Embed Size (px)
Citation preview
Analýza cestovního ruchu na Mikulovsku
Ráda bych poděkovala mé vedoucí bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové, Ph.D. za
cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování mé bakalářské práce a také
vedoucímu Správy chráněné krajinné oblasti Pálava RNDr. Jiřímu Matuškovi za
poskytnuté materiály o CHKO a za zdarma poskytované ubytování přímo v budově
Správy CHKO v termínech, kdy jsem prováděla dotazníkové šetření.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra cestovního ruchu
Analýza cestovního ruchu na Mikulovsku
Bakalářská práce
Autor: Zdeňka Kočková
Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D.
Jihlava 2012
COPYRIGHT © 2011 Zdeňka Kočková
Abstrakt
KOČKOVÁ, Zdeňka: Analýza cestovního ruchu na Mikulovsku. Bakalářská práce.
Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr.
Eva Janoušková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 92 stran.
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit cestovní ruch na Mikulovsku. Teoretická část
se zabývá lokalizačními, selektivními i realizačními předpoklady pro cestovní ruch
v této oblasti. V praktické části jsou vyhodnoceny dotazníky, jejichž respondenti byli
turisté Mikulovska. Výsledky jsou zhodnoceny v závěrečné části, kde jsou i navrhnuta
řešení některých problémů. Součástí praktické části je také SWOT analýza oblasti a
porovnání současného stavu cestovního ruchu v oblasti s rokem 2000.
Abstract
KOČKOVÁ, Zdeňka: Analysis of Tourism in Mikulovsko. Bachelor thesis. College of
polytechnics Jihlava. Department of Turist trade. Supervisor RNDr. Eva Janoušková,
Ph.D. Scale qualification: bachelor. Jihlava 2011. 92 pages.
The bachelor thesis has as its tasks to evaluate tourism in Mikulovsko. Theoretical part
deals with localization, selective and realization possibilities of tourism in Mikulovsko.
In the practical part are interpreted questionnaires for tourists of Mikulovsko. The
results are evaluated in the final part of this work. The solutions of some problems are
suggested there as well. Part of practical part is SWOT analysis of this area and
comparison my analysis with SWOT analysis of Petra Kurialová from year 2000.
Klí čová slova
Cestovní ruch. Chráněná krajinná oblast. Pálava. SWOT analýza.
Keywords
Tourism. The protected landscape area. Pálava. SWOT analysis.
Předmluva
Tématem mé bakalářské práce je Analýza cestovního ruchu města Mikulova, chráněné
krajinné oblasti Pálava a Novomlýnských nádrží.
Cílem práce je za pomoci dotazníkového průzkumu získat profil návštěvníka, zjistit
důvody příjezdu, zjistit spokojenost či nespokojenost návštěvníka s jednotlivými
službami a navrhnout řešení vedoucí ke zlepšení služeb turistům v turistické oblasti
Pálava, Mikulov a Novomlýnské nádrže. Dalším cílem je vytvořit SWOT analýzu
oblasti a porovnat ji se SWOT analýzou z roku 2000.
Výsledky dotazníkového šetření budou k dispozici vedoucímu Správy chráněné krajinné
oblasti Pálava RNDr. Jiřímu Matuškovi, který s nimi může naložit dle vlastního
uvážení.
Při tvorbě bakalářské práce budu pracovat jak s tištěnou literaturou, tak i s internetem.
Obsah
OBSAH ............................................................................................................................ 9
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 11
1. ÚVOD ......................................................................................................................... 12
2. LOKALIZA ČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ........................... 13
2.1 Přírodní předpoklady ............................................................................................. 13 2.1.1 Charakteristika ................................................................................................... 13 2.1.2 Ochrana přírody ................................................................................................. 15
2.2 Kulturn ě municipální předpoklady ...................................................................... 20 2.2.1 Historie ............................................................................................................... 20 2.2.2 Kulturní památky ............................................................................................... 20 2.2.3 Kulturní zařízení a akce ..................................................................................... 24 2.2.4 Naučná zařízení a akce ....................................................................................... 26 2.2.5 Sportovní a zábavní zařízení a akce ................................................................... 27
3. SELEKTIVNÍ P ŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ................................ 29
3.1 Objektivní předpoklady ......................................................................................... 29
3.2 Subjektivní předpoklady ........................................................................................ 30
4. REALIZA ČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ............................... 30
4.1 Materiáln ě-technické předpoklady ....................................................................... 31 4.1.1 Ubytování ......................................................................................................... 31 4.1.2 Stravování ........................................................................................................ 31 4.1.3 Ostatní .............................................................................................................. 31
5. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍK Ů ............................................................................ 32
5.1 Informace o dotazníkovém šetření ........................................................................ 32
5.2 Grafy a popisy ......................................................................................................... 33
5.3 Vyhodnocení profilu návštěvníka .......................................................................... 45
6. NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................. 46
7. SWOT ANALÝZA .................................................................................................... 54
7.1 SWOT analýza CR na Mikulovsku k roku 2011 ................................................. 55 7.1.1 SWOT analýza obecných předpokladů pro cestovní ruch ................................. 55 7.1.2 SWOT analýza cestovního ruchu města Mikulova ............................................ 57 7.1.3 SWOT analýza cestovního ruchu CHKO Pálava ............................................... 61 7.1.4 SWOT analýza cestovního ruchu Novomlýnských nádrží ................................ 64 7.1.5 SW0T analýza cestovního ruchu obcí patřících do CHKO Pálava .................... 66
7.2 Srovnání SWOT analýzy z roku 2000 se současným stavem CR ....................... 69
7.3 Vyhodnocení SWOT analýzy ................................................................................. 78
8. ZÁVĚR ...................................................................................................................... 79
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Ů ............................................................................. 80
SEZNAM POUŽITÝCH GRAF Ů ............................................................................... 84
SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK.......................................................................... 85
PŘÍLOHA ...................................................................................................................... 86
Mapa .............................................................................................................................. 86
Dotazník v českém znění .............................................................................................. 87
Dotazník v anglickém znění ......................................................................................... 89
Dotazník v německém znění ......................................................................................... 91
11
Seznam použitých zkratek
AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
BR Biosferická rezervace
CK Cestovní kancelář
CR Cestovní ruch
ČR Česká republika
ČSR Československá republika
CHKO Chráněná krajinná oblast
IC Informační centrum
IDS Integrovaný dopravní systém
KČT Klub českých turistů
LVA Lednicko – Valtický areál
MTZ Materiálně-technická základna
MZCHÚ Maloplošné zvláště chráněné území
NPP Národní přírodní památka
NPR Národní přírodní rezervace
NS Naučná stezka
PP Přírodní památka
PR Přírodní rezervace
TIC Turistické informační centrum
ŽP Životní prostředí
12
1. Úvod
Téma mé bakalářské práce „Analýza cestovního ruchu na Mikulovsku“ jsem si vybrala,
protože jsem tam strávila jednu z nejhezčích dovolených, oblast se mi zalíbila a měla
jsem touhu ji hlouběji poznat a zabývat se problematikou cestovního ruchu v této
oblasti.
Bakalářská práce se bude skládat z teoretické a praktické části. V teoretické části popíši
lokalizační, selektivní a realizační předpoklady pro cestovní ruch na Mikulovsku.
V praktické části vyhodnotím dotazníky, jejichž respondenti budou náhodně vybraní
turisté Mikulovska. Cílem dotazníkového šetření je vyhodnotit profil návštěvníka
Mikulovska a zhodnotit spokojenost turistů s jednotlivými službami cestovního ruchu.
Výsledky dotazníkového šetření budou znázorněny graficky. Na základě zjištěných
problémů navrhnu řešení pro zlepšení služeb cestovního ruchu.
Další částí praktické části práce bude SWOT analýza současného stavu cestovního
ruchu města Mikulova, CHKO Pálava a Novomlýnských nádrží. Poslední částí práce
bude srovnání SWOT analýzy z roku 2000 se současností. Podkladem pro informace
z roku 2000 mi bude diplomová práce Petry Kurialové, která se také zabývala
problematikou cestovního ruchu na Mikulovsku.
Záměrem práce je její využitelnost pro Správu Chráněné krajinné oblasti Pálava
v Mikulově.
13
2. Lokalizační předpoklady cestovního ruchu
2.1 Přírodní předpoklady
2.1.1 Charakteristika
Vymezení oblasti
Pálava, oficiálně Pavlovské vrchy, leží v nejjižnější části Jižní Moravy při státní hranici
s Rakouskem v okrese Břeclav. Hranice CHKO prochází obcemi Sedlec, Mikulov,
Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Pavlov, Milovice a Bulhary. Uvnitř oblasti se dále
nachází Bavory, Perná a Klentnice. (10; s. 3)
Reliéf
Pavlovské vrchy jsou součástí Vnějších Západních Karpat. Vápencový hřbet se táhne
20 km od obce Pavlov na jih okolo Mikulova až k hranicím s Rakouskem a skládá se
z několika výrazných vrchů.
Nejmohutnějším vápencovým vrchem je Svatý Kopeček (363 m) na východním okraji
Mikulova. Dále Pálava pokračuje kopcem Turold (385 m), směrem ke Klentnici stojí
menší skalní výchoz Kočičí skála (350 m) a výrazná Tabulová hora (458 m).
Nad Klentnicí se tyčí Růžový vrch (436 m) se zříceninou Sirotčího hrádku.
Severní část Pavlovských vrchů tvoří NPR Děvín-Kotel-Soutěska s dalšími
významnými vápencovými bradly. Vápencová bradla nad Horními Věstonicemi
ukončují vrch Obora a dělí se na 4 části zvané Martinka, Obří kámen, Trůn a Vzývající.
Na západ pak pokračuje hluboká Soutěska, která dělí severní část Pavlovských vrchů
na jihozápadní a severovýchodní část. V jihozápadní části stojí vrchol Pálava (462 m) a
Obora (483 m), v severovýchodní části se nad soutěskou zvedá nejvyšší bod
Pavlovských vrchů Děvín (554 m n. m.). Na nejsevernějším výběžku vápencového
bradla Pálavy stojí strmá skála se zříceninou hradu Děvičky (424 m). Pavlovské vrchy
v porovnání s jinými českými horami nedosahují takových výšek, ovšem okolní krajina
je nížinná, takže jsou Pavlovské vrchy výraznou dominantou Jižní Moravy. Nejnižším
bodem je hladina řeky Dyje u Dolních Věstonic (390 m n. m.). Pro Pavlovské vrchy se
vžily také názvy Pálavské vrchy nebo Pálava. (3; s. 196-199), (4; s. 179-181)
14
Klima
Pálava leží v severovýchodním výběžku Panonské nížiny, která je nejteplejší a téměř
nejsušší oblastí České republiky. Průměrná roční teplota vzduchu se v CHKO pohybuje
okolo 9,2 – 9,6 ˚C. Nejteplejším měsícem je červenec, kdy průměrná teplota dosahuje
teploty vzduchu 19 - 20˚C. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou
od -2 do -3 ˚C. Nejvíce srážek je v červenci, nejméně v lednu. Za celý rok naprší
v průměru 571 mm. Sníh dosahuje maximálně 15 – 25 cm a vyskytuje se zde průměrně
40 dní za rok. (10; s. 6-7), [14]
Hydrosféra
Chráněnou krajinnou oblast Pálavu charakterizuje nedostatek povrchových i
podzemních vod (2 % území). Výjimku tvoří pouze severovýchod oblasti, kde hranici
CHKO tvoří řeka Dyje a kde se nachází NPR Křivé jezero. Na zbylém území CHKO
jsou vodní plochy málo početné a malého rozsahu. Jedná se o potoky Dunajovický,
Klentnický, Včelínek, Mušlovský nebo rybníky Šibeník, Nový, Sedlecký, Mušlovský
horní i dolní nebo jezero v lomu Janičův vrch. (10; s. 7-8), [15]
Za severní hranicí CHKO se nachází tři vodní nádrže Nové Mlýny, vybudovány
v letech 1975 – 1989 na ploše 3 226 ha, čímž se staly největší vodní plochou
na Moravě. Jsou tvořeny třemi nádržemi – Mušovskou (Horní), Věstonickou (Střední)
a Novomlýnskou (Dolní). Původně byly postaveny k zavlažování okolních polí a
zadržování velké vody, ale dnes slouží Mušovská a Novomlýnská nádrž k rekreaci,
vodním sportům a sportovnímu rybaření. Prostřední Věstonická nádrž, která je zčásti
obklopena lužními lesy, slouží pro chov ryb, je ornitologickou rezervací a součástí
soustavy NATURA 2000. Výstavba Novomlýnských nádrží přinesla i své tmavé
stránky – byly zničeny jedinečné lužní lesy (1 200 ha), louky, mokřady a celkově
změněn charakter krajiny. Také byla zatopena obec Mušov, kterou dnes připomíná
pouze kostelík sv. Linharta vystupující z velké vodní pláně Střední Novomlýnské
nádrže. (4; s. 168), (7; s. 182), (9; s. 139), [18]
Biosféra
Díky teplému a suchému podnebí se pod Pavlovskými vrchy pěstuje vinná réva, ale také
zde rostou různé vzácné rostliny a žijí druhy živočichů, které se vyskytují pouze v této
15
oblasti. Mezi vzácnou a ojedinělou květenu patří písečnice velkokvětá, ovsíř stepní nebo
šalvěj etiopská. Mezi živočichy se jedná např. o roháče velkého, tesaříka obrovského,
otakárka ovocného i fenyklového, různé druhy netopýrů, mezi ptáky jde o strakapouda
jižního, orla mořského nebo drozda skalního, hojně je zde zastoupen také hmyz a to
chráněnou kudlankou nábožnou, kobylkou ságou, ze zajímavých plazů můžeme spatřit
ještěrku zelenou, užovku hladkou a spoustu dalších. (10; s. 9 – 21)
2.1.2 Ochrana přírody
Pavlovské vrchy, spolu s částí lužních lesů pod Dolní Novomlýnskou nádrží, byly
vyhlášeny výnosem Ministerstva kultury ČSR 19. března 1976 chráněnou krajinnou
oblastí, jejíž rozloha činí 8 332 hektarů. Posláním CHKO je ochrana kulturní
zemědělské krajiny, která je ovlivňována lidmi nepřetržitě od starší doby kamenné.
16. 6. 1986 se CHKO Pálava stala biosferickou rezervací UNESCO a v roce 2004 byla
rozšířena o Lednicko, Valticko a nivu řek Moravy a Dyje a při této příležitosti byla
přejmenována na biosferickou rezervaci Dolní Morava. Jedna z NPR v CHKO (NPR
Křivé jezero) tvoří součást Mokřadů Dolního Podyjí, které byly vyhlášeny v roce 1993
a jsou chráněny Ramsarskou konvencí. CHKO obsahuje 4 národní přírodní rezervace,
1 národní přírodní památku, 5 přírodních rezervací a 4 přírodní památky. (10; s. 2)
Národní přírodní rezervace
NPR Děvín-Kotel-Soutěska
Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska je nejnavštěvovanější území v CHKO
Pálava. Skládá se z nejvyšší hory Pavlovských vrchů Děvínu (554 m n. m.),
Kotle (483 m n. m.), a hluboké soutěsky, která oba tyto vrcholy spojuje. Celková
rozloha rezervace je 380 ha. Tato významná geologická lokalita se vzácnou přírodou a
romantickou zříceninou středověkého hradu Děvičky byla vyhlášena národní přírodní
rezervací již v roce 1946. O 30 let později se stala součástí CHKO Pálava.
Mezi květinami zde najdeme velké množství druhů, protože velká členitost terénu
a různá orientace svahů umožňují zastoupení různých vegetačních typů. NPR je jedinou
lokalitou písečnice velkokvěté a violky nejmenší v ČR. Dále zde roste například tařice
skalní, kosatec nízký a vyskytují se zde různé druhy trávníků a chráněných hub. NPR
Děvín–Kotel–Soutěska představuje také jednu z nejvýznamnějších zoologických lokalit
16
v České republice. Tato oblast hostí stovky druhů bezobratlých živočichů i obratlovců.
Mezi velmi vzácné zde žijící živočichy patří kobylka sága, křižák strakatý, zedníček
skalní a netopýr pestrý. Skalní biotopy nejsou přístupné veřejnosti, protože jsou velice
citlivé na porušení. (2; s. 2 – 18), (4; s. 179-181), (10; s. 27-30)
NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen
Tabulová, neboli Stolová hora nese své jméno díky vrcholu, který je plochý a může
připomínat tabuli nebo stůl. Její vrchol je tvořen zvětralými ernstbrunnskými vápenci.
Na úpatí Tabulové hory ve výšce 458 m n. m. se nachází drnová lesostep, kde rostou
vzácné rostliny, mezi nimiž se objevuje i velmi vzácná šalvěj etiopská.
Kočičí kámen je vápencový útes mezi Mikulovem a Klentnicí, na kterém roste
teplomilná flóra. V minulosti zde byly sbírány zkameněliny – ulity mořských měkkýšů
a také otisky mořských hlavonožců a korálů.
