Socialna Politika Tomes

3. o GENEZI soclAlnrE poLITICKycHIDEJI

Pfipomeirerne si nf,kter6 evropskd soci{lnf ldeje a udcnf. kterd podstatnl ovtivnllysocidlnE politlck€ fnstoje, risilf a vfvoj lnstituc( v historii nal( clvilizacc.

3.1 Orientdlnf pFedchrldd teckfch myslttel0

ft.ekovd wtvofili prvn( koncepce sobtfln(ch institucf, lterd ovlivnfty n, dlouhou do-bu evropskJ socidlnE polittckf vfvoj. PfiSU z Bl(zk6ho vfchodu. Proto takd neJstarSfobdob( my5lenf a postojfi k socldlnfm instituc(m v iecklch mEstech bylo ovlivndnotfm..c! si jeho nositcl6 a sebou pflncsli - mySlcnfm astJskJch kultur.

Socidlnf ldeje starovEkJch myslitcl0 Asle a Ssvcrnf Afrtky byly skryty v obecnychfilozofickfch, tcologlckfch, politicklch a prdvn(ch doktr(n{ch. V ddvnovEku se spole-CenskC vldy a doktrfny od scbc neoddElovaly. Myslitel6 sc nesnaZili vytvdfet plcsnda ucclend syst6my socidlnf filozofic. .

Od dob start'ch Egypfan0 sc v5ak pokouleli vyJadfovirt k ntktcrlm hlavnfm soci6l-nfm probldmfim, k ot{zk{m lidskCho bytf, mczllidskfch vaahtl a spole6cnskd organi-zace, tedy k otdzkdm vysostnE socidlnfm. Jcjich n{zory ale musf bft vykl{d{ny v sou-vislosti s pmsticdfm, vc lrerCm byly formulovdny, a s cfli a ddclem, kterC autofi svi-mi my5lcnkami sledovali.

Asij5t( a severoafriCt( mysfitelC nevytvCleli tddnd ucelend pojedndnf 6i obccnd teo-rie o podstatf a vfvojl soct{lnfch instltucf, protole Jlm v tom brdntlo spoledenskC pro-sticd(. Liti v zemEd6lskCm hospoddfstv(, obklopcni kastovnlctvfm, povEraml nepruI-nfch n{boZenikich doktrfn a kusjm zdkonoddrstvfm. To v5e doddvalo spolc0enskJminstitucfm nddech posv{tnosti a nemLnnosti. V dobl, kdy instituce byly zmrazenydespotickim obydcjovt'm prd,vcm a povfleny na svdtost, 26dnA soctdlnf v6da ncmEla5anci.

K tomu piistupovala snaha starov6kfch pfedicckych myslitel0 o homogcnltu. JakC-koliv dsilf pdtrat a vyJadfovat ntuory o pifdindch v€c( a o JeJich zdokonalov{n( neboalternatlvnfm vlvojl bylo ncmysliteln6.

28

Mnohd ndznaky ofictdln(ch postoj[ ke spoleCenskCmu uspofdddn( lze nicmdnf vyf istz cgyptskych poJcdn{nf a n{pis0, z babylonskfch zdznamil, zvldltE pak zc zdkonftu plrpisovan6ho Chamurabimu, zc starych knih Indic a lldovskfch zdkonil, z n{bolenskit:hudcnf a Cfnsklch teologickJch a cticklch doktrfn. Jsou tO v5ak Jcn dryvky, kterd nxrhou bft zdrojcm Jen fragmcntdrn(ch vEdomos(. Prvn( ndrn zndmC a ucelcnd pojedn{rrlo spol-ednosti a o soctdlnfch lnstltuc(ch je z posokratovskC doby v Rccku.

Orlent{lnf myllen( d{vnovdku charakterlzoval Small (1910) takto:,,Myllen( bylo ncfomdlnt, sporadicU a neorfanlxovan€, sp{te nesystematick{ nel

produHefi zlmlmCho studla Bylo navtsost osobn( a lndivldudlnt jak v pflvodu. tak vevltddfcnt, a ne vtsledkem fikol ti rypd socidln0a nq'Ilcnt nebo vCdon( socldln( anali-zy. Jednotlivec sp$e nel slaryha byl stFcdem socldh{ho m1^Jlent. Socldln( teorie bylapievdtnl praktldrt a d1elovd poslg,tujb( rady a ponau1ent pro dennt lJvot. Vfrbkl' by-ly vfraod nalthaj{ct a emotlvn( jak v postojtcla tak v zlnlru. TakovC socidln( nryllen{smlfovalo k skupinnm sp$c neI k Jednotllvcl a zahfvalo se pledevlh prlndn{ni sku-plnanl, Jala byly Ho4 sousedt a osada tl vesnlcc. TakJ si obtas vltnwlo vlddy a zd-kond. Trend socWk{ho myllen( bfl konzeruatlw{ a tradiAn(, sp{Ie retrospektlvn{ v po-hledecL Nesetlclvdnrc se s konccpcmtl socidlntlto pokrolat a v{filo se, Ie pfedv{danCsocldlnt u{n! budou provcdcny nepfirozenfmi sllaml, kter{ bylj' povatovdny za zdro-je soctdlntch souvlslosti a podntnlnostt." (Citoy{no podle Babou6kq 1991.)

J. O. Hertzlerovd (1936) vyJmenovala tyto oblasti z{jmu starovEkjch orientdlnfchsocidln{ch myslitel0:- vfvoJ soct{lnlho v6dom(,- uzndnf sloZitostt livota a kontakt0 Jcdnotllvce ve skupin6,- v5tm{nf si vaah0 dlov6ka k Elovtku ve skupindch,- pojedn{nf o lidskJch a soctdln{ch hodnotdch a filozofifch Zivota, ;- my5lcnky o soci{ln( kontrolc, zvldst[ o rcgulatlvnfch instituc(ch Jako.Jsou stdt, rodi-

na a vlastniitvf,- dn6f poJedn6nf o nEkterych aspektech spolelcnskC organizace,- ntktcrd znepokoJenf nad kodifikacemi, ktcrC ovlfdaly ve5ker6. aspekty livoti,- mnoho mySlcnck o vfanamu a povaze kaZdodennfto lidskdho skupinov6ho livota 1- mnoho mySlcnek o d0lclttostl a povazc lidskJch socidlnfch povinnostf a zAvazkl, 1.

s odvoldn(m na mor{ln( kodcxy a socl{ln( ndleZitosti,- n6kterd my5lenky o pffpravE na skupinovj Zivot, zvl{StE o vzd6ldn(, jeho teorii a me-

tod{ch, .- dflCf pojedndnf o socl6[n( dlfercnciacl.

{3.2 Antickd koieny evropskCho socidlnfho myllenf i.

Na rozdfl od asijsklch a sevcroafrickfch despocif antickd F.ecko vytvolilo soustavudemokratlckyuspofddanichm6stskjchstdt0,vekterychsvobodnlobdanbylpodflnGkcm a spoluddastn(kem na vJkonu stdtnf moci. Rekovd nepovaZovali soucit I pomoc ir

29 l-

I,

II

a

I

I, t

I

t:l.

l.IL

(l .

I( t

slablfm a nemocnym za kladnC hodnoty. K tomu sc v klastckCm obdob( vyvoje nedo-pracovali. Pro podrobnosti srov. Ivan BABOUCEK, Kapltoll, z d\jtn soctttln{|rc my[-lenf (Alcko, Praha l99l).

ldedl svobodnCho obdana ve svobodnCm stdtl se stal vychodiskcm socidlnf pollttkyv antice. Svobodnj pdn byl 2ivcn svfml otroky, a proto nepotfebovsJL6dnt eoctdlnfBarancc svC cxistcncc od stdtu. Tcnto pifstup le vyjAdicn v THUKYDIDESOVT AncD[jiny peloponCsH vdllg', (Odeon, Praha 1977), kterd Je skutednou oslavou dcmokra-cic a Zivota obdan0 v nf.

Mezi hlavn( antickC myslitclc sc fadf SOKRATES (469:399 pi. n. l.), PLATON(427-347 pi.n. l.) a ARISTOTELES (384-322 pf.n. l.). Sokratcs ast nenapsal Zdd-nou knihu, alespoii jeho t{ci Zddnou nezmifiuJ(. AvIak svfmi rozmluvami utvdfcl myS-lenf tehdejt( doby.

Jeho Zdk FLATON v knizc Politeta (v EcskCm plckladu 0suva,Praha 1926) vyjad-Iujc zklamdnf nad svimi spoluobdany a sn( o idcdu dokonalCho demoliratickCho std-tu. Povalujc Spartu za neJdokonalcJ5f z cxlstujfc(ch m[sskfch stdtfl, a proto Jako Spar-(anC ncch{vd ncdulivd dtti usmrcovat. Kafit musf bft podlc nlho sobtstaluf vesmyslu vyrovnan6ho a umEicndho klidu, jtmLje tfcba Cclit randm osudu a ncdolado-vat se soucitu druhfch. Odsuzuje nekontrolovanf zdrmutek nad smrt{ blfzkfch. V PIa-tonov€ st{tu ncdospEld zdnv9 dEti Jsou odkdzdny na p€6i mulfi a Len, tedy na pCdistdtu. NemocnC a zran[n€ obdany jc tleba lddit jen pokud je nadEje, 2e se vr{tf na sv6mfsto v dElb6 pr{cc jako zdatnl vfrobci nebo strdlci. tJCclem l€&y jc navrdtit schopnost naruSenou nemocf nebo drazcm, nikoliv prodluZovat Zivot nemocrrJm a zranE-nym. Takovf dAe ncjsou uiitcdni ani sobf,, protolr neprolfvajf phohodnotny Zivot, aniobci, protofe se nef6astnf livota v jim dand t(dI. | ryyL vJslovnl nedoporuCujecuthanazii ncbo scbcVraldu. lzc z Jcho pojedn6n( takovd doponrEcnl vytultt.

.

ARISTOTEIJS studoval na Platonov6 Akadcmii a pozd{t sc stal vychovatclcmmakedonskCho Alcxandra Vclikdho. Na rozdfl od Platona ncvytvdff pmJckt dokonal6-ho st{tu, nJbrl hlcdd dobro a rldcl v lnstltuc{ch tehdeJ5fch tecklch stdt0 e v mravecha zvycfch jcjich obCan0. Podle Aristotela je smyslcm livota blalcnost. Svobodnl 6lo'vek jf dosahujc mravnfm jcdndh(m. Chudf, nemocnJ Ci osudcm pronC,sledovanJ jedi-ncc m[Zc bJt blalcnf, m0le v5ak bjt i ctnostnJ. I Aristotelovi jc cizf pochopcnf proty, kdci se octli v tlIre situaci. Podlc ndho svobodnf ClovEk m{ svou ctnost (rrozum6jzdatnost a zprlsobllost) uplatnit piedev5(m tfm, Zc si pom0? td*, akdyL se mu to nc-podaif, tfm, Ze bude r{ny ostrdu d0stojnE sn{Set. Vyjfm{ z oblasd mravnf otroky a bar-bary.

Z lfmsklch myslitclil nejv(cc na sebe upozornil SENECA (4 pf. n. l.-65 n. l.). (Viznapi. spis DalI( listl'bcillovi, Praha 1985.) V Jcho dflc mflIcme sledovat zr{ru vfryv to, lc stdt milZe zdlcony a zp0sobcm vl{dy zlcplit ruavy obdan0 a fe5it soci{ln( pro-trldmy. Svazek mczi'lidmi, z n6hoZ pramenf humanita" chdpe Seneca jako svazck

l0

mravnf. Vysv6,tlovdnf ctnosti, v n(I spoC(vd blalenost. dostdv{ u Senecy filantropickyrozmtr, d0raz sc kladc na lidskd ohtcdy a na altruismus. RcckC slovo .filantrop(d' pl-vodnE znamenalo milost prokdzanou hclCnskfm krdlem Jcho poddanCmu. V dobE fim-skdho cfsafstvf Jeden z vfznamrl tohoto slova bylo ,,spropitnC". V SenecovE dob€ mE-lo obecn[ vfzram dobra prokdzanCho Clovlkcm vc vy$Sfm postavenf. Seneca mu d{-v{ vfznam dobra pmkazovanCho 6lovIku. jenl je kdtimu druhCmu rovcn svou pfi-rozcnost(. Nadto Scncca mysl(, Ic tradiInf forma antickC filozofie md byt chdpdna jakofilantropic v altruistickdm slova smyslu. Ncstadf jcn ncdf,lat lidcm zlc, alc ie ifeUa ieO-nat pro dobro druhfch.

:

fumStI autofi podali sv&ectvf o prdzdnotl ffmskfch vlddnouc(ch vrstev, o frusrracia pocitcch strachu a odclzcnf obdan0 I Jlnlch obyvatel tmpdria. Sffita se nevfra v po:hanskd boZswa a vc stdtn( kult c(satc. Naopak sflila potfcba v n6co v6iit. cfrit sound-lclitost s dnrhfmi. Na tyto potfc,by odpovEdtlo kfestanstvf.

3.3 Socl6lnf ulenl cfrkvf

Prvn( ucclcnf konccpdn( rdmcc pro socidlnf politiku v cvropsk e ciu)m'rari poskyrlymonoteistlckC cftkvc. Polyteistickf ndboZcnstvi (,,pohanstvf') ncmdla takovd udeni.Starl zdkon, Novj z{kon a udcnf jednotlivltch n{bolenskfch mysliteki formulovalypomoc bliln(mu jako ctnost.Taptaavaly jc do soustavy pravidcl chovdnf, krerlm jid-notlivcc mrllc doJlt spascnf a vilnd bla2enosti. Ve svfch ndboZenskych textech polo-Iily mordlnf zdklady filantropic.

