Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

ČINNOST A POSTAVENÍ SPOLKŮ VE SVĚTLE NOZ

Diplomová práce

(magisterská)

Autor: Bc. Radek Šikola, Rekreologie,

navazující magisterské studium, kombinovaná forma

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jiří Kubíček

Olomouc 2016

Jméno a příjmení autora: Bc. Radek Šikola

Název diplomové práce: Činnost a postavení spolků ve světle NOZ

Pracoviště: Katedra rekreologie

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jiří Kubíček

Rok obhajoby diplomové práce: 2016

Abstrakt

Diplomová práce se zabývá problematikou činnosti spolků po nástupu účinnosti

zák. č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku. Důraz je kladen zejména na přechod

stávajících občanských sdružení založených dle předchozí právní úpravy na novou

právní úpravu spolků dle NOZ, opomenuta ale není také otázka založení a vzniku

nových spolků. Teoretické poznatky z aktuální doby jsou doplněny rovněž výsledky

praktického výzkumu, uskutečněného mezi zástupci spolků po celé České republice.

Klíčová slova: Spolek, sdružování občanů, spolkové právo, nový občanský zákoník,

občanské sdružení, Fotbalová asociace ČR, sportovní oddíl

Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.

Author’s first name and surname: Bc. Radek Šikola

Title of the master’s thesis: Activity and position of societies in

the light of NOZ

Department: Recreology

Supervisor: Mgr. Jiří Kubíček

The year of presentation: 2016

Abstract

This thesis deals with the activities of associations after the Act. no. 89/2012

Coll. of the new Civil Code became effective. Emphasis is placed on the transition of

the existing unincorporated association established under the previous legislation to new

legislation according to the New Civil Code. The issue of the establishment and

formation of new associations is also not omitted. The current theoretical findings are

complemented by the results of practical research conducted among representatives of

associations throughout the Czech Republic.

Keywords: Association, Association of citizens, Association Law, New Civil Code,

Unincorporated Association, Football Association of the Czech Republic, Sports club

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Mgr. Jiřího

Kubíčka, uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady vědecké

etiky.

V Olomouci dne 15. 2. 2016 ……………………………………

Děkuji Mgr. Jiřímu Kubíčkovi a dalším odborníkům z prostředí nejen spolkového

práva za pomoc a cenné rady, které mi poskytli při zpracování této diplomové práce.

OBSAH:

1 ÚVOD......................................................................................................................................2 PŘEHLED POZNATKŮ.........................................................................................................

2.1 Právo na sdružování.........................................................................................................2.1.1 Historie spolkového práva........................................................................................2.1.2 Cesta k nové úpravě................................................................................................2.1.3 Občanská sdružení na rozcestí................................................................................

2.2 Změny zavedené NOZ....................................................................................................2.2.1 Právní změny dle NOZ...........................................................................................

2.2.1.1 Kogentní ustanovení NOZ..............................................................................2.2.1.2 Dispozitivní ustanovení NOZ.........................................................................

2.2.2 Změny daňové a účetní...........................................................................................2.2.3 Veřejná prospěšnost spolků....................................................................................

2.3 Rejstříkové soudy...........................................................................................................2.3.1 Návrh na zápis do rejstříku.....................................................................................2.3.2 Povinně zveřejňované údaje...................................................................................2.3.3 Soudní poplatky......................................................................................................

2.4 Založení nového spolku..................................................................................................2.4.1 Shoda na obsahu stanov..........................................................................................2.4.2 Ustavující schůze....................................................................................................2.4.3 Vznik spolku...........................................................................................................

3 CÍLE A HYPOTÉZY PRÁCE...............................................................................................3.1 Hlavní cíl práce..............................................................................................................3.2 Dílčí cíle a úkoly............................................................................................................

4 METODIKA..........................................................................................................................5 VÝSLEDKY PRÁCE............................................................................................................

5.1 Dotazování ve spolcích..................................................................................................5.1.1 Povinnosti vycházející z NOZ................................................................................5.1.2 Výhody a nevýhody nové úpravy...........................................................................

5.2 Fotbalová asociace ČR...................................................................................................5.2.1 Úpravy v roce 2014................................................................................................5.2.2 Úpravy v roce 2015................................................................................................5.2.3 Výhled do budoucna...............................................................................................

6 DISKUZE...............................................................................................................................6.1 Stav po dvou letech účinnosti NOZ...............................................................................

6.1.1 Název spolku a NOZ..............................................................................................6.1.2 Soulad stanov s NOZ..............................................................................................

6.2 Další směřování spolkového práva.................................................................................7 ZÁVĚR..................................................................................................................................8 SOUHRN...............................................................................................................................9 SUMMARY...........................................................................................................................10 REFERENČNÍ SEZNAM....................................................................................................11 PŘÍLOHY............................................................................................................................

11.1 Vzorové stanovy spolku vypracované ČOV................................................................11.2 Vzorové stanovy spolku AK Zahumenský...................................................................

1 ÚVOD

Na začátku roku 2014 došlo s nástupem účinnosti nového občanského zákoníku

(NOZ) ke zrušení více než dvacet let používaného zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování

občanů. Tím tak byla zároveň veškerá úprava týkající se spolkového práva přenesena do

tohoto zcela nového, rozsáhlého, kodexu. Vzhledem k tomu, že ke konci roku 2013 bylo

u ministerstva vnitra registrováno v České republice přes 90 tisíc nejrůznějších

občanských sdružení1, zasáhla nová úprava spolkového práva nemalou část naší

společnosti.

Na jednu stranu je možné konstatovat, že po účinnosti NOZ prostě byla stávající

občanská sdružení jen nahrazena spolky. Na druhou stranu je ovšem nutné si uvědomit,

že nová právní úprava nejen, že přebírá většinu pravidel ze starého sdružovacího

zákona, ale určité věci se snaží rozebrat důsledněji a některé zcela nové instituty i

zavádí. Z toho vyplývají pro spolky nejrůznější povinnosti, aby tato jejich

„transformace“ proběhla řádně a včas, tedy v souladu se zákonem.

Dosud téměř neprobádané téma jsem si vybral právě proto, že tato problematika

není, až na několik světlých výjimek, dosud nikde souhrnně publikována, přitom jistě

jde o téma velmi aktuální a potřebné. Práce je pojata nejen jako vysvětlující podklad pro

statutární zástupce a členy spolků, kteří budou nejpozději během roku 2016 nuceni

aplikovat změny plynoucí z NOZ ve svém spolku, ale snaží se otevřít a částečně osvětlit

řadu otázek také široké veřejnosti.

Úprava spolků je v NOZ koncipována poměrně dispozitivně, jako ostatně celý

nový občanský zákoník, takže každý spolek se bude moci ve svých stanovách a dalších

interních předpisech od velké většiny zákonných ustanovení jako jsou např. vnitřní

organizace spolku, základní vymezení členských práv či zásady jejich správy, odchýlit.

Zároveň je zde však nemalé množství kogentních ustanovení NOZ, od kterých se

odchýlit nelze.

Cílem této práce je popsat základní principy, na kterých dnes stojí spolkové

právo v České republice po roce 2014, zdůraznit nejdůležitější povinnosti, jež musí

všechna „transformovaná“ občanská sdružení dle dikce NOZ splnit nejpozději k 1.

1 Statistiky ministerstva vnitra vykazovaly sice dokonce přes 93 tisíc sdružení, mezi nimi ovšem byly registrovány také odborové organizace, apod.

7

lednu 2017, a zamyslet se nad problémy, které budou v aktuálním, ale i budoucím

období, spolky muset řešit.

Teoretickou část práce doplňuje rozsáhlý výzkum, uskutečněný ve druhé

polovině roku 2015 mezi zástupci malých i velkých spolků působících na území ČR.

Výsledky této studie jsou rozebrány v kapitolách 5 a 6, kdy je možné konstatovat, že

některé teoretické předpoklady byly tímto výzkumem bezezbytku potvrzeny, jiné

naopak zpochybněny. Zároveň byla vyvrácena i řada mýtů, které mezi statutárními

zástupci a členy spolků panovaly a naháněly zbytečnou hrůzu.

Ač by snahou nové právní úpravy spolkového práva měla být dle důvodové

zprávy k NOZ zejména eliminace nejasností plynoucí ze stavu zavedeného starým

zákonem číslo 83/1990 Sb., bude nepochybně nějakou dobu trvat, než se veškeré změny

v praxi osvědčí a všichni si na ně zvyknou.

8

2 PŘEHLED POZNATKŮ

2.1 Právo na sdružováníV moderních demokratických systémech je právo na sdružování považováno za

jedno ze základních lidských práv a je zakotveno v mnoha dokumentech. I ve svobodné

společnosti je však žádoucí, aby toto právo bylo určitým způsobem regulováno

(Peloušková, 2013).

2.1.1 Historie spolkového práva

Lidé se spolčovali napříč dějinami i bez zákonných úprav. Tak tomu bylo rovněž

někdejším Rakouském císařství, kde oficiálně zakládání spolků umožnil až zákon číslo

253/1852 ř. z. Dle tohoto císařského patentu ze dne 26. listopadu 1852 podléhalo

založení každého spolku schválení úřadů, což ve svém důsledku znamenalo, že státní

aparát měl nad zřizováním spolků naprostou kontrolu a konkrétně zakládání českých

národních spolků bylo značně problematické až nemožné. Zlom nastal v roce 1867, kdy

byl vydán nový zákon číslo 134/1867 ř. z., o právu spolčovacím, podle něhož se v

souladu s principy liberalismu založení spolku státním úřadům již pouze oznamovalo.

Stát tudíž mohl založení spolku zakázat jen v případech, kdy by stanovy spolku

odporovaly zákonu. Tato úprava byla posléze převzata i do práva československého po

vzniku samostatného státu v roce 1918, s tím, že na Slovensku platila zároveň nařízení

dřívějšího uherského ministra vnitra.

Další zlom ve sdružovacím právu nastal po únorovém komunistickém převratu

roku 1948. Již o tři roky později byl vydán zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných

organizacích a shromážděních, kterým byl nahrazen jak původní rakouský zákon o

spolčovacím právu, tak i nařízení uherského ministra vnitra ve věcech práva

spolčovacího a shromažďovacího. Nový zákon, účinný od 1. října 1951, v duchu

tehdejší doby výslovně stanovil, že organizacemi podle tohoto zákona jsou Revoluční

odborové hnutí, Jednotné svazy zemědělců, Československý svaz mládeže, Svaz

československo-sovětského přátelství, Československý svaz žen, Československá obec

sokolská a Československý červený kříž. Zákon přitom dal ministerstvu vnitra 9

zmocnění prohlásit další organizace (spolky) vzniklé před 1. říjnem 1951 za organizace

podle tohoto zákona. Přechodné ustanovení zároveň určilo, že spolky vzniklé před 1.

říjnem 1951, které vyvíjejí svou činnost ve shodě se zájmy pracujícího lidu, se mohou

přeměnit v organizace nebo se do nich dle tohoto zákona včlenit, vše ovšem opět mělo v

gesci ministerstvo vnitra. Až do své přeměny mohly spolky pokračovat v činnosti podle

dosavadních stanov, avšak finanční opatření přesahující rámec běžné správy mohly činit

jen se souhlasem krajského národního výboru. Celá idea spolkového práva v období od

roku 1951 až do roku 1989 spočívala v tom, že stát prostřednictvím národních výborů,

ministerstva vnitra a dalších věcně příslušných ústředních úřadů pečoval o rozvoj

spolkových organizací, vytvářel příznivé podmínky pro jejich činnost a růst a dbal, aby

život v nich se zcela vyvíjel v souladu s ústavou a se zásadami lidově demokratického

zřízení. Ve svém důsledku znamenal tak nový zákon pro mnohé spolky konec činnosti,

případně nucené pokračování v jiné právní formě.

Výsledkem politické situace po listopadové „sametové“ revoluci roku 1989 bylo

pak v oblasti spolkového práva přijetí zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

Tento stručný předpis obsahoval pouhých 22 paragrafů, což pramenilo jednak ze snahy

co nejdříve novelizovat komunistický zákon z roku 1951, jednak také nastolit právní

úpravu, která umožní vznikat v duchu rodící se občanské společnosti organizacím

novým.

Neexistovala shoda o tom, jak má vypadat budoucí československá Ústava (tj.

zda novelizovat původní Ústavu z roku 1960, zda přijmout novou Ústavu, co v ní

všechno má být, jak má být řešen vztah mezi Čechy a Slováky atd.). Bylo tedy

rozhodnuto jít cestou samostatných zákonů, v nichž bude pojednáno o tom, na čem se

politickou shodu najít podařilo (Benák, 2013).

Vedle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů tak byly zároveň přijaty i

zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím a zákon č. 85/1990 Sb., o právu

petičním.

Stručnost úpravy zavedené zákonem č. 83/1990 Sb. sice na jednu stranu

občanská sdružení2 a jejich členy příliš neomezoval, na druhé straně z toho však plynula

i spousta nevýhod, kdy například zákon nijak neřešil, jak postupovat v případech blíže

neupravených ve stanovách daného občanského sdružení. Kromě toho zůstávaly

2 Tento pojem zavedl do našeho právního řádu právě zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.10

úředníkům ministerstva vnitra značné pravomoci, kdy si nedostatky zákonné úpravy

mnohdy vykládali zcela po svém.

2.1.2 Cesta k nové úpravě

Podle právní úpravy platné až do 31. prosince 2013 bylo pro vznik, fungování a

zánik občanského sdružení nutné v zásadě splnit všehovšudy tyto podmínky:

a) minimální účast tří osob jako členů občanského sdružení,

b) sepsání stanov,

c) registrace u ministerstva vnitra,

d) pro zrušení občanského sdružení naplnění jednoho z důvodů pro rozhodnutí

o jeho zániku.

Zákon tak ponechával zcela stranou vnitřní poměry občanského sdružení, stejně jako

jeho organizačních jednotek, pokud byly stanovami zřízeny.

Již po včlenění Listiny základních práv a svobod (ústavního zákona č. 2/1993

Sb.) do českého právního řádu, kde článek 20 odst. 1 stanovil, že je zaručeno právo

svobodně se sdružovat a každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích,

společnostech a jiných sdruženích, a zároveň odst. 3 stanovil, že výkon těchto práv lze

omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti

nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku,

předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých, bylo jasné, že

dosavadní stručnou úpravu spolkového práva bude nutné v budoucnu novelizovat, šířeji

upravit a určitá ustanovení náležitě rozvést.

„Narychlo“ schvalovaná úprava z roku 1990 ovšem poněkud překvapivě

přetrvala plných 23 let, a to až do účinnosti NOZ, kterým byl dne 1. ledna 2014 zákon č.

83/1990 Sb. zrušen a komplexní úprava spolkového práva se přesunula do nového

kodexu soukromého práva.

2.1.3 Občanská sdružení na rozcestí

První leden roku 2014 se stal pro mnohé funkcionáře občanských sdružení (od

tohoto data spolků) přímo pověstnou noční můrou. S účinností NOZ, kde jenom 11

samotná úprava spolkového práva obsahuje téměř sto paragrafů (§§ 214 – 302), pro ně

vyvstává spousta povinností. Zároveň ovšem také možnost volby.

Každé občanské sdružení tak od přijetí zákona č. 89/2012 Sb., občanského

zákoníku, stálo, a nyní pořád ještě stojí, před důležitou volbou, jakým způsobem,

respektive v jaké formě bude fungovat dále. Základními možnostmi občanských

sdružení bylo a) stát se spolkem, b) transformovat se na ústav, c) transformovat se na

obecně prospěšnou společnost nebo d) na sociální družstvo (Zahumenský, 2014).

Tyto možnosti Zahumenský dále rozvádí následovně:

Ad a) Aby se občanské sdružení stalo uznaným spolkem, nemuselo podniknout žádné

kroky. S účinností od 1. ledna 2014, tedy s účinností nového občanského zákoníku, se

všechna občanská sdružení stala spolky. Začala se na ně vztahovat nová právní úprava a

do 3 let mají povinnost udělat takové úpravy ve svých stanovách, aby tyto vyhovovaly

nové právní úpravě.

Ad b) Pokud se spolek chce následně transformovat na ústav, rozhoduje o takovéto

přeměně nejvyšší orgán sdružení. V rozhodnutí o přeměně se určuje tzv. rozhodný den

přeměny, kterým může být den zápisu přeměny do rejstříku nebo den předcházející

nejvýše o 12 měsíců. Ke dni, který předchází rozhodnému dni přeměny, se sestavuje

(jako řádná nebo mimořádná) účetní závěrka. Součástí rozhodnutí o změně právní

formy bude také nová zakladatelská listina ústavu. Projekt přeměny musí být alespoň 1

měsíc před schválením zveřejněn na webových stránkách organizace.

Ad c) Na obecně prospěšnou společnost bylo možné se podle zákona č. 68/2013 Sb., o

změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost,

transformovat pouze do konce roku 2013. Některé neziskové organizace se k tomuto

kroku uchýlily na základě nedostatku informací nebo určitých dezinformací ohledně

nového občanského zákoníku. O.p.s. je tak právní forma stávající, která zůstala

zachována také pro období po 1. lednu 2014.

12

Ad d) Pokud jde o sociální družstvo, zatím není úplně možné předvídat, jak úspěšná tato

právní forma bude. Nejsou zde žádná omezení pro podnikatelskou činnost (vyjma

podmínky získání živnostenského či jiného oprávnění a nutnosti reinvestovat zisk do

aktivit družstva) a tato forma se zřejmě bude hodit pro různé typy sociálních podniků.

Na druhou stranu zřejmě sociální družstvo nebude moci čerpat daňové výhody, které

budou mít spolky, ústavy a o.p.s.

Kromě přeměny na obecně prospěšnou společnost, kdy toto bylo možné pouze

do 31. 12. 2013, tak někdejší občanská sdružení, jež se mezitím stala spolky, mají stále

možnost transformovat se na ústav či sociální družstvo. I když to pro některé subjekty

může být výhodné, dá se předpokládat, že pro tuto volbu se rozhodne pouze malé

procento občanských sdružení vzniklých dle starého zákona č. 83/1990 Sb.

Se změnou na ústav nebo sociální družstvo je možné počkat. Podle přechodných

ustanovení nového občanského zákoníku, konkrétně podle ustanovení § 3045 má

sdružení možnost se přeměnit na ústav nebo sociální družstvo a podle výkladu tohoto

ustanovení, který nyní zcela převládl, tato možnost spolkům zůstává i po 1. lednu 2014.

Je tedy možné „počkat, až se věci více usadí“ a rozhodnutí o transformaci udělat např.

až po několika měsících účinnosti nové právní úpravy (Zahumenský, 2014).

Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 3041 odst. 2 NOZ je každá právnická

osoba (tedy i spolek) povinna nejpozději do tří let ode dne nabytí účinnosti NOZ

přizpůsobit společenskou smlouvu nebo statut (stanovy) úpravě tohoto zákona a doručit

ji orgánu veřejné moci (rejstříkovému soudu), mají stávající občanská sdružení

transformovaná dnem 1. ledna 2014 automaticky na spolky čas minimálně do tohoto

data, aby se jejich členové rozhodli, v jaké právní formě budou nadále vykonávat svoji

činnost. Z výkladu zákona je ale patrné, že transformovat spolek na ústav či sociální

družstvo by mělo být možné i po 1. lednu 2017.

2.2 Změny zavedené NOZZe dvou krátkých ustanovení NOZ vyplynulo „zemětřesení“ pro občanská

sdružení. Zrušovací ustanovení § 3080 bod 154 totiž zrušuje zákon č. 83/1990 Sb., o

sdružování občanů, na jehož základě občanská sdružení vznikala, a přechodné

13

ustanovení § 3045 odst. 1 stanoví, že účinností NOZ se sdružení podle zákona č.

83/1990 Sb. považují za spolky podle NOZ. Tato dvě ustanovení zcela změnila zákonný

základ existence občanských sdružení (Hájková et al., 2015).

Spolek je v NOZ vymezen v zásadě svými základními znaky, jimiž jsou

samospráva, dobrovolnost členství, oddělení majetkových sfér spolku a jeho členů atd.

Ve výsledku tak vzniká modelová právnická osoba korporátního typu, takže vedle

úpravy spolků v §§ 214 až 302 se podpůrně použije i obecná úprava právnických osob a

korporací (Šikola, 2013).

Kromě výše uvedeného je zároveň nutné si uvědomit, že mimo změn v oblasti

samotné právní úpravy spolků došlo ruku v ruce s nástupem účinnosti NOZ také

k úpravám v daňové a účetní oblasti. Nová právní úprava může mít v budoucnu značný

vliv rovněž na fundraising, kdy řada spolků nedosáhne na možnosti dotačních titulů

z veřejných financí, které dosud běžně využívaly.