Růžový vrch je tvořen ernstbrunnskými vápenci, které jsou silně zkrasovatělé a nalézají
se zde různé krasové jevy jako závrty nebo vyvětralá krasová okna. Vyskytuje se zde
cca 370 rostlin, které postupně od jara rozkvétají. Mezi zvířectvem jsou hojně
zastoupeni bezobratlí. Na Růžovém vrchu stojí zřícenina Sirotčího hrádku, která
dominuje národní přírodní rezervaci. (3; s. 196-199), (10; s. 40-41, 48-49), [20]
NPR Slanisko u Nesytu
NPR Slanisko u Nesytu je nejcennější moravskou lokalitou slanomilné flóry a zvířeny,
z nichž někteří jsou zvláště chráněni. Rezervace je vyhlášena na území na západním
břehu rybníku Nesytu mezi železnicí, silnicí a potokem Včelínkem. (10; s. 42-43), [20]
NPR Křivé jezero
NPR Křivé jezero byla vyhlášena již v roce 1973 a dnes je součástí i mezinárodně
významného mokřadu podle Ramsarské úmluvy Mokřady dolního Podyjí. Jedná se
o odříznutý meandr řeky Dyje. Křivé jezero je významným hnízdištěm ptactva, ale také
místem výskytu velkého počtu obojživelníků, orla mořského, netopýrů a v posledních
letech také bobra evropského. Květena rezervace čítá 406 druhů a poddruhů rostlin,
z nichž 13 je zvláště chráněno. Bledule letní má v NPR Křivé jezero největší populaci
v celé České republice. (10; s. 34-35)
17
Přírodní rezervace
PR Liščí vrch
Přírodní rezervace Liščí vrch leží v Milovické pahorkatině asi 1,3 km severně
od Sedlce. Je pokryta stepními trávníky a křovinnými porosty s výskytem mnoha
zvláště chráněných teplomilných a suchomilných druhů. Jedná se také o místo
s největším výskytem lnu chlupatého v České republice. (10; s. 36), [20]
PR Milovická stráň
Západní svah a plošina vrchu Špičák v Milovické pahorkatině byly vyhlášeny přírodní
rezervací v roce 1994. Od jara do podzimu se zde objevuje až 370 druhů rostlin, z nichž
26 je zvláště chráněných druhů. Mezi zvířectvem se hojně vyskytují bezobratlí
živočichové. [20]
PR Svatý Kopeček
Výraznou přírodní dominantou Mikulova je Svatý Kopeček, který byl již od roku 1946
díky výskytu chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů vyhlášen botanickou
rezervací a od roku 1992 přírodní rezervací. Tyčí se do výšky 363 m n. m. Celý povrch
Svatého Kopečku je porostlý lesem nebo trávníky se vzácnými květinami. Mezi
zvířenou jsou zde hojně zastoupeni nejrůznější brouci a pavouci, z nichž někteří se
vyskytují v celé České Republice pouze zde. Svatý Kopeček je známý i díky svým
kulturně-historickým stavbám a křížové cestě. (10; s. 44-45), [21]
PR Šibeničník
Šibeničník (238 m n. m.) je jedním z vápencových útesů Pavlovských vrchů, který tvoří
zajímavou geologickou a botanickou lokalitu. Šibeniční vrch je pokryt suchými trávníky
a skalkami s výskytem chráněných druhů květin a ptáků. (10; s. 47), [20]
PR Turold
PR Turold se nachází na severní straně Mikulova a jedná se o významné geologické,
paleontologické a archeologické naleziště. Velká část Turoldu byla v minulosti zničena
těžbou kamene, ale i přesto zde bylo spočítáno 26 zvláště chráněných květin.
18
Mezi zvířectvem tvoří nejpočetnější skupinu netopýři, kteří zimují v jeskyni
Na Turoldu. (Dříve zde stávala tzv. Turoldova jeskyně, která byla od paleolitu
několikrát obydlena lidmi, nyní však již neexistuje.) V roce 2004 byla jeskyně
Na Turoldu zpřístupněna a stala se vyhledávaným cílem turistů. V srpnu 2011 byla
veřejnosti zpřístupněna další atraktivita jeskyně, kterou je Jezerní dóm se smaragdově
zbarveným jezírkem. PR Turold je hojně navštěvována i díky geoparku, který je
otevřený od roku 2006 a ve kterém si může turista prohlédnout horniny z různých částí
naší republiky. Kromě geoparku vede přírodní rezervací naučná stezka Turold.
(10; s. 51-52), [20], [35]
Národní přírodní památky
NPP Kalendář věků
Kalendář věků se nachází u Dolních Věstonic na severním úpatí Pavlovských vrchů
v místě bývalé cihelny. Národní přírodní památkou byl vyhlášen v roce 2005. Jedná se
o světoznámou geologickou lokalitu, protože na 30 metrů vysoké stěně jsou vápnité
vrstvy spraše s původními horizonty z poslední doby ledové. V blízkém okolí cihelny
proběhl v roce 2000 speleologický průzkum, při kterém byla mimo jiného zmapována
podzemní prostora nazvaná Netopýří jeskyně o délce 70 metrů a hloubce 20 metrů.
Bývalá cihelna dokumentuje paleontologické osídlení z doby před 29 000 – 25 000 lety.
(4; s. 70), [20]
Přírodní památky
PP Kočičí skála
Kočičí skála je malá vápencová skála (362 m n. m.), která leží asi 2 km severně
od Mikulova. Vyskytuje se zde 11 zvláště chráněných rostlin. Zvláštní zoologický
význam díky své malé rozloze nemá. (10; s. 33), [20]
PP Kienberg
PP Kienberg, vrch pokrytý spraší v nadmořské výšce 210 – 244 m, je vyhlášen PP
od roku 1995, neboť se jedná o jedno z paleontologických nalezišť. V písčitých
sedimentech byly nalezeny druhohorní fosilie mořských mlžů, plžů, dírkonošů,
19
lasturnatek, žraločí zuby atp. PP Kienberg je také místem výskytu chráněných rostlin,
pavouků a hnízdivých ptáků. (4, s. 109-110), (10; s. 31), [20]
PP Růžový kopec
Růžový kopec, vyhlášen přírodní památkou v roce 1986, stojí asi 1 km jižně od obce
Bavory. Návrší Růžového kopce tvoří horniny ždánicko-hustopečského souvrství,
z nichž na vrcholu vystupuje vápencová skalka. Na tomto malém území (4,03 ha) bylo
napočítáno téměř 180 druhů rostlin. (10; s. 39)
PP Anenský vrch
Anenský vrch (268 m) leží 1 km jihozápadně od Bavor. Jeho vrchol a severní svahy
jsou od roku 1986 vyhlášeny přírodní památkou díky výskytu chráněných a ohrožených
druhů rostlin a živočichů. (4; s. 9), (10; s. 26)
20
2.2 Kulturn ě municipální předpoklady
2.2.1 Historie
Historie území Pavlovských vrchů
Historie území kolem Pavlovských vrchů spadá až do období před 30 000 - 25 000 lety,
kdy zde sídlili lovci mamutů. Dlouhodobou historii dokládá řada předmětů, které byly
nalezeny mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem v letech 1924 – 1938. Nejznámější je
soška ženy z pálené hlíny, označovaná jako Věstonická Venuše. V době Velkomoravské
říše se v oblasti Dolních Věstonic usadili staří Slované, což dokládají četné nálezy
rozsáhlého pohřebiště. Po zániku Velkomoravské říše zde stávalo malé hradisko.
Od konce 12. století až do poloviny 17. století byl správním centrem kraje hrad
Děvičky. Poté se správním centrem kraje stalo město Mikulov. (3; s. 196 – 199)
Historie města Mikulov
V roce 1082 zvítězil kníže Vratislav II. v boji nad rakouskými Babenberky a připojil
k Moravě Mikulovsko. Nejdůležitějším bodem nově získaného území se stalo hradiště,
pod nímž se začala rozvíjet trhová osada. Od roku 1249 sídlili v Mikulově
Lichtenštejnové, kteří získali hradiště od krále Přemysla Otakara II. V roce 1362 se
trhová osada stala městečkem a následně v roce 1414 byla povýšena na město. Dalším
velkým rodem byli Dietrichšteinové, kteří zde vládli od roku 1575 až do roku 1945
a nejvíce se zasloužili o hospodářský a kulturní rozvoj města. Od roku 1525 také
výrazně přispívali k rozkvětu města novokřtěnci (habáni). Koncem 16. století se
Mikulov stal významným židovským střediskem. Po tři staletí byl Mikulov sídlem
moravských zemských rabínů. Dnes má Mikulov necelých 8 000 obyvatel a je od roku
1982 vyhlášen městskou památkovou rezervací. (7, s. 157 – 163)
2.2.2 Kulturní památky
Architektonické památky v Mikulov ě
Na poměrně malém území Mikulovska se dochovalo hned několik cenných a turisticky
atraktivních historických staveb.
21
Zámek
Dominantu Mikulova tvoří barokní zámek (původně hrad). Hrad měli od roku 1249
v držení Lichtenštejnové a od roku 1575 Dietrichsteinové, kteří ho přestavěli
v renesanční zámek. Po požáru v r. 1718 dostal zámek barokní podobu, kterou má
dodnes. Mikulovský zámek se pyšní bohatou historií, spojenou také s Marií Terezií,
Napoleonem nebo olomouckým biskupem Františkem Dietrichsteinem, který měl velké
zásluhy o rozvoj města Mikulova. Největší ránu zámek utrpěl na konci druhé světové
války, kdy ho ustupující německá vojska zapálila. Bez poškození zůstala pouze
zámecká knihovna s velkým množstvím knih a obrazů Dietrichsteinů. Po roce 1947
byly zámecké budovy rekonstruovány. V dnešní době je zámek sídlem Regionálního
muzea, ve kterém se konají prohlídkové okruhy s průvodcem. Kuriozitou muzea je
největší a nejstarší desátkový sud ve střední Evropě z roku 1634 o objemu 1014 hl a
délce 621 cm. (4; s. 148 – 150), (6; s. 37), (8; s. 50 -51), (9; s. 154), (12; s. 37)
Dietrichsteinská hrobka
K mikulovskému historickému náměstí patří bezesporu Dietrichsteinská hrobka.
Původně zde však stála od roku 1623 loretánská kaple, kopie italské Santy Casy
v Loretu. Nad ní byl vystaven a vysvěcen Kostel sv. Anny. Roku 1669 byla v kostele
vybudována rodinná hrobka, ovšem v roce 1784 celý areál zničil požár. Až v letech
1845-1852 nechal ruiny kostela přestavět František Josef Dietrichstein v hrobní kostel
Dietrichsteinů. Na bočních stranách kostela je dnes vystaveno 45 rakví, ve kterých leží
zůstatky těl Dietrichsteinů. (5; s. 189-190), (6; s. 38)
Svatý Kopeček
Dalšími architektonickými památkami jsou stavby na Svatém Kopečku. Na vrchol
kopce vede barokní křížová cesta se 14 zastaveními postavená v letech 1626 – 1723.
Z 1. poloviny 17. století pochází i barokní poutní kostel sv. Šebestiána, který nechal
vystavit kardinál Dietrichstein v italském stylu. Na vrcholu Svatého Kopečku dále stojí
zvonice z roku 1631 a kaple Božího hrobu. Původní stavby byly však mnohokrát
přestavěny, jelikož do nich uhodil blesk a vyhořely. (6; s. 37 – 39), (12; s. 53), [21]
22
Další památky v Mikulově
Na náměstí stojí řada měšťanských a kanovnických domů z období renesance a baroka,
mezi nimiž vyniká renesanční dům U Rytířů, který je zdobený sgrafitem. Náměstí
oživuje monumentální barokní sloup Nejsvětější trojice a kašna z přelomu 17. a 18.
století. Mezi další významné stavby patří gotický kostel sv. Václava a barokní kostel
sv. Jana Křtitele. Mimořádně cenné jsou mikulovské židovské památky, zejména Horní
synagoga pocházející z 16. století. Dnes synagoga slouží jako koncertní a výstavní síň
zaměřená na dějiny a kulturu židovské obce. (7; s. 157 – 163)
Na jedné z vápencových skal stojí hranolová věž zvaná Kozí hrádek pocházející ze 14.
století. Kozí hrádek tvořil obranný bod hradu a byly odtud kdysi kontrolovány cesty
spojující Brno a Vídeň. Na vrcholu Kozího hrádku byla již v 15. století postavena
dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem a střílnami. Nyní se jedná o volně přístupné
odpočinkové místo. (5; s. 189 – 190), [22]
Architektonické památky v CHKO Pálava a okolí
Dolní Věstonice
Dolní Věstonice jsou ukázkou lidové architektury. Náměstí Dolních Věstonic je
obestavěné habánskými vinnými sklepy. V městečku stojí goticko-renesanční kostel
sv. Michala a několik cenných renesančních a barokních domů. Jádro městečka je
navrženo na vesnickou památkovou zónu. Dolní Věstonice proslavily zejména
archeologické nálezy, které je možné si prohlédnout v místním Regionálním muzeu.
V obci se pořádá i několik akcí – Velikonoční košt dolnověstonických vín, Hody, Den
otevřených sklepů nebo Burčákové dny. (7; s. 165)
Pavlov
Dominantou Pavlova je raně barokní kostel sv. Barbory a barokní hřbitov z 1. poloviny
18. století. Pavlov je proslulý hlavně svou lidovou architekturou. Na návsi stojí řada
domků s barokními, klasicistními nebo novobarokními štíty, stejně jako řada vinných
sklepů a koná se zde během celého roku několik akcí spojených s vínem (Výstava vín,
Léto otevřených sklepů, Krojované hody, Den otevřených sklepů, Svatomartinské
svěcení vína). (7; s. 167)
23
Nad obcí Pavlov se na strmé skále tyčí zřícenina hradu Děvičky, který vznikl
pravděpodobně už počátkem 13. století jako královský. Sídlil tu postupně předek rodu
Pernštejnů Štěpán z Medlova, Lichtenštejnové a Dietrichštejnové. Po staletí byl hrad
přestavován a rozšiřován. V roce 1645 hrad vydrancovali a vypálili Švédové. Poté už
byl jenom částečně opraven a kolem roku 1750 opuštěn. Do dnešní doby se dochovaly
mohutné zříceniny paláce s velkou valeně zaklenutou místností, obvodové hradby,
zbytky zdiva předhradí a předsunutá renesanční dělová bašta se střílnami.
(3; s. 196 – 199), (4; s. 65, 182)
Bavory
Bavory leží 3,3 km od Mikulova a jsou vinařskou obcí. Najdeme zde řadu vinných
sklepů a lisoven. O svátcích velikonočních se zde koná Vinný košt a výstava vín. Obcí
Bavory prochází Vinařská naučná stezka Mikulov. Ve vsi stojí barokní kostel sv.
Kateřiny a několik památek lidové architektury. (7; s. 163)
Bulhary
V Bulharech stojí pozdně barokní kostel sv. Jiljí a hřbitovní brána. Raritou Bulhar je
márnice, která připomíná vinný sklep. (7; s. 168)
Klentnice
Ve vsi stojí kostel sv. Jiří a barokní sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.
Nad Klentnicí na skalnatých útesech stojí jedna z nejhezčích zřícenin v České republice
Sirotčí hrádek. Hrad byl založen na konci 13. století členy rodu Wehingenů neboli
Sirotků (odtud název). Roku 1645 byl rozbořen Švédy a od té doby je pustý.
(3; s. 196 – 199), (7; s. 163), (10; s. 41)
Perná
Perné dominuje pozdně gotický kostel sv. Mikuláše, novoklasicistní kašna a několik
barokních soch světců. V roce 1946 zde byla zřízena šlechtitelská stanice, ve které byla
v roce 1979 vypěstována nová odrůda bílého vína nazvaná Pálava a o 4 později
Aurelius. Ve vsi je velký počet vinných sklepů, z nichž některé pochází už z konce 18.
století. (7; s. 164)
24
Horní V ěstonice
V Horních Věstonicích stojí pozdně gotický barokní kostel sv. Rozálie, fara s barokním
štítem a několik cenných lidových staveb s prvky zlidovělého baroka. K obci patří také
pozůstatky málo známého Nového hradu (Neuhausu). (7; s. 165)
Sedlec
V obci stojí původně gotický, později barokně upravený kostel sv. Víta. Už ve 14.
století se zde objevil sirný pramen, jehož léčivé účinky využívali později hlavně
novokřtěnci. Od roku 1669 zde stávaly lázně, využívané až do roku 1966, kdy byl jejich
provoz kvůli slabé vydatnosti pramene uzavřen. Pozdně barokní lázeňská budova dnes
slouží jako obecní úřad. (7; s. 171)
Archeologické lokality
Poblíž Dolních Věstonic se nachází známé archeologické naleziště lovců mamutů
ze starší doby kamenné (tj. před 30 000 – 25 000 lety). Výzkumy zde ve 20. - 30. letech
20. století prováděl Karel Absolon. Jeho nejslavnějším nálezem je 11 cm vysoká soška
z pálené hlíny Věstonická Venuše. Mezi další nálezy patří mamutí kosti, kamenné
nástroje, nástroje z kostí a mamutoviny, umělecké předměty atd.
V Dolních Věstonicích se v dnešní době nachází muzeum, kde se návštěvník dozví více
o vědeckých výzkumech a může si zde prohlédnout i model paleolitického obydlí.
V muzeu je i menší expozice věnovaná slovanskému hradišti Vysoká zahrada, kde
sídlili lidé v 10. - 13. století a dále expozice věnovaná nedalekému velkomoravskému
pohřebišti. Dalšími nalezišti je pravěké naleziště u Pavlova a archeologická naleziště
z pozdní doby bronzové v okolí Klentnice. (1), (4; s. 70), (8; s. 47 -48), (12; s. 34)
2.2.3 Kulturní zařízení a akce
Mikulov je bezesporu kulturním městem. Během celého roku se zde střídá velký počet
nejrůznějších akcí. Mezi nejvýznamnější se řadí bezesporu i vinobraní.
25
Pálavské vinobraní
Každý rok se začátkem září koná v Mikulově třídenní vinobraní, které zahajuje vinařům
tu nejkrásnější část práce ve vinohradu – sběr hroznů a jeho lisování. K této události se
váže připomínka významné historické události, která se v Mikulově odehrála.
Na podzim roku 1403 jednotka těžkooděnců z mikulovského zámku vysvobodila
z vídeňského zajetí Václava IV. Na počest této události každý rok při vinobraní vyrazí
v pátečních večerních hodinách průvod těžkooděnců z náměstí, který má znázorňovat
pochod do Vídně za záchranou Václava IV. V sobotu v poledne je další historický
průvod, kdy těžkooděnci Václava IV. přivedou a lidé ho vítězně vítají.
Na tento historický průvod navazuje asi čtyřsetčlenný krojovaný průvod, ve kterém
nechybí ani Bůh vína Bakchus. Mikulovské náměstí se během vinobraní promění
v historickou tržnici, na zámku se koná výstava obrazů, v zámeckém parku je
řemeslnické tržiště a v zámeckém sklepě se ochutnávají vzorky vín. Na Pálavském
vinobraní se nenudí ani děti, protože jsou pro ně připravené různé soutěže.
Vyvrcholením vinobraní bývá ohňostroj. (12; s. 104), [23]
Další akce
Každý březen v roce se koná dětská soutěžní přehlídka Mikulovský zpěváček, v červnu
se uskutečňují promenádní koncerty v zámeckém parku a také přehlídka dětských
a mládežnických dechových hudeb. V červenci se koná Festival národů Podyjí,
mezinárodní hudební Kytarový festival. Na srpen připadá rockový festival sborového
zpěvu Kampanilla. Začátkem září se konává Mariánská pouť na Svatý Kopeček. V říjnu
jsou Mikulovské hudební slavnosti, v listopadu Martinský křest vín nebo Přehlídka
dětských cimbálových muzik a v prosinci bývají na mikulovském náměstí adventní
trhy. Během celého roku se v Mikulově konají různé vinařské akce. Jedná se o výstavy
vín, různé ochutnávky, vinné trhy, Dny otevřených sklepů v Mikulově, festivaly,
svěcení vína, Tour de burčák, Martinský křest vín, Mikulášská ochutnávka a další.
