STR ATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU PŘEROVSKA NA … · St řední Morava - Sdružení cestovního ruchu, Horní nám ěstí 5, 772 00 Olomouc STR ATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

Střední Morava - Sdružení cestovního ruchu, Horní náměstí 5, 772 00 Olomouc

STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

PŘEROVSKA NA ODBOBÍ 2007 – 2013 „STRATEGIE“

STRATEGIE CESTOVNÍHO RUCHU PŘEROVSKA NA OBDOBÍ 2007 - 2013


120

B. STRATEGIE .................................................................................................................................... 121 1. Trendy v oblasti cestovního ruchu............................................................................................... 121 2. Hlavní problémy rozvoje území ................................................................................................... 127

2.1 Východiska pro návrhovou část ................................................................................................. 127 2.1.1 Limitování dopadů slabých stránek .................................................................................... 127 2.1.2 Zdůraznění silných stránek................................................................................................. 128 2.1.3 Východiska vyplývající ze strategických dokumentů statutárního města Přerova .............. 129

2.2 Cíle rozvoje cestovního ruchu v Přerově ................................................................................... 131 2.2.1 Vize rozvoje cestovního ruchu turistické lokality Přerovsko................................................ 131 2.2.2 Globální cíl ......................................................................................................................... 131 2.2.3 Specifické cíle .................................................................................................................... 131

2.3 Stanovení hlavních problémových okruhů města Přerova v oblasti cestovního ruchu v návaznosti na turistickou lokalitu Přerovsko ...................................................................................................... 133

3. Problémové okruhy a strategické cíle .............................................................................................. 134 3.1 Problémový okruh 1: Kvalita nabídky infrastruktury a suprastruktury......................................... 134

3.1.1 Infrastruktura cestovního ruchu – strategické cíle .............................................................. 134 3.1.2 Suprastruktura cestovního ruchu – strategické cíle ........................................................... 140

3.2 Problémový okruh 2: Organizace a řízení cestovního ruchu...................................................... 141 3.2.1 Strategické cíle................................................................................................................... 146 3.2.2 Opatření ............................................................................................................................. 146

3.3 Problémový okruh 3: Image území ............................................................................................ 149 3.3.1 Umísťování značky na trhu cestovního ruchu..................................................................... 149 3.3.2 Budování značky ................................................................................................................ 150

3.4 Problémový okruh 4: Marketingová strategie a propagace ........................................................ 153 3.4.1 Úvod................................................................................................................................... 153 3.4.2 Segmentace trhu a identifikace tržních příležitostí ............................................................. 153 3.4.3 Cílové skupiny .................................................................................................................... 155 3.4.4 Marketingový mix destinace ............................................................................................... 155 3.4.5 Marketingový plán .............................................................................................................. 161 Strategický cíl .............................................................................................................................. 161

C. Vazba na politiku hospodářské a sociální soudržnosti 2007 - 2013 ................................................ 164 1. Dostatečná administrativní a finanční kapacita magistrátu města v oblasti cestovního ruchu ..... 168 2. Projektové záměry v oblasti cestovního ruchu uvedené v materiálu „Postup při využití prostředků strukturální politiky Evropské unie pro roky 2007 až 2013“:............................................................. 171

D. Akční plán a finanční plán ............................................................................................................... 174 E. Seznam literatury............................................................................................................................. 188 F. Přílohy.............................................................................................................................................. 190

PŘÍLOHA 1 OBCE TURISTICKÉ LOKALITY PŘEROVSKO..................................................... 190 PŘÍLOHA 2 KULTURNĚHISTORICKÉ PAMÁTKY A ATRAKTIVITY ........................................ 193 PŘÍLOHA 3 GRAFY (MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ LETNÍ ETAPA 2006) ............................. 197



121

B. STRATEGIE

Na základě provedených šetření a dosažených zjištění jak o nedostatcích a existujících problémech, tak o rozvojovém potenciálu města Přerova, definovala pracovní skupina strategickou vizi jako celostní pohled charakterizující výchozí situaci města Přerova a turistické lokality Přerovska a cíle, kam má v horizontu strategie kraj dospět.

Spolu s analytickou částí sloužila definovaná vize pro stanovení základních východisek pro naplňování strategie v Přerově a následně k určení priorit strategie. Jednotlivé priority strategie cestovního ruchu jsou dále rozpracovány do tzv. opatření, která určují soubor rozvojových aktivit, jejichž prostřednictvím by mělo být dosaženo strategických cílů, potažmo strategické vize.

1. Trendy v oblasti cestovního ruchu

Cestovní ruch se nachází ve stadiu převratných změn. Tento stav lze pozorovat nejen na změnách v sociální a věkové struktury turistů, ale také na změnách v přístupu k využití volného času, změnách zasahujících ekonomickou strukturu, technologických inovacích a - v neposlední řadě – v novém důrazu na bezpečnost, včetně obav z teroristických útoků.

Tento vývoj má dopad na pohyb turistů a ovlivňuje celý průmysl cestovního ruchu. Ten musí, na základě širokého spektra určujících činitelů, vyjít vstříc budoucím požadavkům zákazníků a dlouhodobě plánovat nabídku svých produktů. Zatímco dříve nabídka určovala poptávku, dnes je tomu právě naopak.

Schopnost průmyslu cestovního ruchu vyřešit tyto problémy a odhadnout vyhlídky závisí především na rozpoznání relevantních trendů a jejich včasné zařazení do nabídky.

Politika, věda i výzkum musí přijmout výzvu k analýze socio-demografického vývoje a budoucích trendů v jejich ranném stadiu. Jen tak budou moci získat významnou roli ve vytváření podpůrných a rámcových podmínek v této oblasti.

Potřeby spotřebního trhu se neustále mění a vytvářejí novou poptávku na:

• kvalitu a styl produktu

• schopnější a profesionálnější management i personál

• zážitky z dovolené, které odpovídají očekáváním vytvořených prodejní kampaní



122

V následujících několika bodech jsou shrnuty základní budoucí trendy ovlivňující cestovní ruch:

A. Demografické změny

� V nejbližších 15 letech podstatně vzroste počet obyvatel ve věku 55-75 let. Tito lidé budou mít dostatek volného času, příjmy, se kterými mohou nakládat podle vlastního uvážení a chuť cestovat.

� Světové trhy stárnou. S nimi se vytváří nová série potřeb týkající se dovolené a zážitků a vznikají cenové struktury, které lépe odpovídají potřebám trhu tvořeného těmito lidmi, kteří jsou zdravější, majetnější a někteří z nich odcházejí do předčasného důchodu.

� Trh tvořený seniory zároveň přispívá k rozvoji poptávky po vzdělávacích zájezdech a dovolených. Ty lákají hlavně zákazníky s vyšším vzděláním a zcestovalé osoby (tzv. úspěšné stárnutí).

Důsledky pro cestovní ruch:

� rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti

� rostoucí poptávka po jednoduchých způsobech dopravy

� rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách (golf)

� rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce

� rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu (zimní pobyty)

� v marketingových aktivitách by měl být kladen méně důraz na věk a více na pohodlí

� rostoucí poptávka po vzdálenějších destinacích, ale částečně i po kratších pobytech (prodloužené víkendy)

B. Změny v chování konzumentů (klientů)

Zdraví

Uvědomování si významu zdraví bude v budoucnosti neustále narůstat. Tento faktor nebude sice ovlivňovat objem poptávky, bude ale zcela určitě ovlivňovat rozhodovací proces ve vztahu k destinaci a chování během pobytu v zahraničí.


� turisté se budou stále častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé

� poptávka po pouze letních dovolených bude stále klesat

� poroste stále více popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených



123

� poroste poptávka po wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centech

Krátkodobé dovolené

Tvoří se takzvaný únikový, neboli "Getaway" trh (krátkodobá dovolená). Je odrazem společnosti, která je neustále v časovém presu a hledá oddech a únik kdykoliv je to možné. Požaduje proto častější, ale kratší volno (tzv. break-a-tions). Není proto divu, že se zvyšuje počet kombinovaných cest ("cross-over" trips), které spojují pracovní povinnosti s příjemným odpočinkem. Zatímco donedávna bylo snahou zkracovat dlouhé vzdálenosti, současný trend ukazuje, že lidé jsou ochotni cestovat daleko na krátkou dobu, pokud jim tato cesta přinese jedinečný zážitek.


� rostoucí poptávka po levnějších produktech

� rostoucí poptávka po relaxačních pobytech

� zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších dovolených

� Cestovatelé dnes hledají jedinečné a rozmanité zážitky, které se autenticky pojí k místu, jež navštívili.

� Lidé stále více uznávají hodnotu jiných kultur a to znatelně rozšiřuje možnost nabídky turistických zařízení, událostí a atrakcí, které by mohly vzbudit zájem turistů.

� Klesá obliba cestování ve velkých skupinách. Menší skupiny a plně nezávislé cestování jsou ovšem trhy, které se s těžkostí identifikují, podporují cílenými produkty a prodávají. Rozrůstají se také trhy se specifickými a únikovými cestami (viz předcházející odstavec), na kterých zákazníci požadují zvláštní produkty a zážitky. To způsobuje posun vývoje cestovního ruchu od velkých turistických středisek a hotelů k zařízením a službám nabízejícím více soukromí, jako například chaty, ubytování na venkově, pokoj se snídaní a malé hotýlky s apartmány. Produkty turistického ruchu začínají být flexibilnější, méně strukturalizované a více zaměřené na zákazníka.

� Rozrůstající se sférou cestovního ruchu na mnoha místech budou také organizované cesty poskytující ochranu před zločinem, ochranu zdraví a bezpečí.

Vnímavost a vzdělávání

Rostoucí flexibilita práce a volného času, z té vyplývá možná změna pracovního života jako takového, trendy v příjmech zákazníků, aspekty související s rozdílem mezi pohlavími, měnící se žebříček hodnot a nové potřeby obyvatel. Je třeba brát v úvahu i takové trendy jako např.poptávku po zvláštní formě dovolené (dobrodružství, vzdělání, kultura, pobyt v přírodě, virtuální dovolená). Požadavek bezpečného



124

cestování by se mohl stát zvláště důležitým aspektem. Zvyšuje se důraz na zájmově zaměřený cestovní ruch – jako jsou kulturní, či vzdělávací zájezdy, nebo cesty umožňující profesní růst – mohou velmi posílit a obohatit smysl cesty a zážitky.

Zvýšený důraz na “mezilidské vztahy” může vést k rozvoji nových forem cestovního ruchu zaměřené na prohloubení kontaktu mezi návštěvníky a hostiteli. Lidé se totiž stávají stejně důležitými jako místa a roste zájem o interaktivní a nové zkušenosti v protikladu k pouhým návštěvám míst.


� rostoucí poptávka po speciálních produktech

� stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky umění, kultury a historie, totéž se týká i individuálního cestování

� poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací

� poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy

C. Změny v průmyslu

Lidské zdroje a kvalita služeb

Začíná se objevovat problém lidských zdrojů: potřeba rozšíření personálu neustále vzrůstá, stejně jako potřeba zvýšení jeho profesionality. V oblasti služeb se bude čím dál citlivěji reagovat na rozdíly v požadavcích a zájmech zákazníků.

Informační technologie

Počítačová technologie a Internet postupně mění způsob podnikání a obchodování v cestovním ruchu. Vzrůstá poptávka po včasných, přesných a relevantních informacích určených pro majitele podniků a zákazníky. Velkou šanci na úspěch budou mít firmy, které odhadnou, předem zajistí a novým způsobem vyhoví potřebám/přáním zákazníků se snahou uniknout a skrýt se před každodenním životem nebo zákazníků s “neobvyklými zájmy”. Lidé budou ochotni zaplatit za služby na míru, tzn. za produkty vytvořené speciálně pro ně.


� dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy

� vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu

� zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet



125

� význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou stále více nakupovány přes internet

� internet pozmění roli národních, regionálních turistických organizací a posílí roli e-marketingu

� základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích, a přístupná propojení a prolinky

� možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace

� vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany více zkušených a sebejistých turistů

D. Trendy ve vývoji produktu

Trvale udržitelný rozvoj

Všeobecně je uznáván fakt, že v rozvoji a růstu cestovního ruchu existují určité fyzické i sociální meze pro každou lokalitu. V budoucnu se v tomto směru bude prosazovat citlivý přístup tak, aby byl zásah do okolí a životního prostředí co nejomezenější. Proces plánování a rozvoje cestovního ruchu bude čím dál více dbát na potřebu zaangažovanosti a přínosu ve společenském životě. Bude brán zřetel na názory lidí, na jejichž život má přímý dopad vznik nových turistických zařízení, zároveň však převládnou snahy o co největší přísun návštěvníků. Heslem budoucnosti bude tedy cestovní ruch respektující a angažující místní obyvatelstvo: vzroste snaha o aktivní účast místní komunity v rozvoji cestovního ruchu a v souladu s tím budou stanoveny priority pro jeho rozvoj a řízení.

Cestovní ruch založený na společenských událostech je již nyní důležitým prvkem trhu a v budoucnu bude tato oblast ještě více využita v rámci festivalů, velkých koncertů, sportovních utkání a jiných událostí, které přitahují velký počet návštěvníků.

V podstatě celý cestovní ruch budoucnosti bude dbát na citlivou ochranu životního prostředí.

Cestovní ruch ve stopách původních obyvatel

Na trhu vzrůstá zájem o poznání života původních obyvatel lokality, kam zákazníci cestují. To ovšem neznamená, že turisté hledají pouze povrchní či čistě oficiální kontakt. Někteří z nich se chtějí dozvědět, jak původní obyvatelé “doopravdy žijí každodenním životem”. Mnoho turistů chce poznat kulturní a historické památky a významná místa původních obyvatel, chtějí se s těmito obyvateli setkat a navázat s nimi kontakt v jejich autentickém prostředí a chtějí nakoupit produkty lidových řemesel a umění.

Vzrůstá také poptávka po dovolené spojené se smyslovými zážitky a regenerací. Produkty cestovního ruchu, které nabízejí možnosti kombinovat zážitky z pobytů v přírodě s moderním a pohodlným turistickým zařízením se budou i nadále těšit popularitě.

Za stále důležitější jsou považovány zdraví a tělesná kondice, což se projevuje také ve výběru dovolené. Posílila lázeňská turistika, kterou vyhledávají zákazníci se snahou čelit stresu a stárnutí.



126

Trendem je tzv. “mládnutí” (down aging), jehož výsledkem je poptávka po produktech, které lidem pomáhají vypadat a cítit se mladě.

Roste také počet zákazníků, kteří požadují dovolenou, jenž je nějakým způsobem naplní nebo jim umožní něco získat. Tito lidé vyhledávají dobrodružství, výzvu, prohloubení vzdělání, znalosti mezikulturních vztahů nebo zlepšení intelektuálních schopností.

Velmi vyhledávanou součástí zájezdů a cest jsou místní speciality a výrobky z místních potravin. Tento typ cestování bývá nazýván “velká ochutnávka” (Great Tastings).

� Zájmově zaměřené cestování, kombinace poznávacího zájezdu a pobytu v určité lokalitě,

� dobrodružné cesty, včetně pobytů ve volné přírodě a aktivit orientovaných na přírodu,

� cestovní balíčky, zejména typu FIT (foreign independent travel – nezávislé cestování do zahraničí) a cesty v malých skupinách,

� krátkodobé dovolené/úniky (getaways),

� upřednostnění produktů vysoké kvality před levnými,

� aktivity zaměřené na vzdělávání (poznávání zvláštních kultur, historie, rozvoj osobních schopnosti, atd.), a

� cesty na míru (kombinace zábavy, vzrušujících zážitků, vzdělání, zdraví prospěšných aktivit, atd).

E. Změny ve financování

I nadále bude těžké získávat zdroje k financování všech druhů začínajících odvětví cestovního ruchu, a to i přes nízké úrokové sazby. Výsledkem je, že tato odvětví spoléhají více na kmenové investice a netradiční kapitálové zdroje včetně zahraničních investorů.

Mnoho velmi kvalitních zařízení a atrakcí, které byly dosud podporovány a/nebo subvencovány z jiných zdrojů než vlastních, se ocitne ve vážných finančních potížích.

Objeví se nové možnosti pro inovátorské druhy financování megaprojektů a rozvoje tam, kde bude mít podporu místních obyvatel dané lokality či zóny.



127

2. Hlavní problémy rozvoje území

2.1 Východiska pro návrhovou část

Dříve než budou definovány hlavní problémové okruhy (prioritní osy) strategického rozvoje cestovního ruchu města Přerova, je třeba limitovat dopady slabých stránek a zdůraznit silné stránky města Přerova a turistické lokality Přerovska.

2.1.1 Limitování dopadů slabých stránek

→ Image - Přerovsko je turistickou lokalitou, která je doposud neznámou značkou bez vlastní identity

Opatření:

• využití statických prvků (např. kulturní krajina/příroda; kulturní dědictví) k vytvoření dynamických prvků (síla pohybu), jako jsou aktivity spojené s přírodou (např. cykloturistika, in-line bruslení, vodní sporty) či poznáváním (např. prehistorie, naučné stezky), identické pro tuto destinaci.

→ Organizace a řízení cestovního ruchu – současný způsob organizace a řízení cestovního ruchu ve městě Přerově neumožňuje umístění nabídky na trhu cestovního ruchu (domácího i zahraničního) a tím se stává brzdou dalšího ekonomického rozvoje destinace.

Opatření:

• definovat novou strukturu organizace a řízení cestovního ruchu města Přerova s důrazem na spolupráci veřejného a soukromého sektoru

• vytvořit platformu aktérů cestovního ruchu, která bude definovat a aktualizovat akční plán, zejména v oblasti „tvorby produktů – propagace – umístění na trzích a komercializace“.

→ Marketing cestovního ruchu – chybějící marketing v oblasti cestovního ruchu na úrovni města Přerova i turistické lokality Přerovska významně ovlivňuje poptávku po destinaci i jejich atraktivit, což se potom odráží v kolísání devizových příjmů města i turistické lokality.

Opatření:



128

• vytvořit marketingový plán cestovního ruchu města Přerova s návazností na ostatní cíle turistické lokality (souvisí s opatřením v rámci „Organizace a řízení cestovního ruchu“)

• vytvořit turistické webové stránky

→ Kvalita nabídky – stále se zdůrazňují investice do sektoru cestovního ruchu, přitom se zapomíná, že cestovní ruch (turismus) je zejména spojen s ekonomikou služeb. Kvalita nabídky (tj. infrastruktury i služeb) ovlivňuje četnost návštěv a získávání nových klientů.