2.2.1 Právní změny dle NOZ

Obecně lze říci, že úprava v NOZ je oproti stávající úpravě nepochybně

komplexnější, ale složitější. Klade vyšší nároky na uspořádání poměrů spolků, což do

budoucna pravděpodobně znesnadní přístup k této tradiční formě sdružování, na druhou

stranu by to však mělo přispět k průhlednosti a důvěryhodnosti těchto subjektů

(Hájková, 2013).

Zároveň je třeba konstatovat, že jistě není na místě zbytečná panika, která mnohé

funkcionáře někdejších občanských sdružení s nástupem NOZ zachvátila. Zákonná

úprava spolkového práva od 1. ledna 2014 totiž nemusí nutně znamenat změnu

vnitřního uspořádání sdružení (tzn. stanov), neboť úprava v NOZ přebrala značnou část

úpravy ze zákona č. 83/1990 Sb. Velká část ustanovení v NOZ je navíc dispozitivních,

není tak problém, aby si je daný spolek upravil ke svým zažitým potřebám a

zvyklostem. Do tří let od nabytí účinnosti NOZ, tedy nejpozději do 1. ledna 2017, mají

někdejší občanská sdružení dle ustanovení § 3041 odst. 2 NOZ před sebou povinnost

přizpůsobit své stanovy nové právní úpravě, tzn., že nutně musí ze svých stanov

odstranit ta ustanovení, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními NOZ. Ve stejné

lhůtě musí navíc doplnit do rejstříku údaje, které tam nebudou automaticky překlopeny

z registru občanských sdružení vedeným do konce roku 2013 ministerstvem vnitra. 14

Změna zákonného základu sdružení přišla zvnějšku (tedy ze zákona), ne zevnitř

(z rozhodnutí samotného občanského sdružení), a tak zákon nevyžaduje po občanském

sdružení provedení jakýchkoliv kroků, aby se změna stala účinnou. Účinky změny se

projevují, aniž by muselo občanské sdružení cokoliv udělat. Zákonem upravenou

kontinuitou právních forem (občanská sdružení „se považují“ za spolky) je tak

ponechána možnost původním občanským sdružením pokračovat ve své činnosti bez

dalšího, jsou-li poměry občanského sdružení v souladu se zákonnou úpravou spolku.

Pokud poměry občanského sdružení odporují nové právní úpravě, mělo by občanské

sdružení včas zareagovat a v zákonem stanovené lhůtě své vnitřní poměry přizpůsobit

nové právní úpravě (změnou stanov do 1. 1. 2017)… Ke změnám NOZ, které se

dotýkají občanských sdružení, tak přistupujme víc jako k pokračování po jiné cestě než

k úplně novému začátku (Hájková et al., 2015).

Jak upozorňuje Evropský sociální fond v ČR (2013), snahou nové právní úpravy

spolkového práva měla být zejména eliminace nejasností plynoucích ze současného

stavu. Jedná se zejména o následující novinky:

Právní fikce zápisu do veřejného rejstříku, pokud správce rejstřík

nereaguje do 30 dnů od podání návrhu.

Organizační složka nahrazena pojmem pobočného spolku.

Nově povinnost zápisů pobočných spolků do rejstříku.

Zavedeno oddělení majetkových sfér mezi hlavním a pobočným

spolkem.

Nově umožněn soudní přezkum vyloučení ze spolku vždy. 3 měsíční

lhůta subjektivní zůstává a 6 měsíční objektivní se prodlužuje na jeden

rok. Dochází tak ke sjednocení lhůt u všech korporací.

Nově uvedeno vedení seznamu členů, norma je ovšem dispozitivního

charakteru, takže spolek vést seznam nemusí. Pokud ho ale zavede,

povinnosti plynoucí z normy je třeba vnímat kogentně.

Nově jsou definovány případy, kdy se na určitá rozhodnutí hledí jako na

neplatná od počátku. Tuto neplatnost nezhojí ani běh času. Půjde o

rozhodnutí v rozporu s dobrými mravy či proti smyslu spolku.

15

Nově řešena situace, jak postupovat u autokratických spolků v případech,

kdy jediný „vůdce“ se stane nesvéprávný, nezvěstný či zemře a situace

není řešena ve stanovách. Zákon předpokládá presumpci pro tento případ

shromáždění členů spolku.

Důsledně řešeno rozdělení a fúze spolků.

Výše uvedený výčet je ovšem jasně srozumitelný pouze právníkům a dalším

odborníkům na spolkové právo, „běžný“ funkcionář někdejšího občanského sdružení,

který stojí před problémem, co si v mezidobí od 1. ledna 2014 do 1. ledna 2017 počít,

potřebuje jistě „návod“ v jednodušší podobě.

S takovým přišel například Český olympijský výbor (ČOV), resp. jeho

legislativní rada, která na konci roku 2013 připravila dokument s názvem Konkrétní

doporučení pro sportovní organizace – občanská sdružení, kde v závěru tohoto

„manuálu“ shrnuje hlavní změny a provádí i výčet povinností spolku dle NOZ (2013)

následovně:

Občanská sdružení se mění na spolky, organizační jednotky se mění na

pobočné spolky.

Bez odkladu změnit ve stanovách ta ustanovení, která jsou v rozporu s

donucujícími ustanoveními NOZ.

Do 1. 1. 2016 přizpůsobit název spolku novému občanskému zákoníku.

Do 1. 1. 2017 přizpůsobit znění stanov novému občanskému zákoníku.

Přizpůsobit terminologii NOZ (např. právní osobnost, svéprávnost).

Podnikání či jiná výdělečná činnost může být jen vedlejší činností

spolku.

Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

Spolek má možnost získat status veřejné prospěšnosti.

Spolkové věci již nebudou v gesci Ministerstva vnitra, ale rejstříkových

soudů.

Návrh na změnu zápisu v rejstříku spolků (např. při změně stanov) se

podává u příslušného rejstříkového soudu.

16

Hlavní spolek je zavázán společně a nerozdílně za právní jednání

pobočného spolku vzniklá přede dnem zápisu pobočného spolku do

veřejného rejstříku.

Spolek musí mít alespoň statutární orgán a nejvyšší orgán (statutární

orgán může být zároveň nejvyšším orgánem).

Orgány spolku mohou být pojmenovány libovolně, pojmenování však

nesmí působit klamavě.

Rozhodnutí o vyloučení člena může být napadeno u soudu do 3 měsíců

od doručení konečného rozhodnutí o vyloučení.

Lhůta pro podání návrhu na neplatnost rozhodnutí orgánu spolku k soudu

činí 3 měsíce, nejvíce však 1 rok.

Zároveň ale ČOV vhodně upozorňuje, že každé občanské sdružení, respektive spolek, je

do značné míry jedinečnou entitou se specifickými požadavky, tudíž navrhované

varianty doporučení legislativní rady ČOV nemusí vždy odpovídat požadovanému stavu

(to se týká zejména otázek členství, orgánů spolku).

Předložený materiál má sloužit jako obecné vodítko pro sportovní organizace –

občanská sdružení při přípravě na přechod na novou právní úpravu. V žádném případě

nemůže nahradit kvalifikovanou právní pomoc, kde odkazujeme na specializované

advokátní kanceláře zabývající se spolkovým a sportovním právem (Legislativní rada

ČOV, 2013).

Jak již bylo řečeno, od 1. 1. 2014 se fungování spolků řídí úpravou dle NOZ,

zvláštní ustanovení o spolcích nalezneme v ustanovení §§ 214 – 302, dále je nutné

myslet na to, že na spolky se zároveň vztahují i obecná ustanovení o právnických

osobách, tj. §§ 118 – 209, a obecná ustanovení o korporacích, tj. §§ 210 – 213.

Tuto širokou množinu zákonných ustanovení je vhodné rozdělit na úpravu

kogentní (nelze se odchýlit) a dispozitivní (zákonná úprava platí, pokud stanovy spolku

neurčují jinak).

2.2.1.1 Kogentní ustanovení NOZ

Veškerá ustanovení stanov spolku, která byla k 1. lednu 2014 v rozporu s

kogentními ustanoveními NOZ, se stala dle ustanovení § 3041 odst. 2 účinností NOZ

neplatnými. Právě na kogentní ustanovení NOZ je tak třeba se zaměřit a ověřit, zda jim 17

fungování daného spolku transformovaného z občanského sdružení neodporuje,

případně pak v tomto duchu upravit co nejdříve jeho stanovy.

Za kogentní je třeba považovat tento obsah zvláštních ustanovení §§ NOZ o

spolcích:

pro založení spolku

- 3 osoby,

- společný zájem, který je motivuje se spolčit (je určujícím pro hlavní

činnost spolku) v samosprávném a dobrovolném svazku členů,

- shoda těchto osob na obsahu stanov (minimálně název a sídlo, účel,

práva a povinnosti členů nebo způsob jakým budou vznikat, statutární

orgán),

- název spolku musí obsahovat slova „spolek“, „zapsaný spolek“ nebo

alespoň zkratku „z.s.,“3

- účel a činnost v souladu s ustanovením § 145 NOZ (to je ustanovení o

právnických osobách, a tedy i spolcích, které je zakázáno založit pro

škodlivost činnosti),

- soulad stanov s ustanovením § 215 NOZ o dobrovolnosti spolčování

(„Nikdo nesmí být nucen k účasti ve spolku a nikomu nesmí být bráněno

vystoupit z něho.“),

pro vznik spolku

- zápis do veřejného rejstříku,4

činnost spolku

- hlavní činnost spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k

jejichž naplňování je spolek založen,

- činnost provozovaná vedle hlavní činnosti může spočívat v podnikání

nebo jiné výdělečné činnosti, pokud je jejím účelem podpora hlavní

činnosti nebo hospodárné využití majetku spolku,

- zisk z činnosti spolku může být použit pouze pro spolkovou činnost

včetně správy spolku,

3 Plánovaná novela NOZ má tuto povinnost pro spolky založené do 31. 12. 2013 odstranit.4 Více k tomuto tématu v kapitole 2.3.

18

členství ve spolku

- vznik členství – přijetím,

- zánik členství – vystoupením, vyloučením,

- přijetím členství – člen vyjadřuje vůli být vázán stanovami,

- právo člena ve stanovené lhůtě nechat soudem přezkoumat rozhodnutí

spolku o svém vyloučení,

- vznikem členství v pobočném spolku vzniká i členství v hlavním spolku;

to platí i o zániku členství,

orgány spolku

- statutární orgán – musí být určen již při založení spolku ve stanovách,

- nejvyšší orgán – musí mít každý spolek (je jím členská schůze, pokud

stanovy neurčí jinak),

- právo člena i dalších osob ve stanovené lhůtě navrhnout soudu, aby

vyslovil neplatnost rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor se zákonem

nebo se stanovami, nelze-li se dovolat neplatnosti u orgánů spolku,

zrušení a přeměna spolku

- přiměřeně podle ustanovení obecných pro právnické osoby – ustanovení

§ 168 a násl. NOZ,

- a podle ustanovení zvláštních pro spolky – ustanovení § 268 a násl.

NOZ,

zánik spolku

- výmazem z veřejného rejstříku na návrh likvidátora.

Od ustanovení NOZ upravujících shora uvedené okruhy se nelze odchýlit.

Představují minimum, které alespoň musí být v rámci fungování spolku zachováno.

Tento stanovený rozsah nemůže být vyloučen nebo omezen (způsob vzniku členství

„přijetím za člena“ musí existovat vždy) (Hájková, 2013).

19

Některá kogentní ustanovení NOZ jsou na první pohled zřejmá, jiná si zaslouží ještě

vysvětlující výklad:

A) Minimální náležitosti stanov

Stanovy každého spolku musí kogentně obsahovat alespoň název a sídlo spolku,

účel spolku, práva a povinnosti členů vůči spolku (nebo určení způsobu, jakým budou

vznikat) a určení statutárního orgánu.

Problematika názvu spolku je rozebrána v následujícím bodě B). Co se týče sídla

spolku, v samotných stanovách stačí sídlo dle ustanovení § 136 NOZ vymezit pouze

názvem obce a plnou adresu zapsat až do veřejného rejstříku. Podle ustanovení § 14

zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, musí

spolek pro vklad svého sídla do rejstříku dokládat zároveň souhlas vlastníka nemovitosti

resp. právní důvod užívání prostor, kde má být sídlo zapsáno. Sídlem právnické osoby

může být dle NOZ také byt, je tak možné, aby sídlo spolku bylo zřízeno například

v místě trvalého bydliště jeho statutárního zástupce.5

Určení účelu představuje stanovení si určitého cíle (společného zájmu), k jehož

naplňování byl spolek založen. Lidé se tudíž nestávají členy daného spolku proto, aby

se pouze vzájemně spolčovali, ale hlavně proto, aby společně dosahovali konkrétního

společného zájmu, který je ve stanovách spolku jasně definován.

Důležité a neopomenutelné je ve stanovách také vymezení základních práv a

povinností členů vůči spolku. Vztah člena a spolku je vztahem soukromoprávním,

založeným na dobrovolnosti, tzn. na svobodné vůli člověka sdílet s ostatními členy

daného spolku společný zájem a podílet se na jeho dosahování. Členství ve spolku

vzniká vždy přijetím za člena, když člen spolku přijetím členství zároveň vyjadřuje svou

svobodnou vůli být vázán stanovami spolku. Kromě kogentního vymezení základních

práv a povinností je ve stanovách vhodné (nikoliv však povinné) upravit také způsob,

jak mohou práva a povinnosti členů vůči spolku vznikat nebo se měnit v budoucnosti.

Kromě statutárního orgánu, který je zřizován povinně, je vhodné upravit ve

stanovách spolku rovněž jeho nejvyšší orgán, případně i další orgány podle potřeb

daného spolku. Spolkové orgány jsou detailně rozebrány v bodě C).

B) Název spolku5 U malých spolků to dokonce bývá obvyklé.

20

Z ustanovení § 216 NOZ vyplývá pro všechny spolky jednoznačná povinnost

mít ve svém názvu obsaženo slovo „spolek“, „zapsaný spolek“ nebo zkratku „z.s.“.

Úmyslem zákonodárce zde jistě bylo doplnit obecné náležitosti názvu právnické osoby

(§ 132 NOZ) a zajistit tak jedinečnost a neklamavost názvu každého subjektu.

Až do konce roku 2013 přitom omezoval kreativitu občanských sdružení při hledání

jejich vhodného názvu pouze § 6 odst. 4 zákona č. 83/1990 Sb., který stanovil, že název

sdružení se musí výrazně lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na

území ČR.

Velká většina někdejších občanských sdružení tak čelila povinnosti změnit ve

svých stanovách minimálně název svého spolku. Zákonodárce k jejímu splnění v rámci

přechodných ustanovení NOZ (§ 3042) vymezil lhůtu do 1. ledna 2016. Totéž

přechodné ustanovení ovšem z tohoto pravidla zároveň stanoví výjimku, a to pro ty

spolky, které svůj název užívají již dlouhodobě, je pro ně tak příznačný, že jeho

zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat. Jelikož uvedené ustanovení

je možno vyložit si různými způsoby, pokud by bylo sporným, zda si spolek smí či

nesmí ponechat svůj stávající název, musel by v těchto případech rozhodnout soud.

Zákonodárce v době schvalování NOZ patrně nenapadlo, že toto zdánlivě

neškodné ustanovení může v budoucnu přinést občanským sdružením vzniklým před

účinností NOZ nemalé problémy a komplikace. Vzhledem k tomu, že v průběhu roku

2015 mělo svůj název přizpůsoben NOZ pouze malé procento všech spolků6, objevilo se

v návrhu první novelizace NOZ vzešlé v říjnu 2015 z jednání vlády další přechodné

ustanovení: „Spolek a společenství vlastníků vzniklé do 31. prosince 2013 nejsou ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinny uvést označení právní formy ve svém názvu

do souladu s požadavky § 132 odst. 2, § 216 a § 1200 odst. 2 písm. a) zákona č.

89/2012 Sb.“

Tato výjimka má být odůvodněna tím, že spolky jsou nejméně regulovanou

právní formou a není zde důvod zasahovat do jejich autonomie. Veřejný zájem na to,

aby název právnické osoby nepůsobil klamavě a nebyl zaměnitelný s jiným subjektem

pak podle důvodové zprávy byl zajištěn již za předchozí právní úpravy (Zahumenský,

2015).

6 Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely NOZ uváděla, že k 9. 4. 2015 bylo ve spolkovém rejstříku zapsáno celkem 88.235 spolků a 27.358 pobočných spolků. Z toho pouhých 6896 mělo ve svém názvu požadované označení právní formy.

21

V době psaní této práce není jasné, zda byl vládní návrh novely NOZ schválen

v nezměněné podobě, přesto se nabízí paralela s téměř 10 let starou situací, kdy byla

novelou č. 342/2006 Sb. k zákonným požadavkům na název sdružení do § 6 odst. 4 zák.

č. 83/1990 Sb. nejdříve doplněna povinnost udávat i dodatek o právní formě (např.

„o.s.“), aby ji další novela č. 33/2008 zase obratem zrušila.

Názor, že po dvouleté účinnosti NOZ, kdy již spousta transformovaných spolků

nelenila a svůj název v dikci zákona upravila, jde o nešťastné rozhodnutí vlády,

prezentuje i (Zahumenský, 2015), když konstatuje, že aktuální situace bohužel nahrává

tomu, že budou „po zásluze potrestány“ ty organizace, které byly aktivní a v průběhu

minulých dvou let svůj název změnily.

C) Orgány spolku

Úprava orgánů spolku – jejich druhy, složení, způsob rozhodování, pravomoci a

další podrobnosti – je v mnohém shodná s obecnou úpravou orgánů právnických osob.

Je tedy třeba vyjít z úpravy obecné a zohlednit úpravu zvláštní. Jinak řečeno, bez

znalosti obecné úpravy (ustanovení § 151 a násl. NOZ), nelze správně aplikovat úpravu

zvláštní (ustanovení § 243 a násl. NOZ) (Hájková, 2013).

Vymezení obligatorních orgánů spolku je obsaženo v § 243 NOZ, který stanoví,

že „orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komise a

další orgány určené ve stanovách.“ Povinné jsou tedy dva: nejvyšší orgán (typicky

členská schůze) a statutární orgán, který spolek zastupuje, tj. jedná za spolek „navenek“.

(Ronovská et al., 2014).

Každý spolek tak nutně musí mít zřízen ve stanovách svůj statutární orgán.

Zároveň je vhodné ve stanovách definovat také nejvyšší orgán spolku, pokud tomu tak

nebude, použije se alternativně zákonná úprava, kdy nejvyšším orgánem spolku je

členská schůze, jíž se účastní všichni členové spolku, svolává se minimálně jedenkrát za

rok. Rovněž o přesném názvu nejvyššího i statutárního orgánu rozhodují členové spolku

ve svých stanovách sami (u nejvyššího orgánu např. valná hromada, členská schůze,

sněm apod., u statutárního orgánu starosta, předseda, výkonný výbor, apod.).

Důležité je upozornit rovněž na ustanovení § 159 NOZ, které každého člena

voleného orgánu právnické osoby (tedy i spolku) zavazuje povinností vykonávat tuto

funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Dále se má za to, že

22

nedbale jedná ten, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při

přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodil by z toho pro sebe důsledky. Pokud by

tak bylo prokázáno, že člen voleného orgánu nejednal s péčí řádného hospodáře, ručí

celým svým majetkem za vzniklou škodu.

Výčet kogentních ustanovení je z povahy věci neuzavřenou množinou, která se

může měnit podle aktuálního stavu judikatury či doktríny (Forst, 2013).

2.2.1.2 Dispozitivní ustanovení NOZ

Všechna ustanovení, v nichž je uvedeno, že jejich obsah „lze použít“ nebo „platí,

pokud stanovy spolku neurčí jinak“, nebo že „stanovy mohou určit“, nebo že „stanovy

určí“ jsou ustanovení dispozitivní – tedy ustanovení, jež stanoví zákonnou úpravu, která

platí pro spolek pouze v případě, že nepoužije obsah jiných ustanovení nebo si příslušné

vztahy neupraví stanovami jinak.