(4; s. 149), (7; s. 163), [23]
26
2.2.4 Naučná zařízení a akce
Naučná stezka Děvín
Naučná stezka prochází NPR Děvín-Kotel-Soutěska a tvoří ji tři vzájemně propojené
okruhy. Je dlouhá 11 km a obsahuje celkem 3 orientační mapy a 15 zastavení
u informačních panelů, ze kterých se turisté mohou více dozvědět o zdejší vegetaci,
ochraně přírody a krajiny, geologické stavbě Pálavy, historii hradu Děvičky,
hospodářské a zemědělské problematice atd. Informační panely na sebe vzájemně
nenavazují, proto mohou turisté na naučnou stezku nastoupit z více výchozích míst –
Dolní Věstonice, Pavlov nebo silnice mezi Pavlovem a Klentnicí. [24]
Naučná stezka Turold
Na severním okraji Mikulova se nachází NS Turold, kde se návštěvník na 8 panelech
může seznámit s paleontologickými a archeologickými nálezy. NS měří sice jenom
300 metrů, ale znázorňuje stovky milionů let vývoje Země. Součástí NS Turold je
Geopark. Jedná se o 17 různých hornin svezených z celé ČR, kde u každého druhu
horniny je tabulka s popisem, mapkou výskytu a mikroskopickým řezem. Mezi
vystavené horniny patří žula, čedič, křemen, rula a další. (3; s. 197), (11; s. 16-21)
Naučná stezka Věstonická nádrž
Naučná stezka vede kolem střední Novomlýnské nádrže v přírodní rezervaci Věstonická
nádrž a skládá se ze šesti zastavení s informačními panely, které seznamují turistu
s vodním dílem Nové Mlýny, se zaniklou obcí Mušov, s lužní krajinou pod Pálavou,
s ptactvem Věstonické nádrže, s rybami v Novomlýnských nádržích apod. [38]
Naučná stezka židovskou čtvrtí
Mikulov se stal po vypovězení Židů z Rakouska (1421) a následném vyhnání
z moravských královských měst centrem moravských Židů. Do poloviny 19. století byl
vůbec nejpočetnější židovskou komunitou na Moravě, což dodnes připomíná barokní
synagoga, která slouží jako židovské muzeum, 45 domů a rozsáhlý hřbitov, který se
svými 4 000 náhrobky patří k nejvýznamnějším památkám tohoto druhu u nás.
Mikulovem vede naučná stezka se 13 zastaveními, která vede mimo jiné i k této
synagoze a hřbitovu. (12; s. 67)
27
Archeostezka v Dolních Věstonicích
Mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem se nachází archeostezka s 8 informačními
panely, z nichž některé představují světoznámé lokality z doby lovců mamutů, kteří žili
na svazích Pálavy před více než 20 000 lety. Další tabule se věnují památkám z doby
římské a období Velkomoravské říše. [36]
2.2.5 Sportovní a zábavní zařízení a akce
Zasportovat si a zároveň se pobavit může turista na Novomlýnských nádržích, zejména
na Mušovské, která je využívána pro koupání a různé vodní sporty. Možností
provozovat na Pálavě letní sporty je hodně. Rekreační areál Merkur u Pasohlávek nabízí
půjčovny pramic a plachetnic, školu a půjčovnu windsurfingu, půjčovnu kol a
sportovních potřeb. Jsou zde i hřiště pro volejbal, nohejbal, tenisové kurty, tobogán,
dětské hřiště, golfové hřiště, letní kino a další. Pálavu protínají vyznačené turistické
cesty, což láká milovníky pěší chůze v kombinaci s obdivováním krásné přírody.
V hojném počtu sem přijíždí i cyklisté, neboť Pálava je vybavena i sítí cyklostezek.
Novomlýnské nádrže jsou také cílem rybářů z celé republiky. V Mikulově si mohou
turisté také vybrat z široké nabídky sportovního vyžití a pobavení se. Vedle koupaliště
Riviéra je v Mikulově k dispozici bowling, jezdecký klub, střelecký klub, tenisové
kurty, fitness centra a další. (12; s. 122), [17], [33]
Víno a vinařství
Jižní Morava má největší rozlohu vinic v České republice, neboť réva se zde pěstuje na
celkové ploše 13 000 hektarů. K největším oblastem patří i Mikulovská vinařská
podoblast. První vinice pod Pavlovskými vrchy založily římské legie již ve 3. století.
K velkému rozmachu pěstování vinné révy došlo v době Velkomoravské říše.
Ve 13. století už patřil obchod s vínem k největším zdrojům šlechty a měšťanů.
Již od středověku až do dnešní doby patří Mikulov a jeho okolí k tradičním vinařským
centrům. Po celém území Mikulovska se rozprostírají úrodné vinice, vede zde několik
vinařských naučných stezek a v obcích stojí nespočet vinných sklípků, vinoték i
vináren. I toto je důvod návštěvy Pálavy mnohých turistů. K pěstování vinné révy
přispívá poloha, klima a různorodost půd. Do vinařské Mikulovské podoblasti spadají
kromě Mikulova také Valtice, Dolní Dunajovice, Novosedly, Perná, Sedlec, Pavlov,
28
Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Nový Přerov, Brod nad Dyjí a
Březí. (9; s. 123 – 125)
Odrůdy vín
Nejlépe se zde daří bílým odrůdám vín, které zabírají 80 % zdejších vinic. Mezi
nejrozšířenější odrůdy patří Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a
Chardonnay, kterým se velmi dobře daří díky vyššímu obsahu vápníku v půdě.
Významné odrůdy jsou také Pálava a Aurelius, které byly vyšlechtěny v Perné.
Na štěrkovitých půdách se pro změnu daří modrým odrůdám, ze kterých se vyrábí
červené víno. Nejrozšířenějším z nich je Svatovavřinecké, Frankovka a Modrý Portugal.
(9; s. 123 – 125)
Vinařské naučné stezky
Územím Pálavy prochází také několik vinařských naučných stezek. Mikulovem
prochází tzv. Moravská vinná stezka, která je dlouhá celkem 280 km, spojuje Znojmo
s Uherským Hradištěm a protíná 70 vinařských obcí. Další z naučných stezek je
Mikulovská vinařská stezka (82 km), která začíná i končí v Mikulově a vede přes
Valtice, Lednici, Dolní Věstonice, Pasohlávky a další vesnice. Velice atraktivní a o
poznání kratší je 20 km dlouhá Vinařská naučná stezka Mikulov, která je využívána
cyklisty a pěšími turisty. Je vybavena informačními panely a seznamuje návštěvníky
s vinařskou historií kraje pod Pálavou. Tato trasa začíná v Mikulově a pokračuje
přes Bavory, Pernou, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Pavlov, Klentnici a končí opět
v Mikulově. [23]
29
3. Selektivní předpoklady cestovního ruchu
3.1 Objektivní předpoklady
Město Mikulov má 7 450 obyvatel (k 1. 1. 2010), z toho 3 589 mužů a 3 861 žen.
V produktivním věku je celkem 5 374 občanů, což činí 72,13 % z celkového počtu
občanů.
Orgánem Mikulova je zastupitelstvo města, které se skládá z 25 členů. Radu města
Mikulova tvoří 7 členů v čele se starostou Rostislavem Koštialem.
Ve městě je Policie ČR, Městská policie, G-centrum (nabízející domov pro seniory a
pečovatelskou službu), Městská knihovna, 2 mateřské školky, 3 základní školy,
1 střední odborné učiliště, 1 gymnázium, 1 základní umělecká škola a další vzdělávací
instituce jako je Centrum ekologické výchovy nebo Dům dětí a mládeže. V Mikulově
nechybí ani pošta, Dům zdraví, Turistické informační centrum, Správa CHKO, finanční
úřad a další úřady a instituce. [30]
Počet obyvatel v jednotlivých obcích patřících do regionu Mikulovsko a do CHKO
Pálava se pohybuje od 250 do 800 obyvatel. K 1. 1. 2010 mají Bavory 391 obyvatel,
Bulhary 795 ob., Dolní Věstonice 298 ob., Horní Věstonice 433 ob., Klentnice 560 ob.,
Milovice 284 ob., Pavlov 536 ob., Perná 754 ob. a Sedlec 800 ob. Zastupitelstvo každé
obce tvoří 7 členů, včetně starosty. Obce jsou většinou vybaveny poštou, obecní
knihovnou, mateřskými školkami, obchody a ubytovacími a stravovacími zařízeními.
V některých obcích se nachází také základní školy, zdravotnické zařízení, kulturní dům,
požární zbrojnice a další. [41]
Mikulovsko má díky svému příznivému klimatu výborné podmínky pro zemědělskou
výrobu. Podíl zemědělské půdy na celkové výměře území je přes 60 %. Zemědělskou
výrobou a činnostmi na ni navazujícími (obchodní činnost, zpracování produkce) se
zabývá na Mikulovsku kolem 20 % ekonomicky aktivních obyvatel, přičemž přímo
v Mikulově je to přibližně 15 % a v dalších obcích 30 – 35 %. Dominantním oborem je
vinohradnictví a vinařství. [42]
Průmyslová výroba na Mikulovsku se zaměřuje na zpracování potravin, strojírenství,
stavební činnost, obchod a především služby související s cestovním ruchem. Téměř
ve všech obcích je alespoň základní infrastruktura (ubytování, stravování).
30
Mikulovsko má velmi příznivé podmínky pro svůj ekonomický růst. Jednotlivé obce
mají k dispozici vhodné lokality pro rozvoj ekonomických aktivit. K roku 2004 je
na Mikulovsku 1017 podnikatelských subjektů v oboru „Obchod, pohostinství a
ubytování“. V oboru zemědělství pak 669, v průmyslu 497, ve stavebnictví 460,
v dopravě 122, v ostatních službách 421, ve školství a zdravotnictví 99 podnikatelských
subjektů. [42]
3.2 Subjektivní předpoklady
Mikulovsko má díky své atraktivitě obrovský potenciál pro cestovní ruch. Na relativně
malém území se nachází řada příležitostí jak zde strávit dovolenou nebo výlet.
Dominantním cílem Mikulovska jsou Pavlovské vrchy, které nabízí hustou síť turisticky
značených stezek. Mikulovsko nabízí také řadu kulturně-historických památek (zámek,
zříceniny hradů, Dietrichštejnská hrobka). Dalším předpokladem pro cestovní ruch je
image destinace jako vinařské oblasti. Na Mikulovsko přijíždí řada turistů za poznáním
vína a návštěvou vinných sklípků. Během celého roku se na Mikulovsku koná velký
počet kulturních akcí, často spojených s vínem. Dalším předpokladem pro cestovní ruch
jsou Novomlýnské nádrže, které slouží pro rekreaci, vodní sporty a rybaření.
4. Realizační předpoklady cestovního ruchu
Město Mikulov leží na státní hranici s Rakouskem na mezinárodní silnici E461, která
vede z Brna do Vídně. Tato silnice je udržována a je v dobrém stavu.
Silnice druhých a třetích tříd mezi jednotlivými obcemi jsou vzhledem k velké
koncentraci řidičů a cyklistů v nevyhovujícím stavu. Komunikace jsou často příliš úzké
a mají nezpevněné krajnice.
Do Mikulova je dobré autobusové i vlakové spojení. Městskou autobusovou dopravu
tvoří jedna linka, kterou provozuje Bors Břeclav, a.s. v rámci IDS Jihomoravského
kraje.
V oblasti je provozována i lodní doprava, a to na horní Mušovské nádrži a dolní
Novomlýnské nádrži. Na prvně zmiňované jezdí loď Věstonická Venuše, která má
přístav v kempu Merkur a vykonává vyhlídkovou plavbu přes Pasohlávky až do Brodu
nad Dyjí a zpět do kempu Merkur. Na dolní Novomlýnské nádrži jezdí loď Pálava, která
31
má přístav v Yachtclubu Pavlov a pluje přes Kemp Mars Šakvice, Strachotín a Dolní
Věstonice zpět do Pavlova. Jedná se sice o okružní plavbu, ale turisté mohou
v jakémkoliv přístavu nastupovat nebo vystupovat. [34]
4.1 Materiáln ě-technické předpoklady
4.1.1 Ubytování
Nabídka ubytování na Mikulovsku je široká. Nachází se zde velké množství hotelů,
penzionů, ubytování v soukromí i autokempů. Dostatek míst k ubytování je i v nedaleké
Klentnici, Dolních Věstonicích, Horních Věstonicích, Pavlově, Perné, Bavorech,
Pasohlávkách a dalších obcích. Mezi autokempy je nejvyužívanější Autokemp Merkur s
kapacitou 277 lůžek v bungalovech, 900 míst pro stany a karavany, 92 lůžek v obytných
buňkách a množství restaurací, stánků, grilů atd. Mezi další kempy v okolí patří Ranč
kemp Pálava v Nových Mlýnech, Kemp u Zapeců v Pasohlávkách, BAJCamp
v Pasohlávkách atd. [27]
4.1.2 Stravování
Mikulovsko má širokou nabídku stravování. Zejména ve městě Mikulově je velký počet
restaurací, ale také pizzerie a cukrárna. V téměř každé obci je také možnost stravování
v restauracích nebo motorestech. Autokempy nabízí také restaurace a stánky s rychlým
občerstvením.
4.1.3 Ostatní
V oblasti se nachází 2 informační centra. Prvním z nich je IC v Mikulově přímo
na náměstí, které je otevřeno po celý rok. Druhé informační centrum v Pasohlávkách je
otevřené pouze během sezóny. Možností směnit peníze mají turisté také několik. Kromě
čtyř směnáren poskytuje směnárenské služby jedna CK a 3 hotely v Mikulově.
Ke sportování slouží v Mikulově také bowlingové centrum, tenisové kurty, koupaliště
nebo 2 fitcentra. V Mikulově nechybí ani kulturně-společenská zařízení, neboť se zde
nachází kino, několik muzeí a galerií, ale také Divadelní spolek. [25]
32
5. Vyhodnocení dotazníků
5.1 Informace o dotazníkovém šetření
Dotazníkové šetření jsem prováděla v měsících duben - září roku 2011. Dotazník jsem
se snažila sestavit srozumitelně a přehledně. Nepoužívala jsem žádné odborné nebo cizí
výrazy, aby dotazníku rozuměly všechny skupiny respondentů. Dotazník byl
vypracován také v anglickém a německém jazyce. Při tvorbě otázek jsem se inspirovala
dotazníkem na webových stránkách CzechTourismu, kterým byl v minulých letech
monitorován profil návštěvníka ve všech turistických regionech České republiky.
Za celé období jsem celkem získala 290 dotazníků, přičemž v dubnu 47, v květnu 49, v
červnu 30, v červenci 89, v srpnu 64 a v září 11 dotazníků.
Jako metodu výzkumu jsem zvolila osobní dotazování. Cílovými osobami se stali
náhodně vybraní návštěvníci CHKO nebo města Mikulova. Turistům jsem se vždy
představila, vysvětlila jim účel mého výzkumu a požádala je o vyplnění dotazníku.
Někteří bez udání důvodu odmítli, ale naprostá většina dotázaných (cca 90 %) dotazník
ochotně vyplnilo. Dotazníkové šetření probíhalo v NPR Děvín-Kotel-Soutěska (57 %),
NPR Svatý Kopeček (28 %), PR Turold (10 %) a na Mikulovském náměstí (5%).
Dotazník obsahoval celkem 17 otázek. Prvních pět mělo za cíl podat informace
o profilu návštěvníka, tzn. o pohlaví, věku, vzdělání a bydlišti. Další otázky se zabývaly
důvodem návštěvy Pálavy, délkou pobytu, typem ubytování, způsobem dopravy,
navštívenými místy, zdrojem informací apod. V pořadí 15. otázka byla rozdělena
na dvanáct dalších podotázek souvisejících s úrovní a dostupností služeb v oblasti, kde
respondenti zařazovali do škál svoje subjektivní hodnocení jednotlivých služeb (velmi
dobře, spíše dobře, spíše špatně, velmi špatně, neumí posoudit).
V dotazníku byly použity převážně otázky uzavřené či polouzavřené. Poslední otázka
byla otevřená a respondenti v ní mohli vyjádřit další přání, návrhy, nedostatky apod.
U některých otázek byla možná pouze jedna odpověď, ale u většiny mohli respondenti
zaškrtnout i více odpovědí, na což byli upozorněni v zadání. U některých otázek
figurovala také možnost: jiné, jinak apod., aby respondenti nebyli nuceni zakroužkovat
jednu z možností, i když přesně nevystihovala jejich situaci.
Grafy jsem zpracovala samostatně na základě informací získaných od respondentů.
5.2 Grafy a popisy
Graf č. 1: Pohlaví respondent
Graf č. 2: Vě
Graf č. 3: Vzdě
Mezi respondenty bylo dotázáno 164 žen (57 %) a 126 muž
respondentů (108) patřilo do v
let (89). 57 respondentů
hlásilo 26 respondentů. Nejmenší podíl tvo
respondenty. 43 % dotázaných
školu s maturitou. Druhý nejv
nebo vyššího odborného vzd
50
100
150
po
čet
resp
on
de
ntů
33
12643%
16457%
a) muž
b) žena
Pohlaví, věk a vzdělání respondentů
. 1: Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní dotazníkový prů
. 2: Věk respondentů (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum)
. 3: Vzdělání respondenta (zdroj: vlastní dotazníkový prů
Mezi respondenty bylo dotázáno 164 žen (57 %) a 126 mužů
(108) patřilo do věkové skupiny 30 – 45 let a do věkové skupiny 19
let (89). 57 respondentů bylo ve věku 46 – 59 let. K věkové kategorii „nad 60 let“ se
silo 26 respondentů. Nejmenší podíl tvoří občané do 18 let vě
43 % dotázaných označilo jako svoje nejvyšší dosažené vzd
maturitou. Druhý největší podíl činí respondenti, kteří dosáhli vysokoškolského
ššího odborného vzdělání (35 %). 18 % respondentů je vyu
0
50
100
150
a) do 18 let
b) 19 -29 let
c) 30 -45 let
d) 46 -59 let
e) nad 60 let
10
89108
5726
věk
52%
5218%
72%
12543%
10135%
a) základní
b) vyučen v oboru
c) středoškol. studentd) SŠ s maturitou
e) VOŠ, VŠ
astní dotazníkový průzkum)
ůzkum)
průzkum)
Mezi respondenty bylo dotázáno 164 žen (57 %) a 126 mužů (43 %). Nejvíce
ěkové skupiny 19 – 29
kové kategorii „nad 60 let“ se
ané do 18 let věku s pouhými 10
ilo jako svoje nejvyšší dosažené vzdělání střední
í dosáhli vysokoškolského
ů je vyučeno v oboru.
en v oboru
d) SŠ s maturitou
Nejmenší skupiny tvoří st
k tomu, že celkem 78 %
že dotazníkové šetření má dobrou vypovídací
Poměr
Graf č. 4: Poměr českých a zahrani
Mezi dotázanými bylo 92 %
osob)
Kraj, ze kterého p
Graf č. 5: Kraj, ze kterého p
Mezi dotázanými Čechy byla v
odkud turisté nejvíce jez
kraj (6 %), Jihočeský kraj (6 %) a St
kraje, které činí 3-4% podíl p
114%
93%
93%
197%
156%
73% 26
10%
34
ří středoškolští studenti a lidé se základním vzdě
tomu, že celkem 78 % respondentů má minimálně střední školu s
ení má dobrou vypovídací úroveň.