V turistické lokalitě Přerovska se nachází nízký počet ubytovacích zařízení kategorie hotel a pouze jedno ubytovací zařízení (hotel Jana v Přerově) vlastní certifikát Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky, kterým deklarují standard kvality.

Město Přerov i turistická lokalita vlastní síť cyklostezek, chybí doprovodná infrastruktura (odpočívky, informační tabule, služby)

Opatření:

• modernizovat a zvýšit standard stávajících ubytovacích zařízení či budovat nová zařízení

• rozvíjet kvalitu nabídky v souladu s potřebami tuzemských i zahraničních návštěvníků

• budovat doprovodnou infrastrukturu k stávající i budoucí síti cyklostezek

2.1.2 Zdůraznění silných stránek

Je to právě cestovní ruch, který dnes určuje atraktivnost dané lokality vůči obyvatelům, návštěvníkům či podnikatelům. Město Přerov i turistická lokalita Přerovsko mohou využít svých silných stránek k rozvoji svého území:

→ Dopravní uzel (železniční a silniční) – město Přerov i turistická lokalita Přerovsko bude v blízké budoucnosti profitovat z jednoduché dostupnosti po silnici, železnici a ve vzduchu. To bude stimulovat poptávku po opakujících se prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech.

→ Archeologická lokalita Předmostí, archeologické naleziště – lokalita Předmostí patří k vzácným nalezištím nejen v České republice, ale v Evropě vůbec. Je třeba zdůraznit tuto jedinečnost nabídky Přerova prostřednictvím integrace do produktové nabídky Přerova i Střední Moravy.

→ Kongresové město 3. volby - Přerov patří do kongresových měst třetí volby, kde se mohou konat významné kongresové akce menšího, případně středního rozsahu. Přerov má šanci se zařadit do kongresových měst druhé volby.



129

→ Cyklostezky – město Přerov vlastí celkem 17,9 km cyklostezek. Je třeba pokračovat ve výstavbě ucelené sítě cyklostezek včetně doprovodné infrastruktury.

→ Zajímavosti, produkty – Odlišnosti a zajímavosti se stávají hlavním motivem, který má vliv na rozhodnutí o cestě do destinace – Přerov je místem republikových i evropských motokrosových závodů. Velmi vyhledávanou součástí zájezdů a cest jsou místní speciality a výrobky z místních potravin – Přerov nabízí místní značku piva „Zubr“ a turistická lokalita Přerovsko „Hanáckou kyselku“.

2.1.3 Východiska vyplývající ze strategických dokumentů statutárního města Přerova

Vzhledem k tomu, že Strategie cestovního ruchu Přerovska na období 2007 – 2013 navazuje na strategické dokumenty statutárního města Přerova, je nutné vzít v úvahu rovněž navrhované aktivity v oblasti cestovního ruchu či oblastech s ním úzce souvisejícími.

Priority v dalších strategických dokumentech naznačují další směry, které je nutné do této strategie promítnout:

1. Strategický plán ekonomického a územního rozvoje statutárního města Přerova pro období 2007 – 2013

Název priority Název projektu Kategorizace projektů podle CR

Příprava dokumentace a realizace vybraných projektů infrastruktury cestovního ruchu

Turistická infrastruktura

Realizace muzea optiky Turistická infrastruktura

Dokončení projektu „Předmostím až do pravěku“ Turistická infrastruktura Revitalizace Výstaviště Přerov Turistická infrastruktura

Rekonstrukce budovy náměstí T.G.Masaryka 8 Turistická infrastruktura

Tvorba a rozvoj podnikatelského prostředí

Rozšíření ubytovacích kapacit a návazných služeb v rámci rozvoje incentivní a kongresové turistiky


Dopravní a technická infrastruktura, živ. prostředí

Realizovat úkoly vyplývající z Místní koncepce EVVO na období 2006–2015 (viz níže uvedené projekty)

Vybudovat přírodní areál sportu a zdraví s využitím přerovských lagun


Dokončení regenerace parku Michalov Turistická infrastruktura Výstavba víceúčelové haly Turistická infrastruktura

Další etapa regenerace zámku Turistická infrastruktura

Rozvoj lidských zdrojů a kvalita života

Stavba in-line parku Turistická infrastruktura



130

Modernizace plaveckého areálu Turistická infrastruktura

Revitalizace sportovních areálu na Přerovské rokli


2. Postup při využití prostředků strukturální politiky Evropské unie pro roky 2007 až 2013

Název projektu Klasifikace projektů dle CR

Multifunkční sportovní hala Turistická infrastruktura

Regenerace výstaviště Turistická infrastruktura Cyklostezka Osmek – Velká Dlážka Turistická infrastruktura

Infocentrum a skanzen pravěkých zvířat Turistická infrastruktura Terminál kombinované dopravy Přerov Turistická infrastruktura Strategické a propagace cestovního ruchu Přerovska Organizace a řízení cestovního ruchu

Marketing cestovního ruchu

3. Místní koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro město Přerov na období 2006-2015 (Akční plán na období 2006-2008)

Název projektu/aktivity Klasifikace projektů dle CR

Vybudovat naučnou vlastivědnou stezku Předmostím až do pravěku


Podporovat vznik a činnost občanských sdružení a neziskových organizací aktivních v oblasti ochrany ŽP, EVVO, památkové péče, zachování pozitivních tradic a zvyků, propagace turistiky (v roce 2007 byly schváleny zásady pro poskytování dotací)

Organizace a řízení

Zpřístupnit místní přírodně a kulturně zajímavé lokality a objekty, zajistit jejich dostatečnou propagaci

Turistická suprastruktura (služby)

Marketing cestovního ruchu Městské informační centrum využít mj. k poskytování informací o atraktivních lokalitách, možnostech exkurzí



Vybudovat a podporovat činnost střediska environmentální výchovy v areálu BIOS a ORNIS, jakožto základního článku krajské sítě SEV v Přerovském regionu, přitom plně využít kvalitního materiálního a personálního zázemí a atraktivity okolního prostředí




131

2.2 Cíle rozvoje cestovního ruchu v Přerově

2.2.1 Vize rozvoje cestovního ruchu turistické lokality Přerovsko

Definování vize vychází z předpokladů, že využití kulturního i přírodního potenciálu turistické lokality Přerovska pro rozvoj cestovního ruchu je ovlivněno neexistencí značky a roztříštěné nabídky. Z tohoto důvodu je navrhováno následující definování vize - stavu kterého chceme dosáhnout v roce 2013:

Vize 2013

Přerovsko – moderní a dobře dostupná turistická lokalita nadregionálního významu, jedinečná v oblasti nabídky profesního turismu a volnočasových aktivit podporované marketingově orientovanými produkty v oblasti poznávání, aktivního odpočinku a relaxace.

Na rozdíl od vize, která má dlouhodobý charakter, budou stanoveny cíle města Přerova jako střednědobé na období sedmi let (2007–2013), které koresponduje s programovacím obdobím Evropské unie.

2.2.2 Globální cíl

Zajištění optimálního uspokojování potřeb návštěvníků a turistů v Přerově pomocí efektivního využívání zdrojů destinace a při zlepšování životního, sociálního i kulturního prostředí.

2.2.3 Specifické cíle

� zvýšení atraktivnosti regionu zkvalitněním infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu

� růst počtu turistů při rovnoměrném časovém i prostorovém rozložení poptávky a při zachování udržitelného rozvoje turistické lokality Přerovska

� zvýšení kvality služeb, rozvoj nových, rozšiřování stávajících služeb cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů



132

� budování a posilování značky destinace Přerov

� jednotný a koordinovaný marketing

� vytvoření systému organizace cestovního ruchu



133

2.3 Stanovení hlavních problémových okruhů města Přerova v oblasti cestovního ruchu v návaznosti na turistickou lokalitu Přerovsko


Problémový okruh 1: Kvalita nabídky infrastruktury a suprastruktury (služeb)

Problémový okruh 3: Image území

Problémový okruh 4: Marketingová strategie a propagace

Problémový okruh 2: Organizace a řízení cestovního ruchu

Strategický cíl 12: Vytvoření fungujícího systému organizace a řízení CR

Strategický cíl 13: Rozvoj spolupráce a partnerství pro cestovní ruch

Strategický cíl 1: Rozšířit a zkvalitnit dopravní infrastrukturu

Strategický cíl 2: Revitalizovat řeku Bečvu včetně břehů

Strategický cíl 3: Podporovat zachování a obnovu památek pro CR

Strategický cíl 4: Rozšířit počet návštěvnických míst

Strategický cíl 5: Zkvalitnit informační a navigační systém ve městě

Strategický cíl 6: Podporovat rozvoj infrastruktury využívané návštěvníky a turisty Strategický cíl 7: Revitalizovat a budovat sportovní areály

Problémový okruh 1: Kvalita nabídky infrastruktury a suprastruktury (služeb)

Strategický cíl 8: Zpřístupnit památky pro návštěvníky

Strategický cíl 9: Oživit centrum města Přerova min. v době turistické sezóny

Strategický cíl 10: Usilovat o rozšíření nabídky a zvyšování kvality

Strategický cíl 11: Prohlubovat vzdělávání v cestovním ruchu



134

3. Problémové okruhy a strategické cíle

3.1 Problémový okruh 1: Kvalita nabídky infrastruktury a suprastruktury Kvalita služeb a materiálně technické základny cestovního ruchu do značné míry podmiňuje kvalitu života jak místních obyvatel, tak i návštěvníků. Spokojenost návštěvníků se pak odráží v ekonomickém přínosu plynoucího z cestovního ruchu (délka pobytu, výdaje návštěvníků, doporučování známých apod.).

3.1.1 Infrastruktura cestovního ruchu – strategické cíle Strategický cíl (SC) Opatření

SC 1: Rozšířit a zkvalitnit dopravní infrastrukturu O 1 – 6 SC 2: Revitalizovat řeku Bečvu včetně břehů O 7 SC 3: Podporovat zachování a obnovu památek pro cestovní ruch O 8 – 10 SC 4: Rozšířit počet návštěvnických míst O 11 – 12 SC 5: Zkvalitnit informační a navigační systém ve městě O 13 SC 6: Podporovat rozvoj infrastruktury využívané návštěvníky a turisty O 14 - 16 SC 7: Revitalizovat a budovat sportovní areály O 17 - 21

3.1.1.1 Infrastruktura cestovního ruchu – opatření Opatření (O) Aktivita

O 1: Podporovat dokončení dálnice D1 O 2: Usilovat o zlepšení dopravního řešení města O 3: Podílet se na výstavbě letiště Přerov se smíšeným provozem O 4: Podporovat modernizaci vlakového nádraží O 5: Cyklodoprava - pokračovat ve výstavbě ucelené sítě cyklostezek včetně doprovodné infrastruktury

0 6: Zlepšit infrastrukturu pro chodce O 7: Využít potenciálu řeky Bečvy včetně břehů na aktivity v oblasti cestovního ruchu O 8: Pokračovat v rekonstrukci zámku v Přerově O 9: Dokončení regenerace parku Michalov O 10: Rekonstruovat nemovité kulturní památky v městské části Penčice s ohledem na budoucí využití pro cestovní ruch

O 11: Vybudovat tématická muzea (optiky či průmyslu, galerie přerovských výtvarníků v areálu zámku apod.)



135

O 12: Pokračovat v projektu „Předmostím až do pravěku“ O 13: Vytvořit jednotný informační a navigační systém ve městě Přerově i v městských částech (dopravní a turistické značení, informační tabule, tématické trasy)

O 14: Revitalizovat výstaviště v Přerově O 15: Modernizovat stávající a budovat novou infrastrukturu pro kongresový a incentivní cestovní ruch

O 16: Modernizovat stávající infrastrukturu ubytovacích i stravovacích zařízení zvyšováním standardu

O 17: Pokračovat v projektu „Vybudování přírodního areálu sportu a zdraví s využitím přerovských lagun

O 18: Vybudovat víceúčelovou halu O 19: Modernizovat plavecký stadion O 20: Vybudovat stezky pro in-line bruslení O 21: Revitalizovat sportovní areál v Přerovské rokli O 22: Revitalizovat lázně Bochoř SC 1: Rozšířit a zkvalitnit dopravní infrastrukturu

V turistické lokalitě Přerovsko je posuzován stav dopravní infrastruktury dle jednotlivých zastoupených druhů dopravy, tj. dopravy silniční, železniční, letecké, cyklistické a pěší, veřejné hromadné dopravy a to zejména v samotném městě Přerově, jakožto výchozím místě do celé turistické lokality.

Konkrétněji se jedná o následující prvky dopravní infrastruktury mající vliv na cestovní ruch:

• Dálnice a silnice I. třídy včetně rychlostních silnic ve vlastnictví státu,

• Silnice II. a III. třídy ve vlastnictví Olomouckého kraje,

• Místní komunikace ve vlastnictví města Přerova,

• Celostátní a regionální dráhy ve vlastnictví státu,

• Letiště Přerov se smíšeným provozem ve vlastnictví státu (právo hospodaření s majetkem má ministerstvo obrany),

• Cyklistické komunikace ve vlastnictví města Přerova,

• Chodníky, stezky pro chodce a pěší zóny ve vlastnictví města Přerova,

• Autobusová a vlaková nádraží a zastávky ve vlastnictví města Přerova a Českých drah,

Návrh opatření na rozvoj cestovního ruchu v návaznosti na dopravní infrastrukturu

Opatření Aktivita

O 1: Podporovat dokončení dálnice D1 O 2: Usilovat o zlepšení dopravního řešení města A1 O 3: Podporovat modernizaci vlakového a autobusového nádraží A1 O 4: Podílet se na výstavbě Letiště Přerov se smíšeným provozem



136

O 5: Cyklodoprava - pokračovat ve výstavbě ucelené sítě cyklostezek včetně doprovodné infrastruktury

A1 – 2

O 6: Zlepšit infrastrukturu pro chodce

O 2 A1: Doprava v klidu a budování výchozích bodů k turistickým cílům

Veřejná parkoviště zájmová pro oblast cestovního ruchu:

Území města

Specifikace Projekty

Ulice Čechova, Šířava, Petřivalského

Napojení parkovišť na informační systém města Umístění informačních tabulí

Turisticky dostupné části nového města

Komenského ulice


Oblast Tyršova mostu, náměstí Na Marku, Kozlovská


Turisticky dostupné části starého města

Horní náměstí

II. etapa rekonstrukce Horního náměstí Napojení parkovišť na informační systém města Umístění informačních tabulí

Navrhujeme v blízkosti těchto lokalit umístit informační tabule a navázat na ně turistický informační systém. Zároveň označit tyto parkoviště v rámci městského informačního systému. V rámci dalších rozvojových aktivit doporučujeme dále rozvíjet kvalitu a kapacitu těchto parkovišť a dále vytipovat vhodné lokality v blízkosti centra pro výstavbu dalších parkovacích kapacit.



137

O3 A1: Železniční a autobusová doprava vč. nádraží a zastávek

Železniční a autobusová doprava je na území turistické destinace Přerovsko dostupná z centrálního místa v jihozápadní části města. Vlakové i autobusové nádraží je situováno v bezprostřední blízkosti a pro potřeby cestovního ruchu tak nabízí příležitost vybudování hlavního přestupního terminálu pro cestující z jiných měst.

Návrh aktivity 1. Revitalizace objektů železniční stanice (A.1.1)

Budova vlakového nádraží a celá přilehlá lokalita má příležitost být zrevitalizována v rámci projektů ČD, ve kterém se zvažuje pronájem vybraných nádražních komplexů soukromému subjektu právě pod podmínkou komplexní rekonstrukce areálů. Navrhuje se zajistit návaznost na rekonstrukci autobusového nádraží tak, aby zde vznikl atraktivní bimodální přestupní terminál a tím Přerov maximalizoval svou konkurenční výhodu v oblasti cestovního ruchu v podobě dobré dopravní dostupnosti a kvalitní veřejné dopravy.

Návrh aktivity 2. Rekonstrukce autobusového nádraží (A.1.2)

V urbanistické struktuře města je poloha autobusového nádraží velmi vhodná. Vzhledem ke skutečnosti, že je na něj svedeno 90 % linek MHD a všechny spoje linkové autobusové dopravy (jak příměstské, tak i dálkové), těsná vazba na železnici, docházková vzdálenost do centra města a plochy pro parkování individuální automobilové dopravy (IAD), je na toto autobusové nádraží možné nahlížet jako na intermodální přestupní uzel, čemuž však neodpovídá stavební uspořádání.

Rekonstrukce autobusového nádraží počítá se 4 nově zastřešenými nástupními perony. Všechny perony jsou vybaveny přestřešením v celé své ploše, mobiliářem – lavicemi, informačním systémem dopravců a umělým osvětlením. Nová odbavovací budova je jednopodlažní nepodsklepený objekt, zastřešený pultovou střechou s malým spádem, přímo navazující na střechu přestřešení 1. nástupiště.

Velmi krátké docházkové časy umožňují rychlý a efektivní přestup nejen mezi jednotlivými druhy veřejné osobní dopravy, ale i vazbu na IAD. Tuto konkurenční výhodu, která může znamenat posílení role veřejné osobní dopravy v dopravním systému, je nutné podpořit kvalitním, moderním a komplexním řešením uspořádání celého prostoru.

Navrhuje se areál nového nádraží přizpůsobit s ohledem na bezpečí pěší i cyklistů. Rovněž by měl být kladen důraz na sadové úpravy a odpočinkovou zónu pro cestující.



138

Obrázek 1 - Vizualizace nového autobusového nádraží v Přerově

Doporučujeme zde zohlednit u všech dokumentů řešících problematiku obou nádraží vazbu na cestovní ruch, využít marketingové silné stránky blízkosti obou nádraží, tato propojit na síť cyklostezek a v jejich blízkosti zajistit komplexní servis pro cyklisty, zajistit kapacitní parkovací plochu a zřídit zde větší infocenturm.

O 4: Podílet se na výstavbě letiště Přerov se smíšeným provozem

Letiště Přerov se smíšeným provozem se nachází jihozápadně, cca 4,5 km od centra města. Ve vazbě na cestovní ruch je významné očekávání rozvoje pravidelných letů nízkonákladových leteckých společností, nepravidelných (charterových) letů, vyhlídkových letů a letů aerotaxi a skutečnost možného využití letiště pro lety výcvikové, divertní (náhradní letiště pro pravidelné lety) a samozřejmě všechny lety sportovní.