Dispozitivně je tak upravena zejména:

možnost založit spolek „ustavující schůzí“,

možnost založit „pobočný spolek“,

možnost zavést různé druhy členství ve spolku (a případně i spojit s nimi různá

práva a povinnosti),

možnost určit jiné způsoby vzniku členství než přijetím za člena,

možnost stanovit členský příspěvek,

možnost vést „seznam členů“ – jako institut podléhající režimu zákona o

ochraně osobních údajů a stanovami určit zda bude či nebude zpřístupněn,

možnost stanovit konkrétní podmínky pro zánik členství kromě vystoupení či

vyloučení a i v rámci těchto dvou institutů stanovit vlastní konkrétní pravidla,

pro jejich aplikaci,

možnost upravit stanovami působnost jednotlivých orgánů spolku a kromě

„povinných“ orgánů zřídit i „volitelné“ pokud je potřebuje – tj. kontrolní komisi,

rozhodčí komisi (i působnost těchto orgánů může být upravena dle vnitřních

potřeb konkrétního spolku – pouze však v mantinelech zákonné úpravy NOZ),

možnost upravit stanovami podrobnosti průběhu zrušení spolku s likvidací

(Hájková, 2013).

23

Také některá dispozitivní ustanovení NOZ stojí za to si podrobněji rozebrat:

A) Členství ve spolku

Členství ve spolku nevzniká pouhým podáním přihlášky (tzn. projevením

svobodné vůle stát se členem spolku), ale až rozhodnutím některého orgánu spolku.

Pokud nebude tento postup ve stanovách spolku upraven jinak, rozhoduje o přijetí za

člena nejvyšší orgán spolku.

Zákon zároveň dispozitivně upravuje, že členství ve spolku se váže pouze na

osobu člena a nepřechází na jeho právní nástupce. Opět je ale možné si toto stanovami

upravit jinak.

Kromě základních práv a povinností člena vůči spolku (kogentní náležitost

stanov) je vhodné si ve stanovách upravit také další podmínky, za kterých je možná

změna těchto práv v budoucnu.

NOZ kromě toho připouští, aby v jediném spolku fungovalo několik druhů

členství (například sportovní, zakladatelské, čestné, apod.), kdy z rozdílných druhů

členství vyplývají také rozdílná práva a povinnosti člena vůči spolku. Vše zákon opět

nechává zcela v kompetenci spolku a jeho stanov.

B) Seznam členů

Zejména u větších subjektů je vhodné, aby byl ve spolku veden seznam jeho

členů dle ustanovení § 236 NOZ. Ač vedení seznamu členů není povinností spolku, dá

se předpokládat, že většina spolků seznam povede, hlavně kvůli tomu, aby měl

dokonalý přehled o počtu svých členů7. Vede-li spolek takový seznam členů, stanovy

určí, jakým způsobem se provádí v seznamu členů zápisy a výmazy, zároveň je také

specifikováno, jak bude seznam členů zpřístupněn, případně že zpřístupněn nebude.

Ruku v ruce s vedením seznamu členů ovšem vyvstávají pro spolek další

povinnosti, a to zejména ze zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Vedením

seznamu členů se spolek stává správcem osobních údajů svých členů, je tak třeba

pamatovat na to, že spolek se musí vyvarovat takových činností, aby se při

zpracovávání osobních údajů nedopouštěl porušování zákona a nevystavoval se

nebezpečí postihu ze strany Úřadu na ochranu osobních údajů.

7 Což je důležité zejména jako klíčové kritérium pro získávání různých dotací.24

C) Pobočné spolky

Poměrně velké nejasnosti panují v nové úpravě pobočného spolku, které od

účinnosti NOZ nahradily organizační jednotky občanských sdružení, jež byly oprávněny

jednat vlastním jménem.

Dosud není zcela zřejmé, jaký je vztah hlavního a pobočného spolku pokud tedy

jde o možnost hlavního spolku realizovat metodické řízení či zda a jak hlavní spolek

ručí za závazky pobočného spolku a pobočný spolek za závazky hlavního spolku. U

spolků, které mají či plánují mít pobočné spolky, tak lze více než doporučit podrobnou

diskusi o těchto otázkách a následné zahrnutí přijatých řešení do stanov (Benák, 2013).

Vznik pobočného spolku je podmíněn založením ve stanovách hlavního spolku.

Stanovami hlavního spolku může být pobočný spolek přímo založen nebo v nich může

být určeno, jakým způsobem se pobočný spolek zakládá a který orgán rozhoduje o jeho

založení, zrušení nebo přeměně. Pobočný spolek má právní osobnost odvozenou od

hlavního spolku (tj. pro jeho založení nemusí být splněny zákonné podmínky pro

založení spolku – 3 osoby, stanovy, …, protože je založen na základě stanov hl. spolku).

V dalších ustanoveních stanov je pak třeba upravit všechny podrobnosti fungování

pobočného spolku, protože zákon zvláštní úpravu o těchto poměrech neobsahuje

(Hájková, 2013).

Zřejmě nejzásadnější otázkou, kterou stanovy mohou upravit, je, v jakém

rozsahu může pobočný spolek mít práva a povinnosti a nabývat je. Především jde o

vymezení právních jednání, která pobočný spolek nemůže vykonat bez předchozího

„schválení“ hlavním spolkem. Zároveň sem patří i všechny záležitosti, které mají být

upraveny hlavním spolkem pro všechny pobočné spolky „stejně“ (např. organizační

struktura, vznik a zánik členství v pobočném spolku – pozor na ustanovení § 234 – má

se za to, že vznikem členství v pobočném spolku vzniká i členství v hlavním spolku; to

platí i o zániku členství, vázanost interními předpisy hlavního spolku) (Hájková, 2013).

Velmi důležitá je rovněž úprava ručení hlavního spolku za dluhy pobočného

spolku, kdy ze zákona vyplývá, že před zápisem pobočného spolku do veřejného

rejstříku je hlavní spolek zavázán za všechna právní jednání pobočného spolku společně

a nerozdílně. Vzhledem k tomu, že v této části jde o úpravu kogentní, nelze ji nijak

měnit. Ode dne zápisu pobočného spolku do veřejného rejstříku pak již ručí hlavní

spolek za závazky svého pobočného spolku pouze v rozsahu určeném ve stanovách.

25

Má-li být úprava poměrů pobočného spolku funkční, musí být komplexní.

Vytvořit takovou úpravu není jednoduché (např. ustanovení § 240 předpokládá, že o

vyloučení člena rozhoduje statutární orgán, pokud stanovy neurčí orgán jiný – ale v

praxi většinou rozhoduje spíš orgán nejvyšší – členská schůze, valný sněm,

shromáždění apod. proto je potřeba tuto skutečnost ve stanovách upravit, protože jen tak

je možné zachovat stávající stav) (Hájková, 2013).

D) Likvidace spolku

Každý spolek je v podstatě unikátní entitou a jen spolek samotný nejlépe ví, jaké

jsou jeho potřeby. Velmi vhodné je tak stanovit si ve stanovách vlastní pravidla

likvidace spolku, která podrobněji rozvedou zákonnou úpravu, zejména co se týče

způsobu naložení s likvidačním zůstatkem. Likvidátor je pak dle ustanovení § 272 NOZ

povinen naložit s likvidačním zůstatkem podle stanov spolku8 a v souladu se zájmy

všech členů spolku.

Pravidla stanovená zákonem jsou nezbytným minimem, které slouží hlavně

tomu, aby nedošlo k zániku spolku bez předchozího vypořádání s třetími subjekty (tj.

především dlužníky a věřiteli spolku). Spolkem stanovená pravidla nad rámec zákonné

úpravy mohou vnést do procesu likvidace další rozměr, nazvala bych ho „interní“, který

obecná úprava v zákoně nepostihne (např. způsob vypořádání vzájemných vztahů

hlavního a pobočného spolku při likvidaci pobočného spolku). Považuji za nesporné, že

pokud stanovy takové „upřesnění“ obsahují a je-li kvalifikovaně formulováno, likvidaci

to urychlí – např. tím, že odpadnou třecí plochy, výkladové nesnáze ohledně možnosti

naložení s majetkem spolku nebo pobočného spolku v rámci likvidace apod. (Hájková,

2013).

2.2.2 Změny daňové a účetní

Stejně jako každá jiná právnická osoba působící na území ČR také spolek má

zákonem stanovené účetní a daňové povinnosti, které vycházejí především ze zákona č.

563/1991 Sb., o účetnictví, a ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

8 Bude zde například stanoveno, že likvidační zůstatek může být převeden jen na spolek s obdobným předmětem činnosti.

26

Občanská sdružení (spolky)… nevytvářejí základní kapitál. Jejich majetkové

poměry proto mohou být velmi různé. Od sdružení, která nemají prakticky žádný

majetek, neboť poskytují pouze právní rámec pro společnou činnost svých členů, až po

sdružení s rozsáhlým majetkem zahrnujícím i pozemky a stavby (Kubíček, 2012).

Velkou výhodou spolků bylo a stále je, že mohou využít možnost vedení

jednoduchého účetnictví, v souladu s ustanovením § 38a zákona o účetnictví9, to však

pouze za podmínky, že jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období

nepřevyšují částku 3.000.000,- Kč.

V případě, že spolek splní kritérium ročních příjmů do 3.000.000,- Kč a

rozhodne se pro vedení jednoduchého účetnictví, pak musí postupovat v souladu

s vyhláškou č. 507/2002 Sb., ve znění k 31. 12. 2013. Znamená to zejména, že musí vést

peněžní deník, knihu pohledávek a závazků, pomocnou knihu o ostatních složkách

majetku a pomocnou knihu o závazcích z pracovněprávních vztahů. K rozvahovému dni

(poslední den účetního období, obvykle 31. 12. příslušného kalendářního roku) pak

spolek sestavuje přehled o příjmech a výdajích a přehled o majetku a závazcích

(Hájková et al., 2015).

Jestli celkové roční příjmy spolku výše uvedenou hranici přesáhnou nebo se tak

prostě spolek sám rozhodne, vede účetnictví v souladu s příslušnými ustanoveními

zákona o účetnictví týkající se těch účetních jednotek, u kterých hlavním předmětem

činnosti není podnikání.

Mnoho spolků se k této variantě přiklání a vede účetnictví, protože má zájem

čerpat dotace nebo nadační příspěvky od českých ministerstev nebo nadací. Ty totiž

nezřídka podmiňují poskytnutí podpory (dotace, nadačního příspěvku) tím, že žadatel o

dotaci vede účetnictví. Spolkům, které vedou jednoduché účetnictví, tedy získání dotací

ani nadačních příspěvků většinou neumožňují (Hájková et al., 2015).

Co se týče zákona o daních z příjmů, pro spolky jsou klíčové zejména

ustanovení § 19 odst. 1 písm. a), které stanoví, že členské příspěvky spolku jsou od daně

osvobozeny, a ustanovení § 20 odst. 7, které stanoví, že spolek může svůj daňový

základ snížit až o 30 %, do maximální výše 1.000.000,- Kč. V případě, že 30% snížení

činí méně než 300.000,- Kč, lze odečíst částku ve výši 300.000,- Kč, maximálně však

do výše základu daně.

9 Byť se v tomto ustanovení hovoří stále o „občanských sdruženích“, nikoliv o „spolcích“.27

Členské příspěvky musí být stanoveny v rámci stanov, statutu nebo jiného

interního dokumentu sdružení, a to buď uvedením jejich výše, nebo způsobu jejich

výpočtu. Jako členské příspěvky nelze „maskovat“ přijaté platby za poskytnutí služeb či

dodání zboží (Kubíček, 2012).

Pokud spolek použil snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona o daních

z příjmů, pak ušetřil na dani a musí dodržet pravidla stanovená zákonem. Ten stanovuje,

že prostředky získané touto úsporou na dani musí organizace použít ke krytí nákladů

(výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to

nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. To znamená, že

alespoň v jednom z následujících tří účetních období musí spolek vykázat

v nepodnikatelské činnosti ztrátu a musí v této činnosti mít náklady alespoň ve výši

získané daňové úspory (Hájková et al., 2015).

Pokud je spolek osobou povinnou k dani10 dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani

z přidané hodnoty, a jeho obrat za posledních 12 kalendářních měsíců přesáhl hranici

1.000.000,- Kč, vztahuje se na něj přímo ze zákona rovněž povinnost podat přihlášku

k registraci k DPH. K tomuto kroku se spolek samozřejmě může rozhodnout i zcela

dobrovolně.

Původně se počítalo s tím, že s účinností NOZ nabydou účinnosti i některé další

předpisy (zejména zákon o statusu veřejné prospěšnosti a novela zákona o daních z

příjmů), které ovlivní daňový režim neziskových organizací. Smyslem nové koncepce

bylo opustit dosavadní systém, kdy se výhody přiznávají podle právní formy bez ohledu

na to, a více se zaměřit na to, jaké aktivity organizace reálně realizuje a jaký je jejich

dopad na širší okruh osob11 (Benák, 2013).

2.2.3 Veřejná prospěšnost spolků

Obavy řady organizací jsou spojeny s možností, že některé dotační tituly, jež

aktuálně využívají, jim budou nově zapovězeny. Nový občanský zákoník sám o sobě nic

takového nezavádí. Je možné, že někteří poskytovatelé dotací budou mít záměr zmenšit

okruh možných příjemců tím, že některé „nástupnické právní formy“ vyloučí. Stejně tak

10 Tzn., že provádí jakoukoliv ekonomickou činnost ve formě poskytování služeb nebo dodání zboží, ať už při provozování své hlavní či vedlejší činnosti.11 K tomu již však nedošlo, neboť Senát PČR při zamítnutí návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti zamítl 12.9.2013 rovněž návrh zákona na změny daňových předpisů.

28

je možné, že časem z dotačních schémat vypadnou obecně prospěšné společnosti. Je

také možné, že někteří korporátní dárci, kteří postupem času přehodnotili svůj vztah k

neziskové organizaci, využijí účinnost NOZ jako záminku, proč podporu ukončit.

Naproti tomu většina korporátních dárců poskytuje svou podporu organizacím proto, že

souhlasí s jejich cílem a má zájem podporovat jejich aktivity, což nezávisí na právní

formě (Benák, 2013).

Vzhledem k tomu, že připravovaný zákon o statusu veřejné prospěšnosti byl

Senátem PČR v září 2013 zamítnut, není doposud stále jasné, jak bude v praxi

využívána možnost, kterou spolkům (stejně jako dalším právnickým osobám) dávají

ustanovení §§ 146-150 NOZ. Přímo z NOZ vyplývá, že k získání statusu veřejné

prospěšnosti bude třeba splnit zákonné podmínky, tzn., že veřejně prospěšná je

právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním

jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování

právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z

poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.

Tato obecná ustanovení ovšem stále čekají na podrobnější úpravu, kterou bude

obsahovat zvláštní zákon.

2.3 Rejstříkové soudyDalší nezanedbatelnou změnou, kterou rekodifikace soukromého práva do

spolkového práva přináší, je i zavedení veřejně přístupného spolkového rejstříku a

svěření rejstříkové agendy soudům. Tento koncepční přístup je třeba uvítat, neboť

bezpochyby přispěje ke zvýšení transparentnosti spolkové sféry, posílení ochrany práv

třetích osob a právní jistoty vůbec (Ronovská, 2014).

Evidence, kterou o občanských sdružených až do 31. 12. 2013 vedlo

Ministerstvo vnitra ČR, byla k 31. 1. 2014 v rozsahu stanoveném zákonem (304/2013

Sb.) předána12 příslušným rejstříkovým soudům, k 31. 3. 2014 pak byly předány také

veškeré spisy. Od 1. 1. 2014 je rovněž nutné podávat všechny návrhy na zápisy, změny

zapsaných údajů či jejich výmaz ve spolkovém rejstříku k místně příslušnému

rejstříkovému soudu. Tím je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se

zápis do veřejného rejstříku týká, tzn., že rozhodujícím kritériem je sídlo spolku. 12 V elektronické podobě

29

V případě pobočného spolku je ovšem vždy příslušný soud, v jehož obvodu je

rejstříkový soud spolku hlavního.

2.3.1 Návrh na zápis do rejstříku

Návrh na zápis do spolkového rejstříku lze podat pouze na formuláři, který je

zveřejňován Ministerstvem spravedlnosti ČR13. Tento návrh musí být zároveň doložen

příslušnými listinami, které jednoznačně prokazují skutečnosti, jež mají být do

veřejného rejstříku zapsány, stejně jako listinami, které se zakládají do sbírky listin

v souvislosti s tímto zápisem.

Návrh lze k rejstříkovému soudu podat v listinné nebo elektronické podobě.

Pokud je využita listinná podoba, podpis na návrhu na zápis musí být úředně ověřen.

Podobně návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným

elektronickým podpisem podle zákona upravujícího elektronický podpis nebo zaslán

prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává. Ať už je ale návrh

podáván v listinné nebo v elektronické podobě, musí být stejně vždy elektronicky

vyplněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR.14 Elektronicky

přikládané listiny prokazující zapisované skutečnosti je nutné vkládat ve formátu PDF.

V souladu s pokyny ministerstva spravedlnosti musí být pro listiny ve formátu

PDF dodržena tato pravidla:

- každá jednotlivá listina se předává jako právě jeden PDF dokument; není tedy

možné rozdělit jednu listinu do více PDF dokumentů ani slučovat více listin do

jednoho PDF dokumentu,

- velikost předávaných PDF dokumentů je omezena a nesmí přesáhnout 150 kB

na 1 stránku listiny; např. listina o 20 stránkách může tedy mít maximálně 3 MB,

- PDF dokumenty nesmí být zašifrovány (ani heslem) a nesmí být omezena

možnost jejich tisku.

(Benák et al., 2015)

13 Na internetových stránkách www.justice.cz14 Dle ust. § 17 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30

2.3.2 Povinně zveřejňované údaje

Jedním ze základních důvodů vysvětlujících nutnost nové úpravy spolkového

práva byla od samého začátku větší transparentnost. Kromě povinnosti uvést do tří let

od účinnosti NOZ své stanovy do souladu se zákonem stojí tak občanská sdružení

transformovaná na spolky také před povinností doplnit do veřejného rejstříku všechny

údaje, jak vyžaduje zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a

fyzických osob. Dle ustanovení § 25 se tak u každého spolku do veřejného rejstříku

zapíše alespoň název a sídlo spolku, předmět jeho činnosti (účel založení), právní forma

(tj. spolek), den vzniku (příp. zániku) spolku, identifikační číslo, název statutárního

orgánu, počet členů statutárního orgánu (včetně jména a adresy pobytu osoby, která je

členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za spolek jedná, a den vzniku a

zániku její funkce) a den, k němuž byl zápis proveden. Je-li ve spolku zřízen také

kontrolní orgán, uvede se do rejstříku jeho název a počet členů kontrolního orgánu

(včetně jména a adresy pobytu osoby, která je členem kontrolního orgánu, a den vzniku

a zániku její funkce). Zákon počítá rovněž se zápisem údaje, že je spolku přiznán status

veřejné prospěšnosti, u něhož bude zároveň uvedeno, kdy byl spolku přiznán, příp. údaj

o tom, že bylo zahájeno řízení o odnětí statusu, a údaj o tom, kdy byl tento status

vymazán, a důvod jeho odnětí. To však až po schválení zákonné úpravy o statusu

veřejné prospěšnosti.

Každý spolek a pobočný spolek, zapsaný do spolkového rejstříku, je v této

souvislosti povinen provést kontrolu zapsaných údajů a nejpozději do tří let ode dne

nabytí účinnosti rekodifikačních předpisů, tj. do 1. 1. 2017, doplnit údaje v rejstříku

podle požadavků tohoto zákona. Jde v zásadě o to, aby byly doplněny chybějící údaje a

opraveny chybně (či neaktuálně) zapsané údaje a doplněna sbírka listin (Ronovská,

2014).

2.3.3 Soudní poplatky

Značné problémy a komplikace způsobilo od 1. 1. 2014 zavedení povinnosti

hradit při zápisu, změně či výmazu údajů ve spolkovém rejstříku soudní poplatky.

Během prvních dvou let od účinnosti NOZ a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných

31

rejstřících právnických a fyzických osob byla totiž tato povinnost hned třikrát

upravována.

Nejdříve bylo od 1. 1. 2014 zavedeno, že za návrh na zahájení řízení ve věcech

spolkového rejstříku se za první zápis spolku do spolkového rejstříku vybere soudní

poplatek ve výši 1.000,- Kč a za návrh na zahájení řízení ve věcech spolkového rejstříku

týkající se změny nebo doplnění zápisu spolku (bez ohledu na počet měněných nebo

doplňovaných skutečností) se rovněž vybere soudní poplatek ve výši 1000,- Kč. Návrh

na výmaz spolku ze spolkového rejstříku byl od soudního poplatku osvobozen. Soudní

poplatky tak dle příslušného ustanovení zákona byly povinny hradit jak nově zakládané

spolky, tak „transformovaná“ občanská sdružení, převedená do spolkového rejstříku

automaticky k 1. 1. 2014 z evidence ministerstva vnitra.