Prvnf z nich byl Starl z{kon, scpsanJ ?dy.Po6d&y tidovskCho na-a. sc datujf asiod 15. stolctf pf. n. L f{iUrc1SU pastcvci pronikali do Palestiny a od ostatnfch n&oAOsc lilili svlm monotelstlgkjrn ndboiEnstvfm. Zsluhou tohoto ndboZensrvf, uchovand-ho ve Stardm zdkoril, si; ftdC, na rozdfl od jlnlch tchdejS(ch ndrodfl, zachovati svouidcntitu i v dobdch,'kdy bylt poraZcni a porobcni. Hospodin byl pro Lidy pfedev5fmBohcm smlouvy a mravn(ch pfikdz{nf. Smlouva ncdinila lidi rovnjmi Bohu, ale plnEBohu oddanymi. Hospodin byl Bohem ndroda t vEfilo sc, l& svou v0li sdElujc rlsty

. :proiok0.

Starozdkonnf proroci picdevlfm tepali odpadliky od zd.6dEn€ vfty. BohatC a mocndnapadali za utiskovdnf chudlch a slabJch. PoZadovali, aby seLide ifdili 'zdsadami cha-ritativn{ etiky (knihy MojZf5ovy) a LAdaIi nastolenf spravedlnosti. Pohromy, krerd nahdy dotchly, byly lntcrpretovdny Jako hn6v boZf za poru$en( smlouvy s Hospodincm.Pro podrobnosd srov. citovanou prdci I. Baboudka.

Ze starozdkonnf tradlcc prorokil vystoupil JeIfS Jako MesidS. Odpovfdal vizi orrokaboZ(ho, jenl svym nezavinEnym utrpenfm od[inil hffchy lidstva a usmfiil l{ospodina.

3 5

IJeZfI spatioval smysl svCho livbta ve vykupitelskdm posldn(. Odkrlval cestu pokory,l{sky a naddje v ntilost Boha, ve vldnl Zivot a ve vlddu Boha nad svdtem. Mdnll sta-rozdkonnf tradici v novou tradlcl kfcs(anskou. Zd0raznil idedl irIEndho Zivota s zavr-Sil tak proces piehodnocenf hodnot, ktery zadfual u nEktcrlch starozdkonn(ch prorok6.StavEl pfed lidstvo noYou absolutnf hodnotu - vEdnJ Ztvot skrzc spasenf dusc. Tfm rc-'lativizoval

hodnoty jako zdrav(, rnoc, bohatstvf a podffdtl Je hodnotE absolutnf.

JeZfS nevytvofil filozoficki systCm. S jeho myllenkami jc dten{f scznamovCn v No-vdm zdkoml, ktery je vypovfdf o JeZfSovf, ZivotE, Jeho skutcfch a o Jeho myllcnkdchvyiEenlch v jcdnotlivfch'souvislostech. Kt(6ovlm motivcm je kfegtanskd tirtq

"na-pavf nadhled nad dobovfml socldln(ml probldmy, apcl na tdcdl Krdlovstvf bo|fto.Kfcs(anskd l6ska Je univeri6lnf.'Z l{sky k Bohu mAkatdf milovat scbc I svd bltlnf.Ldska k sob6.nem{ bft cgolstick{, ale pokornd, starostltvd o spdsu du5q. Druhfm klGdovt'm rirotivem je Krdlovstvf boZ( a cesta k ndmu Jako smysl Zivota pozemskdhb, dln-nd pozcmskC cxistcnce, kterou si ccstu do tohoto krdlovstvf .musf kal;dt svym pfidtnE-n(m v pozemskCm Zivotl zasloullt.

NEkte# reformn( kiesfansk6 sm6ry pfckrodily prdh filanuopi. . usilovaly o socidl-nf rovnost. NejvlraznEJ5{ mezi nimi tylo husitsivi. Kfcsfanskl cgalttarismur, ktrry 1"-ho kn6lf hldsali, mEl spotfebn( povahu. Spotfcbnf egatitarismus v Cechdch zdomdcnEla dodnes se projevuje v postojfch nlktcrfch vrstev. Je ndzorcm lidu. ktery pti5elo.svou Slechtu po'pordlce na Bfl€ hole (1620, popravy 162l) i o CeskJ patricidt. MEst-skf patricidt byl v dobdch rcformacb a po nf nEmcckf.

Soudasnd soci{ln( konccpce cfrkvc le zaloLena na sCrii encyklik, vyddvanjch papc-.Li. Za z{klad squdob6ho uden( se povaZujc encyklika Rerum Novarum, vydan{ pape-iem Lvcm XIII. (1891), v ntt reaguje na Smitlfrv llbcralisrnus a'Marxfiv socialismus.Soudasnou praxi ovlivnily cncykliky Pia XI. (Quadrogeslmo Anno, l93l), Pia XII.(Strmmi Pontificatus, 1939), Jana )OOII. (Mater ct Maglstra, l96l a Pacern in Terris,1963) a Pavla VI. (Populorum Progressio,1967).

Dobroiinnd aktivita kicsdanri hraje dodnes d0leZitou tilohu v socidlnf pCCl o chudd.Organizace jako Charita Arm{da spdsy a dalSf plnf d0lcZttou doplfrkovou roli socidl-nf prvnf pomoci zoufaljm, kterd viraznE dopliujc pedi stdtu a obc(.

3.4 Utopistd

Za piedch0dce utopist0 je povaloviin Platon (viz vJSe), kterf se svym dflcm Poli-teia zapstl do d6Jin jako prvn{ zn{mi autor snfcf o dokonaleJ5f spolednosrl, zbavendneduhfi svC doby.

32

Prvn(, kdo zpochybnil nemtnnl fdd, danf ,,od Pdna Boha" byla 5tar5[ generace ttto-pist0 (MORE, CAMPANELLA, MUNTZER), ktcff svfmi d0y poskytli laickd (mimo-cfrkevnf) tdcologickd motivy pro prodfeud{lnf vzpoury. Pozd6j5f mlad5t generace uto-pistfi reagovala na pr0vodn( soci{ln{ jcvy pod(naj(c{ho kapitalismu (H. C. SAINT SI-MON, F. M. Ch. FOURIER a T. OWEN). MEla prakti6tlj5( pledstavy a expirimento-vala altcrnativnf uspoi{ddnf vJroby a Zivota s vEt5(mi ohledy k d6lnfkilm. SvJrni pfed-stavaml a pokusy inspirovala socialisty l9..stoletf. :

Thomas MORE (MORUS) (1477-1535) Jako prvn( v dfle WOPIE nechal idedlnfhopanovn(ka uspotddat stCt tak, aby na zdkladt zru5cn( soukromdho vlastnictv( rozv(jclrovnost, spravedllvd rozdElovfinl a harmonlckf Zlvot. St{t podlg nEho mus( peEovato svd chudd. Jeho rnyllenky inspirovaly zaveden( ihudinskC pCIc anglickych obcf. Lon-dln JiZ v roce 1534 vltvofil obecn( chudoblnec za branami tchdejSfto mf,sta. Svjmimyllenkami oviivnil Thomas More i tvorbu anglickdho chudinskdho zfkonoddrstyf.

Thommaso CAMPANELLA (1568-1639) vc svcm SLUNEANIM StAfE, flzen€mpapelem, svEfil dkol apravcdlivdho rozdllovdn( c(rkcvnf hicrarchli. PoprvC vyJddfilmyllenku, Le dobd v0le (filantrople) nestal(. RozdElov{n( musf bft podloteno vfrebou. Jen Jsou-li lidd schopni vyrobit dostatck. mohou sc mft piimEfcnl dobfc a odstra-nit vclkC socldln( rozdfly. Jako prvnl pnukrzal na ckonomickou detcnninantu rovnos-tl a,dobra".

Utopickd pfedstavy se staly vc sffcdovlku idcologi( setskich bouif. NejvjraznEj5(posravou byl NEmec Thomas MUNTZER (1490-1526), krery Jako ideolog sclsk6 v{l-ky (1524-25) volal po zrulent soukromdho vlastnictvf a feuddln( hierarchie. SvC nri-zory se snaZil uplatnit za sv€ kr{tkd vlddy v Durynsku (1525).

Claude Henri de SAINT-SIMON (1760-1825) chtEl spolcEnost 4ror*ou"t pokro-kem vc:vf,df. mor{lkou a n{bo2enstv(m. NechtEl odstranit soukrom6 vlastnictvi, alepldnovdnfm organizace spolednosti chtEl l6pe vyrdbEt a vfce a spravcdlivd rozddlovat.

Frangois Maric Charles FOURIER (1772-L837) vdfil, Zc frostfedf md rozhodujfcfrilohu pfi vichovE dlovEka, a snalil se bptim{lnf prostiedf vylvofit. Navrhoval organi-zaci (falangu), kter{ mEla zmEnit zpfisoby rozdElov{nf vfsledkfi.prdce.

Roben OWEN (180+1892), kterf pfisobil v USA, se pokusil ve sv€ kolonii NewHarmony ve stdtE Indiana organizovat prdci podlc schopnostl a rozdElovrinf podle po-tieb. Experiment se nezdaiil.

Tfm skonEily utopick6 snahy. Prokdzalo se, Ze socidlnf politika musf reflektovat re-{lnd zdJmy soci{lnfch skupin, nikoliv uSlechtil6 sny jednotlivc0.

II'liIIItt:

I 'I

I

;

I '

t

Ittri

33 r"1

3.5 Osvfcenstvf a piirozend lidskd prdva

( ).svlccnci saml neformulovali socidln6 politickC plarformy, avlak pfisplli svfmi pii-rorettoprdvnfmi a dcmokrUickfmi tcorieml k definov{nf hlavnlho cfle socidln( poiiti-\y v dcmokratickC spolednosti - zaji5tlnf nezadatclndho lidskCho pr{vt na cxiitcncl.rrn lrvot Q .I.RoussEAu, VOLTAIRE, ctr. L. dc MONTESeLIIEU a dalri). Ty-tu trry5lcnky skoncovaly se stiedovEkou piedstavou o ncmEnnCm fddu dan6m ,,od Bo-Itn", vc ktcrCm poddanny byl odkdzdn na svCho pdna, a otcvfcly ccstu modcrnfmu po-frti srxidlnd politickych instituc(. Hl{sdnfm politickd svobody otevfcly ccsru I libera-I t r r r r t r

('h:rrlcs-louis de Secondat, baron de la Brcdc ct de MONTESeUIEU (1689-l?55) vy-rlrrvtl vc svC knizc O duchu ulkoni pfudsuvu o ncdespotickC vlddE, zalolrnena ddlbd mot t (r{\onrddrnC, vfkonnd a soudnf), jejichf samostatnost vytvdff ?Atrrp proti dcspocii. Je-lxr ir1yff611ky byly inspirovdny dflem Johna I-OCKA (1632-1704) Wt foiellnAtt o vkg4.

vOl.l'AIRE, vlastn(m jmcncnt Frangois Maric AROUET (I6i4-1778) poladovaltclrrtrtttf rbsolutismu. Ve sv€ RozpravE o sndienlivostt hlds4l princip tolcrance a ostferrlrttrovll dcspotismus cfrkvc a ckkevnfch lnstinrc(. Pro svd kdtick6 postojc sc Etalrr I v /r rrn{Sf poslavou osvfccostv(.

lrrn Jrcqtrcs ROUSSEAU (1712-1778), autor knfhy O spolctens{ smlouvC, prvnflrrtttttlttvrl phrozcn{ prdva dlovf,ka a popfel feud{ln( vjsad;. Tvrdil, LcUde musi Uyt;rrlllrcttl zdkon0m, lrcrC si sami zvoU. Pfirozenopr{vn( pohled na Elovlka jc vJcho-.lrrLcrrr pro lnrxlernf socidlnf konccpcc.

| f t l . lbr t 'n l isrnus

l',rl vllvrttt osvfcenskych uden( o politickfch svobodrlch a nczadatdlnich pr{vech"t'rrllr rr v tanCm kapitalismu vytvofilo pfesvEdlen{, In, stanovenf podmfnek mezitrrorttntl rrttktttvy jc vjsostnou zdleZitostf smluvn(ch stran a stdt ncmd do tEchto vzta-t.--l rrrrlrovrrltS<x;i6lnf sfdra je v!c{ obdanrl.

/rt lrrf y lxrlltickC ckonomic ranCho kapimllsmu poloZil Adam SMITH (1723-l7gq.l '''tthrrrl rd\ottitosti svobodnCho uhu a rlnfch vztah0. Jeho prdcc jc zdkladcm li-td,.lrrrnu K rastdnc0m libcr{lnfho myllcnf fad(me I Jeremyho BEMfHAMAi '{f, lf( t,r) J;rko zakladatcl utilitarismu je5tI v 19. stolct( obhajoval tdcdl absolutnl

r"{'rlr I n)vtx)stl v podmhkdch trhu proti rcdistribucl ve prospdch chudlch asoci-a : , . l , t r r t l r t r t t C l ( ' l O t t i S l n U .

l" 'r, lrtr I ' l trtttras Robert MALTHUS (1766-1834), John Arklnson HOBSON

(1858-1940) a dal5f diskutovall o vlivu rozd6lovdn( pt{m0 na agregovanou spotfebu.

a to zcjrnCna v souvialosti s obchodnl vfrobn(mi cytly a ehronickorr stagnac(. Dopo-

rueovalt zru5enf chudlnskjch zdkonrl jako nelddoucfho zasahovd.nf stdtu do soukromd-

ho livote obEanri.

pro o$obf libcralismu byl d0leIir;l vznik soukromoprdvnfto poJi5t6nf, umoln6nt'

objcven(m pojisrnE matcmaticktch zdkonitost{ a dmrtnostn(ch tabulek v 17. stolctf.