Hlavní překážkou pro větší civilní využití letiště a tudíž jeho využití pro rozvoj cestovního ruchu je jeho špatný stavebně-technický stav způsobený nedostatečnou údržbou všech pohybových ploch na letišti.

Přesto lze konstatovat, letiště Přerov se smíšeným provozem má svou hodnotu již jen tím, že existuje v povědomí letecké veřejnosti, je rekonstruovatelné a dobudovatelné do podoby potřebné pro požadavky civilních leteckých předpisů, čímž může být využito zejména pro charterový provoz, pro provoz nízkonákoladových aerolinií, pro provoz regionálních pravidelných či nepravidelných linek a vůbec pro účely všeobecného letectví.

Tento fakt svým významem daleko přesahuje hranice turistické lokality Přerovsko a byl by velkým přínosem pro rozvoj cestovního ruchu a zejména pro prioritní oblast Přerova – kongresovou a incentivní turistiku.

O 5: Cyklodoprava - Pokračovat ve výstavbě ucelené sítě cyklostezek včetně doprovodné infrastruktury

Návrh aktivity 1. Aktualizace materiálu Návrh sítě cyklistických tras (A1)

Doporučujeme zadat rozšíření a dopracování tohoto materiálu ve vazbě na cestovní ruch.



139

Město Přerov si nechalo zpracovat Návrh sítě cyklistických tras (Printes atelier, 4/2002), jehož cílem je navrhnout komplexní systém cyklistické infrastruktury s návazností na stávající síť regionálních tras a s ohledem na vazby každodenně dojíždějících obyvatel. Součástí návrhu je i doporučení optimální posloupnosti její postupné výstavby.

Návrh aktivity 2. Výstavba cyklostezek v rámci projektu „ Cyklostezka Bečva“ (A2)

Doporučujeme pokračovat v projektu „Cyklostezka Bečva“ a jeho propojení na plánované cyklostezky v rámci turistické lokality Přerovsko. Součástí cyklostezek by měla být budována i doprovodná infrastruktura (tj. odpočívky, informační tabule, stojany na kola).

Návrh aktivity 3. Cyklotrasy v okolí přestupního terminálu železniční a autobusové dopravy (A3)

Cyklistickou dopravou je značně zatížena lokalita autobusového a vlakového nádraží, kde jsou nyní umístěny stojany pro 200 kol a další zázemí je pak v uzavřených prostorách ČD. V současné době však navržená stezka pro chodce a cyklisty po levé straně ul. Husova ve směru k ulici Kojetínská není realizována, cyklisté musejí využívat buď hlavní dopravní prostor velmi zatížené silnice III/04721, nebo komunikace pro pěší.

Doporučujeme využít potenciálu obou nádraží pro rozvoj cykloturistiky napojením nádražního prostoru na síť cyklostezek, poskytnutím informačního servisu a vybudováním zázemí pro cyklisty.

Obrázek 2 - Síť cyklistických komunikací k 8/2006

O 6: Zlepšit infrastrukturu pro chodce

Rozsah komunikací pro pěší je na území města Přerova dostatečný.

Místa, která vyžadují zvláštní pozornost z pohledu pěších turistů:



140

Historické jádro města – v současné době se připravuje II. etapa rekonstrukce Horního náměstí.

Železniční stanice / autobusové nádraží – v současném uspořádání je podchod z ostrovních nástupišť vyústěn do výpravní budovy, ostatní pohyby chodců se odehrávají v úrovni se silnicí a komunikacemi, což přináší negativní důsledky (vyšší riziko střetu, masy cestujících při výstupu z vlaku brzdí dopravu na silnici). O 13: Modernizovat stávající a budovat novou infrastrukturu pro kongresový a incentivní cestovní ruch O 13 A1: Zvýšit kapacitu konferenčních míst, kapacitu lůžek v ubytovacích zařízeních vyšší kategorie

*** - ****, modernizovat stávající infrastrukturu pro kongresový a incentivní cestovní ruch O 14: Modernizovat stávající infrastrukturu ubytovacích i stravovacích zařízení zvyšováním standardu O 14 A1: modernizovat a dosáhnout mezinárodního standardu v ubytovacích službách; cílem je minimálně dosažení *** ve vybavení a službách, odstranění nedostatků v hotelové nabídce. O 14 A2: přizpůsobit stravovací zařízení moderním trendům, tj. vytvořit nekuřácké prostředí pro návštěvníky

3.1.2 Suprastruktura cestovního ruchu – strategické cíle

Strategickým cílem statutárního města Přerova je přilákat do města více tuzemských i zahraničních turistů a zvýšit počet přenocování. Přerov se musí stát pro návštěvníky i turisty (rovněž pro obchodní cestující) zajímavější/atraktivnější. Rozhodující význam má přitom vyšší kvalita poskytovaných služeb v dané destinaci.

V rámci problémového okruhu bude klíčovou motivací dosažení následujících cílů:

Strategický cíl (SC) Opatření

SC 8: Zpřístupnit památky pro návštěvníky O 1 SC 9: Oživit centrum města Přerova minimálně v době turistické sezóny O 2 SC 10: Usilovat o rozšíření nabídky a zvyšování kvality služeb O 3 – 6 SC 11: Prohlubovat vzdělávání aktérů v cestovním ruchu O 7

3.1.2.1 Suprastruktura cestovního ruchu – opatření Opatření (O) Aktivita

O 1: Motivovat majitele historických objektů – památek k jejich zpřístupnění



141

O 2: Vytvořit grant na podporu oživení Přerova v době turistické sezóny O 3: Podporovat rozvoj služeb pro cykloturisty (půjčovny, úschovny, opravny, občerstvení apod.)

O 4: Zřídit průvodcovskou službu ve městě (průvodce, audioguide) O 5: Rozvíjet nabídku taxislužby, pronájem vozidel a zajištění transferu klientů O 6: Motivovat poskytovatele služeb k získání certifikátů kvality (ubytovací zařízení, informační centrum)

O 7: Realizovat vzdělávací akce pro aktéry v oblasti cestovního ruchu

3.2 Problémový okruh 2: Organizace a řízení cestovního ruchu

Stávající organizace cestovního ruchu města Přerova neodpovídá potřebám rozvoje cestovního ruchu. Dílčí agenda cestovního ruchu realizovaná na odboru Kanceláře primátora statutárního města Přerova, neexistence systému řízení cestovního ruchu, roztříštěnost kompetencí, nízká míra spolupráce s informačním centrem vedou k nezájmu potenciálních turistů navštívit město Přerov a tím ke stagnaci ekonomického rozvoje města.

Cílem tohoto opatření je reorganizace a personální posílení stávající struktury cestovního ruchu statutárního města a vytvoření platformy subjektů veřejného a soukromého sektoru.

V České republice neexistuje žádná norma a ani oficiální doporučení organizační struktury cestovního ruchu na regionálních a místních úrovních. Přesto existuje několik modelů jak organizovat a řídit cestovní ruch na místní úrovni. Pro ilustraci jsme vybrali 3 statutární města v České republice: České Budějovice (97 000 obyv.), Pardubice (88 000 obyv.) a Opavu (60 000 obyv.).

Tabulka č. 47 České Budějovice – organizace cestovního ruchu

Statutární město Činnost Počet pracovníků

České Budějovice

Odbor rozvoje a cestovního ruchu

Oddělení cestovního ruchu a TIC

• Zajišťuje propagaci města formou ediční, publikační a inzertní činnosti

• Prezentuje město na veletrzích a výstavách v ČR i zahraničí

• Zajišťuje marketing turismu za účelem rozvoje turistického ruchu v Českých Budějovicích

• Zajišťuje, vyhodnocuje a zveřejňuje statistické údaje v CR

5 (z toho 3 TIC)



142

Tabulka č. 48 Pardubice – organizace cestovního ruchu

Statutární město

Činnost Počet pracovníků

• shromažďuje informace z oblasti cestovního ruchu a poskytuje poradenskou činnost v této oblasti

• metodicky řídí a spolupracuje s Městským informačním střediskem (MIS)

• zabezpečuje propagaci města • spravuje fond cestovního ruchu, na základě rozhodnutí příslušných

orgánů uzavírá smlouvy o poskytnutí dotace a kontroluje jejich využití

• připravuje smlouvy o přijetí dotací na společenské akce pořádané městem

• dohlíží na dodržování jednotného vizuálního stylu • zajišťuje fotografickou dokumentaci města • spravuje sportovní fond, na základě rozhodnutí příslušných orgánů

uzavírá smlouvy o poskytnutí dotace a kontroluje jejich využití • vyhlašuje a organizuje grantové soutěže na podporu sportovních

aktivit • vede přehled o sportovištích na území města a jejich využití • monitoruje vývoj sportovních aktivit na území města • spolupracuje s tělovýchovnými jednotami, sportovními kluby apod.

7

Pardub

ice – Odb

or kultury spo

rtu a ces

tovn

ího ruch

u

Úsek památkové péče

• zajišťuje výkon státní správy orgánu památkové péče • vykonává státní stavební dohled při obnově kulturních památek a

zajišťuje agendu dotací • vede agendu městské památkové rezervace • zajišťuje opravy movitých památek a drobné architektury na území

města, vede evidenci movitých památek na území města • vede evidenci válečných hrobů dle zvláštního zákona

3



143

Tabulka č. 49 Opava – organizace cestovního ruchu

Statutární město

Činnost Počet pracovníků

Pracovní místo/pozice: referent na úseku prezentace města

• zajišťuje propagaci města prostřednictvím propagačních materiálů, masmédií, internetu

• zajišťuje souhrnné práce při realizaci úkolů v oblasti prezentace města a vnějších vztahů

• řídí a realizuje ediční činnost města • organizuje Vánoční a Velikonoční trhy, oslavy a významné akce

1

Pracovní místo/pozice: referent na úseku prezentace a zahraničních vztahů

• zajišťuje propagaci města prostřednictvím propagačních materiálů, masmédií, internetu

• zajišťuje souhrnné práce při realizaci úkolů v oblasti prezentace města a vnějších vztahů

• řídí a realizuje ediční činnost města

• organizuje Vánoční a Velikonoční trhy, oslavy a významné akce

1

Pracovní místo/pozice: dramaturg kulturních akcí města

• zajišťuje organizaci významných kulturních akcí pořádaných městem: festivaly Bezručova Opava a Další břehy, Mezinárodní soutěž mladých varhaníků, abonentní koncerty vážné hudby

• pořádá také řadu dalších jednotlivých kulturních akcí: divadla, filmové projekce, koncerty vážné i populární hudby, výstavy, happeningy

• zpracovává agendu grantů na kulturní činnost, kontroluje využití grantů, průběh akcí a celkové dodržování podmínek pro získání grantu.

• spolupracuje se zahraničními kolegy na přípravě mezinárodních projektů v oblasti umění

1

Opa

va - O

dbor kan

celáře prim

átora

3 sam

ostatná prac

oviště

Pracovní místo/pozice: referent přípravy a koordinace vzniku Obecního domu SMO

• příprava a koordinace vzniku „Obecního domu“ v budově bývalé Komerční banky na Ostrožné ulici

• zajištění fungování Kostela sv. Václava a Moravské kaple

1



144

Tabulka č. 50 České Budějovice – turistické informační centrum

Statutární město Činnost Otevírací doba Počet prac.

Čes

ké Bud

ějov

ice

Odb

or ro

zvoje a ce

stov

ního

ruch

u

Turistické informační centrum (součást odd. cestovního ruchu)

1. Informační činnost

• bezplatný informační servis – turistické informace (včetně kontaktů na pronajímatele autobusů, mikrobusů a automobilů) a hospodářské informace o městě (informace o nejdůležitějších institucích ve městě, o firmách v ČB i v celé ČR)

• rozvoj služeb směrem k turistům a ostatním • sběr informací o městě, kultuře v ČB i v celé

ČR, ubytovacích a stravovacích možnostech ve městě a okolí apod.

2. Zprostředkovatelská činnost

• realizace zprostředkovatelské služby veřejnosti (zprostředkování ubytování, stravování, průvodcovských služeb, prodeje vstupenek a další)

3. Obchodní činnost

• prodej jízdenek MHD České Budějovice, telefonních karet, poštovních známek

• prodej pohlednic, map, brožur, videokazet, upomínkových předmětů s tématikou Českých Budějovic a jižních Čech a další doplňkový prodej

14. květen – září

po–pá 8.30–18.00

so 8.30–17.00

ne 10.00–16.00

říjen – 13. květen

po,st 9.00–17.00

so 9.00–16.00

ne 9.00–13.00

5 (z toho 3 v TIC)

3 stálí zaměstnanci (v sezóně další 2-3)



145

Tabulka č. 51 Pardubice – turistické informační centrum


Pardub

ice

Příspě

vkov

á orga

niza

ce

Pardubice Region Tourism (regionální informační středisko)

• informace o městě Pardubice a regionu Pardubického kraje

• zprostředkování ubytování a průvodcovských služeb

• prodej vstupenek na akce ve městě i muzikály

• 2x internet-point (1 Kč/min)

• informační přepážky Evropské unie Europe Direct Pardubice a Eurocentrum Pardubice

• Service point DHL

• přepážka Dopravního podniku města Pardubic (prodej jízdenek, dobíjení Pardubické karty)

• projekty na podporu cestovního ruchu v regionu (vycházková trasa Viléma z Pernštejna, propagace města Pardubice a regionu Pardubicko)

• spolupráce se Sdružením obcí Východní Čechy, TyfloCentrem, komisí pro bezbariérovost, Pardubickým krajem, komisí pro Strategický plán města Pardubic.

denně 9.00–18.00

certifikát kategorie A

4



146

Tabulka č. 52 Opava – turistické informační centrum


Opa

va

Odb

or kan

celáře prim

átora

Oddělení městského informačního centra

• poskytuje veškeré informace o městě a regionu

• poskytuje zprostředkovatelské služby v oblasti cestovního ruchu a kultury

• zajišťuje propagaci města a regionu prostřednictvím propagačních materiálů, masmédií, internetu ve spolupráci s referenty prezentace města

• průvodcovské služby a účast města na výstavách a veletrzích

• nákup a prodej publikací, map, suvenýrů a dalšího zboží

• kopírovací služby

po–pá 8.00–18.00

so (duben–říjen) 8.00–11.00

3

3.2.1 Strategické cíle

V rámci problémového okruhu bude klíčovou motivací dosažení následujících cílů:


SC 12: Vytvoření fungujícího systému organizace a řízení cestovního ruchu O 1 SC 13: Rozvoj spolupráce a partnerství pro cestovní ruch O 2

3.2.2 Opatření Opatření (O) Aktivita

O 1: Vytvořit organizační a řídící jednotku cestovního ruchu A1 - 4 O 2: Rozvíjet spolupráci a partnerství pro rozvoj cestovního ruchu A1 – 3 O 1: Vytvořit organizační a řídící jednotku cestovního ruchu



147

A1 : Vytvořit samostatné pracoviště/oddělení cestovního ruchu

Varianta 1: Vytvořit samostatné pracoviště cestovního ruchu na Magistrátě města Přerova, které bude naplňovat strategii cestovního ruchu města Přerova a současně bude metodicky řídit stávající informační centrum (Služby města Přerova). Nevýhodou této varianty je zdvojení řízení, které může být zdrojem zmatků. Pracovníci informačního centra mohou být zmateni odporujícími si příkazy funkčního vedoucího (tj. vedení Služeb města Přerova) a odborného vedoucího (tj. Magistrát města Přerova). Varianta 2: Vyjmout pracoviště informačního centra z organizační struktury příspěvkové organizace Služeb města Přerova a začlenit tuto jednotku do organizační struktury nového oddělení cestovního ruchu Magistrátu města Přerova. Výhodou této varianty je jednodušší koordinace práce, lepší komunikace mezi pracovníky uvnitř jednoho oddělení/útvaru a flexibilní přenos informací i rozhodnutí z magistrátu směrem k poskytovatelům služeb a zpětná vazba od poskytovatelů služeb k magistrátu. Varianta 3: Posílit strukturu Služeb města Přerova (či jiné organizace), kde bude vytvořena sekce cestovního ruchu, která převezme veškeré kompetence v oblasti cestovního ruchu. Vytvoří se tím ucelená organizační a řídící jednotka cestovního ruchu uvnitř jedné organizace. Výhody této varianty jsou téměř totožné jako u předchozí varianty 2 vyjma přenosů informací i rozhodnutí z magistrátu směrem k poskytovatelům služeb a zpět od poskytovatelů služeb k magistrátu. Toto se stává nevýhodou. V tomto případě je třeba vybudovat vazbu na Magistrát města Přerova. Touto vazbou může být i současná komise cestovního ruchu.

A2 : Propojit činnosti s úzkou vazbou na cestovní ruch (kultura, sport, marketing, rozvoj, informační centrum), vedoucích ke zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu A3 : Koordinace aktivit v oblasti sportu, kultury, volného času a podpory podnikatelského prostředí ve vazbě na cestovní ruch A4 : Spolupracovat se Střední Moravou – Sdružením cestovního ruchu O 2: Rozvíjet spolupráci a partnerství pro rozvoj cestovního ruchu A1: Zahájit spolupráci s poskytovateli služeb a provozovateli atraktivit města a iniciovat

pravidelná vzájemná setkání při řešení konkrétních problémů v oblasti cestovního ruchu A2: Oživit myšlenku mikroregionu Přerovska a transformovat její činnost na oblast

cestovního ruchu A3: Zahájit a prohlubovat spolupráci s Vysokou školou logistiky



148

Akční plán Odpovědnost Měřitelné výstupy Počet Termín Návrh spolupracujících

subjektů O 1: Vytvořit organizační a řídící jednotku cestovního ruchu A 1 Rada města

Přerova Pracoviště cestovního ruchu

2008 Komise pro cestovní ruch, kulturu a kulturní památky

A 2 Rada města Přerova

Pracovní týmy 2008 Nové pracoviště cestovního ruchu; Komise pro cestovní ruch, kulturu a kulturní památky


Výsledky pracovních týmů

2008 Příslušné pracoviště odborů Magistrátu města; Komise pro cestovní ruch, kulturu a kulturní památky

A 4 Pracoviště cestovního ruchu

Počet realizovaných akcí

2008 Nové pracoviště cestovního ruchu; Komise pro cestovní ruch, kulturu a kulturní památky; Střední Morava Sdružení cestovního ruchu

O 2: Rozvíjet spolupráci a partnerství pro rozvoj cestovního ruchu A 1 Pracoviště

cestovního ruchu Počet setkání 2008 Komise pro cestovní ruch, kulturu

a kulturní památky A 2 Rada města

Přerova Počet společných projektů

2008 Pracoviště cestovního ruchu; Komise pro cestovní ruch, kulturu a kulturní památky


Počet realizovaných akcí

2008 Pracoviště cestovního ruchu; Komise pro cestovní ruch, kulturu a kulturní památky



149

3.3 Problémový okruh 3: Image území V rámci marketingové strategie je výchozím prostředkem k definování komunikačních postupů značka destinace, produktu či služby, která vytváří hlavní povědomí o nabídce, vyvolává pocity, asociace a umožňuje tak identifikovat přítomnost nabízené destinace na trhu.

