti bratra Zikmunda168

Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute

z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169

uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku

1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho

kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl

163

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici

paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy

s 305-306 164

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165

Tamteacuteţ s 352 166

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 25 169

Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel

IVb s 386-387

43

Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou

by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se

pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl

v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170

Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli

z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem

a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě

očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle

vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy

s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171

Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172

Teprve od

počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby

bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173

Tito

šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu

vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na

zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev

ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174

Paacuteni reprezentanti vyššiacute

šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak

velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo

se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo

uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila

rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175

Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech

kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky

a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do

170

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute

šlechta s 37 39 69-71 175

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol

Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270

44

politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se

sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika

usedlostiacute176

Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle

nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho

kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě

přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit

podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto

lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby

buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo

jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto

způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177

Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami

šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute

Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli

rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech

sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178

V jinyacutech regionech se naopak

postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech

přiacuteslušniacuteků179

Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu

a moc takteacuteţ ztraacutecela 180

Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu

avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181

Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech

měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute

176

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel I s 282 177

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231

František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147

45

šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet

najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute

Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182

Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta

vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě

Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute

posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet

niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či

dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly

velmi obtiacuteţneacute183

Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli

někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute

mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud

bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na

listinaacutech

Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi

urozenyacutemi muţi184

Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův

pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)

a Oldřich (III)185

S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let

1422 a 1434186

Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů

v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187

S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188

182

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 48-49 183

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184

RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185

bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186

bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de

Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187

Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287

Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188

Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309

Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 113

46

Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila

jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute

straně v bitvě u Lipan189

Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku

15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je

tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze

Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta

z Hraacutedku190

Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo

uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva

patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute

pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit

Původ Petra Zmrzliacuteka

Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)

a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si

tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko

stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho

existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti

Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo

je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute

bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute

Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute

předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi

šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek

pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či

jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb

a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde

189

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190

RT II s 262

47

nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně

povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces

ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191

Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina

stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale

neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho

ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192

Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve

vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec

nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci

Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků

kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu

uţiacutevaacuteniacute193

K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi

Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na

Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela

v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na

Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat

duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla

ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často

udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem

klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou

plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ

prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby

děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute

vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra

Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ

191

Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192

Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44

48

měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194

ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz

a kanovniacutek

Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad

bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech

Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo

jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně

stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute

kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem

zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš

třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen

kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně

by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe

poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute

hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo

během něj195

intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute

postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute

domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do

Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka

duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute

a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat

moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute

polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute

sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu

naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů

pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat

194

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74

233 195

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III

s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik

BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006

s 54

49

naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat

potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196

Existovali by tak opět dvě linie

Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak

přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen

Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se

jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho

čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila

v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si

jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule

Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho

u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi

rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo

jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho

Města praţskeacuteho197

kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl

spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech

dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198

Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali

V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute

předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute

Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199

Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422

během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny

dřiacuteve200

Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad

i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři

sta kop grošů201

coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka

196

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199

AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242

50

Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za

konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do

naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202

Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze

usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za

Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by

mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany

s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203

A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute

měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně

Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech

postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk

s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi

z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute

doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost

Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute

z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku

1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana

Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic

Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do

roku 1525204

Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu

a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby

městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem

viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně

a poplatky205

202

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel

VIII s 80 205

AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357

51

Petr Zmrzliacutek na sceacuteně

Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute

zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten

hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně

z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice

a vsi Střešovice206

Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem

muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou

Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute

Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se

nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento

hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli

potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku

1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207

Druheacute

siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic

v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků

z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute

poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel

se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208

se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka

osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe

pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru

mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke

Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do

manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209

K těmto siacutedlům neměli majiteleacute

vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah

206

RT I s 555-556 207

Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan

MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260

52

Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute

hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210

Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho

před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra

Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad

Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto

hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval

značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek

nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě

a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn

městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute

Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale

takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211

Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady

a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu

naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212

Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup

z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho

a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako

formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi

šlechtu vyššiacute

Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo

předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se

210

Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211

Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ

II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku

1419 AČ II č 326 s 186 212

Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15

53

chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů

kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213

V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad

nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně

zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se

přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214

V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute

dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů

kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215

Velmi pravděpodobně byla

jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute

Vratislav Vaniacuteček216

Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal

načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute

dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217

Stavba slouţila

ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute

Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute

dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde

dokonce zaloţit i kapli218

Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve

od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi

centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem

Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak

213

Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214

Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9

Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215

J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217

Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel III s 541

54

znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou

mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou

mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219

Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na

vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech

měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute

přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh

neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince

a stiacutehal padělatele220

V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute

konšely221

Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute

Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe

praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy

a ty spravoval praacutevě mincmistr222

Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet

pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale

uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za

věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223

Uacuteřad

mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady

tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224

V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako

přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem

Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225

219

V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220

Tamteacuteţ s 157-159 221

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně

s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech

s 358 224

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 226

55

Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute

reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma

se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute

jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226

Naviacutec zdatnyacute

finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo

Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu

s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu

kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228

Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na

kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho

schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn

Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil

Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě

praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho

koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute

reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale

poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem

důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody

o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali

akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby

reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou

ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas

S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute

postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti

Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu

naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute

226

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227

M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257

56

situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali

zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229

Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku

1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230

Podle

meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr

Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se

Dekretu kutnohorskeacuteho

Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi

arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV

jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle

vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory

s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute

nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se

postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231

O šest let později se kraacutelovskaacute

rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem

z Kunšťaacutetu232

Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit

Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel

na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak

daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil

Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji

rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady

byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ

1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233

229

Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230

Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV

1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk

na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169

57

Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července

1407234

12 června 1408235

29 listopadu 1409236

13 listopadu 1410237

13 dubna 1412238

z prosince 1412239

z 27 uacutenora 1413240

25 zaacuteřiacute 1413241

27 řiacutejna 1413242

18 ledna 1415243

a 20 srpna 1417244

Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech

horniacuteků z 28 uacutenora 1410245

na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června

1414246

a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247

Jako rukojmiacuteho

zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny

z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248

Na dokumentu ze srpna 1411 jej

najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249

Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250

Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let

1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech

kteraacute spravoval251

Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna

haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se

odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute

234

RBV III č 560 s 223-224 235

AKČ V č 211 s 131 236

RBV III č 603 s 240 237

LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238

CIM II č 851 s 1141-1148 239

RT II s 95 240

RBV III č 703 s 279 241

AČ XIV č 12 s 400-402 242

CIM I č 131 s 208-212 243

AČ XV č 74 s 172-174 244

RBV III č 786 s 309-310 245

CIM II č 840 s 1119-1130 246

AČ VI č 24 s 31 247

AČ VI č 28 s 35 248

AČ XIV č 72 s 560 249

AČ XXI č 5 s 278 250

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251

ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII

s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99

58

soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252

Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra

z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana

Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253

praţskyacute

biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik

dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute

řadě254

Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců

z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako

neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po

Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu

jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255

kteryacute se

mu později stal osudnyacutem

Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu

s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem

v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo

chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256

Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem

rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany

a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora

1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami

předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili

a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby

daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne

arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky

Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257

252

Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha

1981 s 69 253

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255

Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257

Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203

59

Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat

pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute

probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech

a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba

proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy

u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute

snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258

Původně se měla schůzka

odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se

disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely

za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra

Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259

V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi

vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan

Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute

Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek

v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu

husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena

Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu

1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260

Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně

přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad

obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje

avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu

kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za

Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn

pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech

258

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed

I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178

60

Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech

vojevůdců261

V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute

k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech

Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute

byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do

spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech

vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262

Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ

si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263

Jeho

znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora

kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru

Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho

plundrovaacuteniacute264

O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu

svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do

Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se

uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli

ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta

hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute

261

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262

AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 157 263

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA

Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute

Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem

trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute

Husitskaacute kronika s 220-221

61

Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn

čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena

dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany

a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi

spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265

Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl

o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho

stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky

ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266

Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův

bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to

i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute

a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta

a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech

naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho

přijetiacute zkomplikovalo267

Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute

katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty

a měst neuznali268

Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav

Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech

nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr

zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo

byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno

265

AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute

Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318

Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 49

62

k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda

Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho

kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269

Korybut se v květnu 1422 představil jako

vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce

Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze

sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270

Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev

Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378

probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech

odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve

kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden

papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271

Tato situace

nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute

se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku

1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272

Vyacutesledkem byl

efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute

Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli

a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273

Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla

navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten

jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274

Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku

světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše

269

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272

Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274

Tamteacuteţ s 127 151

63

řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na

koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu

ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275

Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr

Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute

světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute

reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276

Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute

předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute

Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu

avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277

Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus

obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel

a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278

Husova kaacutezaacuteniacute

postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak

dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů

a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně

samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279

Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou z Frymburka280

Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho

kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho

slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem

sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj

po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila

275

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277

Tamteacuteţ s 63 108 278

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105

64

Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel

předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval

a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281

Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem

z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V

svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen

krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve

proti němu282

Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli

v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283

Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se

rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl

vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do

Kostnice284

Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde

uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan

Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285

Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ

zjara roku 1418286

I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce

protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287

Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech

vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas

281

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283

Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus

staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284

Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech

letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 232 285

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287

Tamteacuteţ s 366-367

65

listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288

Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme

Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly

adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou289

Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290

bdquoBůh s vaacutemi

A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho

dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody

panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu

dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute

Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako

jste mu naslouchali dosud

Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro

mne učinila

Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat

Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute

Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen

Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ

jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute

Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute

Mistr Jan Hus

v naději sluha boţiacuteldquo

Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem

v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby

Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej

finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute

poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ

dřiacuteve zavaacutezal291

288

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 281 290

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list

pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583

66

Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil

Ryba s predikaacutetem z Mochova292

kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme

Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna

z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla

ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293

Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute

Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky

jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu

Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294

Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute

se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav

naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295

Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute

a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana

Ţiţky296

Petr Zmrzliacutek a literatura

Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo

i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-

třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy

v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje

Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297

Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ

dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem

archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298

Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost

292

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 39-40 295

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296

Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298

Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492

67

kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute

vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň

jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299

Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil

roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300

Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se

jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ

mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl

Smrt Petra Zmrzliacuteka

V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr

řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně

zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301

Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho

domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy

naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302

Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal

manţelku Annu a tři syny

Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl

sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek

Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe

doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303

299

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300

Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in

Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302

V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy

kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98

68

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem

Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304

Tento

kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305

byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal

kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400

Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem

miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla

odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada

gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306

Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do

konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město

obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307

Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům

Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury

věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku

1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva

tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt

prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute

Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute

ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek

byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde

pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do

pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často

poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou

304

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 275 306

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11

2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307

Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010

69

pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech

a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak

bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308

Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho

Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě

i zaslouţil

308

Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz

httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart

9887html staţeno 18 12 2010

70

POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE

Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se

znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil

šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou

skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl

kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309

Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za

naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let

a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal

jedinyacutem uchazečem o trůn310

Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři

artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ

pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311

V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci

kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute

přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312

Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše

řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313

Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku

Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute

byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se

mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute

Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka

siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314

309

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 188-189 322 310

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261

71

S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315

1431316

1439 a uacutečastnila se

i dalšiacutech jednaacuteniacute317

Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka

Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na

Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem

vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318

Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na

straně Taacuteborů319

Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi

předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme

na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na

separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme

Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě

musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320

Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem

a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni

zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321

Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu

svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš

z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi

v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute

bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek

315

AČ III č 32 s 245-248 316

Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318

K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 269 319

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 232 321

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po

českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609

72

A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby

odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322

Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem

plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323

Znovu se objevil spolu

s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem

landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324

Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi

taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na

straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325

Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou

jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute

obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech

usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326

Realizace Zdickyacutech dohod byla

překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly

jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327

Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze

Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute

tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo

s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu

322

MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou

proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem

1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325

AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute

revoluce diacutel III s 151 326

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 341

73

a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute

skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328

Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute

spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen

zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze

17 řiacutejna 1425329

O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme

Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod

vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na

sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute

spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo

několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330

Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od

počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech

spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento

zaacutepadočeskyacute svaz331

28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město

Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332

V červenci naacutesledujiacuteciacuteho

roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla

do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil

opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333

Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory

a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni

328

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330

AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 214 333

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik

doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 487-489

74

Zmrzliacuteci334

V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se

bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině

mezi kališniacuteky a katoliacuteky335

Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme

Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač

všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ

rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta

a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně

kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech

s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336

Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich

Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme

zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout

některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten

a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337

V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem

praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce

u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute

s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo

několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338

V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji

k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ

přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska

byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit

přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se

334

Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 358 335

AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 336

1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97

75

vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově

zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně

počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo

o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava

do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339

Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan

Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti

Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340

Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky

uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech

snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341

Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce

z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem

z Michalovic a Zmrzliacuteky342

V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ

patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem

svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343

Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata

spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce

a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho

339

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 218-219 340

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 462-463 341

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342

SČPLL I č 639 s 165 343

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI

s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229

76

roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl

naacutesledně strţen a rozbořen344

Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute

Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů

a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha

jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to

prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute

naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou

a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute

existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze

spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute

rady345

Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy

Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv

panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech

nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho

husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu

května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346

Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme

pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute

katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347

a umiacuterněnyacutech husitů s husity

středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky

a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute

344

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech

edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345

AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145

77

polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla

smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348

Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho

sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv

svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech

šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349

Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem

a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu

spraacutevci350

Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem

markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ

1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července

1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech

uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute

kompaktaacuteta351

Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů

v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352

Hlavniacute roli

ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let

stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům

řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly

zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353

Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem

kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436

348

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 619 625 350

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12

16 101-102 352

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636

78

Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na

sveacute cestě do Uher354

Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu

kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho

stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund

vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe

podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali

na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana

a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355

V teacuteto

souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na

listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356

Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se

setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela

najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev

a bez odkazu na přiacutebuzneacute357

Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem

některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny

z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii

by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem

kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu

s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti

přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan

354

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 36 355

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 641 644 356

Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop

grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost

Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a

listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ

č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19

dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357

AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224

79

měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem

anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem

k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute

Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři

přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute

Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358

a ktereacutemu

uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však

Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně

ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo

i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359

Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy

zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm

miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven

Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem

pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena

šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či

světskeacute statkyldquo 360

Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437

naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře

Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety

V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je

zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit

Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361

Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala

proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do

naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362

358

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 74 76-77 359

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621

626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361

AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453

80

Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť

Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo

třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl

v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363

Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364

a 1432365

Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439

kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem

z Roţmberka 366

Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ

okolo roku 1440367

Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě

zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty

jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet

praacutevě jeho synem

Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně

často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů

na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute

a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho

kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do

doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368

V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava

nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369

a poteacute v květnu a červnu na valneacutem

sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute

šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III

Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se

363

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42

44 50 56 364

LC VIII ndash X s 150 365

Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4

s 440 367

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368

Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440

AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369

AČ III č 414 s 524

81

mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit

i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale

neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě

varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl

poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho

a haacutejil jeho praacutevo na trůn370

Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute

šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho

Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn

pro Ladislava371

Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho

spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho

landfryacutedu372

Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe

bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu

ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten

českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze

formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat

ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute

zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla

o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458

korunovaacuten českyacutem kraacutelem373

Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto

se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena

370

AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128

82

V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem

z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu

Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute

s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka

hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374

Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na

sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci

byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do

landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na

krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem

vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375

V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi

největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou

šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376

K letům 1443 aţ 1444

se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na

Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377

Spory mezi Oldřichem a Petrem byly

ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378

ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem

patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem

sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute

K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379

Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned

dalšiacuteho roku opět porušil380

374

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377

LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302

s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334

s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336

č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378

LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379

AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44

č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35

83

Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci

znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci

moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se

přičinil o naacutepravu381

Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce

vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako

předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech

uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli

vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382

Roku 1450 si

Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech

1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk

ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory

a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383

Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384

a roku 1451

a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385

Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků

zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III

a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy

LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343

s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260

č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396

s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450

s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ

XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381

AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382

LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383

AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384

Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300

s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co

maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ

z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha

z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III

č 424 s 296 385

RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254

84

u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou

stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil

i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti

a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni

rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez

panovniacuteka386

Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ

uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu

byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387

Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic

z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388

Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute

glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi

Poděbradskou a Strakonickou stranou389

Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel

Oldřich z Roţmberka390

Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem

stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany

kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech

měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391

Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno

a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku

naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany

Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem

z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni

kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392

avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali

386

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387

AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388

RT II s 237 389

AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391

AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392

LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170

85

počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu

nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute

a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila

se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393

Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo

a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se

11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu

o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově

ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou

platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud

ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394

kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ

ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452

a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem

šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem

jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395

K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv

svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl

určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou

pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute

Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396

Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute

zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim

byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat

zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci

393

LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40

s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394

AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46

s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 106 395

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396

AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107

86

z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny

provedeneacute během jejiacuteho průběhu397

Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute

Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398

Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443

1449 1454 1456399

Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400

Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek

a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401

Zapsaacuteno jim bylo takeacute

věno Anny z Frymburka402

397

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 66 398

Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku

z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze

Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203

Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II

č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187

Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604

s 467 399

Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi

Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498

Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina

staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu

s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282

s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem

z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina

z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června

1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na

listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna

1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV

č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra

Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina

z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra

Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400

Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269

s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388

s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501

s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401

AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402

AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI

s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

87

Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se

oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403

s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava

a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute

ţe zemřel někdy během roku 1457404

to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě

v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu

o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405

Vzhledem

k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem

synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku

Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě

v letech 1465 a 1477406

Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477

zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute

uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se

nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho

bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho

z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka

403

Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům

ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150

88

DALŠIacute GENERACE

Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho

z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za

vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně

urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho

O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl

na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem

i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407

Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům

vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute

rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408

I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se

vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute

liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně

vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze

Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute

se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad

panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky

orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst

zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409

Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi

poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou

opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce

Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou

o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech

poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem

407

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 393 408

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409

Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237

89

z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil

tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem

sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na

platnosti uacutemluv410

Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467

avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět

dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute

i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly

pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl

celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat

dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů

s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl

Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute

ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil

Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše

Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411

Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem

a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi

městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav

(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak

i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku

Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412

Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu

a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše

zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se

v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do

11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však

410

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463

90

započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute

kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky

ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo

Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe

se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se

tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden

nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na

Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413

Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute

sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech

zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute

postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat

zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute

trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem

nepřijatelnyacute414

Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele

neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout

Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471

započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli

ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415

Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš

dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu

a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo

a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli

katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl

413

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 403 415

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93

91

22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416

Spor o země Koruny českeacute ale

nadaacutele pokračoval

Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro

ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se

vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se

snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter

byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417

Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute

uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu

se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem

povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute

kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu

daacutevala kompaktaacuteta418

Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho

smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat

svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute

i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute

o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419

Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490

Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve

všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se

dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420

416

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 103 405-406 463 418

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 413

92

Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od

počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku

1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti

předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek

o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421

Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk

jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422

O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)

kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec

a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato

zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum

a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav

pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423

Jaroslav se objevuje ještě

v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem

Zviacutekově424

a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na

Lnaacuteřiacutech425

Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan

zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek

s Kostelcem426

Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute

obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely

za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze

Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly

421

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424

AČ XIV č 1831 s 152 425

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute

sv XXVII Praha 1901 s 653

93

a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze

Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům

u kostela a společně ji ţivili427

Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem

z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech

a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute

Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ

zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428

Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem

Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků

Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil

z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi

stranami429

S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute

neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli

dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem

Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale

nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze

Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně

vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430

Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute

Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče

svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431

V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute

se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do

427

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429

AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896

s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430

AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431

Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197

94

sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou

stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl

Jaroslav celyacute rok neshody432

Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana

z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat

I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se

přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se

z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute

coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433

Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli

věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo

takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav

K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze

Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434

Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana

Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho

z jejich potomků

Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale

vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně

stanovit435

Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten

Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute

pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436

Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest

majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za

oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz

zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi

z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna

Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na

zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl

432

AČ I č 16 s 235-236 433

AČ XXI č 23 s 195 434

Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3

2011 435

Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436

Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88

95

Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav

ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)

Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto

čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově

smrti)

Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem

sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a

opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi

z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop

grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o

celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437

Jaroslav doloţil vyacutepověďmi

svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do

jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem

roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně

rozhodl v jeho prospěch438

Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve

sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439

Spolu s bratrem Janem je

uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem

Burianem440

K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou

o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441

a k osmnaacutecteacutemu dni

teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442

437

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky

a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439

Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10

Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476

AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během

listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63

s 27-28 440

Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441

AČ VIII č 455 s 432-433 442

AČ X č 977 s 543

96

K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky

později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek

s rodovyacutem erbem443

Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho

potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ

jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl

pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444

Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn

s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu

či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana

kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou

z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak

mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445

Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od

roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl

nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův

slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446

coţ je ale dost širokyacute pojem

naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny

Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době

ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)

a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka

Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka

Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy

předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako

jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by

však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet

alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem

443

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444

AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III

s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445

Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653

97

jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn

v pramenech447

Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit

Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn

ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil

Kozlovi z Kladrub448

Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou

dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se

objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po

jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po

sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449

druhaacute

obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450

Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se

k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto

zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488

a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata

z Vrtby451

Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno

Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit

Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)

pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem

vymřel po meči452

Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně

dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale

uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece

447

AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448

AČ XIX č 2485 s 254-255 449

AČ X č 1088 s 75 450

AČ XIV č 2136 s 281-282 451

Tamteacuteţ 452

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253

98

ŠLECHTICKYacute ERB

bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na

štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453

Drţeniacute

erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat

pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty

osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo

jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454

Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem

šlechty455

Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly

staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst

a v neposledniacute řadě takeacute cechy456

Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze

štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi

dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi

zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto

procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla

straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za

kov či naopak457

Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458

Erby se objevujiacute

na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba

staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech

453

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 343 454

Tamteacuteţ s 347 455

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 348 457

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 354-355 458

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360

99

Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů

a k nim naznačeny rodoveacute vazby459

Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute

vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla

liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute

slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460

S erbovniacute pověstiacute se

setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto

pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute

ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem

proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute

českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec

poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute

štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech

ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech

Kosmas i Dalimil461

Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost

s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu

pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na

zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka

Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva

o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda

(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova

zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou

tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na

pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462

Jineacuteho

459

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash

J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461

Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech s 357-358

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena

z 24 6 1361 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

100

člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze

Svojšiacutena

K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na

střiacutebrneacutem štiacutetu463

u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464

Erb se

objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465

ktereacute se objevujiacute u listin z let

1406466

1410467

1412468

1414469

1416470

a 1418471

a takeacute jej nechal

vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472

Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech

synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute

pečetě Petra (II) k roku 1424473

společně pak

s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474

a 1430475

K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova

pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476

Vaacuteclav

dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech

463

Viz Přiacuteloha 1 464

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha

2001 s 58 sv III s 113 466

K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze

Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467

K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze

Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468

Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine

pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469

K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute

1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259

s 160-161 č 260 s 161 470

K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku

Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471

Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472

Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990

s 300 473

Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III

č 32 s 245-248 474

Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III

č 258 s 500 475

Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430

SČPLL I1 č 639 s 165 476

Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1

s 245-249

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z 1 1 1429 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

101

křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477

Pečeť

Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku

1449478

Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt

v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl

roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan

(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze

Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele

nejstaršiacute479

477

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478

Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz

peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE

Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality

bubovicehtml staţeno 9 11 2010

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze

Svojšiacutena z 29 1 1440

Sedlaacutečkova rekonstrukce

Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr

Přiacutebram)

Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z

roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice

okr Přiacutebram)

102

MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA

Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute

předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem

stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se

v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů

mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich

vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se

objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480

Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481

kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou

hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482

Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu

jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute

a dalšiacutech pozemků483

Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice

vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet

počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva

hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484

Čiacutem viacutece hradů

šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak

ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah

panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485

Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi

aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves

a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku

v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute

480

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 148-149 481

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482

Tamteacuteţ s 148-149 483

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485

Tamteacuteţ s 270

103

majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky

rozdělena486

Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute

V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech

šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487

Ještě před

polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou

několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute

vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute

drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute

šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488

Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech

rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala

předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik

generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na

několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala

předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech

vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)

Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy

podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute

Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla

ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě

praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra

Zmrzliacuteka

Dominium Lnaacuteře

Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze

Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic

486

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70

104

Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna

z Frymburka489

Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji

měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze

Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně

rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute

Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku

1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze

Šternberka a na Blatneacute 490

Dominium Kasejovice

Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků

z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do

manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute

jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves

Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491

Poteacute co Anna ovdověla vybrala si

Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465

Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly

připojeny ke Lnaacuteřům492

Dominium Nečtiny (Preitenstein)

Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute

byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem

Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi

489

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

V Jiţniacute Čechy s 123 491

RT I s 556 492

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

105

vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ

roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493

Dominium Ţleby

Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny

z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly

hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494

Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800

kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495

a o dva roky později mu

kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496

Ţleby byly později z Petrova drţeniacute

vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě

Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt

taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru

Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je

postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497

Dominium Orliacutek nad Vltavou

Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně

cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498

Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice

a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze

493

ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha

2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495

AKČ V č 198 s 123 496

ZRKŘČ č 761 s 110 497

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221

225 498

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146

106

Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499

Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků

16 stoletiacute

Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na

starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500

Diacuteky

tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl

soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501

Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad

nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti

sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502

Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi

husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal

svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503

Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)

Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři

o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu

s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem

stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za

jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute

hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504

Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru

Janovi505

Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn

Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku

1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku

499

ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V

TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 502

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

107

1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron

miacutestniacuteho kostela506

Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady

Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně

s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho

měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507

Dominium Kašperk

Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute

hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po

praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508

Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec

se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům

stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho

drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce

a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo

dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku

1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509

Dominium Březnice

Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců

Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute

jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji

506

Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997

s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507

ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508

ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509

ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a

ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk

staţeno 31 3 2011

108

Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena

ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke

sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510

Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek

byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji

ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky

přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku

Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti

Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute

Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy

jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511

Statek Kocelovice

Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru

(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice

připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512

Statek Tochovice

Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku

1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům

ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku

1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto

panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513

510

ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů

s 87 511

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK

Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 262 513

AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na

109

Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute

Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)

a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli

Jiřiacutemu514

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem

Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute

čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu

arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)

a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na

polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli

Jiřiacutemu zpět515

Statek Kostelec nad Vltavou

Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406

spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil

ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem

zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516

I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi

zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517

Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514

ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 66 515

AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516

AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a

tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec

nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517

ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270

110

Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)

111

ZAacuteVĚR

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu

vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody

měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků

ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech

staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od

chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb

a predikaacutet

Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute

a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute

v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute

Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen

povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute

největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry

oceněniacute a vlivu jako on

Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute

byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale

i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho

Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky

Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy

nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute

podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute

Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu

vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se

dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni

Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud

synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny

z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat

112

a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji

největšiacute přiacutenos meacute praacutece

Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich

však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema

zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou

historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků

v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny

Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou

a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute

obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by

se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo

nebo vyvraacutetilo

Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute

původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila

a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo

Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute

zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do

16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece

zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute

113

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute

Ctibor (I)

Oldřich (I)

Beneda (I)

1175 - 1177

1175 - 1177 1183 1196

Ctibor (II)

1196 1197

Beneda (II)

Ctibor (III)

Oldřich (II)

Vecemil

1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238

1232 1234 1237 1251

1232 1234 1235 1237 1239 1251

1232

Pravděpodobnyacute

zakladatel volfštejnskeacute větve

Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute

větve

Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute

větve

Ještě 1 člen

Beneda (III)

1251

Beneda (IV)

1289 - 1291 1312 1315 1320 1323

Jindřich

1329 1353

Beneda (V)

Oldřich (III)

1355 1358 1362 1380

1380 1383 1385

Beneda (VI)

1396

Protiva (I)

1407 1419 1422 1424 1427 1434

Genealogickeacute vztahy

Protiva (II)

jisteacute

1454

hypotetickeacute

114

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute

Jan Zmrzliacutek Petr (I)

Zmrzliacutek

1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr

duchovniacute

infin

dagger 1421

1420

Magdaleacutena Manda

1394 - 1396 1402 1405 - 1421

infin

Anna z Frymburka

dagger 1465

1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464

Petr (II)

Jan (I)

Vaacuteclav (I)

dagger asi 1463

dagger okolo 1440

dagger 1457 (bezdětnyacute)

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -

1454 1456 1457 1461 1463

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -

1439

1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450

1453 1454

infin

Anna ze Šternberka

a z Veseliacute dagger 1465

1432

Zbyněk 1437 1438

Jan (II)

Vaacuteclav (II)

Jaroslav (I)

Kateřina

Aneţka

dagger 1483

koncem 15 stol

dagger 14

dagger 1465

dagger 1465

1457 1463 1466 1470 1472 1473

1480

1457 1461 1463 1468 1469 1472

1473

1457 1463 1466 1469

1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496

infin

Vaacuteclav ze Smiřic

devět sirotků

Jan (III)

Zdeněk

Genealogickeacute vztahy

1475 1495

dagger 1496

Petr (III)

Vaacuteclav (III)

jisteacute

1488

1465 1477

hypotetickeacute

115

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ

Prameny a edice pramenů

AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983

AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed

František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed

F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed

F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef

Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed

J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed

J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed

J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel

XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich

Praha 1941

AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947

z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha

1979

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich

Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed

G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae

1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000

T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša

Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček

Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839

CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha

1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944

116

FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed

Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed

J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha

1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889

LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed

Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena

Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed

B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha

1954

MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I

ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III

ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419

aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute

Praha 1989

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash

Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed

J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd

František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash

K Beraacutenek Praha 1974

Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty

ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha

1980

117

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed

A Sedlaacuteček Praha 1914

Literatura

BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě

a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985

BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402

Praha ndash Litomyšl 2003

BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003

BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve

středověku Praha 2006

ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech

Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376

ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash

Litomyšl 2000

ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel

VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007

DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in

Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139

DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009

ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959

FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků

1310 ndash 1419 Praha 1978

HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992

HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum

pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002

118

HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in

Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu

15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392

KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je

a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365

KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed

revoluce Praha 1998

KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005

KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV

pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234

KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha

1902 reprint Praha 1996

KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990

KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II

Praha 1997

LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute

architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175

LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003

MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996

Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I

A ndash Č Praha 1925 s 459

MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-

skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978

MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha

1971

MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech

Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005

NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010

119

Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel

XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha

1908 s 653

PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech

pruhů na cestě k trůnu Praha 2006

PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1

1997 s 4 ndash 9

PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985

POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III

PŠ Praha 1980

RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005

SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha

1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII

Praha 1905 diacutel XV Praha 1927

SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce

Praha 1986

ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19

ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001

ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha

1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech

let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996

TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III

Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII

Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891

TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986

URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha

2003

120

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250

Praha ndash Litomyšl 2000

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310

Praha ndash Litomyšl 2002

VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002

Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456

ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH

107 č 2 2009 s 269 ndash 308

Internetoveacute zdroje

httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=

1113

httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-

CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)

httpwwwsvojsincz

httpwwwlnareczzamekhistorie

httpwwwmavlastcz

httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm

svojsin

httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin

galerie217142

httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml

httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp

httpwwwsvatymichaelczmm99php

httpwwwblistyczart9886html

httpwwwblistyczart9887htm

httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce

121

SEZNAM VYOBRAZENIacute

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)

Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle

krajů (15 stoletiacute)

(vlastniacute kresba)

122

SEZNAM PŘIacuteLOH

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK

August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr

přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare

majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie

staţeno 25 10 2010)

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz

wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm

svojsin staţeno 25 10 2010)

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz

plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142

staţeno 25 10 2010)

Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj

kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10

2010)

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)

Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru

v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380

ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu

klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute

a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3

2011)

123

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině

z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice

plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi

svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-

cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp

block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=

145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana

Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity

a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash

Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)

Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let

1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute

Praha 1990 s 300 302 303)

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http

wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action

doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na

Stareacutem Městě praţskeacutem

124

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek

podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha

Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze

Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=

636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo

id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje

spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic

U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564

ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na

Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3

2011)

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se

zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina

z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela

Severniacute strana kostela

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute

věţe

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

Půdorys kostela

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje

klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje

kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při

potociacutech Suchaacute a Trnovaacute

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na

listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute

ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje

mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek

ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute

pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora

praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi

Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute

Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

na Stareacutem Městě praţskeacutem

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan

Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute

s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina

z 1 ledna 1429

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce

rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena

a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě

všch třiacute bratrů

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu

uzavřenou na Vildštejně

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou

ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute

a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450

Page 7: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …

Dominium Březnice 107

Statek Kocelovice 108

Statek Tochovice 108

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem 109

Statek Kostelec nad Vltavou 109

ZAacuteVĚR 111

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute 113

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute 114

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ 115

SEZNAM VYOBRAZENIacute 121

SEZNAM PŘIacuteLOH 122

SEZNAM ZKRATEK

AČ Archiv českyacute

AH Archeologia Historica

AJ Acta iudiciaria - Soudniacute akta konzistoře praţskeacute

AKČ Archiv Koruny českeacute

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae

CIM Codex municipalit regni Bohemiae

ČČH Českyacute časopis historickyacute

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim

LKMP Listaacuteř a listinaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka

MHB Monumenta historica Boemicae

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a MDXLI igne

consumptarum ndash Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho

roku 1541 pohořelyacutech

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin

VDZKČ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech

11

UacuteVOD

Tato diplomovaacute praacutece popisuje na pozadiacute českyacutech politickyacutech

a naacuteboţenskyacutech souvislostiacute 15 stoletiacute historii šlechtickeacuteho rodu Zmrzliacuteků ze

Svojšiacutena Věnuje se předevšiacutem osobnosti Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nejvyacuteznamnějšiacuteho člena rodu kteryacute se stal nejvyššiacutem mincmistrem a členem

kraacutelovskeacute rady byl osobniacutem přiacutetelem kraacutele Vaacuteclava IV ale takeacute Mistra Jana

Husa Jana Ţiţky a dalšiacutech vyacuteraznyacutech osobnostiacute teacute doby

V druheacute polovině 12 stoletiacute se objevujiacute prvniacute znaacutemiacute členoveacute stareacuteho

vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena Vyacuteznam tohoto rodu nebyl zanedbatelnyacute jeho

nejstaršiacute přiacuteslušniacuteci si mohli dovolit vyacutestavbu kamenneacuteho tribunoveacuteho kostela

v bliacutezkosti sveacuteho siacutedla a pohybovali se i v okoliacute kniacuteţete Majetek rodu byl

přesto spiacuteše skromnyacute Postupem doby vladykoveacute ze Svojšiacutena ještě viacutece

chudnou a rod ztraacuteciacute na sveacutem původniacutem vyacuteznamu Mohli snad oni byacutet předky

slavneacuteho Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena o jehoţ přiacutemyacutech předciacutech neexistujiacute

ţaacutedneacute dochovaneacute zpraacutevy a o němţ samotneacutem před koncem 14 stoletiacute takřka

neslyšiacuteme Odkud vůbec pochaacutezel a jak mohl dosaacutehnout tak vyacuteznamnyacutech

postů v raacutemci kraacutelovstviacute Jakyacutem způsobem se dostal do bliacutezkosti samotneacuteho

kraacutele Vaacuteclava IV a jakyacute byl jejich vztah

Hledaacuteniacutem odpovědiacute na tyto zaacutekladniacute otaacutezky končiacute v meacute praacuteci kraacutetkaacute

exkurze jak do stručneacute historie vladyků ze Svojšiacutena tak do děniacute v Čechaacutech

druheacute poloviny 12 aţ prvniacute poloviny 14 stoletiacute a oteviacuteraacute se novyacute uacutesek českyacutech

dějin plnyacute politickyacutech i naacuteboţenskyacutech zvratů myšlenkovyacutech zaacutepasů

a vaacutelečnyacutech bojů v nichţ hraacutel často nemalou uacutelohu rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

S osobou Petra Zmrzliacuteka se poprveacute setkaacutevaacuteme před koncem 14 stoletiacute

Během sveacuteho ţivota Petr nevykonaacuteval pouze vyacuteše zmiacuteněneacute uacuteřady a s nimi

spojenou agendu ale uacutečastnil se řady dalšiacutech jednaacuteniacute jak na poli politickeacutem tak

naacuteboţenskeacutem byl vojevůdcem spraacutevcem hospodaacuteřem a obohatil i tehdejšiacute

českou literaturu Rozsah jeho aktivit je obrovskyacute Jeho ţivot se uzavřel na

počaacutetku husitskyacutech vaacutelek roku 1421 a lze jen spekulovat jakyacutech vyacuteznamnyacutech

12

činů by byl ještě uacutečasten kdyby jeho vyacuteraznyacute karieacuterniacute postup nezastavila

naacutekaza morem O jeho přiacutenosu tehdejšiacute době neniacute pochyb o to horšiacute je

skutečnost jak bylo v nedaacutevneacute historii naloţeno s jeho ostatky I teacuteto

problematice se ve sveacute praacuteci věnuji

Petrovi potomci nikdy nedosaacutehli takoveacuteho vyacuteznamu jako jejich předek

byť se takeacute uacutečastnili vyacuteznamnyacutech politickyacutech rozhodnutiacute vaacutelečnyacutech vyacuteprav

a šarvaacutetek Českeacute země zkraacutetka prochaacutezely revolučniacutemi změnami a jen maacuteloco

zůstalo jako dřiacutev Vyacuteklad o rodu jsem ukončila kraacutetce před zaacutevěrem 15 stoletiacute

kdy umiacuterajiacute Petrovi vnukoveacute Dějiny rodu sice pokračujiacute aţ do poloviny

16 stoletiacute jimi se ale ve sveacute praacuteci jiţ nezabyacutevaacutem

V předposledniacute kapitole jsem připojila informace o rodoveacutem erbu

a drobnyacute vyacutečet pečetiacute a dalšiacutech artefaktů na kteryacutech se můţeme s jeho

vyobrazeniacutem setkat Posledniacute kapitolu tvořiacute seznam majetkoveacute drţby rodu od

konce 14 stoletiacute do zaacutevěru 15 stoletiacute Za samotnyacute zaacutevěr praacutece jsem pak

připojila grafickeacute zpracovaacuteniacute genealogie vladyckeacuteho rodu ze Svojšiacutena a rodu

Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Patnaacutecteacute stoletiacute protknuteacute husitskou revoluciacute bylo dobou krize kteraacute

zasaacutehla všechny oblasti ţivota Přineslo změnu v rozloţeniacute mocenskyacutech sil

uvnitř českeacuteho kraacutelovstviacute v němţ došlo k vyacuterazneacutemu oslabeniacute panovnickeacute

moci i vlivu papeţstviacute a naopak k posiacuteleniacute moci šlechty Českeacute země se

v husitskeacutem obdobiacute staly zeměmi se stavovskyacutem zřiacutezeniacutem dvojiacutem konfesniacutem

vyznaacuteniacutem a musely se vypořaacutedat s obrovskyacutemi přesuny v drţbě pozemkoveacuteho

majetku Na pozadiacute takto vyacuteraznyacutech přeměn nebyla rekonstrukce rodovyacutech

dějin snadnaacute Na toto teacutema doposud nebyla vydaacutena ţaacutednaacute syntetickaacute

monografie o to byla praacutece těţšiacute protoţe jsem byla odkaacutezaacutena předevšiacutem na

praacuteci s prameny a dalšiacute doplňkovou literaturou Dodnes totiţ z novějšiacute tvorby

existujiacute pouze člaacutenkoveacute studie v periodikaacutech a drobneacute zaacuteznamy v nejrůznějšiacutech

monografiiacutech ktereacute sledujiacute pouze určityacute historickyacute jev či osobu a to si tak

vyacutejimečneacute teacutema rozhodně nezaslouţiacute I to byl jeden z důvodů proč jsem se

rozhodla teacutematem bliacuteţe zabyacutevat

13

Jak jsem jiţ vyacuteše zmiacutenila při psaniacute teacuteto diplomoveacute praacutece jsem pro

sledovaneacute obdobiacute 12 aţ 15 stoletiacute vychaacutezela ze studia vydanyacutech edic

historickyacutech pramenů převaacuteţně diplomatickeacute povahy z nichţ jsem nejviacutece

pouţiacutevala Archiv českyacute1 v němţ nalezneme různeacute druhy listin pro rozsaacutehleacute

časoveacute obdobiacute Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae2 obsahujiacuteciacute

listiny převaacuteţně z českeacuteho prostřediacute Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka3

kteryacute obsahuje diplomatiku šlechtickeacute povahy a Libri confirmacionum4 jeţ

zpracovaacutevajiacute ciacuterkevniacute diplomatiku

Daacutele jsem vychaacutezela ze studia doboveacute kroniky Vavřince z Březoveacute5

kteryacute sveacutemu diacutelu jako jedinyacute z husitskyacutech kronikaacuteřů udrţel vyššiacute uacuteroveň

a z dalšiacutech kronikaacuteřskyacutech zaacuteznamů v neposledniacute ředě pak takeacute z ostatniacute

literatury

Ze staršiacute literatury bych vyzvedla předevšiacutem velmi vyacuteznamnou praacuteci

Vaacuteclava Vladivoje Tomka pod naacutezvem Dějepis města Prahy6 v niacuteţ podrobně

1 Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed František Palackyacute Praha

1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed

F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872

diacutel VII ed Josef Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed J Kalousek Praha

1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed

J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav

Friedrich Praha 1912 diacutel XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed

G Friedrich Praha 1941 2 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed Gustav Friedrich Pragae 1904 ndash

1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed G Friedrich Pragae 1943 T III2 ed

