Upload
others
View
0
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta tělesné kultury
ANALÝZA ZDROJŮ INFORMACÍ O MOŽNOSTECH VYUŽITÍ VOLNÉHO
ČASU V RÁMCI MĚSTA OLOMOUC PRO STŘEDOŠKOLSKÉ STUDENTY
Bakalářská práce
Autor: Punčochářová Petra
Vedoucí: Ing. Lenka Bartková
Olomouc 2013
Poděkování patří Ing. Lence Bartkové, která mi v průběhu celé bakalářské práce radila
a svým profesionálním přístupem pomohla k dokončení práce. Také bych nechtěla
zapomenout na ty, kteří mi byli oporou při tvoření mé bakalářské práce.
2
Prohlašuji, že jsem závěrečnou písemnou práci zpracovala samostatně pod vedením Ing.
Lenky Bartkové, uvedla jsem všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala
jsem zásady vědecké etiky.
V Olomouci dne 29.4.2013 ……………………………..
3
Jméno a příjmení autora: Petra Punčochářová
Název bakalářské písemné práce: Analýza zdrojů informací o možnostech využití
volného času v rámci města Olomouc pro středoškolské studenty.
Pracoviště: Katedra rekreologie
Vedoucí práce: Ing. Lenka Bartková
Rok obhajoby: 2013
Abstrakt:
Práce analyzuje informační zdroje ve městě Olomouc pro studenty středních škol
v Olomouci. Práce se snaží zjistit informační zdroje volnočasových aktivit, vymezit
pojem marketing a marketingová komunikace. Dále se snaží vysvětlit pojem čas, volný
čas a vše co s ním souvisí. Taktéž nám uvádí, na kterých informačních zdrojích, se
nejvíce zdržují středoškolští studenti.
Klíčová slova: marketing, komunikační mix, volný čas, rekreace, životní styl
Souhlasím s půjčováním své bakalářské práce v rámci knihovních služeb.
4
Author`s name and surname: Petra Punčochářová
The tittle of the bachelor thesis: The analysis of information sources about leisure
opportunities within the city of Olomouc for high school students.
Workplace: Department of Recreology
Supervisor of the thesis: Ing. Lenka Bartková
The year of defence: 2013
Abstract:
This aim of this dissertation analyses the information sources in Olomouc for
students of secondary schools in Olomouc. The thesis tries to identify information
sources of leisure activities, defines the concept of marketing and marketing
communications. It is trying to explain the concept of time, leisure time and everything
what is connected with it. Also it is indicating for which information sources are present
high school students mostly combined.
Keywords: marketing, communication mix, leisure, recreation, life style
I agree with lending his bachelor thesis in terms of the library services.
5
OBSAH
1. ÚVOD......................................................................................................................8
2. SYNTÉZA POZNATKŮ.........................................................................................9
2.1 Definice marketingu.......................................................................................9
2.2 Základní nástroje marketingu.........................................................................9
2.3 Komunikační mix.........................................................................................11
2.3.1 Reklama...................................................................................................12
2.3.2 Podpora prodeje.......................................................................................15
2.3.3 Osobní prodej...........................................................................................16
2.3.4 Public relations.........................................................................................17
2.3.5 On-line komunikace.................................................................................19
2.3.5.1 Digitální marketing.........................................................................20
2.3.5.2 Virální marketing............................................................................20
2.3.5.3 Sociální media................................................................................21
2.3.5.4 Mobilní marketing..........................................................................21
2.3.5.5 World-of-Mouth.............................................................................21
2.3.6 Direct marketing......................................................................................21
2.3.7 Event marketing a sponzoring..................................................................23
2.3.8 Veletrhy a výstavy...................................................................................26
2.4 Volný čas......................................................................................................27
2.4.1 Čas............................................................................................................27
2.4.2 Definice volného času..............................................................................28
2.4.3 Dělení volnočasových aktivit...................................................................30
2.4.3.1 Rekreace.........................................................................................30
2.4.3.2 Životní styl......................................................................................32
2.4.3.3 Pohybová rekreace..........................................................................33
2.4.3.4 Služby.............................................................................................33
2.5 Komunální rekreace......................................................................................33
3. CÍLE.......................................................................................................................34
3.1 Cíle...................................................................................................................34
3.2 Úkoly práce......................................................................................................34
4. METODIKA..........................................................................................................35
6
4.1 Použité metody.................................................................................................35
4.2 Technika dotazníkového šetření.......................................................................35
4.3 Charakteristika středních školy........................................................................35
4.4 Metodika dotazování........................................................................................36
5. VÝSLEDKY A DISKUSE....................................................................................37
5.1 Pohlaví..............................................................................................................37
5.2 Bydliště tázaných respondentů.........................................................................38
5.3 Frekvence aktivit..............................................................................................39
5.4 Zdroj informací................................................................................................41
5.5 Názor respondentů na místo nabízející volnočasové aktivity..........................43
5.6 Frekvence hledání nabídky..............................................................................45
5.7 Hodnocení důležitosti informačních zdrojů.....................................................47
5.8 Důležitost volnočasových aktivit.....................................................................49
5.9 Návrhy a náměty respondentů..........................................................................51
6. ZÁVĚR...................................................................................................................52
7. SOUHRN................................................................................................................53
8. SUMMARY............................................................................................................54
9. REFERENČNÍ SEZNAM......................................................................................55
10. PŘÍLOHY.............................................................................................................57
7
1 ÚVOD
Volný čas je nedílnou součástí každého z nás. Za tento čas může být považován
okamžik, kdy nepracujeme, nespíme a věnujeme se pouze těm aktivitám, které nás baví
a naplňují a pokud možno i obohacují o nové poznatky a myšlenky.
Tento čas nám umožňuje i propojení a získání nových sociálních vazeb mezi námi
a dává nám šanci umožňovat nový pohled na okolní svět. V tomto čase si člověk
uvědomuje, co je ještě schopen zvládnout a popřípadě o co může být ještě navíc
obohacen. V dnešní uspěchané době by si člověk měl uvědomit, že pouze pracovat
a plnit si svoje povinnosti není správné.
Téma bakalářské práce analýza informačních zdrojů jsem si vybrala z několika
důvodů. Hlavním důvodem bylo zjistit informační zdroje volnočasových aktivit. Dalším
důvodem bylo zjištění informativnosti na středních školách.
Vzhledem k tomu, že pocházím z Olomouce a nabídka volnočasových aktivit mě
docela často lákala, ale sama jsem doposud neměla tušení, kde se informace
o volnočasových nabídkách dají získat.
8
2 SYNTÉZA POZNATKŮ
2.1 Definice marketingu
Kotler (2003, 12) definuje marketing: „Marketing je umění a vědou o tom, jak
vybrat cílové trhy a jak si prostřednictvím vytváření, komunikování a dodávání
mimořádné hodnoty získat a udržet zákazníky a rozvíjet s nimi vztahy.“
Horáková (1992, 25) definuje marketing: „Marketing je procesem plánování
a naplňování koncepce, oceňování, propagace a distribuce myšlenek, výrobků a služeb,
který směřuje k uskutečnění vzájemné výměny, uspokojující potřeby jedinců
a organizací.“
Kotíková a Zlámal (2006, 7) definuje marketing: „Marketing je společenský
a řídící proces, ve kterém jednotlivci a skupiny získávají prostřednictvím vytváření
a směny produktů to, co potřebují a požadují.“
Boučková a kol. (2011) Marketing může být prováděn pouze za předpokladu:
Existuje 2 nebo více stran, které mají neuspokojené potřeby
Jednotlivé strany jsou si schopny uspokojit svoje potřeby
Mezi jednotlivými stranami existuje komunikace
Jednotlivé strany směňují nějakou hodnotu
2.2 Základní nástroje marketingu (marketing mix)
Kotíková, Zlámal (2006, 37) „Pro marketingový mix se často používá zkratka 4P
– podle prvních písmen anglických názvů jednotlivých marketingových nástrojů, který
marketingový mix obsahuje.“
Propagace se člení v rámci komunikačního mixu:
9
Product - Produkt
Place - Distribuce
Price - Cena
Promotion – Propagace
Boučková a kol.(2011) Složky marketingového mixu se mohou ještě nadále členit:
PRODUKT – obsahuje produktový mix, do kterého můžeme zařadit
ochrannou známku, kvalitu, obal, sortiment, design, image, záruky, služby
CENA – obsahuje kontraktační mix, ve kterém je uvedena cena, rabat,
platební podmínky, úvěrové podmínky
DISTRIBUCE – obsahuje distribuční mix, do kterého můžeme zařadit
distribuční cesty, distribuční mezičlánky, distribuční systémy, fyzickou
distribuci
MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE – obsahuje komunikační mix,
do kterého můžeme zařadit reklamu, podporu prodeje, public relations,
osobní prodej
Produkt (product):
Kotíková, Zlámal (2006, 38) definují takto: Může to být výrobek, ale i služba
či jiný materiální produkt – myšlenka, kulturní či umělecká hodnota, průmyslový
patent, či počítačový software. Produkt je materiální či nemateriální statek, který
má schopnost uspokojovat potřeby a který je nabízen na trhu. Produktem může
být výrobek, služba, myšlenka, osoba.