Značka destinace je tvořena celou řadou emotivních i hmatatelných hodnot, které jsou spojeny s konkrétními zážitky či očekávání od destinace.

Fakticky je značka tvořena názvem, symbolem či logem, příp. sloganem a grafickým ztvárněním vyjadřujícím destinaci, produkt či službu.

3.3.1 Umísťování značky na trhu cestovního ruchu

Město Přerov se potýká se základním problémem pro tvorbu své vlastní „značky“ (Brand Building). Město Přerov není na rozdíl od ostatních měst spjato s žádnou dominantní asociaci, a tudíž nevyvolává u potenciálních turistů žádnou potřebu zvědavosti navštívit město.

Dlouhodobě je město spíše spjato s negativní konotací průmyslového města v oblasti strojírenství či přítomností početného rómského etnika. Tvorba a následné budování značky turistické lokality Přerovska se musí k těmto negativním asociacím vymezit a vytvořit zcela nový koncept vnímání města jak u návštěvníků, tak zejména u vlastních občanů města, kteří jsou přímými nositeli a tvůrci značky destinace Přerovsko.

Tabulka č.53 Analýza „značek“ ostatních českých měst v rámci cestovního ruchu

Město Asociace Produkty cestovního ruchu

Olomouc květiny, tvarůžky výstavnictví, gastronomie Zlín obuv historie, průmysl, poznávání Brno výstavy výstavnictví Ostrava doly, Stodolní technické památky, zábava Pardubice perník, koně sportovní akce, gastronomie Liberec Ještěd, lyžování sportovní akce, turistika Karlovy Vary lázně, Becherovka, film lázeňství, gastro., kultura Plzeň pivo gastronomie, zábava Hodonín víno gastronomie, zábava Znojmo okurky, Vranov gastronomie, rekreace Pelhřimov kuriozity zábava Vizovice slivovice gastronomie, rekreace Litoměřice jablko agroturismus Žatec chmel agroturismus



150

Tabulka č.54 Analýza „značek“ ostatních českých měst v rámci cestovního ruchu – pokračování tabulky

Město Asociace Produkty cestovního ruchu

Litomyšl Smetana kultura Mladá Boleslav Škoda auto průmysl, motorismus Otrokovice Barum průmysl, motorismus Vsetín Valaši, hokej folklór, sportovní akce Strakonice motorky průmysl, motorismus Jablonec bižuterie, sklo průmysl, poznávaní Třinec železárny technické památky, průmysl

3.3.2 Budování značky

Pro budování značky turistické destinace Přerovsko navrhujeme identifikovat město s jeho hlavní bohatou asociací, která zajistí městu popularitu na regionální, národní i mezinárodní úrovni.

Destinace by měla využít svého potenciálu v tradičních oblastech, které jsou alespoň částečně historicky spjaty s městem a měla by být přirozenou součástí nového image města po dobu několika dalších let.

Tabulka č.55 Kreativní návrhy identity destinace Přerovsko

Tradice Specifikum Potenciál Návrh sloganu

Turbíny Výstavy

Kongresy

Město ve víru dění Strojírenství

Optika Konference

Vzdělávání

Muzeum optiky

Město na dohled

Mamuti Stezka mamutů

Muzeum pravěkých zvířat

Živý mamut v ulicích (slon)

Malé mamutí město Historie

Zubr Minizoo zubrů

Muzeum zubrů

Rohaté město na každém rohu



151

Sbírka na ochranu zubrů

Slavnosti piva

Tenis Turnaje

Škola tenisu

Tenis pro každého

Raketové město

Přijeďte si k nám hrát

Sport

Cyklistika Muzeum kol

Noční závod kol

Cyklostezky

Městská půjčovna kol

Den bez aut

Primátor na kole

Kola pro zastupitele

Mistři světa v cyklotrialu

Město v jednom kole

Město kol

Zastavte se až pojedete kolem

Doprava Železniční uzel Konference o dopravní politice

Výstava o dopravě v Přerově

Výročí 1. vlaku ve městě

Dětská dopravní hřiště

Křižovatka vašich cest

Nezapomeňte nás navštívit (symbol uzlu)



152

Budování značky města Přerova je dlouhodobý proces, který zahrnuje nezbytnou podporu synergického efektu v celé řadě aktivit samosprávy:

- Nalezení finančních prostředků pro propagaci značky

- Tvorba jednotného vizuálního stylu

- Výroba a distribuce informačních materiálů CR

- Investice do plošné progace (rozhlas, TV, internet)

- Ediční plán a tvorba propagačních materiálů



153

3.4 Problémový okruh 4: Marketingová strategie a propagace

3.4.1 Úvod

Strategie v oblasti marketingové podpory města Přerova i turistické lokality Přerovsko stanovuje tržní příležitosti a navrhuje konkrétní zákaznickou orientaci v oblasti cestovního ruchu. Cílem strategie je na základě analýzy konkurence segmentovat trh a výběrem vhodných cílových skupin dosáhnout cílového tržního postavení. Vzhledem k dominantnímu postavení statutárního města Přerova v rámci turistické lokality se strategie zaměřuje na budování strategie značky města Přerova a tím posílení image celé turistické lokality Přerovsko.

3.4.2 Segmentace trhu a identifikace tržních příležitostí

Na základě analýzy poptávky po návštěvě turistické lokality Přerovsko (viz. Část A-4), jejího konkurenčního prostředí a trendech vycházejících z analýz Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013 a Aktualizace Programu rozvoje CR Olomouckého kraje na období 2007-2009 (výhled 2010 – 2013) lze identifikovat základní tržní potenciál turistické lokality Přerovsko ve vybraných oblastech přírodních, kulturně historických a organizovaných atraktivit.

Tabulka č.56 Tržní potenciál turistické lokalita Přerovsko v období let 2007 - 2013

Atraktivity Tržní specifikace Potenciál lokality Přírodní atraktivity Územní poloha vysoký

Reliéf krajiny střední

Vodstvo střední

Klimatické podmínky střední

Flóra nízký Fauna nízký Přírodní léčivé zdroje Nízký

Vegetační kryt střední

Architektonické památky střední Kulturně historické atraktivity Kulturní zařízení nízký Významná místa Vysoký

Technické památky nízký

Lidové umění nízký



154

Tabulka č.56/2 Tržní potenciál turistické lokalita Přerovsko v období let 2007 – 2013 (pokračování)

Atraktivity Tržní specifikace Potenciál lokality Organizované atraktivity Hudební festivaly střední

Filmové festivaly nízký Divadelní festivaly nízký Folklórní slavnosti nízký Sportovní akce střední

Sportovní ligové soutěže střední

Přehlídky nízký Veletrhy vysoký

Výstavy vysoký

Kongresy střední

Konference, semináře vysoký

Způsob života lidí nízký Tradice nízký Jazyk, nářečí nízký Odívání nízký

Sociální atraktivity

Gastronomie nízký

Tržní potenciál města Přerova lze shrnout do tří různorodých oblastí, jejichž vhodnou kombinací lze docílit naplnění vize rozvoje turistické lokality Přerovsko do roku 2013.

Základní tržní potenciál v oblasti cestovního ruchu v letech 2007 - 2013:

GEOGRAFICKÁ POLOHA

silniční napojení na dálnici D1, středoevropský železniční uzel, smíšená letecká doprava

VÝZNAMNÁ KULTURNĚ HISTORICKÁ MÍSTA

unikátní pravěké naleziště pozůstatků Homo Sapiens Sapiens (Homo Predmostensis)

rozsáhlá archeologická naleziště z dob lovců mamutů

KONGRESOVÁ TURISTIKA A VÝSTAVNICTVÍ

kongresové město 3. volby, výstaviště Přerov, ****hotel



155

3.4.3 Cílové skupiny Marketingové členění cílových skupin je základem pro celou strategii komunikace vůči národní i zahraniční klientele. Zvolené cílové skupiny reflektují segmentaci trhu, která je základem i následné budovaní strategie značky „Přerov“, resp. „Přerovsko“. Cílové skupiny dle statutu:

• podnikatelé • rodiny s dětmi • mládež a školní skupiny • zájmové skupiny

Cílové skupiny dle motivace:

• obchodní klientela • zájemci o kulturu • zájemci o poznávání (historie, příroda architektura) • firemní akce • aktivní a rekreační sportovci (motorismus, cyklistika, tenis)

Cílové skupiny dle zemí

• Česká republika • Polsko, Slovensko, Maďarsko • Francie, Irsko, Itálie, Německo, Rakousko, Nizozemí, Španělsko, Velká Británie • Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ruská federace, Ukrajina • Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko

Od roku 2010 navíc: Čína, Hongkong, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Taiwan, Kanada

3.4.4 Marketingový mix destinace Marketingová komunikace destinace cestovního ruchu je strategickou činností, kterou je vhodné koordinovaně vytvářet ve spolupráci institucí veřejné správy, resp. samosprávy a podnikatelských subjektů. Podnikatelé jsou v destinaci přímými realizátory produktů cestovního ruchu, kteří mají tendenci propagovat pouze vlastní produkty. V rámci cestovního ruchu a zejména při tvorbě produktů destinace je tak nezbytná vhodná kombinace a spolupráce několika komerčních subjektů pod vedením instituce samosprávy, či přímo sdružení cestovního ruchu. Marketingová komunikace by měla být průnikem zájmů organizace řízení turistické destinace a jednotlivých komerčních partnerů, kteří se spojí při propagaci svých produktů a budou nabízet společnou, pro všechny strany výhodnou, nabídku produktů turistické destinace.

Marketingový mix v oblasti cestovního ruchu využívá čtyř základních prvků klasické marketingové komunikace: produktu, ceny, distribuce a propagace. V rámci cestovního ruchu při sestavování mixu



156

je vhodné vždy zapracovat i prvky tzv. rozšířeného mixu: program, balíčky, partnerství a lidé. Program a balíčky je vhodné komponovat jako součást produktu, který se bez těchto parametrů neobejde. Partnerství a lidský potenciál zapojený v rámci turistické destinace je vhodné zahrnout již do samotného řízení turistické destinace tak, aby byly oba prvky součástí tvorby celého marketingového mixu.

3.4.4.1 Produkty destinace Vytváření produktů destinace je plně v kompetenci managementu turistické destinace. Produkty destinace by měly být tvořeny ucelenou skladbou nabídky současných subjektů působících v cestovním ruchu, měly by vycházet z přirozených možností destinace a naplňovat vytyčenou vizi rozvoje cestovního ruchu v daném místě. Pro potřeby turistické lokality Přerovsko je vhodné využít potenciálu definovaného tržní segmentací (viz Kap. 3.4.2). Následná propagace a budování partnerství pro realizaci těchto produktů je v kompetenci zúčastněných subjektů řízení turistické destinace. Překládáme návrhy tří produktů NÁVRH PRODUKTU Č. 1 Cílová skupina: Rodiny s dětmi, mládež a školní skupiny Cílová země: Česká publika, Slovensko, Maďarsko, Polsko Název produktu: Po stopách lovců mamutů Cíl produktu: uspokojit potřebu volnočasových aktivit pro cílové skupiny z místa turistické

destinace, Olomouckého kraje, České republiky i zahraničí Hlavní náplň: pěší turistika Koordinátor: Statutární město Přerov, nové pracoviště cestovního ruchu Zúčastněné subjekty: Služby města Přerova, Základní škola Přerov Předmostí, Muzeum

Komenského, Restaurace U Mamuta, České dráhy, Autobusová doprava Connex,

Popis: Město Přerov je místem četných nálezů pozůstatků z doby kamenné. Návštěva

Přerova za účelem poznávacího výletu do doby kamenné je souhrnem ucelené nabídky orientované na děti a mládež. Zábavný program je vhodně doplněn o naučné prvky a v průběhu celého programu je k dispozici ilustrovaný průvodce.

Program: 1. den – příjezd, (ubytování), obdržení informačních materiálů o městě Přerově

a archeologických vykopávkách, návštěva Muzea Komenského, expozice pravěkých zvířat, nákup propagačních materiálů s motivem pravěku.



157

2. den – celodenní poznávací výlet do Předmostí a na Čekyňský kopec, průvodce, zábavný program, naučné tabule, fotografování u mamuta, tématický oběd, soutěžní anketní lístek.

NÁVRH PRODUKTU Č. 2 Cílová skupina: Rodiny s dětmi, zájmové skupiny Cílová země: Česká publika, Slovensko, Maďarsko, Polsko Název produktu: Cesta do pravěku Cíl produktu: uspokojit potřebu volnočasových aktivit pro cílové skupiny z místa turistické

destinace, Olomouckého kraje, České republiky i zahraničí Hlavní náplň: cyklistika Koordinátor: Statutární město Přerov, nové pracoviště cestovního ruchu Zúčastněné subjekty: Služby města Přerova, České dráhy, Prodejci jízdních kol Popis: Město Přerov nabízí ve své severní části v oblasti Předmostí zajímavou lokalitu

pro potřeby cykloturistiky. Lokalita je známá jako naleziště pozůstatků Homo Sapiens Sapiens Predmostensis a svým reliéfem vybízí k cyklovýletům horského či trekingového typu. Nabízený produkt je typem celodenního programu pro jednotlivce i skupiny.

Program: dopoledne – půjčovna kol Českých drah, směrovky městem po cyklostezkách,

start - informační stánek Přerov-Předmostí, zdarma cyklomapa Předmostí, Čekyňského kopce a okolí, výjezd přes zahrádkářskou kolonii do místa nad přerovským lomem, naučné tabule a plastiky mamutů a pračlověka, cesta dále nad přerovskou rokli, občerstvovací stanice, výhled na Přerov, cesta lesem do Penčic, odpoledne - návštěva plaveckého areálu (letní měsíce), mamutí menu na oběd, upomínkové předměty, cesta zpět, mamut na Čekyňském kopci, restaurace Vinary – Na Skalce, pohlednice s mamutem a pračlověkem, návrat.

NÁVRH PRODUKTU Č. 3 Cílová skupina: podnikatelé, zájmové skupiny Cílová země: Česká publika, Slovensko, Maďarsko, Polsko Název produktu: Křižovatka Vašich obchodních cest Cíl produktu: uspokojit potřebu realizace firemních akcí a incentivní turistiky na území

Olomouckého kraje



158

Hlavní náplň: konferenční a incentivní turistika Koordinátor: Statutární město Přerov, nové pracoviště cestovního ruchu Zúčastněné subjekty: Služby města Přerova, České dráhy, ****hotel Jana, Provozovatel výstaviště

Přerov Popis: Město Přerov je historicky považováno za jedno z center střední Moravy.

V novodobé historii je hlavním železničním uzlem a předpokládá se brzká výstavba dálničního úseku D1 a letiště Přerov se smíšeným provozem. Město je velmi dobře dopravně dostupné a nabízí tak širokou škálu příležitostí pro konání obchodních jednání pro subjekty z regionu i s národním působením.

Program: 1. den – příjezd, ubytování, propagační materiály pro nabídku volnočasových

aktivit ve městě v jazykových mutacích (EN, D, PL, RU), firemní akce – konference, seminář, veletrh, večer stylová gastronomie 2. den – tenisový turnaj pro účastníky akce na klíč, ceny věnovaném městem a hotelem, stylová gastronomie, wellnes program

3.4.4.2 Cenová strategie Cena produktů destinace se přímo nestanovuje. Produkt destinace jako celek je nabízen v rámci cestovního ruchu bezplatně a cena se stanovuje pouze u nabídky jednotlivých služeb komerčních partnerů. Stanovení ceny jednotlivých služeb je odvislé od poptávky na trhu a dle celkového konkurenčního prostředí v regionu Střední Moravy.

3.4.4.3 Distribuční cesty destinace Nabídku turistické destinace Přerovsko je z hlediska distribuce vhodné kompletně spojit s partnerským statutárním a krajským městem Olomouc. Krajské město je z dlouhodobého hlediska atraktivnější destinací v oblasti cestovního ruchu a nabídku přerovské destinace však lze vhodně doplnit o nabídku turistických produktů, které Olomouc a okolní regiony nenabízejí, Organizace zodpovědná za řízení turistické destinace by měla vhodně využít všech dostupných distribučních kanálů. Jako vhodná se jeví následující kombinace: Služby města Přerova – městské informační centrum, plavecký areál, zimní stadion Magistrát města Přerova – podatelny všech úřadů samosprávy Hotely a další místa cestovního ruchu v Přerově



159

Přerovská rozvojová s.r.o. – nabídka investorům a podnikatelským subjektům statutární město Olomouc – informační centrum Olomouc Střední Morava - Sdružení cestovního ruchu – tuzemské i zahraniční veletrhy, zastoupení CzechTourism v zahraničí a informační centra v turistickém regionu Zastoupení Olomouckého kraje v Bruselu (Seven Partners, s.r.o.)