ěr českých a zahraničních návštěvníků
českých a zahraničních návštěvníků (zdroj: vl. dotazníkový pr
Mezi dotázanými bylo 92 % Čechů (268 osob) a 8 % zahraničních návšt
Kraj, ze kterého přijeli občané ČR
. 5: Kraj, ze kterého přijeli občané ČR (zdroj: vlastní dotazníkový pr
echy byla většina (39 %) z Jihomoravského kraje
odkud turisté nejvíce jezdí, jsou Kraj Vysočina (10 %), Praha (7 %), Moravskoslezský
eský kraj (6 %) a Středočeský kraj (6 %), Zlínský kraj (5 %). Další
4% podíl příjezdů, jsou kraje Královéhradecký, Liberecký,
26892% 22
8%
a) ano
b) ne
166%
10439%
41%
114%
83%
166%
114%
135%
a) Jihočeský
b) Jihomoravský
c) Karlovarský
d) Královéhradecký
e) Liberecký
f) Moravskoslezský
g) Olomoucký
h) Pardubický
i) Plzeňský
j) Praha
k) Středočeský
l) Ústecký
m) Vysočina
n) Zlínský
idé se základním vzděláním. Vzhledem
maturitou, usuzuji,
vníků
dotazníkový průzkum)
čních návštěvníků (22
R (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum)
Jihomoravského kraje. Dalšími kraji,
Praha (7 %), Moravskoslezský
eský kraj (6 %), Zlínský kraj (5 %). Další
, jsou kraje Královéhradecký, Liberecký,
a) ano
a) Jihočeský
b) Jihomoravský
c) Karlovarský
d) Královéhradecký
e) Liberecký
f) Moravskoslezský
g) Olomoucký
h) Pardubický
i) Plzeňský
j) Praha
k) Středočeský
l) Ústecký
m) Vysočina
n) Zlínský
Olomoucký, Pardubický, Plze
kraje (1 %).
Graf č. 6: Stát, ze kterého p
V dotazníkovém šetření bylo zaznamenáno 7 zahrani
turisté na Pálavu. Přesnou polovinu (50 %) návšt
18 % zahraničních turist
Maďarsko. Jeden turista p
turisté ze vzdálených zemí
jsem získala pouze 22 dotazník
reprezentativní vzorek dostate
Graf č. 7: Zp
Většina turistů (77 %) p
21 % turistů se do oblasti dopravilo linkovým autobusem a 19 % turist
vlaku. 2 % lidí přijela na kole a další 2 % obyvatel p
35
oucký, Pardubický, Plzeňský, Ústecký. Nejméně turistů přijelo z
Stát, ze kterého přijeli cizinci
. 6: Stát, ze kterého přijeli cizinci (zdroj: vlastní dotazníkový pr
ření bylo zaznamenáno 7 zahraničních států, ze kterých p
řesnou polovinu (50 %) návštěvníků tvoří Slováci (11 osob).
ních turistů přijelo z Rakouska. O dalších 18 % se d
o. Jeden turista přijel z Holandska. Dotazníkového šetření se zú
turisté ze vzdálených zemí – 1 Kanaďan a 1 Brazilka. Od zahranič
jsem získala pouze 22 dotazníků (8 % z celkového počtu), proto nemusí být
dostatečný.
Způsob dopravy
č. 7: Způsob dopravy (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum)
(77 %) přijela na Pálavu osobním automobilem nebo na motocyklu.
se do oblasti dopravilo linkovým autobusem a 19 % turist
řijela na kole a další 2 % obyvatel přišla pěšky. Celkem 5 %
1150%
418%
29%
29%
14%
15%
15%
22277%
217%19
7%7
2%7
2%
145%
a) os. automobilem/motocyklemb) linkovým autobusem
c) zájezdovým autobusem
d) vlakem
e) na kole
f) pěšky
g) jinak
řijelo z Karlovarského
ijeli cizinci (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum)
ů, ze kterých přijeli
ří Slováci (11 osob).
Rakouska. O dalších 18 % se dělí Německo a
ření se zúčastnili i dva
Od zahraničních návštěvníků
tu), proto nemusí být
ůzkum)
tomobilem nebo na motocyklu.
se do oblasti dopravilo linkovým autobusem a 19 % turistů dalo přednost
išla pěšky. Celkem 5 %
Slovensko
Rakousko
Německo
Maďarsko
Holandsko
Brazílie
Canada
automobilem/motocyklemb) linkovým autobusem
c) zájezdovým autobusem
respondentů přijelo do oblasti jiným zp
výše uvedené druhy dopravy.
Graf č. 8: Doprovod respondent
Na Pálavu přijelo 36 % respondent
do této oblasti vyrazili se svým partnerem, partnerkou, manželem
29 %). O něco méně turist
přijela do oblasti sama bez
výletu se svými spolužáky. 9 % osob uvedlo možnost „jinak“. P
kombinace výše uvedených možností (nap
apod.
Graf č. 9: Délka pobytu (zdroj: vlastní dotazníkový pr
Celkově můžeme délku pobytu zhodnotit tak, že nejvíce turist
bez noclehu (34 %) nebo p
déle než 7 dní se zde zdrželo 6 % osob.
36
do oblasti jiným způsobem. To většinou znamená, že kombinovali
druhy dopravy.
Doprovod respondentů
. 8: Doprovod respondentů (zdroj: vlastní dotazníkový prů
ijelo 36 % respondentů se svou rodinou. Druhý největší podíl
do této oblasti vyrazili se svým partnerem, partnerkou, manželem či manželkou (celkem
ě turistů (21 %) přijelo se svými přáteli nebo známými. 3 % lidí
do oblasti sama bez doprovodu. 2 % osob poznávala Pálavu v
výletu se svými spolužáky. 9 % osob uvedlo možnost „jinak“. Pod touto odpov
kombinace výše uvedených možností (např. s rodinou a přáteli, s partnerem a rodinou
Délka pobytu
č. 9: Délka pobytu (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum)
žeme délku pobytu zhodnotit tak, že nejvíce turistů přijelo pouze na 1 den
bez noclehu (34 %) nebo přijeli na 2 – 3 dny (32 %). Na 4 – 7 dní př
7 dní se zde zdrželo 6 % osob.
83%
6021%
10536% 84
29%
72%
269%
a) sám/sama
b) s přáteli, se známými
c) s rodinou
d) s partnerem/kou, manželem/kou
e) se spolužáky (školní výlet)
f) jinak
9734%
9432%
8228%
176%
a) 1 den (bez noclehu)
b) 2 - 3 dny
c) 4 - 7 dní
d) delší než 7 dní
tšinou znamená, že kombinovali
(zdroj: vlastní dotazníkový průzkum)
ětší podíl činí ti, kteří
či manželkou (celkem
áteli nebo známými. 3 % lidí
doprovodu. 2 % osob poznávala Pálavu v rámci školního
od touto odpovědí jsou
partnerem a rodinou
ůzkum)
řijelo pouze na 1 den
7 dní přijelo 28 % osob a
b) s přáteli, se známými
d) s partnerem/kou,
e) se spolužáky (školní
a) 1 den (bez
d) delší než 7 dní
Délka pobytu ovšem velmi záleží na sezónním období
duben, květen, červen, zá
na 1 den (38 %). Během sezóny (
(38 %). Na jeden den př
Pouhých 7 % přijíždí na delší dobu.
Délku pobytu v celém období pak velice ovliv
z Jihomoravského kraje, který p
V 17 % přijíždí na 2 – 3 dny.
%) nebo na 4 – 7 dní (39 %).
turistů zůstává v oblasti déle než týden.
Graf č. 10
Nejoblíbenější formou ubytování byl penzion, ve kterém se celkem ubytovalo 26 %
všech dotázaných. V hlavní sezón
během celé sezóny celkem 17 %. 8 % lidí bylo ubytováno u svých p
známých. Hotely posloužily celkem 6 % turist
chatách a chalupách. 7 % lidí se ubytovalo n
nebo ve stanovém mě
respondenti přiznali, že nocovali p
Největší podíl (33 %) tvoř
83%
9533%
37
Délka pobytu ovšem velmi záleží na sezónním období. Mimo sezónu (tzn. m
erven, září) převažuje délka pobytu na 2-3 dny (40 %) a
ěhem sezóny (červenec, srpen) převažuje délka pobytu
Na jeden den přijíždí 29 % respondentů a na 2 – 3 dny 26 % respondent
ijíždí na delší dobu.
celém období pak velice ovlivňuje velký po
Jihomoravského kraje, který přijíždí ze 73 % pouze na jeden den bez noclehu.
3 dny. Turisté z ostatních krajů přijíždí převážn
7 dní (39 %). Pouhých 12 % přijíždí na jeden den bez noclehu a 7 %
oblasti déle než týden.
Typ ubytování
č. 10: Typ ubytování (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum)
jší formou ubytování byl penzion, ve kterém se celkem ubytovalo 26 %
hlavní sezóně dominuje ubytování v autokempech
hem celé sezóny celkem 17 %. 8 % lidí bylo ubytováno u svých p
otely posloužily celkem 6 % turistů. 3 % lidí trávila noci na svých vlastních
chatách a chalupách. 7 % lidí se ubytovalo někde jinde – a to ve vinném sklípku, v
nebo ve stanovém městečku v Mikulově během Pálavského vinobraní. N
iznali, že nocovali přímo v NPR, ať už pod stanem nebo pod širákem.
tší podíl (33 %) tvoří ti, co se v oblasti neubytovali vůbec.
176%
7526%
5017%
258%
207%
a) v hotelu
b) v penzionu
c) v autokempu
d) u příbuzných/známých
e) vlastní chata/chalupa
f) nejsem zde ubytován/a
g) jinde
imo sezónu (tzn. měsíce
3 dny (40 %) a délka pobytu
pobytu na 4 – 7 dní
3 dny 26 % respondentů.
lký počet respondentů
ijíždí ze 73 % pouze na jeden den bez noclehu.
řevážně na 2-3 dny (42
ijíždí na jeden den bez noclehu a 7 %
ůzkum)
jší formou ubytování byl penzion, ve kterém se celkem ubytovalo 26 %
autokempech, které tvoří
hem celé sezóny celkem 17 %. 8 % lidí bylo ubytováno u svých příbuzných nebo
noci na svých vlastních
ve vinném sklípku, v autě
hem Pálavského vinobraní. Někteří
už pod stanem nebo pod širákem.
c) v autokempu
d) u příbuzných/známých
e) vlastní chata/chalupa
f) nejsem zde ubytován/a
Graf č. 11
Z grafu vyplývá, že nejoblíben
170 osob. Dalšími důležitými ú
kulturně-historických památek (106) a poznávání vína v
(101). Pro 74 respondent
odpočinek, koupání a opalování. 50 lidí p
zábavou a 28 lidí navštívilo r
(10 osob) nebo za návště
uvedla jako hlavní důvod návšt
turistiku nebo církevní turistiku.
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
130
106 101
Po
čet
resp
on
de
ntů
38
Účel příjezdu
č. 11: Účel příjezdu (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum)
grafu vyplývá, že nejoblíbenější aktivitou v oblasti je pěší turistika, které se zú
ůležitými účely příjezdu je poznávání přírody (130), návšt
historických památek (106) a poznávání vína včetně návštěvy vinných sklípk
(101). Pro 74 respondentů byl jedním z hlavních cílů návštěvy Pálavy relaxace,
opalování. 50 lidí přijelo za účelem cykloturistiky,
idí navštívilo různé kulturní akce. Menší podíly tvoří př
b) nebo za návštěvou příbuzných a známých (11 osob). Jen nepatrná
uvedla jako hlavní důvod návštěvy Pálavy rybaření, pracovní cestu, venkovskou
rkevní turistiku.
101
170
50
10
74
411
34
2 2 1
Účel příjezdu, provozované aktivity
ůzkum)
, které se zúčastnilo
řírody (130), návštěva
návštěvy vinných sklípků
ěvy Pálavy relaxace,
elem cykloturistiky, 34 lidí za
ří příjezdy za sportem
a známých (11 osob). Jen nepatrná část turistů
ení, pracovní cestu, venkovskou
28
3
Už jste n
Graf č. 12: Už jste někdy v
Odpovědi u této otázky jsou rozd
už 1-3krát a dalších 36 % bylo
v minulosti Pálavu nenavštívilo a jedná se o jejich první návšt
Uvažujete o další návšt
Graf č. 13: Uvažujete o další návšt
Následující graf ukazuje, že turist
26 % lidí plánuje další př
uvažuje o další návštěvě
zda-li Pálavu znovu navštíví
15553%
39
Už jste někdy v minulosti byl(a) na Pálavě
: Už jste někdy v minulosti byli na Pálavě? (zdroj: vl. dotazníkový pr
di u této otázky jsou rozděleny téměř na stejné třetiny. 36 % osob bylo
dalších 36 % bylo na Pálavě více než třikrát. 28 % turist
minulosti Pálavu nenavštívilo a jedná se o jejich první návštěvu.
Uvažujete o další návštěvě této oblasti?
: Uvažujete o další návštěvě této oblasti? (zdroj: vl. dotazníkový pr
Následující graf ukazuje, že turistům se na Pálavě líbí a přemýšlí o další
další příjezd v brzké době (do půl roku). Nejpočetně
ěvě Pálavy, ale až někdy později. 15 % respondent
Pálavu znovu navštíví. 6 % lidí momentálně o další návštěvě Pálavy
8128%
10436%
10536%
a) ne, jsem tu poprvé
b) ano, už 1 až 3krát
c) ano, už vícekrát
7626%
15553%
166%
4315%
a) ano, v brzké době
b) ano, ale někdy později
c) ne
d) nevím
minulosti byl(a) na Pálavě?
dotazníkový průzkum)
etiny. 36 % osob bylo v oblasti
. 28 % turistů přiznalo, že
dotazníkový průzkum)
emýšlí o další návštěvě.
četnější skupina (53 %)
% respondentů zatím neví,
ě Pálavy neuvažuje.
a) ne, jsem tu poprvé
b) ano, už 1 až 3krát
c) ano, už vícekrát
a) ano, v brzké době
b) ano, ale někdy
Graf č. 14: Navšt
Z grafu vyplývá, že nejnavšt
Děvín-Kotel-Soutěska, kterou navštívilo 196 respondent
lokalitou je PR Svatý Kope
a o 10 méně turistů zavítalo do NPR Tabulová, R
Na Anenský vrch se podívalo 59 respondent
obdivovat Kočičí skálu. Ostatní p
Kalendář věků navštívilo 24 osob, PP R
15 osob, PR Šibeničník 12 osob. PR Liš
lidmi. Pouhých 6 turistů
žádnou z těchto rezervací ani památek.
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
200196
Po
čet
náv
ště
vník
ů
40
Navštěvované lokality
: Navštěvované lokality (zdroj: vlastní dotazníkový prů
grafu vyplývá, že nejnavštěvovanější přírodní rezervací v CHKO Pálava je NPR
ska, kterou navštívilo 196 respondentů. Druhou nejnavšt
lokalitou je PR Svatý Kopeček (celkem 184 respondentů). 107 lidí navštívilo PR Turold
ů zavítalo do NPR Tabulová, Růžový vrch a Ko
Na Anenský vrch se podívalo 59 respondentů a dalších 49 respondent
í skálu. Ostatní přírodní památky byly navštěvovány mén
navštívilo 24 osob, PP Růžový kopec 19 turistů, NPR
čník 12 osob. PR Liščí vrch a PR Milovická stráň
lidmi. Pouhých 6 turistů navštívilo PP Kienberg a NPR Křivé jezero. 4 lidi nenavštívili
chto rezervací ani památek.
15
97
9 9
184
12
107
24
49
6 19
Lokalita
vované lokality (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum)
CHKO Pálava je NPR
. Druhou nejnavštěvovanější
navštívilo PR Turold
žový vrch a Kočičí kámen.
a dalších 49 respondentů mohlo
ěvovány méně. NPP
, NPR Slanisko u Nesytu
í vrch a PR Milovická stráň byla navštívena 9
ivé jezero. 4 lidi nenavštívili
19
59
6 4
Graf č. 15: Zdroj informací (zdroj: vlastní dotazníkový pr
Nejvyužívanějším zdrojem informací se stal internet. V
informace 140 lidí (to je tém
vlastní zkušenost a v 93 p
Z propagačních materiál
44 respondentů. Zhruba každý sedmý o
turistických informačních center. 19
články v tisku, rozhlas nebo televize. Jeden
využívalo jiné zdroje informací (knihy, mapy a další
0
20
40
60
80
100
120
140
41
41
Zdroj informací
: Zdroj informací (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum)
jším zdrojem informací se stal internet. V letošním roce z
ce 140 lidí (to je téměř 50 % všech dotázaných). Ve 125 př
93 případech si nechali poradit od svých příbuzných a známých.
ních materiálů, různých průvodců a prospektů č
. Zhruba každý sedmý občan (celkem 41 turist
čních center. 19 lidí čerpalo některé informace
tisku, rozhlas nebo televize. Jeden člověk si nechal poradit v
zdroje informací (knihy, mapy a další).
119
44
140
93
125
ůzkum)
letošním roce z něj čerpalo
125 případech mají lidé
říbuzných a známých.
