CONSEILDE L'EUROPE

COUNCILOF EUROPE

ETINA JAKO CIZ JAZYK

rove A2

podleSpolenho evropskho referennho rmce pro jazyky.

Jak se ume jazykm, jak je vyuujeme a jak v jazycch hodnotme

Univerzita Karlova v Prazestav jazykov a odborn ppravy

Vladimr Bidlas, Helena Confortiov, Milada Turzkov

Veden projektu: Milada adsk

Poskytovatel elov podpory projektu:

CONSEILDE L'EUROPE

COUNCILOF EUROPE

OBSAH

vod ............................................................................................................................................... 2

Kapitola 1 Popis cl a jejich konkretizace ........................................................................... 4

Kapitola 2 Specifikace obsahu v jednotlivch slokch popisu ........................................... 11

Kapitola 3 Jazykov funkce .................................................................................................. 14

Kapitola 4 Obecn pojmy ...................................................................................................... 44

Kapitola 5 Specifick pojmy ................................................................................................. 79

Kapitola 6 Prce s textem: ten a poslech ............................................................................ 109

Kapitola 7 Psan .................................................................................................................... 111

Kapitola 8 Sociokulturn kompetence ................................................................................... 112

Kapitola 9 Interakn modely ................................................................................................ 116

Kapitola 10 Kompenzan strategie ........................................................................................ 121

Kapitola 11 Uit se studovat ................................................................................................... 124

Kapitola 12 Stupe dovednosti ............................................................................................... 127

DODATEK A Vslovnost a intonace .......................................................................................... 129

DODATEK B Gramatika ........................................................................................................... 141

DODATEK C Slovn rejstk ..................................................................................................... 235

DODATEK D Vcn rejstk ..................................................................................................... 269

2

vod Popis druh rovn jazykov zpsobilosti uivatele zklad jazyka, tedy etiny jako cizho jazyka (obecn oznaovan jako A 2 /Waystage/ ), je eskou variantou stejn koncipo-vanch materil pro nrodn evropsk jazyky. Podobn jako ostatn materily tohoto typu vznikla i tato pruka ze zadn Rady Evropy. Pes rzn odlinosti vtina zjemc o studium cizho jazyka sleduje tm identick cl, a to schopnost dorozumt se v danm cizm jazyce s rodilmi mluvmi nejen v bnch komunikanch situacch kadodennho ivota (nap. oblast nkup a slueb), ale t pi vmn nzor i zkuenost a pi poznvn podobnost i odlinost v cel rozmanitosti naeho kontinentu. Prv z tohoto pedpokladu vychzel prof. J. L. M. Trim ve sv obecn charakteristice cle projektu v pedmluv k prvnmu vydn Threshold Level v roce 1975 a Waystage v roce 1977. Poskytnutm spolenho zkladu pro srozumiteln popis cl a obsahu pispv cel projekt ke srozumitelnosti kurs, sylab i systmu kvalifikanch osvden, a tm k podpoe mezinrodn spoluprce v oblasti modernch jazyk. Jinmi slovy projekt popisuje, co se mus studujc nauit, aby uvali jazyk ke komunikaci, a jak znalosti a dovednosti mus rozvjet, aby byli schopni inn jednat. V popisu je rovn vnovna po-zornost kulturnmu kontextu, do nho je jazyk zasazen. Clem esk varianty popisu jazykov rovn A 2, jakoto jedn sti projektu jako celku, je pomoci vem, kdo stoj ped kolem analyzovat poteby studujcch cizch jazyk. Sylabus vak nen koncipovn jako uebn program i jako uebnice. Jeho smyslem (v souladu s renomovanm projektem Rady Evropy, tedy v souladu s podobn koncipo-vanmi materily pro nrodn evropsk jazyky) je zmapovn etiny z funknho a smantic-kho hlediska pro rove A 2 tak, aby zpracovn mohlo bt dle vyuvno jako metodick bze a standard nejen k sestavovn vukovch program v rmci jazykovch kurs etiny pro cizince, ale t k tvorb uebnch materil i dalch pomcek a v neposledn ad jako referenn rmec pro poteby zaveden standardnho systmu zkouek. Cel koncepce toho-to popisu vychz z dvod zachovn kompatibility z anglick pilotn verze jazykov rovn Waystage 1990. Rovn pihl k ji existujcmu popisu prahov rovn etiny (Prahov rove etina jako ciz jazyk 2001). Jeliko jde o vytvoen esk varianty pvodnho pro-jektu Waystage, je teba vslovn zdraznit, e nebyl dvod k hledn vlastnho metodologic-kho pstupu, nbr se jevilo jako vhodn a funkn ponechat celkovou koncepci, kter ji byla prax ovena a osvdila se. Na druh stran vak vude tam, kde popis jazykovch jev je konkretizovn, je esk verze zpracovna samostatn. Jde nap. o oddly popisujc tzv. jazykov funkce (language functions) i obecn pojmy (general notions) a specifick pojmy (specific notions). Tyto sti projektu vychzej ze specifik etiny, avak respektuj azen jazykovch funkc, obecnch a specifickch pojm do skupin podle J. A. van Eka a J. L. M. Trima. (Z tohoto azen vychzel i eitelsk tm pod vedenm doc. dr. M.ry pi zpracovn prahov rovn etiny (Prahov rove etina jako ciz jazyk).

st vnovan interaknm modelm vychz ze skutenosti, e pevn vtina in-teraknch model, kter odpovdaj rovni uivatel zklad jazyka A 2, je vzhledem k objektu promnn. Pozornost je zamena na charakteristiku a vet takovch typ dialog, kde se objevuje vskyt interaknch model s jistou mrou pedpovditelnosti. V kapitole vnovan prci s textem jsou uvedeny pklady takovch typ text (pro ten i pro poslech), kter by mly bt adekvtn z hlediska situac i tmat vymezench pro rove A 2. V oddlu vnovanm psan je charakterizovna dovednost pst v cizm jazyce (v tomto ppad v etin). Jako u ostatnch dovednost jsou i u psan na rovni A 2 monosti student omezen.

3

Specifikace sociokulturn kompetence pro jazykovou rove A 2 se tk spoleen-skch zvyklost (nejazykovch a jazykovch), spoleenskch ritul (rituly spojen s nvtvou, rituly spojen s jdlem a pitm, rituly spojen se souhlasem a odmtnutm), veobecnch zkuenost (z kadodennho ivota, ivotnch podmnek, mezilidskch vztah i zkladnch hodnot a postoj). V kapitole Kompenzan strategie je popsno, co se oekv od uivatele na rovni A 2, tedy schopnost umt se vyrovnat s problmy komunikan situace, na ni nen dobe pi-praven a/ jako poslucha a ten, b/ jako mluv nebo pisatel, c/ v oblasti spoleenskho cho-vn, tj. obvyklch pravidel chovn. V kapitole je vymezeno, co student um v roli a/ tene, b/ posluchae, c/ mluvho, d/ pisatele, e/ v oblasti spoleenskho chovn. Strategie uen jsou vymezeny z hlediska poteb a cl studenta, procesu uen a uen pomoc pm zkuenosti s jazykem. V sti vnovan stupni dosaench dovednost jsou vymezena kritria, dleit pro efektivn (i kdy jednoduchou) komunikaci na dan rovni, pedevm pak na kritrium pragmatick adekvtnosti. Dodatek vnovan vslovnosti a intonaci obsahuje popis zvukov stavby etiny. V popisu jsou zahrnuty jak segmentln, tak i prozodick jevy. Pozornost je zamena pede-vm na spisovn standard zvukov podoby etiny, zejmna vslovnosti. Dodatek vnovan gramatice je zpracovn velmi podrobn. Smyslem takto koncipo-vanho pojet je pedloit uivatelm pruky gramatiku v uritm systmu a poskytnout jim vodtko pi zpracovvn konkrtnch uebnch materil. Proto je tento rozshl vklad (s etnmi pklady) doplnn na pslunch mstech poznmkami, co je a co nen pro rove A 2 zvazn. Cel sylabus je doplnn slovnm a vcnm rejstkem. eskou verzi jazykovch funkc (kap. 3) zpracovala PhDr. Milada adsk, CSc., kter t pipravila kapitoly 1, 2 a 6-12. Na zpracovn obecnch pojm (kap. 4) se podleli PhDr. Milada adsk, CSc. a Mgr. Vladimr Bidlas, kter je rovn autorem dodatku Gra-matika. Specifick pojmy, slovn a vcn rejstk zpracovala Mgr. Milada Turzkov. Za dodatek Vslovnost a intonace ru PhDr. Helena Confortiov, CSc.

Zvrenou redakci provedla PhDr. Milada adsk, CSc. a PhDr. Helena Confortiov, CSc.

* * * Dk pat oponentm tohoto projektu PhDr. Ev Hjkov, CSc. z Katedry eskho ja-zyka Pedagogick fakulty Univerzity Karlovy a doc. PhDr. Milanu rovi z stavu bohemis-tickch studi Filozofick fakulty Univerzity Karlovy.

4

Kapitola 1 Popis cl a jejich konkretizace Jazykovou rove A2 je mono obecn charakterizovat schopnost studenta orientovat se v zkladnch situacch kadodennho ivota s pevaujcm podlem pedem pedvdatel-nho a jednoduchho zpsobu jazykovho vyjadovn. Clem je, aby studujc doshli schopnosti uvat ciz jazyk (etinu) v nsledujcch oblastech: 1) zajiovn bnch poteb a kol schopnost vst jednoduch (avak smyslupln a k cli vedouc) dialog pi plnovn, zajio-vn, rezervaci rznch akc, i zajiovn nezbytnch zleitost, pop. vc v oblasti kado-dennho ivota, jako je nap.

cestovn, ubytovn, komunikace na adech, vyuit volnho asu, nakupovn, objednvn jdel a npoj;

2) poskytovn a zskvn konkrtnch informac a/ v oblasti osobnch daj (jako je nap. jmno a pjmen, adresa, msto pvodu, datum narozen, zamstnn atd.); b/ v oblasti neosobnch informac ( jako je nap. hledn cesty, zjiovn konkrtnch asovch daj, zjiovn informac o dleitch pravidlech a pedpisech, o otevracch hodinch, o rznch zazench a slubch, o monostech oberstven atd.); 3) vytven a udrovn socilnch a profesionlnch kontakt, zvlt pak a/ pi komunikaci s nadzenmi, kolegy, podzenmi, pteli; b/ v roli hostitele, i v roli hosta; c/ v oblasti spoleenskho styku; d/ pi vmn informac, nzor, pocit, pn, tkajcch se zejmna zleitost spolenho zjmu, zvlt potom tch, kter se vztahuj

k osobnmu ivotu a prosted, k ivotnm podmnkm a ivotnmu prosted, k oblbenm innostem a k zjmm, k vyuit volnho asu a k spoleenskmu ivotu. Ve ve uvedench oblastech bude student schopen dan ciz jazyk (tj. etinu) pou-

vat v kontaktu s rodilmi mluvmi danho jazyka,

s mluvmi uvajcmi ciz jazyk jako lingua franca,

5

a to jak v zemi, kde se danm jazykem hovo, tak v jinch zemch, kde se naskytne plei-tost danho jazyka pout (a ji ve stt, kde student ije, i v nkter jin zemi pi setkn studenta s rodilmi i nerodilmi mluvmi). Student se doke vypodat s tmi (pedevm jazykovmi) poadavky, kter na nj budou kladeny zejmna:

a/ v situacch, kdy bude s nkm komunikovat nejen pmo (tedy z o do o), ale i prostednictvm telefonu. Student bude schopen samostatnho stnho vyjden a pohotov reakce v takovch ppadech, kdy se komunikace bude tkat situac kadodennho praktick-ho ivota, kter se vyznauj vraznm podlem pedem pedvdatelnho zpsobu jazykovho vyjden; b/ v situacch, pi kterch dochz ke komunikaci nepm a kdy je teba porozumt meritu vci, pop. i nkterm dleitm tezm psanch i mluvench text (nap. prostedky masov komunikace). Konkretizace cl Nsledn konkretizace cl je - pokud jde o tematick okruhy komunikativnch situac - vtinou shodn s cli uvedenmi v dal, tedy prahov rovni. Pro rove A 2 jsou vak potebn vdomosti a dovednosti studenta ponkud redukovny. V tch ppadech, kdy se obecn charakteristika nkterho z dlch cl shoduje s charakteristikou v prahov rovni, je repertor jazykovch prostedk k dosaen danho cle omezen v zvislosti na rovni A 2 (viz dal kapitoly tto pruky, zejmna kapitoly tkajc se jazykovch funk-c, obecnch pojm a specifickch pojm). Jakoto nvtvnk v zemi, kde je dan jazyk obecn rozenm prostedkem komu-nikace, bude student schopen

ve styku s ednmi msty - podat o zopakovn, objasnn a vysvtlen jakkoli informace i poadavku ze strany ednka, kterm nerozum;

- vydat si sluby tlumonka, pop. prvnka, dostane-li se do vnch obt;

pi vstupu do zem - rozumt pslun dokumentaci; - vyplnit potebn formule; - rozumt otzkm a odpovdt na n, tkaj-li se:

- osobn totonosti; - dlky a elu nvtvy i pobytu;

ve styku s bezpenostnmi slokami a polici - rozumt otzkm a odpovdt na n, tkaj-li se

- osobn totonosti; - obsahu prunch zavazadel (na letiti); - podrobnost o vozidle, kter d; - jeho mysl, jeho innosti a dvod jeho innosti; - podrobnost o ztracench nebo odcizench vcech; - vydat si pomoc policie v ppadech

- osobnho ohroen (nehody, pepaden, vloupn);

6

pi zajiovn vlastnho ubytovn

krtkodobho nap. v hotelu, penzionu, hostelu, kempu apod. - zajistit si rezervaci telefonicky i psemn (nap. pes internet); - vyplnit pslunou pihlku; - formulovat jednoduchm zpsobem ppadnou stnost na nedostaten fungujc sluby a dost o npravu; - podat o objasnn tovanch stek; - vyeit potebn zleitosti tkajc se odjezdu; pi doasnm pobytu - informovat se psemn nebo stn o monostech pronjmu bytu i podnjmu, a to: - o potu a velikosti mstnost; - o podmnkch pronjmu (podnjmu) vetn ve njemnho a poplatk za veejn sluby; - formulovat jednoduchm zpsobem stnost majiteli ubytovacho zazen;

pi zajiovn stravovn - rozumt nabdkm restauranch zazen; - podat o jdeln lstek, pop. o rzn ingredience (nap. sl apod.); - objednat si jdlo a npoje; - podat o et; - formulovat jednoduchou reklamaci na pomalou obsluhu, na nekvalitn

jdlo / pit i na pedraovn;

pi nkupech - st s porozumnm informan tabule a npisy v supermarketech, obchodnch domech atd.;

- informovat se, zda je poadovan zbo na sklad; - zeptat se na vhody a nevhody konkrtnho vrobku a na jeho cenu; - zaplatit a podle poteby dat vysvtlen o vi ceny, sprvnosti tovn

apod.; - reklamovat vadn zbo, dat nhradu, vrcen penz apod.;

pi pouit veejn dopravy - opatit si jzdenky (letenky), pop. mstenky; - informovat se na vi jzdnho, trasu a dobu pepravy; - zeptat se na monosti a podmnky zlevnnch sazeb; - informovat se na umstn nstupi a dalch pstup k dopravnmu

prostedku (na ndrach, na letitch, v metru atd.); - pouvat zazen pro schovu zavazadel, podvat zavazadla k odesln, hlsit ztrtu nebo pokozen zavazadel; - objednat taxi, domluvit se s taxikem na trase, cli cesty, zaplatit, podat o et a podle poteby dat vysvtlen o vi ceny, sprvnosti tovn apod.;

7

pi pouit osobn dopravy (automobilu) - rozumt dopravnm znakm a informanm tabulm; - opatit si benzin, olej, vodu, vzduch a bn servis u erpacch stanic; - pivolat pomoc v ppad poruchy automobilu (nap. na dlnici); - v ppad nehody poskytnout a zskat informace o vozidle a jeho pojitn;

pi vyuit informanch slueb

- formulovat jednoduch dotazy, a to osobn i telefonicky; pi hledn cesty - zeptat se na cestu, rozumt jednoduchm pokynm, kudy jt / jet; - zskat informace o tom, kam jede konkrtn dopravn prostedek (nap.

autobusov i tramvajov linka), jak se jmenuje zastvka, kde je zapoteb vystoupit, kam vede dan cesta / silnice apod.; - st mapy (pln msta, automapy), informace o dopravnm spojen, informan a smrov tabule, jednoduch pokyny;

pi nvtv veejnch zazen ( nap. kina, divadla, muzea, diskotky) - informovat se o cen vstupnho, dob pedstaven, umstn a druhu sedadla; - st jednoduch letky, plakty apod.; - rezervovat si vstupenky a zakoupit je ped zatkem pedstaven; - informovat se o monosti koup programu (nap. v divadle), o monosti oberstven, o toaletch atd.; na pot - st s porozumnm jednoduch vvsky, pokyny i npisy u pepek; - formulovat dost u potovn pepky (odesln balku, doporuenho dopisu atd.); - zeptat se na sazby obyejnch, doporuench i expresnch zsilek,

pennch poukzek i balk;

u telefonu - vst telefonicky jednoduch dialog o bnch tmatech kadodennho

ivota; - st s porozumnm pokyny, jak pouvat telefonn pstroj (v automatu); - hledat v telefonnm seznamu; - pouvat slubu informace o telefonnch slech; - formulovat jednoduch vzkaz na telefonn zznamnk;

v bance - st s porozumnm informace o kursech deviz, npisy u pepek; - informovat se o uvn ek, platebnch a kreditnch karet;

u lkae

- st s porozumnm tabulky s ordinanmi hodinami lkae, specializac lkae, nzvy nemocninch oddlen, jednoduch instrukce pro pacienty

v ekrn (typu: Vypnte mobil, prosm.); - objednat se u praktickho lkae nebo v nemocnici;

8

- jednoduchm zpsobem popsat sv zdravotn pote a odpovdt na otzky lkae, kter se tkaj msta bolesti, doby trvn bolesti, dalch pznak nemoci (jako je nevolnost, horeka, kael, rma atd.); - rozumt jednoduchm pokynm a radm lkae; - opatit si lky v lkrn;

v roli studenta (pro osoby s doasnm pobytem)

- st s porozumnm jednoduch letky, inzerty (pop. orientan broury konkrtnch vzdlvacch zazen) o monostech jazykovho vzdlvn; - vydit pijmac formality; - podle stupn pokroilosti pouvat clov jazyk pi vuce i pi styku se spoluky o pestvkch, pi jdle apod.; - vyjdit se jednoduchmi prostedky ke studijnm zleitostem vetn pot, ke studiu a vuce vbec, k uebnm materilm a dalm pomckm, k rovni ubytovn (nap. na koleji), ke kvalit jdla (nap. v menze) apod.; - projednat zkouky a zkuebn termny; - rozumt zkuebnm zadnm a otzkm; - orientovat se ve zkuebnm du, pop. dalch zkladnch dokumentech koly;

v roli rodie - informovat se o monostech vzdlvn dt; - zadit ve potebn pro kadodenn koln dochzku dt; - vst jednoduch dialog s vyuujcmi dtte o jeho prospchu, pokrocch i nespch; v roli osoby hledajc prci a v roli zamstnance (s doasnm pobytem) - uchzet se o pracovn povolen; - st s porozumnm jednoduch inzerty tkajc se nabdky volnch mst; - informovat se o volnch mstech a o druhu, povaze a podmnkch

zamstnn (nap. charakter pracovn innosti, pracovn doba, ve platu / mzdy, monost zamstnn na st vazku atd.); - vydit si s pomoc pslunho ednka formality pi nstupu do zamstnn; - rozumt instrukcm a pokynm, kter se tkaj zadanho pracovnho kolu, bezpenosti prce apod.; - formulovat dotaz na upesnn danho pracovnho kolu;

- komunikovat pimenm zpsobem s nadzenmi, kolegy a podzenmi; v oblasti spoleenskho styku - vymovat si jednoduchm zpsobem informace zejmna v tchto

oblastech: - osobn ivot, - ivotn podmnky, - zamstnn povoln studium, - vzdln jazyky studium jazyk a pote s tmto studiem spojen, - zjmy zliby konky, - cestovn navtven msta a pamtihodnosti, - zbo nkupy a sluby ceny , - jdlo a pit,

9

- poas, - spoleensk vztahy, - politika bn udlosti;

(Ble viz kapitola Specifick pojmy.) - vyjdit jednoduchm zpsobem sv nzory, postoje, city a sv pn;

- porozumt jednoduchmu vyjden nzor, hledisek, postoj, cit i pn svho partnera (partner) v komunikaci; - dohodnout se na spoluprci;

v roli hosta - jednodue (ale pimen) formulovat pijet nebo odmtnut pozvn; - chovat se podle spoleenskch zvyklost, nap: - vnovat hostitelce kvtiny,

- vymnit si pozdravy a bn spoleensk frze s hostiteli, pop. s ostatnmi hosty, - udrovat jednoduchou konverzaci na osobn i veobecn tmata, - vyjdit uznn za projevenou pohostinnost, - rozlouit se a podle okolnost pozvat hostitele k sob na nvtvu, - sjednat termn ppadn nvtvy;

v roli hostitele - pozvat hosty stn, pop. psemn (pozvnkou); - pivtat a pedstavit je; - pijmat, pop. si vymovat suvenry i jin drobn drky; - nabdnout pohotn; - udrovat jednoduchou konverzaci na osobn i veobecn tmata; - rozlouit se s hosty a pimen reagovat na projevy uznn. Student rozum hlavnm mylenkm psanch text, pop. jednoduchho mluvenho projevu za pedpokladu, e - jejich obsah je toton s tmaty pro jazykovou rove A 2 (uvedenmi ve v tto

kapitole); - jsou pehledn jak po strnce obsahov, tak po strnce formln, tj. - psan texty jsou vytitny dobe itelnm zpsobem a podle monosti opateny titulky, lenny do odstavc, doplnny obrzky, piktogramy atd.,

- v mluvenm projevu je pouito standardn vslovnosti, pednes je pomal, dl obsahov celky jsou oddleny pauzami a draz mluvho je kladen na klov daje i mylenky, souvisl mluven projev je krtk (v rozsahu cca 3 minut);

- informace jsou podny vlun explicitn; - porozumn nevyaduje znalost reli a kulturnho prosted, nbr je mono vychzet z obecnch zkuenost spolench evropskch kulturnch koen. V souvislosti s oblastmi uvedenmi v tto kapitole ve je student obeznmen s dleitmi spoleenskmi konvencemi, a to:

- nejazykovmi (nap. podvn rukou, gestikulace, mimika, vzdlenost mezi

10

komunikujcmi osobami, polibky, doteky apod.); - jazykovmi (nap. zpsoby oslovovn, vykn X tykn, stupe formlnosti (neformlnosti) jazykovho projevu, ukonen kontaktu atd. (Ble viz kapitola Sociokulturn kompetence.) Student je rovn obeznmen s pslunmi spoleenskmi rituly, nap.:

- pi jdle a pit; - pi nvtvch (nap. vhodn doba pchodu, pijateln nmty konverzace atd.). (Ble viz kapitola Sociokulturn kompetence.) Student dle um v roli tene i posluchae vyuvat interpretan dovednosti, zvlt pak doke - rozpoznat podstatu sdlovan jednoduch informace; - rozliovat, co je hlavn a co je vedlej; - rozpoznat fakta od komente; - vyuvat rzn vodtka pro lep orientaci: - v psanm textu nap.: titulky, mezititulky, lenn do odstavc, obrzky,

grafy, typografick prava apod., - v mluvenm textu nap.: pauzy, frzovn, umstn drazu, tn hlasu atd. Student je schopen vyuvat rzn postupy, ktermi pekonv ppadn mezery a ne-dostatky v jazykovch vdomostech a eovch dovednostech, nhlho vpadku pamti apod. Student v takovch ppadech um napklad

- podat partnera o uritou mru tolerance a trplivosti; - vyut monost pomoci a spoluprce partnera; - sdlit (navzdory nedostatenmu repertoru jazykovch prostedk) to, co je teba; - odvodit si smysl psanho i mluvenho textu pesto, e obsahuje urit neznm prvky; - vyut vhodnch pomcek a pruek jako jsou nap. slovnky, vkladov slovnky, gramatiky apod. (Ble viz kapitola Kompenzan strategie.) V neposledn ad je student do urit mry obeznmen s charakteristickmi rysy kul-tury zem, ve kter je dan jazyk (tj. etina) pouvn jako matesk jazyk obyvatel. Jde zejmna o oblast - kadodennho ivota; - mezilidskch vztah; - ivotnch podmnek; - zkladnch hodnot a postoj.

11

Kapitola 2 Specifikace obsahu v jednotlivch slokch popisu Specifikace jazykov rovn A 2 nepedstavuje uzaven sylabus. elem rovn nen omezit schopnost komunikace pouze na vet situac popsanch v tto pruce. Naopak, koncepce vychz z pedpokladu, e je teba pedevm vybavit studenty obecnou zpsobilos-t potebnou pro pouvn cizho jazyka na dan rovni, a tm tak vytvoit solidn zklad pro dal studium jazyka. Repertor jazykovch prostedk v rozsahu rovn A 2 me po-skytnout prostor pro vyuit danho cizho jazyka dle poteb a zjm kadho studenta. Proto bylo teba pokusit se zahrnout do tto pruky to, co s nejvt pravdpodobnost bu-dou muset nebo chtt vichni studenti danm cizm jazykem vyjdit. Jako vchodisko po-slouilo stanoven, vet a charakteristika situac, ve kterch bude jazyk s nejvt pravdpo-dobnost uvn. Dle byly vzaty v vahu i role, ve kterch budou v danch situacch studenti vystupovat, a s jakmi pekkami se budou muset vypodat. Vechny uveden skutenosti jsou v jistm smyslu vc dohadu, kter je vak teba co nejvce eliminovat, m-li vzniknout vskutku smyslupln popis konkrtn jazykov rovn (v tomto ppad jazykov rovn A 2) pro etinu jako ciz jazyk.

K odstrann co nejvt mry nahodilosti v pedkldanm popisu pispla bezesporu zeveobecnn zkuenost formulovan jednak spolenm evropskm referennm rmcem pro jazyky, jednak renomovanm projektem Rady Evropy. Dle byly analyzovny existujc uebn materily pro vuku etiny jako cizho jazyka a zpracovan deskriptory byly oveny prax. Pi pprav a zpracovn popisu jazykov rovn A 2 pro etinu byl brn zvltn ze-tel k anglick verzi rovn A 2 (Waystage 1990) a k esk verzi Threshold Level (Prahov rove etina jako ciz jazyk 2001) .

Je teba jet jednou zdraznit, e popis jazykov rovn A 2, pedkldan jeho uiva-telm, je koncipovn jako systm oteven s monost operativn a tvoiv aplikace. Umou-je vak studujcm doshnout vcelku uspokojivho stupn poznn zkladnch funkc jazyka, i kdy za pouit vcelku jednoduchch prostedk, a to jak v rovin obecn zpsobilosti, tak v rovin zpsobilosti specifick. Obecn zpsobilost je zapoteb ve vtin komunikativnch situac, a proto je jej charakteristice vnovna pevn st tto prce. Specifick zpsobi-losti, kter se tk urit dan situace a kter m povahu pevn konkrtnch slovnkovch poloek, je v tomto popisu vnovna pouze jedna jeho st. Cle formulovan v prvn kapitole jsou konkretizovny v kapitole tet, v n je obsa-en vet toho, co lze pomoc jazyka vyjdit. Jde pedevm o sdlovn konkrtnch infor-mac, formulaci otzek, poprn urit skutenosti, vyjden dosti, prosby, dkovn, omluvy atd. Struktura a obsahov npl tohoto oddlu oznaenho JAZYKOV FUNKCE vychz z anglick verze Waystage 1990 a respektuje nvaznost na eskou verzi (Prahov rove etina jako ciz jazyk).

To, co lze pomoc jazyka vyjdit, vak rmec tzv. jazykovch funkc pekrauje. Ja-zykov projev, konverzace i vahy vychzej z rznch pedstav a situanho kontextu. Pedstavy, souvisejc s jazykovmi funkcemi, jsou v tto prci oznaovny jako POJMY, kter jsou dle uspodny do dvou samostatnch oddl podle toho, zda se objevuj pravidel-n, tedy v kad situaci (POJMY OBECN), i jen nkdy, v situacch specilnch (POJMY SPECIFICK).

12

Tm v kad situaci se vyskytuj rzn formy vyjden asu i existence v ase, vy-jden rznch forem kvantity (mnostv), kvality (vlastnost), vztahovho pojet skutenosti atd. V tomto ppad jde o OBECN POJMY, jim je vnovna tvrt kapitola tohoto popisu.

Situan a tematicky vzan pedstavy ke konkrtnm tematickm okruhm (nap. ob-last volnho asu, cestovn, stravovn atd.), z nich kad je dle dlen do podkategori (nap. oblast stravovn je dle lenna na jdlo, pit a restaurace, kavrny), tvo tzv. SPECIFICK POJMY. Jejich charakteristikou a tdnm se zabv pt kapitola. V tomto oddlu jsou rovn uvedeny konkrtn poloky v rmci kad tematick kategorie i podkate-gorie. Vbr jednotlivch poloek vychz z poteb dan clov skupiny uivatel. Rozdlen do ve uvedench t oddl (tj. Jazykovch funkc, Obecnch pojm, Spe-cifickch pojm) nelze zachovvat naprosto dsledn. Nkter jazykov funkce by mohly bt chpny jako vyjden pojm a rovn hranice mezi obecnmi a specifickmi pojmy nejsou vdy zcela jednoznan.Vchodiskem pro dan tdn je nvrh prof. J. A. van Eka. Jeho n-vrh byl respektovn rovn pi zpracovn esk verze prahov rovn (Prahov rove etina jako ciz jazyk). Uitenost uveden klasifikace ji byla prokzna prax. Studenti na rovni A 2 by mli bt schopni zachzet s pomrn velkm potem jazy-kovch funkc a umt pouvat i celkem rozshl rejstk pojm a to jak pojm obecnch, tak pojm specifickch. Seznamy exponent, uveden v jednotlivch oddlech (tj. v Jazykovch funkcch, Obecnch pojmech a Specifickch pojmech), je vak teba chpat jako urit katalogy, kter by mly poslouit tvrcm studijnch program, uebnch materil apod. pedevm jako uiten vodtko. V dnm ppad nejde o pedepsan a zvazn gra-matick a lexikln uivo. Dovednosti ten, poslechu a psan jsou charakterizovny s ohledem na danou jazyko-vou rove v samostatnch kapitolch, a to v kapitole est PRCE S TEXTEM: TEN A POSLECH a v kapitole sedm PSAN. Co je mon oekvat od student dan rovn, pokud jde o schopnost konverzace, pop. samostatnho mluvenho projevu, vyplv z jednotlivch st tohoto sylabu. Zvltn kapitola pod nzvem SOCIOKULTURN KOMPETENCE je vnovna popi-su souboru znalost a dovednost studenta vztahovat uvn jazyka k sociokulturnmu zzem komunikujcch partner. Mra sociokulturn kompetence, je je nutn k spn komunikaci, je posuzovna ve vztahu k monostem zvldnut spoleenskch dimenz uvn jazyka na dan jazykov rovni. V kapitole INTERAKN MODELY je pozornost zamena na charakteristiku tako-vch typ dialog, v nich mohou astnci komunikace uplatnit sv pspvky v souladu s uritmi konvencemi. Kapitola obsahuje vet zkladnch okruh komunikanch situac, v nich se me objevit vskyt interaknch model s jistou mrou pedpovditelnosti. Pes vekerou snahu pedpovdt a vybrat vhodn komunikan situace (ve kterch se uivatel cizho jazyka me ocitnout) a identifikovat takov jazykov formy, u nich lze pedpokldat jejich eln pouit, je teba potat s vysokm procentem nepedvdatelnosti, s n se student pi komunikaci mus njakm zpsobem vyrovnat. Proto dal kapitola popisu jazykov rovn A 2 pod nzvem KOMPENZAN STRATEGIE obsahuje nstin nkterch obecn platnch postup, jak uivatele cizho jazyka nauit een nepedvdatelnch situac, tj. situac, na n nen dokonale pipraven. Soust popisu tto jazykov rovn je rovn charakteristika dovednosti UIT SE STUDOVAT (kapitola 11), piem se vychz z pedpokladu, co je mono reln oekvat pedevm z hlediska potenho stadia studia cizho jazyka.

13

Zvren kapitola STUPE DOVEDNOSTI poskytuje zamylen nad otzkou jak a zejmna jak dobe by mli bt studenti schopni dlat to, co je specifikovno v tto pru-ce. Proto zde lze nalzt nstin uritch (pro danou rove podstatnch) kritri pro efektivn komunikaci. Pipojen dodatky zvlt pak pomrn rozshl dodatek vnovan gramatice je teba chpat pouze jako pomcku i uiten vodtko zejmna pro tvrce uebnch materil i pedagogickch dokument. V dnm ppad nelze v tomto pomrn velmi rozshlm vkladu spatovat zvazn penzum gramatickho uiva pro jazykovou rove A 2.

14

Kapitola 3 Jazykov funkce (JF) (Komunikativn funkce vpovdi) vodem V tto kapitole je obsaen vet jazykovch funkc toho, co lid jazykem vyjaduj. Anglick verze Waystage1990 ad jazykov funkce do esti hlavnch skupin:

1. Sdlovn a zjiovn konkrtnch informac 2. Vyjadovn postoj 3. Ovlivovn prbhu vc, dje 4. Spoleensk styk 5. Strukturace projevu 6. Korekce pi komunikaci

esk verze toto rmcov lenn zachovv, jak je vidt z nsledujcho pehledu:

1. Sdlovn a zjiovn konkrtnch informac 2. Vyjadovn a zjiovn dalch postoj k vyjadovan i vyjden skutenosti 3. Poadovn (prosba, pesvdovn), aby nkdo nco udlal i nedlal 4. Konvenn zatky rozhovor, ppadn realizace jednoduchch interaknch mo-

del 5. Prvky vstavby jazykovho projevu 6. Reakce na ppadn komunikan umy, korekce pi komunikaci

V uvedenm pehledu jednotlivch oddl, a zejmna v jejich dalm vnitnm lenn, jsou respektovny zvltnosti etiny. Tm se esk zpracovn jazykov rovn A 2 od anglick pedlohy odliuje. Vychz toti z esk jazykovdn literatury, kde tato oblast je oznaovna jako komunikativn funkce vpovdi. Pi zpracovvn popisu etiny na rovni A 2 vetn tto kapitoly bylo rovn pihleno k esk verzi Threshold Level 1990 pod nzvem Prahov rove etina jako ciz jazyk (v zjmu zachovn nvaznosti, pop. vzjemn prostupnosti jednotlivch jazykovch rovn). Celkov podoba eskho zpracovn tto jazykov rovn proto nen (a ani bt nem-e) pesnou kopi anglickho zpracovn Waystage 1990. O nco vt rozsah zpracovn tohoto oddlu vychz ze skutenosti, e je mono (a to i na tto rovni) nabdnout vt poet alternativnch vyjden. V nkterch ppadech je teba uvst pro lep pochopen dan funk-ce i ir rejstk pklad. Pokud je uveden vy poet alternativnch zpsob vyjden, jde o takov vyjden, kter je teba povaovat ve vtin ppad za zkladn. Pedpokld se, e uveden exponenty budou studentem zvldnuty aktivn. Exponenty oznaen tekou () a uvdn na dalch mstech by mly bt studentem osvojeny alespo pasivn, vzhledem k tomu, e jsou z hlediska frekvence vskytu v komunikaci ast, a tud by jim ml student rozumt. Hovorov tvary, kter se v kadodenn komunikaci bn pouvaj, jsou oznaeny hvzdikou (), tvary spisovn, typick pro vyjadovn psemn (v nkterch ppadech a knin) jsou oznaovny kkem (#). Exponenty, uveden v tto kapitole, je mono pokldat za takov, kter vtinou mo-hou plnit dan jazykov funkce pmo. Monosti pro nepm uvn jazykovch funkc se mn v souladu se situanm a jazykovm kontextem komunikativnho aktu, a proto systema-tick popis a vbr z hlediska cle tohoto sylabu je eln neprovdt.

15

Jazykov funkce pehled

1. Sdlovn a zjiovn konkrtnch informac

1.1. Identifikace osoby, zvete, vci, vlastnosti, i dje

1.2. Sdlen informace, podn zprvy, prvky popisu, prvky vypravovn 1.2.1. Sdlen informace, podn zprvy 1.2.2. Prvky popisu 1.2.3. Prvky vypravovn

1.3. Popen skutenosti vyjden pedelou vpovd, pop. jej uveden na pravou mru 1.3.1. Draz na pslun slovo 1.3.2. Uit pslunch frazeologism 1.3.3. Rektifikace, upesovn

1.4. Zjiovn informac otzkami zjiovacmi, doplovacmi nebo vyluovacmi 1.4.1. Otzky zjiovac a odpovdi na n 1.4.2. Otzky doplovac a odpovdi na n 1.4.3. Otzky vyluovac a odpovdi na n 2. Vyjadovn a zjiovn dalch postoj k vyjadovan i vyjden skutenosti

2.1. Vyjden i zjiovn souhlasu (nesouhlasu) s vyjadovanou i vyjdenou skutenost 2.1.1. Souhlas s kladnm konstatovnm skutenosti 2.1.2. Souhlas s negativnm konstatovnm skutenosti 2.1.3. Nesouhlas s danou skutenost

2.1.4. Otzky zjiujc souhlas i nesouhlas 2.2. Vybzen k (oekvanmu) souhlasu s pedchoz vpovd (vdy v podob otzky) 2.3. Konstatovn, e nkdo nkoho / nco zn / nezn, e nkdo nco v / nev,

zjiovn, jestli nkdo nkoho / nco zn / nezn, jestli nkdo nco v / nev

2.4. Vyjden nebo zjiovn rznho stupn jistoty i nejistoty 2.5. Vyjden nebo zjiovn monosti i nemonosti, schopnosti i neschopnosti,

svolen i zkazu 2.5.1. Monost, nemonost 2.5.2. Schopnost, neschopnost 2.5.3. Svolen, zkaz

2.6. Vyjden nebo zjiovn rznho stupn nutnosti 2.7. Vyjden nebo zjiovn rznho stupn chtn (vle), pn, zmru, zjmu,

preference 2.7.1. Chtn (vle), pn

16

2.7.2. Zmr 2.7.3. Zjem, nezjem 2.7.4. Preference

2.8. Vyjden nebo zjiovn mry poten, obliby, chuti, nelibosti, nechuti

2.9. Vyjden nebo zjiovn radosti i ltosti

2.10. Vyjden nebo zjiovn nadje i obavy 2.11. Vyjden nebo zjiovn spokojenosti i nespokojenosti

2.12. Vyjden nebo zjiovn mry pekvapen 2.13. Vyjden vdnosti a odpovdi na vyjden vdnosti 2.14. Vyjden omluvy a odpovdi na omluvu 3. Poadovn (prosba, pesvdovn), aby nkdo nco udlal i nedlal 3.1. Vzva (nvrh) k realizaci (nerealizaci) njak innosti, pop. doruen realizace

(nerealizace) njak innosti, piem mezi konatele zaazuje mluv sm sebe

3.2. Poadovn po nkom, aby nco udlal (i nedlal), doporuen (i nedoporuen) njak innosti

3.2.1. dost (formln) 3.2.2. Prosba (osobn)

3.2.3. Rozkaz, pkaz, zkaz 3.2.4. Vstraha 3.2.5. dost o pomoc 3.2.6. Nabdka pomoci 3.2.7. Nabdka pozvn 3.2.8. Nabdka pohotn

4. Konvenn zatky rozhovor, ppadn realizace jednoduchch interaknch

model

4.1. Upoutvn pozornosti

4.2. Pozdravy 4.3. Zdvoilostn konverzace pi setkn (po pozdravu) 4.4. Zpsoby oslovovn

4.5. Pedstavovn

4.6. Gratulace

17

4.7. Vyjden soustrasti

4.8. Ppitky

4.9. Pn dobr chuti 5. Prvky vstavby jazykovho projevu

5.1. Mluven projev 5.1.1. Zahjen mluvenho projevu 5.1.2. Uveden tmatu 5.1.3. Vhn, hledn slov, upesovn 5.1.4. Oprava vlastnho sdlen 5.1.5. Vyjden nzoru 5.1.6. Vet 5.1.7. Jazykov prostedky pouvan pi uvdn konkrtnch pklad 5.1.8. Prostedky pouvan pi zdrazovn sloek celku 5.1.9. Shrnut

5.1.10. Zvr 5.2. Telefonick kontakt 5.2.1. Pedstavovn 5.2.2. Strun sdlen pn 5.2.3. Odpovdi na dotaz volajcho 5.3. vod a zvr dopisu 5.3.1. vod oficilnho dopisu 5.3.1.1. osloven 5.3.1.2. vodn formulace 5.3.2. vod neformlnho dopisu 5.3.2.1. osloven 5.3.2.2. vodn frze 5.3.3. Zvr oficilnho dopisu 5.3.4. Zvr neoficilnho dopisu 5.4. Jednoduch popis (viz 1.2.2.) 5.5. Jednoduch vypravovn (viz 1.2.3.) 6. Reakce na ppadn komunikan umy, korekce pi komunikaci 6.1. Chceme-li dt najevo, e nerozumme (e jsme nerozumli), prosba o celkov zopakovn vty (vt), o zpomalen tempa ei

6.2. Prosba o zopakovn sti vty, vyjden bezradnosti, prosba o pomoc pi hledn vhodnho vrazu

18

6.3. Ujiujeme-li se, e jsme rozumli 6.4. Prosba o hlskovn slova, napsn slova (vty) 6.5. Dotaz na sprvnou vslovnost, i pravopis uritho slova

19

1. Sdlovn a zjiovn konkrtnch informac 1. 1. Identifikace osoby, zvete, vci, vlastnosti, i dje demonstrativn zjmena s pslunmi gesty ten, ta, to ten, tenhle a tamten tenhle, tahle, tohle to(hle) ne, tamto tamten, tamta, tamto tamty ne, tyhle tento, tato, toto tito, tyto a tato to + sloveso bt + substantivum

v nominativu To je / nen To jsou / nejsou To je Petr. To nen lka. To jsou sportovci.

To nejsou ei. To jsou manel Novkovi. To nen n pes. To jsou knihy a seity. To je omyl. To nen vtip. To jsou pklady. To jsou hlouposti. To je hra. To je jejich vroba. to + sloveso bt + osobn zjmeno To jsem / nejsem j. To nejsou oni. To nebyla ona. To je on. 1.2. Sdlen informace, podn zprvy, prvky popisu, prvky vypravovn 1.2.1. Sdlen informace, podn zprvy vta oznamovac Pan Novk tady nepracuje. Jana odela.

Autobus pijede za 5 minut. Ztra bude pret. nepm e ct, kat, e k, e pan Novk tady nepracuje.

ekla, e Jana odela. ekl, e autobus pijede za 5 minut. kaj, e ztra bude pret.

pst, napsat, e Pe, e pijede pt msc. Psali, e se maj dobe. Napsali, e se zastn t pednky.

1.2.2. Prvky popisu

vta oznamovac Byl to vysok lovk. Bylo mu asi tyicet let. Je to velk pokoj. U okna stoj tyi idle.

Napravo je postel, vedle stoj lampa a sk. Nale-vo jsou dv kesla a naproti u dve je knihovna. .

1.2.3. Prvky vypravovn

vta oznamovac Do jednoho bytu vlezli dva zlodji. Z pokoje pm e se najednou ozval hlas: Vypadnte! Vypadnte!

Zlodji na nic neekali a rychle utekli. Nikdy se nedovdli, e ten, koho se polekali, byl papouek.

20

1.3. Popen skutenosti vyjden pedelou vpovd, pop. jej uveden na pravou mru 1.3.1. Draz na pslun slovo TOHLE je ta mapa. To NEN Jana. Ale otec u ODEEL. Ty hodiny NEJDOU. 1.3.2. Uit pslunch frazeologism

oprava pozitivnho sdlen Ne. Ale ne. Ale ne, nen. Ne, to nen pravda. Rozhodn ne! Urit ne! Samozejm, e ne! To tedy / teda ne!

oprava negativnho sdlen Ale ano. Ale ano, je. Urit ano / jo! Samozejm, e ano / jo! To tedy / teda (urit) ano / jo!

1.3.3. Rektifikace, upesovn sp / spe Nen to rybnk, sp / spe je to jezero. pece Marie pece nen eka. Ona je pece cizinka. 1.4. Zjiovn informac otzkami zjiovacmi, doplovacmi nebo vyluovacmi 1.4.1. Otzky zjiovac a odpovdi na n Vidte ten dm? - Ano / ne.

- Ano / ne, vidm / nevidm (ho). Je to ona? - Ano / ne .

- Ano / ne, je / nen (to ona). Pracoval tam? - Ano / ne.

- Ano / ne, pracoval / nepracoval tam.

M as? - Ano / ne. - Ano / ne, mm / nemm (as).

Je ten pokoj nahoe? - Ano / ne. - Ano / ne, je / nen (nahoe).

1.4.2. Otzky doplovac a odpovdi na n na subjekt

osoba kdo Kdo ti pe? - (Pe mi) bratr. vc, innost co Co to tu von? (Tady von) erstv ovoce. na msto kde Kde jsi / jste byl / byla? (Byl/a jsem) ve kole.

cl kam Kam jde / jdete? (Jdu) do koly. vchoz bod nebo pvod odkud Odkud jde / jdete? (Jdu) ze koly.

smr kudy Kudy pjdeme? (Pjdeme) tudy (touto cestou).

21

na as kdy Kdy jsi / jste pijel / pijela? (Pijel / pijela jsem)

asi ped tdnem. dlka trvn dje jak dlouho Jak dlouho tu zstane / zstanete? (Zstanu tu)

jet asi tden. frekvence dje jak asto Jak asto sem chod / chodte? (Chodm sem )

asi tak jednou za tden / tdn.

na zpsob jak Jak studuje tvj syn? (Studuje) dobe / patn. na pinu

pro Pro jsi / jste nepiel / nepila? (Nepiel / nepila jsem), protoe jsem byl nemocn / byla nemocn.

na vlastnost jak Jak / jak / jak je ten film / ta kniha / to dlo?

( Je) dobr / dobr / dobr.

na jednoho z mnoha kter Kter / kter / kter je to? (Je to) ten / ta / to

tet zleva.

na kvantitu kolik Kolik to stoj? (Stoj to) sto korun (hodn /

mlo).

1.4.3. Otzky vyluovac a odpovdi na n Pjdeme do kina, nebo zstaneme doma?

Pjdeme do kina. Byla to televizn, nebo divadeln inscenace? Televizn. Byl to pes, anebo koka? (Byl to) pes.

22

2. Vyjadovn a zjiovn dalch postoj k vyjadovan i vyjden skutenosti 2.1. Vyjden i zjiovn souhlasu (nesouhlasu) s vyjadovanou i vyjdenou skutenost 2.1.1. Souhlas s kladnm konstatovnm skutenosti

pitakac interjekce ano Ano. (Ano udlm to.) jo Jo. (Jo, pjdeme tam.)

(+ vta) Ano, pracuje v na firm. Jo, mm jeho adresu. pravda To je (je to) pravda. fakt To je (je to) fakt. mt pravdu M / mte pravdu.

ujiovac partikule urit Urit je to pravda. samozejm (e ano) Samozejm. Samozejm e ano. Samozejm, e to zaplatme. ovem (e ano) Ovem. Ovem e ano. Ovem, e to zaplatme. jist (e ano) Jist. Jist e ano. Jist, e to zaplatme. souhlasit ( s + instrumentl) Souhlasm. Souhlasm s tm. Souhlasm s tebou. 2.1.2. Souhlas s negativnm konstatovnm skutenosti pitakac interjekce ano + negativn vta Ano, nen to pravda. ujiovac partikule urit ne Urit ne. Urit to nen pravda. samozejm (e ne) Samozejm e ne. Samozejm, e to nen pravda. ovem (e ne) Ovem e ne. Ovem, e to nen pravda. jist (e ne) Jist e ne. Jist, e to nen pravda. 2.1.3. Nesouhlas s uritm tvrzenm poprac interjekce ne (+ negativn vta) Ne. Ne, nememe odjet. Ne, nepijedu. negativn sloveso Nepijedu. Nebyla (tam). Nebudeme ekat. Neudlm to. nemt pravdu Nem / nemte pravdu. Nem / nemaj pravdu.

23

nen to pravda Nen to pravda. Ne, to nen pravda. nesouhlasit (s + instrumentl) (Ne,) nesouhlasm (s tm). (Ne,) s tm nesouhlasm. 2.1.4. Otzky zjiujc souhlas i nesouhlas Ano?

Opravdu? Je to pravda? Urit? Fakt? Souhlas / souhlaste s tm? Je to tak? Je to sprvn?

2.2. Vybzen k (oekvanmu) souhlasu s pedchoz vpovd (vdy v podob otzky) stice e uvozujc otzku e je to pravda? e to nen pravda? stice , e (ano)? , vi(te)? uzavrajc kladnou otzku Je to pravda, e (ano)? Mm pravdu, e (ano)? Je to pravda ,vi (vite)? Mm pravdu, vi (vite)? stice , e ne? uzavrajc zpornou otzku Nen to pravda, e ne? Nem pravdu, e ne? prost negativn otzka Nen to (snad) pravda? Nemm (snad) pravdu? Nen to tak? 2.3. Konstatovn, e nkdo nkoho / nco zn / nezn, e nkdo nco v / nev, zjiovn, jestli nkdo nkoho /nco zn / nezn, jestli nkdo nco v / nev slovesa

znt + akuzativ Znm Martu, ale jejho manela neznm. Znme Prahu a Brno. Zn tu povdku? Ano / ne, znm / neznm (ji). Neznme jejich adresu. znt se Marie a Jana se dobe znaj.

s nkm + instrumentl Znte Petra Novka? Vm o nm, ale osobn se s nm neznm. Marie se s Janou dobe zn. Znte se s mm ptelem?

vdt + akuzativ V / vte to? Ano / ne, vm / nevm to. vdt + lokl Vme o tom. Vdla o t pednce. vdt, e Vm, e studuje na vysok kole. V, e u

za tden zan jazykov kurs?

24

2.4. Vyjden nebo zjiovn rznho stupn jistoty i nejistoty vdt, e Vm, e tam (urit) bydl / nebydl. myslet, e Mysl / myslte, e tam (urit) bydl / nebydl? bt / nebt si jist / jist, e Jsem / nejsem si jist / jist, e tam bydl / nebydl. Jste si jist / jist, e tam bydl / nebydl? domnvat se, e Domnvm se, e tam ( pravdpodobn) bydl /

nebydl. Domnv se / domnvte se, e tam pracuje / ne-pracuje?

urit, jist, rozhodn Urit tam bydl / nebydl. Jist to etla / neetla.

Rozhodn to ztra pinesou / nepinesou. asi, snad , pravdpodobn Pravdpodobn pijedu / nepijedu. Asi to ekl /

neekl. Snad to sndli / nesndli. mon, teba Mon to v / nev. Teba tam byli / nebyli.

2.5. Vyjden nebo zjiovn monosti i nemonosti, schopnosti i neschopnosti, svolen i zkazu 2.5.1. Monost, nemonost moci / nemoci - moct / nemoct + infinitiv Me / neme tady zstat. Mete / nemete tady kouit. Mohli / nemohli jet na hory.

otzky a odpovdi na n Mete dnes pijt? Ano, meme / ne, neme-me (dnes pijt).

je / nen mon + infinitiv Je / nen mon tam jt. Bylo / nebylo mon nic

koupit. Bude / nebude mon dokonit tu prci vas.

otzky a odpovdi na n Je mon tady kouit? Ano, je / ne, nen (mon

tady kouit). 2.5.2. Schopnost, neschopnost

umt / neumt + infinitiv Umm / neumm tancovat. Manelka um / neum vait. To dt umlo / neumlo plavat.

otzky a odpovdi na n Um tancovat? Ano, umm / ne, neumm (tanco-

vat).

moci / nemoci - moct /nemoct + infinitiv Petr me / neme dit auto.

otzky a odpovdi na n Me Petr dit (auto)? Ano, me /ne, neme (dit auto, protoe m / nem idisk prkaz).

25

2.5.3. Svolen, zkaz

moci / nemoci - moct / nemoct + infinitiv Tady me / neme parkovat.

smt / nesmt + infinitiv Tam smte / nesmte kouit. imperativ (Jen klidn) ku / kute. Neku / nekute. (je) zkaz + slovesn substantivum Tady je zkaz kouen. Zkaz parkovn. zporn kondicionl Tam bys / byste neml/a kouit. Tady byste nemli parkovat. otzky a odpovdi na n Meme tady parkovat? Ano, mete / ne, nemete (tady parkovat).

Smm tady kouit? Ano, sm / smte (tady kou-it)./ Ne, nesm / nesmte (tady kouit). Mohl /a bych tady kouit? Ano, me / mete (tady kouit). / Ne, neme / nemete (tady kou-it). Nen tady zkaz kouen? Ano, je (tady zkaz kou-en) / Ne, nen (tady zkaz kouen).

2.6. Vyjden nebo zjiovn rznho stupn nutnosti

muset / nemuset + infinitiv Mus / muste hodn pt. Museli jsme brzo vst-vat. Mus tu prci dokonit jet dnes.

Budu muset jt k lkai, protoe mm horeku. Je dost asu, a proto nemus / nemuste pospchat. Nemuseli jt do prce, protoe byla nedle.

potebovat / nepotebovat + infinitiv Potebujeme koupit nco k veei. Potebuju opravit auto. Poteboval mluvit s editelem.

Nepotebujeme radit. Nepotebovala jsem dret dietu. mt / nemt nco udlat (indikativ) M / mte tam hned zavolat. Mme chvli pokat. Nemme tady parkovat. Nemaj nic kupovat. Nemla jsem o tom mluvit. mt / nemt nco udlat (kondicionl) Ml byste pestat kouit. / Neml byste kouit. Ml bys mn pracovat. / Neml bys tolik praco-

vat. Mla bych mn jst. / Nemla bych moc jst. bt / nebt nutn, teba Je nutn (je teba) tu prci dokonit jet dnes. Nen nutn (nen teba) dle ekat. Bylo nutn (bylo teba) opravit tu praku. Nebude nutn (nebude teba) pekldat ten lnek.

otzky a odpovdi na n Musme brzo vstvat? Ano, muste / ne, nemuste (brzo vstvat). Nemusme tam jt? Ne, nemuste (tam jt). Potebuje pomoct? Ano, potebuju / ne, nepotebuju (pomoct). Nepotebujete poradit? Ano, potebujeme / ne, nepotebujeme (poradit).

26

Mme / nemme tam zavolat? (Nemli bychom tam zavolat?) Ano, zavolejte tam. / Ne, nevolejte tam.

Je nutn / je teba to peloit? Ano, je / ne, nen (nutn / teba to peloit). Nen nutn / nen teba tam zavolat? Ne, nen (nutn / teba tam zavolat).

2.7. Vyjden nebo zjiovn rznho stupn chtn (vle), pn, zmru, zjmu, preference 2.7.1. Chtn (vle), pn

chtt / nechtt v indikativu + infinitiv Chceme jt na prochzku. Nechtl/a studovat. Chci pracovat v bance. chtt / nechtt v kondicionlu + infinitiv Chtl/a by jet na vlet. Nechtli bychom ekat.

Chtl /a bych spn absolvovat vysokou kolu. Chtli by koupit nov auto. rd / nerad + kondicionl Rd/a bych t navtvil/a. Rdi bychom li do divadla. Nerad /a by s nimi mluvil / a. pt si / nept si v indikativu + infinitiv Peje si jet s nmi na dovolenou. Nepli si bydlet spolen v jednom pokoji. pt si / nept si v kondicionlu + infinitiv Pl/a bych si bydlet blzko svch rodi. Nepli bychom si mt dluhy.

otzky Chce / chcete (chtl /a bys / byste) jet na vlet? Nechce / nechcete (nechtl/a bys / byste) pracovat v bance?

Peje / pejete si (pl/a by sis / byste si) jt s nmi do divadla?

odpovdi Ano / ne. Ano / ne, chci / nechci. (chtl/a bych / nechtla bych). Ano / ne, rd / a bych ( nerad/a bych). Ano / ne, peju / nepeju (pl/a bych si / nepl/a bych si).

2.7.2. Zmr futurum Pojedu / nepojedu do Pae. Budeme vs informovat. chtt / nechtt v indikativu + infinitiv Chci / nechci studovat v zahrani. (viz t 2.7.1.) otzky Co chce / chcete dlat? Co bude / budete dlat?

27

2.7.3. Zjem, nezjem mt / nemt zjem + infinitiv Mm zjem (nemm zjem) pracovat v zahrani. mt / nemt zjem o + akuzativ Mm zjem (nemm zjem) o prci v zahrani. zajmat se o + akuzativ Zajmm se o modern literaturu.

zajmat / nezajmat nkoho nco Politika m nezajm, ale mho bratra (politika) zajm.

otzky a odpovdi na n M / mte (nem / nemte) zjem pracovat

v zahrani? Ano, mm / ne, nemm (zjem pracovat v zahrani). M / mte (nem / nemte) zjem o prci v zahrani)? Ano, mm / ne, nemm (zjem o prci v zahrani. O co se zajm / zajmte? (Zajmm se) o modern literaturu. Co t / vs zajm? (Zajm m) modern literatu-

ra. Co t / vs nezajm? (Nezajm m) politika.

2.7.4. Preference mt radji / radi + akuzativ

ne + akuzativ Mm radji film ne divadlo. Mme radi plavn ne lyovn. Maj radji kvu ne aj.

radji / radi + sloveso, ne + sloveso Radji se dvm na televizi, ne tu. Radi vame, ne uklzme. mt nejradji / nejradi + akuzativ

z e vech + genitiv Nejradji mm Prahu (= ze vech mst). Ze vech ronch obdob mm nejradi jaro. Nejradji maj esk speciality.

nejradji / nejradi + sloveso Nejradji chodm na prochzky. otzky Co m / mte radji, film nebo divadlo?

Co radji dl / dlte, va /vate nebo uklz / uklzte? Co m / mte nejradji? Co nejradji dl / dlte? Co nejradji j / jte (pije / pijete)?

28

2.8. Vyjden nebo zjiovn mry poten, obliby, chuti, nelibosti, nechuti bt / nebt rd / rda (To) jsem rd / rda. (To) nejsem (moc) rd / rda. bt / nebt rd / rda, e Jsme rdi, e vs vidme. Nebyli rdi, e museli ekat.

mt / nemt radost, e Mm radost, e jsem udlal/a zkouku. Nem

radost, e jste se vrtili tak pozd. bt fajn (prima, prma) To je / bylo / bude fajn (prima / prma).

lbit se / nelbit se + dativ Lb se mi Praha. Ten film se ti bude lbit. Nelbila se nm ta hudba.

rd / rda / nerad / nerada + sloveso Rd / rda chodm do divadla. Neradi sportuj. mt / nemt rd / rda + akuzativ Mm rd / rda opery. Nemm rda muzikly. Mme rdi pivo. Nem rd / rda uzeniny. chutnat / nechutnat + dativ (jen potraviny) Chutnaj mi esk speciality. To erven vno mi

nechutnalo.

otzky Jsi (jste) / nejsi (nejste) rd / rda? Jsi (jste) / nejsi (nejste) rd / rda, e ? M (mte) / nem (nemte) radost? Je / nen to fajn (prima, prma )?

Jak se ti / vm lb ? (nap. Praha, hudba, obraz) Lb se ti / vm to? Jak se ti / vm to lb (lbilo)?

Lb se ti / vm ta pse? Co rd / rda dl (dlte)? Co nerad / nerada

dl (dlte)? Rd / rda va (vate)? Co m (mte) rd / rda? M (mte) / nem

(nemte) rd / rda modern hudbu (ovoce)? Co ti / vm chutn / nechutn? Chutn ti / vm to?

Chutn ti / vm ta zmrzlina? Jak ti / vm to chut-n? Jak ti / vm chutnaj ty knedlky?

2. 9. Vyjden nebo zjiovn radosti i ltosti mt radost Mm (velkou) radost. Mli radost. mt radost z + genitiv Ml / mla jsem (velkou) radost z toho drku. mt radost, e (viz t 2.8.) Mme radost, e jste ns navtvili.

tit + akuzativ, (e) T m to. T ns vae spchy. T m, e vs poznvm.

bt lto + dativ Je mi to (moc) lto. bt lto + dativ, e Je mi lto, e tvj bratr je nemocn. bt koda To je (velk) koda. bt koda, e To je koda, e neme (nemete) pijt.

29

otzky M (mte) radost? T t (vs) to? Je / nen ti (vm) to lto? Je / nen to koda? 2.10. Vyjden nebo zjiovn nadje i obavy doufat, e Doufm, e to dobe dopadne. vit, e Vm, e bude / budete mt spch. bt se + genitiv Bojm se t zkouky. bt se, e Bojm se, e nebudu dobe rozumt. mt strach z + genitiv Mm strach z nespchu. mt strach, e Mm strach, e nebudu mt prci. otzky Douf / doufte, e ? (nap. e to dobe dopadne?)

V / vte, e ? (nap. e bude / budete mt spch?)

eho se boj / bojte? Boj / bojte se? Z eho m / mte strach? M / mte strach? 2.11. Vyjden nebo zjiovn spokojenosti i nespokojenosti bt dobr / patn To je dobr. / To je patn. bt dobe / patn Udlali to dobe. / Udlali to patn. bt / nebt spokojen s + instrumentl Jsem s tm spokojen / spokojen. / Nejsem s tm spokojen / spokojen. to je / nen ono To je ono. / To nen ono. bt / nebt sprvn To bylo sprvn. / To nebylo sprvn. bt / nebt v podku To je v podku. / To nen v podku. otzky Jsi / jste spokojen / spokojen? Jak jsi / jste s tm spokojen / spokojen? Je to v podku? Je vechno v podku? 2.12. Vyjden nebo zjiovn mry pekvapen bt / nebt pekvapen To je (ale) pekvapen! To nen dn pekvapen! bt / nebt mon To nen mon! Je to mon? nebt / nemoct bt pravda To (snad) nen pravda! To neme bt pravda!

30

otzky Pekvapilo / nepekvapilo t (vs) to? Je to (vbec) mon? Je to (vbec) pravda? 2.13. Vyjden vdnosti a odpovdi na vyjden vdnosti dkovat (nkomu dativ) Dkuju (#dkuji). Dkuju (#dkuji) ti / vm

(mockrt, #mnohokrt). dkovat za + akuzativ Dkuju (#dkuji) za radu. dkovat nkomu (dativ) za + akuzativ Dkuju (#dkuji) ti / vm za pomoc. dkovat (nkomu dativ), e Dkuju (#dkuji), e jsi / jste piel / pila. Dkuju (#dkuji) ti / vm, e to udl / udlte. dk(y) za + akuzativ Dk(y) za dopis. Dk (y) za tvj / v zjem. dk(y), e Dk(y), e tam pjde / pjdete. odpovdi Prosm.

Nen za (za co). Za mlo. Rdo se stalo.

2.14. Vyjden omluvy a odpovdi na omluvu prominout v imperativu Promi / promite. (j nerad / nerada, j nechtl / nechtla) Promite, j nerad / nerada.

Promi, j nechtl / nechtla. odpustit v imperativu Odpus / odpuste. omlouvat se, (e) Omlouvm se. Omlouvm se, e jdu pozd. bt nkomu (dativ) lto Je mi to (opravdu) lto. Je nm to (moc) lto. odpovdi Prosm.

Nic se nestalo. To nevad. Ale to nevad. To je v podku.

31

3. Poadovn (prosba, pesvdovn), aby nkdo nco udlal i nedlal 3.1. Vzva (nvrh) k realizaci (nerealizaci) njak innosti, pop. doporuen realizace

(nerealizace) njak innosti, piem mezi konatele zaazuje mluv sm sebe zjiovac otzka kladn a zporn Zazpvme si?/ Nezazpvme si?

Budeme si tykat? / Nebudeme si tykat? meme / nememe + infinitiv Meme / nememe si zazpvat?

Meme / nememe si tykat? mohli / nemohli bychom + infinitiv Mohli / nemohli bychom si zazpvat?

Mohli / nemohli bychom si tykat?

imperativ slovesa 1. osoba plurlu Zazpvejme si. Tykejme si.

Pojme tam. / Nechome tam. Udlejme to. / Nedlejme to.

odpovdi Ano. Ovem. Samozejm. Dobe. Tak dobe. No dobe. Ano, (dobe, tak dobe, no dobe), zazpvme si (budeme si tykat, pjdeme / nepjdeme tam , udlme / neudlme to). 3.2. Poadovn po nkom, aby nco udlal (i nedlal), doporuen (i nedoporuen) njak innosti 3.2.1. dost (formln) dat + akuzativ o + akuzativ dm vs o pomoc. dme vs o informaci. bu(te) tak laskav(a) a + imperativ Bute tak laskav a pelote mi to. Bute tak laskava a zatelefonujte tam. byl(a) byste tak laskav(a) a + zjiovac otzka Byl byste tak laskav a peloil (byste) mi to?

Byla byste tak laskava a zatelefonovala (byste) tam?

3.2.2. Prosba (osobn) prosm t / vs + imperativ Prosm t, podej mi ten slovnk. Prosm vs, dejte mi jeho adresu. bu(te) tak hodn / hodn a + imperativ Bu tak hodn a kup noviny. Bute tak hodn a pomozte mi. byl / byla bys(te) tak hodn / hodn a + zjiovac otzka Byla bys tak hodn a pjila (bys) mi slovnk? Byl byste tak hodn a zavel (byste) to okno?

32

3.2.3. Rozkaz, pkaz, zkaz imperativ Zastavte tady, (prosm). (Prosm,) nekute. Nedlej / nedlejte to. 3.2.4. Vstraha pozor (na + akuzativ) Pozor! Pozor na prsty (na hlavu, na ruce). pozor, a + vta Pozor, a neupadne / neupadnete. Pozor, a nerozbije / nerozbijete tu vzu. dej(te) (si) pozor (na + akuzativ) Dej si pozor na kapesn zlodje. dej (te) (si) pozor, a + vta Dejte (si) pozor, a neuklouznete. Dej si pozor, a se nespl. 3.2.5. dost o pomoc pomoz / pomozte (imperativ) + dativ Pomoz / pomozte mi, (prosm). pomoz / pomozte (imperativ)

+ dativ + infinitiv Pomoz mi (prosm t) peloit vtu. Prosm vs, pomozte nm vyplnit formul. zjiovac otzka kladn a zporn

kondicionl + infinitiv Pomohl / pomohla bys / byste mi peloit tu vtu? Nepomohl / nepomohla bys / byste nm vyplnit formul?

Odpovdi Ano / jist / samozejm. Rd / rda. Ne, bohuel (*nemu / #nemohu).

3.2.6. Nabdka pomoci zjiovac otzka kladn a zporn

se slovesy moct, chtt, potebovat + infinitiv Mu / #mohu ti / vm pomoct?

Chce ( nechce) / chcete (nechcete) pomoct? Potebuje (nepotebuje) / potebujete (nepotebu-jete) pomoct?

odpovdi Ano / ne. Ano / ne, dkuju / #dkuji. Ano, budu rd / rda. 3.2.7. Nabdka pozvn zjiovac otzka zporn

v kondicionlu Nejel / nejela bys / byste s nmi na vlet? Neel / nela bys / byste na koncert?

nechce / nechcete + infinitiv Nechce / nechcete jet s nmi na vlet? Nechce / nechcete jt do kina? nechtl / nechtla bys / byste + infinitiv Nechtl / nechtla bys / byste ns navtvit?

33

nem / nemte zjem + infinitiv Nem / nemte zjem jt na vstavu? odpovdi Ano, dkuju / #dkuji. Ano, rd / rda, dky. Rd / rda pojedu . Rd / rda pjdu. Rd /rda pijdu. Ne, bohuel nemu /#nemohu. 3.2.8. Nabdka pohotn zjiovac otzka kladn a zporn se slovesy

dt si, chtt + akuzativ D si kvu? Nedte si trochu ervenho vna? Chce (nechce) / chcete (nechcete) nco k jdlu?

chtt, dt si v kondicionlu + akuzativ Chtl / chtla bys / byste zmrzlinu? Nechtl / nechtla bys / byste nco k pit? Dal / dala by sis kousek melounu? Nedal / nedala byste si jet kousek dortu? mt chuna + akuzativ M / mte chu na nco sladkho? Nem / nemte chu na trochu saltu? mt (kondicionl) chu na +

+ akuzativ Ml / mla bys / byste chu na trochu polvky? Neml / nemla bys / byste chu na kousek kuete?

odpovdi Ano, dkuju /#dkuji. Rd / rda si (kousek, trochu ) vezmu.

Ne, dkuju /#dkuji. Bohuel (u) nemu / #nemohu.

34

4. Konvenn zatky rozhovor, ppadn realizace jednoduchch interaknch model 4.1. Upoutvn pozornosti promi / promite (prosm) Promite (prosm), kde je pota? prosm t / vs + vokativ Prosm vs, pane ( pan, sleno)! Prosm vs, pane, kde je stanice tramvaje? hal ( + vokativ) Hal, pane (pan, sleno), ztratila jste penenku. 4.2. Pozdravy pi setkn oficiln Dobr den. Dobr rno. / Dobr jitro. Dobr odpoledne. Dobr veer. familirn Ahoj. Nazdar. au. pi louen oficiln Na shledanou. Mjte se hezky. Dobrou noc. familirn Ahoj. Nazdar. au. Mj se (hezky). (Tak) zatm. 4.3. Zdvoilostn konverzace pi setkn (po pozdravu) frazeologismy Jak se m / mte?

Jak se ti / vm vede (#da)? Dkuju / #dkuji, (mm se / vede si mi / #da se mi) dobe. A ty / vy? Jde to. Ujde to. le, dost patn. Ani se neptej / neptejte. Nestoj to za nic.

4.4. Zpsoby oslovovn vokativ oficiln Pane! Pan! Sleno! Pnov! Dmy!

(spojeno s vyknm) Dmy a pnov! Ven dmy, ven pnov! Ven ptomn!

Ven! Pane Novku! Pane Novk!

Pan (sleno) Novkov! Pane Pavle!

35

Pane Pavel! Pan (sleno) Marto! Pane kolego! Pan kolegyn! Pane doktore (inenre / magiste / docente / / profesore)! Pan doktorko (inenrko / magistro / / docentko / profesorko)! Pane editeli (vedouc / pedsedo / ministe / / prezidente)!

Pan editelko (vedouc / pedsedkyn / / ministryn / prezidentko)! familirn Pavle! Marto! (spojeno s tyknm) vokativ deminutiva Pavlku! Martiko! psemn styk oficiln

ven / ven + vokativ Ven pane! Ven pan! Ven sleno! Ven pane editeli! Ven pan editelko! Ven pane prezidente!

familirn mil / mil + vokativ kestnho jmna Mil Pavle! Mil Marto! 4.5. Pedstavovn frazeologismy

oficiln dovolte, abych vm pedstavil + akuzativ Dovolte, abych vm pedstavil / pedstavila svou

enu (manelku) / svho mue (manela).

dovolte, abych vs seznmil s + instrumentl Dovolte, abych vs seznmil / seznmila se svou

enou (manelkou) / se svm muem (manelem)?

mn oficiln Vy se (asi) neznte. To je X. Y. Vy se (asi) neznte. To je Petr a to je Pavel. Vy se neznte? To je X. Y. Vy se neznte? To je mj ptel Pavel a to je mj

kolega Petr.

neoficiln vokativ, to je X. Y. Pavle, to je Marta. Marto, to je Pavel, mj spoluk. odpovdi T m.

T m, e t / vs poznvm. Rd / rda t / vs poznvm. Jsem rd / rda, e t / vs poznvm.

36

4.6. Gratulace frazeologismy Blahopeju / # blahopeji. Gratuluju / #gratuluji. pt (komu dativ) vechno nejlep Peju / #peji ti / vm vechno nejlep.

k + dativ Peju / #peji ti / vm vechno nejlep k svtku (k narozeninm, k satku, k vro atd.) blahopt, poblahopt (komu dativ) k + dativ Blahopeju / # blahopeji ti / vm k spchu. rd / rda bych ti / vm poblahopl /

poblahopla k + dativ Rd bych vm poblahopl k vtzstv v literrn souti.

Rda bych ti poblahopla k spnmu ukonen vysokokolskho studia.

odpov Dkuju / #dkuji ti / vm. 4. 7. Vyjden soustrasti frazeologismy imperativ slovesa pijmout + akuzativ Pijmi / pijmte, prosm, mou (upmnou) soustrast. Upmnou soustrast. odpov Dkuju / #dkuji ti / vm. 4.8. Ppitky frazeologismy na + akuzativ Na zdrav. Na tv zdrav. Na vae zdrav. Na tvj / v spch. Na dal spchy.

na zdrav + genitiv Na zdrav tv / va eny (manelky) / tvho / vaeho mue (manela). odpov Na zdrav.

4.9. Pn dobr chuti frazeologismy (peju ti / vm ) dobrou chu Dobrou chu. Peju ti dobrou chu.

#Peji vm dobrou chu.

odpov *Dkuju / #Dkuji. Npodobn.

37

5. Prvky vstavby jazykovho projevu 5.1. Mluven projev 5.1.1. Zahjen mluvenho projevu upoutn pozornosti smrem k mluvmu navzn kontaktu osloven publika

vokativ Dmy a pnov! Ven dmy, ven pnov! Ven ptel!

Ven host! Ven ptomn! (Ven) kolegyn a (ven) kolegov! osloven jednotlivch astnk ven / ven + vokativ Ven pane pedsedo! Ven pan pedsedkyn! 5.1.2. Uveden tmatu dovolte mi nkolik slov o + lokl Dovolte mi nkolik slov o historii naeho msta. rd / rda bych vm nco ekl / ekla o + lokl Rd bych vm nco ekl o historii naeho msta. Rda bych vm nco ekla o na univerzit. rd / rda bych vm ekl / ekla

nkolik slov o + lokl Rd bych vm ekl nkolik slov o tomto baroknm dom. Rda bych vm ekla nkolik slov o na firm. chtl / chtla bych vs seznmit

s + instrumentl Chtl bych vs seznmit s ekonomickou situac na firmy. Chtla bych vs seznmit s literrnm dlem Bohumila Hrabala.

5.1.3. Vhn, hledn slov, upesovn moment jak bych to jen ekl / ekla jak se to ekne? jak se to jmenuje?

38

vlastn jak vte jde sp(e) o + akuzativ ne o +

+ akuzativ Jde spe o domek ne o dm.

5.1.4. Oprava vlastnho sdlen Ne, Promite, eknu to pesnji lpe eeno pesnji eeno 5.1.5. Vyjden nzoru podle mho nzoru myslm, e Myslm, e tato metoda je nejlep. domnvm se, e Domnvm se, e to nen sprvn een. zd se mi, e Zd se mi, e to je dobr uebnice. 5.1.6. Vet a a Lb se mi Praha a Kutn Hora a esk Krumlov. jednak jednak Um jednak anglicky, jednak nmecky.

Jednak nesm kouit, jednak nesm pt alkohol. nejdve / nejdv , potom / pak

(a) nakonec Nejdve /nejdv umyjeme a nakrjme zeleninu, potom / pak pidme jogurt a nakonec vechno trochu osolme a dobe zamchme.

za prv , za druh , za tet etc.

(psno slicemi: 1. , 2. , 3. ) Za prv napeme pozvnku, za druh ji pelome do anglitiny, za tet peloenou pozvnku

poleme vem zahraninm zjemcm.

5.1.7. Jazykov prostedky pouvan pi uvdn konkrtnch pklad napklad (psno nap.) / Mezi romnsk stavby v Praze pat

napklad (nap.) rotunda sv. Martina nebo bazilika sv. Ji.

39

jako napklad (psno jako nap.) V Praze je nkolik pamtek v romnskm slohu, jako napklad (jako nap.) rotunda sv. Martina ne-bo bazilika sv. Ji.

jako je / jako jsou V Praze je nkolik pamtek v romnskm slohu, jako je rotunda sv. Martina / jako jsou rotunda sv.

Martina nebo bazilika sv. Ji. a tak dle ( psno atd.)

5.1.8. Prostedky pouvan pi zdrazovn sloek celku uit vtnho drazu (pouze v mluvenm projevu) Bylo to opravdu zajmav. aktuln vtn lenn Tohle slovo neznm.

zejmna / hlavn / Mezi praskmi baroknmi stavbami vynik pedevm zejmna (hlavn / pedevm) chrm sv. Mikule

na Mal Stran.

5.1.9. Shrnut zkrtka a dobe, jestlie to shrneme 5.1.10. Zvr

na konec / na zvr / zvrem Na konec (na zvr / zvrem) bych vm chtl / ( pi oficilnm projevu ) chtla podkovat za pozornost.

rd / rda jsem vs / t poznal / poznala Rd jsem vs poznal. ( vidl / vidla ) Rda jsem t vidla. ( pi konverzaci)

5.2. Telefonick kontakt 5.2.1. Pedstavovn

(pozdrav) + jmno (pop. nzev firmy / instituce) (Dobr den,) ( tady / tady je ) (Josef) Novk /

(Marie) Novkov / firma INZERT / Univerzita Karlova.

neformln Ahoj, tady Petr ( Jana).

5.2.2. Strun sdlen pn prosit + jmno volan osoby v akuzativu Prosm pana Svobodu / pan (slenu) Svobodovou. prosit linku (+ slo) Prosm linku 27.

40

otzka zjiovac se slovesem moci v kondicionlu+ infinitiv

slovesa mluvit s + instrumentl Mohl / mohla bych mluvit s panem Smutnm / s pan (slenou) Smutnou?

otzka zjiovac se slovesem moci (nemoci) v kondicionlu + infinitiv slovesa pepojit nkoho na + akuzativ Mohl / mohla (nemohl / nemohla) byste m pepojit na editele / editelku firmy? neformln Je doma Pavel / Marta? 5.2.3. Odpovdi na dotaz volajcho

pi hledn dan osoby Prosm. / Moment. Pedm. J ho / ji zavolm.

osoba, kterou volajc d,

zvedla telefonn sluchtko (Prosm) u telefonu.

kdy volan nen ptomen (Bohuel) nen tady. Mm nco vydit? (Bohuel) nen doma. Me / mete zavolat pozdji?

dan osoba (firma) se na danm telefonnm sle nenachz To je omyl. Mte patn slo. To vs patn pepojili.

reakce, kdy patn slyme Hal. Sly /slyte m? Hal, patn t / vs slym. / Vbec t / vs nesly-m.

5.3. vod a zvr dopisu

5.3.1. vod oficilnho dopisu 5.3.1.1. osloven Ven! Ven pane / ven pan (sleno)!

Ven pane doktore (inenre, docente, profeso-re, pedsedo, ministe, prezidente )! / Ven pan doktorko (inenrko, docentko, profe-sorko, pedsedkyn, ministryn, prezidentko )!

5.3.1.2. vodn formulace dat o + akuzativ dm (Vs) o prodlouen pobytu v esk republice.

41

obracet se na + akuzativ se dost (s prosbou) o + akuzativ Obracm se na Vs se dost o prodlouen pobytu v esk republice.

Obracm se na Vs s prosbou o informace k zvren zkouce z etiny.

oznamovat nkomu, e + vta Oznamuji Vm, e jsem letos spn ukonil /

ukonila studium na vysok kole. K + dativ sdluji, e + vta K Vaemu dopisu (ze dne 2. 5. t. r.) sdluji, e jsem zdravotn pojitn ji zaplatil / zaplatila.

5.3.2. vod neformlnho dopisu 5.3.2.1. osloven mil / mil + kestn jmno, pop. Mil Pavle, / Mil Zuzano, jin osloven Mil ddeku, / Mil babiko, drah / drah + kestn jmno, pop. jin osloven Drah brate , / Drah maminko, Draz ptel, 5.3.2.2. vodn frze

dkovat + dativ za + akuzativ Dkuji Ti / Vm za (Tvj / V) (mil) dopis.

poslat nkomu pozdrav Poslm Ti / Vm (srden) pozdrav ( mnoho pozdrav).. 5.3.3. Zvr oficilnho dopisu zvren formule Dkuji. S (ptelskm) pozdravem.

(Titul,) jmno a pjmen (eventuln adresa).

5.3.4. Zvr neformlnho dopisu

zvren formule Musm (u) konit. Pozdravuj / pozdravujte vech-ny u Vs doma. Mj / mjte se hezky.

Brzy na shledanou. / Doufm, e se brzy uvidme. Srden T / Vs zdrav (+ jmno). Lb t (+ jmno).

5.4. Jednoduch popis viz 1.2.2. 5.5. Jednoduch vypravovn viz 1.2.3.

42

6. Reakce na ppadn komunikan umy, korekce pi komunikaci 6.1. Chceme-li dt najevo, e nerozumme (e jsme nerozumli), prosba o celkov zopakovn vty (vt), o zpomalen tempa ei distingvovan Prosm? Promi / promite, nerozuml / nerozumla jsem

ti / vm.

otzka s pouitm slovesa moci v kondicionlu Promi, prosm t / promite, prosm vs, mohl /

mohla bys / byste to ct / #ci jet jednou? Prosm t / vs, mohl bys / byste to opakovat /

zopakovat? Prosm t / vs, mohl / mohla bys / byste mluvit (trochu) pomaleji?

mn distingvovan a neslun Co jsi / jste kal / kala? J ti / vm nerozumm. Co? Coe?

imperativ ekni / eknte to (prosm t / prosm vs) jet jednou. Opakuj / opakujte to (prosm t / prosm vs) (pomalu / pomaleji). Mluv / mluvte pomaleji / pomalu (prosm). 6.2. Prosba o zopakovn sti vty, vyjden bezradnosti, prosba o pomoc pi hledn vhodnho vrazu (promi / promite) + otzka doplovac

s pouitm partikule e (Promi / promite,) kde (kdy, kam, kolik ) e to je?

(Promi / promite,) kam e to mm / mme jt? Kolik jsi / jste kal / kala e je hodin? Myslel / myslela jsi / jste letos, nebo pt rok? (Mohl / mohla bys / byste mi vysvtlit,) co jsi / jste tm myslel / myslela? Mohl / mohla bys / byste mi vysvtlit smysl toho textu (t vty, toho slova)? Co je to napesrok? Co to znamen napesrok? Nerozumm, co znamen napesrok.

Nevm, jak se to ekne esky / GOOD LUCK nevm, jak se to ekne esky. Nevm, jak se ekne esky Nevm, jak se ekne esky PAPER.

Jak je to esky? PAPER jak je to esky?

43

6.3. Ujiujeme-li se, e jsme rozumli otzkou kal / kala jsi / jste letos? k / kte letos? kal / kala jsi / jste (k / kte), e se to m zaplatit (jet) letos?

kal / kala jsi / jste (k / kte), e mm / mme jet metrem na Vclavsk nmst?

6.4. Prosba o hlskovn slova, napsn slova (vty)

otzka s modlnm slovesem moci Mete mi hlskovat sv jmno a pjmen? Mohl / mohla byste mi hlskovat sv jmno a p-

jmen?

odpov Jan Star j en es t er ypsilon.

Me / mete mi napsat to slovo (tu vtu)? Mohl /mohla bys / byste mi napsat to slovo (tu vtu)? prosm + imperativ Prosm (t / vs,) hlskuj / hlskujte mi to slovo.

Prosm (t / vs,) napi / napite mi to slovo (tu vtu).

6.5. Dotaz na sprvnou vslovnost, i pravopis uritho slova Jak se sprvn vyslovuje slovo ? Jak se (sprvn) vyslovuje slovo tvrtek? Jak se to (sprvn) vyslovuje? ONDEJ - Jak se to (sprvn) vyslovuje? Jak se pe slovo ? Jak se pe slovo HOLEOVICE? Pe se + pravopisn jev ve slov ? Pe se po v ypsilon, nebo mkk ? Pe se na zatku slova velk psmeno?

44

Kapitola 4 Obecn pojmy (OP) vodem Vbr obecnch pojm a jejich kategorizace vychz z nvrhu prof. J. A. von Eka Threshold Level 1990 a Waystage 1990. Pihl se rovn ke zpracovn prahov rovn pro etinu (Prahov rove etina jako ciz jazyk).

Vet a azen obecnch pojm do skupin vychz z pedpokldanch okruh komu-nikace, tj. o em lid veobecn pojednvaj prostednictvm jazyka a na kter pojmy mohou pi komunikaci odkazovat. Obecn pojmy jsou seazeny do nsledujcch osmi skupin:

1. Vyjadovn v rmci zkladnch kategori existence 2. Rzn formy vyjden existence v prostoru 3. Rzn formy vyjden asu i existence v ase 4. Vyjden rznch forem kvantity 5. Vyjden rznch forem kvality 6. Vyjden rznch forem duevnch pochod 7. Vyjden rznch forem vztahovho pojet skutenosti (relace) 8. Deixe

prava tohoto oddlu je podobn jako u oddl Jazykov funkce a Specifick pojmy.

Pod pojmy (kter jsou v kapitole vyznaen tunm psmem) jsou uvedeny zpsoby vyjden tchto pojm (exponenty). V pravm sloupci jsou uvedeny pklady, tedy pouit danho exponentu v kontextu. Vjimen pklady uvedeny nejsou, a to v takovch ppa-dech, kdy fungovn exponentu je zcela jasn a jednoznan. U exponent oznaench te-kou (y) a uvdnch na dalch mstech danho poad se pot s jejich pasivnm zvldnutm ze strany studenta.

45

Obecn pojmy pehled

1. Vyjadovn v rmci zkladnch kategori existence 1.1. Byt, existence 1.2. Udlost 1.3. Ptomnost, neptomnost 1.4. Dostupnost, nedostupnost 1.5. Zatek, konec, zmna

2. Rzn formy vyjden existence v prostoru

2.1. Umstn (poloha) stav i innost nkde 2.2. Relativn umstn (poloha) stav i innost nkde 2.3. Vzdlenost 2.4. Slovesa pohybu 2.5. Fze pohybu 2.6. Smr pohybu 2.7. Pvod 2.8. Zmna polohy

3. Rzn formy vyjden asu i existence v ase

3.1. Uren konkrtnho asu a uren asu dje 3.2. Vyjden asovho intervalu 3.3. Vyjden dlky trvn dje 3.4. Vyjden vasnosti i opodn dje 3.5. Vyjden pedasnosti, dvjho (pedchzejcho) dje 3.6. Vyjden nslednosti, pozdjho (nsledujcho) dje 3.7. Vyjden soubnosti, paralelnho dje 3.8. Vyjden poad osob, vc, dj 3.9. Vyjden minulosti, odkazy na minulost

3.10. Vyjden ptomnosti, odkazy na ptomnost 3.11. Vyjden budoucnosti, odkazy na budoucnost 3.12. Vyjden dje mimo konkrtn asov uren 3.13. Vyjden informace o rychlosti dje 3.14. Vyjden frekventovanosti dje 3.15. Vyjden piblinosti asovho uren 3.16. Vyjden zatku dje 3.17. Vyjden pokraovn (trvn) dje 3.18. Vyjden peruen i zakonen dje 3.19.Vyjden asovho horizontu

4. Vyjden rznch forem kvantity

4.1. Vyjden potu (poitatelnost) 4.2. Vyjden poad 4.3. vyjden nsobnosti 4.4. Vyjden vtu

46

4.5. Vyjden mnostv (nepoitatelnost) 4.6. Vyjden stupn nebo mry vlastnosti subjektu i objektu nebo prvodn okolnosti

dje

5. Vyjden rznch forem kvality

5.1. Vyjden kvality fyzick + rozmry a mry 5.1.1. Velikost 5.1.2. Dlka 5.1.3. Vka 5.1.4. ka 5.1.5. Tlouka 5.1.6. Vzdlenost 5.1.7. Dlkov mry 5.1.8. Vha (hmotnost) + nkter jednotky hmotnosti 5.1.9. Konkrtn prostor + nkter jednotky objemu 5.1.10. Teplota 5.1.11. Vlhkost 5.1.12. Viditelnost 5.1.13. Slyitelnost 5.1.14. Chu 5.1.15. Barva 5.1.16. St, vk, trvn 5.1.17. Tlesn kondice 5.1.18. Dostupnost 5.1.19. istota 5.1.20. Naplnnost

5.2. Vyjden hodnocen 5.2.1. Hodnota, cena 5.2.2. Kvalita v um slova smyslu 5.2.3. Uitenost 5.2.4. Vhodnost 5.2.5. Pimenost 5.2.6. Sprvnost 5.2.7. spnost 5.2.8. Dleitost 5.2.9. Obtnost 5.2.10. Normlnost / abnormlnost

6. Vyjden rznch forem duevnch pochod

6.1. Reflexe 6.1.1. Vdn 6.1.2. Mylen 6.1.3. Pam 6.1.4. Emoce

6.2. Vyjadovn, e

47

7. Vyjden rznch forem vztahovho pojet skutenosti (relace)

7.1. Vyjden prostorovch vztah 7.2. Vyjden asovch vztah

7.3. Vyjden vztah tkajcch se dje / udlost 7.3.1. Proces bez participant 7.3.2. Proivatel 7.3.3. Proivatel vnmatel 7.3.4. Konatel 7.3.5. Patiens 7.3.6. Patiens toton s konatelem 7.3.7. Reciprocita 7.3.8. Informace 7.3.9. Adrest 7.3.10. Pjemce 7.3.11. Nositel prospchu 7.4. Procesy a okolnosti 7.4.1. Msto 7.4.2. as 7.4.3. Zpsob 7.4.4. Prostedek, nstroj

7.5. Kvalifikace 7.6. Identifikace 7.7. Shoda, odlinost, srovnn 7.8. Vyjadovn posesivnch vztah (vlastnictv)

7.9. Vyjadovn logickch vztah 7.9.1. Sluovn 7.9.2. Stupovn 7.9.3. Disjunkce 7.9.4. Zahrnut vylouen 7.9.5. Odporovn 7.9.6. Exemplifikace a vty

7.10. Pinn relace

7.10.1. Pina, dvod 7.10.2. Nsledek, dsledek

7.10.3. el 7.10.4. Podmnka 7.10.5. Ppustka

8. Deixe (soubor vraz s funkc upozorovac, odkazovac, ppadn

zobecovac)

48

1. Vyjadovn v rmci zkladnch kategori existence 1.1. Byt, existence

bt Je jaro. Je Bh? Byla ta vlka, nebo nebyla? existovat Existuj takov nzory? Takov zkon

neexistuje. 1.2. Udlost

bt Co je? Je mi patn. Ten koncert nebude. Co bude dl?

stt se Stalo se velk netst. Co se stalo? Nic se nestalo. dt se Co se dje?

ykonat se Kdy se kon ta pednka? udlost To byla historick udlost. yphoda Vyprvl nm zajmavou phodu. pbh Byl to nudn pbh.

1.3. Ptomnost, neptomnost

bt, nebt nkde Kolega dnes nebyl v prci. Bude tam tak Hana? Je tady nkdo? u / u ne-, jet / jet ne- + sloveso Petr se u vrtil z dovolen. Sekretka u odela

na potu. Marie je jet u lkae. Manelka jet nepila z prce. Ten autobus u nepijede, protoe ped chvl djel. Vlak jet nepijel, m zpodn.

1.4. Dostupnost, nedostupnost

bt, nebt Jsou pro to podmnky? Je na to as? Nen na to as.

mt, nemt Dnes nemaj as. Budou mt as ztra. Nemm svj byt.

u / u ne-, jet / jet ne-

+ sloveso bt / mt U je sndan. Hotov jdla u nejsou, minutky jet mme. erstv peivo jet nen.

1.5. Zatek, konec, zmna zanat, zat Semin zane za 10 minut. Dnes nm zanaj przdniny. Zaalo snit. konit, skonit V kolik hodin kon ten koncert? Vstava obraz A. Muchy vera skonila. pestvat, pestat Pestal kouit. Nepestv pret. u, jet ne- + sloveso zanat /

pestvat + infinitiv U zan pret. Jet nezaalo mrznout. U pe-stalo pret? Jet nepestalo pret. U zaala brt ty lky. U jsem pestala dret dietu. Jet ne-pestal kouit.

narodit se Mj syn se narodil 5. ledna 1992 v Praze.

49

umrat, umt Moje sestra ped rokem umela. t Kdy se vrtil, otec u neil. Pestalo se mu chtt t. ili mnoho let v zahrani.

bt iv Mahtm Ghnd je stle iv. bt mrtv idika osobnho auta je mrtv. narozen / mrt datum narozen / datum mrt ivot ivot lovka stt se + instrumentl Stal se lkaem. Stala se uitelkou.

50

2. Rzn formy vyjden existence v prostoru 2. 1. Umstn (poloha) osob, zvat nebo vc stav i innost nkde

bt Dti jsou ve kole. Nikdo tam nebyl. Ty knihy tam nejsou, jsou jinde.

leet Noviny le tady. To dt le v posteli, m teplotu. Tamhle le pes.

stt Na nmst stoj star historick domy. Kde stoj autobus slo 128? sedt Sedli v pokoji. Kde jste sedli? viset Na stn vis hezk obraz. Kde vis tvj kabt? yzstvat, zstat Zstvaj na horch. Zstal tam jet nkdo?

kde Kde je slovnk? Kde zstal Petr? Kde sed Hana? nkde Nkde u stoj nov domy. Ta tuka nkde le. nikde Nikde nebylo voln msto. jinde Ta lampa vis jinde. vude Vude leelo plno snhu. tady Tady je tvj pokoj. zde Zde nen ekrna. tam Tam stoj jeho auto. tamhle Tamhle sed n kamard. doma venku Dti nejsou doma, jsou venku. pry Mj pas je pry. svtov strany na severu na jihu na zpad na vchod v + lokl Papr je ve stole. aty vis ve skni. Jana zstv v Praze. Auto stoj v gari. Sedli jsme

v restauraci. na + lokl Noviny le na stole. Marie sed na zahrad. Banka je na nmst. Jsem na pot. u + genitiv Vera jsem byla u lkae. Sed u editele. Sedla

u sousedky. Zstal u rodi.

2. 2. Relativn umstn (poloha) osob, zvat nebo vc stav i innost nkde

bt (leet, stt, sedt, viset, zstvat) vpedu / vepedu Vpedu stl stl. Vepedu sedli nai ptel. vzadu Dvee jsou vzadu. nahoe Nahoe je lonice. dole Dole je kuchy. vpravo / napravo Vpravo je obvac pokoj, vlevo je m pracovna. vlevo / nalevo Napravo sed Marie a nalevo (sed) Marta. vedle Vedle je pota. uprosted Je tam mal park a uprosted stoj star strom.

51

uvnit / *vevnit Uvnit sedl pes. *Vevnit nikdo nezstal. naproti Divadlo je naproti. vedle + genitiv Vedle divadla stoj modern hotel. uvnit + genitiv Uvnit domu bylo velk horko. na zatku + genitiv Na zatku toho textu je dleit informace. na konci + genitiv Na konci dopisu je jeho podpis. vpravo / napravo od + genitiv Vpravo od naeho bytu je vtah. vlevo / nalevo od + genitiv Nalevo od lonice je koupelna. okolo + genitiv Okolo cel zahrady stoj vysok plot. kolem + genitiv Kolem msta je dlnice. podle + genitiv Podle silnice stoj star stromy. naproti + dativ Naproti restauraci je kino. proti + dativ Proti pot je stanice autobusu. ped + instrumentl Ped domem stoj njak auto. za + instrumentl Za oknem jsou kvtiny. nad + instrumentl Nad stolem vis lampa. pod + instrumentl Pod postel le pes. mezi + instrumentl Mezi domem a zahradou stoj gar. 2. 3. Vzdlenost odnkud nkam

daleko Autobusov ndra nen daleko. Jak daleko je sta-nice tramvaje?

nedaleko Stanice tramvaje je nedaleko. blzko Stanice tramvaje je blzko. (ne-) daleko od + genitiv Hotel nen daleko od autobusovho ndra. Jak daleko od hotelu je banka ? ti sta metr pt set metr Od hotelu je to asi ti sta metr. jeden kilometr pt kilometr Na letit je to asi pt kilometr. daleko do + genitiv Do Prahy je to jet daleko, asi 300 kilometr. z + genitiv Jak daleko je z Prahy do Tbora? na + akuzativ Jak je to daleko na nmst? hned u + genitiv Pota je hned u ndra. sem Je to sem blzko? tam Bylo to tam daleko? odtud / odsud Jak daleko je odtud na letit?

2. 4. Slovesa pohybu jt, chodit Jdu do tlocviny. Chodm tam kad pondl. jet, jezdit Kad den jezd metrem, ale dnes jede autem. vst, vodit Te vede dt do koly otec, ale vtinou vod dt do koly matka. vzt, vozit Vezu dti na hory. Vozm je tam autem kad vkend. bet, bhat (rychlost) Kam b? Kad rno bh v parku. lett, ltat Letadlo letlo vysoko. Ptci ltaj nzko, asi bude pret.

52

nst, nosit Kam nese ten velk kufr? Stle nos tk taky s nkupem.

vracet se, vrtit se (smr zpt) Vrtme se brzy. asto se vrac dom pozd veer. stoupat, stoupnout (smr nahoru) Letadlo zaalo stoupat. klesat, klesnout (smr dol) Ceny benzinu stle klesaj. pospchat (rychlost) Pospchm na vlak. spchat (rychlost) Mme dost asu, nemusme spchat. 2. 5. Fze pohybu

zastavovat, zastavit Auto zastavilo u hotelu. Muste zastavit vodu. zstat stt Sanitka zstala stt ped domem. poutt, pustit Pustil si rdio. Jet nepoutjte plyn. 2. 6. Smr pohybu Kam? Smovat i pohybovat se smrem dopedu Jdte dopedu. dozadu li dozadu. nahoru Vtah jel nahoru. dol Prv jdou po schodech dol. doprava Muste jt doprava. doleva Jete doleva. dovnit U mete jt dovnit. ven Nejsou doma, li ven. doprosted Sedli si doprosted. sem Poj sem. tam Chod tam hodn lid? kam Kam jde? nkam Ped chvl nkam odeel. nikam Te nikam nechote. jinam el pracovat jinam. na sever Musme jt na sever. na jih Ta cesta vede na jih. na zpad Jeli na zpad. na vchod Letadlo letlo na vchod. Odkud? Smovat i pohybovat se smrem zepedu Auto pijelo zepedu. zezadu Piel zezadu. shora / seshora Lanovka pijela shora. zdola /zezdola Vtah pijel zdola. odkud Odkud se vracte? odtud / odsud Odtud pojedeme vlakem. odtamtud Odtamtud jezd autobus.

53

zprava Auto pijelo zprava. zleva Pili zleva. ze severu Ze severu vane studen vtr. z jihu ze zpadu z vchodu Kudy? kudy Kudy meme jt na ndra? tudy Tudy nevede dn cesta. rovn Muste jt rovn. instrumentl Cesta vedla lesem. pes + akuzativ Jete pes most. kolem / okolo + genitiv Pojedete kolem ndra a okolo erpac stanice. podle + genitiv Pjdete podle eky. po + lokl Jdte po chodnku. Prefixy smru u sloves pohybu

pi- Vera k nm pili na nvtvu. Pinesla jsem ti dopis. Pivezli nm nov nbytek.

od- Vlak prv odjel. vy- 1. Auto vyjelo ven z gare. Nevychz z pokoje. 2. Vtah vyjel nahoru do ptho patra.

v(e)- Vlak vjel do tunelu. Veel do mstnosti a pozdra-vil.

s(e)- Sjeli jsme dol autem. Seli jsme dol pky. za- Zajete a k hotelu.

ob(e)- Tuhle vesnici muste objet. Obeli jsme cel n-mst.

pod(e)- Tu dlnici mete podjet. Silnici jsme podeli, tady vpravo je podchod. nad(e)- To ndra se d nadjet. pe- Muste pechzet silnici na kiovatce. Vlak pejel pes most. pro- Auto projelo velkou rychlost. do- Dojdu do lkrny pro lky. Taxk ns dovezl a k hotelu. ped(e)- N autobus pedjdlo jedno auto za druhm. Zn toho lovka, kter ns te pedeel? se- (se) Sejdeme se ped divadlem. roz(e)- (se) Po pednce se vichni rozeli. 2. 7. Pvod bt odnkud Odkud jste? Jsem z Itlie. 2. 8. Zmna polohy dvat, dt nco (akuzativ) nkam Dala jsem to prdlo do skn. Kam jsi dal to mal rdio?

54

3. Rzn formy vyjden asu i existence v ase 3. 1. Uren konkrtnho asu a uren asu dje Hodiny

Kolik je hodin? Je jedna hodina. Jsou dv (ti, tyi) hodiny. Je pt (est ) hodin. Je jedna (hodina) a deset (minut). V kolik hodin? (Kdy?) v + akuzativ Sejdeme se v jednu hodinu. Pednka zan ve ti hodiny odpoledne. Autobus odjd v pt hodin a pt minut.

Denn doba Kdy? rno rno Je rno. Dnes rno jsem nesndala. dopoledne dopoledne Je dopoledne. Dopoledne je ta pednka. poledne v poledne (v + akuzativ) Je poledne. V poledne se sejdu s manelem. odpoledne odpoledne Je odpoledne. Odpoledne pjdu na prochzku. veer veer Je veer. Veer jdeme na koncert. noc v noci (v + lokl) Je noc. V noci pojedu vlakem do Brna. Nzvy dn Kter den je dnes? Kdy? pondl v pondl (v + akuzativ) Kter den je dnes? Dnes je pondl. Kdy ti zan dovolen? V pondl. ter v ter Je ter. V ter chodm cviit. steda ve stedu Je steda. Co bude dlat ve stedu odpoledne? tvrtek ve tvrtek ptek v ptek sobota v sobotu nedle v nedli Ron obdob Kdy? jaro na jae (na + lokl) Je jaro. Na jae kvetou stromy. lto v lt (v + lokl) Je lto. V lt jezdme na dovolenou. podzim na podzim (na + akuzativ) Je podzim. Na podzim je hodn ovoce. zima v zim (v + lokl) Je zima. V zim jezdme na hory lyovat. Nzvy msc Kter je msc? Kdy? leden v lednu (v + lokl) Byl leden. V lednu jsme mli dovolenou. nor v noru Kter je msc? Je nor. bezen v beznu duben v dubnu kvten v kvtnu erven v ervnu ervenec v ervenci

55

srpen v srpnu z v z jen v jnu listopad v listopadu prosinec v prosinci 3. 2. Vyjden asovho intervalu Kdy? Za jak dlouho? as Nemm as. Potebujeme as. doba Dnes je jin doba. chvle za chvli (za + akuzativ) Peetl jsem ten text za chvli. okamik za okamik Okamik, prosm. Pan Nov pijde za okamik. vteina za vteinu minuta za minutu

ytvrhodina yplhodina hodina za hodinu

den za den tden za tden msc za msc rok za rok ystolet 3. 3. Vyjden dlky trvn dje Jak dlouho? Jak dlouho bude studovat? Pt let. akuzativ Letli jsme tam jednu hodinu. ekali jen chvli. dlouho Dnes budu dlouho pracovat. krtce Mluvila s nimi jen krtce. Kolik? Kolik dn bude pst ten od