Tfm byl vytvoien technickj piedpoklad pro to, aby se ob6an€ mohli sami postar4t

o svou budogcnost, i pro budoucf zaveden( socidlnfto poji$ten(.

My$lcnky pojiSt6nf poprv6 prezcntoval Benevcnuto STRACCHA (1509-1578) ve

svCm spisc De Assecurationibus Tractatus (1569). Georg OBRECHT (1547-1612)

propracoval statistiky potlcbn6 k provozovdnf pojiStlnf.

Pod ttakcm sociallsdckjch myllenek musgli (viz ddlc)' libcrdlovd revidovat svCpicdstavy a pfipustit myllenku povinndho pojiltEn( Jako ndstroje Prevenoe masovC

chudoby, lrcrd by mohla ohrozit samotnd ziklady kapitalismu. Piitom povinn6 poji5-

tlnf m;lo rcspchovat individudtnf odpovEdnost ob6ana za vlastnf budoucttost, protol,c

mElo bft financovCno.z kapiulizovanfch pffsp[vk0 (odlotcnd spotieby jednotlivcc).

Za otca myllen$ povinndho pojistEnf Jc oznaEovdn Anglidan Daniel DEFOE(1660-l?31) a Jeho'pctcc'The Shortest Way wlth the Dissenters, Essal'. Pryn( ji usku-

tecnil fiancouzskf rninistr Jean-Baptiste GOLBERT pro francouzsk6 n{moin(ky za

vlCdy lldvlka XIV. Avlak za hlavniho proagonistu soci{lniho poji5tEn( je povalovdn

nEmcckj stdrnfk Ono von BISMARCK (1815-1888) a v Rakousku-Uhersku piedseda

vl{dy &tuard Franz Joscf TAAFE (1833-1895). (Viz ddle.)

3.7 Princip solidarity

FilozofickJm zdkladem koncepce sotldarity sc stal francouzskf pbzitivismus, jehoZ

zakladatel August COMTE (t?98-1857) oznaCil pierozddlovdnf (francouzsky reParti-

tion) z? piirozenj proces v r[znfch lidskych dinnostcch,'kterf vf.tv{ffsolidaritu"

Zkladern principu solidariry jc proces pierozdElovdn(. Mezi prvn(mi, kdo zaCali po-

chybovat o vlemocnosti svobody v rozdllovdnf, byl Picnc b BOISGUILLEBERT(l64ful7l4). ktcrl doponrdoval omezit liberalismue a podpofit rozvoj obchodu zda-

iiovdnfm bohatfch'spf5c ncl chudlch. David zuCARDO (1772-1823) objasnil ref,ist-ributivnf roli danf (Thc Princtplcs of Political'Econom1 and Taxatioa. l8l7)-

Emile DURKIIEIM (1858-lgl7) osvEtlil roli solidarity v socldlnfch systCmech

a kolektivisrnus oznadll za vychodisko lidskCho pfcZit{. Solidaritu ddlil na mechanic-

kou a organickou. Prvnf prlsobf mezi homogennflni. jeltd nedifcrencovanymi prvky so-

3 5

cidlnfto systdmu, druhd jc vysledkem d6lby prdce, s doplitkovjmi rolemi v jiZ vnltl-nE dlfcrcncovanych fungujfcfch socidlnfch systCmcch. Tato koncepcc m6la zi c1 legi-timizovat soci{lnf systdmy jako systcmy zcela organick6.a funkdnr.

Princip solidarity sc stal zdkladem francouzskC vtddnt socidlnf poliriky po druhCsvEtovd vdlce- Piene LAROQUE koncem Ctyficdtlch let tohoto iroletf vypracovalfrancouzskl rnodel soci{lnf politiky, ktcry citlivf reagovat na povdlcCnd ckonomlckCpomdry. Nahradil poji5dovacf koncepci ntmcckCho typu, zaloZcnou ni kapitall ztcl pt1spEvkil, novou konccpcf pferozdElovdnf (repartice), zalohcnou na meziskupinou6ttransferu. VJrav[ platf na nemocnC, mlad( na starC, zamEstnan{ na nezam6stnan6, bo-hat( na chud6- Vytvolil tak altcrnativn( konccpci k anglickC @evcridge -viz ddlc),kterd vychazela ze stcjnfch'principri, avsak nab(zclaJtnc technickd (praktickc) Ieleni.

3.8 Anarchistd a socialistd

Po francouzsk6 revoluci, kter{ vydobyla obCanskC (politick6) svobody a realizovalatak velkC bsvfcenskd my5lenky, lidd z6hy poznali, Ic poUtickd svobody m0lc plnE vy-uZft jen teh, kdo k tomu md ekonornick6 pfedpokladi. tizjakobfni (l'7g4)

"a&tt pro-

to volat po soci{lirf rovnosti (Maxmilien Oe RbBESPIERR-E), kterou vyjddfili v soci-dlnfch prdvcch obCan0, vtElcnfch do Jakob{nskC rlstavy.

Jednou z vJraznich reakcf na pordZky po francouzskC rcvoluci byl anarchismus, od-m(taj(c( stdtnf moc a hl{saj(cf neomezcnou svobodu Jednotlivce CW. CODWIN,M- STIRNER, P. J. PRouDHoN, M. A. BAKUMN, p. A. KRoporKIN a c. so-!Et-1. Anar-chigmus pro svr! nihilisrhns. nenab(dl pozitivn( konbcpci socidlnf poltuky.Poskytl vsak d0lezit6 podnEty pro jinc soci{lnf myslitele 19. stolet(.

Zat'fitkcm 19. stolet( vznikla fada socidln(ch uden{ usituj{c(ch o socidlnl reformuspolednosti. K jejich tvfircilm patfil've Francii socialista Louis Jean Joseph BLANC(l8l l-1882), v N€mecku August BEBEL (1840-1913) a dal5f. Nejvjrazn6jsf mezi so-cialistickymi mysliteli 19. stolet( byli Karel MARX (1818-1883) a Bedfich ENGELS(1820-1895). Svou teorif, Ic nov{ spoleCnost musf vyvlastnit vfrobnf prostfedky a ze-spoleden5tit vyrobu jako pledpoklad idedlnfto sravu, zaruCujfcfto soci{lnl rovnost,ovlivnili mnohC myslitele. Na zdkladE svd teorie formulovali polltickl program (Ko-munisticky manifest). .;i

I'Marxrlv a Engels0v program se

'stal'vjchodlskem pro soci{lnf demokraty v Ndmec-

ktr, potd v dal5fch zem(ch Evropy. Dnes socidlnldemokratickd strany existujf ve vEt-Iin€ evropskich 2em{ a hrajf d0leZitou tilohu v jejich politickCm Iivotd. Prvn( soct{t-nEdemokratick{ strana vznlkla v Ndmccku na sjczdu v Eisinachu (1869). Na sv6msjezdu v Gothd (1875) vyhldsila tzv. Gothajskf program socidlnfch reforem. Teprve nadalSfm sjezdu (Erfurt, 1891) bylo poZadovdno zavedenf soci{lnfto poJlStEn(. ecsk{ so-ci{ln6dernokratickd strana se tfmto poZadavkem zabyvala v roce-tgZg u pHlelitosti

36

vyddn( novcly LivnostcnskCho fddu. Doladovub :",,zi{zent samottatnfch podpirni'ch

iolka dilntiki.ch kter! by vespolek slouaeny 6s*Iy v iednu istiedn( pokladnu v katdc

korunnt zemi a vesmls stdtnt zrfruk), poultvalT"', tedy samostatnfch d[lnickych orga-

. nlzacf, jen subvencovanJch stdtem-

Rakouskd soci{tnudemokratickd srana se na heinfeldskCm sjezdu (1888-1889) po-

drobnl zxbfvila. tzv. ochrannfm zCkonod{rstv(m. V pi(sluIn6 rezoluci odsoudila so-

cidlnf rcformu Taafeho vt{dy jako plod strachu ,,2 rostouctho proletdfskclrc Imut(

a zrroskotanl nadljc pfesv\dtiti d{lntk1, o blahorodnosti ntaietnsrch tid... opravdovd

soctdk( reforma mus( se t!'kati jiI dllnka schopn{ho prdce a odstafiovati jeho vyko-

iufovdnt..'..' S tfmto stanoviskem kontrastoval program kiestanskich soci{hi pfijati na

eJezdu v Litomy5li (1894), ktery...,, uadvd postaven[ fftd... lddd vleobecnC poiiltCn(

d4lnlctva v nemocl, rtrazu a ve stdii..-"

3.9 Totalitn( ideologie

Od soct{lnfch dcmokratfi sc oduhla radikdln( kf{dlir, nejprve v Ruskit, kter{ zaloLi-

la komunlstlckd hnutf. Hlavnfm ideologem byl Vladimfr lljiC LEMN (pravim jm6-

nem Uljanov). a praktikcm Josef Vissarionovic STALIN (pravfm jm€nem DZugasvi-

li). Komunismus se pokouSel o dosalenf soci{lnf spravedlnosti yybudovlnim totalitni-

ho st6tu zaloZcn6ho na ideologii diktatury protctaridlu. V socidln( politicc prdsazoval

rovnost6fsw( a prcferencc podle rflznJch politickych hlcdisek. Vytvoiil spoledensk6--

uspoldd{nI, ve kiercm si byii vslchni rovni, avlak n€kteff ,,rovn€jI( nez ti druzf". Tento

potur, zah{enf revolucf v Petrtrhrad6 (1917) a po druhd svEtovd vdlce zataLeni do

iady stfedo- a. vlchodocvropskJch zem{, ztroskotal (1989).

. Jinfm imfrem totalitrd ideologic byl faltsmus. Ideologicky vychdzel z Fricdricha

NIE-IZSCHEHO (1844-1900), i:ejrn6na z Jeho anarchistickc.kritiky tehdejs{ doby

(srov. jeho knihu iak pravlt Ttrarhuhtra, 1880). V praxl se falismus op(ral o myllan-

iy korporativismu, navazujfclho na ffadice cechovnlho uspoidddn( stiedovEkd spole6-

nosti. Falismus se nejprvc ujal moci v Itdllt (1922), vyuZ(vaje k tomu neuspoiddanich

pom6nl po l. svEtovC vdlcc, nczamistnanosti a socidln(ho napdtf.' Po krachu na ncw-

yorske Uuo" (1929) a,ze,Y,rize v Ewop6, kter{ {steloyfa (1930-34), se v mnoha

,,I.dor"ropskych zemfch dostali k moci fa5ist6 @olsko, Madarsko. Rumunsko' Ra-

kousko, Bulharskq Slovcnsko atd).

NcJvyhrancnqs( formou falismu byl nEmeckl naciondlnf socialismus- Adolf HIT-

LERiormuloval svou vlzi ,,soci{ln(.spravedlnosti" pro ndmeckdho ,,nadilovEka" jllza

Vlmarsk6 republiky. Ve vEzen{ napsal MeIn Kampf, kterl se stal zC'kladem nacisticke

poti,ity. Zavcden(m vefejnE prosp€5nlcb prac{ (zejmCna pfi stavbd sit6 ddlnic) zfskal

podporu nezam6srnanjch dElnfkrl a krizf str{daj(c(ch drobnlch iemeslnfkri a obchod-

I

II

L

frl

3 7

ntk0, kterlm dal prdci. Nacismus byt idcolo gii cxpanze, rasovC nadfazenostl nlmcck6-ho ndroda a totality. Vyvolal druhou sv€tovou vdlku. Jakolto stdtn( uipoidddnf zaniklvftlzstv{m spojcnc0 (l 945).

Fa3ismus a jcho ntmcckd alternativa ovtiviluj( svym rasismcm nlktcr{ ultrapravicevd hnutf dodncs. Insplroval mnohd.vojenskd pfewaty v Latlnsk€'Amcricc (Aigcntlna,C h i l e a t p . ) a v A f r i c c "

Socidlnf politika falist0 byla zalolcna na rasistickJch diferencfch. Pro podrobnostisrov. J0rgcn KUQYNSKI, A Short Htstory of Labour Conditlons ln Germany underFascism, Unwin Brothcrs Ltd., [nndon, 1944).

3.10 Sociat rvelfare

Ekonomickd zdklady ,,ro"iui wclfarc" formuloval loqd John'Maynard KEYNES(1883-1946). Ve sqlch pracfch (zcjrndna Gencral Tlrcory of Emplolment, Inrerestsand Money, 1936) vytvofil potfebnC ndstrojc na m[fenf rl[ink0 zmEn v rozdclovdnfpiijm0 na rirovcfi agrcgovand ekonomickd a spoledenskd aktivity. Na nEj pak navdza-la fada ekonom0, kteff propracovali modely rcdistribucc pifjmfi a potolill tak ckono-mickJ zdklad novCho pojctf socidln{ho zabezpetenf.

Modern{ povdlcdnd pfedstivy sc zrodily v pnlbEhu druhd svltovd vdlky v Anglli.Na pojet( Kcyncse navdzal sir William BEVERIDGB (18?9-1963). Jako pledseda sr{t-n( komlse parlamentu pfiScl v rocc 1942 s ndvrhcm na vywofeni ndrodn{ho socidln(-ho pojistEnf, zaloZenCho na ticch zdkladnfch principcch:.

(i) respektovu dosavadn{ tradicc a zku5cnosti, avSak poladovat vskutku ,,rcvolu6-nf' tclcnf. ktcrC by sc neomezovalo jen na vylcp5ovdn( cxisruJfc{ch syst6mfi,

(ii) systemovE sladit ndrodnf poji5tEnf s ostatnfmi zdkladnfmi soci{ln! politicklmircformami,

0ii) zaloZlt modernf socidlnf zabezpcdenf na spoluprdci a pfi[inEni jak stdtu, tak jed-notlivce.

(srov. social Insurance aid Allied services, London, MHso, lg4z.)