Horáková (1992, 36) definuje takto: „Produktem rozumíme hmotný i nehmotný
statek, jenž je předmětem zájmu určité skupiny osob či organizací. Produktem je tedy
výrobek, služba, myšlenka, volební program.“
Distribuce ( place):
10
Horáková (1992, 36) definuje takto: „Distribuční systém zprostředkovává cestu
produktu od výrobce ke spotřebiteli.“
Kotíková, Zlámal (2006, 56) „…doslova znamená místo, umístění čili cestu, jak
se dostane zákazník ke zboží.“
Cena ( price):
Horáková (1992, 36) definuje takto: „Pro většinu spotřebitelů je cena mírou
hodnoty výrobku, neboť udává, jaké množství peněz se musí vzdát, aby výměnou získal
nabízený produkt.“
Kotíková, Zlámal (2006) Podle těchto autorů je cena stanovena ekonomickými
vlivy tak i vynaloženými náklady na vznik daného produktu či služby.
Propagace ( promotion):
Horáková (1992, 37-38) definuje takto:…propagační činností je zejména
informovat o produktu – například o jeho vlastnostech, dostupnosti a ceně –
a přesvědčit potencionální zákazníky o výhodnosti koupě produktu od inzerující
firmy. Propagace se uskutečňuje prostřednictvím reklam umístěných v televizi,
rozhlase, novinách a časopisech či v místech, kudy se každý den pohybujeme.
Dále se uplatňují i další nástroje propagace, tj. podpora prodeje, publicita a osobní
prodej.
Kotíková, Zlámal (2006, 59) „…marketingové komunikace lze libovolně
kombinovat, a proto je nazýváme komunikačním mixem.“
2.3 Komunikační mix
Za komunikační mix můžeme považovat veškeré podměty, které se snaží firma
vynaložit k ovlivňování, informování a přesvědčování spotřebitele.
Kotíková, Zlámal (2006, 59) „Komunikační mix zahrnuje všechny komunikační
prostředky, které slouží k informování a její nabídce“
11
Králíček, Král (2011) a Přikrylová, Jahodová (2010) dle těchto autorů patří mezi
základní prvky marketingového komunikačního mixu:
Reklama
Podpora prodeje
Osobní prodej
Public relations
On- line komunikace
Direct marketing
Event marketing a sponzoring
Veletrhy a výstavy
2.3.1 Reklama
Horáková (1992, 266) „Reklamou se rozumí jakákoliv placená forma nepřímého
představení a propagace zboží, služeb či myšlenek, zprostředkovaná zpravidla reklamní
agenturou.“
Králíček, Král (2011, 49) „Reklama je komunikační disciplína, jejímž
prostřednictvím lze efektivně předávat marketingová sdělení masovým cílovým
segmentům. Dokáže cílovou skupinu informovat, přesvědčovat a marketingové sdělení
účinně připomínat. Reklama představuje „ vlajkovou loď“ marketingové komunikace.“
Kotíková, Zlámal (2006, 61) definují takto:
Podle komunikačních cílů, které má reklama plnit rozlišujeme několik druhů
reklamy:
- Reklamu informační - hlavním cílem je poskytnout potencionálním zákazníkům
informace o nových produktech, slevách, inovacích, změně názvu apod.
- Reklamu přesvědčovací – je zaměřena na produkty, které jsou obecně známé,
jejím cílem je budování věrnosti značce, snahou je podnítit zákazníky k rychlé
koupi.
12
- Reklamu připomínající – tato reklama udržuje určitý produkt v podvědomí
stávajících nebo potencionálních zákazníků.
- Reklama konkurenční (srovnávací) – která je zaměřena na posílení distinkce,
tedy odlišností od jiných produktů na trhu.
Kotíková, Zlámal (2006) Mezi základní reklamní média patří:
Televize
Rozhlas
Tisk (noviny, časopisy, neperiodické publikace)
Kino
Venkovní reklama
Internet
Televize:
Výhody - velký masový dopad, určité oslovení věkové skupiny, možnost oslovení
celého trhu
Nevýhody - vysoké náklady na její provoz, snížená možnost zacílení skupiny,
přesycenost lidí reklamními spoty
Jitka Vysekalová, Jiří Mikeš (2003, 39) „Při tvorbě televizní reklamy je nutné
vycházet z toho, že jde především o vizuální medium a že spot musí vzbudit pozornost
hned na začátku, jinak zájem diváků upadá.“
Rozhlas:
Výhody – stejně jako u televize určité oslovení věkové skupiny, finanční dostupnost,
flexibilní
Nevýhody – umožňuje pouze sluchové vnímání, často u spotřebitele dochází
k opomenutí
Jitka Vysekalová, Jiří Mikeš (2003, 40) „To, že rozhlasová reklama pracuje pouze
se zvukem, ovlivňuje možnosti její tvorby. Důležité je vytvořit při poslechu reklamního
rozhlasového bloku kontrast, který povede ke vzbuzení pozornosti a zaregistrování
našeho sdělení.“
13
Tisk:
Do této reklamní kampaně patří noviny, časopisy a neperiodické publikace. Popřípadě
bezplatná periodika a interní publikace (většinou firemní noviny)
Noviny
Výhody - nejstarší forma reklamy, velký masový dopad na všechny věkové či sociální
skupiny, levné medium
Nevýhody - krátká životnost, častá přeplněnost reklam, tudíž možnost přehlédnutí
Časopisy
Výhody – přesné oslovení skupiny čtenářů, na rozdíl od novin delší životnost, vyšší
cena pořízení reklamy- nákladovost
Nevýhody – častá přeplněnost reklamami, delší výrobní proces
Neperiodické publikace
Výhody – velký počet čtenářů
Nevýhody – není zaručena distribuce reklamy ke čtenářům
Jitka Vysekalová, Jiří Mikeš (2003, 38) „Při tvorbě inzerátů do časopisů jsou
kladeny velké nároky na kreativitu, která by měla odpovídat i stylu časopisu.“
Kino:
Výhody - reklama není moc nákladná, divák musí shlédnout celý reklamní spot
Nevýhody – nezachytí všechny potencionální zákazníky
Venkovní reklama:
Tato reklama se jinak může nazývat jako out-of-home reklama do které můžeme řadit
billboardy, city-lighty (prosvětlené vitríny), megaboardy (bigboardy), štítová reklama,
dominanty dálnic, plakátové plochy.
Výhody - nepřehlédnutelnost reklamy, efektivita, vysoká kvalita vizuální prezentace
14
Nevýhody – snadná zničitelnost, neumožňuje předávat velký objem informací
Jitka Vysekalová, Jiří Mikeš (2003, 41) „Při tvorbě venkovní reklamy je nezbytná
znalost typu ploch určených pro jejich instalaci. Musí vycházet také z toho, že lidé mají
tuto reklamu v pohybu a čas, po který jsou jejímu účinku vystaveni je velmi krátký.
Důležitá je přehlednost a čitelnost.“
Internet:Výhody - nízká cena, rychlost umístění, nejpřesnější cílení
Nevýhody – velká konkurence reklam, selektivita, technické omezení, přesycenost
uživatelů on-line reklamou
Jitka Vysekalová, Jiří Mikeš (2003, 41) „Při tvorbě internetové reklamy je
zapotřebí znalost reklamní grafiky i technické znalosti programátorské práce. Klíčové je
vyvolání zájmu o další informace.“
2.3.2 Podpora prodeje
Kotler (2003, 89) definuje takto: „…zahrnuje soubor motivačních prostředků,
které mají zákazníky přimět k tomu, aby nakoupili raději hned než později.“
Králíček, Král (2011, 97) „….je možné definovat jako soubor pobídek, které
stimulují okamžitý nákup.“
Horáková (1992, 267) „Podpora prodeje mívá podobu krátkodobých obchodních
podmětů, stimulujících spotřebitele nebo odběratele koupi výrobku či služby. Zejména
jde o různé formy cenových zvýhodnění- kupony, bonusy, rabaty. Podpora prodeje bývá
spojována rovněž s otevřením nové prodejny nebo se zavedením nového produktu
na trh.“
15
Kotíková, Zlámal (2006, 65) dle těchto autorů mezi služby podpory prodeje
řadíme:
Spotřebitelské soutěže – má za úkol stimulovat nákup produktu a základním
principem získat „něco na víc“
Loterie – o výherci rozhoduje náhoda
Ochutnávky, vzorky – nabídka vzorku zdarma
Prompting – populární forma prodeje, při níž hosteska nebo specializovaný tým
nabízejí zboží přímo na místě prodeje
Věrnostní programy – jsou zaměřené na udržení a posílení loajality zákazníků.
Nejčastěji se používají bonusy, dárky a slevy pro stálé zákazníky
Zábavné akce (roadshow, streetshow) – roadshow představuje zábavný, kulturní,
sportovní nebo společenský program a v rámci celé kampaně se uskutečňuje
na různých místech.
Streetshow je podobný roadshow, odehrává se na veřejném prostranství s cílem
propagace značky, produktu nebo firmy.
2.3.3 Osobní prodej
Horáková (1992, 268) definuje takto: „Osobní prodej se uskutečňuje formou ústní
konverzace mezi obchodním agentem a zákazníkem. Jeho cílem je představit výrobek
nebo službu potencionálnímu zákazníkovi se záměrem uskutečnit prodej.“
Kotíková, Zlámal (2006, 67) „Podstatou osobního prodeje je osobní kontakt mezi
prodejcem a kupujícím, spočívá v prezentaci a přesvědčování ke koupi.“
Karlíček, Král (2011, 149) definují takto: „Největší výhodou osobního prodeje
ve srovnání s ostatními nástroji komunikačního mixu je přímý kontakt mezi firmou
a zákazníkem, který sebou přináší i další výhody, jakou jsou okamžitá zpětná vazba,
individualizovaná komunikace a v konečném výsledku i větší věrnost zákazníků.“
16
Králíček, Král (2011) Nevýhodou osobního prodeje jsou velké náklady
na oslovení jednotlivých zákazníků, tudíž je výhodnější pro oslovení potencionálních
zákazníků využít spíše nástrojů masové komunikace.