3.4.4.4 Propagace destinace

A. Reklama/Propagace

1. Vlastní tištěné propagační materiály (vždy i ve formátu PDF k zavěšení na webové stránky) Pro potřeby tvorby reklamních sdělení je vhodné zpracovat ucelený soubor propagačních materiálů v několika jazykových mutacích – A, N, PL, RU. Propagační materiály by měly vycházet ze stanoveného edičního plánu. Katalogy: Katalog ubytovacích zařízení Kongresová a incentivní turistika Aktivní dovolená na Přerovsku Mapy: Orientační mapa Turistická mapa Přerovska Trhací turistická mapa Přerovska Balíček map (soubor 3 map – cyklistická, turistická, památky) Letáky: Kulturní a sportovní akce roku 2008 Přehled zajímavostí Přerovska CD: Křižovatka Vašich obchodních cest Město mamutů pro rodiny s dětmi Brožury: Po stopách lovců mamutů Kalendář akcí cestovního ruchu Přerovska 10 důvodů proč navštívit Přerov Ostatní:



160

Barevné složky A5 na turistické letáky Barevné pohlednice Kapesní kalendáříky Trička

2. Inzerce v tištěných médiích

Komerční inzerce: Nové Přerovsko Olomoucký deník Hranický deník Kroměřížský deník Zlínský deník Regionální přílohy deníků Právo, MF DNES, Lidové noviny Inzerce formou zápočtu (zdarma): Přerovské listy Radniční listy Olomouce Krajské listy Olomouckého kraje

3. Rozhlasová reklama Regionální média: Rádio Haná Rádio Helax Český rozhlas Olomouc Celostátní média: Český rozhlas 1 Radiožurnál Frekvence 1 Impuls

4. Internet

Vytvořit turistické webové stránky města Přerova ve čtyřech základních jazykových mutacích (čeština, angličtina, němčina, polština a ruština) Distribuce informací a produktů: Komerční portály tuzemských turistických a cestovních kanceláří Turistický informační portál turistického regionu Střední Morava Oficiální Internetové stránky města Přerova



161

B. Podpora prodeje Podpora prodeje je vhodným doplňkem při tvorbě produktů destinace. Nejrozšířenější formou podpory prodeje jsou tzv., krátkodobé pobídky“, které mají za cíl vzbudit u cílového zákazníka zájem o daný produkt. Pro potřeby marketingového mixu produktů turistické destinace Přerovsko se navrhuje využít uceleného systému slev a výhod v podobě turistické karty Olomouc Region Card.

3.4.5 Marketingový plán

Strategický cíl

V rámci problémového okruhu 4: Marketingová strategie a propagace bude klíčovou motivací dosažení následujících cílů:


SC 8: Zpracování marketingového plánu cestovního ruchu města Přerova O 1

Opatření Opatření (O)

O 1: Zpracovat marketingový plán cestovního ruchu města Přerova

Doporučujeme zpracovat marketingový plán cestovního ruchu města Přerova, který bude respektovat následující strukturu:

1. Situační analýza ekonomiky cestovního ruchu:

a. počet hostů v ubytovacích zařízeních, počet přenocování, průměrná délka pobytu, top 15 – pořadí zahraničních hostů v ubytovacích zařízeních, průměrné výdaje hostů ve městě – z toho domácí turista a zahraniční turista

b. vývoj přenocování za posledních x let domácích a zahraničních turistů, vývoj přenocování ze sledovaných zemí (viz top 15), tržní portfolio Přerova, vytíženost lůžkové kapacity a pokojů



162

c. nabídka ubytovacích zařízení – struktura ubytovacích zařízení, kategorizace, počet lůžek, počet pokojů

d. četnost návštěv atraktivit a konzumace služeb

e. očekávání potenciálních návštěvníků – sledování trendů v oblasti cestovního ruchu

f. profil domácího a zahraničního návštěvníka

2. Stanovení cílů a aktivit

a. Stanovení kvantitativních cílů – např. o kolik % chceme navýšit počet přenocování (domácích a zahraničních návštěvníků), kolik vytvoříme nových přímých (nepřímých) pracovních míst

b. Stanovení strategických cílů – tyto cíle by měly rozpracovat předchozí kvantitativní cíle

c. Aktivity rozvoje cestovního ruchu města Přerova – např. organizovat propagaci, vyhledat vhodné partnery dle potřeby, zachovat rovnováhu mezi vybranými produkty a image destinace Přerova

3. Nástroje a služby

a. aktivity v rámci služeb informačního centra – vytvořit služby call centra (stanovit obsah/témata služeb, otevírací dobu, apod.)

b. logistika cestovního ruchu – stanovit způsob distribuce dokumentů ( např. propagační materiály, plakáty, CD apod.) – stanovit zde cíl: počet odeslaných dokumentů klientům za kalendářní rok

c. Umístění na trzích

4. Komunikace v oblasti cestovního ruchu

a. Identita – vytvořit logo, slogan, jednotný grafický design

5. Akční plán pro tuzemský trh

a. Analýza hlavních znaků tuzemské klientely

b. Stanovit cílové skupiny, cíle, produkty a tuzemský trh (podle regionů) podle sezóny (4 roční období)

c. Direkt marketing – stanovit trh, cílové skupiny, produkty, aktivity (např. zasílat informaci či propagační materiál, e-mailová kampaň, apod.), stanovit partnery podle potřeby, podmínky spolupráce, zhodnocení (indikátory měření)

d. Prodej na poslední chvíli – vytvořit systém prodeje služeb a produktů „last minute“ a vypracovat komponenty dle bodu 5.c.

e. Internet – stanovit cílovou skupinu, produkty, aktivity (např. newsletter, aktualizace dynamických dat u všech poskytovatelů služeb – tj. otevírací doba, vstupné, apod.), partnery, podmínky spolupráce, zhodnocení (indikátory měření)



163

f. Produkty – propagační a informační materiály – stanovit pro každý materiál cílovou skupinu, obsah, cíl, termín vydání

g. Odborná veřejnost – stanovit trh, cílovou skupinu (např. cestovní kanceláře, asociace hoteliérů, apod.), produkty, aktivity, partnery, podmínky partnerství, zhodnocení (indikátory měření)

h. PR – stanovit cílovou skupinu, produkty, aktivity, partnery, podmínky partnerství, zhodnocení (indikátory měření)

i. Veletrhy – trh, stanovit cílovou skupinu, produkty, aktivity, partnery, podmínky partnerství, zhodnocení (indikátory měření)

6. Akční plán pro zahraniční trh

a. Marketingová strategie pro zahraniční trh

b. Analýza hlavních znaků zahraničních návštěvníků – např. Němci, Poláci,…

c. Komerční aktivity - stanovit cílové skupiny, cíle, produkty, aktivity, partnery, podmínky partnerství, zhodnocení (indikátory měření)

d. Propagace – stanovit cílovou skupinu, téma, aktivity (např. Internet, direkt marketing, spolupracovat na kampaních organizovanými regionálními autoritami v oblasti cestovního ruchu, apod.), partnery, podmínky partnerství, zhodnocení (indikátory měření)

e. PR – stanovit cílovou skupinu, téma, aktivity, partnery, podmínky partnerství, zhodnocení (indikátory měření)

f. Internet – stanovit cílovou skupinu, produkty, aktivity (např. vytvořit webové stránky v několika světových jazycích, participace na tvorbě rezervačního systému), partnery, podmínky spolupráce, zhodnocení (indikátory měření)

g. Odborná veřejnost – stanovit trh, cílovou skupinu (např. cestovní kanceláře, asociace hoteliérů, apod.), produkty, aktivity, partnery, podmínky partnerství, zhodnocení (indikátory měření)

h. Veletrhy – trh, stanovit cílovou skupinu, produkty, aktivity, partnery, podmínky partnerství, zhodnocení (indikátory měření)



164

C. Vazba na politiku hospodářské a sociální soudržnosti 2007 - 2013

ZADÁNÍ:

Strategie bude respektovat strategické priority politiky hospodářské a sociální soudržnosti 2007 – 2013. Součástí výstupu bude návrh integrovaného projektu či více projektů do prioritní osy 3 Cestovní ruchu ROP NUTS II Střední Morava, tzn. jeho věcný záměr, hrubý harmonogram zpracování, popis synergických efektů, vč. návrhu řízení a koordinaci zpracování i realizace.

Bude zde popsána vazba na ostatní rozvojové záměry Statutárního města Přerova a na projekty v oblastní cestovního ruchu v rámci destinačního managementu Střední Morava (Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu). Výstup bude také obsahovat výčet dalších potencionálních projektů souvisejících s rozvojem cestovního ruchu v dané lokalitě s možností využití spolufinancování z fondů EU.

Vzhledem k tomu, že Strategie cestovního ruchu Přerovska na období 2007 – 2013 navazuje na strategické dokumenty statutárního města Přerova, je nutné vzít v úvahu rovněž navrhované aktivity v oblasti cestovního ruchu či oblastech s ním úzce souvisejícími.

Priority v dalších strategických dokumentech naznačují další směry, které je nutné do této strategie promítnout:

1. Strategický plán ekonomického a územního rozvoje statutárního města Přerova pro období 2007 – 2013


Příprava dokumentace a realizace vybraných projektů infrastruktury cestovního ruchu


Realizace muzea optiky Turistická infrastruktura

Dokončení projektu „Předmostím až do pravěku“


Revitalizace Výstaviště Přerov Turistická infrastruktura Rekonstrukce budovy náměstí T.G.Masaryka 8


Tvorba a rozvoj podnikatelského prostředí Rozšíření ubytovacích kapacit a

návazných služeb v rámci rozvoje incentivní a kongresové turistiky


Dopravní a technická infrastruktura, živ. prostředí

Realizovat úkoly vyplývající z Místní koncepce EVVO na období 2006–2015 (viz níže uvedené projekty)



165


Vybudovat přírodní areál sportu a zdraví s využitím přerovských lagun


Dokončení regenerace parku Michalov


Výstavba víceúčelové haly Turistická infrastruktura Další etapa regenerace zámku Turistická infrastruktura

Stavba in-line parku Turistická infrastruktura Modernizace plaveckého areálu Turistická infrastruktura

Rozvoj lidských zdrojů a kvalita života

Revitalizace sportovních areálu na Přerovské rokli


2. Postup při využití prostředků strukturální politiky Evropské unie pro roky 2007 až 2013

Název projektu Klasifikace projektů dle CR

Multifunkční sportovní hala Turistická infrastruktura Regenerace výstaviště Turistická infrastruktura

Cyklostezka Osmek – Velká Dlážka Turistická infrastruktura Infocentrum a skanzen pravěkých zvířat Turistická infrastruktura Terminál kombinované dopravy Přerov Turistická infrastruktura

Strategie a propagace cestovního ruchu Přerovska Organizace a řízení cestovního ruchu




166

3. Místní koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro město Přerov na období 2006-2015 (Akční plán na období 2006-2008)

Název projektu/aktivity Klasifikace projektů dle CR

Vybudovat naučnou vlastivědnou stezku Předmostím až do pravěku


Podporovat vznik a činnost občanských sdružení a neziskových organizací aktivních v oblasti ochrany ŽP, EVVO, památkové péče, zachování pozitivních tradic a zvyků, propagace turistiky (v roce 2007 byly schváleny zásady pro poskytování dotací)

Organizace a řízení

Zpřístupnit místní přírodně a kulturně zajímavé lokality a objekty, zajistit jejich dostatečnou propagaci


Marketing cestovního ruchu Městské informační centrum využít mj. k poskytování informací o atraktivních lokalitách, možnostech exkurzí



Vybudovat a podporovat činnost střediska environmentální výchovy v areálu BIOS a ORNIS, jakožto základního článku krajské sítě SEV v Přerovském regionu, přitom plně využít kvalitního materiálního a personálního zázemí a atraktivity okolního prostředí


ŘEŠENÍ:

Strukturální fondy EU zahrnují finanční a technickou pomoc. Peníze ze strukturálních fondů jsou čerpány v několikaletých cyklech na základě definovaných cílů a priorit. Pro období 2007 – 2013 je hlavním zájmem větší sociální a ekonomický růst a vytváření více pracovních míst pro všechny regiony. V rámci města Přerova se jedná o Regionální operační program ROP NUTS II Střední Morava. Vzhledem k výjimečnosti doby, kdy do ČR z EU poplyne nebývalé množství financí je třeba této problematice věnovat velkou pozornost.

Současně je třeba připravit projekty pro druhou část tohoto období, tj. 2010 – 2013. Tato činnost spočívá ve výběru vhodného projektu a jeho následné přípravě až do podoby žádosti o spolufinancování. Je třeba nezapomenout na tzv. integritu projektů znamenající spojení malých projektů, které spolu tématicky, místně a časově souvisejí.

Česká republika jako členský stát Evropské unie profituje z prostředků politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, jejímž hlavním cílem, stanoveným Smlouvou o Evropských společenstvích, je vyrovnávání hospodářských a sociálních rozdílů mezi regiony zemí Evropské unie. Prostředky a priority



167

politiky hospodářské a sociální soudržnosti jsou plánované Evropskou unií v sedmiletých programových úsecích (programová období) a jsou rozdělovány na základě operačních programů připravených členskými státy a schválených Komisí Evropské unie. Jedním z klíčových příjemců finanční podpory politiky hospodářské a sociální soudržnosti jsou významná města v regionech s úrovní hrubého domácího produktu méně než 75% průměru regionů EU. Město Přerov nacházející se na území regionu soudržnosti NUTS 2 Střední Morava se kvalifikuje mezi důležité potenciální příjemce strukturální pomoci Evropské unie.

V období let 2007 – 2013 se Česká republika stane potenciálně příjemcem EUR 25,8 mld. pro rozvoj svých regionů s HDP nižším než 75% průměru regionů EU z prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti1. Tyto prostředky budou rozděleny prostřednictvím operačních programů. Samotné město Přerov je v oblasti cestovního ruchu potenciálním příjemcem u Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava, konkrétně v prioritní ose 3, prioritní oblast 3.2, podnikatelské subjekty v oblasti cestovního ruchu mohou čerpat v rámci prioritní oblasti 3.3

Město Přerov aktualizovalo Strategický plán statutárního města Přerov pro období let 2007 – 2013 znění plánu schválilo zastupitelstvo města Přerova dne 5. 2. 2007. Tím byl ustanoven strategický a rozvojový rámec města pro dané období a tento materiál bude klíčovým východiskem pro koncepční čerpání finančních prostředků z fondů EU.

Pozitivní pro možnost čerpání evropských dotací je skutečnost, že města jsou jednou z protěžovaných cílových skupin příjemců prostředků strukturální politiky 2007 – 2013. Lze důvodně předpokládat brzké schválení Regionálního operačního programu, který zahrnuje intervence do cestovního ruchu a ještě do konce roku můžeme čekat první výzvy na předkládání žádostí, tudíž lze konstatovat, že v současné době nic nebrání přípravě individuálních projektů včetně spolupráce města se soukromými nebo ostatními veřejnými subjekty na větších projektových záměrech

Jedním z účelů tohoto strategického materiálu je efektivní příprava magistrátu města Přerova na využití prostředků strukturální politiky Evropské unie určené pro Českou republiku v období let 2007 – 2013 v oblasti cestovního ruchu v souladu s prioritami a východisky politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, jak je stanoví Evropská unie a Vláda ČR.

Tato kapitola určí postup magistrátu pro využití prostředků politiky soudržnosti v oblasti cestovního ruchu v prvních dvou letech sedmiletého finančního období strukturální politiky 2007 – 2013.

3.6.2008



168

1. Dostatečná administrativní a finanční kapacita magistrátu města v oblasti cestovního ruchu

Magistrát zhodnotí své kapacity v oblasti cestovního ruchu a provázanost s kapacitami na řízení projektů strukturální politiky EU. Je nezbytné zachovat dostatečnou administrativní kapacitu magistrátu pro účely rozvoje cestovního ruchu a návazné dotační správy. S tím souvisí nutnost dílčí reorganizace a efektivizace oddělení zabývajících se cestovním ruchem ve městě a nastavení úzké spolupráce v rámci turistické lokality a s nově zřízeným destinačním managementem (Střední Morava - Sdružení cestovního ruchu).

Je nutné bezodkladně provést finanční analýzy a následné opatření k nutnému předfinancování a spolufinancování plánovaných rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu a následné potřebné finanční analýzy ke zhodnocení každého projektu a k odvrácení případných rizik.

V oblasti cestovního ruchu doporučujeme používat integrovaný přístup a snažit se využít synergických efektů z ostatních rozvojových aktivit a zejména propojení s aktivitami financovanými z Regionálního operačního programu, z prioritní osy I (doprava) a prioritní osy II (urbánní rozvoj). Aktivity v oblasti cestovní ruchu by měly být předmětem spolupráce magistrátu s ostatními obcemi v rámci definované turistické lokality, destinačním managementem, krajem, národními institucemi, veřejností, podnikatelským sektorem, neziskovým sektorem a dalšími významnými aktéry v oblasti cestovního ruchu.

Jak toho dosáhnout?

Statutární město Přerov by mělo iniciovat vznik platformy pro koordinaci aktivit v oblasti cestovního ruchu v rámci turistické lokality, kde by byli zastoupeni zástupci podnikatelského sektoru (hotely, restaurace, incomingové agentury, výstaviště, jiné významné atraktivity), obcí turistické lokality, kraje, destinačního managementu, marketingu, kultury, kulturních památek, církve a odborníci na cestovní ruch. Doporučujeme využít pro výše uvedený záměr rozšířenou Komisi pro cestovní ruch, kulturu a kulturní památky, která se podílela na projednání této strategie.

Důležité je rovněž vhodně a synergicky reagovat na následující krajské projekty a projekty destinačního managementu Střední Morava - Sdružení cestovního ruchu.

2008 - 2010



169

Název projektu: Marketing 2 Číslo: 1 Operační program Regionální operační program 3.4 Finanční rozsah: 41 mil. Stručný popis: Záměrem projektu je vytvoření nových turistických produktů, jejich testování, distribuce

a prodej. Nové produkty by měly vyvolat zvýšený zájem o turistický region Střední Morava, zvýšenou „konzumaci“ těchto produktů a docílit zvýšení počtu přenocování.

Název projektu: Rezervační systém a rozšíření jazykových aplikací Číslo: 2 Operační program Regionální operační program 3.4 Finanční rozsah: 5,5 mil. Stručný popis: Vytvoření online rezervačního systému a rozšíření stávajících jazykových mutací

(čeština, angličtina, němčina a polština) turistického portálu o další jazyky: francouzština, italština, španělština a ruština.

Název projektu: Kvalita služeb v cestovním ruchu Číslo: 3 Operační program Interreg IVC Finanční rozsah: 4 mil. Stručný popis: Modifikace stávajících značek kvality služeb v cestovním ruchu a jejich přizpůsobení

novým potřebám cílových skupin s využitím nových komunikačních nástrojů.

2011 – 2013

Název projektu: Marketing 3 Číslo: 4 Operační program Regionální operační program 3.4 Finanční rozsah: 41 mil. Stručný popis: Realizace následného marketingu cestovního ruchu .