Po druhC svf,tovd'vClce se prosa:zovala ckonomie ,,social welfarC' Jako protikladamcrickcho socidlnfto libcralismu. NcJvt'razn€jSfm autorem americkC varianty ,,socialwclfare economics" byl americkf ckonom John Kcnncth GAIJRAITH (nar.1908), au-tor knihy SpoleEnosr hojnosti (196?), ktery analyzoval probtCmy chudoby v boharCspolcdnosti. Chudoba podlc nf,ho ncm| Jen tv{t indlvidudln( a rodinnou. Ve vyspllfchspolednostech jsou chudd tcritoria a cmickC skuplny. Galbraithovy knihy byly vfrazcmpicvaZuj(cftro iocidlntho myfienf padesdtych a icOesatych lct.

S ponckud jinou variantou ,,welfare state" pfiSel Gunnar Karl MYRDAL (1898-

] f {

-l9g?), kterf se podtlcl na formulov{nf Svddskd rodinnC politiky (1934). (Podrobnos-

ti viz M. PotilCek: Soci6ln{ polldka)-

3.11 eeskd Skola

pn'n( modcrnf [cskf autor, ktcrj sc vEnoval otdzk{m socidlni politiky. byl Albfn

BRAF (1851-1912). Ve sv€ stati Almubra a mzda (1883) obhajoval prdvo dlov6ka na

existcnci a zabfval sc probldmcm chudoby. V r. 1884 formuloval principy sociiilnf po'

litiky v EvropE a vyslovil.se pro ,dElnickd poji5tEnf'. Definoval nEkterC jeho z{sady.

Ccskou Skolu's'ocidlni polittky vytvofili ekonomov6. Do dcskC Skoly bezesporu pat-

ff Karcl ENGLIS (1860-1961). JU v rocc 1916 vydal svou knlhu socidln{ politika.

Vnfmal soci{lnf polidfil velmi modernE a llrocc jako ,,praktlcl<{ snalent aby spole'

Censbt cclek byt u;ptstCn a pienoicn co neiidedlnEii". Piedm6tcm soci{lnf politiky

pto ni; byla spolccnosl Onou praktickou 6innost{ bylo rlsil( o ,,xvSlilent vfroby a Pro'dukttvntih.rlt; (pr1pravou pro povoldnf, zlep5cnfm dopravy, pracovnfch podmfnek)'

o ,,.vj1en{ Zdraiotntch pdntnek a lskurnt {rovnt", o ,,to, aby plody hmotnC a du'

tt-rit taiury rozd{teny byly nq rfrad vrurv} spoletenskdho celku" a o ,,ql.rtavbu spo-

IeEenskcho tllesa". pfevcdeno do modcrn( mluvy. socidln( politika md icsit otizky za-

mEstnanosti, vzd6ldnI, zdrav{, rozd6lovdnf a to v5e iddnE spravovat. Jak podobn6 po-

zdEJI(m tezfm Bcveridgeovim-

Ndrodohospoddr a minlstr financ( (1922-1923) Alois RAsfN (1867-1923) defino'

val roli sr6g1f aocidln( politiky v systCmu politiky novE vzniklC ees$sloycnskd rcpub-

liky. Vymczil program stdtni socfutnr potitiky slovy: ,,Socldln{, ochranil zdkonoddr-

,it, piiWovant izikit.ztrd$,vfd.Etku pil onr^o"ntnt.a ilrazt+ nezaln*titanosti. inva'

tidftf a suiit hledt t&* ktci{ ncmohou'uspoftt tolik aby jmEnt bylo zdkladem Ilvota ie-jiich jcdnak znbezpetttl dtouhl ul{vdn{ pracovn{ stly, ledn1k

poilstitt ie pro piQad'ztriry

1e1tch vfdcikov{ schopnosti, aby ncbyti odkdzdni na dficlnd zctoPdttovdn( chu-

ayci.,: (Xtois h.aSfn, Ndrodn{ hbspoddfstvf, Praha 1921). Tento program byl realizovdn

soustavou zdkonfi piijatych v letech t922 aL 1935-

Na pi(prav6 tlchto z{konfi pracovala iada talentovanfch lid(. Patiili k nim napiiklad

mtnistr bra." I-ev WIIIIER a profesor Karlovy univcrzity, pojistnJ matcmatik

SCtt$mbnUM. Socidln€ polirickc z{kony, kterd iniciovali a pom{hali vypracovat,

zfskaly prvenstv( a ilctu v EvroPC.

Cesk{ Skola vytvofila na svou dobu vclmi modcrnf z{konoddrstvf o pracovn( dob6,

o zCvodn(ch rad{ch, o minimdlnf mzd6, o kolcktivnfch (tarifnfch) smlouv{ch, o Pra-

covnfm soudnlctvf atd JcJfm nejvdtS{m rlsp{chem byl zdkon o socidlnfm pojisten{

(lg14), krcry se sral vzorem pro jin6 trm| Gccko) a jeho2 tvfirci byli zvi{ni jako ex-

perti cizfmi vlddami. Vlsledky CeskC Skoly byly prezentovfny na mezindrodnf konfe-renci ministrrl prfice cvropskych stdtil v Prazc (1924). V tchdejSf odborird llterarufcbylo Ceskoslovensko Casto citov{no. O tomto obdobf pojcdnal g. SfgRN v publlkaciDeset let nal{ socidlnt politiky (1929).

Po druhC sv6tovC vdlcc skupina socldlnldemokratickfch odborn{k0 pfipravlla rcfor-mu socldlnfto pojiSttnt. Vypracovala zdkon o n{rodnfm pojistInf, ktery byt schvd.lcnparlamentem aI po 6noru (1948). K vlraznJm osobnostem t6to druti6 vlny Ccskd so-cidlnf Skoly patiili Antonln ZELENKA, Vlastirnil I(ALVODA a dallf. A. Zclenka scpo sv€ cmigraci stat feditelem odboru socidln(ho zabezpedcnf Mczlndrodnfto dfaduprdce (1947-1970) ajako uzn{vanf pfedn( mezindrodnf cxpert se pod0cl na soclClnfchreformdch v mnoha zem{ch svIta.

I v dalSfch letech vznikaly kolem St{tn{ho rifadu dfichodovfho zabczpe&nf skupinyodbornfk0, ktcff vytvofili nov6 koncepce. VlraznE Je prczentovali na Sympoziu soci-dlnlho zabezpeEenf s mezindrodnf rldastf, pofddan6m Karlovou univerzitou v rocc1966. Byl'na n6m pfftomcn i Picrrc LAROQUE, tv0rcc povdledndho francouzsk6hosocidlnfho..pojistEn( (viz Cdst Z). proti sovEtsk6 Skole v5ak ncmEll nad€Jl na rlspEch. Jc-Jich my$lclky se z[{sti uplatnily v dobl Pralskdho jara (1968) v tzv. akEofin progra-mu, av5ak v plnC 5ffl.se zaEaly prosazovat at po roce 1989, napf. vc scCndii socidln{reformy feder{ln( vlddy. ktery byl piiJat Fcdcrdln(m shrom{ZdEn(m spolu se scCndlem

. ckonomickd reformy v zAIt 1990.

Evropa op6t sleduje se zC,jmem soudobou Ecskou soci{lnf reformu a cizl vlddy seopdt zajfmajt o jeji technickd fe5enl.

4. O GENEZI SOCI POLITICKYCHINSTITUCI

Soci{ln( politika se vy"i(jela od rodinnd a rodov6 vzdjemnosfi pfes pomoc chudym

aI po komplcxn( soustavy institucf zabczpeluj(c(ih lidski pr|va na existenci, Zivot,

itdrivt, ro"iflnf zabczpelin( a vzdlldnf. Jejich vJvoj ovlivnili mysliteld, ktcff formu-

lovali koncepcc socidlnt politiky. MEli bychom si proto pfipomenout nEtter6' stEZeJnt

okamliky tohoto vfvojc, abychom umEll vysvEtlit, co ovllvnilo dnelnf lnstitucion{lnf

smknry a ndstroje-

4.1 Rodovd solidarita

NejstarS( zndmd uspofdddn{ soci{ln(ch vEc( bylo zaloZeno na spolctndm dsil( (soli-

darir6) rodu o pielitf. Nejstarlf soci{lnd politickd ie5en( byla zabudovdna do rodovi-

ho systCmu. Teprve s ddlbou pr{ce a vy53( spolcCcnskou organizac( vznikl probl6m p€-

ec o ty, kdo ncUyli zaiazct\ do spoleCcnskdho systdmu tak, aby se mqhli o scbc po-

srarat. probtCm oblivy, ktcrt se dasem transformoval do Sir5fto probldmu chudoby'

byl takC nejstar5fm socldlnd potitickfm problCmem. Odtud vedla dlouhd cesta, neZ se

tidC dopracovali d0stojn6 soci{lnf ochrany.

V Austrdlil, Africe a na Tichomoiskfch ostrovech Zila doned{vna spoledenstv(, kde

kmcn Ei rod di vctk{ rodina poskytly kaZddmu pi(slu5nftovi mlsto a prdci piimdien6

jeho zbyljm schopnostem a tomu odpov(daj(cf podfl na stravE a piedmEtech dcnnf po-

tfeby aip. P66c o socidlnl poticbnd byla zabudovdna do systdmu tvorby zdrojfi a roz-

d4ovdni. Prostiedky piidElovala hlava rodiny, rodu nebo kmcne. Tuto skutednost po-

tvzovaly zprivy expertfi Mezin{rodn{ho tiiadu pr{ce, vraccjfcfch sc v padesdtich

letech z Afriky. Dokl{daly, Ze rodbv{ solidarita v tC dobl je5t6 panovala v n6kterych

dcrnolskfch vesnicfch rovn(kovC Afriky.

Rodovd solidarita nevytvdiela, L{dne, zvl{ltnf instltuce pro potlebnd dleny, ale ieSila

jejich probldmy v danCm rodovCm dl rodinnCm uspoidddnf. Kmenovd solidarita ovl6-

dan{ n66cln(kem, sc vyvinula v paternalismus-

4 l

ALNE

itL

40

tnoc byfa zpravidla neinstitucionalizovand a indivlduallzovand . Za Etvrt(, byla dobro-volnd.

Fllanropie v Evropd m{ kiesfanskd koicny. NcJstulf impulsy k pomoci potiebnlm- chudlm (t€m, kdo potfebujf obZivu) pfisly od ffrnskokatoUckC cfrkve. tteie 3iZ u do-tf svlch poddtkfi nab{dala k pomoci b€dnfm a nuznfm. v 6. eZ 8: stolcg iapclovdnlkolikrdt tuto fi lantropickou povlnnost pfi pomhali vlffc{m. fumskokatollcid cfrkcvvybudovala ftulky jil za vlddy Ptptna lft{tk€ho (751-?68). V dob[ Karla Velkcho(771-814) a Ludv{ka ?oboZndho (814-840) vznikaly i prvnf Zcbravc.Iddy pe6uj(c{o chttdC. Pomoc chudfm sc stala ptcdmltcm Cinnosti kldltenl, kterd vznikaly-od8. stoletf, i n{bolenskich obcf Gdd0) (u n{s Anel}a Pfemyslovna) a vElfcfm 8c za ra-kovou dinnost slibovala posmrtnd blal,enost.

4.4 Chudinskd pdte

4.4.1 Cffkevnl p6[e

R0st chudoby ve 13. a 14. stolctf zp0sobit, Zc c(rkcvnllnsritucc byly schopny sc sra-tet Jcn o ty ncJpotIcbnl,j3f. Systdm farn( p'CCc o.chudd sc nap[. vc Francli ztrrouril jil,v I l. stoleU. Podlc MatI'Je z Janova (1350-1393) byta v tcskfch zcm(ch v dobfihPledhusltskJch hlavnf formou zaji5ttn( chromJch, slcpfch, ncmocnych ncbo zmrza6c-trt'ch almulna z indlvidu{lnf Zebroty. Pomoc lcbrdk0m do urditd mlry phJfmaly obc.Ntktcrc obcc tuto lebrotu rcgulovaly udElovdnfm ,,prdva" (v modcrn{ dclttnl rizumEjlxrvolen[) 2ebrat.

.1..1.2 Instltucionelizace chudlnskd pdle

V Ccskich zcmfch pcdovala cfrkcv o chudd, al do vyd{nf naffzen( pro lkdlovstvfrrskc z 19. srPna 1785 podle dvorskCho dekretu zp dne 26. lisropadu 1784, j(mZ bylatu(tt povitlnost ulolena vrchnostl. Od roku 1854 platila pro obce. Z povinnosti vrch-n()stl starat sc o chud6 vznikla ,Jnstltuce" rateJny jako spolednCho ubytovdnf a srravo-r tn( clrudych na statku.

Novtl kvallta byla v [om, Ze o lebrotu se zaCala starat Slcchta a obce. Byla pfcdmd-trtrr rdjttru i diedn( moci. Institucionallzovala se,,pCCe" o lcbrdky, neJprve formou rc-1;rtl.tt'c Lcbroty. Stala.se souCdsU dinnostf sprdv obcf a atributem ,.domovsk6ho pr{va".t .r'.crr se vyvinulo pr{vo na pomoc v nouzi (chudinskd zdkony).

| ,r(() rrnana souvisela s masovostf paupertsmu a Zcbroty. Feuddlnf a ndboZenskC vdl-

,r,

,, n 18. stolct(4aruSovaly poddanskd vztahy. Mnoho ltd( bylo vykolcn6no a roz-

mnolovalo fady mlstskd I vcnkovgkd chudiny. Ncpfctrlitl opouSt6ll pfidu, bud proto,

IcJe p[da ncuii"lh, nebo ut(kali pfcd nesncsitelnymi pomlry a ohrolcnfm. Tak vznik'

ta napfncUd v Ccskfch zemfch Cclcd vandrovnf, kter{ sc soustedovala do m€st, kde

rozmnolovala mlsskou chudinu. MEstskC prCvo proto ulolilo obecnfm radnfm povin-

nost pelovat o chud6: napfftlad v Ccskfch zcmlch rntli konscld povinnost, aby neto-

llko mlsto opatrovall, alc takC sby .,nedostatkrtv pFl masc, chlebu a pivu na chudinu

(pofudl ncjvfsc mohon) nedopoultCll' (Codcx luris Bohemici - Kold(n: Prdva rnEst-

skd (1659) vc vyd{n( J. Jiretka z roku 18?6).

