VZNIK A ROZVOJ CHEMICKÉHO PRuMYSLU

Ostatní odvětví průmyslu požadují

rozvoj výroby základních chemikálií

Katedra chemie, FP, Technická Univerzita v Liberci – 2010

HIC 12

Vznik a rozvoj chemického průmyslu

Významná složka společnosti a její ekonomiky

Textilní průmysl požaduje prací, bělící a barvící

prostředky

Chemický středověk – sanytrníci

Dusičnany se získávaly sběrem ze stěn chlévů …

Sanytrník byl důležitý a vážený řemeslník

Kdo měl více sanytru – měl víc

střelného prachu a mohl mít

území, bohatství …

Chemický středověk – sanytrníci

Potřeby výrobu střelného prachu byly veliké

Příroda však poskytovala omezené

možnosti.

V XIX. století byla otevřena ložiska

přírodních ledků.

Chemický středověk – sanytrníci

Chemický středověk – sanytrníci

Dusík ze vzduchu

však lidstvo

neumělo využít

Chemický středověk – sanytrníci

Chemický středověk končí až díky

objevům

Guldberga,

Waaga a

Le Chateliera

– pochopením chemické rovnováhy

a možností jejího ovlivnění

Cato Maximilian Guldberg

11.8.1836 – 14.1.1902

norský chemik a matematik

1864 – zákon o aktivním působení

hmoty

„Rychlost chemické reakce je

v každém okamžiku úměrná

aktivní hmotě reagujících látek.“

Cato Maximilian Guldberg

Peter Waage

29.6.1833 – 13.1.1900

norský chemik

syn námořního kapitána

se svým švagrem Guldbergem uveřejnil zákon

o aktivním působení hmoty, ve kterém

vyjadřuje rychlost chemických reakcí a

rovnováhu chemických dějů

Peter Waage

Henry Louis Le Chatelier

8.10.1850 – 17.9.1936

francouzský chemik

1899 – teorie chemické rovnováhy

Princip akce a reakce:

„Systém, který je v rovnováze reaguje na každou

změnu (teploty, tlaku, koncentrace, atd.) tak, aby

tuto změnu potlačil.“

1900 – vlastnosti kovových slitin

1901 – slitiny železa

1902 – metody analytické chemie

1907 – praktické aplikace základních principů

chemie

Henry Louis Le Chatelier

1900 Birkeland-Eyde-metoda –

v elektrickém oblouku při teplotách okolo

3000 °C vzdušný dusík a kyslík reagují

na oxid dusnatý:

N2 + O2 → 2 NO

2 NO + O2 (vzdušný) → 2 NO2

3 NO2 + H2O → 2 HNO3 + NO

Výroba kyseliny dusičné

Olav Christian Bernhard Birkeland

13. 12.1867 – 15.6.1917

– norský vědec

– jako první vysvětlil podstatu polární záře

– postavil elektromagnetické dělo

– vyvinul Birkeland-Eyde proces výroby

kyseliny dusičné

– sedmkrát byl nominován na Nobelovu

cenu, ale nikdy ji nezískal

Olav Christian Bernhard Birkeland

Samuel Eyde

29.10.1866 – 21.6.1940

norský inženýr a průmyslník

– zakladatel firem Norsk Hydro a

Elkem

– spolutvůrce metody pro výrobu

kyseliny dusičné

Samuel Eyde

Rjukan – Norsk Hydro

1905 – hydroelektrárna na 104 m vysokém vodopádu

1916 – první syntetická výroba kyseliny dusičné a norského ledku

1928 – výroba vodíku elektrolýzou

1934 – těžká voda

1940 – obsazeno Němci – těžká voda

1944 – partyzánské sabotáže

1960 – konec elektrolytické výroby – přesun do Porsgrunnu

Výroba kyseliny dusičné

Friedrich Wilhelm Ostwald2 .9.1853 – 4.4.1932

litevský němec – fyzikální chemik

1908 – katalytická oxidace NH3 na HNO3

1909 – Nobelova cena za chemii

kyselina dusičná

dusičnany hnojiva

čištění drahých kovů

lučavka královská

výbušninybarviva

léky

vonné látky

leptání

laboratorní přípravy

Výroba kyseliny dusičné

Původně z popela rostlin

1775 francouzská akademie věd vypsala cenu nejlepší postup přípravy sody z kuchyňské soli

Carl Wilhelm Scheele1775 – směs NaCl, Ca(OH)2 nechal na vzduchu a časem

vyloužil soduFrancois Joseph Marie Malherbe (1733-1827)

1778 – žíhal Na2SO4, Fe, dřevné uhlí, z taveniny vyloužilsodu

Nicolas Leblanc (1742-1806)

1787 – rozemlel a tavil v peci Na2SO4, CaCO3, uhlí –výrobna v Saint-Denis (u nás 1851 Hrušov)