Název projektu: Regionální informační centrum Střední Morava Číslo: 5 Operační program Regionální operační program 3.4 Finanční rozsah: 10 mil. Stručný popis: Vytvoření informačního systému uvnitř regionu Střední Moravy a zřízení regionálního

informačního centra Střední Morava.

Název projektu: Tématické stezky Číslo: 6 Operační program Regionální operační program 3.2 Finanční rozsah: Stručný popis: Vytvoření tématických stezek – vyznačení tras, budování doprovodné infrastruktury

v turistickém regionu Střední Morava.



170

Při realizaci vybraných projektových záměrů v oblasti cestovního ruchu se proto město Přerov mimo jiné zaměří na projektovou spolupráci se státem, samosprávnými i soukromými aktéry formou podílu na společných podnicích, společnostech nebo sdruženích s cílem dodat váhu potřebným projektům v souladu s prioritami města a politikou hospodářské a sociální soudržnosti EU, které by se bez účasti města jen stěží zrealizovaly.

V této části materiálu jsou uvedeny projektové záměry mající vazbu na rozvoj cestovního ruchu, u kterých město Přerov prověří možnost a bude usilovat o spolufinancování z prostředků strukturálních fondů, a u kterých je cílem předložení žádosti nebo příprava na předložení žádosti o podporu z prostředků strukturálních fondů v období 2007 nebo 2008.

Tato část rovněž uvádí typy akcí, jejichž realizace je potřebná pro rozvoj cestovního ruchu ze strany soukromého sektoru a je tudíž v zájmu města, aby byly realizovány. Doporučuje se městu tyto aktivity iniciovat a dále podporovat jejich realizaci.

Projektové záměry mají bezprostřední vazbu na Strategický plán města Přerova 2007 – 2013 a naplňují jeho akční plán.

Projektové záměry v oblasti cestovního ruchu

Krátký popis projektových záměrů je pro přehlednost členěn v samostatných přehledových tabulkách využívaných pro projektové záměry v materiálu Postup při využití prostředků strukturální politiky Evropské unie pro roky 2007 až 2013.



171

2. Projektové záměry v oblasti cestovního ruchu uvedené v materiálu „Postup při využití prostředků strukturální politiky Evropské unie pro roky 2007 až 2013“: Podpůrné akce: D Koncepce cestovního ruchu 2007 – 2008

Stručný popis:

Výstupem akce bude pracovní náplň samostatného oddělení rozvoje cestovního ruchu města, popis jednotlivých pracovních pozic, detailní akční plán nového oddělení včetně kontrolních mechanismů, soulad práce oddělení s cíli a aktivitami funkčně nadřazených orgánů a organizací.

100

E Multifunkční sportovní hala – studie

Stručný popis:

Studie provede analýzu dostupných alternativ pro vybudování sportovní haly města Přerova a doporučí optimální variantu k realizaci.

100

F Regenerace výstaviště – studie

Stručný popis:

Studie navrhne optimální variantu funkčního využití areálu výstaviště s ohledem na strategii rozvoje města v budoucím období s cílem obnovit funkci areálu v přerovském urbanistickém a mikroregionálním celku.

300

Studie proveditelnosti pro jednotlivé projekty a návazná dokumentace k žádosti o spolufinancování z prostředků EU

Stručný popis:

Studie určí konečnou formu projektového záměru a zda je projekt vhodný k realizaci a spolufinancování z prostředků Evropské unie. Studie mj. určí optimální variantu realizace projektu, určí finanční prostředky potřebné na investiční a provozní fázi projektu, prokáže udržitelnost, identifikuje rizika realizace projektu.



172

Projektové akce: Název projektu: Cyklostezka – propojení Osmek – Velká Dlážka (Polní) Číslo: 7 Operační program Regionální operační program 3.2 Finanční rozsah: 14 mil. Vazba na strategický plán:

Oblast 1 – Tvorba a rozvoj podnikatelského prostředí Priorita 1.3 – Cestovní ruch Opatření 1.3.2 Infrastruktura pro cestovní ruch

Stručný popis: V rámci projektu dojde k vybudování cyklotrasy, která propojí Osmek k silnici první třídy č. I/47 a podél ní se stávajícími cyklostezkami na ulici Velká Dlážka a připravovanou cyklostezkou v ulici Polní. Projekt řeší kompletní úpravu povrchu pro využití jízdy na kole a bude celá označena značením dle standardní metodiky Klubu českých turistů. Snahou projektu bude napomoci k rozvoji cyklotras jako volnočasové aktivity pro místní občany i návštěvníky města, a napomoci k propojení cyklotras na území města a v jeho okolí.

Název projektu: Informační centrum a skanzen pravěkých zvířat Číslo: 8 Operační program Regionální operační program

OP Přeshraniční spolupráce Finanční rozsah: 12 mil.

Vazba na strategický plán:

Oblast 1 – Tvorba a rozvoj podnikatelského prostředí Priorita 1.3 – Cestovní ruch Opatření 1.3.2 Infrastruktura pro cestovní ruch

Stručný popis: Oblast Předmostí je známá svými objevy z doby pravěku. V současné době ve spolupráci občanského sdružení Predmostenzis, Muzea Komenského v Přerově, ZŠ J.A. Komenského a Statutárního města Přerov je všem zájemcům o historii k dispozici památník lovců mamutů (financováno z prostředků programu Interreg) a také naučná stezka (financována z prostředků města). Pro zvýšení zajmu o historii a město Přerov uvažuje tento projekt s vybudováním skanzenu pravěku a také informačního centra, v jehož prostorách by vedle prostor pro návštěvníky a zázemí pro personál bylo k dispozici veřejné WC pro návštěvníky stezky a skanzenu. V rámci projektu bude vybudován skanzen a budou do něj pořízeny exponáty. V rámci informačního centra dojde k vybudování prostor centra, zázemí pro personál a sociálního zařízení, dále prostory budou vybaveny potřebným nábytkem, technikou a exponáty.

Název projektu: Strategie, marketing a propagace Přerovska jako destinace cestovního ruchu Číslo: 9 Operační program Regionální operační program 3.2 Finanční rozsah: 5 mil. Vazba na strategický plán:

Oblast 1 – Tvorba a rozvoj podnikatelského prostředí Priorita 1.3 – Rozvoj cestovního ruchu Opatření 1.3.1 – Vytvoření koncepce rozvoje CR ve městě Oblast 4 – řízení a prezentace města Přerova Opatření 4.1.1 – prezentace města

Stručný popis: Město Přerov je považováno za centrum Hané. Na jeho území i v jeho okolí se nachází celá řada památek a zajímavostí pro turisty. Projekt řeší propagaci města Přerova jako centra pro trávení volného času a dovolené. Součástí této propagace musí být jasně stanovená strategie, která ukáže směry, jak napomoci k rozvoji cestovního ruchu ve městě Přerov a jeho okolí a přilákat tak nové návštěvníky, kteří se zde budou vracet. Strategie bude obsahovat základní trendy a postupy rozvoje cestovního ruchu ve všech jeho oblastech (propagace, infrastruktura). Pro zvýšení povědomí o městě Přerov budou také vydány propagační materiály v jazykových mutacích, které pak budou distribuovány jak v informačním centru a dalších institucích a místech na území města, tak také na veletrzích a výstavách v tuzemsku a zahraničí. Pro potřeby návštěvníků bude také aktualizován web, který poskytne informace jak o ubytovacích a stravovacích zařízeních ve městě, tak také o zajímavých místech v okolí města. Na tvorbě strategie se budou vedle města podílet také subjekty a instituce působící v oblasti cestovního ruchu ve městě.



173

Návrh dalších možných aktivit/projektů:

• Institucionalizovat řízení cestovního ruchu v turistické lokalitě Přerovsko

• Vytvořit odbornou pracovní skupinu pro cestovní ruch

• Jednotné značení „turistické informační centrum“ pro IC v Přerově

• Realizovat „Program regenerace a rozvoje přerovských lagun“, rozvoj areálu ORNIS a parku Michalov

• Zohlednit potřebu budování stezek pro in-line bruslení

• Vytvořit koncepční strategický materiál v oblasti kultury

• Realizovat další etapy projektu „Předmostím až do pravěku“

• Založit mikroregion Přerovsko

• Zpracování marketingového plánu cestovního ruchu

• Modernizace plaveckého areálu

• Zpracovat koncepci rozvoje areálu Přerovské rokle

• Vytvořit program podpory zpřístupnění církevních, historických a technických objektů

• Zřídit průvodcovskou službu ve městě

• Vytvořit plán rozvoje kongresové a incentivní turistiky v Přerově

• Zpracovat program rozvoje cestovního ruchu v městských částech Penčice, Čekyně, Žeravice, Vinary, Popovice a v obci Lhotka

• Vytvořit partnerství pro rozvoj a využití areálu výstaviště

• Jednotný orientační a informační systém

• Realizovat jednotný orientační a informační systém

• Motivace podnikatelů k provozování předzahrádek

• Vytvoření galerie přerovských umělců na Přerovském zámku

• Oživení břehů řeky Bečvy

• Vybudovat víceúčelovou halu

• Zřídit technické muzeum



174

D. Akční plán a finan ční plán

Akční plán rozvoje cestovního ruchu turistické lokality Přerovsko na období 2007 - 2010

Tento akční plán rozvoje cestovního ruchu je součástí dlouhodobějšího strategického dokumentu a popisuje prioritní a přípravné aktivity vedoucí k naplňování cílů této strategie. V roce 2010 je potřeba vyhodnotit dosavadní plnění strategie a části Akční plán a dle této analýzy stanovit další konkrétní postup ( akční plán II ) do roku 2013, kdy končí platnost Strategice cestovního ruchu Přerovska pro období 2007 – 2013.

Akční plán rozvoje cestovního ruchu turistické lokality Přerovsko na období 2007 – 2010 zajišťuje koordinaci činnosti jednotlivých složek magistrátu, definuje potřebná partnerství, vymezuje rámcově finanční prostředky na jednotlivé aktivity, popisuje časovou návaznost a zdůvodňuje potřebnost a dopady jednotlivých aktivit na území města Přerova. Zároveň může představovat nástroj pro čerpání finančních prostředků z různých zdrojů (fondů či rozpočtů) s cílem zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících rozvoj cestovního ruchu.

Akční plán je základním koordinačním rámcem:

- navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje cestovního ruchu v turistické lokalitě Přerovsko i na Program rozvoje cestovní ruchu Olomouckého kraje;

- za účelem identifikace, koordinace a řešení současných problémů a rozvoje atraktivity cestovního ruchu v Přerov

Akční plán detailně popisuje jednotlivé aktivity a navazuje tak na předchozí části strategie a je členěn do níže uvedených tabulek podle časové posloupnosti:



175

Institucionalizovat řízení cestovního ruchu v turistické lokalitě Přerovsko

Popis: Zajistit vznik pracoviště cestovního ruchu v rozsahu 2 pracovních míst, zodpovědné za management cestovního ruchu (organizaci a řízení cestovního ruchu). Kancelář primátora, odpovědný za realizaci tohoto opatření, zajistí zpracování pracovní náplně jednotlivým pracovníkům, základní proškolení v oblasti cestovního ruchu a informuje všechny ostatní relevantní subjekty a instituce na území turistické lokality Přerovsko o institucionalizaci managementu cestovního ruchu.

Cíle:

- funkční a efektivní řízení turistické lokality Přerovsko - integrace samosprávy a podnikatelských subjektů cestovního ruchu

Cílové skupiny:

Subjekty v oblasti cestovního ruchu, turisté a místní obyvatelstvo

Garant:

Kancelář primátora

Partneři:

Služby města Přerova

Finanční rámec:

0,80 mil. Kč (osobní náklady 2 pracovníků + vybavení kanceláře)

Zdroje:

Rozpočet města

Časový rámec:

2008 2009 2010

Vytvořit odbornou pracovní skupinu pro cestovní ruch

Popis: Vznik pracovní skupiny Magistrátu města Přerova s účastí všech relevantních subjektů cestovního ruchu na území turistické lokality Přerovsko. Koordinátorem pracovní skupiny bude stávají Komisi pro cestovní ruchu, kulturu a památky. Pracovní skupina zajistí realizaci strategie cestovního ruchu turistické lokality Přerovsko, její průběžnou aktualizaci a bude se podílet na přípravě projektů cestovního ruchu a legislativních iniciativ v rámci samosprávy. Skupina bude návazným subjektem na Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu a bude rovněž místním partnerem pro destinační management.

Cíle:

- zapojení skupiny do řízení a plánování marketingových aktivit turistické lokality Přerovsko - zlepšení spolupráce subjektů cestovního ruchu - realizace konkrétních projektů v oblasti cestovního ruchu

Cílové skupiny:

Relevantní subjekty v cestovním ruchu

Garant: Komise pro cestovní ruch, kulturu a kulturní památky Partneři: Kancelář primátora Finanční rámec:

-

Zdroje:

-



176

Časový rámec:

2008 2009 2010

Jednotné značení „turistické informační centrum“ pro IC v Přerově

Popis: Požádat o přidělení jednotného značení „turistické informační centrum“ a tak se zařadit do sítě informačních center České republiky prostřednictvím agentury CzechTourism.

Cíle:

- registrace do databáze oficiálních turistických informačních center v České republice garantovaná agenturou CzechTourism

Cílové skupiny:

Relevantní subjekty v cestovním ruchu, návštěvníci, turisté, místní obyvatelstvo

Garant:

Služby města Přerova

Partneři:

Komise pro cestovní ruch, kulturu a kulturní památky

Finanční rámec:

-

Zdroje:

-

Časový rámec:

2008 2009 2010



177

Realizovat "Program regenerace a rozvoje přerovských lagun", rozvoj areálu ORNIS a parku Michalov Popis: V návaznosti na Strategický plán rozvoje statutárního města Přerova a jeho integrovaného

akčního plánu připravit podklady pro žádost do strukturálních fondů Evropské unie. Cíle:

Zkvalitnění a rozšíření nabídky pro turisty v letních měsících a zlepšení nabídky trávení volného času

Cílové skupiny:

Turisté, místní obyvatelstvo

Garant:

Odbor rozvoje

Partneři:

Odbor životního prostředí, Služby města Přerova, Odbor majetku

Finanční rámec:

dle etap v programu

Zdroje:

rozpočet města, strukturální fondy, státní rozpočet

Časový rámec:

2008 2009 2010

Zohlednit potřebu budování stezek pro in-line bruslení

Popis: Pro potřeby rozvoje místní nabídky volnočasových aktivit provázat nabídku cyklostezek se stezkami pro in-line bruslení.

Cíle:

Koncepční přístup pro efektivní budování stezek pro in-line bruslení. Zajištění možnosti in-line bruslení pro občany a turisty.

Cílové skupiny:


Garant:

Odbor rozvoje

Partneři:

-

Finanční rámec:

-

Zdroje:

-

Časový rámec:

2008 2009 2010



178

Vytvořit koncepční materiál v oblasti kultury

Popis: Město Přerov jako hlavní aglomerace turistické lokality Přerovsko je přirozeným centrem kulturního života regionu. V rámci strategického přístupu k rozvoji turistického potenciálu zpracovat dlouhodobou koncepci v oblasti kultury, která specifikuje prioritní kulturní aktivity v regionu, plán rozvoje kulturních zařízení a celkové řízení kulturních akcí turistické lokality.

Cíle:

- koordinovaný rozvoj kultury na území turistické lokality Přerovsko - zvýšení nabídky a kvality kulturních akcí

Cílové skupiny:

Místní obyvatelstvo, turisté, podnikatelé v oblasti cestovního ruchu

Garant:

Kancelář primátora

Partneři:

Služby města Přerova, Olomoucký kraj

Finanční rámec:

0,10 mil. Kč

Zdroje: Rozpočet města Časový rámec:

2008 2009 2010

Realizovat další etapy projektu "Předmostím až do pravěku"

Popis: V rámci návrhové části strategie cestovního ruchu turistické lokality Přerovsko byla identifikována městská část Předmostí a její blízké okolí související s archeologickým nalezištěm jako místo s vysokým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu Přerovska. Městská část Předmostí se vzhledem k dominantní panelové výstavbě řadí mezi deprimované území s rizikem sociálně-patologických jevů a je žádoucí jeho další rozvoj úzce spojit s budováním turistické destinace Přerovsko – Mamutov.

Cíle:

Dlouhodobě rozvíjet a propagovat možnou turistickou atraktivitu a tím revitalizovat deprimované území za využití vícezdrojového financování tím, že tato skutečnost bude zohledněna a zakomponována při tvorbě jiných strategických plánů a programů (zejména při zpracovávání IPRM).

Cílové skupiny:


Garant: Odbor rozvoje, Odbor životního prostředí Partneři: pracovní skupina "Předmostím až do pravěku" Finanční rámec:

-

Zdroje: - Časový rámec:

2008 2009 2010



179

Založit mikroregion Přerovsko

Popis: Pro potřeby užší spolupráce města Přerova a okolních obcí založit mikroregion Přerovsko.

Cíle:

- spolupráce vybraných obcí v aglomeraci města Přerova - integrovaný přístup v rozvoji území

Cílové skupiny:

Statutární město Přerov, obce

Garant: Kancelář primátora Partneři: Obce v turistické lokalitě Přerovsko Finanční rámec:

0,10 mil. Kč


2008 2009 2010

Zpracování marketingového plánu cestovního ruchu

Popis: V návaznosti na strategii cestovního ruchu turistické lokality Přerovsko zpracovat detailní marketingový plán cestovního ruchu, který specifikuje, které konkrétní destinační produkty mají být vytvořeny na území Přerovska a jakým způsobem mají být propagovány na lokální, krajské, národní a mezinárodní úrovni.

Cíle: - propagace města Přerova formou nabídky turistických atrakcí Cílové skupiny:

Místní obyvatelstvo, turisté, podnikatelé

Garant: Kancelář primátora, Odbor rozvoje Partneři: Střední Morava - Sdružení cestovního ruchu Finanční rámec:

0,25 mil. Kč


2008 2009 2010



180

Modernizace plaveckého areálu Popis: V návaznosti na Strategický plán rozvoje statutárního města Přerova a jeho integrovaného

akčního plánu připravit podklady pro žádost do strukturálních fondů Evropské unie. Cíle:

Připravit poklady pro získání finančních prostředků na realizaci rekonstrukce a modernizace plaveckého areálu

Cílové skupiny:

občané města, turisté

Garant: Odbor rozvoje Partneři: Služby města Finanční rámec:

?