Osobní prodej se dělí na 3 základní typy prodeje:
Prodej na trzích B2B
Prodej velkoobchodníkům a distributorům
Maloobchodní prodej a přímý prodej
2.3.4 Public relations
Matušínská (2007, 106) definuje takto: „P.R. je cílevědomé plánované
a dlouhodobé úsilí o vzájemné pochopení a soulad mezi organizacemi a veřejností.
Zároveň je to funkce řízení, která buduje a udržuje vzájemně výhodné vztahy mezi
organizacemi a různými skupinami veřejnosti, na jejichž postojích a chování závisí
úspěch či neúspěch organizace.“
Vysekalová (2007, 22) „…je vytvoření příznivého klimatu, získání sympatií
a podpory veřejnosti a institucí, které mohou ovlivňovat dosažení marketingových
záměrů. Jde o cílevědomé dlouhodobé úsilí, které se snaží vytvářet a podporovat
vzájemné pochopení mezi organizací a veřejností.“
Karlíček, Král (2011, 115) „PR bývají definovány jako dialog mezi organizací
a skupinami, které rozhodují o úspěchu či neúspěchu organizace.“
Horáková (1992, 267-268) definuje takto: „Publicitou se rozumí nepřímá
stimulace poptávky po výrobku, službě či myšlence, kterou organizuje nezávislá
instituce umístěním komerčně významné zprávy v tištěném sdělovacím prostředku
nebo pochvalným představením produktu v televizi rozhlase.“
17
Vysekalová (2007, 22) definuje členění PR takto:
Dle typu můžeme členit PR na:
o mezifiremní komunikace (business-to- business) které zahrnují
komunikaci s obchodní veřejností z hlediska jejich nákupních
rozhodnutí,:
o odborové, které se týkají vztahů mezi výrobci a poskytovateli zboží
a jejich velkoobchodními a maloobchodními partnery,:
o spotřebitelské/produktové (o značce výrobku), které souvisejí výhradně
se zbožím a službami, nabízenými a prodávanými soukromým
zákazníkům pro jejich vlastní potřebu,:
o firemní, které zahrnují komplexní prezentaci firem a organizací a jsou
často děleny podle specializace:
- finanční PR,
- komunikace se zaměstnanci,
- charita, politické a vládní veřejné vztahy,
- veřejné záležitosti a lobbing,
- krizová komunikace.
Kotlet (2003) Public relations disponuje celou řadu nástrojů k oslovení zákazníků.
Souborem těchto nástrojů se říká PENCIL.
P – publikace (Publications)
E – události (Events)
N – zprávy (News)
C – zapojení do místní komunity (Community affairs)
I – identifikační média (Identity media)
L – lobbování (Lobbing)
S – služby veřejnosti ( Social investments)
Králíček, Král (2011) rozdělují PR podle zaměření na jednotlivé skupiny:
Community relations – komunikace s místními komunitami
Investor relations – komunikace s investory
18
University relations – komunikace potencionálními zákazníky
Media relations – komunikace s médii
Boučková a kol.(2011) poukazují na to, že oddělení Public relations může mít
tedy následující funkce:
o Lobování – vytváření a udržování vztahů se zákonodárci a státními
úředníky za účelem ovlivnění legislativy a dalších předpisů
o Zprávy – práce s veřejností, úkolem je vytvářet a vyhledávat zajímavé
zprávy o firmě a jejich výrobcích a pracovnících
o Tiskové konference – každá událost je příležitostí pro napsání řady
článků, patří sem semináře, slavnostní otevření, výstavy
o Sponzoring – zviditelnění a zapamatování jednotlivců či organizací,
s cílem dosažení podnikatelských cílů v oblasti marketingu a komunikace
2.3.5 On-line komunikace
Frey (2011) hovoří především o guerillovém marketingu, promotional
marketingu, digitálním marketingu, virovém marketingu, event marketingu, direct
marketingu, product placement či mobilním marketingu.
Vysekalová a kol. (2007, 25) definuje jako: „… tzv. nových medií, vede a hlavně
v budoucnosti bude vést ke změnám v komunikačním mixu. Nová komunikační media
nenabízejí jen nové informační možnosti, ale otvírají také prostor pro dialog.“
Vysekalová a kol. (2007, 27) definuje nové trendy internetového marketingu
takto:
V současné době jsou uváděny tyto možnosti internetového marketingu:
analýza webu – web assessment studie, příprava koncepcí a řešení
internetová prezentace, webdesing – koncepce, kreativita, tvorba, správa
flash prezentace, microsite – kreativní řešení webu pro kampaně, soutěže
tvorba aplikací, programování pro internet – CMS, extrakt, intranet,
speciální aplikace
19
spotřebitelské soutěže a hry – ankety, dotazníky, hry pro zábavu
e-mail marketing – jednorázová i pravidelná komunikace, vazba
na budování komunit
reklamní kampaně – mediaplanning, bannery, e-mail, textová reklama
reklama ve vyhledavačích – SEM, SEO,PPC služby – analýzy
návštěvnosti, provoz a správa aplikací a serverů
výzkum, uživatelské testování, data mining – průzkumy, ankety
virový marketing, blogy,uživatelská přívětivost aplikací.
2.3.5.1 Digitální marketing:
Frey (2011, 53) „Digitální marketing chápu jako celkově zastřešující pojem,
nezahrnuji do něj jen on-line komunikaci na internetu, ale veškerou marketingovou
komunikaci, která využívá digitální technologie. Jeho součástí jsou také on-line
marketing, mobilní marketing a sociální media.“
Marketingové nástroje na internetu dle Freye (2011):
Nástroje na podporu značky:
bannerová reklama
mikrostránky
virové kampaně
on-line PR
tvorba komunit, věrnostní programy
Nástroje pro cílení na výkon:
SEM (Search Engine Marketing
Affiliate marketing
E-mailové kampaně
2.3.5.2 Virární marketing:
Frey (2011, 58) definuje takto: „Jde o jakoukoliv strategii, která povzbuzuje
jednotlivé on-line uživatele, aby předali marketingové sdělení dalším. Účelem je
vytvořit formát, který by si uživatelé rozeslali sami pro jeho vtip, nadsázku apod.“
20
„…je takový způsob komunikace, kdy se sdělení s reklamním obsahem jeví příjemci
natolik zajímavé, že je samovolně a vlastními prostředky šíří dále.“ (Přikrylová,
Jahodová 2010, 265). Je možné ji přirovnat k virové epidemii. „Nejčastěji používanou
formou VM je elektronická pošta, kdy v rámci permission marketingu jsou oslovováni
příjemci zařazení do databáze, kteří již dříve dali souhlas se zasíláním zpráv.“
(Přikrylová, Jahodová, 2010, 265) K základním výhodám patří nízká finanční
náročnost, možnost rychlé realizace.
Dalším komunikačním mixem na internetu jsou sociální sítě.
2.3.5.3 Sociální media
Frey (2011, 59-60) „…se dělí na publikační, sdílná, diskusní, virtuální světy
a společenské hry, ale také například livecasty, které provozují živé vysílání. No a pak
tu samozřejmě jsou sociální sítě, k nimž patří Facebook, nebo Linkedin, a mikrology
jako je Twitter.“
2.3.5.4 Mobilní marketing
Představuje jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících nástrojů marketingové
komunikace, který vzniká postupně s rozvojem sítí mobilních operátorů. Propagační
a prodejní aktivity pracují pomocí mobilních přístrojů: SMS, MMS, loga operátora,
hrami, vyzváněcími tóny,…(Přikrylová, Jahodová 2010)
2.3.5.5 Word-of-Mouth
„…je forma osobní komunikace zasahující výměnu informací o produktu mezi
cílovými zákazníky a sousedy, přáteli, příbuznými nebo kolegy.“(Přikrylová, Jahodová
2010, 267). Jedná se o jeden z nejúčinnějších nástrojů komunikace a také
nejdůvěryhodnější formu komunikace. Tento druh komunikace byl mezi lidmi
od nepaměti. Současná WOM je ovlivněna sociálními sitěmi , on-line chaty, komunitní
a osobní weby, blogy,…(Přikrylová, Jahodová 2010)
2.3.6 Direct marketing
„Direct marketing je obchodní filozofie, která je založena na budování stálé vazby
a dialogu se zákazníkem. Důraz klade na maximální segmentaci a cílené oslovení
21
stávajících i potencionálních zákazníků. Cílem je nalézt maximální počet co nejpřesněji
definovaných skupin zákazníků a přímo je oslovit nabídkou ušitou „ na tělo“.“ (Kozák
2009, 76)
Boučková a kol.(2011, 182) definují takto: „Přímý marketing je interaktivní
marketingový systém, který používá jedno nebo více reklamních medií pro vytvoření
měřitelné odezvy nebo transakce v jakémkoliv místě.“
Králíček, Král (2011, 79) dle těchto autorů lze definovat: „Direct marketing je
možné definovat jako komunikační disciplínu, která umožňuje přesné zacílení,
výraznou adaptaci sdělení s ohledem na individuální potřeby a charakteristiky jedinců
ze zvolené cílové skupiny a vyvolání okamžité reakce daných jedinců.“
Králíček, Král (2011, 79) nástroje direkt marketingu lze dělit do 3 skupin:
o Marketingová sdělení zasílaná poštou či kurýrní službou (direct maily,
katalogy a neadresná roznáška)
o Sdělení předávaná telefonicky (telemarketing a mobilní marketing)
o Sdělení využívající internet (e-maily a e-mailové newslettery)
Boučková a kol. (2011, 183) píše, že hlavními nástroji přímého marketingu jsou:
Katalogový marketing
Většina specializovaných obchodů zasílá své katalogy poštou vybranému
souboru současných i potenciálních zákazníků. Úspěch závisí především
na schopnost firmy efektivně využívat databázi svých zákazníků, na nabídce
kvalitního zboží, na úrovni logistických operací a dosažením dojmu, že jejich
výrobky přinášejí zákazníkům největší prospěch.