G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae 1962 T III3 ed G Friedrich ndash Z Kristen ndash

J Bistřickyacute Olomucii 2000 T IV1 ed Jindřich Šebaacutenek ndash Saša Duškovaacute Pragae 1962

T IV2 ed J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965 3 Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena Rynešovaacute Praha 1929

sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd

B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha 1954 4 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim T I1 ed

František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed J Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl

Praha 1868 T III-IV ed J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler

Praha 1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889 5 Vavřiacutenec Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha 1979

6 Vaacuteclav Vladivoj TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III Praha 1875 diacutel

IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII Praha 1886 diacutel VIII Praha

1891

14

zpracovaacutevaacute nejen dějiny Prahy ale celeacute země a daacutele pak rozsaacutehlyacute soubor

Augusta Sedlaacutečka Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho7

Pro uvedeniacute do doboveacuteho děniacute v tehdejšiacutem kraacutelovstviacute Koruny českeacute mi

hodně pomohla edice Velkyacutech dějin zemiacute Koruny českeacute8 praacutece Františka

Šmahela Husitskaacute revoluce9 a Husitskeacute Čechy

10 daacutele praacutece Jana Klaacutepštěho

11

a praacutece Josefa Ţemličky12

7 August SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha 1883 diacutel VI

Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII Praha 1905 diacutel XV Praha 1927 8 Vratislav VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II Praha ndash Litomyšl 2000

V VANIacuteČEK Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III Praha ndash Litomyšl 2002 Lenka

BOBKOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa Praha ndash Litomyšl 2003 M BOBKOVAacute

ndash Milena BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVb Praha ndash Litomyšl 2003 Petr

ČORNEJ Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel VI Praha ndash Litomyšl 2007 9 František ŠMAHEL Husitskeacute Čechy Praha 2001

10 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I Praha 1995 diacutel II Praha 1993 diacutel III Praha 1996 diacutel

IV Praha 1996 11

Jan KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005 12

Josef ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

15

POČAacuteTKY RODU

Rod vladyků ze Svojšiacutena se objevuje v druheacute polovině 12 stoletiacute

v obdobiacute vlaacutedy Přemyslovskyacutech kniacuteţat v obdobiacute vzdaacuteleneacutem od dnešniacutech dnů

něco maacutelo přes osm set lethellip Během teacuteto doby byla řada původniacutech pramenů

poztraacutecena znehodnocena časem nebo zcela zničena Proto je poměrně dost

obtiacuteţneacute podrobněji zaznamenat počaacutetky a vzestup tohoto rodu bliacuteţe

specifikovat přiacutebuzenskeacute vztahy mezi jeho členy a jejich uacutelohu v kniacuteţectviacute

I přes tyto nesnaacuteze se o to alespoň naacutečrtem pokusiacutem

Prvniacute zmiacutenka o vsi Svojšiacuten vzdaacuteleneacute asi šest aţ sedm kilometrů

severozaacutepadně od města Střiacutebra na Plzeňsku13

se spolu s jejiacutemi drţiteli

kteryacutemi byli bdquoOdalrico et Benada de Suaysinldquo objevuje na listině kterou kniacuteţe

Soběslav II panujiacuteciacute v Čechaacutech v letech 1173 aţ 1178 daruje pozemky

kladrubskeacutemu klaacutešteru při potociacutech Suchaacute a Trnovaacute a při řece Mţi Listina

pochaacuteziacute z roku 1176 nebo 1177 Oldřich a Beneda ze Svojšiacutena jsou v teacuteto

listině uvaacuteděni jako jedni ze svědeckeacute řady14

Svojšiacuten ale jistě vznikl jiţ mnohem dřiacuteve lze tak usuzovat nejen podle

doby pravděpodobneacuteho vystavěniacute miacutestniacuteho tribunoveacuteho kostela ale i na

zaacutekladě domněnky ţe ves musela existovat ještě před jeho vyacutestavbou Teoriiacute

vzniku kostela je hned několik Jedna z nich se odvolaacutevaacute na svědeckeacute

vystoupeniacute bratrů ze Svojšiacutena tedy do 70 let 12 stoletiacute15

dalšiacute klade vznik

kostela do prvniacute čtvrtiny 13 stoletiacute16

Obě dvě teorie jsou ale maacutelo

pravděpodobneacute a to předevšiacutem z toho důvodu ţe ani jedna z nich neniacute

podloţena konkreacutetniacutemi důkazy17

Dosavadniacute diskuzi o počaacutetciacutech stavby kostela

13

Miloslav BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985 s 328 14

CDB I č 279 s 244-246 15

Vaacuteclav MENCL ndash Klaacutera BENEŠOVAacute ndash Helena SOUKUPOVAacute Předromaacutenskaacute a romaacutenskaacute

architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978 s 46 49 Aneţka MERHAUTOVAacute Raně

středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha 1971 s 101 332 16

Tomaacuteš DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in Uměniacute 28 Praha

1980 s 132 17

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92

16

rozhodlo ziacuteskaacuteniacute spolehliveacuteho dendrochronologickeacuteho data ze zbyleacuteho kusu

kulatiny ktereacute odhalilo ţe dřevo pouţiteacute na lešeniacute bylo kaacuteceno na přelomu let

1159 a 116018

Lze tak předpoklaacutedat ţe stavba byla započata v roce 1160 nebo

někdy okolo tohoto roku jak dlouho ale trvala se můţeme jen dohadovat

Podstatneacute je ţe stavba kostela dokazuje existenci vsi alespoň o dvě desetiletiacute

dřiacuteve neţ je prvně zmiňovaacutena

Stavba vesnickyacutech tribunovyacutech kostelů ve druheacute polovině 12 stoletiacute jiţ

nebyla ničiacutem neobvyklyacutem19

Prozrazuje naviacutec ţe v miacutestě kde byla takovaacuteto

stavba postavena siacutedlil šlechtickyacute rod dost bohatyacute a vlivnyacute na to aby se mohl

staacutet jejiacutem fundaacutetorem Investice to nebyla jen tak ledajakaacute nejen ţe kostely

byacutevaly zpravidla jedinou kamennou stavbou ve vsi ale naviacutec u nich staacutevalo

feudaacutelniacute siacutedlo se kteryacutem mohly byacutet někdy dokonce přiacutemo propojeny dřevěnyacutem

mostkem20

Umoţňovaly tak nejen uacutečast na mši aniţ by šlechta opustila

prostory siacutedla ale byacutevaly i důmyslnou skryacutešiacute či posledniacutem bdquozaacutechytnyacutem bodemldquo

při obleacutehaacuteniacute Nemalou uacutelohu hraacutelo i to ţe uţiacutevaacuteniacutem kostelniacutech tribun při mšiacutech

šlechta zvyacuterazňovala sveacute nadřazeneacute postaveniacute tiacutem ţe se vyčleňovala do

zvlaacuteštniacuteho soukromeacuteho prostoru mimo ostatniacute neurozeneacute obyvatelstvo21

Svojšiacutenskyacute kostel zasvěcenyacute svateacutemu Petru a Pavlovi je tedy původně

romaacutenskou stavbou Jednaacute se o jednolodniacute podeacutelnyacute tribunovyacute kostel se

čtyřpatrovou věţiacute22

vysokou osmnaacutect metrů přileacutehajiacuteciacute k severozaacutepadniacutemu

naacuteroţiacute lodi Jednaacute se tedy o věţ koutovou jeţ maacute čtvercovyacute půdorys a v jejiacute

horniacute čaacutesti se na všech stranaacutech nachaacuteziacute čtyři sdruţenaacute okna ve dvou řadaacutech

nad sebou23

Prvniacute patro věţe zaklenuteacute křiacuteţovou klenbou slouţilo jako

18

Milan ČECHURA Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech AH 30 2005

s 370 19

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 20

Nemusela to ale byacutet jedinaacute moţnost komunikace ze siacutedla na tribunu kostela J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 288 21

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 93 97 22

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 23

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 92 Eduard POCHE a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha1980 s 491

17

tribuna kteraacute byla do lodi otevřena plochyacutem obloukem24

Portaacutel na jiţniacute straně

tribuny ji mohl propojovat dřevěnyacutem můstkem s pravděpodobnyacutem dřevěnyacutem

šlechtickyacutem obydliacutem ale stejně tak mohl veacutest na dřevěneacute schodiště ktereacute

mohlo byacutet umiacutestěno z vnějšiacute strany věţe25

Bohuţel doposud nejsou ţaacutedneacute

doklady předevšiacutem archeologickeacuteho raacutezu ktereacute by doloţily jak existenci raně

feudaacutelniacuteho siacutedla tak moţnyacute způsob přiacutestupu na kostelniacute tribunu Portaacutel

v severniacute straně tribuny vedl na schodiště ktereacute bylo vystavěno v siacutele zdiva

a vedlo do druheacuteho patra26

Toto druheacute patro mělo nejspiacuteš obrannyacute charakter27

Tomu nasvědčujiacute i uacutezkeacute střiacutelny ve zdech tohoto patra28

V přiacutezemiacute věţe se

nachaacuteziacute romaacutenskyacute sloup ke ktereacutemu jsou svedeny čtyři pasy křiacuteţoveacute klenby

Zdi jsou zde širokeacute přes sto třicet centimetrů v nichţ nachaacuteziacuteme dvě podeacutelnaacute

dovnitř se rozšiřujiacuteciacute okna29

Věţ se jako jedinaacute spolu se severniacute stranou kostela zachovala v původniacute

romaacutenskeacute podobě zbytek stavby prošel v 17 stoletiacute barokniacute uacutepravou během

niacuteţ byla zvětšena loď kostela kteraacute byla původně niţšiacute a z kaţdeacute strany asi jen

o jeden metr širšiacute neţ věţ30

Čaacutest střechy z barokniacute přiacutestavby tak dnes zasahuje

do věţe a zakryacutevaacute jednu ze dvou řad sdruţenyacutech oken na jejiacute jiţniacute straně

Tribunovyacute kostel ve Svojšiacuteně je i přes to velmi cennou stavbu a to předevšiacutem

z historickeacuteho a architektonickeacuteho hlediska

Jak vypadalo raně feudaacutelniacute šlechtickeacute siacutedlo ke ktereacutemu naacuteleţel ještě

popluţniacute dvůr lze jen odhadovat31

Nepochybně zde však staacutelo Dosvědčuje to

jak tribunovyacute kostel tak i skutečnost ţe rod drţitelů Svojšiacutena působil

24

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 25

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287 288 26

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 27

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 98 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 28

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 29

E POCHE a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech III s 491 T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby

z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 30

T DITTRICH Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera s 130 Daacutele Viz

httpwwwsvojsincz staţeno 8 10 2010 31

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286-287

18

jednoznačně v bliacutezkeacutem okoliacute kniacuteţete moţnaacute i přiacutemo v jeho sluţbaacutech32

Jak

jinak by totiţ ziacuteskal pozemky do sveacute drţby a moţnost vystavět takovyacuteto kostel

kteryacute byl rozhodně prestiţniacute zaacuteleţitostiacute

V raneacutem středověku ziacuteskaacutevali členoveacute kniacuteţeciacute druţiny pozemky ve formě

beneficiiacute vyacuteměnou za sveacute věrneacute sluţby Tyto sluţby měly zprvu charakter

vojenskyacute teprve později přechaacutezely takeacute do sfeacutery uacuteřednickeacute či jinak pomocneacute

Druţiniacuteci obdrţeli beneficium tedy uacuteřad buď hradskeacuteho nebo dvorskeacuteho

charakteru a s niacutem i danou oblast kterou měli spravovat a kteraacute jim měla

zajišťovat obţivu i určitou miacuteru moci Tiacutemto způsobem si kniacuteţe sveacute druţiniacuteky

zavazoval33

Dalšiacute uacutezemiacute ziacuteskaacutevali nejspiacuteš v raacutemci procesu kolonizace

neobydlenyacutech oblastiacute

Platiacute tedy ţe čiacutem viacutece uacuteřadů zastaacutevali nebo čiacutem většiacute uacutezemiacute spravovali

tiacutem lepšiacute měli post v raacutemci kniacuteţectviacute34

Doposud se totiţ prestiţ velmoţů

opiacuterala předevšiacutem o pozice ktereacute zastaacutevali ve sluţbě kniacuteţeti Z toho důvodu

i majetky ktereacute spravovali naacuteleţely předevšiacutem kniacuteţeti nebyly tedy jejich

striktniacutem vlastnictviacutem Jej velmoţi nabyacutevali aţ s postupnyacutem rozkladem

kniacuteţeciacuteho majetku Majetkoveacute vlastnictviacute velmoţů ale zprvu nebylo nijak

rozsaacutehleacute35

Podobnyacutem způsobem si kniacuteţe zavazoval i řadoveacute vojaacuteky sveacute

druţiny či některeacute sedlaacuteky kteřiacute diacuteky těmto vyacutehodaacutem ziacuteskaacutevali vyššiacute

společenskeacute postaveniacute36

Jejich majetkovaacute drţba byacutevala minimaacutelniacute37

Ocitaacuteme se tak na sameacutem počaacutetku utvaacuteřeniacute feudaacutelniacute světskeacute šlechty kteraacute

vznikala z původniacute vojenskeacute kniacuteţeciacute druţiny38

32

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 33

Tomaacuteš VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002 s 22 J ŢEMLIČKA Čechy

v době kniacuteţeciacute s 284 34

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 286 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo

pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH 107 2009 s 281 35

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 276 279 282 36

Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 50-51 37

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 279 38

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni

z Ryacutezmburka s 143 J ŢEMLIČKA O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute

s 284

19

Teprve později postupně přechaacutezelo dočasneacute drţeniacute pozemků v drţeniacute

dědičneacute39

Přibliţně v letech 1172 aţ 1197 v dobaacutech vnitřniacuteho rozkolu

kniacuteţectviacute si rodiacuteciacute se šlechta začala naacuterokovat jak půdu kterou spravovala tak

lid kteryacute na niacute ţil a pracoval40

Chtěla si zkraacutetka nadaacutele udrţet vyacutehody ktereacute

nabyla spolu s vyacutekonem uacuteřadu jenţ mnoziacute jedinci zastaacutevali třeba i několik

desiacutetek let a existenčně tak zajistit předevšiacutem svůj rod41

Tento proces byl však

nastartovaacuten jiţ mnohem dřiacuteve pravděpodobně v době vlaacutedy Vladislava II

tedy okolo let 1140 aţ 117242

kdy trvale rostla snaha přiřadit zisky a vyacutehody

ke konkreacutetniacutem beneficiiacutem43

Tento proces nazyacutevaacuteme bdquoprivatizaciacute kniacuteţeciacuteho

majetkuldquo44

Je tak viacutece neţ pravděpodobneacute ţe v době kdy jsou zmiňovaacuteni

Oldřich s Benedou na darovaciacute listině pro kladrubskyacute klaacutešter jiţ i oni drţeli

Svojšiacuten dědičně

Nabiacuteziacute se hned několik moţnostiacute jak mohli tehdejšiacute osadu a přilehleacute

okoliacute ziacuteskat Jednou z nich je předpoklad ţe velmoţi ze Svojšiacutena ji ziacuteskali od

kniacuteţete pro vykonaacutevaacuteniacute uacuteřadu miacutestniacute spraacutevy či jineacute sluţby v teacuteto oblasti Mohli

ji takeacute ziacuteskat v raacutemci vyacutesluh tedy jako odměnu za dřiacuteve vykonaacutevaneacute sluţby

vojenskeacuteho charakteru a nabiacuteziacute se ještě moţnost ţe hypoteticky ne zcela

zabydlenou kopcovitou oblast v lesiacutech kolem řeky Mţe si v raacutemci

kolonizačniacuteho procesu zkraacutetka uzurpaacutetorsky přivlastnili na uacutekor kniacuteţectviacute45

a ves Svojšiacuten si stanovili za sveacute siacutedlo Spravovaneacute uacutezemiacute jim pak později bylo

jen oficiaacutelně přiznaacuteno Teacuteto teorii by se ale dalo odporovat tvrzeniacutem ţe za

podmiacutenek v nichţ by velmoţoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskali půdu jinou cestou neţ

v raacutemci beneficia uděleneacuteho kniacuteţetem by asi jen stěţiacute v tak brzkeacute době ziacuteskali

jak predikaacutet kteryacute je k miacutestu vaacutezal tak moţnost vyacutestavby impozantniacuteho

tribunoveacuteho kostela Vezmeme-li totiţ v uacutevahu skutečnost ţe středověkaacute

39

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 284 40

Tamteacuteţ s 285 Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 282 41

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 284 42

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 22 43

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 285 44

Tyacuteţ O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute s 271 45

Tamteacuteţ s 282-283 Tyacuteţ Čechy v době kniacuteţeciacute s 284

20

kolonizace neosiacutedlenyacutech oblastiacute probiacutehala předevšiacutem ve 12 a 13 stoletiacute pak

by museli vladykoveacute ze Svojšiacutena ziacuteskat predikaacutet vzaacutepětiacute po obsazeniacute oblasti

a to se mi zdaacute krajně nepravděpodobneacute Řešeniacute by nabiacutezela moţnost ţe oblast

osiacutedlili jiţ mnohem dřiacuteve a jejich působeniacute zde bylo uţ ve 12 stoletiacute jaksi

bdquozaţiteacuteldquo Tuto teorii ale raději opustiacuteme

Jako pravděpodobnějšiacute se jeviacute prvniacute dvě teorie z nichţ se osobně nejviacutece

přiklaacuteniacutem k variantě druheacute kterou podporujiacute i vyacuteklady uznaacutevanyacutech historiků

Macka a Ţemličky Tato varianta předpoklaacutedaacute ţe velmoţi se Svojšiacutena naacuteleţeli

buď k vojenskeacute druţině kniacuteţete a Svojšiacuten jim byl propůjčen k uţiacutevaacuteniacute jako

odměna za dlouhodobě poskytovaneacute sluţby nebo patřili k vlivnyacutem svobodnyacutem

sedlaacutekům46

kteřiacute z miacutesta přiacutemo pochaacutezeli vydobyli si moc a uznaacuteniacute a naacutesledně

odtud pomaacutehali kniacuteţeti spravovat přilehleacute oblasti odměnou za přidělenou

půdu47

Jedna z těchto moţnostiacute by vysvětlovala i naacuteslednou přiacuteslušnost rodu

k niţšiacute šlechtě48

Avšak všechny nabiacutezeneacute varianty bohuţel opět nelze podepřiacutet

konkreacutetniacutemi fakty Samotnyacute Josef Ţemlička konstatuje situaci takto bdquoPo dvou

aţ třech generaciacutech se pestryacute původ velmoţskyacutech majetků stiacuteralldquo49

To

znamenaacute ţe uţ tehdy po uplynutiacute několika maacutelo desetiletiacute od okamţiku kdy

byl majetek ziacuteskaacuten se zcela přesně nevědělo jakyacutem způsobem nebo za jakyacutech

okolnostiacute byl vlastně nabyt A tyto nezodpovězeneacute otaacutezky zpravidla přetrvaacutevajiacute

aţ do dnešniacutech dnů kdy je uţ prakticky nemoţneacute najiacutet k nim odpovědi

Bratři ze Svojšiacutena byli prvně zmiňovaacuteni jiţ v roce 1175 v tomto roce

jsou však psaacuteni pouze jako synoveacute Ctibora vůbec prvniacuteho naacutem znaacutemeacuteho člena

rodu Všichni jsou uvaacuteděni bez predikaacutetu50

Uţ Ctibor otec zmiacuteněnyacutech bratrů

tedy musel byacutet důleţitou osobou jinak by ani nebyl zmiňovaacuten51

I přes tuto

46

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 157 47

Tamteacuteţ s 50-51 48

Tamteacuteţ s 50-51 Josef MACEK Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996 s 68-69 49

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286 50

Listina kniacuteţete Soběslava II pro klaacutešter v Plasech CDB I č 278 s 243-244 Daacutele takeacute

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 51

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 286

21

skutečnost je docela dost moţneacute ţe predikaacutet ziacuteskali aţ v naacutesledujiacuteciacutech letech

1176 či 1177 V teacute době museli drţet Svojšiacuten patrně jiţ po několikaacutetou

generaci

Koncem 12 stoletiacute se upevňovalo dědičneacute vlastnictviacute pozemků jeţ ziacuteskal

některyacute vyacuteznamnyacute člen šlechtickeacute rodiny52

Dědickeacute vlastnictviacute se začalo

prosazovat jako jeden z hlavniacutech rysů nově se ustavujiacuteciacute společenskeacute vrstvy

kterou se stala šlechta53

Toto označeniacute budu nadaacutele ve sveacute praacuteci uţiacutevat ve

smyslu bdquovyacuteznamu 2ldquo jak bliacuteţe charakterizuje Josef Macek bdquoSlovo šlechta je tu

kolektivniacutem pojmenovaacuteniacutem lidiacute kteřiacute nad ostatniacute vynikajiacute rodovou urozenostiacute

zděděnyacutemi vlastnostmi a schopnostmi mociacute a majetkemldquo 54

Šlechta se naviacutec od poloviny 12 stoletiacute začala diferencovat na šlechtu

beneficiaacuterniacute a pozemkovou Beneficiaacuterniacute šlechta trvala na zachovaacuteniacute staryacutech

poměrů souvisejiacuteciacutech s přiacutemou sluţbou panovniacutekovi kteraacute jim zajišťovala

přiacutejmy z podiacutelů na staacutetniacutech daniacutech a důchodech a takeacute prestiţ55

Šlechta

pozemkovaacute naopak prosazovala soukromou drţbu majetku na němţ by měla

rozhodujiacuteciacute moc a kteryacute by byl zajištěniacutem i pro naacutesledujiacuteciacute generace Postupem

času dochaacutezelo k přesile pozemkoveacute šlechty a tiacutemto procesem byl nastartovaacuten

rozpad původniacute hradskeacute soustavy56

Podle toho na co jsem upozornila v průběhu teacuteto kapitoly lze odhadovat

ţe vladykoveacute ze Svojšiacutena patřili nejprve ke šlechtě beneficiaacuterniacute a někdy

v druheacute polovině 12 stoletiacute začali přechaacutezet ke šlechtě pozemkoveacute

Ať jiţ byla skutečnost jakaacutekoli jednoznačně jasneacute a podstatneacute je to ţe

vladykoveacute ze Svojšiacutena se řadiacute od 70 let svojiacute přiacuteslušnostiacute ke vsi Svojšiacuten kde

bylo jejich počaacutetečniacute rodoveacute siacutedlo odkud vzešli a ke ktereacutemu je vaacutezal predikaacutet

i po dalšiacute generace57

52

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 53

Tamteacuteţ s 10 54

Tamteacuteţ s 11 55

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 152 153 289 56

Tamteacuteţ s 290 57

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel

II s 202

22

Dalšiacute zmiacutenka o členech rodu pochaacuteziacute z konce 12 stoletiacute Rozrod vladyků

ze Svojšiacutena se začiacutenaacute komplikovat pro lepšiacute přehled budu proto přiacuteslušniacuteky

rodu čiacuteslovat řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi Pro Ctibora prvniacuteho znaacutemeacuteho člena rodu

pouţiji označeniacute Ctibor (I) pro jeho syny zmiňovaneacute poprveacute v roce 1175

Oldřich (I) a Beneda (I)

Roku 1178 a 1183 je na listinaacutech kniacuteţete Bedřicha zmiňovaacuten pouze

samotnyacute Beneda (I) ze Svojšiacutena jako člen svědeckeacute řady Prvniacute listinou daruje

kniacuteţe pozemky kladrubskeacutemu klaacutešteru druhou listinou potvrzuje majetky řaacutedu

johanitů v Čechaacutech a na Moravě58

Společně jsou bratři opět zmiacuteněni na listině z roku 1196 Lze tak

usuzovat i přes to ţe Oldřich (I) neniacute vyjaacutedřen jmeacutenem a Beneda (I) je zde

uvaacuteděn jako bdquoBeneda Ctibořicldquo tj syn Ctiborův59

Jsou totiţ jedinou bratrskou

dvojiciacute vladyků ze Svojšiacutena kteraacute je z tohoto obdobiacute znaacutema Na listině je vedle

Benedy uvaacuteděn ještě Ctibor (II) bdquosyn jeho bratraldquo60

Dalšiacute zajiacutemavostiacute je ţe

jsou zde všichni uvaacuteděni bez přiacuteslušnosti ke Svojšiacutenu kterou však jinde

nachaacuteziacuteme Vyvstaacutevaacute tak otaacutezka proč jsou v některyacutech pramenech uvaacuteděni

s predikaacutetem a v jinyacutech nikoli Touto skutečnostiacute se zabyacuteval i Jan Klaacutepště

kteryacute si takteacuteţ všiml nejednotneacuteho uţiacutevaacuteniacute predikaacutetů O tomto jevu piacuteše

bdquoDůraz na přiacutebuzenstviacute a na spojitost s rodovyacutem siacutedlem se u jejich rodu střiacutedaly

do poloviny 30 let 13 stoletiacute i kdyţ identifikačniacute vztah ke Svojšiacutenu uţ od

konce 20 let převlaacutedalldquo61

Ctibor (II) je znovu tentokraacutet i s predikaacutetem uvaacuteděn hned roku 1197 na

listině kniacuteţete Vladislava II ve svědeckeacute řadě mezi bdquonobilium virorumldquo62

Toto

označeniacute lze přeloţit jako vznešeniacute muţi V tomto přiacutepadě prozatiacutem nelze

pouţiacutet označeniacute šlechta ve vyacuteznamu jak jej zpravidla chaacutepeme dnes a to jako

58

CDB I č 402 s 417-421 CDB I č 409 s 442-443 Zde jsou uvaacuteděny jako falsum 59

CDB I č 355 s 319-320 60

bdquoBeneda Stiboric et Stibor filius fratris eiusldquo CDB I č 355 s 319-320 61

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 91 62

CDB I č 363 s 330-331

23

nadřazenou společenskou vrstvu kterou charakterizuje rodovaacute urozenost moc

a majetek a to z toho důvodu ţe se teprve ve 12 stoletiacute konstituovala63

Koncem 12 stoletiacute po nečekaneacute smrti kniacuteţete Konraacuteda Oty64

propukl

v Čechaacutech boj o moc kterou nakonec ziacuteskal Přemysl Otakar I Vlaacutedl však

kraacutetce Vzaacutepětiacute po sveacutem naacutestupu byl totiţ sesazen a nahrazen Jindřichem

Břetislavem65

kteryacute byl naacutesledovaacuten Přemyslovyacutem bratrem Vladislavem

Jindřichem66

63

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 10 11 17 64

Během taţeniacute po Itaacutelii zemřel na mor T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 28 65

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 66

Tamteacuteţ s 77

24

NAacuteSLEDOVNIacuteCI

S Oldřichovyacutemi pokračovateli se tak dostaacutevaacuteme jiţ do 13 stoletiacute Do

doby kdy na panovnickyacute stolec opět usedl Přemysl Otakar syn Vladislava II

Poprveacute ziacuteskal moc v letech 1192 aţ 1193 Kniacuteţeciacute stolec opustil po konfliktu

s praţskyacutem biskupem svyacutem bratrancem Jindřichem Břetislavem kteryacute se

vzaacutepětiacute saacutem stal za pomoci ciacutesaře Jindřicha VI na několik let kniacuteţetem67

Přemysl se tedy znovu dostal na kniacuteţeciacute stolec roku 1198 kdy mu jej uvolnil

mladšiacute bratr Vladislav Jindřich Ten byl za kniacuteţete vybraacuten českyacutemi předaacuteky po

smrti Jindřicha Břetislava kteryacute zemřel roku 1197 v Chebu68

Přemysl byl ještě roku 1198 prohlaacutešen Filipem Švaacutebskyacutem z rodu Štaufů

za českeacuteho kraacutele a teacutehoţ roku korunovaacuten69

Kraacutelovskou dědičnou hodnost mu

dalšiacute korunovaciacute potvrdil roku 1203 Oto IV Brunšvickyacute z rodu Welfů70

kteryacute

se s Filipem přetahoval o moc ve Svateacute řiacuteši řiacutemskeacute a to aţ do roku 1208 kdy

byl Filip Švaacutebskyacute zavraţděn71

Povyacutešeniacute Přemysla na kraacutele s dědičnyacutem titulem

a Čech na kraacutelovstviacute nakonec o rok později po Otovi IV přijal i papeţ Inocenc

III72

Svrchovanost českeacuteho kraacutelovstviacute pak uţ jen potvrdila Zlataacute bula sicilskaacute

vydanaacute ciacutesařem Fridrichem II v Basileji roku 121273

Bula obsahuje privilegia kteraacute poskytli Přemyslu Otakaru I hned tři

panovniacuteci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Byli jimi Filip Švaacutebskyacute jehoţ privilegia z roku

1198 Přemysl obdrţel při korunovaci v Boppardu74

Tato privilegia potvrzovala

dědičneacute drţeniacute kraacutelovskeacuteho titulu i kraacutelovstviacute osvobozovala Českeacute země od

placeniacute některyacutech řiacutešskyacutech poplatků povolovala praacutevo na jmenovaacuteniacute biskupů

67

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 75 68

Tamteacuteţ s 75 77 69

Tamteacuteţ s 86 70

Tamteacuteţ s 95 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 71

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 85 92-93 99-100 72

Tamteacuteţ s 97 J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 393 73

Jako sicilskaacute je označovaacutena z toho důvodu ţe ciacutesař Fridrich II byl v uacuteřadu pouze kraacutetce

neměl tedy svoji vlastniacute pečeť Proto byl nucen pouţiacutet pečeť sicilskeacuteho kraacutele J ŢEMLIČKA

Čechy v době kniacuteţeciacute s 393-394 74

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 86-87 106

25

a daacutele slibovala ţe Řiacuteše vţdy uznaacute panovniacuteka kteryacute bude v Čechaacutech zvolen

Tiacutemto gestem v podstatě doklaacutedala svrchovaneacute postaveniacute Čech v raacutemci Svateacute

řiacuteše řiacutemskeacute75

Tento zaacuteklad Zlateacute buly byl na počaacutetku 13 stoletiacute doplněn

privilegii Oty IV a nakonec ještě Fridricha II kraacutele Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute jenţ se

roku 1211 stal jejiacutem ciacutesařem76

Obdobiacute druheacute vlaacutedy Přemysla Otakara je obdobiacutem velkyacutech přeměn kdy

se upevňuje postaveniacute Čech v raacutemci Evropy a transformujiacute se i jejich vnitřniacute

poměry Hradskaacute soustava přestaacutevaacute postupně existovat miziacute beneficiaacuterniacute

šlechta kteraacute je nahrazovaacutena šlechtou pozemkovou jenţ staacutele viacutece posiluje

svoji moc v zemi77

Pozemkovaacute šlechta se opiacuterala předevšiacutem o svůj majetek kteryacute jiacute

zajišťoval obţivu i moc Naviacutec tak přispiacutevala k bdquodotvaacuteřeniacute majetkoveacute mapy

Čechldquo78

Pozemkovaacute šlechta se neustaacutele snaţila o zvětšeniacute sveacuteho majetku

zaklaacutedaacuteniacutem vsiacute či měst a osidlovaacuteniacutem dosud neobydlenyacutech oblastiacute ktereacute byly

tvořeny předevšiacutem lesy Tento proces lze nazvat jako teritorializace šlechty79

Jak poznamenaacutevaacute Jan Klaacutepště šlechta nejenom majetek ziacuteskaacutevala ale

takeacute ho vydaacutevala a to ve prospěch ciacuterkevniacutech instituciacute Přesto i nadaacutele určitaacute

jejiacute čaacutest hledala přiacutezeň panovniacuteka kteryacute by šlechtice přijal do sveacute kraacutelovskeacute

druţiny a obdařil je vyacutenosnyacutemi uacuteřady80

Postupně se šlechta takeacute začiacutenaacute diferencovat na šlechtu vyššiacute

označovanou jako panstvo a na šlechtu niţšiacute jejiacuteţ přiacuteslušniacuteci byli označovaacuteni

jako rytiacuteři vladykoveacute či zemaneacute81

Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty se na zaacutekladě

lenniacutech svazků připoutaacutevali buď přiacutemo ke kraacuteli nebo k přiacuteslušniacutekům vyššiacute

75

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 392 76

Tamteacuteţ s 394 V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 106 77

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 364 78

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 403 79

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 156 Tyacuteţ VDZKČ diacutel III s 582 80

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 142 201 402 81

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 31 J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta

s 35

26

šlechty Tato klientskaacute zaacutevislost na mocnějšiacutech vrstvaacutech přemyslovskeacuteho staacutetu

se objevuje přibliţně v polovině 13 stoletiacute82

Jak jsem jiţ nastiacutenila vyacuteše důleţityacutem procesem se stala kolonizace

Kolonizaci můţeme rozdělit podle dvou hledisek na vnitřniacute a vnějšiacute a na

vesnickou městskou a důlniacute83

Prvniacute hledisko označuje kyacutem byla kolonizace

provaacuteděna zda obyvateli domaacuteciacutemi nebo přiacuteslušniacuteky vedlejšiacutech zemiacute

předevšiacutem Němci druheacute hledisko prozrazuje kde či za jakyacutem uacutečelem byla

provaacuteděna V raacutemci kolonizace šlo předevšiacutem o posiacuteleniacute moci šlechty i ciacuterkve

kteraacute kolonizaci tedy rozšiřovaacuteniacute a zušlechťovaacuteniacute krajiny obydleneacute lidmi

podporovala Jejiacutem vyacutesledkem totiţ bylo ovlaacutednutiacute novyacutech uacutezemiacute tedy ziacuteskaacuteniacute

noveacuteho pozemkoveacuteho vlastnictviacute a s tiacutem i rozšiacuteřeniacute moci působeniacute Panovniacutek

tento proces takeacute podporoval protoţe se jednalo o proces jenţ napomaacutehal

utvaacuteřeniacute staacutetniacuteho celku84

Na počaacutetku 13 stoletiacute se pomalu objevuje novaacute společenskaacute vrstva

kterou byli měšťaneacute85

Za jejiacutem vznikem staacutel rozvoj měst kteryacute paralelně

souvisel s kolonizaciacute neosiacutedlenyacutech oblastiacute s dělbou praacutece vyacuterobniacute specializaciacute

a s rozvojem obchodu Města vznikala buď přeměnou staršiacutech osad nebo byla

lokaacutetory vytvaacuteřena města zcela novaacute86

Města předevšiacutem jejich trhy měla čiacutem

daacutel většiacute vyacuteznam pro fungovaacuteniacute země a s tiacutem samozřejmě souvisiacute i růst moci

měst v raacutemci staacutetu Proces urbanizace vyvrcholil za husitskyacutech vaacutelek87

Změnami prochaacutezel i venkov kde dochaacutezelo k zintenzivněniacute

zemědělstviacute a to předevšiacutem diacuteky zdokonaleniacute pracovniacutech naacutestrojů a postupů

Zaacuteroveň se měnila i jeho praacutevniacute struktura kteraacute upravovala praacuteva a povinnosti

vesničanů vůči sveacutemu paacutenu a měnila se i struktura organizačniacute a hmotnaacute88

Za

82

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 155 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 237 83

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 170 84

Tamteacuteţ s 175 201 85

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 86

Lokaacutetoři zaklaacutedali i vesnice a jak z měst tak z vesnic dostaacutevali určiteacute podiacutely jako odměnu za

jejich sluţby J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 205 87

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 395 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 296 88

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 195-196 403

27

rozvojem venkova staacutela předevšiacutem šlechta a ciacuterkev Vesnice byly velmi

důleţiteacute předevšiacutem pro města jejichţ trhy zaacutesobovaly svyacutemi produkty Vztah

mezi vesniciacute a městem byl ale oboustrannyacute protoţe města zase umoţňovala

obyvatelům vesnic směnu zboţiacute za peniacuteze či naopak89

Nyniacute po letmeacutem exkurzu do českeacuteho a čaacutestečně i evropskeacuteho děniacute se

vraťme zpět k vladykům ze Svojšiacutena ktereacute jsme opustili

Podle myacutech zaacutevěrů byl Ctibor (II) zmiňovanyacute v letech 1196 a 1197

jedinyacutem synem Oldřicha (I) ze Svojšiacutena tedy přesněji jedinyacutem synem kteryacute je

znaacutem a doloţen90

Toto meacute tvrzeniacute je zaloţeno na faktu ţe v pramenech se

kteryacutemi jsem pracovala se ani jednou neobjevila zmiacutenka o tom ţe by měl

Ctibor bratra či Oldřich dalšiacuteho syna Nesouhlasiacutem proto s naacutezorem kteryacute

přisuzuje Oldřichovi ještě syna Benedu91

a to jednak z toho důvodu ţe jsem

pro toto tvrzeniacute nenašla ţaacutednou spolehlivou informaci v původniacutech pramenech

a takeacute proto ţe logickaacute uacutevaha nad daty ktereacute by Benedovi z tohoto obdobiacute

připadaly to ani nepřipouštiacute

Z 20 let 13 stoletiacute totiţ můţeme poměrně často naleacutezt spojeniacute Ctibora

a Benedy jako otce a syna92

avšak o něco maacutelo později takeacute jako bratrů Jenţe

leacuteta do nichţ se listiny se zmiacuteněnyacutem sourozeneckyacutem vztahem hlaacutesiacute naznačujiacute

ţe se jednaacute uţ o Ctiborovy syny93

kteřiacute v raacutemci rodoveacute tradice nesli obliacutebenaacute

jmeacutena s nimiţ se opakovaně setkaacutevaacuteme Tento vyacuteklad zastaacutevaacute i Vratislav

Vaniacuteček94

89

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 397-398 405 Daacutele V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel II s 231-232 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 30 90

CDB I č 355 s 319-320 91

V publikaciacutech M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 a daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 jsou uvaacuteděni Ctibor s Benedou jako synoveacute Oldřicha 92

Listina Přemysla Otakara I z 21 1 1224 CDB II č 258 s 247-248 Listina Přemysla

Otakara I z roku 1226 CDB II č 286 s 280-286 93

Listina Přemysla moravskeacuteho markraběte z 22 10 1234 CDB III č 87 s 94-96 Dalšiacute

listina teacutehoţ z 11 11 1234 CDM II č 248 s 271-273 Listina kladrubskeacuteho opata z roku

1237 CDB III č 172 s 212-213 94

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

28

Ctibor (II) ze Svojšiacutena tedy zajistil pokračovaacuteniacute rodu nejen vyacuteše

zmiňovanyacutemi syny Benedou (II) a Ctiborem (III) ale i dalšiacutemi dvěma syny

Oldřichem (II) a ještě jedniacutem synem jehoţ jmeacuteno jak se domniacutevaacutem je

Vecemil95

O tomto synu Ctibora (II) se tvrdilo ţe neniacute znaacutem96

Na zaacutekladě

listiny kraacutele Vaacuteclava I z roku 1232 si dovoluji toto tvrzeniacute popřiacutet a vyvraacutetit Na

teacuteto listině jsou totiţ zmiacuteněni všichni bratři o kteryacutech s jistotou viacuteme ţe mezi

nimi sourozeneckyacute vztah byl Přibliţně uprostřed jejich vyacutečtu se nachaacuteziacute jakyacutesi

Vecemil a praacutevě z tohoto umiacutestěniacute na listině usuzuji ţe se musiacute s největšiacute

pravděpodobnostiacute jednat o dalšiacuteho z bratřiacute Domniacutevaacutem se totiţ ţe pokud by

k nim byl v jineacutem neţ sourozeneckeacutem vztahu byl by jmenovaacuten samostatně

vedle tohoto vyacutečtu nebo by byl zmiacuteněn označeniacutem jeho vztahu k nim97

Tento

můj předpoklad bohuţel neniacute doloţen dalšiacutemi důkazy Bratři tentokraacutet uţ bez

Vecemila jsou společně doloţeni ještě na listině o pět let později98

Beneda (II) je mimo jineacute uvaacuteděn jako jeden ze svědků na listině

Přemysla Otakara I z 6 prosince roku 1219 Touto listinou kraacutel potvrzuje

darovaacuteniacute majetku klaacutešteru v Plasech99

Daacutele svědčiacute na listině z roku 1228

kterou kraacutel Přemysl spolu se synem Vaacuteclavem vyzyacutevaacute arcibiskupa praţskeacuteho

olomouckeacuteho a mohučskeacuteho k vysvěceniacute klaacuteštera v Tepleacute100

Klaacutešter byl

nakonec vysvěcen roku 1232 arcibiskupem praţskyacutem101

Zmiňovaacuten je

i v naacutesledujiacuteciacutech letech 1235 spolu s bratrem Oldřichem (II)102

a roku 1237103

a 1238104

95

Listina Vaacuteclava I pro klaacutešter v Tepleacute z 28 6 1232 CDB III č 21 s 19-20 96

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 328 Daacutele heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 97

Listina Vaacuteclava I klaacutešteru v Tepleacute z roku 1232 CDB III č 21 s 19-20 98

Listina klaacutešteru v Tepleacute z roku 1237 CDB III č 158 s 192-193 99

CDB II č 187 s 172-174 100

CDB II č 310 s 307-308 101

Viz httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml citovaacuteno 11 10 2010 102

Listina kraacutele Vaacuteclava I pro chotěšovskyacute klaacutešter CDB III č 104 s 123-124 103

Svědčiacute s bratrem Ctiborem na listině kladrubskeacuteho opata CDB III č 172 s 212-213 104

Listina kraacutele Vaacuteclava I klaacutešteru v Plasech z 19 4 1238 CDB III č 183 s 228-230

29

Ze všech třiacute bratrů je Beneda (II) na listinaacutech zmiňovaacuten nejčastěji a to

předevšiacutem jako svědek To poukazuje na moţnost ţe by praacutevě on mohl byacutet

Ctiborovyacutem prvorozenyacutem synem kteryacute po otcově smrti ziacuteskal nejvyacuteznamnějšiacute

postaveniacute v raacutemci celeacute rodiny

Z uacutenora roku 1251 jsou na listině pro kladrubskyacute klaacutešter zmiňovaacuteni ve

svědeckeacute řadě bdquoCztybor cum filio suo Beneda de Zueysinldquo105

Toto označeniacute

maacute ale dva moţneacute způsoby vyacutekladu Prvniacute vyacuteklad by podklaacutedal za otce Ctibora

(II) a za syna Benedu (II) v tom přiacutepadě by ale Ctibor musel byacutet zmiacuteněn jako

uţ poměrně dost staryacute muţ přibliţně ve věku přes šedesaacutet či viacutece let Tato

moţnost je ale maacutelo pravděpodobnaacute vezmeme-li v uacutevahu skutečnost ţe tehdy

se jen vyacutejimečně mohl i urozenyacute člověk doţiacutet tak vysokeacuteho věku Jak uvaacutediacute