Zdroje: Regionální operační program NUTS II Střední Morava, rozpočet města Časový rámec:

2008 2009 2010 zatím není stanoveno

Zpracovat koncepci rozvoje areálu Přerovské rokle

Popis: Sportovní události související s provozem Přerovské rokle jsou z pohledu cestovního ruchu jedinou aktivitou sportovního charakteru na území turistické lokality Přerovsko s národním a mezinárodním rozsahem. Město Přerov zajistí koncepčním dokumentem rozvoj areálu rokle a zařadí jej mezi hlavní priority v oblasti podpory sportovní infrastruktury na území města Přerova.

Cíle:

Koncepční rozvoj významného areálu, zajištění jeho propagace a maximalizace efektů z jeho existence pro turisty i občany města.

Cílové skupiny:

Turisté, místní obyvatelstvo, NNO

Garant: Odbor rozvoje Partneři: Autoklub Přerov Finanční rámec:

50 000 Kč


2008 2009 2010



181

Vytvořit program podpory zpřístupnění historických, církevních a technických objektů na území města Přerova

Popis: Pro potřeby tvorby ucelené nabídky turistické destinace Přerovsko zajistit podporu objektů, které se tradičně řadí mezi hlavní turistické atrakce.

Cíle:

Zpřístupnit turistům a občanům historické, církevní památky i jiné atraktivní technické objekty v maximální míře a tím zatraktivnit město Přerov pro turisty.

Cílové skupiny:


Garant: Kancelář primátora Partneři: Církev, NNO, podnikatelé, místní obyvatelstvo Finanční rámec:

-


2008 2009 2010

Zřídit průvodcovskou službu ve městě

Popis: Zařadit do standardní nabídky turistických služeb městského informačního střediska průvodcovské služby i v cizích jazycích. Vytvořit k tomuto účelu propagační leták v několika jazykových mutacích.

Cíle: Zkvalitnit a rozšířit turistickou nabídku pro turisty a tím podpořit rozvoj cestovní ruchu ve městě Cílové skupiny:

Turisté, návštěvníci, místní obyvatelstvo

Garant: Služby města Přerova Partneři: - Finanční rámec:

0,05 mil. Kč


2008 2009 2010



182

Vytvořit plán rozvoje kongresové a incentivní turistiky (KIT) v Přerově

Popis: Na základě návrhové části strategie cestovního ruchu turistické lokality Přerovsko zpracovat samostatný plán pro oblast kongresové a incentivní turistiky. Rozpracovat potenciál města Přerova stát se městem tzv. druhé volby v oblasti KIT a navrhnout konkrétní opatření vedoucí k tomuto cíly.

Cíle:

Podpořit rozvoj oblasti v cestovním ruchu s nejvyšším potenciálem růstu a vysokou přidanou hodnotou, zvýšit konkurenceschopnost Přerova v oblasti kongresové a incentivní turistiky a dosáhnout posunu z kongresové destinace III. volby na destinaci II. volby

Cílové skupiny:

Podnikatelé, turisté, NNO

Garant: Odbor rozvoje Partneři: Podnikatelé, NNO Finanční rámec:

0,05 mil. Kč


2008 2009 2010

Zpracovat program rozvoje cestovního ruchu v místních částech Penčice, Čekyně, Žeravice, Vinary, Popovice a v obci Lhotka

Popis: Zpracovat samostatný program rozvoje cestovního ruchu městských částí Penčice a Čekyně s ohledem na turistický potenciál atraktivních lokalit. Tento program bude reflektovat specifika dané městské části.

Cíle:

Vytvořit dlouhodobý strategický dokument rozvoje cestovního ruchu v místních částech s vysokým potenciálem růstu v této oblasti v kontextu rozvoje a potřeb celého města.

Cílové skupiny:


Garant: Kancelář primátora Partneři: Podnikatelé, neziskový sektor, církev, Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu Finanční rámec:

0,25 mil. Kč


2008 2009 2010



183

Vytvořit partnerství pro rozvoj a využití areálu výstaviště

Popis: Na základě koncepčního přístupu města k rozvoji podnikatelského prostředí a cestovního ruchu zahájit užší spolupráci mezi statutárním městem Přerovem a provozovatele přerovského výstaviště. V rámci pravidelných jednání připravit plán aktivit a celosezónního využití potenciálu výstaviště pro hospodářská, kulturní, sportovní a jiná společenská setkání.

Cíle:

Maximalizovat efekt z existence významné infrastruktury na území města a tím podpořit rozvoj incentivní a kongresové turistiky a zvýšit konkurenceschopnost Přerova v této oblasti

Cílové skupiny:

Podnikatelé, Služby města Přerova

Garant: Kancelář primátora Partneři: GENOSERVIS, NNO, podnikatelé Finanční rámec:

-


2008 2009 2010

Jednotný orientační a informační systém

Popis: Vypracovat studii jednotného orientačního a informačního systému, která bude analyzovat současný stav a navrhne optimální řešení nového moderního orientačního a informačního systému s využitím nových technologií. V návaznosti na studii jednotného orientačního a informačního systému turistické lokality Přerovsko bude dle navržených opatření realizována úprava a doplnění nového systému.

Cíle:

Kvalitní informační a navigační systém zásadně zatraktivní město pro turisty (i místní obyvatelstvo), marketingově zásadně podpoří aktivity a atraktivity města, podnikatelů, NNO a církve.

Cílové skupiny:

Místní obyvatelstvo, turisté, NNO, podnikatelé, církev

Garant: Služby města Přerova Partneři: Odbor majetku, NNO, církev, podnikatelé Finanční rámec:

10,2 mil. Kč


2008 2009 2010



184

Motivace podnikatelů k provozování předzahrádek

Popis: Statutární město Přerov podpoří rozvoj podnikatelské prostředí v oblasti gastronomie a pohostinství formou úpravy místní vyhlášky o místních poplatcích – zábor veřejného prostranství - provozování tzv. předzahrádek v turisticky atraktivních lokalitách města.

Cíle: - zkvalitnění nabídky služeb pro turisty v letních měsících Cílové skupiny:

Podnikatelé v pohostinství

Garant: Odbor majetku Partneři: Podnikatelé subjekty Finanční rámec:

-


2008 2009 2010

Vytvoření galerie přerovských umělců na Přerovském zámku

Popis: Rozšířit expozici Muzea Komenského v Přerově o stálou galerii významných přerovských umělců.

Cíle:

Zatraktivnění města a rozšíření možností trávení volného času pro turisty, vytvoření konkurenceschopné destinace pro školní a jiné vzdělávací zájezdy. Zlepšení služeb města i pro místní obyvatelstvo, posílit sounáležitost místních občanů s městem.

Cílové skupiny:


Garant: Kancelář primátora, Odbor rozvoje Partneři: Olomoucký kraj, Muzeum Komenského, pracovní skupina pro regeneraci zámku Finanční rámec:

2 mil. Kč

Zdroje: Rozpočet Olomouckého kraje, rozpočet města, státní rozpočet Časový rámec:

2008 2009 2010



185

Oživení břehů řeky Bečvy

Popis: Využít potenciálu, který nabízí bezprostřední okolí řeky Bečvy pro oblast cestovního ruchu i volnočasového vyžití obyvatel města Přerova. Upravit snížené břehy řeky Bečvy pro potřebu pěší, vytvořit podmínky pro komerční využití formou stánkové prodeje, půjčovny loďek a odpočinek místních obyvatel.

Cíle: - zkvalitnění nabídky služeb pro turisty v letních měsících Cílové skupiny:


Garant: Odbor rozvoje Partneři: Povodí Moravy Finanční rámec:

10 – 50 mil. Kč

Zdroje: Regionální operační program NUTSII Střední Morava , státní rozpočet, rozpočet města Časový rámec:

2008 2009 2010

Vybudovat víceúčelovou halu

Popis: V dlouhodobém časovém horizontu zajistit financování a výstavbu víceúčelové haly na území města Přerova.

Cíle:

Vybudováním moderní víceúčelové haly získá Přerov potřebnou infrastrukturu pro konání významných sportovních a společenských akcí, které zásadně zvýší návštěvnost města a tím také sekundárně podpoří podnikatelskou sféru. Zároveň se rozšíří místa pro aktivní trávení volného času místních obyvatel, které se pozitivně projeví i na kvalitě života občanů.

Cílové skupiny:


Garant: Odbor rozvoje, Odbor školství Partneři: Služby města., sportovní kluby, podnikatelé, NNO Finanční rámec:

120 – 150 mil. Kč

Zdroje: Regionální operační program NUTSII Střední Morava , soukromý sektor, městský rozpočet, státní rozpočet

Časový rámec:

2008 2009 2010



186

Zřídit technické muzeum

Popis: Ve spolupráci s významnými podniky na území města Přerova iniciovat vznik muzea s expozici technických památek, které bude svým charakterem ojedinělým zařízením na národní úrovní.

Cíle:

Zatraktivnění města a rozšíření možností trávení volného času pro turisty, vytvoření konkurenceschopné destinace pro školní a jiné vzdělávací zájezdy. Zlepšení služeb města pro místní obyvatelstvo, posílení sounáležitosti místního obyvatelstva s městem prostřednictvím prezentace tradičních podniků a oborů.

Cílové skupiny:

Turisté, místní obyvatelstvo, milovníci technických památek, průmyslové odvětví

Garant: Odbor rozvoje, Kancelář primátora Partneři: Tradiční podniky Finanční rámec:

10 mil. Kč

Zdroje:

Regionální operační program NUTSII Střední Morava , Rozpočet města, Olomoucký kraj, podnikatelé, státní rozpočet

Časový rámec:

2008 2009 2010



187

Časový přehled Akčního plánu rozvoje cestovního ruchu turistické lokality Přerovsko Opatření 2008 2009 2010 Institucionalizovat řízení cestovního ruchu v turistické lokalitě Přerovsko Vytvořit odbornou pracovní skupinu pro cestovní ruch Jednotné značení „turistické informační centrum“ pro IC v Přerově Realizovat "Program regenerace a rozvoje přerovských lagun", rozvoj areálu ORNIS a parku Michalov

Zohlednit potřebu budování stezek pro in-line bruslení Vytvořit koncepční strategický materiál v oblasti kultury Realizovat další etapy projektu "Předmostím až do pravěku" Založit mikroregion Přerovsko Zpracování marketingového plánu cestovního ruchu Modernizace plaveckého areálu zatím není stanoveno Zpracovat koncepci rozvoje areálu Přerovské rokle Vytvořit program podpory zpřístupnění církevních, historických a technických objektů Zřídit průvodcovskou službu ve městě Vytvořit plán rozvoje kongresové a incentivní turistiky v Přerově Zpracovat program rozvoje cestovního ruchu v místních částech Penčice, Čekyně, Žeravice, Vinary, Popovice a v obci Lhotka

Vytvořit partnerství pro rozvoj a využití areálu výstaviště Jednotný orientační a informační systém Motivace podnikatelů k provozování předzahrádek Vytvoření galerie přerovských umělců na Přerovském zámku Oživení břehů řeky Bečvy Vybudovat víceúčelovou halu Zřídit technické muzeum



188

E. Seznam literatury

1. Analýza agroturistiky v Olomouckém kraji. Olomouc 2006.

2. Aktualizace Programu rozvoje CR Olomouckého kraje na období 2007-2009 (výhled 2010 – 2013). Olomouc 2007.

3. Aktualizace „Strategie rozvoje mikroregionu Moštěnka“. Mikroregion Moštěnka 2007.

4. Integrovaná rozvojová strategie území místní akční skupiny Záhoří-Bečva. MAS Záhoří-Bečva 2007.

5. Integrovaná strategie rozvoje MAS Moštěnka: „My a svět“. MAS Moštěnka 2007.

6. Integrovaný operační program (verze červenec 2007). Praha 2007.

7. Integrovaný rozvojový plán – využití letecké základny Přerov pro civilní provoz. Olomouc 2005.

8. Kolektiv autorů: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Brno 2007.

9. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013. Praha 2007.

10. Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Olomouckého kraje. Olomouc 2003.

11. Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010, s výhledem do roku 2013. Olomouc 2006.

12. Mag Consulting: Strategie kongresové a incentivní turistiky v ČR. Praha 2006.

13. Místní koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro město Přerov na období 2006-2015 (Akční plán na období 2006-2008). Přerov 2005.

14. Národní rozvojový plán České republiky 2007 – 2013. Praha 2005.

15. Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. Praha 2005.

16. Pasport podnikatelských ploch vhodných pro průmyslovou zónu (plochu ve statutárním městě Přerově). Přerov 2007.

17. Politika územního rozvoje České republiky. Praha 2006.

18. Postup při využití prostředků strukturální politiky Evropské unie pro roky 2007 až 2013. Přerov 2007.

19. Program regenerace a rozvoje městského parku Michalov. Přerov 2000.

20. Program regenerace a rozvoje městské části Přerov – Laguny. Přerov 2002.

21. Program regenerace a revitalizace zámku v Přerově. Přerov 2002.

22. Program obnovy obce Bochoř na období 2007 – 2013. Bochoř 2006.

23. Program obnovy obce Čechy v období 2007 – 2010. Čechy 2006.

24. Program obnovy obce Želatovice na období 2007 – 2010. Želatovice 2006.



189

25. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. Praha 2005.

26. Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje. Olomouc 2006.

27. Projekt organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) Olomouckého kraje. Olomouc 2005.

28. Projektové záměry „Uvažované stavební akce na období 2007 – 2008“. Dřevohostice 2006.

29. Regionální operační program NUTS II Střední Morava. Olomouc 2007.

30. Státní politika životního prostředí ČR pro období 2004 – 2010. Praha 2004.

31. Strategický plán ekonomického a územního rozvoje statutárního města Přerova pro období 2007 – 2013. Přerov 2007.

32. Strategie udržitelného rozvoje České republiky. Praha 2004.

33. Strategie hospodářského růstu. Praha 2005.

34. Studie venkovského turismu v Olomouckém kraji. Olomouc 2006.

35. www.czechtourism.cz (Agentura CzechTourism)

36. www.dolek.cz (mikroregion Dolek)

37. www.kr-olomoucky.cz (Olomoucký kraj)

38. www.maszahoribecva.cz (MAS Záhoří-Bečva)

39. www.mdpr.cz (Městský dům Přerov)

40. www.mostenka.cz (mikroregion Moštěnka)

41. www.mmr.cz (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR)

42. www.mr-zahori.cz (mikroregion Záhoří-Helfštýn)

43. www.prerov.cz (Statutární město Přerov)

44. www.prerovan.cz (informační portál pro oblast Přerovska)

45. www.pobecvi.cz (mikroregion Pobečví)

46. www.smp-prerov.cz (Služby města Přerova)



190

F. Přílohy

PŘÍLOHA 1 OBCE TURISTICKÉ LOKALITY PŘEROVSKO Tabulka č. 1 Obce turistické lokality Přerovsko – Přerov a mikroregion Dolek

Název obce Počet obyvatel První písemná zmínka o obci

Vzdálenost

od Přerova v km

Přerov 46 912 1256 0

Mikroregion Dolek

Brodek u Přerova 2 044 9

Císařov 294 1785 8

Citov 524 1220 11

Čelechovice 107 1190 8

Kokory 1 175 1141 8

Lhotka 41 11. stol. 7

Nelešovice 194 12. stol. 10

Rokytnice 1 421 1348 5

CELKEM 5 800



191

Tabulka č. 2 Obce turistické lokality Přerovsko – mikroregion Moštěnka


Vzdálenost

od Přerova v km

Mikroregion Moštěnka

Beňov 664 1365 5

Bezuchov 185 1348 15

Bochoř 1 024 1294 5

Čechy 336 1358 8

Dobrčice 192 12

Domaželice 519 1339 9

Dřevohostice 1 561 1368 14

Horní Moštěnice 1 609 1131 6

Křtomil 425 1365 17

Lipová 241 1368 16

Lišná 222 1368 12

Nahošovice 169 1365 13

Podolí 208 7

Přestavlky 259 1275 12

Radkova Lhota 199 16

Radkovy 171 1522 15

Říkovice 458 1274 8

Stará Ves 603 1261 10

Turovice 217 1365 12

Věžky 200 1349 7

Vlkoš 728 1294 14

Želatovice 542 1282 5

CELKEM 10 732



192

Tabulka č. 3 Obce turistické lokality Přerovsko – mikroregion Pobečví a Záhoří-Heflštýn


Vzdálenost

od Přerova v km

Mirkoregion Pobečví

Buk 364 1275 7

Grymov 159 1787 8

Lazníčky 199 1365 12

Lazníky 517 1065 10

Oldřichov 125 1787 12

Prosenice 840 6

Radslavice 1 124 1375 8

Radvanice 287 1923 8

Sobíšky 161 1275 6

Sušice 327 1077

Tučín 455 1351 6

Výkleky 266 1258 13

Zábeštní Lhota 151 1397 10

CELKEM 4 975

Mikroregion Záhoří-Helfštýn

Hradčany 261 1160 12

Oprostovice 109 1368 18

Pavlovice u Přerova 802 1349 10

Šišma 183 1347 15

Žákovice 203 1293 21

CELKEM 1 558

Zdroj: ČSÚ – obyvatelstvo 2006, webové stránky mikroregionů



193

PŘÍLOHA 2 KULTURNĚHISTORICKÉ PAMÁTKY A ATRAKTIVITY Tabulka č. 4 Přehled významných památek – ostatní lokality tur. regionu Střední Moravy

památka Turistická lokalita město/obec Památka UNESCO Olomouc Olomouc – Čestný sloup Nejsvětější Trojice

památka Turistická lokalita město/obec Olomouc Olomouc - soubor barokních kašen a sloupů

Olomouc Olomouc – Olomoucký hrad s kostelem sv. Václava Olomouc Olomouc – kostel sv. Mořice Olomouc Olomouc – Klášterní Hradisko Litovelsko Bouzov - Hrad Bouzov Litovelsko Javoříčko - Památník obětí II. světové války

Národní kulturní památky

Šternbersko Šternberk - Hrad Šternberk Olomouc Olomouc Městské památkové

rezervace Lipnicko Lipník nad Bečvou Vesnické památ.

rezervace Olomoucko Příkazy

Litovelsko Litovel Šternbersko Šternberk Uničovsko Uničov

Prostějovsko Prostějov Hranicko Hranice, Potštát Přerovsko Přerov

Městské památkové zóny

Střední Haná Tovačov Olomoucko Rataje Vesnické

památkové zóny Uničovsko Senička Zdroj: NPÚ in Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje (2007)- upraveno



194

Tabulka č. 5 Hrady a zámky – ostatní lokality tur. regionu Střední Moravy Turistická lokalita

Místo Název objektu Popis

Olomouc Olomouc Přemyslovský hrad

Na starším hradišti založen v 11. stol. Přemyslovský hrad s kostelem sv. Václava. Při něm gotický ambit, přestavěný z románského paláce, s okny vzácné kamenické práce z doby po r. 1200; r. 1306 zde zavražděn poslední Přemyslovec Václav III.