4.4.3 Chudlnskd P6[e v Anglii

proces masov€ pauperizace zadal v Anglit. V 15. a na zaf,ftky 16. stoletf byli rol-

ntci vyvlastliovdni a vthCnlni z p0dy, aby uvolnili mlsto ovc(m produkuJfcfm vlnu pro

flandersk6 manufaktury. Ttto lidC byli vrZcni na trh pricc. Rozpu5tEn(m fcud{lnich

druZin a mr5cn(m kldltcr0 sc miua psanc0 zvltlila S rozpadcm fcuddlnfch statk0

a migracf do mEst zz pract se chudoba vc mlstcch stala vJraznim probldmem. MEsta

. potaeii I stdty byly nuccny sc postarat o chudC p'rdcc ncschopnC. Tcnto proccs byl

ncivyraznr;sf v tuigllt za vlddy Jindlicha ylII. (1509-1547) a AlZbEty. t. (1558-1603).

ntflfUn Kodex chudyctr (1597) byl prvn( ucclenou lcgtslativou chudinsk9' p5tc. K jc-

ho vznlku ptlsp6la I okolnost, Zc nastupuJfcf uiElhnstvo z(skalo pozcthky zrulcntm

kl{Itcr[, alc sou0asn! s nlmi inr5llo I vlechny c(rkevnf lnstituce pCEe o chudinu. Pro-

to byl stdt nuccn rychle organizovat stdh( chudlnskou pC[i (1601). Vznikla prvnf no-

vodobd chudlnsk{ p(Ee, subvencovan6,z vctcJnlch pros$edkrl zfskanich v5cobecnymi

pifmfmi danlmi. (Srov. takC Jan KOTOUS, Soc6ln{ politika v evropsiq'ach zenich,

Univerzita Karlova, Praha 1995.)

4.4.4 Cbudlnskd PdI,e ve Francii

PodobndJako v Anglii i ve Franciibylo rolnlctvo v 17. a 18.. stoletf vyh{n6no z p0-

dy prodcjcm rolnlckich pozcmkovyctr pffdElil za nedoplatky ddvek. zab(r{n{m oblino-

uC pOay (rrtagc) llcchtou atd. I zdc musel stdt nalrradit feud{lnI instituce cirkevn( p€6e

o cirude, ktcnC vyhovovaly, dokud byla p,66c o chudinu okrajovim problCmem. Proces

p1vodn( akumulacc kapit{lu zplodil armddu ctrudCk0. tuldkrl- a libr{krl, ktelf t{hli do

m[sr- NcJprve byll ,JC,f,cni" znadkovdn(1n a galcjcmi. V 17. stolet( byli odsuzov{ni

k t[Ikd prdci vc zvl{Itn(ch ,,dlpots de mendicite',kter| Francouii vyddvali za dobro'

linnC rJstavy na'rgzdfl od anglicklch work houscs (pracovn{ch donucoven, kterd vzni-

kaly v dobt, AlIMty II.). Proces prvotn( alumulacc kapttdlu vc Francii sc li5il od An-

glie takC tfm, Ie francouzskd burZoazic nebudovala manufaktury zddeka tak rychle jako

anglick{. Zato vdlky tu likvidg.rpll.stlcdovlkd vztahy daleko rychleji nel vyvlastiov{-

n( p1dy v Anglii. PoCct lcbrdkfi a tulCk0 rostl vc Francii rychlcji - v 16. stolctf se sta-

li organizovanou slotou I postrachcm vcnkova I mEst. V rocc 1525 odilala mista Mons

a Ypres a v rocc 1544 t PaffZ chudinskou p€di cfrkvi a sama organizovala ilfadovny pro

4 5

chudc. Krdovsky cdikt zvanf Moutinskj (1566) $anovtl zdsadu, tc chuddqi 1!ud bjr4.4.6 Chuilinsk{ pdet v Rskousku-Uherskuusfdlcnl. Zkon sc lisil od aogllckd pravy z roku 1536.Um, tc pouhy pobyt.Oaupcra'v obci stdil kc vmiku jcho ;Idroku;' na almulnu, zattmco v inglii poZaaorat xfoo V Rakousku-Uhcrsku zab(rdnf zcmldllskC p0dy a rfZk€ PomEry mf,stskd chudirry

pro poskyrnutf jakdkoUv p.!c tti mfy poUytu na slpem nIsG. -

plodily- novou spolc&nskou skupinu. Vznikajfcl manufaktury ncmohly pohltit vlcch-'ny

uvolnAe pracovn{ sny. V l?. a 18. solct( bylo proto v Ccchdch mnoho tuldk0' aI-

V l?. stolctf za Ludvfta XIV. oajt8l tozvoj manufaklur. Bylo tlcba plcmlnlt potut- koti napftfai velkd ldst pldy lc2cla ladcm. Patcnt o tuldcfch a lcbr{cfch z roku 1661

nC rolnlky v dIlnfty. Ludvtk XIV. vybudoval roku 1656 v Paifa ccntra-li-vrio,i.fJ. n6l aito problCm vyfcfit. Zafab rcprcslvn( polidka v0ci lcbrdkim. Rozlisovali se

bu .,hopital glntrdt'podle vzoru chldobinca posravcndho v Lyonu roku 1531. Podob lrbr{ci prdcc ncsctropnf r pr6ccschopnf. Zcbrdhlm ncschopnJm prdcc - osob{m'sta-

nC rlsuvy sJsnvlly ve vlcch proviociich (zJion z roku 1662i. Vo3sko chytalo potul- ryn, ncmoanJm atd. - sc plladvalo ,,Prdvo 0ebrct', ostrtnl byll ,,lhned zpdtkm za-

. Lebrfiky a zavkalo jc do tlchto ristavl. Zizovaly rc dnny .st lkrs d. chatltf',kdc se ludat' t Wdd ncbo do latlavy.sc lul{ci uCili famcslu. Znrlcn( ncvolnictv( v rakouskd monarchli (t781) uvolnilo zdvislon poddanCho dlo-

vlkan8llccbdct.chudinskoup..ivykoodvalyobccna.zdkladtJtZzmfnln€hodekre.. ru z mku 1784 a naffzcn( pm KrClovstv( lcskd z 19. srpna 1785. A[koli byly chudin-

4'4'5 chudfnsk{ p6L n' n.mcckdm z€m{ :Y"ffit1ff},iir1"iil,iH ?X:*"2;"Il)'"lkiff:^t!#J:"11,:li':il:il:Na rtzcmt Svard mc l(msk4 n{roda D&fccklho rlzcmn( tozdrobcrost brzdih v 16 dobu vtkonu sv6ho rtfudu za vcfijnt cinitclc'

stolctl rczvoj vJroby a dochdzdo k Jcl dlouhodobC stagnacl. Pr0vodn(m Jcvcm toboto oMobi byla tcbroq Ltcr4 sc brzy sala vlcobccny'm pmbld.mem. St ty acllly m!-touci chudo6r a tulror! jcn dvlma r.p0soby: poltcu; ch;dobtnci. 15. f0na l55i bylo 4.4.? Cbudinsk{ p&e v Ccchdchvyd{no ,.socidlnf' n*fzcnf ff5skd policlc,'jchol zAkladnl ustrnoven( platila JeSt[ vc 20.stoletf v NEmccku VitCma II. Re5ilo problCm chudiny podlc tEchto z6sad:

(i) obcfm bylo ulolcno pef,ovat o chudd, rnuscly podporovat potfebnd pffslulnlkyobce,

(ii) ncmlla-li k torhu obec potiebnC prostlcdky; byla povinna vydat obccnfmu chu-ddkovi ,,ie.brdcr2at pas" a poslat Jcj do ciziny, tj. vyhnat jcj a zbavlt jeJ domov-skdho pr{vq

(iii) osoby, ktcrC provozovaly Zebroru bcz stdtnJho povo[cnf, byly za$cny.

V l?. stoled pfibyl dalS( prostlcdck ,,bojc" proti chudob6 - pracovnf domy (Arbcits-hiuser). Roku l7a8 byt v Prusku vyddn edlkt, ktcrt uklddal k^Ue obcl. aby zaloZihchudinskou poktadnu (Armcnkassc). Spr{vou techto pokladcn byly pov6lcny mfstnldiady a c(rkev.

llanez rlchro opatlcnf pfirozcnE nemohlo vymjtit Zcbrotu iatco ioriUtniil'i.''nz aoroku l'751

'sc v Bavorsku proii Zcbr&rim uplatfiovalo nafben( o hrdelnfm prdvu.. Cl'

zfm lebrfuk0m (t[nr. ktcff v obci ncbydlclt) se vefcjnf, vypalovala potupnd znamenla pfi opEtnCm dopadcnf Jc Eekala i smrt.

Dnc l. Ccrvna 1794 nabylo rlCinnosti V5eobccnC zemskC pr{vo pro pruskC st6ty(Allgemeincs l-andrecht fiir dic prcusslschcn Staatcn). RozIffilo pfuobnost chudin-skjch pokladcn a ulolilo obcfm, aby mlsto hmotnd pomoci a podpory poskytovalfchuddklm pr{ci. Byl to d0telitj zdsah feuddlnlho st{tu do oblasti soci{lnf pomocl.

46

V 19. stoletf sc v Cechdch stdle zfeteln[ji prosazovala zdiada. ic vefejn{ chudinskd

p6[c rnd bft pfipoutdna k domovskd obct a dzce spjata s domovskynr pr{.vcm- Tuto

zjsaau vyleafU ,&on C. I8/1862 i. 2., podrobnosti poncchal v Pravomoci-zems.kdhozdkonodfttvf. Zdsad a, Ir pttc sc poskytuJc Jcn chudim s domovskf m prdvcm, byla'

v CeskJch zem(ch provcdcna v obccn( chudinskC pCCt tcprvc zdkonem C. 59 z 3. pro-

sincc ig6g i. z. T(mto zdkonem byla chudinsk{ spr{va s konccnou platnostf prohld5c-

na za Idst vefeJnC obecnf sPrdvy.'

,!,estdm6rum" filanuqpie sc na pielomu 20. stolct( zrodila jedna -ze z{kladn{ch

cviopskfch konccpcf iocidlnftro zabCzpcEenf (Velkd Brlt6nic, Nlzozcmsko, skandindv-

ifC i.*el. Vznikl,o ncpop(ratelnd pr{vo oMana na soci{[n( (Zivotn0 minimum, napi'

na Jcdnornf srarobhf lltctroO

hrazcny st{tem ze stdtnfho rozpodttr (Ddnsko)-

45 Liberalismus

Instltucionallzovan{ filantropic byla takC typick{ pro liberdln( obdob( vyvoje. Libe-

r{ln( srdt.poncchdval ob0anu na v0li rozhodnoui o svfch pffjmcch a vidajfch. tedy

I o darcctrjinfm. Libcrdln_f stdt nc.povaloval za svou povinnost starat sc o lidi v nou-

zl. Hlavnfm hcslcm Uyto onFfrahcb'fzskd laisscr falre, lalsser passer (ncch 6initi, nech

byti - Adam Smith), ktcrC vyjadfovalo vfru v rldinnost ekonomic svobodnCho trhu

a nczbytnJ Prostor pro tndlvldudlnf motivaci.

4 7

,,,1il1-:y.Hg;1,'*iiiiT,,"J#;#,t?v$,,'ffil*J,:T:',:l,l'nilffiff#i#f;i::#Il:#;WLI:ffi{'i:hi#.K:;*ff{l,i"X;ii!ti!;,,lovstjcntonczbytndancochuzovetivou!t|drostfdal1ovcpoPlatnIky-.-'.*..*"^'I*Pl'o""l"".ldo.q.ltchdcJ!(EvroPy''b!.:nutc!|4'!c!nuinvcnc(q4tmeticlq|n|i

pittt"dty -*ocenfi vlz*un lL1' Ilvota tdt na nlr:rzfch mlttcch o s rdtnln poCtaa

obyvdtct urflt'ch m&t". Vyslcdky mtl Hallcy k dlspozici'4.5.1 Procoynf' z{kony

Po obJcvcn{ zltoba rnortaliiy a Jcho marcmrtickdho Wrazu se vyvinul. Pojistn! ma-

.Knejvlrazn!jI(nProJcv0msoci{nIho||bcraIlsmu5crad(z,tony,ktcrdnutiIyju6r"uuu*r5"q'!".V.zn|klazd}ladufPodrnInk8Posouk'omoprdvn(livotnfPoJi5n[ky pracov*. z i,r"n ing'ii"fy zrkon z roku.15?6 (poor Reltcf Acr) id;i'i;';; t kdyl zpo!ti (rtJ0 lc0 5c tsbulky ncpou!valy. I prvnf anglick{ spolcanost Pro u-t,j!(m. Pro prdccschopn6 nibt"rl 1* pr{a. uko1v podporu. Chuir ri ;ffi;; vomf poJ$tfnl fte Arnlcdtl, ss obc5la bcz nich.