Vzhledem k tomu, že spoustu „starých“ spolků čelila povinnosti uvést jak své

stanovy, tak i údaje ve veřejném rejstříku, do souladu s NOZ, rozhodl se zákonodárce

vyjít jim vstříc a novelou zákona o soudních poplatcích zrušil od 29. 12. 2014 spolkům

povinnost hradit soudní poplatek. Původním záměrem zákonodárce zde bylo osvobodit

spolky zcela od soudních poplatků na dobu 18 měsíců.15 Rejstříkové soudy si ovšem

tuto novelu začaly vykládat tak, že se osvobození týká pouze řízení v případě již

založeného spolku, ne už ale návrhu na založení spolku nového. Stejně jako u jiných

právnických osob tak začaly soudy za prvozápis spolků vybírat soudní poplatek ve výši

6.000,- Kč.

Na tento poněkud nešťastný výklad zákona zareagoval zákonodárce znovu a

další novelou, účinnou od 1. 5. 2015, přijal jednoznačnější úpravu, dle které jsou od

soudních poplatků osvobozena všechna řízení ve věcech zápisu údajů o spolku nebo

pobočném spolku do veřejného rejstříku, stejně jako změny.16 Spolky tak mají možnost

bez nutnosti hradit soudní poplatky splnit své povinnosti stanovené NOZ.

Do budoucna se navíc předpokládá, že povinnost hradit soudní poplatky týkající

se řízení ve věcech veřejného rejstříku bude vázána na to, zda spolek získá (či nezíská)

status veřejné prospěšnosti.

15 Poté měla novela pozbýt účinnosti.16 Ustanovení § 11 odst. 1 písm. k) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích

32

2.4 Založení nového spolkuI po zrušení starého zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a nástupu

účinnosti NOZ je samozřejmě možné založit také nový spolek. K tomu jsou zapotřebí

alespoň tři osoby, jež se spolu v první fázi dohodnou na určitých základních

náležitostech a pravidlech fungování spolku, který chtějí založit. Stanoví se také

společný zájem, k jehož naplňování má činnost budoucího spolku sloužit.

NOZ upravuje dva možné způsoby založení spolku, a to založení shodou

zakladatelů spolku na obsahu jeho stanov nebo založení rozhodnutím ustavující schůze

spolku. V praxi je pak využívána spíše druhá možnost.

2.4.1 Shoda na obsahu stanov

Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov. Shoda zakladatelů na

obsahu stanov je tzv. zakladatelským právním jednáním spolku, které je písemně

zachyceno ve stanovách spolku. Stanovy musí být v úplném znění vždy uloženy v sídle

spolku (Hájková et al., 2015).

Tyto stanovy tak vlastně fungují obdobně jako společenská smlouva v případě

založení obchodní společnosti, když tvoří smluvní základ o účelu, kvůli kterému se

zakladatelé rozhodli spolčit. Stanovy musí zároveň obsahovat alespoň předepsané

náležitosti dle zákona, tzn. název spolku, sídlo, orgány spolky, způsob vzniku a zániku

členství, práva a povinnosti členů, atd.

Jakkoliv lze (a je třeba) považovat stanovy za smlouvu, nelze než považovat je

za smlouvu netypickou. Netypickou tím, že po jejím „uzavření“ (tj. zakladatelé se

shodnou na obsahu stanov a následně vznikne spolek) se ze zákona předpokládá, že k ní

budou přistupovat další „účastníci“ (tj. noví členové spolku), kteří jsou vázání touto

smlouvou od okamžiku, kdy se stali členem spolku, a netypickou také proto, že její

obsah se může dále vyvíjet… Z tohoto hlediska jsou stanovy spolku vlastně smlouvou

svého druhu, neboť u nich se předpokládá, že první podoba, kterou stanovám vtisknou

zakladatelé spolku, se bude v čase vyvíjet společně s tím, jak se vyvíjí spolek samotný

v důsledku přijímání nových členů a pod vlivem podmínek (společenských, kulturních,

politických …), za nichž spolek vyvíjí svou činnost (Hájková et al., 2015).

33

Jak již bylo řečeno, zakladatelé se nejdříve musí shodnout na určitých

základních náležitostech a pravidlech fungování spolku, když samotný zákon požaduje,

aby stanovy obsahovaly minimálně tyto náležitosti:

A) Název spolku musí splňovat obecné náležitosti názvu právnické osoby dle

NOZ, tzn., že musí být nezaměnitelný s názvem jiné právnické osoby a nesmí

být klamavý. Proto je vhodné si nejprve ve veřejném rejstříku ověřit, zda

neexistuje právnická osoba se stejným nebo velmi podobným názvem.

K odlišení od jiných právnických osob slouží také povinné označení právní

formy, tj. slov „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, případně zkratky „z.s.“.

B) Sídlo spolku postačí ve stanovách vymezit pouze názvem obce, v níž se sídlo

nachází. Celou adresu je pak povinností uvést až do návrhu na zápis spolku do

veřejného rejstříku. Dle NOZ je možné mít sídlo právnické osoby i v bytě,

pokud to nenaruší klid a pořádek v daném domě. Není tak problém, aby sídlo

spolku bylo umístěno například do místa trvalého bydliště předsedy spolku. Co

se týče zápisu sídla spolku do veřejného rejstříku, je třeba zároveň myslet na to,

že příslušný krajský soud zde bude jako povinný dokument vyžadovat přiložení

souhlasu vlastníka nemovitosti.

C) Účel spolku je vlastně cíl, k jehož dosažení byl spolek založen, a může být

libovolný. Pokud se například jedná o spolek, jehož členové se chtějí účastnit

správních řízení, v nichž budou dotčeny zájmy přírody a krajiny, je vhodné do

stanov uvést na prvním místě účel „ochrana přírody a krajiny“ s poznámkou „je

hlavním posláním spolku“.

D) Práva a povinnosti členů musí být ve stanovách vymezeny alespoň v základní

podobě. Doporučit lze zakladatelům ale zakotvit do svých spolkových stanov

také způsob, jak mohou práva a povinnosti členů spolku vznikat nebo se měnit

v budoucnu. To je užitečné zejména z praktických důvodů, neboť pokud stanovy

neurčují jinak, lze do budoucna připustit omezení práv či rozšíření povinností

členů spolku jen se souhlasem většiny členů spolku. A členů může spolek během

několika let trvání získat stovky i tisíce.

34

E) Určení orgánů spolku, tzn. obligatorně orgánu statutárního, který zastupuje

spolek navenek, a obvykle také orgánu nejvyššího (jinak je přímo ze zákona

tímto orgánem členská schůze, jíž se účastní všichni členové spolku). Statutární

orgán může být individuální (předseda, starosta) nebo kolektivní (výbor, rada),

zároveň je třeba určit také způsob, jakým členové statutárního orgánu jednají,

tzn., zda samostatně (každý člen statutárního orgánu může za spolek uzavřít

jakoukoli smlouvu), nebo společně (pouze společným rozhodnutím mohou

uzavřít smlouvu). Stanovy by měly též upravovat způsob ustanovování

statutárního orgánu (většinou volbou) a délku funkčního období jeho členů.

Obsah stanov nad rámec shora uvedeného minima záleží v mnohém na spolku

samotném. Obsah stanov sice musí vyhovět těm ustanovením NOZ, která se vztahují na

spolek a mají donucující (kogentní) povahu, ale kromě toho mohou vymezit mnoho

aspektů vnitřního uspořádání spolku, které NOZ neupravuje, popř. upravuje, ale pouze

dispozitivně (Hájková et al., 2015).

Založení spolku shodou zakladatelů na obsahu jeho stanov je pak zakončeno

podáním návrhu na zápis do veřejného rejstříku místně příslušnému krajskému soudu

podle budoucího sídla spolku.

2.4.2 Ustavující schůze

Založení spolku ustavující schůzí je druhou, a v praxi mnohem častěji

využívanou, možností pro založení spolku. Obdobně jako členská schůze (dispozitivně

nejvyšší orgán spolku dle NOZ), také ustavující schůze by měla být svolána nejméně

třicet dnů před jejím konáním (možno písemně i elektronicky), pozvánka by měla

obsahovat místo, čas a program jednání schůze.

Každý, kdo se dostaví na ustavující schůzi a splňuje podmínky pro členství ve

spolku, se zapíše do listiny přítomných a podepíše se k údaji o svém jménu a bydlišti

nebo sídle. Svolavatel (nebo osoba jím pověřená) je povinen ověřit správnost a úplnost

listiny přítomných. Platí, že osoby zapsané v listině přítomných podaly řádnou přihlášku

do spolku. Účastní-li se ustavující schůze alespoň tři osoby, mohou se usnést na

založení spolku (Hájková et al., 2015).

35

Do třiceti dnů po datu konání ustavující schůze by z ní měl být pořízen zápis.

Ten je posléze důležitou přílohou návrhu na zápis spolku do veřejného rejstříku.

Podpisy zapisovatele (případně i ověřovatele) nemusejí být ověřeny. Klíčovým (a

většinou prvním) bodem ustavující schůze je přijetí usnesení o založení spolku, dále je

třeba schválit stanovy spolku, provést volby orgánů a určit osobu, která bude soudu

podávat návrh na zápis spolku do rejstříku. Všechna usnesení se přijímají většinou hlasů

přítomných v době hlasování.

Kdo hlasoval proti přijetí návrhu stanov, může od přihlášky do spolku odstoupit.

Může, ale nemusí! I ten, kdo hlasoval proti přijetí stanov, má tedy možnost zůstat

členem spolku (pokud nedošlo k tomu, že stanovy nebyly přijaty, a spolek tedy nebyl

založen). Hlasování proti přijetí stanov prostě není odstoupením od přihlášky k členství

ve spolku (Hájková et al., 2015).

2.4.3 Vznik spolku

Spolek vzniká dle ustanovení § 226 odst. 1 NOZ až dnem zápisu do veřejného

rejstříku. Stejně jako u jiných právnických osob lze ovšem za spolek jednak rovněž před

jeho vznikem. V takovém případě je z tohoto jednání zavázán přímo ten, kdo za spolek

jedná (v případě více osob jsou zavázány společně a nerozdílně). Po svém vzniku může

pak spolek účinky těchto jednání převzít na sebe, a to nejpozději do tří měsíců. Pokud

tak spolek učiní, platí, že je z nich zavázán od počátku. O tom je také povinen

informovat ostatní účastníky těchto právních jednání.

Návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé (v případě

založení spolku shodou zakladatelů na obsahu stanov) nebo osoba určená ustavující

schůzí (v případě založení ustavující schůzí).

Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po založení spolku.

Konkrétní lhůta pro podání návrhu na zápis není zákonem stanovena, ale uplynutím 15

dnů ode dne založení spolku zákon rozšiřuje okruh osob oprávněných podat návrh na

zápis na všechny, kdo na zápisu spolku doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží

listiny, jimiž mají být doloženy zapisované skutečnosti. Lze tedy uzavřít, že podáním

„bez zbytečného odkladu“ zákon v tomto případě rozumí ve lhůtě do 15 dnů od založení

spolku (Hájková et al., 2015).

36

Návrh na zápis do veřejného rejstříku musí být vyplněn přes interaktivní

formulář dostupný na stránkách ministerstva spravedlnosti, lhostejno, zda je poté

rovnou podáván v elektronické podobě (se zaručeným elektronickým podpisem) nebo

vytištěn a soudu podán písemně (zde musí být podpis navrhovatele ověřen). O zápisu

spolku do veřejného rejstříku rozhodne soud usnesením, které má vydat do pěti

pracovních dnů ode dne podání návrhu na soud. Usnesení nabývá právní moci až

uplynutím patnácti dnů od jeho doručení, tuto lhůtu lze ovšem zkrátit, pokud se práva na

odvolání zástupce spolku vzdá (ve formě písemného prohlášení podané krajskému

soudu po doručení usnesení). Pokud návrh na zápis vykazoval nedostatky, soud

navrhovatele do tří dnů vyzve k jeho doplnění. Poté opět běží pětidenní lhůta pro vydání

usnesení o zápisu. V případě, že spolek není do rejstříku zapsán ani do třiceti dnů od

podání návrhu na zápis (a v této lhůtě není ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu),

uplatní se právní fikce a spolek se považuje za zapsaný třicátým dnem od podání

návrhu.

Povinnými přílohami vyplněného formuláře návrhu zápisu do veřejného

rejstříku jsou jak souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku, tak i souhlasy

statutárních zástupců, případně členů kontrolních či jiných orgánů spolku, se zápisem

do rejstříku a čestná prohlášení, že splňují podmínky pro výkon funkce člena

příslušného spolkového orgánu. Na těchto listinách musí být ověřené podpisy. K návrhu

mohou být přiloženy také další přílohy, které ale nejsou ze zákona povinné. Pokud

ovšem chce spolek v rámci své vedlejší činnosti například podnikat, je zapotřebí doložit

soudu rovněž živnostenské oprávnění k této činnosti.

Podání návrhu na zápis podléhalo od účinnosti NOZ poplatkové povinnosti, a to

na základě ustanovení zákona o soudních poplatcích. Od 1. 5. 2015 je však řízení ve

věcech zápisu údajů o spolku a pobočném spolku a jeho změn od soudního poplatku

osvobozeno. Za podání návrhu na zápis do spolkového rejstříku se tedy poplatek neplatí

(Hájková et al., 2015).

37

3 CÍLE A HYPOTÉZY PRÁCE

Cílem této diplomové práce je komplexně popsat po nabytí účinnosti NOZ hojně

řešenou „transformaci“ občanských sdružení založených dle zákona č. 83/1990 Sb., o

sdružování občanů na spolky dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Práce si

klade za cíl nastínit všechny možnosti „transformace“, tzn. i přeměny někdejších

občanských sdružení na ústav či sociální družstvo. Zejména se ale práce zaměří na

„automatickou transformaci“ někdejších občanských sdružení na spolky dle NOZ.

Řešeny budou veškeré otázky, které s sebou tato přeměna občanských sdružení

na spolky přinesla. Důraz bude kladen na problémy, kterým jsou statutární zástupci a

členové těchto spolků nuceni čelit během prvních tří let účinnosti NOZ. Stejně tak

budou zhodnoceny výhody a nevýhody nové právní úpravy.

3.1 Hlavní cíl práceHlavním cílem práce je popsat aktuální problematiku fungování spolků, které

dnem 1. 1. 2014 s nástupem účinnosti NOZ automaticky „vznikly“ z někdejších

občanských sdružení založených dle zákona o sdružování občanů č. 83/1990 Sb.

Vzhledem k tomu, že během prvních tří let účinnosti NOZ je každý takový spolek

povinen nejen uvést do souladu s novou právní úpravou své stanovy a další vnitřní

předpisy, ale také zajistit aktualizaci údajů v nově zřízeném veřejném rejstříku, čeká

tento segment občanské společnosti spousta úkolů. Při uváděném počtu kolem 90 tisíc

občanských sdružení, která byla na začátku roku takto automaticky „transformována“

na spolky, se uvedená problematika dotkne téměř každého z nás.

3.2 Dílčí cíle a úkolyAby byl naplněn hlavní cíl práce, vyvstaly při jeho řešení další dílčí úkoly,

kterými bylo třeba se zabývat. Jde zejména o:

hlavní výhody a nevýhody nové právní úpravy,

pohled funkcionářů a členů spolků (občanských sdružení) na novou právní úpravu,

zda ji vnímají spíše pozitivně, nebo spíše negativně,38

zákony a další předpisy související s NOZ v oblasti spolkového práva, zejména pak

stále chybějící úpravu statusu veřejné prospěšnosti,

přístup krajských soudů k zápisům spolků do veřejného rejstříku, zejména

problematika hrazení soudních poplatků a nutnost vše předkládat pomocí

předepsaného formuláře,

lhůty, v nichž je třeba zákonné požadavky ze strany spolků naplnit.

Nová právní úprava spolkového práva v NOZ vychází z úmyslu zákonodárce

přinést větší jistotu a transparentnost oproti fungování občanských sdružení do 31. 12.

2013. Výhodu by měly pocítit zejména subjekty, které budou vstupovat do vztahů se

spolky, a díky údajům povinně zveřejňovaným ve spolkovém rejstříku budou mít větší

právní jistotu v tom, s kým jednají. Na druhou stranu je zřejmé, že se s nástupem

účinnosti NOZ a veřejného rejstříku spolků částečně vytrácí základní výhoda

občanských sdružení, kterou byla jejich jednoduchost a dostupnost pro každého.

39

4 METODIKA

Diplomová práce se zabývá nejdůležitějšími změnami ve fungování a činnosti

spolků, které dnem 1. 1. 2014 „vznikly“ s nástupem účinnosti NOZ „automatickou

transformací“ z někdejších občanských sdružení založených dle zákona o sdružování

občanů č. 83/1990 Sb. Tomu odpovídají i metody zvolené ke zpracování tohoto

aktuálního tématu.

Využívány jsou zejména komparativní vědecké metody, srovnání úpravy staré,

platné do 31. 12. 2013, a nové, platné od 1. 1. 2014. To vše je doplněno studiem a

vyhodnocováním písemných dokumentů, mezi které patří stanovy a další předpisy

spolků, odborné publikace a články, stejně jako informace z médií. Opomenuty nebyly

ani konzultace s předními českými odborníky, kteří disponují nejen značnými

teoretickými znalostmi z oblasti spolkového práva, ale mnozí z nich za sebou mají i

spoustu let praktických zkušeností z fungování spolků (občanských sdružení).

Statutární zástupci spolků, jichž se sledovaný problém týká nejvíce, byli

osloveni pomocí výzkumné metody dotazování. Jednoduchý dotazník byl rozeslán jak

malým spolkům, tak i velkých sportovních organizacím jakou je např. ČUS. Při sběru

těchto cenných dat zevnitř spolků byla využita metoda elektronického dotazování

(dotazník rozeslán na mailové adresy spolků)17, neboť výhodou tohoto způsobu

dotazování je rychlost a velmi nízké náklady na jeden kontakt. Navíc všechna získaná

data jsou v elektronické podobě, což urychluje jejich zpracování.

Cílem práce je pak vytvořit ucelený dokument, který již existující poznatky

spojuje díky provedenému výzkumu do dosud neuveřejněných souvislostí a čtenáři

poskytuje komplexní přehled v dané problematice.

V práci jsou využity neexperimentální výzkumné metody. Důležitou roli hrály

zejména indukce, tedy vyvození obecně platného úsudku z mnoho jednotlivých dílčích

poznatků, a dedukce, tedy vyvození konkrétního závěru z obecně platných předpokladů.

Při zpracování zvoleného tématu jsem prováděl obsahovou analýzu NOZ, zákonů,

odborných publikací, článků a dalších dokumentů, která se dají souhrnně zařadit pod

veřejně dostupné zdroje. Využita byla rovněž metoda srovnávání, kdy jsem pro jejich

17 Většinou přímo statutárním zástupcům spolků, sekretářům, apod.40

ověření zjištěné jevy podroboval komparaci s jinými, ať už rozdílnými, nebo i shodnými

jevy. Obecně tak lze konstatovat, že byl proveden výzkum kvalitativní.

Výsledky této diplomové práce byly získány jak metodou přímou, tak i

nepřímou, nechybělo ani porovnání vývoje problematiky v časové ose, tedy synchronní

a diachronní metoda. Výsledný text je pak spojením několika dílčích otázek do

jednotného celku, došlo tak rovněž k využití metody syntézy.

41

5 VÝSLEDKY PRÁCE

Cílem této diplomové práce bylo popsat činnost a fungování spolků po nástupu

účinnosti NOZ, tedy od 1. 1. 2014, zejména pak zanalyzovat hlavní výhody a nevýhody

nové úpravy spolkové práva v NOZ. Toho bylo dosaženo jednak studiem teoretických

materiálů a diskuzemi s odborníky na spolkové právo, ale rovněž dotazováním se

zástupců spolků na praktické dopady nové úpravy spolkového práva v NOZ na jejich

fungování a činnost. Sledovány byly zejména hlavní problémy, kterým čelila při

přechodu na novou úpravu spolkového práva někdejší občanská sdružení založená dle

zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

Autor práce zároveň průběžně sledoval aktivity Fotbalové asociace ČR (FAČR),

která je největším spolkem v České republice, spojené s rozsáhlou úpravou stanov a

dalších vnitřních předpisů, aby byly uvedeny v soulad s NOZ a na něj navazujícími

zákonnými předpisy.

5.1 Dotazování ve spolcíchK naplnění cíle diplomové práce bylo stanoveno těchto osm jednoduchých

výzkumných otázek:

1) Nejpozději do 31. 12. 2016 musí každý spolek uvést své stanovy a další vnitřní

předpisy do souladu s novým občanským zákoníkem. Proběhla již ve Vašem

spolku taková úprava stanov?