ů čerpalo informace
an (celkem 41 turistů) využil služeb
které informace z médií, jako jsou
hal poradit v CK. 6 osob
6
Graf č. 16: Hodnocení služeb (zdroj: vlastní
(Na otázku o cyklistickém znaotázka přidána do dotazníku až od m
Tento graf znázorňuje spokojenost lidí s
Obecně lze říci, že lidé jsou se všemi službami spokojeni. U všech typ
odpovědi „velmi dobře“ a „spíše dob
špatně“. Nejvíce jsou lidé spokojeni s
spokojeni s pořádkem a č
0 25
l) úroveň cen
k) čistota
j) bezpečnost
i) památky
h) vyb. pro děti
g) vyb. pro záb.
f) vyb. pro sport
e) cykl.značení
d) tur. značení
c) doprava
b) stravování
a) ubytování
35
62
39
40
31
63
velmi dobře spíše dobře
42
Hodnocení služeb
: Hodnocení služeb (zdroj: vlastní dotazníkový průzkum)
(Na otázku o cyklistickém značení neodpovědělo všech 290 dotázaných, neboidána do dotazníku až od měsíce května)
ňuje spokojenost lidí s různými službami nabízenými v
idé jsou se všemi službami spokojeni. U všech typů
ře“ a „spíše dobře“ nad odpověďmi „spíše špatn
“. Nejvíce jsou lidé spokojeni s turistickým značením. Naopak nejmén
ádkem a čistotou v rezervaci, s bezpečností a se stavem památek.
50 75 100 125 150 175 200 225
62
87
67
80
171
63
74
102
121
124
101
131
54
100
93
56
80
107
94
69
47
65
54
31
42
27
23
21
55
20
10
22
11
4
5
7
27
6
2
144
129
117
107
spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit
dotazníkový průzkum)
lo všech 290 dotázaných, neboť byla tato
znými službami nabízenými v oblasti.
idé jsou se všemi službami spokojeni. U všech typů služeb převažují
mi „spíše špatně“ a „velmi
ením. Naopak nejméně jsou lidé
ností a se stavem památek.
250 275 300
24
34
31
31
7
27
65
5
17
30
79
8
38
96
107
neumím posoudit
Útrata turist ů za služby CR za 1 den (doprava, ubytování, vstupy..)
Graf č. 17: Útrata turist
Nejpočetnější skupina (35 %)
skupinou (31 %) jsou turisté, kte
utratí 601 – 1 000 Kč. Nejmenší skupina (10 %) utratí na osobu a den
1 001 - 2 000 Kč. Žádný z respondent
43
za služby CR za 1 den (doprava, ubytování, vstupy..)
: Útrata turistů za služby CR za 1 den (zdroj: vl. dotazníkový pr
jší skupina (35 %) v oblasti utratí do 300 Kč/os./den. Další po
skupinou (31 %) jsou turisté, kteří v oblasti utratí 301 – 600 Kč. 24 % respondent
č. Nejmenší skupina (10 %) utratí na osobu a den
Žádný z respondentů neutratil při svém pobytu nad 2 000 K
10135%
8931%
7124%
2910%
00%
a) do 300 Kč
b) 301 - 600 Kč
c) 601 - 1 000 Kč
d) 1001 - 2 000 Kč
e) nad 2 000 Kč
za služby CR za 1 den (doprava, ubytování, vstupy..)
dotazníkový průzkum)
/os./den. Další početnou
č. 24 % respondentů
. Nejmenší skupina (10 %) utratí na osobu a den částku v rozmezí
svém pobytu nad 2 000 Kč.
1 000 Kč
2 000 Kč
Graf č. 18: Př
Do tohoto grafu byly zahrnuty p
minimálně v 8 případech. Nejvíce dotázaných (35 osob) si
v CHKO, konkrétně v
Kočičí kámen a také v
narazili na rozbité nebo chyb
informačního systému v
odpočívadel a míst k sezení v
cesty na Sv. Kopečku. 11ti osobám vadí, že NPR projíždí i p
vystavují pěší turisty nebezpe
zaparkováním v okolí národních p
obcemi Klentnice a Pavlov je nebezpe
zlepšení turistického znač
0
5
10
15
20
25
30
35
35
15
Po
čet
resp
on
de
ntů
44
Připomínky turist ů
: Připomínky turistů (zdroj: vlastní dotazníkový prů
Do tohoto grafu byly zahrnuty připomínky, které se nezávisle na sob
ípadech. Nejvíce dotázaných (35 osob) si postěžovalo na nepo
NPR Děvín-Kotel-Soutěska, NPR Tabulová, R
NPR Svatý Kopeček. Celkem 15 lidí uvedlo do dotazník
narazili na rozbité nebo chybějící zábradlí. 13 lidí by uvítalo zlepšení celk
ního systému v oblasti. Dalších 13 lidí si postěžovalo na nedostatek
sezení v rezervacích. 12 respondentů zmínilo stav památek k
ku. 11ti osobám vadí, že NPR projíždí i přes zákaz cyklisté, kte
ší turisty nebezpečí a zároveň ničí přírodu. 9 lidí m
okolí národních přírodních rezervací. 8 lidí tvrdilo, že úsek mezi
Klentnice a Pavlov je nebezpečný pro turisty i cyklisty. 8 turist
turistického značení (např. směrovky k jeskyni Na Turoldu..)
1513 13 12
119
Problém
(zdroj: vlastní dotazníkový průzkum)
ipomínky, které se nezávisle na sobě objevily
ěžovalo na nepořádek
ska, NPR Tabulová, Růžový vrch a
Celkem 15 lidí uvedlo do dotazníků, že
jící zábradlí. 13 lidí by uvítalo zlepšení celkového
žovalo na nedostatek
stav památek křížové
řes zákaz cyklisté, kteří
írodu. 9 lidí mělo problémy se
idí tvrdilo, že úsek mezi
ý pro turisty i cyklisty. 8 turistů by uvítalo
jeskyni Na Turoldu..)
8 8
45
5. 3 Vyhodnocení profilu návštěvníka
Na Mikulovsko přijíždí téměř stejný počet žen a mužů a to především ve věku 19 - 45
let. Jejich dokončené vzdělání je nejčastěji střední škola s maturitou a vyšší či
vysokoškolské.
Respondenti pochází z 92 % z České republiky a to převážně z Jihomoravského kraje a
dále z Kraje Vysočina nebo z Prahy. Ze zahraničních návštěvníků byli nejvíce
zastoupeni Slováci.
Typický návštěvník Mikulovska nejčastěji přijíždí do oblasti osobním automobilem, a
to s rodinou nebo se svým partnerem/kou, manželem/kou. Respondenti do oblasti
přijíždí rovnoměrně jak na jednodenní výlety, tak také na vícedenní pobyty. Nejčastěji
se v oblasti neubytovávají a utratí méně než 300 Kč na osobu a den. Respondenti, kteří
tráví v oblasti více dní, využívají nejčastěji penziony nebo autokempy.
Nejčastějším důvodem návštěvy je pěší turistika spojená s poznáváním přírody a
návštěva kulturně-historických památek a víno.
Mezi respondenty byli rovnoměrně zastoupeni ti, kteří přijeli do oblasti poprvé a ti, kteří
již na Mikulovsku byli vícekrát. Více než ¾ respondentů mají v úmyslu dříve nebo
později na Pálavu opět přijet.
Nejnavštěvovanějšími místy CHKO je NPR Děvín-Kotel-Soutěska a PR Svatý
Kopeček. Nejvíce respondentů čerpá informace z internetu nebo již má vlastní
zkušenost. Respondenti jsou více či méně spokojeni se všemi službami. Nejvíce
respondentů hodnotilo kladně turistické značení a záporně péči o čistotu a pořádek
v rezervacích, kterou také nejčastěji znovu připomněli v poslední otevřené otázce.
46
6. Návrhová část
Popis hlavního problému dle mého názoru a návrhy opatření
Dle mého názoru je největším problémem chování turistů v chráněné krajinné oblasti a
jejich neuvědomělost o potřebě přírodu naopak chránit.
Cedule před vstupem do NPR zakazují pohyb mimo značené turistické trasy, trhání
a jiné ničení rostlin, odchyt a rušení živočichů, vjezd do NPR s jízdními koly a
motorovými vozidly, provozování padákového létání, táboření, rozdělávání ohně
a odhazování odpadků.
Na základě mého pozorování chování turistů a vzhledem k tomu, co jsem se od turistů
během dotazníkového šetření dozvěděla, si dovoluji tvrdit, že více než polovina těchto
zákazů je více či méně porušována. Turisté často chodí z různých důvodů mimo
vyznačené trasy, cyklisté i přes zákaz vjíždí do NPR a občas přírodou projede
i čtyřkolka. Někteří turisté v otázce o ubytování přiznali, že stanovali přímo v rezervaci.
V soutěsce jsou také zbytky od ohniště. S odhazováním odpadků do rezervací si velká
část turistů neláme hlavu. Tímto chováním však hrozí ztráta jedinečné přírody, která by
měla být naopak zachována. Stále se zvětšující pohyb turistů přírodě škodí.
Dle vedoucího Správy CHKO RNDr. Jiřího Matušky v roce 2007 NPR Děvín-Kotel-
Soutěska navštívilo cca 85 000 turistů.
Domnívám se, že řešením by bylo regulovat počet turistů v CHKO Pálava a soustředit
je do dalších turisticky atraktivních míst, kterými je město Mikulov a Novomlýnské
nádrže. Toho by se částečně dosáhlo větší propagací Mikulova a Novomlýnských
nádrží. Ovšem zakázat lidem vstup do CHKO je nemožné, proto navrhuji alespoň jistá
opatření, která by zmírnila negativní dopady turismu na chráněnou přírodu. Tímto
opatřením by byly prohlídky NPR se zkušeným průvodcem, který by do jisté míry mohl
dohlédnout na chování turistů, poskytnout profesionální výklad a zároveň vštěpovat
turistům, proč je důležité přírodu chránit. Průvodcované prohlídky by byly zpoplatněny
a díky tomu by Správa CHKO získala finance na údržbu zábradlí, laviček, informačních
cedulí apod. Ovšem zůstává otázkou, zda-li by lidé byli ochotni za tuto službu platit.
47
Popisy problémů, návrhy řešení a vyjádření Správy CHKO
Nepořádek v rezervacích
Popis problému: V NPR je nepořádek, který je tvořen především sáčky od svačin,
obaly od sušenek, zmačkanými pet-lahvemi apod. Nepořádek zde tvoří turisté, kteří vidí
problém v tom, že v NPR nejsou umístěny odpadkové koše. Turisté si ovšem sami
vytvoří jakýsi „odpadkový kout“ – stačí, aby jeden z turistů odhodil do rohu odpadek, a
tím odstartuje vlnu dalších, kteří přihodí i své odpadky často s domněním, že se jedná o
místo určené pro uložení odpadu. V současné době se z NPR odpadky vyváží dvakrát
do měsíce.
Malý experiment: Během dvou po sobě následujících dnů jsem v NPR Děvín-Kotel-
Soutěska vyzkoušela experiment založený na pozorování chování turistů. Během
jednoho dne jsem v soutěsce nechala nepořádek, jaký tam byl. Ze všech lidí, kteří se
nasvačili, 40 % k pytlům přihodilo i svůj odpadek. Druhý den jsem v soutěsce uklidila
a znovu pozorovala chování lidí. Turisté se rozhlíželi, kam sáčky a obaly od svačiny
vyhodit, ale jelikož neviděli žádné místo k tomu určené, tak je uložili do batohu. Svůj
odpadek si celkem odneslo 95 % lidí. Z tohoto experimentu jsem usoudila, že řešením
problému s nepořádkem by nebylo rozmístění odpadkových košů do rezervací (koše by
se naplnily a další lidé by házeli odpad vedle něj), ale fakt, že když lidé vidí kolem sebe
uklizeno a čisto, mají větší tendenci zde pořádek zachovat.
Návrh řešení: Problém s nepořádkem v přírodě by mohl být do jisté míry vyřešen
častějším vývozem odpadu. V rezervacích by bylo častěji uklizeno a lidé by častěji
schovali odpadek do batohu, než aby ho pohodili do přírody. Tomuto problému by
mohly pomoci i cedulky rozmístěné u odpočívadel, které by apelovaly na udržování
čistoty a pořádku. Ovšem z velké části bude záležet opět na lidech, na jejich chování a
na tom, kdy se naučí po sobě uklízet.
Vyjádření RNDr. Matušky: Správa CHKO Pálava po předchozích letitých
zkušenostech vede návštěvníky MZCHÚ k tomu, aby v jejich území odpadky
neodhazovali a proto vůbec neuvažuje o umísťování nějakých zařízení (koše, pytle,
kontejnery) na sběr odpadků. Vše s čím do MZCHÚ turista vstoupí, tedy plastové láhve
s pitím, sáčky s jídlem a podobně, by tedy měl v odlehčené podobě z území zase odnést a
48
odložit až na místech k tomu určených, tedy v nejbližších obcích, a nebo ještě lépe
po návratu ve svých bydlištích. Přesně jak je zde popsáno, se ale na některých místech
tyto odpadky lavinovitě hromadí a pak je jediným řešením co nejrychleji takovou
záležitost řešit, odpadky posbírat a odvézt k legální likvidaci. Posláním Správy CHKO
Pálava je v tomto případě spíše preventivně působit správně poskytnutými informacemi
(panel NS, sdělení strážců v terénu) a nebýt firmou suplující svoz odpadků. Proto
uvedený experiment považuji za správně vyhodnocený.
Rozbité nebo chybějící zábradlí
Popis problému: Problémy s rozbitým zábradlím se vyskytují v NPR Děvín-Kotel-
Soutěska a v NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. V některých místech mohou
rozbitá zábradlí ohrozit zdraví nebo i život turisty. Konkrétně: Zábradlí na 13. zastavení
NS Děvín je rozbité, ale není to na první pohled znatelné. V momentě, kdy by se
o zábradlí plnou vahou turista opřel, mohl by pádem ze skály utrpět vážná zranění.
V NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen je nebezpečný úsek na zřícenině
Sirotčího hrádku, kde turista stoupá po kluzkých kamenech a k přidržení zde slouží
řetězy. Ovšem skoby, které řetěz drží, jsou na několika místech vytržené.
Návrh řešení: Správci CHKO, kteří chodí na pochůzky NPR, by měli pravidelně
kontrolovat stav zábradlí a při zjištění problému je co nejdříve opravit. Sami turisté,
kteří objeví zničené zábradlí nebo nebezpečný úsek, by měli mít možnost kontaktovat
Správu CHKO a upozornit je na problém. O této možnosti a kontakt by se turisté
dozvěděli z informačních tabulí, které jsou umístěny před vstupem do NPR.
Vyjádření RNDr. Matušky: Správa CHKO převzala již při svém zřízení (r. 1976)
soustavu vymezených turistických tras, které postupně vybavuje další turistickou
infrastrukturou (NS, infopanely, schody, zábrany, zábradlí, odpočívky, vodící řetěz).
Pracovníci Správy CHKO, a nebo její strážci se průběžně v uvedených úsecích pohybují
a je jim znám aktuální stav těchto zařízení. Bohužel v současné době (snižování
provozních prostředků a počtu pracovníků, neoperativnost) není vůbec jednoduché
rychlými a kvalifikovanými opatřeními reagovat na poškození. Například oprava řetězu
se provedla ve dvojím sledu a až ta poslední je asi kvalifikovaně provedena. Stejně tak
veřejnost může reagovat na zjištěná poškození (přes e-mail, mobil, osobně), prakticky se
49
to ale neděje. Průběžně vkládáme ročně několik desítek tisíc korun na opravy nebo na
budování nových opatření, přesto je to ale málo. Nyní máme navíc situaci zhoršenou
tím, že nemáme pracovníka pro tuto praktickou a operativní údržbu a jsme odkázáni
pouze na smluvní vztahy, které nejsou jednoduché (neoperativnost, kvalita, nesnadnost).
Informa ční systém
Popis problému: Tento problém se skládá ze tří částí.
1. Na cedulích u vstupu do NPR chybí turistům (dle dotazníků) informace o
náročnosti trasy, o schůdnosti cesty s kočárkem, o časové délce apod.
2. V NPR jsou všechny informační cedule pouze v českém jazyce.
3. V NPR Svatý Kopeček chybí u jednotlivých staveb křížové cesty, u kostela nebo
u zvonice informace o původu křížové cesty, o jejich staviteli, o historii nebo
vysvětlení, co výjevy znamenají.
Návrh řešení:
1. Na cedulích by mohly být uvedené i výše zmiňované informace.
2. V NPR by měly být zřízeny další menší doprovodné informační tabulky alespoň
v anglickém a německém jazyce, kde by bylo obsaženo to nejdůležitější, co by
měl turista vědět. Zejména informační tabulky před vstupy do NPR, které
upozorňují turisty na zákazy, by měly být uvedeny i v cizích jazycích.
3. Stavby sv. Kopečku jsou nyní v rekonstrukci, ovšem až budou upravené, mohly
by být opatřeny těmito tabulkami.
Vyjádření RNDr. Matušky: Domnívám se, že určité informace tohoto druhu jsou na
jednom typu panelu naučné stezky (NPR Děvín), a nebo ve k ní vydané tiskovině
(Průvodce). Jinak ale k ostatním trasám tyto informace neposkytujeme. Jistě ale
podobnou informaci v případě obnovy informačního systému do sdělení
zakomponujeme, například do uvažované nové NS Svatý kopeček. Jazykové mutace
terénního informačního systému jsme prozatím neřešili, jednak z ekonomického
hlediska, jednak z přesvědčení, že zahraničních turistů je zde opravdu minimum.
A pokud se sem vypraví, předpokládáme, že se vybaví tištěnými cizojazyčnými materiály
zejména v mikulovském TIC.
Jak již bylo zmíněno, pro PR Svatý kopeček se nyní aktuálně připravuje projekt
navazující na "adopčně" opravované kaple křížové cesty, z něhož by se měly opravit
50
největší stavby (kaple Sv. Šebestiána, zvonice) a všechny objekty by měly být vybaveny
stručnými popisnými tabulkami. Stejně tak by zde měla být zřízena nová naučná stezka.
Celý projekt by měl být řešen v jazykových mutacích (panely, tiskoviny).
Nedostatek odpočívadel a laviček
Popis problému: V NPR Děvín-Kotel-Soutěska se nachází jedno větší odpočívadlo
v soutěsce, kde stojí dva stoly a celkem 6 laviček, které tvoří celkem zhruba 20 míst
k sezení. Tato kapacita se dle turistů zdá být nedostatečná. Na zbylém území NPR se
nachází jen malé množství laviček, na většině zastavení naučné stezky není žádná.