Josef Ţemlička člověk prosteacuteho původu se tehdy doţiacuteval v průměru mezi

čtyřiceti aţ padesaacuteti lety Vyhliacutedky šlechtice byli sice podstatně lepšiacute avšak

věku k sedmdesaacuteti letům se i v řadaacutech šlechty doţil maacutelokdo106

Vyacuteše uvedenyacute vyacuteklad vyvraciacute i otaacutezka proč by byl Ctibor (II) zmiacuteněn

naposledy roku 1197 a pak aţ roku 1251 Existuje sice ještě varianta ţe mohl

byacutet zmiacuteněn k roku 1232 kdy jsou na listině pro tepelskyacute klaacutešter jmenovaacuteni

bdquoCstibor de Zweisin Vlricus filius Cstiborldquo jenţe i v tomto přiacutepadě je reaacutelnějšiacute

vyacuteklad ţe se jednaacute o bratry z nichţ jeden je uveden s predikaacutetem a druhyacute jako

syn sveacuteho otce neţ vyacuteklad kteryacute by Oldřicha prezentoval jako syna Ctibora

uvedeneacuteho na listině před niacutem107

Můj zaacutevěr zaloţenyacute předevšiacutem na časovyacutech

rozestupech v pramennyacutech zaacutepisech a na logickeacute uacutevaze je ten ţe jak roku

1232 tak roku 1251 je uvaacuteděn Ctibor (III) syn Ctibora (II) a bratr Benedy

(II) Oldřicha (II) a Vecemila Zaacuteroveň tak Benedu z roku 1251 můţeme

označit jako Benedu (III) syna Ctibora (III) a dalšiacuteho člena rodu kteryacute

doposud nebyl zmiacuteněn

105

CDB IV č 204 s 366-368 106

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 15 107

Listina z 8 6 1232 CDB III č 20 s 18-19

30

Jan Klaacutepště tvrdiacute ţe svojšiacutenskyacute predikaacutet naposledy zazněl praacutevě

v tomto roce a naacutesledně se objevuje zmiacutenka aţ z roku 1316 kdy je ale uvaacuteděn

Beneda z Volfštejna člen vedlejšiacute rodoveacute větve108

Jeho tvrzeniacute však neniacute

spraacutevneacute Je sice pravdou ţe roku 1251 jsou vladykoveacute ze Svojšiacutena zmiňovaacuteni

naposledy to ale pouze na několik let Znovu se v pramenech objevujiacute kolem

počaacutetku 90 let 13 stoletiacute kdy je uvaacuteděn Beneda (IV) ze Svojšiacutena V listinaacutech

na nichţ vystupuje jako svědek je uvaacuteděn společně se členy vedlejšiacutech

rodovyacutech větviacute A tak nachaacuteziacuteme spolu s Benedou (IV) na listině z roku 1289

ještě Oldřicha z Třebele109

a o dva roky později na jineacute listině Protivu z Třebele

a Alberta z Vyacuteškova110

Jak podle autorů knihy Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku tak i podle Jana Klaacutepštěho Ctiborovi vyacuteše zmiňovaniacute synoveacute během

13 stoletiacute postupně opouštějiacute rodneacute siacutedlo a usazujiacute se v jeho okoliacute111

Poklaacutedajiacute

tak zaacuteklady pro vytvořeniacute vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute vladyků s predikaacutety

bdquoz Volfštejnaldquo a bdquoz Třebeleldquo

O přiacutebuznosti s vladyky se Svojšiacutena svědčiacute jak uţiacutevaacuteniacute obliacutebenyacutech

jmen jakyacutemi byly předevšiacutem Ctibor Beneda a Oldřich tak předevšiacutem stejnyacute

erb o ktereacutem pohovořiacutem daacutele

U Benedy (II) ţaacutednyacute důkaz o tom ţe by praacutevě on byl zakladatelem

některeacute z vedlejšiacutech rodovyacutech větviacute nemaacuteme Naproti tomu u jeho bratra

Ctibora (III) uvaacuteděneacuteho na listině z roku 1237 společně s bratrem

Benedou (II)112

existuje předpoklad ţe byl zakladatelem větve volfštejnskeacute

S největšiacute pravděpodobnostiacute totiţ praacutevě on zaloţil koncem 13 stoletiacute nedaleko

Svojšiacutena hrad Volfštejn podle nějţ se novaacute větev nazyacutevala113

Oldřich (II)

108

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125 109

RBM II č 1468 s 633-634 110

RBM II č 2739 s 1197-1198 111

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 125-126 112

CDB III č 158 s 192-193 113

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel II s 202

31

označovanyacute takeacute někdy jako Oldřich Ctibořic114

kteryacute je ještě roku 1239

uvaacuteděn s predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo115

se o dvanaacutect let později piacuteše jiţ

s predikaacutetem bdquoz Třebeleldquo Na teacuteto listině z uacutenora 1251 pro kladrubskyacute klaacutešter

jsou takeacute zmiacuteněni Ctibor (III) a jeho syn Beneda (III)116

s největšiacute

pravděpodobnostiacute tedy bratr a synovec o kteryacutech jsem jiţ pojednaacutevala

Otaacutezkou ale zůstaacutevaacute jak vyjaacutedřil uţ August Sedlaacuteček zda se v Oldřichově

přiacutepadě skutečně jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu117

Důkazy pro odhaleniacute teacuteto

nejasnosti schaacutezejiacute

Logickou uacutevahou lze tedy dospět k zaacutevěru ţe nejspiacuteš Beneda (II)

a jeho pokračovateleacute si podrţeli predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo se kteryacutem se ještě

několikraacutet setkaacuteme

Vedle větviacute volfštejnskeacute a třebelskeacute existovaly ještě větve vyacuteškovskaacute

a šontaacutelskaacute Mimo teacuteto skromneacute zmiacutenky se jejich bliţšiacutemu rozboru

a charakteristice věnovat nebudu a to předevšiacutem z toho důvodu ţe nejsou

předmětem teacuteto praacutece

Koncem 13 stoletiacute tedy nachaacuteziacuteme na listinaacutech dalšiacuteho Benedu (IV)118

kteryacute by mohl byacutet synem Benedy (II) či Benedy (III) Tento přiacutebuzenskyacute

vztah neniacute nikde přesně specifikovaacuten a proto lze jen usuzovat na zaacutekladě

letopočtů a moţneacute teorii dědičnosti jmeacutena po otci Vyvstaacutevaacute však ještě otaacutezka

zda by nemohl byacutet synem Vecemila syna Ctibora (II) Tato moţnost je ale

velmi maacutelo pravděpodobnaacute a tak ji raději opusťme Naviacutec existuje moţnost ţe

tento Vecemil se stal duchovniacutem otcem v tepelskeacutem klaacutešteře jak by tomu

114

Tj syn Ctiborův A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 115

CDB III č 211 s 275-276 116

CDB IV č 204 s 366-368 117

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 131 136

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 360 118

Zmiňovaacuten v letech 1289 aţ 1291 RBM II č 1468 s 633-634 č 1499 s 644-645 č 2739

s 1198

32

mohla nasvědčovat listina z roku 1242119

Vzhledem k teacuteto skutečnosti by pak

bylo opravdu krajně nepravděpodobneacute ţe by mohl miacutet Vecemil nějakeacute

potomky

V přiacutepadě ţe by byl Beneda (IV) potomkem Benedy (II) musel by

byacutet zmiňovaacuten jiţ ve velmi pozdniacutem věku Vezmeme-li totiţ v uacutevahu ţe

Beneda (II) měl v letech kdy je na listinaacutech uvaacuteděn něco kolem třiceti let pak

by Beneda (IV) musel byacutet zmiňovaacuten přibliţně ve svyacutech šedesaacuteti letech Teorie

je to velmi maacutelo pravděpodobnaacute avšak nikoli nemoţnaacute Pokud bychom

připustili moţnost ţe se Beneda (IV) narodil někdy k posledniacutem letům kdy je

zmiňovaacuten Beneda (II) tedy kolem let 1237 či 1238 pak by mu bylo něco

kolem třiapadesaacuteti a to uţ je bilance vcelku uchaacutezejiacuteciacute Proč ale neniacute zmiacuteněn uţ

dřiacuteve To je otaacutezka na kterou se jen stěţiacute hledaacute odpověď

Druhou moţnostiacute je jak jsem jiţ uvedla ţe by byl synem Benedy (III)

kteryacute je zmiňovaacuten k roku 1251 Zde je věkovyacute rozdiacutel poněkud přiacuteznivějšiacute

Benedovi (IV) by v tomto přiacutepadě bylo něco kolem čtyřiceti moţnaacute i třiceti

let Celkem jednoznačně bychom ho tedy mohli určit jako syna Benedy (III)

to ale neniacute tak jednoducheacute Velikou komplikaciacute je ţe pokud by byl Beneda

(IV) synem Benedy (III) a měl syna Jindřicha o čemţ se zmiňuje několik

zdrojů120

nemohl by byacutet Beneda (III) synem Ctibora (III) kteryacute se stal

zakladatelem volfštejnskeacute větve v niacuteţ ţaacutedneacuteho Jindřicha nenachaacuteziacuteme121

Popřeli bychom tak všechny předešleacute hypoteacutezy a proto se raději přidrţme

varianty kteraacute předpoklaacutedaacute ţe Beneda (IV) se synem Jindřichem byli

potomky Benedy (II) Přiacutebuznost praacutevě s niacutem by potvrzoval i uţityacute predikaacutet ze

Svojšiacutena Tento předpoklad je mimojineacute podloţen několika zdroji v nichţ je

119

CDB IV č 16 s 78-79 120

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 121

Tuto skutečnost doklaacutedajiacute jak prameny tak A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 130

33

Beneda (IV) jednoznačně povaţovaacuten za syna Benedy (II) stejně jako je

v nich Jindřich povaţovaacuten za syna Benedy (IV)122

Jenţe jak naloţit s poměrně velkyacutem časovyacutem rozestupem mezi oběma

Benedy Buď můţeme přijmout moţnost nastiacuteněnou vyacuteše tedy ţe se Beneda

(IV) narodil aţ v pozdějšiacutem věku Benedy (II) nebo můţeme přijmout ještě

řešeniacute ktereacute by nabiacutezela moţnost ţe se mezi nimi nachaacutezel alespoň jeden člen

kteryacute zkraacutetka nebyl vůbec zmiacuteněn prameny Beneda (IV) by se tak raacutezem stal

vnukem Benedy (II) a časovyacute rozestup by byl optimaacutelniacute Zůstaacutevaacuteme ale jen

u spekulaciacute protoţe nelze utvořit ţaacutednyacute uspokojivyacute zaacutevěr pokud neexistujiacute

důkazy ktereacute naacutem ostatně schaacuteziacute ve většině přiacutepadů tyacutekajiacuteciacutech se přiacuteslušniacuteků

tohoto rodu Tiacutem však v odkryacutevaacuteniacute rodovyacutech nejasnostiacute zdaleka nekončiacutemehellip

Posledniacute leacuteta v nichţ jsme se pohybovali jsou jiţ ve znameniacute vlaacutedy

několika vyacuteznamnyacutech kraacutelů Předně Vaacuteclava I syna Přemyslova kteryacute se ujal

vlaacutedy po otcově smrti v prosinci roku 1230 Během jeho panovnickyacutech let se

jen upevňovalo to co započalo za dob jeho otce Vaacuteclavova vlaacuteda skončila

roku 1253 kdy zemřel Na jeho miacutesto nastoupil mladičkyacute Přemysl Otakar II

Vlaacuteda kraacutele bdquoţelezneacuteho a zlateacuteholdquo přinesla Českeacutemu kraacutelovstviacute prestiţ v raacutemci

Evropy i stabilitu uvnitř staacutetu avšak nesla i vyacuterazneacute autokratickeacute rysy ktereacute

nejspiacuteš takeacute měly svůj podiacutel na Přemyslově paacutedu123

Přemysl dosaacutehl řady

uacutezemniacutech zisků (Rakousko Štyacutersko Korutany a Kraňsko) a maacutelem se stal

i řiacutemskyacutem kraacutelem O tento post ho však připravila německaacute kniacuteţata kteraacute se

obaacutevala jeho rostouciacuteho vlivu a tak raději zvolila doposud nevyacuterazneacuteho

Rudolfa Habsburskeacuteho124

Po čase vzestupu Českeacuteho kraacutelovstviacute nastalo obdobiacute jeho rozkladu

Přemysl se dostal do vlekleacuteho sporu s Rudolfem kteryacute vyvrcholil Rudolfovyacutem

uacutetokem na českeacute drţavy v Rakousku Naviacutec se proti němu vzbouřilo Štyacutersko

122

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

IV Zaacutepadniacute Čechy s 328 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII

s 136 123

T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 85 124

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 133 142

34

a Korutany a aby toho nebylo maacutelo tak v letech 1276 aţ 1277 i čaacutest domaacuteciacute

šlechty v čele s Viacutetkovci125

Přemysl tak byl donucen k jednaacuteniacute s řiacutemskyacutem kraacutelem Rudolfem

během něhoţ ztratil sveacute zahraničniacute drţavy Spor vyvrcholil osudovou bitvou na

Moravskeacutem poli na den sv Rufa (26 Srpna) 1278 během niacuteţ Přemysl padl126

Českeacute kraacutelovstviacute se tak muselo potyacutekat s dalšiacute kriziacute

Přemyslovyacutem naacutestupcem byl ještě nezletilyacute Vaacuteclav II a tak jeho matka

Kunhuta poţaacutedala Vaacuteclavova bratrance Otu V Braniborskeacuteho o pomoc proti

Rudolfovi Habsburskeacutemu kteryacute opanoval Moravu a jako spraacutevce dosadil

olomouckeacuteho biskupa Bruna127

Neklidu v zemi vyuţilo několik šlechticů kteřiacute

zauacutetočili na kraacutelovskeacute majetky se snahou si je přivlastnit Situace se začala

postupně uklidňovat o pět let později po naacutestupu dvanaacutectileteacuteho Vaacuteclava II na

trůn128

Vaacuteclav II roku 1305 v pouhyacutech čtyřiatřiceti letech s podlomenyacutem

zdraviacutem zemřel129

Na jeho miacutesto nastoupil syn Vaacuteclav III kteryacute byl ale

naacutesledujiacuteciacute rok v Olomouci zavraţděn Jiacutem vymřel po meči rod českyacutech kraacutelů

V českyacutech zemiacutech vzaacutepětiacute propukaly dalšiacute nepokoje ktereacute se po naacutestupu noveacute

kraacutelovskeacute dynastie na praacutezdnyacute českyacute trůn postupně uklidnily

125

Tamteacuteţ s 183-184 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 80 126

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 189 193 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka

s 79 81-82 127

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 362 364 128

Tamteacuteţ s 367 129

Tamteacuteţ s 474

35

NOVEacute ZAČAacuteTKY

Po Přemyslovciacutech se českeacuteho kraacutelovskeacuteho trůnu v roce 1310 ujali

Lucemburkoveacute konkreacutetně Jan Lucemburskyacute Syn řiacutemskoněmeckeacuteho kraacutele

Jindřicha VII se stal manţelem Elišky dcery Vaacuteclava II a sestry zemřeleacuteho

Vaacuteclava III Tiacutemto sňatkem byla čaacutestečně zachovaacutena naacuteslednickaacute kontinuita na

českeacutem trůnu130

Jan však nebyl českou šlechtou obliacuteben povaţovala jej za

bdquocizaacutekaldquo131

a to nejen pro jeho původ ale takeacute kvůli jeho častyacutem pobytům

v zahraničiacute kde traacutevil viacutece času neţ v Čechaacutech Tento způsob vlaacutedy ale neniacute

ničiacutem zavrţeniacutehodnyacutem protoţe Jan tak jednal v zaacutejmu svyacutech panovnickyacutech

povinnostiacute132

Během jeho vlaacutedy došlo mezi niacutem a českou šlechtou několikraacutet ke

vzaacutejemneacutemu střetu Českaacute šlechta totiţ během vlaacutedy Janova předchůdce

Jindřicha Korutanskeacuteho upevnila sveacute mocenskeacute i hospodaacuteřskeacute postaveniacute

a braacutenila se naacutevratu poměrů ktereacute panovaly za posledniacutech Přemyslovců133

Jan

byl sice silnyacutem vlaacutedcem na tomto poli ale šlechta nakonec zviacutetězila sveacute

postaveniacute si udrţela a to předevšiacutem proto ţe kraacutel byl u nich zadluţen Šlechta

diacuteky tomu drţela v zaacutestavě většinu kraacutelovskeacuteho majetku do kraacutelovskeacute

pokladny tak odchaacutezelo minimum přiacutejmů134

Naviacutec kraacutel pronajiacutemal vlaacutedu

i spraacutevu nad Čechami a Moravou jednotlivyacutem členům šlechtickeacute obce a saacutem

pobyacuteval po dlouhaacute obdobiacute za hranicemi135

Skutečnou vlaacutedu nad kraacutelovstviacutem

tak měla v rukou českaacute a moravskaacute šlechta

Jan Lucemburskyacute zemřel v bitvě u Kresčaku roku 1346136

českyacutem

kraacutelem se stal Karel IV kteryacute uţ od roku 1341 byl Janovyacutem spoluvlaacutedcem

130

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 503 508-510 514 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa

s 22-23 131

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 59 210 132

Tamteacuteţ s 65 129 130 210 133

Tamteacuteţ s 26-27 29 56 134

Tamteacuteţ s 26-27 35 135

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 587 L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 26 29 136

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 208

36

a o tři roky později byl jmenovaacuten moravskyacutem markrabětem137

Karel byl teacutehoţ

roku 1346 zvolen řiacutemskyacutem kraacutelem a to i diacuteky iniciativě sveacuteho otce kteryacute saacutem

o titul usiloval ale ziacuteskat se mu jej nepodařilo Ciacutesařem Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute byl

jmenovaacuten 5 dubna 1355 v italskeacute Lucce138

Panovaacuteniacute Karla IV bylo pro českeacute země ale i pro celou středniacute Evropu

velmi vyacuteznamneacute Karel staacutel za vznikem staacutetniacuteho uacutetvaru nazyacutevaneacuteho země

Koruny českeacute při zaloţeniacute praţskeacuteho arcibiskupstviacute jehoţ prvniacutem

arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic a u zaloţeniacute univerzity kteraacute byla

prvniacute univerzitou ve středniacute Evropě139

Velkou roli hraacutely i dalšiacute Karlovy

stavebniacute podniky mezi nimiţ jmenujme např započetiacute přestavby původniacuteho

kamenneacuteho mostu roku 1357140

Vyacuteznamnaacute a jistě i poměrně uacutespěšnaacute byla Karlova politika domaacuteciacute

i zahraničniacute Karel usiloval o posiacuteleniacute pozice kraacutele vůči šlechtě uvnitř Českeacute

koruny o vymezeniacute postaveniacute českyacutech drţav v raacutemci Svateacute řiacuteše i o jejich

rozšiacuteřeniacute141

Drţavy Českeacute koruny rozšiřoval předevšiacutem za pomoci uacutespěšneacute

sňatkoveacute politiky v niacuteţ naacutesledoval vzoru sveacuteho otce a kteraacute se netyacutekala pouze

jeho osoby ale i jeho sourozenců zejmeacutena sester a jeho potomků142

I přes Karlovu uacutespěšnou vlaacutedu na niacuteţ mělo podiacutel i vyacutevojoveacute opoţděniacute

Českyacutech zemiacute za zbytkem zaacutepadniacute Evropy a ktereacute tudiacuteţ krize teprve čekala je

14 stoletiacute obdobiacutem hospodaacuteřskeacute a celospolečenskeacute krize doprovaacutezeneacute

morovyacutemi ranami ktereacute suţovaly evropskyacute kontinent po několik desetiletiacute

Během teacuteto doby zdecimovaly velkou čaacutest evropskeacute populace Ti kdo přeţili

si s sebou nesli otisk hrůznyacutech let se kteryacutemi se vypořaacutedaacutevali různyacutem

způsobem143

Otřesy konce 14 stoletiacute narušily dosavadniacute středověkeacute principy

společnosti došlo k narušeniacute autority vlaacutedců ktereacute ohroţovala siacuteliacuteciacute moc

137

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 143 163 213 138

Tamteacuteţ s 74 200 301 139

Tamteacuteţ s 191-192 235 464 482 140

Zdeněk FIALA Předhusitskeacute Čechy Praha1978 s 204 141

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 230 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 199 142

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 278-279 143

Tamteacuteţ s 11 12 254-256 261

37

šlechty i ciacuterkve za jejiacutemţ oslabeniacutem a sniacuteţeniacutem jejiacuteho vlivu staacutelo předevšiacutem

papeţskeacute schizma ktereacute propuklo v roce 1378 Vedle sebe tak stanuli dva

papeţoveacute na jedneacute straně řiacutemskyacute papeţ Urban VI a na straně druheacute

avignonskyacute papeţ Kliment VII144

Karel IV bezesporu velkyacute panovniacutek sveacute doby kteryacute svoji vlaacutedu stavěl

na odkazu posledniacutech Přemyslovců zemřel 29 listopadu 1378 na zaacutepal plic

kteryacute se dostavil po těţkeacutem uacuterazu145

Na pozadiacute těchto celostaacutetniacutech i celoevropskyacutech udaacutelostiacute jsme si alespoň

čaacutestečně přibliacuteţili politickeacute děniacute ve 14 stoletiacute z něhoţ maacuteme řadu zpraacutev

i o přiacuteslušniacuteciacutech rodu ze Svojšiacutena Nejprve je v listinaacutech uvaacuteděn roku 1312

Beneda ze Svojšiacutena patrně se jednaacute ještě o Benedu (IV)146

O jeho osobu se

patrně jednaacute i na listinaacutech z roku 1315 1320 a 1323 Beneda (IV) je uvaacuteděn

v přiacutepadě listiny z roku 1315 pro klaacutešter v Plasech jako člen svědeckeacute řady147

roku 1320 je uvaacuteděn v kvaternu trhovyacutech desek zemskyacutech148

a listinou z roku

1323 postupuje klaacutešteru v Plasech ves Ţiţelice za padesaacutet kop grošů149

Je ale

otaacutezkou proč se od dob kdy byl prvně na listinaacutech uvaacuteděn na viacutece jak dvacet

let zcela odmlčel

Jindřich syn Benedy (IV) se kteryacutem jsme se jiţ seznaacutemili v předchoziacute

kapitole je zmiňovanyacute v letech 1329 a 1353150

Kromě těchto dvou zaacuteznamů

o něm patrně neexistujiacute dalšiacute zpraacutevy

Jen o dva roky později je uvaacuteděn opět jakyacutesi Beneda151

uţ stěţiacute se

můţe jednat o Benedu (IV) a tak jej označme jako Benedu (V) Tento Beneda

144

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 275 Z FIALA Předhusitskeacute

Čechy s 296 145

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 456 462 146

Uvaacuteděn jako bdquourozenyacute muţldquo na listině kladrubskeacutemu klaacutešteru z 9 listopadu 1312 RBM IV

č 1980 s 777-778 147

RBM III č 280 s 113 148

RT I s 399 149

RBM III č 878 s 347 150

Listina tepelskeacutemu klaacutešteru z 28 května 1329 RBM III č 1566 s 615-616

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 151

LC I1 s 38

38

je zmiňovaacuten na listinaacutech ještě roku 1358152

1362153

a společně s bratrem

Oldřichem ktereacuteho označiacuteme jako Oldřicha (III) roku 1380 Na teacuteto listině

jsou ale uvaacuteděni jako bdquoze Stanu jinak ze Svojšiacutenaldquo154

Z teacuteto skutečnosti

vyplyacutevaacute ţe rod vladyků ze Svojšiacutena ziacuteskal nejspiacuteš novyacute majetek praacutevě ve vsi

Stan kam se přestěhoval a podle niacuteţ se začal označovat takeacute jako ze Stanu Na

druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe dalšiacute osoby jmenovaneacute později

se s tiacutemto označeniacutem neuvaacutedějiacute Muselo by se tak jednat buď o kraacutetkodobeacute

vlastnictviacute drţeneacute pouze těmito bratry nebo by se nabiacutezela ještě moţnost ţe

Beneda (V) a Oldřich (III) byli přiacuteslušniacuteky vedlejšiacute rodoveacute větve kteraacute se

utvořila někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute anebo byli sami dokonce

zakladateli teacuteto zcela noveacute větve Jenţe o tom ţe by vůbec nějakaacute novaacute rodovaacute

větev vznikla neexistujiacute ţaacutedneacute zpraacutevy

Lze se tedy domniacutevat ţe bratři vlastnili Stan jako dalšiacute siacutedlo kde

pobyacutevali pravděpodobně častěji neţ na původniacutem Svojšiacuteně a proto je uvaacuteděn

jako součaacutest jejich predikaacutetu Avšak v naacutesledujiacuteciacutech letech 1383 a 1385 je

Oldřich (III) na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se svojšiacutenskeacuteho kostela uvaacuteděn pouze jako

Oldřich ze Stanu155

Tato skutečnost by mohla poukazovat na to ţe se Oldřich

(III) přeci jen mohl staacutet zakladatelem noveacute větve kteraacute by nadaacutele nosila

predikaacutet bdquoze Stanuldquo Byli by to pak potomci Benedy (V) kdo by nadaacutele nesl

predikaacutet bdquoze Svojšiacutenaldquo

Beneda (V) a Oldřich (III) mohli byacutet nejspiacuteš syny Jindřicha syna

Benedy (IV) a vnuka Benedy (II) Ke komu jineacutemu je takeacute koneckonců

přiřadit Vţdyť jedinou větviacute kteraacute staacutele ještě nesla poměrně slavnyacute predikaacutet

byli praacutevě potomci Benedy (II) Avšak i tato teorie je napadnutelnaacute a to

předevšiacutem proto ţe pokrevniacute vztahy nejsou doloţeny ani malyacutemi důkazy

v pramenech Jednaacute se tedy pouze o mnou stanovenou hypoteacutezu

152

LC I1 s 50 153

LC I1 s 174-175 178 154

bdquoBenede et Ulrici fratrum de Stan alias de Sweyssinldquo AJ II č 278 s 50 155

Listina ze 7 dubna 1383 LC III ndash IV s 149 Listina z 11 řiacutejna 1385 LC III ndash IV s 170

39

Zajiacutemaveacute je povšimnutiacute ţe členoveacute rodu ze Svojšiacutena se na listinaacutech

objevujiacute poměrně nesouvisle často s velkyacutemi časovyacutemi rozestupy a povětšinou

pouze jako svědci Někteřiacute členoveacute jsou zmiacuteněni třeba jen jednou a poteacute je na

listinaacutech jiţ nenachaacuteziacuteme jiniacute jsou uvaacuteděni častěji přesto poměrně skromně Je

proto velmi komplikovaneacute pokusit se o rekonstrukci rodovyacutech dějin protoţe

v přiacutepadě jako je tento se v podstatě nedaacute čeho zachytit Naštěstiacute diacuteky

zmnoţeniacute uacuteřadů a uacuteředniacutech listin je na tom nadchaacutezejiacuteciacute 15 a předevšiacutem

16 stoletiacute o poznaacuteniacute leacutepe

Předevšiacutem přelom 14 a 15 stoletiacute je obdobiacutem ktereacute je asi nejviacutece

opředeno spekulacemi jeţ se tyacutekajiacute rodu a jeho moţnyacutech pokračovatelů Tyto

nesporně silneacute spekulace vyvolaacutevaacute nově se objevujiacuteciacute rod s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

a predikaacutetem bdquoze Svojšiacutenaldquo Uacuteplně prvniacute zmiacutenka o prvniacutem přiacuteslušniacuteku tohoto

rodu pochaacuteziacute z 5 ledna roku 1392 kdy se objevuje Petr ze Svojšiacutena na listině

Jana markraběte Braniborskeacuteho arcibiskupa Volframa a nejvyššiacuteho sudiacuteho

Hynka z Hohenštejna kteřiacute vypoviacutedajiacute mezi Jindřichem z Roţmberka

a Budějovskyacutemi V tomto přiacutepadě se však jednaacute o falsum listina totiţ obsahuje

řadu věcnyacutech nepřesnostiacute156

Prvniacute skutečnaacute zmiacutenka bude tedy pravděpodobně

pochaacutezet z let 1394 kdy je v listinaacutech zmiacuteněn znovu Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena157

Přibliţně ve stejneacute době je uvaacuteděn ještě Beneda (VI) ze Svojšiacutena158

Beneda (VI) byl pravděpodobně buď synem Benedy (V) nebo Oldřicha (III)

kde se ale vzal Petr se stejnyacutem predikaacutetem k němuţ naviacutec přibylo přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek lze těţko tušit Byl snad jeho pokrevniacutem přiacutebuznyacutem

Na přiacutebuznost s vladyky ze Svojšiacutena by poukazoval jak predikaacutet tak

střiacutebrnyacute erb se třemi červenyacutemi pruhy Avšak zaklaacutedat přiacutebuznost rodů na

těchto skutečnostech by mohlo byacutet ošidneacute pokud bychom nemohli pevně

doloţit pokrevniacute přiacutebuzenstviacute

156

LL I č 363 s 253-255 157

RT I s 555 556 158

LC V s 256

40

Zajiacutemaveacute je takeacute to ţe zmiacuteněneacute přiacutejmeniacute s predikaacutetem nejsou uţiacutevaacuteny

pravidelně a jednotně Členy tohoto rodu tak můţeme naleacutezt s označeniacutem

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena ze Svojšiacutena či pouze s přiacutejmeniacutem Zmrzliacutek

Vraťme se ale k původu jmeacutena Zůstaacutevajiacute naacutem totiţ nezodpovězeny dvě

zaacutekladniacute otaacutezky Tou prvniacute je kde Petr ziacuteskal predikaacutet ze Svojšiacutena a zda mohl

byacutet v nějakeacutem přiacutebuzenskeacutem vztahu s vladyky ze Svojšiacutena Druhaacute nemeacuteně

zaacutevaţnaacute otaacutezka se ptaacute po tom jakyacutem způsobem a odkud ziacuteskal sveacute přiacutejmeniacute

Zmrzliacutek Tuto problematiku se pokusiacutem odhalit v naacutesledujiacuteciacute kapitole

41

ZLATAacute EacuteRA

Vaacuteclav IV byl korunovaacuten českyacutem kraacutelem ve svyacutech dvou letech stejně

tak ještě za otcova ţivota a hlavně diacuteky jeho intervenci ziacuteskal korunu řiacutemskeacuteho

kraacutele159

Vaacuteclav doopravdy samostatně vlaacutedl aţ ve svyacutech sedmnaacutecti letech po

smrti sveacuteho otce160

Vaacuteclavova vlaacuteda jiţ zdaleka nebyla tak uacutespěšnaacute jako vlaacuteda

Karlova Celospolečenskaacute krize je charakteristickaacute pro celou dobu jeho vlaacutedy

přetrvaacutevaacute však i po niacute Nejednaacute se o jev pouze českyacute ale o jev celoevropskyacute

kteryacute byl naacutesledkem řady různyacutech okolnostiacute Mezi ně patřila jak krize

hospodaacuteřskaacute a obchodniacute tak krize populačniacute souvisejiacuteciacute s morovou epidemiiacute

kteraacute naštěstiacute nepostihla Českou korunu takovou silou jako zbytek Evropy

(předevšiacutem zaacutepadniacute) a krize uvnitř ciacuterkve prezentovanaacute papeţskyacutem

schizmatem či později vypuknutiacutem tzv stoleteacute vaacutelky161

Tyto nepřiacutezniveacute poměry se odraacuteţely i na stavu českyacutech zemiacute kde byly

doplněny ještě vleklyacutemi spory mezi přiacuteslušniacuteky lucemburskeacute dynastie

a častyacutemi konflikty kraacutele s praţskyacutem arcibiskupem Neniacute proto divu ţe v zemi

řaacutedily lapkovskeacute tlupy často slouţiacuteciacute předniacutem šlechticům kteryacutem jiţ nestačila

běţně vybiacuteranaacute renta a v ilegalitě působily heretickeacute sekty odsuzujiacuteciacute poměry

v ciacuterkvi Proti poměrům v ciacuterkvi bojovali i husiteacute seskupivšiacute se po smrti sveacuteho

ideoveacuteho otce Mistra Jana Husa kteryacute byl upaacutelen v Kostnici 6 července 1415

jako kaciacuteř162

Z okoliacute noveacuteho kraacutele se začali postupně vytraacutecet zkušeniacute raacutedci jejichţ

miacutesta Vaacuteclav nahrazoval svyacutemi obliacutebenci předevšiacutem z řad niţšiacute šlechty či meacuteně

znaacutemyacutech rodů kteřiacute pravděpodobně působili jiţ za Vaacuteclavovyacutech kralevickyacutech

let v jeho bliacutezkosti Důvěře u kraacutele se těšili i tzv milci kteřiacute povětšinou

naacuteleţeli takeacute do řad niţšiacute šlechty či dokonce měšťanů a ktereacute si obliacutebil takteacuteţ za

159

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 430-431 L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel IVb s 281 160

L BOBKOVAacute VDZKČ diacutel IVa s 358 161

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 14 20-22 24 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 22 162

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 11 15 18 22 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66

42

svyacutech mladyacutech let Skutečnost ţe se kraacutel obklopoval těmito niţšiacutemi šlechtici

se stala přiacutečinou pozdějšiacuteho vystoupeniacute vyššiacute šlechty kteraacute se spojovala

s jinyacutemi členy lucemburskeacute dynastie proti kraacuteli163

Během Vaacuteclavovy vlaacutedy se paacutenům znovu podařilo omezit kraacutelovskou

moc ve svůj prospěch Naacutetlakem na nerozhodneacuteho kraacutele si chtěli vydobyacutet podiacutel

na moci prostřednictviacutem bdquokonkreacutetniacutech instituciacute a pravidel jejich obsazovaacuteniacuteldquo164

Je naprosto zřejmeacute ţe se panstvo snaţilo z kraacutelovy bliacutezkosti odstranit

přiacuteslušniacuteky niţšiacute šlechty a jejich posty často velmi vyacuteznamneacute sami obsadit

Poţadavky vyššiacute šlechty byly tedy rozsaacutehleacute tyacutekaly se jak zaacuteleţitostiacute

celozemskyacutech tak předevšiacutem jejich vlastniacutech

Spory došly dokonce tak daleko ţe byl kraacutel dvakraacutet zajat panstvem

ktereacute zjara roku 1394 vytvořilo tzv panskou jednotu165

a drţen

v internaci Poprveacute byl zajat roku 1393 za pomoci uherskeacuteho kraacutele Zikmunda

a moravskeacuteho markraběte Jošta tedy sveacuteho bratra a bratrance166

Vaacuteclav IV

byl nakonec okolnostmi donucen přijmout poţadavky panstva jeţ zahrnovaly

předevšiacutem omezeniacute udělovaacuteniacute uacuteředniacutech postů kraacutelovyacutem obliacutebencům Došlo tak

alespoň k čaacutestečneacutemu smiacuteru kteryacute ale netrval dlouho protoţe Vaacuteclav začal

znovu do uacuteřadů přibiacuterat sveacute obliacutebence167

Podruheacute byl Vaacuteclav zajat roku 1403

opět za uacutečasti bratra Zikmunda168

Zajetiacute předchaacutezelo Vaacuteclavovo sesazeniacute

z trůnu řiacutemskeacuteho kraacutele roku 1400169

uzavřeniacute smlouvy se Zikmundem roku

1402 v niacuteţ mu Vaacuteclav přenechaacuteval vlaacutedu nad vedlejšiacutemi zeměmi Českeacuteho

kraacutelovstviacute a stanovil ho svyacutem naacutestupcem na českeacutem trůně Na oplaacutetku měl

163

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 315-318 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici

paacuteni z Ryacutezmburka s 196 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy

s 305-306 164

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 348 165

Tamteacuteţ s 352 166

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha 1980 s 26

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 24 167

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 318 348-349 168

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 25 169

Toto sesazeniacute ale ještě nebylo oficiaacutelniacute L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel

IVb s 386-387

43

Zikmund bratrovi dopomoci k uskutečněniacute korunovačniacute jiacutezdy do Řiacutema kterou

by upevnil svoji pozici v Řiacuteši Avšak Zikmund svůj slib nedodrţel Vaacuteclav se

pokusil na nastalou situaci reagovat ale neţ se na cokoli zmohl jiţ znovu seděl

v zajetiacute tentokraacutet aţ v dalekeacute Viacutedni170

Přiacuteslušniacuteci panskeacute jednoty chtěli

z nastaleacute situace vytěţit maximum a tak se spojili s markrabětem Joštem

a dopomohli roku 1403 Vaacuteclavovi k uacutetěku Za sveacute počiacutenaacuteniacute samozřejmě

očekaacutevali tučnou odměnu I přes to ţe si Vaacuteclav opět volil sveacute uacuteředniacuteky podle

vlastniacute volby byl načas utlumen neklid v zemi a panovniacutek urovnal i vztahy

s panskou jednotou kteraacute nakonec roku 1404 přestala existovat171

Ve 13 a 14 stoletiacute se završoval proces utvaacuteřeniacute šlechty172

Teprve od

počaacutetku 15 stoletiacute se začalo uţiacutevat označeniacute bdquošlechticldquo pro všechny osoby

bdquomocneacute urozeneacute a na zemi usedleacuteldquo jak je charakterizuje Josef Macek173

Tito

šlechtici se však uţ od konce 14 stoletiacute diferencovali jak sociaacutelně na šlechtu

vyššiacute a niţšiacute tak v jejiacutem raacutemci podle urozenosti a velikosti majetku Na

zaacutekladě teacuteto diferenciace se poteacute odvozoval jejich podiacutel na moci rozsah praacutev

ale i povinnostiacute či hospodaacuteřskeacute postaveniacute apod174

Paacuteni reprezentanti vyššiacute

šlechty měli v raacutemci šlechty nejvyššiacute postaveniacute protoţe se vykazovali jak

velkou miacuterou urozenosti tak i rozsaacutehlyacutem pozemkovyacutem vlastnictviacutem Panstvo

se postupem času začalo vyacuterazně vymezovat vůči ostatniacute šlechtě a vytvořilo

uzavřenou skupinu jeţ mezi sebe pustila jen maacutelokoho a kteraacute plnila

rozhodujiacuteciacute uacutelohu v politice staacutetu175

Oproti tomu přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty kteřiacute se podle vyacuteše zmiacuteněnyacutech

kriteacuteriiacute daacutele dělili na vladyky rytiacuteře panoše zemany svobodniacuteky

a naacutepravniacuteky měli postaveniacute niţšiacute a tiacutem paacutedem i menšiacute moc zasahovat do

170

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 171

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 77-78 172

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 402 173

J MACEK Českaacute středověkaacute šlechta s 18 174

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 58 J MACEK Českaacute středověkaacute

šlechta s 37 39 69-71 175

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-7 Josef PETRAacuteŇ a kol

Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985 s 267 270

44

politickyacutech rozhodnutiacute Nevlastnili ani tak rozsaacutehlaacute panstviacute jejich majetek se

sklaacutedal zpravidla z jedneacute vsi a někdy jen z čaacutesti vsi či dvora a několika

usedlostiacute176

Doposud jsme měli na mysli drţitele svobodnyacutech statků vedle

nich však existovali ještě lenniacute vlastniacuteci kteřiacute byli vazaly buď samotneacuteho

kraacutele některeacuteho z vlivnyacutech šlechticů nebo ciacuterkve Často se jimi staacutevali praacutevě

přiacuteslušniacuteci chudnouciacute niţšiacute šlechty kteřiacute byli nuceni sveacute ţivobytiacute zajistit

podřiacutezenyacutem pevnyacutem vztahem se svyacutem mocnějšiacutem sousedem a v raacutemci tohoto

lenniacuteho zaacutevazku vykonaacutevat nějakou sluţbu či uacuteřad Tito manoveacute za sveacute sluţby

buď obdrţeli zboţiacute do sveacuteho drţeniacute ač jeho vrchniacutem vlastniacutekem byl někdo

jinyacute nebo se staacutevali purkrabiacutemi na hradech svyacutech paacutenů Tak jako tak tiacutemto

způsobem dosahovali společenskeacuteho vzestupu177

Pro 14 stoletiacute byl charakteristickyacute proces přeměny mezi sloţkami

šlechty Tento proces byl v jednotlivyacutech oblastech Koruny českeacute dost odlišnyacute

Napřiacuteklad niţšiacute šlechta v jiţniacutech Čechaacutech vyacuterazně chudla zejmeacutena kvůli

rozpiacutenavosti Roţmberků často se dostaacutevala aţ na uacuteroveň postaveniacute bohatyacutech

sedlaacuteků od nichţ se odlišovala jen svobodou178

V jinyacutech regionech se naopak

postaveniacute niţšiacute šlechty zlepšovalo byť na uacutekor chudnouciacute čaacutesti jejiacutech

přiacuteslušniacuteků179

Bohatla zprvu takeacute města kteraacute ale postupně svoji ekonomickou siacutelu

a moc takteacuteţ ztraacutecela 180

Města se jiţ dřiacuteve začala podiacutelet takeacute na politice staacutetu

avšak teprve během husitskyacutech vaacutelek se staacutevala tzv třetiacutem stavem181

Vyacuteznamnyacute byl předevšiacutem městskyacute patriciaacutet coţ byla vrstva bohatšiacutech

měšťanů kteřiacute se snaţili prosazovat samostatnou politiku měst vůči vyššiacute

176

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270-271 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel I s 282 177

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 277 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 54-55 T VELIacuteMSKYacute Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka s 231

František KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Praha 2002 s 15 178

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 271 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel I s 149 280 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 28 179

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 226 281 180

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 181

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 147

45

šlechtě i panovniacutekovi Jak uvaacutediacute Petr Čornej skutečnyacute městskyacute patriciaacutet

najdeme pouze v některyacutech městech jimi bylo Stareacute Město praţskeacute Kutnaacute

Hora Jihlava Brno Olomouc a Cheb182

Ne naacutehodou se jednaacute o miacutesta

vyacuteznamnaacute svyacutem charakterem pro děniacute v Čechaacutech a na Moravě