2) Nejpozději do 31. 12. 2015 je třeba uvést do souladu s novým občanským

zákoníkem alespoň název spolku (dřívějšího občanského sdružení). Proběhla již

ve Vašem spolku tato úprava?

3) V případě, že jste již ve Vašem spolku veškeré vnitřní předpisy uvedli do

souladu s novým občanským zákoníkem, kolik času jste tomu byli nuceni

věnovat?

4) Co Vašemu spolku při přechodu na novou právní úpravu činilo/činí největší

problémy?

5) V čem spatřujete největší výhody nové právní úpravy? 42

6) V čem spatřujete největší nevýhody nové právní úpravy?

7) V případě, že jste již ve Vašem spolku veškeré vnitřní předpisy uvedli do

souladu s novým občanským zákoníkem, včlenili jste do svých předpisů (stanov)

status veřejné prospěšnosti?

8) Považujete novou právní úpravu spolkového práva spíše za pozitivní, nebo

negativní?

Dotazník s výše uvedenými otázkami byl během měsíců července a srpna 2015

rozeslán na emailové adresy cca 300 nejrůznějších spolků, s žádostí o jeho vyplnění

nejpozději do konce září 2015, s tím, že výsledky budou poté zpracovány a

zanalyzovány. Celkem odeslalo vyplněný dotazník 51 spolků, z toho se 43 dalo označit

za spolky malé, 8 za spolky velké (počet členů v řádu desítek tisíc). Ne vždy bylo

zodpovězeno všech osm otázek z dotazníku.

5.1.1 Povinnosti vycházející z NOZ

Každé občanské sdružení se sídlem na území České republiky zasáhla prvním

dnem roku 2014 účinnost NOZ, zejména pak jeho přechodná ustanovení § 3041 odst. 2

(povinnost do tří let od účinnosti NOZ přizpůsobit své stanovy zákonu) a § 3042

(povinnost přizpůsobit nejpozději do dvou let zákonu svůj název, tzn. včlenit do něj

slova „spolek“, „zapsaný spolek“ nebo zkratku ,,z.s.“).

Spolkům se tak nabízelo několik možností řešení. Mohly obě výše zmíněné

povinnosti plynoucí z přechodných ustanovení NOZ splnit najednou, nejpozději ovšem

do konce roku 2015. Jak se ale ukázalo, k této variantě se přiklonila pouze malá část

spolků. Většina tak volila odlišný postup, a to v prvním kroku přistoupit jen ke změně

svého názvu, a až ve druhém revidovat celé své stanovy. Spousta spolků pak doposud

tento první krok zcela ignorovala a povinnost dle ustanovení § 3042 do konce roku 2015

vůbec nesplnila.18

18 V mezidobí ovšem vznikl vládní návrh novely NOZ, který by tuto povinnost pro spolky založené do 31. 12. 2013 rušil (v době tvorby této diplomové práce zatím neschválený parlamentem). Důvodová zpráva k tomuto návrhu zároveň uváděla, že k 9. 4. 2015 bylo ve spolkovém rejstříku zapsáno celkem 88.235 spolků, když z toho pouhých 6.896 spolků mělo ve svém názvu požadované označení právní formy.

43

Součástí dotazníku rozeslaného elektronicky spolkům tak logicky byly otázky,

zda daný spolek k datu vyplnění dotazníku (převážně září 2015) výše uvedené

povinnosti vyplývající z NOZ již splnil, či nikoliv.

Co se týče úpravy názvu spolku, na otázku „Nejpozději do 31. 12. 2015 je třeba

uvést do souladu s novým občanským zákoníkem alespoň název spolku (dřívějšího

občanského sdružení). Proběhla již ve Vašem spolku tato úprava?“ odpovědělo celkem

51 spolků. Ze sledovaného vzorku již 34 spolků svůj název uvedlo do souladu s NOZ,

dalších 17 (tedy zhruba třetina) tuto povinnost nesplnilo. Jistě není bez zajímavosti, že

hned 11 spolků z těchto 17 zároveň zmínilo, že chtějí využít možnosti zakotvené v ust.

§ 3042, kdy spolek není povinen měnit svůj název tehdy, jsou-li pro to důležité důvody,

zejména užíval-li svůj název dlouhodobě a je-li pro něj tak příznačný, že jeho

zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat.

ANO67%

NE12%

NE, § 3042 NOZ22%

Nejpozději do 31. 12. 2015 je třeba uvést do souladu s novým občanským zákoníkem alespoň název spolku

(dřívějšího občanského sdružení). Proběhla již ve Vašem spolku tato úprava?

Graf č. 1: Úprava názvu spolku

Naopak žádné překvapení výsledky průzkumu nepřinesly v tom, že velké spolky,

kterých bylo ve sledovaném vzorku osm19, svůj název ve lhůtě změnily (pouze dva

spolky chtěly využít ustanovení § 3042 a ponechat si svůj dosavadní název).20 Z malých

19 Např. Česká unie sportu, Fotbalová asociace ČR, Česká florbalová unie, apod. 20 Když Fotbalová asociace ČR jej měla již i zapsaný v rejstříku.

44

spolků povinnost splnilo 28 z celkového množství 43, dalších 6 nesplnilo vůbec a 9

chtělo využít možnosti ponechat si název dosavadní.

Zatímco úprava názvu spolku nebyla až tolik ožehavým tématem, úpravu stanov

a dalších svých vnitřních předpisů řešil po nabytí účinnosti NOZ poměrně intenzivně

každý spolek. K problému ovšem zároveň přistupoval každý spolek rozdílně, což

vyplynulo i z provedeného dotazování.

Ze sledovaného vzorku neměla k měsíci září 2015 v souladu s NOZ své stanovy

a další vnitřní předpisy téměř polovina spolků (21 z 51, tj. 41 %), když z toho 17 spolků

se na tuto změnu již chystalo, ale 4 přiznaly, že čekají až do poslední chvíle, tedy patrně

až na samý konec roku 2016.

ANO, v roce 201418%

ANO, v roce 201541%

NE, ale chystáme se33%

NE, čekáme na poslední chvíli8%

Nejpozději do 31. 12. 2016 musí každý spolek uvést své stanovy a další vnitřní předpisy do souladu s novým občanským zákoníkem. Proběhla již ve vašem spolku

taková úprava stanov?

Graf č. 2: Uvedení stanov do souladu s NOZ

Větší míru zodpovědnosti, stejně jako v případě úpravy názvu, projevily větší

spolky, když ve sledovém období již všechny měly povinnost stanovenou přechodným

ustanovením § 3041 NOZ již splněnu. Z toho čtvrtina z nich ji splnila dokonce již

během prvního roku účinnosti NOZ, zbytek pak v roce 2015.

Co se týče malých spolků, zde byl přístup naprosto odlišný, když ve sledovaném

období polovina spolků (49 %) ještě své stanovy do souladu s NOZ neuvedla, polovina

již ano (51 %).

45

ANO, v roce 201425%

ANO, v roce 201575%

Nejpozději do 31. 12. 2016 musí každý spolek uvést své stanovy a další vnitřní předpisy do souladu s novým občanským zákoníkem. Proběhla již ve vašem spolku

taková úprava stanov?VELKÉ SPOLKY

Graf č. 3: Uvedení stanov do souladu s NOZ – velké spolky

ANO, v roce 201416%

ANO, v roce 201535%

NE, ale chystáme se40%

NE, čekáme na poslední chvíli9%

Nejpozději do 31. 12. 2016 musí každý spolek uvést své stanovy a další vnitřní předpisy do souladu s novým občanským zákoníkem. Proběhla již ve vašem spolku

taková úprava stanov?MALÉ SPOLKY

Graf č. 4: Uvedení stanov do souladu s NOZ – malé spolky

46

Vzhledem k tomu, že z přechodu na novou úpravu spolkového práva měli mnozí

funkcionáři spolků velké obavy, nebylo bez zajímavosti sledovat také časovou

náročnost, která byla třeba k přípravě materiálů souvisejících s úpravou stanov a dalších

vnitřních předpisů spolku.

Nutno podotknout, že zde se získané údaje lišily o několik řádů, když některé

spolky uváděly časovou náročnost 10 hodin a některé až 300 hodin. Pro zjednodušení

tak byla získaná data zařazena do skupin 0-20 hodin, 21-50 hodin, 51-100 hodin a přes

100 hodin. Zhruba třetina respondentů pak údaj neuvedla vůbec. Do této skupiny je jistě

možné zařadit ty, kdo zatím své stanovy do souladu s NOZ neuvedli a čekají s touto

povinností až na poslední chvíli (viz Graf č. 2), zároveň sem patří spolky, u kterých

úprava stále probíhá, případně nedokázaly odhadnout, kolik jim úprava vnitřních

předpisů zabrala celkového času.

Neuvedl33%

do 20 hodin25%21-50

hodin8%

51-100 hodin10%

přes 100 hodin24%

V případě, že jste již ve Vašem spolku veškeré vnitřní předpisy uvedli do souladu s novým občanským

zákoníkem, kolik času jste tomu byli nuceni věnovat?

Graf č. 5: Časová náročnost úpravy předpisů

Obdobně jako u předchozí sledované otázky provedeného výzkumu, i v tomto

případě strávily větší množství času úpravou svých stanov a dalších předpisů velké

spolky. Ani u jednoho z dotazovaných neklesl počet hodin, které spolky strávily

přípravou materiálů, pod 50 hodin. Naopak u malých spolků se nad tuto hranici dostalo

pouze 21 % z nich.

47

51-100 hodin25%

přes 100 hodin75%

V případě, že jste již ve Vašem spolku veškeré vnitřní předpisy uvedli do souladu s novým občanským

zákoníkem, kolik času jste tomu byli nuceni věnovat?VELKÉ SPOLKY

Graf č. 6: Časová náročnost úpravy předpisů – velké spolky

Neuvedl40%

do 20 hodin30%

21-50 hodin9%

51-100 hodin7%

přes 100 hodin14%

V případě, že jste již ve Vašem spolku veškeré vnitřní předpisy uvedli do souladu s novým občanským

zákoníkem, kolik času jste tomu byli nuceni věnovat?MALÉ SPOLKY

Graf č. 7: Časová náročnost úpravy předpisů – malé spolky

48

Existence spousty spolků je přímo závislá na tom, zda se jim podaří získávat

nějaké dotační tituly. Z tohoto důvodu bylo zajímavé sledovat, jak spolky během úpravy

svých předpisů dle požadavků NOZ přistoupily k problematice statusu veřejné

prospěšnosti, zejména pak, zda ji nějakým způsobem včlenily do svých stanov.

Vzhledem k tomu, že prováděcí předpis k § 147 NOZ v českém právním řádu

stále chybí,21 panují v této otázce mezi spolky zatím velké nejasnosti. To se odrazilo

také na výsledku dotazování, když pouze třetina respondentů uvedla, že status veřejné

prospěšnosti do svých stanov včlenila.

ANO33%

NE55%

Neuvedl8%

Nevím4%

V případě, že jste již ve Vašem spolku veškeré vnitřní předpisy uvedli do souladu s novým občanským

zákoníkem, včlenili jste do svých předpisů (stanov) status veřejné prospěšnosti?

Graf č. 8: Veřejná prospěšnost spolků

5.1.2 Výhody a nevýhody nové úpravy

Hlavním důvodem pro realizaci nové úpravy spolkového práva v NOZ bylo dle

zákonodárce zavedení větší míry autonomie (dispozitivních ustanovení zákona) a

zajištění potřebné transparentnosti ve fungování a činnosti spolků.

Podobné názory se objevily rovněž mezi respondenty ze spolků oslovených se

žádostí o vyplnění dotazníku. Často bylo za hlavní výhodu nové úpravy spolkového

práva označováno zavedení veřejných rejstříků, povinné zveřejňování informací o

21 Na konci roku 2013 byl návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti zamítnut Senátem PČR.49

statutárních zástupcích, přehlednost informaci o každém spolku či větší volnost

v úpravě vnitřních předpisů spolku. Zástupci některých spolků kvitovali rovněž možnost

ustavení rozhodčí komise, oceněna byla několikrát také jednotnost požadovaných

dokumentů ze strany rejstříkového soudu (povinné zveřejňování stanov a výročních

zpráv) a větší průhlednost spolků, kdy bude subjektům jednajícím se spolkem díky

veřejnému rejstříku jasné, zda jednají skutečně s osobou oprávněnou za spolek

vystupovat.22 Našla se ovšem i celá řada respondentů se zdrženlivým postojem k nové

úpravě spolkového práva. Někteří (23 % oslovených) zastávali postoj neutrální, když

zatím nedokázali vyjmenovat ani jediný důvod, proč by měla být úprava dle NOZ lepší

než úprava starší, někteří (zhruba 8 %) pak viděli na nové úpravě pouze negativa.

Co se týče hlavních nevýhod nové úpravy spolkového práva, ve většinové shodě

byla respondenty zmiňována hlavně velká administrativní zátěž pro jejich spolek,

nepřipravenost soudních úředníků (každý soud přistupoval k zápisům do rejstříku jinak

a vyžadoval různé podklady k formuláři) a finanční náročnost za úhradu služeb

souvisejících se zpracováním nových vnitřních předpisů spolku, soudních poplatků a

poplatků za ověřování podpisů na dokumentech pro rejstříkový soud.

Výčet největších nevýhod nové úpravy zároveň přímo souvisel s odpověďmi,

které respondenti uváděli na otázku, co činilo jejich spolku při přechodu na novou

právní úpravy největší problémy. Opět byly zmiňovány komplikace na rejstříkových

soudech a jejich různé výklady zákona, náročné konzultace s právníky specializujícími

se na spolkové právo, zvýšená administrativa spolku, náklady na soudní poplatky,

výměnu razítek a oficiálních dokumentů spolku, apod.

Pokud měli dotazovaní celkově zhodnotit, zda považují novou právní úpravu

spíše za pozitivní, nebo spíše za negativní, převažoval názor, že současnou úpravu

spolkového práva v NOZ je třeba oproti té minulé v zákoně o sdružování občanů z roku

1990 hodnotit pozitivně. K tomu se přikláněly zhruba dvě třetiny respondentů. Naprostá

shoda panovala v této otázka mezi velkými spolky, kdy všech osm respondentů z této

skupiny hodnotilo novou právní úpravu pozitivně. Mezi malými spolky pak vyjádřilo

spokojenost s novou úpravou 58 % dotazovaných, 35 % ji vnímá spíše negativně a 7 %

zatím na věc nemá vyhraněný názor.

22 Což by mělo minimalizovat riziko vytunelování celého spolku.50

POZITIVNÍ65%

NEGATIVNÍ29%

Nedokážu posoudit6%

Považujete novou právní úpravu spolkového práva spíše za pozitivní, nebo negativní?

Graf č. 9: Vnímaní nové úpravy spolkového práva

POZITIVNÍ58%

NEGATIVNÍ35%

Nedokážu posoudit7%

Považujete novou právní úpravu spolkového práva spíše za pozitivní, nebo negativní?

MALÉ SPOLKY

Graf č. 10: Vnímaní nové úpravy spolkového práva – malé spolky

51

5.2 Fotbalová asociace ČRFotbalová asociace ČR je se svým počtem členů přesahujícím 300 tisíc23

největším spolkem v České republice. Také proto byla do této práce vybrána jako

modelový příklad, na němž bylo sledováno, jaké kroky musel tento spolek během let

2014 a 2015 uskutečnit, aby přizpůsobil své vnitřní předpisy nové právní úpravě.

Zároveň je FAČR jedním z těch spolků, které využily situace nastalé po

účinnosti NOZ k tomu, aby v rámci povinností uložených zákonem revidovaly současně

se stanovami veškeré své předpisy, ač je k tomu nikdo nenutil. Dnem 1. 7. 2015 byla

kromě toho ve FAČR zavedena elektronizace, když by se kvůli přechodu na nový

elektronický systém musely veškeré vnitřní spolkové předpisy tak jako tak novelizovat.

FAČR zvolila nakonec krok radikální, když k 30. 6. 2014 veškeré své dosavadní

předpisy zrušila a schválila nové, s účinností od 1. 7. 2015.24

5.2.1 Úpravy v roce 2014

Funkcionáři FAČR již v roce vnímali potřebu a povinnost upravit v nejbližším

období nejen vlastní stanovy, ale částečně i některé další vnitřní předpisy na ně

navazující. Vzhledem k tomu, že nejvyšší orgán tohoto spolku, valná hromada, zasedá

většinou již během června daného kalendářního roku,25 kdy byla nová úprava

spolkového práva protazím v jakémsi „záběhu“, bylo nakonec v prvním roce účinnosti

NOZ přistoupeno pouze k formální změně stanov, kdy se v zásadě upravilo jen

názvosloví (občanské sdružení se nově označovalo jako spolek).

Úvodní odstavec prvního článku stanov byl například změněn pouze tak, že

dosavadní znění „Fotbalová asociace České republiky je občanským sdružením

vytvořeným na spolkových demokratických zásadách, nezávislým na politických

stranách, hnutích a náboženstvích. Je založena za účelem organizování fotbalu, jehož je

v České republice výlučným představitelem.“ bylo upraveno na „Fotbalová asociace

České republiky (dále jen „FAČR“) je spolkem vytvořeným na spolkových

23 K 31. 12.2015 uváděla FAČR, že má celkem 324.948 členů. Z tohoto počtu členů jich bylo přes 150 tisíc mladších 18 let a naopak 2134 členů mělo 70 a více let (tzn., že platili poloviční členský příspěvek ve výši 100,- Kč)24 Kromě stanov, které nabyly platnosti i účinnosti hned 5. 6. 2015, tedy okamžitě po schválení valnou hromadou.25 V aktuálních stanovách je upraveno to, že řádnou valnou hromadu svolává výkonný výbor jedenkrát za rok, a to tak, aby se konala v období mezi 15. 5. a 30. 6. kalendářního roku.

52

demokratických zásadách, nezávislým na politických stranách, hnutích a náboženstvích.

Je založena za účelem organizování fotbalu, jehož je v České republice výlučným

představitelem.“

Fotbalová asociace ČR zároveň nijak neupravovala ani svůj dosavadní název,

což se ostatně nestalo ani v roce následujícím, když bylo využito ustanovení § 3042

odst. 2, neboť spolek používal svůj dosavadní název dlouhodobě a je pro něj tak

příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat.

V roce 2014 tak ve všech předpisech FAČR proběhly pouze „kosmetické“

změny a rozsáhlé úpravy předpisů byly naplánovány až na následující rok 2015, ovšem

práce na této rozsáhlé novelizaci začaly pochopitelně už v průběhu roku 2014.

5.2.2 Úpravy v roce 2015

Rok 2015 je možné v rámci fungování FAČR nazvat rokem přelomovým. Nejen,

že valná hromada jako nejvyšší orgán spolku schválila dne 5. 6. 2015 zcela nové

stanovy, ale zrušeny byly k 30. 6. 2015 i veškeré další vnitřní předpisy spolku jako

disciplinární řád, přestupní řád, soutěžní řád, apod. (včetně prováděcích směrnic jich

bylo více než 30). S účinností od 1. 7. 2015 pak byl ihned po schválení nových stanov

valnou hromadou schválen výkonným výborem také kompletní soubor nových předpisů

čítající pouhých devět norem. Zároveň je ovšem nutné poznamenat, že tyto rozsáhlé

změny vnitřních předpisů FAČR byly jen v malé míře ovlivněny povinnostmi

vyplývajícími z NOZ. Daleko více je ovlivnil přechod na nový elektronický systém

FAČR. To ostatně přiznává i důvodová zpráva, kterou k novému souboru předpisů

FAČR vydala.

Tak výrazný zásah do léty zaběhnutých kolejí je dán jednak zčásti nevhodnou

stávající úpravou, a to i s ohledem na zásadní proměnu související s elektronizací

vnitřních postupů, a jednak její absencí či nejasností v dílčích otázkách. Nelze také

přehlédnout, že nynější úprava je roztříštěná do mnoha předpisů a nejen jednotlivým

členům spolku, ale i rozhodovacím orgánům je tak poměrně znesnadněna orientace v

právní úpravě ať již při jejím dodržování nebo při její aplikaci. (Fotbalová asociace ČR,

2015).

53

Klíčovým dokumentem každého spolku jsou jeho stanovy, největší časovou

náročnost tak i pro FAČR představovaly práce na přípravách nových stanov. Tři hlavní

důvody změn stanov byly popsány ve zmíněné důvodové zprávě.

Stanovy Asociace jsou jejím stěžejním vnitřním předpisem. Z tohoto důvodu

musí být přijímány (včetně svých změn a doplňků) rozhodnutím nejvyššího orgánu

Asociace a je nutné, aby všechny ostatní její předpisy s nimi byly v souladu.

Předkládané Stanovy na jedné straně navazují na stanovy, kterým se Asociace řídila až

doposud. Na druhé straně se však od nich velmi výrazně liší. Hlavní příčiny, proč je

nutné vydat nové Stanovy, jsou tři.

Za prvé si nový základní předpis Asociace vyžádala právní úprava obsažená v

novém občanském zákoníku. Na jeho vydání se sice již reagovalo. Stalo se tak však

spíše jen terminologickými, formálními úpravami dosavadních stanov.26 Ukazuje se

tedy nezbytné vyhovět především zásadním obsahovým změnám zákona a zabezpečit,

aby s nimi byly Stanovy Asociace v souladu nejen terminologicky, ale především věcně.

S tím souvisí i druhý úkol nových Stanov, z nichž je na první pohled patrné, že v

nich chybí část z toho, co bylo obsaženo ve stanovách předchozích. Jde o úpravu

organizace a činnosti pobočných spolků Asociace, totiž krajských a okresních

fotbalových svazů, které jakožto pobočné spolky napříště již nemohou být normativně

podrobně podchyceny v základním předpisu Asociace. Ten tedy vytváří pouze právní

rámec, na který budou muset nutně navázat základní předpisy (stanovy) fotbalových

svazů, a to nezbytně tak, že v základu „absorbují“ nové Stanovy Asociace. Pouze s

ohledem na to, že tuto generální změnu napříč celou organizací našeho fotbalu nelze

provést „ze dne na den“, se v navrhovaných Stanovách počítá nejen s nutnou fikcí, v

souladu s níž budou v příslušných případech na základě zmocnění dané Asociací

některé orgány fotbalových svazů považovány za orgány Asociace, ale i s tím, že toto

zmocnění bude platit přechodně pro ty orgány fotbalových svazů, které existují podle

dosavadní normativní úpravy, a to v rozsahu vyplývajícím z dosavadní úpravy.

Třetí příčinu vydání nových Stanov lze označit z hlediska vnitřního života

Asociace za patrně nejdůležitější. Přikračuje-li Asociace ke svým fundamentálním

revolučním přeměnám, musejí se tyto přeměny odehrát nejen na úrovni technické a

organizační, ale též na úrovni normativní. Přitom má-li být revolučně přeměněn celý

normativní systém Asociace, předpokládá to přeměnit v první řadě klíčový normativní 26 „Formální“ úpravou stanov v červnu 2014

54

dokument Asociace, tj. právě Stanovy. Nikoli však pouze v rámci předmětu úpravy

samotných Stanov, ale též s cílem vytvořit normativní základy pro ostatní předpisy,

které budou na Stanovy v jednotlivých sférách vztahů v rámci Asociace, jejích

pobočných spolků a členů navazovat a které budou vydány již na podkladě rozhodnutí

Výkonného výboru Asociace (Fotbalová asociace ČR, 2015)

Jak je patrno již ze samotného vyjádření Legislativně-právního oddělení FAČR,

které mělo v gesci přípravu nových spolkových předpisů, FAČR se rozhodla neřešit

přechod na novou úpravu spolkového práva dle NOZ pouze úpravami svých starých

stanov a předpisů, ale přistoupila k radikální změně. Veškeré vnitřní předpisy, které za

dlouhá léta fungování FAČR (i dřívějšího Českomoravského fotbalového svazu)

vznikly, byly k jedinému dni zrušeny, aby byly nahrazeny předpisy novými. Cílem pak

byla jednoznačně přehlednost a stručnost nových předpisů, když v rámci rekodifikace

jich FAČR používá namísto více než třiceti původních v současné době pouze deset, a

to včetně stanov.

Co se týče stanov jako klíčového spolkového dokumentu, v nich byl jasně

stanoven účel spolku FAČR, kterým je dle čl. 2 „organizování fotbalu“. K tomuto účelu

FAČR při sledování veřejného zájmu a veřejné prospěšnosti pečuje o komplexní rozvoj

a propagaci fotbalu v České republice a vytváří pro něj na všech stupních všestranné a

rovnoprávné podmínky, zabezpečuje přípravu a účast fotbalové reprezentace České

republiky v soutěžích FIFA a UEFA, podporuje profesionální i amatérský fotbal se

zvláštním zaměřením na rozvoj fotbalu mládeže s cílem vést ji k pozitivním občanským

postojům a zásadám, ke zdravému způsobu života, jakož i s cílem zabránit, aby se

stávala závislá na alkoholu, drogách a jiných návykových látkách. Důkladně

propracovaná je v nových stanovách FAČR otázka členství, které je nově rozděleno na

členství základní a členství zvláštní, když zvláštní práva a povinnosti nabývají hráči,

trenéři, rozhodčí, delegáti, lékaři, apod. Úprava členství zabírá svým rozsahem téměř

polovinu nových stanov FAČR. Naopak značně okleštěná je úprava pobočných spolků

(někdejších organizačních jednotek). V případě FAČR jde o okresní (OFS) a krajské

fotbalové svazy (KFS), kterým byla hlavním spolkem (FAČR) ponechána co největší

míra autonomie, aby si své fungování upravily v rámci vlastních stanov pobočného

spolku. Jelikož doposud byla téměř veškerá úprava OFS a KFS řešena ve stanovách

hlavního spolku, jde o změnu revoluční a je otázkou, jak se v praxi osvědčí.

55

Žádné zásadní změny naopak nenastaly v celkovém fungování a činnosti FAČR.

Zachován zůstal formát valné hromady jako nejvyššího orgánu spolku i formát

13tičlenného výkonného výboru, který je statutárním orgánem FAČR a jeho členové

jsou voleni na funkční období čtyř let.

5.2.3 Výhled do budoucna

Jak bylo zmíněno výše, nové stanovy a další vnitřní předpisy FAČR nabyly

účinnosti teprve dnem 1. 7. 2015. Za takto krátkou dobu tak zatím není možné posoudit,

zda se touto „fotbalovou revolucí“ z roku 2015 vydala FAČR správným směrem, nebo

bude nutné tyto předpisy opět brzy novelizovat.

Zároveň je již fotbalovými funkcionáři několik let řešena otázka samostatné ligy,

tzn. nějaký model vyčlenění soutěží I. ligy (Synot ligy), II. ligy (Fotbalové národní

ligy), Juniorské ligy a 1. ligy staršího dorostu ze struktur FAČR, kdy Fotbalová asociace

ČR předá část své působnosti, pravomocí a činností spojených s těmito soutěžemi

Ligové fotbalové asociaci (LFA), kde LFA je zájmovým sdružením právnických osob,27

které tvoří kluby účastnící se soutěží I. a II. ligy mužů. Po uzavření rámcové smlouvy

mezi LFA a FAČR by na LFA byla převedena některá práva a povinnosti týkající se

organizace, řízení a zabezpečení těchto čtyř soutěží.

Pokud se naplní optimistické vize zástupců LFA a rámcová smlouva mezi LFA a

FAČR by byla uzavřena již s účinností k 1. 7. 2016, vyžadoval by tento krok

nepochybně další změnu stanov (a pravděpodobně i dalších předpisů) FAČR. V gesci

hlavního spolku (FAČR) by tak fakticky zůstal jen regionální fotbal a národní

reprezentace.

27 Do budoucna by měla být transformována na spolek, který by zároveň byl pobočným spolkem FAČR.

56

6 DISKUZE

Nástup účinnosti NOZ se zcela novou úpravou spolkového práva a zrušení

starého zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů vyvolaly mezi většinou funkcionářů

a členů spolků po celé České republice zděšení a paniku.

Z převážné míry to bylo způsobeno zprávami v médiích, která většinou

referovala pouze stroze o tom, že občanská sdružení se od 1. ledna 2014 ruší a nahrazují

je spolky, dodáno pak bylo, že v nejbližší době je třeba přizpůsobit název a stanovy

těchto sdružení (spolků) novým pravidlům dle NOZ. Náladě mezi zástupci spolků

nepřidal ani velký rozsah nové úpravy spolkového práva v NOZ, čítající téměř sto

paragrafů. Některá ustanovení NOZ se navíc jevila poměrně nejasně, když s jejich

správnou interpretací měli problémy i odborníci na spolkové právo.

Postupem času ale naštěstí tato panika ustala. Zástupci spolků si jednak pozorně

novou právní úpravu prostudovali a zjistili, že jim bude v mnohém vyhovovat daleko

lépe než ta předchozí, jednak se na trhu objevilo několik odborných publikací

věnujících se nové úpravě spolkového práva, takže osvěta mezi širokou veřejností

proběhla za poslední dva roky vcelku rozsáhle.

Co se týče označení této právnické osoby, stará občanská sdružení nahradil

vhodnější pojem, a to spolek, používaný již za Rakouska-Uherska. Z dřívější právní

formy občanského sdružení se navíc spolek stal k 1. 1. 2014 naprosto automaticky

s nástupem účinnosti NOZ, aniž by k tomu bylo třeba ze strany spolku učinit jakékoliv

aktivní kroky. Přechodná ustanovení NOZ zároveň určila, že veškerá ustanovení stanov

spolku, která jsou v rozporu se zákonem, neplatí, a spolek musí své stanovy a další

vnitřní předpisy uvést nejpozději do tří let po nabytí účinnosti NOZ, tedy k 1. 1. 2017,

do souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že rozsáhlá úprava spolkového práva v NOZ

je převážně dispozitivní, a tím pádem i mnohem liberálnější než předešlá, v zásadním

rozporu s pravidly dle příslušných ustanovení NOZ se ocitla jen malá část stanov

celkového počtu spolků.

57

6.1 Stav po dvou letech účinnosti NOZKromě samotné úpravy spolkového práva v §§ 214 až 302 NOZ, a s ní

související obecné úpravy právnických osob a korporací, se stalo pro všechny „staré“

spolky klíčovým ustanovení § 3041 odst. 2 NOZ, kdy jednak veškerá ustanovení stanov

spolku, která odporují donucujícím ustanovením NOZ, pozbyla závaznosti dnem nabytí

účinnosti NOZ, jednak je také každý spolek povinen nejpozději do tří let ode dne nabytí

účinnosti NOZ přizpůsobit své stanovy úpravě NOZ a doručit je orgánu veřejné moci,

který vede veřejný rejstřík, do něhož je spolek jako právnická osoba zapsán. Pokud tak

spolek v uvedené lhůtě neučiní, příslušný orgán veřejné moci jej k tomu vyzve a stanoví

ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Uplyne-li dodatečná

lhůta marně, soud spolek na návrh orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom

osvědčí právní zájem, zruší a nařídí jeho likvidaci.

V kratší dvouleté lhůtě od nabytí účinnosti NOZ je pak každý spolek, odporuje-li

jeho název ustanovením NOZ, povinen přizpůsobit svůj název požadavkům NOZ, což u

spolku znamená splnit ustanovení § 216 NOZ, aby jeho název obsahoval slova „spolek“

nebo „zapsaný spolek“, případně pak zkratku ,,z.s“. Spolek tak není povinen učinit

pouze tehdy, jsou-li pro to důležité důvody, zejména užíval-li svůj název dlouhodobě a

je-li pro něj tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně

předpokládat.

6.1.1 Název spolku a NOZ

Název spolku, stejně jako název každé jiné právnické osoby odporující

příslušným ustanovením NOZ, bylo třeba upravit nejpozději do 1. ledna 2016. Jak

vyplývá nejen z výzkumu uskutečněného mezi nejrůznějšími spolky v České

republice,28 ale také z důvodové zprávy k první připravované novele NOZ z dílny

Legislativní rady vlády ČR,29 že velká část spolků tuto povinnost v dané lhůtě nesplnila.

Tak trochu s příslovečným křížkem po funuse by tento problém měla vyřešit

právě plánovaná novela NOZ, jež 12. října 2015 schválila vláda, a jejíž návrh

28 Viz podkapitola 5.1.129 Když ke dni 9. 4. 2015 bylo ve spolkovém rejstříku zapsáno celkem 88.235 spolků a 27.358 pobočných spolků. Z toho pouhých 6896 mělo ve svém názvu požadované označení své právní formy dle § 216 NOZ.

58

předložený do Sněmovny PČR mimo jiné počítá s přechodným ustanovením, které zní:

„Spolek a společenství vlastníků vzniklé do 31. prosince 2013 nejsou ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona povinny uvést označení právní formy ve svém názvu do souladu

s požadavky § 132 odst. 2, § 216 a § 1200 odst. 2 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb.“

Tato výjimka má být odůvodněna tím, že spolky jsou nejméně regulovanou

právní formou a není zde důvod zasahovat do jejich autonomie. Veřejný zájem na to,

aby název právnické osoby nepůsobil klamavě a nebyl zaměnitelný s jiným subjektem

pak podle důvodové zprávy byl zajištěn již za předchozí právní úpravy (Zahumenský,

2015).

Vzhledem k tomu, že tyto změny zatím schváleny nebyly a nejsou součástí

českého právního řádu, když lhůta pro splnění povinnosti uvést název spolku do souladu

s NOZ dávno uplynula, dá se konstatovat, že jde již o zcela zbytečnou liberaci této

povinnosti. Z praktického pohledu se dá předpokládat, že rejstříkové soudy by během

roku 2016 zatím stejně nepřistoupily k přísným kontrolám spolků a vymáhání

povinnosti uvést svůj název do souladu s NOZ, když rozhodujícím datem pro

posuzování nedostatků by se pro soudy patrně stal až 1. leden 2017, kdy každý spolek

musí mít do souladu s NOZ uveden nejen název, ale také své stanovy. Místo dodatečné

úpravy na první pohled možná trochu přísného donucovacího ustanovení § 216 by se

jako vhodnější jevila veřejná osvěta, kdy by spolkům bylo během celého roku 2016

dostatečně zdůrazňováno, že v rámci úpravy svých stanov musí do souladu s NOZ uvést

také svůj název. Požadavek, aby spolky obsahovaly v názvu slova „spolek“ nebo

„zapsaný spolek“, případně zkratku „z.s.“, se navíc jeví vcelku rozumný, když díky

tomuto opatření by bylo ve veřejných rejstřících zaručeno, že nedojde k záměně

některého spolku s jinou právnickou osobou (např. společnosti s ručením omezeným)

podobného názvu.

Občanská sdružení „automaticky“ transformovaná s nástupem účinnosti NOZ na

spolky mohla kromě toho využít možnost ustanovení § 3042 věty druhé NOZ a

ponechat si svůj dosavadní název, to však pouze za předpokladu, že je pro daný spolek

tento název příznačný a používá jej dlouhodobě. K této možnosti se ostatně přikláněla i

značná část respondentů oslovených v rámci provedeného výzkumu. Otázkou zůstává,

jak bude tato otázka řešena rejstříkovými soudy v praxi, a zda i ty nejmenší spolky

59

budou mít šanci ponechat si svůj dosavadní název, pokud bude dostatečně znám alespoň

v jejich regionu.

6.1.2 Soulad stanov s NOZ

Spousta spolků v celé České republice žila v domnění, že s nástupem účinnosti

NOZ je od samého začátku čeká spousta peripetií a mnoho hodin práce, aby vyhověly

rozsáhlým požadavkům NOZ. Jak se ale v průběhu následujících dvou let ukázalo, uvést

své stanovy do souladu s donucovacími ustanoveními NOZ, schválit je nejvyšším

orgánem spolku a zaslat na příslušný rejstříkový soud zase tak komplikovaný problém

není. Zatímco v roce 2014, tedy v prvním roce tříleté lhůty dle § 3041 odst. 2 NOZ,

zapracovalo na svých stanovách jen poměrně malé procento spolků (dle provedeného

výzkumu pouze 18 %), v následujícím roce 2015 se pak přidalo dalších 41 %, jež uvádí,

že již mají své stanovy upraveny tak, aby vyhovovaly NOZ. Téměř polovinu

oslovených ovšem čeká tento důležitý krok až v roce 2016.

Jestliže na začátku roku 2014 se ještě některé záležitosti týkající se nové úpravy

spolkové práva jevily jako nejasné, po dvouletém fungování NOZ v praxi je možné

konstatovat, že dnes již byly odstraněny.30 Kromě několika odborných publikací, jež

byly během poslední doby vydány,31 je i z veřejných zdrojů dostupných hned několik

vzorových stanov spolků (příklady jsou uvedeny v přílohách 1 a 2). Ty zvládne pro

potřeby daného spolku ve většině případů upravit i laik, není tak třeba hradit za tímto

účelem nákladné právní služby. Vždy však bude záležet na konkrétním spolku, zejména

pak na velikosti jeho členské základny a komplikovanosti dosavadních stanov, jak velké

úsilí bude třeba přípravě nových stanov, případně i dalších vnitřních předpisů, věnovat.

Největší problémy při přechodu na novou úpravu spolkového práva dle NOZ tak

nakonec činily, a nadále patrně i činit budou, zápisy do rejstříku. Základní údaje

„starých“ spolků byla sice hned na začátku roku 2014 předány Ministerstvem vnitra ČR

Ministerstvu spravedlnosti ČR, které je samo zavedlo do nově zřízeného spolkového

rejstříku. Zároveň však má každý spolek povinnost vložit do rejstříku veškeré povinně

30 Snad s výjimkou nejasné úpravy vzájemných vztahů hlavního a pobočného spolku a úpravy těchto vztahů ve stanovách hlavního i pobočného spolku.31 Např. Hájková, A., Nebuželská, M., Pavlok, P. (2015). Spolky a spolkové právo. Praha: C. H. Beck, Ronovská, K., Vitoul, V., Bílková, J., & kol. (2014). Nové spolkové právo v otázkách a odpovědích. Praha: Nakladatelství Leges, s. r. o. nebo Benák, J., Zahumenský, D. (2015). Jak na spolkový rejstřík. Praha: Grada Publishing, a.s.

60

zveřejňované údaje32 o sobě a kromě aktuálních stanov doložit také dokumenty

prokazující skutečnosti uvedené v návrhu na zápis (právní důvod užívání sídla spolku,

prohlášení členů statutárního orgánu, atd.). Veškeré návrhy na zápis či změnu údajů ve

veřejném rejstříku je navíc třeba provádět prostřednictvím předepsaného formuláře.

Nárůst administrativy a komplikovanost zápisů do spolkového rejstříku, když

příslušné soudy často řešily totožné situace naprosto odlišně, zmiňovali tak představitelé

spolku jako největší nevýhodu nové úpravy spolkového práva, která jim doposud činila

také největší problémy při přechodu na NOZ. Na druhé straně však respondenti vesměs

pochopili, že za tuto cenu bude v budoucnu zajištěna dostatečná transparentnost

postavení a fungování spolků, když díky údajům povinně zveřejňovaným ve spolkovém

rejstříku bude například možné prakticky okamžitě ověřit, kdo je v danou chvíli

statutárním zástupcem spolku, kdy spolek vznikl, jaké jsou jeho stanovy, atd. Zavedení

veřejného spolkového rejstříku tak kromě samotných spolků jistě ocení i další osoby

účastnící se vztahů se spolky.

6.2 Další směřování spolkového právaJiž první dva roky účinnosti NOZ a s ním spojené nové úpravy spolkového práva

naznačily, že nastolená cesta byla správná. Z provedeného dotazování mezi různými

subjekty spolkového práva vyplynulo, že velké spolky s počtem členů v řádu tisíců až

desetitisíců považují bez výjimky novou úpravu za lepší, než byla ta stará. Zatímco ještě

na začátku roku 2014 se zdálo, že zejména mezi malými spolky je nová úprava vnímána

spíše negativně, výzkum provedený ve druhé polovině roku 2015 prokázal, že pohled na

úpravu spolkového práva v NOZ je vnímán spíše pozitivně, a to i u těchto menších

spolků. Vyloženě negativní postoj k nové úpravě zaujímala stále ještě zhruba třetina

dotazovaných, lze však předpokládat, že to je způsobeno zejména nedostatečnou

znalostí všech práv a povinností, která z příslušných ustanovení NOZ plynou, kdy dále

v budoucnosti ocení i mnozí z těchto příznivců staré úpravy, že nová úprava znamenala

změnu k lepšímu.

Je nutné si uvědomit, že z hlediska praktického fungování spolku se toho až tolik

nezměnilo. Stejně jako za staré úpravy je hlavní činností spolku uspokojování a ochrana

těch zájmů, k jejichž naplňování a účelu byl založen. Dostatečně vyvrácen už snad byl 32 Viz podkapitola 2.3.2

61

také mýtus, že spolek nemůže podnikat, když podnikání (či jiná výdělečná činnosti) je

zakázáno pouze jako hlavní činnost spolku, avšak jako vedlejší hospodářská činnost

může být spolkem provozováno, a to za předpokladu, že účelem tohoto podnikání je

podpora hlavní činnosti a zisk z něj bude využit výhradně na spolkovou činnost.

Každý spolek by měl v prvé řadě pamatovat na to, že sice musí nejpozději do

konce roku 2016 uvést své stanovy do souladu s NOZ a včetně všech povinně

zveřejňovaných informací je doručit na rejstříkový soud, ale zároveň má díky

dispozitivním normám NOZ, kterých je naprostá většina, unikátní možnost uzpůsobit si

stanovy svým jedinečným potřebám. Kromě náležitostí pro daný spolek důležitých je

vhodné věnovat se ve stanovách také úpravě likvidace spolku v případě jeho zrušení,

neboť pokud není ve stanovách vymezeno, jak se má naložit s likvidačním zůstatkem,

náleží tento zůstatek ze zákona spolku s obdobným účelem založení. A není-li takového

spolku, předá se obci (případně kraji), na jejímž území má spolek sídlo.

Jako nedostatečná se jeví v NOZ úprava pobočných spolků, obsažená v § 219,

který stanoví pouze to, že „stanovy mohou založit pobočný spolek jako organizační

jednotku spolku nebo určit, jakým způsobem se pobočný spolek zakládá a který orgán

rozhoduje o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku“ a dále v §§ 228 až 231,

z nichž vyplývá, že pobočný spolek má svou právní osobnost odvozenu od spolku

hlavního a svá práva a povinnosti může nabývat jen v rozsahu určeném stanovami

spolku hlavního, a pak také to, že ode dne zápisu pobočného spolku do veřejného

rejstříku (návrh podává hlavní spolek) ručí hlavní spolek za dluhy pobočného spolku jen

v rozsahu určeném stanovami. To znamená, že každý dluh hlavního spolku je i dluhem

pobočného celku, to však neplatí naopak. Vznikem členství v pobočném spolku vzniká

zároveň automaticky členství také ve spolku hlavním (stejné je to i se zrušením členství)

a zrušením hlavního spolku se automaticky zrušují i všechny jeho pobočné spolky.

Nikde však není jasně stanoveno, co všechno má být předmětem úpravy ohledně

pobočných spolků ve stanovách spolku hlavního, a jak má toto propojení obou

právnických osob s vlastní subjektivitou vlastně řešeno.

Další komplikace bude patrně v praxi působit také ustanovení § 253 odst. 3 NOZ

podmiňující rozšíření původního programu zasedání nejvyššího orgánu spolku o další

záležitost jedině účastí a souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat.

Větší spolky s počtem několika set či tisíc členů tak jsou prakticky bez šance doplňovat

62

přímo na zasedání nejvyššího orgánu spolku body do původně ohlášeného programu, ač

to bylo mnohdy praktické a hojně využívané. To klade samozřejmě vyšší nároky na

přípravu zasedání nejvyššího orgánu spolku, neboť to se koná většinou pouze jedenkrát

do roka (nebo i méně, častěji, pokud je to uvedeno ve stanovách) a není tak možné

v případě potřeby řešit akutní problémy rychle.

Všechny spolky transformované dnem 1. 1. 2014 automaticky z někdejších

občanských sdružení mají sice ještě celý zbytek roku 2016, aby splnily povinnosti

plynoucí z přechodného ustanovení § 3041 odst. 2 NOZ, logicky se ovšem nabízí

otázka, co se stane s těmi, kteří své stanovy do souladu s NOZ v této lhůtě prostě

neuvedou. V takovém případě soud jako příslušný orgán veřejné moci spolek vyzve,

aby v přiměřené lhůtě své povinnosti splnil a do rejstříku doplnil nebo pozměnil

požadované údaje. V opačném případě bude spolku hrozit zrušení a likvidace, čímž

zároveň dojde k odstranění těch spolků, které již dlouhou dobu ve skutečnosti

nevykazují žádnou činnost a jde jen o jakési „černé duše“.

63

7 ZÁVĚR

Dlouho připravovaný a dlouho očekávaný nový kodex soukromého práva nabyl

účinnosti dnem 1. ledna 2014. Kromě spousty jiných oblastní komplexně upravil i

spolkové právo a zároveň zrušil 23 let používaný zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování

občanů. S nástupem účinnosti NOZ pak došlo také k automatické transformaci

občanských sdružení, založených dle staré úpravy, na spolky. Pro zhruba 90 tisíc

subjektů, jichž se to týká, znamená přechod na novu úpravu spolkového práva zejména

povinnost uvést své stanovy do souladu s NOZ, eventuálně splnit další podmínky, které

jim zákon ukládá. Zakládat lze samozřejmě dle příslušných ustanovení NOZ od 1. 1.

2014 rovněž nové spolky, hlavním cílem této diplomová práce ale bylo rozebrat

zejména problematiku přechodu „starých“ občanských sdružení na „novou“ právní

formu spolků, neboť tato transformace zasáhla značnou část české občanské

společnosti.

Vzhledem k tomu, že během prvních tří let účinnosti NOZ je každý takový

spolek transformovaný zákonem z občanského sdružení povinen nejen uvést do souladu

s novou právní úpravou své stanovy a další vnitřní předpisy, ale zároveň i zajistit

aktualizaci povinně zveřejňovaných údajů o spolku v nově zřízeném veřejném rejstříku,

byla tato dvě témata v práci rozebrána co nejpodrobněji. Praktické problémy spolků

související s přechodem na novou úpravu spolkového práva dle NOZ byly zjišťovány

formou výzkumného projektu dotazování, a to napříč malými i velkými spolky po celé

České republice.

Kromě analýzy faktického stavu postavení a činnosti spolků po dvou letech

účinnosti NOZ si práce klade za cíl upozornit také na největší problémy nové úpravy a

navrhnout jejich řešení. Jak bylo ovšem zjištěno jak v rámci provedeného výzkumu, tak

i osobními konzultacemi s představiteli nejrůznějších spolku, i přes některé problémy je

nová úprava spolkového práva v NOZ postupem času vnímána veřejností stále

pozitivněji.

Nejen zástupci spolků, ale i další subjekty přicházející s nimi do styku, chápou,

že nástup účinnosti NOZ a s ním přicházejícího zákona o veřejných rejstřících zaručí

zejména větší transparent ve spolkovém právu. Díky povinně zveřejňovaným údajům o

každém spolku ve veřejném rejstříku bude možné se při jednání se spolky snadněji 64

orientovat, díky spoustě dispozitivních norem v NOZ má zase každý spolek unikátní

možnost upravit si své vnitřní uspořádání podle svých přání a potřeb.

Vše ale samozřejmě není pouze pozitivní. Klíčovým nedostatkem je hlavně stále

chybějící zákon, který by upravoval status veřejné prospěšnosti, takže spolky stále

nevědí, jak se k této problematice postavit, a zda veřejnou prospěšnost nějakým

způsobem začleňovat již dnes do svých stanov. Značné komplikace nastaly i u soudů

(krajských), jimž bylo svěřeno vést nově zřízený spolkový rejstřík a provádět v něm

zápisy a změny údajů. Během prvních dvou let účinnosti NOZ došlo již potřetí k úpravě

výše soudních poplatků, v náležitostech dokumentů, které mají být soudy vyžadovány,

se navíc často nevyznali ani samotní soudní úředníci.

V celkovém kontextu je ovšem třeba vnímat novou úpravu spolkového práva

v NOZ pozitivně. Spousta negativních věci byla způsobena nedostatečnou

informovaností zúčastněných a s přibývajícím časem se „hrany obrušují“. K tomu, aby

byly některé nesrovnalosti v praxi vyřešeny, by částečně měla přispět i tato diplomová

práce.

65

8 SOUHRN

Diplomová práce se zabývá nemalou problematikou činnosti a postavení spolků

po dni 1. 1. 2014, kdy vešel v účinnost nový občanský zákoník. Stejným dnem došlo

zároveň k „automatické“ transformaci přes 90 tisíc občanských sdružení založených dle

staré úpravy na základě zák. č. 83/1990 Sb. na novou právní úpravu spolkového práva

v NOZ.

V úvodní části práce jsou po historickém exkurzu do dřívějších úprav popsány

hlavní změny spolkového práva nastolené v NOZ. Veškerá kogentní ustanovení zákona

jsou doplněna také charakteristikou dispozitivních ustanovení a stručným návodem, jak

k nim přistupovat. Opomenuty nejsou ani povinné zápisy spolků do veřejných rejstříků.

Druhá část práce se věnuje praktickým problémům spolkové činnosti. Pomocí

výzkumu provedeného napříč malými i velkými spolky na území celé České republiky

byly zjišťováno, jak samotní zástupci spolků vnímají novou úpravu spolkového práva,

kde spatřují její výhody či nevýhody, jakým problémům museli čelit při transformaci

svého spolku na novou úpravu, apod. Vývoj v úpravě interních předpisů (zejména

stanov) v letech 2014 a 2015 byl pak sledován u Fotbalové asociace České republiky,

která je s počtem členů přes 300 tisíc největším spolkem v ČR.

Závěry práce jsou výsledkem zkoumání dostupných informací, údajů z výzkumu

provedeného dotazováním mezi zástupci spolků a jejich následné syntézy. Kromě

objasnění problémů poskytují čtenáři i podměty k dalšímu zamyšlení.

66

9 SUMMARY

This diploma thesis deals with the activities and status of associations after 1. 1.

2014, when the new Civil Code became effective. On the same day, the 'automatic'

transformation to new legislation of over 90,000 unincorporated associations established

under the previous arrangements under the Act. No.83/1990. occurred.

After the historical excursion into earlier adjustments, the main changes in asso-

ciation law set by the new Civil Code are described in the introductory part. All the

mandatory provisions of the Act are supplemented by characteristic directory provisions

and brief instructions on how to access them. Compulsory entries of associations in pub-

lic registers are also not omitted.

The second part deals with practical problems of association activities. The re-

search, carried out across large and small organizations throughout the Czech Republic,

examined how the representatives of the associations perceive the readjustment of the

association law, where they see its advantages and disadvantages, what problems they

faced during transforming their association to the new regulation, etc. Developments in

the adjustment of internal regulations (particularly Constitution of Association) in 2014

and 2015 was then monitored at the Football Association of the Czech Republic, which

is with the number of over 300,000 members the largest association in the Czech Re-

public.

The research results of available information, data from research carried out by

questioning among representatives of associations and their subsequent synthesis are

contained in the conclusion of this thesis. In addition to clarifying issues, they also

provide readers stimuli for further contemplation.

67

10 REFERENČNÍ SEZNAM

Publikace a internetové zdroje: Bachmann, P. (2012). Transparentnost organizací občanské společnosti. Hradec

Králové: Gaudeamus.

Benák, J. (2013). Dopad účinnosti NOZ na občanská sdružení. Časopis pro

právní vědu a praxi č. III/2013. Brno: Masarykovo univerzita, Právnická fakulta.

Benák, J., Zahumenský, D. (2015). Jak na spolkový rejstřík. Praha: Grada

Publishing, a.s.

Evropský sociální fond v ČR. (2013). Spolky a jejich postavení dle nového

Občanského zákoníku. Evropský sociální fond v ČR. Retrieved 10.6.2015 from

World Wide Web: www.esfcr.cz

Forst, A. (2013). „Transformace“ občanských sdružení na spolky dle nového

občanského zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti. Retrieved 25.11.2015 from

World Wide Web: http://obcanskyzakonik.justice.cz/

Fotbalová asociace ČR. (2015). Důvodová zpráva k novému souboru předpisů

Fotbalové asociace České republiky. Praha: FAČR.

Hájková, A. (2013). Teoretické minimum k úpravě poměrů občanských sdružení

od účinnosti nového občanského zákoníku. Praha: Česká rada dětí a mládeže.

Hájková, A., Nebuželská, M. & Pavlok, P. (2015). Spolky a spolkové právo.

Praha: C. H. Beck.

Koutný, M. (2014). Spolkové právo – vývojové tendence. Diplomová práce.

Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Brno.

Kubíček, J. (2012). Sport a právo. Brno: Masarykova univerzita.

Legislativní rada ČOV. (2013). Právní úprava spolků dle nového občanského

zákoníku. Konkrétní doporučení pro sportovní organizace – občanská sdružení.

Praha: ČOV.

Peloušková, E. (2013). Budoucnost občanských sdružení po zavedení nového

občanského zákoníku. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-

správní fakulta, Brno.

68

Rohrbacher, T. (2007). Rozbor webových stránek občanských sdružení; analýza

problémů transparentnosti a návrh na její zlepšení. Výzkumná studie. Vysoká

škola ekonomická, Katedra politologie, Praha.

Ronovská, K. (2014). Spolky „po novu“. Bulletin advokacie č. 6/2014. Praha:

Česká advokátní komora.

Ronovská, K., Vitoul, V., Bílková, J., & kol. (2014). Nové spolkové právo v

otázkách a odpovědích. Praha: Nakladatelství Leges, s. r. o.

Rys, P. (2013). Spolkové právo. Diplomová práce. Západočeská univerzita

v Plzni, Fakulta právnická, Plzeň.

Šikola, R. (2013). Organizační a právní struktura fotbalové asociace.

Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury,

Olomouc.

Telec, I. (1998). Spolkové právo. Praha: C. H. Beck.

Zahumenský, D. (2014). Budoucnost občanských sdružení po lednu 2014. David

Zahumenský, advokátní kancelář. Retrieved 3.1.2016 from World Wide Web:

http://www.davidzahumensky.cz/

Zahumenský, D. (2015). Budou moci občanská sdružení zůstat u původního

názvu? David Zahumenský, advokátní kancelář. Retrieved 3.1.2016 from World

Wide Web: http://www.davidzahumensky.cz/

Zákony a další právní předpisy: Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Zákon č. 2/1993 Sb. - Listina základních práv a svobod

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických osob

69

Seznam použitých zkratek:ČOV Český olympijský výbor

ČR Česká republika

ČUS Česká unie sportu

FAČR Fotbalová asociace ČR

FIFA Mezinárodní fotbalová federace

KFS Krajský fotbalový svaz

LFA Ligová fotbalová asociace

NOZ Nový občanský zákoník

OFS Okresní fotbalový svaz

o. p. s. Obecně prospěšná společnost

PČR Parlament České republiky

ř. z. Říšský zákoník

UEFA Unie evropských fotbalových asociací

70

Seznam grafů:Graf č. 1 Úprava názvu spolku (44)

Graf č. 2 Uvedení stanov do souladu s NOZ (45)

Graf č. 3 Uvedení stanov do souladu s NOZ – velké spolky (46)

Graf č. 4 Uvedení stanov do souladu s NOZ – malé spolky (46)

Graf č. 5 Časová náročnost úpravy předpisů (47)

Graf č. 6 Časová náročnost úpravy předpisů – velké spolky (48)

Graf č. 7 Časová náročnost úpravy předpisů – malé spolky (48)

Graf č. 8 Veřejná prospěšnost spolků (49)

Graf č. 9 Vnímání nové úpravy spolkového práva – velké spolky (51)

Graf č. 10 Vnímání nové úpravy spolkového práva – malé spolky (51)

71

11 PŘÍLOHY

11.1 Vzorové stanovy spolku vypracované ČOV

STANOVY

………………… (dále jen „Spolek33“)

Článek I. Název, sídlo, postavení Spolku

1. Spolek je založen na principu dobrovolnosti a demokratických zásadách v

souladu s ustanovením § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).

2. Spolek působí v českém jazyce pod názvem34: …………………, a zkratkou …………………, v anglickém jazyce pak pod názvem: …………………, a zkratkou ………………… Změna názvu je možná pouze na základě rozhodnutí Valné hromady.

3. Spolek je samostatnou nepolitickou organizací, přičemž svou níže popsanou činnost vyvíjí v souladu s právními předpisy České republiky.

4. Sídlem Spolku je ………………… 5. Oficiální symboly Spolku jsou:

a. Znak: tvaru …………………, barvy, …………………, jehož obsahem je …………………

b. Vlajka: barvy …………………

Článek II. Účel Spolku

1. Účelem (hlavní činností) spolku je podpora výkonu sportovní činnosti, konkrétně

pak …………………, její organizace, řízení, propagace, příprava reprezentace České republiky35, a další s tím související úkoly.

33 Případně název Spolku. 34 Název musí obsahovat kmen a jeden z dodatků: Spolek, Zapsaný spolek, nebo zkratku „z.s.“ 35 Např. jedná-li se o národní sportovní svaz.

72

2. Vedlejší činností Spolku může být hospodářská činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, která směřuje k podpoře hlavní činnosti Spolku.

3. Při zajišťování hlavní činnosti Spolku plní Spolek tyto hlavní úkoly: a. organizuje, řídí a koordinuje dle stanov, předpisů, příp. nařízení Spolku

sportovní činnost ………………… na území České republiky36, b. zabezpečuje rozvoj …………………, zajišťuje výchovu a zvyšování

kvalifikace odborných pracovníků, c. zastupuje zájmy …………………, svých členů v jednání se státními

orgány a jinými organizacemi, d. organizuje a řídí soutěže v ………………… na území České republiky37, e. podílí se na získávání finančních prostředků a materiálních prostředků k

zajištění své činnosti, reprezentace České republiky a přípravy na ni38 a k částečnému zajištění prostředků na činnost pro členy Spolku,

f. může provozovat vlastní hospodářskou činnost pro získání finančních a hmotných prostředků na zabezpečení své činnosti,

g. vydává vnitřní předpisy, h. zabezpečuje a řídí činnost všech reprezentačních družstev České

republiky v …………………39,

i. zastupuje ………………… na území České republiky a jedná se zahraničními národními svazy ………………… a případně jinými zahraničními organizacemi.40

Článek III.41 Pobočný spolek

1. Právní osobnost pobočného spolku je odvozena od právní osobnosti Spolku. 2. Název pobočného spolku musí obsahovat příznačný prvek názvu Spolku a musí

vyjadřovat jeho vlastnost pobočného spolku. 3. Spolek neručí za dluhy pobočného spolku.

Článek IV. 36 Jedná-li se o národní sportovní svaz. 37 Jedná-li se o národní sportovní svaz. 38 Obdobně. 39 Obdobně. 40 Obdobně. 41 Záleží na Spolku, zda zřídí tzv. pobočný spolek (pobočný spolek nahrazuje organizační jednotku dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování). V případě zřízení pobočného spolku doporučujeme detailnější úpravu.

73

Členství

1. Členy Spolku se mohou stát fyzické osoby (občan České republiky i cizí státní příslušník) a právnické osoby, oddíly a kluby …………………, mající provozování ………………… v předmětu své činnosti. O přijetí člena rozhoduje Výkonný výbor Spolku na základě písemné přihlášky. Členství vzniká rozhodnutím Výkonného výboru Spolku o přijetí člena.

2. Valná hromada Spolku může udělit čestné členství fyzickým osobám, které se zasloužily o rozvoj …………………. Čestní členové mají právo účasti na zasedání orgánů Spolku s hlasem poradním.

3. Spolek vede seznam svých členů. 42 Zápisy a výmazy v tomto seznamu provádí Výkonný výbor

Spolku, a to prostřednictvím usnesení z jeho zasedání, kdy jeho přílohu tvoří aktuální znění seznamu členů Spolku. Seznam členů je přístupný všem členům Spolku. Výkonný

výbor Spolku musí žadateli zpřístupnit seznam členů Spolku na jeho žádost do ………………… dnů od podání žádosti; jiným způsobem tento seznam členů Spolku

zpřístupnit nelze. 43

Článek V. Druhy členství

1. Členství může být základní nebo přidružené.44 2. Se základním členstvím jsou spojena veškerá práva a povinnosti stanovená

těmito stanovami a právními předpisy. Přidružení členové mohou vykonávat veškerá práva a povinnosti stanovená těmito stanovami a právními předpisy, s výjimkou hlasovacího a volebního práva na zasedání Valné hromady Spolku a práva navrhovat své zástupce do orgánů Spolku. 3. Přidruženým členem je ……45

Článek VI. Práva a povinnosti členů Spolku

1. Základní členové mají zejména právo:

a. podílet se dle svých osobních schopností na činnosti Spolku, 42 Podle ustanovení § 236 NOZ není vedení seznamu členů povinné. Pokud se však Spolek rozhodne zavést seznam členů, musí stanovy určit, jakým způsobem se v něm provádí zápisy a výmazy a jak bude zpřístupněn, případně zpřístupněn nebude. 43 Lze dispozitivně upravit i jinak, srov. § 236 NOZ. 44 Je možné zvolit i jedinou formu členství a práva a povinnosti upravit jednotně. 45 Dojde-li k zakotvení dvojího (příp. i dalšího) členství, bude zde vymezeno, za jakých podmínek se člen stává přidruženým členem.

74

b. volit a být voleni do orgánů Spolku za předpokladu plné svéprávnosti, c. hlasovat na Valné hromadě Spolku, d. účastnit se soutěží pořádaných Spolkem, e. navrhovat své zástupce do orgánů Spolku, f. využívat všech služeb poskytovaných Spolkem a jím zřízenými subjekty, g. podávat návrhy všem orgánům Spolku a obracet se na ně se svými

připomínkami. 2. Přidružení členové spolku mají zejména právo:

a. podílet se dle svých osobních schopností na činnosti Spolku, b. účastnit se soutěží pořádaných Spolkem, c. využívat všech služeb poskytovaných Spolkem a jím zřízenými subjekty, d. podávat návrhy všem orgánům Spolku a obracet se na ně se svými

připomínkami. 3. Povinnosti členů Spolku jsou zejména:

a. dodržovat stanovy a vnitřní předpisy Spolku, b. řídit se při výkonu sportovní činnosti vnitřními předpisy a pravidly

vydanými Spolkem, případně příslušnou mezinárodní organizací, jejíž součástí je Spolek,

c. řádně hradit stanovené příspěvky a další finanční povinnosti vyplývající z rozhodnutí a usnesení orgánů Spolku, smluv a vnitřních předpisů Spolku.

Článek VII.Zánik členství

Členství ve Spolku zaniká:

a. vyloučením, pro porušení povinností stanovených v čl. VI. těchto stanov, b. vystoupením, c. úmrtím člena - fyzické osoby, zánikem člena bez právního nástupce -

právnické osoby.

Článek VIII. Vyloučení člena ze Spolku

1. Členství ve Spolku zaniká podle ustanovení čl. VII. odst. 1 písm. a) těchto

stanov okamžikem rozhodnutí Výkonného výboru Spolku o jeho vyloučení. 2. Vyloučený člen může do patnácti dnů od doručení rozhodnutí Výkonného

výboru Spolku v písemné formě navrhnout, aby rozhodnutí o jeho vyloučení přezkoumala Rozhodčí komise. Rozhodčí komise zruší rozhodnutí o vyloučení člena, odporuje-li vyloučení zákonu nebo těmto stanovám.

75

Článek IX. Vystoupení člena ze Spolku

1. Člen Spolku může vystoupit ze Spolku v případě, že tento svůj záměr oznámí

Výkonnému výboru Spolku. 2. Vystoupení člena je účinné dnem oznámení o vystoupení Výkonnému výboru

Spolku.

Článek X. Orgány Spolku46

1. Orgány Spolku jsou:

a. Valná hromada, b. Výkonný výbor, c. Kontrolní komise, d. Rozhodčí komise.

Článek XI.Valná hromada

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem Spolku. 2. Valnou hromadu svolává nejméně jedenkrát za rok Výkonný výbor Spolku. Den,

místo konání a program zasedání oznámí Výkonný výbor členům Spolku písemně nejméně jeden měsíc před termínem zasedání Valné hromady.

3. Pozvánka na zasedání Valné hromady musí obsahovat místo, čas a program zasedání Valné hromady.

4. Valnou hromadu řídí předseda Výkonného výboru, případně jiný člen Výkonného výboru pověřený předsedou Výkonného výboru.

5. Zasedání Valné hromady může být blíže upraveno v Řádu Valné hromady. 6. Valná hromada Spolku je usnášeníschopná za účasti nejméně prosté většiny ze

všech základních členů Spolku. Pro účely usnášeníschopnosti Valné hromady se neužije poradních hlasů uvedených v odst. 8.

7. K přijetí usnesení je nutná prostá většina přítomných základních členů Spolku, přičemž každý základní člen Spolku má 1 (slovy: „jeden“) hlas.

8. Členové dalších orgánů Spolku se mohou účastnit zasedání Valné hromady Spolku s hlasem poradním.

46 NOZ kogentním způsobem nepředepisuje pojmenování orgánů, je tak možné je označit libovolně, pokud se názvem nevzbudí klamný dojem o jejich povaze.

76

9. Vyhotovení zápisu ze zasedání Valné hromady Spolku zajišťuje Výkonný výbor Spolku.

Článek XII. Působnost Valné hromady

1. Valná hromada Spolku zejména:

a. Projednává zprávu o činnosti Výkonného výboru Spolku, b. Schvaluje Stanovy Spolku, vnitřní předpisy a řády Spolku a veškeré

jejich změny; c. Schvaluje změnu účelu Spolku, včetně zaměření hlavní a vedlejší

činnosti; d. Projednává a schvaluje program činnosti spolku na další období; e. Projednává a schvaluje návrh hospodaření na příští období; f. Volí na čtyřleté období Předsedu Výkonného výboru Spolku, členy

Výkonného výboru Spolku navržené jednotlivými členy Spolku, včetně náhradníků, předsedu Kontrolní komise a její členy a předsedu Rozhodčí komise a její členy;

g. Schvaluje záměr udělení čestného členství Spolku; h. Projednává a schvaluje změnu názvu Spolku; i. Rozhoduje o zrušení a způsobu zrušení Spolku. j. Rozhoduje o výši příspěvků a jejich splatnosti.

Článek XIII.Mimořádná Valná hromada Spolku

1. V případě potřeby může být svolána Mimořádná Valná hromada Spolku, jestliže

o to písemně Předsedu Výkonného výboru požádá: a. dvoutřetinová většina řádných členů Spolku; b. členové Výkonného výboru, případně Rozhodčí nebo Kontrolní komise

Spolku svým usnesením. 2. Výkonný výbor je povinen svolat Mimořádnou Valnou hromadu Spolku do dvou

měsíců ode dne, kdy vznikla jedna z výše uvedených možností. 3. Mimořádná Valná hromada Spolku je oprávněna rozhodovat o všech

záležitostech uvedených v čl. XII. těchto Stanov. 4. Ustanovení čl. XI. odst. 3, 4, 6, 7, 8 a 9 těchto Stanov se použijí obdobně.

77

Článek XIV.

Výkonný výbor Spolku

1. Výkonný výbor Spolku je statutárním orgánem Spolku, který řídí činnost Spolku v souladu se zákonem a těmito Stanovami.

2. Členy Výkonného výboru Spolku volí Valná hromada Spolku na dobu 4 let. Výkonný výbor Spolku je složen z Předsedy a ……………. členů.

3. Výkonný výbor Spolku může podle svých potřeb a možností zřídit administrativní aparát a funkci tajemníka, přičemž při jejich zřízení / jmenování, určí rozsah jejich působnosti a pravomoci.

4. Členové Výkonného výboru jsou povinni vykonávat svoji činnost ku prospěchu účelu Spolku a s ohledem na jeho zájmy.

5. Členové Výkonného výboru jsou povinni se účastnit všech jednání a aktivně se podílet na činnosti Výkonného výboru Spolku. Členové Výkonného výboru Spolku mají nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů při plnění úkolů souvisejících s výkonem jejich funkce.

6. V případě ukončení činnosti některého z členů ve Výkonném výboru Spolku navrhne kooptaci nového člena Předseda Výkonného výboru Spolku, a to z náhradníků zvolených Valnou hromadou Spolku.

7. Schůze Výkonného výboru Spolku svolává předseda Výkonného výboru Spolku, a to podle potřeby, nejméně však ……………… v kalendářním roce.

8. Výkonný výbor Spolku musí být svolán, požádá-li o to nadpoloviční většina jeho členů.

9. Výkonný výbor Spolku je usnášeníschopný při přítomnosti nadpoloviční většiny jeho členů. Pro přijetí usnesení Výkonného výboru Spolku je nutná nadpoloviční většina přítomných členů Výkonného výboru Spolku. V případě rovnosti hlasů rozhodne hlas Předsedy Výkonného výboru Spolku.

10. Výkonný výbor Spolku může podle potřeby přizvat na své zasedání členy dalších orgánů Spolku, případně jiné osoby, a to s právem poradního hlasu.

Článek XV. Působnost Výkonného výboru

1. Výkonný výbor je nejvyšším orgánem Spolku v době mezi konáním Valných

hromad. 2. Výkonný výbor vykonává pravomoci, které nejsou výlučně svěřeny Valné

hromadě Spolku. Výkonný výbor Spolku zejména:

a. Rozhoduje o přijetí a vyloučení člena Spolku,

78

b. Zpřístupňuje žadateli seznam47 členů Spolku, c. Svolává Valnou hromadu, d. Oznamuje členům Spolku den, místo konání a program zasedání Valné

hromady, e. Vyhotovuje zápis ze zasedání Valné hromady Spolku, f. Svolává mimořádnou Valnou hromadu Spolku, g. Podle svých potřeb zřizuje administrativní aparát a funkci tajemníka.

Článek XVI. Kontrolní komise Spolku

1. Kontrolní komise je nezávislým orgánem Spolku. 2. Kontrolní komise má nejméně tři48 členy. Valná hromada může při volbě členů

Kontrolní komise určit, že počet členů bude vyšší než 3, přičemž se nesmí jednat o počet dělitelný 2.

3. Kontrolní komise volí hlasováním ze svého středu předsedu. 4. Kontrolní komise dohlíží, jsou-li záležitosti Spolku řádně vedeny a vykonává-li

Spolek činnost v souladu se stanovami, vnitřními předpisy Spolku a právními předpisy. Zjistí-li Kontrolní komise nedostatky, upozorní na ně Výkonný výbor Spolku.

5. V rozsahu působnosti Kontrolní komise může její pověřený člen nahlížet do dokladů Spolku a požadovat od členů dalších orgánů Spolku nebo od jeho zaměstnanců vysvětlení k jednotlivým záležitostem.

Článek XVII. Rozhodčí komise Spolku49

1. Rozhodčí komise je nezávislým orgánem Spolku, který rozhoduje sporné

záležitosti náležející do samosprávy Spolku. 2. Rozhodčí komise rozhoduje zejména spory mezi členy a Spolkem o placení

členských příspěvků, spory mezi členy Spolku vzniklé ze smluv, spory mezi

47 Je-li seznam členů Spolkem veden. 48 Jde o kogentní ustanovení, viz § 262 odst. 1 NOZ. 49 V této oblasti dále odkazujeme na Změnu zákona o rozhodčím řízení a v jejím rámci část sedmou, Řízení před rozhodčí komisí spolku. V souladu se sjednocením činnosti rozhodovacích orgánů v oblasti sportovních spolků doporučujeme, aby Spolek ve stanovách výslovně uvedl, že uznává pravomoc a působnost Rozhodčí komise ČOV (v návaznosti na to musí dojít k úpravě vybraných ustanovení těchto stanov týkajících se Rozhodčí komise Spolku – např. volba členů Rozhodčí komise Spolku, přezkoumání vyloučení členů Spolku atd.).

79

právnickými osobami a hráči ……………., spory mezi právnickými osobami vyplývajícími z jejich činnosti a další obdobné spory. Rozhodčí komise dále přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku dle čl. VII., odst. 2 těchto Stanov.

3. Rozhodčí komise má nejméně tři50 členy. Valná hromada může při volbě členů Rozhodčí komise určit, že počet členů bude vyšší jak 3, přičemž se nesmí jednat o počet dělitelný 2. Členem Rozhodčí komise může být jen bezúhonná a plně svéprávná osoba, která ve spolku nepůsobí jako člen Výkonného výboru nebo Kontrolní komise.

4. Funkční období člena Rozhodčí komise je čtyřleté51. 5. Rozhodčí komise volí hlasováním ze svého středu předsedu. 6. Z činnosti Rozhodčí komise je vyloučen její člen, jemuž okolnosti případu brání

nebo by mohly bránit rozhodovat nepodjatě. 7. Rozhodčí komise Spolku musí rozhodnout ve věci samé nejpozději do 6

měsíců.52 8. Činnost Rozhodčí komise se řídí Jednacím řádem Rozhodčí komise, který

schvaluje Valná hromada Spolku jako vnitřní předpis Spolku a zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

Článek XVIII. Závěrečná ustanoveni

1. Tyto stanovy Spolku byly schváleny Valnou hromadou Spolku dne

………………. a okamžikem schválení nabývají účinnosti. 2. V případě, že jakékoliv ustanovení těchto stanov bude shledáno neplatným či

nevynutitelným, nebude tím dotčena platnost, respektive účinnost ostatních ustanovení těchto Stanov.

50 Tento počet lze upravit i jinak, srov. § 265 odst. 1 NOZ. 51 Může být stanoveno libovolně. 52 Podle § 40 h zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, může být lhůta prodloužena až na 9 měsíců. Pokud však nebude lhůta stanovami či vnitřním předpisem stanovena, použije se úprava zákonná, podle které musí být vydáno rozhodnutí ve věci samé do 3 měsíců.

80

11.2 Vzorové stanovy spolku AK Zahumenský

Přátelé kolibříků, z. s.Stanovy spolku

Čl. INázev a sídlo

Přátelé kolibříků, z. s. (dále jen „spolek“) mají své sídlo v Brně, na adrese Náměstí svobody 103/5, PSČ 602 00. Anglický ekvivalent jména spolku: Friends of Hummingbirds.

Čl. IIÚčel spolku

Účelem spolku je ochrana, propagace a podpora všech živočišných druhů spadajících do čeledi kolibříkovitých (Trochilidae).

Čl. IIIHlavní činnost spolku

Činnost spolku směřuje k naplnění účelu popsaného v čl. II., co by společného zájmu jeho členů. Tento účel je naplňován zejména prostřednictvím:

a) výzkumu a vzdělávání v oblasti ornitologie se zaměřením na čeleď kolibříkovitých,

b) analýzy, komentování a propagace právních instrumentů na ochranu životního prostředí a živočišných druhů spadajících do čeledi kolibříkovitých,

c) praktické spolupráce s jinými subjekty na národní i mezinárodní úrovni,d) pořádání seminářů, přednášek a konferencí směřujících především k prevenci

ohrožení a rozvoji populace živočišných druhů spadajících do čeledi kolibříkovitých,

e) organizování kampaní a petičních aktivit,f) propagace aktivit spolku a osvěta v ochran životního prostředí živočišných

druhů spadajících do čeledi kolibříkovitých např. prostřednictvím pořádání benefičních akcí a informování veřejnosti,

g) vydávání a distribuce publikací, brožur, letáků a dalších materiálů,h) poradenské a konzultační činnosti,i) účasti na konzultačních a rozhodovacích procesech týkajících se živočišných

druhů spadajících do čeledi kolibříkovitých,j) účasti ve správních i jiných řízeních, ve kterých mohou být dotčeny zájmy

ochrany životního prostředí a živočišných druhů spadajících do čeledi kolibříkovitých,

k) zapojení dobrovolníků a podpora dobrovolnictví,l) vystupování jako právnická osoba oprávněná hájit zájmy živočišných druhů

spadajících do čeledi kolibříkovitých,

81

m) realizace projektů směřujících k navýšení populace živočišných druhů spadajících do čeledi kolibříkovitých na území střední Evropy.

Čl. IVČlenství ve spolku

1. Členem spolku může být fyzická osoba starší 15 let. Členství ve spolku vzniká na základě schválení písemné přihlášky členskou schůzí spolku, která o jeho přijetí rozhoduje na svém nejbližším zasedání. Prvními členy spolku se automaticky stávají osoby přítomné na ustavující schůzi spolku.

2. Člen spolku má právo:a) účastnit se jednání členské schůze a podílet se na jejím rozhodování hlasováním,b) volit předsedu spolku,c) předkládat návrhy, podněty a připomínky orgánům spolku,d) podílet se na praktické činnosti spolku.

3. Člen spolku má povinnost:a) dodržovat stanovy, plnit usnesení orgánů spolku,b) aktivně hájit zájmy spolku, dodržovat vnitřní dohody a nepodnikat žádné kroky,

které by byly v rozporu se zájmy spolku,c) aktivně a pravidelně se účastnit jednání orgánů spolku a přispívat ke zlepšení

jejich práce.

4. Členství ve spolku zaniká:a) doručením písemného oznámení o vystoupení člena předsedovi,b) úmrtím člena,c) zánikem spolku,d) vyloučením člena členskou schůzí, v případě, že se člen třikrát bez omluvy

nezúčastní zasedání členské schůze nebo opakovaně i přes písemné napomenutí ze strany orgánu spolku porušuje tyto stanovy,

případně z jiného důvodu stanoveného zákonem.5. Seznam členů spolku je veřejný a je přístupný na internetových stránkách spolku.

Zápis a výmazy v tomto seznamu provádí předseda při vzniku a zániku členství a dále při jakékoliv změně podstatných údajů.

6. Veškeré vypořádání vůči členovi, kterému zaniklo členství, proběhne do tří měsíců od potvrzeného ukončení členství.

Čl. VOrgány spolku

Organizační strukturu spolku tvoří tyto orgány:a) členská schůze,b) předseda.

Čl. VI82

Členská schůze1. Nejvyšším orgánem spolku je schůze všech jeho členů – členská schůze. Členská

schůze rozhoduje o všech důležitých věcech týkajících se spolku, zejména:a) schvaluje stanovy spolku a změny těchto stanov,b) volí předsedu a odvolává jej, c) schvaluje zprávu o činnosti spolku za předcházející rok d) určuje a schvaluje strategický plán spolku a jeho cíle na příští období,e) schvaluje přihlášky nových členů a rozhoduje o vyloučení členů,f) rozhoduje o vstupu spolku do právnických osob,g) rozhoduje o členství spolku v mezinárodních organizacích, koalicích a

kampaních,h) rozhoduje o provozování kanceláře spolku,i) rozhoduje o zániku spolku.

2. Členská schůze také rozhoduje o všech věcech, které nespadají do pravomoci jiného orgánu spolku.

3. Zasedání členské schůze je svoláváno předsedou spolku podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Předseda je povinen svolat do jednoho měsíce členskou schůzi, pokud ho o to požádá písemně alespoň jedna třetina členů spolku. Informaci o konání zasedání členské schůze zasílá předseda členům spolku písemně nebo elektronickou poštou na kontaktní adresu, kterou člen uvedl v přihlášce, případně na později členem spolku uvedenou kontaktní adresu, a to nejpozději dvacet dní před jeho konáním. Součástí informace je návrh programu zasedání. Nejpozději deset dní před konáním zasedání členské schůze zasílá předseda členům spolku návrhy materiálů, které je povinen předložit ke schválení.

4. Členská schůze může na svém nejbližším zasedání změnit kterékoliv rozhodnutí předsedy.

5. Členská schůze je usnášeníschopná, účastní-li se jejího zasedání třetina všech členů spolku. Členská schůze rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů spolku, není-li v těchto stanovách uvedeno jinak. Každý člen má při rozhodování jeden hlas; hlasy členů si jsou rovny.

6. Záležitost, která nebyla začazena na pořad zasedání při ohlášení členské schůze v souladu s odst. 3 těchto stanov, lze rozhodnout jen se souhlasem dvou třetin přítomných členů spolku.

7. O rozhodnutích přijatých na zasedání členské schůze pořizuje členskou schůzí pověřený člen spolku zápis. Zápis svým podpisem ověřují dva členové přítomní na zasedání členské schůze.

Čl. VIIPředseda

83

1. Předseda je statutárním orgánem spolku, který je oprávněn za něj jednat ve všech věcech, zejména pak je oprávněn rozhodovat o otázkách spojených s fungováním spolku, včetně dispozic s jeho majetkem, s výjimkou majetku nemovitého, přijímat zaměstnance spolku, ukončovat jejich pracovní poměr, a rozhodovat o všech jejich pracovních záležitostech. Za spolek může jednat rovněž předsedou zmocněný člen nebo zaměstnanec spolku.

2. Předseda je volen členskou schůzí na dobu 3 let. Předseda se funkce ujímá den následujícího po dni volby.

3. Předseda je povinen:a) svolávat zasedání členské schůze v souladu s čl. 6 odst. 2. těchto stanov,b) vést řádně agendu členské schůze a seznam členů spolku,c) archivovat veškeré zápisy ze zasedání členské schůze,d) jednou za tři roky předložit členské schůzi ke schválení strategický plán spolku,

a to tak, aby mohl být projednán nejpozději tři měsíce před ukončením platnosti předchozího strategického plánu.

Čl. VIIIZpůsob majetkového vypořádání při zániku spolku

V případě zániku spolku je jeho likvidační zůstatek bezplatně převeden na jinou právnickou osobu neziskového charakteru, jejíž cíle jsou blízké cílům spolku.

Účinnost od 1. 1. 2015

V Brně dne 1. 12. 2014Zapsal: Ověřila:

Jan Novák Jana Nováková

84