;'#n:"f':ffi1:l;'*': :"ffirffiff il|#f,tff,ffiliff il",H"f# -. ?"1',*or9g*1*6rntuh raburek bvro mzrilcnr vlku murl a rcn. ktcrr vvpoEctrnym 8 ncschopnym. ayla z:vcdcna katcgodj ,,inpountnkh ciiych"G;;J; Holgrdan Van STRUYK (1687-t731).'lJ:tr:^'l'jf:::::;"i1,1',*illi#*;ilfilHflt""rtfffrt"lin1,3[XT

ranrcs DoDSoN. (r?rG-rz5-?) iako.prvn(. flrcr r mvtrenkou por*rrn( pro pffpadtlch a sparnych rlroddch konccm te. stol., tdy sc i Anglit p-."-"rri'i"frv; ii lrmq I ryd{ pren t odstuPiovantch podlc vaku a propoc(tal jcjtd plcsoou tabul-usporftanr (napr. podrc ev. spccnhamrand'ckdho svstemu-sc porivto;i ffi""'rfi ;Iilffi#{"'**,t"fi1t fr,JiiiJ1#*ff'"$i tlfr:t[l*H:;davky lc mzdrlm - 1795)'

nH!( .cr obccn{ umttrosi'Postcdnl vfznamnf boj o prosazca( Ubcr{lnf stdan( socidln( politiky. ktcry poznamr.

nrl dallf vyvoj. sc srrtt v l.ngui okoto novcly chudrnskdho;b;ilii;i,ft;i; Prv ucrbuici poJistnc matcmatlky napsal Johan Nikolas TETENS (173G1807)'

. sau SENIOR s Edwtn CHADWICK Jalo Bcnthamovi f{ci potralovall v lttoc{ch nrchudinskd z{konoddEtv(. Souhlasill jen r pomoc.l simtkrlm, slcpc0m a ncmocngm. pEdoaasnd pr&covnf ncschopnos0 ncbo nczrm&tnanostl jinrl prdccsclnpnfcU oUCad 453 VtnIrc*doporu!ovalltak.JP8tnou..p4l'8byti!o[deby[vlraznrzncvlhqddrltoProti,l.vpo&rrfrrL{chlibcnlismurznllrlytJin4soubonfinic.t8ttvy,jakoapr.vyn€nb'ntstnaoym osobdm'

nr ycnkov!" stsry scdl{k postouplt sy0j ma1ctck synoyi k hospodalcn{ smlouvou, }rc-rou 8e tyn zavdz:l rodi&lm do Emrti pos&ytnout byilenf a stravu' Bydlcnf zpravidla

{.5.2 Ztvotnf po1i5t6n( '

bylo v meb chsloupca mimo hlavnf zcmldtlskl dv0r. Institucc vymthku sc vclmi rcz-

svou ncrcanosrl k socidlnh probltm0m ltbcr{lof st{r podnrtil tndivldudlnl t,rio",i.'r$F J v 18' rtolctl'

vu. V libcrdln( Anglii sc vyvinuly I soukromoprdvnf formy zajiftfn{.

Ednrond IIALL,EY (1656-1742) s€stavil prvnt rftfftnosq{ hbulky poutireln6 pm 4.6 Solldarttapojilt[n(. Byty tri:

(i) absolutnf podty zcmiclJch v pifslu5nfch letech,(ii). zcmielf v piftlulndm vqku;(iii) LIj|r;( tohoto vEku.

llalley byl ptitom pravddpodobnE inspirov{n pokusem Christiana HUGGENSE(1629-'1695) sestavit tabulky pro vfpodct Zivotn( rent!, ktery tvrdil, Le ,,md-l! bft (rvItrnrlj livotnf renla. pozndmka autora) sprdvnd, musi bjt k dlspozlcl tabulka, kterdukoTuje z roEd na rok kolik ltd{ ze sta vybranlch umtr6. Jde o dvl rozd{ln{ v\ci, OCe.Ltvund d{lka Iivota nebo po|et budouctch let livota Clov{kn a std\t, kter{ho AIov{L

.1 f{

Llbcralismus podnltil tak6 solidaritu: Solidarita mezi obdany se ,,stejnym osudem"vznikla.v libcrdlnfm stdtl Jako vfsledek vJrazndho posunu od souscdskC filantropie,charaktcrizovanC principem,jcdni druhym", k vzdjcmnosti, charakterizovanC princi-pcm ,,sami sobl navzdjtT.t,:bo l6pe ,dnes ty mn6, ztua i6 tobE".

PrvnI historicky dochovand zmlnky o podp0rn lch (vzAJemnostnfch) spolcfch ie me-slnft0 jsou zc starCho [fm" (viz viSe)-

Vc stlcdovfku sYobodnl lidd lili picdcvlfm v pohranld( (srr{icl hranlc), jalio Mg Dthtckt podptmt spollq;, vznikaly inad ncjdllvc v Arglil. konccm l?. stolctf. v 18.Chodovc n8 ndcm dzcmf, 8 v krllovsk/ch mlstcch. ByU ro zpravrdta ciucftinrd r io 'tol"( rc zprlvy o nich vcimi rozmnoaly. sc vrnikcm r'polltccrfm gvojcm modcr-mcs|nIci,ktci'scsd{'ova|lvgi|ddch,hamdchccs(ch-atd.lriczi-pov|nnosr|"*r,o"ini"-r.poapohfcirpolkr]scvAnglttobjcvilytprvuporari8vkypovi6holetcla vcdlc dT{ :ryl"aty:t, zdJm0 polltlckych a hospo<tarskyci-i pc!€ o ttrcrkr Doitl6n(. po ntch plills tad& n{vrh0 j koncc 17, srolc4 Jrko n"pnklad ptan Johnaa vdovy po zclri'c-lych clcncch ccchu. 'ii1"nda

zrls11;1 ptan lor Rcn<krlng thc poor Indcpardent ot publlc Contibutions

^,-v-'-i1fiY.l:-,"1: .utita tow4:ri.u:narJcrarouskJcrsarFcrdinand t.rovotsn.ff#if :#ffiX{r'#t:"l"tlll'il'i"i;m#?i#rii:il"l'"1Lt};:,:":;UlcnstvlvtoY8rJ'.skychcc5Ich5rvy'sdo.vdozcJm![8ProPoskyhutIoclrranyatby|y|rtc'td||soctG.k5!iLv!eobccn!uzdv8noutostttrrc(.ulIcnc'v8lo'nd8bybczpcdcnf v dobl povlnndho vandru- -(ccsra dq Jinych meir ni zluranoul. Mcz.l'pr.au iiri"ir. Cif6* pfcdlotil y dolnt s movn! brttskdho parlamcntu ndvrh nr poskylovC-pouonostl. tovarylsklch spolk[ patiila pdlc o ncmocnd e prdct ttlcdtjfc( ebny. Tovr n( obe.cs( lin-cnf poOpory povolcnJm podplmfm rpolkrlm (t789). snumovna lord!rylskd ccchy byly vtralr plcdcv!(m orgrniacami polirlckJrirt. vclmr ;chtc rc rtosray vsJ navrh zantrta. lirrai i" pout i trin ittv

" p.A dojmcm francouzskc rcvolucc

do rozporu s, nlcr, vc Frsncll byly napl. prvnincpokoic rovaryrs zazrancndnv iti otiial briskf pad8rncnr zrkon ia octrraiu pooiomi"tt rp6tt i (The Fri.ndlf socictiatvc 13. stolctf, na ntmcckcm rrz.cmf vyputliv rocc ifzl suvta apoa. y ccsrcyc( ic. iJt-ngii, Lritl poskytoval spolk m prlvnr ockanu a podlizoval jc stdmlmu dohls-mfch ProPukls to&u 1399 stdvka zdmcanlikych rovarytr| pratsktd;. Objcvily ri pnd d', z graet tcnigjlrcr I pora{tt"tt auiorl vyglJv{. 1" p_.W. smyslcm zdkona.bylostdhJ zdsahy n ahraru Pol6dku. V r. l?31 lrlr zrulenr ovWrstc cJcrryi poi po zlurrnir arntO,ii, oy iouxvatr pcnrz rvJi;h lodp0rnfch tpolkA k frnsncovfiit tt!-hrdtkou vazcr zak{zdno tovarylom spotCovOf i honadnC op6ufuof prl"" 1itlvgl. vcl a;tnyctr afc( du;cieho hnurf, V prvtfpoldvt; f8. rolct( zacalo nov6 obdob( vcI po z{niku sv{ch ccch[ 5i vlak tovar'll-zachovatt podg0rndipo&y tilb"t*.kt 6 it"qi t*naty t"a"dcr. vldda rl dd;tckt ;po&y po{tmrdla s postupn! Jc pfcrnhilavahy.jimi|mfrnisvcb(dn!Postrvc;f.Srdr:tvyhiadtipr{vo."ainiict,at1,pei|aut*irio".,sskytulIctdElsf0mPonocvf,rpaic-prrcovntucsclropnosti.TcntoPrnebyly propity'- *, ,, uskutclnova[ po.tupn! zdkony z tct i929, la5o, 1855 8 byt dovrrcn z{koory-

Horn(ci bvti rrdd siobodnf a m€r.zvhstn( pos."vcrr r orsanizrcr. podrs r,n'*r* Sltllffilf"lft-,:"1:* v'iocc l91l sc trt'^dtr ioctc'tct rtalv.noslrcli 5t1t-

histort;kt_ch pr-aroca0 ndlclcla zpoadtku tatliG n"rost0 (dv.,tory1- n n;U pr*,i;;na jchoz- uzerlI lsrtla.-Brry sl Jc vIsI vytrS( fbchh pfisvojrh jato vysosme prlio 1mo V kontlncntrhl Euopc urtly podpfm6 spolky pomlml vyznamd postavcn( v NE-rrry-l)..N-.i9t"."

_!ylo homtkfim poncctr{no pr6vo dolovu za oocvzirveu protthodno mccku a v Rakousku-uircrsru. v Cc*tl ncpiciybn! patrily mczi prvn( spotky no-ty(c{stil lzby).Horn'drvorilihornickrtbratrstva'klcr6pracova|anav|asnI{[rt!' i-;,povahyStarcpn!skcbrarswoliskan(!8l?j.".iiro'!9spoiky.v-kupehzjko.Nrn&nc.'k.8rlzcinInap!.do1gY8Isbrabstv8zvl$tnrp'ivttcgta.tczu{mr|f.irs6a),sPolkyts';o-$vcVamcfctch""iJrtckubrcdl8o2),tina z roku I I E8, ktcrou Bcdfich I. udrUt prtv ;gta homtmu brarrsrviv Gorlaru podlc a". CuUcinroor acu.t z roku l8l? poiadoval, aty spotty byly rilcln!.povolcny, alcdcskych historicUch pramen0 vyvolala.. v C.ctrlct zvylcne poticba kov6 vrnik r&al- mnoho spolkl o povolcnl vrlbcc ncildalo. Tcprvi zi bachovstetro aus6ludsmu bylyskych spolclnosd financovanlch pfcvdln! pstrici{tcm- p"apO-j.p.fty podrobcny velrnl pffsn4ml dohlcdu (1852). R8kouskc.ihcnkd vldda

. . Nck..H auron uy{d!jr, re p'vd lsranovcn( o zabczpc!€n{ pr{cc ncschoprych r,". ;liil:ff.,Xffi.t'frHil'H$l]l{:ri#ff,Tl*ul"i:T1?"#f" ;"t;k[ a Jcjlch pozlsJ4tch obsahovaly jit bomf fddy zc i3, a 14. solal (nrp| &r rcpa- tLIm wmfedala s bomickym

-uiutt".rn (f854f a pak v tlvnostcnsk€m tudu (1859)

lc yto4talorVy Jihlav4 1300). Byly to vlak sp6c prinritivn( ptcdpili "

Uz*Aiio - if"r*ifc*.cnt r *tatn{nt spolky. To byi novl podn& k zaktdd{n( podp[mJch spol-Prrc€ a_dprava Pracovn(ch podmlnck, nct o zabczpclcn( pr&c ncsiboinych. ioap.,1 [0, i"i6 ria jinC rirovni. Vmtta-ly spotly Jato TypogrOa (1862), 0sdcdn( poklid-

*:i ' l,tTg1:*':: '*':"h'"lnosdpatft|arat4mcz|hlavn(!innositronricr}drurausrcv'nastroi(rcns{chd!tnf[praIskJchirgoijua.Tytospolky.byly.datsyla Jcdnfm z. dtrvodl' ktrra vcdly.ke zl(zcn{ ccdu v Kutod, HoIc (f443). Havtil sc lpolky prvnfho obdob( (zm{n!n6 0stfcdnl pokladna mlla napi{klad 1750 llsnl)). Vt-lehdy domdhali.d{zcn( ccchu zcjmcna ?roio, ,aby mohli podporovu chudc a auy sc novaly ic v3ak plcdcvsfm podplrnc cinnosii.na ncmocnd nclcbralo u koealo, Jako dosud, pro Jcjlcb rovarylskou hanbu." podohnftomu bylo I pii zrlotcnl havttskcho ccchu v Banskd, Bystricl'v rocc 1496. vc Francil i; dunickc podplm e orEutiz.^cc, zvar' socllty's de secourt nuruelle za_

. .v nfmgckJc.\aEokvch zcmtch obsahovary hom{rddy zc r6. sorc(picdpis, "*. |lji$t,f;"llfrfrffi#$,H;1,*i.TffiJ3,j[5t;ffi]1"r'*"Tih6vdnf ptfspEvkl do podplmfch pokladcn a o poaporrch,lcr mrly byihomtkdm vy- ts!0 iodiizcny stdintmu dozJru. Tcprvc roku 1898 byly upravcny

"ltoni..-pl{ceny. Obccnt vcicjropr{vnJ charakrcr byl v dcskJch zcmfcl Urirrsicym pokladn6rnpFizn4n aZ homlm zdloncm (C. 146 I. z. z 23. kvEtna lg54).'

( l50

konem byty ddlntckd rpotky uzndnX al roku 1g66.