Z tohoto procesu jasně vyplyacutevaacute ţe ještě ve 14 stoletiacute byly moţneacute

posuny mezi jednotlivyacutemi vrstvami společnosti Bohatyacute měšťan se mohl staacutet

niţšiacutem šlechticem stejně jako paacuten mohl klesnout do stavu niţšiacute šlechty či

dokonce mezi měšťany S naacutestupem noveacuteho stoletiacute jiţ takoveacuteto posuny byly

velmi obtiacuteţneacute183

Je proto pravděpodobneacute ţe přiacuteslušniacuteci rodu vladyků ze Svojšiacutena museli

někdy během 14 stoletiacute vyacuterazně zchudnout a ztratit tak sveacute dosavadniacute

mocenskeacute postaveniacute Jak jinak vysvětlit sociaacutelniacute posun kdy se z doposud

bdquovznešenyacutech muţůldquo stali pouziacute panoši Jak ostatně dokazujiacute titulatury na

listinaacutech

Zatiacutemco Jindřich ze Svojšiacutena je uvaacuteděn na listinaacutech ještě mezi

urozenyacutemi muţi184

Protiva (I) snad syn Benedy (VI) tedy Jindřichův

pravnuk naacuteleţiacute do řad panošů stejně jako uţ Jindřichovi synoveacute Beneda (V)

a Oldřich (III)185

S tiacutemto označeniacutem se Protiva (I) objevuje na listinaacutech z let

1422 a 1434186

Daacutele je zmiňovaacuten na listinaacutech tyacutekajiacuteciacutech se dosazovaacuteniacute faraacuteřů

v raacutemci svojšiacutenskeacute farnosti z počaacutetku 15 stoletiacute a okolo 20 let teacutehoţ stoletiacute187

S jeho osobou se ale ještě setkaacuteme i daacutele a to v letech 1424 1427 a 1428188

182

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 5-6 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 48-49 183

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 28 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 11 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 280 184

RBM III č 1566 s 615-616 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 51 185

bdquoBenede clientis in Sweyssingldquo LC I1 s 175 bdquoVlrici de Stan clientisldquo LC III ndash IV s 149 186

bdquoFamosi Protywe armigeri de Sweyssinldquo 1422 LC VIII ndash X s 25 bdquoFamosi Protywa de

Sweyssin armigerildquo 1434 LC VIII ndash X s 230 187

Listina z 23 listopadu 1407 LC VI s 231 Listina z 29 března 1419 LC VII s 287

Listina z roku 1422 LC VIII ndash X s 25 188

Svědčiacute na listině Bohuslava a Hynka Krušiny ze Švamberka LKMP I č 277 s 308-309

Listina mezi kališniacuteky a katoliacuteky ze zaacuteřiacute 1427 AČ III č 39 s 264-267 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 113

46

Protiva vlastnil od roku 1407 čaacutest vsi Svojšiacuten kterou před niacutem vlastnila

jeho matka Johana vdova po Benedovi (VI) Roku 1434 bojoval na katolickeacute

straně v bitvě u Lipan189

Zatiacutemco zpraacutev o přiacuteslušniacuteciacutech rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena od počaacutetku

15 stoletiacute kvantitativně přibyacutevaacute u přiacuteslušniacuteků rodu vladyků ze Svojšiacutena je

tomu praacutevě naopak Naposledy se s nimi setkaacutevaacuteme roku 1454 kdy Protiva ze

Svojšiacutena vystupuje jako rukojmiacute na listině Maršiacuteka Jana a Habarta

z Hraacutedku190

Neviacuteme zda se v tomto přiacutepadě jednaacute o jednu a tuteacuteţ osobu nebo

uţ o dalšiacuteho Protivu Osobně se přiklaacuteniacutem k teorii ţe Protivoveacute byli dva

patrně otec a syn a to předevšiacutem z toho důvodu ţe si jinak dvacetileteacute mlčeniacute

pramenů mezi lety 1434 a 1454 nedovedu vysvětlit

Původ Petra Zmrzliacuteka

Jak jsem jiţ uvedla v uacutevodu teacuteto kapitoly souběţně s Benedou (VI)

a Protivou (I) se objevuje Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena nejznaacutemějšiacute a dovoluji si

tvrdit ţe snad i nevyacuteznamnějšiacute člen rodu Zmrzliacuteků Komplikovanyacute a těţko

stanovitelnyacute je nejenom jeho vztah ke členům rodu ze Svojšiacutena ale jeho

existence obecně Odkud z jakyacutech poměrů se naacutem vůbec zjevuje z jakeacute čaacutesti

Čech pochaacuteziacute a proč neexistujiacute zmiacutenky o jeho předciacutech Petr (I) je prvniacutem kdo

je s tiacutemto jmeacutenem na listinaacutech uvaacuteděn přesto ho od počaacutetku nachaacuteziacuteme v sameacute

bliacutezkosti kraacutele Jak je to ale moţneacute

Vcelku jasneacute odpovědi bychom mohli naleacutezt v hypoteacuteze kteraacute

předpoklaacutedaacute Petrův původ v měšťanskeacute vrstvě Snaha měšťanů dostat se mezi

šlechtu je zřejmaacute Maacute hypoteacuteza zaklaacutedajiacuteciacute se na předpokladu ţe Petr Zmrzliacutek

pravděpodobně jako movityacute měšťan Stareacuteho Města praţskeacuteho si zakoupil či

jinyacutem způsobem ziacuteskal od původniacuteho rodu vladyků ze Svojšiacutena jejich erb

a s niacutem i predikaacutet nachaacuteziacute oporu v Tomkově Dějepisu města Prahy kde

189

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 136 190

RT II s 262

47

nachaacuteziacuteme domněnku o měšťanskeacutem původu Petra Zmrzliacuteka kteryacute naacutesledně

povyacutešil do řad niţšiacute šlechty a takeacute v historickeacute skutečnosti ţe tento proces

ziacuteskaacuteniacute titulu byl moţnyacute191

Je takeacute pravděpodobneacute ţe existovala listina

stvrzujiacuteciacute způsob jeho nabytiacute Vzhledem k tomu ţe ţaacutednyacute takovyacute dokument ale

neexistuje byl nejspiacuteš zničen při rozsaacutehleacutem poţaacuteru roku 1713 během ktereacuteho

ve Svojšiacuteně shořely veškereacute archivaacutelie192

Tomek daacutele ve sveacutem diacutele Dějepis města Prahy uvaacutediacute ţe v urbaacuteři ve

vsi jmeacutenem Břiacuteza kteraacute se nachaacuteziacute na uacutezemiacute Roudnickeacuteho panstviacute naviacutec

nedaleko Straškova se ke konci 14 stoletiacute objevujiacute mezi naacutepravniacuteky bdquosirotci

Zmrzliacutekovildquo Naacutepravniacuteci byli zvlaacuteštniacutem typem arcibiskupovyacutech sluţebniacuteků

kteřiacute měli povinnost vojenskeacute sluţby za kterou dostaacutevali půdu k doţivotniacutemu

uţiacutevaacuteniacute193

K roku 1420 nachaacuteziacuteme v opět v Tomkově Dějepisu zmiacutenku ţe jakyacutesi

Zmrzliacutek byl tzv polovičniacutem prebendentem při metropolitniacutem kostele na

Praţskeacutem hradě kde byly tyto polovičniacute prebendy dvě Jedna se nachaacutezela

v Bykoši jiţně od Berouna a druhaacute praacutevě v jiţ zmiacuteněneacutem Straškově na

Roudnickeacutem panstviacute Polovičniacute prebendenti museli bydlet a vykonaacutevat

duchovniacute spraacutevu při sveacutem kostele neplatila pro ně tedy dispenze jeţ byla

ostatniacutem kanovniacutekům metropolitniacute kapituly s duchovniacute spraacutevou často

udělovaacutena (mohli se tedy v duchovniacute spraacutevě farnosti nechat zastupovat jinyacutem

klerikem tzv střiacutedniacutekem) Přiacutejmy těchto kanovniacuteků s polovičniacute prebendou

plynuly předevšiacutem ze spraacutevy zemskyacutech statků byly tedy ceněny meacuteně neţ

prebendy celeacute naviacutec děkan mohl všechen jejich důchod zastavit pro potřeby

děkanaacutetu Jelikoţ se jednalo o ciacuterkevniacute uacuteřad s duchovniacute spraacutevou kteryacute

vyţadoval kněţskeacute svěceniacute je zřejmeacute ţe musel tudiacuteţ existovat vedle Petra

Zmrzliacuteka mincmistra a vedle Jana Zmrzliacuteka praţskeacuteho obchodniacuteka a rytiacuteře jeţ

191

Ivan HLAVAacuteČEK ndash Jaroslav KAŠPAR ndash Rostislav NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech Jinočany 2002 s 343 192

Viz httpwwwsvojsincz citovaacuteno 19 12 2010 193

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 43-44

48

měl na Stareacutem Městě kramaacuteřskyacute obchod 194

ještě dalšiacute Zmrzliacutek ndash kněz

a kanovniacutek

Mohli byacutet tedy oba nově uvaacuteděniacute Zmrzliacuteci Petrovyacutemi přiacutebuznyacutemi snad

bratry A jak naloţit se zpraacutevou o sirotciacutech

Existuje několik moţnostiacute vyacutekladu Dejme tomu ţe se skutečně mohlo

jednat o bratry a ţe jejich otec byl naacutepravniacutekem Spravoval uacuteřad doţivotně

stejně tak dlouho uţiacuteval darovanou půdu kteraacute ale reguleacuterně naacuteleţela praţskeacute

kapitule Po jeho smrti zůstali tři synoveacute kteřiacute se museli nějakyacutem způsobem

zaopatřit Petr s Janem odešli obchodovat do Prahy jenţe obchod by nejspiacuteš

třetiacuteho bratra uţ neuţivil a tak se dal do sluţeb ciacuterkve Moţnaacute tak ale učinil jen

kvůli doboveacute zvyklosti nejmladšiacuteho bdquoobětovat seldquo duchovniacute draacuteze Kaţdopaacutedně

by tiacutemto způsobem ziacuteskali všichni bratři obţivu V zaacutevěru lze jen dodat ţe

poměrně dost prestiţniacute členstviacute v praţskeacute kapitule ktereacute zajišťovalo dobreacute

hmotneacute zajištěniacute klerika mohl ziacuteskat někdy před rokem 1420 nebo přiacutemo

během něj195

intervenciacute Petra mincmistra kteryacute během let ziacuteskal vyacutesostneacute

postaveniacute na kraacutelovskeacutem dvoře Jenţe jak by potom Petr s Janem přišli k drţeniacute

domu v prestiţniacute čaacutesti Stareacuteho Města Nabiacuteziacute se tudiacuteţ moţnost ţe buď do

Prahy přešel jiţ daacutevno některyacute jejich předek zatiacutemco předkoveacute Zmrzliacuteka

duchovniacuteho po několik generaciacute vykonaacutevali pro arcibiskupa naacutepravnictviacute

a diacuteky tomu se tento Zmrzliacutek snad jeden ze zmiacuteněnyacutech sirotků mohl dostat

moţnaacute i diacuteky intervenci bliacutezkeacuteho přiacutebuzneacuteho Petra aţ na postaveniacute

polovičniacuteho prebendaacuteře ktereacute vykonaacuteval nejspiacuteš ve Straškově zatiacutemco zbylyacute

sirotek či sirotkoveacute ač nevykonaacutevali sluţbu spravovali nadaacutele dva a půl laacutenu

naacutepravnictviacute po otci Dalšiacute moţnostiacute je ţe předkoveacute zmiacuteněnyacutech muţů

pochaacutezeli ze Stareacuteho Města a z nichţ jeden dostal moţnost vykonaacutevat

194

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III s 934 49 52 54 160-161 diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74

233 195

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel V s 134 Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel III

s 160 162-163 Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959 s 79 Dominik

BUDSKYacute Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve středověku Praha 2006

s 54

49

naacutepravnictviacute na Roudnickeacutem panstviacute Praacutevě on mohl po sobě zanechat

potomky o kteryacutech se zmiňuje Tomek196

Existovali by tak opět dvě linie

Zmrzliacuteků Posledniacute moţnost je ta ţe tito tři Zmrzliacutekoveacute nebyli nijak

přiacutebuzensky spjati a jde o pouhou shodu jmen

Ke ktereacute z teoriiacute se přiklonit lze jen stěţiacute určit Podle meacuteho uacutesudku se

jako nejlepšiacute jeviacute varianta ţe rod pochaacutezel ze Stareacuteho Města kde jedna jeho

čaacutest zůstala a druhaacute se přesunula do Roudnickeacuteho panstviacute kde nadaacutele působila

v roli naacutepravniacuteků a z jejiacutechţ členů později vyšel Zmrzliacutek duchovniacute jak jsme si

jej označili aţ na post kanovniacuteka v praţskeacute kapitule

Na rozdiacutel od Zmrzliacuteka duchovniacuteho o ktereacutem neviacuteme nic bliţšiacuteho

u Jana Zmrzliacuteka jsme na tom o něco leacutepe Jan Zmrzliacutek jenţ byl povyacutešen mezi

rytiacuteře snad na počaacutetku roku 1422 za pomoc při dobytiacute Německeacuteho Brodu nebo

jiţ o něco dřiacuteve od 5 uacutenora do 10 března 1422 zastaacuteval uacuteřad konšela Stareacuteho

Města praţskeacuteho197

kde vlastnil ještě zmiacuteněnyacute kramaacuteřskyacute obchod kteryacute vedl

spolu se svojiacute ţenou Magdaleacutenou Obchod se nachaacutezel přibliţně v miacutestech

dnešniacuteho naacuteroţiacute ulic Štupartskaacute a Malaacute Štupartskaacute za Tyacutenskyacutem chraacutemem198

Lze předpoklaacutedat ţe vyššiacute patra domu obyacutevali

V roce 1421 ziacuteskal Jan od praţskeacute obce popluţniacute dvůr v Motole kteryacute

předtiacutem čaacutestečně patřil johanitům a čaacutestečně jeptiškaacutem od sv Jiřiacute V drţeniacute

Janově a jeho dědiců zůstal jen do roku 1430199

Jan byl spolu s dalšiacutemi čtyřmi konšely sťat 11 března 1422

během bouřiacute ktereacute se rozpoutaly po popravě Jana Ţelivskeacuteho o dva dny

dřiacuteve200

Během bouřiacute byl vyrabovaacuten i kramaacuteřskyacute obchod Zmrzliacuteků a snad

i vykradeny cennosti z jejich domaacutecnosti Celkovaacute škoda činila pryacute viacutece jak tři

sta kop grošů201

coţ rozhodně nebyla zanedbatelnaacute čaacutestka

196

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 44 197

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel V s 69 241 198

Tyacuteţ Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 199

AČ XXVIII s 672 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 233 200

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 82 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 241 diacutel VIII s 74 201

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 242

50

Po Janově smrti se Magdaleacutena zvanaacute Manda znovu provdala za

konšela a staroměstskeacuteho polniacuteho hejtmana Zikmunda z Kotenčic kteryacute se do

naacuteroţniacuteho domu přistěhoval202

Za předpokladu ţe by byl Jan Zmrzliacutek Petrovyacutem přiacutebuznyacutem lze

usuzovat ţe Petr Zmrzliacutek mohl pochaacutezet přiacutemo z uvedeneacuteho domu za

Tyacutenskyacutem chraacutemem Vlastnictviacute nemoviteacuteho majetku praacutevě v teacuteto lokalitě by

mohlo poukazovat na to ţe se jednalo o poměrně dost bohateacute měšťany

s určityacutem mnoţstviacutem vlivu v daneacute čaacutesti města203

A praacutevě jako vlivnyacute a bohatyacute

měšťan mohl dosaacutehnout jak zmiacuteněneacuteho titulu ze Svojšiacutena tak přiacutezně

Vaacuteclava IV Odtud by byl jen malyacute krůček k ziacuteskaacuteniacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech

postů jeţ zajistily Petrovi nejen ziacuteskaacuteniacute prestiţe a majetku ale i styk

s vyacuteznamnyacutemi osobnostmi tehdejšiacute doby a vytvořeniacute si přaacutetelstviacute s některyacutemi

z nich Ač se tato teorie jeviacute jako velmi pravděpodobnaacute a opraacutevněnaacute neniacute

doloţena konkreacutetniacutemi důkazy ktereacute by potvrdily jejiacute platnost

Saacutem Petr Zmrzliacutek vlastnil na Stareacutem Městě dokonce dva domy Prvniacute

z nich ziacuteskal ale aţ kolem roku 1410 darem od kraacutele druhyacute zakoupil roku

1411 Oba domy spojil v jeden kteryacute byl poteacute nazyacutevaacuten jako dům pana

Zmrzliacuteka či Zmrzliacutekův dům Oba domy se nachaacutezely na naacuteroţiacute dnešniacutech ulic

Templovaacute Jakubskaacute a Rybnaacute za kostelem sv Jakuba Dům patřil rodu aţ do

roku 1525204

Petr Zmrzliacutek ziacuteskal počaacutetkem dubna 1416 za sveacute sluţby jeţ městu

a jeho obyvatelům prokazoval od staroměstskyacutech uacuteředniacuteků vyacutejimku a to aby

městskeacute obci po zbytek sveacuteho ţivota neplatil z prvniacuteho domu za sv Jakubem

viacutece neţ tři kopy grošů ročně a aby se na něj nevztahovaly ostatniacute berně

a poplatky205

202

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VIII s 74 203

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel I s 370 373 204

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 150-151 diacutel III s 554 diacutel IV s 124 diacutel

VIII s 80 205

AČ I č 13 s 198 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 356-357

51

Petr Zmrzliacutek na sceacuteně

Jak jsme si jiţ uvedli na konci předchoziacute kapitoly prvniacute skutečnaacute

zmiacutenka o Petru (I) Zmrzliacutekovi pochaacuteziacute z listopadu 1394 Znovu je zmiňovaacuten

hned vzaacutepětiacute roku 1395 Obě tyto listiny se zmiňujiacute i o Petrově manţelce Anně

z Frymburka ktereacute těmito listinami Petr zapisuje věno na městečku Kasejovice

a vsi Střešovice206

Pravděpodobně tedy v roce 1394 anebo kraacutetce před niacutem

muselo dojiacutet ke sňatku mezi Petrem a Annou

Určit přesnyacute původ Anny z Frymburka je dalšiacute komplikaciacute Na uacutezemiacute

Čech se totiţ vyskytujiacute dvě siacutedla s tyacutemţ naacutezvem Frymburk Jedno z nich se

nachaacuteziacute ve vyacutechodniacutech Čechaacutech nedaleko Noveacuteho Města nad Metujiacute Tento

hrad patřil asi od druheacute poloviny 14 stoletiacute paacutenům z Opočna kteřiacute byli

potomky stareacuteho rodu Drslaviců Jan z Opočna kteryacute hrad zdědil patrně roku

1376 se později v pramenech často uvaacutediacute jako Jan z Frymburka207

Druheacute

siacutedlo v tomto přiacutepadě pouhaacute tvrz stojiacute nedaleko Horaţďovic

v zaacutepadniacutech Čechaacutech a siacutedlil na niacute od počaacutetku 14 stoletiacute rod vladyků

z Frymburka kteřiacute měli v erbu osliacute hlavu na zlateacutem štiacutetě Tento rod uţ od druheacute

poloviny 13 stoletiacute vlastnil takeacute nedalekeacute Kasejovice V bliacutezkosti těchto siacutedel

se nachaacutezely ještě Lnaacuteře ktereacute drţeli od 14 stoletiacute jiniacute přiacuteslušniacuteci rodu208

se nabiacuteziacute velmi laacutekavaacute moţnost ţe Anna mohla byacutet dcerou Jana z Frymburka

osobně s touto variantou nesouhlasiacutem a přiklaacuteniacutem se k variantě druheacute tedy ţe

pochaacutezela z maacutelo vyacuteznamneacuteho rodu vladyků z Frymburka K tomuto zaacutevěru

mě vede předevšiacutem fakt ţe Anna z Frymburka je uvaacuteděna ve vztahu ke

Kasejoviciacutem a Lnaacuteřiacutem ktereacute na ni dědičně přešly a ktereacute přinesla do

manţelstviacute s Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena209

K těmto siacutedlům neměli majiteleacute

vyacutechodočeskeacuteho Frymburka vůbec ţaacutednyacute vlastnickyacute vztah

206

RT I s 555-556 207

Jan HALADA Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992 s 59 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel II s 43 45-46 63 208

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 100 251 Milan

MYSLIVEČEK Velkyacute erbovniacutek sv 1 Plzeň 2005 s 201 209

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XI s 252 260

52

Roku 1396 byl Petrovi propůjčen a zapsaacuten Vaacuteclavem IV kraacutelovskyacute

hrad Nečtiny jinak takeacute nazyacutevanyacute Preitenstein i s městečkem a vesnicemi210

Tento akt jen dokazuje ţe Petr Zmrzliacutek působil v bliacutezkosti kraacutele jiţ dlouho

před svyacutem jmenovaacuteniacutem do uacuteřadu kraacutelovskeacuteho mincmistra

Petr Zmrzliacutek drţel dalšiacute kraacutelovskeacute hrady jako Kašperk Orliacutek nad

Vltavou či Ţleby jeţ postupně ziacuteskaacuteval jako dlouhodobaacute leacutena Drţba těchto

hradů a jejich dominiiacute uţ sama o sobě znamenala ţe Petr Zmrzliacutek disponoval

značnyacutem majetkem vedle toho ale vlastnil i poměrně rozsaacutehlyacute majetek

nekraacutelovskyacute Vedle jiţ zmiacuteněnyacutech honosnyacutech domů na Stareacutem Městě

a vyţeněnyacutech Lnaacuteřů a Kasejovic vlastnil ještě hrady Oheb Vildštejn

městečko s tvrziacute Březnice městečko Chotěboř a k nim naacuteleţejiacuteciacute panstviacute

Petrovy přiacutejmy plynuly nejen z vyacutekonu mincmistrovskeacuteho uacuteřadu ale

takeacute z půjček kteryacutemi zaklaacutedal kraacutele jak naacutem ostatně doklaacutedaacute řada listin211

Zadluţenyacute kraacutel mu poteacute miacutesto vyplaceniacute peněz zastavoval kraacutelovskeacute hrady

a statky a tak Petr Zmrzliacutek značně rozšiacuteřil svůj nemovityacute majetek kteryacute mu

naacutesledně přinaacutešel dalšiacute přiacutejmy212

Zřetelně tak vidiacuteme uacuteţasnyacute Zmrzliacutekův postup

z řad bohatyacutech měšťanů do řad niţšiacute šlechty v niacuteţ zaujal postaveniacute vlivneacuteho

a značně zaopatřeneacuteho jedince Toto zařazeniacute lze ale chaacutepat pouze jako

formaacutelniacute protoţe Petr Zmrzliacutek se svyacutem postaveniacutem i majetkem řadil spiacuteše mezi

šlechtu vyššiacute

Roku 1402 v době Vaacuteclavova druheacuteho zajetiacute vedl Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena uacutetok kraacutelovskeacuteho vojska na hrad Skaacutelu nedaleko Klatov siacutedlo

předniacuteho člena panskeacute jednoty Břeňka ze Skaacutely Obleacutehaacuteniacute hradu jehoţ se

210

Listina z roku 1396 ZRKŘČ č 165 s 37 211

Listina Vaacuteclava IV z roku 1407 AČ II č 327 s 186 Listina Vaacuteclava IV z roku 1412 AČ

II č 325 s 186 Dalšiacute listina kraacutele Vaacuteclava z roku 1413 AČ II č 332 s 187 Listina z roku

1419 AČ II č 326 s 186 212

Martin ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů Kutnohorskyacute deniacutek 10 2001 s 19

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15

53

chtěla strana stojiacuteciacute za kraacutelem Vaacuteclavem zmocnit ostatně jako dalšiacutech hradů

kraacutelovyacutech nepřaacutetel však nebylo uacutespěšneacute213

V letech 1405 aţ 1419 zastaacuteval Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacuteřad

nejvyššiacuteho mincmistra v Kutneacute Hoře Různiacute historikoveacute však nejednotně

zasazujiacute počaacutetek vyacutekonu uacuteřadu do rozmeziacute let 1404 aţ 1407 z toho důvodu se

přiklaacuteniacutem k zaacutevěrům Emanuela Lemingera jako k nejvěrihodnějšiacutem214

V kutnohorskeacute pokladnici pobyacuteval mincmistr ve Vlašskeacutem dvoře kteryacute

dal zaloţit Vaacuteclav II Vlašskyacute dvůr ziacuteskal sveacute jmeacuteno podle italskyacutech mistrů

kteřiacute dali mincovniacutemu dvoru jeho prvniacute podobu215

Velmi pravděpodobně byla

jeho vyacutestavba nejvyacuteznamnějšiacutem průmyslovyacutem podnikem sveacute doby jak tvrdiacute

Vratislav Vaniacuteček216

Na zaacutekladě mincovniacute reformy Vaacuteclava II kteryacute dal

načas zrušit všechny ostatniacute mincovny v Čechaacutech i na Moravě slouţil Vlašskyacute

dvůr od počaacutetku 14 stoletiacute jako hlavniacute mincovna kraacutelovstviacute217

Stavba slouţila

ale takeacute jako obydliacute pro uacuteředniacuteky mince i jako obydliacute pro kraacutele kdyţ do Kutneacute

Hory zaviacutetal Vaacuteclav IV kteryacute zde pobyacuteval poměrně často nechal Vlašskyacute

dvůr ke konci 14 stoletiacute přestavět tak aby vyhovoval jeho potřebaacutem Dal zde

dokonce zaloţit i kapli218

Uacuteřad mincmistra existoval asi uţ od počaacutetku 13 stoletiacute Teprve

od poloviny 14 stoletiacute kdy byl uacuteřad mincmistra znovuobnoven spadal mezi

centraacutelniacute kraacutelovskeacute uacuteřady I přes svůj vyacuteznam tedy nebyl uacuteřadem zemskyacutem

Mistr mincovniacuteho regaacutelu českeacuteho bdquomagister monete regalis Bohemieldquo jak

213

Jiřiacute SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 Praha 1986 s 341 M BĚLOHLAacuteVEK a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 303

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 214

Tomek zasazuje do let 1406 či 1407 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9

Tamteacuteţ diacutel V s 45 Sedlaacuteček do let 1404 aţ 1407 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 258 Kalista do roku 1404 Zdeněk KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech Praha ndash Litomyšl 2003 s 358 Emanuel LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003 s 99 177 215

J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 742 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 167 diacutel XII s 257 216

V VANIacuteČEK VDZKČ diacutel III s 541 217

Vaacuteclav RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005 s 158 218

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257 V VANIacuteČEK

VDZKČ diacutel III s 541

54

znělo oficiaacutelniacute označeniacute tohoto uacuteředniacuteka od roku 1407 měl v rukou celou

mincovniacute spraacutevu veškereacute horniacute podnikaacuteniacute a dohled nad kutnohorskou

mincovnou Od roku 1392 převzal do svyacutech kompetenciacute i horniacute soud219

Mimo jineacute mincmistr dohliacuteţel takeacute na dodrţovaacuteniacute horniacutech zaacutekonů na

vyacuteběr horniacuteho desaacutetku vykupoval pro centraacutelniacute mincovnu drahyacute kov z horniacutech

měst i ze soukromyacutech hor na coţ měl jako nejvyššiacute mincmistr kraacutelovstviacute

přednostniacute praacutevo Ověřoval pravost a hodnotu draheacuteho kovu sledoval oběh

neraţeneacuteho kovu dohliacuteţel na raţbu mince či sledoval pravost staacutetniacute mince

a stiacutehal padělatele220

V neposledniacute řadě takeacute dosazoval kutnohorskeacute

konšely221

Jeho uacuteloha pro kraacutelovstviacute tak rozhodně nebyla malaacute

Uacuteřad mincmistra měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro celeacute kraacutelovstviacute protoţe

praacutevě mincovniacute regaacutel a důchody z urbury přinaacutešely kraacutelovstviacute největšiacute vyacutenosy

a ty spravoval praacutevě mincmistr222

Ziacuteskaacuteniacute jedneacute z hospodaacuteřsky nejdůleţitějšiacutech funkciacute v zemi muselo miacutet

pro Petra (I) nesmiacuternyacute vyacuteznam uţ jen s ohledem na jeho původ Naviacutec mu ale

uděleniacutem tohoto uacuteřadu byla kraacutelem prokaacutezaacutena nemalaacute důvěra a patrně i diacutek za

věrnost v nelehkyacutech dobaacutech kraacutelova uacutetisku panskou jednotou223

Uacuteřad

mincmistra byl vyacuteznamnyacute takeacute v tom ţe spolu s dalšiacutemi dvorskyacutemi uacuteřady

tvořili jejich drţiteleacute jaacutedro kraacutelovskeacute dvorniacute rady224

V uacuteřadu působil Petr Zmrzliacutek aţ do května 1419 kdy z něj byl jako

přiacuteznivec husitskeacute strany Zikmundem odvolaacuten a nahrazen katoliacutekem

Mikulaacutešem Divůčkem z Jemniště225

219

V RAMEŠ Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů s 157-159 220

Tamteacuteţ s 157-159 221

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 176 222

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 190 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně

s 14 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 9 223

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 76 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech

s 358 224

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 15 225

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 358 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 25 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99 169 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 226

55

Za uacuteřadovaacuteniacute Petra Zmrzliacuteka byla roku 1407 provedena mincovniacute

reforma kteraacute se snaţila zachovat jakost groše i drobnyacutech minciacute Tato reforma

se plně nezdařila protoţe hodnota groše se ještě sniacuteţila Tento stav ale neniacute

jevem ryze českyacutem souvisel s celoevropskou měnovou kriziacute226

Naviacutec zdatnyacute

finančniacutek Zmrzliacutek se pokoušel tento jev zastavit to se mu však nepodařilo

Staacutele klesajiacuteciacute hodnotu peněz tak alespoň dočasně zbrzdil227

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jako člen korunniacute rady se takeacute uacutečastnil spolu

s Janem Husem Jeronyacutemem Praţskyacutem a dalšiacutemi vydaacuteniacute tzv Dekretu

kutnohorskeacuteho kteryacute vydal Vaacuteclav IV 18 ledna 1409 v Kutneacute Hoře228

Vydaacuteniacute dekretu souviselo s konaacuteniacutem nadchaacutezejiacuteciacuteho koncilu v Pise na

kteryacute byl pozvaacuten řiacutemskyacute kraacutel Vaacuteclav Koncil sliboval vedle řešeniacute papeţskeacuteho

schizmatu odvolaacuteniacute několika aktů ktereacute měly Vaacuteclava připravit o řiacutemskyacute trůn

Saacutem Vaacuteclav se však koncilu zuacutečastnit nehodlal ač jeho svolaacuteniacute podpořil

Musel proto vyslat poselstvo jehoţ nejvhodnějšiacutem reprezentantem byla praacutevě

praţskaacute univerzita Mistři třiacute univerzitniacutech naacuterodů s pořaacutedaacuteniacutem pisaacutenskeacuteho

koncilu nesouhlasili a odmiacutetli se zřeknout papeţe Řehoře XII Naopak češtiacute

reformniacute mistři vyjaacutedřili chystaneacutemu koncilu podporu na oplaacutetku ale

poţadovali na kraacuteli změnu univerzitniacutech hlasů ve svůj prospěch Hlavniacutem

důvodem jejich počiacutenaacuteniacute byl dlouhotrvajiacuteciacute spor mezi univerzitniacutemi naacuterody

o Viklefovo učeniacute a dalšiacute konfesijniacute otaacutezky ktereacute zahraničniacute mistři nehodlali

akceptovat Změnou počtu univerzitniacutech hlasů se tak nabiacutezela moţnost aby

reformniacute mistři sveacute postoje uhaacutejili a dokonce viacutece prosadili Vaacuteclav s vidinou

ţe by mohl zase uhaacutejit svůj titul řiacutemskeacuteho kraacutele dal s jejich naacutevrhem souhlas

S nečekanou a obtiacuteţnou situaciacute v niacuteţ ztratili sveacute dosavadniacute uacuteřady a dominantniacute

postaveniacute se zahraničniacute učenci vyrovnaacutevali nejrůznějšiacutemi vyacutepady proti

Čechům a ti jim zase začali vyčiacutetat mnohaleteacute utiskovaacuteniacute A tak zprvu

naacuteboţenskyacute a filozofickyacute konflikt přerostl do konfliktu nacionaacutelniacuteho V nastaleacute

226

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 43-44 227

M ŠANDERA Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 228

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 257

56

situaci kteraacute se během kraacutetkeacute doby stala takřka neudrţitelnou začali

zahraničniacute mistři z univerzity houfně odchaacutezet229

Jak uvaacutediacute Pavel Kocman byl Petr Zmrzliacutek jmenovaacuten někdy kolem roku

1410 do kraacutelovskeacute rady snad pryacute za ochotu poskytovat kraacuteli půjčky230

Podle

meacuteho naacutezoru ale k tomuto jmenovaacuteniacute muselo dojiacutet mnohem dřiacuteve protoţe Petr

Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady vystupuje uţ při disputaciacutech tyacutekajiacuteciacutech se

Dekretu kutnohorskeacuteho

Petr jako člen rady vystupuje daacutele roku 1411 při jednaacuteniacute mezi

arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem Husem a jejich přiacutevrţenci a Vaacuteclavem IV

jeţ se uskutečnilo v klaacutešteře při kostele sv Jakuba na Stareacutem Městě Dle

vyacutesledků tohoto jednaacuteniacute se měl arcibiskup podvolit vůli kraacutele urovnat spory

s Janem Husem a ujistit papeţe o tom ţe se ţaacutedneacute bludy v Českeacutem kraacutelovstviacute

nehlaacutesajiacute Katolickaacute strana však uacutemluvu z většiny nedodrţela a nakonec se

postavila proti rozhodnutiacute kraacutelovskeacute rady231

O šest let později se kraacutelovskaacute

rada zaslouţila o urovnaacuteniacute konfliktu mezi panovniacutekem a Erhartem

z Kunšťaacutetu232

Jistě to ale nebyl jedinyacute spor kteryacute musela řešit

Petr (I) se tedy jako člen rady a jako dvorskyacute uacuteředniacutek čaacutestečně podiacutelel

na panovniacutekovyacutech uacutekonech Členstviacute v radě Vaacuteclava IV nebylo předem nijak

daacuteno souviselo pouze s vůliacute kraacutele Vyacutehodu měl ten koho si obliacutebil

Nepravidelně se schaacutezejiacuteciacute rada nebyla nijak pevně organizovanaacute tvořil ji

rozdiacutelnyacute počet osob ktereacute byly různeacuteho společenskeacuteho původu Členoveacute rady

byacutevali mimo jineacute pověřeni dohledem nad vyhotovovaacuteniacutem listin Z let 1411 aţ

1419 nachaacuteziacuteme Petrovo jmeacuteno v pozici relaacutetora celkem na třinaacutecti listinaacutech233

229

Martin NODL Dekret kutnohorskyacute Praha 2010 s 185-186 223-225 239 327-329

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 117 120-122 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 234-236 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 145 230

Pavel KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232 231

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 493-495 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV

1361- 1419 s 440 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 249-250 232

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 308 233

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov s 232 F KAVKA Posledniacute Lucemburk

na českeacutem trůně s 15 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 169

57

Jako svědka jej můţeme naleacutezt na kraacutelovskyacutech listinaacutech z 2 července

1407234

12 června 1408235

29 listopadu 1409236

13 listopadu 1410237

13 dubna 1412238

z prosince 1412239

z 27 uacutenora 1413240

25 zaacuteřiacute 1413241

27 řiacutejna 1413242

18 ledna 1415243

a 20 srpna 1417244

Daacutele Petr Zmrzliacutek vystupuje jako svědek na listině kutnohorskyacutech

horniacuteků z 28 uacutenora 1410245

na listině bratřiacute ze Švamberka ze 17 června

1414246

a na listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416247

Jako rukojmiacuteho

zaručujiacuteciacuteho dodrţeniacute smlouvy nachaacuteziacuteme Petra (I) na listině Hynka Krušiny

z Lichtenburku a Bočka z Poděbrad248

Na dokumentu ze srpna 1411 jej

najdeme jako původce listiny kteraacute je určena Jindřichovi z Roţmberka249

Listinou z roku 1417 mu Vaacuteclav z Ledec zapisuje dluh na tvrzi v Ledci250

Petra tentokraacutet jako patrona nachaacuteziacuteme na ciacuterkevniacutech listinaacutech z let

1405 1409 1410 1415 aţ 1417 tyacutekajiacuteciacutech se obsazovaacuteniacute far na panstviacutech

kteraacute spravoval251

Vyacuteznamnou roli nejen pro dějiny českeacuteho husitstviacute majiacute všechna

haacutedaacuteniacute kteraacute se uskutečnila v Petrově domě na Stareacutem Městě Prvniacute se

odehraacutelo koncem srpna 1414 bdquov hořejšiacute siacuteni obytneacuteho domuldquo jak uvaacutediacute

234

RBV III č 560 s 223-224 235

AKČ V č 211 s 131 236

RBV III č 603 s 240 237

LKMP I č 226 s 249-252 CIM II č 842 s 1131-1133 238

CIM II č 851 s 1141-1148 239

RT II s 95 240

RBV III č 703 s 279 241

AČ XIV č 12 s 400-402 242

CIM I č 131 s 208-212 243

AČ XV č 74 s 172-174 244

RBV III č 786 s 309-310 245

CIM II č 840 s 1119-1130 246

AČ VI č 24 s 31 247

AČ VI č 28 s 35 248

AČ XIV č 72 s 560 249

AČ XXI č 5 s 278 250

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XV s 55 251

ZRKŘČ č 165 s 37 LC VI s 257 LC VI s 274 LC VII s 3 LC VII s 41 LC VII

s 127 LC VII s 143 LC VII s 147 LC VII s 154 LC VII s 217-218 E LEMINGER

Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře s 99

58

soudobyacute kronikaacuteř Petr z Mladoňovic252

Haacutedaacuteniacute se vedle Petra Zmrzliacuteka a Petra

z Mladoňovic zuacutečastnili ještě praacutevniacutek Jan z Jesenice kteryacute zastupoval Jana

Husa pobyacutevajiacuteciacuteho tou dobou na hradě Krakovci u Rakovniacuteka253

praţskyacute

biskup Mikulaacuteš z Prachatic jeho syn Michal z Prachatic jako notaacuteř a několik

dalšiacutech šlechticů a ciacuterkevniacutech hodnostaacuteřů kteřiacute jsou uvedeni ve svědeckeacute

řadě254

Teacutematem jednaacuteniacute bylo obviněniacute Jana Husa a jeho stoupenců

z kaciacuteřstviacute jeţ ale biskup a inkvizitor Mikulaacuteš z Prachatic odmiacutetl jako

neopraacutevněneacute Jesenius nakonec zveřejnil Husovo prohlaacutešeniacute vyvěšeneacute po

Praze jiţ před několika dny v němţ mistr Jan vyjaacutedřil ochotu haacutejit svoji pravdu

jak před praţskyacutem arcibiskupstviacutem tak před koncilem v Kostnici255

kteryacute se

mu později stal osudnyacutem

Paacuter měsiacuteců po ukončeniacute kostnickeacuteho koncilu se Petr Zmrzliacutek spolu

s dalšiacutemi předaacuteky husitskeacute strany uacutečastnil sjezdu s ciacutesařem Zikmundem

v Pasově Vyjednaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se českyacutech kaciacuteřů a kalicha nejspiacuteš dopadlo

chladně protoţe se o něm kronikaacuteř zachycujiacuteciacute toto setkaacuteniacute daacutel nezmiňuje256

Petr Zmrzliacutek jako člen korunniacute rady opětovně umoţnil ve sveacutem

rozlehleacutem domě setkaacuteniacute zaacutestupců katolickeacute i kališnickeacute naacuteboţenskeacute strany

a zaacutestupců třiacute Praţskyacutech měst Svolaacuteno bylo kraacutelem Vaacuteclavem na 25 uacutenora

1419 na schůzce se řešily naacuteboţenskeacute spory mezi znepřaacutetelenyacutemi stranami

předevšiacutem spraacuteva praţskyacutech ciacuterkevniacutech instituciacute jichţ se kališniacuteci zmocnili

a nejasnosti tyacutekajiacuteciacute se miacutest kde mohou byacutet provaacuteděny kališnickeacute bohosluţby

daacutele se řešilo i přisliacutebeneacute odvolaacuteniacute interdiktu nad Prahou kteryacute byl teacutehoţ dne

arcibiskupem Konraacutedem z Vechty skutečně odvolaacuten I přes kraacutelovy uacutestupky

Praze však byla situace ve městě staacutele napjataacute257

252

Konkreacutetně 30 srpna 1414 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha

1981 s 69 253

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 254

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 69-71 255

Tamteacuteţ s 69-71 Daacutele takeacute V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 552 554

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 272-273 256

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 309 257

Tamteacuteţ s 310-312 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 203

59

Posledniacute z disputaciacute proběhla 10 prosince 1420 Původně se měla tyacutekat

pouze problematiky ornaacutetů nakonec se však řešily předevšiacutem zaacutesadniacute

probleacutemy věroučneacute povahy Naacutezorovyacute střet mezi představiteli taacuteborskyacutech

a praţskyacutech kněţiacute si dalo haacutedaacuteniacute za ciacutel urovnat to se ale nepodařilo Oba

proudy husitskeacuteho hnutiacute spolu v podstatě neustaacutele soupeřily aţ do bitvy

u Lipan Přesto rozdiacutelnaacute pojetiacute husitskeacute věrouky zůstala nevyřešena i přes dalšiacute

snahy dojiacutet ke kompromisu a to aţ do roku 1452258

Původně se měla schůzka

odehraacutet v Karlově koleji tam ale taacuteborštiacute kněţiacute odmiacutetli přijiacutet a tak se

disputace zaštiacutetěneacute patronaacutetem Oldřicha Vavaacuteka z Hradce nakonec odehraacutely

za přiacutetomnosti kněţiacute obou stran a řady vyacuteznamnyacutech osobnostiacute v domě Petra

Zmrzliacuteka pravděpodobně opět v hořejšiacute velkeacute siacuteni259

V lednu roku 1421 se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena spolu se svyacutemi

vojenskyacutemi oddiacutely uacutečastnil akciacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kam jej povolal saacutem Jan

Ţiţka Taacuteborskaacute jiacutezda vedenaacute Ţiţkou a posiacutelenaacute sbory Petra Zmrzliacuteka a takeacute