Zásilkový prodej
Patří mezi významné formy přímého marketingu. Je velmi náročný
na spolehlivost, včasnost dodávky a kvalitu výrobku. Umožňuje dobrou
segmentaci trhu a je dostatečně pružný při změně poptávky.
22
Telemarketing
S rozvojem telekomunikací se stal velmi žádanou formou přímého marketingu
telemarketing. Může být aktivní, kdy firma sama vyhledává zákazníky
a komunikuje s nimi prostřednictvím telefonu nebo pasivní, kdy na uvedeném
telefonním čísle může zákazník získat požadované informace o výrobku, jehož
reklamu viděl nebo slyšel.
2.3.7 Event marketing a sponzoring
Sponzoring
Boučková a kol. (2011, 181) definují sponzoring takhle: „Sponzoringem
se rozumí plánování, organizace, realizace a kontrola veškerých aktivit, které jsou
spojeny s poskytováním peněžních či věcných prostředků jednotlivcům a organizacím
v sportovní, kulturní nebo sociální oblasti s cílem dosažení podnikatelských cílů
v oblasti marketingu a komunikace“
Králíček, Král (2011, 142) podle těchto autorů je: „Sponzoring označuje situace,
kdy firma získává spojit svou firemní či produktovou značku s vybranou akcí
organizovanou třetí stranou nebo se jménem vybrané instituce, sportovního týmu,
jednotlivce apod. Za toto spojení poskytuje firma třetí straně finanční či nefinanční
podporu.“
Druhy sponzorství:
Dle autorů Jahodová, Přikrylová (2010) dělí druhy sponzorství na:
Sportovní sponzoring
Kulturní sponzoring
Společenský sponzoring
Vědecký sponzoring
Ekologický sponzoring
Sociální sponzoring
Sponzoring medií a programů
Profesní sponzoring
23
Komerční sponzoring
Boučková a kol. (2011, 181) definují sponzora a příjemce takto: „Sponzor dává
příjemci, věci nebo služby se záměrem dosáhnou využitím protislužeb určitých,
většinou komunikačních cílů. Příjemce sponzoringu je zase zavázán k transferu
protislužby: jde přitom primárně o ekonomické zájmy a o záměr lépe dosáhnout
za přispění sponzora svých cílů.“
Dělení sponzorů:
Dle autorů Přikrylová, Jahodová (2010, 134) definuje takto:
Sponzor může zaujmout celou řadu postavení a výše příspěvku odráží nejen toto
postavení, ale i fakt, zda je sponzor jediný nebo jeden z mnoha. V úvahu
přicházejí tyto varianty:
Výhradní sponzor – jediný sponzor akce nebo události,
Generální sponzor – hlavní sponzor, ovšem nemusí být jediný,
Titulární sponzor – jméno sponzora je uvedeno v názvu akce,
Exkluzivní sponzor s výhradním právem pro určitou kategorii –
většinou jeden ze sponzorů má výhradní právo ve svém sektoru,
Řadový sponzor / dodavatel – nejnižší forma sponzorské účasti
s nejnižšími benefity.
Event marketing
Králíček, Král (2011, 137) definují takto: „Event marketing, někdy nazývaný také
tzv. zážitkový marketing (experience marketing), označuje aktivity, kdy firma
zprostředkovává své cílové skupině emocionální zážitky s její značkou. Tyto prožitky
mají primárně vzbudit pocity, a projevit se tak na oblíbenosti značky.“
„Pod pojmem event marketing rozumíme zincesování zážitků stejně jako jejich
plánování a organizaci v rámci firemní komunikace. Tyto zážitky mají za úkol vyvolat
psychické emociální podněty zprostředkované uspořádáním nejrůznějších akcí,
které podpoří image firmy a jejich produkty.“(Šindler 2003, 22)
24
Základní typologie event marketingu:
Šindler (2003) podle autora můžeme dělit event marketing na:
Podle obsahu
Podle cílových skupin
Podle konceptu
Podle místa
Podle doprovodného zážitku
Podle obsahu využítí event marketingu rozdělujeme na:
- Pracovně orientované eventy – jsou zaměřeny na výměnu informací, školení.
- Informativní eventy – jejich hlavním cílem je zprostředkovávat informace, které
jsou zábavného programu a mají vyvolat emoce.
- Zábavně orientované eventy – v popředí těchto akcí stojí především zábava,
která má generovat maximální emociální náboj.
Podle cílových skupin:
- Veřejné eventy – určeny pro externí cílovou skupinu, jde o heterogenní skupinu,
zahrnující stávající nebo potencionální zákazníky.
- Firemní eventy – zaměřené na interní cílové skupiny firmy, u této skupiny je
počet účastníků omezen.
Podle konceptu event marketing rozdělujeme na:
- Event marketing využívající příležítosti – spojuje komunikaci firmy se
zavedenými oslavy, nýbrž významnými událostmi.
- Značkový event marketing – zacílen k zasazování produktu do zvolené
emociální roviny.
- Imagový event marketing – image zvoleného místa zcela koresponduje
s hodnotami spojenými se značkou.
- Event marketing vztažený know- how – není objektem produkt, ale firemní
know-how.
- Kombinovaný event marketing – představuje výše uvedené koncepty. U tohoto
eventu hovoříme přizpůsobením místa, času a příležitosti.
Podle doprovodného zážitku:
25
Náplní tohoto eventu je rozdělit jednotlivé eventy podle zážitku a doprovodné
komunikaci. U tohoto eventu se hovoří o soužití aktivity a dané značky.
Podle místa dělíme event marketing na:
- Venkovní eventy - veškeré akce, které se konají na otevřeném prostranství.
- Eventy pod střechou – jde o eventy, které se konají v budovách nebo
zastřešených areálech.
2.3.8 Veletrhy a výstavy
Přkrylová, Jahodová (2010, 135) definují takto: Veletrhy a výstavy jsou
významnou součástí komunikačního mixu. Představují velmi účinnou, komplexní
aktivitu, v rámci které se používá současně několik nástrojů marketingové
komunikace v poměrně krátkém časovém úseku, v koncentrované podobě
a s dobrým zacílením. Jedná se o časově omezené, převážně pravidelné akce,
na nichž velký počet vystavovatelů prezentuje svou nabídku v rámci určité
kategorie nebo odvětví odborné, event. laické veřejnosti.
Vymezení pojmu veletrhy a výstavy
Přikrylová, Jahodová (2010, 136) definuje takto: Veletrh je většinou definován
jako ekonomicky zaměřená akce, na níž jsou obvykle prezentovány reálné
exponáty, které lze buď objednat, nebo přímo zakoupit. Na rozdíl od výstav jsou
veletrhy komplexnější činností, vyznačují se řadou doprovodných aktivit a jsou
orientovány především na odbornou veřejnost. Výstava je chápána jako
nekomerční akce se specifickým zaměřením, příkladem jsou např. světové
výstavy pořádané v různých zemích.
Dělení veletrhů a vystav:
Veletrhy a výstavy můžeme dělit podle autorů Přikrylové, Jahodové (2010)
z geografického hlediska a podle šíře vystavovaného zboží.
Z geografického hlediska dělíme na:
26
o Lokální
o Regionální
o Národní
o Kontinentální
o Mezinárodní
Podle šíře vystavovaného zboží na:
o Universální, všeobecné VV – jejich cílem je přilákat co nejvíce
návštěvníků
o Víceoborové VV, které se člení na:
- Horizontální – jedno průmyslové odvětví prezentuje
v různých odvětvích
- Vertikální – průmyslové odvětví regentuje pouze cílovým
skupinám
o Jednooborové VV – jsou zaměřené na určitý druh výrobků či služby
2.4 Volný čas
2.4.1 Čas
Hájek, Hofbauer, Pávková (2008) Podle těchto autorů je čas považován za velkou
jistotu a šancí lidského života tento čas využít. V průběhu času se člověk setkává
s různými šancemi či porážkami, ale i přesto je výzvou pro prožití a využití času
k nejlepšímu prospěchu života. Tento čas nám lidem dává se prostor zhodnocovat čas
co nejlépe a také nám umožňuje, abychom ho i aktivně užívali či prožívali.
27
2.4.2 Definice volného času
Slepičková (2005, 14) definuje takto: „Volný čas lze v souhrnu definovat jako
dobu, časový prostor, v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým
lidem a v němž se na základě svého vlastního rozhodnutí věnuje vybraným činnostem.