Mezigcncra[nf solidarlta je dnes stctcm natfzcna vc vssch povinn/ch sysrcmech * forma povinncho socl{ln{ho poJt5t6n('

bezpbcenf a poji$trnf flnancovanlch pr0brrn€ (nlkoltv kapidrliza$l. r'r!Y"'vY" .-

4'8 SociClnl Poji5tEnt4.7 Korporativn( sociCtnf ochrana

Nov{ kvalita korporativnlho zabczpe(nnt vc srovnCnf s lnstitucionalizovanou fllattropif tkvf v torq 2c:

(i) stdt vytvdlf Institucionalizovand stnrktury, Jtchl se ob6an musf rldastnlt,.fil g$n' resp. jeho zamEstnavatel musf n" tinrn"ovdnf tEchto struktur pfisp6r,(iii) obdan zfsk{ lrdvo na urditd konkrctn( ddvky, JeJichI podmftky rvJ5c Jsou ptc.

dem definovdny.Typicklm ryscm pro korporativn( systdmy jc rllast zamf,stnavatclc na zabczpedcnl

zariristnance jako souddst syst6mu odmEilovini. Stat tuto snahu rcspektujc a poskytu-jc jf daiovou dlevu jako ,,odloIr;n6,, mzd6.

4.7.1 StAtnf zaopatfen{

Piedchildccm korporatlvnfch snah bylo stdtnr..oi*r"n( krcrc po prohranJch vdl-kdch s Pruskcm Marte Terezie zavedlajako soud{si pldn0 nr up"unln( st6tn{ mocl.Muscla nahradit fcuddln( funkciondfc placcnfm byrokraticktm apar{tcn1 zpravidt" n.-[lcchttckcho p0vodu . Tavftdlnf placcncho apar{tu vyvolalo *irni jlnc t probl6m sc za-Jiltrn(m rlfednfkil - nellechtic0, heff ncmlli mqictc( z nEhoi Ui zUi, iayUy byll ne-schopni pr{cc ncbo staff. Stdt proto poskytoval svlm vErnlm stdrn(m d;cdnft6m d0.chody za vysluhu let, stdf( atd. V CcskJch zcmfch byty a0thoOy pro dhdnfty st6rnf-lrr apar{tu zavedeny r. l77l (pro pozflstalc) a l7gl iro preccacschopne.

.1.7.2 Ilratrskd poklrdny

I'rvnf korporativn( snahy projevili hornfci v Nlmccku v 16. stolctf. poladovali odsv/ch zamtltnavatcl0 pffsp6vky do bratrskfch pokladen. Pokladny n{lelely bratrstvim(llrrrderschaften). Podnlky mlly jcn povinnost platit pffsptvky. Poprv6 v nlmeck6 hls-t'til ltt zamfstnavatcl pfispfval na socidlnf ddvky. PfeAch0Occm tEchto opatienf byl

I"lli,3rli,ffi-tnl*-:tifT6-f-:::t yzl tvPogarv v Turlnu (l?38). z 611{d z roku 14?6 vydrnt nfsrskou rsdou v'cosl8ru pro Rsmmslsbcrs. ktcry sta-novil, Ic kaldf. kdo v sobotu chod( pro vfplatu, musf pflspet do kasy (selnen ,,Scherf'

poz''rarrcm podp'nych sporkf v Evrop.Jsou dr's rrzn6 druhydnr,te"ncr,.poru ilTl,#r'*,:"ff"ffit""*itl,ff.T::lf.*,lirtlgttl"fi*[r".."":1.x1QnPt.maualid'v9Francll).Jsoutodobtoiolnd'a.Lnrl.Ir.Jer-'yfr"o(nro:i.!Dv.drir|nnic}rrrv|nn!nliso(vallrDodntkatclcmuscllodvddetoau!dIncboo",ior"r,inetiJr ";;;;ffiillffi;iliilffffiffi;ff"y#l:LHtr l*5ff:ffi1T1?jli'glH,ry;$:f fiH*:T$ll"lYj,Tli"TfffIil;N6mectcf stdr prvnf naffdil povinnj pifsplvck dllnfta a podniku. co1 byla primitivnf

NcJroz3fien6JSf instituciondln( podobou korporativnfch teorl( bylo soctdlnf p<rjiStEnf-

Sociiln( po1isdnf sc od JinJch korporatlvnfch snah litilo zp0sobem financovdn{. Vybra-

ne poJtstn6 se kapitalizovalo (kalddmu pojtstlnci sc zaplaccnd poJlstnd ukl{dalo. invcs-

to"rlo a pfi splnEn( podmftrck vypl{cclo). Dncs u2 tcnto znak vymizel. V dob€ velkych

pov{lc6nfch lnflacf a krizf socidlnf pojiltEnf picllo vc v5cch cvropskych zcmfch k prit-

f&trCro-financovCnf, protolc nashromdZdf,nC .,kapitdly" ztratily lnflacf.redlnou hodno-

tu. V l3tinsk{ Americc (Chile, Pcru, fugcntlna) a v Asii (Korea, Tchaj-wan, Singapur,

Indondsic) sc dncs oplt vraccJ( kc kapitalizaci tndividudlnfch pffsp€'vk0 (fondovd hospo-

dalcn9 v povinnfch systCmectr sociClntho pojist[,nf. protoZc vlivem demografickdho

a etconorUcrcho vJvojc sc v tdchto zcmfch pnib[Znd flnancovdnf stalo pf{liS ndldadnim.pfcdpoktad"*

"^ito socldln{ho pojist[nf:bylo zvlAdnut{ techniky soukromoprdvni-

ho llvotnlho pojilt[nf. Poprvd povinnost poJtsttt sc pro livot, sdf( a zdravf ulolil fran-

couzskf mhtlr Jcan-Baptistc Colbcrt (16?3) za vl{dy Ludvlka XtY: Aancouzskym

ndmolnft0m, aby zamczil JcJich b(d[, kdyl ncmohli vyplout na moicl:NdmoFn(ci totil

v takovCrn pl(pad[ nemohli olck{vat pomoc ani od svfch pdn-fi,^ktcff byll na moii, ani

od svfch ot"i, protoZc dlouhodobjm pobytem na mofi se odcizili svfm obc(m, jimi

ncplaitlt m(stnf dan! a poplatky. Proto platili pojistnc do vz{emn6 pokladny.

Ncjstar5fm systdrircrn Socl{ln{ho poJisdnf je poji5tln( rirazovC. Urazov6 poji5tEn( ob-

sahuje Jak krdrkodobC, tak dlouhodobd ddvky pro pffpad pracovnlho drazu a ncmoci

r po"oido{. Vznlklo z oblanskopr{vnf odpovEdnosti za Skody zpilsobenC pracovnfm

drazcm (workmen's compcnsation). Poprvd bylo v5eobecnd ilovirin6 tlrazovC poji$tEn(

uzdkonEno v osmdesdtfch lctcch mlnirlCho stolet( v N6mccku @ismarckovy rcformy)-

Hlavnf Bismarckovou zdsluhou bylo zavcdcn( socldlnfho poJi$t6'nf pro Sirokd vrstvy

zam6stnancfi. Mus(mc st vlak bft vEdomi, Ze Bismarck tfm sledoval sv0j vlastnf z6-

Jem. Z{roveil se zavedenfm soci{ln{ho poji5tlnf totil zcstdtnil fondy svdpomocnJch

ncriroccnsklch pokladcn,-zg-lterfch se dasto financovaly akce d€lnickich spolkfi. Ta-

to jeho politika vyrlsttla jcdnak v zdkoncch proti socialistflm, jednak vc tiech socidlnd

poJl5(ovac(ch z{konech (o nemoccnsk€m pojiStdnf - 1883, o drazovdm pojiSteni -

ig-8+ r o pojiSrln( pro pffpad invalidity a st6if - 1889). NovC zAkony rnely podifdit

ddlnickc spolky polltickCmu dozoru nlmcckdho stdtu. paclfikovat jc a ovl{dnout stdlcsc zvdt5ujfcl obnosy penlz, ktcr€ mlly tyto spolky k dispozlcl (v dob€ zavcdcnf soc!dlnfho pojiStEnf v Ndmccku to byly asi 2 miliardy marck). Dllnfci sc rgmro oparfcnfnzprvu brdnili, na pielomu stoletf Jc vlak pffall. Podobnl tomu bylo I v Rakousku-Uhersku.

V Rakousku-Uhersku slcdoval pfcdscda vlfidy Taafe sv0j ndrncckJ vzor a zavcdtnernocenskC pojistEnf (1888), drazovC pojl$tl,n( (1889) a poji$t6nf hornickC (1889).Sdm Taafc prozradil, Lc tyto z{*ony sledovaly stcjnl cfl lito Blsmarckouy pfo*y.Pii zd0vodn6nf vlJlmednych opaticnf proti soclalisr0m 23. ilnora 1884 lckL ,,Ab1, sczabrdnllo socialismu, Je tfeba jhfch prpstfedkd. Proto vldda horllvl sc zablvab itdz.kou dtlnickou a d{In{cl v tovdrndch a na poll lett it stcjtrt rc srdcL V nejbltlJt dobdvldda pfedlol( osnovu zdkona o irazovdm pojitttn{...'Aby ncbylo rcbcmtn5( mylky,vysv.Etloval mladolcskf poslancc Addmek 20.bteura 1886: ,Ncbezpeenl kvas{ct ty;1*.ti, kter€ se stdlc vtce anocrtujc dllnickl tf{dy, nemilIe ant pouhltnt stouy a illby, ailnejostiejltmi opatien(ml poltccjnhnl b>1ti zadrteno, anl utlumeno. Tatb tavina iemiltcb)1ti ttdticna bajoncry, k4't fh{ sc do hlubbr, vle nl1k - ona mile roztdtl'a roztajepouze na slunci pozittvntch socWln{ch oprav."

ZAimovC organlzacc stdtnfch rlfcdnft0 v Rakousku se koncem osmdes{t/ch let mt.nrtldho stolctf domdhaly povinndho penzijnlho poJiltEnf po vzoru lnstitut0. trcrC vcprospd'ch svlch tlfcdnft0 zavddEli podnikatcld v nEktcrJch podnicfch. V letcch1896-1898 bylo provcdeno pffsluInC statlstlckc $etfenf a v rocJ l90l byl pfcdlolcnvlddnf ndvrh zdkona o pcru{nfm (dlcdnickdm) poJi5tEn(. Ndwh byt s rucirfmi zm;na-mi schvdlen 16. prosincc 1906 (C.1/1907) a nabil ddtnnostt l. tcina 1909. Stanovil sta-robnf dflchod pro muZc v 60 letcch v[ku a po 40 lctcch poJltttnf I pro Lcny v 6O lctcchvdlcr a po 35 letech pojistEnf. JiI rotu l9l4 rfovelizoval zfkon f. 136 t. z. t ridlnnos-tf od 1. f(jna l9la pfiVodnf fpravu zejm€na novjm, picsn6j5fm vymezcnfrn okruhu pojiStdnych osob.

Do cvropskdho vivoje socidlnfto pojistEnf po prvn( svEtovC v6lcc zasdhlo i Ccsko-slovensko svyq z{konem o socidlnfrn poJistdnf (1924), kt"rj se stal pro mnohC'zem!..-vzorcm (napi. Recko; 1932).

Korporativn( snahy nalczly tirokC uplatnEnf v:(i) zamEstnavatclskdm phspEvku na socidlnf.pojiltlnf a v

(ii) piipojiSdovacfch (doplilkovfch) sysrdmcch.

Tak vznikl typ socidln[ poji5tovac{ch instituc( ktcry se vclmi. rychle v Evrop6 roz-Sfiil- Po druhd svEtovd vdlcc se stal ncopomcnutelnou souddst( tcori( soci{lnfhb stdtu(Velkd Britdnie - social welfare state) a soci{lnEpr{vnfto sdru (Namccko - sozial-rechtl icher Staat).

5 4

- NcJmladtfmi odvttvfmi sopt{lnfto poJi$tln( Jsou:(ff pojiSttn( v nczamEstnanostl. ktcrC vznlklo poprvd v Anglii v rocc l9l I a JcmuZ

nr r*oprkCm kontlncntf, pfcdchdzcl tzv. gentsk, systCm (nazvanf podle mEs-

ta Ocnr v Bclgit). stdtnfch podpor vypldccnJch prostlcdnlctvfm odborovfch or-

ganizacf,(ii) iffdavky na d[tt, ktcrd vznikaly livcln[ od roku 1924 v Bclgii a v roce 1932

byly poPrvC uzdkon[ny vc Francii.

pro rlplnost dodejme, Le do druhC svEtovC v{lky se IAdnC op.atien{ v oboru socidl-

ntho pojiltf,n( ncvztahovalo na osoby cinnc v zcmldulstv(.

. -;.

4.9 Neopaternalismus

Ncoparernalismus md podobu st{tnlho patcrnallsmu. S prvn(.mi obnovcnJmi piedsta-

vamt o patcrnalistlckCm chovdnf spolcCnosti Cl stdtu pfiSll utopldtf socialistC a zan(cc-

n( socidlnl rcformdtoll snfc( o .rlratlm vf,ku" (antlckdm). V tCto souvislostl sehrdly

svou roli I myllenky Jakob(n0 a soclaltsr[ mluuldho stolctl, ktcff usilovali o doplnln(

politickfch pi{", dJklarovanfch francouzskou rcvoluc{ (tlstava 1790), o pr6va socidl-

nf rovnosu i,lrt"u" l?94). Spcktrum uroptst[ bylo ltrotd - od reformdtor0, kteff chtE-

li dcmokratickou spolitrnost bumanizovat, aI po rcvoluciondfc, ktcf( Jt chtEll nahradit

Jinf m spolclcnskfm usPofdddn{m.

' St6tn( parcrnalismus Ec kupodtvu ncjprvc vyvfjcl v oblasti vEfeJnoprdvn{ho zdravot-

nlctvf "

ikolstvf Jako rcakco na potlcbg brdnit sc proti cpidcmifm (zcjmdpa nlorovd

v l?. stoletfl a vytvofit zdkladn( plcdpoklady novodoMho ckonomickCho rotvoJe - za-

jistit z{kladn( vzdEldn( (18. stolctfl

Ncjvt'razn6J${ formu stdtnlho ncoparcrndismu pfinesl sovdtsky etatistickf socialis-

mus,lak jej vymodclovall ruSt{ socidlnf dcmokratC (pozdEji komunistC)'v zaostaldm

agr6mlm Rusku. Zcstdtntnlm ndrodnfho hospoddlstvl sc zmocnili vclkcrfch zdroj0

a-zavcitti jcJlch pfidElovdnl prostlcdnictvirn stdtnlho mechanlimu (rcgulovanimi

rnzdaml, d{vkamt stdtnlho ubezpel,enf atd.). Stdt picvzal vef,kerd .povinnC.socidlnf za-

bezpelenf. Organlzoval Je centralisticky a financoval zc stAtnfho rozpoltu.

4.10 Socidlnf stdt - soetBl-welf4tg state

Vclkym impulsem pro rozvoj socidlnf ochrany bylo zalolcn( Mczin{rodnf organiza-

cc prdcc v rocc 1919. Na jcjfch konfercncfch se pfijfmaly rlmluvy a doporudenf Ilen-

skfm sr{tilm, mezi Jinlm I k orrlzk{m soci{ln{ho poJtlt[nf. Ncjvyznamn6j5f z tEchto

t#rrjrt.wtqwAwggi{lq

#["oilr| Ot'""" c'tu (lgs\'Aue 'pnvov8la mlotmdlnl standardy roctdlnfto za roz[lovrl rrczt vdsnymi e ncvdanyml zcnaml. Klarll d[raz na soctdln( politiku slou- i

Konccpcc socidrnlprdvntho srdtu Do druh!:vltovd vdrcc vych{zcra z prcdr,""y 1"r, [.(

"*hov& ladrazcmlrr bdtskcho impdrra'

y"i::""i{#"}"3otocl{lnr rcforura by meta rcago"at aa pt, ;ffih loct{tnlc! Tcnto rnodcl insptmvat v[tltnu sklndirdvsktch srdr0 a Nizozcmsko, krcr6 rakc svou(i) porlcba (rng[ckv'wANn n{rodal kooccpci zalollly na rt{tcm zarulcn€m systdmu jcdnotntch ddvck. i kdyZ nI-

(ii) ncmoc f"nsl"k; o6pii,it h6t{ z.nt (Mpf. D{nsko) sc llSlly vc zp0sobu sPr{vy ! flnircovdrf; Byl vzorcm i au-(irt) ncvrdomosi r-er"kvlcN-oRANq) ffiffi"#ffi:,[1Hil,'fi1#1"Jil'I1t"tffi[i'iJ,:ll,i?11'i.'"'o'"-(iv) zsncdbenosr (engtlcky SeUALOR).i(v) nclinnosr (rnglicky IDLENESS).

Beveridgem navrlenl systCm n{r$nlho_pojistdnf vc,yilkd britanit se vztahoval nrvsechny vvddlccnt 6innc t nedinnc obcany- P;;il;i.# l**lc byl dob.rovolnf. posky- .roval ddvky pii v.cch soci:'n(ch ud{tosrcch rp"6y.h si rar""rrr\ rodinoq srdffm a nczs-m€stnanostf' Dtvky byly strukturovdny r u rri,uant* systcmu byly poskytovdny jcn v nrl-nimdlnfm jednotncm rozsahu (flat-ratc-bcyna1.-nyry

frra"o"any ndrodnf pojil(ovnou a fr-nancov{nv z pojistnctr} nJgncho J* gyr-*i* i"i rlil" qr*dravarclcnl a garantov{.ny stdtcm' Realizacc ndrodntho pojiittn{ uyrr u*orrrlitr poutikou plnc zanrrsgranosri, na-vrzcnod Kcyncscm' Tak vznikl mode[ Lr"ry uy*ror *tu oznacit Jako anglosasky.

N{rodn( pojilt[n( a sdm( zdravourl pcdc mtly bJt on(m ndstroJcm, kreqh by vel-&d Britdnie po druhc svftold v-dlcc pomohla s"yr oucrnrlrn dcllt n.rrrlrtnanosri, nc-moccm a nouzi. Systdm ndrodn( pomoct (socidrn( porno"i.lia;rfi;;; systcm n{-rodn(ho pojistrnf, poikytovat dopllikovou peci r nouri a usilovat o llkvldaci zancdba-nosti' Ncvrdomosti mrl stdt rcliisoustavou vcfeJnopr{vntho 5kolstvf. Tak vznlkla sou-stava ndstrojfi, jimir sc mEla uskuteriiovat anglickilon"rp". r*tiilprdvn(ho stctu.

v takto Sirocc ch{pancm rcformnfm snazcnf sc zicadlilo modcrnf pojctl nezadatel-nJch lidslclch prdv,Jcterc bylo i6hy vyJkdicno v o"ti-"cr ldskfch pr6v osN (tg4g).stdt l.e clncn odPo:€dlym 7a n"go^otnost, nczarnEstnanost, nouzl, ncmoc a soci{lnfzartcdbanost (socidlnf dczintcgractl. obcatr0-aJc po"i;n vc spolupr{ci s obrany, ktc-ff se nachazej( v t6to situaci, usilovat o zmgnu ncpifanivcho stavu.

4.11 Neoliberalismus

Ncoltberalismus vznikl v sedmdesatycir letech tohoto stolctf jako reakcc na piflisItldry ,,gocial wclfare statc". Ekonomickd a demografickC zm6ny poruSily rovnov{humczl tl,ml, kdo socidln( ddvky financujf, a t!mi, kdo jc pobtrajf. Tato ncrovnovdha vy-rlstlla v tcoric o krizi sociClnfto stdtu jako systdmu. Kvantitativnf str{nky fungov{nisystCmu sc povy5ovaly na zn{mky selhdnf kvality socldlnEpr{vn[ho stdtu. Vjraznoupostayou reprczcutuj(cf tlsil( o redukcl stdtnfch n{klad0 na sociClnf sfCru je MargaretTHATCHEROVA, bJvat{ konzcrvativnf pfcdsedkyn[ vl6dy ve Velkd Brit{nii.

V osmdcs&ych lctcch tohoto stolct( s{llly neollbcrallstlckd tendcncc na celdm svEt6.V souvlslosti s rozvoJem svobodnCho trhu usilovaly o vyrazn[jlf odpovldnost kaZdChoob0ana za vlastnf budoucnost a rodinu. Jejich zastdncl (napf. Svltovd banka a Mezind-rodnf mEnovf fond) sc zasazovali o zvfrazrlnf 6lohy soukromdho pojiltlnf pfi zabez-pclcn( obCan0 a o rozvoj soukromopr{vnfch pcnzijnfch fondil, kterdl std,t ncgarantujc,jako doplllkg z{kladnfch systfmfi sociCln{ho poJt5t[nf, ohrolinjch inflacf (mEicno rnf-'rou.ndhrady postcdnfch dosalrovanlch mezd). I*gtslatlva_pro zavcdcn( takovychto do-plilkovfch pcnzijnfch fond0 byla pfijata v Madarsku, Ccsk6 a Slovenskd republicca v Albdnli. Ndvrhy sc pfipravuJ( v Rusku, Pobaltskjch republlk{ch a v Polsku.

J"' Iof:p"".sc rtara vlchodiskcm pm.rrdu povdrccrych socrdrnrch .r",", ",i,tl&,Pj:

';#jltrj*t1",13"*kYllf*f fjTIiJ:Y,ilT:ff:

;:;1""f "t" zdlcladcm pro anglosask:f tt"a.i r""riilri"-"iu"rp"i"? l" charaktc- | v lrdltt vyyotsty tyro rdvrhy pmrcshr dcmomtra*.

,fl llffiffi:lr?:"j:ff:rT*I v L8trnskc Amcricc (chilc zsEdrkcm osmdcsdtych lcr) sc posrupn! vvvinulv sou-tiii) pfim'6fenosU dl""il'--

.' kromopr{vnf penzijnl fondy, ktcrd pieYzaly Povinnost socldlnfto pojiltEn(. Dnes se ty-

1i"1 rl*kou "yf

r"iu-r"atn&,o obsahu ddvck, to snahy hojsa vyskytuj( v l.atinska Arncricc (Peru, Argcmina. Kolumbic) r.v Asii

_1v; unifikac( financ;"ilaGJ;, (Slngapur, HonBkonB 8 dall( tzv. ssllltf rygfi).(vi) rilasrf cch Jichl sc sysrdm rlkd.

Kriricl Bcvcrldgcovi vyc(tajc tc Jlm navrlcnl systdm rcbyl zcila univcndlu( ncbof56

4.I2 Soctdlnf sff

Vysledkcm ncolibcrallstickc krltiky socidlnfto stdtu byla myllcnka socldtnf sftu. p0problcnrcch sc srrukturdrnfmi rcformamr v Asri sv.tovd banka pfisi; s rronr, Le !ed.nfm z piedpokladrl dsprchu ckonomicfc rcfgrmrl. "crrne

vyrvofcnf socidln( sftr. krc.rd by zmfrnila so.,c..iem! drlsledky transforrnacnfcir Lokfi a tfm udlnla ekonomickou rc.formu socidln. ffiaternEjsr "

poriti.ky prfichodnou. ''" a IIm uclnlla ek'

Tyto my5lenky se-staly oplt aktudlnfmi v souvislosti s rozpadcm komuntsrtckcho:[f:Jl:r.

v ccskc '"puuri"" se usnuJc "

,;rG';;rdhr srtr Jako soud{sri rcform.

zakladnt myslcnkou konccpcc socldln-( sft! jc, zc v reformrym usilf, Jchot Jddrem Jcsnaha o struktur{rnf zm.ny, musf stdt u.rntt #urli rocrdrn' opatrcn( aby zaJtst, tyobeany' ktcf{ budou ekonomlckou transrormacrnffi postilcnl a nemaJ( sflu a schopnost posrarar sc-samr o scbc (staff a invarrdnf, ""ikt.ff;;;:r. il'ir?u.p ,",(l) aktivnf politika zamlstnanostl, ncbot n"l,lcinoiprr soct{lnt politlckjm opatfc-n(m je poskytnutf pricc Jako zdroj" obit;"'vJe""

cw's.rs l'u.u(ii) rozvoj;ff:tl,:" p";isci r s umrrnym poiir*y,o. praccnim pojiltEnci a jcJich

(iii) pomoc zc stdrnfch prostfedkrl tdm, kdo ncjsou zaJlsrEnl z prostfedk6 soci6lnftopojiltCn(.

soubor socidlnich oparlcnf sc tak stdvc ncdflnou souc6st( ekonomlckc .reformy. z-a-bczpcEujc socidlnf mfr, rrumf sociiinr napdrf a dinr tuk ,;iqrrr,;r*ijiil prochodnou.

5. O SUBIEKTECH SOCIALNI POI-ITIKY

Za subjekty'sociClnf politiky, ktcrC svC potlcby o, zfiJmy prosazujf svou sociCtnf po-litikou,

'pova2uJcme Jcn formalizovanC soci{ln( systCmy s definbvanymi strukrurami

a chov{nfm. .

5.1 Syst6my jako nositeld socldlnl politiky

Socidlnf syst6my vnfmdme Jako urlttim zpilsobcm uspoi{danC sousravy lidf (prvkysystdm0) a vztahy rnczi nlmi. SystCmy svou socidlnf polttlku zpravidla smEiuj( kezmEn6 Ei zabezpelen( chodu svdho nebo Jinlch socl{ln(ch systCrn0, tedy k zachovd4fncbo zmf,n[ vEcnf, a Casovf, vymczbnd srr,rktury lldf. ktcff Jsou prvky tEchro syitdm6,I soustavy vztah0 mgzi lidmt.

Systdmy se dElf na: '; :(i) neformdlnf a(ii) formdlnf. ''

SpolednC v5cm ncformdln(m i formdlnfm socidlnfm systCmilm jc rlsilf brdnit svdnebo JinC socidlnf ziimy, struktury a posoje; snebo *C zfijmy prosazovat, tj. zfskarpro nE podporu a nutlt JlnC socidlnf subJckty, aby jc rcspcktovaty.

Za'ncformdln( soci{lnf systCmy pova2ujemc skupiny lidf, ktcff maJ( sicc steirr! z6-Jcm, ale nevytvofill rl tddnC formdln( struktury k jcho uplatiicivdnf. Zdjnrovd skupinymohou bJt ncvEdomC dl ncuvldomEld (obyvatclC domu, neformallzovan{ skuplna lid(zc stcjndho pracovistE nebo'dydll5t[ - parta, skupina pfdtel atp.) ncbo vEdomC (lobbis-tC, ridastn(cl stAvky nebo demonstracc atp.).

7a formdlnf systdmy pqvaZ-Ugpe lnstltuclonalizovanC skupiny, kterd jsou formdlnl,organizovanC, tj. uspolddanC urditlm, v5em rldastnfk0m zndmlm a v5emi rldastnftypfijatlm zp0sobcm, s vlditclnJmi a formalizovanJmi srrukruramt. Tyro srruktury Jsouuspoidddny hicrarchicky a jcdnotlivf lidd v nich majf pfidElen€ (ncbo zvolcnC), vlemirespcktovand rolc. Ve formalizovanych stnrkturdch exlsrujf norrny, podle ktcrfch se

5q58