Chvala z Machovic dobyla a naacutesledně obsadila klaacutešter premonstraacutetek

v Chotěšově a klaacutešter benediktinů v Kladrubech Ţiţka svěřil spraacutevu

husitskyacutech novyacutech mocensko-spraacutevniacutech center Petrovi ze Svojšiacutena

Tak velikou oblast ale nebyl Petr s to ubraacutenit a tak jej vystřiacutedal ještě v lednu

1421 Chval z Machovic kteryacute dosavadniacute posaacutedku posiacutelil ještě o sveacute muţe260

Zaacutehy byl Petr Zmrzliacutek povolaacuten k hradu Krasiacutekovu kde momentaacutelně

přebyacuteval vůdce plzeňskeacuteho landfryacutedu Bohuslav ze Švamberka Ţiţka sice hrad

obleacutehal nakonec ale Bohuslav saacutem kapituloval a nabiacutedl ţe se vzdaacute bez boje

avšak pouze za předpokladu ţe hrad bude moci postoupit byacutevaleacutemu

kraacutelovskeacutemu mincmistru Velkorysyacute Ţiţka mu vyhověl Pan Bohuslav naviacutec za

Zmrzliacutekovy pomoci na taacuteborech vymohl aby byl jeho posaacutedce umoţněn

pokojnyacute odchod Saacutem byl uvězněn na Krasiacutekově a poteacute na Přiacuteběniciacutech

258

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 391 394 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 123 130 diacutel III s 64-65 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 146-147 259

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 181-189 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed

I HLAVAacuteČEK s 302-303 449 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 124-125

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 280-282 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 123 130 260

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 diacutel IV s 58 TYacuteŢ Husitskeacute Čechy s 178

60

Nakonec se přidal k taacuteborskeacute straně a stal se jedniacutem z jejiacutech čelnyacutech

vojevůdců261

V dubnu roku 1421 vytaacutehl Petr Zmrzliacutek se svojiacute praţskou hotovostiacute

k Českeacutemu Brodu Během jara ziacuteskali Praţaneacute řadu měst ve vyacutechodniacutech

Čechaacutech některaacute dobyla jinaacute se jim sama vzdala Při tomto vojenskeacutem taţeniacute

byly v květnu dobyty i hrady Lichtenburk a Ţleby Ţlebskyacute hrad dostal do

spraacutevy Petr Zmrzliacutek Toho času si takeacute porobeniacute Kutnohorštiacute na Praţanech

vyprosili aby se někdejšiacute kraacutelovskyacute mincmistr znovu ujal uacuteřadu262

Ten ziacuteskal ještě v dubnu paacuter měsiacuteců před svojiacute smrtiacute v roce 1421 kdyţ

si jej obyvateleacute Kutneacute Hory znovu vyprosili za mincmistra263

Jeho

znovuobsazeniacute patrně souviselo s tiacutem ţe nedlouho předtiacutem byla Kutnaacute Hora

kališniacuteky dobyta a svěřena do spraacutevy jednomu z orebskyacutech hejtmanů Petru

Zmrzliacutekovi A snad i praacutevě diacuteky němu byla Hora ušetřena husitskeacuteho

plundrovaacuteniacute264

O paacuter dniacute později se Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena uacutečastnil zemskeacuteho sněmu

svolaneacuteho viacutetěziacuteciacutemi husity a jejich šlechtickyacutemi spojenci na 1 června do

Čaacuteslavi Sněmu kteryacute začal s dvoudenniacutem zpoţděniacutem a skončil 7 června se

uacutečastnili Zikmundovi stoupenci a přiacuteslušniacuteci katolickeacute šlechty kteřiacute byli

ochotni povolit na svyacutech statciacutech čtyři artikuly praţskeacute husitskaacute šlechta

hejtmaneacute taacuteborskyacutech a orebskyacutech obciacute a svaz městskyacutech obciacute prezentovanyacute

261

V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 208-209 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 130-131 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII s 44

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 68-69 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 283

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 86 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 162 262

AČ I č 14 s 198-200 č 15 s 201 V z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 220-222

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 76 80-81 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 157 263

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 F KAVKA

Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 89 221-222 358 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 149 176 Tamteacuteţ diacutel V s 45 E LEMINGER Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute

Hoře s 99 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 287 264

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 Z KALISTA

Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem

trůně s 89 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 156-157 176 V z BŘEZOVEacute

Husitskaacute kronika s 220-221

61

Prahou Na sněmu byl ciacutesař Zikmund oficiaacutelně zbaven naacuteroku na českyacute trůn

čtyři artikule praţskeacute byly vyhlaacutešeny za zemskyacute zaacutekon a byla stanovena

dvacetičlennaacute zemskaacute vlaacuteda tvořenaacute zaacutestupci vyššiacute i niţšiacute šlechty měšťany

a přiacuteslušniacuteky husitskeacute strany Tato vlaacuteda byla pouze prozatiacutemniacute a měla zemi

spravovat do 28 zaacuteřiacute 1421265

Kraacutel Vaacuteclav IV zemřel 16 srpna 1419 paacuter dniacute poteacute co se dozvěděl

o staroměstskeacute defenestraci iniciovaneacute 30 července Janem Ţelivskyacutem a jeho

stoupenci Nedlouho po Vaacuteclavově smrti propukly v plneacute siacutele husitskeacute vaacutelky

ktereacute budou s přestaacutevkami trvat teacuteměř po celeacute 15 stoletiacute266

Nově nastupujiacuteciacutem kraacutelem měl byacutet podle dědičneacuteho praacuteva Vaacuteclavův

bratr Zikmund Jeho přijetiacute však bylo podmiacuteněno diacutelčiacutemi uacutestupky šlechtě a to

i šlechtě husitskeacute Budouciacute kraacutel se snaţil ziacuteskat předevšiacutem přiacutezeň českeacute

a moravskeacute vysokeacute šlechty I přes to ţe uţ roku 1419 sliacutebila moravskaacute šlechta

a vedlejšiacute korunniacute země Zikmundovi věrnost se nakonec pro odmiacutetnutiacute všech

naacuteboţenskyacutech poţadavků a vyhlaacutešeniacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům jeho

přijetiacute zkomplikovalo267

Zikmundova korunovace proběhla 28 června 1420 ve Svatoviacutetskeacute

katedraacutele na Praţskeacutem hradě Korunovaci však husitštiacute představiteleacute šlechty

a měst neuznali268

Miacutesto odmiacutetnuteacuteho Lucemburka měl obsadit buď polskyacute kraacutel Vladislav

Jagiello nebo litevskyacute velkokniacuteţe Vitold Petr Zmrzliacutek měl na těchto jednaacuteniacutech

nemalyacute podiacutel Poteacute co českou korunu Vladislav odmiacutetl dokonce Petr

zorganizoval dalšiacute setkaacuteniacute Praţanů a husitskeacute šlechty v Kutneacute Hoře kde mělo

byacutet zvoleno poselstvo jeţ bude s nabiacutedkou českeacuteho trůnu vyslaacuteno

265

AČ III č 24 s 226-230 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 83 320 Tyacuteţ Husitskeacute

Čechy s 12 86 293 438 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 296-299 266

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 17 213 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 316-318

Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 370 267

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 216 226 263 266 364-366 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 97 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 294 475 268

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 264 268 286 365 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 49

62

k velkokniacuteţeti Vitoldovi Ten nad nabiacutedkou vaacutehal a nakonec navrhl Zikmunda

Korybuta sveacuteho synovce a zaacuteroveň teacuteţ synovce polskeacuteho kraacutele jako vhodneacuteho

kandidaacuteta pro českeacute zaacuteleţitosti269

Korybut se v květnu 1422 představil jako

vyslanec litevskeacuteho kniacuteţete a byl husitskyacutemi představiteli uznaacuten za spraacutevce

Českeacuteho kraacutelovstviacute a kandidaacuteta na trůn Ještě v prosinci teacutehoţ roku byl však ze

sveacuteho postu Vitoldem odvolaacuten a naacutesledujiacuteciacute rok opustil Čechy 270

Petr Zmrzliacutek a ciacuterkev

Nelehkaacute byla předevšiacutem situace v zaacutepadoevropskeacute ciacuterkvi od roku 1378

probiacutehalo v Evropě papeţskeacute schizma Toto schizma bylo od předešlyacutech

odlišneacute předevšiacutem v tom ţe za něj mohli sami nejvyššiacute představiteleacute ciacuterkve

kteřiacute spolu soupeřili o moc Nejprve panovalo pouze dvojpapeţstviacute jeden

papeţ pobyacuteval v Řiacutemě druhyacute ve francouzskeacutem Avignonu271

Tato situace

nebyla lehkaacute avšak byla staacutele jednoduššiacute neţ nadešlaacute doba trojpapeţstviacute ktereacute

se ustavilo jmenovaacuteniacutem Alexandra V na neuacutespěšneacutem Pisaacutenskeacutem koncilu roku

1409 jehoţ hlavniacutem uacutekolem bylo dvojpapeţstviacute odstranit272

Vyacutesledkem byl

efekt opačnyacute Po jmenovaacuteniacute Alexandra V měli totiţ předchoziacute dva papeţoveacute

Řehoř XII a Benedikt VIII odstoupit ti se ale sveacuteho uacuteřadu pevně drţeli

a o odstoupeniacute ani trochu neuvaţovali273

Alexandr V však zanedlouho zemřel Logicky by se situace měla

navraacutetit ke stavu dvojpapeţstviacute ale to se nestalo vzaacutepětiacute byl totiţ jmenovaacuten

jeho naacutestupce kteryacutem se stal Jan XXIII274

Schizma ale neovlivňovalo jen děniacute v ciacuterkvi mělo vliv i na politiku

světskyacutech vlaacutedců v jednotlivyacutech zemiacutech a dokonce i na politiku Svateacute řiacuteše

269

P KOCMAN Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 232

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 268 270

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 120 124 125 131 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 180

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 316 317 320 271

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 20 127 272

Tamteacuteţ s 127 151 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 351 357 273

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 151 274

Tamteacuteţ s 127 151

63

řiacutemskeacute Situace v ciacuterkvi vyuţilo i českeacute poselstvo z praţskeacute univerzity ktereacute na

koncilu vymohlo pro Vaacuteclava IV uznaacuteniacute titulu řiacutemskeacuteho kraacutele navzdory tomu

ţe jej chtěl z tohoto postu původně sesadit275

Schizma samozřejmě vedlo takeacute k oslabeniacute vlivu ciacuterkve Jak uvaacutediacute Petr

Čornej bdquoZ historickeacuteho nadhledu lze řiacuteci ţe pozdně středověkeacute soupeřeniacute

světskeacute a duchovniacute moci zaacutekonitě vyuacutestilo v 16 stoletiacute ve velkeacute evropskeacute

reformace jejichţ předstupněm bylo českeacute husitstviacuteldquo276

Rozkol v ciacuterkvi s sebou přinaacutešel snahu ji napravit Ciacuterkev kritizovanaacute

předevšiacutem pro jejiacute bohatstviacute byla viněna ze všech nepřiacuteznivyacutech udaacutelostiacute ktereacute

Evropu postihly Snaha reformovat ciacuterkev se objevovala po celeacutem kontinentu

avšak pouze v Českyacutech zemiacutech měla masovyacute charakter277

Nositelem reformačniacutech snah v Českyacutech zemiacutech byl zejmeacutena Jan Hus

obdivovatel Wyclifova učeniacute Mistr Jan Hus učenec naacuteboţenskyacute myslitel

a kněz začal kaacutezat v Betleacutemskeacute kapli jiţ roku 1402278

Husova kaacutezaacuteniacute

postupem času oslovovala staacutele většiacute mnoţstviacute posluchačů Husovi se tak

dostalo podpory nejen prostyacutech obyvatel Prahy jejiacutech vyacuteznamnějšiacutech měšťanů

a čaacutesti šlechty ale obdivovali jej i osobnosti v kraacutelově bliacutezkeacutem okoliacute včetně

samotneacuteho panovniacuteka a jeho manţelky279

Mezi Husovy obdivovatele a obraacutence naacuteleţel i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou z Frymburka280

Petr jako staroměstskyacute měšťan jistě jeho

kaacutezaacuteniacute u sv Michala nebo později v Betleacutemskeacute kapli navštěvoval a pro jeho

slova se brzy nadchl Pravděpodobně praacutevě v jednom z kostelů se s Husem

sbliacuteţil natolik ţe se stal jeho osobniacutem přiacutetelem Jiacutem zůstal i poteacute co se od něj

po roce 1410 řada jinyacutech odvraacutetila

275

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 349-351 276

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 21 277

Tamteacuteţ s 63 108 278

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 27 279

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 104 106-107 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 65 280

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 105

64

Reformniacuteho mistra opustila i přiacutezeň samotneacuteho kraacutele s niacutemţ se rozešel

předevšiacutem kvůli problematice papeţskyacutech odpustků ktereacute Hus odsuzoval

a jejichţ vybiacuteraacuteniacute kališnicky orientovanyacute panovniacutek i přesto povolil281

Jan Hus byl roku 1409 praţskyacutem arcibiskupem Zbyňkem Zajiacutecem

z Haacutezmburka pro svaacute kaacutezaacuteniacute obviněn z kaciacuteřstviacute načeţ papeţ Alexandr V

svojiacute bulou stanovil postup proti všem Viklefovyacutem stoupencům Zbyacuteval jiţ jen

krok k vyneseniacute klatby nad Husem a započetiacute raacutezneacuteho postupu oficiaacutelniacute ciacuterkve

proti němu282

Reformniacute kazatel musel nakonec v roce 1412 opustit nejen kapli

v ktereacute se proslavil ale dokonce samotnou Prahu283

Ciacuterkevniacute rozkol a problematiku českeacuteho reformniacuteho hnutiacute jeţ se

rozšiřovalo i mimo Prahu a nabyacutevalo tak jiţ zmiacuteněneacuteho masoveacuteho raacutezu měl

vyřešit dalšiacute koncil svolanyacute roku 1413 řiacutemskyacutem kraacutelem Zikmundem do

Kostnice284

Naacutesledujiacuteciacuteho roku obdrţel pozvaacuteniacute na koncil Mistr Jan Měl zde

uacutedajně obhajovat sveacute učeniacute avšak všem bylo jasneacute jak slyšeniacute dopadne Jan

Hus byl jako kaciacuteř obţalovaacuten uvězněn a nakonec 6 července 1415 upaacutelen285

Samotnyacute koncil kteryacute v podstatě opět nic zaacutesadniacuteho nevyřešil byl ukončen aţ

zjara roku 1418286

I přes to ţe se čaacutest českeacute šlechty snaţila Mistra haacutejit a dokonce

protestovala proti jeho upaacuteleniacute nezmohla nic287

Jeho smrt vyvolala v Čechaacutech

vlnu nevole a odporu Českaacute a moravskaacute šlechta vyjaacutedřila svůj nesouhlas

281

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 252 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 260 268 282

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 354-355 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 259 283

Nad Prahou ale i jinyacutemi miacutesty kde by Hus pobyacuteval byl vyhlaacutešen interdikt a tak se Hus

staacutehl raději do uacutestraniacute Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 36

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 357-360 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 139 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 260 284

Tento post zastaacuteval od roku 1411 po jiţ oficiaacutelně sesazeneacutem Vaacuteclavovi L BOBKOVAacute ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 402 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 362 Ze staryacutech

letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 38 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II

s 232 285

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 41 48 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel II s 66 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 269 286

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 379-380 287

Tamteacuteţ s 366-367

65

listinou vydanou v zaacuteřiacute 1415 ke ktereacute bylo přivěšeno přes 450 pečetiacute288

Zmrzliacutekovu pečeť zde ale nenachaacuteziacuteme

Ještě před svou popravou napsal Hus z vězeniacute několik listů ktereacute byly

adresovaacuteny jeho bliacutezkyacutem přaacutetelům Mezi nimi byl i Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

s manţelkou Annou289

Mistr Jan Hus jim v listu uacutedajně z 5 července piacuteše290

bdquoBůh s vaacutemi

A rač vaacutem daacuteti věčnou odplatu za to ţe jste pro mne učinili mnoho

dobreacuteho Takeacute pro mne aţ snad budu jiţ mrtev nedejte utrpěti škody

panu Janovi věrneacutemu a statečneacutemu rytiacuteři a meacutemu vznešeneacutemu

dobrodinci prosiacutem pro Paacutena Boha milyacute pane Petře mincmistře a paniacute

Anno Takeacute prosiacutem abyste byli řaacutedně ţivi a poslouchali Boha tak jako

jste mu naslouchali dosud

Kraacutelovně meacute milostiveacute paniacute poděkujte za mne za vše dobreacute co pro

mne učinila

Pozdravte sveacute bliacutezkeacute i jineacute věrneacute přaacutetele jichţ neniacute moţno vypsat

Prosiacutem takeacute všechny aby za mne prosili Paacutena Boha u jehoţ Svateacute

Milosti se s jeho svatou pomociacute brzy shledaacuteme amen

Psaacuten jest list v ţalaacuteři v očekaacutevaacuteniacute odsouzeniacute na smrt v okovech coţ

jak věřiacutem snaacutešiacutem pro zaacutekon boţiacute

Pro Paacutena Boha nedejte utiskovati dobryacutech kněţiacute

Mistr Jan Hus

v naději sluha boţiacuteldquo

Jan uvedenyacute v listině je Jan z Chlumu kteryacute pobyacuteval s Husem

v Kostnici a pravděpodobně snad hradil jeho pobyt zde i jineacute jeho potřeby

Jelikoţ byl saacutem pouze rytiacuteř naviacutec asi ne přiacuteliš bohatyacute toto dobrodiniacute jej

finančně vyčerpalo proto Hus prosiacute Petra Zmrzliacuteka kteryacute byl naopak movityacute

poměrně dost o pomoc Tomek dokonce uvaacutediacute ţe se k tomuto aktu snad jiţ

dřiacuteve zavaacutezal291

288

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 284 289

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 281 290

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 Oproti tomu Tomek uvaacutediacute ţe list

pochaacuteziacute uţ z 29 června V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583 291

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583

66

Zvlaacuteštnostiacute takeacute je ţe Annu uvaacutediacute překladatel Husovyacutech listů Bohumil

Ryba s predikaacutetem z Mochova292

kde a jak k tomuto zaacutevěru došel neviacuteme

Jisteacute a všeobecně znaacutemeacute však je ţe Petrovou manţelkou byla Anna

z Frymburka kdeţto Anna z Mochova takteacuteţ Husova obdivovatelka byla

ţenou Jana z Uacutestiacute a z Kamenice293

Rybův zaacutevěr je tedy mylnyacute

Vedle Zmrzliacutekovy manţelky ve svyacutech listech vzpomněl i na manţelky

jinyacutech šlechticů a takeacute po Petrovi a jeho ţeně nechal pozdravovat kraacutelovnu

Ţofii kteraacute byla takteacuteţ jeho přiacuteznivkyniacute294

Anna z Frymburka byla podle všeho vzdělanaacute a zboţnaacute ţena zajiacutemajiacuteciacute

se o literaturu politiku i rodinneacute hospodařeniacute a snad pryacute i kraacutel Vaacuteclav

naslouchal některyacutem jejiacutem radaacutem295

Po Petrově smrti se uacutečastnila řady jednaacuteniacute

a to většinou spolu s některyacutem ze svyacutech synů byla teacuteţ sympatizantkou Jana

Ţiţky296

Petr Zmrzliacutek a literatura

Za Vaacuteclavovy doby stoupal počet česky psaneacute literatury Vzniklo

i několik česky psanyacutech Bibliacute z nichţ asi nejznaacutemějšiacute je Litoměřicko-

třeboňskaacute bible jinak takeacute nazyacutevanaacute Bible Zmrzliacutekovskaacute kteraacute vznikala někdy

v letech 1410 či 1411 aţ 1414 Na zakaacutezku ji nechal u praţskeacuteho piacutesaře Matěje

Jakuba zhotovit Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena297

Tento nejstaršiacute zcela zachovanyacute českyacute opis bible maacute tři svazky z nichţ

dva jsou uchovaacuteny ve Staacutetniacutem archivu v Litoměřiciacutech a jeden ve Staacutetniacutem

archivu v Třeboni proto je takeacute nazyacutevaacutena bibliacute Litoměřicko ndash třeboňskou298

Bible je bohatě a skvostně iluminovanaacute coţ doklaacutedaacute Petrovu bliacutezkost

292

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I Hlavaacuteček s 192 440 293

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel II s 271 294

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel III s 583-584 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce

diacutel II s 39-40 295

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 296

Tamteacuteţ s 260-261 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 334 297

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 298

Tamteacuteţ s 143-144 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 492

67

kraacutelovskeacutemu dvoru Zde měl totiţ moţnost setkat se s podobnyacutemi diacutely kteraacute

vlastnil kraacutel Vaacuteclav milovniacutek bohatě iluminovanyacutech knih Tato společnaacute vaacutešeň

jistě kraacutele a jeho milce ještě viacutece sbliacuteţila299

Vedle tohoto vyacuteznamneacuteho kulturniacuteho počinu se Petr Zmrzliacutek zaslouţil

roku 1411 takeacute o překlad Trojaacutenskeacute kroniky do češtiny300

Tyto Petrovi počiny v oblasti literatury naacutem opět dosvědčujiacute ţe se

jednalo o muţe vzdělaneacuteho a finančně dobře zajištěneacuteho jen maacutelokdo si totiţ

mohl dovolit financovat vznik podobnyacutech děl

Smrt Petra Zmrzliacuteka

V době kdy Petr Zmrzliacutek znovu pobyacuteval v Kutneacute Hoře jako mincmistr

řaacutedil v tomto městě dyacutemějovyacute mor kteryacute v letech 1419 aţ 1420 poměrně silně

zasaacutehl českeacute uacutezemiacute301

Petr se obaacuteval naacutekazy a tak odjel do sveacuteho praţskeacuteho

domu Po přiacutejezdu do Prahy se u něj ale nakonec stejně objevily symptomy

naacutekazy a po několika dnech straacutevenyacutech na lůţku 16 srpna 1421 zemřel302

Mincmistr hejtman husitskyacutech vojsk vaacutelečniacutek a vzdělanec po sobě zanechal

manţelku Annu a tři syny

Uacuteřad mincmistra po něm převzal Oldřich Vavaacutek z Hradce jak rozhodl

sněm Praţanů a husitů kteryacute svolal do Kutneacute Hory ještě Petr Zmrzliacutek

Ve volbě mincmistra se tak jednalo v podstatě o důleţitou změnu protoţe

doposud volila mincmistra pouze praţskaacute obec303

299

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 143-144 Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 327-329 300

Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 358 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in

Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456 301

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 37 302

V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika s 222 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 300 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 80 303

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 199-200 M ŠANDERA Osudy

kutnohorskyacutech mincmistrů s 19 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 98

68

Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena byl pohřben v kostele sv Michala na Stareacutem

Městě jehoţ faraacuteřem byl tou dobou Petrův přiacutetel Křišťan z Prachatic304

Tento

kostel v němţ se začalo podaacutevat podobojiacute ještě dřiacuteve neţ v Betleacutemskeacute kapli305

byl spjat takeacute s husitskyacutem hnutiacutem a s osobnostiacute Jana Husa kteryacute zde začal

kaacutezat po sveacutem vysvěceniacute na kněze roku 1400

Obrovskyacute vyacuteznam kostela tkviacute jednak v tom ţe kostel je vyacuteznamnyacutem

miacutestem pro naši historii ale takeacute z hlediska architektonickeacuteho Ve stavbě byla

odhalena čaacutest romaacutenskeacute baziliky kteraacute na tomto miacutestě původně staacutela řada

gotickyacutech stavebniacutech prvků a mnoho hrobů vyacuteznamnyacutech osobnostiacute Prahy306

Současnyacute osud teacuteto sakraacutelniacute stavby jejiacuteţ počaacutetky jsou datovaacuteny aţ do

konce 12 stoletiacute či do prvniacute poloviny 13 stoletiacute a kteraacute měla pro Stareacute Město

obrovskyacute vyacuteznam lze jen stěţiacute pochopit307

Roku 1786 byl kostel sekularizovaacuten a přestal slouţit původniacutem uacutečelům

Objekt byl všemoţně vyuţiacutevaacuten a nakonec roku 1982 Ministerstvem kultury

věnovaacuten Staacutetniacute knihovně kteraacute ale objekt neměla jak vyuţiacutet a tak jej roku

1993 nejprve pronajala soukromeacute organizaci kteraacute převedla všechna praacuteva

tyacutekajiacuteciacute se objektu na dceřinou společnost Teacute roku 2005 knihovna objekt

prodala Novyacute vlastniacutek zde vytvořil prostory pro zaacutebavneacute komerčniacute vyuţitiacute

Můţe se zdaacutet ţe tyto historickeacute udaacutelosti s teacutematem teacuteto praacutece nesouvisiacute

ale neniacute tomu tak Při tzv rekonstrukci kterou provaacuteděl soukromiacute vlastniacutek

byly vedle necitelnyacutech architektonickyacutech zaacutesahů takeacute zdevastovaacuteny hroby zde

pohřbenyacutech osobnostiacute Kosterniacute ostatky byly vyjmuty z hrobů a nahaacutezeny do

pytlů a krabic Naacutesledně byla pouze malaacute čaacutest různorodyacutech a často

poškozenyacutech ostatků s nimiţ se nezachaacutezelo zrovna s naacuteleţitou pietou

304

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 197 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 530 305

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 43 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel II s 275 306

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 87 Daacutele viz wwwblistyczart9887html staţeno 21 11

2010 J SPĚVAacuteČEK Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 s 416 307

Viz httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp staţeno 18 12 2010 Viz

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010

69

pohřbena zpět do krypty Většina ostatků byla ponechaacutena v pytliacutech a krabiciacutech

a umiacutestěna ve sklepě vedlejšiacuteho domu tedy mimo sakraacutelniacute prostory Avšak

bohuţel i určitaacute čaacutest ostatků byla spolu se sutiacute odvezena na sklaacutedku 308

Těţko soudit v jakeacute bdquovaacuterceldquo skončily ostatky slovutneacuteho a vaacuteţeneacuteho

Petra Zmrzliacuteka jenţ si miacutesto sveacuteho odpočinku v tomto kostele předplatil a jistě

i zaslouţil

308

Viz httpwwwsvatymichaelczhistoriephp staţeno dne 18 12 2010 Viz

httpwwwblistyczart9886html staţeno 18 12 2010 Viz httpwwwblistyczart

9887html staţeno 18 12 2010

70

POTOMCI SLAVNEacuteHO MUŢE

Roku 1423 Zikmund Korybut opustil Čechy avšak uţ roku 1424 se

znovu jednalo o jeho naacutevrat Druhyacute pobyt Korybuta v Čechaacutech neskončil

šťastně laviacuteroval totiţ mezi kališniacuteky a katoliacuteky a praacutevě kontakt s druhou

skupinou byl roku 1427 důvodem dalšiacuteho převratu v Praze během ktereacuteho byl

kniacuteţe kališniacuteky zatčen a uvězněn309

Smutnyacute konec Korybutovy eacutery měl za

naacutesledek odvrat od polskeacute kandidatury tedy alespoň na několik let

a znovunavaacutezaacuteniacute styků mezi husity a Zikmundem Lucemburskyacutem kteryacute zůstal

jedinyacutem uchazečem o trůn310

Zikmund však nadaacutele odmiacutetal přijmout čtyři

artikuly a tak jej aţ do roku 1436 uznaacutevalo pouze katolickeacute obyvatelstvo coţ

pro to aby se stal oficiaacutelně kraacutelem rozhodně nestačilo311

V souvislosti s dějinnyacutemi udaacutelostmi začali někteřiacute šlechtičtiacute stoupenci

kalicha postupně hledat cestu k tomuto katolickeacutemu ciacutesaři a nakonec se mnoziacute

přičinili i o jeho prosazeniacute na českyacute trůn počaacutetkem druheacute poloviny 30 let312

Jen paacuter let dřiacuteve papeţ konečně Zikmunda uznal ciacutesařem Svateacute řiacuteše

řiacutemskeacute a 31 května 1433 jej slavnostně korunoval v Řiacutemě313

Na počaacutetku 20 let 15 stoletiacute po sobě Petr Zmrzliacutek zanechal manţelku

Annu z Frymburka a syny Petra (II) Jana (I) a Vaacuteclava (I) Petrovi synoveacute

byli v době jeho uacutemrtiacute jiţ dospěliacute snad aţ na nejmladšiacuteho Vaacuteclava a tak se

mohli plně zapojit do dějinnyacutech udaacutelostiacute

Bratři zdědili otcův majetek kteryacute si postupně rozdělili Jejich matka

siacutedlila aţ do konce ţivota na Kasejoviciacutech nebo v Českyacutech Budějoviciacutech314

309

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 337 359 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 188-189 322 310

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 365 509 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 189 311

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 366 312

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 188 313

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 314

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 261

71

S Annou se setkaacutevaacuteme ještě v letech 1424315

1431316

1439 a uacutečastnila se

i dalšiacutech jednaacuteniacute317

Všichni bratři staacuteli na straně kališniacuteků stejně jako jejich otec a matka

Přaacutetelili se i s Janem Ţiţkou kteryacute v zaacuteřiacute 1422 pobyacuteval nějakyacute čas u nich na

Orliacuteku a napsal odtud svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem aby se postavili křiţaacuteckyacutem

vojskům a domaacuteciacutem nepřaacutetelům318

Ještě roku 1427 jsou Petr a Jan uvaacuteděni na

straně Taacuteborů319

Setkaacutevaacuteme se s nimi v četnyacutech bojiacutech a půtkaacutech a takeacute mezi

předniacutemi nepřaacuteteli Oldřicha z Roţmberka V letech 1426 aţ 1429 je nachaacuteziacuteme

na řadě miacuterovyacutech dohod mezi kališniacuteky a katoliacuteky Ač Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe se na

separaacutetniacutech přiacuteměřiacutech podiacutelel i nejmladšiacute Vaacuteclav na listinaacutech jej nenachaacuteziacuteme

Z toho důvodu lze souhlasit s tvrzeniacutem Františka Šmahela ţe tou dobou zřejmě

musel byacutet ještě nezletilyacute a proto se těchto jednaacuteniacute neuacutečastnil320

Přesto ţe bratři začali spolupracovat s katoliacuteky a ciacutesařem Zikmundem

a Petr dokonce v bitvě u Lipan stanul proti taacuteborsko-sirotčiacutemu vojsku všichni

zůstali věrni kališnickeacutemu vyznaacuteniacute i nadaacutele321

Jan Zmrzliacutek měl tou dobou pod ochranou město Přiacutebram ktereacute mu

svěřil do spraacutevy arcibiskup Konraacuted z Vechty a ktereacute třikraacutet dobyacuteval Hanuš

z Kolovrat ale nedobyl ho V zaacuteřiacute teacutehoţ roku 1422 bojoval Jan s přiacutebramskyacutemi

v bitvě u Hluboše kde jej Hanuš z Kolovrat tentokraacutet uţ přemohl Některeacute

bojovniacuteky zajal ostatniacute utekli do lesů takto se patrně zachraacutenil i Zmrzliacutek

315

AČ III č 32 s 245-248 316

Listina o přiacuteměřiacute s Horšovskyacutem Tyacutenem z 23 dubna AČ IV č 4 s 238-239 317

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 318

K tomuto datu jsou zmiňovaacuteni všichni tři bratři V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

IV s 269 319

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 269 370-371 Karel TŘIacuteSKA a kol Hrady

zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986 s 146

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 232 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 320

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 232 321

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 Z KALISTA Cesta po

českyacutech hradech a zaacutemciacutech s 359 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 605 609

72

A snad praacutevě Janova prohra přivedla v zaacuteřiacute roku 1422 Jana Ţiţku na Orliacutek aby

odsud posleacuteze zaslal jiţ zmiacuteněnou vyacutezvu pro Domaţlice322

Roku 1422 podepsal Petr (II) listinu o přiacuteměřiacute mezi husity a hejtmanem

plzeňskeacuteho landfryacutedu Haškem z Valdštejna323

Znovu se objevil spolu

s bratrem Janem na smiacuterčiacute listině mezi taacuteborskyacutem svazem a plzeňskyacutem

landfryacutedem z 10 uacutenora 1424324

Nachaacuteziacuteme ho takeacute na dalšiacute smiacuterčiacute listině mezi

taacuteborskyacutemi a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 Na teacuteto listině je na

straně taacuteborů vedle Petra uvedena takeacute jeho matka Anna325

Necelyacute měsiacutec poteacute se konala mezi kališnickou a katolickou stranou

jednaacuteniacute o miacuteroveacute uacutemluvy ve Zdiciacutech Během nich bylo sjednaacuteno svolaacuteniacute

obecniacuteho sněmu na přiacuteštiacute rok v uacutenoru do Kouřimi Naacutevrhy dohodnutyacutech

usneseniacute však nikdy nevstoupily v platnost326

Realizace Zdickyacutech dohod byla

překaţena Ţiţkovou smrtiacute 11 řiacutejna a naacuteslednyacutemi udaacutelostmi ktereacute ohroţovaly

jak uzavřenyacute miacuter tak naděje na svolaacuteniacute kouřimskeacuteho sněmu327

Bratři Petr a Jan společně s Bohuslavem ze Švamberka a Buzkem ze

Smolotel byacutevalyacutem purkrabiacutem jejich otce na Lnaacuteřiacutech zasahovali při obleacutehaacuteniacute

tvrze Obořiště v červnu 1425 Přesto ţe se posaacutedka tvrze nakonec vzdala bylo

s niacute naloţeno viacutece neţ tvrdě Drţitel tvrze Jindřich Kolman z Dorštejnu

322

MHB I s 216-217 Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 285 Je otaacutezkou

proč Petr z Mladoňovic zmiňuje bitvu aţ k roku 1424 kdyţ jinde se shodně setkaacutevaacuteme s rokem

1422 Viz A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 123

M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel IV

Zaacutepadniacute Čechy s 80 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 255 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 126 323

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 114 324

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 147-148 325

AČ III č 32 s 245-248 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 185 232 Tyacuteţ Husitskaacute

revoluce diacutel III s 151 326

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 156 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 186-187

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 340 327

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 157 160 164 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 341

73

a z Křikavy a několik dalšiacutech členů posaacutedky bylo upaacuteleno na hranici ostatniacute

skončili v zajetiacute a tvrz byla vypaacutelena328

Teacutehoţ roku Petr zaujal miacutesto zemřeleacuteho Heřmana z Landštejna kteryacute

spolu se Smilem Holickyacutem ze Šternberka byl jak uvaacutediacute F Šmahel bdquopověřen

zvlaacuteštniacutemi uacutekoly v souvislosti se smiacuterčiacutemi uacutemluvamildquo mezi taacutebory a sirotky ze

17 řiacutejna 1425329

O jakeacute zvlaacuteštniacute uacutekoly přesně se jednalo neviacuteme

Na počaacutetku uacutenora 1426 se konal taacuteborskyacute obecniacute sjezd v Piacutesku pod

vedeniacutem Chvala z Michalovic jehoţ se zuacutečastnili i Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute Na

sjezdu byl vedle dalšiacutech všeobecnyacutech zaacuteleţitostiacute nepřiacutemo ustanoven regionaacutelniacute

spolek měst Piacutesku Prachatic Klatov Sušic a Domaţlic ke kteryacutem se řadilo

několik šlechticů Mezi nimi nachaacuteziacuteme i bratry Zmrzliacuteky330

Diacuteky volneacute organizačniacute struktuře uvnitř husitskeacuteho uskupeniacute byl uţ od

počaacutetků revoluce moţnyacute vznik různyacutech dočasnyacutech ale i dlouhotrvajiacuteciacutech

spolků ktereacute často jednaly podle vlastniacutech zaacutejmů A jedniacutem z nich byl i tento

zaacutepadočeskyacute svaz331

28 zaacuteřiacute 1426 dobyli Taacuteboři pod vedeniacutem Přibiacuteka z Klenoveacute město

Střiacutebro v bitvě byli přiacutetomni i lideacute paacutenů Zmrzliacuteků332

V červenci naacutesledujiacuteciacuteho

roku museli dobyteacute město braacutenit před obleacutehaacuteniacutem německyacutech vojsk kteraacute vtrhla

do Čech v raacutemci třetiacute křiacuteţoveacute vyacutepravy proti husitům Obrany města se zuacutečastnil

opět i Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena stejně jako bitvy u Tachova a Ţlutic333

Nedlouho poteacute uzavřel Oldřich z Roţmberka noveacute přiacuteměřiacute s Taacutebory

a městem Piacutesek K teacuteto smlouvě přistoupili 25 listopadu 1426 takeacute paacuteni

328

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 234-236 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI s 119 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 325 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 190 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 165-166 329

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 170-171 330

AČ III č 36 s 256-259 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 344 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 175-176 331

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 80 233 332

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 357 370 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 214 333

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 104-105 Ze zpraacutev a kronik

doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 238 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 388-389 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 191 196-197 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 487-489

74

Zmrzliacuteci334

V leacutetě 1427 se bratři uacutečastnili bojů u Plzně a v zaacuteřiacute teacutehoţ roku se

bdquoPetr a Jan bratřiacute ze Svojšiacutena seděniacutem na Orliacutekuldquo objevujiacute na smiacuterčiacute listině

mezi kališniacuteky a katoliacuteky335

Zajiacutemavostiacute je ţe mezi katoliacuteky nachaacuteziacuteme

Protivu ze Svojšiacutena majitele pouheacute poloviny původniacuteho siacutedla Svojšiacuten Ač

všichni tři muţi uţiacutevali stejnyacute predikaacutet viacuteme ţe se nejednaacute o přiacuteslušniacuteky teacutehoţ

rodu Čaacutestečně naacutem v jejich rozlišeniacute napomaacutehaacute připsaacuteniacute siacutedelniacuteho miacutesta

a předevšiacutem fakt ţe potomci Petra (I) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena staacuteli na straně

kališniacuteků Oba zmiacuteněneacute bratry znovu nachaacuteziacuteme na smiacuterčiacutech listinaacutech

s Oldřichem z Roţmberka z ledna 1429336

Ještě někdy v roce 1427 rozesiacutelal braniborskyacute kurfiřt Fridrich

Hohenzollerskyacute listiny jednotlivyacutem husitskyacutem šlechticům mezi něţ můţeme

zařadit i Petra Zmrzliacuteka Šlo o taktickyacute maneacutevr kteryacute měl za ciacutel přetaacutehnout

některeacute vyacuterazneacute osobnosti na katolickou stranu vrazit tak mezi husity kliacuten

a rozdělit je U Petra Zmrzliacuteka se mu to nepovedlo337

V zaacuteřiacute roku 1429 vyvrcholily spory mezi Staryacutem a Novyacutem Městem

praţskyacutem přepadeniacutem Stareacuteho Města ktereacute ţaacutedalo o pomoc dokonce

u zaacutepadočeskyacutech hejtmanů a samotneacuteho Prokopa Holeacuteho List z 19 zaacuteřiacute

s prosbou o poskytnutiacute pomoci dorazil i ke Zmrzliacutekům na Orliacutek Vaacutelčeniacute trvalo

několik dniacute a naacutesledně bylo mezi městy uzavřeno přiacuteměřiacute338

V prosinci roku 1429 se pak husitskaacute armaacuteda vydala do Saska přesněji

k Miacutešni V hlavniacutem vojsku nechyběl ani Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena jehoţ

přiacutetomnost se vyplatila předevšiacutem při přechodu řeky Muldy Husitskaacute vojska

byla nejzranitelnějšiacute v době kdy se s těţkou vozovou hradbou musela přebrodit

přes řeku Praacutevě v tomto okamţiku se k husitům donesla zpraacuteva o bliacuteţiacuteciacutem se

334

Pouze Petr a Jan AČ III č 242 s 497-498 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 358 335

AČ III č 39 s 264-267 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII

s 653 336

1 ledna 1429 AČ III č 258 259 s 500-501 9 ledna 1429 LL I č 156 s 107 337

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 486 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV

s 383-384 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 193 338

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 438-439 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 517-519 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 97

75

vojsku dolnoluţickeacuteho fojta Hanuše z Polenska Jan Zmrzliacutek pohotově

zareagoval sešikoval bojovniacuteky a nepřiacutetele zahnal na uacutetěk Stalo se tak patrně

počaacutetkem roku 1430 a podle mnoţstviacute padlyacutech a zajatců se rozhodně nejednalo

o malou šarvaacutetku Kdyby nebylo Zmrzliacutekovy duchapřiacutetomnosti mohla vyacuteprava

do německyacutech oblastiacute dopadnout neslavně339

Neceleacute dva měsiacutece po naacutevratu do Čech vyrazil v dubnu 1430 Jan

Zmrzliacutek s husitskyacutem vojskem na dalšiacute taţeniacute tentokraacutet do slovenskeacute čaacutesti

Uher Vyacuteprava však nebyla zdaleka tak uacutespěšnaacute jako ta předchoziacute340

Husitskaacute taţeniacute do sousedniacutech zemiacute byla součaacutestiacute noveacute taktiky

uplatňovaneacute předevšiacutem od roku 1427 a praacutevě ona byla přiacutečinou naacuteslednyacutech

snah zbytku Evropy se s husity dohodnout341

Všichni tři bratři jsou společně zmiňovaacuteni na listině Dětřicha z Uacutejezdce

z 22 března 1430 na niacuteţ rozsuzuje spor mezi velkopřevorem Vaacuteclavem

z Michalovic a Zmrzliacuteky342

V červenci 1430 se Jan uacutečastnil ještě obleacutehaacuteniacute tvrze v Hořoviciacutech jeţ

patřila Zikmundovi synu Ondřeje Hulera Tvrz byla dobyta a se všiacutem zboţiacutem

svěřena do spraacutevy praacutevě hejtmanu Janovi343

Dalšiacuteho obleacutehaacuteniacute se Jan uacutečastnil koncem řiacutejna 1432 u hradu Lopata

spolu s Přibiacutekem z Klenoveacute Svojšem ze Zahraacutedky Menhartem z Hradce

a dalšiacutemi husitskyacutemi předaacuteky Hrad obleacutehaacuteniacute odolaacuteval aţ do uacutenora přiacuteštiacuteho

339

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 110 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 447-450 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 60 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 519-521 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III

s 218-219 340

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 510-511 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 228 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 462-463 341

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 498 542-543 342

SČPLL I č 639 s 165 343

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 248 V V TOMEK Dějepis města