Stejný problém je i na Svatém Kopečku, na jehož vrcholu jsou 3 lavičky. Jelikož se tu
lidé rádi zdrží díky krásnému výhledu na město Mikulov, je kapacita míst k sezení také
nedostatečná. Lavičky chybí i v NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen, zejména
pak u Sirotčího hrádku.
Návrh řešení: Zavedení více odpočívadel a laviček do NPR by vedlo k většímu pohybu
turistů v rezervacích a tím také k většímu nepořádku a ničení přírody. Cílem mé práce je
však snížit počtu turistů v NPR, proto bych žádná další odpočívadla ani žádné lavičky
do rezervací nepřidávala. Jedinou výjimkou by mohla být PR Svatý Kopeček, kde by
mohly být umístěny lavičky na vrcholu kopce i u některých zastavení křížové cesty.
Domnívám se totiž, že Svatý Kopeček je díky svému umístění uprostřed města
Mikulova natolik turisticky atraktivní, že nemá smysl usilovat o snížení pohybu turistů
v této lokalitě.
Vyjádření RNDr. Matušky: Uvedený odpočivný prostor u studánky v soutěsce vznikl
z původního mysliveckého zařízení a není jeho cílem zřídit zde maximální rozsah. Stejně
tak další definované odpočivné prostory mají sloužit pouze ke krátkodobému odpočinku
a hlavně k orientaci pro další cestu. Zájmem ochrany přírody zde není prodlužovat
klidový pobyt návštěvníků. V případě PR Svatý kopeček jsou již některé původní
betonovodřevěné lavičky opraveny. Další je možno opravit, ale nese to s sebou to, že
nejbližší okolí těchto laviček bude sešlapem a odhazováním odpadků, zde se více
zdržujících návštěvníků, více zatíženo.
51
Cyklisté v NPR
Popis problému: V národní přírodní rezervaci jezdí i přes zákaz cyklisté na kole.
Kromě toho, že zde ničí přírodu a způsobí erozi, tak také ohrožují na zdraví pěší turisty.
Návrh řešení: Správci CHKO by měli chodit častěji na pochůzky NPR a upozorňovat
cyklisty na zákaz jízdy na kole a hrozit i pokutou v určité výši. Při opakovaném
porušení tohoto pravidla by jim měli danou pokutu vypsat. Před vstupy do NPR a
na parkovištích by měly být umístěné stojánky na kolo pro ty cyklisty, kteří se o zákazu
dozví až z cedule u NPR, a jsou ochotni toto pravidlo respektovat, ovšem nemají kam
kolo odložit. O zákazu jízdy cyklistů na kole do NPR by mohly informovat už i
informační cedule v okolních obcích a u poskytovatelů ubytování.
Vyjádření RNDr. Matušky: Ideální pro uvedené MZCHÚ by jistě byla pravidelná
přítomnost strážců (zaměstnanec Správy, dobrovolník) žádoucí, v současnosti ale není
možná. Maximem jsou víkendové služby pracovníků a dobrovolníků v atraktivních
termínech, stejně pak jde ale o bodovou záležitost pro rozsáhlost turistických tras.
Navíc aktuálně proběhla opakovaná redukce počtu pracovníků Správy a pozice strážce
není zřízena a nevynutitelnost povinností u dobrovolníků také tuto situaci nezlepší. Když
se k tomu přidá ještě arogantnost a agresivnost terénních cykloturistů, kteří
nerespektují zákonný zákaz jízdy nebo piktogramovou informaci na vstupech v NPR, je
to zase neřešitelné. Chtít do tohoto procesu začlenit například okolní ubytovatele je
nereálné.
Málo parkovacích míst
Popis problému: V obcích, které jsou výchozím místem turistů pro vstup do NPR
(Klentnice, Pavlov, Dolní Věstonice) není dle turistů dostatek parkovacích míst. Když
jsou parkoviště plně obsazená, řidiči nechávají své automobily zastavené podél silnice,
čímž omezují plynulý provoz nebo je zaparkují do pole, čímž ničí úrodu.
Návrh řešení: Obecně by se měl všude zvýšit počet parkovacích míst. Přesto, že
propaguji spíše pokles turistů v CHKO, měla by být parkoviště vystavena, aby turisté
neodstavovali své automobily, kdekoliv se jim zlíbí. Aby se obci vrátila investice
do výstavby parkovišť, mohla by být parkoviště placená. Ve všech obcích by mohla
52
fungovat parkoviště jako v Klentnici, kde na parkovišti stojí kiosek s občerstvením
prodávající i parkovací lístky. Stání na místech mimo parkovací plochy by mělo být
pokutované.
Vyjádření RNDr. Matušky: Opakovaně se snažíme vést samosprávu obcí okolo
Pálavy k přesvědčení, že servis pro návštěvníky, i formou vhodných parkovacích ploch,
je výhodný i pro rozvoj obcí. Některé obce se tímto zabývají a postupně tyto služby
zkvalitňují, naráží to ale na chování řidičů, kteří mnohdy tato parkoviště nerespektují a
parkují zcela mimo ně. Vystavují se tak zvýšenému riziku vykradení vozidla. Policie
navíc situaci s parkováním mimo parkoviště preventivně neřeší, řeší pouze nahlášené
krádeže.
Nebezpečí na silnici
Popis problému: Na úseku mezi Mikulovem a Pavlovem vzniká kvůli úzké vozovce
nebezpečí dopravní nehody. Po silnici jezdí z obou stran automobily, cyklisté a podél
silnice (nebo i přes silnici) chodí i pěší turisté a to v nepřehledném úseku hned
za zatáčkou.
Návrh řešení: Podél silnice by měla být vybudována cesta, která by sloužila jako
cyklostezka a pěší stezka. Vybudovaná cyklostezka podél silnice by mohla odklonit
pohyb cyklistů z NPR. Kdyby výstavba cyklostezky nebyla momentálně možná, měly
by být silnice opatřeny dopravními značkami omezujícími rychlost a varujícími před
pohybem pěších turistů a cyklistů. Na úseku mezi Klentnicí a Pavlovem, kde je z jedné
strany parkoviště a z druhé strany vstup do NPR, by mohl být zřízen přechod
pro chodce, protože tu lidé přechází ze strany na stranu v místě hned za zatáčkou.
Vyjádření RNDr. Matušky: Kolize cyklistů a motoristů na trase mezi Mikulovem a
Pavlovem lze předpokládat a také existují, i když naštěstí prozatím bez zranění.
Vzhledem k aktuálnímu využívání pozemků podél silnice je možné pěší a cyklistickou
trasu vést mimo silnici pouze v části trasy, zbytek je vázán na silniční těleso. Další
vybavení trasy dopravními značkami je v kompetenci obcí a myslím, že je dnes nereálné
(organizačně, finančně), stejně jako značení přechodů.
53
Stav památek křížové cesty
Popis problému: Stavby křížové cesty, kostelík a zvonice na Sv. Kopečku jsou
v dezolátním stavu.
Návrh řešení: K tomuto problému nenavrhuji sama řešení, protože již nyní
rekonstrukce kapliček probíhá. Místní podnikatelé si „adoptovali“ kapličky a nyní se
finančně podílí na jejich opravách. Tento nápad vznikl z toho důvodu, že církev nemá
na opravu staveb peníze a město Mikulov nedostalo dotaci z Evropské unie.
Vyjádření RNDr. Matušky: Jak již bylo zmíněno, objekty Křížové cesty, ve vlastnictví
církve, jsou nyní z iniciativy Města Mikulov předmětem již realizovaných "adopčních"
oprav. Na největší objekty je připravován přeshraniční projekt pro získání prostředků
na zásadní opravu. Správa CHKO Pálava se zde zúčastňuje pouze jako příslušný orgán
ochrany přírody (PR), a nebo zastupující vlastník dotčených sousedních pozemků
(AOPK ČR).
54
7. SWOT analýza
Další kapitolou praktické části mé bakalářské práce je SWOT analýza. Jedná se
o metodu, pomocí které jsem identifikovala silné stránky, slabé stránky, příležitosti a
hrozby cestovního ruchu na Mikulovsku. Zkratka SWOT je převzata z anglického
jazyka a skládá se z počátečních písmen slov Strenghts (silné stránky), Weaknesses
(slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). [43]
Při zpracování SWOT analýzy jsem využívala internetových zdrojů, tištěné literatury,
výsledků z dotazníkového šetření, ale také jsem často vycházela z mých osobních
zkušeností, názorů a poznatků, tudíž SWOT analýza nemusí být zcela objektivní.
Celkem jsem zpracovala 5 SWOT analýz. První z nich analyzuje obecné předpoklady
pro cestovní ruch v oblasti města Mikulova, Chráněné krajinné oblasti Pálava a
Novomlýnských nádrží. Poté jsem zpracovala zvlášť SWOT analýzu pro každou
z těchto oblastí a přidala ještě SWOT analýzu jednotlivých obcí, které patří do CHKO
Pálava.
55
7.1 SWOT analýza CR na Mikulovsku k roku 2011
7.1.1 SWOT analýza obecných předpokladů pro cestovní ruch (v oblasti Mikulov, CHKO Pálava a Novomlýnské nádrže)
Téma Silné stránky
Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Velký počet atraktivit na
relativně malém území (příroda,
kulturní památky a akce, víno, koupání)
34 % respondentů patří mezi jednodenní návštěvníky
Přeměna jednodenních návštěvníků v
turisty
Sezónnost cestovního
ruchu s převahou letní
turistiky
Nalákání turistů i mimo sezónu (kulturní akce, víno, kongres.
turistika). TIC nabízí nově zimní průvodc. prohlídky města
s šálkem svařeného vína
Poloha
Výhodná geografická poloha při hranici s
Rakouskem
V dotazníkovém šetření
zaznamenáno pouhých 8 % zahraničních
turistů
Zvýšení zahraniční pobytové
návštěvnosti
Jazyková bariéra - nízká jazyková
vybavenost poskytovatelů
služeb CR
Blízkost dalších turistických atraktivit: Lednicko-
Valtický areál, NP Podyjí,
CHKO Moravský kras
Méně atraktivní turistický cíl (pro někoho)
vedle Lednicko-Valtického
areálu
Vzájemná propagace Lednicko-Valtického
areálu a Mikulovska
56
Podnebí Nejteplejší a
nejsušší oblast České republiky
Nevhodnost oblasti pro
provozování zimních sportů
Přilákání turistů na počasí
jihoevropského rázu
Dlouhodobější sucha mohou
způsobit odumírání chráněných druhů rostlin
Relativně čisté
životní prostředí
Znečišťování prostředí stále
větším provozem
motorových vozidel
Doprava Dobrá dopravní dostupnost os.
automobily
Špatný stav silnic 2. a 3. tříd
Opravy silničních
komunikací
Nedostatečné množství
parkovacích ploch
Vybudování dalších
parkovišť, zejména v Klentnici, Pavlově a Dolních
Věstonicích
Více parkovišť znamená více
turistů v CHKO a tím i větší hrozba ztráty
přírodních krás masovým CR
Nedostatečná dopravní
dostupnost mezi obcemi veřejnou hrom. dopravou
Častější frekvence
autobusových spojů v hlavní
sezóně
Zbytečné plýtvání penězi a zatěžování ŽP
v případě neobsazení
Mikulovem prochází
železniční trať č. 246 Břeclav -
Znojmo
Téměř žádné vlakové spojení
mezi obcemi (kromě
Mikulova a Sedlce)
Tab. č. 1: SWOT analýza obecných předpokladů pro CR, zdroj: (4; s. 148), [14], [31]
57
7.1.2 SWOT analýza cestovního ruchu města Mikulova
Téma Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti Hrozby
Ubytování
Vysoký počet poskytovatelů ubytovacích
služeb v Mikulově
Malá kapacita levnějších
ubytovacích zařízení v
Mikulově (tj. do 300 Kč/os/den)
Výstavba jednoduššího a levnějšího typu ubytování nebo
poskytování slev
Přesun některých hostů
z dražších hotelů do
levnějších typů ubytování
Stravování
Vysoký počet poskytovatelů stravovacích
služeb v Mikulově
Poměrně vysoké ceny v
restauracích na mikulovském
náměstí
Přilákání hostů na speciality a kvalitní víno
Turistické informační centrum
Celoročně otevřené TIC v
centru Mikulova
Kulturn ě-historické památky
Velký počet kulturně-
historických památek
Zanedbanost některých kulturně-
historických památek
Rekonstrukce kapliček Sv.
Kopečku (nyní probíhá)
Opětovné zničení
obnovených památek vandaly a
klimatickými podmínkami
Existence zámku v Mikulově
Méně bohatý zámek na
výzdobu a cenné předměty -
zničeno požárem v roce
1945
Zpestřit a prodloužit
prohlídkový okruh
"Vinařství". (Nyní trvá cca
15 minut)
Malá kapacita nočních
prohlídek zámku a
Dietrichštejnské hrobky
Častější frekvence nočních
prohlídek obou objektů
58
Další turistické
cíle
Atraktivní turistický cíl - Jeskyně Na
Turoldu
Chybějící krápníková výzdoba na
rozdíl od jiných jeskyní
Zpřístupnění druhého
turistického okruhu v
Jeskyni Na Turoldu
Při zvýšení hladiny jezírka v Jezerním dómu
uzavření druhého
turistického okruhu
Existující geopark
umístěný u jeskyně
Nezájem části lidí o geologii
Spojení průvodcované
prohlídky jeskyně s
prohlídkou geoparku nebo
umístění zvukové inf.
tabule
Vyrušování výkladu průvodce
ostatními turisty nepatřícími ke
skupině
Vinařská turistika
Mikulovsko má image oblíbené
vinařské destinace
Propagace Mikulovska jako vinařské oblasti, využití vína pro přilákání více
turistů
Množství vinných sklípků, síť vinařských
naučných stezek
Tvorba "zájezdů za vínem" pro
skupiny (doprava, exkurze,
ochutnávky, nocleh)
Nezájem o hromadné
autobusové zájezdy v rámci
ČR
Na Mikulovsku jsou vyráběna velice kvalitní
vína
Ne každý umí poznat a ocenit kvalitní víno
Kulturní akce spojené s vínem,
především tradiční Pálavské vinobraní
Nedostatečné ubytovací
kapacity na Pálavském vinobraní
Nedostatek ubytovacích
kapacit je řešen formou
stanových městeček
Přeplněnost města turisty
59
Návštěva kulturních
akcí
Velké množství pořádaných
kulturních akcí (koncerty, festivaly,
slavnosti, křty vín...)
Nedostatečná propagace
kulturních akcí
Využití kulturních akcí pro přilákání
turistů do města
Příjezd lidí pouze z regionu
bez využití ubytovacích
služeb. Nezájem lidí ze vzdálenějších
oblastí
Kongresová turistika
Mikulov se stává
oblíbeným kongresovým
místem na Jižní Moravě
Malé město v porovnání s
ostatními (např. Brno)
Pestrá nabídka doprovodných
programů
Při zvyšujícím se zájmu o kongresy v
Mikulově může dojít k
nedostatku kongresových
prostor.
Koupání, plavání
Koupaliště Riviera
Provoz koupaliště ovlivněn sezónou a
počasím. Pouze venkovní část
Výstavba krytého bazénu
pro případ špatného počasí
Nedostatek financí na výstavbu bazénu
Hipoterapie, hipoturisti-
ka
Jezdecký klub s venkovními i
krytými prostory a možností
hipoterapie a hipoturistiky
Nedostatečná propagace možnosti
hipoterapie a hipoturistiky v
Mikulově
Větší propagace a další rozvoj hipoturistiky
Sport a relaxace
Nabídka příležitostí ke sportu (krytá i
venkovní sportoviště pro
míčové hry, fitness,
střelnice ..)
Chybějící squashové centrum a
golfové hřiště (dle dotazníků)
Plánovaná výstavba
lanového centra
60
Existence solné jeskyně,
whirlpoolu, bylinných lázní,
masáží
Zábava a noční život
Množství vináren, pivnic,
klubů, diskoték…
Žádné informace na webových str.
města Mikulova
Zveřejnit na webových str.
města Mikulova také příležitosti pro zábavu a noční život
Tab. č. 2: SWOT analýza CR města Mikulova, zdroj: (7; s. 157 – 163), (12), [23], [26], [32],
[33], [35], [37]
61
7.1.3 SWOT analýza cestovního ruchu CHKO Pálava
Téma Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti Hrozby
Příroda
Oblast je vyhlášena
CHKO, biosf. rezervací
UNESCO a biosf. rezervací Dolní Morava
Omezený pohyb turistů v CHKO
Výskyt chráněných
druhů rostlin a živočichů
Pozorování těchto
ojedinělých druhů rostlin a
živočichů
Ztráta chráněných
druhů rostlin a živočichů nešetrným turismem
Národní přírodní rezervace
NPR Děvín-Kotel-Soutěska
a NPR Tabulová,
Růžový vrch a Kočičí kámen
jsou atraktivním cílem turistů
V přírodních rezervacích
vznikly kvůli vyviklanému
zábradlí nebezpečné
úseky
Pravidelná kontrola a
údržba zábradlí správci CHKO
Nebezpečí úrazu
Romantické zříceniny hradů uprostřed krásné
přírody (Děvičky,
Sirotčí hrádek)
Přeplněnost rezervací turisty, zejména v okolí zříceniny hradu
Děvičky
Odklon turistů z NPR do města Mikulova a k
Novomlýnským nádržím
Nepořádek v rezervacích zanechaný
turisty
Bezplatný vstup do národních přírodních rezervací
Nedostatek financí Správy
CHKO na údržbu NPR
Zavedení vstupného do
NPR
Problém, jak zabránit vstupu do NPR z jiných výchozích míst. Vysoké náklady.
62
Pěší turistika
Hustá síť výborně
značených turistických cest
v NPR
Zakázaný vstup do rezervací
mimo turistické označené cesty
Otevírání nových
turistických stezek (2011 otevřena nová stezka v NPR
Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen)
Nedodržování zákazu. Ničení přírodních krás. Ztráta toho, díky čemu je oblast
chráněna.
Naučné stezky s informačními
panely
Informační panely pouze v českém jazyce
Instalace dalších tabulí s
informacemi v anglickém a německém
jazyce
Zničení informačních tabulí vandaly
Cykloturi-stika
Hustá síť cyklotras a cyklostezek
Špatný povrch některých
cyklostezek (např. kolem
Novomlýnských nádrží - hrubý
asfalt)
Úprava povrchů některých
cyklostezek
Nedostatek financí na
úpravu cyklostezek
Atraktivní cyklostezky podél vinic s informačními
tabulemi
Zákaz vjezdů cyklistů do NPR
Častější kontroly
prováděné správci CHKO a
případné pokutování
Jízda cyklistů v NPR způsobuje erozi a ohrožuje
pěší turisty
Na úseku Mikulov - Pavlov je
cyklostezka značena po
silnici
Výstavba cyklostezky na
úseku Mikulov - Pavlov
Hrozba nehod na úseku Mikulov -
Pavlov (po úzké vozovce pohyb
automobilů, cyklistů i pěších
turistů)
63
Horolezectví
Příležitost pro horolezectví na skále Martinka v NPR Děvín-Kotel-Soutěska
Horolezectví je povoleno jen v termínu od 1. 9.
do 31.12.
Ničení jedinečné přírody při
horolezectví mimo povolený
termín
Adrenalinové sporty
Pro rok 2011 bylo povoleno provozování paraglidingu
přímo v CHKO Pálava
Není znám vliv paraglidingu na faunu a flóru
Opětovné povolení
paraglidingu pro rok 2012
Při prokázání negativního
vlivu na faunu a flóru bude paragliding opětovně zakázán
Tab. č. 3: SWOT analýza CR CHKO Pálava, zdroj: [16], [17]
64
7.1.4 SWOT analýza cestovního ruchu Novomlýnských nádrží
Téma Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti Hrozby
Velká rozloha vodních ploch pro rekreační
využití
Ztráta jedinečných
lužních lesů a ornitologických
lokalit výstavbou
nádrží. Zánik obce Mušov.
Koupání, plavání
2 vybudované laguny vhodné pro koupání
Přeplněnost rekreanty v letní
sezóně
Vybudování dalších lagun v
nádržích vhodných ke
koupání
Zhoršující se kvalita vody
Vodní sporty
Již nabízené vodní sporty
(škola windsurfingu,
půjčovna šlapadel, pramic,
plachetnic)
Závislost na sezóně a počasí
Rozšířit nabídku vodních sportů
(vodní lyžování)
Rybaření Oblíbený cíl
rybářů
Vzájemné vyrušování
rybářů, rekreantů a potápěčů
Rozšíření služeb pro rybáře (obchody, půjčovny s rybářskými potřebami)
Potápění
Možnost potápění v lagunách
Novomlýnských nádrží
Malá hloubka
Velké množství rybářů
způsobuje nástrahy pro
potápěče.
65
Relativně čistá
voda v lagunách
Znečištěná voda mimo
vybudované laguny
Informace o možnosti
potápění na webových stránkách
Nováčci mohou zvířit jemné bahno, která sedá cca 1
hodinu
Ubytování
Možnost ubytování v kempech u
Novomlýnských nádrží
Zastaralost některých
autokempů a málo
nabízených služeb (neplatí pro Merkur)
Modernizace některých
autokempů a vyšší počet
poskytovaných služeb
Zvýšení cen po modernizaci
kempů a tím i ztráta některých
hostů
Velice dobře vybavený autokemp Merkur
Personál recepce podává nedostatečné
informace (např. kam lze stan
postavit, která část campu je klidnější atp.)
Zlepšit informovanost
hostů
Ztráta jedinečné přírody
výstavbou dalších
autokempů
Lodní doprava
Existující lodní doprava na Mušovské a
Novomlýnské nádrži
Využití rekreační plavby
s možností vystoupit a nastoupit v jakémkoliv
přístavu
Lodní doprava je ovlivněna
přírodními vlivy (stav hladiny, povětrnostní podmínky, povodňový
stupeň)
Tab. č. 4: SWOT analýza CR Novomlýnských nádrží, zdroj: [18], [34], [40]
66
7.1.5 SW0T analýza cestovního ruchu obcí patřících do CHKO Pálava
Obec Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti Hrozby
Dolní Věstonice
Všeobecně známé město
díky archeologickým
nálezům
Propagace obce jako
atraktivního turistického cíle
Existence regionálního
muzea s archeologickými
nálezy
Chybějící informační centrum
Zřízení malého informačního
centra v regionálním
muzeu
Naučná stezka (archeostezka) mezi Dolními Věstonicemi a
Pavlovem
Malé povědomí o této naučné
stezce
Propagace naučné stezky v
Regionálním muzeu a na webových
stránkách města
Kulturní akce
spojené s vínem
Obecná nevědomost lidí
o kulturních akcích v Dolních
Věstonicích
Propagace kulturních akcí
v tisku a na internetu
Příjezd turistů pouze z regionu
bez využití ubytovacích
služeb. Nezájem lidí ze
vzdálenějších míst.
Jádro městečka navrženo na vesnickou
památkovou zónu
Zvýšení atraktivity
městečka po případném vyhlášení
Pavlov
Proslulost Pavlova díky
lidové architektuře
Méně atraktivní cíl pro turisty
vedle Mikulova
67
Velké množství poskytovaných služeb, vinných
sklepů a kulturních akcí
Nedostatečná propagace
kulturních akcí v Pavlově
Propagace obce jako vinařské
oblasti
V Pavlově byla nalezena pravěká naleziště obdobná
lokalitám v Dolních
Věstonicích
Využití tohoto faktu pro
přilákání turistů (např. zřízení
muzea)
Bavory Vinařská obec
se sklepy a lisovnami
Chybějící možnost
stravování
Výstavba restaurace
Nezájem turistů o obec s
ubytovacími kapacitami, ale bez možnosti
stravování
Bulhary Neatraktivnost
obce Rozvoj vinařské
turistiky
Klentnice
Strategické místo - jedno z výchozích bodů do NPR Děvín-Kotel-Soutěska
Nedostatečné využití
potenciálu pro cestovní ruch
Zvýšení ubytovacích a stravovacích
služeb
Mimo sezónu nevyužití
ubytovacích ani stravovacích
služeb
Nad obcí stojí turisticky atraktivní
zřícenina hradu Sirotčí hrádek
Obec Klentnice nemá žádné
příjmy z vysoké návštěvnosti
Sirotčího hrádku
Placený vstup do rezervace Tabulová,
Růžový vrch a Kočičí kámen
Problém, jak zabránit vstupu do NPR z jiných výchozích míst. Vysoké náklady.
Neexistující přechod pro
chodce u Klentnice (spojující
parkoviště a vstup do NPR
Vyznačení přechodu pro
chodce
Nebezpečí dopravní nehody
68
Milovice Možnost
ubytování i stravování
Neatraktivnost obce
Perná
Velký počet vinných sklepů
v obci. Šlechtitelská
stanice
Žádné jiné atraktivity, které
by přilákaly turisty
Využití šlechtitelské stanice pro
rozvoj CR v obci - exkurze
Horní Věstonice
Kulturní akce spojené s vínem
Nevědomost o těchto
vinařských akcích
Propagace Horních
Věstonic jako vinařské obce
Nezájem o akce spojené s vínem
pro turisty ze vzdálenějších
míst
Řada hodnotných
venkovských staveb s prvky
lidového baroka
Neatraktivní turistický cíl
vedle známějších
Dolních Věstonic
Propagace Horních
Věstonic jako malebného města se
zajímavou architekturou
Nezájem některých lidí o
architekturu. Neschopnost
ocenit stavební slohy.
Pozůstatky
hradu Neuhausu
Téměř zapomenutý a
těžko přístupný hrad
Sedlec Existence
sirného pramene
Nevyužití sirného pramene kvůli jeho slabé
vydatnosti
Tab. č. 5: SWOT analýza CR obcí patřících do CHKO Pálava, zdroj: (4; s. 70, 88, 182), (7; s. 163 – 167), (12), [36], [41]
69
7.2 Srovnání SWOT analýzy z roku 2000 se současným stavem CR
Druhou částí SWOT analýzy je porovnání současného stavu cestovního ruchu a služeb
na Mikulovsku se stavem z roku 2000. Podkladem pro informace z roku 2000 mi byla
SWOT analýza, kterou zpracovala Petra Kurialová v rámci své diplomové práce
při studiu na Vyšší odborné škole Jihlava.
V tabulce jsou vždy ocitovány silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby Petry
Kurialové. Pod tabulky jsem slovně zhodnotila, co se změnilo k roku 2011.
Jeskyně Na Turoldu
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000 Jeskyně Na Turoldu:
atraktivní prvek
Nepřístupnost veřejnosti
Při zpřístupnění možný bod
vysokého zájmu návštěvníků
Narušení rovnováhy životního prostředí
netopýrů žijících v těchto
jeskyních
Tab. č. 6: Jeskyně Na Turoldu, zdroj:(13; s. 34)
Rok 2011: Jeskyně Na Turoldu byla zpřístupněna veřejnosti v červnu roku 2004. Stala
se skutečně středem vysokého zájmu, neboť ji ročně navštíví kolem 30 000 návštěvníků.
Vzácní netopýři ohrožováni nejsou, protože zde pouze přezimují, zatímco prohlídky
jeskyně se konají od měsíce dubna do října.
V srpnu roku 2011 byla zpřístupněna další atraktivita jeskyně, kterou je Jezerní dóm se
smaragdově zbarveným jezírkem. Podle jeskyňářů by v případě poklesu jezírka mohla
být zpřístupněna nová chodba, díky které by vznikl nový turistický okruh. Tento fakt by
mohl přilákat další návštěvníky. [35]
70
Ochrana přírody
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000
Vysoká ekologická a přírodovědná
hodnota krajiny
Neřízená návštěvnost
Rozvoj turistiky
Škody způsobené masovým turismem
Tab. č. 7: Ochrana přírody, zdroj:(13; s. 34)
Rok 2011: Situace ochrany přírody je po 11 letech téměř stejná, ovšem rozvoj turistiky
bych zařadila kvůli neohleduplnému chování turistů spíše do hrozeb. Příležitostí
do dalších let by byla regulace turistů z CHKO Pálava do města Mikulova a
k Novomlýnským nádržím. Další příležitostí jsou prohlídky národních přírodních
rezervací s průvodcem, který by do jisté míry ohlídal chování turistů a připomínal jim,
jak se v přírodě chovat. Díky průvodcovaným prohlídkám by Správa CHKO získala
finance, které by mohla využít k odvrácení škod způsobených masovým turismem a
k údržbě přírodních rezervací.
Kulturní bohatství
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000
Dlouhodobé osídlení oblasti zprostředkovává hluboké kulturní
tradice
Některá fakta jsou
nedostatečně zviditelněna
Zvýraznit nejen přírodní, ale i
kulturně-historický
význam oblasti
Roztříštění zájmů, přílišná
odbornost
Tab. č. 8: Kulturní bohatství, zdroj:(13; s. 36)
Rok 2011: Mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem vede od roku 2007 naučná stezka
(archeostezka), která seznamuje návštěvníky se slavnými archeologickými lokalitami
z doby paleolitu i Velkomoravské říše. Archeologické nálezy jsou zobrazeny
na 8 informačních tabulích. Ve skutečnosti si je může návštěvník prohlédnout v
archeologickém muzeu v Dolních Věstonicích.
71
Památky
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000
Množství památek a dobrá
přístupnost k nim
Nedostatečné využití
Tvorba jednotného
informačního systému pro návštěvníky
Tab. č. 9: Památky, zdroj:(13; s. 36)
Rok 2011: Pro rok 2011 zůstává silnou stránkou velké množství památek, ovšem dobrá
přístupnost k nim neplatí pro všechny památky. Zříceniny hradů na území CHKO a
stavby Sv. Kopečku jsou dobře přístupné pouze fyzicky zdravým turistům. Terén je
velmi těžko přístupný pro jízdu s kočárkem.
Informační systém v oblasti již není příležitostí, ale silnou stránkou. Ve městě Mikulově
funguje informační centrum poskytující informace nejen o Mikulově, ale také o CHKO
a Novomlýnských nádržích. V obcích i rezervacích jsou umístěny informační tabule
poskytující různé informace. Slabou stránkou však je, že většina informačních tabulí
neobsahuje informace v cizích jazycích.
Pálavské vinobraní
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000
Již zavedené tradiční
vinobraní a ochutnávky vína
Malá propagace mimo region
Zviditelněním těchto akcí
zajištění přílivu návštěvníků i
pro další vinařské aktivity
Tab. č. 10: Pálavské vinobraní, zdroj: (13, s. 36)
Rok 2011: Propagace Pálavského vinobraní se výrazně zlepšila. V roce 2011 jsem
zaznamenala propagaci této významné vinařské akce na webových stránkách města
Mikulova, v rádiu, na sociální síti facebook, ale i v novinách jiných regionů (např.
Jihlavské listy). Ostatní vinařské akce jsou propagovány méně.
72
Kulturní akce
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000
Tradice uznávaných společensko-
kulturních akcí významných
pro rozvoj CR
Malá propagace, někdy
nekoordinovanost akcí
Vytvoření jednotné databáze
společensko-kulturních akcí
Tab. č. 11: Kulturní akce, zdroj: (13, s. 37)
Rok 2011: Příležitost z roku 2000 byla přeměněna v silnou stránku. Na webových
stránkách města Mikulova přehledný kulturní kalendář informuje o veškerých
kulturních, sportovních i jiných akcích na Mikulovsku minimálně s měsíčním
až dvouměsíčním předstihem.
Turistika
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000 Existence
turistických stezek
Neukázněnost návštěvníků
Usměrněný pohyb
návštěvníků
Masovou návštěvností zničení okolí
stezek
Tab. č. 12: Turistika, zdroj: (13; s. 38)
Rok 2011: Situace se po 11 letech prakticky nezměnila. Napříč CHKO je hustá síť
turistických stezek, ovšem neukáznění turisté chodí i mimo turistické stezky, čímž ničí
přírodní krásy. Turisté zde také vyhazují odpadky, rozdělávají oheň, stanují. Příležitostí
i po 11 letech zůstává usměrnit pohyb návštěvníků v rámci CHKO a nasměrovat je spíše
do města Mikulova a k Novomlýnským nádržím.
73
NS Děvín a NS Turold
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000 Naučné stezky na Turoldu a
Děvínu
Devastace naučných stezek
a zastaralost informací
Kvalifikovaná obnova
Potíže s financováním
Tab. č. 13: NS Děvín a NS Turold, zdroj: (13; s. 38)
Rok 2011: NS Turold byla zrekonstruována v roce 2000 a opatřena 8 informačními
panely. Obnova naučné stezky Děvín proběhla v roce 2005 a byla opatřena 15 novými
informačními panely a 3 mapami. NS Turold i NS Děvín zůstávají k roku 2011
zachovalé. Dle dotazníkového šetření by však mohly být do těchto naučných stezek
nainstalovány menší informační tabule v cizích jazycích.
Volný čas
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000 Absence
nabídky pro špatné počasí
Zajištění programů pro různé cílové
skupiny
Tab. č. 14: Volný čas, zdroj (13; s. 38)
Rok 2011: Turisté mají možnost během špatného počasí navštívit galerie nebo se přijít
pobavit do městského kina, kde se konají po celý rok různé kulturně-společenské akce.
V Mikulově nechybí ani možnost si zasportovat, k dispozici je bowling, fitcentra a další
kryté sportovní areály. Ovšem nabídka volnočasových aktivit pro špatné počasí by se
mohla nadále rozšiřovat. Chybí zde např. krytý plavecký bazén.
74
Sport
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000
Přitažlivost terénu pro
adrenalinové sporty
Lokální neslučitelnost s
ochranou přírody
Tab. č. 15: Sport, zdroj (13; s. 38)
Rok 2011: Provozování adrenalinových sportů je v CHKO zakázané, ovšem pro rok
2011 byla udělena výjimka a bylo zde povoleno provozování paraglidingu. Pokud se
prokáže, že paragliding nemá negativní vliv na faunu a flóru, bude možná do dalších let
povolen. V CHKO je také povoleno horolezectví, ovšem jenom na určitých skalách a
v určitých termínech. Do budoucna je příležitostí sloučit provozování adrenalinových
sportů s ochranou přírody.
Ubytovací služby
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000 Četní
poskytovatelé služeb v CR
Absence většího hotelu (min.50
lůžek) jako předpoklad pro organizovaný
CR a kongresovou
turistiku
Zlepšování a návaznost
poskytovaných služeb
Tab. č. 16: Ubytovací služby, zdroj: (13; s. 40)
Rok 2011: Za posledních 11 let na Mikulovsku přibyl velký počet dalších ubytovacích
zařízení, z nichž některé nabízí větší kapacitu lůžek a také prostory pro kongresy,
konference, pracovní semináře apod. Např. Hotel Galant (287 lůžek, prostory
pro kongresy a konference), Hotel golf garni (76 lůžek, místností pro firemní akce a
semináře), Hotel Eliška (112 lůžek), Hotel Iris Pavlov (64 lůžek, místnost pro firemní
akce), Penzion Aurelius Pavlov (94 lůžek, salónek k pořádání pracovních seminářů).
Mikulov nabízí příležitosti ke kongresové turistice a stává se oblíbeným kongresovým
městem. [39]
75
Pavlov
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000
Dobré zázemí a vysoký počet poskytovatelů
služeb, hlavně v oblasti
stravování a ubytování
Malé množství kulturních akcí
Tab. č. 17: Pavlov, zdroj: (13; s. 40)
Rok 2011: Vysoký počet poskytovatelů služeb přetrvává i v roce 2011. Slabou stránkou
v roce 2000 bylo dle Kurialové „Malé množství kulturních akcí“. To dle mého názoru
pro rok 2011 neplatí, neboť se v obci koná velký počet kulturních akcí. Mezi nimi je
např. Výstava vín, Léto otevřených sklepů, Krojované hody, Den otevřených sklepů,
Svatomartinské svěcení vína a další. Slabou stránkou však je nedostatečná propagace
těchto kulturních akcí. (12)
Dolní Věstonice
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000
Centrum obce jako PR, stále se zlepšující vzhled
obce
Slabá síť služeb
Tab. č. 18: Dolní Věstonice, zdroj: (13; s. 41)
Rok 2011: Za posledních 11 let se síť služeb rozšířila a zlepšila. V městečku je
dostatečné množství ubytovacích i stravovacích služeb. Také je zde archeologické
muzeum a prochází tudy naučné stezky a cyklostezky. V Dolních Věstonicích ovšem
chybí informační centrum. Zřízení malého IC (např. v budově muzea) je příležitostí
do dalších let. [41]
76
Perná
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000
Strategická poloha, blízkost silničního tahu
E 461
Malá nabídka služeb CR
(chybí teplá kuchyně)
Možnost vybudování motorestu
Tab. č. 19: Perná, zdroj: (13; s. 41)
Rok 2011: K roku 2011 stále chybí možnost stravování v obci Perná. Vzhledem k její
strategické poloze u navštěvované NPR Děvín-Kotel-Soutěska zde stravovací zařízení
opravdu chybí a výstavba restaurace nebo zmiňovaného motorestu zůstává příležitostí.
Sedlec
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000 Existence
sirných pramenů Malá výdajnost
pramene
Vypracován projekt na
obnovu sirných lázní
Tab. č. 20: Sedlec, zdroj: (13; s. 42)
Rok 2011: Obnova sirných lázní se prozatím nekoná. Podle webových stránek obce
Sedlce lázně čekají na svého nového zakladatele.
Pobyt turistů
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000
35 % návštěvníků přijíždí ze
vzdálených míst
Vysoký počet jednodenních návštěvníků -
nevyužití ubytovacích
služeb
Možnost zvýšit poptávku po ubytování
Tab. č. 21: Pobyt turistů, zdroj: (13; s. 44)
Rok 2011: Poptávka po ubytování se za posledních 11 let zvýšila. V roce 2011 dle
mého dotazníkového šetření přijelo na Pálavu 61 % turistů z jiného kraje než
77
z Jihomoravského. Celkem se na Mikulovsku ubytovalo 66 % turistů. Zbylých 34 %
patřilo mezi jednodenní návštěvníky.
Rozšíření území
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000
Plánované rozšíření BR Pálava o další území LVA a
soutok Moravy a Dyje
Šance vytvořit region vysoké přitažlivosti
Tab. č. 22: Rozšíření území, zdroj: (13; s. 44)
Rok 2011: BR Pálava byla rozšířena o Lednicko-Valtický areál a soutok řek Moravy a
Dyje v roce 2004 a přejmenována na Biosferickou rezervaci Dolní Morava. [16]
Marketing a propagace
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Rok 2000 Snaha vytvořit sdružení pro rozvoj CR
Problémy při vytváření
mikroregionu (nejednotnost
zájmů)
Spojení aktivit v rámci projektu
Zahrada Evropy
Tab. č. 23: Marketing a propagace, zdroj: (13; s. 47)
Rok 2011: 14. 1. 2011 bylo založeno zájmové sdružení právnických osob „Mikulovsko
– destinační společnost“. Tato společnost zabezpečuje vhodné podmínky pro komplexní
a systematický rozvoj cestovního ruchu na území destinace Mikulovsko. O 5 let dříve
vznikla společnost Mikulovská rozvojová, s. r.o., která pořádá kulturní a sportovní akce,
zabezpečuje průvodcovskou činnost v Dietrichšteinské hrobce, provozuje městské
galerie, propaguje město Mikulov atp. [28], [29]
78
7.3 Vyhodnocení SWOT analýzy
Ze SWOT analýzy plyne, že Mikulovsko je velice atraktivním cílem mnoha turistů,
které má i díky své geografické poloze, příznivému klimatu a dopravní dostupnosti
vysoký potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu.
Slabými stránkami je malá návštěvnost zahraničních turistů, vysoký počet pouze
jednodenních návštěvníků a sezónnost CR. Ovšem o odstranění těchto slabých stránek
se město snaží rozvojem kongresové turistiky a zavedením zimních průvodcovaných
prohlídek města. Příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu na Mikulovsku by mohly být
také skupinové zájezdy za vínem (doprava, exkurze, ochutnávky, nocleh).
V Mikulově je dobře rozvinutá materiálně technická základna, ovšem ceny ubytování a
stravování se zdají být některým turistům příliš vysoké. Řešením by mohly být různé
poskytované slevy a přilákání na speciality a kvalitní víno. Potenciál pro rozvoj CR
dotváří velký počet kulturních akcí, možnost hipoturistiky, dalších sportů a nočního
života, ovšem často chybí propagace těchto služeb.
Slabými stránkami Mikulovska je špatný stav silničních komunikací 2. a 3. tříd, stejně
jako malý počet parkovacích ploch. Výstavbou parkovacích ploch však hrozí stále se
zvětšující masový turismus v NPR a tím ztráta jedinečné přírody. CHKO je ohrožena
také bezohledným chováním turistů. Příležitostí pro CHKO je zavedení
průvodcovaných prohlídek NPR a také odklon turistů z CHKO do Mikulova a
k Novomlýnským nádržím.
Silnými stránkami Novomlýnských nádrží jsou vybudované laguny vhodné pro
koupání, písečné pláže, možnost rybaření a provozování různých vodních sportů, které
je zde ale možné na úkor jedinečných lužních lesů a obce Mušova.
K rozvoji cestovního ruchu na Mikulovsku přispívají svou lidovou architekturou,
stavebními památkami, vinnými sklípky a kulturními akcemi i menší obce patřící
k CHKO Pálava, ovšem některé z obcí nemají dostatečně vybavenou materiálně-
technickou základnu, jsou nedostatečně propagovány nebo jsou méně atraktivní
v porovnání s ostatními turistickými cíly.
V porovnání současného stavu CR v oblasti se SWOT analýzou z roku 2000 je vidět
zvýšení počtu ubytovacích i jiných služeb, lepší propagace a celkové zatraktivnění
oblasti.
79
8. Závěr
V teoretické části jsem zhodnotila lokalizační, selektivní a realizační předpoklady pro
cestovní ruch v oblasti. Z této části práce vyplynulo, že město Mikulov, Pavlovské
vrchy a Novomlýnské nádrže tvoří oblast s velkým potenciálem pro cestovní ruch.
V praktické části jsem zpracovala dotazníkový průzkum do grafů, vyhodnotila jsem
profil návštěvníka a jejich spokojenost či nespokojenost s jednotlivými službami a
následně jsem navrhla řešení pro zlepšení těchto služeb.
Mé návrhy řešení byly odeslány vedoucímu Správy CHKO Pálava RNDr. Jiřímu
Matuškovi, který je se svými kolegy zhodnotil víceméně kladně, ovšem podotkl, že
řešení některých problémů momentálně není možné kvůli finanční stránce věci. Zároveň
však přislíbil, že výsledky mého dotazníkového šetření uveřejní také turistickému
informačnímu centru a jednotlivým obcím CHKO Pálava a společně budou usilovat
o odstranění nedostatků.
Dalším bodem praktické části byla SWOT analýza, kterou jsem zpracovala na základě
vypracovaných dotazníků, vlastních názorů a zkušeností, ale také tištěné literatury
a internetových zdrojů. Ve SWOT analýze jsem představila všechny silné, ale také slabé
stránky. Navrhla jsem příležitosti k dalšímu rozvoji CR a poukázala jsem na různá
ohrožení, která by mohla rozvoj CR ovlivnit.
Poslední částí mé práce bylo srovnat moji SWOT analýzu se SWOT analýzou Petry
Kurialové z roku 2000. Z porovnání vyplynulo, že se za posledních 11 let hodně
zlepšila infrastruktura oblasti, propagace apod.
Závěrem si mohu jenom přát, aby se situace CR na Mikulovsku nadále zlepšovala. Aby
bylo město Mikulov a Novomlýnské nádrže stále oblíbeným cílem turistů, které přináší
městu příjmy, aby turisté byli spokojeni v oblasti služeb a rádi se sem vraceli a zejména
také, aby čím dál více lidí mělo povědomí o ochraně přírody a oblast mohla být
v nezměněném stavu se svými přírodními atraktivitami zanechána i dalším generacím.
80
Seznam použitých zdrojů
Tištěné zdroje:
1. DANĚK, Antonín; GLET, Jiří. Jižní Morava. 1.vyd. Praha : Jan Vašut s. r.o.,
2005. 112 s. ISBN 80-7236-379-4.
2. DANIHELKA, Ji ří; CHYTIL, Josef; KORDIOVSKÝ, Emil. Národní přírodní
rezervace DĚVÍN - KOTEL - SOUTĚSKA. Mikulov : Adonis, 2004. 13 s. ISBN
80-239-3480-5.
3. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír; THOMA, Zdeněk. Skvosty skal a skalních
měst. Praha : Euromedia Group, k.s., 2010. 208 s. ISBN 978-80-242-2734-4
4. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie :
Jihomoravský kraj. 1.vyd. Praha : Soukup & David, nakladatelství a
vykladatelství, s. r. o., 2007. 304 s. ISBN 978-80-242-2014-7.
5. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 999 turistických zajímavostí České
republiky. 1.vyd. Praha : Euromedia Group, k. s., 1999. 388 s. ISBN 80-242-
1083-6.
6. DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa na Moravě, ve Slezsku. 1.vyd. Praha :
Nakladatelství Olympia, a. s., 2005. 112 s. ISBN 80-7033-875-X.
7. DUDÁK, Vladislav. Putování vinařským krajem : Průvodce Moravskou
vinařskou oblastí. Praha : Práh, 2011. 247 s. ISBN 978-80-7252-324-5.
8. KNÁPEK, Zdeněk. Průvodce po nejkrásnějších místech Čech, Moravy a
Slezska: 2.díl Morava a Slezsko. Olomouc : Rubico, 2002. 167 s. ISBN 80-
85839-76-8.
9. KOVÁŘ, Ladislav. Toulky Moravou. Brno : Šimon Ryšavý, 1997. 374 s. ISBN
80-902143-9-X.
81
10. MACKOVČIN, Peter, et al. Pálava Chráněná území ČR : Brněnsko. Praha :
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2007. 56 s.
11. MOUČKOVÁ, Miroslava. Po naučných stezkách. Praha : Daryl, 2008. 217 s.
ISBN 978-80-901430-8-1.
12. OBŮRKOVÁ, Eva. Kam na Jižní Moravě. Brno : Computer Press, 2005. 140 s.
ISBN 80-251-0740-X.
Vědecké práce
13. KURIALOVÁ, Petra. Chráněná krajinná oblast Pálava a cestovní ruch. Telč,
2000. Diplomová práce. Vyšší odborná škola Jihlava.
Internetové zdroje
14. Palava.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2011-06-27]. Klimatologie. Dostupné z
WWW: <http://www.palava.ochranaprirody.cz>.
15. Palava.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2011-06-27]. Hydrologie. Dostupné z
WWW: <http://www.palava.ochranaprirody.cz>.
16. Palava.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2011-06-13]. AOPK CR. Dostupné z
WWW: <http://palava.ochranaprirody.cz>.
17. Palava.ochranaprirody.cz [online]. 2. 6. 2011 [cit. 2011-10-14]. Sport a
turistika. Dostupné z WWW: <http://www.palava.ochranaprirody.cz
18. Pasohlavky.cz [online]. [cit. 2011-06-27]. Novomlýnské nádrže. Dostupné z
WWW: <http://www.pasohlavky.cz/cze/tic/novoml.htm>.
19. Pasohlavky.cz [online]. [cit. 2011-06-13]. Pasohlávky. Dostupné z WWW:
http://www.pasohlavky.cz.
82
20. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-06-27]. Přírodní rezervace. Dostupné z
WWW: <http://www.mikulov.cz/turistika/aktivni-pobyt/pesi-turistika/prirodni-
rezervace>.
21. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-06-27]. Svatý Kopeček. Dostupné z WWW:
<http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/svaty-
kopecek>.
22. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-06-27]. Kozí hrádek. Dostupné z WWW:
<http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/kozi-
hradek/>.
23. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-06-27]. Víno a vinařství. Dostupné z
WWW: http://www.mikulov.cz/turistika/vino-a-vinarstvi
24. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-06-27]. Naučná stezka Děvín. Dostupné z
WWW: <http://www.mikulov.cz/turistika/aktivni-pobyt/pesi-turistika/naucne-
stezky/detail/?contentId=80884>.
25. Mikulov.cz [online]. c2008 [cit. 2011-06-13]. Pěší turistika. Dostupné z WWW:
http://www.mikulov.cz/turistika/aktivni-pobyt/pesi-turistika/.
26. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-10-14]. Kongresy a konference. Dostupné z
WWW: <http://www.mikulov.cz/turistika/kongresy-a-konference/>.
27. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-06-27]. Ubytování. Dostupné z WWW:
<http://www.mikulov.cz/turistika/sluzby/ubytovani>.
28. Mikulov.cz [online]. 2011 [cit. 2011-10-20]. Mikulovsko - destinační společnost.
Dostupné z WWW: <http://www.mikulov.cz/mesto-mikulov/urady-a-instituce/organizace-a-spolecnosti-zalozene-mestem/mikulovsko-destinacni-spolecnost/>.
83
29. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-10-20]. Mikulovská rozvojová, s.r.o. Dostupné z WWW: http://www.mikulov.cz/mesto-mikulov/urady-a-instituce/organizace-a-spolecnosti-zalozene-mestem/mikulovska-rozvojova--s.r.o./
30. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-10-24]. Město Mikulov. Dostupné z WWW: <http://www.mikulov.cz/mesto-mikulov>.
31. Mikulov.cz [online]. 21. 10. 2011 [cit. 2011-10-25]. Novinky a aktuality. Dostupné z WWW: <http://www.mikulov.cz/aktuality/detail/?contentId=119903>.
32. Mikulov.cz [online]. 2011 [cit. 2011-10-25]. Záchrana kapliček na Svatém
Kopečku. Dostupné z WWW: <http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/cirkevni-pamatky/krizova-cesta-na-svaty-kopecek/zachrana-kaplicek-na-svatem-kopecku/>.
33. Mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-10-25]. Sportovní areály. Dostupné z
WWW: <http://www.mikulov.cz/kultura-sport-a-volny-cas/sportovni-arealy/>.
34. Lodní doprava [online]. 2011 [cit. 2011-09-10]. Lodní doprava Břeclav. Dostupné z WWW: http://www.lodnidoprava.com/trasa-4/
35. KUCHYŇOVÁ, Zdeňka . Český rozhlas [online]. 27. 8. 2011 [cit. 2011-10-06]. Jeskyně Na Turoldu nabízí přírodní atrakci - Jezerní dóm. Dostupné z WWW: <http://www.radio.cz/cz/rubrika/ceskenej/jeskyne-na-turoldu-nabizi-prirodni-atrakci-jezerni-dom>.
36. Jižní Morava.cz [online]. 2010 [cit. 2011-10-25]. Archeostezka v Dolních Věstonicích. Dostupné z WWW: <http://www.jizni-morava.cz/?tpl=42&typ=1&id=1884>.
37. Penziony.cz [online]. [cit. 2011-10-14]. Ubytování Mikulov. Dostupné z WWW: <http://www.penziony.cz/ubytovani/mikulov/>.
38. Centrum ekologické výchovy Pálava [online]. Mikulov : 2007 [cit. 2011-10-20]. NS Věstonická nádrž. Dostupné z WWW: <http://www.cev.palava.cz/kat107.html>.
39. Hotel-ubytování [online]. [cit. 2011-10-20]. Ubytování Mikulov. Dostupné z WWW: <http://www.hotel-ubytovani.com/hotely-penziony-Mikulov-1.htm>.
40. Stranypotapecske.cz [online]. 25. 7. 2001 [cit. 2011-10-22]. Novomlýnská horní nádrž - Velká laguna Mušov. Dostupné z WWW:
84
<http://www.stranypotapecske.cz/lokality/lokaldet.asp?Nazev=Novoml%FDnsk%E1+horn%ED+n%E1dr%9E+-+Velk%E1+laguna+Mu%9Aov>.
41. Mikulovsko region [online]. [cit. 2011-10-25]. Města a obce Mikulovska. Dostupné z WWW: <http://www.mikulovskoregion.cz/cze/db/pruvodce/mesta_obce/>.
42. Mikulovsko region [online]. 2004 [cit. 2011-10-25]. Strategie rozvoje
mikroregionu Mikulovsko. Dostupné z WWW: <http://www.mikulovskoregion.cz/data/1688.pdf>.
43. Finance-managament.cz [online]. 2009 [cit. 2011-10-26]. SWOT analýza. Dostupné z WWW: <http://finance-management.cz/080vypisPojmu.php?X=SWOT+analyza&IdPojPass=59>.
44. Mapy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-12]. Mikulov. Dostupné z WWW: <http://www.mapy.cz/#q=Mikulov>.
45. CzechTourism [online]. 2007 [cit. 2011-11-25]. Profil návštěvníků v turistických regionech ČR. Dostupné z WWW: <http://www.czechtourism.cz/profil-navstevniku-v-turistickych-regionech-cr/>.
Seznam použitých grafů Graf č. 1: Pohlaví respondenta
Graf č. 2: Věk respondenta
Graf č. 3: Vzdělání respondenta
Graf č. 4: Poměr českých a zahraničních návštěvníků
Graf č. 5: Kraj, ze kterého přijeli občané ČR
Graf č. 6: Stát, ze kterého přijeli cizinci
Graf č. 7: Způsob dopravy
Graf č. 8: Doprovod respondenta
Graf č. 9: Délka pobytu
Graf č. 10: Typ ubytování
Graf č. 11: Účel příjezdu
Graf č. 12: Už jste někdy v minulosti byli na Pálavě?
Graf č. 13: Uvažujete o další návštěvě této oblasti?
Graf č. 14: Navštěvované lokality
Graf č. 15: Zdroj informací
85
Graf č. 16: Hodnocení služeb
Graf č. 17: Útrata turistů za služby CR za 1 den
Graf č. 18: Připomínky turistů
Seznam použitých tabulek Tab. č. 1: SWOT analýza obecných předpokladů pro CR
Tab. č. 2: SWOT analýza CR města Mikulova
Tab. č. 3: SWOT analýza CR CHKO Pálava
Tab. č. 4: SWOT analýza CR Novomlýnských nádrží
Tab. č. 5: SWOT analýza CR obcí patřících do CHKO Pálava
Tab. č. 6: Jeskyně na Turoldu
Tab. č. 7: Ochrana přírody
Tab. č. 8: Kulturní bohatství
Tab. č. 9: Památky
Tab. č. 10: Pálavské vinobraní
Tab. č. 11: Kulturní akce
Tab. č. 12: Turistika
Tab. č. 13: NS Děvín a NS Turold
Tab. č. 14: Volný čas
Tab. č. 15: Sport
Tab. č. 16: Ubytovací služby
Tab. č. 17: Pavlov
Tab. č. 18: Dolní Věstonice
Tab. č. 19: Perná
Tab. č. 20: Sedlec
Tab. č. 21: Pobyt turistů
Tab. č. 22: Rozšíření území
Tab. č. 23: Marketing a propagace
86
Příloha
Mapa
[44] 1 : 190 000
87
Dotazník v českém znění
[45]
88
[45]
89
Dotazník v anglickém znění
[45]
90
[45]
91
Dotazník v německém znění
[45]
92
[45]