Tyto činnosti ho baví, přinášejí mu radost a uspokojení a nejsou zdrojem trvalých obav
či pocitů z úzkosti.“
Jirásek (2005, 191) „…nemůžeme volný čas chápat jako čas prázdna, volna,
nicoty. Volný čas není časem zbytkovým, tj. nesamostatným a odvozeným (odkud může
pramenit pocit jeho deficitu), ale je časem „ disponibilním“, tj. je to způsob časovosti,
již můžeme využít pro osobní růst, pro osobní kultivaci.“
Vážanský (1994, 11) „…je charakterizován jako volně disponibilní časový
prostor, v němž by volný čas mohl pro jedince znamenat svobodu. Je také dobou, v níž
se individuum může nezávisle na jakýchkoli povinnostech výhradně svobodně
realizovat a dělat to či ono, k čemu jej nikdo nenutí a k čemu není také podvědomě
nucen“
Hodaň (2002, 14-15) Volnému času přisuzuje následující vlastnosti:
1. Volný čas jako svobodnou volbu – osvobozuje od povinností určitého druhu.
Podléhá však jako každá jiná činnost determinujícím faktorům ve společnosti,
závisí na společenských vztazích, na interpersonálních závazcích.
2. Volný čas je nezainteresovaný, nemá v podstatě žádný zištný, utilitární,
přesvědčovací, ideologický, politický, duchovní cíl. Neslouží tedy žádnému
společenskému ani materiálnímu cíli, i když je materiálně a sociálně
determinován. Je- li volný čas částečně zaměřen na nějaký zištný, utilitární
nebo angažovaný cíl, je volným časem jen částečně. Pak hovoříme o kategorii
polovolného času.
Dumazedier rozlišuje nejméně 4 kategorie volného času:
28
a) Činnosti pololukrativního, polozištného charakteru: drobné práce
pro sousedy, rybolov pro zisk, placená účast ve sportovním spolku, orchestr
apod.
b) Poloužitkové a polorekreační činnosti v domácnosti: zahrádkářství, kutilství,
chov domácích zvířat
c) Rodinné činnosti polovýchovné a polozábavné: na dětských úlohách a hrách
d) Práce pro vlastní potěšení, pro rodinu, přátele spolky: dekorační práce
modelářství
3. Volný čas je hédonistické povahy. Uspokojuje jednotlivce, je vymezen kladně
ve vztahu a potřebám jednotlivce, i když se jednotlivec realizuje ve skupině,
kterou si sám zvolil. Hledáním blaha, potěšení a radosti je jedním
z charakteristických rysů volného času. Snaha dosáhnout uspokojení je
předpokladem volného času.
4. Volný čas uspokojuje osobní požadavky.
Volný čas můžeme ještě dělit podle Hodaně (2002) který převzal rozdělení od autora
Dumazedeira na 3 základní funkce:
Odpočinek
Rozptýlení
Rozvoj osobnosti
Tyto funkce jsou na sobě závislé a existují u všech lidí a ve střídavé míře, pokud by
nastalo, že nejsou zastoupeny všechny 3 funkce, tudíž by pak následovala jednostranná
deformace.
Hodaň (2002, 15-16) dle autora Dumazediera rozděluje převládající činnosti
ve volném čase do 5 kategoriích:
1) Činnosti manuální
2) Činnosti fyzické (sportovní, cestovní, turistika)
3) Činnosti estetické
4) Činnosti intelektuální
29
5) Činnosti sociální
Dnes možná 6 varianta spotřební
2.4.3 Dělení volnočasových aktivit
Slepičková (2005) dělí volnočasové aktivity na:
Rekreace
Životní styl
Pohybovou rekreaci
Služby
Hodaň (2002, 121) definuje tendence volnočasových aktivit takto:
Tendence vývoje volnočasových aktivit směřují:
- od organizovaného k neorganizovanému
- od výkonu k prožitku (radosti, sebeuspokojení, seberealizaci)
- od kolektivního k individuálnímu
- od tradičního k netradičnímu (rizikovému, vzdělávacímu, k aktivitám
pro rozšíření obzoru a kvality osobnost)
- od města k přírodě (kompenzace prostředí a stresových vlivů)
- od dlouhodobých (stálých) vlivů ke krátkodobým trendům (módnost,
identifikace).
2.4.3.1 Rekreace
Slepičková (2005, 33) definuje takto: „Slovo rekreace je odvozeno z latinského
slova „recreare“.
Creare značí tvořit, předpona re dává tomu slovu význam opakování, opětovného
tvoření. V přeneseném slova smyslu pak rekreace značí obnovit, osvěžit.“
Hodaň a Dohnal (2008, 23) definují takto „Rekreace je pojem označujícím
činnosti, které jsou zaměřeny na obnovování vyčerpávaných sil a kompenzaci
deformativních vlivů, vyplívající z běžných socio - profesních rolích člověka,
z jednostrannosti práce, nesprávných životních návyků apod., na tvorbu zdraví, rozvoj
30
a zdokonalování ve smyslu fyzickém, psychickém i sociálním a s tím spojenou
kultivací.“
Hodaň a Dohnal (2008, 25) definují takto „…rekreace je vždy od odpočinku vždy
aktivní činností, která může být v souladu s individuálními zájmy zaměřena
na fyzickou, psychickou, mentální nebo emocionální oblast.“
Hodaň a Dohnal (2008) tudíž nemá jedinou oblast, jejich aktivity jsou
vykonávány všestranně a může je sám jedinec jak tvořit individuálně tak i ve skupině,
taktéž tato činnost může být vykonávána organizovaně či neorganizovaně a respektive
může být vykonávána v různých prostředích v tomto oboru je nespočet a šancí
a možností který může jedinec využít.
Rekreace má vždy svůj smysl, který vede za určitým účelem.
Rekreaci můžeme dělit na:
Pohybovou – je zvláštní druh rekreace
Zájmovou - v této rekreaci si člověk může dělat vše, co ho baví a co se
týká jeho koníčků
Kulturně - uměleckou- týká se filmu, umění, a vše co je spojené
s uměním
Sociální – zaměřuje se na prolínání vztahů mezi různými sociálními
skupinami
Intelektuální – je zaměřena zvyšování a rozšiřování si vědomostí v určité
zájmové činnosti
Podle Hodaňě a Dohnala (2008, 202):
Rekreace vyjadřuje uspokojení potřeby zotavení, osvěžení tvorby zdraví. Na něj
navazují pojmy:
Kompenzace – uspokojení potřeby vyrovnání jednostranných záležitostí,
ale i rozptýlení i potěšení,
Regenerace – uspokojení potřeby obnovy životního a pracovního
potenciálu,
Rekondice – uspokojení potřeby obnovení fyzické i psychické zdatnosti,
31
Edukace – uspokojení potřeby a poznání a dalšího učení,
Kontemplace – uspokojení potřeby uvědomění se sama sebe,
Komunikace – uspokojení potřeby sdělení, kontaktu a družnosti,
Integrace – uspokojení potřeby společenského kontaktu a vzájemného
vztahu,
Participace – uspokojení potřeby sociálního sebepojetí a angažovanosti,
Enkulturace – uspokojení potřeby účasti na kulturním životě.
2.4.3.2 Životní styl
„ Životní styl lze charakterizovat jako paletu všech lidských aktivit od myšlení,
přes chování až po jednání a to takových, které zaujímají v životě trvalejší místo,
většinou se opakují, jsou typické a předvídatelné. Nejčastěji se posuzuje podle názorů,
postojů a chování.“(Slepičková 2005, 41)
Dle autora Hodaňě (2000, 152) „Životní styl se týká jednotlivce, je od životního
způsobu odvozen, je individualizován. Více či méně se blíží životnímu způsobu
skupiny, jejíž je jednotlivec součástí.“
„ Životní styl chápeme jako průnik aktivit, zájmů a názorů.“ (Boučková a kol. 2011, 45)
Hodaň (2000) Podle autora je životní styl podmíněn:
- Individuálním rozvojem a jeho aktuálním stavem
- Úrovní kulturnosti daného individua
- Individuální filosofickou a hodnotovou orientací
- Rodinnými tradicemi
- Konkrétním podílem na výrobním procesu
- Individuálním postavením v socioprofesní skupině
- Množstvím a úrovní realizovaných sociálních rolí
- Dosaženou individuální životní úrovní
- Vlivem okolního prostředí
Podle Hodaňě (2000) Životní styl se po celou dobu života jednotlivce vyvíjí
a mění, je nedílnou součástí života. Na jeho vývoj má nepatrný vliv i prostředí,
32
ve kterém jednotlivec žije, taktéž na něm má určitý podíl sociálních rolí člověka.
Utváření životního stylu je dlouhodobé.
2.4.3.3 Pohybová rekreace
„Pohybová rekreace je taková forma rekreace, při níž je pohyb součástí svobodně
zvolených a prováděných činností (Serbus1981) a dodejme, že tyto činnosti současně
i svou emociální a mentální komponentu.“ Slepičková (2005, 35)
Hodaň a Dohnal (2008) uvádějí (podle Teplý, 1969), že formulace pohybové rekreace je
ve volném čase prováděna tělovýchovná činnost za účelem odpočinku a zábavy
a udržování tělesné kondice a zdraví. Tím se vyloučí setkání rekreačního vlivu
i v ostatních druzích tělesné výchovy.
2.4.3.4 Služby
Slepičková (2008) Mnoho volnočasových aktivit může jedinec tvořit sám, aniž by
potřeboval od někoho radu. Ale v dnešní době roste poptávka po službách – využití
nabídky ze vnějšku, lidé od služeb čekají to co žádali a potřebovali, samozřejmě čekají
kladný a žádaný užitek. Služby jsou součástí volnočasových aktivit a během desetiletí
jejich podíl zrostl.
2.4 Komunální rekreace
Hodaň (2002, 123) definuje takto: „Pojem komunální (někdy také komunitní)
rekreace chápeme jako systémové řešení organizace a řízení volnočasových aktivit
na určitém území či regionu.“
Dohnal, Hobza (2007, 109) definují takto: „Komunální rekreace je pojem,
který chápeme jako systémové řešení organizace a volnočasových aktivit na určitém
území či regionu.“
3 CÍLE A ÚKOLY
33
3.1 Cíle
Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat zdroje informací o volnočasových
aktivitách zaměřené na cílovou skupinu středoškolských studentů v Olomouci.