Prahy diacutel IV s 468 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel VI

s 184 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 229

76

roku kdy se jeho posaacutedka v čele s Habartem z Hraacutedku vzdala Hrad byl

naacutesledně strţen a rozbořen344

Petr se roku 1433 zuacutečastnil tzv svatomartinskeacuteho sněmu v praţskeacute

Karlově koleji Mezi uacutečastniacuteky byli vedle některyacutech členů husitskyacutech svazů

a polniacutech obciacute takeacute hejtmaneacute kališnickyacutech měst a šlechtičtiacute stoupenci kalicha

jak z Čech tak z Moravy Sněm projednaacuteval několik zaacutesadniacutech teacutemat a to

prvotniacute naacutevrhy kompaktaacutetniacutech smluv s basilejskyacutem koncilem uspořaacutedaacuteniacute

naacuteboţenskyacutech poměrů v Čechaacutech a na Moravě nepřiacuteznivou hospodaacuteřskou

a politickou situaci v zemi a v neposledniacute řadě se takeacute zabyacuteval otaacutezkou dalšiacute

existence polniacutech obciacute Na sněmu byla zvolena zemskaacute vlaacuteda sloţenaacute ze

spraacutevce kteryacutem se stal Aleš Vřešťovskyacute z Ryacutezmburka a dvanaacutectičlenneacute

rady345

Na konci května roku 1434 proběhla u vsi jmeacutenem Lipany mezi městy

Českyacute Brod a Kouřim vyacuteznamnaacute bitva mezi taacuteborsko-sirotčiacutemi vojsky a tzv

panskou jednotou Bitva diacuteky lsti skončila viacutetězstviacutem jednoty v jejiacutechţ řadaacutech

nachaacuteziacuteme Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena kteryacute se jako stoupenec umiacuterněneacuteho

husitskeacuteho křiacutedla přidal k odpůrcům husitskyacutech polniacutech vojsk někdy v průběhu

května stejně jako přiacuteslušniacuteka katolickeacute strany Protivu ze Svojšiacutena346

Označeniacute panskaacute jednota neniacute zcela přesneacute protoţe v niacute nenachaacuteziacuteme

pouze paacuteny ale i niţšiacute šlechtice a dokonce měšťany V podstatě šlo o spojeniacute

katolickeacute strany ustaveneacute 1 řiacutejna 1415347

a umiacuterněnyacutech husitů s husity

středniacuteho křiacutedla kteřiacute se začali orientovat na vzaacutejemnou spolupraacuteci s katoliacuteky

a Zikmundem Lucemburskyacutem Po bitvě u Lipan postupně zanikly husitskeacute

344

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 260 Ze staryacutech letopisů českyacutech

edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 114 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 542

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 259 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 584 345

AČ III č 6 s 415-417 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 600-601 605 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel III s 278-279 323 346

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed I HLAVAacuteČEK s 269-270 V V TOMEK Dějepis

města Prahy diacutel IV s 642-644 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 279 293-295

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 62 614-617 347

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 182 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 145

77

polniacute obce a rozpadla se takeacute bdquopanskaacuteldquo jednota jejiacuteţ dalšiacute existence neměla

smysl Vrcholnaacute faacuteze revoluce se tak uzavřela348

Naacutesledujiacuteciacuteho roku v červnu se Petr (II) Zmrzliacutek uacutečastnil brněnskeacuteho

sněmu svolaneacuteho zemskyacutem spraacutevcem Alešem z Ryacutezmburka Na tzv

svatojaacutenskeacutem sněmu byl přiacutetomen takeacute Albrecht Habsburskyacute a řada dalšiacutech

šlechticů obojiacuteho vyznaacuteniacute Zikmund se k rokovaacuteniacute přidal aţ po 1 červenci349

Sněm rozhodl pokračovat v jednaacuteniacute se Zikmundem a basilejskyacutem koncilem

a představiteleacute Taacuteborů a Sirotků se na něm konečně podvolili zemskeacutemu

spraacutevci350

Naacuteboţenskeacute uacutemluvy mezi českyacutem kraacutelovstviacutem moravskyacutem

markrabstviacutem a basilejskyacutem koncilem kteryacute zasedal v rozmeziacute let 1431 aţ

1449 byly piacutesemně stvrzeny a slavnostně vyhlaacutešeny ve čtvrtek 5 července

1436 na jihlavskeacutem naacuteměstiacute Zikmund přistoupil na řadu dalšiacutech naacuteboţenskyacutech

uacutestupků husitům ktereacute vydal uţ v lednu 1436 a jeţ jsou nazyacutevaacuteny ciacutesařskaacute

kompaktaacuteta351

Samotneacutemu vyhlaacutešeniacute kompaktaacutet předchaacutezela řada sněmů

v Kutneacute Hoře Chebu Brně a Praze v rozmeziacute let 1431 aţ 1435352

Hlavniacute roli

ve všech jednaacuteniacutech hraacutely čtyři artikuly jejichţ uznaacuteniacute se v polovině 30 let

stalo nejvyacuteznamnějšiacutem ciacutelem husitstviacute jak v raacutemci Čech tak vůči stoupencům

řiacutemskokatolickeacute ciacuterkve Vyhlaacutešeniacutem basilejskyacutech kompaktaacutet ale boj o artikuly

zdaleka nekončil bylo totiţ třeba aby je uznal i papeţ353

Několik dniacute po přijetiacute kompaktaacutet byl Zikmund konečně zvolen českyacutem

kraacutelem Slavnostniacute akt se odehraacutel takteacuteţ na naacuteměstiacute v Jihlavě 14 srpna 1436

348

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 294 296 323 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 13 483

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 609-611 614 620 349

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 676-678 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V

s 619 625 350

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 483 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 619 351

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 631-632 635 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 292 452

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 312 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 12

16 101-102 352

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 249 251-253 271 273 303 323 P ČORNEJ

VDZKČ diacutel V s 581 623-625 630 353

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 293 308 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 636

78

Zikmund však nepanoval dlouho zemřel naacutehle 9 prosince 1437 ve Znojmě na

sveacute cestě do Uher354

Vzaacutepětiacute po sloţeniacute slibů věrnosti českou a moravskou šlechtou noveacutemu

kraacuteli se konal tzv svatovaacuteclavskyacute sněm kteryacute měl dořešit konec vaacutelečneacuteho

stavu jeho důsledků a naacutevrat k běţneacutemu ţivotu Ještě v zaacuteřiacute začal Zikmund

vydaacutevat kališniacutekům zaacutepisy na majetek Jedněm se chtěl odvděčit za to ţe

podpořili jeho přijetiacute na českyacute trůn jineacute chtěl zase odškodnit za to ţe bojovali

na straně koalice u Lipan Mezi osobami na seznamu nachaacuteziacuteme Jana

a Vaacuteclava Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena kteřiacute podpořili Zikmundovo přijetiacute355

V teacuteto

souvislosti nachaacuteziacuteme bratry na ciacutesařovyacutech listinaacutech z let 1436 a 1437 a na

listinaacutech Oldřicha z Roţmberka356

Z roku 1437 takeacute pochaacuteziacute zpraacuteva o Zbyňkovi Zmrzliacutekovi s niacutemţ se

setkaacutevaacuteme ještě jednou v naacutesledujiacuteciacutem roce Zbyněk se vynořuje zcela

najednou pouze v těchto letech bez jakyacutechkoli dřiacutevějšiacutech či pozdějšiacutech zpraacutev

a bez odkazu na přiacutebuzneacute357

Osobně se domniacutevaacutem ţe mohl byacutet synem

některeacuteho z bratrů patrně Jana protoţe viacuteme ţe Petr měl pouze tři syny

z nichţ se ţaacutednyacute nejmenoval Zbyněk a ţe Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute Teacuteto teorii

by nasvědčovalo i to ţe Zbyněk měl neshody s Oldřichem Roţmberskyacutem

kteryacute byl sousedem Zmrzliacuteků na Orliacuteku Hrad tou dobou drţel praacutevě Jan spolu

s Vaacuteclavem Na druhou stranu teacuteto domněnce odporuje fakt ţe po Janově smrti

přechaacuteziacute jeho majetek na bratry nikoli na potomky Z toho lze usuzovat ţe Jan

354

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 452-453 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel III s 313 319

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 638 652 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 36 355

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 314 diacutel IV s 64 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 65-66

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214-215 234 P ČORNEJ VDZKČ diacutel

V s 641 644 356

Zaacutepis Tochovskeacuteho Roţmitaacutelskeacuteho a Kosteleckeacuteho zboţiacute z 21 zaacuteřiacute 1436 za dva tisiacutece kop

grošů AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel

VI s 9 Listina pro Oldřicha z Roţmberka z 22 řiacutejna 1436 AČ I č 54 s 44-45 Stiacuteţnost

Oldřicha z Roţmberka kraacutelovně Barboře na Zikmundovy zaacutepisy Zmrzliacutekům z přelomu řiacutejna a

listopadu 1436 AČ XXI č 18 s 285-286 Zaacutepis Kosteleckeacuteho zboţiacute z dubna 1437 ZRKŘČ

č 1574 s 214 Listina pro Oldřicha z Roţmberka o zaacutepisu zboţiacute bratřiacutem Zmrzliacutekům z 19

dubna a ze 4 května 1437 AČ I č 59 s 48 357

AČ III č 14 s 12-13 č 15 s 13 LL I č 332 s 223-224

79

měl buď pouze jednoho potomka syna Zbyňka kteryacute zemřel ještě před niacutem

anebo musel byacutet Zbyněk synem někoho jineacuteho ale koho Vzhledem

k chybějiacuteciacutem zpraacutevaacutem nezbyacutevaacute neţ zůstat u spekulaciacute

Po naacutehleacute smrti ciacutesaře Zikmunda se na prosincoveacutem sněmu všichni bratři

přiklonili k volbě polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera na českyacute trůn Odmiacutetli tak přijetiacute

Albrechta Habsburskeacuteho kteryacute uplatňoval na trůn dědickeacute praacutevo358

a ktereacutemu

uţ 1 řiacutejna 1423 předal Zikmund Moravu jako leacuteno Za markraběte byl však

Albrecht uznaacuten aţ v zaacuteřiacute 1434 kdy vznikl moravskyacute landfryacuted a byly oficiaacutelně

ukončeny husitskeacute vaacutelky na moravskeacutem uacutezemiacute s čiacutemţ souviselo

i znovuobnoveniacute zemskeacuteho praacuteva a chod moravskyacutech desk zemskyacutech359

Zikmund po třech letech vydal 26 ledna 1437 vyacutenos tyacutekajiacuteciacute se obnovy

zemskeacuteho praacuteva takeacute pro Čechy kteryacute určoval přiacuteslušniacutekům niţšiacute šlechty osm

miacutest u zemskeacuteho soudu kteryacute od roku 1420 nefungoval a nyniacute byl obnoven

Avšak vyacutenos znevyacutehodňoval prohusitsky orientovaneacute šlechtice a ti se jiacutem

pochopitelně ciacutetili byacutet poškozovaacuteni Miacutesta na sněmu měla totiţ byacutet obsazena

šlechtici kteřiacute jak udaacutevaacute František Šmahel bdquonedrţeli zcizeneacute ciacuterkevniacute či

světskeacute statkyldquo 360

Mezi nespokojenci byl i Jan Zmrzliacutek kteryacute se roku 1437

naviacutec objevuje na listině kterou si čaacutest stavů stěţuje na jednaacuteniacute ciacutesaře

Zikmunda Ten podle nich nedodrţoval sveacute sliby daneacute kompaktaacutety

V sedmnaacutecteacutem bodě jenţ se věnuje naacutepravě chybnyacutech soudniacutech rozhodnutiacute je

zmiacuteněn Jan Zmrzliacutek kteryacute byl nespravedlivě odsouzen aniţ by se mohl haacutejit

Čeho se soud se Zmrzliacutekem tyacutekal jiţ prameny nezmiňujiacute361

Jan Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se tak přidal k siacuteliacuteciacute opozici kteraacute bojovala

proti ciacutesaři a jejiacuteţ existence prodluţovala dozvuky husitskyacutech vaacutelek aţ do

naacuteboţenskeacuteho smiacuteru v roce 1485 a poteacute ještě hlouběji do 16 stoletiacute362

358

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 132 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 74 76-77 359

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 142-143 P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 620-621

626 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 18 360

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 373 645 361

AČ III č 28 s 456-458 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318 362

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel III s 318-319 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 453

80

Po Zikmundově smrti se českeacuteho trůnu nakonec přece jen ujal jeho zeť

Albrecht Habsburskyacute Ten ale uţ koncem řiacutejna 1439 takeacute zemřel a tak nastalo

třinaacutectileteacute obdobiacute dalšiacuteho bezkraacuteloviacute protoţe Albrechtův potomek nebyl

v okamţiku otcovy smrti ještě ani narozen363

Jan snad prostředniacute z bratrů je daacutele zmiacuteněn na listinaacutech z let 1429364

a 1432365

Naposledy se s Janem setkaacutevaacuteme v listopadu 1438 a v srpnu 1439

kdy je uvaacuteděn i s oběma bratry v souvislosti se spory s Oldřichem

z Roţmberka 366

Ve 40 letech se s niacutem jiţ nesetkaacutevaacuteme protoţe zemřel uţ

okolo roku 1440367

Neviacuteme přesně zda byl vůbec ţenatyacute a zda po sobě

zanechal nějakeacute potomky ale jak jsem jiţ naznačila vyacuteše obě tyto varianty

jsou dost dobře moţneacute předevšiacutem proto ţe tajemnyacute Zbyněk Zmrzliacutek mohl byacutet

praacutevě jeho synem

Naopak Vaacuteclav Zmrzliacutek se oproti tomu od 40 let objevuje poměrně

často Nachaacuteziacuteme ho hned v lednu 1440 na listinaacutech ze dvou praţskyacutech sněmů

na nichţ bylo rozhodnuto o volbě noveacuteho kraacutele jeho řaacutedneacutem přijetiacute

a korunovaci daacutele byla dohodnuta kompromisniacute usneseniacute mezi stavy Českeacuteho

kraacutelovstviacute a opět pozastaveno fungovaacuteniacute zemskeacuteho a dvorskeacuteho soudu do

doby neţ bude přijat novyacute panovniacutek368

V dubnu teacutehoţ roku Vaacuteclava

nachaacuteziacuteme na listině Menharta z Hradce369

a poteacute v květnu a červnu na valneacutem

sněmu v novoměstskeacute radnici Na sněmu se přiacuteslušniacuteci českeacute a moravskeacute

šlechty dohodli na volbě noveacuteho kraacutele kteryacutem se měl staacutet Albrecht III

Bavorskyacute a na ustanoveniacute volebniacuteho vyacuteboru Dalšiacute jednaacuteniacute s Albrechtem se

363

P ČORNEJ VDZKČ diacutel V s 654 656 663-664 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 453

Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 40-42

44 50 56 364

LC VIII ndash X s 150 365

Svědčiacute společně s Petrem na listině Vileacutema z Popovic AČ III č 282 s 504-505 366

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 136 AČ VI č 2 s 439 č 4

s 440 367

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 368

Listiny z 15 ledna 1440 AČ I č 4 s 263-264 č 5 s 264-265 Listina z 29 ledna 1440

AČ I č 1 s 245-249 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 58 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 454 489 Tyacuteţ Husitskaacute revoluce diacutel IV s 77 369

AČ III č 414 s 524

81

mělo odehraacutet v bavorskeacutem městě Koubě (dnes Cham) kam se mělo dostavit

i zvoleneacute poselstvo V něm zaujal miacutesto i Vaacuteclav Zmrzliacutek Jednaacuteniacute bylo ale

neuacutespěšneacute Albrecht nabiacutedku českeacuteho trůnu odmiacutetl a to předevšiacutem na zaacutekladě

varovaacuteniacute Fridricha III od uacutenora 1440 noveacuteho řiacutemskeacuteho kraacutele kteryacute byl

poručniacutekem nezletileacuteho Ladislava Pohrobka syna Albrechta Habsburskeacuteho

a haacutejil jeho praacutevo na trůn370

Českyacute trůn zůstal neobsazen třinaacutect let během teacuteto doby se češtiacute

šlechtici pokusili obsadit trůn ještě několikraacutet oslovili napřiacuteklad i samotneacuteho

Fridricha III ale ani v tomto přiacutepadě neuspěli Fridrich staacutele haacutejil českyacute trůn

pro Ladislava371

Nakonec bylo rozhodnuto o zvoleniacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho

spraacutevce jiacutemţ se stal v dubnu 1452 Jiřiacute z Poděbrad hejtman vyacutechodočeskeacuteho

landfryacutedu372

Jeho funkci koncem roku 1451 potvrdil i Fridrich III s tiacutem ţe

bude spravovat zemi pouze dočasně a s dosaţeniacutem Ladislavovy plnoletosti mu

ji předaacute Ladislav byl koncem zaacuteřiacute v Jihlavě přijat a 28 řiacutejna 1453 korunovaacuten

českyacutem kraacutelem Tiacutem skončila doba bezvlaacutediacute avšak kraacutelovskaacute vlaacuteda byla pouze

formaacutelniacute protoţe Ladislav staacutele nedosaacutehl plnoletosti Jiřiacute měl zemi spravovat

ještě dalšiacutech šest let ale vzhledem k nenadaacuteleacute smrti Ladislava Pohrobka kteryacute

zemřel na tehdy neznaacutemou leukeacutemii v listopadu 1457 se tato doba protaacutehla

o dalšiacutech několik let v jejiacutemţ zaacutevěru byl Jiřiacute zvolen a nakonec 7 května 1458

korunovaacuten českyacutem kraacutelem373

Tiacutemto velice zestručněnyacutem přehledem ale předbiacutehaacuteme udaacutelosti a proto

se vraťme zpět k bratrům Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena

370

AČ I č 6 s 265 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 140-141

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 85 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ

diacutel VI s 64 67-70 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 81 371

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 150 156-158 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 88 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 372

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 173 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 83-84 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 391 455 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 90-91 109 373

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 176 181 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 85-86 88 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 397 455-456 491

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 109 112 115 128

82

V polovině uacutenora 1441 se Petr Zmrzliacutek vydal spolu s Přibiacutekem

z Klenoveacute Jankem Sedleckyacutem z Prachatic a klatovskyacutemi měšťany k hradu

Hus odkud byly pořaacutedaacuteny Habartem z Hraacutedku loupeţiveacute naacutejezdy do okoliacute

s nimiţ se rozhodli skoncovat Obleacutehaacuteniacute trvalo aţ do zaacuteřiacute kdy se posaacutedka

hradu vzdala Nakonec byl hrad vypaacutelen a pobořen374

Teacutehoţ roku se oba bratři uacutečastnili jednaacuteniacute plzeňskeacuteho landfryacutedu Na

sjezdu se jednalo o loupeţiacutech a bdquovelkyacutech zlořaacutedechldquo v zemi jejichţ původci

byli i bratři Zmrzliacuteci Byla s nimi uzavřena dohoda a oba byli zahrnuti do

landfryacutedu Smyslem landfryacutedů jeţ byly v českeacutem prostřediacute zaloţeny na

krajskeacutem zřiacutezeniacute bylo udrţovat pořaacutedek bezpečnost zabraacutenit soukromyacutem

vaacutelkaacutem a dohliacuteţet na dodrţovaacuteniacute zemskeacuteho praacuteva375

V jiţniacutech Čechaacutech dochaacutezelo k častyacutem nepokojům a zaacuteštiacutem mezi

největšiacutem drţitelem zdejšiacutech statků Oldřichem z Roţmberka a okolniacute husitskou

šlechtou kteraacute spolupracovala s nedalekyacutem Taacuteborem376

K letům 1443 aţ 1444

se často setkaacutevaacuteme se jmeacuteny Petra a Vaacuteclava Zmrzliacuteků kteřiacute na

Roţmberkovyacutech statciacutech takeacute plenili377

Spory mezi Oldřichem a Petrem byly

ukončeny naacutesledujiacuteciacuteho roku378

ale spory mezi Roţmberkem a Vaacuteclavem

patrně přes čas kraacutetkeacuteho přiacuteměřiacute daacutele pokračujiacute roku 1446 a takeacute po piacuteseckeacutem

sjezdu v druheacute polovině roku 1447 během nějţ ještě stihli rokovat o přiacuteměřiacute

K jeho uzavřeniacute došlo nakonec zjara 1448379

Přiacuteměřiacute ale Vaacuteclav Zmrzliacutek hned

dalšiacuteho roku opět porušil380

374

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 143 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 157 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 81 375

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 146 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 60 376

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel IV s 308 377

LL II č 245 s 226-227 č 286 s 254-255 č 288 s 255-256 č 291 s 257-258 č 302

s 263 č 305 s 265 č 307 s 266-267 č 310 s 269 č 317 s 274 č 331 s 286 č 334

s 288-289 č 374 s 331 č 379 s 334-335 č 380 s 335 č 381 s 336 č 382 s 336

č 435 s 377 č 452 s 390-391 č 453 s 391 AČ III č 34 s 24 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 378

LL III č 53 s 41 č 66 s 49 AČ III č 472 s 533 379

AČ I č 44 s 389-390 AČ IV č 18 s 11 AČ III č 62 s 41 č 62 s 42 č 65 s 43-44

č 12 s 374 č 13 s 374-375 č 509 s 538 AČ V č 4 s 270-271 AČ XIV č 1544 s 35

83

Na jaře 1446 si na Vaacuteclava Zmrzliacuteka stěţujiacute takeacute uacutečastniacuteci

znojemskeacutemu sjezdu Vaacuteclav pryacute škodil jihlavskyacutem měšťanům a tak zaacutestupci

moravskeacute šlechty uacutečastniacuteciacute se sněmu prosili Oldřicha z Roţmberka aby se

přičinil o naacutepravu381

Vyacutebojům se věnoval nadaacutele takeacute Petr Zmrzliacutek Roku 1445 dokonce

vyjiacuteţděl z hradu Kašperka do sousedniacutech Bavor kde plenil podobně jako

předtiacutem v jiţniacutech Čechaacutech a to i přes to ţe zjara 1445 byl v Domaţliciacutech

uzavřen s Albrechtem Bavorskyacutem miacuter Byl tedy pouze dočasnyacute Kvůli

vyacutebojnyacutem akciacutem se dostal i do sporu s pasovskyacutem biskupem382

Roku 1450 si

Bavorštiacute na Petra opět stěţujiacute a stiacuteţnosti se objevujiacute i v naacutesledujiacuteciacutech letech

1452 a 1453 V teacute věci jednali v letech 1451 a 1453 Jiřiacute z Poděbrad a Zdeněk

ze Šternberka s Albrechtem III Jednaacuteniacute nejspiacuteš vedla ke smiacuteru mezi Bavory

a Zmrzliacutekem protoţe po roce 1453 jak tvrdiacute Sedlaacuteček nepokoje ustaly383

Roku 1447 měl Petr spory takeacute s Rackem z Ryacutezmberka384

a roku 1451

a 1454 s Eliškou z Veseleacute a z Vartemberka385

Dalšiacute vyacuteznamnou udaacutelostiacute ktereacute se zuacutečastnil přiacuteslušniacutek rodu Zmrzliacuteků

zde konkreacutetně Vaacuteclav byla naacutevštěva u řiacutemskeacuteho kraacutele Fridricha III

a naacutesledniacuteka českeacuteho trůnu Ladislava v květnu 1446 Po naacutevratu z naacutevštěvy

LL III č 132 s 93 č 134 s 94 č 135 s 94-95 č 137 s 96 č 209 s 149-150 č 343

s 240-241 č 347 s 244-245 č 362 s 255-256 č 364 s 257 č 365 s 258 č 369 s 260

č 371 s 261 č 375 s 265 č 379 s 268 č 381 s 270 č 383 s 271 č 385 s 272 č 396

s 278 č 436 s 306 č 439 s 308 č 442 s 310 č 444 s 311 č 445 s 312 č 450

s 315-316 č 456 s 319-320 č 464 s 324 380

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 187 AČ IV č 43 s 24-25 č 50 s 29 AČ

XIV č 1564 s 43 LL IV č 59 s 52 č 68 s 58 č 152 s 125-126 č 175 s 140 381

AČ III č 52 s 34-35 LL III č 115 s 78-79 382

LL II č 406 s 355 LL III č 47 s 35-36 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 80 383

AČ I č 4 s 322-323 č 5 s 323 č 6 s 324 č 7 s 324 LL IV č 433 s 303-304

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 252 384

Listina Oldřicha z Roţmberka Vaacuteclavovi z Michalovic z 27 dubna LL III č 300

s 214-215 Vaacuteclav z Michalovic listinou z 16 května prosiacute Oldřicha z Roţmberka o radu co

maacute dělat ve sporu Petra Zmrzliacuteka a Racka z Ryacutezmberka LL III č 318 s 224 Listina teacutehoţ

z 23 Května o plaacutenovaneacutem rozsouseniacute Petra a Racka AČ III č 61 s 41-42 Listina Oldřicha

z Roţmberka z o sporu mezi Petrem Zmrzliacutekem a Rackem z Janovic a z Ryacutezmberka LL III

č 424 s 296 385

RT I č 34 s 120 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 254

84

u řiacutemskeacuteho kraacutele se konal sněm v Pelhřimově na ktereacutem se češtiacute šlechtici obou

stran dohodli na přijetiacute Ladislava za českeacuteho kraacutele Toto rozhodnutiacute potvrdil

i svatomartinskyacute sněm v Praze Vzhledem k Ladislavově neplnoletosti

a odmiacutetnutiacute Fridricha III jej vydat ze sveacuteho opatrovnictviacute se však češtiacute paacuteni

rozhodli na přijetiacute prozatiacutemniacuteho zemskeacuteho spraacutevce protoţe si nepřaacuteli zemi bez

panovniacuteka386

Zemskyacute spraacutevce kteryacutem se stal Jiřiacute z Poděbrad jak jsme si jiţ

uvedli vyacuteše a jeho dvanaacutectičlennaacute rada byli zvoleni 27 dubna 1453 Na sněmu

byl přiacutetomen opět Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena387

Daacutele se s bratry jako se svědky setkaacutevaacuteme na listině Vileacutema z Popovic

z uacutenora 1454 kde svědčiacute ve věci zaacutepisu věna jeho manţelce Ester z Čečelic388

Daacutele pak v červenci 1449 na listině Oldřicha z Roţmberka kterou jim daacutevaacute

glejt k obecneacutemu sněmu do Jihlavy kde mělo byacutet uzavřeno přiacuteměřiacute mezi

Poděbradskou a Strakonickou stranou389

Strakonickaacute jednota byla ustavena 8 uacutenora 1449 a v jejiacutem čele staacutel

Oldřich z Roţmberka390

Z června dalšiacuteho roku pochaacuteziacute listina se seznamem

stoupenců strany Strakonickeacute a strany Poděbradskeacute Mezi členy druheacute strany

kteraacute byla zaloţena jiţ v červnu 1448 nachaacuteziacuteme mezi vyacutečtem spřiacutezněnyacutech

měst a šlechticů takeacute oba bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena391

Jak ale vyplyacutevaacute ze soudobyacutech listin jihlavskeacute přiacuteměřiacute bylo porušeno

a boje mezi stranami začaly nanovo Ještě koncem roku 1449 a zjara roku

naacutesledujiacuteciacuteho se opět objevujiacute neshody mezi stoupencem Poděbradskeacute strany

Vaacuteclavem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena a stoupenci protivneacute strany Oldřichem

z Hradce a Oldřichem z Roţmberka Ti se dohodli na pořaacutedaacuteniacute sjezdu v Plzni

kde mělo dojiacutet k přiacuteměřiacute392

avšak vzhledem k tomu ţe na Zmrzliacuteka začali

386

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 156-158 F ŠMAHEL

Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 387

AČ II č 56 s 309-310 AČ IV č 359 s 546 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84-85 388

RT II s 237 389

AČ III č 532 s 541 Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 172 390

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 84 391

AČ II č 45 s 282-284 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 96 392

LL IV č 217 s 164 č 224 s 168 č 228 s 170

85

počaacutetkem května chystat vojsko a vyjeli do boje pravděpodobně ke sjezdu

nedošlo Se svyacutemi vojsky se přesunuli na Zmrzliacutekovo tochovskeacute panstviacute

a plenili zde Boje se během kraacutetkeacuteho času rozšiacuteřily po celeacutem kraji a uacutečastnila

se jich řada dalšiacutech šlechticů obou stran393

Vaacutelčeniacute však k ničemu nevedlo

a tak se přiacuteslušniacuteci protivnyacutech stran přeci jen dohodli na smiacuteru Sešli se

11 června 1450 na hradě Vildštejně kde mezi sebou podepsali smiacuterčiacute uacutemluvu

o novyacutech podmiacutenkaacutech přiacuteměřiacute a dohodli se na dalšiacutem jednaacuteniacute v Pelhřimově

ktereacute bylo naplaacutenovaacuteno na 13 července kde měly byacutet spory s konečnou

platnostiacute vyřešeny Vedle obou bratrů Zmrzliacuteků na smlouvě nachaacuteziacuteme i dosud

ţijiacuteciacute Annu z Frymburka jejich matku394

kteraacute tou dobou snad mohla byacutet jiţ

ve věku kolem sedmdesaacuteti let Ostatně Anna je uvaacuteděna ještě k roku 1452

a naposledy k 29 lednu 1464 Sedlaacuteček uvaacutediacute ţe tou dobou jiacute bylo asi kolem

šestaosmdesaacuteti let tedy za předpokladu ţe v době sňatku s Petrem Zmrzliacutekem

jiacute bylo asi šestnaacutect let Snad pryacute ţila ještě roku 1465395

K trvaleacutemu usmiacuteřeniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi stranami pak došlo na tzv

svatokateřinskeacutem sněmu na přelomu let 1450 aţ 1451 Na tomto sněmu byl

určen způsob jakyacutem ukončit neshody a boje Klid v zemi byl totiţ podmiacutenkou

pro dalšiacute jednaacuteniacute o obsazeniacute trůnu Na ten měl oficiaacutelně usednout nezletilyacute

Ladislav jenţ se měl opiacuterat o zemskeacuteho spraacutevce Jiřiacuteho z Poděbrad396

Po naacutestupu Ladislava na trůn probiacutehalo v letech 1453 a 1454 rozsaacutehleacute

zmapovaacuteniacute majetků v kraacutelovstviacute Drţiteleacute zboţiacute se měli prokaacutezat zaacutepisy jeţ jim

byly na majetek uděleny Zboţiacute ke ktereacutemu zaacutepisy neměli museli odevzdat

zpět kraacuteli Jak uvaacutediacute P Čornej tyto revizitace uzavřely husitskou revoluci

393

LL IV č 258 s 192-193 č 262 s 195 č 317 s 221-222 č 332 s 228-230 AČ II č 40

s 41-42 AČ IV č 52 s 30 V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VI s 200-202

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 394

AČ II č 41 s 274-279 č 42 s 279-280 č 43 s 280-281 č 45 s 282-284 č 46

s 284-286 AČ III č 558 s 545-546 LL IV č 345 s 238-242 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 260-261 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute

VDZKČ diacutel VI s 106 395

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 61-62 261 Heslo

Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 396

AČ II č 48 s 287-294 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 107

86

z majetkopraacutevniacuteho hlediska protoţe legalizovaly obrovskeacute majetkoveacute změny

provedeneacute během jejiacuteho průběhu397

Z tohoto obdobiacute se tak setkaacutevaacuteme s řadou staršiacutech listin ktereacute doklaacutedajiacute

Zmrzliacutekům praacutevo na jejich nemoviteacute statky398

Na zaacutevěr teacuteto kapitoly ještě dodaacutem ţe Petra (II) Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

nachaacuteziacuteme na dalšiacutech listinaacutech z let 1422 1426 1427 1432 1433 1437 1443

1449 1454 1456399

Vaacuteclava pak na listinaacutech z let 1443 1444 1445 1447400

Vaacuteclav zemřel bezdětnyacute nejspiacuteš roku 1457 a tak byly jeho statky Orliacutek

a Březnice v březnu teacutehoţ převedeny na Petrovi syny401

Zapsaacuteno jim bylo takeacute

věno Anny z Frymburka402

397

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 117-119 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 66 398

Listina k hradu Kašperk původně z roku 1366 AČ II č 482 s 444 Listina ke Kašperku

z roku 1411 AČ II č 310 s 183 č 311 s 183 Listina o prodeji Kašperka Zdeňkovi ze

Šternberka ZRKŘČ č 1657 s 225 Listina k hradu Orliacutek z roku 1400 AČ II č 435 s 203

Listina k Orliacuteku z roku 1408 AČ II č 329 s 187 Listina k Březnici z roku 1415 AČ II

č 437 s 203 Listina k Tochovskeacutemu a Ostrovskeacutemu zboţiacute z roku 1436 AČ II č 330 s 187

Listina ke vsi Myštice AČ II č 331 s 187 Listina k Vrančiciacutem a Ostrovu AČ II č 604

s 467 399

Listina Petra Zmrzliacuteka ze 14 zaacuteřiacute 1422 AČ XXVIII s 650 651 Smiacuterčiacute smlouva mezi

Přibiacutekem z Klenoveacute a Oldřichem z Roţmberka z 8 prosince 1426 AČ III č 243 s 498

Listina Stareacuteho Města praţskeacuteho ze 17 řiacutejna 1427 AČ XXVIII s 653-654 Listina

staroměstskeacuteho měšťana Mikulaacuteše z Milena z března 1432 AČ XXVIII s 60-61 Svědčiacute spolu

s bratrem Vaacuteclavem na listině Vileacutema z Popovic ze 17 července 1432 AČ III č 282

s 504-505 Listina mezi Petrem Zmrzliacutekem Janem Mlaacutedencem z Miliacutečiacutena a Oldřichem

z Domaslav z 25 července 1433 o prodeji vsi Kocelovic AČ III č 298 s 507 Listina

z 8 března 1437 o sporu s Hanušem z Kolovrat AČ II č 170 s 388 Daacutele listina z 3 června

1437 o sporu s Petrem Drahobuzskyacutem RT II s 168-169 Spolu s Vaacuteclavem Zmrzliacutekem na

listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269 s 241-242 Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena posiacutelaacute sveacute zaacutestupce k vyjednaacutevaacuteniacute s Oldřichem z Roţmberka Listina z 15 dubna

1449 AČ XIV č 1562 s 42 Listina Hynka Krušiny ze Švamberka z 10 zaacuteřiacute 1449 LL IV

č 121 s 99-100 Listina Mikulaacuteše z Lobkovic z 2 listopadu 1449 kterou si stěţuje na Petra

Zmrzliacuteka AČ IV č 11 s 404-405 Petr Zmrzliacutek si stěţuje na Alberta z Krakovce listina

z 12 června 1454 DD VIII č 616 s 408 Listina kterou Vileacutem z Talmberka zve Petra

Zmrzliacuteka k soudu AČ IV č 406 s 559-560 400

Objevuje se spolu s Petrem na listině Oldřicha z Roţmberka z 5 června 1443 LL II č 269

s 241-242 Listina Budějovickyacutech Oldřichu z Roţmberka z 2 května 1444 LL II č 388

s 342 Listina Lipolta ze Rzaveacuteho Oldřichu z Roţmberka z 23 března 1445 AČ XIV č 1501

s 13 Listina Oldřicha z Roţmberka Janovi z Hradce ze 17 června AČ XIV č 1540 s 31 401

AČ XXXVII2 č 40 s 1176 402

AČ III č 707 s 565 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI

s 222 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

87

Petr (II) byl ze synů Petra (I) zřejmě nejstaršiacute Nejspiacuteš roku 1432 se

oţenil s Annou ze Šternberka a z Veseliacute403

s niacuteţ měl tři syny Jana Vaacuteclava

a Jaroslava Znaacutemeacute jsou takeacute jejich dcery Kateřina a Aneţka Sedlaacuteček uvaacutediacute

ţe zemřel někdy během roku 1457404

to je ale nepravděpodobneacute protoţe ještě

v letech 1457 aţ 1461 se s niacutem setkaacutevaacuteme u dvorskeacuteho soudu kvůli sporu

o Kocelovice Snad naposledy se s niacutem setkaacutevaacuteme roku 1463405

Vzhledem

k tomu ţe se na konci zaacuteznamu setkaacutevaacuteme takeacute s Jaroslavem Petrovyacutem

synem musel Petr zemřiacutet někdy během tohoto roku

Avšak s jakyacutemsi Petrem Zmrzliacutekem ze Svojšiacutena se setkaacutevaacuteme ještě

v letech 1465 a 1477406

Pokud budeme vychaacutezet z listiny z roku 1477

zjistiacuteme ţe je zde zmiacuteněn ještě s jakyacutemsi bratrem jehoţ jmeacuteno však neniacute

uvedeno Diacuteky teacuteto drobneacute poznaacutemce můţeme teacuteměř s jistotou stanovit ţe se

nemůţe jednat uţ o Petra (II) Zmrzliacuteka protoţe tou dobou jiţ ani jeden z jeho

bratrů neţil Domniacutevaacutem se tedy ţe by se mohlo jednat o potomka jednoho

z jeho synů a to buď Vaacuteclava nebo Jana Zmrzliacuteka

403

Listina Aleše Holickeacuteho ze Šternberka o zaacutepisu Anina věna bratrům Zmrzliacutekům

ze 14 května 1432 AČ I č 20 s 157-158 404

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 167 405

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 24 s 1152-1155 č 40 s 1175-1176 406

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 č 63 s 1199 1202 AČ VI č 31 s 149-150

88

DALŠIacute GENERACE

Na zemskeacutem sněmu 27 uacutenora 1458 se rozhodlo o přijetiacute Jiřiacuteho

z Poděbrad za českeacuteho kraacutele Jeho zvoleniacute usnadnilo děniacute v Uhraacutech kde byl za

vlaacutedce země takeacute přijat muţ bez dědickeacuteho naacuteroku na trůn a přiacuteslušneacuteho stupně

urozenosti Matyaacuteš Hunyady syn zemskeacuteho hejtnama Jaacutenose Hunyadyho

O dva měsiacutece později byl Jiřiacute přijat za Moravskeacuteho markraběte Korunovaacuten byl

na počaacutetku května 1458 a dalšiacuteho roku v červenci jej uznal českyacutem kraacutelem

i řiacutemskyacute ciacutesař Fridrich III407

Prvniacutech několik let Poděbradovy vlaacutedy bylo oproti předchoziacutem letům

vcelku klidnyacutech a to i diacuteky jeho snahaacutem udrţet v Českeacutem kraacutelovstviacute

rovnovaacutehu jak mezi vyššiacute a niţšiacute šlechtou tak mezi kališniacuteky a katoliacuteky408

I přes to se však děniacute uvnitř země staacutele viacutece vyhrocovalo a nad obzorem se

vznaacutešel novyacute konflikt Ke konci roku 1465 se začala formovat novaacute katolickaacute

liga kteraacute se nazyacutevala Zelenohorskaacute jednota podle miacutesta kde oficiaacutelně

vznikla U jejiacuteho zrodu staacutel nejvyššiacute purkrabiacute Zdeněk Konopišťskyacute ze

Šternberka kteryacute se stal i jejiacutem nejvyššiacutem hejtmanem Přiacuteslušniacuteci jednoty kteřiacute

se stali opoziciacute noveacuteho kraacutele usilovali o navraacuteceniacute předrevolučniacutech vyacutesad

panstvu a udrţeniacute vyacutesad novyacutech dosaţenyacutech během revoluce Kališnicky

orientovanaacute šlechta spolu s loajaacutelniacutemi katoliacuteky a většinou kraacutelovskyacutech měst

zůstali věrni Jiřiacutemu z Poděbrad409

Ještě během naacutesledujiacuteciacuteho roku byl v zemi

poměrně klid to se však mělo změnit v naacutesledujiacuteciacutech letech ktereacute jsou

opraacutevněně nazyacutevaacuteny jako druhaacute husitskaacute revoluce

Během roku 1466 se Zelenohorskaacute jednota obraacutetila k papeţi s prosbou

o pomoc proti kališnickeacutemu kraacuteli čehoţ kurie s vidinou změny naacuteboţenskyacutech

poměrů v Čechaacutech ihned vyuţila Papeţ Pius II měl neshody s Jiřiacutem

407

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 182 P ČORNEJ ndash

M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 152-156 160 162 172 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 393 408

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 216-217 223 409

Tamteacuteţ s 227 230 233 236-237

89

z Poděbrad uţ dlouho předtiacutem Spor se vyostřil roku 1462 kdy papeţ zrušil

tzv kompaktaacuteta a odmiacutetl Jiřiacuteho uznat českyacutem kraacutelem Jiřiacute tehdy na zemskeacutem

sněmu prohlaacutesil papeţův vyacuterok tyacutekajiacuteciacute se kompaktaacutet za provokaci a trval na

platnosti uacutemluv410

Jednota měla s kraacutelem prozatiacutem uzavřeneacute přiacuteměřiacute aţ do 23 dubna 1467

avšak uţ koncem roku se Jiřiacute rozhodl proti jednotě zasaacutehnout Učinil tak pět

dniacute po vypršeniacute přiacuteměřiacute v zemi vypukla vaacutelka Opět přestal fungovat zemskyacute

i dvorskyacute soud a došlo ke změnaacutem v přiacuteslušnyacutech uacuteřadech Daacutele fungovaly

pouze komorniacute soud a veřejneacute sněmy a sjezdy ţaacutednyacute z nich ale neměl

celostaacutetniacute charakter Na vaacutelku se připravoval takeacute papeţ kteryacute začal chystat

dalšiacute křiacuteţovou vyacutepravu proti Čechaacutem jenţe zbytku Evropy se do bojů

s českyacutemi kaciacuteři zrovna nechtělo jedinyacute kdo na papeţovu vyacutezvu kyacutevl byl

Matyaacuteš Korviacuten Obě znesvaacuteřeneacute strany uvnitř země nakonec uzavřely přiacuteměřiacute

ktereacute mělo trvat do konce května přiacuteštiacuteho roku ale uţ v lednu vyhlaacutesil

Poděbradův syn Viktorin vaacutelku Fridrichu III kteryacute o pomoc poţaacutedal Matyaacuteše

Korviacutena a ten naacutesledně vyhlaacutesil Viktorinovi vaacutelku411

Boje mezi Poděbradem jeho syny Viktorinem a Jindřichem

a Matyacuteaacutešem Korviacutenem se odehraacutevaly na moravsko-rakouskeacutem pomeziacute mezi

městy Lavou Znojmem a Třebiacutečiacute od jara 1468 Bojů se uacutečastnil takeacute Vaacuteclav

(II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena Matyaacutešovi se podařilo ovlaacutednout Třebiacuteč a tak

i strategickeacute miacutesto na komunikaci mezi Brnem a Jihlavou ovlaacutednutiacute zbytku

Moravy tak bylo jen otaacutezkou času412

Matyaacutešova vojska daacutele plenila Moravu

a vydala se i do Čech Jiřiacutemu z Poděbrad se podařilo u Vileacutemova Matyaacuteše

zaskočit a obkliacutečit strategickeacute vyacutehody vyuţil k jednaacuteniacute Oba panovniacuteci se

v uacutenoru ve Vileacutemově nakonec dohodli na uzavřeniacute přiacuteměřiacute ktereacute mělo trvat do

11 května 1469 a na dalšiacutem jednaacuteniacute v březnu v Olomouci Jednaacuteniacute však

410

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 202-203 236 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 67 90 92 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 394 400 491 411

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 237 240-242 244 249-251 262 412

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd J KAŠPAR ndash J PORAacuteK s 195-199 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel VII s 203-206 P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI

s 253 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 401 463

90

započalo aţ v dubnu a to kvůli tajnyacutem dohodaacutem Matyaacuteše s papeţskou kuriiacute

kteraacute zaacutesadně odmiacutetala poskytnout Poděbradovi jakeacutekoli uacutestupky Podmiacutenky

ktereacute Matyaacuteš Jiřiacutemu předloţil byly nepřijatelneacute a tak k dohodě dojiacutet nemohlo

Prodlouţili tedy alespoň uzavřeneacute přiacuteměřiacute Svoji zradu dokonal Matyaacuteš tiacutem ţe

se nechal 3 května 1469 korunovat v Olomouci českyacutem kraacutelem Českeacute země se

tak ocitly pod vlaacutedou dvou oficiaacutelně přijatyacutech panovniacuteků z nichţ ani jeden

nebyl přijat naprosto celyacutem kraacutelovstviacutem Matyaacuteš měl vliv předevšiacutem na

Moravě ve Slezsku a v maleacute čaacutesti Čech413

Korviacutenova počiacutenaacuteniacute se hrozil i polskyacute kraacutel Kazimiacuter IV kteryacute s nelibostiacute

sledoval jeho akce ve Slezsku a Luţici Obaacuteval se ohroţeniacute svyacutech politickyacutech

zaacuteměrů proto se staacutele viacutece klonil ke spolupraacuteci s Poděbradem jejichţ společnyacute

postup by zamezil Korviacutenovyacutem dalšiacutem akciacutem V červnu 1469 byl přijat

zemskyacutem sněmem Jiřiacuteho naacutevrh aby v přiacutepadě jeho smrti nastoupil na českyacute

trůn polskyacute princ Vladislav Pro polskou stranu byl naacutevrh prozatiacutem

nepřijatelnyacute414

Boje odehraacutevajiacuteciacute se snad ve všech oblastech země však staacutele

neutichaly ani jedna ze stran nedokaacutezala tak rozsaacutehleacute uacutezemiacute ovlaacutednout

Situace o dva roky později uţ byla jinaacute Uţ na přelomu let 1470 a 1471

započalo jednaacuteniacute mezi znesvaacuteřenyacutemi panovniacuteky Jenţe neţ mohlo byacutet cokoli

ujednaacuteno Jiřiacute 22 března 1471 zemřel415

Hrozba toho ţe by mohl Matyaacuteš

dosednout na českyacute trůn pohnula polskeacuteho kraacutele Kazimiacutera IV konečně k činu

a pokusil se pro sveacuteho syna ziacuteskat českou korunu To se mu nakonec podařilo

a Vladislav Jagellonskyacute byl 27 května dosazen na českyacute trůn byť proti vůli

katolickyacutech paacutenů kteřiacute podporovali uherskeacuteho protikraacutele Korunovaacuten byl

413

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 257-260 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 402 492 414

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 263-264 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy

s 403 415

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 270 272 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 93

91

22 srpna 1471 v praţskeacute katedraacutele sv Viacuteta416

Spor o země Koruny českeacute ale

nadaacutele pokračoval

Ani tentokraacutet ani jedna ze stran neměla dostatek sil a prostředků pro

ovlaacutednutiacute tak rozsaacutehleacuteho uacutezemiacute Konflikt kteryacute přerušovala četnaacute přiacuteměřiacute se

vlekl aţ do roku 1478 během nějţ probiacutehala jednaacuteniacute mezi oběma kraacuteli kteřiacute se

snaţili dohodnout na kompromisu kteryacute by vyhovoval oběma stranaacutem Smiacuter

byl formaacutelně stvrzen 21 července 1479 v Olomouci417

Vladislav během sveacuteho panovaacuteniacute postupně nahrazoval kališnickeacute

uacuteředniacuteky na radniciacutech svyacutemi stoupenci Rekatolizačniacute počiacutenaacuteniacute kraacutele a znovu

se zostřujiacuteciacute naacuteboţenskeacute probleacutemy vyvrcholily v zaacuteřiacute roku 1483 mohutnyacutem

povstaacuteniacutem kališniacuteků v Praze jehoţ vyacutesledkem bylo znovuobnoveniacute

kališnickeacuteho naacuteboţenskeacuteho programu a uznaacuteniacute dvojvěřiacute v rozsahu kteryacute mu

daacutevala kompaktaacuteta418

Vyacutesledkem nepokojů bylo vyhlaacutešeniacute tzv kutnohorskeacuteho naacuteboţenskeacuteho

smiacuteru v březnu 1485 na sněmu v Kutneacute Hoře Tato smlouva měla zajišťovat

svobodu vyznaacuteniacute a s konečnou platnostiacute jak uvaacutediacute Šmahel uzavřela třiacutedniacute

i stavovskyacute vyacutevoj husitskeacute epochy Na sněmu bylo takeacute přijato rozhodnutiacute

o obnově zemskeacuteho soudu kteryacute nefungoval jiţ dvacet let419

Dobu dvojvlaacutediacute uzavřela aţ smrt Matyaacuteše Korviacutena 6 dubna 1490

Podle vzaacutejemneacute dohody z Olomouce se Vladislav Jagellonskyacute stal kraacutelem ve

všech zemiacutech Koruny českeacute a naviacutec byl přijat za kraacutele ještě v Uhraacutech ktereacute se

dokonce staly siacutedlem noveacuteho panovniacuteka420

416

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 403-404 407 409 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 99-100 403 492 417

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 410 435-437 F ŠMAHEL Husitskeacute

Čechy s 103 405-406 463 418

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 438-439 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62 90 100 409 419

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 454 457 F ŠMAHEL Husitskaacute

revoluce diacutel IV s 94 Tyacuteţ Husitskeacute Čechy s 62-63 465-466 420

P ČORNEJ ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel VI s 462 474 476 483 F ŠMAHEL

Husitskeacute Čechy s 413

92

Vraťme se ale ke Zmrzliacutekům se kteryacutemi se znovu potkaacutevaacuteme uţ od

počaacutetku 60 let 15 stoletiacute pokud tedy nepočiacutetaacuteme zmiacutenku o bratřiacutech z roku

1457 kdy jim byla učiněna řada zaacutepisů na majetek Mnoţstviacute zpraacutev ale oproti

předchoziacutem letům klesaacute Z roku 1461 pochaacuteziacute zaacuteznam dvorskyacutech desek

o předaacuteniacute tvrze v Koceloviciacutech Zaacuteviši z Valdštejna421

Roku 1463 se objevujiacute bratři společně opět v zaacutepisu dvorskyacutech desk

jenţ se tyacutekaacute převzetiacute hradu Orliacuteka a městečka Březnice422

O tři roky později se setkaacutevaacuteme takeacute s Janem (II) a Jaroslavem (I)

kteřiacute jsou zmiňovaacuteni v souvislosti s navraacuteceniacutem panstviacute Roţmitaacutel Kostelec

a Tochovice jeţ ziacuteskali po svyacutech stryacuteciacutech kraacuteli Na oplaacutetku za to ţe bratři tato

zboţiacute vraacutetili bylo Jaroslavovi znovu zapsaacuteno zboţiacute Kosteleckeacute s vesniciacute Chlum

a daacuteno v leacuteno panstviacute Orlickeacute ktereacute měl rod doposud pouze v zaacutestavě Jaroslav

pak orlickeacute panstviacute zapsal roku 1473 bratru Janovi423

Jaroslav se objevuje ještě

v zaacuteřiacute roku 1466 kdy si na jeho počiacutenaacuteniacute stěţuje purkrabiacute na roţmberskeacutem

Zviacutekově424

a teacutehoţ roku je zmiňovaacuten takeacute Vaacuteclav v souvislosti s dědictviacutem na

Lnaacuteřiacutech425

Podle všeho jak se zdaacute si tedy bratři rozdělili majetek tak ţe Jan

zdědil Březnici Vaacuteclav ziacuteskal Lnaacuteře a Kasejovice a Jaroslav podědil Orliacutek

s Kostelcem426

Roku 1465 zemřela vdova po Petrovi (II) Anna ze Šternberka a takeacute

obě jejiacute dcery Kateřina a Aneţka Anna s Aneţkou toho roku společně vyjely

za nemocnou Kateřinou řečenou Smiřickaacute (provdala se totiţ za Vaacuteclava ze

Smiřic) na hrad Jestřebiacute Jenţe Anna s Aneţkou zde takeacute onemocněly

421

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 422

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 423

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 AČ XXXVII1 č 14 s 830-831

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 424

AČ XIV č 1831 s 152 425

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 426

AČ XXXVII1 č 14 s 830-831 AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1199-1204

ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 11 s 270 č 12 s 270 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 252 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute

sv XXVII Praha 1901 s 653

93

a nakonec všechny tři zemřely O jakou nemoc se jednalo neviacuteme Anna ze

Šternberka ţila po Petrově smrti na Březnici kde jiacute synoveacute zakoupili dům

u kostela a společně ji ţivili427

Od konce 60 let měli Jaroslav a patrně i Jan neshody s Janem

z Roţmberka Jaroslav se objevuje roku 1469 při nepokojiacutech v jiţniacutech

a zaacutepadniacutech Čechaacutech Uacutečastnil se bojů proti Janu z Roţmberka a hradu Zelenaacute

Hora kteryacute měl v drţeniacute Zdeněk ze Šternberka (na něm byla ustavena jiţ

zmiacuteněnaacute Zelenohorskaacute jednota)428

Teacutehoţ roku měl neshody takeacute s purkrabiacutem

Jana z Roţmberka na Zviacutekově Buškem z Buzic a s přiacutevrţencem Roţmberků

Janem Štěpaacutenovcem z Vrtby Spor naacutesledně řešil zviacutekovskyacute hejtman Smil

z Hodějova kteryacute jistě dopomohl ke sjednaacuteniacute přiacuteměřiacute mezi znesvaacuteřenyacutemi

stranami429

S Janem Štěpaacutenovcem měl snad uţ od stejneacuteho roku dlouhotrvajiacuteciacute

neshody i Jan Zmrzliacutek Byly přerušeny kraacutetkyacutem přiacuteměřiacutem ktereacute museli

dodrţovat poteacute co Jan Zmrzliacutek v červnu 1470 podepsal přiacuteměřiacute s kraacutelem

Matyaacutešem a tudiacuteţ formaacutelně přestal byacutet jejich protivniacutekem Po jeho uplynutiacute ale

nejspiacuteš neshody propukly znovu a vyvrcholily dobytiacutem Štěpaacutenovcovy tvrze

Stareacute Sedlo roku 1472 Poteacute se konala řada jednaacuteniacute kteraacute měla spory soudně

vyřešit Nejspiacuteš se to povedlo protoţe daacutele se o sporu prameny nezmiňujiacute430

Jan je takeacute zmiacuteněn na dalšiacute listině z roku 1470 ve ktereacute jakaacutesi Hynkovaacute

Zubovaacute sděluje třeboňskeacutemu hejtmanu Zdeboru z Koziacuteho ţe Předbor ze Ţelče

svolil k poskytnutiacute čaacutestky sto zlatyacutech Zmrzliacutekovi 431

V řiacutejnu 1469 dva Jaroslavovi sluţebniacuteci prosiacute Smila z Hodějova kteryacute

se někdy během července stal na Zviacutekově purkrabiacutem zda by mohli k němu do

427

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1203-1204 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 428

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel VII s 266 429

AČ XIV č 1878 s 170-171 č 1879 s 171 č 1880 s 171 č 1881 s 171-172 č 1896

s 178 č 1898 s 178-179 AČ I č 10 s 232 430

AČ IV č 11 s 269 AČ VII č 127 s 458-459 AČ XIV č 1936 s 194 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 177 431

Listina z 18 řiacutejna 1470 AČ XIV č 1944 s 196-197

94

sluţby Ale co se mezi Zmrzliacutekem a jeho sluţebniacuteky Amchou a Wydunou

stalo ţe u něj chtěli přestat slouţit a přejiacutet do sluţby k muţi s niacutemţ měl

Jaroslav celyacute rok neshody432

Důvody jejich činu a vyacutesledky rozhodnutiacute Jana

z Roţmberka se mi však nepodařilo dohledat

I přes to ţe Zmrzliacuteci měli často neshody se svyacutemi sousedy pomalu se

přiklaacuteněli k doboveacutemu trendu kteryacutem bylo podnikaacuteniacute šlechty a tak se

z bojovniacuteků staacutevali spiacuteše hospodaacuteři Viacuteme ţe Jaroslav se věnoval rybniacutekaacuteřstviacute

coţ naacutem dosvědčuje listina z roku 1471433

Jakeacutemu druhu podnikaacuteniacute se mohli

věnovat zbyliacute bratři neviacuteme ale vzhledem k tomu ţe rybniacutekaacuteřstviacute se dařilo

takeacute na Lnaacuteřsku lze předpoklaacutedat ţe stejneacutemu oboru se věnoval i Vaacuteclav

K tomuto miacutestu maacuteme doloţeny zpraacutevy o jakeacutemsi Vaacuteclavovi Zmrzliacutekovi ze

Svojšiacutena ale aţ v prvniacute polovině 16 stoletiacute434

Jednalo se nejspiacuteš o syna Jana

Vaacuteclava či Jaroslava a nebo mohlo jiacutet dokonce o syna některeacuteho

z jejich potomků

Některyacute z bratrů se objevuje na listině určeneacute Janu z Roţmberka ale

vzhledem k tomu ţe zde neniacute konkreacutetně jmenovaacuten nemůţeme jej přesně

stanovit435

Zato Zmrzliacuteka na listině z roku 1472 určit lze je na niacute zmiňovaacuten

Orliacutek kteryacute tou dobou drţel Jaroslav předpoklaacutedaacutem tedy ţe se s největšiacute

pravděpodobnostiacute se jednalo praacutevě o něj436

Vaacuteclav se daacutele připomiacutenaacute k letům 1472 a 1473 kdy od kraacutele ziacuteskal čaacutest

majetků po matce Anně ze Šternberka ktereacute byly prohlaacutešeny v roce 1465 za

oduacutemrť a odhadnuty na 700 kop grošů Kraacutel Jiřiacute z Poděbrad z těchto peněz

zapsal po sto kopaacutech grošů Jiřiacutekovi Fictumovi Janovi z Břeště a Janovi

z Chcebuzi 400 kop grošů kraacutelovskeacutemu prokuraacutetorovi Čeňkovi z Klinštejna

Vaacuteclav toto rozhodnutiacute u dvorskeacuteho soudu napadl V roce 1472 ziacuteskal na

zaacutekladě rozhodnutiacute soudu Vaacuteclav zpět oněch 400 kop grošů kteryacutech se zřekl

432

AČ I č 16 s 235-236 433

AČ XXI č 23 s 195 434

Viz httpwwwlnare-obecczrybniky-obziva-i-zkazad-1304p1=1313 staţeno 23 3

2011 435

Listina z 6 listopadu 1471 AČ VIII č 503 s 64 436

Listina z 31 května 1472 AČ VIII č 556 s 87-88

95

Čeněk z Klinštejna coţ potvrdil takeacute kraacutel Vladislav Jagellonskyacute Poteacute Vaacuteclav

ziacuteskal takeacute přiacuteslušneacute sumy od Jiřiacuteka Fictuma (1472) a Jana z Chcebuzi (1473)

Spor o sto kop grošů ktereacute ziacuteskal Jan z Břeště trval aţ do roku 1475 kdy tuto

čaacutestku ziacuteskal Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena (nejspiacuteš tedy jiţ po Vaacuteclavově

smrti)

Majetek po Anně ze Šternberka byl projednaacutevaacuten takeacute v dalšiacutem soudniacutem

sporu z roku 1466 kde bylo jejiacute vdovskeacute věno odhadnuto na 1 000 kop grošů a

opět připadlo kraacuteli Jiřiacutemu Ten z něj zapsal 300 kop Janu z Chraacutestu a Divišovi

z Bučevsi a Cholynic Proti tomu opět vystoupil Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena

V tomto přiacutepadě se spor vlekl mnohem deacutele roku 1475 se o oněch 300 kop

grošů hlaacutesil opět Jaroslav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena přičemţ znovu komorniacute soud o

celeacute zaacuteleţitosti jednal v letech 1488 aţ 1490437

Jaroslav doloţil vyacutepověďmi

svědků kteřiacute vypověděli jak bratři zachaacutezeli s matkou poteacute co ovdověla aţ do

jejiacute smrti Tyto svědeckeacute vyacutepovědi dopomohly Jaroslavovi praacutevě ve zmiacuteněneacutem

roce 1490 k ziacuteskaacuteniacute zbytku věna po matce kdyţ dvorskyacute soud definitivně

rozhodl v jeho prospěch438

Jaroslav se ale objevuje v pramenech ještě k letům 1476 a 1478 ve

sporu se zviacutekovskyacutem hejtmanem Janem z Trnoveacute439

Spolu s bratrem Janem je

uvaacuteděn roku 1480 ve sporu s Půtou Švihovskyacutem z Ryacutezmberka a Janem

Burianem440

K 8 dubnu 1486 je datovaacuten spor Jaroslava s Jiřiacutekem Koldou

o padesaacutet zlatyacutech ktereacute měl Jaroslav Jiřiacutekovi zaplatit441

a k osmnaacutecteacutemu dni

teacutehoţ měsiacutece roku 1488 spor Jaroslava s Janem z Běšin442

437

AČ XXXVII2 č 61 s 1196-1197 č 63 s 1200-1202 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky

a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 438

AČ XIX č 2466 s 238-240 AČ XXXVII2 č 63 s 1200-1201 1203-1204

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 252 439

Listina Jana z Trnoveacute Bohuslavu ze Švamberka z 23 března 1476 AČ XV č 20 s 10

Listina o sporu mezi Jaroslavem Zmrzliacutekem a zviacutekovskyacutem hejtmanem z 14 listopadu 1476

AČ I č 30 s 242 AČ XV č 29 s 15 Listina o pokračovaacuteniacute sporu vydanaacute někdy během

listopadu teacutehoţ roku AČ XV č 30 s 15-17 Listina z 24 května 1478 AČ XV č 63

s 27-28 440

Listina z 6 června 1480 AČ VII č 330 s 537-538 441

AČ VIII č 455 s 432-433 442

AČ X č 977 s 543

96

K roku 1480 se připomiacutenaacute naposledy Jan Zmrzliacutek Zemřel o tři roky

později a byl pohřben v kostele v Buboviciacutech kde se zachoval naacutehrobek

s rodovyacutem erbem443

Březnice kde siacutedlil přešla na bratry a poteacute snad na jeho

potomky Přesně neviacuteme zda vůbec nějakeacute měl ale lze to předpoklaacutedat uţ

jenom proto ţe jakyacutesi Zdeněk uvaacuteděnyacute v letech 1488 a 1496 kdy zemřel byl

pohřben na stejneacutem miacutestě mohl tedy byacutet jeho synem444

Naviacutec byacutevaacute uvaacuteděn

s predikaacutetem ze Svojšiacutena a z Březnice coţ by mohlo ukazovat na miacutesto původu

či současneacuteho pobyacutevaacuteniacute Se stejnyacutem predikaacutetem nachaacuteziacuteme i jakeacutehosi Jana

kteryacute je připomiacutenaacuten k letům 1475 (v souvislosti se zasnoubeniacutem s Annou

z Rakoveacute kteraacute se stala později skutečně jeho ţenou) a 1495 a kteryacute by tak

mohl byacutet dalšiacutem Janovyacutem synem445

Nejviacutece nejasnostiacute nachaacuteziacuteme u Vaacuteclava snad prostředniacuteho z bratrů Od

roku 1473 o něm nemaacuteme dalšiacute zpraacutevy neviacuteme ani nic bliţšiacuteho o tom zda měl

nějakeacute potomky kdy zemřel přiacutepadně kde by mohl byacutet pohřben Pouze Ottův

slovniacutek uvaacutediacute ţe zemřel na konci 15 stoletiacute446

coţ je ale dost širokyacute pojem

naviacutec nepodloţenyacute konkreacutetniacutemi prameny

Jak jsem se jiţ zmiacutenila na konci předchoziacute kapitoly existoval v teacute době

ještě jakyacutesi Petr Zmrzliacutek Vzhledem k tomu ţe se nemohlo jednat o Petra (II)

a nejspiacuteš ani o potomka ţaacutedneacuteho z jeho bratrů muselo se jednat o jeho vnuka

Petr (III) byl pravděpodobně synem Jana nebo Vaacuteclava Zmrzliacuteka

Pokud by byl synem Jana lze ho celkem snadno zařadit mezi Janovy

předpoklaacutedaneacute syny Jana a Zdeňka Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a z Březnice jako

jejich bratra Tudiacuteţ by byl listinou z roku 1477 myšlen jeden z nich Pokud by

však byl Vaacuteclavovyacutem synem znamenalo by to ţe Vaacuteclav by musel miacutet

alespoň dva potomky Mohl by snad byacutet jeho dalšiacutem synem Petrovyacutem bratrem

443

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 444

AČ XIX č 2466 s 238-240 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel

XI s 222 A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III

s 109-110 E POCHE Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 445

Miroslav PLAČEK ndash Peter FUTAacuteK Paacuteni z Kunštaacutetu Praha 2006 s 467 A SEDLAacuteČEK

Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 446

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII s 653

97

jistyacute Vaacuteclav Zmrzliacutek ze Svojšiacutena a ze Lnaacuteř se kteryacutem je Petr často uvaacuteděn

v pramenech447

Ani s jednou z hypoteacutez nelze bezpečně souhlasit

Jaroslav ţil ze všech synů Petra (II) patrně nejdeacutele Prameny je zmiacuteněn

ještě 1 března 1491 ve svědectviacute sveacuteho poplatniacuteka Havleče ktereacute učinil

Kozlovi z Kladrub448

Jelikoţ je Jaroslav na listině pouze zmiacuteněn nelze ani určit zda tou

dobou ještě ţil či nikoli Nenapoviacute naacutem ani posledniacute listiny na kteryacutech se

objevuje protoţe je na nich uveden uţ posmrtně a nelze stanovit jak dlouho po

jeho smrti byly vydaacuteny Obě listiny se tyacutekajiacute poručnictviacute nad sirotky ktereacute po

sobě Jaroslav zanechal Prvniacute z listin se neurčitě hlaacutesiacute do roku 1496449

druhaacute

obsahově zcela totoţnaacute do roku 1504450

Vzhledem k tomu ţe druhaacute z listin se

k uvedeneacutemu roku hlaacutesiacute s jistotou budeme ji braacutet jako vyacutechoziacute Z tohoto

zaacutevěru by vyplyacutevalo ţe Jaroslav Zmrzliacutek musel zemřiacutet někdy mezi leacutety 1488

a 1504 kdy je kraacutelem jako poručniacutek deviacuteti sirotků jmenovaacuten Hroznata

z Vrtby451

Jmeacuteno Jaroslavovy manţelky zůstaacutevaacute bohuţel neodhaleno

Co se nakonec se sirotky stalo a jak skončily jejich osudy nelze určit

Stejně tak je komplikovaneacute stanovit od ktereacuteho z potomků Petra (II)

pokračoval rod aţ do roku 1568 kdy nějakyacutem dalšiacutem Vaacuteclavem Zmrzliacutekem

vymřel po meči452

Určityacute zaacutevěr by se za pomoci pramenů nechal poměrně

dobře rekonstruovat byť by byl nejspiacuteš opět plnyacute domněnek a spekulaciacute to ale

uţ neniacute zaacuteleţitostiacute teacuteto praacutece

447

AČ IX č 461 s 22-25 AČ X č 650 s 157-163 448

AČ XIX č 2485 s 254-255 449

AČ X č 1088 s 75 450

AČ XIV č 2136 s 281-282 451

Tamteacuteţ 452

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 253

98

ŠLECHTICKYacute ERB

bdquoZnak čili erb byl původně barevnyacutem znameniacutem na zbroji nejčastěji na

štiacutetě ktereacute charakterizovalo určitou osobu a jiacute podřiacutezenou druţinuldquo453

Drţeniacute

erbu zprvu nebylo nijak omezeno později se však toto praacutevo začalo udělovat

pouze tam kde mohl miacutet znak nějakyacute vyacuteznam a tak ho ziacuteskaacutevali předevšiacutem ty

osoby ktereacute plnili uacuteředniacute či vojenskeacute funkce Praacutevo vlastnit znak zajišťovalo

jeho dědičnost z generace na generaci moţnost jeho propůjčeniacute či prodeje454

Erb jako znameniacute urozenosti a určiteacute miacutery moci byl nejvyacuteraznějšiacutem znakem

šlechty455

Vedle osob fyzickyacutech ziacuteskaacutevaly erby i osoby praacutevnickeacute jimi byly

staacutet staacutetniacute uacutetvary čaacutesti staacutetu daacutele takeacute ciacuterkevniacute instituce města čaacutesti měst

a v neposledniacute řadě takeacute cechy456

Zpočaacutetku měly erby jednoduchou podobu kteraacute sestaacutevala pouze ze

štiacutetu nesouciacuteho erbovniacute znameniacute Postupně se znaky staacutevaly sloţitějšiacutemi

dochaacutezelo k tzv polepšovaacuteniacute znaku a to v souvislosti s nejrůznějšiacutemi

zaacutesluhami předevšiacutem vojenskeacuteho či hospodaacuteřskeacuteho charakteru V raacutemci tohoto

procesu erby ziacuteskaacutevaly dalšiacute atributy ke štiacutetu (helm klenot přikryvadla

straacuteţce drţitele štiacutetu plaacuteště stany apod) mohla byacutet takeacute vyměněna barva za

kov či naopak457

Rozmach šlechtickyacutech erbů nastaacutevaacute ve 13 stoletiacute458

Erby se objevujiacute

na pečetiacutech korouhviacutech na klenebniacutech svorniacuteciacutech takeacute jako plastickaacute vyacutezdoba

staveb nebo na naacutestěnnyacutech malbaacutech na obrazech či kniţniacutech iluminaciacutech

453

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 343 454

Tamteacuteţ s 347 455

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44 456

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 348 457

I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech

s 354-355 458

J ŢEMLIČKA Čechy v době kniacuteţeciacute s 360

99

Nachaacuteziacuteme je takeacute v erbovniacuteciacutech v nichţ jsou vyobrazeny soubory erbů

a k nim naznačeny rodoveacute vazby459

Dost často byacutevalo znameniacute na erbu doprovaacutezeno erbovniacute pověstiacute kteraacute

vysvětlovala ziacuteskaacuteniacute konkreacutetniacuteho rodoveacuteho znameniacute Erbovniacute pověsti zpravidla

liacutečily nějakou vyacuteznamnou udaacutelost kteraacute by představila rod jako starobylyacute

slavnyacute a rodoveacuteho předka jako velkeacuteho hrdinu460

S erbovniacute pověstiacute se

setkaacutevaacuteme i u vladyků ze Svojšiacutena ve ktereacute je představen předek Jiřiacute Tuto

pověst najdeme ve vypraacutevěniacute Bartoloměje Paprockeacuteho z Hlohol kteryacute uvaacutediacute

ţe předek rodu zvanyacute Jiřiacutek syn Stanův či Stankův kteryacute bojoval s kniacuteţetem

proti uherskyacutem bojovniacutekům se vyznamenal svojiacute statečnostiacute kdyţ utiacutekajiacuteciacute

českeacute vojsko obraacutetil do uacutetoku proti Uhrům a boj vyhraacutel byť saacutem nakonec

poloţil ţivot Kniacuteţe mu na znameniacute jeho statečnosti udělal přes jeho střiacutebrnyacute

štiacutet tři rudeacute čaacutery tak ţe namočil sveacute prsty do krve kteraacute pryacuteštila z Jiřiacutekovyacutech

ran Zmiacuteněnaacute udaacutelost se stala roku 1116 a zmiňujiacute ji ve svyacutech kronikaacutech

Kosmas i Dalimil461

Pověst je to sice hezkaacute avšak přiacutemou souvislost

s vladyky ze Svojšiacutena doloţit nelze prvniacute pramenně doloţitelnyacute člen rodu

pochaacuteziacute aţ z doby asi o šedesaacutet let pozdějšiacute avšak bez jakeacutekoli souvislosti na

zmiacuteněneacuteho Jiřiacuteka

Z roku 1323 pochaacuteziacute prvniacute dochovanaacute zpraacuteva

o erbu vladyků ze Svojšiacutena Tento erb ziacuteskaacutevaacute Beneda

(IV) ze Svojšiacutena 18 června 1323 Podle Sedlaacutečkova

zaacuteznamu se jednaacute o prostyacute střiacutebrnyacute štiacutet na ktereacutem jsou

tři břevna nachoveacute barvy Stejnyacute erb se objevuje i na

pečeti dalšiacuteho Benedy (V) z roku 1361462

Jineacuteho

459

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 44-45 I HLAVAacuteČEK ndash

J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd historickyacutech s 343 460

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 45 461

Miroslav PAVLAacuteK Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky VIII 1997 s 4-5 462

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 111 I HLAVAacuteČEK ndash J KAŠPAR ndash R NOVYacute Vademecum pomocnyacutech věd

historickyacutech s 357-358

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena

z 24 6 1361 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

100

člena tohoto rozrodu Sedlaacuteček s erbem neuvaacutediacute Zmiňuje se aţ o Zmrzliacuteciacutech ze

Svojšiacutena

K letům 1406 aţ 1418 uvaacutediacute totoţnyacute znak tedy tři nachoveacute pruhy na

střiacutebrneacutem štiacutetu463

u Petra ze Svojšiacutena a naacutesledně i u jeho potomků464

Erb se

objevuje samozřejmě i na Petrovyacutech pečetiacutech465

ktereacute se objevujiacute u listin z let

1406466

1410467

1412468

1414469

1416470

a 1418471

a takeacute jej nechal

vypodobnit ve sveacute bohatě iluminovaneacute bibli472

Svojšiacutenskyacute erb se objevuje i na pečetiacutech Petrovyacutech

synů Petra (II) Vaacuteclava a Jana Sedlaacuteček uvaacutediacute

pečetě Petra (II) k roku 1424473

společně pak

s pečetěmi bratra Jana ještě k letům 1429474

a 1430475

K listině z roku 1430 se vaacuteţe i Vaacuteclavova

pečeť kterou nachaacuteziacuteme ještě roku 1440476

Vaacuteclav

dosaacutehl polepšeniacute erbu o klenot v podobě dvou orliacutech

463

Viz Přiacuteloha 1 464

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 465

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv I Praha

2001 s 58 sv III s 113 466

K listině Hanuše z Lipeacute z 28 května 1406 přitištěna kulataacute pečeť Petra Zmrzliacuteka (ze

Svojšiacutena) mincmistra na Horaacutech Kutnyacutech AKČ V č 201 s 125 467

K listině kraacutele Vaacuteclava IV z 13 listopadu 1410 přivěšena miskovitaacute pečeť Petra ze

Svojšiacutena LKMP I č 226 s 249-252 468

Listina Petra Zmrzliacuteka z 30 zaacuteřiacute 1412 Viz httpdatabaseaipberounczpeceteengine

pecetecg2 staţeno 11 3 2011 469

K listině Bohuslava Hynka Krušiny a Jana ze Švamberka ze 17 června 1414 a z 12 zaacuteřiacute

1414 přitištěna pečeť Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena ze zeleneacuteho vosku AKČ V č 259

s 160-161 č 260 s 161 470

K listině Procka z Habrovan ze 4 července 1416 přitištěna kulataacute pečeť ze zeleneacuteho vosku

Petra (Zmrzliacuteka) ze Svojšiacutena AKČ V č 263 s 163 471

Listina Petra Zmrzliacuteka a Oneše z Měchovic z 15 zaacuteřiacute 1418 Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=248612ampblock_id staţeno 11 3 2011 472

Viz Přiacuteloha 5 Josef KRAacuteSA Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute Praha 1990

s 300 473

Listina o přiacuteměřiacute mezi taacuteborskou stranou a Oldřichem z Roţmberka z 10 zaacuteřiacute 1424 AČ III

č 32 s 245-248 474

Listina o přiacuteměřiacute mezi bratry Zmrzliacuteky a Oldřichem z Roţmberka z 9 ledna 1429 AČ III

č 258 s 500 475

Listina o rozsouzeniacute sporu mezi Zmrzliacuteky a Vaacuteclavem z Michalovic z 22 března 1430

SČPLL I1 č 639 s 165 476

Listina obsahujiacuteciacute zaacutepis ze sněmu o zachovaacuteniacute kompaktaacutet z 29 ledna 1440 AČ I č 1

s 245-249

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z 1 1 1429 Sedlaacutečkova

rekonstrukce

101

křiacutedel na nichţ se opakuje motiv ze štiacutetu477

Pečeť

Petra (II) Zmrzliacuteka nachaacuteziacuteme ještě na listině z roku

1449478

Dalšiacute vyobrazeniacute rodovyacutech erbů můţeme naleacutezt

v Buboviciacutech asi dva kilometry od Březnice Zde byl

roku 1483 v miacutestniacutem kostele sv Vaacuteclava pohřben Jan

(II) ze Svojšiacutena a o třinaacutect let později Zdeněk ze

Svojšiacutena Jejich naacutehrobky jsou uacutedajně v kostele

nejstaršiacute479

477

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III s 113 478

Listina Petra Zmrzliacuteka ze svojina z 15 dubna 1449 Viz httpdatabaseaipberouncz

peceteenginepecetecg2 Staţeno 11 3 2011 479

A SEDLAacuteČEK Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty sv III Praha

2002 s 109-110 Tyacuteţ Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 E POCHE

Uměleckeacute pamaacutetky Čech I Praha 1977 s 142 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII s 653 Viz wwwvoleniceczcso-obciprislusne-osady-a-lokality

bubovicehtml staţeno 9 11 2010

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze

Svojšiacutena z 29 1 1440

Sedlaacutečkova rekonstrukce

Naacutehrobek Zdeňka Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr

Přiacutebram)

Naacutehrobek Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z

roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice

okr Přiacutebram)

102

MAJETKOVAacute DRŢBA ZMRZLIacuteKŮ ZE SVOJŠIacuteNA

Prvniacute budovaacuteniacute opevněnyacutech šlechtickyacutech siacutedel spadaacute do 13 stoletiacute

předevšiacutem do jeho druheacute poloviny a do stoletiacute čtrnaacutecteacuteho V naacutesledujiacuteciacutem

stoletiacute pak dochaacuteziacute k velkeacutemu rozkvětu těchto stavebniacutech akciacute jimiţ se

v podstatě uzaviacuteral proces utvaacuteřeniacute šlechty Zpočaacutetku si totiţ vyacutestavbu hradů

mohl dovolit jen panovniacutek kteryacute měl prostředky ale předevšiacutem regaacutel na jejich

vyacutestavbu K jeho prolomeniacute došlo teprve za Vaacuteclava I a teprve tehdy se

objevily prvniacute šlechtickeacute hrady480

Jednalo se o siacutedla umiacutestěnaacute bdquodaleko a vysokoldquo jak uvaacutediacute Jan Klaacutepště481

kteraacute dotvaacuteřela obraz tehdejšiacute krajiny Plnily funkci obytnou obranou

hospodaacuteřskou i spraacutevniacute482

Panstviacute byacutevalo pojmenovaacuteno zpravidla podle hradu

jenţ fungoval jako jeho centrum a sklaacutedalo se z přilehlyacutech měst městeček vsiacute

a dalšiacutech pozemků483

Vlastnictviacute hradu bylo prestiţniacute zaacuteleţitostiacute kaţdeacuteho šlechtice

vyjaacutedřeniacutem jeho sociaacutelniacuteho zařazeniacute předpokladem k tomu aby mohl byacutet

počiacutetaacuten mezi šlechtu vyššiacute Stejně jako panovniacutek nemuseli přiacuteslušniacuteci panstva

hrad spravovat osobně ale vyuţiacutevali sluţeb purkrabiacutech484

Čiacutem viacutece hradů

šlechtic měl tiacutem většiacute měl šanci vybudovat si politickou karieacuteru a naopak

ziacuteskaacuteniacute uacuteřadu bylo předpokladem k nabytiacute dalšiacutech siacutedel Přesto nebyl rozsah

panstviacute ve staršiacute době nijak velikyacute485

Majetky niţšiacute šlechty rozhodně nelze srovnaacutevat s panstviacutemi

aristokracie Přiacuteslušniacuteci niţšiacute šlechty vlastnili zpravidla pouze jednu ves

a někdy ani to ne Tento stav souvisiacute předevšiacutem s drobeniacutem majetku

v zaacutevislosti na rozrůstaacuteniacute rodin jejichţ přiacuteslušniacuteci neměli šanci ziacuteskat novyacute

480

Z FIALA Předhusitskeacute Čechy s 268 ndash 269 J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve

středověku s 148-149 481

J KLAacutePŠTĚ Proměna českyacutech zemiacute ve středověku s 122 131 482

Tamteacuteţ s 148-149 483

L BOBKOVAacute ndash M BARTLOVAacute VDZKČ diacutel IVb s 55 484

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 270 485

Tamteacuteţ s 270

103

majetek jako v dobaacutech kolonizace protoţe veškeraacute půda jiţ byla prakticky

rozdělena486

Nesmiacuteme však zapomenout ţe i opačnyacute stav byl běţnyacute

V souvislosti s husitskou revoluciacute kteraacute umoţnila vzestup řady niţšiacutech

šlechticů se i z nich staacutevali drţiteleacute poměrně velkeacuteho majetku487

Ještě před

polovinou 15 stoletiacute se pozemkoveacute vlastnictviacute začalo koncentrovat v rukou

několika hospodaacuteřsky i mocensky nejsilnějšiacutech staryacutech rodů a přiacuteslušniacuteků noveacute

vaacutelečnickeacute aristokracie Nově vzniklaacute panstviacute často převyšovala předhusitskeacute

drţavy vyššiacute šlechty Přesto velikost majetku neumoţňovala vstup mezi vyššiacute

šlechtu kteraacute se začala organizovat v uzavřenyacute stav488

Nyniacute se pokusme na zaacutekladě piacutesemnyacutech zpraacutev staršiacutech i mladšiacutech

rekonstruovat majetkovou drţbu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena kteraacute se rozprostiacuterala

předevšiacutem na Praacutecheňsku Některeacute majetky drţel rod dlouhodobě po několik

generaciacute jako např Orliacutek Lnaacuteře či Březnice jinaacute kraacutetkodobě pouze na

několik let např Ţleby Oheb či Chotěboř Do kraacutetkodobeacuteho drţeniacute spadala

předevšiacutem takeacute původně ciacuterkevniacute panstviacute kteraacute rod ziacuteskal během husitskyacutech

vaacutelek (panstviacute Roţmitaacutelskeacute Tochovskeacute a Kosteleckeacute)

Zaacutekladniacute přehled zmrzliacutekovskeacute drţby je řazen chronologicky tedy

podle roku v němţ majetek ziacuteskali do sveacuteho drţeniacute

Ještě neţ se seznaacutemiacuteme s jednotlivyacutemi siacutedly raacuteda bych zde připomněla

ţe vedle feudaacutelniacutech siacutedel vlastnil rod takeacute honosnyacute dům na Stareacutem Městě

praţskeacutem o němţ jsme se mohli viacutece dočiacutest v podkapitole o původu Petra

Zmrzliacuteka

Dominium Lnaacuteře

Ves Lnaacuteře se připomiacutenaacute poprveacute roku 1313 Vlastnili je vladykoveacute ze

Lnaacuteř kteřiacute byli přiacutebuznyacutemi s vladyky z Frymburka ze Střely a z Kasejovic

486

J PETRAacuteŇ a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 s 269-270 487

F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 71 488 488

F ŠMAHEL Husitskaacute revoluce diacutel IV s 72 F ŠMAHEL Husitskeacute Čechy s 69-70

104

Tento majetek přinesla roku 1394 do manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem Anna

z Frymburka489

Nejstaršiacute dochovanaacute zpraacuteva o samotneacute tvrzi je z roku 1465 tou dobou ji

měl v drţeniacute Petr (II) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena kteryacute zapsal sveacute manţelce Anně ze

Šternberka sedm set kop věna na lnaacuteřskeacutem panstviacute ktereacute bylo poměrně

rozsaacutehleacute Po Petrově smrti měl Lnaacuteře v drţeniacute jeho syn Vaacuteclav (II) a poteacute

Vaacuteclavův bratr Jaroslav Rod Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena vlastnil ves s tvrziacute do roku

1564 kdy je spolu s pivovarem a městečkem Kasejovice prodal Zdeňku ze

Šternberka a na Blatneacute 490

Dominium Kasejovice

Prvniacute piacutesemnaacute zpraacuteva o vsi pochaacuteziacute z roku 1264 Byla v drţeniacute vladyků

z Kasejovic Spolu s Lnaacuteři je přinesla Anna z Frymburka roku 1394 do

manţelstviacute s Petrem (I) Zmrzliacutekem kteryacute se v letech 1412 aţ 1415 připomiacutenaacute

jako patron miacutestniacuteho kostela Na tomto panstviacute zapsal Petr Anně věno na ves

Uacutejezdec ve vyacuteši dvaceti kop grošů491

Poteacute co Anna ovdověla vybrala si

Kasejovice jako sveacute vdovskeacute siacutedlo a ţila zde aţ do sveacute smrti roku 1465

Naacutesledně přestaly Kasejovice slouţit jako šlechtickeacute siacutedlo zpustly a byly

připojeny ke Lnaacuteřům492

Dominium Nečtiny (Preitenstein)

Dnes jiţ zaniklyacute hrad se připomiacutenaacute od roku 1169 Hrad Nečtiny kteryacute

byl od 14 stoletiacute kraacutelovskyacutem majetkem byl roku 1396 zapsaacuten kraacutelem

Vaacuteclavem IV Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena i s městečkem a přilehlyacutemi

489

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 251 490

AČ XXXVII2 č 61 s 1196 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 252 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel

V Jiţniacute Čechy s 123 491

RT I s 556 492

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 260-261 K TŘIacuteSKA

a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

105

vesnicemi K roku 1405 je Petr uvaacuteděn jako patron zdejšiacuteho kostela avšak uţ

roku 1407 jej vyměnil s Oldřichem Hulerem za hrad Orliacutek493

Dominium Ţleby

Hrad pravděpodobně vznikl ve 13 stoletiacute Byl zaloţen paacuteny

z Lichtenburka Roku 1356 byl hrad prodaacuten Karlu IV Ţleby se tak staly

hradem kraacutelovskyacutem jejţ kraacutel často zastavoval494

Roku 1406 z rukou zaacutestavniacuteho drţitele Oldřicha z Hradce jej za 2800

kop grošů odkoupil Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena495

a o dva roky později mu

kraacutel Vaacuteclav IV dal hrad do zaacutestavy496

Ţleby byly později z Petrova drţeniacute

vykoupeny Vaacuteclavem IV zpět a svěřeny do spraacutevy purkrabiacutemu na hradě

Lichnici Hrad zůstal bez zaacutestavy do roku 1421 kdy byl na jaře dobyt

taacuteborskyacutem vojskem předaacuten Praţanům a jimi svěřen do spraacutevy Petru

Zmrzliacutekovi Ten jej ale spravuje jen do sveacute smrti 16 srpna 1421 Poteacute je

postoupen Haškovi z Valdštejna a z Dětenic497

Dominium Orliacutek nad Vltavou

Hrad byl zaloţen kraacutelem Přemyslem Otakarem II a slouţil k ochraně

cesty od Milevska na Mirovice a k vyacuteběru cla na Vltavě498

Roku 1407 zakoupil hrad s přiacutevozem clem vesnicemi Hlinice

a Zaluţany a všiacutem přiacuteslušenstviacutem od Ondřeje Hulera Petr (I) Zmrzliacutek ze

493

ZRKŘČ č 165 s 37 Tomaacuteš DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha

2009 s 374 M BĚLOHLAacuteVEK a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy s 224 494

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 646 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 78 495

AKČ V č 198 s 123 496

ZRKŘČ č 761 s 110 497

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 79 V V TOMEK

Dějepis města Prahy diacutel IV 1879 s 159 V Z BŘEZOVEacute Husitskaacute kronika 1979 s 221

225 498

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 403 ndash 404 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146

106

Svojšiacutena Kraacutel mu jej zapsal roku 1408499

Tento rod hrad vlastnil do počaacutetků

16 stoletiacute

Ještě roku 1408 zahaacutejil Petr Zmrzliacutek přestavbu hradu kterou měl na

starosti Mikulaacuteš Plik praţskyacute stavebniacutek snad z huti Petra Parleacuteře500

Diacuteky

tomu ţe přiacuteslušniacuteci rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na hradě přiacutemo bydleli byl

soustavně udrţovaacuten a přizpůsobovaacuten doboveacutemu standardu bydleniacute501

Během husitskyacutech vaacutelek staacutel Petr na straně kališniacuteků diacuteky tomu se hrad

nemusel potyacutekat s jejich obleacutehaacuteniacutem a stal se dokonce kališnickou oporou proti

sousedniacutemu katolickeacutemu Zviacutekovu502

Na Orliacutece se konaly důleţiteacute porady mezi

husitskyacutemi stranami a Jan Ţiţka během sveacute naacutevštěvy roku 1422 odtud psal

svoji vyacutezvu Domaţlickyacutem503

Po Petrově smrti roku 1421 ziacuteskali Orliacutek jeho synoveacute Petr (II)

Vaacuteclav (I) a Jan (I) Jan umiacuteraacute jiţ okolo roku 1440 a tak se zbyliacute bratři

o rodovyacute majetek rozdělili Orliacutek si ponechal v drţeniacute Vaacuteclav ještě spolu

s Březniciacute a Petr měl v drţeniacute Kašperk Roku 1457 zdědil Orliacutek po bezdětneacutem

stryacuteci Jaroslav (I) kteryacute jej dostal roku 1466 od kraacutele v dědičneacute uţiacutevaacuteniacute Za

jeho drţeniacute se podoba hrdu nijak vyacuterazně nezměnila pouze k severozaacutepadniacute

hradbě byly přistavěny hospodaacuteřskeacute budovy504

Roku 1473 zapsal Orliacutek bratru

Janovi505

Dominia Chotěboř Oheb a Vildštejn

Věnneacute městečko Chotěboř ktereacute vzniklo patrně ve 12 stoletiacute bylo roku

1408 zastaveno Petru (I) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena kteryacute jej vlastnil aţ do roku

499

ZRKŘČ č 761 s 110 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 V V

TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 488 diacutel III s 9 500

V V TOMEK Dějepis města Prahy diacutel II s 378 501

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 502

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 503

K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute

Čechy s 146 Z KALISTA Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech 2003 s 358 ndash 359 504

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 404 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 60 ndash 61 505

Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653

107

1417 kdy ho vraacutetil zpět kraacuteli K 27 srpnu 1409 je Petr zmiňovaacuten jako patron

miacutestniacuteho kostela506

Snad společně se zaacutepisem Chotěboře ziacuteskal Petr takeacute zaacutepisy na hrady

Oheb a Vildštejn nedaleko Chotěboře Oheb drţel Petr nejprve společně

s Mikulaacutešem Bohatyacutem z Prahy později saacutem a to aţ do roku 1421 Jak dlouho

měl v drţeniacute Vildštejn neviacuteme507

Dominium Kašperk

Hrad byl zaloţen kraacutelem Karlem IV v roce 1356 Patřil mezi kraacutelovskeacute

hrady a byl často zastavovaacuten roku 1411 se stal jeho druhyacutem drţitelem po

praţskeacutem arcibiskupovi Janu Očku z Vlašimi Petr (I) Zmrzliacutek ze Svojšiacutena508

Ač měl Kašperk ochraňovat zemskou hranici proti Bavorům nakonec

se ve 40 a 50 letech 15 stoletiacute museli braacutenit oni proti vyacutepadům

stejnojmenneacuteho Petrova syna kteryacute dostal po otcově smrti hrad do sveacuteho

drţeniacute Hrad měl vedle ochrany zemskeacute hranice ochraňovat takeacute kupce

a pocestneacute na tzv Zlateacute stezce vedouciacute z Pasova do Čech a daacutele se z něj mělo

dohliacuteţet na těţbu zlata v Kašperskyacutech horaacutech Petr (II) spravoval hrad do roku

1454 kdy jej prodal Zdeňkovi ze Šternberka509

Dominium Březnice

Březnice byla zaloţena snad uţ ve 13 stoletiacute členy rodu Buziců

Vystřiacutedalo se na niacute několik majitelů aţ roku 1410 kraacutel Vaacuteclav IV odkoupil jejiacute

jednu čaacutest od Půty ze Skaacutely a zbylou čaacutest ziacuteskal jako oduacutemrť po Ondřeji

506

Karel KUČA Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II Praha 1997

s 448LC VI s 274 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XII s 292 507

ZRKŘČ č 763 s 111 Viz httpwwwhradyczindexphpOID=231 staţeno 31 3 2011 508

ZRKŘČ č 619 s 88 AČ II č 310-311 s 183 CIM II č 561 s 724-725

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 166 K TŘIacuteSKA a kol

Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103

T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 250 509

ZRKŘČ č 1657 s 225 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a

ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 103 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 61 167 Viz httpwwwkasperkczkasperk-historie-hradu-kasperk

staţeno 31 3 2011

108

Hulerovi O tři roky později ji zapsal mincmistru Petru (I) ze Svojšiacutena

ktereacutemu ji v roce 1415 dal k dědičneacutemu uţiacutevaacuteniacute a ten ji připojil ke

sveacutemu orlickeacutemu panstviacute510

Po Petrovi drţel Březnici jeho syn Vaacuteclav (I) Během husitskyacutech vaacutelek

byla roku 1422 tvrz vypaacutelena a zůstala dlouho neobydlena Po Vaacuteclavovi ji

ziacuteskal jeho synovec Jan (II) kteryacute nechal zdejšiacute tvrz opravit a goticky

přestavět na hrad Jan zde spolu se svyacutemi bratry zakoupil dům pro svoji matku

Annu ze Šternberka kteraacute zde ţila do sveacute smrti

Na Březnici se pak koncem 15 stoletiacute připomiacutenajiacute snad Janovi synoveacute

Jan (III) a Zdeněk (I) Rod Zmrzliacuteků vlastnil hrad s tvrziacute aţ do roku 1506 kdy

jej prodali Zdeňku Malovcovi z Chyacutenova a na Vimperce511

Statek Kocelovice

Tvrz v Koceloviciacutech prodal roku 1433 Jan Mlaacutedenec z Uacutejezda Petru

(II) Zmrzliacutekovi ze Svojšiacutena za třinaacutect set kop grošů Naacutesledně byly Kocelovice

připojeny ke lnaacuteřskeacutemu panstviacute512

Statek Tochovice

Městečko Tochovice patřilo k majetku Ostrovskeacuteho klaacuteštera Roku

1436 zapsal kraacutel Zikmund toto panstviacute Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům

ze Svojšiacutena kteřiacute jej měli ve sveacutem drţeniacute nejspiacuteš uţ od roku 1420 protoţe roku

1421 nechal Vaacuteclav Zmrzliacutek zapsat dvě vsi Vrančice a Ostrov z tohoto

panstviacute praţskeacutemu špitaacutelu Tyto vsi roku 1454 koupil zpět513

510

ZRKŘČ č 678 s 96 AČ II č 437 s 203 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze

kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 221-222 T DURDIacuteK Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů

s 87 511

A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 222 T DURDIacuteK

Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů s 87-88 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 30 512

AČ XXXVII2 č 24 s 1155 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho

diacutel XI s 262 513

AČ II č 330 s 187 č 604 s 467 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na

109

Tochovice byly Zmrzliacuteky se Svojšiacutena připojeny k Orlickeacutemu panstviacute

Po Janově smrti přešel majetek na Vaacuteclava a po něm na jeho synovce Jana (II)

a Jaroslava (I) Ti v 60 letech navraacutetili zaacutepis na tento majetek zpět kraacuteli

Jiřiacutemu514

Dominium Roţmitaacutel pod Třemšiacutenem

Roţmitaacutel byl zaloţen někdy v polovině 13 stoletiacute paacuteny z Březnice kteřiacute

čaacutest roţmitaacutelskeacuteho panstviacute v polovině 14 stoletiacute darovali praţskeacutemu

arcibiskupstviacute Arcibiskupskou čaacutest zapsal roku 1436 kraacutel Zikmund Janovi (I)

a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům Jejich synovci Jan (II) a Jaroslav (I) zaacutepis na

polovinu zdejšiacuteho zboţiacute spolu se zaacutepisem na zboţiacute tochovickeacute vraacutetili kraacuteli

Jiřiacutemu zpět515

Statek Kostelec nad Vltavou

Kostelec naacuteleţel k majetku břevnovskeacuteho klaacuteštera a od roku 1406

spadal pod Orliacutek ale během husitskyacutech vaacutelek jej Oldřich z Roţmberka připojil

ke Zviacutekovu Ves se vraacutetila znovu pod Orliacutek roku 1436 kdy byla kraacutelem

zastavena Janovi (I) a Vaacuteclavovi (I) Zmrzliacutekům ze Svojšiacutena516

I na toto zboţiacute bratři zaacutepis vraacutetili ale Kosteleckeacute zboţiacute bylo Jaroslavovi

zapsaacuteno znovu pravděpodobně jako diacutek za navraacuteceneacute statky517

Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 195 Heslo Zmrzliacutek ze Svojšiacutena in Ottův slovniacutek

naučnyacute sv XXVII Praha 1901 s 653 514

ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute

Českeacuteho diacutel XI s 66 515

AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 11 s 276 č 1335 s 184-185 A SEDLAacuteČEK Hrady

zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel XI s 194 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a tvrze

v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 168 F KAVKA Posledniacute

Lucemburk na českeacutem trůně s 214 516

AČ I č 59 s 48 AČ II č 330 s 187 ZRKŘČ č 1335 s 184-185 č 1574 s 214

F KAVKA Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně s 214 K TŘIacuteSKA a kol Hrady zaacutemky a

tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy s 146 Viz httpwwwkostelec

nadvltavouczobechistorie-obce staţeno 31 3 2011 517

ZRKŘČ č 11 s 276 č 12 s 270

110

Siacutedla v drţeniacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle krajů (15 stoletiacute)

111

ZAacuteVĚR

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem poodhalila problematiku přiacutebuznosti rodu

vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena Studium ukaacutezalo ţe ač oba rody

měly stejnyacute predikaacutet nebyly patrně nijak přiacutebuzensky spjaty a ţe rod Zmrzliacuteků

ze Svojšiacutena pochaacutezel s největšiacute pravděpodobnostiacute z řad bohatyacutech

staroměstskyacutech měšťanů a šlechtickyacute titul i s erbem si zakoupil od

chudnouciacuteho vladyckeacuteho rodu jehoţ přiacuteslušniacuteci nadaacutele pouţiacutevali totoţnyacute erb

a predikaacutet

Zmrzliacutekům k postupu do vyššiacute vrstvy společnosti napomohla nestabilniacute

a nejistaacute situace uvnitř Českeacuteho kraacutelovstviacute do ktereacute se promiacutetalo i děniacute

v Evropě na přelomu 14 a 15 stoletiacute

Byla to předevšiacutem osobnost Petra Zmrzliacuteka kteraacute přinesla rodu nejen

povyacutešeniacute do šlechtickeacuteho stavu ale i prestiţ majetek a moc byť takeacute jiacute

největšiacute slaacuteva rodu končiacute Jeho potomci uţ nikdy nedosaacutehli tolika důvěry

oceněniacute a vlivu jako on

Avšak ani oni nestaacuteli zcela stranou od doboveacuteho děniacute Petrovi synoveacute

byli předevšiacutem vaacutelečniacuteky a bojovniacuteky uacutečastnili se mnoha velkyacutech bitev ale

i miacutestniacutech šarvaacutetek a zaacuteštiacute Coţ u tehdejšiacute šlechty nebylo nic neobvykleacuteho

Tiacutemto způsobem se běţně řešila řada neshod mezi jejiacutemi přiacuteslušniacuteky

Petrovi potomci byli činniacute i politicky avšak pouze přiacuteleţitostně a nikdy

nedosaacutehli vyacuteznamnějšiacuteho uacuteřadu Z Petrovyacutech vnuků se postupně staacutevali takeacute

podnikateleacute jak bylo koncem 15 stoletiacute staacutele viacutece běţneacute

Všichni členoveacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena se klonili ke kališnickeacutemu

vyznaacuteniacute a staacuteli na straně husitů Přiklaacuteněli se k umiacuterněneacutemu křiacutedlu a načas se

dokonce spojili i s katoliacuteky ale sveacutemu vyznaacuteniacute zůstali nadaacutele věrni

Vzhledem k tomu ţe teacutema zabyacutevajiacuteciacute se tiacutemto rodem nebylo doposud

synteticky zpracovaacuteno orientovala jsem se předevšiacutem na praacuteci s prameny

z nichţ jsem se pokusila historii tohoto zajiacutemaveacuteho rodu zpracovat

112

a z existujiacuteciacutech zpraacutev sestavit smysluplnyacute celek V teacuteto činnosti spatřuji

největšiacute přiacutenos meacute praacutece

Na řadu otaacutezek se mi podařilo najiacutet uspokojiveacute odpovědi řada z nich

však zůstaacutevaacute nadaacutele nezodpovězena To je jeden z důvodů proč si teacutema

zasluhuje dalšiacute pozornost Teacute by se mu mělo dostat i proto ţe jsem rodovou

historii zpracovala pouze do konce 15 stoletiacute a tudiacuteţ osudy Zmrzliacuteků

v 16 stoletiacute zůstaacutevajiacute nadaacutele neprobaacutedaacuteny

Jak to tak u historie byacutevaacute obzvlaacutešť u teacute staršiacute nic nelze tvrdit s jistotou

a v konečneacute platnosti Z toho důvodu se domniacutevaacutem ţe i mnou zpracovaneacute

obdobiacute by mělo byacutet nadaacutele podrobeno zkoumaacuteniacute a kritice Jsem si jista ţe by

se objevilo mnoţstviacute dalšiacutech informaciacute ktereacute by moje tvrzeniacute buď podpořilo

nebo vyvraacutetilo

Nemenšiacute pozornost by dle meacuteho naacutezoru měla byacutet věnovaacutena takeacute

původniacutemu rodu vladyků ze Svojšiacutena jehoţ osudy jsem pouze stručně nastiacutenila

a na nějţ se doposud v historickeacutem baacutedaacuteniacute takteacuteţ pozapomiacutenalo

Tato diplomovaacute praacutece by mohla poslouţit jako podklad pro dalšiacute

zkoumaacuteniacute ktereacute by dovedlo rodovou historii Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena do

16 stoletiacute a ponořilo se do hlubšiacutech detailů Pak by si jistě takovaacute praacutece

zaslouţila i kniţniacuteho vydaacuteniacute

113

VLADYKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 12 - 15 STOLETIacute

Ctibor (I)

Oldřich (I)

Beneda (I)

1175 - 1177

1175 - 1177 1183 1196

Ctibor (II)

1196 1197

Beneda (II)

Ctibor (III)

Oldřich (II)

Vecemil

1219 1224 1226 1228 1234 1235 1237 1238

1232 1234 1237 1251

1232 1234 1235 1237 1239 1251

1232

Pravděpodobnyacute

zakladatel volfštejnskeacute větve

Pravděpodobnyacute pokračovatel původniacute

větve

Pravděpodobnyacute zakladatel třebelskeacute

větve

Ještě 1 člen

Beneda (III)

1251

Beneda (IV)

1289 - 1291 1312 1315 1320 1323

Jindřich

1329 1353

Beneda (V)

Oldřich (III)

1355 1358 1362 1380

1380 1383 1385

Beneda (VI)

1396

Protiva (I)

1407 1419 1422 1424 1427 1434

Genealogickeacute vztahy

Protiva (II)

jisteacute

1454

hypotetickeacute

114

ZMRZLIacuteKOVEacute ZE SVOJŠIacuteNA VE 14 - 16 STOLETIacute

Jan Zmrzliacutek Petr (I)

Zmrzliacutek

1420 - 1422 1405 - 1419 mincmistr

duchovniacute

infin

dagger 1421

1420

Magdaleacutena Manda

1394 - 1396 1402 1405 - 1421

infin

Anna z Frymburka

dagger 1465

1394 1395 1415 1424 1431 1439 1450 1452 1464

Petr (II)

Jan (I)

Vaacuteclav (I)

dagger asi 1463

dagger okolo 1440

dagger 1457 (bezdětnyacute)

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 - 1435 1437 1441 1443 - 1445 1447 -

1454 1456 1457 1461 1463

1422 1424 - 1427 1429 1430 1432 1433 1436 -

1439

1421 1422 1430 1436 1437 1440 1441 1443 - 1450

1453 1454

infin

Anna ze Šternberka

a z Veseliacute dagger 1465

1432

Zbyněk 1437 1438

Jan (II)

Vaacuteclav (II)

Jaroslav (I)

Kateřina

Aneţka

dagger 1483

koncem 15 stol

dagger 14

dagger 1465

dagger 1465

1457 1463 1466 1470 1472 1473

1480

1457 1461 1463 1468 1469 1472

1473

1457 1463 1466 1469

1471 - 1473 1475 1476 1478 1480 1486 1488 1490 1491 1496

infin

Vaacuteclav ze Smiřic

devět sirotků

Jan (III)

Zdeněk

Genealogickeacute vztahy

1475 1495

dagger 1496

Petr (III)

Vaacuteclav (III)

jisteacute

1488

1465 1477

hypotetickeacute

115

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZDROJŮ

Prameny a edice pramenů

AJ Soudniacute akta konzistoře praţskeacute čaacutest II ed Ferdinand Tadra Praha 1983

AČ Archiv českyacute čili stareacute piacutesemneacute pamaacutetky českeacute i moravskeacute diacutel I ed

František Palackyacute Praha 1840 diacutel II ed F Palackyacute Praha 1842 diacutel III ed

F Palackyacute Praha 1844 diacutel IV ed F Palackyacute Praha 1846 diacutel V ed

F Palackyacute Praha 1862 diacutel VI ed F Palackyacute Praha 1872 diacutel VII ed Josef

Kalousek Praha 1887 diacutel VIII ed J Kalousek Praha 1888 diacutel IX ed

J Kalousek Praha 1889 diacutel X ed J Kalousek Praha 1890 diacutel XIV ed

J Kalousek Praha 1896 diacutel XV ed J Kalousek Praha 1896 diacutel XVIII ed

J Kalousek Praha 1900 diacutel XIX ed J Kalousek Praha 1901 diacutel XXI ed

J Kalousek Praha 1903 diacutel XXVIII ed Gustav Friedrich Praha 1912 diacutel

XXXVII1 ed G Friedrich Praha 1941 diacutel XXXVII2 ed G Friedrich

Praha 1941

AKČ Archiv Koruny českeacute čaacutest V ed Antoniacuten Haas Praha 1947

z BŘEZOVEacute Vavřinec Husitskaacute kronika Piacuteseň o viacutetězstviacute u Domaţlic Praha

1979

CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae T I ed G Friedrich

Pragae 1904 ndash 1907 T II ed G Friedrich Pragae 1912 T III1 ed

G Friedrich Pragae 1943 T III2 edd G Friedrich ndash Zdeněk Kristen Pragae

1962 T III3 edd G Friedrich ndash Z Kristen ndash Jan Bistřickyacute Olomucii 2000

T III4 ed J Bistřickyacute Olomouc 2002 T IV1 edd Jindřich Šebaacutenek ndash Saša

Duškovaacute Pragae 1962 T IV2 edd J Šebaacutenek ndash S Duškovaacute Pragae 1965

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae T I ed Antoniacuten Boček

Olomucii 1836 T II ed A Boček Olomucii 1839

CIM Codex municipalit regni Bohemiae T I ed Jaromiacuter Čelakovskyacute Praha

1886 T II ed J Čelakovskyacute Praha 1895

DD Desky dvorskeacute kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel VIII ed G Friedrich Praha 1944

116

FRB Fontes rerum Bohemicarum T VIII ed Vaacuteclav Novotnyacute Praha 1932

LC Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per

archidioecesim T I1 ed František Antoniacuten Tingl Praha 1867 T I2 ed

Jaroslav Emler Praha 1874 T II ed F A Tingl Praha 1868 T III-IV ed

J Emler Praha 1879 T V ed F A Tingl 1865 T VI ed J Emler Praha

1883 T VII ed J Emler Praha 1886 T VIII-X ed J Emler Praha 1889

LKMP Listaacuteř kraacutelovskeacuteho města Plzně a druhdy poddanyacutech osad čaacutest I ed

Josef Strnad Plzeň 1891 čaacutest II ed J Strnad Plzeň 1905

LL Listaacuteř a listinaacuteř Oldřicha z Roţmberka 1418 ndash 1462 sv I ed Blaţena

Rynešovaacute Praha 1929 sv II ed B Rynešovaacute Praha 1932 sv III ed

B Rynešovaacute Praha 1937 sv IV edd B Rynešovaacute ndash Josef Pelikaacuten Praha

1954

MHB Monumenta historica Boemiae T I ed Gelasius Dobner Praha 1764

RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae at Moraviae Pars I

ed Karel Jaromiacuter Erben Praha 1855 Pars II ed J Emler Praha 1882 Pars III

ed J Emler Praha 1890 Pars IV ed J Emler Praha 1892

RBV Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec ndash 1419

aug 16) T III ed Boţena Kopičkovaacute Praha 1977 T IV ed B Kopičkovaacute

Praha 1989

RT Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae MDXLI igne consumptarum ndash

Pozůstatky desk zemskyacutech kraacutelovstviacute Českeacuteho r 1541 pohořelyacutech ed

J Emler T I Pragae 1870 T II ed J Emler Pragae 1872

SČPLL Soupis česky psanyacutech listů a listin do roku 1526 diacutel I sv 11 edd

František Beneš ndash Karel Beraacutenek Praha 1974 sv 12 edd F Beneš ndash

K Beraacutenek Praha 1974

Sedlaacuteček August Atlasy erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute šlechty

ed Vladimiacuter Růţek sv I Praha 2001 sv III Praha 2002 sv V Praha 2003

Ze staryacutech letopisů českyacutech edd Jaroslav KAŠPAR ndash Jaroslav PORAacuteK Praha

1980

117

Ze zpraacutev a kronik doby husitskeacute ed Ivan HLAVAacuteČEK Praha 1981ZRKŘČ

ZRKŘČ Zbytky register kraacutelů řiacutemskyacutech a českyacutech 1361 ndash 1480 ed

A Sedlaacuteček Praha 1914

Literatura

BĚLOHLAacuteVEK Miloslav a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě

a ve Slezsku diacutel IV Zaacutepadniacute Čechy Praha 1985

BOBKOVAacute Lenka Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel IVa 1310 ndash 1402

Praha ndash Litomyšl 2003

BOBKOVAacute Lenka ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute

diacutel IVb 1310 ndash 1402 Praha ndash Litomyšl 2003

BUDSKYacute Dominik Metropolitniacute kapitula praţskaacute in Dvory a rezidence ve

středověku Praha 2006

ČECHURA Martin Archeologickyacute vyacutezkum kostelů v zaacutepadniacutech Čechaacutech

Archeologia historica 30 2005 s 359 ndash 376

ČORNEJ Petr Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel V 1402 ndash 1437 Praha ndash

Litomyšl 2000

ČORNEJ Petr ndash BARTLOVAacute Milena Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel

VI 1437 ndash 1526 Praha ndash Litomyšl 2007

DITTRICH Tomaacuteš Romaacutenskeacute stavby z okruhu kladrubskeacuteho klaacuteštera in

Uměniacute 28 Praha 1980 s 129 ndash 139

DURDIacuteK Tomaacuteš Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha 2009

ERŠIL Jaroslav Spraacutevniacute a finančniacute vztahy avignonskeacuteho papeţstviacute k českyacutem

zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 seš 10 1959

FIALA Zdeněk Předhusitskeacute Čechy Českyacute staacutet pod vlaacutedou Lucemburků

1310 ndash 1419 Praha 1978

HALADA Jan Lexikon českeacute šlechty diacutel I Praha 1992

HLAVAacuteČEK Ivan ndash KAŠPAR Jaroslav ndash NOVYacute Rostislav Vademecum

pomocnyacutech věd historickyacutech Jinočany 2002

118

HLEDIacuteKOVAacute Zdeňka Struktura duchovenstva ve středověkyacutech Čechaacutech in

Struktura feudaacutelniacute společnosti na uacutezemiacute Československa a Polska do přelomu

15 a 16 stoletiacute Praha 1984 s 343 - 392

KALISTA Zdeněk Cesta po českyacutech hradech a zaacutemciacutech aneb Mezi tiacutem co je

a tiacutem co neniacute Praha ndash Litomyšl 2003 s 355 - 365

KAVKA František Posledniacute Lucemburk na českeacutem trůně Kraacutelem uprostřed

revoluce Praha 1998

KLAacutePŠTĚ Jan Proměna českyacutech zemiacute ve středověku Praha 2005

KOCMAN Pavel Mincmistr Petr Zmrzliacutek a Tišnov (Privilegium Vaacuteclava IV

pro Tišnov z roku 1416) Jiţniacute Morava 31 sv 34 1995 s 231 ndash 234

KOLAacuteŘ Martin ndash SEDLAacuteČEK August Českomoravskaacute heraldika I Praha

1902 reprint Praha 1996

KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 13 ndash 16 stoletiacute Praha 1990

KUČA Karel Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku diacutel II

Praha 1997

LIacuteBAL Dobroslav Recenze knihy Aneţky Merhautoveacute Raně středověkaacute

architektura v Čechaacutech in Uměniacute 22 1974 s 160 ndash 175

LEMINGER Emanuel Kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute Hoře Kutnaacute Hora 2003

MACEK Josef Českaacute středověkaacute šlechta Praha 1996

Masarykův slovniacutek naučnyacute Lidovaacute encyklopedie všeobecnyacutech vědomostiacute diacutel I

A ndash Č Praha 1925 s 459

MENCL Vaacuteclav ndash BENEŠOVAacute Klaacutera ndash SOUKUPOVAacute Helena Předromaacuten-

skaacute a romaacutenskaacute architektura v zaacutepadniacutech Čechaacutech Plzeň 1978

MERHAUTOVAacute Aneţka Raně středověkaacute architektura v Čechaacutech Praha

1971

MYSLIVEČEK Milan Velkyacute erbovniacutek Encyklopedie rodů a erbů v zemiacutech

Koruny českeacute sv 1 Plzeň 2005

NODL Martin Dekret kutnohorskyacute Praha 2010

119

Ottův slovniacutek naučnyacute Ilustrovanaacute encyklopedie obecnyacutech vědomostiacute diacutel

XXIV Staroţenskeacute-Šyl Praha 1906 s 456 diacutel XXVII Vůz-Ţiţkowski Praha

1908 s 653

PLAČEK Miroslav ndash FUTAacuteK Peter Paacuteni z Kunštaacutetu Rod erbu vrchniacutech

pruhů na cestě k trůnu Praha 2006

PAVLAacuteK Miroslav Ratolesti vladyků ze Svojšiacutena Českeacute pamaacutetky 8 č 1

1997 s 4 ndash 9

PETRAacuteŇ Josef a kol Dějiny hmotneacute kultury I diacutel 1 Praha 1985

POCHE Eduard a kol Uměleckeacute pamaacutetky Čech diacutel I AJ Praha 1977 diacutel III

PŠ Praha 1980

RAMEŠ Vaacuteclav Slovniacutek pro historiky a naacutevštěvniacuteky archivů Praha 2005

SEDLAacuteČEK August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute Českeacuteho diacutel II Praha

1883 diacutel VI Praha 1889 diacutel XI Praha 1897 diacutel XII Praha 1900 diacutel XIII

Praha 1905 diacutel XV Praha 1927

SPĚVAacuteČEK Jiřiacute Vaacuteclav IV 1361 ndash 1419 K předpokladům husitskeacute revoluce

Praha 1986

ŠANDERA Martin Osudy kutnohorskyacutech mincmistrů ndash Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena Kutnohorskyacute deniacutek 10 č 162 2001 s 19

ŠMAHEL František Husitskeacute Čechy Struktury procesy ideje Praha 2001

ŠMAHEL František Husitskaacute revoluce diacutel I Doba vymknutaacute z kloubů Praha

1995 diacutel II Kořeny českeacute reformace Praha 1993 diacutel III Kronika vaacutelečnyacutech

let Praha 1996 diacutel IV Epilog bouřliveacuteho věku Praha 1996

TOMEK Vaacuteclav Vladivoj Dějepis města Prahy diacutel II Praha 1871 diacutel III

Praha 1875 diacutel IV Praha 1879 diacutel V Praha 1881 diacutel VI Praha 1885 diacutel VII

Praha 1886 diacutel VIII Praha 1891

TŘIacuteSKA Karel a kol Hrady zaacutemky a tvrze v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku diacutel V Jiţniacute Čechy Praha 1986

URBAN Jan Lichtenburkoveacute Vzestupy a paacutedy jednoho panskeacuteho rodu Praha

2003

120

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel II 1197 - 1250

Praha ndash Litomyšl 2000

VANIacuteČEK Vratislav Velkeacute dějiny zemiacute Koruny českeacute diacutel III 1250 ndash 1310

Praha ndash Litomyšl 2002

VELIacuteMSKYacute Tomaacuteš Hrabišici paacuteni z Ryacutezmburka Praha 2002

Všeobecnaacute encyklopedie sv VIII Praha 2002 s 456

ŢEMLIČKA Josef Čechy v době kniacuteţeciacute (1034 ndash 1198) Praha 2007

ŢEMLIČKA Josef O bdquosvobodneacute soukromostildquo pozemkoveacuteho vlastnictviacute ČČH

107 č 2 2009 s 269 ndash 308

Internetoveacute zdroje

httpcmsflucasczredactionphpaction=showRedactionampid_categoryNode=

1113

httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-

CAshow_browse_Actiondostate=Českaacute republika (CZ)

httpwwwsvojsincz

httpwwwlnareczzamekhistorie

httpwwwmavlastcz

httpwwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechyhtm

svojsin

httpwwwatlasceskaczplzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsin

galerie217142

httpwwwklasterteplaczcz_indexhtml

httpurfaustblogujecz355183-sv-michal-v-prazephp

httpwwwsvatymichaelczhistoriephp

httpwwwsvatymichaelczmm99php

httpwwwblistyczart9886html

httpwwwblistyczart9887htm

httpwwwkostelec nadvltavouczobechistorie-obce

121

SEZNAM VYOBRAZENIacute

Pečeť Benedy ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 364)

Pečeť Jana Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (1 1 1429)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 211)

Pečeť Vaacuteclava Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena (29 1 1440)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 5 sv Praha 2001 s 167)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1483 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 109)

Naacutehrobek Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena z roku 1496 v kostele sv Vaacuteclava

v Buboviciacutech (čaacutest obce Volenice okr Přiacutebram)

(SEDLAacuteČEK August Atlas erbů a pečetiacute českeacute a moravskeacute středověkeacute

šlechty 3 sv Praha 2001 s 110)

Siacutedla v drženiacute rodu Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena na mapě Čech rozděleneacute podle

krajů (15 stoletiacute)

(vlastniacute kresba)

122

SEZNAM PŘIacuteLOH

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena (SEDLAacuteČEK

August Hrady zaacutemky a tvrze kraacutelovstviacute českeacuteho diacutel XIII Praha 1905 obr

přiacuteloha Viz httpwwwprostor-adczpruvodceokolobrd lnare

majitelehtm staţeno 25 10 2010 Viz wwwlnareczzamekhistorie

staţeno 25 10 2010)

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela (Viz www mavlastcz staţeno 25 10 2010)

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute věţe (Viz

wwwromarchczcz01_katalogtexty01_katalog_hl_str_cechy htm

svojsin staţeno 25 10 2010)

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi (Viz wwwatlasceskacz

plzensky-krajkostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie217142

staţeno 25 10 2010)

Severniacute strana kostela (Viz wwwatlasceskaczplzensky-kraj

kostel-sv-petra-a-pavla-svojsingalerie 217142 staţeno 25 10

2010)

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

(Viz httphamelikawzczh00-10htm staţeno 25 10 2010)

Půdorys kostela ve Svojšiacuteně (POCHE Eduard a kol Uměleckeacute

pamaacutetky Čech III Praha 1980 s 490)

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje klaacutešteru

v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky (Viz http www

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=280380

ampblock_id=1ampsignatory=575 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje kladrubskeacutemu

klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při potociacutech Suchaacute

a Trnovaacute (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=280606ampblock_id=1ampsignatury=494 staţeno 11 3

2011)

123

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na listině

z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute ves Ţichlovice

plaskeacutemu klaacutešteru (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=280267ampblock_id=7ampsignatory=649

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje mezi

svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408 (Viz httpwwwmom-

cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246307amp

block_id=142amp signatory=1413 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady (Viz httpwwwmom-cauni-

koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=246370ampblock_id=

145ampsignatory=1457 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute pro Jana

Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora praţskeacute univerzity

a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi (ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash

Litomyšl 2000 obr přiacuteloha)

Přiacuteloha 9 Litoměřicko ndash třeboňskaacute bible jinak takeacute Zmrzliacutekovskaacute z let

1411 ndash1414 (KRAacuteSA Josef Českeacute iluminovaneacute rukopisy 1316 stoletiacute

Praha 1990 s 300 302 303)

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov (Viz http

wwwMom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Action

doid=248612 ampblock_id=22ampsignatory=219 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena na

Stareacutem Městě praţskeacutem

124

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba (vlastniacute obraacutezek

podle obrazoveacuteho průvodce Panoramatickeacute plaacuteny měst ČR Praha

Stareacute Město Mariaacutenskeacute Laacutezně 1998)

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

(ČORENJ Petr VZDKČ diacutel V Praha ndash Litomyšl 2000 s 648)

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze

Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem z Roţmberka (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=

636423 ampblock_id=10ampsignatory=348 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka do dvou neděl listina z 1 ledna 1429 (Viz http

wwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondo

id=636432ampblock_id=10ampsignatory=359 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce rozsuzuje

spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena a Vaacuteclavem z Michalovic

U listiny se zachovaly pečetě všch třiacute bratrů ( Viz httpwww

mom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charterDetail_Actiondoid=224564

ampblock_id=157ampsignatory=2470 staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu uzavřenou na

Vildštejně (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CAshow_charter

Detail_Actiondoid=636523ampblock_id=19ampsignatory=1898 staţeno 11 3

2011)

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou ze Šternberka se

zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute a valdštejnskou smlouvu Listina

z 1 července 1450 (Viz httpwwwmom-cauni-koelndeMOM-CA

show_charterDetail_Actiondoid=636532ampblock_id=22ampsignatory=1901

staţeno 11 3 2011)

Přiacuteloha 1 Erb vladyků ze Svojšiacutena a Zmrzliacuteků ze Svojšiacutena

Přiacuteloha 2 Kostel sv Petra a Pavla ve Svojšiacuteně

Průčeliacute kostela

Severniacute strana kostela

Sdruţenaacute okna v romaacutenskeacute věţi

Romaacutenskyacute sloup a klenba v přiacutezemiacute

věţe

Průřez kostelniacute věţiacute s panskou tribunou a severniacute zeď

Půdorys kostela

Přiacuteloha 3 Listina kniacuteţete Soběslava II z roku 1175 kterou daruje

klaacutešteru v Plasech dva uacutejezdy a směňuje některeacute statky

Přiacuteloha 4 Listina Soběslava II z roku 1177 kterou daruje

kladrubskeacutemu klaacutešteru uacutejezd při řece Mţi a pozemky při

potociacutech Suchaacute a Trnovaacute

Přiacuteloha 5 Pečeť s rodovyacutem erbem Poprveacute se s niacute setkaacutevaacuteme na

listině z června 1323 kterou Beneda ze Svojšiacutena vraciacute

ves Ţichlovice plaskeacutemu klaacutešteru

Přiacuteloha 6 Člen kraacutelovskeacute rady Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena vystupuje

mezi svědky na listině Vaacuteclava IV z června 1408

Přiacuteloha 7 Listina z července 1414 na ktereacute vystupuje Petr Zmrzliacutek

ze Svojšiacutena jako člen kraacutelovskeacute rady

Přiacuteloha 8 Tzv Dekret kutnohorskyacute Uacuteředniacute opis listiny pořiacutezenyacute

pro Jana Husa 18 zaacuteřiacute 1414 a opatřenyacute pečetiacute rektora

praţskeacute univerzity a notaacuteřskyacutemi znameniacutemi

Přiacuteloha 9 Ukaacutezky z Litoměřicko ndash třeboňskeacute bible jinak takeacute

Zmrzliacutekovskaacute z let 1411 ndash1414

Titulniacute list s vyacutejevy Geneze a rodovyacutemi znaky

Kraacutel David s ţaltaacuteřem

Prorok Joel

Přiacuteloha 10 Listina ze zaacuteřiacute 1418 na ktereacute Petr Zmrzliacutek a Oneš

z Měkovic rozsuzujiacute spor o městečko Smrdov

Přiacuteloha 11 Osudovaacute miacutesta mincmistra Petra Zmrzliacuteka ze Svojšiacutena

na Stareacutem Městě praţskeacutem

Tzv Zmrzliacutekův dům za kostelem sv Jakuba

Gotickyacute vzhled kostela sv Michaela Archanděla

Přiacuteloha 12 Listina z 25 listopadu 1426 kterou Petr a Jan

Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute s Oldřichem

z Roţmberka

Přiacuteloha 13 Petr a Jan Zmrzliacutekoveacute ze Svojšiacutena uzaviacuterajiacute přiacuteměřiacute

s Oldřichem z Roţmberka do dvou neděl listina

z 1 ledna 1429

Přiacuteloha 14 Listina z 22 března 1430 na ktereacute Dětřich z Uacutejezdce

rozsuzuje spor mezi bratry Zmrzliacuteky ze Svojšiacutena

a Vaacuteclavem z Michalovic U listiny se zachovaly pečetě

všch třiacute bratrů

Přiacuteloha 15 Listina z 24 července 1450 kterou se Vaacuteclav Zmrzliacutek ze

Svojšiacutena zavazuje dodrţovat přiacuteměřiacute a smlouvu

uzavřenou na Vildštejně

Přiacuteloha 16 Petr Zmrzliacutek ze Svojšiacutena se svojiacute matkou Annou

ze Šternberka se zavazujiacute dodrţovat přiacuteměřiacute

a valdštejnskou smlouvu Listina z 1 července 1450

Page 8: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 9: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 10: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 11: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 12: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 13: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 14: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 15: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 16: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 17: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 18: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 19: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 20: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 21: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 22: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 23: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 24: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 25: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 26: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 27: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 28: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 29: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 30: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 31: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 32: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 33: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 34: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 35: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 36: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 37: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 38: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 39: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 40: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 41: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 42: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 43: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 44: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 45: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 46: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 47: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 48: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 49: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 50: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 51: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 52: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 53: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 54: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 55: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 56: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 57: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 58: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 59: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 60: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 61: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 62: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 63: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 64: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 65: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 66: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 67: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 68: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 69: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 70: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 71: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 72: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 73: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 74: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 75: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 76: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 77: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 78: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 79: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 80: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 81: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 82: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 83: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 84: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 85: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 86: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 87: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 88: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 89: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 90: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 91: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 92: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 93: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 94: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 95: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 96: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 97: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 98: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 99: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 100: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 101: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 102: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 103: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 104: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 105: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 106: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 107: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 108: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 109: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 110: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 111: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 112: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 113: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 114: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 115: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 116: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 117: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 118: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 119: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 120: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 121: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 122: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 123: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 124: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 125: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 126: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 127: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 128: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 129: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 130: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 131: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 132: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 133: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 134: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 135: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 136: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 137: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 138: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 139: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 140: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 141: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …
Page 142: ZMRZLÍKŮ ZE SVOJŠÍNA V OBDOBÍ POZDNÍHO …