7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

1/136

Prav slovo I V O D N S L O V O M E T R O P O L I T Y K R Y T O F A I 2

Duchovn ivot I P O S E L S T V K R O K U S V A T C H C Y R I L A A M E T O D J E I 4S P O M O C B O I 7S V T K Y S V A T C H A P O T O L P E T R A A P A V L A A Z T I T Y P E S V A T B O H O R O D I C E V C H R M U S V . N I K O L A J E V D E J V I C C HI . 12S C H E M A T IS M U S P R A V O S L A V N C R K V E V E S K C H Z E M C H A N A S L O V E N S K U

I 16Slovensko I

I K O N A I 20

Krtce I K 24Na cestch I

P O U K E S V A T P A R A S K E V I 34

ivotn styl I F E S T I V A L P R A V O S L A V N H U D B Y A R C H A I O N K A L L O S 2 0 1 2I A R C H A I O N K A L L O S 2 0 1 2 44V Z N I K N O V F I L M C Y R I L A M E T O D J A P O T O L O V S L O V A N I 52

Tma I Z V O L E N N O V A R C I B I S K U P P R E O V S K A S L O V E N S K A I 58S V C E N A I N T R O N I Z A C E V L A D Y K Y R O S T I S L A V A I 59

Historie I S V A T K N E R O S T I S L A V I 66

Teologie I V N O N P O S E L S T V I 84N A R O Z E N K R I S T A . S T R U N D J I N Y I . 86V N O C E Z Z R A K , K T ER N E L Z E S N I M S R O V N AT I , 90

Ikony I P R O M N N P N , M O Z A I K O V I K O N A , 1 . P O L . 1 2 . S T O L . I , , X I I . 96K E S T P N , 1 7 . S T O L . , M U Z E U M A N D R E J E R U B L E V A , M O S K V AI , X V I I . . , 97

Svtci I S V A T K L I M E N T, B I S K U P V E L I S K A J E H O S P O L U P R A C O V N C I A N G E L R , G O R A Z D , N A U M A S V AI , : , , A 98

Ze zahrani I - D I A L O G P R A V O S L A V N C H C R K V S E V R O P S K O U U N I I C 106

P O H E B P A T R I A R C H Y M A X I M A V T R O J A N S K M M O N A S T R U I 108N A P A M T K U B U L H A R S K H O P A T R I A R C H Y M A X I M A I 110Z E M E L P R A V O S L A V N P A T R I A R C H A I G N A T I O S I V . A N T I O C H I J S K I I V 112N O V A N T I O C H I J S K P A T R I A R C H A J N X . I X 113

Kniha na pokraovn I G O R A Z D V P R A V O S L A V N K A T E C H I S M U S I 116

Recepty I 132Pobavte se I 134Fotoreporte I

S V C E N N O V H O C H R M U S V. L U D M I LY I . 8A R C H I J E R E J S K B O S K L I T U R G IE V C H R M U S V . L U D M I LY I . 10P E D S T A V E N S R B S K H O A S O P I S U S R P S K I G L A S N I K I 15K N S K S V C E N O . V I T A L IJ E I . 18A R C H I J ER E J S K B O S K L I T UR G I E V P L Z N I I . 23

C H R M O V S V TE K S V . B A R B OR Y I . 30C H R M O V S V TE K S V . M I K U L E I . 33P O U K E S V A T P A R A S K E V I 39J . S . K A T O L I K O S A P A T R I A R C H A C E L G R U Z I E I L J A I I . A J . B . M E T R O P O L I T A K R Y T O FI . . I I . . 43F E S T I V A L P R A V O S L A V N H U D B Y A R C H A I O N K A L L O S I A R C H A I O N K A L L O S 49F O T O G R A F I E Z N AT E N F I L M U C Y R I L A M E T O D J I 54V E E R N B O H O S L U B A S P O L U S N A R E E N I E M " N O V H O P R E O V S K H O A R C H I J E R E J EI 62S V C E N O T C E R O S T I S L A VA A JE H O I N T R O N I Z A C E I 64S V C E N S VA T H O P R ES T O L U A C H R M U I 80S O E L N I K V C H R M U S V. M I K U L E I . 88A R C H I J ER E J S K B O S K L I T UR G I E N A O L A N E C H I 94P A N Y C H ID A Z A Z E S N U L H O M E T R O P O L I T U D O R O T E JE I 104P O S L E D N R O Z L O U E N S B U L H A R S K M P A T R I A R C H O U M A X I M E MI 109

Z A H J E N D N R U S K K U C H Y N A U M N I 124E P A R C H I L N S H R O M D N P R A S K E P A R C H I E V M O S T U I 128V N O N K O N C E R T S B O R U C H E R U B N Y A D T S K H O S B O R U A N H E L YI 129

5 9

6 6

1 1 3

4

3 4

5 2

OBSAH I

ikona 4 /2012 1

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

2/136

. , 70 , : ,

, . , -

, . . - , , . , ,

, , . , . , , , ,

, . , , , 1 2013 , , . , , . , , . , - , , , - , , . , , . II , -, , , , , . II, , - -, . , ; . , . , . - . . , -

, 218/49. , , , . , , . ,

, , -

, -. , , , . - , . , , ,

Pravoslavn crkev m v na spolenosti nezastupiteln msto.Svat biskup Gorazd, od jeho muednick smrti uplynuloletos 70. let, k tomu napsal: Tak sudek, zda esk pravoslavje nebo bude skutenm pravoslavm, penechvm budouc-

nosti. Jsem si vdom naich nedokonalost, nebo pevychovat sebea pevychovat vrstvy lidov o hlubokou pevchovu zde skutenb nen vc jednoho roku ani jednoho desetilet. Nae mstncrkev v minulm stolet nkolikrt ukzala, e je pnosem pro eskoui slovenskou spolenost. Viditeln to bylo zvlt v dob pohnutchlet na konci druh svtov vlky. Krom hrdinstv a ivotnch obt,kter pineli et pravoslavn lid v dob heydrichidy, nesmmezapomenout ani na tisce rusnskch, ukrajinskch a ruskch vojk,kte bojovali, byli zranni a zemeli na bojitch jako lenov esko-slovenskho armdnho sboru. Velel jim tehdy generl Ludvk Svobodat pravoslavnho vyznn. Nejlep hodnoty, kter spolenosti pinesli,

byla opravdovost, estnost a upmnost v pravoslavn ve v JeeKrista a vrnost duchovnm hodnotm, je dalo svtu kesanstv.V souvislosti s novm crkevnm zkonem, kter zan platit odprvnho ledna novho roku milosti Bo 2013, jsou pravoslavn vcpovoln k tomu, aby opt dokzali upmnost sv kesansk vrya vrnost Psmu svatmu a odkazu svatch Otc. Crkev Bo se podleslov Jee Krista nikdy nevnovala shromaovn poklad na zemi.Jedin poklady, je shromaovala, byly poklady duchovn. Ve, cokdy crkev vlastnila, bylo ureno pro konn bohoslueb a hlavn propi o nemocn, chud a vechny jinak trpc nouz. Bohatstv stedo-vk crkve na zpad jak vme z djin, nevedlo nikdy k niemu. Osv-cen csa rakousk Josef II. sekularizoval, to je odborn slovo pro zes-ttnn velkho crkevnho majetku, crkev v rmci impria, jehosoust byly zem esk koruny, ale i mnoho dalch zem, mezi nimibyly i zem pravoslavn. Tato josefnsk reforma na jedn stran osvo-bodila vc od pe o hmotn statky, ale zrove uinila z crkve m-skokatolick i z dalch crkv uritm zpsobem sttn instituci. Du-chovn osoby zaaly pobrat sttn plat, povaly vhody sttnch

Foto: Jadran etlk I :

ikona 4 /20122

PRAV SLOVO I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

3/136

428/2012. , , - - , . 1 2013 . , .

. - , . . , , , - , , . , , . - . , ,

1942 . , , , , .

. , , . . , . , , . , , . -. . . ,

, , . , - , , , . - 1150- . . , : , , . , , ; - , , -

. , . , , , , , , -, . , . , , . , . , , . . , : , , .

:, , ;, 1979 .

ednk, vcm zstala jen pe o crkevn budovy. O duchovn sezaal starat stt jako o sv zamstnance.Pohled na crkev jako na sttn instituci zstal platn i po vzniku esko-slovenska. Duchovenstvo pobralo dle sttn plat. Registrovan crkvev demokratick republice byly soust kultury eskoslovenskch nrod.Podobn se o crkev staralo socialistick eskoslovensko zkonem. 218/49 Sb. Crkevn tajemnci v rmci psoben Ministerstva kultury

dvali duchovnm souhlas k innosti a zrove jim vymili plat. Jakoduchovn mohla existovat pouze ta osoba, kter krom sttnho souhlasupobrala tento sttn plat. Proto se na dalch padest let a vce upevnilapedstava, e duchovn jsou sttn zamstnanci a crkev je kulturn insti-tuce psobc v rmci aktivit Ministerstva kultury. Uplynulo mnoho letpo zmnch politickho systmu v na spolenosti, kdy probhala in-tenzivn diskuse o tom jak ukonit platnost ve uvedenho zkona,kter zjevn psoben crkv svazoval a stle jim vnucoval obraz sttninstituce. Vsledkem tto diskuse mezi crkvemi a pedstaviteli sttnmoci nap politickm spektrem je zkon schvlen Parlamentem eskrepubliky koncem letonho roku pod slem 428/2012 Sb. Pedstavujevelk djinn zlom a zrove i vraz schopnosti najt konsenzus v rmciregistrovanch crkv v esk republice, Vldou R a Parlamentem R.Nov zkon nabv platnosti 1. 1. 2013. Znamen konec existence jose-fnskch reforem a umouje crkvm svobodn t podle zsad, kter

vyznvaj. Nae pravoslavn crkev se tak me vrtit ke svm apotolskma svatooteckm zsadm. Nebude proto peovat o poklady pozemsk,nebude shromaovat pomjiv bohatstv. To velmi mlo, co zskaj naested a eparchie z crkevnho vyrovnn, pouije vhradn na zabez-peen konn bohoslueb, hlsn svatho evangelia a pro innoupomoc vem potebnm, kte se ocitli v nouzi.Tyto mal prostedky v dnm ppad neposta pokrt stvajc nkladyna innost na crkve. Nevztahuj se na ns dn restituce. Vechno, cohmotnho pravoslavn kdysi mli, zkonfiskovalo gestapo ji v roce 1942.Proto je velmi myln pedstava, e od letonho roku duchovn zbohatnou,budou mt velk platy a e vichni budeme provat as blahobytu. V d-nm ppad to tak nen. Naopak budeme se vichni postupn vracet doas apotolsk crkve, kter nemla dn majetek ani dn jin hmotnstatky. Jejm nejvtm bohatstvm byli vc lid. To znamen, e vc

pravoslavn lid budou v budoucnu i nam nejvtm bohatstvm. Budezleet na kadm vcm, jak se s touto vskutku epochln zmnou za-bezpeen crkve vyrovn. Bude velmi zleet na tom, jak rychle pocho-pme, e se o nai crkev a nae duchovn ji nestar stt. Po nkolika de-setiletch pechodnho obdob veker hmotn zabezpeen crkve budoupedstavovat dary vcch. V tto pechodn dob se budeme snait vy-tvoit podmnky pro ivot crkve jako velik rodiny. Zodpovdnost o niponesou vichni jej lenov. Bude opt skutenm Kristovm Tlem1,v nm kad d, jak k svat apotol Pavel, m sv nezastupiteln msto.Do novho roku Bo milosti tedy vstupujeme s novm sttnm zkonem,kter ns vrac nejen do doby apotolsk a svatooteck, ale nezapom-nejme, e i do doby svatch Cyrila a Metodje. Pipomnme si v tomtojubilejnm roce 1150. vro od zahjen jejich svatho misijnho dlav naich zemch. Nauili ns rozumt svatmu evangeliu. Oni to byli,kdo poprv peloili do jazyka naich pedk slova: neshromaujte

sob poklady na zemi, nebo v Otec n nebesk, e toto vechno po-tebujeme. Berme proto nov zkon jako monost prohloubit nai osobnvru, nadji a lsku k Bohu a lovku. Pemlejme a pracujme na tom,jak nejlpe zhodnotit vechny dary, kter nm doposud pichzej jakovsledek majetkovho vyrovnn se sttem. Bume si vdomi, e dlouhdoba sttnho zabezpeen crkve definitivn skonila. Pila doba, kdyse budeme opt podobat apotolsk crkvi prvnch stolet po Kristu a z-rove vem naim pravoslavnm sousedm v Polsku i na Ukrajin av Rakousku, kde ije crkev z dar a obtavosti vcch. Jist to nebudelehk. Budeme potebovat hodn asu k tomu, abychom si uvdomili, ekrlovstv Bo nen z tohoto svta2. Prv draz na duchovn hodnotyje to, co dnen spolenost od ns oekv. Lid nemohou t bez odpu-tn, vzjemnho bratrstv, mru a lsky. Nov crkevn zkon nm umo-uje, abychom tyto a dal vn hodnoty provali a prohubovaly. Stle

plat a bude platit: Ne jenom chlebem bude lovk iv, ale kadmslovem, kter vychz z Boch st.3 metropolita Krytof1 BIBLE, esk ekumenick peklad, Praha 1979, 1. list ke Korintskm, 12. kap., 27. ver2 tamt, Evangelium sv. Jana, 18. kap., 36. ver3 tamt, Evangelium sv. Matoue, 4. kap., 4. ver

PRAV SLOVO I

ikona 4 /2012 3

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

4/136

Dstojn otcov, brati a sestry, ven oby-vatel esk republiky a Slovensk repu-bliky,loskho roku vyhlsila nae mstn Pravo-slavn crkev v eskch zemch a na Slo-vensku Rokem svatho knete Rostislava.Uplynulo 1150 let od jeho Bohem vdech-

nut mylenky pozvat na Velkou Moravuvrozvsty, kte by srozumiteln zvstovalislovo Bo a modlili se v rodnm jazyce na-ich slovanskch pedk. Cel rok jsme sevnovali tto velik svteck osobnosti z po-tku djin naich slovanskch nrod. Ko-nali jsme bohosluby vnovan jeho oslav.Modlili jsme se v chrmech nesoucch jehojmno. Podali jsme oslavy a konferencevnovan jeho duchovnmu, sttnickmu aetickmu odkazu. Na zklad pozvn pra-voslavnch v USA jsme dokonce na Aljacev obci Tuluksak vysvtili zklady chrmu

zasvcenho jeho pamtce.

Mnohokrt jsme si pipomnli slova z po-selstv svatho knete Rostislava adresova-nho byzantskmu csai Michalovi III.:LJUDEM NAIM POHASTVA SJA OTVRHIM

I PO CHRISTANESK SJA ZKON DRAIM,

UITELJA NE IMAM TAKOVHO, IE BY NY

V SVOJ JAZYK ISTUJU VIRU CHRISTIASKUJU

SKAZAL, DA BYA I INY STRANY TOHO

ZRJAE PODOBILISJA NAM. TO POSLI NAM

VLADYKO, EPISKOPA I UITELJA TAKOVHO.

OT VAS BO NA VSJA STRANY VSEHDA DOBRYJ

ZKON ISCHODIT Tento text pedali pout-nci z ech, Moravy a Slovenska nstupcisvatho Fotia Velikho, konstantinopol-skmu patriarchovi Bartolomji I. v jehosdle ve Fanaru v sti bval Konstantino-pole.Vron rok vznamn pispl k vt zn-mosti o ivot a dle i duchovnm odkazusvatho velkomoravskho knete Rosti-

slava. Nauili jsme se slovm modlitebnho

troparu k jeho oslav, kter nm kaj:Prv mezi knaty svho nroda, Bohembyv nabdn, zatouil jsi zanechati slouenmodlm a v prav ve poznvati Boha i-vho, prozeteln peujcho o lid svj.K slavnosti vry povolal jsi moudr uitele,kte nabdli nm perlu nesmrn ceny k i-

votu vnmu. Moravsk kne Rostislave,poehnn jsi byl svtci Cyrilem a Metod-jem, kte velikou lsku projevili k lidu slo-vanskmu, nauive jej prav bohoct. Natto skle vry blahoctnostnm ivotem sesozdobil, a nyn v pbytcch Otce nebeskhopros za ns, aby spasil due nae.Rok svatho Rostislava vak pedchz 1150.vro pchodu svatch vrozvst Cyrilaa Metodje na zem naich stt eskhoa Slovenskho. Uvdomujeme si, e toto v-ro nen jenom na mstn crkve. Du-chovn a kulturn odkaz pat vem slovan-

skm nrodm. Slovansk psemnictv, jesvat solut brati zaloili, umonilo vstou-pit naim slovanskm pedkm do djinkesansk Evropy. Vechny pravoslavn cr-kve nikdy nepestaly ctt jejich svatou pa-mtku, jak to zpvme v oslavnm zpvu:Apotolm rovn a slovanskch zem ui-tel, Cyrile a Metodji, v Bohu moud,Vldce vech proste, aby vecky nrody slo-vansk utvrdil v pravoslav a jednomysl-nosti, svtu pokoj daroval a spasil due

, , - , - . 1150 , , , , - . , - . , ,

, . , , -

. , - , , -. - , - - III: ,

,

-

, ,

, . ,

, .

. (. .., 4) -

, -,

I ,

. , - . , : , , - , - . , - , , - , , -. - . , . , , 1150- -. , - -

. .

ikona 4 /20124

DUCHOVN IVOT I

PoselstvPravoslavn crkve v eskch zemch a naSlovensku k Roku svatch Cyrila a Metodje

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

5/136

, , - -

. - , -

: - , ,

ikona 4 /2012

DUCHOVN IVOT I

5

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

6/136

nae. Velmi si vme skutenosti, e i z-padn kesan obnovili v 19. stolet jejichctu a pozdji je dokonce vyhlsili za spo-lupatrony evropskho kontinentu.Pi jubilejn vzpomnce na svat vrozvstyse duchovn penme do 9. stolet, kdynebyli kesan rozdleni. ili v jedn, veo-

becn, svat, apotolsk Crkvi. Vichni

kesan se spolu modlili a vichni hierar-chov, duchovn i prost vc provali spo-leenstv jedn vry a duchovn jednoty vesvat eucharistii. Tato skutenost nm umo-uje slavit cyrilometodjsk vro spolus ostatnmi kesany a vemi lidmi dobrvle ponaje pedstaviteli stt, kraj, mst

a obc.Jak v esk republice, tak i ve Slovensk re-publice se pipravuj konference, setkn,bohosluby a vstavy vnovan odkazu sva-tch Cyrila a Metodje. V rmci na crkve,podobn jako tomu bylo v ppad pamtkysvatho Rostislava, pipravuj nae eparchiespolu s bohosloveckou fakultou slavnostnpoutn bohosluby, vstavy, setkn a kon-ference. Vichni duchovn, zstupci crkev-nch obc a vichni nai ptel jsou zvltzvni na duchovn pou do arelu Nrod-nho pamtnku v Mikulicch na jin Mo-

rav, kde ili a tvoili svat vrozvstovCyril a Metodj. Tato pou se bude konats Bo pomoc v sobotu 25. kvtna 2013.Pozvn na ni pijal konstantinopolsk pa-triarcha Bartolomj I. s doprovodem. astpislbili tak zstupci vech slovanskchpravoslavnch crkv a jako host pedsta-vitel sttn sprvy i dalch kesanskchcrkv. Ve spoluprci s Jihomoravskm kra-jem pipravujeme tak na 24. kvtna vdec-kou konferenci Odkaz svatch Cyrila a Me-

todje v Brn. Pipravuj se tak vstavya dal konference v rmci psoben naPravoslavn bohosloveck fakulty v Preov.V nedli 28. jna 2012 kon Rok svathoRostislava. Tento den vyhlaujeme jubilejnRok svatch Cyrila a Metodje k 1150. v-ro jejich pchodu na Velkou Moravu.

Nech Hospodin ehn vem, kte jej pod-po jak svoj ast na zmnn pouti doMikulic nebo na jinch modlitebnch se-tknch, vstavch i konferencch.

Svat Cyrile a Metodji proste Boha za ns!

+ Krytof,arcibiskup prask,

metropolita eskch zem a Slovenska

+ Simeon,arcibiskup olomoucko-brnnsk

+ Juraj,arcibiskup michalovsko-koick

+ Tichon,biskup komrensk,

pomocn biskup pro preovskou eparchii

+ Jchym,biskup hodonnsk, pomocn biskuppro olomoucko-brnnskou eparchii

- , - . , XIX -, - . , - IX , - . . , , -. - - , , , - . , - ,, , - -

. , , , , -

,

-, , . , - - , , . , 25 2013. - . - - , , - . : -, 24 . . , - - .

28 2012 - . -

1150- . , - , , .

, !

+ , ,

+ , -

+, -

+ , ,

+ ,

,

-

ikona 4 /20126

DUCHOVN IVOT I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

7/136

Pn Je Kristus k svm uednkm: J

jsem vinn kmen a vy ratolesti. Kdo zstvve mn, a j v nm, ten nese ovoce mnoh; ne-

bo beze mne nic nemete uiniti. (Jan 15,5)

Ve, co dlme ve svm ivot, bychom mliinit s modlitbou a s vrou v pomoc Bo.Na potku kadho dla musme nejprvepoprosit Pna o poehnn naich zmra pak se o n piinit vlastn snahou a pl.Teprve ped rokem vznikla nov pravo-slavn obec v Mukaov a ji letos 11. listo-padu zde vysvtil Jeho Blaenost metropo-lita Krytof zklady novho chrmu.Sychrav podzimn poas neodradilo a-stnky tto slavnosti. Ptomni byli vc z

Mukaova, z Prahy i ze irokho okol. Spolu

s vladykou se poehnn zklad astniliduchovn sprvce mukaovsk obce otec Ev-en ervinsk, okrun protopresbyter otecVasil Stojka a dal otcov: olansk ped-staven Vladislav Dolguin, Igor Efremush-kin z Berouna a Roman Haydamaenko zKladna.Svcen zaal v 16 hodin Jeho Blaenost me-tropolita Krytof. Nejprve peetl zvltnmodlitby, uren pro tuto pleitost, a potpoehnal zklady chrmu svcenou vodoua olejem. Do ty roh budovy byly takvloeny tyi kameny se znamenm ivo-

todrnho Ke, aby jako duchovn peetizpevnily stavbu. Vichni se vroucn modlili,aby Hospodin zachoval svou crkev a uiniltyto zklady pevn a neporuen a do slav-nho druhho pchodu Naeho Pna JeeKrista.Na zvr bychom rdi podkovali zast-nnm:

Na prvnm mst Jeho Blaenosti, dle du-chovenstvu a vcm. Zvltn podkovnpat obanskmu sdruen Chrm Muka-ov, kter nejen zajistilo stavebn pozemekpro nov svatostnek, ale odvedlo tak kva-litn stavebn prce na jeho zkladech.tene bychom chtli poprosit o pomoc v

naem sil o zbudovn novho chrmuPn, a to jak hmotnou, tak i duchovn. Pa-matujte na ns ve svch modlitbch.Pn Je chce skrze ns a s nmi init velkvci. Bume jeho spolupracovnky na ttostavb. S pomoc Bo.Vce informac na www.pravmir.czBankovn spojen: .. 2561581369/0800

: , ; , , ; - . ( . 15:5), - - . ,

. , 11 -

- . - . - , , . -

- , , : - , - . - 16 . -, ,

. - -, , , - . , - . : , -, , , -. - , - - , - . - , , . . . . .

www.pravmir.cz :. 2561581369/0800

ikona 4 /2012

DUCHOVN IVOT I

7

S pomoc BoSvcen zklad novho chmu v Mukaov 11. 11. 2012

11. 11. 2012

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

8/136

ikona 4 /20128

FOTOREPORT I

Svcen novho chrmusv. LudmilySibisk nmst v Praze 6

29. 12. 2012

.

629. 12. 2012

Foto: Igor Stelec I :

Chrm se nalz na teritoriu Rusk federace v objektu vstavit naSibiskm nmst v Praze 6-Bubeni I ,

Mimodn a zplnomocnn velvyslanec Rusk federace Jeho Excelence

Sergej Borisovi Kiselov I

Duchovn sprvce chrmu prot. Vladimr Abrosimov vt J. B. metropolituKrytofa I . . a a

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

9/136

ikona 4 /2012 9

FOTOREPORT I

J. V. vladyka Marek, arcibiskup jegorjevsk I . . ,

Duchovn sprvce chrmu prot. Vladimr Abrosimov, pedstavitel Moskevskho patriarchtu prot. Nikolaj Lestchenyuk, J. V. vladyka Marek, arcibiskupjegorjevsk I , . , . . ,

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

10/136

ikona 4 /201210

FOTOREPORT I

Prvn archijerejsk liturgie, Chrm sv. Ludmily v Praze 6, 30. 12. 2012 I , X 6,30. 12. 2012

J. V. vladyka Marek, arcibiskup jegorjevsk spolu s J. B. metropolitouKrytofem I . . , . .

Prvn archijerejskbosk liturgieChrm sv. Ludmily v Praze 6

30. 12. 2012

X 630. 12. 2012

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

11/136

ikona 4 /2012 11

FOTOREPORT I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

12/136

Oba tyto svtky se staly pro chrm sv. Ni-kolaje v Dejvicch nm jako chrmovmisvtky: Pavel, jmno duchovnho sprvce to-hoto chrmu, fare Pavla Celie. ApotolPavel - jmno jeho andla strnho na ne-besch. V tento den slav otec Pavel svj sv-tek. V den Ztity pesvat Bohorodice se

otec Pavel narodil. Sice se to snail utajit,ale bylo to velmi tk. Lid se k nmu jenhrnuli s gratulacemi a drky. Gratuluj nejenpchoz chrmu nebo crkevn kolegov, alei kolegov z prce, uednci a tak napkladvelvyslanec Ukrajiny v esk republice panHricak Ivan Jurevi, kter se narodil v Za-karpatsk oblasti, stejn jako o. Pavel. Alepchoz samosebou nenavtvuj chrm jenkvli gratulacm, lid se chtj tak dotknoutBlahodi namodlen v chrmu sv. Nikolaje.Vzpomeme, tento chrm stejn jakochrm na Olanech je pmm pokraovn

modlitebnch tradic Ruskho nroda jetped revoluc. ,,Zde je Rusk duch, zde Rus-kem von, takto se o tomto velmi vymod-lenm chrmu mluv. Dlouho zde byl du-chovnm sprvce Michail Vasncov, kterbyl rukopoloen na knze samotnm arci-biskupem Sergijem. Tak zde slouili vichnimetropolit ponaje Elevferijem a blae-nm Krytofem kone. Poprv, jet pi pro-tojereji Vasnecovi, zde byla zaloena cr-kevn kola.

-: -, . , - . -. - . -. , ! , . , : -, ,

, -, , -, ,

- ., , , . , ! - , . , - - . , . , -

. :

, , ,

, - , -: ? : . , , . , 2012 , . - , . , , , , , - , . -, , , . : , , . , - : , , , , , , . ,

, . - .

ikona 4 /201212

DUCHOVN IVOT I

Svtky svatch apotol Petra a Pavlaa Ztity pesvat Bohorodicev chrmu sv. Nikolaje v Dejvicch

.

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

13/136

Sv posln duchovnho sprvce v chrmusv. Nikolaje otec Pavel vnmal s menmiobavami. ,,Vdl jsem, kam jdu. Vdl jsem,kdo slouil pede mnou a svch pedchdcsi velmi vm. Avak musm se piznat: tro-chu jsem se obval, jestli to vbec zvldnu.Na tuto otzku nm odpovdl sm ivot.

Otec Pavel se stal velmi oblbenm mezi n-vtvnky chrmu.Den svatch Petra a Pavla pracovn den,ale chrm byl pln. Vichni byli svtenobleen a pipraveni ke gratulacm. Po bo-hoslub byl ji pipraven svten stl. Pe-snji eeno, nkolik stol. Jeden, za kterse v minulosti ve velo, by v souasnostinestail. Pohotn bylo pipraveno na vy-zdviench stolech - policch pmo nad la-vicemi, kter jsou velmi hezk a praktick,z dubu. V celku, chrm za otce Pavla jenkvete: pekrsn koberce, msto ji starch

idl, lavice a nad nimi sklpc police, nakter, kdy jsou sklopen si mou nvtv-nci chrmu poloit sv vci. Najednou sechrm stal o mnoho prostornjm a je zdevce mst k sezen. Toto vechno jsou npadysamotnho otce Pavla. Podle jeho nkresa pod jeho koordinac byly zhotoveny tytoasn lavice stoly.Pchoz gratulovali otci Pavlu a jejich gra-tulace znly takto: ,,Otce Pavla znm 20 let,kala statn zpvaka Alexandra. ,,Tehdy

byl mlad, thl krasavec, kter zpvalv crkevnm sboru. Jeho hlas byl stejnkrsn jako on sm. Potom, kdy se zaalyprovdt bohosluby v chrmu Na Slupi,otec Pavel pispl do crkevnho sboru svmhlasem tam. V tomto chrmu je velmizvltn musk sbor, kter spluje rusnsk

npvy. Tak jsem tento sbor poslouchala.Siln musk hlasy naplujc ve boskousilou a unejc od vech neduh a prob-lm, a jejich znien ruce svdc o jejichnelehkm svtskm ivot. Potom, u nasvtek Ztity pesvat Bohorodice na mojprosbu, vyprv otec Pavel o sob sm.Otec Pavel se narodil a vyrstal v Zakarpat-sk vesnici Lazy, nachzejc se v Tjaivskmokresu, ve vc rusnsk rodin. Mimocho-dem, Rusni, tedy ti, se kterm jsem mlapleitost se setkat, se velmi odliuj svojkrsou, pobonost a vdnost. Svat chrn

sv tradice, kulturu a tvo zvltn nrod,jeho koeny pat k jednomu z nejvce roz-enjch nrod v Zakarpatskm kraji.Od mladch let Pavel pracoval velmi n-ron po fyzick strnce a v tuto dobu takslouil a pomhal v chrmu. Absolvoval du-chovn kolu v Mukaev a potom, v roce2006 spn dokonil Kyjevskou duchovnakademii. Do Prahy pijel s manelkou An-nou, tak Rusnkou, na potku devades-tch let. Hned zaal pracovat. Nejdve na

stavb a zanedlouho ve firm Coca Cola,kde zskal velmi dobrou reputaci. Samoz-ejm v prvnch dnech po pjezdu do PrahyPavel navtvil chrm. Volbou osudu to bylchrm sv. Nikolaje v Dejvicch. Bohoslubuprovdl vladyka Dorotej a almistou bylajak i dnes mnoholet starostka tohoto

chrmu - Elena Ivanovna Musatov. K mla-dmu mui ze Zakarpatskho kraje se za-chovali velmi laskav, pvtiv. Za njakas si vladyka, kter byl k lidem velmi vn-mav viml, e Pavel hezky zpv. Nabdlmu stt se dikonem v chrmu Na Slupia zanedlouho jej tak na dikona rukopo-loil. Otec Pavel se stal regentem sboru. Ne-nechval prci v Coca Cole, kde je prcepro vdlek. Vlastn, prce je tam z nejvysti fyzick, ale Pavel ji nedlal jen pro pe-nze, ale tak pro svdom. U Pavla se obje-vili uednci, kte pichzej do chrmu

i dnes a nepestvaj dkovat.Na knze rukopoloil otce Pavla vladykaKrytof a pi prvnch pleitostech otec Pa-vel slouil Na Slupi, kde mu bylo ve znm,domc. Do chrmu sv. Nikolaje otec Pavelpiel na dost vladyky Krytofa ped 7 lety.Ve bylo velmi jin a trochu ciz. Vztahybyly napjat. Starostka Elena Ivanovna Mu-satov, pro kterou tento chrm znamenaldomov, rodinu a nejsvatj msto na zemi,si na otce Pavla pomalu zvykala, a nakonec

, -

-. , - . 20 ,- . . , , , , - . , , . , , - , , . - . , , , , , - . , - , -, ,

. - -

, - . . , , 2006 , -. , , . . , , . , . , , , -. , . - , , , , . . . ., , , , -. -, .

, - , , - .

. . , , . - . 7 . , . - . , , , , , - , , -, , . , - ( ) , , . - - - - ( -!) - -. - . , :

, , . ., ,

ikona 4 /2012

DUCHOVN IVOT I

13

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

14/136

pochopila, e otec Pavel je knzem od Boha.,,Nejdve ke mn Elena Ivanovna, kter bylavzorovm pkladem skromnosti, oddanostia tak chranitelkou tradic tohoto chrmunebyla nejdvivj (nkdy mi nenechvalaani kle od chrmu). Ona je ivou historic-kou pamtkou, kter m vechny vzpomnky

na bohosluby, kter byly odsloueny pro-tojerejem Vasncovem a vladykou Dorote-jem. k mitroforn (ano, u mitroforn)duchovn sprvce chrmu sv. Nikolaje. Zakrtkou dobu se vztahy s pchozmi dochrmu velmi zlepili a v souasnosti jechrm ve vech koutcch pln. Pchoz jsourznch vkovch kategori. Je zde mnohodt. To je tak dky tomu, e se otec Pavelaktivn astn ivota nedln koly. Speci-ln pro dti otec Pavel provd bohosluby,u je pomhat v olti a zpvat ve sboru.Tak stoj za zmnku, jak krsn zpv sbor

v Dejvicch, ktermu otec Pavel - bval sbo-rista a tak bval regent v dnen dob v-nuje hodn svho asu.Kdy mluvme o zsluhch otce Pavla jenutno tak ci o zsluhch jeho mtuky. Jevelmi podn a dobr hospodyn, ks hrdost v hlase o sv manelce otec Pavel.,,Kdy nco dl, ve ho u n pod rukama.Tento chrm je pro ni domovem stejn jakopro mne. Ve zde, jako u sebe doma uklza ve se blyt. Tak jet chod do prce.

Vstv velmi rno a jde do jdelny, kde je za-mstnan. A velmi dobe va. Nejvthrdost otce Pavla a mtuky je jejich dceraPavlyna. Hezk, chytr a tak velmi snaiv.V gymnziu, kde studuje tet rok m samjedniky. Nedvno byli jej gramotnostvichni jej spoluci a uitel udiveni.

tvrtletn soutn diktt napsala jako jedinbez chyby. Potom dlala prezentaci tkajcse druh svtov vlky. Nala pamtnkaa podle jeho vyprvn sepsala prci, kterzvtzilo mezi ostatnmi. J jsem tak velmirda za tuto skromnou, sympatickou a velmiobdaenou dvku. Nvtvnci chrmu majvborn vztahy se vemi leny rodiny otcePavla.

Ve dny svtk, hlavn v den svtku nebona narozeniny otce Pavla je chrm naplnnze vech smr. Po bohoslub nsledujepit aje a gratulace. Pit aje je vak taktradici tohoto chrmu, kter zapoala ji zaprotojereje Vasncova. Pit aje sbliuje lidi.Sbor zazpv na poest otce Pavla Mnogaja

ljeta a pipojuj se vichni ptomn.Sm otec Pavel pozvedl svou i za vladykuKrytofa a vichni ho horoucn podpoili.V otci Pavlu, jak ostatn i v ostatnch kn-ch pravoslavn crkve rznch nrodnost,kte slou v eskch zemch a na Slovenskum vladyka Krytof nadji hluboko oddanousvmu emeslu. ,,Vichni jsme soust pra-voslavn crkve v eskch zemch a na Slo-vensku. Jsme jedna velk rodina v ele s na-m oblbenm metropolitou Krytofem.Myslm, e neudlm chybu, kdy eknu,e otci Pavlu se povedlo ochrnit v chrmu

svatho Nikolaje jeho hlavn vlastnost: duchpedchoz rusk Crkve. V odpovdi na gra-tulace pronesl: ,,Velmi si vm mch ped-chdc v tomto chrmu a budu se snaitvemi monmi silami zde udret i ped-choz tradice - a se stanou i tradicemi bu-doucmi. Jsou pro m svat.Pidvm se ke gratulacm k nvtvnkmchrmu svatho Nikolaje a peji otci Pavlumnoha a blah lta.

Elena Filipovi, Praha, 2012

. - -, . . -, , ( ) - . , , , , -, , -. , -, . , - . ! - .- , - . , . , , . , : - . , , , . -

, , . , 3 ,

, . -: , . , . - . . : 4000! . 5000 . , , -, . , . , - , - , , -. . ,

, . -, . -

- , - ,

. -

. - - , , . . -

, . !!! , , , - , , , -, , , - -, - . - , , - ., , , : . : . .

- , - , , .

, , 2012

ikona 4 /201214

DUCHOVN IVOT I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

15/136

ikona 4 /2012 15

FOTOREPORT I

Pedstaven novho srbskhoasopisuSrpski glasnik

Dm nrodnch menin v Praze 217. 12. 2012

217. 12. 2012

O. prot. Ing. Srdjan Jablanovi pedstavuje nov asopis I . . ..

J. B. metropolita Krytof s vcmi I . .

J. B. metropolita Krytof a o. prot. Ing. Srdjan Jablanovi I. . . . . .

O. dikon Borislav Rudi, o. prot. Ing. Srdjan Jablanovi, prot. ZoranDrenovac I . , . . . . , . .

Hudebnk Borisav Preli a novin Patrik Nikola Kaizr I M

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

16/136

SCHEMATISMUSPRAVOSLAVN CRKVE V ESKCH ZEMCH A NA SLOVENSKU

Pravoslavn crkev v eskch zemch a na Slovenskumetropolita: JEHO BLAENOST DOC. THDR. KRYTOF, PHD., arcibiskup prask,

metropolita eskch zem a Slovenskasdlo: reck 1065/36, 160 00 Praha 6,

tel.: +420 224 315 015, e-mail: christofor.cz@tiscali.cz

Posvtn synodpedseda: JEHO BLAENOST DOC. THDR. KRYTOF, PHD., arcibiskup prask,

metropolita eskch zemch a Slovenskasdlo: reck 1065/36, 160 00 Praha 6tel.: +420 224 315 015, e-mail: christofor.cz@worldonline.cz

JEHO VYSOKOPEOSVCENOST THDR. SIMEON, arcibiskup olomoucko-brnnsksdlo: Masarykova t. 17, 772 00 Olomouctel.: +420 685 222 475, e-mail: eparchie.ob@seznam.cz

JEHO VYSOKOPEOSVCENOST RASTISLAV, arcibiskup preovsk a Slovenskasdlo: Bayerova 8, 080 01 Preovtel./fax: 051/772 47 36, mobil: 0915 967 299, e-mail: mrpc@orthodox.sk

JEHO VYSOKOPEOSVCENOST JURAJ, arcibiskup michalovsko-koicksdlo: Duklianska 16, 071 01 Michalovcetel.: +421 56 642 41 56, fax: +421 56 643 15 00,e-mail: biskup_juraj@orthodox.sk

JEHO PEOSVCENOST TICHON, biskup komrensk, pomocn biskup pro sprvuPreovsk pravoslavn eparchie v Preovsdlo: Palatnova 32, 945 01 Komrno, Monastr Poloen zy PesvatBohorodice v Komrn, tel.: +421 35 773 11 73

JEHO PEOSVCENOST JCHYM, pomocn biskup pro sprvu Olomoucko-brnnskpravoslavn eparchie v Olomoucisdlo: 696 73 Hrub Vrbka . 194, Monastr svatho muednka Gorazdav Hrub Vrbce, tel.: 777 260 556, e-mail: joakim@seznam.cz

Metropolitn rada Pravoslavn crkve v eskch zemchTvo j i Prask eparchie a Olomoucko -brnnsk eparchie .

Metropolitn rada je dle stavy Pravoslavn crkve:... vkonnm orgnem snmu pro zemn sprvu crkve a jej usnesen jsouzvazn pro celou crkev na jejm zem. Metropolitn rada pro sprvuPravoslavn crkve v eskch zemch m sdlo v Praze a jejm pedsedou jearcibiskup prask. Metropolitn rada pro sprvu Pravoslavn crkve naSlovensku m sdlo v Preov a jejm pedsedou je arcibiskup preovsk.

Metropolitn radu v Praze tvo: arcibiskup prask jako jej pedseda,biskupov, kte vykonvaj slubu v crkvi v esk republice, ti lenov zakadou eparchii, volen crkevnm snmem, dkan Pravoslavn bohosloveckfakulty a zstupce Bratrstva pravoslavn mldee. Metropolitn radu v Preovtvo arcibiskup preovsk jako jej pedseda, biskupov, kte vykonvajslubu v crkvi v Slovensk republice, ti lenov za kadou eparchii, volencrkevnm snmem, dkan Pravoslavn bohosloveck fakulty a zstupceBratrstva pravoslavn mldee.

AD METROPOLITN RADY PRAVOSLAVN CRKVE V ESKCH ZEMCHsdlo: reck 1065/36, 160 00 Praha 6tel.: +420 224 315 015, fax: +420 224 313 137e-mail: christofor.cz@tiscali.cz.

pedseda: JEHO BLAENOST DOC. THDR. KRYTOF, PHD., arcibiskup prask,metropolita eskch zem a Slovenska

zastupujc kancl: prot.Mgr. Jan Novk, tel.: +420 720 365 663; email:hnovakova@atlas.cz

sekretarit: Helena Novkov, tel.: +420 720 365 662; email: hnovakova@atlas.cz

tajemnk pro vnj vztahy a ekumenu: Mgr.Ondej Chrst, tel.: +420 606 914 916;email: ondrej.chrast@gmail.comtajemnk pro ekonomiku: Ing.Tana Stelcov, tel.: +420 602 337 263, +420 601 371

341; email: tatana@strelec.netosobn tajemnice metropolity: Nadda Kosteleck, tel: +420 732 463 032; email:

ludmilacentrum@tiscali.cztajemnice pro prci s mlde: mt. Kateina Mastkov, mastikova.k@seznam.cz

Metropolitn rada Pravoslvnej cirkvi na SlovenskuTvoria ju Preovsk eparchia a Michalo vsk eparchia

RAD METROPOLITNEJ RADY PRAVOSLVNEJ CIRKVI NA SLOVENSKUsdlo: Bayerova 8, 080 01 Preov, tel./fax: 051/772 47 36,mobil: 0915 967 299, web: www.orthodox.sk, e-mail: mrpc@orthodox.skkancelr: prot. Mgr. Ladislav Bilmobil: 0915 967 297, e-mail: bily@orthodox.sk

predseda: JEHO VYSOKOPEOSVCENOST RASTISLAV, arcibiskup preovska Slovenska

tajomnk Posvtnej synody: prot. Prof. ThDr. Milan Gerka CSc.mobil: 0907 958 301, e-mail: gerka@orthodox.sk, gerkam(a)unipo.sk

: , - . .,

, : reck 1065/36, 160 00 Praha 6,.: +420 224 315 015, e-mail: christofor.cz@tiscali.cz

: , - . ,

, : reck 1065/36, 160 00 Praha 6.: +420 224 315 015, e-mail: christofor.cz@worldonline.cz

- ., --: Masarykova t. 17, 772 00 Olomouc.: +420 685 222 475, e-mail: eparchie.ob@seznam.cz

, : Bayerova 8, 080 01 Preovtel./fax: 051/772 47 36, mobil: 0915 967 299, e-mail: mrpc@orthodox.sk

, -,: Duklianska 16, SK - 071 01 Michalovce,.: +421 56 642 41 56, : +421 56 643 15 00e-mail: biskup_juraj@orthodox.sk

, ,

, : Palatnova 32, 945 01 Komrno.: +421 35 773 11 73

, , - : : 696 73 Hrub Vrbka . 194, .: 777 260 556e-mail: joakim@seznam.cz, http://home.tiscali.cz/monastyr_sv_gorazda/

- .

:... . , . ,

. : , ,, , , , . , , , , , , .

: reck 1065/36, 160 00 Praha 6.: +420 224 315 015, : +420 224 313 137,e-mail: christofor.cz@tiscali.cz.

: , ,

: . ,.: +420 720 365 663; email: hnovakova@atlas.cz

: ,.: +420 720 365 662; email: hnovakova@atlas.cz

: ,.: +420 606 914 916; email: ondrej.chrast@gmail.com

: . . ,.: +420 602 337 263, +420 601 371 341; email: tatana@strelec.net

: ,tel: +420 732 463 032; email: ludmilacentrum@tiscali.cz

, : , mastikova.k@seznam.cz

: ,

: Bayerova 8, 080 01 Pre ov, ./: 051/772 47 36,.: 0915 967 299, web: www.orthodox.sk, e-mail: mrpc@orthodox.sk

: . .: 0915 967 297, e-mail: bily@orthodox.sk

C ( ): , - . . ,.: 0907 958 301, e-mail: gerka@orthodox.sk, gerkam@unipo.skC :

.: 0905 737 707, e-mail: dzuganovad@orthodox.sk

ikona 4 /201216

DUCHOVN IVOT I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

17/136

tajomnk Tlaovho odboru: Dana Duganovmobil: 0905 737 707, e-mail: dzuganovad@orthodox.sk

tajomnk Odboru pre vzahy zo zahranim: jerej Mgr. tefan ak, PhD.mobil: 0907 608 352, e-mail: sak@orthodox.sk

tajomnk Odboru pre kolstvo a katechizciu: PaedDr. Peter Begenimobil: 0907 383 531, e-mail: begeni@orthodox.sk

ekonm: Mgr. Iveta Starcovmobil: 0905 692 430, e-mail: starcova@orthodox.sk

sekretarit, mzdov tovnka: Mgr. Lenka Rusanyuk

mobil: 0908 839 769, e-mail: rusanyuk@orthodox.sk

Metropolitn rada Pravoslvnej cirkvi v eskch krajinch a Metropolitn radaPravoslvnej cirkvi na Slovensku s dva samostatn celky.

Prask eparchieeparchiln archijerej: JEHO BLAENOST DOC. THDR. KRYTOF, PHD., arcibiskup

prask, metropolita eskch zem a Slovenskaeditel adu eparchiln rady: metrop. prot. ThDr.. Jaroslav uvarsk, PhD.

sdlo: Resslova 307/9a, 120 00 Praha 2;tel/fax: 224 920 686; mobil: 606 640 928;e-mail: prague.orthodox-ek@quick.cz

tajemnk: Pavel Milko, tel.: 224 916 269ekonom: Vra Pavlkov

tel.: 222 517 188, 224 916 269; e-mail: prague.orthodox-ek@quick.cz

Olomoucko-brnnsk eparchieeparchiln archijerej: JEHO VYSOKOPEOSVCENOST THDR. SIMEON, arcibiskup

olomoucko-brnnsksdlo: Masarykova t. 17, 779 00 Olomouc 9tel.: 585 222 475, e-mail: arcibiskup.simeon@seznam.cz

biskup vik: JEHO PEOSVCENOST MGR. JCHYM, biskup hodonnsk, pomocnbiskup pro sprvu olomoucko-brnnsk eparchie,sdlo: Monastr svatho muednka Gorazda v Hrub Vrbce, 696 73 HrubVrbka . 194,tel.: 777 260 556, e-mail: joakim@seznam.cz

osobn tajemnk arcibiskupa: Bc. Perla Jarentel.: 602 779 030, e-mail: perla.j@seznam.cz

ad eparchiln radysdlo: Masarykova t. 17, 779 00 Olomouc 9tel.: 585 224 883, 585 221 350, e-mail: eparchie.ob@seznam.cz

editel adu eparchiln rady: prot. Mgr. Libor Raclavsktel.: 725 425 722

tajemnk: Ivana Raclavsk, tel.: 585 224 883administrativa: Eleni Novotn, tel.: 585 221 350

Preovsk pravoslvna eparchiaeparchilny archijerej: JEHO VYSOKOPEOSVCENOST RASTISLAV, arcibiskup

preovsk a Slovenskapomocn archijerej: JEHO PEOSVCENOST TICHON, biskup komransk, pomocn

biskup pre sprvu preovskej eparchiesdlo: Budovatesk 1, 080 01 Preov, tel.: 051/773 21 74, 051/773 36 12

osobn tajomnk arcibiskupa: prot. Mgr. Emil Jarkovsk, email:kspbf@unipo.skrad Preovskej pravoslvnej eparchie v Preove

sdlo: ul. Budovatesk 1, 080 01 Preovriadite: prot. doc. Alexander Cap, CSc.tajomnk: prot. Mgr. Michal vajkosekretarit: Oga Krov

tel.: 051/746 02 64 fax: 051/746 02 65, email: sekretariat@ppepoer.sk

Michalovsko-koick pravoslvna eparchiaeparchilny biskup: JEHO VYSOKOPEOSVCENOST JURAJ, arcibiskup michalovsko-

koick, predseda Eparchilnej rady

sdlo: Duklianska 16, 071 01 Michalovcetel.: 056/6424156, fax: 056/6431500email: arcibiskup_juraj@orthodox.sk

rad Michalovsko-koickej pravoslvnej eparchie v Michalovciachsdlo: Duklianska 16, 071 01 Michalovcetel.: 056/ 6424156, fax: 056/6431500, mobil: 0918 676 450, e-mail:uradmkpe@orthodox.sk

riadite radu: mitr. prot. Mgr. Vasil Bardzk, PhD.Brezina 138, 076 12,tel.: 056/642 41 56, mobil: 0905 138 702, email: bardzak@orthodox.sk

tajomnk: mitr. prot. Mgr. Bohuslav SeniTyrova 305/55, 073 01 Sobrance,tel.: 056/6424156, mobil: 0908 975 640, email: senic@orthodox.sk

tajomnk pre ekonomiku: mitr. prot. prof. ThDr. Imrich Belejkani, CSc.,Karpatsk 13, 080 01 Preov, mobil: 0905 773 067, e-mail:belejkanic@orthodox.sk

sekretrka, pokladnka: Erika Uhrnov,tel.: 056/642 41 56, fax: 056/643 15 00, mobil: 0915 958 421, email:

uradmkpe@orthodox.sk

C : - . .: 0907 608 352, e-mail: sak@orthodox.sk

C : - . .: 0907 383 531, e-mail: begeni@orthodox.sk

: .: 0905 692 430, e-mail: starcova@orthodox.sk

: .: 0908 839 769, e-mail: rusanyuk@orthodox.sk

.

: - . .,

,

: . , - . : Resslova 307/9a, 120 00 PRAHA 2;./: 224 920 686; .: 606 640 928;e-mail: suvarsky.jaroslav@seznam.cz; prague.orthodox@quick.cz;prague.orthodox-ek@quick.cz

: , .: 224 916 269 : ,

.: 222 517 188, 224 916 269; e-mail: prague.orthodox-ek@quick.cz

- : ,

- ., -: Masarykov t . 17, 779 00 Olomouc 9.: 585 222 475, e-mail: arcibiskup.simeon@seznam.cz

: , ., , - ,: . . 696 73 Hrub Vrbka . 194, .: 777 260 556, e-mail: joakim@seznam.cz

: , .,.: 602 779 030, e-mail: perla.j@seznam.cz

: Masarykova t. 17, 779 00 Olomouc 9tel.: 585 224 883, 585 221 350, e-mail: eparchie.ob@seznam.cz

: . , , .: 725 425 722 : , .: 585 224 883 : , .: 585 221 350

: ,

, : Bayerova 8, 080 01 Preov

tel./fax: 051/772 47 36, mobil: 0915 967 299, e-mail: mrpc@orthodox.sk : , , ,: Budovatesk 1, 080 01 Preov, .: 051/773 21 74, 051/773 36 12

: . , email:kspbf@unipo.sk

: Budovatesk 1, 080 01 Preov . , : . , - : ,

tel.: 051/746 02 64 fax: 051/746 02 65, email: sekretariat@ppepoer.sk

- () : ,

-,: Duklianska 16, SK- 071 01 Michalovce,.: +421 56 642 41 56, : +421 56 643 15 00e-mail: biskup_juraj@orthodox.sk

Duklianska 16, 071 01 Michalovce

.: 056/ 64 24 156, : 056/ 64 31 500, .: 0918 676 450e-mail: uradmkpe@orthodox.sk - ()

: Duklianska 16, 071 34 Michalovce,.: 056/642 41 56 , : 056/643 15 00,.: 0915 958 421, email: uradmkpe@orthodox.sk

: . . , - .,: Brezina 138, 076 12,tel.: 056/642 41 56, , mobil: 0905 138 702,email: bardzak@orthodox.sk

: . . : Tyr ova 305/55, 073 01 Sobrance,.: 056/642 41 56 , .: 0908 975 640, email: senic@orthodox.sk

: . . . - . - : Karpatsk 13, 080 01 Preov,.: 0905 773 067, e-mail: belejkanic@orthodox.sk, : ,.: 056/642 41 56, : 056/643 15 00,.: 0915 958 421 , email: uradmkpe@orthodox.sk

ikona 4 /2012

DUCHOVN IVOT I

17

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

18/136

ikona 4 /201218

FOTOREPORT I

Knsk svceno. VitalijeChrm Zvstovn

pesvat Bohorodice v Praze21. 10. 2012

.

21. 10. 2012

Foto: Igor Stelec I :

J. B. metropolita Krytof a o. Vitalij I . . .

O. Mgr. Vitalij Pipash I . .

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

19/136

ikona 4 /2012 19

FOTOREPORT I

Mstn duchovn sprvce mitr. prot. Vasil Stojka, vlastn otec o. Vitalije prot. Pipash, o.Vitalij I . . , . . , .

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

20/136

Putovanie zzranej ikony Matky Boej poEurpe...V jni 2005 sa na internetovej strnke lon-dnskej galrie svetoznmeho britskhozberatea ikon Richarda Templa objavila in-formcia o senzanej udalosti. Galria pre-dala do Belgicka mimoriadne vzcnu ikonu.

O tom, e ide o ndhern dielo, nikto ne-pochyboval, pretoe na obrazovke sa v plnejkrse skvel umeleck skvost, akch je nasvete nesmierne mlo. Cel ospevovantransakcia vak mala jednu chybiku krsy bola to ikona Matky Boej Odigitrie Smo-lenskej, ktor pred jedenstimi rokmi nez-nmi zlodeji ukradli z Chrmu NarodeniaBohorodiky v mesteku Ustjuna v Rusku.Jej historick cena je nebotyn a kultrnuodbornci oceuj minimlne na 500-tiscdolrov.Mimoriadne vzcna ikona sa zaiatkom au-

gusta tohto roku vrtila do Moskvy. Kmvak dorazila do depozitu ttnej Roso-chrankutury, prela dlh, strastipln a ne-bezpen cestu. Dlh mesiace toti niktonevedel, i toto dielo mimoriadnej ceny,ktor UNESCO zaradilo do svetovho kul-trneho dedistva, ete vbec existuje. Stopypo om sa strcali v zpadnej Eurpe a oz-vali sa aj hlasy, e bolo vne pokoden idokonca brutlne znien. Naastie, bolito iba jalov poplan chry...

...

2005 - . - - . , ,.. -

, . -,

(). -, 500 .

-

. , - -, , , . , - , . , , . , -.

( ) - . 22 23 1994 . . , , -, . , , - , , ,

, . ( , , ),

ikona 4 /201220

SLOVENSKO I

IkonaKontraband vzcnych umeleckch diel vyvolva stle nov a nov otzky

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

21/136

Vek biznisKrde v Chrme Narodenia Bohorodikyv Ustjune (Vologdsk oblas) povaujrusk kriminalisti za jednu z najvcha najbezoivejch lpe v dejinch Ruska.V noci z 22. na 23. mja 1994 prili k str-nikovi, ktor dohliadal na chrmov kom-

plex, traja mui. Vraj s zaleka, v Ustjunesa nevyznaj a srne potrebuj pomoc.Km im strnik a jeho priate vysvetovali,ako sa dostan na hadan miesto, chlapivytiahli fau vodky. Naliali do pohrikov,ponkli domcich, t vodku vypili a vzptzaspali. Ke sa rno s akmi hlavami pre-brali okrem toho obaja mali na rukchstopy po injekcich - mohli u iba konta-tova, e sedem najcennejch ikon, medzinimi aj ikona Matky Boej Odigitrie Smo-lenskej, ktor m dajne zzran moc, jepre.

Privolan odbornci boli zhrozen. Celkovkodu odhadli na mnoho milinov dolrov,ale najstranejie na celej veci bolo to, eRusko mono navdy stratilo umeleckdiela, ktorch skuton hodnotu nemononijako vysli. Historici umenia, ale aj kri-minalisti sa toti obvali, e ilo o krdena objednvku a e objednvate bol zo za-hraniia, pretoe takto mimoriadne vzcnedielo nie je mon v Rusku preda. Okremtoho spsob krdee (zlodeji pracovali ab-

soltne isto, nezanechali jedin stopua v krvi strnikov objavili uspvaciu ltku,ktor v Rusku nedosta) hovoril o tom, eide o prcu vysokovkonnch profesionlov,ktor presne vedeli, o maj robi. Mimo-chodom, onch troch zlodejov dodnes ne-chytili...

Krde ikony, ktor namaoval neznmyumelec roku 1550, pobrila cel Rusko.Mnoh jej toti prisudzovali zzran moc,verili, e pomha uom v najach chv-ach ich ivota. O jej zzranch skutkochsa po Rusku ria legendy, naprklad sa tra-duje sa, e roku 1609 zachrnila mestekoUstjunu pred njazdom krutch Poliakov.Znepokojenie vyetrovateov bolo o to v-ie, lebo z viacerch sksenost vedeli, eak sa ikony dostan do skromnej zbierkybohatho zberatea v zpadnej Eurpe alebov Spojench ttoch, zrejme sa u nikdy ne-

vrtia sp. Fakty, ktor vyli najavo neskr,potvrdzuj, e vahy ruskch expertov ne-boli aleko od pravdy.Ikonu Matky Boej Odigitrie Smolenskejzlodeji skutone ukradli pre istho pri-ekupnka z Fnska. Ke ju ileglne vyviezliz Ruska, v Helsinkch sa zaal vek biznis.Pravda, za inch okolnost mohol by etev. Z prameov blzkych f nskej polciipochdza informcia, vraj dotyn pri-ekupnk sa zakol kriku, ktor sa spustil v

Rusku, a preto sa chcel ikony rchlo zbavi.Pvodne mal v mysle preda ju za astro-nomick cenu, ale pod tlakom novchskutonost ju strelil len za 100-tisc do-lrov. Ikone Matky Boej Odigitrie Smo-lenskej vak bol zrejme preduren osudptniky, pretoe v kandinvii sa ne-

zdrala prli dlho. Jej nov majite ju vz-pt v tajnosti previezol do Nemecka, kdeju op predal. Hoci sa rusk kriminalistineskr pokali zrekontruova jej puto-vanie po Eurpe, nepodarilo sa im to na-priek tomu, e im vdatne pomhali ichkolegovia vo Fnsku, v Nemecku aj voVekej Britnii. Cesty umeleckho kontra-bandu s starostlivo utajovan a v kraji-nch Eurpskej nie je to o to kompliko-vanejie, e tu existuje von pohyb tovaru.Zisten fakty vak hovoria, e zberatev Nemecku zaplatil za ikonu najmenej

dvojnsobn sumu, ak za u dostal fn-sky priekupnk. Potom sa vak stalo to,oho sa Rusko najviac obvalo. Zzranikona Matky Boej Odigitrie Smolenskejzmizla z povrchu zemskho. Jednoducho,celch jedens rokov akoby prestala exis-tova! Nik o nej ni nevedel, nik o nej ne-mal iadne sprvy mlali zberatelia,nem boli renomovan medzinrodnznalci pravoslvnej kultry a jazyk za zu-bami dralo aj podsvetie.

,

, , . . , , , , - , - . , , . , ( , , - , -) , - , - , . , ... , - 1550 , -, .. - , .

; , , 1609 .

,

, - - , . - , - . - . . . , , , - , - , - . - , - 100 . - , , - , . - , . -

- , , -

, -

. , - , . , , , - , -. , - . . - , , - , .

, , , , . , ,

, , - .

ikona 4 /2012

SLOVENSKO I

21

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

22/136

kandl s ikonamiVeobecn hlbok mlanie bolo vemi zne-pokojujce aj preto, lebo medziasom pre-puklo niekoko kandlov a afr s falonmiikonami a mnoh zberatelia povedali aj to,o pvodne mienili zataji. Naprklad e vosvojich zbierkach maj diela, ktor mierne

povedan nekpili v auknej sieni aniinm leglnym spsobom. Lavnu kanda-lznych odhalen spustila ikona zo zbierkyruskho zberatea Dmitrija Rossijskho. Ho-vor sa, e tento obchodnk s umenm za-robil obrovsk peniaze na tom, e pota-jomky ale zrejme vemi spene lieilsovietsku generalitu, ktor sa po rozpadevchodnho bloku vracala domov. Mnohsi poas pobytu za hranicami zadovilirzne venerick choroby a lieite Rossijskijim vracal zdravie. Nepochybne na tom za-robil riadny balk, pretoe v priebehu krt-

keho asu zskal poves vekho a solvent-nho zberatea staroitnost. Vea investovalaj do nkupu pravoslvnych relikvi a vekslabos mal najm pre ikony.Dmitrij Rossijskij vak nhle zomrel a jehopozostalos rozchytali prbuzn. Niekokoikon sa dostalo do Spojench ttov, pre-toe jedna z jeho neter sa rozhodla emi-grova do Ameriky. Do svojej novej vlastisi priviezla neleglne, akoe in! ajzopr staroitnost. Aby sa jej vraj ahie

zanalo... Ako prv predvala vzcnuikonu novgorodskho tlu, a pretoe malaobchodn talent, transakcii spravila ob-rovsk reklamu. Sprvne predpokladala,e v Amerike to bez humbugu nejde! Zin-kasovala sttisce dolrov, ale zberate,ktor ikonu kpil, bol nesmierne opatrn.

Vedel, e ikona pochdza z povestnej zbi-erky Dmitrija Rossijskho, mal o nej do-kumentciu, ale napriek tomu si nechaloveri jej pravos. A dobre urobil, pretoesa ukzalo, e ide o podvrh. kandl, ktorvzpt prepukol, mal tragick koniec dotyn rusk emigrantka spchala samo-vradu.Cel tto smutn histria by vari ani nepat-rila do nho prbehu, keby nebola spso-bila zemetrasenie v zberateskch kruhoch.Falon ikona znepokojila majiteov zbieroka t iadali expertov, aby ich drahocenn

exponty dkladne preverili. Ich obavy, inenaleteli nejakmu podvodnkovi, bolitak vek, e na svetlo Boie vytiahli ajikony, ktor predtm nikomu neukzali.ia, t najvzcnejia a najhadanejia, tedaikona Matky Boej Odigitrie Smolenskej,medzi nimi nebola...

Biele miestaV putovan najcennejej z ruskch ikon poEurpe s biele miesta, ktor ete dlho zos-

tan neobjasnen. Ako a kedy sa dostala doVekej Britnie, to oficilne nikto nevie. Ma-jite londnskej galrie Richard Templ, ktorpatr medzi najvenejch zberateov ikon(zbiera ich u vye 40 rokov), tvrd, e totovzcne dielo mal iba krtko. A vraj vbecnevedel o tomto kriminlnom prpade...

Ke rusk historici umenia spoznali na in-ternetovej strnke prcu ruskho majstrazo 16. storoia a ke ju bezpene identifi-kovali ako ikonu ukradnut z Chrmu Na-rodenia Bohorodiky, zaali okamite kona.iadali, aby sa ikona, o ktorej sa znalci vy-jadruj, e je to vbec najcennej expontruskej ikonografie, vrtila do Ruska, pretoeje to neoddeliten sas nrodnho kul-trneho dedistva. Richard Templ sa v tejchvli zachoval ako dentlmen: ospravedlnilsa Rusom, vysvetlil, e netuil o krdei auznal ich oprvnen nrok. Shlasil s tm,

aby sa ikona vrtila do Ruska, a navye za-platil aj jej vbec nie lacn prepravu. Do-konca financoval aj vysok poistenie tohtodiela.Toto je teda prbeh ikony Matky Boej Odi-gitrie Smolenskej, ktor vykonala dlh a ne-dobrovon p po Eurpe. Zanedlho savak u toto ndhern dielo vrtilo na svojepvodn miesto do Chrmu Narodenia Bo-horoky v Ustjune.

Matej Gavalier

-

-. , , (, , ) - , . , . , , .. - . , . - , -. - , . (-, ), - . , , ... , . -,

, ! -

, -

, , -. , , , - . , - , ., , -. , . -, , . , -, , -. , - , .. , ...

,

. , , . -

,

( 40 ), , . ... - - XVI ., -, , -, . , , , - , .. - . : , , , - . , , , , . - , . -

-.

ikona 4 /201222

SLOVENSKO I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

23/136

ikona 4 /2012 23

FOTOREPORT I

Archijerejskbosk liturgieChrm sv. Anny v Plzni

4. 11. 2012

. . 4. 11. 2012

J . B. metropolita Krytof a pisluhujc Artemij I . .

Uvtn Jeho Blaenosti chlebem, sol a kvtinami ped chrmem sv. Annyv Plzni I - .

J . B. metropolita Krytof, o. hypodikon Oleg a jeho syn Artemij I. . , .

Vyznamenan bratr pedseda Ji Borc, sestra Olena Timkoviova a prot.Jan Polansk I : . .

O. arcidikon Vasyl Buuk, o. archimandrita Kosma, J. B. metroplita KrytofI . , . , . .

Foto: Karolina Polansk I :

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

24/136

Kesansk pamtky na severu KypruMetropolita Krytof spolu s kyperskm bis-kupem Porfyriem zahjili 7. jna 2012 v-stavu v prostorch katedrlnho chrmusvatch Cyrila a Metodje v Praze. Vstavaje vnovna svdectv o nien kesanskchpamtek v obsazen sti Kyperskho ostro-

va tureckmi vojsky. Jejich podrobn popistlumoil ptomnm vladyka Porfyrij v ob-sanm prvodnm slovu. Vstava se kon

v rmci kulturn prezentace Kypersk pra-voslavn crkve u pleitosti kyperskhopedsednictv Evropsk unie.

Ped vernis vstavy se konala archijerej-sk svat liturgie, kterou slouili oba hie-rarchov spolu s prot. Jaroslavem uvar-skm a dalmi duchovnmi. Pi tchtobohoslubch zpval kypersk musk sborRomanos melodos za zen otce NikolaeLymbouridese. Vystoupenm tohoto uni-

ktnho souboru byl oteven dal ronkMezinrodnho festivalu pravoslavn hudbyAchaion kallos pod ztitou starostkyPrahy 2 pan Mgr. Jany ernochov, vel-vyslance eck republiky Jeho Excellencepana Georgiose Paizise, editele Polskhoinstitutu v Praze pana Piotra Drobniakaa s poehnnm vladyky metropolity Kry-tofa. Festival pod sdruen Fillokalia.Gratulujeme jeho pedstavitelm zvltbratru Mgr. Mariu Christou, Ph.D.

Konference ke svatmu Nikolaji Kabasilovi

Pravoslavn bohosloveck fakulta PU v Pre-ov uspodala 9. jna 2012 mezinrodnkonferenci k 620. vro zesnut svathootce Nikolaje Kabasili. Konferenci zahjil

prot. ThDr. Jn afin, PhD. spolen s me-tropolitou eskch zem a Slovenska Kry-tofem, kter t jako prv vystoupil s ped-nkou vnovanou svtcovu ivotu a jehonejvznamnjmu dlu - vkladu O Bo-sk liturgii. S pohledu dogmatickho od-kazu pedstavil svatho Nikolaje Kabasilu

profesor Athnsk univerzity metropolitaAvidu Kiril, titulrn hierarcha konstanti-nopolskho patriarchtu. Krom velmi za-jmavho obsanho vystoupen profesoraThDr. tefana Pruinskho, CSc. pednelo teologickm odkazu crkevnho otce ze14. stolet doc. ThDr. Pavel Milko, Ph.D.Dal pspvky len profesorskho sboruPravoslavn bohosloveck fakulty, ale i fa-kulty eckokatolick se vnovaly otzkmfilosofickm, etickm, psychologickm a pe-dagogickm v souvislosti s osobnost sva-tho Nikolaje Kabasili. Crkev jeho pamtku

slav 20. ervna. Krom zmnnho vkladuBosk liturgie pat k nejznmjm jehoknihm ivot v Kristu a ti homilie v-novan pesvat Bohorodici.

Ptelsk setkn hierarch v PreovVladyka Tichon, sprvce preovskho arci-biskupstv, uvtal v kabinetu v ter 9. jna2012 vladyku metropolitu Krytofa a me-tropolitu Avidu Kirila, profesora na Athn-sk univerzit a pedstavitele konstantino-

7 2012 . - - . - - -

. - - . . , - - . . -. Romanos melodos .

- - "AchaionKallos" -2 , , . - Fillokalia. , - .

, .

9 - 2012 , 620- . - -

. - ., . - ,

,

- - . -

-

, - . ,

ikona 4 /201224

KRTCE I

krtce

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

25/136

polskho patriarchtu. Hierarchov setrvaliv ptelsk besed vnovan otzkm tka-jcm se na mstn pravoslavn crkve,zvlt Preovsk pravoslavn eparchie aaktulnm problmm celho pravoslav-nho svta. Vladyka Tichon informoval svhosty o ppravch volby novho preov-

skho arcibiskupa. Odpovdl na otzkymetropolity Kirila, kter se informovalzvlt o potu duchovnch, vcch a cel-kovm duchovnm klimatu, kter vldnev Preovsk pravoslavn eparchii. Ptel-skho setkn se zastnili tak prot. doc.Mgr. Alexandr Cap, PhD., editel Preovskpravoslavn eparchie, a tajemnk prot. Mgr.Michal vajko.

Svat Vclav v Loukch u Karovch VarSvtek svatho Vclava podle julinskhokalende oslavil enskch monastr v Lou-

kch u Karlovch Var ve tvrtek 11. jna2012. Archijerejskou sv. liturgii slouil me-tropolita Krytof spolu s archimandrity Kos-mou a Feofanem, igumenem Onufrijem,prot. Mgr. Olegem Machnvem a presbyte-rem Ing. Igorem Efremushkinem. Spoluprotodikonem Mgr. Vasilem erepkem sesv. liturgie astnil tak protodikon AndrejKilin z Estonska. Vladyka metropolita serozhodl toho dne vnovat monastru stostatk ctihodnho Hermana Aljaskho,

kter podobn jako svat Vclav v 11. stolet,

musel na Aljace eit problm liturgickhovna a ist penice k peen prosfor. Vla-dyka metropolita ve sv promluv podtrhlneobyejnou lsku, ji choval svat Vclavk bohoslubm. Dle pipomnl hloubkupokn, kterou proel bratrovrah kne Bo-leslav, na jeho zklad byl opt pijat doobecenstv crkve Kristovy. Slavnostn bo-hosluby byly ukoneny slavoslovm, kterpednesl protodikon Andrej v citlivm do-provodu zpvk z chrmu svatho Petra

a Pavla v Karlovch Varech. Sestry mona-stru veden matkou igumenou Valentynoukrlovsky pohostily vechny poutnky v mo-nastrsk jdeln. Mnoh a blah lta matceigumen a sestrm v Monastru svathoVclava a Ludmily v Loukch k chrmo-vmu svtku!

Pokrov v Jablonci nad NisouV nedli dne 14. jna 2012 se zaplnil chrmZtity pesvat Bohorodice v Jablonci n. N.--Vrkoslavicch nkolika destkami vcch,mstnch i host. Dlo se tak v rmci oslavchrmovho svtku. Modlitby pi svat li-turgii konali mstn duchovn sprvce otecMykhailo Hryha, okrun protopresbyterotec Antonij Drda z Rumburku, otec PavelSamotovka z Mlad Boleslavi, otec MykolaMasnyuk z Liberce a dikon Josef Broekze eleznho Brodu. V promluv vc

podpoil a ocenil otec Antonij. Poukzal naskutenost zchtralch chrm v oblastiSudet a celch severnch ech. Vichni vn-mav lid pociuj dosud nezacelen rnyv tto oblasti. Jabloneck kostel byl tak jed-nm z takovch mst. Stav chrmu je zrcad-lem stavu hodnot pi nm ijcch obyvatel.Dky pi mstnch vcch povstv k no-vmu ivotu. Po tradinm obchodu chrmubylo pipraveno pohotn v nedalek res-tauraci. Potujc je pro ns pravoslavn

, -

14 - . - -, -- , , - . - 20- . - , - , .

, 9 2012. , -, - . , , - ,

-, . -

-

. - , , - - , - , . . . . . . . -.

( ) 11 2012 , . - , , . . . ,

.

, , 11- , - . - -. , - , . - -, - . - - - - - . , - !

. --

, 14 2012, ,

-- () , .

ikona 4 /2012

KRTCE I

25

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

26/136

fakt, e i tato mlad crkevn obec, s pe-vn Ukrajinskou komunitou je vnmnajako organick soust msta. Pesvat Bo-horodice, spasi ns a ochrauj pod svmomoforem !

Posvtn synod zasedal dne 17. jna 2012v Praze.Hlavnm bodem jednn bylo schvlenkandidt na biskupskou slubu pro pre-ovsk Eparchiln shromdn, kter se

m konat v sobotu 20. jna 2012. Posvtnsynod schvlil vechny navren kandidty.Krom sprvce eparchie biskupa komren-skho Tichona tak dstojn otce jeromo-nachy Rostislava (Gonta) a Metodje (Cu-pera). Dle se Posvtn synod zabvalotzkami tkajcmi se Pravoslavn boho-

sloveck fakulty v Preov a delegt naValn shromdn Svtov rady crkva Konference evropskch crkv. Tak vy-jasnil nedorozumn, je zpsobilo usnesenpedchzejcho zasedn o zzen kancelev Bratislav. Jednalo o ppravu ustanoventiskov agentury podle usnesen . 8 mst-nho snmu z roku 2007. Bylo usneseno, epro tuto agenturu piprav tajemnk statuta d ho ke schvlen Metropolitnm radmeskch zem a Slovenska.

Svat Barbora v Mlad Boleslavi

Posvcen ke v chrmu svat Barboryv Mlad Boleslavi se konalo v sobotu 20. j-na 2012. Jedn se o velk devn k, kterzbon vc zhotovili a vztyili na vnjstran olte chrmu svat Barbory, kterzde pravoslavn crkev ji nkolik let uv.Svcen ke pedchzely ti svat kty,kter udlil metropolita Krytof Alexan-drovi, Maximovi a Xenii. Boskou liturgiispolu se svm archijerejem slouil mstnduchovn sprvce Mgr. Pavel Samotovka,

igumen Stefan z Milovic, prot. Mgr. Miro-slav Vachata z Krupky, jer. Michail Hryhaz Jablonce nad Nisou, arcidikon Vasil Bu-chuk z Prahy, dikon Josef Broek ze ele-znho Brodu a dikon Alexandr Lukaniz Prahy. Na konci bohoslueb vyznamenal

vladyka Krytof obtav pravoslavn vc:bratra Vasila Hrehirchu a sestry TatyanuTokchtar, Oksanu Tauchenovu a Hannu

Klingu. Po udlen svatch tajin ve sv. ar-chijerejsk liturgii a prvodu okolo chrmuspojenho se svcenm estnho a oivuj-cho ke Kristova pozval mstn duchovnsprvce Mgr. Pavel Samotovka vechny p-tomn na slavnostn obd, pi nm se ko-nala tak zvan liturgie po liturgii. To zna-men, uskutenilo se duchovn spoleenstvvcch okolo blho stolu. Tento pravo-slavn obyej sbliuje a upevuje osobnptelstv mezi duchovnmi a vcmi. Pe-

-

: . , . , . - -, . - . , . - - - .

. - .

, , . -

,

. , -, , . , , , - , , . , !

.

, 17 2012 ., - - , - 20 2012. - . - - , () . - (). , -

, -

. ,

, , - . 8, 2007 . , - - - .

.

- 21 2012 - . - . -, . - , . . ,

. - - - .

ikona 4 /201226

KRTCE I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

27/136

jeme mnoh a blah lta otci Pavlovi, jehomladoboleslavskm vcm i vem jejichptelm, dobrodincm a znmm.

Knsk svcen v Praze o. VitalijeV chrmu Zvstovn pesvat Bohorodicev Praze byl v nedli 21. jna 2012 vysvcen

na knze dikon Mgr. Vitalij Pipash. Svcenvykonal metropolita Krytof za ptomnostiduchovnch na crkve i z Moskevskho pa-triarchtu. Otec Vitalij slouil nkolik let vtomto chrmu a zskal si lsku jak duchov-

nch tak i vcch. Pochz z knsk rodinyz Podkarpatsk Rusi. Teologii studoval naPravoslavn bohosloveck fakult v Preova zskal zde akademick titul magistra teo-logie. Po ukonen studi se oenil s roda-kou z vchodoslovenskho Svidnku a pe-sthoval se do Prahy, kde jeho manelka

zskala pracovn uplatnn. Pejeme otci Vi-taliji, kter se nedvno stal tak tatnkem,hojnost Boho poehnn, zdrav, duevni tlesnou slu a ve dal potebn k odpo-vdn a nelehk knsk slub.

Eparchiln shromdn v MostV sobotu 3. listopadu 2012 se konalo v za-sedac mstnosti hotelu Cascade v MostEparchiln shromdn Prask pravo-slavn eparchie. Ped jejm zahjenm slou-il Jeho Blaenost metropolita Krytof s dal-mi duchovnmi sv. archijerejskou liturgii

v devnm chrmu Nanebevstoupen Pna sv. Valentna. Pot byla ped kem uchrmu slouena panychida za vechnypadl a umuen bhem dvou svtovchvlek.

Bohosluba za obti hladomoruV katedrlnm chrmu sv. Alexandra Nv-skho v Preov se konaly ve stedu 28. lis-topadu 2012 bohosluby za obti hlado-moru na Ukrajin v letech 1932 a 1933.Archijerejskou sv. liturgii slouili Jeho Bla-enost vladyka Krytof, arcibiskup prask,

metropolita eskch zem a Slovenska a JehoVysokopeosvcenost vladyka Rostislav,arcibiskup preovsk a Slovenska spoluo. mitr. prot. doc. Mgr. Alexandrem Capem,CSc., editelem adu eparchiln rady,o. mitr. prot. Mgr. Michalem vajkem, ta-jemnkem adu eparchiln rady a m-stnm duchovnm sprvcem, prodkanemPBF PU o. protodikonem ThDr. JnemHusrem, PhD., a dalmi duchovnmi. Me-tropolita Krytof ve sv promluv vyjdil

, . . , , , , - , - .

-

.

, -- 20 2012 . , . . - . - , . . , .

. . - - . ,

, . - , . --, - , . - , To, . , - , . - - , , - . - . -

, - , !

3 2012 . - Kascad . - .

- . -. .

ikona 4 /2012

KRTCE I

27

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

28/136

upmnou soustrast ukrajinskmu lidu. Dleekl, e jedin co dnes meme za nevinnobti udlat je upmn modlitba. Podalptomn vc, aby se intenzivn modliliza vechny v moci postaven, nebo selhnprv takovch vedlo ped osmdesti letyke hrzn smrti statisc obyvatel Ukrajiny.

Po ukonen Bosk liturgie se duchovns vcmi odebrali ke ki umstnmuped katedrlou, kter pipomn obti hla-domoru na Ukrajin a vykonali ped nmpanychidu. Po poloen vnc u ke pro-mluvila generln konzulka ukrajinskhosttu v Preov pan Olha Ben. Bohoslubaza obti hladomoru na Ukrajin se konv Preov koncem listopadu kad rok.Vn pam vem jeho obtem.

Gratulace v eleznm BrodVc v eleznm Brod spolu se svmarchijerejem poblahopli v sobotu 10. li-stopadu 2012 bratu Dipl. Ing. MartinoviTomekovi k nadchzejcmu dni jehonebeskho ochrnce. Bratr Martin patmezi ty dobr due, kter vytvej har-monick vztahy mezi mstnmi kesany.Ke gratulacm se pipojil tak metropolita

Krytof, kter oslavenci vnoval ikonupesvat Bohorodice a uinil pamtn z-pis do rodinn Bible Tomek vydanv polovin 19. stolet, psan jet vaba-chem. Bratr Martin je vzdlenm p-buznm svatho novomuednka vladykyGorazda, biskupa eskho a moravsko-slezskho, a t jako on je rodkem z Hru-b Vrbky.

. , 28 2012 1932 1933 . - , , - - , - .. , . .. . , , , . . - . , , - -

. - ,

-

. , - , - , . , . - - - . !

10 - 2012 . - . - -, - . -

. - -

, - 19- . , - - , - , , , - .

.

, 4 2012 . - - . . - : , - . , -

ikona 4 /201228

KRTCE I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

29/136

ehnn t vojenskch praporPravoslavn duchovn kapitn Mgr. Maximvancara, vojensk kaplan, poehnal ti pra-pory sv jednotky ve Strakonicch ve stedu14. listopadu 2012. ehnn se zastnil,krom vysokch vojenskch, sttnch a cr-kevnch pedstavitel, tak metropolitaKrytof. Otec Maxim ve sv promluvmimo jin pipomnl, e naposledy se vo-jensk zstavy ehnaly naim legionm

v dlnm Jekatrinburgu v roce 1918. Tehdyobad vykonal t pravoslavn knz. Stra-konick posdka celou udlost vzorn pi-pravila a pro eskou kesanskou veejnostje pjemn slyet, e pro ni hlasovalo svo-bodn vce ne dv tetiny vojk. Otec Ma-xim bhem svho dvouletho psoben veStrakonicch otevel bohosluebn stediskopro mstn pravoslavn vc. Ve spoluprcis nimi nedvno posvtil kapli zasvcenou

svatmu Vladimru. Vladyka metropolitase v n jet tho dne s vcmi pomodlila besedoval s nimi o ivot mstn pravo-slavn komunity.

Sv. archijerejsk liturgie v PlzniV nedli 4. listopadu 2012 slouil Jeho Bla-

enost metropolita Krytof archijerejskouliturgii v chrmu sv. Anny v Plzni. Spolus nm slouili mstn duchovn sprvce mitr.prot. Mgr. Jan Polansk, o. archimandritaKosma, o. arcidikon Vasyl Buchuk, pislu-hoval o. hypodikon Oleg a jeho mal synArtemij. Po bohoslubch byli vladykou vy-znamenni zakldajc lenov crkevn obcebratr pedseda Sboru starch Ji Borc zla-tou medaili crkevnho du svatch Cyrilaa Metodje a Pochvalnm diplomem sestraOlena Timkoviova.

Z Moskvy do Prahyeditel eskho domu v Moskv Ing. Mgr.Milo Jaro navtvil 15. listopadu 2012 me-tropolitu Krytofa v jeho prask rezidenci.Pivezl mu z hlavnho msta Rusk federacekopii sochy svat muednice Ludmily,knny esk, kter byla odhalena v z to-hoto roku ve dvoran Duchovnho zastupi-telstv na crkve pi chrmu sv. Nikolajev Kotelnikch. Pan editel informoval vla-dyku o ivot esk meniny v Rusku.

, ,

-. - : - - - - .

, -, - , - 14 2012 . , - , - . - , 1918 . - . -

. -

,

- . - , - ., , . . - .

15 2012 . - . , -. - 2012 . 1- .

.

ikona 4 /2012

KRTCE I

29

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

30/136

ikona 4 /201230

FOTOREPORT I

Chrmov svteksv. BarboryMlad Boleslav-Deb

17. 12. 2012

.

-17. 12. 2012

Foto: Pravoslavn crkevn obec Mlad Boleslav I : -

J. B. metropolita Krytof a jerej Mgr. Pavel Samotovka pi ktu I. . .

Pivtn J. B. metropolity Krytofa ped chrmem sv. velikomuednice Barbory I . . .

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

31/136

ikona 4 /2012 31

FOTOREPORT I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

32/136

ikona 4 /201232

FOTOREPORT I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

33/136

ikona 4 /2012 33

FOTOREPORT I

Chrmov svteksv. MikuleNov Paka

19. 12. 2012

.

19. 12. 2012

Foto: Pravoslavn crkevn obec Mlad Boleslav I : -

Jerej Mgr. Pavel Samotovka s vcmi I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

34/136

ikona 4 /201234

NA CESTCH I

Pou ke svatParaskev

Vladyka metropolita Krytof navtvil na pozvn Jeho BlaenostiDaniela, arcibiskupa bukureskho, metropolity valaskhoa dobrudskho, mstodrcho Cesarie Kapadokijsk, metropolityungro-vlaskho a patriarchy celho Rumunska, ve dnech12. a 16. jna 2012 Rumunskou pravoslavnou crkev. Bhemcel jeho nvtvy jej provzel duchovn jer. ThMgr. Andrei I.Danciu, duchovn sprvce 6. pravoslavn crkevn obce v Praze.

12 16 2012 . , , - , . . . , 6- .

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

35/136

Vladyka metropolita Krytof navtvil napozvn Jeho Blaenosti Daniela, arcibis-kupa bukureskho, metropolity valaskhoa dobrudskho, mstodrc Cesarie Kapa-

dokijsk, metropolita ungro-vlask a pa-triarchy celho Rumunska, ve dnech 12. a16. jna 2012 Rumunskou pravoslavnoucrkev. Bhem cel jeho nvtvy jej provzelduchovn jer. ThMgr. Andrei I. Danciu, du-chovn sprvce 6. pravoslavn crkevn obcev Praze.

Po pijet na letiti se konala slavnostn do-xologie v patriarm katedrlnm chrmusv. Marie Magdalny v Bukureti. Po jejmukonen patriarcha Daniel ocenil letitou

dobrou spoluprci naich crkv. Zvltvyjdil vdnost za to, e nezapomnmemodlitebn na vojky Rumunsk krlovskarmdy padl pi osvobozovn eskoslo-venska v poslednch mscch II. svtovvlky. Jet tho ml monost metropolitaKrytof vystoupit v crkevn televizi Trini-

tas, kter vysl 24 hodin denn. Jej tele-vizn tb natel prbh cel jeho nvtvyRumunska. Ve veernch hodinch pakspolu s patriarchou Danielem odcestovaldo Iasi.Nsledujcho dne spolu s patriarchou Da-nielem vysvtil nov oddlen v crkevn

poliklinice Providencia v Iasi a t vysvtilchrm Vjezdu Pn do Jeruzalma. Spolus metropolitou moldavskm a bukovinskmvladykou Feofanem vykonal ve veernchhodinch nkolik pastoranch nvtv.V nedli 14. jna v den svtku svat Paras-kevy Srbsk slouil spolu s patriarchou adalmi hierarchy Boskou svatou liturgiiped katedrlou, ve kter se uchovvaj jejsvat ostatky. Kad rok putuje do Iasi nasvtek svat Paraskevy pl milionu pravo-slavnch vcch z Rumunska i ze zahrani.Svat ostatky svtice mus bt proto vysta-

veny ped chrmem a pstupn jsou zvlt-nm koridorem za asistence policie. Po-dobn se Bosk archijerejsk liturgie proohromn mnostv vcch mus konat naotevenm podiu ped katedrlou. Slavnost-nch bohoslueb se zastnil tak pedsedavldy Victor Ponta, ministi, lenov parla-mentu a dal vznamn politit a kulturnpedstavitel zem. Ze zahrani se tto li-turgie zastnily tak delegace Ukrajinskpravoslavn crkve Moskevskho patriar-

12

16 2012 . , , , -. - . . , 6- . . . . - , - , - . - - Trinitas, 24 .

-. -

ikona 4 /2012

NA CESTCH I

35

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

36/136

chtu a Polsk pravoslavn crkve. Prvnzmnnou delegaci vedl arcibiskup Antonij,rektor Kyjevsk duchovn akademie a cr-kevnho semine a druhou biskup gorlickPajsij. Oba dva hierarchov se druhho dneastnili vdeck konference podanmstn univerzitou vnovan vro vydn

pravoslavnho vyznn vry sestavenhosvatm Petrem Mohylou.V odpolednch hodinch spolu s patriar-chou Danielem opustili Iasi a vydali se domonastru Agapia. Ve velmi pkn upra-ven chrmov dvoran byli uvtni matkoupedstavenou Olimpiadou (Chiriac) spolus 350 monakami, dle studentkami semi-nrn stedn koly a pteli monastru. Podoxologii patriarcha ve sv promluv vysoceocenil misijn aktivitu monaek a podkovaljim za vzorn veden semine. Pot se ode-brali do 12 km vzdlenho monastru Va-

ratec, kde byli t vele pivtni mona-kami, kterch zde ije v souasn dob na450. Po doxologii jet dlouho setrvaliv ptelskm rozhovoru s politickmi ped-staviteli a hosty monastru.V tomto monastru dal den na zkladpn matky pedstaven Josefiny slouil sa-mostatn archijerejskou Boskou liturgii.Ve sv promluv na zvr bohoslueb po-dkoval monastru za jejich vzcnou misijnaktivitu. Zvlt pak za to, e ped vce ne

dvaceti lety vyslaly na Moravu, kde byl epar-chilnm archijerejem, malou komunitumonaek, aby peovaly o nov zbudovanduchovn stedisko. Tato komunita se stalazkladem pro prv ensk monastr v dji-nch autokefln Pravoslavn crkve v es-kch zemch a na Slovensku. Monastr veVaratecu peuje nejenom o vnitn a vnjmisii Rumunsk pravoslavn crkve, ale pi-pravuje tak vznamn filantropick pro-

jekt. Jedn se o domov dchodc typu l-ebny pro dlouhodob nemocn pro stoobyvatel. Budova stavu nesouc jmnomatky Nazarie se nachz tsn ped do-konenm. Spolu s patriarchou Danielem simohl tento dm pipomnajc palc pro-hldnout a seznmit se s jeho pipravova-nm provozem. Dm matky Nazarie mbt vysvcen v prbhu ptho roku.Odpoledne se spolu s patriarchou vrtili do

,

. Providencia , . , - . 14 , , , - . - - - . - , - . . - , - , -

. - :

, ,

- . - -. - , , . , , - , . - . - () 350 , - - . - -

- .

ikona 4 /201236

NA CESTCH I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

37/136

Iasi. Prohldli si zcela nov zrestaurovankrlovsk zmek a pi nm zbudovan ob-chodn centrum. Posledn nvtva v Iasipatila monastru Bucium.Pozd veer se s patriarchou a jeho dopro-vodem letecky vrtili do hlavnho mstaBukureti. Posledn den oficiln nvtvy

v Rumunsku si prohldl nov zrekonstruo-van interir patriari rezidence, vetnvzcnch sbrek a zahrady, kter vvod za-jmav modern souso Setkn JeeKrista s M Magdalenou v Getsemanechpo vzken.Nvtvu v Rumunsku ukonil pracovnmobdem s patriarchou Danielem. Hovoilipi nm o budoucnosti vztah mezi naimicrkvemi v rmci bohosloveckch dialoga spoluprce univerzit a tak o dokonenprojektu vstavby Pamtnku padlm ru-munskm vojkm v Most. Patriarcha Da-

niel se zavzal spolu s arcibiskupem Timo-teem z Aradu postavit mal monastr piji stojcm chrmu a letn modlitebn promalou komunitu monaek, kter by se sta-raly o arel po jeho dokonen a kolaudaci.Stavba hlavn monastrsk budovy, pro nije vydno platn stavebn povolen, m zatna jae ptho roku.V Bukureti v rmci svho pobytu navtvilnov oteven obchod s crkevnmi ped-mty. Dle vidl zklady nov budovanho

12 ,

-, 450. - - . - . - - - . - , , -, - , - . . , - .

. , -

, -. , , - , . . . - .

. , -. - - -, , , - - - .

. -

- , - .. - - , - . - , -

, - . . , - , . 128 , , , , . ,

, - Tri-

ikona 4 /2012

NA CESTCH I

37

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

38/136

patriarho chrmu na rozshlm pozemkuv centru msta mezi parlamentem a minis-terstvem obrany. Jeho ve m dosahovat128 m, to znamen, e bude podle jeho sta-vitel nejvy pravoslavnou katedrlou nasvt.Po rozlouen s patriarchou Danielem ped

odletem poskytl jet jeden rozhovor cr-kevn televizi Trinitas. Ocenil v nm dlou-holet ptelsk vztahy mezi naimi cr-kvemi. Vyjdil obdiv patriarchovi Danielia jeho spolupracovnkm za jejich velminron misijn program, ast crkvev konkrtn pomoci lidem v tsni a neoby-ejn duchovn obrozen, jeho se astntisce duchovnch a zbonch obyvatel mo-nastr.Rumunsk crkev je poslednm patriarch-tem, kter J. B. metropolita Krytof navtvilpo svm zvolen a intronizaci ped esti lety.

nitas, . - , - - , - - , -. , -

- .

ikona 4 /201238

NA CESTCH I

Patriarcha Daniel(obanskm jmnem Dan Ilie Ciobotea) senarodil 22. 7. 1951 ve vesnici Dobretiv kraji Timioara (Temevr). Po absolvo-vn obecn koly v rodnm mst dokonilzkladn vzdln v Lpunic a stedn kolu

v Buzia a Lugoj, kde sloil maturitu(r. 1970).tyi roky studoval Teologick institut v Si-biu a dva roky systematickou teologii naPravoslavn univerzit v Bukureti. Provelmi dobr vsledky pokraoval na Uni-verzit humanitnch studi ve trasburkua jet 2 roky na Univerzit Ludwiga Albertave Freiburgu im Breisgau. Roku 1979 doshltitulu ThDr. ve trasburku a r. 1980 druhhotitulu v Bukureti. Mezi lty 1980 a 1988psobil na Ekumenickm institutu v Bossey.Dne 6. 8. 1987 pijal mnisk postih se

jmnem Daniel v monastru Sihstria odarchimandrity Kleopy Ilie, 14. 8. 1987 bylvysvcen na jerodikona a druh den na je-romonacha patriarchou Teoctistem ve sta-rodvnm monastru Putna. V monastruSihastria jej patriarcha Teoctist povil dohodnosti archimandrity 16. 10 1988. Na za-tku roku 1990 (4. 3. 1990) pijal biskup-skou chirotonii (biskup Lugojsk) a stal sevikem arcibiskupstv Temevrskho. Jivak 7. 6. 1990 byl zvolen na katedru v Iai

a intronizovn 1. 7. metropolitou moldav-skm a bukovinskm. Po ukonen plod-nho ivota patriarchy Teoctista byl 12. 9.2007 byl zvolen na jeho msto a 30. 9. in-tronizovn jako est patriarcha Rumunskpravoslavn crkve v patriar katedrlev Bukureti.

Jeho Blaenost patriarcha Daniel se za-stnil mnoha mezinrodnch crkevnch kon-ferenc (1992 Moskva, 1998 Manila,1998 Athny, 2000 Istanbul). Je drite-lem etnm ocenn a z Institutu v Con-necticutu m titul ThDr. h.c. (r. 2003) a ten-t z St. Serge v Pai (r. 2009).Rumunsk patriarcha Daniel nos jako je-din v cel pravoslavn rodin bl podz-nk a zu, podle mstn crkevn tradice.

( ) 22 1951 . - (Teme v r). , - , , (1970 ). - - . -

, - , --. 1979 - 1980 . - . 1980 1988 . . () 6 1987 ., ,

- . 1990 (4 ) -

( ) - . 7 1990 , - . , 12 2007 . , 30 , . - (1992 ,1998 , 1998 , 2000 -). -, (2003 .), - (2009 .). , -

, , - .

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

39/136

ikona 4 /2012 39

FOTOREPORT I

Pou kesvat ParaskevRumunsko

12.16. 10. 2012

12.16. 10. 2012

Foto: Patriarhia Romn I :

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

40/136

ikona 4 /201240

FOTOREPORT I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

41/136

ikona 4 /2012 41

FOTOREPORT I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

42/136

ikona 4 /201242

FOTOREPORT I

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

43/136

ikona 4 /2012 43

FOTOREPORT I

J. S. katolikos a patriarchacel GruzieIlja II.

a J. B. metropolitaKrytofKarlovy Vary15. 11. 2012

. .

II . .

15.11.2012Foto: Igor Stelec I :

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

44/136

V prostorch pamtnho chrmu svatchCyrila a Metodje se ve dnech 7. 18. jna2012 uskutenil letos ji tet ronk festivalupravoslavn sborov hudby Archaion Kal-los, kter svm zamenm nem na zemesk republiky obdoby. eck vraz Ar-chaion kallos znamen doslova starobyl

krsa, ovem v pojmoslov vchodn kes-ansk crkve znamen archetypln ne-boli pvodn krsu, tedy krsu, kterouspatil lovk v rji a kterou sm po stvoenml. Sdruen Filokallia (jeho nzev po-chzejc z etiny znamen milovatkrsu) nazvalo takto prvn a jedin festivalpravoslavn hudby v Praze, protoe vnmkad poin v duchovn hudb, a u kom-ponovn, nebo interpretaci, jako jaksi hle-

dn, vdom, i nevdom, tto pvodnprakrsy (Archaion kallos) a sna se upo-zornit na skutenost, e pravoslavn hudbaje nedlnou soust evropsk kulturya vn hudby.Koncertn sti letonho ronku festivalupedchzela dne 7. 10. bohosluba za aktivn

asti prvnho zahraninho inkujchotlesa, muskho sboru Romanos Melodos,kdy prv jm byla slouena Liturgie sv. JanaZlatostho pod vedenm Nikolaose Lym-bouridese.Program prvnho festivalovho koncertupojmenovanho Byzantsk duchovn hudba8. 10. uvedla skladba velmi znmho autora Sergeje Rachmaninova. Ten zstal i posvm odchodu z porevolunho Ruska do

USA vrn pravoslav. Vedle jeho velmi po-pulrnho dla klavrnho i orchestrlnhosi tak publikum jeho jmno pipomnloi v souvislosti se sborovmi skladbami na-vazujcmi na tradice pravoslavn hudebnkultury. Cyklus Celonon bdn op. 37 vy-chz z liturgick praxe vchodn crkve slu-

ujc pi velkch svtcch veern a jitnobad v jedinou bohoslubu. spn mos-kevsk premira v roce 1915 je dnes vn-mna jako symbolick zavren jedn ryvvoje ortodoxn liturgick hudby v Rusku,jej dal osudy byly po roce 1917 v-znamn ovlivnny politickou nepzn vinboensk kultue. Tento cyklus provedldv pveck sbor Cancioneta Praga, ktervznikl v roce 2010 z iniciativy sbormistraLuke Jindicha, bvalho druhho sbor-mistra sboru Bambini di Praga. lenkamisboru jsou dvky, kter dve psobily ve

vbrovch praskch sborech.Dle zaznly autentick npvy z eck pra-voslavn hymnografie v podn muskhopveckho sboru Romanos Melodos. Nej-prve poslucham nabdli v prvn stisvho programu npvy, kter jsou soustdennch bohoslueb (tj. veern, jitn a sv.liturgie sv. Jana Zlatostho), pot vystou-pen u opustilo rmec pravidelnch den-nch bohoslueb a byla vnovna hymnmurenm obdob Velkho tdne a zvr pat-

7 18 - 2012 - Archaion Kallos, . Archaion Kallos - , -

- , , . Filokallia (, - , ) . , , - , - , - (Archaion Kallos). , .

- 7.10 , Romanos Melodos, - - . .

-, 8. 10 -. . - , , . .

37 , - - .

1915

- , 1917 -. Cancioneta Praga, - 2010 - , Bambini diPraga. , - - . Ro-manos Melodos. - , - (. . , - . ). , ,

, -. , ,

ikona 4 /201244

IVOTN STYL I

Festival pravoslavn hudby

Archaion Kallos 2012

Archaion Kallos 2012

7/23/2019 asopis Ikona 4-2012

45/136

il tradin prosb Pane, smiluj se. Sborpojmenovan podle svatho Romana Me-loda, jednoho z nejvznamnjch tvrcna poli tradin byzantsk hymnografie,kter il a na pelomu 5. a 6. stolet poKristu, byl zaloen roku 1997 v Limassolu.Dnes m kolem 30 len, kte se zabvaj

liturgickou a lidovou hudbou. Od svhovzniku sbor pravideln vystupuje na kon-certech a pi liturgich v eck sti Kypru,ale i v zahrani. Sbor m na svm kont jiti natoen CD a v souasn dob pi-pravuje dvojit CD s liturgi sv. Jana Zla-tostho.Na druhm festivalovm koncertu (11. 10.)zaznly v podn komornho souboru En-semble Hilaris pod vedenm Krytofa Spiritati drobn skladby Igora Stravinskho (Otena, Bogorodice dvo, Symbol vry). Potnsledovala ada hudebnch ztvrnn pra-

voslavn Liturgie sv. Jana Zlatostho odrznch skladatel. V jejich podn se ped-stavily hostitelsk sbory festivalu, tj. Sborpravoslavnho katedrlnho chrmu sv. Cy-rila Metodje v Praze a vokln sti sou-boru Filokallia se sbormistry Valentinouuklinou a Mariosem Christou a spolu snimi jako zvltn host Achilleas Chaldaikis,kter pravideln psob jako almista pibohoslubch v Atnch a jako koncertnumlec m v tomto nru za sebou stovky

koncertnch vystoupen po celm svt.Domc sbor pravoslavnho chmu sv.Cyrila a Metodje navzal pi svm zroduna tradici chrmovho sboru vzniklho piobnoven pravoslavn crkve v naich ze-mch za prvn republiky. Jeho rozvoj bylperuen udlostmi r. 1942, kdy byla crkev

nacisty zakzna a likvidovna pro poskyt-nut azylu tm, kdo vykonali soud djin nadR. Heydrichem. Pveck sbor pravoslav-nho katedrlnho chrmu se v souasnosti

vnuje interpretaci duchovnch skladeb au-tor, kte sv dla zasvtil