Bezčelistnatci

Bezčelistnatci

Agnatha

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci)

• Chybí čelisti• U současných druhů neexistují párové ploutve• U fosilních druhů kostěná lebka, u recentních je celá

kostra chrupavčitá. Notochord zachován i u dospělců• Sedm (nebo i více) párů žaberních štěrbin• Nosní otvor nepárový; v labyrintu vnitřního ucha jen

dvě polokruhovité chodby

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci)třída Štítnatci (Ostracodermi) – vymřelí !!!

• velikost jen 10 – 30 cm, s kožním kostěným pancířem

• Potravu filtrovali pomocí hltanu• Rody Cephalaspis a Pteraspis


• Většina žije ve sladkých vodách, ale některé žijí v mořích a ve sladkých vodách se pouze třou (anadromní tah)

• Na ústech je přísavka pro zachycení se na kořisti, pohyblivý jazyk je opatřen rohovitými „zuby“, do rány je vylučován antikoagulant zabraňující srážení krve; žaludek chybí

• Jikry jsou kladeny do mělkých hnízd, odkud jsou odstraněny kameny, oplození je vnější a po tření rodiče umírají (sliznatky se rozmnožují vícekrát za život)


• jediná recentní skupina jsou Kruhoústí (Cyclostomata)

• Celkem kolem 60 druhů

• Obrázky - dále


• Stadium larvy = minohy trvá 5 – 6 let• Minohy se tak odlišují od dospělců, že byly původně

považovány za samostatný druh; jsou to mikrofágové• Sliznatky se živí na zraněných nebo mrtvých rybách a

na některých bezobratlých, skřelemi nebo řitním otvorem pronikají do těla hostitele a živí se jeho tělními orgány, které trhají pomocí „ozubeného“ jazyka

• Sliznatky jsou jediní obratlovci jejichž krev je isoosmotická s mořskou vodou

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci)jediná recentní skupina jsou

Kruhoústí (Cyclostomata)

• Podtřída Mihule (Petromyzones)• Podtřída Sliznatky (Myxini)

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) Kruhoústí (Cyclostomata)

a. Sliznatky (nahoře) b. mihule (dole)



• Podtřída Mihule (Petromyzones) asi 35 druhů



• Podtřída Mihule (Petromyzones) asi 35 druhů



Tito obratlovci dlouhého, úhořovitého těla jsou volně žijící predátoři, živící se rybami. Mihule se líhnou ve sladkých vodách a mnohé druhy zde prožijí celý život. Některé druhy migrují do moře, ale většinou se vrací do sladkých vod k rozmnožování (anadromní tah).

Larva mihule se nazývá minoha.



Mihule mají přísavkovitá ústa, která postrádají čelisti.

Mihule



• Podtřída Sliznatky (Myxini) asi 30 recentních druhů

V případě napadení je sliznatka schopna v krátké chvíli vyloučit až několik litrů slizu a tak zaplašit nebo i udusit predátora



Členové podtřídy Sliznatky mají částečně vytvořenou lebku, ale postrádají pravé obratle. Jejich kostra je zcela chrupavčitá, podobně jako u žraloků. Ani sliznatky nemají vytvořené čelisti.

Evoluce rybPrvní ryby se objevily v Kambriu. Z fosilních nálezů není zřejmé, zda se první ryby vyvinuly ve sladkých vodách nebo v mořích (spíše ve sladkých vodách). Ačkoli byli bezčelistnatci důležitou skupinou v siluru a devonu, do dneška přežily jen mihule a sliznatky. Mají dlouhé tělo s chrupavčitou kostrou a nepárové ploutve.

Protože sliznatky nemají vytvořenou páteř, je na nich možno vytvořit uzel

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci)Kruhoústí (Cyclostomata) zástupci

• Podtřída Mihule (Petromyzones) – Mihule mořská (Petromyzon marinus), Mihule potoční (Lampetra planeri)

• Podtřída Sliznatky (Myxini) Sliznatka cizopasná (Myxine glutinosa)

Documents

Bezčelistnatci