Ernest Solvay (1838-1922)

1863 – NH3 + CO2 z vápence – dá NH4HCO3 a ten NaClpřevede na sodu – 1864 Charleroi

V českých zemích závody v Hrušově u Ostravy a Neštěmicíchu Ústí nad Labem (1905-1991)

Průmyslová výroba sody

Carl Wilhelm Scheele

9.12.1742 – 21.5.1786

švédský chemik

objevitel mnoha chemických

látek

obrázky jeho lékárny a jeho

laboratoře v Köpingu

Francois Joseph Marie Malherbe – chemismus jeho

přípravy sody v porovnání s Leblancovým způsobem

v dánštině

Průmyslová výroba sody

Nicolas Leblanc

1775 – vypsala Francouzská akademie věd cenu pro toho,

kdo vynalezne postup výroby sody ze soli

1791 – získal Leblanc patent na 15 let na postup výroby

sody ze soli, kyseliny sírové, vápence a dřevěného uhlí

– s kapitálovou podporou svého zaměstnavatele Filipa

Egalité, vybudoval továrnu s produkcí 320 tun sody ročně

1793 – revoluční vláda Leblancovu továrnu zkonfiskovala

1793.6.11. – Filip Egalité byl popraven gilotinou

1801 – zpustlou továrnu vrátil Napoleon Leblancovi

– soud uznal finanční závazky francouzského státu vůči

Leblancovi, avšak v tak malé výši, že to nestačilo na dluhy,

natož na obnovení provozu továrny

– zlomený zakladatel chemického průmyslu skončil

v chudobinci, kde se jako 63-letý zastřelil

– jeho výroba sody proměnila dějiny: mýdlo přestalo

být luxusním zbožím a vytvořilo podmínky pro vyšší

úroveň hygieny – zlevnila se i výroba skla

6.12.1742 – 16.1.1806

francouzský lékař a chemik

Nicolas Leblanc

16.4.1838 – 26.5.1922belgický chemik a průmyslník

1861 – vyvinul nový proces výroby sody1863 – první závod v Charleroi1872 – patent na Solvayovu metodu1893 – využívá výnos z patentu,

zakládá Institut sociálních věd1903 – Solvayova obchodní škola1911 – Solvayovy konference

Ernest Gaston Joseph Solvay

V českých zemích závody v Hrušově u Ostravy a

Neštěmicích u Ústí nad Labem (1905-1991)

Výroba sody

Výroba kyseliny sírové

Sumerové znali dva typy vitriolu lišící

se barvou

Discorides – řecký přírodovědec

(I. století AD) popsal vlastnosti

Plinius starší (23–79 AD)

římský lékař v díle Naturalis historia

Claudius Galenus (129–200)

římský lékař – medicinální využití

Zosimos z Panopole (IV. století)

řecký alchymista – metalurgické využití

objev kyseliny sírové je přisuzován arabskému

alchymistovi Jabiru ibn Hayyanovi (Geber – 8.

století).

studie přípravy kyseliny sírové popsal perský

fyzik a alchymista Ibn Zakariva al-Razi (Rhazes

– 9. století).

získával tuto látku suchou destilací minerálů

obsahujících zelenou nebo modrou skalici

(FeSO4 • 7H2O, CuSO4 • 5H2O)

Výroba kyseliny sírové

Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh ibn

Síná - Avicena

(980-1037) – lékařské využití různých

druhů vitriolu

Vincent of Beauvais (1190 – 1264)

francouzský dominikánský mnich popsal

vlastnosti

Albertus Magnus (1193 –1280)

německý dominikánský mnich a biskup

v knize Compositum de Compositis

popisuje vitriol

Výroba kyseliny sírové

XVII. století – německý chemik Johann

Glauber připravoval kyselinu sírovou

spalováním síry společně s dusičnanem

draselným v přítomnosti vodní páry

1736 – londýnský lékárník Joshua Ward

(1684 – 1761) použil tuto metodu pro výrobu

kyseliny sírové ve větším měřítku

Výroba kyseliny sírové

1746 – upravil Glauberovu metodu

John Roebuck1718 – 17.7.1794

skotský lékař, vynálezce a podnikatel

1749 – ve skotském Prestonpans připravoval kyselinu

sírovou v olověných komorách

dosahoval koncentrace 35–40%

proces přípravy v olověných komorách zůstal téměř

po dvě staletí základní výrobní metodou kyseliny

sírové

Výroba kyseliny sírové

o vylepšení Roebuckovy metody se zasloužili

Joseph Louis Gay Lussac

(zpětné získávání nitrosních plynů)

Výroba kyseliny sírové

o vylepšení Roebuckovy metody se zasloužil

John Glover (věžový způsob)

Výroba kyseliny sírové

Výroba kyseliny sírové

1831 – britský obchodník s octem

Peregrine Phillips

patentoval tzv. kontaktní proces výroby

kyseliny sírové

proces postupně vylepšili

Clemens Alexander Winkler

a

Rudolf Knietsch

tak, že se stal základem současné světové

výroby kyseliny sírové

místo původního pyritu se používá jako vstupní

surovina většinou elementární síra

Výroba kyseliny sírové

Clemens Alexander Winkler26.12.1838 – 8.10.1904

německý chemik, objevil Ge 1886

propracoval katalytickou oxidaci oxidu siřičitého

Výroba kyseliny sírové

Rudolf Theophil Josef Knietsch13.12.1854 – 28.5.1906

německý chemik

1888 – vylepšil kontaktní metodu výroby kyseliny sírové

Výroba kyseliny sírové

Výroba kyseliny sírové

Kyselina sírová v Čechách:

Česká dýmavá – ze skalic:

1778 – Lukavice u Chrudimi

1792 – Stříbrný Potok u Kraslic

1802 – Hromice u Plzně

1815 – Břasy

1833 – Kaznějov

1857 – Ústí nad Labem

Komorová:

1824 – Zbraslav

1827 – Jemník u Slaného

1833 – Praha

1850 – Kaznějov …. Přerov, Kolín

Věžová: Hrušov, Lovosice

Kontaktní: 1897 – Ústí nad Labem

1909 – vysokotlaká syntéza

Fritz Haber

Carl Bosch

Výroba amoniaku

Fritz Haber9.12.1869 – 29.1.1934

německý fyzikální chemik

židovského původu

1909 – syntéza amoniaku 200 atm.

osmiový katalyzátor

1914 – zájem o bojové plyny

1918 – Nobelova cena

za průmyslovou výrobu amoniaku

1918 – získávání zlata z mořské

vody

1933 – opustil Německo

Výroba amoniaku

Carl Bosch27.8.1874 – 26.4.1940

německý chemik

1909 – Haber-Boschova syntéza amoniaku

1918 – syntéza metanolu

1931 – Nobelova cena za vysokotlaké syntézy

1933 – setkání s Hitlerem, bránil židovské

vědce, byl za to suspendován

1939 – pokus o sebevraždu kvůli vývoji

v Německu

Výroba amoniaku

Robert Bosch (23.9.1861 – 12.3.1942) strýc - zakladatel firmy

na zapalování pro motory

Výroba amoniaku

O. Unverdorben1826 – destiloval indigo s vápnem

Friedlieb Ferdinand Runge (1795-1867)isoloval anilin z uhlí

J.F. Fritzsche (1808-1871)tavil indigo s KOH

Nikolaj Nikolajevič Zinin (1812-1880)redukoval nitrobenzen

August Wilhelm Hofman (1818-1892)isoloval benzen a anilin z dehtu

William Henry Perkin (1838-1907)anilinová barviva

Johann Peter Griess (1829-1888)azobarviva

Otto Nikolaus Witt (1853-1915)

další barviva

Výroba syntetických barviv

Friedlieb Ferdinand Runge8.2.1795 – 25.3.1867

německý analytický chemik

1834 – isoloval z dehtu anilin, pyrrol a chinolin

1850 – objevil papírovou chromatografii

z anilinu vyrobil modré a černé barvivo

Výroba syntetických barviv

Nikolaj Nikolajevič Zinin25.8.1812 – 18.2.1880

ruský organický chemik

otec diplomat na Kavkaze

1842 – syntéza anilinu redukcí nitrobenzenu

1844 – m-fenylendiamin

1845 – benzidin

měl 4 děti, nejmladší Nikolaj byl rektorem

Donské polytechniky

Výroba syntetických barviv

August Wilhelm von Hofmann8.4.1818 – 5.5.1892

německý chemik

1841 – isoloval benzen a anilin z dehtu

1845 – syntéza nitrobenzenu a anilinu

1846 – syntéza toluidinů

1850 – alifatické aminy

1858 – barvivo fuchsin

1866 – elektrolyzér na vodu

1871 – Hofmanův přesmyk aminů

Výroba syntetických barviv

Carl Julius Fritzsche29.10.1808 – 20.6.1871

německý chemik

1840 – anilin

1841 – kyselina anthranilová

1858 – kyselina pikrová, reten

Výroba syntetických barviv

William Henry Perkin12.3.1838 – 14.7.1907

– anilinová barviva

dvakrát ženatý

první manželství dva synové

William Henri Perkin Jr. (1860 – 1929)

Artur George Perkin (1861 – 1937)

druhé manželství

1 syn + 4 dcery

všichni synové chemici

Výroba syntetických barviv

Johann Peter Grieß6.9.1829 – 30.8.1888

německý chemik

nejprve sloužil u vojenského jezdectva

potom teprve začal studovat chemii

1857 – první diazosloučeniny

1862 – azobarviva

1866 – anilinová žluť

ke konci života pracoval v pivovaru v Anglii

Výroba syntetických barviv

Otto Nikolaus Witt

31.3.1853 – 23.3.1915

ruský chemik

1876 – azobarviva chrysoidin, tropeolin

1884 – indigofenoly, sulfonace a-naftylaminu

Výroba syntetických barviv

Lukavice u Chrudimi

Na konci 16. století se zde začal těžit pyrit a

od 17. století zde pracovala továrna na jeho

zpracování,

která vyráběla síru 1703 a 1778 i kyselinu

sírovou.

1892 – doly uzavřeny

1905 – chemická výroba přesunuta do

nedalekých Slatiňan.

1877 – továrna na umělá hnojiva Slatiňany

Chemický průmysl v českých zemích

ChomutovOd 16. do 18. století se v blízkosti Chomutova těžil

kamenec, pozůstatkem tohoto dolování je nynější

Kamencové jezero na východním okraji města.

Kamencové jezero je vodní plocha

v nadmořské výšce 337 m na severovýchodním

okraji Chomutova, vzniklá někdy koncem 18.

století zatopením prostoru po těžbě kamencových

břidlic z let 1558 – 1785.

1558 založen minerální závod na výrobu kyseliny

sírové

Chemický průmysl v českých zemích

Dolní Rychnov

1793 Johann David Starck přestavěl na olejnu

a začal vyrábět dýmavou kyselinu sírovou (oleum),

vhodnou pro bělení látek a krajek do r. 1817

vyráběl též saze, různé barvy a naftalen

1837 byl za své zásluhy (zaměstnával mimo jiné až 1500 dělníků)

povýšen do šlechtického stavu a získal tak přídomek Edler von

Starck, v tomtéž roce přihlásil patent na výrobu kalcinovaných

sazí, které měly odbyt i do zahraničí, zvláště do Saska, Belgie,

Holandska a Porýní. Patent dostal majitel na 8 roků.

1883 Johann Anton Starck zemřel a na základě jeho závěti

1885 vznikla společnost "Dolové a průmyslové závody, dříve

Johann David Starck, se sídlem v Dolním Rychnově“

Chemický průmysl v českých zemích

:Vrbno pod Pradědem

1855 založil Moritz Richter továrnu na výrobu kyseliny sírové,

kterou jeho syn rozšířil o sklárnu.

1894 se přestala vyrábět kyselina sírová a továrna se

přeměnila na výrobu skla pro domácnost.

Chemický průmysl v českých zemích

Petrovice u Karviné:

Rozmach obce nastal ve druhé polovině 19. století, kdy zde vznik chemický

podnik s názvem Hraběte Larische–Mőnicha továrna na sodu v Petrovicích.

V továrně pracovalo asi 250 lidí, pro které bylo postaveno několik obytných

domů. Byla zde vyráběny různé chemické výrobky jako soda, kyselina sírová,

umělá hnojiva a podobně.

Samota Berk – zelené jezírkoZelené jezírko v bývalém lomu na těžbu vitriolové břidlice, ze které se v 19.

století vyrábělo ,,Oleum“ neboli česká dýmavá kyselina sírová. Přístupné.

331 52 Dolní Bělá

Bukovany u Karlových Varů:

V některých pramenech je uváděn ve Dvorech minerální závod na výrobu

kamence a dýmavé kyseliny sírové, zvané oleum.

Chemický průmysl v českých zemích

Zbraslav:

Roku 1812 koupil konvent Antonín Richter a výrobu cukru obnovil.

Začal také s výrobou chemikálií: kyseliny sírové, octové a solné,

chlorového vápna, salmiaku, octanu olovnatého, mýdla a posléze i lití

broků.

Začal také vyrábět cukr z řepy, což byla v českých zemích novinka.

1801 – první řepný v Hořovicích

1829 – Kostelní Vydří

1831 – Chocomyšl, Bezděkov, Dobrovice a Malá Chuchle

1851 – Hrušovany nad Jevišovkou

1859 – Zvoleněves

1861 – Modřany

Na cukrovary navazovalo i lihovarnictví,

drožďárenství a pivovarnictví

Cukrovary v Českých zemích

Přerov

1894 – první akciová továrna na hnojiva a lučebniny v Přerově

1896 – proběhla kolaudace továrny a ihned byla zahájena průmyslová výroba

kyseliny sírové a superfosfátu

1897 – továrna vstoupila na dobu tří let za účelem rozšíření trhu do "Sdružení

továren na hnojiva"

1900 – vybudován mechanický rozklad fosfátů v tzv. Lorenzově hrnci

1908 – zahájena výroba fluorokřemičitanu sodného

1910 – zavedena extrakce tuků, převedeno z firmy Josef Merz z Brna

1921 – nová bateriová extrakce s denní kapacitou kolem 30 tun olejnatých semen,

kde byl získáván lněný extrahovaný šrot a lněný olej

1922 – výroba lité ušlechtilé fenolformaldehydové pryskyřice Juralit v odštěpném

závodě Lipníku nad Bečvou (celkově se zde Juralit vyráběl v letech 1922 až 1976)

1926 navázáno na extrakci olejů, nová výroba fermeží a lakových olejů 1929 – do

provozu uvedena nová výrobna kyseliny "C" sírové komorovým způsobem

(provozována až do konce roku 1962) s kapacitou 28 tun monohydrátu denně

(monohydrát - přepočet na 100% kyselinu)

Chemický průmysl v českých zemích

1937 – vybudována nová kontaktní výrobna kyseliny sírové s původním

označením 3. systém (po 2. světové válce přejmenována na B-systém, její

provoz byl ukončen až v září 1963), se zařízením firmy Grill-Schröder

1962 – vybudována výrobna S-1 na produkci kyseliny sírové z tekuté síry, která

zahájila výrobu s roční kapacitou 100 000 tun

1963 – zahájení výroby práškového superfosfátu, v roce 1964 nový provoz

granulovaného SPF

1966 – nový název „Přerovské chemické závody“

1968 – zahájena výroba anorganických pigmentů

1969 – podnik začleněn jako závod do VHJ „Chemopetrol Praha“

1975 – název podniku změněn na „Chemopetrol, koncernový podnik, Přerovské

chemické závody, Přerov“

1991 – transformace státního podniku Přerovské chemické závody na akciovou

společnost PRECHEZA se 100% účastí FNM.

1993 – ukončena výroba průmyslových hnojiv

1994 – výroba Preflocu byla převedena do dceřiné společnosti Kemifloc

(společný podnik firmy PRECHEZA a skandinávské nadnárodní společností

Kemira Kemi), jejíž součástí je i divize Kemwater, současný největší světový

producent chemikálií pro úpravu a čištění vod. Společnost Kemifloc se postupně

stala největším výrobcem železitých koagulantů ve střední Evropě.

Přerovské chemické závody

2004 – vzniklo České technologické centrum pro anorganické pigmenty a.s.

jako stoprocentní dceřiná společnost a.s. PRECHEZA.

ČTCAP je zaměřeno na vývoj a inovace high–tech výrobků a technologií titanové

běloby a železitých pigmentů včetně příslušných aplikačních metodik a aplikací ve

výrobě nátěrových hmot, plastů, vláken, stavebních materiálů, v kosmetice aj.

Přerovské chemické závody

1927 zahájení výstavby

1928 zahájení výroby vodíku, čpavku, síranu amonného

1931-34 výroba dalších typů hnojiv

1937 výroba argonu, metanolu, formaldehydu,

hexametylentetraminu

1938 výroba kyseliny šťavelové

1948 výroba rajského plynu

1951 výroba močoviny a thiomočoviny

1956 ukončení výroby methanolu a hexametylentetraminu

1958 výroba močovinoformaldehydového lepidla - Dukol

1959 výroba cyklohexanonu

čpavku

Ostrava – Moravské chemické závody

1961-62 poloprovozní výroba anilinu, cyklohexylaminu a

dicyklohexylaminu

1966 výroba kyseliny sírové

1970 výroba sorbitu

1971 výroba fenolických lisovacích hmot

a fenolformaldehydových pryskyřic

1972 ukončení výroby močoviny

1973 ukončení výroby thiomočoviny

1976 ukončení výroby síranu amonného

1983 ukončení výroby čpavku

1985 anilinový blok

1986 ukončení výroby cyklohexanonu

1993 ukončení výroby kyseliny sírové

1994 ukončení výroby sorbitu a argonu

1995 speciální aminy I –certifikace podle ISO 9002 pro anilin,

cyklohexylamin, nitrobenzen, koncentrovanou kyselinu dusičnou a

kyselinu šťavelovou

Ostrava – Moravské chemické závody

1996 změna technologie výroby vodíku, přechod

na zemní plyn jako surovinu

1997 speciální aminy II

1998 intenzifikace anilinu – modernizace lisovacích hmot –

rekonstrukce pracovišť údržby měření a regulace – osvědčení

Odpovědné podnikání v chemii a Responsible Care

1999 spalovna průmyslových odpadů – Dukol - zneškodnění

odplynu – anilin - modernizace měření a regulace

2000 vstup strategického partnera a vznik společnosti BorsodChem

MCHZ, s.r.o.

2001 ukončení výroby hnojiv – intenzifikace výroby Speciálních

aminů – vznik Výrobně-obchodní jednotky Aminy

2002 vznik Výrobně-obchodní jednotky Dukol a formaldehyd

2003 vyčlenění výroby a prodeje močovinoformaldehydových

pryskyřic ze společnosti

2005 intenzifikace anilinu

Moravské chemické závody – Borsod a.s.

Moravské chemické závody – Borsod a.s.

1856 – založení akciové společnosti Rakouský spolek pro chemickou a hutní

výrobu

1906 – ve Spolku prosperují obory anorganických výrob, začátek oboru

organických barviv

1920 – Spolek má rozvětvenou koncernovou strukturu a dominantní postavení

mezi chemickými výrobci v Evropě

1938 – Spolek buduje výrobu organických barviv v Pardubicích - Rybitví

(Synthesia) a chlorovou chemii v Neratovicích (Spolana)

1945 – rozpad koncernové struktury Spolku, počátek výrobního oboru

syntetických pryskyřic

1960 – zahájení provozu nové výrobny syntetických pryskyřic

1973 – zahájení provozu komplexu Epitetra

1985 – počátek realizace rozsáhlého ekologického programu

1990 – obnovena právní forma akciové společnosti

1992 – zahájena spolupráce s norskou firmou JOTUN A/S (obor syntetických

pryskyřic)

1995 – dokončena privatizace Spolku

Spolchemie – Ústí nad Labem

Spolchemie – Ústí nad Labem

Istrochem patří k nejstarším podnikům chemického průmyslu.

Firmu založil švédský vynálezce dynamitu - Alfred Nobel v roce 1873 jako

součást širších podnikatelských aktivit v Evropě.

Původním výrobním programem byla výroba výbušnin pro průmyslové a

vojenské účely.

Později byla chemická výroba postupně rozšiřovaná a diverzifikovaná podle

potřeb chemického průmyslu a dalších průmyslových odvětví.

1873 - založení dynamitové továrny Dynamit Nobel, později Dynamit Nobel,

a.s.

1946 - znárodnění a změna názvu na Chemické závody Dynamit Nobel, n.p.

1951 - změna názvu na Závod Juraja Dimitrova, n.p.

1958 - změna názvu na Chemické závody Juraja Dimitrova, n.p.

1991 - změna názvu na Istrochem, š.p.

1994 - Istrochem, a.s. (štátna akciová spoločnosť)

1996 - Istrochem, a.s. (súkromná akciová spoločnosť)

1999 - Istrochem, a.s. (štátna akciová spoločnosť)

2002 - Istrochem, a.s. se stává součástí Agrofert Group

2006 - od 1. ledna 2006 je Istrochem odštěpným závodem Dusla, a.s.

Istrochem – Bratislava

Historie Pardubické rafinérie minerálních olejů se začala psát

v 2. polovině 19. století ve Vídni, kde majitel krámku David Fanta

prodával petrolej na litry. Nevedl si špatně, a proto se rozhodl

zřídit vlastní závod na destilaci a následnou rafinaci petroleje

z ropy.

1889 "Pardubitzer Paraffin Ceresin und Kerzenfabrik"

Paramo – Pardubice

Paramo – Pardubice

1920 byla v Pardubicích-Semtíně založena „Československá

akciová továrna na látky výbušné“. 1928 vznikla sesterská

společnost „Synthesia“ a v roce

1934 byl podnik přejmenován na „Explosia a.s.“

1946 vznikl „Synthesia, národní podnik“ sloučením Synthesie a

Explosie, později přejmenovaný na „Východočeské chemické

závody n.p.“.

„Synthesia, a.s.“ nyní patří mezi přední české společnosti ve

výrobě celulózy, pigmentů, barviv a organických sloučenin.

„Explosia, a.s.“ zaujímá významné postavení v oblasti trhavin a

střelivin na trhu ČR, ale je i významným exportérem, především

do zemí EU.

Koncem padesátých let zde byla vyvinuta plastická trhavina

Semtex. Název vznikl kombinací slov Semtín a Explosive.

Synthesia – Explosia

Synthesia – Explosia

Kralupská petrolejka1900 – založena Kralupská rafinerie minerálních

olejů se sídlem v Praze

Nejprve byla postavena administrativní budova,

laboratoř, kotelna, komíny, petrolejová, olejová

a benzinová destilace, parafínka, expedice, mazárna, baterie nádrží,

pomocné provozy a vlečka.

Kapacita závodu byla ze začátku 20 tis. tun surové nafty ročně.

Po první světové válce byla kapacita petrolejky výrazně zvýšena,

neboť došlo k mnoha přístavbám a modernizaci zařízení.

V dobách konjunktury zaměstnávala až 700 lidí

1910 – Rakouská společnost pro lučební výrobky,

1920 – továrna na barvy a laky v těsné blízkosti petrolejky

Původními hlavními produkty petrolejky byly petrolej a minerální oleje

1925 – benzin a lihobenzinová směs.

1938 – budova tírny rozšířena přibližně na dnešní rozsah

Kralupy nad Vltavou

1. 7. 1963 – zahájení zkušebního provozu (výroba polystyrenu

KRASTEN)

13. 3. 1965 – vyprodukován první zpěňovatelný polystyren KOPLEN

Říjen 1969 – zahájena výstavba výrobny kopolymeru ABS

(acrylonitrile-butadiene-styrene)

Leden 1971 – slavnostní zahájení výstavby rafinerie ropy

25. 4. 1975 – zahájeno zpracování ropy

1. 9. 1976 – po změně technologie zahájen zkušební provoz ve

výrobně ABS FORSAN

25. 11. 1983 – vyrobena miliontá tuna kaučuku KRALEX

1. 4. 1990 – firma Kaučuk se stává státním podnikem

24. 2. 1993 – podnik získává certifikát od britské firmy LRQA

dokládající soulad systému řízení výroby syntetického kaučuku se

standardy ISO 9002

Srpen 1995 – Kaučuk obdržel tzv. corporate Certificate podle

mezinárodní normy ISO 9002

31. 12. 1995 – vyčlenění rafinerie do nově vzniklé společnosti Česká

rafinérská, a.s.

Kaučuk Kralupy

27. 5. 1996 – Kaučuk se stává akciovou společností

8. 10. 1996 – jako jedena z prvních v republice získala

společnost Kaučuk certifikát „Responsible Care“ - odpovědné

podnikání v chemii

27. 3. 1997 – Kaučuk se stává součástí holdingu UNIPETROL

II. pol. 1997 – zahájení výstavby výrobních jednotek Blokový

krystalický polystyren (červenec) a Styren III (27. 8).

4. 6. 1998 – vyrobena 2 000 000 tuna KRALEXu

10. 12. 1998 – zahájení provozu ve výrobnách Styren III a Blokový

krystalický polystyren

12. 12. 1999 – udělení certifikátu dle mezinárodní normy ISO 14 000

1. 3. 2002 – recertifikace dle normy ISO 9001/2000 a ISO 14

000/1996

Březen 2002 – zahájení výstavby jednotky Etylbenzen II v Litvínově

3. 6. 2003 – slavnostní zahájení provozu jednotky Etylbenzen II

v Litvínově

2004 - rekonstrukce a modernizace etylbenzenového produktovodu

Litvínov - Kralupy

Kaučuk Kralupy

Kaučuk Kralupy

1939 – zahájení výstavby chemické továrny STW (Sudetenländische

Treibstoffwerke AG, Oberleutensdorf)

1942 – vypraven první vlak s benzínem (15.12.)

1943 – vyrobena první zimní motorová nafta;

počet zaměstnanců - 29 881

1944 – 12. květen – zahájeno pravidelné letecké bombardování

výroben anglo-americkými spojenci

1945 – vyroben první československý čistý syntetický benzín (3. 6.)

1947 – první dodávky dálkového plynu do veřejné sítě včetně Prahy

(26. 10.); proti závodu zahájena kampaň požadující jeho zrušení

1948 – uvedena do provozu výroba lisovacích hmot (10.3.)

1951 – zvýšena výroba fenolů

1952 – zahájena stavba tramvajové trati k závodu; zahájena družba

s chemickým závodem v německém Böhlenu

1953 – montáž prvních odlučovačů popílku

1955 – zahájena pravidelná výroba čpavku

1957 – zprovozněn produktovod se čpavkem do chemických závodů

v Lovosicích.

Chemopetrol Litvínov

1958 – začátek výstavby nové teplárny T700

1960 – první ropa přivedená ropovodem Družba do Slovnaftu

1961 – zahájena výstavba skladů a dílen na Severním svahu

1962 – první ropa přivezena cisternami ze Slovenska

do Chemopetrolu

1963 – zahájen provoz nového zauhlovacího mostu z úpravny uhlí

Herkules do teplárny T700

1964 – zavedeny do výroby dva nové výrobky - syntetický líh a

etylbenzen.

1965 – ropovod Družba protažen do Chemopetrolu

1967 – podnik vyráběl již 75 chemických výrobků

1969 – zahájen provoz oxosyntézy, jediné svého druhu v ČSSR

1970 – vyřazování prvních karbonizačních pecí z provozu

1971 – uvedena do provozu výroba vodíku na bázi štěpení mazutu

1972 – ukončeno chemické zpracování uhlí (11. 9.);

zahájena výstavba Petrochemie (1. 2.);

uvedena do provozu výrobna močoviny

Chemopetrol Litvínov

Chemopetrol Litvínov

1973 – uvedena do provozu výrobna síry

1975 - 1976 – uvedeny do provozu výrobny polypropylenu,

polyethylenu

1976 – vyroben první polymerační katalyzátor pro petrochemické

procesy

1977 – postavena v pořadí šestá chladicí věž

1979 – uvedena do provozu ethylenová jednotka

1981 - 1983 – dokončena výstavba Nové rafinérie Litvínov

1988 – uvedena do provozu PSP – příprava surovin pro petrochemii

1993 – zahájen proces restrukturalizace rafinérsko - petrochemického

průmyslu i Chemopetrolu

Chemopetrol Litvínov

1833 – založena továrna vyrábějící oleum a kyselinu sírovou, později i jiné

anorganické produkty - např. síran železnatý, superfosfát, síran hlinitý,

kostní klih apod.

1930 – výroba kyseliny citronové tzv. povrchovým kvasným procesem

Počátkem 70. let byla intenzifikována výroba solí kobaltu a niklu,

1978 – výroba nových tavicích solí CIFO, používaných při výrobě tavených

sýrů,

1986 – provedena intenzifikace výroby chloridu vápenatého vysoké čistoty

1997 – konkurz – firmu přejímá AKTIVA a.s.

2001 – zaujímala AKTIVA, a. s. Kaznějov ve výrobě kyseliny citronové cca

5. místo v Evropě se 7% podílem na evropském trhu.

2005 – další konkurz – přechod pod společnost OMGD

Kaznějov

Kaznějov

Kaznějov

1898 – V. B. Goldberg zahajuje výrobu oleje, stearinu, mýdla a svíček, přestavba

velkého mlýna v Lobkovicích na výrobu karbidu vápníku, jediné v Rakousku –

Uhersku, produkce karbidu přetrvala až do roku 1945

1905 – v továrně Gustava Šebora se začal vyrábět čpavek

1939 – Spolek pro chemickou a hutní výrobu odkoupil potravinářskou továrnu a

zahájil výstavbu chemického komplexu, výstavba závodu elektrolýza a viskózová

střiž

1945 – znárodnění, další rozšiřování výroby, vznik dalších provozů, výrobny

kostního klihu a tuku, celofánu a kyseliny chlorovodíkové

1947 – výroba viskózové střiže

1950 – samostatný národní podnik Spolana Neratovice

1954 – druhý provoz výroby viskózové střiže

1955 – výroba kostních želatin vakuovou extrakcí kostí podle vlastní technologie

1967 – do provozu byla spuštěna biologická čistírna odpadních vod

1968 – zkušební provoz výroby kaprolaktamu se sdruženou výrobou síranu

amonného

1975 – zkušební provoz nové elektrolýzy, zkušební provoz výroby suspenzního

PVC, zkušební provoz nové jednotky na výrobu kyseliny sírové ze síry

1977 – výroba granulovaného PVC

1981 – zkušební výroba prostaglandinového derivátu Oestrophan

Spolana Neratovice

1992 – výroba lineárních alfa olefinů – transformace státního podniku na

SPOLANA a. s.

1994 – certifikační audit RW TÜV Essen: Spolana má certifikát systému jakosti

podle ČSN EN ISO 9001 pro okruhy výrob polyvinylchloridu a lineárních alfa

olefinů

1996 – certifikát systému jakosti ISO 9001 pro okruh výrob technických

anorganických produktů elektrolýzy, prostaglandinů a viskózové střiže, Spolaně

uděleno právo užívat logo RESPONSIBLE CARE – Odpovědné podnikání v

chemii, dokončena stavba skládky zvláštních a nebezpečných odpadů

1997 – zkušební provoz termického zpracování plynných a kapalných odpadů z

výroby PVC (TZO)

2000 – práce na zavedení systému řízení ochrany životního prostředí podle norem

ČSN EN ISO 14001 v celém podniku.

2003 – ukončena výroba lineárních alfa olefinů

Spolana Neratovice

Spolana Neratovice

1904 Adolf Schram zahajuje výrobu kyseliny sírové a superfosfátu

1923 Zřízena Česká továrna na umělé hedvábí

1951 Továrna na strojená hnojiva

1954 Zahájena výroba kyseliny dusičné a ledku amonného s vápencem

1959 Zahájena výroba karboxymetylcelulózy

1960 Zahájena výroba viskózového kordového hedvábí

1964 Zahájen provoz nové výrobny superfosfátu

1967 Zahájena výroba kombinovaného hnojiva NPK-1 a ledku vápenatého

1969 Součást výrobně-hospodářské jednotky Chemopetrol

1978 Zahájena výroba kapalného hnojiva DAM 390

1991 Zahájen provoz nové výrobny ledku amonného s vápencem

2001 Zahájena výstavba nové výrobní jednotky kyseliny dusičné

2002 Celý areál Lovochemie, a.s., byl zasažen katastrofální povodní

2003 Zahájení provozu nové výrobny KD 6

Lovosice

Lovosice

Děkuji za pozornost

Prosím o dotazy