3.2 Úkoly práce
- popsat teoretická východiska v oblasti marketingu, komunikačního mixu
- popsat teoretická východiska v oblasti teorie volného času a volnočasových
aktivit
- popsat teoretická východiska v oblasti komunální rekreace
- vytvoření dotazníku a provést dotazníkové šetření
- vyhodnocení dotazníků
34
4 METODIKA
V této kapitole jsou shrnuty a vybrané a výzkumné techniky a metody použité
k získání dat k bakalářské práci.
4.1 Použité metody
Pro bakalářskou práci jsme použily metody empirického šetření, matematicko-
statistickou metodu a byla zvolena také monografická metoda.
4.2 Technika dotazníkového šetření
Techniky sběru dat představují konkrétní formy získávaných informací. Každá
výzkumná technika má své výhody a nevýhody a je svým způsobem jednostranná,
proto je při způsobu empirického šetření používat více metod.(Čihovský, 2006)
K získání informací jsme použily techniky pozorování a dotazníkového šetření.
Použité techniky:
- dotazník – nejčastěji využívaná výzkumná metoda, která umožňuje efektivní
získání informací od většího počtu tázaných respondentů. V dotazníku jsem
použila: identifikační otázky, uzavřené otázky, hodnotící otázky a otevřené
otázky
- pozorování – u této metody musíme si odpustit všechny rasové či náboženské
zaujatí, aby výzkumník byl schopen objektivně zkoumat pozorovaný jev
4.3 Charakteristika středních škol v Olomouci
Ve městě Olomouc se nachází 11 veřejných středních škol (SŠ, SOU
a SU) a 6 soukromých středních škol. Dále v tomto městě najdete jednu Obchodní
akademii a také jednu Střední zdravotnickou školu. Samozřejmě se zde nachází
i 3 gymnázia.
V následující kapitole uvádím jednotlivé výsledky průzkumu neboli sondáže
na středních školách v Olomouci.
35
4.4 Metodika dotazování
Pro shromáždění primárních dat byla metoda dotazníkového šetření. Pomocí
dotazníků jsem vyhodnotila odpovědi na jednotlivé otázky týkající se zadání a cílů
bakalářské práce. Dotazníky než jsem dala do tisku, musely projít kontrolou sociologa.
Organizace výzkumu spočívala v oslovení studentů středních škol v Olomouci, tohoto
šetření se zúčastnily školy Gymnázium Čajkovského v Olomouci a Střední odborná
škola obchodu a služeb Štursova v Olomouci. Dotazování probíhalo pouze fyzickou
formou a dotazníkového šetření se zúčastnily maturitní ročníky a učni třetích ročníků.
Bylo použito celkem 160 dotazníků a každý dotazník obsahoval 11 otázek, z čehož
otázky byly formulovány od obecných ke konkrétním. Z toho bylo rozdáno 75
na Gymnázium Čajkovského v Olomouci a 85 na Střední odborné škole obchodu
a služeb Štursova v Olomouci. Celkem se mi podařilo získat 159 dotazníků nazpět,
ale pouze 132 bylo vyplněno správně a zbytek 27 dotazníků nebylo vyplněno
dle zadaných parametrů.
Konkrétněji na Gymnázium Čajkovkého v Olomouci bylo použito 74 dotazníků
a z toho špatně vyplněných 8. Ze 74 tázaných bylo 48 žen a 18 mužů. Na Střední
odborné škole obchodu a služeb Štursova v Olomouci bylo použito 85 dotazníků
a z toho bylo k použití 66 dotazníků a 19 bylo špatně vyplněno. Z 85 tázaných bylo 43
žen a 23 mužů.
Cílem pilotního průzkumu neboli sondáže bylo zjistit zdroje informací
volnočasových aktivit a jednotlivé frekvence hledání nabídky volnočasových aktivit
pro středoškolské studenty ve městě Olomouc.
Sebrané informace poslouží jako výzkum jednotlivým organizacím zabývající se
nabídkou volnočasových aktivit na středních školách. Dotazování probíhalo ve dnech
25- 29.3.2013 na již uvedených středních školách.
5 VÝSLEDKY A DISKUSE
36
5.1 Pohlaví:
Otázka č. 1: Vy jste?
Graf č.1. Zobrazení procentuálního zastoupení mužů a žen
Celkem ze 132 respondentů bylo 91 žen (70 %) a 41 mužů (30 %). Z pohledu
na daný graf vyplývá, že bylo větší procentuální zastoupení žen v tomto poměru, je to
díky Střední odborné škole obchodu a služeb Štursova v Olomouci, kde tázaných
respondentů bylo 43 žen a 23 mužů a u Gymnázia Čajkovského v Olomouci to bylo
v poměru 48 žen a 18 mužů.
Dotazníkové šetření proběhlo v týdnu 25 - 29. 3.13, Vzhledem k tomu, že tento
týden začínaly velikonoční prázdniny, tudíž se mi nepodařilo získat více tázaných
respondentů a to převážně na Gymnáziu Čajkovského v Olomouci. Už na grafech je
zřejmé, že většina tázaných respondentů jsou ženy, ale je to podmíněno díky školám,
které byly vybrány. U gymnázia Čajkovského v Olomouci je většina tázaných žen a je
to z důvodu, že chlapci se na tuto školu moc nehlásí, jelikož výuka probíhá v cizích
jazycích a většina to po prvním roku studia vzdá. U Střední odborné školy obchodu
a služeb je taktéž většina tázaných respondentů ženy a je to z důvodu, že na této škole
jsou učební obory, které převážně studují ženy, jako jsou např.: kuchař-číšník, kadeřník-
kadeřnice, aranžér – aranžérka, prodavač- prodavačka, gastronomie, krejčí, cukrář.
5.2 Bydliště tázaných respondentů:
37
Otázka č. 2: Kde bydlíte?
Graf č.2. Bydliště tázaných respondentů
Z tázaných žen bydlí v Olomouci a okolí 63 (69 %) z celkového počtu tázaných
a mimo Olomouc 28 (31 %) žen. U mužů je to v poměru 30 (73 %) Olomouc a okolí
a mimo Olomouc 11 (27 %) z celkového počtu tázaných. U této otázky bych ještě
vystihla pojem Olomouc a okolí (dojíždím) a mimo Olomouc (bydlím).
5.3 Frekvence aktivit:
38
Otázka č. 3: Na číselné škále vyber, kolik času věnuješ té které aktivitě?
Graf č.3. Frekvence návštěvnosti jednotlivých aktivit středoškolských studentů
v procentech
Obrázek 3.1. Frekvence návštěvnosti jednotlivých aktivit středoškolských studentů /
procenta
Denně: OS / % Týdně: OS/ % Občas : OS/ % Netráví vůbec: OS/ %Sportovní 32 / 24 % 46 / 35 % 47 / 36 % 7 / 5 %Umělecké 12 / 9 % 24 / 18 % 65 / 49 % 31 / 24 %Vzdělávací 39 / 30 % 44 / 33 % 37 / 28 % 12 / 9 %Turistické 6 / 5 % 19 / 14 % 83 / 63 % 24 / 18 %Rukodělné 7 / 5 % 13 / 10 % 51 / 39 % 61 / 46 %Náboženské 4 / 3 % 7 / 5 % 32 / 24 % 89 / 68 %Hry 10 / 8 % 40 /30 % 60 / 45 % 22 / 17 %
Ze 132 tázaných respondentů tráví nejvíce času na vzdělávacích a sportovních
aktivitách, nadále jsou to umělecké a hry a v nepatrné řadě na turistických, rukodělných.
O náboženské aktivity se větší míře nezajímají vůbec. Spíš než denně se aktivitity
zajímají ve frekvenci týdenní nebo občas.
Graf č. 3.2. Frekvence návštěvnosti jednotlivých aktivit žen v procentech
39
.
Z uvedeného grafu vyplývá, že ženy tráví denně nejvíce času na vzdělávacích
a následně na sportovních aktivitách . Na odpověď týdně mi respondenti odpověděli
stejně jako u denně. U odpovědi občas vyšlo u tázaných, že nejvíce se zdržují
na turistických a uměleckých aktivitách. A netráví vůbec byla nejčastěji odpověď
u náboženských aktivit. O náboženské aktivity se větší míře nezajímají vůbec. Spíš než
denně se aktivitity zajímají ve frekvenci týdenní nebo občas.
Graf č.3.3. Frekvence návštěvnosti jednotlivých aktivit mužů v procentech
Z grafu je patrné, že muži tráví nejvíce času denně na vzdělávacích a sportovních
aktivitách. Týdně je to na hrách a sportovních aktivitách. U odpovědi občas se muži
40
nejvíce zajímají o umělecké a náboženské aktivity a netráví volný čas vůbec
na rukodělných aktivitách.Stejné je to u naboženských a uměleckých aktivit.
5.4 Zdroj informací:
Otázka č. 4: Kde získáš nejčastěji informace o možnostech trávení volného času?
Graf č. 4. Zdroje informací v procentuálním zastoupení
Obrázek č.4.1. Zdroje informací středoškolských studentů v osoba / procenta
Často: os. / % Občas: os. / % Vůbec: os. / %Škola 23 / 17% 77 / 58% 32 / 25%Známí 87 / 66% 43 / 33% 2 / 1%Televize 29 / 27% 73 / 55% 30 / 23%Rozhlas 5 / 4% 44 / 33% 83 / 63%Internet 97 / 74% 28 / 21% 7 / 5%Místní tisk 16 / 12% 66 / 50% 50 / 38%Plakáty 27 / 20% 84 / 64% 21 / 16%
Co se týče zdrojů informací, tak si mladí lidé zjišťují informace nejvíce
prostřednictvím internetu nebo svých přátel. V menší míře se to týká televize
prostřednictvím reklam, plakátů nebo místního tisku, kde se dá očekávat tisk, který je
spíše zdarma vzhledem k možnostem studentů (např. Metro).
Graf č .4.2. Zdroje informací ženy v procentech
41
Na obrázku č.4.2. je vidět že nejčastěji ženy berou informace z internetu, známích,
televize a v nemalé míře je to ve škole, plakátů, místním tisku a v nepatrné míře
z rozhlasu.
Graf č.4. 3. Zdroje informací muži v procentech
Na obrázku č. 4.3 je vidět že zdroje informací mužů oproti ženám se liší, jelikož
pouze čerpají stejně jako ženy z internetu pak od známích, plakátů a v nepatrné míře
z televize, školy, místního tisku a z rozhlasu.
5.5 Názor respondentů na místo nabízející volnočasové aktivity:
42
Otázka č. 5: Podle Vašeho názoru kde by organizace nabízející volnočasové
aktivity měly informovat o svých službách?
Graf č.5. Názor respondentů na místo nabízející volnočasové aktivity v procentuálním
zastoupení
Obrázek č.5.1. Názor respondentů na místo nabízející volnočasové aktivity v osoba/
procenta
Zdroje informací: Počet respondentů: % vyjádření získaných datŠkola 33 25%Internet 66 50%Místní tisk 9 7%Reklamních lístcích 7 5%Plakátech 14 11%Sportovním centru 3 2%
V otázce č. 5 byli studenti osloveni, jaký by byl podle jejich názoru zdroj
informací pro volnočasové aktivity. Polovina studentů se shodla na názoru, že by
volnočasové aktivity měly být prezentovány pomocí internetu, který u otázky č. 4
v největší míře preferují. Na druhém místě by upřednostňovali prezentace a informace
ve školách. V menších číslech v téměř stejném poměru se umístili reklamní lístky,
plakáty a prezentace ve sportovních centrech.
Graf č.5.2. Názor žen na místo nabízející volnočasové aktivity v procentuálním
zastoupení
43
U grafu č. 5.2. je to skoro ve stejném poměru jako u grafu č.5.
Graf č.5.3. Názor mužů na místo nabízející volnočasové aktivity v procentuálním
zastoupení
U grafu č. 5.3 je to téměř shodné jako u grafu č. 5.
5.6 Frekvence hledání nabídky:
44
Otázka č. 6: Jak často věnuješ hledání určité aktivity?
Graf č.6. Frekvence hledání nabídky
Obrázek č. 6.1. Frekvence hledání nabídky osoba / procenta
Čas hledání nabídky: Počet respondentů : % vyjádření získaných datVelmi často 10 8%Často 44 33%Občas 51 39%Málokdy 24 18%Nikdy 3 2%
Většina tázaných respondentů se shodla na odpovědi často nebo občas. Většina
studentů by se v tomto ohledu rozvíjela dále, ale není to možné vzhledem k jejich
vytíženosti ke školním povinnostem. Těch 8 % tázaných je spíše SOU, kteří v tomhle
ohledu nemají zájem se dále rozvíjet.
Graf č .6 .2. Frekvence hledání nabídky ženy
45
U grafu č. 6.2. je to téměř shodné jako u grafu č.6.
Graf č.6.3. Frekvence hledání nabídky muži
U grafu č. 6.2. je to téměř shodné jako u grafu č.6.
5.7 Hodnocení důležitosti informačních zdrojů:
46
Otázka č. 7: Na číselné škále vyznač podle Tebe důležitost jednotlivých
informačních zdrojů?
Graf č.7. Hodnocení důležitosti informačních zdrojů (subjektivní)
Obrázek č.7.1. Hodnocení důležitosti informačních zdrojů (subjektivní) osoba /
procenta
Informační zdroje:
Velmi důležité: OS / %
Důležité: OS / %
Jak kdy: OS / %
Málo významné: OS / %
Nezajímám se: OS / %
Sportovní: 49 /37 % 38 / 29 % 34 /26 % 5 / 4 % 6 / 4 %Umělecké: 24 / 18 % 28 / 21 % 54 / 41 % 16 / 12 % 10 / 8 %Vzdělávací: 43 / 32 % 46 / 35 % 30 / 23 % 8 / 6 % 5 / 4 %Turistické: 8 / 6 % 27 / 21 % 53 / 40 % 32 / 24 % 12 / 9 %Rukodělné: 3 / 2 % 20 / 15 % 47 / 36 % 34 / 26 % 28 / 21 %Náboženské: 2 / 1 % 5 / 4 % 13 / 10 % 25 / 19 % 87 / 66 %
Pro tázané respondenty jsou více důležité sportovní a vzdělávací aktivity
než umělecké a turistické. Na rukodělných aktivitách se zdržují podle jejich praktického
využití. Náboženské aktivity jsou podle většiny považovány za nedůležité a většina se
o ně nezajímá.
Graf č.7.2. Hodnocení důležitosti informačních zdrojů (subjektivní) ženy
47
U grafu č.7.2. je výsledek téměř shodný se zanedbatelným rozdílem jako u grafu
č.7.
Graf: č.7.3. Hodnocení důležitosti informačních zdrojů (subjektivní) muži
Naopak u mužů jde vidět, že se zajímají nejvíce o sportovní aktivity. Dále
se zajímají o vzdělávací aktivity. V menší míře o umělecké a turistické. Rukodělné
aktivit považuje téměř polovina respondentů za nevýznamné a nezajímají se o ně
a druhá polovina respondentů se o ně zajímá dle možností (časové, finanční, ....).
O náboženské aktivity se stejně jako v předchozích případech tázaní respondenti spíše
nezajímají.
48
5.8 Důležitost volnočasových aktivit:
Otázka č. 8: Na číselné škále označ podle Tebe důležitost volnočasových aktivit?
Graf č 8. Důležitost volnočasových aktivit
Obrázek č.8.1. Důležitost volnočasových aktivit osoba / procenta
Aktivity:
Velmi důležité: OS / %
Důležité: OS / %
Jak kdy: OS / %
Málo významné: OS / %
Nezajímám se: OS / %
Sportovní: 62 / 47 % 40 /30 % 20 / 15 % 6 / 5 % 4 / 4 %Umělecké: 22 / 17 % 43 / 33 % 43 / 33 % 13 / 9 % 11 / 8 %Vzdělávací: 44 / 33 % 51 / 38 % 28 / 21 % 5 / 4 % 5 / 4 %Turistické: 14 / 11 % 31 / 23 % 45 / 34 % 30 / 23 % 12 / 9 %Rukodělné: 6 / 5 % 22 / 17 % 45 / 34 % 36 / 27 % 23 / 17 %Náboženské: 4 / 3 % 5 / 4 % 9 / 7 % 25 / 19 % 89 / 67 %
Pro tázané respondenty jsou více důležité sportovní a vzdělávací aktivity
než umělecké a turistické. Na rukodělných aktivitách se zdržují podle jejich praktického
využití. Náboženské aktivity jsou podle většiny považovány za nedůležité a většina se o
ně nezajímá.
Graf č.8 .2. Důležitost volnočasových aktivit ženy
49
U grafu č.8.2. je výsledek téměř shodný se zanedbatelným rozdílem jako u grafu
č.8.
Graf č. 8.3. Důležitost volnočasových aktivit muži
Naopak u mužů jde vidět, že se zajímají nejvíce o sportovní aktivity. Dále
se zajímají o vzdělávací aktivity. V menší míře o umělecké a turistické. Rukodělné
aktivit považuje téměř polovina respondentů za nevýznamné a nezajímají se o ně
a druhá polovina respondentů se o ně zajímá dle možností (časové, finanční,..).
O náboženské aktivity se stejně jako v předchozích případech tázaní respondenti spíše
nezajímají.
50
5.9 Návrhy a náměty respondentů:
Otázka č. 9: Co by jste navrhli, aby se zlepšila informovanost o využití volného
času?
Otázka č. 10: Zlepšení možnosti využívání volného času?
Otázka č. 11: Máte zájem sdělit cokoliv?
Na otázku č. 9. mi tázaní studenti nejčastěji odpovídali, že by chtěli více
prezentací ve školách. Ve velké většině se opakovalo více reklam, které by studenti
uvítali buď v nákupních centrech, nebo ve školách. V některých případech byla
odpověď, že na internetu je nedostatek webových stránek o volnočasových aktivitách.
Na otázku č. 10. mi tázaní respondenti odpověděli, že je málo kroužků pro děti.
Popřípadě by to chtělo rozšířit více sportovních a uměleckých klubů. V nepatrné míře
mají studenti o aktivity zájem, protože mají málo aktivit na školách.
Na otázku č. 11. nebyl žádný námět nebo připomínka.
Pro další vlnu dotazníkového šetření bych volila jiné střední školy, které jsou
zaměřeny na jiné studijní programy.
U tohoto šetření bylo zjištěno, že je zde ještě velký prostor k potencionálním
zákazníkům, kteří by rádi využívali služeb volnočasových aktivit a rádi by získávali
informace o volnočasových aktivitách.
6 ZÁVĚR
51
Hlavní cíl práce je analyzovat zdroje informací o volnočasových aktivitách
zaměřené na cílovou skupinu středoškolských studentů v Olomouci. Hlavní cíl a úkol
práce byl splněn, protože byla popsána východiska v oblasti marketingu
a komunikačního mixu. Dále se snaží vysvětlit pojem čas, volný čas a vše co s ním
souvisí. Taktéž nám uvádí, na kterých informačních zdrojích se nejvíce zdržují
středoškolští studenti.
Šetřením, které jsem provedla na jednotlivých školách, jsem zjistila, že nejčastěji
se studenti zdržují na internetu a škola jim dává málo možností či příležitostí získat
informace o volnočasových aktivitách. V tomto šetření bylo zjištěno, že i společnosti
či o.s. málo nabízejí volnočasové aktivity na SŠ.
Z tázaných respondentů by více jak polovina měla zájem získávat informace
z internetu, školách, či zařízeních, kterým tyto subjekty jsou přizpůsobeny. Zbytek
tázaných respondentů nejeví zájem o tyto aktivity, jelikož svůj volný čas věnují jiným
koníčkům nebo jim to finanční situace nedovoluje.
Ze získaných informací bylo zjištěno, že dotazovaní respondenti nejvíce používají
z uvedených informačních zdrojů internetové a webové stránky. U tohoto
nejpoužívanějšího informačního zdroje, bylo jedinou výtkou respondentů, že existuje
spousta webových stránek o těchto aktivitách, ale studenti o jejich existenci neví a tím
pádem k nim nemají přístup. V tomto ohledu navazuje druhý informační zdroj, který
by si respondenti přáli a tím jsou prezentace a plakáty o volnočasových aktivitách
na školách. V těchto prezentacích by se studenti dozvěděli o existenci volnočasových
aktivit a o možnostech připojení k nim. V případě zájmu by studenti mohli získat
kontakt na webové stránky, kde by mohli o těchto volnočasových aktivitách získat více
informací.
Podle názorů studentů je těchto organizací dostatek, ale hlavním problémem je
špatné využití jejich propagace.
6 SOUHRN
52
Tato bakalářská práce na téma Analýza zdrojů informací o možnostech využití
volného času v rámci města Olomouce pro středoškolské studenty se zabývá zjištěním
informačních zdrojů volnočasových aktivit.
Východiska práce se zaměřují na oblasti marketingu, komunikačního mixu,
volného času, rekreace a životního stylu. Dále se snaží vysvětlit pojem čas, volný čas
a vše co s ním souvisí.
Metodika se zaměřuje na vytvoření dotazníku, techniku dotazníkového šetření,
charakteristiku středních škol v Olomouci a v neposlední řadě metodiku dotazování
respondentů.
Ve výsledku práce je popsána analýza zdrojů informací o volnočasových
aktivitách zaměřené na cílovou skupinu.
8 SUMMARY
53
This bachelor thesis on the topic of analysis of information sources about leisure
opportunities within the city of Olomouc for high school students deals with finding
information sources of leisure activities.
Background of this dissertation is focused on the areas of marketing,
communication mix, leisure, recreation and lifestyle. It is also trying to explain the
concept of time, leisure and everything connected with it.
The methodology focuses on creation of questioner, questionnaire survey
technique, characteristic of secondary schools in Olomouc and finally methodology
interviewing respondents.
As a result, the thesis describes the analysis of information sources about leisure
activities that are focused on the target group.
9 REFERENČNÍ SEZNAM
54
BOUČKOVÁ, J. a kol. (2011) Základy marketingu. Praha: Vysoká škola ekonomická
ČIHOVSKÝ, J. (2006) Sociologický výzkum. Olomouc: Univerzita Palackého
v Olomouci
DOHNAL, T. HOBZA, V. a kol. (2007) Vybrané kapitoly z komunální rekreace.
Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci
DOHNAL, T., HODAŇ, B. (2008) Rekreologie. Olomouc: Univerzita Palackého
v Olomouci
FÖMEL, K. (2002) Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc:Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury.
FREY, P. (2011). Marketingová komunikace nové trendy 3.0. Praha: Management
Press.
HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. (2008) Pedagogické ovlivňování volného
času. Praha, Portál s.r.o.
HODAŇ, B. (2000) Tělesná kultura – sociokulturní fenomén: východiska a vztahy.
Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci
HODAŇ, B. (2002) Volný čas a jeho současné problémy. Vydáno Hanex Olomouc
pro Fakultu tělesné kultury
HORÁKOVÁ, I. (1992) Marketing v současné světové praxi. Praha: Grada a.s
JIRÁSEK, I. (2005) Filosofická kinantropologie: setkání filosofie, těla a pohybu.
Olomouc: Universita Palackého v Olomouci
KARLÍČEK, M. & KRÁL, P. (2011) Marketingová komunikace – jak komunikovat na našem trhu. Praha: Grada Publishing a.s.
55
KOTÍKOVÁ, H. & ZLÁMAL, J. (2006) Základy marketingu. Olomouc: Univerzita
Palackého v Olomouci
KOTLER, P. (2003) Marketing od A do Z. Praha: Management press.
KOZÁK, V. (2009) Marketingová komunikace. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
MATUŠÍNSKÁ, K. (2007) Marketingová komunikace. Karviná: Slezská univerzita
v Opavě
PŘIKRYLOVÁ, J., JAHODOVÁ, H. (2010) Moderní marketingová komunikace.
Praha: Grada Publishing a.s.
SLEPIČKOVÁ, I. (2005) Sport a volný čas. Praha: Karolinum
ŠINDLER, P. (2003) Event marketing – Jak využít emoce v marketingové komunikaci.
Praha: Grada Publishing a.s.
VÁŽANSKÝ, M. (1994) Volný čas a pedagogika zážitku. Vydavatelství MU, Brno-
Kraví hora
VYSEKALOVÁ, J. a kolektiv (2007) Psychologie reklamy. Praha: Grada Publishing,
a.s.
VYSEKALOVÁ, J. & MIKEŠ, J. (2003) Reklama – Jak dělat reklamu. Praha: Grada
Publishing, a.s.
10 PŘÍLOHY
56
DotazníkDobrý den,Dovolte mi, abych se na Vás touto cestou obrátila o spolupráci k vytvoření mé BP. Tímto dotazníkem se snažím zjistit, ze kterých informačních zdrojů získáváte informace o průběhu volnočasových aktivit.Dotazovací šetření je anonymní. Prosím o zodpovědění všech otázek.Vyplnění dotazníku Vám zabere maximálně 5 minut.Předem moc děkuji za čas strávený nad tímto dotazníkem.
Petra Punčochářová, studentka FTK v Olomouci
1. Vy jste? (zakřížkujte)
Muž
Žena
2. Kde bydlíte? (zakřížkujte)
Olomouc a okolí (dojíždím)
Mimo Olomouc (bydlím)
3. Na číselné škále vyber, kolik času věnuješ té které aktivitě?(zakřížkuj)
Denně Týdně ObčasNetráví
vůbec
Sportovní, pohybové
Umělecké (taneční, výtvarné,…)
Vzdělávací (lekce cizích jazyků, počítač,…)
Turistické
Rukodělné, tvůrčí
Náboženské
Hry (počítačové či stolní)
Jiná (jaká)……… …………………
4. Kde získáš nejčastěji informace (nabídku) o možnostech trávení volného času? (označ
křížkem)
57
Často Občas Vůbec
Škola, učitelé
Známí, přátelé, příbuzní
Televize
Rozhlas
Internet
Místní tisk
Plakáty, reklamní listy
Jiná (jaká)…………………………………….
5. Podle Vašeho názoru kde by organizace nabízející volnočasové aktivity měli
informovat o svých službách? (zakroužkuj jedinou možnost)
o Ve škole
o Na internetu
o V místním tisku
o Na reklamních lístcích
o Na plakátech
o Ve sportovním centru
o Jiný zdroj (uveďte jaký)…………………………………………………
6. Jak často věnujete hledání určité aktivity? (zakroužkuj)
o Velmi často
o často
o občas
o málokdy
o nikdy
7. Na číselné škále vyznač podle Tebe důležitost jednotlivých informačních
zdrojů? (zakroužkuj)
58
1 -velmi důležité, 2 - důležité, 3 - jak kdy, 4 - málo významné, 5 - nezajímám se
o Sportovní, pohybové 1 2 3 4 5
o Umělecké (taneční, výtvarné,…) 1 2 3 4 5
o Vzdělávací (lekce cizích jazyků, počítač,…) 1 2 3 4 5
o Turistické 1 2 3 4 5
o Rukodělné, tvůrčí 1 2 3 4 5
o Náboženské 1 2 3 4 5
8. Na číselné škále označ podle Tebe důležitost volnočasových aktivit?
(zakroužkuj)
1- velmi důležité, 2 - důležité, 3 - jak kdy, 4 - málo významné, 5 - nezajímám se
o Sportovní, pohybové 1 2 3 4 5
o Umělecké (taneční, výtvarné,…) 1 2 3 4 5
o Vzdělávací (lekce cizích jazyků, počítač,…) 1 2 3 4 5
o Turistické 1 2 3 4 5
o Rukodělné, tvůrčí 1 2 3 4 5
o Náboženské 1 2 3 4 5
9. Co by jste navrhli, aby se zlepšila informovanost o využití volného času?
…………………………………………………………………………………..
…………………………………………………………………………………..
10. Zlepšení možnosti využívání volného času?
……………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………
11. Máte zájem sdělit cokoliv? (náměty, připomínky)
……………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………
59
60