Olomoucko Náměšť na Hané Horní zámek

V pozdně barokním slohu obklopuje kruhový francouzský park s alejemi, tvořenými 200 let starými lípami. Sbírka kočárů.

Litovelsko Bouzov hrad Bouzov

Gotický hrad z doby kolem r. 1300, poprvé připomínaný r. 1317, později rozšířen Hrad přestavěn v letech 1896-1901 v opožděné romantice velikým nákladem velmistrem řádu německých rytířů.

Šternbersko Šternberk hrad Šternberk

Pův. gotický hrad s válcovou věží z 2. pol. 13. stol. a kaplí z konce 14. stol. Přestavěn po r. 1560, dnešní stav z doby úprav v r. 1886. Sbírky.

Prostějov Prostějovský zámek

Renesanční zámek s hodnotným portálem. Zbytek gotické městské hradby ze 14. stol. (V rekonstrukci, dočasně nepřístupný.)

Čechy pod Kosířem

zámek Čechy pod Kosířem

Barokní zámek z let 1708-16, přestavěn v 19. stol. Známý pobytem Josefa Mánesa.

Prostějovsko

Plumlov Zámek Plumlov Raně barokní zámek z let 1680-88. Předzámčí ze začátku 17. stol., v nádvoří zbytky gotického hradu z 2. pol. 13. stol.

Hranicko Hustopeče nad Bečvou

Zámek

Čtyřkřídlý renesanční zámek nechal postavit mezi léty 1584-1597 Karel ze Žerotína a Starého Jičína.. V 18. st. barokně upraven. Dnes je zámek ve správě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Veřejnosti je nepřístupný.

Střední Haná Tovačov Zámek Tovačov

Původně gotický hrad ze 14. stol. s renesančním portálem z r. 1492, renesančně upravován v 16. stol. a znovu koncem 17. stol., novorenesanční křídlo z r. 1890. Jeho tzv. Spanilá věž je dominantou kraje.

Týn nad Bečvou Hrad Helfštýn

Hrad vznikal od pol. 14. století, dnes představuje rozsáhlou pevnostní architekturu se šesti branami, řadou věží a budov se systémem valů z 18. století.

Mohelnicko Úsov hrad a zámek Úsov

Původně raně gotický hrad z pol.13. stol., rozšířen a opevněn pozdně goticky v 15. stol. Raně barokní zámek z r. 1691. Lovecké sbírky

Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje (2007) – upraveno



195

Tabulka č. 6 Technické památky – ostatní lokality tur. regionu Střední Moravy – výběr Turistická lokalita

Místo Název objektu

Olomouc Terezská brána Olomouc

Olomouc Fort XIII Suchdol Větrný mlýn

Prostějovsko Přemyslovice Větrný mlýn

Konicko Rozstání Větrný mlýn Hranice Železniční tunel Slavíč

Hranicko Hranice Viadukty Ferdinandovy Severní dráhy


Tabulka č. 7 Jeskyně a propasti – ostatní lokality tur. regionu Střední Moravy Turistická lokalita

Místo Název objektu

Javoříčko Javoříčské jeskyně Litovelsko

Mladeč Mladečské jeskyně Teplice n.Bečvou Zbrašovské aragonitové jeskyně

Hranicko Teplice n.Bečvou Hranická propast


Tabulka č. 8 Poutní místa – ostatní lokality tur. regionu Střední Moravy Turistická lokalita Místo Název objektu Olomouc Svatý Kopeček Poutní chrám Navštívení Panny Marie Olomoucko Dub nad Moravou Poutní chrám Očišťování Panny Marie Olomoucko Libavá Kostel sv. Anny ve Staré Vodě - Altwasser Hranicko Hranice Kostelíček Hranicko Hranice Kaple sv. Anny s křížovou cestou v Drahotuších Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje (2007) – upraveno



196

Tabulka č. 9 Muzea – turistický region Střední Morava – výběr Turistická lokalita Místo Název instituce

Olomouc Vlastivědné muzeum Olomouc Olomouc Muzeum umění: Muzeum moderního umění, Arcidiecézní

muzeum Křelov Muzeum fortů Drahanovice Černá věž Slatinice Muzeum veteránů

Olomoucko

Příkazy Expozice lidové architektury - Hanácký skanzen Litovel Městské muzeum Litovel Pivovarské muzeum Litovelsko Cholina Hanácké muzeum Uničov Muzeum U vodní branky

Uničovsko Střelice Vesnické muzeum Prostějov Muzeum Prostějovska Čechy pod Kosířem Památník J. Mánesa Čechy pod Kosířem Hasičské muzeum

Prostějovsko

Čechy pod Kosířem Muzeum kočárů Střední Haná Kojetín Muzeum Kojetínska Lipnicko Týn nad Bečvou Muzeum kovářství Hranicko Hranice Městské muzeum a galerie

Mohelnice Vlastivědné muzeum Loštice Památník A. Kašpara Mohelnicko Loštice Muzeum tvarůžků




197

PŘÍLOHA 3 GRAFY (MONITORING NÁVŠT ĚVNÍKŮ LETNÍ ETAPA 2006)

Doprava návštěvníků

Graf č. 1

44%

21%

11%

13%

7%2%

90%

2%0%6%2%0%

62%

6%

12%

6%

10%

2%

54%

26%

6%4%

8%0%

46%

4%

10%

2%

36%

2%

72%

10%

4%6%

8%0%

52%

34%

6%4%2%0%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Olom

ouc

Bouzov a okolí

Helfštýn

Šternberk

LitovelskéP

omoraví

Prost ějov aP

lumlov

Hranicko

pěšky

na kole

autobusem - linkovým

autobusem - se zájezdem

vlakem

autem (příp. na motocyklu)

Zdroj: vlastní – sekundární analýza (2007)

Délka pobytu

Graf č. 2

61%

21%

13%

5%

76%

16%

6%2%

74%

12%

8%

6%

42%

18%

26%

14%

94%

4%2%0%

60%

24%

16%

0%

62%

18%

6%

14%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Olom

ouc

Bouzov a okolí

Helfštýn

Šternberk

LitovelskéP

omoraví

Prostějov aP

lumlov

Hranicko

delší

3 až 7 noclehů

1 až 2 noclehy

jednodenní - bez noclehu




198

Další návštěva

Graf č. 3

57%

28%

1%

13%

16%

68%

4%

12%

50%

38%

0%

12%

18%

54%

6%

20%

44%

46%

0%10%

34%

14%

2%

50%

44%

36%

6%

14%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Olom

ouc

Bouzov a okolí

Helfštýn

Šternberk

LitovelskéP

omoraví

Prostějov aP

lumlov

Hranicko

nevím, nedokážu říci

spíše ne

ano - ale někdy později

ano - v brzké době (do půl roku)


Ubytování

Graf č. 4

11%1%6%1%4%

14%

60%

2%8%

8%2%0%12%

68%

6%0%6%

12%

6%

10%

60%

18%

0%

16%

10%0%

20%

34%

0%0%2%2%0%2%

94%

0%0%14%

10%

4%10%

62%

6%6%2%2%6%

8%

70%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Olom

ouc

Bouzov a okolí

Helfštýn

Šternberk

LitovelskéP

omoraví

Prostějov aP

lumlov

Hranicko

hotel *** + hotel * -**, Garni, motel penzion

kemp / tábořiště jiné HUZ privát

u známých / příbuzných, chata vl. nejsem zde ubytován(a)




199

Stravování v restauračních zařízeních

Graf č. 5

30%

41%

28%

36%

34%

28%

22%

60%

18%

42%

40%

18%

28%

52%

20%

38%

50%

12%

28%

48%

22%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Olom

ouc

Bouzov a okolí

Helfštýn

Šternberk

LitovelskéP

omoraví

Prostějov aP

lumlov

Hranicko

ne - téměř nikdy

částečně - jak kdy

ano - téměř vždy


Hodnocení služeb

Graf č. 6

10%

14%

3%1%

72%

2%

12%

0%0%

86%

4%

16%

2%2%

76%

8%

36%

4%0%

52%

2%4%0%0%

94%

12%

20%

0%0%

68%

8%

20%

2%0%

70%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Olomouc Bouzov aokolí

Helfštýn Šternberk LitovelskéPomoraví

Prostějova Plumlov

Hranicko

Ubytovací služby

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře




200

Graf č. 7

27%

40%

6%3%

24%

8%

38%

8%0%

46%

16%

38%

8%

4%

34%

12%

48%

18%

0%

22%

18%

34%

12%

0%

36%

52%

40%

0%0%8%

38%

50%

2%0%10%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Úrove ň veřejného stravování

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře


Graf č. 8

6%

19%

6%1%

68%

4%

16%

0%0%

80%

12%

10%

6%2%

70%

8%

16%

6%2%

68%

18%

28%

8%0%

46%

0%10%0%0%

90%

10%

24%

6%2%

58%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Olomouc Helfštýn LitovelskéPomoraví

Hranicko

Služby pro cykloturisty

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře




201

Graf č. 9

1%3%2%1%

94%

0%0%2%0%

98%

2%2%0%2%

94%

2%0%2%8%

88%

0%2%0%0%

98%

0%0%0%0%

100%

6%

6%0%0%

88%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Služby pro lyža ře

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře


Graf č. 10

21%

35%

3%2%

39%

12%

26%

6%4%

52%

20%

18%

4%0%

58%

14%

32%

8%0%

46%

24%

36%

10%0%

30%

0%2%0%0%

98%

10%

54%

6%0%

30%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Úrove ň personálu ve službách CR

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře




202

Graf č. 11

29%

50%

11%

5%6%

38%

52%

6%0%4%

46%

34%

10%0%10%

10%

54%

16%

4%

16%

46%

46%

4%2%2%

0%

84%

16%

0%0%

32%

54%

6%4%4%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Péče o čistotu a po řádek

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře


Graf č. 12

32%

45%

11%

2%

10%

14%

50%

18%

4%

14%

30%

42%

8%2%

18%

14%

60%

6%0%

20%

40%

52%

6%0%2%

32%

66%

0%0%2%

24%

58%

8%

4%6%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Cenová úrove ň služeb

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře




203

Infrastruktura a vybavenost regionu

Graf č. 13

11%

17%

4%4%

64%

8%

26%

2%0%

64%

4%

14%

6%0%

76%

6%

30%

12%

2%

50%

2%

12%

22%

0%

64%

0%

28%

6%0%

66%

10%

42%

2%0%

46%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Rozsah a dostupnost ubyt. kapacit

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře


Graf č. 14

46%

28%

5%4%

17%

14%

56%

6%2%

22%

20%

36%

4%0%

40%

18%

34%

14%

6%

28%

22%

42%

20%

0%

16%

54%

44%

0%0%2%

20%

68%

0%0%

12%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Rozsah a dostupnost strav. kapacit

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře




204

Graf č. 15

19%

42%

15%

3%

20%

10%

38%

32%

8%

12%

24%

24%

26%

4%

22%

2%

40%

28%

10%

20%

20%

36%

30%

10%

4%

2%

28%

44%

6%

20%

22%

50%

16%

2%

10%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Dopravní infrastruktura

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře


Graf č. 16

48%

19%

4%1%

29%

2%8%

6%

6%

78%

12%

14%

4%4%

66%

6%

24%

8%

4%

58%

4%

24%

18%

2%

52%

0%8%

16%

0%

76%

8%

48%

8%0%

36%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Dostupnost regionu MHD

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře




205

Graf č. 17

12%

26%

8%

10%

45%

4%

14%

4%2%

76%

4%

10%

12%

2%

72%

2%

12%

16%

4%

66%

0%

18%

20%

0%

62%

0%

48%

0%0%

52%

16%

34%

10%0%

40%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Vybavení regionu pro sport. aktivity

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře


Graf č. 18

34%

29%

5%

16%

16%

6%

32%

16%

4%

42%

16%

22%

10%

2%

50%

18%

20%

18%

8%

36%

16%

20%

30%

0%

34%

48%

38%

0%2%

12%

22%

54%

10%0%

14%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Olomouc Helfštýn LitovelskéPomoraví

Hranicko

Nákupní možnosti

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře




206

Graf č. 19

24%

34%

12%

8%

22%

6%

40%

10%

2%

42%

4%

18%

10%

2%

66%

6%

32%

20%

8%

34%

0%

24%

20%

4%

52%

2%

64%

2%2%

30%

16%

42%

6%0%

36%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Příležitosti pro zábavu

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře


Graf č. 20

9%

21%

8%

5%

57%

22%

30%

6%4%

38%

4%

22%

8%0%

66%

4%

8%

16%

4%

68%

10%

20%

22%

4%

44%

0%6%

30%

0%

64%

4%

22%

18%

2%

54%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Vybavenost regionu atrakcemi pro d ěti

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře




207

Péče o rozvoj cestovního ruchu

Graf č. 21

43%

32%

7%2%

16%

10%

54%

6%0%

30%

24%

18%

6%2%

50%

14%

52%

10%

2%

22%

24%

44%

16%

4%

12%

0%

62%

0%0%

38%

22%

36%

18%

0%

24%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Poskytování informací o regionu

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře


Graf č. 22

27%

47%

12%

2%

12%

16%

56%

18%

2%8%

26%

30%

8%

4%

32%

4%

60%

18%

2%

16%

62%

26%

8%

4%0%

40%

52%

6%0%2%

34%

46%

4%0%

16%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Místní orienta ční značení

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře




208

Graf č. 23

44%

26%

8%1%

21%

46%

44%

4%0%6%

46%

26%

6%4%

18%

22%

40%

14%

6%

18%

44%

38%

4%0%

14%

6%

52%

18%

0%

24%

32%

48%

0%0%

20%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Péče o památky a tur. atraktivity

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře


Graf č. 24

24%

31%

12%

2%

31%

14%

58%

0%4%

24%

18%

28%

10%0%

44%

8%

34%

22%

2%

34%

50%

26%

6%0%

18%

0%8%

16%

4%

72%

22%

48%

2%0%

28%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Péče o životní prost ředí

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře




209

Graf č. 25

9%

26%

8%

6%

52%

10%

42%

6%0%

42%

30%

10%

2%0%

58%

10%

34%

10%

2%

44%

24%

32%

10%

4%

30%

0%10%

2%0%

88%

8%

44%

2%0%

46%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Péče o bezpe čnost návšt ěvníků

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře


Graf č. 26

20%

29%

7%

11%

32%

10%

28%

8%2%

52%

2%

18%

8%2%

70%

6%

30%

18%

8%

38%

6%

16%

22%

8%

48%

0%8%

4%0%

88%

8%

30%

8%0%

54%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Nabídka program ů pro volný čas

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře




210

Graf č. 27

43%

29%

6%

8%

13%

20%

58%

4%4%

14%

30%

46%

0%0%

24%

6%

50%

14%

6%

24%

18%

42%

18%

2%

20%

38%

58%

0%0%4%

40%

44%

6%0%

10%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Drobný prodej

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře


Graf č. 28

62%

18%

3%1%

15%

28%

28%

2%4%

38%

42%

20%

4%2%

32%

24%

46%

2%2%

26%

36%

32%

2%0%

30%

34%

62%

2%0%2%

26%

48%

0%0%

26%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Přátelskost místních lidí

neumím posoudit

velmi špatně

spíše špatně

spíše dobře

velmi dobře




211

Nejlákavější aktivity

Graf č. 29

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Olom

ouc

Bouzov a okolí

Helfštýn

Šternberk

LitovelskéP

omoraví

Prostějov aP

lumlov

Hranicko

jiný aktivní sport

lyžování, zimní sporty

venkovská turistika

návštěvy sportovních akcí

péče o fyzickou a duševní kondici

církevní turistika

koupání, vodní sporty

cykloturistika, horská cyklistika

společenský život a zábava

návštěvy kulturních akcí

pěší turistika

poznávací turistika


Zdroj informací

Graf č. 30

19%

15%

66%

20%

8%

70%

18%

14%

68%

32%

26%

42%

12%

8%

80%

20%

16%

64%

16%

18%

66%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Turistická informa ční centra

ne

částečně

ano




212

Graf č. 31

9%

13%

78%

4%6%

90%

0%4%

96%

12%

6%

82%

0%4%

96%

2%2%

96%

4%4%

92%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Cestovní kanceklá ře a agentury

ne

částečně

ano


Graf č. 32

20%

31%

49%

18%

12%

70%

10%

16%

74%

26%

30%

44%

16%

18%

66%

8%

16%

76%

24%

34%

42%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Média

ne

částečně

ano




213

Graf č. 33

32%

32%

36%

32%

18%

48%

20%

12%

68%

56%

18%

26%

26%

18%

56%

20%

24%

56%

26%

26%

48%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Propaga ční materiály

ne

částečně

ano


Graf č. 34

48%

15%

37%

38%

6%

54%

42%

10%

48%

58%

10%

32%

24%

10%

66%

42%

26%

32%

36%

14%

50%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Internet

ne

částečně

ano




214

Graf č. 35

8%

17%

74%

6%6%

86%

12%

8%

80%

24%

32%

44%

6%4%

90%

0%0%

100%

16%

12%

72%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Info od personálu ve službách

ne

částečně

ano


Graf č. 36

51%

23%

26%

46%

14%

38%

36%

16%

48%

28%

26%

46%

44%

20%

36%

50%

22%

28%

48%

16%

36%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%



Prostějova Plumlov

Hranicko

Info od p říbuzných a známých

ne

částečně

ano


Documents

STR ATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU PŘEROVSKA NA … · St řední Morava - Sdružení cestovního ruchu, Horní nám ěstí 5, 772 00 Olomouc STR ATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU