ČÍTANKAk přírodním vědám

BIOLOGIEBIOLOGIEJana Dobroruková, Petra Macháčková, Petr Hašler, Vladimír VinterLukáš Műller (ed.)

Metodika

Čítanka k přírodním vědámBIOLOGIE

Metodika

Jana Dobroruková, Petra Macháčková, Petr Hašler,Vladimír Vinter, Lukáš Műller (ed.)

Olomouc 2015

Univerzita Palackého v OlomouciPřírodovědecká fakulta

Neoprávněné užití díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní,správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost.

1. vydání

© Jana Dobroruková, Petra Macháčková, Petr Hašler, Vladimír Vinter, 2015Editor © Lukáš Műller, 2015© Univerzita Palackého v Olomouci, 2015

ISBN 978-80-244-4512-0

Publikace vznikla za podpory projektu OPVK s názvem Soubor materiálůk badatelským aktivitám žáků ZŠ a SŠ v přírodních vědách,reg. č. CZ.1.07/1.1.00/26.0032.

Recenze: RNDr. Ivana Doležalová, Ph.D.

OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Praktické aspekty badatelsky orientované výuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1. Obecná biologie 1.1 Cílená léčba nádorů: gen Rif1 opravuje poškozenou DNA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 1.2 Základní poznatky o životodárné molekule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 1.3 Biologický počítač z krysích mozků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 1.4 Buňka mění tvar tím, že požírá sama sebe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 1.5 Jak byl objeven penicilin – lék, který změnil svět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 1.6 Účinky nanostříbra na viry a bakterie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 1.7 Cytologie a její historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2. Biologie virů 2.1 Nanočástice pomáhají diagnostikovat virus chřipky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 2.2 Žloutenka typu B pochází už z doby dinosaurů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

3. Biologie bakterií 3.1 Geneticky vylepšená bakterie jako možná zbraň proti původcům malárie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 3.2 Přežily by arktické bakterie na Marsu či Saturnově měsíci? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 3.3 Základní tvary bakteriálních buněk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 3.4 Zašifrovaná bakterie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 3.5 Pátrání po záhadné nemoci z neznámého ostrova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

4. Biologie houbových organismů 4.1 Houbové přesmyčky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 4.2 Lišejníky na oběžné dráze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

5. Biologie rostlin 5.1 Kriticky ohrožené druhy rostlin Olomouckého kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 5.2 Přesmyčková křížovka o rostlinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 5.3 Přírodní fenomén uprostřed Atlantiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 5.4 Jak bojují rostliny o světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 5.5 Rostliny, které nosí parohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 5.6 Typy interakcí rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 5.7 Zajímavé poznatky o koření „kwai“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 5.8 Andská královna s nejpočetnějším a největším květenstvím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 5.9 Cesta za duhovými stromy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 5.10 Chinovník – spása lidstva s hořkou příchutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 5.11 Existují modře kvetoucí růže? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 5.12 Genové zlodějky z pralesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 5.13 Je Metuzalém opravdu nejstarším stromem světa? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 5.14 Je pravda, že mydlice doopravdy mydlí? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 5.15 Jedovaté růže ze Sokotry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 5.16 K čemu slouží manilské konopí? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 5.17 Labyrint sinic a řas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 5.18 Legendární strom, který roste svými kořeny vzhůru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 5.19 Listnatec – dřevina s falešnými listy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 5.20 Madagaskarská pozoruhodná palma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 5.21 Mamutí stromy světa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

5.22 Molekulární rostlinná fosílie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 5.23 Nejrychleji rostoucí rostlina světa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 5.24 Nejsladší česká rostlina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 5.25 Nejvyšší stromy světa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 5.26 Největší sladkovodní rostlina povodí Amazonky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 5.27 Palma s největšími a nejtěžšími semeny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 5.28 Plod kokosovníku – ořech nebo peckovice? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 5.29 Podivuhodná rostlina z nehostinné pouště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 5.30 Původní a nepůvodní dřeviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 5.31 Rostlinný nonogram . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 5.32 Rostliny – mistři převleků a triků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 5.33 Rostliny – po stopách Sherlocka Holmese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 5.34 Sloní kaktus – nejvyšší kaktus světa. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 5.35 Slovní hrátky – stromy a keře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 5.36 Stromy s bájnou dračí krví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 5.37 Tajemství fíků   . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 5.38 Trpaslíci mezi krytosemennými rostlinami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 5.39 Víte, k čemu se rostliny používají? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 5.40 Znáte původ nejznámějších kulturních rostlin? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 5.41 Záhadný král lesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 5.42 Jak staré mohou být stromy a jak vědci stáří stromů určují . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 5.43 C3 a C4 rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 5.44 Co jsou to fytolity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 5.45 Gutace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 5.46 Haustoria parazitů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 5.47 Jak a proč se zavírají a otevírají průduchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 5.48 Jak rostliny loví světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 5.49 Rostliny a nedostatek vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 5.50 Jak se transportuje voda do koruny stromu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 5.51 Jak se vypořádat s novými názory na systematické členění krytosemenných rostlin . . . . . . . . . . . . . . . 105 5.52 Jak vzniklo vajíčko a semeno u semenných rostlin? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 5.53 K čemu jsou rostlinám plazmodesmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 5.54 Kolonizace souše rostlinami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 5.55 Mykorhizní symbióza – podzemní internet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 5.56 Palmy na pobřeží Antarktidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 5.57 „Semenné bobule“ tisu a jalovce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 5.58 Telomová teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 5.59 Textilní rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 5.60 Tis jedovatý i léčivý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 5.61 Některé rostliny mohou využívat vzdušný dusík – jak to dělají? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 5.62 Z kořenů do vrcholků stromů – dálkový xylémový transport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 5.63 Ze zdroje do sinku – fl oémový transport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 5.64 Otáčí se slunečnice za sluncem? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 5.65 Trocha informací o dřevě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 5.66 Láčkovky – útulný domov nebo smrtící zbraň? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 5.67 Hrátky s rostlinami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

6. Biologie živočichů 6.1 Mohli dinosauři spásat trávu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

6.2 Obří megalodon – největší paryba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 6.3 Největší obratlovci všech dob – plejtvák obrovský nebo sauropodní dinosauři? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 6.4 Včely s rostlinami komunikují také pomocí elektrického pole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 6.5 Kofein dělá ze včel lepší opylovače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 6.6 Myslivecká hantýrka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 6.7 Mravenčí krokoměr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 6.8 Jak rychle běhají gepardi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 6.9 Kamera podle hmyzího oka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 6.10 Mikárie – pavoučí kanibalismus naruby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 6.11 Mravenci, světlo a Fermatův princip . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 6.12 Byl tyranosaurus aktivní lovec? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 6.13 Vlci pomáhají medvědům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 6.14 (Ne)obyčejní kroužkovci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 6.15 Altruistické chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 6.16 Blecha – přízrak smrti nebo zábavná hračka? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 6.17 Podivuhodné domečky larev chrostíků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 6.18 Čím se vyznačuje slepýš? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 6.19 Co víme a co nevíme o kruhoústých? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 6.20 Draci žijí! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 6.21 Hnízdní parazitismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 6.22 Jak rozumíme textu v učebnici? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 6.23 Jak se orientují ptáci? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 6.24 Jsou predátoři hadů imunní vůči jejich jedu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 6.25 Kakapo soví, jeden z nejvzácnějších papoušků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 6.26 Každý známe ježka… A nebo ne? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 6.27 Kdo je parazitoid? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 6.28 Krátce z historie koně Převalského . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 6.29 Které pojmy přísluší živočišným houbám a které žahavcům?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 6.30 Které znaky se vyskytují u plazů, ptáků a savců? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 6.31 Lev – král zvířat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 6.32 Napodobovači jedovatých živočichů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 6.33 Něco navíc k ostnokožcům. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 6.34 Není kukla jako kukla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 6.35 Objevení latimérie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 6.36 Opakování kruhoústých, paryb a ryb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 6.37 Opakování měkkýšů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 6.38 Opakování parazitických ploštěnců a hlístů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 6.39 Pávi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 6.40 Podivuhodný motýl vakonoš trávový . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 6.41 Pohyb bez končetin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 6.42 Pověry a předsudky o živočiších . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 6.43 Poznáte podle popisu různé klepítkatce? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 6.44 Poznáváme chudozubé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 6.45 Projekt Návrat divokých koní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 6.46 Pták, který se orientuje převážně čichem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 6.47 Putující mořské želvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 6.48 Rohy a parohy – co o nich víte a nevíte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 6.49 Slon – zvíře známé nebo neznámé? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

6.50 Srovnávací přehled znaků tříd ploštěnců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 6.51 Srovnejte některé znaky plazů se znaky ptáků a savců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 6.52 Starší než dinosauři – haterie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 6.53 Stavitelé besídek neboli loubí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 6.54 Tajemní hlavonožci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 6.55 Tany – veverky, hmyzožravci, primáti anebo samostatná skupina? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 6.56 Tučňáci – „ptáci ve fraku“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 6.57 Včelí tance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 6.58 Vrubouni aneb vše se dá využít . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 6.59 Všekaz není mravenec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 6.60 Vtištění (imprinting) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 6.61 Vylíhlo se ptačí mládě. A co bude dál? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 6.62 Vývojové cykly motolic aneb proč jednoduše, když to jde složitě… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 6.63 Žáby – známé i neznámé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 6.64 Zajímavosti ze života našich žab . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 6.65 Znaky obojživelníků a plazů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 6.66 Zobonoska březová – matematický brouk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 6.67 Dorozumívání a zpěvy kytovců. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 6.68 Kur domácí – nevšední krasavec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 6.69 Orientační schopnosti kytovců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 6.70 Pro které korýše platí uvedená tvrzení? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 6.71 Předoucí a tkající pavouci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 6.72 Příběh myši domácí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 6.73 Úžasní, obávaní, fantastičtí žraloci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 6.74 Zajímaví korýši žábronožky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 6.75 Žraločí božstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217

7. Biologie člověka 7.1 Alkohol v krvi člověka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 7.2 Bude možné si vylepšit vizuální paměť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 7.3 Díky jaderným testům víme, že se lidské neurony obnovují . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 7.4 Jak si zlepšit známku z matematiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 7.5 Milostné avantýry s neandrtálci – ano či ne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 7.6 Narcismus – stále častější porucha osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 7.7 Nikotin a kouření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 7.8 Pokroky v léčbě cukrovky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 7.9 Příštítná tělíska vznikla z žáber . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 7.10 Umami – pátá chuť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 7.11 Jak je to s účinky některých vitaminových doplňků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228 7.12 Jak by schopnost vnímat ultrafi alové záření změnila náš barevný svět?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229 7.13 Jaká je hranice mezi zvířetem a člověkem? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230 7.14 Souvisí červená barva s pohlavním výběrem? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231 7.15 Nebezpečná měňavka v kontaktních čočkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232 7.16 Toxoplazma gondii, hrozba pro těhotné ženy? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233

8. Genetika 8.1 Klonujeme mamuty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234

9. Ekologie 9.1 Rostoucí hladina CO2 způsobuje zelenání pouští . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235

9.2 Životní formy rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 9.3 Může být podzimní zbarvení listů stromů obranou proti napadení hmyzem? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238 9.4 Druhová bohatost členovců v panamských a jihomoravských lesích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 9.5 Hnojení polí v neolitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 9.6 Malá historie českých povodní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241 9.7 Vůně lesa brzdí oteplování klimatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 9.8 Vystrašené žížaly víc prospívají půdě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 9.9 Člověk – nepřítel zvířat? Příběh vakovlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 9.10 Přiřazování základních ekologických pojmů k defi nicím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 9.11 Varovná (výstražná) zbarvení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 9.12 Největší škůdci v Evropě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247

9

ÚVOD

Vážení čtenáři, pedagogové,otevřeli jste soubor metodických materiálů k souboru motivačních textů k biologii (Čítanka k přírodním vědám – biologie). Články byly pečlivě vybrány specialisty ve svém oboru tak, aby vhodně doplňovaly učivo z těchto oborů na základní i střední škole. Lze je použít k motivaci k probírané látce, stejně jako k opakování dané látky, popř. smysluplné vyplnění času při zkoušení jednotlivců ve třídě. Soubor ob-sahuje články odbornější, ale i oddechové, různé šifry, doplňování a křížovky. Forma textů byla volena tak, aby mimoděk docházelo k popularizaci biologie a přírodních věd. Zaměření a forma článků by měla být vhodnou pomůckou při badatelsky orientované výuce – články jsou vybrány a uspořádány tak, aby podporovaly kritické čtení a následně kritické myšlení – základ jakékoli konstruktivistické výuky. V uve-deném souboru jsou obsaženy metodické pokyny k jednotlivým článkům v čítance. Jsou zde uvedeny informace o vhodné kapitole Rámcového vzdělávacího programu, kam je vhodné článek zařadit, dále seznam potřebných pomůcek, informace o činnosti žáků, pedagoga, o možných motivačních strategiích, návodné otázky a v neposlední řadě rovněž řešení některých otázek, které jsou v čítance obsaženy. Každý článek je uveden přehlednou hlavičkou s odhadem času nutného k přečtení textu a zodpovězení otázek. Následují informace o odhadu obtížnosti – tato položka – ač byla důsledně autory diskutována – může být v různých školách značně variabilní. Obtížnost a vhodnost textu pro konkrétní třídu či žáky by vždy měla být posouzena pedagogem a symbolické označení lze chápat pouze jako orientační. Další položkou v hlavičkách je určení, zda je text vhodný pro žáky základních (12–15 let) či středních škol (15–18 let).

Pevně doufám, že náš soubor metodických textů vhodně doplní Čítanku k přírodním vědám – biologie i vlastní výuku přírodních věd na základních a středních školách.

Lukáš Műller, editor

10

PRAKTICKÉ ASPEKTY BADATELSKY ORIENTOVANÉ VÝUKYAutor: L. Műller

Vymezení badatelsky orientované výukyDefi nici i vymezení badatelsky orientované výuky lze nalézt v první části této knihy. Na tomto místě se spokojíme s náznakem, jak lze k badatelsky orientované výuce přistupovat v reálné školské praxi v České republice. Následující text je tedy zaměřen konkrétně, snaží se poradit učitelům, kteří s badatelskou výukou chtějí z různých důvodů začít. K vymezení badatelsky orientované výuky použijeme oproti běžné praxi méně běžný způsob – a to vymezení pomocí aktivních sloves (resp. nedokončené věty):

Při badatelsky orientované výuce, resp. při výuce, která nese prvky badatelsky orientované výuky žáci: – Pozorují průběh experimentu, jevu, děje. – Komentují experiment, jev, děj. – Kriticky posuzují výsledky experimentu, jevu, děje. – Srovnávají výsledky experimentu či jevu… – Vyvozují závěry na základě práce s literaturou, na základě vlastních či pozorovaných experimentů. – Formulují hypotézy a pokouší se je dokázat či vyvrátit. – Experimentují, aby doložili či vyvrátili nějaké tvrzení. – Posuzují alternativy řešení… – Plánují zkoumání, pozorování i experimentování, aby dospěli k výsledku – Správně postulují východiska práce – Vytvářejí modely dějů a jevů, modelují reálné situace s patřičným zjednodušením… – Posuzují chyby vznikající při experimentu a navrhují jejich minimalizaci. – Kriticky pracují s textem, srovnáv ají různé literární prameny… – Adaptují předměty k jinému použití… – Hledají improvizované řešení problému, nastalé situace. – Kriticky diskutují s ostatními, formulují kauzální následky, logisky argumentují…

Přirozeným důsledkem výše uvedeného je i změna práce učitele, který nepředkládá hotový výsledek k za-pamatování, ale používá prvků konstruktivismu, při kterém si daný výsledek formulují (konstruují) žáci sami, a volí takovou strategii výuky (metody a formy práce), při které mohou žáci konat činnosti zmíněné výše. Míru zapojení učitele do procesu badatelsky orientované výuky je možné klasifi kovat do několika tříd:

– Učitel jako pouhý tvůrce učebních úlohy, které je možné považovat za badatelské (vnější role). – Učitel jako moderátor badatelského úkolu (klade návodné otázky, posouvá žáky k cíli, nabízí a rekapi-tuluje možnosti řešení apod.) (nezávislá role).

– Učitel jako vědec, partner žáka (iniciativně se zapojuje do zkoumání, experimentování apod. rovnocenně po boku žáka) (vnitřní role).

MotivaceVětšina učitelů si jistě vzpomene na kapitoly obecné didaktiky o motivaci. Všichni vědí, že je to cosi důleži-tého, ba co víc nezbytného… Ti, co na vysoké škole pilně studovali, vzpomenou na motivaci vnější a vnitřní. Když se ovšem zeptáte, jak tedy motivovat např. uhlovodíky nerozvětvené, s odpovědí je to problematické. Najít vhodnou motivaci k danému tématu, popř. přímo k jedné hodině, je zřejmě to nejnáročnější s čím se setkáte. Mnoho z nás si několikrát připravilo úžasnou motivaci, která prostě z jistých důvodů nevyšla.

11

Většinou jsme v takových případech motivovali nepřiměřeně věku, celkovému klimatu ve třídě či škole, nebo jsme jednoduše nezvolili správnou motivační linku. Pokud se vám někdy něco podobného stane, nezoufejte. Věřte, že tím jsme si prošli (a procházíme) všichni. Každopádně se nevzdávejte a cvičte se v „umění“ motivovat a nesklouzněte pouze do zaběhlých kolejí motivace vnější (např. známkou). Pokud vůbec jde toto „umění“ svázat do nějakých kolonek, pak motivovat můžeme např. těmito způsoby:1. Objevením, pojmenováním či popisem souvislostí mezi motivovaným tématem a vlastní aktivitou

(zájmem) žáka (tzv. princip nabalení). Příkladem může být motivace k tématu radioaktivita prostřed-nictvím použití jaderné zbraně za 2. světové války, nerozpustné anorganické sloučeniny prostřednic-tvím použití pigmentů v malířství, historie chemie protřednictvím vytvoření výstavky sbírky známek s chemiky apod.

2. Ukázkou toho, že motivované učivo je potřebné a užitečné v běžném životě (tzv. princip smysluplnosti). Příkladem může být např. odstranění skvrny z oblečení na základě znalosti rozpustnosti v látky v různých rozpouštědlech, obarvení látky organickými barvivy apod.

3. Prostřednictvím tzv. situovaného učení, které je zasazeno do řešení reálného problému (princip reál-nosti). To se vhodně realizuje ve spolupráci s nějakým vnějším partnerem. Příkladem uveďme např. praxi na pracovišti partnera, spolupráce s vysokou školou v oblati SOČ, spolupráce s Obecním úřadem v otázkách čistoty vody v kašně apod.

4. Upozorněním na méně známou „pikantnost“ z motivované oblasti (princip bulváru). Příkladem může být např. objevení červeného fosforu v Olomouci, smrt dcery Antonína Dvořáka způsobená bílým fosforem apod.

5. Oceněním i dílčích úspěchů. Všichni jsme rádi chváleni, což nás motivuje k další aktivitě (princip oce-nění a úspěchu). Proto je vhodné zařazovat z počátku snadnější úkoly a úlohy, které se podaří zvládnout každému. Dejte možnost všem vyniknout v nějaké oblasti!

6. Jinak…

Odborná literatura často operuje s faktem, že člověk je přirozeně zvídavý, což indukuje zájem a motivo-vanost studentů. Badatelsky zadaná učební úloha sama o sobě nese výrazný motivační potenciál – ovšem zejména pro nadanější studenty. Studenti průměrní, resp. podprůměrní, často netradičně zadanou úlohu předem vzdají. Proto je třeba klást důraz na práci s diferencovanou skupinou tak, aby došlo k plošnému zapojení žáků ve třídě.

Organizační formy výuky chemie vhodné pro badatelsky orientovanou výuku

Laboratorní cvičení

Kvalitní výuka chemie se bez kvalitního laboratorního cvičení neobejde. Bez důkazů si dovolíme zpochyb-nit laboratorní výuku na mnoha českých školách. Mnoha učitelům se podařilo do ŠVP prosadit pravidelné zařazení laboratorních cvičení. Praxe však ukazuje, že většina hodin příslušejícím laboratorním praktikům je využívána k dohánění teorie z běžných hodin chemie, popř. se zredukovala na jakési minimum, které je bohužel nedostačující. Dle prováděných výzkumů na českých gymnáziích (Műller, 2009, nepublikované výsledky) se i stává, že studenti netuší ani besprostředně po absolvování laboratorního cvičení, co bylo podstatou jejich práce, proč použili jednotlivé chemické nádobí, netuší, jak by mohli poznatky získané v laboratorních cvičeních uplatnit v praxi, resp. jak s praxí souvisejí. Uvedený stav dle našeho názoru souvisí s formou zadání laboratorní práce (viz dále). Tito zmiňovaní studenti jsou schopni vypracovat odpoví-dající laboratorní protokol, ve kterém barvitě popisují postup práce, méně často už princip prováděných experimentů. Mnozí praktikující učitelé dokáží bohatě diskutovat o náležitostech „správného“ protokolu,

12

o tom, zda položka „pomůcky“ má být uvedena před položkou „postup“ nebo za ní. Často také dokáží zarputile obhajovat důležitost vypracování protokolu z každého cvičení. Setkáváme se pak se stupidními protokoly popisujícími zapálení kahanu, resp. ohnutí skleněné trubičky v plameni. Na tomto místě si do-volíme napsat „kacířskou“ myšlenku, že laboratorní protokol není nezbytnou součástí laboratorního cvi-čení a že jej v mnoha případech může nahradit přehledný zápis v laboratorním deníku, popř. „výzkumná“ zpráva pro zadavatele, resp. zpráva na webové stránky školy. Na druhou stranu existují i laboratorní práce, kde vypracování protokolu z provedených měření má svůj význam a může být odpovídajícím výstupem.

Již jsme se zmínili o tom, že způsob zadání laboratorní práce může do značné míry ovlivnit aktivitu stu-dentů v laboratorním cvičení. Nabízí se v principu tři možnosti zadání laboratorní práce:

1. Jako dokládající experiment, při kterém je studentům předem známý výstup a nejčastěji přesně daný postup práce („kuchařka“). Výhodou tohoto postupu je příprava pomůcek, snadno kontrolovatelný výsledek práce, společný postup žáků, snadné hodnocení. Nelze ovšem očekávat, že studenti budou kreativně reagovat, resp. pochopí alespoň princip experimentální činnosti. Vlastně vedle „pouhého“ osvojení základních laboratorních činností a návyků (základní laboratorní operace) nerozvíjíme nic moc dalšího. Výborně se hodí do několika úvodních laboratorních cvičení, kde se mají studenti naučit orientovat v laboratoři, chemickém textu apod. V českém prostředí se jedná o nejběžnější způsob zadání laboratorních prací.

2. Jako badatelský experiment, při kterém není výstup předem stanoven či známý a při kterém pracovní postup volí student. Tento způsob se příliš nedá v běžné výuce použít. Vadí jednak časová náročnost a jednak tento způsob zadání nemusí být vhodný pro všechny studenty (někdo není „výzkumný typ“) a spíše demotivuje. Hodí se lépe do kroužků, kde můžeme společně se studenty pracovat na „vědecké práci“.

3. Jako problémová úloha (badatelsky orientovaný experiment), při které je očekáván jistý výsledek a při kterém se žák podílí na volbě optimálního postupu řešení. Vhodná alternativa k badatelskému expe-rimentu, kterou lze zařadit i do běžných laboratorních cvičení (např. strohé zadání laboratorní úlohy „Stanov hustotu zinku pomocí odměrné baňky, byrety a vah“ vyžaduje volbu optimálního postupu řešení, včetně úvahy nad časovou sousledností prováděných činností, provedení vlastních laboratorních operací a vyhodnocení získaných výsledků). Výhodou je vysoká intelektuální aktivita při prováděné činnosti. Studenti nebývají zatím na tento způsob výuky příliš připraveni a často se ho obávají. Proto je vhodné nechat je z počátku pracovat v menších skupinkách, popř. bez známkování či ostřejšího hodnocení.

K zavádění badatelsky orientované výuky v laboratorních cvičeních uvádíme několik pokynů či rad:

• Nezadávejte z počátku příliš složité úkoly „badatelským způsobem“; pro začátek se hodí dokládající experimenty s využitím několika málo základních laboratorních operací a s omezeným množstvím pomůcek. Nezačínejte rovněž pracovat s jedovatými či žíravými chemikáliemi!

• Při práci v laboratoři by měl mít každý student laboratorní deník – důsledně kontrolujte smysluplnost zápisků a na jeho vedení trvejte – je to základ vědecké práce

• Zvažujte práci ve skupině – optimální skupinky jsou 4–5 členné (ve větších skupinách dochází k pro-blematickému dělení práce a paradoxně k prodloužení vlastní činnosti, v menších skupinkách se těžko prosazují většinové názory, nediskutuje se). Jako vhodné se jeví nechat studenty ve skupině zvolit ve-doucího, který nese odpovědnost za rozdělení úkolů (a popř. i za prezentaci výsledků)

• Předem studentům sdělte, co bude předmětem hodnocení – nemusí to být vždy pouze výsledek… • Dbejte důsledně na dodržování zásad hygieny a bezpečnosti práce. Jakékoliv podceňování v tomto směru je vědomým hazardem

• Na závěr každého praktika si vytvořte dostatečný časový prostor k závěrečnému shrnutí dosažených výsledků – každý student by měl být schopen stručně shrnout, co dělal, jak dělal a co zjistil.

13

Závěrem uvádíme několik konkrétních laboratorních cvičení zadaných badatelsky orientovaným způsobem:

• Rozdělte směs uhličitanu vápenatého, železného prachu a skalice modré a vody, máte-li k dispozici fi ltrační a destilační aparaturu, magnet, běžné laboratorní pomůcky.

• Stanovte hustotu zinku a olova s využitím odměrné baňky, byrety a laboratorních vah. (Zadání před-cházel výklad o odměrných nádobách na vylití a na dolití).

• Stanovte alespoň dvěma způsoby hustotu polystyrenu. • Na základě rozpouštění v polárních a nepolárních rozpouštědlech určete, zda předložená neznámá látka je olej nebo glycerol.

• Na základě zjištění teploty tání zjisti, který z předložených vzorků představuje kyselinu olejovou (cis izomer) a který kyselinu elaidovou (trans izomer). K dipozici je bodotávek a chemické tabulky (bod tání cis izomeru je 14 °C a trans izomeru 44 °C).

• Zkoumej účinky oxidu uhličitého a siřičitého na semenáčky smrku. Navrhni kompletní výzkumný postup a experimenty. Vše nejprve diskutuj s vedoucím cvičení.

• Dokaž vitamín A v různých potravinových doplňcích (vitamínové nápoje). • Na internetu vyhledej vlastnosti zinku, kadmia a kobaltu. Na jejich základě rozpoznej předložené vzorky těchto kovů.

• Z různých materiálů izoluj DNA (návod najdi na internetu a konzultuj jej s vedoucím cvičení), vyizo-lované vlákno DNA obarvi (vhodným chromatinovým barvivem) a pozoruj pod mikroskopem.

• Na základě známých vlastností rozpoznej mezi předloženými bílými prášky paracetamol. • Sestroj jednoduchý dunkční pH metr s využitím vlastní vyfouklé baňky, referentní argentchloridivé elektrody a běžného voltmetru.

• Z předložených žlutých pimentů je třeba vybrat olověnoé barvy, které vykazují toxické vlastnosti a je třeba je opatřit štítkem o jedovatosti.

• V předložených vzorcích jsou vzorky vody odebrané z řeky, do které havaroval traktor převážející hno-jivo síran amonný. Zjistěte koncentraci uvedené látky (postup je uveden u vedoucího cvičení) a napište zprávu pro příslušného správce toku.

Projektová výuka

Didaktický projekt by měl být podnícen vlastním zájmem žáků, kteří by měli převzít odpovědnost za jeho vyřešení, měl by se týkat reálného problému a měl by mít konkrétní výstup do reálné praxe. Toto všechno vede k silné motivaci studentů k práci na projektu a přeneseně i k chemii (resp. dalším předmětům). Nyní se zabývejme jednotlivými charakteristikami detailněji:

1. Téma projektu – v ideálním případě studenti sami přicházejí s návrhem témat ke zpracování projektů. Běžně je potřeba studenty mírně motivovat, resp. směřovat k zahájení vlastní práce. Je možné předlo-žit několik návrhů témat, které se stanou odrazovým můstkem k další diskusi se studenty. Rozhodně nediktujte konkrétní úkoly jednotlivým žákům, resp. skupinkám. Nechejte v diskusi vyplynout bližší specifi kaci tématu, zahrnutí subkapitol a rozdělení úkolů – pouze mírně koordinujte, aby projekt nebyl příliš široký („velké oči na začátku“).

2. Autentičnost tématu – žáci mají teoretizování ve škole až až. Často jim schází průhled do reálného života. Proto pokud vycítí možnost směřovat projekt tímto směrem, určitě to udělají. Podotýkáme, že vlastní řešení nemusí být prakticky provedené, ale může poskytovat pouze teoretický návod.

3. Vlastní zájem – pokud bude jediným motivačním mechanismem udělení známky, nedosáhne projekt zdaleka takové úrovně, jako když bude vyživován vlastním zájmem a vlastní odpovědností za jeho vy-řešení (např. slib poskytnutí výsledků obci apod.).

14

4. Hmatatelný výsledek – výsledky nechejte prezentovat studenty odpovídajícím způsobem. Nemusí to být nutně PowerPointová prezentace, resp. písemná zpráva. Odpovídající prezentací výsledků může být např. zveřejnění naměřených dat na webu obecního úřadu, vytvoření nástěnky, vitrínky, resp. vystavení modelu ve vestibulu školy…

Poměrně problematickou oblastí je hodnocení projektů. Z principu, který předjímá vlastní aktivitu a mo-tivovanost studentů, je to velmi složité. Z některých výzkumů vyplývá, že projekty jsou v podmínkách české školy nadhodnocovány. To může vést až k tomu, že žáci začnou prezentaci a vlastní práci podceňovat s vědomím toho, že budou stejně kladně hodnoceni. Pro mnoho učitelů bývá těžké žákům do očí říct, že jejich práce neodpovídá jakémusi standardu a taxativně vyjmenovat chyby, kterých se dopustili. Věřte ale, že je to ku prospěchu vlastních žáků. Někteří učitelé vytvářejí složité hodnotící tabulky, které refl ektují práci se zdroji, prezentaci, zpracování výsledků apod. Necháváme na zvážení, zda je pro vás tato forma vhodná. Ať už se rozhodnete jakkoli, kritéria hodnocení žákům sdělte dopředu.

K zavádění badatelsky orientované výuky formou projektové výuky uvádíme několik pokynů či rad:

• Zpočátku se snažte podnítit pouze snadné, krátké projekty (např. přípravu školních pomůcek – modely atomových orbitalů).

• Vyzkoušejte projekty zadávat jednotlivcům i skupinám. • Při specifi kaci tématu buďte studentům k dispozici jemným moderováním probíhající diskuse. Neza-sahujte do ní příliš ostře.

• Před zahájením sdělte žákům způsob hodnocení (klasifi kace) projektu (tzv. kritéria kvality). • Průběžně kontrolujte postup prací – autorům tohoto textu se osvědčilo u dlouhodobějších projektů (3 měsíce a více) uspořádat jednu až dvě „kritiky“, kdy žáci stručně shrnou postup prací.

• Pokud to jen trošku půjde, zapojte do projektu i subjekty z okolí školy (fi rmy, obec, církev, …) – studenti jim mohou poskytnout cenná data a zároveň budou silněji motivováni.

• Na realizaci některých projektů je třeba získat fi nanční prostředky – i to nechejte na žácích (někdy však bude potřeba vytvořit pro sponzora ofi ciální dokument potvrzený vedením školy).

• Žádný projekt by neměl být ukončen bez závěrečného shrnutí a prezentace dosažených výsledků. Některé méně obvyklé formy prezentace výsledků jsou zmíněny výše.

• Zapisujte si témata projektů i to, jakým způsobem jste téma indukoval/a – obdobně se to může podařit i v dalších letech.

• Pokud budou studenti potřebovat pomoc, neodmítejte ji. Mnohdy bude třeba připravit i speciální la-boratorní měření, která vám zaberou část volného času.

• O projektech informujte vedení školy. O realizovaných akcích informujte ve výroční zprávě školy, resp. na webových stránkách.

Závěrem uvádíme některé badatelsky orientované projekty řešené v rámci výuky chemie:

1. Model krystalické mřížky diamantu – Vyučující se při výuce zmínil o největším modelu krystalické struktury diamantu; po výuce přišli žáci, kteří chtěli vytvořit ještě větší model a zapsat se tak do Knihy rekordů. Studenti nastudovali náležitosti krystalické struktury, velikosti atomů, jejich vzdálenosti apod. a sestrojili největší model krystalické struktury diamantu na světě. Model je vystaven ve vestibulu školy.

2. Stanovení kvality vody v místním potoce – Při probírání učiva o vodě se přihlásil jeden ze žáků – rybář, který chtěl zjistit kvalitu vody v místním potoce. K rybáři se přidalo dalších šest studentů a společně vypracovali plán odběru vzorků a jejich analýzy ve školní laboratoři. Výsledky byly poskytnuty Rybář-skému svazu, který je prezentuje na svých webových stránkách.

3. Stanovení pH srážek ve městě – Při probírání učiva o pH přišli studenti gymnázia s myšlenkou na sta-novování pH srážek ve městě. Myšlenka byla snadno realizována a data získaná soustavným měřením ve vlastním záchytném zařízení byla poskytnuta Památkovému ústavu.

15

4. Při výuce pynů se studenti zajímali o možnosti měření koncentrace škodlivých plynů ve městě. Ve spo-lupráci s radnicí byl zakoupen přístroj umožňující stanovení toxických plynů a byl instalován poblíž budovy školy. Žáci vypracovávali roční statistický přehled koncentrace plynů v ovzduší a vydávali va-rovné informace na webových stránkách města.

Výukové metody typické pro badatelsky orientovanou výukuOdborníci (Shapiro, 1992, Kalhous, Obst a kol., 2009) tvrdí, že množství zapamatovaného je úzce spo-jeno s použitou výukovou metodou. Jednotliví autoři se liší ve vyjádření procentuelní váhy jednotlivým metodám, v pořadí však lze vždy vysledovat trend souvislosti s aktivitou žáků při výuce. Níže uvádíme jeden takový přehled, který znázorňuje, kolik % jsme schopni si zapamatovat při jednotlivých metodách výuky (Shapiro, 1992).

Nelze jednoznačně říct, která metoda je vhodná a která nevhodná pro badatelsky orientovanou výuku. Správně by mělo docházet k syntéze několika základních výukových metod, které by měly sledovat naplnění cílů a poselství badatelsky orientované výuky. V následujícím textu se budeme zabývat pouze typickými (nejpoužívanějšími) metodami výuky chemie. Připomínáme čtenáři, že o metodách výuky bylo napsáno nepřeberně knih (např. MAŇÁK, ŠVEC, 2003), které poskytují také klasifi kace těchto metod s přihlédnutím k různým kritériím.

Výklad, přednáška, výklad s demonstrací a prostorem pro konstruktivistické prvky

Výklad, výklad s demonstrací, či přednáška představují metody výuky, kde v centru děje stojí učitel, který žákům něco sděluje. Některým kolegům příjde výklad či přednáška příliš obyčejná a nehodící se do nových ŠVP. Opak může být pravdou. Tyto metody mohou být vhodné a efektivní k vysvětlování nového, mohou výrazně motivovat žáky k další práci, a v neposlední řadě je třeba myslet na to, že na vysoké škole se stanou metodami téměř jedinými. Na druhou stranu mohou být nudné, neaktivizující žáky, únavné a učitel při nich nemá zpětnou vazbu svého počínání. K těmto metodám si dovolujeme upozornit na několik faktů, resp. doporučení:

1. Mladší žáci přicházející ze základních škol dokáží vnímat výklad či přednášku méně jak 7 minut, tato schopnost se postupně zvětšuje a v posledním ročníku se dokáží soustředit cca 15 až 20 minut.

2. Modulací hlasu můžete zvýšit pozornost žáků, zdůraznit podstatnější pasáže, ukáznit třídu. Nevyklá-dejte monotónně, mluvte nahlas a důrazně!

16

3. Výklad či přednáška nejsou jen o vykládání. Nikdy neseďte za katedrou, ale stůjte co nejblíže žákům (pokud nepíšete na tabuli), choďte po třídě, sledujte očima všechny žáky, gestikulujte…

4. Pozor na výcpávková slůvka (takže, čili, prostě, chápete, vlastně, jako, …). Odvádí to pozornost (i když to může pobavit).

5. Užívejte kratší věty a srozumitelná slova.6. Není váš výklad či přednáška nuda? Nebojte se humoru, zařazení „pikantností“ souvisejících s tématem,

spojitostí s běžným životem. Také vlastní zaujetí dokáže silně zaujmout!7. I výklad a přednáška může probouzet zvídavost a chuť po novém! Myslete na to při přípravě výuky!8. Efektivitu přednášky a výkladu můžete zvýšit použitím názorných pomůcek, tabule, dataprojektoru

(viz předchozí kapitola).9. Aktivizovat žáky při výkladu či přednášce můžete např. kladením otázek, rozhovorem s žáky apod.

Získáte tak i okamžitou zpětnou vazbu.10. Nechávejte v diskusi se žáky prostor na konstrukci jednodušších pojmů přímo žáky. Nechejte

studenty, aby si zkusili formulovat a defi novat jednoduchý pojem.11. Nebojte se experimentovat – náramně to oživí výklad!

Referáty, výuka ostatních, příprava příkladů pro ostatní

Výuka ostatních, resp. příprava příkladů pro spolužáky, příprava a přednes referátů představují metody výuky, při kterých je aktivita ve velké míře na žákovi. Rovněž je vytvořen dostatečný prostor pro rozvoj kreativity žáka a vykazuje tedy prvky konstruktivismu. Navíc činnosti, které simuluje, spadají do oblasti ba-datelsky orientované výuky.Chemie skýtá nepřeberné množství aplikací v průmyslu, dopravě, domácnosti, sportu a přírodě. Tyto informace mohou žákům zprostředkovat přímo jejich spolužáci. Velmi vhodným způsobem je příprava a přednesení referátu. S využitím internetu a dobré literatury jsou žáci schopni si k většině témat získat relevantní informace. Přehled zdrojů, ze kterých čerpali, by měl být součástí referátu.

Na začátku pololetí je vhodné nabídnout přehled témat, na která si mohou žáci připravit referáty. Témata volte tak, aby referát nešlo vytořit překopírováním z internetu (hodí se např. srovnání, historické souvislosti s objevem, ukázka v okolí školy, výsledky vlastních experimentů apod.). K tématům se studenti zapíšou a domluví se, kdy by jejich vystoupení mělo zaznít. Mohou si připravit i referáty na vlastní téma (např. fotoreportáž z ohňostroje). Hned zpočátku je dobré se studenty dohodnout formu přednášení referátu – zda je požadována prezentaci na počítači, jak má být referát dlouhý, zda mají žáci dostávat nějaké ma-teriály, zda studenti mohou referát předčítat apod. Z praxe víme, že je vhodné, jestli po odříkání referátu student vše shrne do několika smysluplných vět, které si mohou spolužáci zapsat. Pomůže to jednak jemu samotnému k vystižení podstatných myšlenek a jednak studentům ve tvorbě zápisků. Do shrnutí můžete zasáhnout a popř. je uvádět na pravou míru. Je vhodné umožňovat a oceňovat i dobrovolné referáty na za-jímavá témata.

Příklady referátů z chemie:1. Popište alespoň 10 oblastí praktického života, ve kterých se uplatňuje vodíková vazba.2. Popište výrobu papíru v papírně ve Velkých Losinách. V čem se tato výroba liší od výroby v Olšanských

papírnách?3. Periodický zákon a teploty varu jednotlivých prvků. Zjištění rovněž demonstrujte na snadném expe-

rimentu před spolužáky.4. Popište historické souvisloti (kdo vládl, co se nosilo, co dělali lidé ve volném čase, jak vypadala doprava,

někteří významní současníci objevitele, …) objevu kyslíku.5. Mléko a radioaktivita.

17

Příprava příkladů (úloh) pro ostatní je varainta předchozí metody a spočívá ve vytváření zadání a mode-lového řešení příkladu (úlohy), která souvisí s probíraným učivem. Metoda je mezi žáky velmi oblíbená, zejména vidí-li, že jejich příklady mohou být dále použity spolužáky při přípravě na výuku, popř. učitelem při přípravě písemky. Pro učitele je metoda ovšem velmi náročná – musí opravit všechny příklady, což ve třídách se 30 žáky může zabrat i několik hodin (pokud učite v semináři, mohou příklady testovat, popř. opravovat jejich studenti).

Situovaná badatelsky orientovaná výuka Situovaná výuka – tedy výuka zasazená do kontextu blízké reality – je v českých poměrech stále ještě vzác-ností. Přitom i minimální spolupráce s organizací, nebo institucí, může být pro většinu studentů vhodným motivačním činitelem. Průhled do reálné praxe sám o sobě znamená zvýšení aktivity většiny studentů, a proto by bylo škoda toho nevyužít. Pouze pro ilustraci níže uvádíme ukázku tří navázaných kontaktů s okolím školy, které pozitivně ovlivnily výuku v chemii:

Hledáme nejlepšího chemika

Střední průmyslová škola chemická v Pardubicích ve spolupráci s chemicko-technologickými společnostmi z pardubického regionu již druhým rokem organizuje soutěž pro žáky 9. tříd základních škol, jejímž smyslem je podnítit zájem žáků o chemii, která nepatří právě k nejoblíbenějším předmětům na školách. Neméně významným motivem je perspektivně získat odborníky, kteří v tradičně chemickém regionu chybí.

Stanovení celkové tvrdosti vody ve Valašském Meziříčí

Na podzim 2008 proběhl vstup do výuky semináře a cvičení z chemie na Gymnáziu Františka Palackého Valašské Meziříčí. V laboratoři byla provedena série stanovení celkové tvrdosti vody ve městě Valašské Me-ziříčí. Výsledky byly publikovány v místním tisku a zveřejněny na webu školy. Pro občany města mají sloužit jako informace pro správné dávkování změkčovačů vody vzhledem ke kvalitě vody v jejich vodovodu.

Spolupráce s čistírnou odpadních vod

V červnu 2008 se uskutečnila akce s názvem „Čistírna odpadních vod“, která byla určena studentům třetího a pátého ročníku Gymnázia Františka Palackého ve Valašském Meziříčí. Na základě exkurze v Čistírně odpadních vod na Juřince studenti v rámci výuky chemie a biologie vytvořili informační leták pro obyvatele města a následující návštěvníky čističky.

Níže uvádíme několik doporučení pro zavádění situované výuky:

• Je třeba řádně promyslet obsah a formu případné spolupráce. • Spolupráce může mít charakter jednorázové akce (např. přednáška, beseda), může mít charakter krát-kodobé spolupráce (např. v rámci řešeného projektu či časově omezené aktivity) nebo může být dlou-hodobá.

• O aktivitách v navazování spolupráce se subjekty lokální komunity by mělo být informováno vedení školy.

• Osvědčené formy spolupráce implementujte do ŠVP.

18

Podmínky pro badatelsky orientovanou výukuPříruční knihovna

V kabinetě chemie je většinou k dispozici základní literatura pro přípravu učitele na výuku i pro zapůj-čení studentům. Je vhodné zavést si sešit, do kterého si budete pečlivě zapisovat, komu a kdy byla která kniha půjčena. Postupem času uvidíte, že není ve vašich silách zapamatovat si veškeré zápůjčky. Rovněž je vhodné udělat každý rok pečlivou inventuru svěřených knih. Na systému půjčování knih (prezenční, resp. absenční) je třeba se dohodnout s kolegy a dohodu dodržovat.

Každý rozumný učitel by měl o knihy pečovat a bohatě je používat ve výuce, resp. v přípravě na ni. Mnohé starší svazky jsou mladými učiteli přecházeny s opovržením s tím, že obsahují zastaralé a nemoderní in-formace. Opak může být pravdou. Vedle odborných publikací by v příruční knihovničce učitele chemie neměly scházet všeobecná encyklopedie, technický slovník, kvalitní fyzikálně-chemické tabulky, různé (i zahraniční) učebnice chemie a populárně vědecké publikace a časopisy. Doporučujeme rovněž sledovat knihovny dalších přírodovědných předmětů, které mohou posloužit i vám (příkladem je např. využití biologické literatury v hodinách chemie např. při výuce biochemie, resp. molekulární biologie). Knihovnu je vhodné průběžně doplňovat, což mnohdy záleží na ekonomické situaci školy. Při tvorbě školních vzdě-lávacích programů, inventuře knih, průzkumu knihkupectví a Internetu si zapisujte, které knihy by bylo vhodné do knihovny dokoupit. Často se stane, že je třeba vyčerpat fi nanční prostředky a je vhodné mít několik titulů v záloze. Není třeba opovrhovat ani knihami z antikvariátů a výprodejů. Pamatujte, že kvalitní škola se mj. pozná i dle kvalitní knihovny.

Pro badatelsky orientovanou výuku se jeví jako velmi vhodné vytvořit knihovničku přímo ve třídě. Žáci tak mohou informace přímo dohledávat při výuce, mohou ověřit některá fakta, použít tabulky k výpočtům. V této knihovničce by rozhodně neměl scházet všeobecný slovník, odborná encyklopedie, dostatek tabulek a další literatury přiměřené věku studentů.

Doporučená literatura pro učitele chemie

Nelze jednoznačně stanovit, které knihy se vám budou líbit, budou vám připadat přínosné a které naopak odložíte. Vezměte, prosím, následující seznam jako TOP 8 pro učitele, které sestavil autor tohoto textu s vlastní zkušeností ze školské praxe. V seznamu jsme úplně pominuli knížky týkající se odborné chemie a učebnice, neboť seznam by neznal konce. Uvádíme pouze publikace z oblasti pedagogicko-didaktických disciplín, ve kterých se začínající učitelé mnohdy orientují jen velmi málo. Nebudete-li se zařazením některé knížky do seznamu souhlasit, nahraďte ji knížkou, která vám ve výuce, resp. v přípravě na ni, pomáhá.

1. Kalhous, Obst aj.: Školní didaktika, Portál, ISBN 80-7178-253-XNejcitovanější česká didaktika, která přináší poutavý přehled o jednotlivých oblastech vzdělávání a škol-ské didaktiky. Jsme přesvědčeni, že by neměla scházet v žádné učitelské knihovničce.

2. Kol. autorů: Chemické pokusy pro studenty středních škol, Alga Press, ISBN 80-86238-18-0Kol. autorů: Chemické pokusy pro studenty základních škol, Alga Press, ISBN 80-86238-17-2

3. Čtrnáctová a kol.: Chemické pokusy pro školu a zájmovou činnost, Prospektrum, ISBN 80-7175-057-3Tématicky řazené sbírky školních pokusů, které byly připraveny na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Karlově univerzitě v Praze.

4. Opava: Chemie kolem nás, Albatros, 1986.Stále nepřekonaná populární chemie, určená pro čtenáře od 12 let. Knihu je možno použít k přípravě na hodinu, nebo přímo v hodině (úryvky apod.)

19

5. Gavora: Úvod do pedagogického výzkumu, PAIDO, ISBN 80-85931-79-6Základní přehledná knížka, která ukazuje možnosti pedagogického výzkumu v celé šíři včetně bohatých odkazů do odbornější literatury.

6. Prášilová: Tvorba vzdělávacího programu, TRITON, s.r.o. , ISBN 80-7254-712-7Rozumná knížka, která prakticky radí jak se postavit k tvorbě vzdělávacího programu, a to v nanejvýš hutné a přehledné formě doplněné řadou příkladů a cvičných úkolů.

7. Průcha, Walterová, Mareš: Pedagogický slovník, Portál, s.r.o, ISBN: 978-80-7367-647-6Klasický výkladový slovník pojmů souvisejících se školstvím, pedagogikou, psychologií apod. Lze do-poručit jako cennou pomůcku pro práci s odbornějším textem.

Vedle knih doporučujeme sledovat některá periodika, které si buď předplaťte sami domů, nebo přesvědčte vedení školy, aby ji zakoupilo do učitelské knihovny. Z oblasti chemie a didaktiky chemie uvádíme násle-dující seznam:1. Biologie – chemie – zeměpis

Jediný český časopis, který vychází jednou za dva měsíce od roku 1992 (navázal na časopis Přírodní vědy ve škole). Jedná se o poměrně útlý časopis, který je určen učitelům na základních a středních školách a který přináší články z přírodovědných oborů a jejich výuky, případně novinky z tuzemských i zahraničních časopisů. Informace z časopisu jsou často zdrojem konkrétní inspirace pro uskutečňo-vání vzdělávacích programů, návodů pro praktické činnosti žáků a studentů, námětů z oblasti ekolo-gické a environmentální výchovy. Více o časopise a jeho předplatném se dozvíte na http://www.spn.cz/casopisbchz/.

2. Journal od Chemical EducationAnglický měsíčník Královské chemické společnosti, který vedle populárních a didaktických článků obsahuje i sekci „In the classroom“, která představuje konkrétní experimenty realizovatelné v průběhu chemického praktika. Další informace a některé články (resp. jejich ukázky) je možno najít na webové adrese http://jchemed.chem.wisc.edu/.

3. Education in ChemistryDvouměsíčník Americké chemické společnosti, který vedle konkrétních experimentů obsahuje i zají-mavé informace o prvcích a chemických sloučeninách v běžném životě. Poměrně hodně informací lze najít také na webu http://www.rsc.org/education/eic/ .

4. Chemie in der SchuleNěmecký časopis, který na webových stránkách http://www.chids.de/ obsahuje konkrétní školní pokusy, resp. laboratorní cvičení, které jsou tématicky rozřazeny.

5. Chemické listyOfi ciální časopis Asociace českých chemických společností, který vychází od roku 1876. Orientace v tomto časopisu by měla být samozřejmostí každého dobrého učitele chemie. Některé příspěvky lze použít v upravené formě do laboratorních praktik, ale i do vlastní výuky chemie. Celý časopis je on-line přístupný na adrese: http://www.chemicke-listy.cz .

6. Další časopisyVedle oborově zaměřených uvedených časopisů je možno ve větších knihovnách narazit na obecnější časopisy, které se věnují přírodovědnému vzdělávání, jemnujme zejména: Science Education, Th e School Science Review, Naturwissenschaft en im Unterricht , Education in Science, Primary Science. Časopisy jsou pro reálnou školskou praxi obtížněji použitelné – neříkáme tím, ale, že by se v nich nedal najít zajímavý a inspirativní článek. Blízké jsou pro učitele i  česká tištěná a  internetová periodika – Učitelské noviny (on-line na http://www.ucitelskenoviny.cz), Učitelské listy (on-line na http://www.ucitelske-listy.cz), týdeník Školství (on-line na http://www.tydenik-skolstvi.cz), Česká škola (on-line na http://www.ceskaskola.cz) – týkající se podmínkám v české škole, uvádějící recenze zajímavých knižních titulů, reagující na legis-

20

lativní potíže apod. Rozhodně doporučujeme vyšetřit chvilku a časopisy alespoň prolistovat, popř. je rozkliknout na Internetu.

Pomůcky

V každém kabinetě se nachází učební pomůcky různého stáří a kvality. Podrobně se s nimi seznamte, pro-zkoumejte jejich fungování a demonstrační možnosti. Při současném nedostatku fi nančních prostředků na školách pečlivě zvažujte nákup nových pomůcek a didaktické techniky a to zejména z pohledu efektivity jejich používání. Právě v rámci badatelské výuky je možné zadat tvorbu učebních pomůcek přímo žákům. Důležitá je důkladná dohoda na funkčnosti a použitém materiálu pomůcky. Pro začátek doporučujeme zařadit tuto činnost do semináře (jedná se např. o vhodnou seminární práci). Příkladem netradiční – ba-datelsky orientované výuky – je výroba pomůcek specifi kovaná níže:

– výroba demonstračního modelu vysoké pece, – výroba modelu baterie elektrické energie, výroba Grenetova článku, – výroba modelů molekul vody pomocí polystyrenu a míčků, – výroba modelu dvoušroubovice DNA z papíru, resp. plastových lahví, – výroba nástěnného poteru demonstrujícího výrobu papíru, nebo cukru.

Počítačové programy

Interativní tabule se stala šlágrem poslední doby a dle nejrůznějšího pedagogického tisku snad ani nemů-žete kvalitně učit, pokud ji nevyužíváte. Nenechte se zmýlit. Argumenty, že žáci jsou motivováni použitím interaktivní tabule, resp. že je láká nová – jim blízká – technika a soft ware, jsou spíše jen reklamními slo-gany. I ten nejsladší chleba se přejí a stejně tak i širší používání těchto moderních prostředků zaznamená prudké a rychlé snížení motivačního potenciálu. Kdo z vás si prohlédl rozhraní interaktivní tabule, nám musí dát za pravdu, že mezi počítačovými programy, které znají studenti z domova, resp. hráčských heren, a předkládaným soft warem je hluboká propast. Lze ovšem předpokládat, že technika a především grafi ka v této oblasti pokročí a příslušný soft ware bude jednou odpovídat jeho ceně. Ale abychom se nevyjadřovali jen negativně – použití interaktivní tabule může být účelné a v mnoha chvílích velmi motivující a podnětné. Používejte ji však – jako všechny pomůcky – s rozmyslem a uvážením. Forma by neměla být nad obsahem! Programy k interaktivním tabulím umožňují promítání prezentací, přiřazování položek, seřazování, dopl-ňování textu, doplňování křížovek a doplňovaček, hru v pexeso, domino apod. Na webu lze stáhnout něko-lik (málo) připravených aplikací pro interaktivní tabule, příkladem uvádíme portál http://www.veskole.cz, resp. http://www.1zsfm.cz/prezentace-pro-chemii. Rovněž někteří vydavatelé učebnic začínají koketovat s myšlenou doplnit elektronickou verzi učebnice o interaktivní prvky použitelné při výuce na interaktivní tabuli – příkladem je fi rma FRAUS (http://ucebnice.fraus.cz).

Mnohdy je možno nahradit uživatelsky ne příliš přívětivé programy pro interaktivní tabule „pouhým“ dataprojektorem s kvalitní PowerPointovou prezentací. Uživatelské rozhraní tohoto (nebo mu obdobných) programu je natolik triviální, že je dokáže ovládat téměř každý.

Opět je nutno připomenout, že používání elektronických prezentací musí být uvážlivé a smysluplné. Nemá cenu být za každou cenu moderní. Už jsme se setkali s učiteli, kteří promítají různé druhy směsí pomocí dataprojektoru, místo aby je přinesli do výuky, resp. nechali žáky, aby tyto směsi sami vytvořili. PowerPo-intových prezentací je možné na různých vzdělávacích portálech najít znatelně více, jako programů pro interaktivní tabuli. Příkladem uvádíme nejběžnější portály:

• http://www.rvp.cz (obsahuje záložku „Digitální učební materiály“, která obsahuje celou řadu prezentací, které jsou postupně doplňovány o nové)

21

• http://www.prezentace-fyzika-chemie.wz.cz/chemie.html (prezentace z roku 2006 z oblasti chemie a fyziky řazené dle běžného řazení učiva na základní škole)

• http://www.1zsfm.cz/prezentace-pro-chemii (několik málo prezentací z chemie) • http://chemickeprezentace.ic.cz (prezentace ve formátu .pdf pro základní školu) • http://chemka.webnode.cz/prezentace-z-chemie/ (pokročilejší prezentace vhodné do seminářů, resp. na střední průmyslové školy)

• http://skolazaskolou.cz/ (Webový portál s placeným přístupem, který obsahuje 21 interaktivních mo-dulů - výukové, procvičovací, přezkušovací.)

• a mnoho dalších…

Mnohem podstatnější pro badatelsky orientovanou výuku se jeví četné webové applety, které dokáží inter-aktivně simulovat různé děje (např. změnu pH mícháním různých kapalin, Rutherfordův pokus v závislosti na energii α-částic, reakční kinetiku jednoduchých i složitějších reakcí, stavové chování různých plynů v různých podmínkách apod.). Tyto applety jsou poměrně rozšířené ve fyzice (a některé z nich je možno použít i při výuce chemie), ale v poslední době se začínají rozšiřovat i do dalších přírodních věd. Špičkovým portálem těchto interaktivních simulací je http://phet.colorado.edu/simulations. Dále lze použít i některé virtuální laboratoře (např. V-LAB na adrese http://www.chemcollective.org/applets/vlab.php, nebo Yenka Inorganic Chemistry ke stažení na http://www.yenka.com/en/Yenka_trial_licences/. Nástroj pro tvorbu modelů orbitalů dle zadaných kvantových čísel je možno najít na http://www.orbitals.com/orb/ov.htm. Při použití těchto appletů je třeba mít velmi důkladně promyšleno, jak je budeme komentovat, kdy dáme pro-stor žákům apod. Spuštění simulačního programu bez příslušného komentáře je zoufalostí. Tyto applety je možno použít i jako součást zadání domácího úkolu, resp. využít při řešení problémových úloh či projektů.

Mnohé experimenty je možno nalézt na www.youtube.com po zadání správných klíčových slov (většinou anglicky). V poslední době je zde možno najít i krátká videa celých laboratorních cvičení či populárních efektních pokusů. Většinou se nevyplatí spoléhat na to, že při hodině bude síť zcela funkční, doporučujeme proto stáhnout si na disk jednotlivá videa (např. na adrese http://youtubedownload.altervista.org je free--verze programu, který to umožňuje). Opět je možno využít těchto videí různým způsobem (motivace, domácí příprava, projekty, …). Z českých videoportálů doporučujeme http://www.stream.cz, na kterém je umístěn vydařený seriál „Jak se co dělá…“ tvořený postupně doplňovanými cca čtyřminutovými videi z různých průmyslových závodů.

Na českém trhu je poměrně velké množství výukových programů z oblasti chemie. Nejedná se většinou o levné záležitosti a multilicence pro školy stojí i desítky tisíc korun. Zvažujete-li jejich koupi, je třeba se s nimi seznámit (mnohdy je možné napsat výrobci o demoverzi) a především zvážit, kdy a jak je budete používat ve výuce chemie. Zvažte přitom, zda je možno program promítat pomocí dataprojektoru, resp. interaktivní tabule, resp. zda budou mít všichni studenti k dispozici vlastní počítač (dostat se do počítačové učebny je mnohdy obtížné…). Znovu připomínáme, že sebelepší počítačový program nemůže nahradit klasickou výuku. Bez nároků na úplnost uvádíme v přehledu tituly a výrobce výukových programů, na je-jichž webových stránkách můžete získat další informace:

• Chemie 1 a 2 - LANGMaster International, s. r. o. ( http://www.langmaster.cz) • Chemická laboratoř 1 a 2 - LANGMaster International, s. r. o. ( http://www.langmaster.cz) • Anorganická chemie – Holubec (http://chemie.holubec.cz) • Chemie I. a II. - Zebra systems (http://shop.zebra.cz) • TS Chemie 1 - Terasoft , a.s. (http://www.terasoft .cz) • Didakta Chemie -Silcom (http://www.silcom-multimedia.cz) • Celá chemie - Dr. Jiří Neubauer, Praha (http://chemie-ke-stazeni-online.superbomba.cz)

22

Další seznam zahrnuje celou řadu zajímavých webových portálů (většinou v angličtině nebo němčině), které obsahují nejrůznější výukové programy, pracovní listy a návody ke školním experimentům:

• ACS - Chemistry for Life (http://portal.acs.org) • Chemdex (http://www.chemdex.org) • Chemieunterricht und Chemiedidaktik (http://www.seilnacht.tuttlingen.com) • Didaktik der Chemie - Uni Wuppertal (http://www.chemiedidaktik.uni-wuppertal.de) • Links for Chemists (http://www.liv.ac.uk/Chemistry/Links)

Vedle výukových programů se učitelům chemie často hodí lehké programy, které umožňují rychlé nakres-lení chemických aparatur. Uvádíme alespoň některé z nich:

• Chemix 2.0 (k on-line použití na http://www.micron.me.uk/chemix/index.htm) • ChemSketch (ACD Labs 10) (ke stažení např. • http://download.cnet.com/ACD-ChemSketch-Freeware/3000-2054_4-10591465.html) • ISIS Draw a Symyx Draw (MDL) (ke stažení např. na http://www.symyx.com/downloads/index.jsp )

Dále uvádíme některé chemické editory umožňující kreslení složitějších chemických vzorců, schémat apod. Většina z nich umožňuje i výpočty základních fyzikálně-chemických charakteristik:

• ChemSketch (ACD Labs 10) (ke stažení např. • http://download.cnet.com/ACD-ChemSketch-Freeware/3000-2054_4-10591465.html) • ISIS Draw a Symyx Draw (MDL) (ke stažení např. na http://www.symyx.com/downloads/index.jsp ) • ChemDraw (CambridgeSoft ) (ke stažení na http://www.cambridgesoft .com/soft ware/ChemDraw ) • KnowItAll (Bio-Rad) (http://www.knowitall.com/academic/welcome.asp) • BKChem (http://bkchem.fi ndmysoft .com) • molsKetch (http://molsketch.sourceforge.net)

Měření pomocí počítače se jeví jako ideální právě pro badatelsky orientovanou výuku chemie. Poslední dobou lze zakoupit měřící systémy, které přenášejí data přímo do počítače, kde jsou v reálném čase zpra-covávány a zobrazeny v grafi cké podobě. V kombinaci s dataprojektorem získáváte velmi silný nástroj pro výuku. V ČR už mají svá zastoupení:

• ISES (www.ises.info/index.php/cs/) • Vernier (http://www.vernier.cz) • Pasco (http://www.pasco.cz)

Podotýkáme, že k měřícím systémům a některým čidlům je nutno obstarat nějaký titrační systém (přika-pávání titračního činidla z byrety není pro měření v reálném čase příliš vhodné).

Učebnice a práce s nimi

Učebnice jsou pro mnohé učitele neodmyslitelnou součástí výuky. Je však potřeba zvážit, jak je účelně použít. Po vašem příchodu do školy budou nějaké učebnice používány – vyzkoušejte je alespoň jeden rok a v případě, že vám nevyhovují, zaveďte na toto téma debatu v předmětové komisi, resp. s vedením školy.

Na českém trhu je více jak desítka učebnic pro střední školy – lze mezi nimi najít útlá dílka, které obsahují jakousi (autory stanovenou) sumu minimálních informací, které si žádají další doplnění při výuce. Tyto učebnice jsou stručné, přehledné a pro studenty „vizuálně“ zvládnutelné. Dobrý učitel se ovšem neobejde bez jejich doplňování dalšími texty, se kterými by se studenti měli naučit pracovat. Příkladem takových učebnic jsou Chemie pro gymnázia I a II (SPN).

23

Druhou skupinou tvoří učebnice, které lze pracovně nazvat „maximalistické“, neboť se snaží shrnout a zmínit se o všem, co s daným tématem na dané úrovni souvisí. Většinou obsahují velmi obšírný výklad, hodně poznámek pod čarou, množství obrázků, tabulek a grafů, historických souvislostí a podobně. Tyto učebnice žádají o práci učitele, který oseká méně podstatné pasáže a vyzdvihne podstatu sdělení. Pro práci v hodinách, resp. pro vypracování domácích úkolů, se jeví jako univerzálnější. Čtením obsáhlejších textů mohou studenti vyplnit čas, kdy je zkoušen jejich spolužák, resp. použít při projektech a problémově zadaných domácích úkolech. Některé texty mohou mít formu populárně-vědeckých článků, které budou žáci s radostí hltat, čímž se může prohloubit jejich zájem o chemii, popř. další přírodovědné předměty. Příkladem maximalistických učebnic jsou Chemie pro střední školy 1 a,b a 2 a,b (Nakladatelství Scientia), resp. kapitoly obecné a fyzikální chemie z Přehledu středoškolské chemie (SNP).

Třetí skupinou jsou učebnice, které se pohybují svým obsahem i rozsahem mezi právě uvedenými extrémy. S takovými učebnicemi se učiteli pracuje obtížněji, neboť vyžadují precizní přípravu.

Vedle klasických učebnic je na trhu celá řada knih, které je možno při výuce s úspěchem používat. Pří-kladem uveďme Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy (Prometheus), které kromě údajů o fyzikálních vlastnostech některých sloučenin a prvků obsahuje ucelený přehled vzorců pro che-mické výpočty na střední škole. Obdobnou „příručkou“ je i maximálně přehledná a obsahově vyčerpávající Chemie II v kostce pro střední školy - Organická chemie a biochemie (Fragment), kterou studenti ocení nejen při opakování. Dalšími vhodnými knihami jsou např. odborné či technické slovníky. V případě, že je několikrát použijete v hodině k vyhledání odborných termínů (např. z textu), stanou se pro studenty běžnými pomocníky, které budou využívat i bez vyzvání. Při této příležitosti upozorňujeme na potřebu kvalitní přípravy takové výuky, která se neobejde bez práce s touto literaturou.

Vedle učebnic a příruček je vhodné (a možné) do výuky občas zařadit vybrané (populárně-vědecké) časo-pisy, které nepotřebují bližší představování: Vesmír, Epocha, 21. století, české vydání Scientifi c American, VTM – Science (http://www.vtm.cz), Třetí pól (http://www.tretipol.cz) a PŘírodovědný ČAsopis PŘČA (http://analytika.upol.cz/workshopy). Pomocí textů z těchto časopisů lze trénovat porozumění psanému slovu, resp. kritické čtení. Tyto texty jsou také vhodné i k přípravě referátů a samostatných prací.

Chemická laboratoř, odborná učebna

Badatelsky orientovaná výuka s sebou nese i požadavky na přehlednost chemické laboratoře, resp. odborné učebny – jen tak se mohou studenti zaměřit na vlastní experimentování a nikoli na hledání potřebných pomůcek. Na začátku školního roku je vhodné studenty poučit o tom, co se kde v laboratoři či odborné učebně nachází.

Chemikálie

V různých školách jsou vedeny sbírky chemikálí různě. Některé školy mají chemické sbírky v naprosto dokonalém stavu, učitelé vědí, kde je jaká chemikálie a kterou je třeba dokoupit. Na druhou stranu existuji školy, kde nejsou správně (jak to ukládádají platné zákonné normy – viz níže) označeny lahvičky s che-mikáliemi. V druhém případě je zaděláno na problémy s inspekcí, zřizovatelem a v neposlední řadě také s odpovědností učitele/školy za případné nehody. Pokud něco takového zjistíte, otevřeně o tom pohovořte na jednání předmětové komise a buďte nápomocen při sjednání nápravy. Stejně tak se podílejte na případ-ném úklidu skladu chemikálí. Systematický pořádek velice pomůže při přípravách na konkrétní laboratorní práce i při přípravě demonstračních pokusů.

24

Po vašem příchodu do školy se ptejte po seznamu chemikálií. Pokud takový seznam neexistuje, začněte jej tvořit sami – často postačí jednoduchá tabulka (např. v MS Excel) s abecedním seznamem, do kterého je možné si připsat orientační množství látek. S vytvářením seznamu vám mohou pomoci starší studenti. Úklid chemických sbírek by se ovšem neměl stát náplní jejich laboratorních cvičení! Zároveň si v prů-běhu roku zapisujte chemikálie, které byste potřebovali k některým pokusům a které nemáte ve sbírkách. Po zvážení potřebnosti tyto látky do uvedeného seznamu také připište. Může se stát, že v zadání Chemické olympiády budete potřebovat nějaké (méně obvyklé) chemikálie. Pokud danou látku nechcete koupit a daný pokus provádět častěji, může požádat o pomoc kolegy ze středních škol v okolí školy. Prakticky vždy se v některém skladu najde větší zásoba toho či onoho a výměnný obchod čile funguje a utužuje přátelské vztahy mezi školami. Mnohé užitečné chemikálie je možné za podstatně nižší ceny než u pro-fesionálních dodavatelů chemikálií zakoupit v běžné drogerii (např. technický ethanol, benzín, toluen, modrou skalici, čpavkovou vodu, kyselinu chlorovodíkovou, sírovou, peroxid vodíku). V potravinách je dále možno zakoupit želatinu v prášku, glukosu, fruktosu, sacharosu, sušené mléko, kuchyňskou sůl a jiné látky na pokusy, kde není třeba vysoká čistota chemikálií. Do výše uvedeného seznamu si prvních několik let zaznamenávejte, které chemikálie používáte. Můžete pak lépe posoudit, které chemikálie jsou obtížně využitelné ve výuce a které můžete deponovat na méně dostupná místa, popř. je zlikvidovat. V této souvislosti je nezbytné pohovořit i s kolegy.

K dispozici existují i některé databázové programy sloužící k evidenci (popř. tisku etiket) jednotlivých chemických látek a chemických přípravků. Většinou se jedná o profesionální, resp. poloprofesionální pro-gramy, jejichž cena se pohybuje v řádu tisíců korun. Jmenujme alespoň produkty fi rmy Kvasar. Ve škole jsou stále vzácností a mnohdy zbytečným přepychem.

Bezpečnostní předpisy pro práci s chemikáliemi a chemickými přípravky

Při zacházení s chemikáliemi a jejich skladování musí učitel chemie plně respektovat platnou legislativu. Jedná se zejména o zákon č. 356/2003 Sb., O chemických látkách a chemických přípravcích, zákon č. 258/2000 Sb. s pozdějšími novelizacemi (poslední znění č. 440/2008 Sb.) O ochraně veřejného zdraví, který v části 8 detailně popisuje nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. Tento zákon je dále upraven zákonem č. 125/2005 Sb. (Změna zákona o ochraně veřejného zdraví) a několika vyhláškami. Pokusíme se (za jistého zjednodušení) uvést nejdůležitější momenty těchto právních norem.

Označování chemikálií

Dle uvedených právních předpisů mohou mít chemické přípravky celkem 15 nebezpečných vlastností – mohou být výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci a nebezpečné pro životní prostředí. Tyto nejdůležitější vlastnosti jsou doplněny o soubor tzv. rizikových vět (R-věty). Obecné pokyny k zacházení s chemickými přípravky uvádějí tzv. S-věty (pokyny pro bezpečné zacházení). Pro zjištění, zda je látka nebezpečná některým z uvedených způsobů a jak s ní zacházet zjistíme v Seznamu dosud klasifi kovaných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, který je součástí vlád-ního nařízení vydaného k platnému zákonu – na internetu jej můžete najít např. na adrese http://chemikalie.upol.cz. Nově zakoupená chemická látka musí obsahovat všechny povinné údaje v češtině, které ukládá zákon (chemický nebo obchodní název látky, jméno, adresu a indentifi kační číslo výrobce nebo dovozce a distributora, výstražné symboly nebezpečnosti-písmenné i grafi cké (viz tabulku), R- a S- věty). U che-mikálií starších je potřeba chybějící informace doplnit!

Uvedený Seznam dosud klasifi kovaných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (např. na adrese http://chemikalie.upol.cz) obsahuje rovněž tzv. koncentrační limity, které mohou zmírňovat klasifi kaci nebezpečnosti. Příkladem uveďme kyselinu sírovou, která musí být v koncentrovaném stavu

25

označena jako ŽÍRAVÁ (C), v roztoku o koncentraci 5–15 % pouze jako DRÁŽDIVÁ (Xi) látka a v kon-centraci menší než 5 % nebude označena žádným symbolem.

Evidence vysoce toxických látek a přípravků

Dle zákona č. 258/2000 Sb. je třeba vést ve škole evidenci vysoce toxických látek a přípravků (s označením T+). Evidence se vede pro každou nebezpečnou chemickou látku a chemický přípravek odděleně a evi-denční záznamy musí obsahovat údaje o

– přijatém a vydaném množství, – stavu zásob, – jméně osoby, které byla chemická látka nebo chemický přípravek vydány.

Kapitola Obecná biologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Obecná biologie, Biologie lov ka, Genetika

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky

Motiva ní linka Varující výskyt d di né rakoviny prsu a vaje ník u žen.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Tato rakovina se lé í chemoterapeutiky a ty vyvolávají u

nádorových bun k poškození DNA dvou et zcovým zlomem.

2) Genové mutace jsou mutace, které p ímo m ní genetickou

informaci genu. Zm ny mohou nastat v jednom nukleotidu i

mohou s menší pravd podobností postihnout i více nukleotid .

3) Gen je konkrétní úsek polynukleotidového et zce, obvykle

DNA, daný sekvencí (po adím) nukleotid . Je to tedy genetická

informace zapsaná v primární struktu e nukleové kyseliny.

4) Rif1 rozhoduje o typu opravy DNA a m že vyrušit genetické

zm ny, které zp sobují chybnou opravu DNA.

15 min.

1.1 Cílená léčba nádorů: gen Rif1 opravuje poškozenou DNA

26

Kapitola Obecná biologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Genetika

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení) adoplnit chyb jící slova. Provede spole n kontrolu vynechaných slov velánku. Zadá vypracovat odpov di na dopl ující otázky.

Co budou d lat žáciSamostatn p e tou text. Doplní chyb jící slova. P ipraví si odpov di nadopl ující otázky.

Motiva ní linka Opakování základních poznatk o DNA.

Návodné otázky

ešení úkol :

Deoxyribonukleová kyselina (DNA) je základní molekulou, v níž je zapsánagenetická informace bu ky. Její strukturu se poda ilo pln objasnit v roce1953 zásluhou Jamese Watsona, Francise Cricka na základ pozorováníRosalind Franklinové a Maurice Wilkinse.

Základní stavební jednotkou vlákna DNA je nukleotid – ástice tvo enádeoxyribózou (cukerná složka), bází a jednou fosfátovou skupinou.Dusíkaté báze mohou být bu to purinové guanin (G), adenin (A) nebopyrimidinové –thymin (T), cytosin (C).

Po adí (sekvenci) nukleotid v DNA zapisujeme symboly jednotlivých bází(A, G, C, T). ísly koncových atom uhlíku v deoxyribózách ozna ujemeorientaci et zce (5´ 3´). Pro každý gen je charakteristická ur itá sekvencenukleotid .

Molekula DNA je tedy tvo ena dv ma antiparalelními polynukleotidovýmiet zci, které jsou propojeny vodíkovými m stky mezi komplementárnímibázemi. V DNA se páruje adenin s thyminem a guanin s cytosinem.et zce vytvá ejí dohromady dvoušroubovicovou strukturu.

Molekuly DNA v jádrech eukaryotických bun k jsou lineární.V mitochondriích, chloroplastech a prokaryotických bu kách nacházímecirkulární DNA. V bu kách prokaryotického typu se navíc vyskytují malékružnicové molekuly DNA zvané plazmidy.

15 min.

1.2 Základní poznatky o životodárné molekule

27

Odpov di na otázky:

1) nukleotid = základní stavební prvek nukleové kyseliny, který se skládáz p tiuhlíkatého cukru, dusíkaté báze a fosfátové skupiny (zbytkukyseliny fosfore né).

gen = konkrétní úsek nukleové kyseliny, daný sekvencí nukleotid ,kódující strukturní produkt (polypeptid) i funk ní produkt (nap .:rRNA).

genom = veškerá genetická informace organismu.

genofor = veškeré bun né struktury nesoucí genetickou informaci.

2) Proces, p i n mž vlivem p sobení zvýšené teploty i chemickýchvliv dochází k odd lení komplementárních et zc DNA, nazývámedenaturace.

28

Kapitola Obecná biologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich , Biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky

Motiva ní linkaBude možné vzájemné ovliv ování myšlenkových operací mezi r znýmijedinci?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Jednalo se o podmín ný reflex.

2) V budoucnu bude snad možné využít získaných poznatk prosystémy, které ode ítají pokyny ochrnutým osobám p ímo z mozku atímto zp sobem ovládají další za ízení kurzor, vozík apod.

5 min.

1.3 Biologický počítač z krysích mozků

29

Kapitola Obecná biologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Obecná biologie, Biologie živo ich , Biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky

Motiva ní linka Bu ka m ní tvar tak, že požírá vlastní prstovité výb žky…

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Endocytóza je proces, kterým absorbují materiál z vn jšíhoprost edí tím, že jej obklopí výb žky své cytoplazmatické membrány ap esunou do nitra bu ky.

2) Fagocytóza, pinocytóza, e.

3) Bu ka s prstovitými výb žky endocytózou tyto vlastní výb žky požírá,a tak vyhlazuje sv j povrch.

10 min.

1.4 Buňka mění tvar tím, že požírá sama sebe

30

Kapitola Obecná biologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie bakterií, Biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá student m úkol p e íst samostatn text, hledat významy neznámýchslov, odpov d t na otázky za pomoci p e teného textu, u ebnice,p ípadn internetu. Na záv r vysv tlí p ípadné nejasnosti a provedespole nou kontrolu úkol za lánkem.

Co budou d lat žáciP e tou text, v pr b hu etby hledají význam neznámých slov. Písemnodpoví na otázky za lánkem.

Motiva ní linkaPenicilin zachránil milióny lidských život , nebezpe í rezistencepatogenních bakterií v i antibiotik m.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Penicilin – plíse , první antibiotikum, objeven náhodn , lék mnohabakteriální onemocn ní. Fleming – doktor, v dec, objevitel penicilinu,Nobelova cena. Peniciliny pat í do skupiny betalaktamovýchantibiotik.

2) Zán t plic, zán t mozkových blan, záškrt, sn slezinná (antrax), tetan(tetanus), syfilida (syfilis), hnisavá onemocn ní.

Mnoho zran ných voják , kte í museli ve špinavých podmínkáchp ežít bez neprodlené pomoci, bylo zachrán no od smrti (bakterie azán ty v ranách byly vylé eny za pomoci penicilinu).

20 min.

1.5 Jak byl objeven penicilin – lék, který změnil svět

31

Kapitola Obecná biologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie vir a bakterií

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn text, hledat významy neznámých slov,odpov d t na otázky za pomoci p e teného textu, u ebnice, p ípadninternetu na zvláštní papír (samostatná aktivita p i zkoušení). Po p e tenítextu vysv tlí p ípadné nejasnosti a provede spole nou kontrolu úkol zalánkem.

Co budou d lat žáciP e tou text, v pr b hu etby hledají význam neznámých slov. Písemnodpoví na otázky za lánkem.

Motiva ní linka význam nanotechnologií ve zdravotnictví

Návodné otázky

1. K emu používáme st íbro v nemocnicích?ešení: K desinfekci

2. Jak velké jsou nano ástice st íbra?ešení: Od 1,5 do 5 nm

3. Vyjmenuj 3 výhody nanost íbra.ešení: bez zápachu, bezbarvé, nereaguje s jinými léky, nevytvá í

závislost, neobsahuje volné radikály4. Znáte i jiné koloidní ástice, které se využívají v medicín ?

ešení: nano ástice m di

ešení úkol :

Historicky bylo st íbro používané pro skladování potravin.V dnešní dobse v léka ství a kosmetice používá pro hojivé, istící,desinfek ní a sanitárníú inky.

30 min.

1.6 Účinky nanostříbra na viry a bakterie

32

Kapitola Obecná biologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Obecná biologie, Rostlinná bu ka

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá žák m ešit úkol samostatn , ve dvojicích nebo ve skupinách.Provede spole nou kontrolu správnosti ešení. Klade žák m dopl ujícíotázky. Zadá žák m úkoly pro domácí práci.

Doporu ení: Využít úkol k procvi ení u iva o organelách rostlinné bu ky.

Co budou d lat žáciŽáci samostatn , ve dvojicích nebo ve skupinách eší zadaný úkol.Odpovídají na u itelem položené otázky. Následn si zapíší zadání úkolupro domácí práci.

Motiva ní linka Propojení definice s pojmem. Seznámení s historií cytologie.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) chloroplasty R

2) jádro – O

3) bun ná st na B

4) eukaryotní bu ka E

5) endoplazmatické retikulum R

6) mitochondrie T

7) Golgiho aparát H

8) vakuoly O

9) cytoskelet – O

10) bu ka K

11) celulóza E

20 min.

1.7 Cytologie a její historie

33

Tajenka: ROBERT HOOKE

1) R. Hooke studoval za pomoci primitivního mikroskopu stavbu korkuna jeho p í ném ezu a našel v n m prázdné dutinky, které mup ipomínaly bu ky v elích plást , a tak je podle nich v roce 1665pojmenoval: cellulae bu ky. Robert Hooke byl tedy první, kdopozoroval bu ky (resp. pouze bun né st ny mrtvých bun k).

2) Za zakladatele mikrobiologie je považován nizozemský p írodov decAnton van Leeuwenhoek.

3) Bun ná teorie pat í mezi nejd ležit jší objevy své doby. Jejípodstatu lze shrnout do následujících bod :

a) Všechny živé organismy se skládají z jedné nebo vícebun k, nebo jsou jejich produktem. (Za produkty bun kpovažujeme subcelulární organismy viry, viroidy,virusoidy a priony.)

b) Bu ky jsou nejmenší živé funk ní jednotky všechorganism .

c) Bu ky vznikají jedin d lením d íve existujících bun k.

Osobnosti spojené s touto teorií jsou: Jan Evangelista Purkyn , MatthiasJakob Schleiden, Theodor Schwann a Rudolf Virchov.

Úkoly na p íští hodinu:

1) Kdo je autorem výroku „Omnis cellula e cellula“ a jaký je jeho eskýp eklad?

2) Najdi jméno osobnosti, která je považována za nejslavn jšíhoeského léka e a p írodov dce 2. pol. 19. století.

3) Tato osobnost proslula objevy v mnoha oborech (fyziologie, biologie,embryologie, histologie, farmakologie, srovnávací anatomie,antropologie, …). Jmenujte alespo 3 objevy pojmenované po tétoslavné osobnosti eské v dy.

4) Tato osobnost je spojována se založením n kolika esky psanýchasopis . Jak se nazývá p írodov dný asopis, který tato osobnostzaložila v roce 1853 a vychází i v sou asnosti?

ešení úkolu na p íští hodinu:

34

1) Rudolf Virchov. eský p eklad výroku zní „každá bu ka vzniká

z bu ky“.

2) J. E. Purkyn

3) P .: Purky ova vlákna v srdci, Purky ovy bu ky v malém mozku,

Purky ovy obrázky (vnímání sv tla okem).

4) Živa

35

Kapitola Biologie vir

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie vir , Biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Dají se omezit sv tové pandemie ch ipky?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Ch ipka je nakažlivá nemoc zp sobena RNA virem z elediOrthomyxoviridae. Velikost tohoto viru je pr m rn 80 nm.

2) Ch ipkové viry A mohou podstoupit výraznou antigenovou zm nu ajednak najít nový imunitní cíl u citlivých lidí, jednak svou zm nouzcela znehodnotit imunizaci p edchozími infekcemi (takže se op tší í jako v panenské populaci). U vir typu A se krom vysokémutagenity vyskytuje i nebezpe ná možnost rekombinace: pokuddva r zné subtypy viru napadnou tutéž bu ku, mohou si prohoditást RNA a vytvo it radikáln odlišný virus se zcela novýmivlastnostmi a schopnostmi.

3) Nanometry až sto nanometr .

4) Princip spo ívá ve filtra ním papíru s kvantovými te kami, tedyum le vyrobenými nano ásticemi ze sulfidu kademnatého, kterépod ultrafialovým zá ením svítí. Když se kvantové te ky setkají sevzorkem obsahujícím virus ch ipky, rozzá í se mnohem jasn ji. Celýproces trvá n kolik minut, zatímco sou asná laboratorní diagnostikaje zdlouhavá a dražší, ur ení typu viru trvá n kolik dní a probíhá vespeciálních laborato ích.

20 min.

2.1 Nanočástice pomáhají diagnostikovat virus chřipky

36

Kapitola Biologie vir

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie vir , Biologie živo ich , Obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Jak staré mohou být choroby?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) P enáší se p i sexu nebo krví a m že vyvolat zán t jater.

2) V genomech hostitelských organism , jako jsou v tomto p ípadptáci, se nachází zbytky sekvencí nukleových kyselin vir . Ty se vpr b hu v k m ní jen velmi pomalu. Prehistorický virový d di nýmateriál je prakticky zmražen v p vodním stavu v moment svéhoza len ní do genomu hostitele, a tak z stává dodnes jako takovýviditelný. Proto t mto sekvencím íkáme molekulární fosilie.

3) V sou asné dob jsou ptáci pokládáni za potomky drobnýchteropodních dinosaur , konkrétn maniraptor . V pr b hudruhohor se ptáci rozší ili a vytvo ili adu skupin.. K vym elýmdruhohorním pták m pat í nap . Archeopteryx, Hesperornis,Ichthyornis. Gobipteryx, Sinornis, Patagopteryx aj.

10 min.

2.2 Žloutenka typu B pochází už z doby dinosaurů

37

Kapitola Biologie bakterií

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, Biologie bakterií, Biologie lov ka, Biologie zví at

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína položené otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linkaSeznámení s nejzávažn jší parazitickou nemocí lov ka a jejíminejnov jšími v deckými poznatky.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Benigní forma onemocn ní = nezhoubná, maligní forma onemocn ní= zhoubná.

2) Nej ast jšími p enaše i malárie jsou komá i rodu Anopheles.

3) Malárii vyvolává p t druh malarických plasmodií (zimni ek),parazitických prvok , které napadají ervené krvinky.

Plasmodium falciparumPlasmodium vivaxPlasmodium ovalePlasmodium malariaePlasmodium knowlesi

4) V dci geneticky upravili bakterii Pantoea agglomerans tak, abyotrávila zimni ky v komárech toxinem, který není jedovatý prokomáry ani pro lov ka.

15 min.

3.1 Geneticky vylepšená bakterie jako možná zbraň proti původcům malárie

38

Kapitola Biologie bakterií

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie bakterií

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína zadané otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na zadané otázky.

Motiva ní linka Seznámení s bakterií, která by mohla p ežít na Marsu i Saturnov m síci.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Bakterie, které žijí v zasoleném prost edí, se nazývají halofilní.

2) Planococcus bychom za adili dle teplotního optima mezi bakteriepsychrofilní.

3) Planococcus má bohatou výbavu protein , které ji chrání p edextrémn nízkými teplotami. Má jimi nap íklad „vyztužené“membrány a díky tomu vzdoruje i prost edím, kde by ostatní rychlezahynuli. Genom Planococcus také prozradil, že je schopen udržetuvnit své bu ky vysoké koncentrace nejr zn jších látek. Díky tomumu nehrozí, že by do bu ky zven í pronikaly škodlivé atomy amolekuly. Vysoké koncentrace nejr zn jších látek fungují zárovejako nemrznoucí sm s, jež nedovolí, aby bakterii zmrzla.

15 min.

3.2 Přežily by arktické bakterie na Marsu či Saturnově měsíci?

39

Kapitola Biologie bakterií

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie Bakterií, Morfologie bakteriálních bun k

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá žák m ešit úkol samostatn nebo ve dvojicích. Provede spole noukontrolu správnosti ešení. Klade žák m dopl ující otázky. Zadá žák múkoly pro domácí práci.

Co budou d lat žáciSamostatn nebo ve dvojicích plní zadaný úkol. Odpovídají na u itelempoložené otázky. Následn si zapíší zadání úkolu pro domácí práci.

Motiva ní linka Seznámení žák se základními tvary bakteriálních bun k.

Návodné otázky

ešení úkol :

1. Vibria – R

2. Koky – O

3. Streptobakterie – BE

4. Spirily – R

5. Stafylokoky – T

6. Tetrakoky – K

7. Diplobakterie – O

8. Spirochety – CH

Tajenka: Robert Koch

1) rod Borrelia. Zp sobuje tzv. lymskou boreliózu, p enášenouklíš aty, mouchami i jiným krevsajícím hmyzem. Prvním p íznakemonemocn ní je ší ící se ervená skvrna s blednoucím st edem vokolí kousnutí. Také se mohou objevit nep íliš specifické p íznaky

20 min.

3.3 Základní tvary bakteriálních buněk

40

jako je hore ka, bolesti sval i únava.

2) rod Listeria, zp sobující listeriózu.

Úkoly na p íští hodinu:

1) Zjist te, jakými objevy prosp l lidstvu léka , jehož jméno je ešenímtajenky

2) Vysv tlete, co jsou to tzv. Kochovy postuláty.

ešení úkol na p íští hodinu:

1) Robert Koch byl n mecký léka a mikrobiolog, zakladatel

bakteriologie a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu

(1905), objevil p vodce tuberkulózy a cholery. Také jako první

prokázal, že Bacillus anthraxis je p vodcem anthraxu (1876).

2) Kochovy postuláty p edstavují soubor pravidel a postup , které se

používají p i prokazování p í inné souvislosti mezi p edpokládanýmp vodcem choroby a chorobou samou.

41

Kapitola Biologie bakterií

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie bakterií, Systém bakterií

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá žák m ešit úkol samostatn nebo ve dvojicích. Provede spole noukontrolu správnosti ešení. Klade žák m dopl ující otázky. Zadá žák múkoly pro domácí práci.

Co budou d lat žáciSamostatn nebo ve dvojicích plní zadaný úkol. Odpovídají na u itelempoložené otázky. Následn si zapíší zadání úkolu pro domácí práci.

Motiva ní linka Bližší seznámení žák s gramnegativní bakterií Escherichia coli.

Návodné otázky

ešení úkol :

P epis zašifrovaného textu:

Záhadná bakterie pat í mezi gramnegativní bakterie. Vyskytuje se jakob žný komenzál v tlustém st ev lov ka i jiných savc , kde je sou ástíst evní mikroflóry. Pohybuje se pomocí bi íku. Uhádn te odborný názevtéto známé bakterie?

neznámá bakterie: Escherichia coli

Návod k vylušt ní šifry:

Text je zašifrovaný do levoto ivé spirály, jehož za átek je uprost ed tétospirály.

1) Bakterie E. coli vyráb jí vitamín K2 a brání usídlení patogenníchbakterií.

2) Ano, n které kmeny E. colimohou vyvolat onemocn ní mo ovýchcest, hnisavá onemocn ní ran i pr jmy.

Úkol na p íští hodinu:

20 min.

3.4 Zašifrovaná bakterie

42

1) Kdo byl objevitelem této bakterie?

2) Roku 1983 byla objevena schopnost této bakterie syntetizovattextilní barvivo indigo. Pro se už tehdy nevyužívala E. coli na jehovýrobu?

ešení úkolu na p íští hodinu:

1) Objevitelem Escherichii coli byl Theodor Escherich, rakouskon mecký léka , biolog bakteriolog a vysokoškolský pedagog.¨

2) Tehdy mikrobiálnímu procesu výroby indiga stálo v cest n kolikp ekážek. Hlavní z nich byla nutnost využívat drahý tryptofannebo indol jako výchozí substrát.

43

Kapitola Biologie bakterií

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie bakterií, Bakteriální onemocn ní

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá žák m ešit úkol samostatn nebo ve dvojicích. Provede spole noukontrolu správnosti ešení. Klade žák m dopl ující otázky. Zadá žák múkoly pro domácí práci.

Co budou d lat žáciSamostatn nebo ve dvojicích plní zadaný úkol. Odpovídají na u itelempoložené otázky. Následn si zapíší zadání úkolu pro domácí práci.

Motiva ní linka Bližší seznámení žák s gramnegativní bakterií rodu Salmonella.

Návodné otázky

ešení úkol :

P epis indicií:

1) nejrozší en jší onemocn ní z potravin

2) tepeln neupravené suroviny živo išného p vodu – vejce, maso

3) bakterie

4) b išní tyfus, paratyfus

p vodce: Salmonella

Návod k vylušt ní šifry:

Tvar ráme ku zna í, v které ásti kódovací tabulky se hledané písmenonachází. Te ka uvnit ráme ku zna í místo, kde se písmeno v ráme kunachází (nalevo, napravo i ve st edu).

1) Grampozitivní bakterie

bakterie, které se na konci diagnostického barvení podleGramovy metody pod mikroskopem zbarví modrofialovou

20 min.

3.5 Pátrání po záhadné nemoci z neznámého ostrova

44

barvu.

nemají vn jší membránu a lipopolysacharidové vrstvy

p .: stafylokoky, streptokoky, enterokoky, atd.

Gramnegativní bakterie =

na rozdíl od grampozitivních bakterií vycházejí tytobakterie z Gramova barvení r žov

mají bun nou st nu tvo enou p evážn liposacharidy asvrchu p ekrytou druhou membránou

mnozí zástupci jsou patogeny, obecn se považují zanebezpe n jší než zástupci skupiny grampozitivníchbakterií

p .: Escherichia, Salmonella, Pseudomonas, spirochety,atd.

2) Bakterie rodu Salmonellamohou krom b išního tyfu a paratyfuvyvolávat také salmonelózu.

3) Bakterie rodu Salmonella adíme mezi gramnegativní bakterie.

4) Bakterie rodu Salmonella jsou bakterie ty inkovitého tvaru.

Úkol na p íští hodinu:

1) Pop emýšlejte, jak byste se pokusili své spole níky ze salmonelózyvylé it pomocí dostupných prost edk .

ešení úkolu na p íští hodinu:

1) Doporu uje se hodn pít, jíst lehké potraviny (banány – obsahujídraslík, rýže), pozd ji p idávat mlé né výrobky.

45

Kapitola Biologie hub

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie houbových organism

Pom cky

Co má d lat u itelZadá ešit samostatn úkol. Provede spole nou kontrolu správnostiešení.

Co budou d lat žáci Samostatn plní zadaný úkol.

Motiva ní linka Procvi ení nejznám jších zástupc hub zábavnou formou.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) ešení – zkratka – B = podod. Basidiomycotina (stopkovýtrusé houby),A = podod. Ascomycotina (houby v eckaté):

1. pýchavka – B2. penízovka – B3. liška – B4. h ib – B5. hlíva – B6. holubinka – B7. šiškovec – B8. uchá A9. závojenka – B10. ku átko – B11. pavu inec – B12. smrž A13. ryzec – B14. pest ec – B15. ir vka – B16. muchom rka – B17. kozák – B18. kotr – B19. václavka – B20. žampión – B21. klouzek – B22. k emená – B23. hadovka – B24. bedla – B

2) Dvakrát se v seznamu vyskytuje houba pod ísly 3 a 10. Liška obecná(Cantharellus cibarius) je také známá pod lidov jším názvem ku átkojedlé.

20 min.

4.1 Houbové přesmyčky

46

Kapitola Biologie hub

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie houbových organism

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn text, hledat významy neznámých slov,odpov d t na otázky za pomoci p e teného textu, u ebnice, p ípadninternetu na zvláštní papír (samostatná aktivita p i zkoušení). Po p e tenítextu vysv tlí p ípadné nejasnosti a provede spole nou kontrolu úkol zalánkem.Doporu ení: za adit jako motivaci p ed probíráním lišejník .

Co budou d lat žáci P e tou text a písemn odpoví na otázky za lánkem.

Motiva ní linka Jak je možné p ežít ve vesmíru

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Houby a zelené asy i sinice.2) Houba poskytuje ase prostor a vodu (s rozpušt nými anorganickými

látkami), asa houbu vyživuje.3) Špi ky velehor, polární pustiny, kmeny strom .4) Vypnutí metabolismu, zastavení veškerých životních pochod a

vy kávání na života schopné podmínky.5) Teorie že život nevznikl na Zemi, ale p ilet l

20 min.

4.2 Lišejníky na oběžné dráze

47

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá vypracovat samostatn úkol. Provede spole n kontrolu ešenízadaného úkolu a odpov dí na dopl ující otázky.

Co budou d lat žáciSamostatn vypracují zadaný úkol a p ipraví si odpov di na dopl ujícíotázky.

Motiva ní linka Seznámení s kriticky ohroženými druhy rostlin Olomouckého kraje.

Návodné otázky

ešení úkol :Odpov di na dopl ující otázky:1) výškové vegeta ní stupn :

planární (nížinný)kolinní (pahorkatinný)submontánní (podhorský, vrchovinný)montánní (horský)oreální/supramontánní (vysokohorský)subalpínskýalpínský

2) Zkratka pro kriticky ohrožený druh je CR (Critically Endangered).3) Seznam ohrožených druh živo ich a rostlin bychom hledali v erve

ném seznamu ohrožených druh ( ervený seznam IUCN) vydávanýkaždé dva roky Mezinárodním svazem ochrany p írody (IUCN).

4) P íklady t chto druh rostlin najdete v erveném seznamu IUCN.

20 min.

5.1 Kriticky ohrožené druhy rostlin Olomouckého kraje

48

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky Odborná literatura, internet

Co má d lat u itelZadá úkol vyluštit k ížovku. M že být využita jako samostatná aktivita p izkoušení (opakování u iva) nebo pro týmovou práci. Provede spole nkontrolu k ížovky.

Co budou d lat žáciSamostatn nebo ve skupinách vyluští k ížovku. Odpovídají na dopl ujícíotázky.

Motiva ní linka Seznámení s nejvýznamn jší osobností botaniky.

Návodné otázky

ešení úkol :

Svisle:

1. máta, 2. pampeliška, 3. kakost, 4. k en, 5. vikev, 6. š ovík, 7. rdesno,8. tolice, 9. vrbina, 10. blín, 11. rmen, 12. šalv j, 13. bršlice, 14. jmelí,15. rožec, 16. hrách, 17.zvonek, 18. lilek, 19. kopr, 20. aksamitník.

Vodorovn :

1. hloh, 2. hluchavka, 3. tabák, 4. hrachor, 5. e išnice, 6. lnice, 7. myrta,8. divizna, 9. orsej, 10. mák, 11. kopretina, 12. orlí ek, 13. rulík, 14.podb l, 15. ma inka, 16. jetel, 17. bolševník.

I. C, II. A, III. R, IV. O, V. L, VI. U, VII. S, VIII. L, IX. I, X. N, XI. N, XII. A, XIII. E,XIV. U, XV. S.

Tajenka: Carolus Linnaeus

Odpov di na otázky za textem:

1. Carolus Linnaeus je latinské pojmenování švédského p írodov dcea léka e Carl von Linného, známého jako zakladatele botanickéa zoologické systematické nomenklatury.

25 min.

5.2 Přesmyčková křížovka o rostlinách

49

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Jak se nazývá místo s nejv tším výskytem mo ských as?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) asy rodu Sargassum se esky nazývají hroznovice.

2) asy rodu Sargassum adíme do t ídy Phaeophyceae (hn dé asy).

3) Pletivná stélka bentických druh t chto as je rozlišená na kauloid,fyloidy a rhizoidy.

4) Plovací m chý ky, p edstavující p em n né fyloidy, umož ují t mtoasám se vznášet na vodní hladin .

5) Sargasové mo e je trdlišt m pro úho e í ního. Ten je azen mezikatadromní ryby, jelikož táhne za ú elem t ení ze sladkých vod do mo e.

15 min.

5.3 Přírodní fenomén uprostřed Atlantiku

50

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Obecná biologie, biologie rostlin, genetika

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Morfogeneze je vývoj morfologických struktur striktn asova prostorov regulované procesy bun ného d lení, r stu, atvarových zm n.

2) Soubor biochemických reakcí, kdy se za p ítomnosti slune níhozá ení a chlorofylu p em uje voda a oxid uhli itý na cukr a jakoodpadní produkt se uvol uje kyslík.

3) Auxin, etylén.

4) Pro svoji jednoduchost a nenáro nost p i p stování, malý genom,krátká regenera ní doba mezi dv ma generacemi a dostate némnožství potomstva.

15 min.

5.4 Jak bojují rostliny o světlo

51

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na dopl ující otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na dopl ující otázky

Motiva ní linka Seznámení s kapradinami rodu Platycerium.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Sporofylem ozna ujeme list, který nese výtrusnice a neprobíhá v n mv tšinou asimilace. Trofofyl je asimilující list, který nenese výtrusnice.

2) R znolistost ozna ujeme pojmem heterofylie.

3) Jako parožnatky jsou ozna ované rovn ž naše nejv tší asy(Charophyta), konkrétn rod Chara.

15 min.

5.5 Rostliny, které nosí parohy

52

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Ekologie, vzájemné vztahy mezi populacemi

Pom cky

Co má d lat u itelZadá žák m ešit úkol samostatn , ve dvojicích i skupinách. Provedespole nou kontrolu správnosti ešení. Klade žák m dopl ující otázky.

Co budou d lat žáciSamostatn , ve dvojicích i ve skupinách plní zadaný úkol. Odpovídají nau itelem položené otázky.

Motiva ní linkaPropojení teoretických znalostí o vzájemných vztazích mezi populacemirostlin s konkrétními praktickými p íklady.

Návodné otázkyCo je to populace?Vyjmenujte záporné a kladné mezidruhové vztahy. Jak jsousymbolizovány?

ešení úkol :

1) A) konkurence – p . obiloviny a pleveleB) protokooperace – p . vztah opylova e a rostliny, ko enovésr sty u javor a b ízC) mutualismus – p . hlízkové bakterie na ko enech bobovitýchrostlin, akacie a mravenciD) herbivorie – p . trávy a ovceE) parazitismus – p . ochmet evropský a dub letníF) komenzálismus – p . vztah sciofytních rostlin a strom v lese

20 min.

5.6 Typy interakcí rostlin

53

G) amenzálismus – p . o ešák erný, který vylu uje ko eny látkuzvanou Junon, která brání r stu jiných d evin i bylin v jeho okolí

2) sv tlo, živiny a voda3) vnitrodruhová konkurence – p . netýkavka malokv tá a netýkavka

ned tklivámezidruhová konkurence – p . obilniny a plevele

4) Alelopatie je negativní vztah mezi populacemi rostlin, z nichžjedna vylu uje toxické látky, které brzdí nebo znemož ují r sta vývin rostlin jiného druhu. Pat í mezi amenzálismus.

54

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na dopl ující otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na dopl ující otázky

Motiva ní linka Seznámení s jedním z nejstarších ko ení sv ta, sko ící.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Sko ice p edstavuje sušenou o išt nou k ru v tví strom r znýchdruh sko icovníku. Existují však i druhy sko ice, které pochází z jinýchdruh d evin.

2) Nejznám jší d eviny, ze kterých se získává sko ice, jsou sko icovníkpravý neboli cejlonský (Cinnamomum zeylanicum) a sko icovník ínskýili kassiový (Cinnamomum cassia). Ovšem sko ice se získává i z kanellybílé (Canella alba) i persey h ebí kové (Persea caryophyllacea).

3) Sko ice získaná z k ry sko icovníku ínského se liší od cejlonskéhosvou erven jší a temn jší barvou, tlouš kou, drsn jším povrchem,v ní a chutí.

15 min.

5.7 Zajímavé poznatky o koření „kwai“

55

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína zadané otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na zadané otázky.

Motiva ní linka Seznámení s nejvyšší vysokohorskou rostlinou.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Puya raimondii pat í jednod ložné rostliny a adí se do eledibromeliovitých (Bromeliaceae). Do stejné eledi adíme další zástupce,které jsou nap íklad: bromélie, guzmánie i ananasovník.

2) Puya raimondii je endemitem peruánských a bolivijských And.Konkrétn se vyskytuje v Peru v poho í Cordillera Blanca (v ParqueNacional Huascarán), dále v Cordillera Negra v Punta Winchus a vBolivii na lokalitách Altiplana jihozápadn od La Paz.

3) Puya raimondiimá latovité kv tenství.

4) Puya raimondii je opylována r znými druhy kolib ík . Tento zp sobopylování se nazývá ornitofilie (ornitogamie).

15 min.

5.8 Andská královna s nejpočetnějším a největšímkvětenstvím

56

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína položené otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky

Motiva ní linka Seznámení s duhov zbarveným druhem blahovi níku.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Odborným názvem se duhové stromy nazývají Eucalyptus deglupta,esky blahovi níky oloupané.

2) Tyto druhy blahovi ník adíme do eledi myrtovitých (Myrtaceae).

3) Blahovi ník oloupaný je jediný druh eukalyptu, který nerostev Austrálii. P irozen tento druh roste pouze na filipínském ostrovMindanao.

4) Barevnost jejich kmene je zap í in na v pruzích se odlupující borkou,která tak odkrývá pruhy lýka, jejichž barevnost je závislá na jejich stá í.Postupem asu tak jejich barevnost p echází od po áte ní sv tlezelené p es tmav zelenou, modrou, fialovou, r žovou, oranžovou, ažpo kone nou hn dou barvu.

5) V sou asnosti se blahovi ník oloupaný využívá hlavn pro zpevn níerodované p dy a jeho d evo se využívá v nábytká ském pr myslu.

15 min.

5.9 Cesta za duhovými stromy

57

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína položené otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky

Motiva ní linka Seznámení s ú inky ho ké látky zvané chinin.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Chinovník se systematicky adí do eledi mo enovitých (Rubiaceae).

2) Popisovanou látkou je ho ce chutnající alkaloid, zvaný chinin.

3) Chinin se využívá hlavn p i výrob vlasových a opalovacích olej ,šampón , insekticid i nápoj .

4) Tuto skute nost lze ov it tím, že na tonik posvítíme UV lampou.Chinin totiž sv télkuje pod UV zá ením modrou barvou.

15 min.

5.10 Chinovník – spása lidstva s hořkou příchutí

58

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, genetika

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína zadané otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na zadané otázky.

Motiva ní linka Existují mod e kvetoucí r že?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) a. Kv t r že má kv tní obaly rozlišené na kalich a korunu. Jedná setudíž o kv t heterochlamydeický.

b. Kv t r že je kv tem pravidelným (aktinomorfním), který jesoum rný podle n kolika os soum rnosti.

c. Kv tní vzorec r že je:

2) Barvivo, které zp sobuje modré zbarvení u macešky a plod vinnérévy se nazývá delfinidin.

3) Delfinidin je závislý na pH uvnit vakuol bun k korunních plátk . Valkalickém prost edí zp sobuje modrou barvu, v kyselém prost edípak ervenou. Protože prost edí uvnit vakuol bun k u r ží neníalkalické, výsledná barva kv t geneticky modifikovaných r ží jezatím pastelov modrá barva s fialovým nádechem.

15 min.

5.11 Existují modře kvetoucí růže?

59

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Okrádají raflesie své hostitele pouze o vodu a živiny?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Na parazitický zp sob života jsou raflesie p izp sobené absencíko en , stoku a list a tvorbou vláknitých svazk pletiv, kterýmizasahují do pletiv hostitele.

2) Kv ty raflesie odpudiv páchnou po hnijícím mase, aby p ilákaly svéopylova e, bzu ivky rodu Lucilia a Chrysomia.

3) K vertikálnímu p enosu genetické informace dochází mezi rodi i apotomky. Horizontální p enos genetické informace je uskute ovánmezi dv ma rozdílnými organismy (p . parazit – hostitel).

10 min.

5.12 Genové zlodějky z pralesa

60

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína zadané otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na zadané otázky.

Motiva ní linka Seznámení s nejstarším stromem sv ta.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Za nejstaršími stromy sv ta bychom se museli vypravit do oblastiWhite Mountains na východ Kalifornie.

2) Do nedávna byl Metuzalém považován za v bec nejstarší strom sv ta(stá í p ibližn 4846 let). Nové výzkumy však ukázaly, že existuje ještstarší jedinec borovice dlouhov ké, který zatím nebyl pojmenován,jehož stá í se odhaduje na 5062 let.

3) Stá í strom se obvykle zjiš uje za použití Presslerova vrtáku. Ten senavrtá až do samotného st edu kmene. S jeho pomocí se získá tenkývále ek d eva s letokruhy, pomocí n hož se už mohou letokruhysnadno spo ítat.

4) Celý strom se nem že dožít tak úctyhodného v ku, protože rostlinnébu ky mají životnost menší než 30 let.

15 min.

5.13 Je Metuzalém opravdu nejstarším stromem světa?

61

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom ckynitrilové rukavice, laboratorní brýle, uzavíratelná PET lahev, n žky, t ecímiska s tlou kem

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov di na otázku. Dbá na bezpe nost žákp i provád ní experimentu.Doporu ení: Pro dodržení zásad a bezpe nosti práce je vhodné si p edprovedením samotného experimentu prostudovat bezpe nostní list osaponinech, dostupný nap . nahttps://www.applichem.com/fileadmin/datenblaetter/A2542_cs_CZ.pdf

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov na otázku

Motiva ní linkaSeznámení s rostlinou, která se v d ív jších dobách používala místomýdla.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Saponiny p edstavují látky, které ve vod p ní a mají mírné istícíú inky.

2) Velké množství saponin je koncentrováno hlavn v ko enech aoddencích mydlice.

3) Protože saponiny jsou ve v tších dávkách jedovaté.

20 min.

5.14 Je pravda, že mydlice doopravdy mydlí?

62

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína zadané otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na zadané otázky.

Motiva ní linka Seznámení s rostlinou Adenium obesum.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) „Pouštní r že“ se v deckým názvem nazývá Adenium obesum.

2) Rostlina rodu Adenium se adí mezi dvoud ložné rostliny do eleditoješ ovité (Apocynaceae).

3) Na v tvích Adenia se listy nachází jen velmi krátkou dobu.Lopatkovité kožovité listy této rostliny totiž v období sucha opadávajía to z d vod minimalizace ztrát v tomto období tolik vzácné vody.

4) P i p stování Adenia si musíme dávat pozor na rosolovitý latex, kterýrostlina roní p i poran ní. Tato mlé ná tekutina je totiž jedovatá,obsahuje více než 30 r zných kardioaktivních glykosid , které mohouvést k arytmiím, hypertenzi i dokonce až k srde ní zástav .

10 min.

5.15 Jedovaté růže ze Sokotry

63

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína zadané otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na zadané otázky.

Motiva ní linka Seznámení s užite ností manilského konopí.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Banánovník textilní se adí mezi jednod ložné rostliny do eledibanánovníkovitých (Musaceae).

2) Plodem banánovníku jsou dužnaté bobule.

3) Ozna ení vláken banánovníku textilního jako „manilské konopí“ jeodvozeno od filipínského p ístavu Manila, odkud se vyváží p evážnáást sv tové produkce tohoto materiálu.

4) Nejkvalitn jší vlákna manilského konopí se zpracovávají na oblekovétkaniny, které se dále využívají v módním pr myslu. Z mén kvalitníchvláken se díky jejich odolnosti v i ú ink m mo ské i sladké vody apevností až 70cN/tex vyráb jí provazy a lodní lana. Vlákna nejhoršíkvality se používají na výrobu speciálních druh papír , nap íklad naajové sá ky, kávové i cigaretové filtry, pytlíky do vysava a mnohodalších v cí.

10 min.

5.16 K čemu slouží manilské konopí?

64

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá ešit samostatn úkol. Provede spole nou kontrolu správnostiešení.

Co budou d lat žáci Samostatn plní zadaný úkol.

Motiva ní linka Seznámení se systémem sinic a as zábavnou formou.

Návodné otázky

ešení úkol :

Tajenky:

1) odd lení: krásnoo ka (Euglenophyta)2) odd lení: zelené asy (Chlorophyta)3) odd lení: hn dé asy (Chromophyta)4) odd lení: sinice (Cyanophyta)5) odd lení: ruduchy (Rhodophyta)

ešení úkolu 1:Euglena (krásnoo ko), Phacus, Trachelomonas, Colacium odd lení:krásnoo ka (Euglenophyta)

Clodophora (žabí vlas), Pleurococcus (zrn nka), Ulothrix (kade natka)odd lení: zelené asy (Chlorophyta), t ída: kade natkovité (Ulvophyceae)

Volvox (vále ) zelené asy (Chlorophyta), t ída: zelenivky(Chlorophyceae)

Spirogyra (šroubatka) zelené asy (Chlorophyta), t ída: spájivky(Zygnematophyceae)

Navicula ( lunovka), Cyclotella, Asterionella (hv zdi ka) odd lení: hn déasy (Chromophyta), t ída: rozsivky (Bacillariophyceae)

Dinobryon odd lení: hn dé asy (Chromophyta), t ída: zlativky(Chrysophyceae)

Chroococcus (sinivka),Microcystis, Nostoc (jedno adka, nostok)odd lení: sinice (Cyanophyta)

Batrachospermum (žabí sím ), Audouinella, Lemanea odd lení: ruduchy(Rhodophyta)

20 min.

5.17 Labyrint sinic a řas

65

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína zadané otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na zadané otázky.

Motiva ní linka Seznámení s botanickou charakteristikou baobab .

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Rod Adansonia je pojmenován podle francouzského p írodov dce aobjevitele Michela Adansona, který baobaby zp ístupnil botanickév d .

2) Baobaby se adí mezi dvoud ložné rostliny, do eledi slézovité(Malvaceae).

3) P í inou, pro je obtížné ur it stá í baobab je skute nost, že d evobaobab nemá klasické letokruhy, ale jakési samostatné slupkovitévrstvy, podle kterých se nedá ur it jejich p esný v k. Ani snahy v dczjistit stá í baobab podle každoro ního p ír stku kmene nebylyúsp šné. Baobaby totiž s p ibývajícím v kem nejen že „nep ibývají“,ale naopak „hubnou“.

4) Kv ty baobab se otevírají až se soumrakem nebo t sn po n m. Vp ípad baobabu prstnatého jsou opylova i kaloni, kterým ob asvypomáhají i poloopice z eledi kombovitých. Jejich odm nou zaopylení je sladký nektar, kterého mají kv ty baobab velké množství.

20 min.

5.18 Legendární strom, který roste svými kořeny vzhůru

66

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína položené otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky

Motiva ní linkaListnatec, d evina s útvary stonkového p vodu, které svým tvaremp ipomínají list.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Listnatec adíme do eledi ch estovitých rostlin (Asparagaceae).

2) Fylokladium je útvar odvozený od stonku, který funk n i tvarovnahrazuje list.

3) Sta í se na fylokladia zam it v dob , kdy listnatec za íná kvést.Samotné kv ty a následn i plody vyr stají totiž uprost ed fylokladií,což u pravých list nikdy nenastane.

10 min.

5.19 Listnatec – dřevina s falešnými listy

67

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína zadané otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na zadané otázky.

Motiva ní linkaSeznámení s pozoruhodnou madagaskarskou palmou, která kvete jenjednou za život.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Endemit, respektive endemicky se vyskytující organismus, jeorganismus, který vznikl a je rozší en jen v ur itém omezeném území anikde jinde se nevyskytuje.

2) Rostliny, které vykvetou jen jednou za život, ozna ujeme jakomonokarpické rostliny, ty pak mohou být jednoleté, dvouleté ivíceleté. Palma Tahina pat í mezi monokarpické rostliny, víceleté,kdyžto ostatní madagaskarské palmy adíme mezi rostlinypolykarpické (pereny).

10 min.

5.20 Madagaskarská pozoruhodná palma

68

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína položené otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky

Motiva ní linka Seznámení s nejmohutn jšími a nejt žšími stromy sv ta.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Sekvojovec obrovský se adí do eledi cyp išovité, pod eleSequoioidae.

2) Do pod eled Sequoioidae adíme krom sekvojovce obrovského ještsekvoj vždyzelenou a metasekvoj ínskou.

3) Sekvojovci se p ezdívá “mamutí strom“ díky ob ím rozm r m ap evislým spodním v tvím, které p ipomínají kly mamut .

4) Požáry umož ují semen m sekvojovc , která by za normálníchpodmínek nedokázala obstát v konkurenci s jinými rostlinami, získatoptimální podmínky pro sv j r st a navíc popel spálených rostlin jezásobuje nezbytnými živinami.

5) V sou asnosti roste nejmohutn jší sekvojovec sv ta, nazývaný GenerálSherman, v Národním parku Sequoia v Kalifornii.

6) V esku jsou tito velikáni nap íklad v Ratm icích na Benešovsku, vChabaních (okres Uherské Hradišt ), v Kravsku na Znojemsku i v Prazev Kunraticích.

20 min.

5.21 Mamutí stromy světa

69

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína zadané otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na zadané otázky.

Motiva ní linka Seznámení s molekulární rostlinnou fosílií.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Liliovník se n kdy ozna uje jako lyriovník, vzhledem k podobnostitvaru jeho list s hudebním nástrojem, lyrou.

2) Genom p edstavuje soubor veškeré genetické informace konkrétníhoorganismu.

3) Mitochondriální genom se využívá pro sledování mate ských linií (jeznámo, že drtivá v tšina mitochondriální genetické informace jed d na pouze po matce) a genetickou analýzu.

10 min.

5.22 Molekulární rostlinná fosílie

70

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína zadané otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na zadané otázky.

Motiva ní linka Seznámení s nejrychleji rostoucí rostlinou sv ta.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Bambus adíme mezi jednod ložné rostliny, mezi stále zelené trávy,do eledi lipnicovitých (Poaceae).

2) Bambus se ozna uje za nejvyšší a nejrychleji rostoucí bylinu sv ta.3) Polykarpické rostliny, jakou takové rostliny, které za sv j život kvetou a

plodí mnohokrát, aniž by hynuly (p .: v tšina našich strom a ke ).Monokarpické rostliny jsou rostliny, které kvetou a plodí jen jednou zaživot (p .: slune nice, hrách, obiloviny, mrkev, cibule, atd.). Mohou býtjednoleté, dvouleté nebo víceleté.

4) Bambus má široké využití, krom výroby papíru slouží ke konstrukcistaveb, výrob nástroj , nádob, hra ek, nábytku, i od v . Mladébambusové výhonky jsou výživnou pochoutkou, chutnající podobnjako ch est, ze kterých se p ipravují nejr zn jší lah dky. Bambus sloužítaké k výrob n kterých lék . Výtažky z lánk stébel se používají jakoprost edek proti úplavici, žloutence, tuberkulóze i vyrážkám.

15 min.

5.23 Nejrychleji rostoucí rostlina světa

71

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína položené otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky

Motiva ní linka Seznámení s nejsladší eskou rostlinou.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Látka, která zp sobuje, že oddenky osladi e jsou sladké, se nazýváosladin.

2) Látka, která se získává z list stévie sladké se nazývá steviol glykosid.3) Osladin, získaný z oddenku osladi e, je 200x sladší než steviol

glykosid, který je p ítomný v listech stévie. Na rozdíl ale od steviol –glykosidu, pro n hož platí ozna ení E960, osladin není schválenEvropskou unií jako potraviná ské sladidlo.

15 min.

5.24 Nejsladší česká rostlina

72

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína položené otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky

Motiva ní linka Seznámení s nejvyššími stromy sv ta.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Sekvoj vždyzelenou adíme do eledi cyp išovitých (Cupressaceae).2) Nejvyšší žijící strom sv ta se nazývá Hyperion a ní do úctyhodné

výšky 115,6 metr .3) P irozené porosty sekvojí se rozprostírají v západní ásti

severoamerického kontinentu.

10 min.

5.25 Nejvyšší stromy světa

73

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína zadané otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na zadané otázky.

Motiva ní linka Seznámení s nejv tší sladkovodní rostlinou povodí Amazonky.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Viktorii královskou adíme do odd lení: krytosemenné rostliny(Magnoliophyta), t ída: dvoud ložné rostliny (Magnoliopsida), ád:leknínotvaré (Nymphaeales), ele : leknínovité (Nymphaeaceae).

2) U viktorie královské nalezneme dužnatou tobolku.3) Ší ení semen pomocí vody se odborn nazývá hydrochorie.

10 min.

5.26 Největší sladkovodní rostlina povodí Amazonky

74

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Seznámení s rostlinami, které vytvá í nejv tší semena na sv t .

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Lodoiceu seychelskou adíme do eledi arekovitých (Arecaceae), kamadíme nap . kokosovník o echoplodý, žumaru nízkou, datlovníkpravý, atd.

2) Plody lodoicey jsou nejv tšími peckovicemi na sv t . Dozrávají 6 až 8let a jejich semena mohou vážit p es 10 kg a m it až 40 cm.

3) Mimo Seychely tyto palmy úsp šn rostou a plodí pouze v botanickézahrad Peradenyia u Kandy na Srí Lance a v Singapuru.

15 min.

5.27 Palma s největšími a nejtěžšími semeny

75

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína položené otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Seznámení s plodem kokosové palmy.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Plod kokosovníku o echoplodého p edstavuje dužnatý plod,peckovici.

2) Pojmenování plodu kokosovníku o echoplodého pochází zešpan lského a portugalského slova „coco“, což znamená úsm v,úšklebek i grimasu. Toto pojmenování pochází z doby, kdy evropštímo eplavci poprvé vid li kokosové o echy, jejichž t i „d lky“ nasko ápce kokosu jim p ipomínaly šklebící se obli ej.

3) U kokosu endosperm p edstavuje zna nou ást plodu. Rozlišujemejeho pevnou a tekutou ást. Pevná ást je známá bílá dužnina podsko ápkou. Tekutou ást pak p edstavuje osv žující „kokosové mléko“.

15 min.

5.28 Plod kokosovníku – ořech nebo peckovice?

76

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, biologie živo ich , ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linkaBližší seznámení s pozoruhodnou rostlinou žijících v extrémníchpodmínkách Namibské poušt .

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Welwitschia mirabilis je endemitem p íb ežních pís itých pouštív Namibii a Angole.

2) Welwitschie získává vodu pomocí svých list . Pomocí pr duch pakzískává životodárnou vláhu z ranních mlh.

3) Listy welwitschie na své bázi neustále dor stají a na svých koncích sevlivem p írodního prost ední neustále t epí a odumírají.

4) Semena welwitschie se ší í za pomocí v tru. Tento zp sob ší enísemen odborn nazýváme anemochorie.

15 min.

5.29 Podivuhodná rostlina z nehostinné pouště

77

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá ešit samostatn úkol. Provede spole nou kontrolu správnostiešení.

Co budou d lat žáci Samostatn plní zadaný úkol. P ipraví si odpov di na dopl ující otázky.

Motiva ní linka Seznámení s p vodními a nep vodními druhy d evin.

Návodné otázky

ešení úkol :

tajenka: invazní druhy

1. dub letní, smrk ztepilý, tis ervený, jírovec ma al2. trnovník akát, jedle b lokorá, olše lepkavá, b íza b lokorá3. habr obecný, še ík obecný, d ín obecný, vrba bílá4. borovice lesní, zerav západní, bez erný, buk lesní5. lípa srd itá, je áb pta í, jinan dvoulalo ný, javor babyka6. hloh obecný, platan východní, líska obecná, jablo lesní.

1) invazní (invazivní) druh = druh, který není na našem území p vodní, alekterý zde postupn zdomácn l a p izp sobil se místním podmínkám.Snadno se rozmnožuje a ší í, nekontrolovateln až agresivn vytla ujep vodní druhy. P íklad: borovice vejmutovka (Pinus strobus)

2) jírovec ma al – pochází z jižní ásti Balkánského poloostrova (severníecko, Albánie a Bulharsko)

trnovník akát pochází ze Severní Ameriky (z východních oblastí USAz Pensylvánie a Georgie

še ík obecný pochází z jihovýchodní Evropy a poloostrova Malá Asie

zerav západní pochází ze Severní Ameriky

jinan dvoulalo ný – pochází z jihovýchodní íny

platan východní – pochází z jihovýchodní Evropy, Malé Asie a Íránu

20 min.

5.30 Původní a nepůvodní dřeviny

78

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP)Biologie rostlin, Odd lení: Krytosemenné rostliny, t ída: Jednod ložnérostliny, ele : Liliovité

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá žák m ešit nonogram ve dvojicích. Následn nechá žáky vypracovatodpov di na dopl ující otázky. Provede spole nou kontrolu správnostiešení.

Doporu ení:

Tyto úkoly je možné využít, jak pro zopakování charakteristických znakeledi liliovitých, tak jako motiva ní úlohu ješt p ed probíráním tétoeledi (v tomto p ípad ovšem žák m pro ešení dopl ujících otázekp edložte obrazový materiál).

Co budou d lat žáci Ve dvojicích eší zadaný nonogram. Odpoví na dopl ující otázky.

Motiva ní linka Procvi ení charakteristických znak eledi liliovitých na p íkladu tulipánu.

Návodné otázky

ešení úkol :

Doporu ení: Pro lepší pochopení principu ešení nonogramu je možnéza adit pro žáky následující návodný p íklad.

ešení nonogramu:

1) Tulipán pat í mezi jednod ložné rostliny.

2) ele : Liliovité, p íklady zástupc : lilie zlatohlávek, hyacint východní,konvalinka vonná, koko ík mnohokv tý, vraní oko ty listé, ch est

30 min.

5.31 Rostlinný nonogram

79

léka ský, esnek, …

3) a) soub žná žilnatina

b) Tulipán má troj etný kv t, ovšem není zygomorfní (soum rnýpodle jedné roviny soum rnosti), ale aktinomorfní (neboli kv tpravidelný, lze jím proložit n kolik os soum rnosti) a kv tní obalje nerozlišený, tvo ící okv tí.

c) Pestík tulipánu se skládá pouze z blizny a svrchního semeníku,n lka chybí.

d) Plod tulipánu tvo í t ípouzdrá tobolka.

4) Tulipány se rozmnožují pomocí cibulek. Vegetativní rozmnožováni.

5) Holandsko

6) Název tulipán pravd podobn vznikl ze slova „tulibent“, kdy kv ttulipánu p ipomínal svým tvarem turecký epec – turban.

80

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itel

Žák m zadá za úkol p e íst samostatn motiva ní lánek. Zodpovíp ípadné dotazy. Následn nechá žáky ve dvojicích nebo ve skupináchvypracovat úkoly a provede spole nou kontrolu správnosti jejich ešení.

Co budou d lat žáciSamostatn si p e tou text a vypracují ve dvojicích nebo ve skupináchzadané úkoly.

Motiva ní linka Seznámení žák s nejr zn jšími typy opylení rostlin.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Rostlina se bude snažit udržet mikroklima v únosných mezích, a protose v takovém p ípad vytáp ní zastaví.

2) 1. h), 2. a), 3. g), 4. f), 5. i), 6. c), 7. j), 8. d), 9. b), 10. e)

3) Nedostatek barevnosti a nektaru, absence výrazné v n kv t ,nadprodukce lehkých pylových zrn, velký po et kv t .

20 min.

5.32 Rostliny – mistři převleků a triků

81

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, odd lení p esli ky

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontroluodpov dí na zadané otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na zadané otázky.

Motiva ní linka Seznámení žák s „živými fosíliemi“ v íši rostlin.

Návodné otázky

ešení úkol :

P epis indicií:

1) odd lení vyšších rostlin

2) živé fosílie

3) duté p eslenit v tvené a podéln rýhované stonky

4) pokožka prostoupena oxidem k emi itým

5) n které typy tvo í v jednom vegeta ním období lodyhy dvojího typu

1. klí sou adnicový algoritmus (p . H1 = A, H2 = B, …)

2. klí P i dešifrování najdeme v klí i dvojici zadaných písmen a ur ímep íslušnou trojici (ve sloupci i ádku). Dešifrované písmeno je pak to t etívynechané. (p . zadaná dvojice BE, dešifrované písmeno je H)

Doporu ení: Pokud žáci nemohou p ijít na algoritmus zvolených klí , jemožné jim pomoci vhodn zvoleným p íkladem.

ešení šifry: P esli ky

ešení dopl ujících otázek:

1) „Živými fosíliemi“ nazýváme organismy, které si uchovaly velmiarchaické znaky a asto se tak od svých vzdálených p edk velmi máloliší. Ano, existují (p .: ostrorepi, latimérie, bahníci,…).

25 min.

5.33 Rostliny – po stopách Sherlocka Holmese

82

2) P esli ka rolní roste jako plevel na vlh ích krajích polí. Z jara vytvá íhn dou, nev tvenou lodyhu zakon enou výtrusnicovým klasem, podozrání výtrus odumírá. Letní lodyhy – zelené, v tvené, hlavnímúkolem je nashromáždit v oddenku dostatek zásobních látek pro jarnílodyhy p íštího roku. P esli ka lesní roste ve vlh ích lesích. Na ja ez oddenk vyr stají nezelené a nev tvené lodyhy s výtrusnicovýmiklasy, po uvoln ní spor klasy zasychají a opadávají. Následn selodyhy zazelenají a p eslenovit rozv tví.

3) Haptery jsou hygroskopické, za sucha se rozvinují, p i zvyšující sevlhkosti se haptery zkrucují a splétají. Udržují vždy n kolik výtruspohromad a umož ují tak jejich hromadné rozši ování.

4) Nejstarší nálezy pochází ze svrchního devonu, nejv tšího rozvojedosáhly p esli ky v karbonu a permu.

83

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Seznámení s nejvyšším kaktusem sv ta.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Pachycereus pringlei je endemitem severozápadního Mexika, kdeobývá pouštní a polopouštní oblasti stát Baja California, BajaCalifornia Sur a Sonora.

2) Vertikální žebrování stonku umož uje Pachycereus pringlei v dobdeš zv tšit n kolikrát sv j objem a zadržet tak do zásoby úctyhodnémnožství vody.

3) Otevírání kv t u Pachycereus pringlei se uskute uje hlavn v noci,protože jsou v tuto dobu opylovány netopýry.

4) Pachycereus pringlei si asto n kte í pletou s Carnegiea gigantea,který p edstavuje rovn ž ob í kaktus, ovšem na rozdíl od Pachycereuspringlei není tak mohutný, ani vysoký, žebra má na stonku uspo ádanáhust ji u sebe, jeho hlavní stonek se za íná v tvit až v horní t etinsvé výšky a v Mexiku roste pouze v oblasti Sonorské poušt .

15 min.

5.34 Sloní kaktus – nejvyšší kaktus světa

84

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá ešit samostatn úkol. Provede spole nou kontrolu správnostiešení.

Co budou d lat žáci Samostatn plní zadaný úkol.

Motiva ní linka Procvi ení nejznám jších zástupc d evin zábavnou formou.

Návodné otázky

ešení úkol :

(zkratka – N = nahosemenné rostliny, K – krytosemenné rostliny):

1. topol (Populus) – K, ele : vrbovité (Salicaceae)2. habr (Carpinus) – K, ele : b ízovité (Betulaceae)3. lípa (Tilia) – K, ele : slézovité (Malvaceae)4. dub (Quercus) – K, ele : bukovité (Fagaceae)5. olše (Alnus) – K, ele : b ízovité (Betulaceae)6. akát (Robinia) – K, ele : bobovité (Fabaceae)7. jilm (Ulmus) – K, ele : jilmovité (Ulmaceae)8. líska (Corylus) – K, ele : b ízovité (Betulaceae)9. jinan (Ginkgo) – N, ele : jinanovité (Ginkgoaceae)10. mod ín (Larix) – N, ele : borovicovité (Pinaceae)11. bez (Sambucus) – K, ele : zimolezovité (Caprifoliaceae)12. b íza (Betula) – K, ele : b ízovité (Betulaceae)13. javor (Acer) – K, ele : mýdelníkovité (Sapindaceae)14. jasan (Fraxinus) – K, ele : olivovníkovité (Oleaceae)15. smrk (Picea) – N, ele : borovicovité (Pinaceae)16. jedle (Abies) – N, ele : borovicovité (Pinaceae)17. buk (Fagus) – K, ele : bukovité (Fagaceae)

20 min.

5.35 Slovní hrátky – stromy a keře

85

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína zadané otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na zadané otázky.

Motiva ní linka Seznámení s t etihorním reliktem ostrova Sokotra.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Dra inec adíme mezi jednod ložné rostliny do eledi ch estovité(Asparagaceae).

2) Endemit je organismus, který vznikl a je p irozen rozší en jen vur itém omezeném území a nikde jinde se p irozen nevyskytuje.

3) „Dra í krví“ se ozna uje prysky ice dra ince rum lkového (Dracaenacinnabari).

4) Prysky ice dra ince rum lkového neboli cinnabar se používala a ob asdodnes používá v lé itelství, díky jejím desinfek ním ú ink m.Využívala se k barvení keramiky, ke zkrášlování žen, které si s ní barvilynehty a rty, ale také se p imíchává do lak . Kdo by v il, že se s nílakovaly nap íklad housle, v etn legendárních Stradivariho houslí.Díky své barevnosti byla domorodci využívána i p i rituálníchob adech.

5) Zdrojem vláhy v oblastech, kde roste dra inec rum lkový, jsou astose vyskytující ranní mlhy. Na koncích v tví deštníkovité korunydra ince, vyr stají neohebné, me ovité a kožovité listy. Na nichkondenzuje vodní pára z ranních mlh. Vzniklá voda následn stéká polistech do st edu kmene a odtud až k jeho ko en m.

15 min.

5.36 Stromy s bájnou dračí krví

86

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, biologie živo ich , ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Je fík opravdu plodem?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Fíkovník smokvo adíme do eled morušovníkovité (Moraceae).

2) Charakteristické kv tenství fíkovník se nazývá sykonium. P ipomínádužnatou ba ku, na jejíchž vnit ních st nách sedí vlastní kv ty, kterése pozd ji m ní v jednotlivé plody (nažky).

3) Fíkovníky jsou opylovány malým blanok ídlým hmyzem, kterým seanglicky íká „fig wasps“, fíkové vosi ky.

4) Vztah mezi fíkovníkem a vosi kou tak, jak je popsán v textu, m žemeozna it za ist mutualistický. Ovšem existují v p írod i p ípady, kdym že tento vztah sklouznout až k parazitismu n které z ú astnících sestran. Pro zjednodušení a lepší pochopení tématu je však tento p ípadv textu vynechán.

15 min.

5.37 Tajemství fíků  

87

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, biologie živo ich , ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Seznámení s nejmenšími zástupci krytosemenných rostlin.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) T lo drobni ky je zna n redukované do podoby polokulovitého ažtém kulovitého bezžilného lístku (n kdy mohou být spojené dvalístky k sob ), na jehož svrchní stran vyr stají v dutin velmi z ídkakv ty.

2) Drobni ka roste v nivách teplých nížinných ek. Up ednost ujepomalu tekoucí i stojaté m lké eutrofní vody. Biotopem bývají slepái mrtvá ramena ek, vodní kanály nebo okraje m lkých rybník .

3) Ozna ení „C1“ se pro kriticky ohrožený druh, tj. pro druhbezprost edn ohrožený vyhubením, p ežívající jen na n kolikalokalitách v malém po tu jedinc .

15 min.

5.38 Trpaslíci mezi krytosemennými rostlinami

88

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá ešit samostatn úkol. Provede spole nou kontrolu správnostiešení.

Co budou d lat žáci Samostatn plní zadaný úkol.

Motiva ní linka Seznámení s praktickým využitím vybraných zástupc rostlin.

Návodné otázky

ešení úkol :

Tajenka: potravní (trofický) et zec

1) Potravní et zec = zjednodušené vyjád ení potravních vztah v ekosystému se azením jednotlivých druh tak, že p edcházející druh je vždy zdrojem potravy pro druh následující.

2) Rozeznáváme 3 typy:

a) pastevn -ko istnický potravní et zec

b) parazitický potravní et zec

c) dekompozi ní potravní et zec

3) lov k bývá kone ným lánkem v tšinou v pastevn -ko istnickém potravním et zci (p .: asy -> perloo ky -> ryby -> dravé ryby -> lov k).

25 min.

5.39 Víte, k čemu se rostliny používají?

89

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá ešit samostatn úkol. Provede spole nou kontrolu správnostiešení.

Co budou d lat žáci Samostatn plní zadaný úkol. P ipraví si odpov di na dopl ující otázky.

Motiva ní linka Seznámení s p vodem nejznám jších kulturních rostlin.

Návodné otázky

ešení úkol :

Tajenka: Genofondové centrum je definováno jako geografická oblast,kde se p edpokládá vznik ur itého kulturního druhu.

ešení: 1) + 2)

a) východoasijské centrum – zna ná ást íny, Korea, Japonsko,ajovník ínský, meru ka obecná, další p .: rýže setá, proso seté,edkev setá

b) jihoasijské centrum – Indie a JV Asie, banánovník, okurka setá,další p .: cukrovník léka ský, sko icovník cejlonský, kokosovníko echoplodý

c) st edoasijské centrum – Afghánistán, ást Pákistánu, Tádžikistána Uzbekistán, cibule kuchy ská, len setý, další p .: špenát setý,esnek setý, pistácie pravá

d) p edoasijské centrum – Irák, ást Íránu, Sýrie, Malá Asie až poZakavkazsko, o ka kuchy ská, vl í mák, další p .: hrách setý,pórek, mi ík celer

e) st edomo ské centrum – kolem St edozemního mo e, kmín setý,epka olejka, další p .: brukev zelná, kaštanovník jedlý, olivovníkevropský

f) východoafrické centrum – Ethiopie a jižní Súdán, irok sudánský,kávovník arabský, další p .: sezam indický, sko ec obecný

g) st edoamerické centrum – j. okraj USA, p es Mexiko až poPanamu, kakaovník pravý, kuku ice setá, další p .: povijnice jedlá,slune nice ro ní, paprika ro ní

h) jihoamerické centrum – Peru, Ekvádor, Bolívie, Brazílie, Paraguay,lilek brambor, lilek raj e, další p .: podzemnice olejná, tabákvirginský, fazol obecný

25 min.

5.40 Znáte původ nejznámějších kulturních rostlin?

90

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP)Biologie rostlin, odd lení: Krytosemenné rostliny, t ída: Dvoud ložné r.,ele : Bukovité

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá žák m za úkol p e íst motiva ní lánek. Po p e tení lánku podnítížáky k diskuzi o záhadné d evin . Následn nechá žáky samostatnvyplnit k ížovku. Provede spole nou kontrolu správnosti ešení zadanék ížovky a následn zadaných otázek.

Doporu ení: Využít lánek bu p ed probíráním eledi bukovitýchmotivace, nebo po probrání eledi dopln ní znalostí. Ohodnotitnejrychlejší ešitele k ížovky za jejich aktivitu.

Co budou d lat žáciSamostatn p e tou text, vyluští k ížovku a následn zodpoví dopl ujícíotázky.

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

ešení k ížovky:

1. dvoud ložné, 2. kruhovité, 3. obal, 4. felogen, 5. anemochorie,6. tloustnutí, 7. žilnatina, 8. plodenství

tajenka: dub letní

1) bukovité2) nap . buk lesní, dub zimní, dub ervený, kaštanovník jedlý,3) N mecko, Velká Británie, Spojené státy americké4) nap . Old ich v dub v Peruci

20 min.

5.41 Záhadný král lesa

91

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Doporu ení: Využít lánek jako motivaci p ed probíráním tématu.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka N které stromy jsou starší než egyptské pyramidy

Návodné otázky

ešení úkol :

1) dendrochronologie (datování d eva pomocí letokruh ),radiokarbonová analýza uhlíku C14 (zjiš ování množství izotopu C14 vezkoumaném materiálu – po smrti organismu se díky radioaktivnímurozpadu množství izotopu C14 konstantní rychlostí snižuje)

2) letokruh je p ír stek jarního a letního d eva za sezónu, vzniká innostíkambia

3) dlouhov ké d eviny – nap . tis, jalovec, hloh, dub, lípa

krátkov ké d eviny – b íza, osika, vrba, olše šedá

4) vyd evení obilných jam, krovy historických staveb, mostní pilí e,d ev né sochy, masivní nábytek, základy staveb

20 min.

5.42 Jak staré mohou být stromy a jak vědci stáří stromů určují

92

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linkaPodle zp sobu fixace CO2 p i fotosyntéze lze rozlišit dv skupiny rostlin –jaký je rozdíl mezi C3 a C4 rostlinami?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) P i fotosyntéze z vody a CO2 vznikají cukry a kyslík. Energii dodáváslune ní zá ení.

2) U C3 rostlin je primárním produktem temnostní fáze fotosyntézyt íuhlíkatá slou eniny – 3 fosfoglycerát, a u C4 rostlin je primárnímproduktem temnostní fáze fotosyntézy ty uhlíkatá kyselina –oxalacetát.

3) Fotorespirace (sv telné dýchání rostlin na sv tle probíhající procesopa ný k fotosyntéze) rostlina p i n m p ijímá kyslík a produkujeCO2. Fotorespirace je zp sobena oxygenázovou aktivitou enzymuRubisco (ribulosa 1,5 bisfosfátkarboxylasa/oxygenasa), která je zab žných podmínek v pom ru asi 4:1, ale p i nízkých koncentracíchCO2 a vysokých koncentracích O2, m že p evládnout oxida ní aktivita,nap . za horkých letních dn . P i fotorespiraci se na rozdíl odmitochondriální respirace neuvol uje ATP (energie), ale dochází kešt pení meziprodukt fotosyntézy, produkci oxidu uhli itého a tím keztrátám na substrátu a energii. Rostliny takto mohou ztrácet 20 40%p ijatého CO2. Na rozdíl od fotosyntézy neprobíhá fotorespiracepouze ve chloroplastech, ale jednotlivé fáze se uskute ují vchloroplastech, cytosolu, peroxisomech a mitochondriích.

4) Mezofyl nej ast ji rozd len na palisádový a houbový parenchym,cukry vznikají v Calvinov cyklu, ztráty fotorespirací. V tšina rostlinmírného pásma.

5) C4 rostliny mají v tšinou v n ité uspo ádání chlorenchymu. U C4

20 min.

5.43 C3 a C4 rostliny

93

rostlin probíhá dvojí, prostorov odd lená karboxylace – v bu káchmezofylu vznikají ty uhlíkaté kyseliny, v bu kách v n itých pochevjsou syntetizovány cukry. C4 rostliny využívají sv telnou energiiú inn ji než C3 rostliny, u nichž dochází ke ztrátám produkcefotorespirací. Rostliny, u nichž byl zjišt n C4 syndrom, pat ítaxonomicky do r zných eledí (p ibližn 8 000 druh ). Z celkovéhopo tu asi 10 000 druh trav (Poaceae) pat í p ibližn polovina k C4rostlinám – nap . kuku ice (Zea), cukrovník (t tina cukrová,Saccharum officinarum), proso (Panicum), iroky (Sorghum). Udvoud ložných rostlin byl C4 syndrom zjišt n u n kteých zástupceledí laskavcovitých (Amaranthaceae), merlíkovitých(Chenopodiaceae), šruchovitých (Portulacaceae) a nap . pryšcovitých(Euphorbiaceae). C4 rostliny jsou dob e adaptované na suché a tepléklima. asto jsou to agresivní plevele.

94

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Rostlinné t lo nejsou pouze bu ky.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Fytolity jsou mikroskopické útvary inkrustující bun né st ny nebokrystalické inkluze nacházející se uvnit bun k. Nej ast ji se jedná oanorganické látky, krystalické inkluze mohou však vytvá et i n kteréorganické látky.

2) Využití fylolitové analýzy je mnohostranné (p edevším využitísilikátových fytolit ). Využívá se nap . p i rekonstrukci vegetacep íslušného období (nej ast ji starší holocén, pleistocén, ale i staršíobdobí), v archeologii p i determinaci p stovaných rostlin ( asto bývázkoumán obsah obilných jam, silikátové fytolity trav jsou astoinkovitého tvaru nebo nepravidelného tvaru s výb žky), p iidentifikaci fosilních p d, v n kterých p ípadech umož uje fytolitováanalýza rozlišit mo ské a terestrické sedimenty, m že sloužit jakoforenzní nástroj v kriminalistice aj.

3) Nejrozší en jším typem fytolit jsou krystaly š avelanu vápenatého.P íkladem krystalických inkluzí š avelanu vápenatého jsou krystalickýpísek ve stoncích bez (Sambucus), styloidy v bu kách suknice cibuleesnek (Allium), v listech begónií (kysala, Begonia), révy vinné (Vitisvinifera), v lýku mnohých d evin, rafidy ve stoncích pode ky(Tradescantia), dr zy v lýku lípy (Tilia) aj. Uhli itan vápenatý (CaCO3)vytvá í u n kterých rostlin, nap . v bu kách epidermis listu fíkovníkupryžodárného (Ficus elastica), hroznovité shluky, tzv. cystolity.Kyselina k emi itá (SiO2 . nH2O) inkrustuje bun né st ny epidermisve form pevného silikátového polymeru – nap . u p esli ek(Equisetum), trav (lipnicovité, Poaceae), ost ic (Carex), bun né st nyžahavých trichom kop iv (Urtica). U n kterých druh bambus jsou

20 min.

5.44 Co jsou to fytolity

95

interceluláry v internodiích stébel vypln ny k emi itými konkrecemiznámými jako tabašír.

4) V semenech n kterých rostlin, nap . sko ce (Ricinus), fazolu(Phaseolus), trav aj., se nacházejí bu ky obsahující aleuronová zrna.Aleuronová zrna vznikají tak, že prekurzory zásobních bílkovinpronikají z cytoplazmy do vakuoly, kde se m ní na základní ásti zrna.

96

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky

Motiva ní linka Rád se toulám rosou (a nebo guta ní kapalinou)?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Gutace je výdej vodných roztok v kapalném stavu hydatodami.2) Hydatody (vodní skuliny) mají podobnou stavbu jako stomata. Jsou

tvo eny zpravidla dvojicí velkých, nej ast ji odum elých sv racíchbun k. Schopnost regulace velikosti vodní skuliny je omezená,v tšinou jsou hydatody, na rozdíl od stomat, stále otev ené.

3) Gutací je vyrovnávána vodní bilance rostliny p i rychlém p íjmu vodyko eny a nízké rychlosti transpirace, nap . za vlhkých a chladných nocípo teplých dnech, kdy je vyh átá p da a rostlina na erpala dostatekenergie nebo po dešti, kdy dochází k na ed ní p dního roztoku avoda snáze proniká do ko en , pop . asn ráno, kdy je vzduchnasycen vodními parami a je zastavena transpirace.

4) Po vyschnutí rosy nez stanou vysrážené minerály.

5 min.

5.45 Gutace

97

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linkaHaustoria p edstavují potrubí, jímž paraziti kradou vodu a n kdy iasimiláty hostitel m.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Holoparazitismus úplný parazitismus, rostliny jsou nezelené,neasimilují. Hemiparazitismus poloparazitismus, rostliny jsouzelené, asimilují.

2) Haustoria poloparazit jsou napojena pouze na xylém (d evo)hostitele. Holoparaziti jsou napojeni nejen na xylém hostitele, aletaké na floém (sítkovice), z n hož erpají produkty fotosyntézyasimiláty.

3) všivec, ochmel, jmelí, sv tlík, ernýš.4) záraza, podbílek, raflesie, kokotice.

20 min.

5.46 Haustoria parazitů

98

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Stomata umož ují životn nezbytné procesy transpiraci a fotosyntézu.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Stomata (pr duchy) zajiš ují vým nu plyn mezi ovzduším amezofylem list . Umož ují p íjem oxidu uhli itého pot ebného kfotosyntéze a p íjem kyslíku pot ebného k respiraci. Pr duchovýmišt rbinami stomat také difunduje vodní pára z listu do ovzduší –stomatární transpirace. Stomatární transpirace uvádí do pohybutranspira ní proud a ochlazuje listy.

2) P ijímá li sv rací bu ka vodu, stoupá vnit ní tlak v bu ce (turgor),pružná h betní st na se napíná, sv rací bu ky se ohýbají apr duchová št rbina se otevírá. Klesá li ve sv racích bu kách turgor,sv rací bu ky se nap imují a pr duchová št rbina se uzavírá.Regulace velikosti pr duchové št rbiny se tedy d je ohýbáním anap imováním ledvinovitých sv racích bun k. Osmotické pom ry vesv racích bu kách jsou dány p edevším koncentrací draselných ionta také koncentrací osmoticky aktivní sacharosy.

3) Velmi významný signál pro otevírání a zavírání pr duch p edstavujesv tlo (p edevším modrá a ervená složka spektra). V tšina rostlinotevírá stomata po rozedn ní, ve er stomata zavírají, CAM rostliny(nap . sukulenty) mají stomata otev ená v noci, ve dne zav ená.Pr duchy se zavírají ve vadnoucích rostlinách, nap . v letních dnechkolem poledne (d sledkem je snížení intenzity fotosyntézy). Uzav enípr duchové št rbiny je zp sobeno dehydratací, a tedy sníženímturgoru sv racích bun k, a také p sobením kyseliny abscisové (ABA).K zavírání pr duch (i p i plném nasycení listových pletiv vodou) vedenízký parciální tlak vodní páry v okolí listu. Naopak sníženíatmosférického tlaku vyvolává otevírání pr duch (tohoto poznatku

20 min.

5.47 Jak a proč se zavírají a otevírají průduchy

99

se využívá k rychlému a šetrnému sušení lé ivek, kdy se v sušárnáchum le snižuje atmosférický tlak). Otevírání a zavírání pr duchvykazuje do jisté míry i cirkadiánní (diurnální) rytmickou pravidelnost.Schopnost regulace velikosti pr duchové št rbiny závisí i na druhovép íslušnosti. Vlhkobytné rostliny (nap . blatouch, vrby) tutoschopnost ztratily, mají stomata stále otev ená, a proto p inedostatku vody brzy vadnou.

100

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Schopnost zelených rostlin lovit sv tlo je základem života na Zemi.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) K fotosyntéze využívají zelené rostliny sv tlo v rozsahu zhruba 400 –750 nm (FAR fotosynteticky aktivní zá ení).

2) Zelená ást spektra není chlorofylem absorbována a odráží se, odtudtedy zelená barva list .

3) Pomocí protein pigmentových sv tlosb rných anténních soustav(LHC – light harvesting komplex), které jsou sou ástí fotosystémukotvených v membránách thylakoid . Jsou tvo eny shluky n kolikastovek molekul chlorofylu a, chlorofylu b a karotenoid . Jakmilen která z molekul LHC zachytí foton, je excita ní energie, na principuinduktivní molekulární rezonance, p edávána z jedné molekulybarviva na druhou, dokud nedosáhne molekul chlorofylu aumíst ných v reak ním centru fotosystému – zde za íná vlastníp enos elektron a tedy první sv tlem pohán ná reakce fotosyntézy.

20 min.

5.48 Jak rostliny loví světlo

101

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Jak rostliny bojují s nedostatkem vody.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Xeromorfní adaptace jsou adaptace na suché biotopy sloužícík dokonalejšímu hospoda ení s vodou. Heliomorfní adaptace chránírostliny p ed radiací.

2) Silná kutikula, vosková vrstva na povrchu list , trichomy (zastín ní),pono ené pr duchy, p ítomnost stomat na spodní zastín né stranlistu (hypostomatický list) nebo naopak p ítomnost stomat p edevšímna svrchní stran list u xerofytních trav, jejichž listy se svinují,diferencovaná hypodermis, heterobarický list xerofytních trav.

3) Malá transpira ní plocha (jehlicovité listy jehli nan ), orientace listhranou epele ke slunci (ekvifaciální listy kompasových rostlin), opadlist za sucha, nap . shazování list listná mírného pásma napodzim, úplná ztráta list , nap . u kaktus . Kulovitý i válcovitý tvart la. Velmi hluboké ko eny (dosažení spodní vody a zásobárna vody),m lké do plochy rozložené ko eny (rychlá absorpce vody).

4) Schopnost zavírat pr duchy p i vodním deficitu (syntéza kyselinyabscisové), schopnost syntézy stresových bílkovin – dehydrin , CAMmetabolismus u sukulent (= p íjem CO2 v noci otev enými pr duchy,p es den jsou pr duchy zav ené a transpirace je omezena naminimum), p esm rování transportu vody za sucha do ko en .Schopnost ko en rychle nasávat vodu (vysoký osmotický tlakv bu kách ko enového vlášení). Schopnost snášet vysýchání pletivspojené se ztrátou bun ného turgoru a zvýšením koncentracebun né š ávy (rostliny poikilohydrické, hydrolabilní, aridotolerantní).

5) Povrch list heliofyt má asto silnou, lesklou kutikulu, pop .

25 min.

5.49 Rostliny a nedostatek vody

102

voskovou vrstvu zvyšující reflexi (odraznost) sv tla (tzv. albedo) –nap . tuhé sklerifikované listy ke st edomo ských macchií. Listyrostlin rostoucích na výslunných stanovištích a oligotrofníchsubstrátech (nap . rašeliništ , v esovišt ) jsou kožovité, lesklé, mívajímalý povrch a podvinutý okraj listu, tzv. erikoidní listy. Ozá ení listsnižují také trichomy nebo postavení ekvifaciálních list kompasovýchrostlin hranou ke slunci.

6) Kaktusy jsou stonkové sukulenty (chylokauly). Stonky jsou v tšinouválcovité nebo kulovité, silné, s dužnatým slizovitým mezofylem,jehož bu ky mají velké vakuoly napln né vodou (hydrenchym). Listyjsou p em n ny v trny.

7) Terofyty jsou jednoleté rostliny, p ekonávají období sucha v podobdormantních semen.

8) Listy vyšších inzercí jsou vystaveny intenzivn jšímu zá ení a majíproto xeromorfn jší stavbu než listy nižších inzercí.

103

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína otázky.Poznámka – tato problematika je podrobn ji rozvedena v lánku Z ko endo vrcholk strom – dálkový xylémový transport.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Jakými mechanismy se voda transportuje do koruny vysokého stromu?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Transpira ní proud.

2) Transpirace, koheze, adheze, ko enový vztlak.

3) Difúze vodní páry stomaty (pr duchy) v epidermis list .

20 min.

5.50 Jak se transportuje voda do koruny stromu

104

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Didaktická poznámka:

Z uvedených skute ností vyplývá didaktický problém – u it modernísložitý systém nebo se p idržet zavedeného tradi ního systému, i když jev mnoha p ípadech v rozporu s moderními poznatky v dy.

Doporu ení k výkladu systému krytosemenných rostlin – respektujtetradi ní systém tak, jak je uveden v u ebnicích, u ebních osnovách av Katalogu požadavk k maturitní zkoušce (nap . rozd leníkrytosemenných rostlin na dvoud ložné a jednod ložné). Z didaktickéhohlediska není zatím vhodné respektovat moderní systém, mj. i proto, ženavrhované klasifika ní schéma se s p ibývajícími poznatky molekulárnísystematiky neustále m ní. Je však nutné studenty o tomto problémustru n informovat, p edevším studenty s hlubším zájmem o botaniku,s odkazem na odborné zdroje informací a p ípadné budoucívysokoškolské p ednášky ze systému a fylogeneze rostlin. Využitímolekulárn kladistických metod v systematice je p íkladem integrace astírání rozdíl mezi „bílou a zelenou biologií“.

Co budou d lat žáciSamostatn p e tou text. S využitím internetu i vysokoškolské u ebnicesystematické botaniky (práce s odborným textem) vypracují odpov di naotázky.

Motiva ní linkaNa základ moderních poznatk (p edevším studia molekulárních znak )se názory na systematickou klasifikaci rostlin neustále m ní.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Systematické len ní krytosemenných rostlin na dvoud ložné ajednod ložné je založené na tradi ních znacích – morfologických aanatomických (typ a uspo ádání cévních svazk ve stonku, po etkv tních ástí, typ žilnatiny list aj.), karyologických, palynologických

20 min.

5.51 Jak se vypořádat s novými názory na systematické čle-nění krytosemenných rostlin

105

a fytochemických.

2) Základním principem kladistiky je požadavek striktní fylogenetickémonotypie monofyletický taxon v sob zahrnuje všechny potomkyspole ného (hypotetického) p edka.

3) K odhalování vzájemných fylogenetických vztah mezi rostlinnýmitaxony jsou využívána molekulární data ze sekvencí nukleovýchkyselin (p edevším RNA jaderného a DNA mitochondriálního ichloroplastového geonomu).

4) BAZÁLNÍ KRYTOSEMENNÉ – nejstarší preangiospermní rostliny (tzv.skupina ANITA – nap . Amborellaceae, Nymphaeaceae – lekníny,stulíky);

MAGNOLIOVÁ V TEV (tzv. magnolidy – nap . Lauraceae vav íny,Magnoliaceae šácholany, Aristolochiaceae – podražce, kopytníky,Piperaceae pep ovník). Sporné je za azení starobylých eledíChloranthaceae a Ceratophyllaceae;

JEDNOD LOŽNÉ (MONOCOTS) – nap . liliovité, trávy, palmy;

PRAVÉ DVOUD LOŽNÉ (EUDICOTS) – v tšina tradi níchdvoud ložných.

5) Amborella trichopoda, endemit Nové Kaledonie.

106

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Jak vznikly semenné rostliny?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) U živo ich vznikají meiózou gamety, u rostlin spory! Gamety rostlin(spermatozoidy, bu ky spermatické, oosféra) vznikají mitózou!

2) Výtrusné rostliny, nap . plavun , p esli ky, kapradiny.

3) Vývojové kroky vedoucí ke vzniku primitivní semennosti:

Vznik heterosporie (r znovýtrusnost) – výtrusy jsou rozlišeny namalé sam í a velké sami í.

Redukce po tu sami ích výtrus ve výtrusnici na jediný výtrus.

V dob zralosti neopouští sami í výtrus výtrusnici – gametofytvyklí í uvnit výtrusnice je pohlcen sporofytem a stává se nasporofytu závislý. K oplození oosféry spermatozoidy docházína rostlin uvnit sami í výtrusnice, v podstat již jakéhosiprimitivního vají ka, které se po oplození m ní v semeno. Vají koje tedy v podstat sami í výtrusnice uzavírající sami í gametofyt.

4) Z fosilních skupin rostliny kapra osemenné, n které vyhynuléplavu ovité rostliny, vrane ky a n které p esli ky. Semennosti nikdynedosáhly kapradiny. Z recentních skupin rostliny nahosemenné akrytosemenné.

20 min.

5.52 Jak vzniklo vajíčko a semeno u semenných rostlin?

107

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Plazmodesma – komunika ní kanál mezi rostlinnými bu kami.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Bun ná st na rostlinných bun k sestává z celulózových fibril aamorfní matrix. Celulóza je polysacharid tvo ený až 14 tisícilineárn uspo ádanými glukózovými jednotkami spojenýmiglykosidickými vazbami. Matrix sestává z hemicelulóz, pektin abílkovin.

2) Plazmodesmu tvo í kanálek (m že být i v tvený) o pr m rup ibližn 50 nm – 100 nm vystlaný plazmalemou, jímž procházítenké vlákno endoplazmatického retikula, tzv. desmotubulus.

3) Bu ky pletiva roslin vytvá ejí plazmodesmaty propojenýsymplastický transportní systém, jímž se uskute uje regulovanýzrychlený transport vody, iont , nízkomolekulárních látek(jednoduché cukry, aminokyseliny, fytohormony), ale i n kterýchmakromolekul (mRNA) a vir . Symplastický systém sloužík transportu na kratší vzdálenosti mimo vodivá pletiva cévníchsvazk (extrafascikulární transport), p edevším k zajišt ní p ítokua odtoku látek z vodivých pletiv.

15 min.

5.53 K čemu jsou rostlinám plazmodesmy

108

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Kdy a jak rostliny kolonizovaly souš?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Nejpravd podobn jšími p edky vyšších suchozemských rostlin (=cévnatých rostlin a mechorost ) byly semiakvatické zelenéheterotrichální asy. Nejblíže vyšším suchozemským rostlinám se zdajíbýt asy rodu Coleochaete ze skupiny parožnatek (Charophytae).

2) Nejstarší dosud známé suchozemské rostliny s organiza ní úrovnípodobnou cévnatým rostlinám (doložené nálezy spor a makrofosilíí –úlomky telom ) jsou zástupci rodu Cooksonia ze st edního siluru (420mil. let).

3) K ukotvení rostlin a erpání živin a vody sloužily rhizomoidy, povrchrostlin kryla epidermis s kutikulou (ochrana p ed vysýcháním a p edslune ní radiací), v epidermis byla diferencována stomata (pr duchy),která zajiš ovala regulovanou transpiraci a tím i ízené hospoda enís vodou transpirace také vytvá ela hnací sílu vzestupnéhotranspira ního proudu a zajiš ovala ú innou termoregulaci –ochlazování pletiv, st ny výtrusnic byly vícevrstevné – ochrana p edvysýcháním výtrusorodého pletiva, st na výtrusu byla impregnovánasporopoleniny – ochrana p ed vysýcháním a p ed p sobenímmikroorganism . Jednou ze zásadních anatomických adaptací bylvznik specializovaných vodivých pletiv. Tato pletiva zajiš ovala vrostlin transport vody, anorganických a organických látek na delšívzdálenosti vertikálním sm rem. Vytvo ila také zpev ující mechanickýskelet, umož ující rostlinám odolávat pov trnostním vliv m.

20 min.

5.54 Kolonizace souše rostlinami

109

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Jak funguje podzemní internet.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Mykorhizní symbióza je symbióza ko en vyšších rostlin se specifickouskupinou p dních hub.

2) Mykobiont: zprost edkuje rostlin kontakt s p dou, mnohonásobnzv tšuje aktivní absorp ní povrch ko ene a zlepšuje tak zásobenírostlin vodou a minerálními látkami, dodává rostlin energetickybohaté uhlíkaté látky, nej ast ji sacharid trehalózu (mykotrofnívýživa), svými enzymy št pí dusi nany a nerozpustné fosfáty a získanýdusík a fosfor dodává rostlin , hyfy na povrchu ko ene chrání ko enp ed mechanickým poškozením a p ed patogeny (hyfy produkujíantibiotika), vzájemným propojením rostlin houbovými hyfami vznikáv p d myceliální sí (tzv. houbový internet), kterým mohou býttransportovány r zné živiny a asimiláty. Dochází k ú in jšímurozd lování živin a mykorhiza tak m že mít vliv na zvyšování druhovédiverzity.

3) Fykobiont: dodává houb sacharidy (není jisté u orchideoidnímykorhizy), vitaminy a látky podporující r st houby.

4) Mycelium tvo í na povrchu ko en houbový pláš , hyfy pror stají domezibun ných prostor ko enové k ry, nevnikají však do bun kko ene.

5) Hyfy mykobionta pronikají do bun k ko ene.

20 min.

5.55 Mykorhizní symbióza – podzemní internet

110

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Subtropy v Antarktid ?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Období raného eocénu spadá do starších t etihor (palmy zde rostlyp ed 53 mil. let).

2) Palynologická analýza.

3) V raném eocénu byla koncentrace oxidu uhli itého na Zemi podstatnvyšší, než je stávajících 390 ppm, pohybovala se totiž minimálnkolem 600 ppm, a pravd podobn ješt mnohem výš („skleníkovýeocén“). Globální teploty byly zhruba o p t stup Celsia vyšší než vsou asnosti a neexistovaly takové teplotní rozdíly mezi póly arovníkem. Podnebí na Zemi bylo teplé a mírné. Zemská vegetace bylabujná, p evážn tropická s velkými oblastmi bažinatých les .

4) Tato éra je proto v centru pozornosti dnešních v dc , protože m ženapov d t, jak se naše planeta bude m nit v d sledku globálníhooteplování, jež zp sobuje rostoucí koncentrace oxidu uhli itého adalších skleníkových plyn . Situace z dob eocénu ale m že pomoci p ivytvá ení po íta ových model , které se využívají p i odhadech vlivuemisí na klima. Základní otázka je – jsou sou asné zm ny klimatuzp sobené lov kem nebo jsou sou ástí p irozených klimatickýchcykl ?

10 min.

5.56 Palmy na pobřeží Antarktidy

111

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn text. Provede spole n kontrolu odpov dína otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Mají nahosemenné rostliny plody?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Plod (fructus) vzniká ze semeníku nebo celého pestíku b hemp em ny vají ek v semena.

2) U nahosemenných rostlin, kam pat í i tis a jalovec, jsou vají ka nahá,nejsou ukryta v semeníku pestíku. Nahosemenné rostliny tedy netvo ípravé plody.

3) U tis (Taxus) je semeno ukryto v erven zbarveném míšku(epimatium), který vzniká proliferací a zdužnat ním prstencovitéhopodsemenného valu. U jalovc (Juniperus) sr stají zdužnat lésemenné šupiny sami í šištice v útvar p ipomínající mod e zbarvenoubobuli, tzv. galbulus (známé jalov inky).

10 min.

5.57 „Semenné bobule“ tisu a jalovce

112

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Jak vznikly orgány cévnatých rostlin?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Telomy byly koncové, jednožilné (s d evost edným = hadrocentrickýmcévním svazkem), radiáln soum rné, asimilující, v tšinou vidli nat(dichotomicky) v tvené osové orgány.

2) Telomové rostliny byly malého vzr stu (nej ast ji do 1 m). Vytvá elyporosty v p íb ežních zónách.

3) Ploché asimila ní listy vznikly sr stem zplošt lých, do rovinyse azených telom .

20 min.

5.58 Telomová teorie

113

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Mnoho rostlin poskytuje textilní surovinu.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Vlákna ze stonku poskytují len, konopí, jutovník, kenaf a nap .kop iva. Vlákna z listu – agave sisalová, novozélandský len, p adnýbanánovník. Oplodí – o echy kokosové palmy. Trichomy osemení –bavlník.

2) Uspo ádání celulózových fibril ve st n vláken zp sobuje, že senavlh ené vysýchající ln né vlákno zkrucuje doprava, na rozdíl odkonopného vlákna, které se zkrucuje doleva.

3) P i tírenském zpracování se odstra uje d evní ást (pazde í) a získáváse ln né vlákno. Z nekvalitních stonk a z rozv tvených koncovýchástí stonku se získává koudel.

4) Nejrozší en jší sv tovou textilní rostlinou je bavlník (nej ast jiGossypium hirsutum). Textilní surovinou bavlníku jsou 3 – 6 cm dlouhétrichomy osemení tvo ené istou celulózou.

15 min.

5.59 Textilní rostliny

114

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie, biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itel Metodická pr vodka

Co budou d lat žáciZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Motiva ní linka Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Tis ervený (Taxus baccata) je dvoudomý, dlouhov ký, pomalurostoucí ke i strom. Jeho d evo je t žké bez prysky i ných kanálk ,ve st edov ku používané k výrob luk . Tisy jsou poz statky z éryt etihor (t etihorní relikt), u nás jsou chrán né zákonem.

2) Celá rostlina (mimo ervený míšek – epimatium) je prudce jedovatá.Obsahuje alkaloidy taxin B a malé množství krystalického taxinu A.Taxin se v kyselém prost edí žaludku velmi rychle vst ebává p íznakyotravy se dostavují již do 30 minut. Smrt nastává rychle zástavou srdcev diastole a obrnou dechu.

3) Z k ry tisu západoamerického (Taxus brevifolia) se získává paclitaxel,komer n známý jako taxol, který se v onkologii využívá jakocytostatikum (mitotický jed) p i chemoterapii karcinom prsu,ovariálních karcinom a také bronchiálních karcinom .

4) Geneticky upravené bakterie Escherichia coli.

15 min.

5.60 Tis jedovatý i léčivý

115

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Jak vznikly orgány cévnatých rostlin?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Rostliny p ijímají p dní dusík ve form NO3– a NH4

+ iont .

2) Molekulární dusík je nitrogenními bakteriemi redukován (katalyzujeenzym nitrogenáza) na amonný iont, který je rostlinou využívánk tvorb dusíkatých organických slou enin.

3) Proces fixace vzdušného dusíku vyžaduje p ítomnost r žového barvivaleghemoglobinu – zajiš uje anaerobní prost edí tím, že váže kyslík.

4) Bobovité (hrách, bob, vikev, jetel). P stitelé rýže využívají vodníkapradinu rodu Azolla, která žije v symbióze se sinicemi.

15 min.

5.61 Některé rostliny mohou využívat vzdušný dusík – jak to dělají?

116

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Voda je pro život rostliny nezbytná – jak se dopraví do vrcholk strom

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Tracheidy a tracheje.

2) Vzestupný transpira ní proud.

3) Hlavní hybnou (tažnou) silou xylémového transportu je zápornýhydrostatický tlak (podtlak) v listech vyvolaný listovou stomatárnítranspirací (difuze vodní páry stomaty). Transpirace zp sobuje ztrátuvody v intercelulárách mezofylu listu v d sledku adheze (p ilnavostvody k hydrofilním bun ným st nám mezofylových bun k) docházík vtahování tenkého povrchového vodního filmu pokrývajícího st nybun k obklopujících interceluláry do drobných skulin mezi bu kamimezofylu a také do mikropór mezi celulosními mikrofibrilami vbun ných st nách. Tyto mikropóry mají pr m r okolo 10 nm.V d sledku adheze a vysokého povrchového nap tí vody docházív mikrokapilárách ke kapilární elevaci – vytvá í se konkávn vydutémenisky, pod kterými se generuje negativní kapilární tlak posunujícívodní sloupec vzh ru. Na jednoduchém modelu (obr.) lze vysv tlit, ževodní sloupec vystoupá do takové výšky, až se kapilární ahydrostatický tlak vyrovnají. Teoreticky lze p i pr m ru mikrokapiláry5 10 nm dosáhnout snížení tlaku až o 30 MPa, který by posta oval natransport vody až do výšky 3000 m. Na mikrokapiláry bun ných st njsou p ipojeny kapiláry xylému (cévice a cévy) jimiž je tažen vodnísloupec vzh ru a neustále dopl uje vodu v mezofylu listu ztracenoutranspirací. P etržení vodního sloupce zamezují vysoké kohezní sílymezi molekulami vody (molekuly vody jsou spojeny vodíkovýmim stky).

20 min.

5.62 Z kořenů do vrcholků stromů – dálkový xylémový transport

117

4) Ko enový vztlak je hromadný tok vody (vodných roztok ) xylémemz ko en do nadzemních ástí rostliny pohán ný pozitivnímhydrostatickým tlakem. V zásobních pletivech ko en docházík hydrolýze škrobu na osmoticky aktivní jednoduché sacharidy, kterésnižují vodní potenciál bun k ko ene, a tedy zvyšují schopnost ko enp ijímat vodu. Dále jsou aktivn vylu ovány minerální ionty z bun kpericyklu a parenchymatických bun k st edního válce do vodivýchdrah xylému (p edevším v noci), kde snižují osmotický potenciál, a tími vodní potenciál – voda proniká do xylému, dochází k p esycenítracheid a trachejí vodou, vytvá í se pozitivní hydrostatický tlak, kterýaktivn vytla uje vodu vzh ru.

118

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linkaDistribuce asimilát floémovými drahami výrazn ovliv uje hospodá skývýnos rostlin.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Sink (metabolická jímka) je obecné ozna ení pro ást rostliny, kde jsoudodané asimiláty využívány k r stu (meristematické zóny) neboukládány do zásoby (ko eny, oddenky, hlízy, cibule, plody aj.).

2) Hlavní transportní formou cukr je sacharosa, pop . oligosacharidy.

3) Pln ní vodivých drah floému (phloem loading) roztoky asimilátz mezofylových bun k probíhá symplastickou cestou(plazmodesmaty), ast ji však apoplastickou cestou (bun nýmist nami).

4) Hnací silou asimila ního proudu je pozitivní tlakový turgorový gradientve sm ru transportu (rozdíl hydrostatických tlak v míst pln nífloému a v míst vyprazd ování floému), který p ekoná odporvodivých drah floému.

20 min.

5.63 Ze zdroje do sinku – fl oémový transport

119

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Na každém r ení je vždy trocha pravdy.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Obvodové jazykovité kv ty, vytvá ející žlutý až oranžový lemkv tenství a trubkovité kv ty uvnit kv tenství vytvá ející ter . Úbor.

2) Plodem je nažka. Tmavé zbarvení plod zp sobuje vrstva oplodí,která obsahuje tmavé barvivo fytomelanin.

3) Slune nice pochází z území dnešního Mexika a z východu Spojenýchstát .

4) Heliotropismus.

5) Potraviná ský olej, nažky jsou sou ástí krmiva pro ptáky, n kterédruhy slune nice se silážují – krmivo pro skot.

15 min.

5.64 Otáčí se slunečnice za sluncem?

120

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka D evo je základní technická surovina.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) D evo vzniká mitotickým d lením bun k kambia dost edivýmsm rem.

2) Letokruh je p ír stek jarního a letního d eva za sezónu.

3) D evo je tvo ené p edevším bun nými st nami, jejichžchemické složení vypadá následovn : polysacharid celulóza(40 – 50 %), hemicelulóza (20 – 30 %), lignin (20 – 30 %, utvrdých d ev více), další organické a anorganické látky, voda(obsah vody siln kolísá podle stá í a stavu vyschnutí d eva).

4) Jádrová d eva mají (na pr ezu kmenem) z eteln odlišenouobvodovou sv tlou ást (b l) a st ední tmavší jádrovou ást(duramen), nap . mod ín, tis, o ešák, dub, jablo , slivon .

5) D evo jehli nan má pouze cévice (tracheidy), nemá cévy(tracheje) a libriformní vlákna, má mén parenchymu,n které druhy jehli nan mají prysky i né kanálky. D evolistná má tracheidy i tracheje, libriformní vlákna, víceparenchymu, nemá prysky i né kanálky.

6) Tvrdost, hustota, pevnost, pružnost, štípatelnost, výh evnost,trvanlivost, izola ní vlastnosti, tepelná, elektrická vodivost,hygroskopické vlastnosti. Textura d eva (fládr) cen náp edevším v nábytká ství, je dána strukturou, uspo ádáním abarvou letokruh na fládrovém ezu (podélný tangenciálníez vedený mimo st ed kmene) – letokruhy vytvá ejíparabolické útvary. Organoleptické vlastnosti d eva (v n ,

20 min.

5.65 Trocha informací o dřevě

121

chu , barva) jsou dány obsahem r zných barevných aaromatických látek.

7) Rezonan ní d evo s hustými, úzkými, pravidelnýmiletokruhy – šumavské smrky, výroba hudebních nástroj .

8) Dendrochronologie se zabývá datováním d eva (nap .ur ování stá í strom a d ev ných památek, rekonstrukcíklimatu na základ letokruh ).

9) 2 cm2

122

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelMotivuje žáky pokládáním návodných otázek. Následn zadá žák m zaúkol p e íst samostatn motiva ní lánek. Po p e tení probere s žákyp ípadné dotazy. Provede spole n kontrolu odpov dí na zadané otázky.

Co budou d lat žáciOdpovídají na u itelem položené otázky. Samostatn si p e tou text,p ipraví si p ípadné dotazy a zodpoví dopl ující otázky.

Motiva ní linka Seznámení žák s d myslnými pastmi masožravých rostlin.

Návodné otázky

Co se vám vybaví pod pojmem masožravá rostlina?Jmenujte n které zástupce masožravých rostlin.Myslíte si, že existují na sv t rostliny podobající se masožravé rostlinz filmu „Adéla ješt neve e ela“?ím si myslíte, že se masožravé rostliny živí?

ešení úkol :

1) lepkavý list (rosnatka, tu nice), jednosm rný tunel (špirlice), škeblovitáepel (mucholapka), sací m chý ek se záklopkou (bublinatka)

Doporu ení: P i zadání této otázky m že u itel využít také obrazovýmateriál zástupc jednotlivých typ pastí.

2) Mixotrofie p edstavuje smíšený typ výživy, p i které autotrofní rostlinavyžaduje pro sv j normální vývoj p ísun n kterých organických látek.

3) Denis Diderot

4) p edevším dusík a fosfor

10 min.

5.66 Láčkovky – útulný domov nebo smrtící zbraň?

123

Kapitola Biologie rostlin

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, odd lení: Krytosemenné rostliny

Pom cky

Co má d lat u itelZadá žák m ešit samostatn jednotlivé úkoly. Provede spole noukontrolu správnosti ešení.

Co budou d lat žáci Samostatn plní zadané úkoly.

Motiva ní linka Procvi ení systému krytosemenných rostlin.

Návodné otázky

ešení úkol :

zkratka – D = dvoud ložné rostliny, J – jednod ložné rostliny

1) Pepa íkal, že má kocourka, jmenuje se Mourek. (D, mákovité)

2) Kde najdu Zho i Cetkovice, ptal se turista. (D, brukvovité)

3) U soused hraje televize celý den. (D, bobovité)

4) Martin byl letos u mo e, Pavel strávil své prázdniny na horách. (D,merlíkovité)

5) Zvedl se prudký vichr, pak se obloha ztemnila a za alo pršet. (D,hv zdnicovité)

6) Takové p edstavení v manéži, to jsem ješt nevid l! (J, lipnicovité)

7) V novinách psali o Vesuvu, inné sopce u Neapole v Itálii. (J, lipnicovité)

8) V kostele nesmíš mluvit nahlas. (D, lnovité)

9) Designérka, která kostýmy navrhla, slavila na p ehlídce úsp ch. (J,lipnicovité)

10) Kdyby byl ten kráje menší, mohli bychom ho vzít s sebou nadovolenou. (J, lipnicovité)

11) Vezmi rohlíky i pro sousedku, zvolala maminka. (J, lipnicovité)

12) P íbram, Bory a Domažlice jsou známá eská m sta. (D, lilkovité)

20 min.

5.67 Hrátky s rostlinami

124

13) Už se še í k ve eru. (D, olivovníkovité)

ešení osmism rky: sasanka

1) prysky níkovité

2) nerozlišený – okv tí

3) Rostliny, které vykvétají asn zjara a nep íznivé období p e kávajískryté v podzemních orgánech oddencích, hlízách i cibulích.P íklady jarních geofyt esnek medv dí, dymnivka dutá, orsej jarníhlíznatý, k ivatec žlutý, sn ženka podsn žník, …

125

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich , obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Dinosau i jako žirafy nebo seka ky na trávu?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Fytolity jsou mikroskopické útvary inkrustující bun né st ny nebokrystalické inkluze nacházející se uvnit bun k. Fytolity vytvá ejípravd podobn depo zásobních látek (nap . vápníku) využitelnýchv p ípad pot eby nebo slouží jako depo odpadních produkt bu ky.Silikáty inkrustující bun né st ny také zpev ují rostlinná pletiva. Protrávy jsou typické silikátové fytolity nepravidelného tvaru.

2) Koprolity jsou fosilizovaný trus.3) Dinosau i vládli Zemi neuv itelných 165 milion let. Poprvé se

objevili p ibližn p ed 240 miliony let a hromadn vyhynuli p ed 65miliony let.

4) Trávy musely projít zažívacím traktem dinosaura – tito dinosau i bylitedy trávožraví.

15 min.

6.1 Mohli dinosauři spásat trávu?

126

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich , obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede kontrolu odpov dí naotázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka N která sv dectví potvrzují domn nku, že megalodon dosud žije.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) T ída paryby (Chondrichthyes), nad ád žraloci (Selachimorpha).

2) Megalodoni pravd podobn vym eli zhruba p ed 1,6 milionem let.P esná p í ina je stále otázkou diskuzí. Doba údajného vym enímegalodona odpovídá dob , kdy se zformovala Panamská šíje, kteráod sebe odd lila Tichý a Atlantský oceán. Došlo k ochlazovánía p erušení migra ních tras velkých kytovc , z nichž mnoho druhvyhynulo. Velcí kytovci p edstavovali hlavní potravu megalodona.

10 min.

6.2 Obří megalodon – největší paryba

127

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich , obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede kontrolu odpov dí naotázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Nejv tší obratlovci všech dob – plejtváci nebo dinosau i?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Sauropodi (Sauropoda) byli p íslušníci skupiny velkých až obrovskýchbýložravých dinosaur . Vyzna ovali se v tšinou siln prodlouženýmkrkem, kvadrupední ( ty nohou) ch zí, malou velikostí lebkyv pom ru k t lu a asto velmi dlouhým ocasem. M li také nejdelšínervy, jaké kdy u obratlovc vznikly. Jednotlivé nervové bu kymohly dosahovat délky až kolem 40 metr a vzruch byl jimi veden domozku až 0,5 vte iny. Vyskytují se od konce triasu (asi p ed 210miliony let) do úplného konce druhohor (p ed 65 miliony let) témpo celém druhohorním sv t .

2) Délka, výška, ší ka, hmotnost, objem.

3) Délka: plejtvák obrovský – 33 m (zm ený velrybá i). Délku 33 metrp ekonalo n kolik druh sauropod , nap . Supersaurusvivanae, Diplodocus hallorum, z ob ích titanosaur nap .Argentinosaurus huinculensis, Puertasaurus reuili,Futalognkosaurus dukei. V bec nejdelší byly snad druhyBruhathkayosaurus matleyi ze svrchní k ídy Indie (asi 44 metr )a zejména svrchnojurský Amphicoelias fragillimus z Colorada(maximální odhad neuv itelných 56 64 metr ).

Hmotnost: plejtvák obrovský rekordní jedinec, zvážený v deckýmimetodami, byla gravidní samice o váze úctyhodných 177 tun. Šlop itom o jedince o délce pod 27 metr . V p ípad více nežt icetimetrových exemplá tak mohla hmotnost ješt výraznvzr st, snad dokonce nad 200 tun. Argentinosaurus huinculensisdosahoval zhruba 70 90 tun (hmotnost celého stáda afrických slon ,kte í jsou nejv tšími sou asnými suchozemskými živo ichy).Amphicoelias a Bruhathkayosaurus (pokud skute n existovali)

20 min.

6.3 Největší obratlovci všech dob – plejtvák obrovský nebo sauropodní dinosauři?

128

mohli dosahovat hmotností nad 120 tun (údaj pouze v rovinteoretických úvah).

4) Byli nadnášeni vztlakovou silou vody. Hustota vody, která asi 775krátp evyšuje hustotu vzduchu, zna n neguje ú inky gravitacea umož uje život i tvorovi tak t žkému, že by se na souši nemohl zab žných podmínek pohybovat. Teoretický limit pro hmotnostjakéhokoliv chodícího tvora byl proto odhadnut asi na 120 140 tun.

5) Slon africký – samci 6 7 tun, samice jsou menší. Nejv tší dosudpopsaný jedinec byl v roce 1955 zast elen v Angole, vážil cca 12 tuna v kohoutku m il 3,95 metr .

129

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich , obecná biologie, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.Doporu ení: Využít lánek, jako motivaci p ed probíráním tématu.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Lákají rostliny opylova e i jinak než jen svou v ní, barvou i tvarem?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Rostliny s opylova i komunikují svou v ní, tvarem, barvou a svýmelektrickým nábojem.

2) Závisí na stavu vzduchu. Atmosféra má kladný náboj a elektrickýnáboj u v el vzniká t ením k ídel o vzduch. Jestliže v ela neletísm rem, který je rovnob žný se silo árami zemského magnetickéhopole, p sobí na ni malá síla, která je úm rná rychlosti letu (Lorentz vefekt). Tato síla je tedy zdrojem elektrického potenciálu (Hall v efekt).

3) Pokud v ela p istane na kv t, ten na n kolik minut zm ní sv jelektrický potenciál a ostatní v ely tak poznají, že byl navštíven a jevybrakovaný.

15 min.

6.4 Včely s rostlinami komunikují také pomocíelektrického pole

130

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich , obecná biologie, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Kofein jako doping pro lidi i pro v ely

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Kofein je obsažen v kv tech kávovníku, ve fazolích, v listechajovníku, cesmíny (maté), v plodech kolovníku, v nektaru adycitrusových rostlin aj.

2) Povzbuzené v ely si až trojnásobn zlepší svou krátkodobou„ ichovou“ pam . Ta je pak vede za nektaremz nejvydatn jších kv t .

3) Kofein je sou ástí chemické obrany rostlin, která je má initho kými a obtížn poživatelnými. Kofein obsažený v nektaruovliv uje chování v el.

4) Kofein je alkaloid, který v p im eném množství p ízniv stimulujecentrální nervovou soustavu (do asn potla uje únavu a probouzíbd lost) a srde ní innost. Má diuretické ú inky. Na kofein m ževzniknout závislost. Nadm rné pití kávy poškozuje zdraví.Smrtelná dávka kofeinu je p i orálním užití 150 mg/kg, to je pro100 kg t žkou osobu je asi 25 litr kávy. Za rozumné dennímnožství se považuje cca 300 mg kofeinu, což jsou asi t i šálkykávy.

15 min.

6.5 Kofein dělá ze včel lepší opylovače

131

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek o myslivecké hantýrce, pokusit se ojeho p eklad a popsat obrázek jelena. Provede spole n kontrolumysliveckých termín a popisu obrázku jelena.

Co budou d lat žáciSamostatn p e tou text, odvodí smysl mysliveckých termín , popíšouobrázek jelena.

Motiva ní linka Seznámení s mysliveckou hantýrkou.

Návodné otázky

ešení úkol :

1)myslivecké termíny:

bachyn = samice prasete, barva = krev, buchty = vyryté kusy zem oddivokých prasat, byst it = poslouchat, erná zv = divoká prasata,honcování = zaje í zásnuby, hraby = vyhrabaná místa srn í zv í (proozna ení teritoria), hrozny = tvrdý trus jelena, jistit = dávat pozor, kališt ní= válení se v bahn (u jelen a divokých prasat), kapitální kousek = zvláštcen ný exemplá , kolá e = m kké výkaly jelena, kotel = ložnice v no e, la= samice jelena, lomozit v p í inách = hlu n se pohybovat v houštinách,malovánky = stopy po drbajících se zabahn ných prasatech, morda =tlama psovitých šelem, norník = lovecký pes zam ený na vyhán ní zv ez nor, ochoz = p šina, po které chodí tzv. užitková zv , ot rky = stopy podrbajících se zabahn ných prasatech, pátrat = zkoumat zrakem, peká =zaje í pelech, plná liška = b ezí liška, prut = ocas loveckého psa, revír =honitba, ohrani ená oblast pro mysliveckou innost, ryj = umák divokýchprasat, íje = pá ení jelení zv e, shoz = opadlý paroh, spád = cesta, pokteré chodí šelmy, stávaništ = místa pro odpo inek v houštinách,šestnácterák = jelen, který má na každém parohu osm výsad, tlupa =skupina spárkaté zv e, v zet v houštinách = být schovaný v houštinách,vjížd t do díry = zalézat do nory, vrhnout = porodit (u šelem a zajíc ), vsuk= otvor do nory, výbojník = úsp šný jelen b hem íje, vypíchnout z lože =vyhnat z místa odpo inku, vysoká = jelení zv , vystupovat = vycházet,zalehlý zajíc = schovaný zajíc, zatahovat = zalézat, zbran = zuby šelema divokých prasat, zrazen být = být polekán, žír = potrava, hledání potravy

20 min.

6.6 Myslivecká hantýrka

132

(u divokých prasat)

2)p i azení ísel z obrázku jelena k pojm m:

1. koruna, 2. lodyha, 3. slech, 4. op rák, 5. o ník, 6. sv tlo, 7. v trník, 8.svírák, 9. h bet, 10. kelka, 11. ráže, 12. st apec, 13. h íva, 14. komora, 15.b hy, 16. paspárky, 17. spárky

133

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.Doporu ení: Využít lánek jako motivaci p ed probíráním tématu.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Oby ejný mravenec a umí po ítat.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) nervová soustava mravence je gangliová, žeb í kovitého typu(rozd lená na dv hlavová ganglia a b išní nervovou pásku s n kolikapáry ganglií) pro ZŠ sta í

2) t i páry kon etin – ky el, p íky lí, stehno, hole , chodidlo

15 min.

6.7 Mravenčí krokoměr

134

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich

Pom cky

Co má d lat u itel

Co budou d lat žáci

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus) je ko kovitá šelma dor stající délky110–150 cm (+ 65–90 ocas), váhy 38–43 kg. V mnoha ohledech se lišíod typického t lesného schématu ko kovité šelmy, n kterými znakyp ipomíná spíše šelmy psovité. Má pom rn malou, kulatou hlavu,dlouhé kon etiny i ocas, neúpln zatažitelné drápy.

2) V Africe v Namibii (2000 3000 jedinc ).

3) Snížení životaschopnosti následkem p íbuzenského k ížení nap .klesá vitalita mlá at a oplozovací schopnost spermií.

4) Okolo 100 km/hod.

10 min.

6.8 Jak rychle běhají gepardi

135

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich , obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Hmyz inspiruje v dce

Návodné otázky

ešení úkol :

1) V tšina druh hmyzu má tzv. složené (facetové) oko. Složené okotvo í ommatidia, což jsou jednotlivá navzájem si podobná o ka,která samostatn vnímají obraz.

2) Obraz je mozaikový, zna n neostrý. Vnímání barev je zásadnodlišné od vnímání barev lov kem. Tento rozdíl je zp soben jinýmizrakovými pigmenty. Hmyz tedy vnímá nap . ultrafialové sv tlo, aleuž nepost ehne ervenou barvu. Dá se íct, že vnímá vlnové délky od360 do 580 nm.

3) Podle p edstav v dc by své zásadní využití mohla kamera naléztv medicín i v bezpe nosti. Léka m by podle autor mohla pomocip i endoskopickém zkoumání vnit ních t lesných orgán . Systém byse také dal využít v bezpe nostních kamerách.

10 min.

6.9 Kamera podle hmyzího oka

136

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek. Provede spole n kontrolu odpov dína otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka I same ci n kterých druh pavouk mohou být kanibalové.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Pavouci (Araneae) jsou ád bezobratlých živo ich ze t ídypavoukovc (Arachnida), podkmene klepítkatci (Chelicerata), kmenelenovci (Arthropoda)

2) Batesovy mimikry neškodný tvor se maskuje za tvora, který m žebýt pro úto níka nebezpe ný nebo nepoživatelný, nap . mikárie sevyskytuje spole n s mravencem lužním, jehož imituje stavbou t la.Mnozí predáto i si ji s mravencem spletou a rad ji se jí vyhnou.

3) Sami ky pavouk snova ek (Latrodectus) po spá ení asto sežerousame ka. P i tzv. reverzním sexuálním kanibalismu sežere same eksami ku, nap . u mikárie.

10 min.

6.10 Mikárie – pavoučí kanibalismus naruby

137

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Mravenci umí najít nejrychlejší trasu…

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Fermat v princip v p ípad sv tla znamená, že sv tlo se r znýmiprost edími pohybuje tak, aby do cílového bodu dorazilo v conejkratším ase. Jinak e eno, index lomu (zahnutí) odpovídá podílurychlosti sv tla v r zných prost edích.

2) Feromony.

5 min.

6.11 Mravenci, světlo a Fermatův princip

138

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Jací vlastn byli ti tyranosau i?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Až 13 metr .

2) Souvrství Hell Creek v jižní Dakot .

3) Tyranosaurus se neživil jen zdechlinami, ale aktivn lovil i živouko ist. D kaz p inesl jeho zub, který uvázl v ocase býložravéhohadrosaura. Zub byl obklopený nov vzniklou kostní tkání. To se dáinterpretovat jedin tak, že tyranosaurus – pravd podobn p ipronásledování poranil hadrosaura a v jeho ocase nechal sv j zub.Hadrosaurus mu však dokázal utéct a žil ješt nejmén n koliktýdn , b hem kterých se rána hojila a zub obklopila nová tká .

15 min.

6.12 Byl tyranosaurus aktivní lovec?

139

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich , ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Ekologické vazby v p írod jsou složité a n kdy zdánliv nelogické.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Yellowstonský národní park nacházející se na území americkýchstát Wyoming (91 % parku), Montana (7,6 %) a Idaho (1,4 %) bylvyhlášen 1. b ezna 1872.

2) 50 %

3) Po átkem 20. století zmizeli z Yellowstonského národního parkuposlední vlci. Následn stouply stavy jelen a jelenc . Ti spásali vevelkém mladé stromky a ke e, na kterých rostly sladké bobule. V 90.letech minulého století se vlci do Yellowstonu vrátili. Vlci snížili po tyvysoké zv e a díky tomu p ežily stromy i ke e, které by býložravcid íve spásli. Koncem léta tak op t v lesích dozrávají plody, kterékonzumují medv di.

15 min.

6.13 Vlci pomáhají medvědům

140

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen kroužkovci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Po p e tení probere s žáky p ípadné nejasnosti, zkontroluje odpov di naotázky nebo p i samostatné kontrole žák se zeptá na úsp šnost.Doporu ení: Využít lánek p ed probíráním kmene kroužkovci jakomotivaci.

Co budou d lat žáciSamostatn p e tou text. P ipraví si otázky na to, co jim bylo nejasné.Kontrolu odpov dí provedou bu samostatn , nebo spole n .

Motiva ní linkaLidskou fantazií možná vybájení živo ichové mohou mít základ veskute nosti.

Návodné otázky

ešení úkol :

a) nereidka nájemniceb) veležížala stromovác) palolo zelenýd) afroditka plstnatáe) pískovník rybá skýf) veležížala obrovskág) g) rournatec v jí ový

10 min.

6.14 (Ne)obyčejní kroužkovci

141

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Etologie

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst text a vypsat p ípadné nejasnosti (samostatná aktivitap i zkoušení). Vysv tlí nejasnosti, probere nové poznatky. P edvedeobrázky zmín ných živo ich na internetu, kde je t eba, uvede místojejich výskytu.Doporu ení: Využít text p i probírání etologie.

Co budou d lat žáciSamostatn pracují podle pokyn u itele. P ipraví si otázky na to, co jimbylo nejasné, poznamenají si, co se v lánku dov d li nového.

Motiva ní linka Etologické poznatky mohou umožnit lepší pochopení chování lov ka.

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.15 Altruistické chování

142

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Podkmen vzdušnicovci, t ída hmyz, ád blechy

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek a ur í skupiny žák (dvojice, nejvýšetve ice), které pak budou plnit zadané úkoly (samostatná aktivita p izkoušení). Provede spole nou kontrolu spln ných úkol .Doporu ení: Využít lánek p ed probíráním ádu blechy pro zjišt níúrovn stávajících znalostí.

Co budou d lat žáciSamostatn p e tou text. Po p e tení lánku se ve dvojicích, nejvýše vetve icích domluví na ešení úkol . Vše stru n zapíší.

Motiva ní linka Význam hledání logických spojení p i ešení v deckého problému.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Poznatky z lánku: Biologie blechy: parazit, živící se krví obratlovc .Morfologie blechy: bodav savé ústní ústrojí, silné skákací kon etiny.Další znalosti student posoudí u itel.

2) Objev morových bacil , objev faktu, že p ed a p i morové epidemiihynuli hlodavci, uv dom ní si blechy jako spole ného parazitahlodavc i lov ka, objev morových bacil v t le blechy a p ímov jejím trávicím ústrojí.

20 min.

6.16 Blecha – přízrak smrti nebo zábavná hračka?

143

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Podkmen vzdušnicovci, t íd hmyz, ád chrostíci

Pom cky Odborná literatura, internet

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Zadá úkoly pro domácí práci.Doporu ení: Využít lánek bu p ed probíráním ádu chrostíci motivace,nebo po probrání ádu dopln ní znalostí.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. Zapíší si zadání úkolu pro domácí práci.

Motiva ní linka D tské knížky jako zdroj p írodov dného poznání.

Návodné otázky

ešení úkol :

ešení:

1) Larvy chrostík , které si nestav jí schránky, si stav jí ve vod obytnéi lapací sít r zného tvaru, jsou dravé a kuklí se v hn davýchkokonech. Volné kukly jsou schopné pohybu a plavání.

2) Pavouci, snovatky, housenky motýl , stonoženky

20 min.

6.17 Podivuhodné domečky larev chrostíků

144

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída plazi, ád šupinatí

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst oba úvodní texty a odpov d t na otázku (samostatnáaktivita p i zkoušení). Zkontroluje odpov , vysv tlí nejasnosti, proberenové poznatky. Využít pro zopakování u iva o plazech.

Co budou d lat žáci Samostatn , p ípadn ve dvojicích pracují podle pokyn u itele.

Motiva ní linka Had nebo ješt rka?

Návodné otázky

ešení úkol : Správný je text A.

10 min.

6.18 Čím se vyznačuje slepýš?

145

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, nadt ída bez elistnatci

Pom cky U ebnice biologie, nakopírovaný text v etn tabulky

Co má d lat u itel

Zadá úkol jednotliv , nejvýše ve dvojicích vyhledat v u ebnici pojmy prodopln ní v t, p ípadn vybrat ze dvou výraz správný, psát dopl ujícíi vybrané pojmy na zvláštní papír. Po skon ení této ásti úkolu provedespole nou kontrolu. Správné ešení lze promítnout a postupn poodpov dích žák odkrývat. Samostatná práce p i zkoušení. Dále zadá úkolp e íst dopl ující informace o kruhoústých, po p e tení vyplnit tabulku(lze i za domácí úkol).Doporu ení: Za adit v hodin p ed probráním tematického celku místovýkladu, v seminá i kdykoli po probrání tématu, použít 1. ástk zopakování znalostí.

Co budou d lat žáci Pracují jednotliv , nejvýše ve dvojicích podle pokyn u itele.

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

ešení úkolu:

1. ást:Pozn.: V odborné literatu e jsou n kdy za azovány sliznatky a mihule dodvou samostatných t íd, pojem kruhoústí se nepoužívá.

1. strunatci, obratlovci, bez elistnatci2. chybí3. mají4. ploutevní5. venózní, neokysli ená (odkysli ená)6. proudový7. slizotvorných8. mo ích, sladkovodní i mo ské9. hermafroditi, gonochoristé10. 711. nep ímý, minoha12. mihulí (pozn. v dosp losti)13. mihule14. mihule poto ní (i n které další druhy sladkovodních mihulí)

30 min.

6.19 Co víme a co nevíme o kruhoústých?

146

2. ást:

znaky sliznatky mihuleh betní ploutev žádná 1 – 2o i degenerované

(zakrn lé)larvy zakrn lé,dosp lci vyvinuté

ústní ter chybí vyvinutýtvar úst št rbinovitý kruhovitýpo et žaberníchvá k

vždy 7 pár 5 – 14 (15) pár

po et žaberníchšt rbin

7 pár 1 nebo 5 – 14 (15)

po et chromozom 48 v tšinou kolem 160pohlavní žláza Jedna,má sam í

i sami í ást, alefunguje vždy jenjedna.

jedna, bu sam í,nebo sami í

po et rozmnožování n kolikrát jednouvají ka ve srovnání

s mihulemi velká,s výr stky (há ky)

ve srovnání sesliznatkami malá

vývoj p ímý nep ímý (larva)prost edí v t le vesrovnání s okolím

isoosmotické hyperosmotické nebohypoosmotické

147

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Podkmen obratlovci, t ída plazi, podt ída šupinatí, ád ješt i

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov di na otázku.Doporu ení: Využít lánek jako motivaci p ed probíráním tématu.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov na otázku.

Motiva ní linka Pov sti o neznámých živo iších mohou mít reálný základ.

Návodné otázky

ešení úkol :Varani komodští mají dlouhý, hluboce rozeklaný jazyk, r žov až ervenzbarvený. Pravideln jej vysunují z tlamy a ohmatávají p edm ty. Z dálkym že p ipomínat plamínek, který z tlamy vyšlehuje.

15 min.

6.20 Draci žijí!

148

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Podkmen obratlovci, t ída ptáci, ád kuka ky

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol nejprve vy ešit testové otázky, pak p e íst samostatn texta ozna it, které otázky byly zodpov zeny chybn (samostatná aktivita p izkoušení). Provede spole nou kontrolu.Doporu ení: Využít lánek bu p ed probíráním ádu kuka ky motivace,nebo po probrání ádu dopln ní znalostí, nebo p i probírání ekologiea etologie pták .

Co budou d lat žáciSamostatn vy eší testové otázky, p e tou text a opraví p ípadné chybyv ešení testu.

Motiva ní linka Opravení n kterých vžitých p edstav o kuka ce obecné.

Návodné otázky

ešení úkol : 1 b), 2 a), 3 a), 4 c), 5 b)

20 min.

6.21 Hnízdní parazitismus

149

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen žahavci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol každou v tu nejprve promyslet samostatn (pokusit se vysv tlittu n vytišt né ásti v ty), pak zkonzultovat se sousedem a vysv tlenístru n zapsat na zvláštní papír. Po skon ení úkolu provede spole noukontrolu. Správné ešení lze promítnout a postupn po odpov dích žákodkrývat. Samostatná práce p i zkoušení.Doporu ení: Za adit po probrání tematického celku. P edpokladem je, žese v hodin neprobírá a nevysv tluje v ta po v t z u ebnice.

Co budou d lat žáciPracují podle pokyn u itele nejprve jednotliv , následn ve dvojicích.Vysv tlení výraz stru n zapisují.

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Paprs it soum rné t lo: soum rné podle více rovinsoum rnosti.Organiza ní úrove gastruly: dv vrstvy – ektoderm a entoderm.

2) Slep kon ící trávicí dutina: jen jeden otvor – p ijímacíi vyvrhovací.

3) St ídání stadia nepohlavního polypa a pohlavní medúzy:st ídá se polyp, kdy p i nepohlavním rozmnožování (pu ení) vznikámedúza. Ta se rozmnožuje pohlavn , kdy z oplozené bu ky vznikálarva a z ní op t polyp.

4) Ektodermální p vod: bu ky se vytvá ejí z vn jší vrstvy(ektodermu).

5) Knidoblasty nemohou regenerovat: po vyst elení žahavéhovlákna knidoblasty zanikají.Embryonální charakter vmeze ených bun k: embryonální(zárode né) bu ky nejsou specializované, neprob hla diferenciace.Proto se mohou zm nit na knidoblasty.

6) Korálnatci se podílejí na kolob hu oxidu uhli itého: p ijímajíoxid uhli itý rozpušt ný ve vod , p em ují jej na uhli itan vápenatýa ten ukládají do svých schránek.

15 min.

6.22 Jak rozumíme textu v učebnici?

150

7) asov i funk n p evládá stadium polypa: polypové stadiumtrvá bu celý život, nebo v tšinu života a zajiš uje všechny nebov tšinu životních funkcí.

8) Extracelulární trávení: trávení mimobun né, probíháv dutin , ne v bu kách, bu ky do dutiny uvol ují trávicí enzymy..

151

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Podkmen obratlovci, t ída ptáci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek. Po p e tení probere s žáky p ípadnénejasnosti. Doporu enými otázkami se p esv d í, jak text žáci pochopili.Odpov di mohou i v textu vyhledat.Doporu ení: Využít lánek bu p ed probíráním t ídy ptáci motivace,nebo p i probírání ekologie a etologie pták .

Co budou d lat žáciSamostatn p e tou text. P ipraví si otázky na to, co jim bylo nejasné.Odpov di na otázky mohou vyhledat v textu.

Motiva ní linkaPoznáním schopností živo ich není ješt zodpov zena otázka, jak je jichdosaženo.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) mezi hnízdišt m a zimovišt m

2) sm rový neboli kompasový smysl, naviga ní smysl a optická orientace

3) Slunce, M síc, hv zdy

4) polohu sou asného stanovišt , polohu cíle, zem pisnou polohu oboubod v i sob

5) sm r

6) p esná poloha Slunce

10 min.

6.23 Jak se orientují ptáci?

152

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída plazi a savci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst první ást textu, písemn odpov d t na otázky,následn p e íst další ást textu a najít v n m správnou odpov a takpostupovat dál. Vypsat p ípadné nejasnosti (samostatná aktivita p izkoušení). Zkontroluje správnost odpov dí, vysv tlí nejasnosti, proberenové poznatky. Promítne obrázky živo ich uvedených v textu. Využítpro dopln ní u iva o uvedených živo iších, zd raznit, jak se u nás chovatv oblastech s výskytem zmijí.

Co budou d lat žáci Samostatn , p ípadn ve dvojicích pracují podle pokyn u itele.

Motiva ní linka Mnohem více zmijí zaregistruje vás, než vy uvidíte zmijí.

Návodné otázky

ešení úkol : 1) b), 2) a), 3) c), 4) c), 5) a), 6) b), 7) a)

15 min.

6.24 Jsou predátoři hadů imunní vůči jejich jedu?

153

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci t ída ptáci, ád papoušci

Pom cky Internet, mapa

Co má d lat u itel

Zadá úkol odpov d t na otázky, p e íst text a vypsat p ípadné nejasnosti(samostatná aktivita p i zkoušení). Zkontroluje odpov di, vysv tlínejasnosti, probere nové poznatky. Využít pro dopln ní u iva opapoušcích a v tématu ekologie záchrana ohrožených druh .

Co budou d lat žáciSamostatn , p ípadn ve dvojicích pracují podle pokyn u itele. Na mapukáží Nový Zéland (Severní a jižní ostrov, ostrov Steward, p ípadni n který z menších ostrov , na které byli papoušci p ivezeni).

Motiva ní linka Nep vodní druhy ohrožují místní faunu.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Horní elist zobáku papoušk je delší a zahnutá, spodní je kratšía širší.

2) Ob elisti jsou pohyblivé, horní se m že pomocí sval zvednoutnahoru (výjimka mezi ptáky), spodní se m že pohybovat i do stran.

3)

a)1. a 4. prst sm uje dozadu, 2. a 3. prst dop edu.

b)Ke šplhání a k uchopování potravy.

4) Rozpadem prachových per, zejména na h bet , vzniká jemný prachpudr, který pe í istí. P i ot epání vypadává z pe í i s ne istotami.

15 min.

6.25 Kakapo soví, jeden z nejvzácnějších papoušků

154

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída savci, ád hmyzožravci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol zakrýt text a postupn odkrývat jednotlivá tvrzení a zapisovatna zvláštní papír íslo tvrzení a rozhodnutí, zda platí nebo ne. Pak p e ístvysv tlení a odkrýt další tvrzení. Po probrání všech tvrzení a vysv tleníprovede spole nou kontrolu a vysv tlí p ípadné nejasnosti. Využít jakosamostatnou aktivitu p i zkoušení.Doporu ení: Využít text jako motivaci p ed probíráním hmyzožravc .

Co budou d lat žáciSamostatn pracují podle pokyn u itele a podle pokyn v textu. P ipravísi otázky na to, co jim bylo nejasné.

Motiva ní linka I známá zví ata nás mohou p ekvapit

Návodné otázky

ešení úkol : (v textu)

15 min.

6.26 Každý známe ježka… A nebo ne?

155

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen lenovci, podkmen vzdušnicovci, t ída hmyz, ád blanok ídlí

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst text a p ipravit si otázky v p ípad nejasností(samostatná práce p i zkoušení). P ípadné nejasnosti up esní. Obrázkyzástupc hmyzu uvedených v textu p edvede nejlépe promítnutím.Provede spole nou kontrolu odpov dí na otázky.Doporu ení: Za adit po probrání tematického celku blanok ídlí.

Co budou d lat žáciPracují podle pokyn u itele nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích, napapír sepíší otázky k p ípadným nejasnostem a odpov di na otázky.

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

1) hyperparazit

2) parazit

3) parazitoid

15 min.

6.27 Kdo je parazitoid?

156

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída savci, ád lichokopytníci

Pom cky mapa

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst text a vypsat p ípadné nejasnosti (samostatná aktivitap i zkoušení). Vysv tlí nejasnosti, probere nové poznatky. Využít prodopln ní u iva o lichokopytnících.

Co budou d lat žáciSamostatn pracují podle pokyn u itele. Na map ukážou p vodnírozší ení kon P evalského.

Motiva ní linka Význam zoologických zahrad p i záchran ohrožených druh

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.28 Krátce z historie koně Převalského

157

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen živo išné houby, kmen žahavci

Pom cky

Co má d lat u itel

Nakreslí na tabuli schéma tabulky. Zadá úkol dvojicím žák p ekreslittabulku na zvláštní papír (udá p ibližný po et ádek) a p i adit uvedenépojmy pod názvy kmen živo ich – Živo išné houby, Žahavci(samostatná práce p i zkoušení). Následn k pojm m p ipsat písmenop íslušného vysv tlení. Po vypracování provede spole nou kontrolu,vyzve žáky, aby spo ítali po et správných odpov dí (za správné umíst nído kmene živo ich 1 bod, sou asn za správné p ipsání písmenavysv tlení také 1 bod, pokud dvojice špatn p i adí pojem do kmene,nezapo ítá si žádný bod, i když dob e p i adí k pojmu vysv tlení). Slovnprovede vyhodnocení práce dvojic podle po tu dosažených bod .

Co budou d lat žáci

Dvojice žák p i azují pojmy z nabídky do tabulky, kterou si p ipraví podlepokyn u itele a k nim p ipisují písmena p íslušných vysv tlení. Podlepokyn u itele provedou spole nou kontrolu, spo ítají si bodya vyslechnou hodnocení.

Motiva ní linka Propojení typických pojm s p íslušnou skupinou živo ich .

Návodné otázky

ešení úkol :

Houby (pojmy) Vysv tlení Žahavci (pojmy) vysv tleníamfiblastula a knidoblast mmezenchym b lá ka lchoanocyty k mezoglea costie u metageneze dosculum j nožní ter hamoebocyty p strobilace varcheocyty s extracelulární

trávení tamfidisky f ropália qgemule e zvon ointracelulárnítrávení n

planula i

myofibrily gefyry r

30 min.

6.29 Které pojmy přísluší živočišným houbám a které žahavcům?

158

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída plazi, ptáci a savci

Pom cky

Co má d lat u itel

Vytiskne zadání pro jednotlivce nebo do dvojic. Zadá úkol vyzna itv tabulce árkou nebo k ížkem, zda se uvedený znak (y) vyskytuje (í) t ebajen u n kterých zástupc plaz , pták a savc (samostatná práce p izkoušení). Rozhodne, zda budou žáci pracovat i s pomocí u ebnice.Provede spole nou kontrolu výsledk , nejlépe promítnout, p ípadnvytisknout do lavic a postupn komentovat a vysv tlovat výskytjednotlivých znak . U znak , které se vyskytují jen u n kterých skupini zástupc ur ité t ídy, uvést p íklady.Doporu ení: Za adit jako opakování po probrání savc . Vypln ná tabulkaje vhodný studijní materiál.

Co budou d lat žáci Pracují podle pokyn u itele nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích.

Motiva ní linkaZnaky, které jsou typické pro ur itou skupinu organism , se mohouvyskytovat i u n kterých zástupc jiné skupiny.

Návodné otázky

ešení úkol :

Znak plazi ptáci savci

1. Blanatí (Amniota) x x x

2. P ímý vývoj x x x

3. Vejcorodost, vejcoživorodost, živorodost(všechny t i možnosti najednou)

x

4. Pouze vejcorodost a živorodost x

5. Pouze vejcorodost x

6. Placenta (i velice jednoduchá) x x

7. Odleh ené duté dlouhé kosti x

8. Kr ní oddíl páte e x x x

9. Srostlé zánártní a nártní kosti (b hák) x

10 H eben prsní kosti x

11. Rohovat ní pokožky, vytvá enírohovitých struktur

x x x

20 –30 min.

6.30 Které znaky se vyskytují u plazů, ptáků a savců?

159

12 Na dýchacích pohybech se podílí hrudníkoš, objem plic se zásadn m ní

x x

13. Plicní vaky x

14. Hlasové ústrojí (syrinx) x

15. Bránice x x

16. T lesná teplota v tšinou kolísáv závislosti na okolním prost edí.

x

17. Schopnost udržovat stálou teplotu t lapomocí vnit ních mechanism .

x x

18. Srdce má zcela odd lené ty i ásti,nedochází ani k áste nému míseníokysli ené a odkysli ené krve.

x x

19. Srdce má dv p edsín a jednu áste np epaženou komoru nebo je komorazcela p epažená, jen s malým otvoremv p epážce.

x

20. ervené krvinky obsahují jádro. x x

21. Bezjaderné ervené krvinky x

22. Ze srdce vystupují dv v tve aorty. x

23. Ze srdce vystupuje levá v tev aorty. x

24. Ze srdce vystupuje pravá v tev aorty. x

25. Jacobson v orgán x x

26. Zevní zvukovod x x x

27. Boltec x

28. St ední ucho s jednou sluchovouk stkou

x x

29. St ední ucho se t emi sluchovýmik stkami

x

30. Rozlišený chrup x

31. Vole x

32. Dva žaludky (žláznatý, svalnatý) x

33. T i p edžaludky, vlastní žláznatý žaludek x

34. Kloaka x x x

35. Chybí mo ový m chý . x

Dopln ní n kterých p íklad :3. Z naší fauny je vejcoživorodost, kdy samice zadržuje vejce v t le až dovylíhnutí mlá at, vyvinuta nap . u ješt rky živorodé, slepýše k ehkého

160

a užovky hladké. Živorodostí, kdy je zárodek vyživován jednoduchouplacentou, se z naší fauny vyzna ují zmije.

6. Jednoduchou žloutkovou placentu mají vyvinutou n kte í gekoni,agamy, scinkové a zmije.

15. Bránice je vytvo ena u krokodýl .

19. U krokodýl je p epážka mezi komorami úplná, jen u ko en aort jemalý otvor foramen Panizzae.

25. Jacobson v orgán je zachován i u n kterých savc , mají ho n kte íva natci, hmyzožravci, hlodavci, šelmy, kopytníci, luskouni. Patrn jevyužíván jen n kdy, zejména v souvislosti s rozmnožováním. U kopytníkje s vnímáním pach pomocí tohoto orgánu spojené tzv. flémování, kdysamec natáhne hlavu, pootev e tlamu, vyhrne pysky a zárove nasávápachové podn ty, v tšinou od íjné samice.

26. U n kterých plaz , nap . u ješt rek se bubínek zano uje do hlavya vzniká základ vn jšího ucha v podob krátkého zevního zvukovodu.

33. P edžaludky a vlastní žaludek nemají jen p ežvýkavci, d lené žaludkyse vyskytují i u dalších skupin býložravých savc , nap . u klokan ,lenochod , sirén a velbloud . Diferencovaný žaludek mají i rybožravídelfíni, kdy p edžaludky obsahují zrnka písku nebo št rku a sloužík rozm ln ní potravy.

161

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída savci, ád šelmy

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst text a vypsat p ípadné nejasnosti (samostatná aktivitap i zkoušení). Vysv tlí nejasnosti, probere nové poznatky.Doporu ení: Využít text jako motivaci p ed probíráním šelem.

Co budou d lat žáciSamostatn pracují podle pokyn u itele. P ipraví si otázky na to, co jimbylo nejasné, poznamenají si, co se v lánku dov d li nového.

Motiva ní linka Chápeme správn chování zví at?

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.31 Lev – král zvířat

162

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Ekologie, etologie

Pom cky Internet, publikace o hmyzu (atlasy)

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst text a p ipravit dotazy (samostatná aktivita p izkoušení). Po p e tení textu vysv tlí p ípadné nejasnosti. P i opat enídostate ného množství odborné literatury a dostupnosti internetu zadáúkol dvojicím jako školní práci. V druhém p ípad zadat úkol jako prácidomácí. Provede spole nou kontrolu úkolu za lánkem.

Co budou d lat žáciP e tou text, p ipraví si dotazy, splní ve dvojicích úkol za lánkem podlepokyn u itele bu ve škole, nebo doma.

Motiva ní linkaVliv p írodního výb ru na r znorodost organism a spojení vzhledus funkcí.

Návodné otázky

ešení úkol :

jedovatí, nepoživatelní:rum nice pospolná (ploštice)sluné ko sedmite né (brouk)melák lu ní (blanok ídlí)kodulka evropská (blanok ídlí)v etenuška obecná (motýli)p ástevník medv dí (motýli)srše obecná (blanok ídlí)

nejedovatí, jedlí:pilo itka velká (blanok ídlí)nesytka srš ová (motýli)pest enka pruhovaná (dvouk ídlí)pestrokrove ník v tší (brouci)

10 –20 min.

6.32 Napodobovači jedovatých živočichů

163

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen ostnokožci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol bu p e íst text a p ipravit si otázky v p ípad nejasností(samostatná práce p i zkoušení) nebo zadá text jako domácí p ípravu.P ípadné nejasnosti up esní. Text m že využít i jako základ pro dopl ujícíprezentace, zadané konkrétním student m.Doporu ení: Za adit po probrání tematického celku.

Co budou d lat žáciPracují podle pokyn u itele nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích, napapír sepíší otázky k p ípadným nejasnostem.

Motiva ní linka I živo ichové z jedné skupiny se mohou výrazn lišit.

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.33 Něco navíc k ostnokožcům

164

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen lenovci, podkmen vzdušnicovci, t ída hmyz, ád motýli

Pom cky Slovník cizích slov nebo možnost použít internet

Co má d lat u itel

Zajistí slovník cizích slov nebo možnost použití internetu pro spln níúvodního úkolu. Dále zadá úkol íst text a p ipravit si otázky v p ípadnejasností (samostatná práce p i zkoušení). P ípadné nejasnosti up esní.Doporu ení: Za adit po, p ípadn p ed probráním tématu.

Co budou d lat žáciPracují podle pokyn u itele nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích, napapír sepíší otázky k p ípadným nejasnostem.

Motiva ní linka Neuv itelná p em na housenky v motýla.

Návodné otázky

ešení úkol :Juvenilní vztahující se k n emu mladému, juvenilní hormon zp sobuje,že larva hmyzu z stává po ur itou dobu larvou.

15 min.

6.34 Není kukla jako kukla

165

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP)Podkmen obratlovci, t ída ryby, podt ída ryby nozdraté, nad ád rybylalokoploutvé

Pom ckyNást nná mapa Afriky v etn Madagaskaru, slovníky cizích slov (vícekrát),u ebnice

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn text, hledat významy neznámých slov,odpov d t na otázky za pomoci p e teného textu, u ebnice, mapy,slovníku cizích slov, p ípadn internetu na zvláštní papír (samostatnáaktivita p i zkoušení). Po p e tení textu vysv tlí p ípadné nejasnostia provede spole nou kontrolu úkol za lánkem.Doporu ení: za adit jako motivaci p ed probíráním lalokoploutvých ryb.

Co budou d lat žáciP e tou text, v pr b hu etby hledají význam neznámých slov. Písemnodpoví na otázky za lánkem.

Motiva ní linka Náhoda p eje p ipraveným.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Kurátor je správce, osoba, které je sv ena pé e o n co. V našemp ípad správce sbírek.

2) Taxidermie je moderní zp sob preparace živo ich . Taxidermista jepreparátor.

3) Falzifikátor je pad latel.

4) Paleontolog je v dec, který studuje organismy žijící v minulýchgeologických dobách.

5) Ichtyolog je v dec, který studuje ryby.

6) Kryptozoolog je v dec, který se zabývá zví aty, o kterých neexistujínezvratné d kazy, ale jejich existenci nazna ují zprávy nap .domorodc nebo cestovatel .

7) Za azení latimérie do systému: t ída (nadt ída) ryby, podt ída (t ída)ryby nozdraté, nad ád (podt ída) ryby lalokoploutvé. Kategoriev závorce jsou podle systému uvedeného na serveru BioLib.

8) Nozdraté ryby mají nozdry, ichové jamky mají spojené s dutinouústní.

9) První i druhá latimérie byla vylovena na vánoce.

10) Devon je poslední období starších prvohor.

20 min.

6.35 Objevení latimérie

166

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Podkmen obratlovci, t ída kruhoústí, t ída paryby, t ída ryby

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol pracovat ve dvojicích, odpov di zapisovat do tabulky. Procházít ídu a pomáhá vhodnými dotazy hledat souvislosti. Po skon ení úkoluprovede spole nou kontrolu. Správné ešení lze promítnout a postupnpo odpov dích žák odkrývat.Doporu ení: Za adit po probrání tematických celk , po domácí p íprav .

Co budou d lat žáci Dvojice samostatn zapíší ešení úkolu do tabulky.

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

íslo Souvislost t í výraz zetve ice

Nesouvisející výraz Zd vodn ní vy len ní výrazu

1 sliznatky p ísavný ter mihule

2 paryby elisti chybí kruhoústí

3 chrupav ití (nad ád ryb) ktenoidní šupiny ryby (okounovité ryby)

4 rejnoci (paryby) sk ele ryby

5 ele lososovité ryby sle ele sle ovité ryby

6 dravé ryby tolstolobik býložravá ryba (p íp.introdukovaná ryba)

7 šupiny ryb plakoidní šupiny šupiny paryb

8 paryby platýs ryba

9 rozd lení ryb podlehloubky, ve které žijí

anadromní ryby ryby, které táhnou ke t eníz mo e do prameniš ek

10 ryby živorodé t ení zp sob rozmnožování rybkladoucích jikry

11 pé e o potomstvo st evle nepe uje o potomstvo

20 min.

6.36 Opakování kruhoústých, paryb a ryb

167

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen m kkýši

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol A vypracovat samostatn odpov di na jednotlivé úkoly.Zd razní, aby žáci psali odpov di na zvláštní papír, ne do textu. Následnvyzve žáky, aby si vzali tužku jiné barvy, a provede s nimi kontrolusprávnosti odpov dí. Zhodnotí slovn úsp šnost jejich práce podledosažených bod .Druhou ást práce B p íprava dalších úkol podobného typu zadátve icím student , mohou pracovat s použitím u ebnice. Ze šesti typúkol si vyberou dva. Koordinuje asový pr b h. Po skon ení p ípravyzadá jednou tve icí navržené úkoly k ešení bez pomoci u ebnice jinétve ici atd. Po vy ešení úkol provede spole nou kontrolu každátve ice p e te, jaké dostala zadání a jak odpov d la. Správnostkontroluje autorská tve ice a u itel. Studenty upozorní, aby si odpov dina otázky, které by se p ípadn u r zných skupin shodovaly, opravili jižp i prvním p e tení.

Co budou d lat žáci

Každý samostatn odpoví na otázky na zvláštní papír, nedopl uje dotextu. Tužkou jiné barvy provede za vedení u itele spole nou kontrolu.Následn ve tve icích p ipraví další úkoly, ze šesti typ úkol si vyberoupodle pokyn v ásti B jen dva typy. Mohou si práci rozd lit. Povypracování úkol je p edají podle pokyn u itele k ešení jiné tve icistudent . Po vy ešení úkol tou jednotlivé tve ice zadání a ešení,autorská tve ice správnost kontroluje.

Motiva ní linka Zadání smysluplných, jednozna ných otázek.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) a) ne hlavonožci mají nohu p em n nou v ramena a svalnatounálevku

b) ano

c) ne, redukovanou schránku pod k ží má sépie, trvalou schránkumá lod nka, schránku zejména na vají ka staví samice argonauta

2) a) hektokotylové

30 –40 min.

6.37 Opakování měkkýšů

168

b) ulita

c) statocysta

3) a) slimák, nemá ulitu

b) srdcovka, je to mo ský mlž, ostatní jsou sladkovodní

c) plicní vak, je to dýchací ústrojí, ostatní pojmy pat í k ústrojítrávicímu

4) A, c

B, a

C, d

D, b

5) plži: b), c), f), g)

mlži: d), h)

hlavonožci: a), e)

6) a) bahnatka

b) plzák

c) sépie

Celkem 24 bod za správné odpov di.

169

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen plošt nci, kmen hlísti

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol vypracovat ve dvojicích odpov di na jednotlivé otázky. Pokudjsou v otázkách neprobírané pojmy, které nejsou ani v užívané u ebnici,napíše v t chto p ípadech odpov na tabuli nebo umožní využitíinternetu. Zd razní, aby žáci psali odpov di na zvláštní papír, ne do textua hned si podle pokyn v otázkách ozna ovali písmena, ze kterých sestavílatinský název živo icha. Upozorní, že písmeno ch je bráno v po adípísmen jako jedno písmeno. Po skon ení práce vyzve žáky, aby si vzalitužku jiné barvy, a provede s nimi kontrolu správnosti odpov día správnost latinského názvu. Upozorní na správné psaní latinských názvprvní písmeno rodového jména je velké. Zjistí, zda z textu usoudili naeský název živo icha. Zhodnotí slovn úsp šnost jejich práce podledosažených bod .

17 bod za správné odpov di, 1 bod za sestavení latinského názvu, 3body za eský název celkem 21 bod .

Pokud žáci budou mít mnoho chyb v odpov dích a úkol nevy eší, povolídodate né použití u ebnice.

Doporu ení: Za adit po probrání tematických celk , po domácí p íprav .

Co budou d lat žáci

Dvojice samostatn odpoví na otázky na zvláštní papír, nedopl ují dotextu. Ozna ují si v odpov dích písmena podle pokyn za otázkami.Pokusí se sestavit latinský název živo icha, p e tou si o n m následujícítext a pokusí se vytvo it eský název. Tužkou jiné barvy provedou zavedení u itele spole nou kontrolu.

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

Z písmen vyzna ených tu n se skládá latinský název hlístice:

První ást názvu:1. hermafrodity 2. redie 3. protonefridie 4. škulovec 5. ascaridóza6. onkosféra 7. pseudocoel 8. boubel 9. sporocystu 10. autoinfekce

20 min.

6.38 Opakování parazitických ploštěnců a hlístů

170

Druhá ást názvu:1. vlasovci 2. schizocoel 3. anaerobní 4. gonochoristé 5. kutikula6. krevni ka 7. sexuální dimorfismus

Latinský název živo icha: Heterodera schachtii

eský název živo icha: há átko epné

171

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída ptáci, ád hrabaví

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst text a vypsat p ípadné nejasnosti (samostatná aktivitap i zkoušení). Vysv tlí nejasnosti, probere nové poznatky. Využít promotivaci p ed probíráním ádu hrabaví nebo jako dopln ní u iva.

Co budou d lat žáci Samostatn , p ípadn ve dvojicích pracují podle pokyn u itele.

Motiva ní linka Pod nové objevy se podepisují nejen znalosti, ale i náhoda.

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.39 Pávi

172

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen lenovci, podkmen vzdušnicovci, t ída hmyz, ád motýli

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst text a p ipravit si otázky v p ípad nejasností(samostatná práce p i zkoušení). P ípadné nejasnosti up esní. Provedespole nou kontrolu odpov dí na otázky.Doporu ení: Za adit po probrání tematického celku.

Co budou d lat žáciPracují podle pokyn u itele nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích, napapír sepíší otázky k p ípadným nejasnostem a odpov di na otázky.

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Jsou pokrytá šupinkami.

2) sací

3) nep ímý

4) a) dokonalou

b) vají ko, larva (housenka), kukla, dosp lec

5) pohlavní dvojtvárnost (sexuální dimorfismus)

6) instinkt

15 min.

6.40 Podivuhodný motýl vakonoš trávový

173

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída obojživelníci a plazi

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol íst text, p ipravit si otázky v p ípad nejasností (samostatnápráce p i zkoušení). Obrázky probíraných živo ich p edvede nejlépepromítáním.Doporu ení: Za adit v souvislosti s ekologií a etologií obojživelníka plaz .

Co budou d lat žáciPracují podle pokyn u itele nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích, napapír sepíší otázky k p ípadným nejasnostem.

Motiva ní linka Vliv zp sobu života v ur itém prost edí na tvar t la.

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.41 Pohyb bez končetin

174

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Podkmen obratlovci, mezip edm tové vztahy j

Pom cky

Co má d lat u itelZadá p e íst lánek, p ipravit si dotazy a promyslet si odpov na otázkuv úkolu (samostatná aktivita p i zkoušení).Doporu ení: Za adit jako zajímavost kdykoli p i probírání obratlovc .

Co budou d lat žáci P e tou lánek, p ipraví si dotazy a promyslí odpov na otázku v úkolu.

Motiva ní linka V decké poznání a racionální myšlení v boji proti pov rám a p edsudk m.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Z neznalosti skute ného života zví at.

2) Poznáváním biologie živo ich , v deckým p ístupem k ešenínejasností.

15 min.

6.42 Pověry a předsudky o živočiších

175

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen lenovci, podkmen klepítkatci

Pom cky

Co má d lat u itel

Rozdá žák m texty, p ípadn je promítne. Zadá úkol p e íst samostatnjednotlivé charakteristiky živo ich , zapsat název živo icha (rod) a za aditdo systému klepítkatc . Provede spole nou kontrolu ešení úkolu.V p ípad seminá e zadá dop edu vytvo ení prezentace, kde budoucharakterizovány jednotlivé skupiny klepítkatc a dopln ny zástupci.Prezentaci vybraný žák p edvede na za átku hodiny a pak následuje tatoaktivita.Doporu ení: Do výuky za adit po probrání podkmene klepítkatci. Pokudnejsou probírány nohatky, vynechat osmou charakteristiku a t ídunohatky ze systematického p ehledu.

Co budou d lat žáciSamostatn tou jednotlivé charakteristiky, na zvláštní papír zapisujírodový název živo icha a za azují jej do systému klepítkatc . Provedouspole nou kontrolu pod vedením u itele.

Motiva ní linka Uv domit si charakteristické znaky, které slouží k poznání živo ich .

Návodné otázky

ešení úkol :

1) štírek: pavoukovci, štírci

2) klíšt : pavoukovci, rozto i

3) solifuga: pavoukovci, solifugy

4) vodouch: pavoukovci, pavouci

5) štír: pavoukovci, ští i

6) seká : pavoukovci, seká i

7) ostrorep: hrotnatci

8) nohatka: nohatky

20 min.

6.43 Poznáte podle popisu různé klepítkatce?

176

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída savci, ád chudozubí

Pom cky Využití internetu, odborná literatura

Co má d lat u itel

Nedopln ný text nakopíruje do dvojic nebo umístí na internet. Zadá úkolpostupn dopl ovat s pomocí informací z internetu a z odborné literaturytext o chudozubých. Pomáhá s p ípadnými problémy. Na záv r provedekontrolu celého textu. Využít pro samostatné nastudování chudozubých.Autorské ešení lze využít i jako základ pro prezentaci, zadanoustudent m.

Co budou d lat žáci Samostatn pracují ve dvojicích podle pokyn u itele.

Motiva ní linka N kte í živo ichové se za milióny let nezm nili

Návodné otázky

ešení úkol :

Poznáváme chudozubé

• Chudozubí žijí pouze v Americe a patrn nikde jinde nikdy nežili.• Dnes pat í do chudozubých pouze kolem t iceti druh , ale

v t etihorách, v dob jejich nejv tšího rozmachu, jich žilo na územíJižní Ameriky desetkrát víc.

• N kte í chudozubí dosahovali velkých rozm r , nap . šest metrvysoký pozemní lenochodMegatherium nebo obrovský p t metrdlouhý pásovec Glyptodon.

• Z paleontologických nález vyplývá, že z kruný t chto pásovc ,které tvo ily souvislý kryt podobný kruný m želv, si d lali prav cílidé chýše.

• Dnes jsou chudozubí zastoupeni t emi výrazn odlišnými skupinami:mravene níci, lenochodi, pásovci.

1. skupina chudozubých:

• Mravene níci jsou pralesní a stepní savci, n které druhy jsoustromové, jiné pozemní, mají protáhlou hlavu zakon enou enichemve tvaru rourky, jejich elisti jsou bezzubé.

• Dlouhý ervovitý jazyk, který je obalen lepkavým slizem ze slinnýchžláz, dokážou tito živo ichové "vypláznout" až 150 x za minutu!

• Jejich potravou jsou termiti a mravenci.

15 –20 min.

6.44 Poznáváme chudozubé

177

• Ze smysl mají nejvíce vyvinutý ich.• Jediné mlád nosí samice (u jednoho ze ty druh ob as i samec) na

h bet .

2. skupina chudozubých:

• Lenochodi prožijí celý život h betem dol , zav šeni za kon etiny vev tvích strom .

• Po zemi se pohybují velice obtížn , plazí se tém po b iše.• Slézají ze strom jen proto, aby p elezli na jiný strom, nebo aby

vykonali pot ebu.• Mají úzká chodidla, na zadních nohách mají vždy 3 srostlé prsty

s dlouhými drápy.• Jedna skupina t chto živo ich má shodný po et prst na p edních

i zadních kon etinách, druhá má na p edních o jeden prstmí .• Na rozdíl od v tšiny ostatních savc , kte í mají 7 kr ních obratl ,

mají r zné druhy t chto chudozubých od 5(6) 9 kr ních obratl .• Jejich srst dostává v období deš nazelenalé krycí zbarvení. Je to

zp sobeno tím, že ve žlábcích a rýhách na povrchu dlouhých chlupžijímikroskopické asy.

• Dalšími obyvateli v srsti jsou malí motýlci, p íbuznímol m, kte í seživí odum elou k ží a kožními vým šky.

• V kone níku t chto živo ich žijí další "nájemníci", chrobáci. Trus jetam totiž zadržován po dlouhou dobu, jeho vym šování se konáp ibližn za 10 dní.

• Deš ová voda po srsti snadno stéká, protože chlupy rostou od b ichake h betu.

• Jsou to p evážn býložravci.• Mají 18 20 nerozlišených t enových zub a stoli ek.• Samice nosí mlád na b iše.• Pokud se pod tímto živo ichem zlomí v tev, která roste nad vodou,

doplave pomalu ke b ehu.

3. skupina chudozubých:

• Pásovci obývají spíše otev enou krajinu, z úkryt vycházejí zasoumraku. Jejich t lo je chrán no kruný em, složeným z r zn velkýcha r zn tvarovaných desti ek.

• Kruný je ohebný.• Mají až 100 velice jednoduchých, kolí kovitých stoli ek.• Živí se p evážn hmyzem a dalšími drobnými živo ichy, ko ist chytají

v tšinou tenkým, lepkavým jazykem.• P es den se p evážn ukrývají v hlubokých, dlouhých norách.• V ohrožení se v tšina druh rychle zahrabe i do velice tvrdého

podkladu.

178

• Mlá ata se rodí sm kkým kruný em.U nejrozší en jšího druhu, jehož druhové jméno je devítipásý, je známzvláštní zp sob rozmnožování. Zárodek se rozd lí na více ástí, n kdyaž na dvanáct a každá se vyvine v mlád . Tento zp sob rozmnožováníse nazývá polyembryonie.Mlá ata pak jsou stejného pohlaví.

179

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída savci, ád lichokopytníci

Pom cky mapa

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst text a vypsat p ípadné nejasnosti (samostatná aktivitap i zkoušení). Vysv tlí nejasnosti, probere nové poznatky. Využít prodopln ní u iva o lichokopytnících a v tématu ekologie reintrodukce.

Co budou d lat žáciSamostatn pracují podle pokyn u itele. Na map ukážou p vodnírozší ení kon P evalského (podle lánku Krátce z historie konP evalského) a oblasti, kam se kon znovu vracejí.

Motiva ní linka Význam zoologických zahrad p i záchran ohrožených druh

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.45 Projekt Návrat divokých koní

180

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída ptáci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol vy ešit úvodní úkol (p i zakrytí dalšího textu) a provedespole nou kontrolu. Následn zadá íst text a p ipravit si otázky v p ípadnejasností (samostatná práce p i zkoušení). P ípadné nejasnosti up esní.Doporu ení: Za adit po probrání tematického celku.

Co budou d lat žáciPracují podle pokyn u itele nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích, napapír sepíší otázky k p ípadným nejasnostem.

Motiva ní linka Nepoužívané ásti t la mohou být redukovány.

Návodné otázky

ešení úkol : 1. a), 2. b)

15 min.

6.46 Pták, který se orientuje převážně čichem

181

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída plazi, ád želvy

Pom cky mapy

Co má d lat u itel

Zadá úkol odpov d t na zvláštní papír na otázky (samostatná aktivita p izkoušení), p e íst text a v bodech vypsat nejasnosti a nové poznatky.Zkontroluje odpov di, vysv tlí nejasnosti, shrne s žáky nové poznatky.Využít pro zopakování a rozší ení u iva o želvách.

Co budou d lat žáciSamostatn , p ípadn ve dvojicích pracují podle pokyn u itele. Ukážouna mapách uvedená hnízdišt i výskyt velkých mo ských želv.

Motiva ní linka Bez ochrany prost edí je ochrana jednotlivých živo ich neú inná.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Dv , h betní karapax a b išní plastron.

2) Na vnit ní stran sr stá h betní ást kruný e s obratli a s hrudnímia b išními žebry, n kdy k ní p ir stají i pánevní kosti.

3) Vejcorodé

4) Vejce mo ských a n kterých sladkovodních želv mají pergamenovou,jen mírn zvápenat lou sko ápku, n které sladkovodní želvy a želvysuchozemské mají sko ápku tvrdou, siln zvápenat lou.

5) Bezzubé

6) Silné, hrabavé nohy (suchozemské druhy), zplošt lé s více i ménvyvinutými plovacími blánami mezi prsty (bahenní a sladkovodnídruhy), veslovité (mo ské druhy).

7) Vst ebávání kyslíku z vody k ží (nap . u kožatek), pomocí slizniceústní dutiny nebo pomocí párových vychlípenin st ny kloaky, kterése plní vodou p es itní otvor.

10 min.

6.47 Putující mořské želvy

182

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Podkmen obratlovci, t ída savci, ád sudokopytníci

Pom cky

Co má d lat u itel

P edem p ipraví obrázky všech sudokopytník , kte í jsou v lánkuuvedeni, nejlépe v digitální podob . Zadá úkol p e íst samostatn lánek(samostatná aktivita p i zkoušení), po spln ní úkolu provede spole noukontrolu správnosti. Promítne žák m obrázky t ch kopytník , o kterýchetli.Doporu ení: Využít lánek po probrání sudokopytník .

Co budou d lat žáciSamostatn p e tou text. P i adí na zvláštní papír k ísl m vysv tlenípísmena pojm .

Motiva ní linkaZnaky, které jsou uvád né jako typické pro ur itou skupinu živo ich ,platí pro p evážnou v tšinu zástupc p íslušné skupiny, ale existujívýjimky.

Návodné otázky

ešení úkol : 1 d), 2 c), 3 a), 4 b), 5 h), 6 f), 7 e), 8 g), 9 j), 10 i), 11 l), 12 k

20 min.

6.48 Rohy a parohy – co o nich víte a nevíte

183

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída savci, ád chobotnatci

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst text a vypsat p ípadné nejasnosti a nové poznatky,které žáky p ekvapily (samostatná aktivita p i zkoušení). Vysv tlínejasnosti, probere nové poznatky. Využít pro dopln ní u iva o slonech.

Co budou d lat žáci

Motiva ní linka Známe lépe malá zví ata, než velká?

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.49 Slon – zvíře známé nebo neznámé?

184

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich , kmen plošt nci

Pom cky Odborné publikace

Co má d lat u itel

Rozdá žák m pracovní listy, p ípadn pokyny a tabulku promítne a žáci siji p ekreslí. Zadá úkol žák m v jednotlivých odd leních, aby samostatnvyplnili (p íp. za pomoci u ebnice, odborných publikací a internetu) údajeo jedné t íd plošt nc . Vysv tlí další postup: ešení si žáci nejprvezkontrolují ve dvojicích, pak ve tve icích a nakonec se na jednom ešeníshodne celé odd lení. Dále budou íkat jednotlivé znaky vždy všech t ít íd (u itel postupn vyvolává žáky z jednotlivých odd lení, neúplnéodpov di dopl uje), každý žák si doplní celou tabulku.Doporu ení: za adit po probrání kmene plošt nci jako opakovací hodinu.Po nacvi ení p ehledu na jedné skupin živo ich lze zadávat jako domácípráci u dalších skupin.

Co budou d lat žáci

Samostatn vyplní znaky p id lené t ídy plošt nc do tabulky, zkontrolujíse sousedem, dále ve tve ici a nakonec se shodne na ešení celéodd lení. P i následné kontrole odpov dí pod vedením u itele si doplníznaky zbylých dvou t íd.

Motiva ní linkaNácvik p ípravy srovnávacího p ehledu znak skupin organism , využitíp i p íprav na zkoušení nebo prov rku.

Návodné otázky

ešení úkol :

Kmen plošt nci

Znak Plošt nky Motolice Tasemnice

popis t la plochý tvar plochý tvar, dv p ísavky plochý tvar, lánkovanét lo, hlavi ka, kr ek,lánky

zp sobvýživy

dravý v tšinou endoparazitický,z ídka ektoparazitický

endoparazitický

trávicísoustava

vakovitá, rozv tvená,gastrovaskulární systém

vakovitá, rozv tvená,gastrovaskulární systém

není vyvinutá, p íjemživin celým povrchemt la

30 min.

6.50 Srovnávací přehled znaků tříd ploštěnců

185

umíst níústníhootvoru

na b išní stran ,p ibližn uprost ed

v p ední ásti uprost edp ísavky

nemá ústní otvor

dýchání celým povrchem t la anaerobní anaerobní

vylu ovacísoustava

protonefridie protonefridie protonefridie

nervovásoustava

vp edu nervové zauzliny,z nich vycházejí nervovépruhy

vp edu nervové zauzliny,z nich vycházejí nervovépruhy

vp edu nervovézauzliny, z nichvycházejí nervovépruhy

pohlaví hermafroditi, z ídkagonochoristé

proterandri tíhermafroditi, z ídkagonochoristé

proterandri tíhermafroditi,výjime ngonochoristé

186

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída plazi, ptáci, savci

Pom cky

Co má d lat u itel

Nakopíruje nevypln né tabulky jednotlivc m, p ípadn do dvojic. Zadáúkol postupn dopl ovat tabulku na základ získaných znalostí. Pomáhás p ípadnými problémy. Na záv r provede kontrolu vypln né tabulky (lzepromítnout), postupn odkrývá vypln né ádky, studenti si doplníchyb jící údaje. Využít p i opakování u iva. Tabulku lze použít na dvakrát,po probrání pták a pak po probrání savc .

Co budou d lat žáci Samostatn pracují jednotliv nebo ve dvojicích podle pokyn u itele.

Motiva ní linka Plazi p edci pták i savc

Návodné otázky

ešení úkol :

Znaky Ptáci Plazi Savci

pokryv t la (kožníderiváty)

pe í, rohovité šupinyna b háku

rohovité šupiny srst

k že (podrobnácharakteristika)

suchá, tenká, témbez žláz, zpravidlas jednou kostr nížlázou (m žechyb t)

suchá, povrchovévrstvy pokožkyrohovatí, tvo í šupinky

žláznatá k že, vrchnívrstvy pokožkyrohovatí

t lesná teplota (stálá,prom nlivá, výjimky),skupina živo ichpodle schopnostiregulovat teplotu

stáláendotermníhomoiotermníživo ichové, udržujístálou teplotu t lapomocí vnit níchmechanism

prom nlivápoikilotermníživo ichové, t lesnáteplota neníregulovaná vnit nímimechanismy

stáláendotermníhomoiotermníživo ichové, udržujístálou teplotu t lapomocí vnit níchmechanismízená hypotermiezimní, p íp. letníspánek, výkyvy mezidnem a nocí(letouni)

15 –20 min.

6.51 Srovnejte některé znaky plazů se znaky ptáků a savců

187

chrup (rozlišený,nerozlišený, chybí)

chybí nerozlišený rozlišený na ezáky,špi áky, zubyt enové a stoli ky,n kdy n které typyzub nebo i všechnyzuby chybí (nap .býložravci, hlodavci,n kte í chudozubí)

sluchové k stky vest edním uchu (po et)

1 1 3

t lesný r st(ukon ený, trvalýneukon ený)

ukon ený trvalý ukon ený

Rozmnožování(vejcorodost,vejcoživorodost,živorodost)

vejcorodost vejcorodost, živorodost(hranice nejsou ostré,p echodné stavy seozna ují jakovejcoživorodost)

vejcorodost,živorodost

188

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP)Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída plazi, ád haterie (n kdyuvád n jako podt ída)

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst text a vypsat p ípadné nejasnosti (samostatná aktivitap i zkoušení). Vysv tlí nejasnosti, probere nové poznatky, zd razníd ležité informace, které si mají žáci zapamatovat. Využít lánek místovýkladu o hateriích, p ípadn zadat jako podklad pro prezentaci.

Co budou d lat žáci Samostatn , p ípadn ve dvojicích pracují podle pokyn u itele.

Motiva ní linkaDruh p ežívající desítky milión let m že innost lov ka v krátké dobzni it.

Návodné otázky

ešení úkol :

20 min.

6.52 Starší než dinosauři – haterie

189

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP)Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída ptáci, ád p vci, elelem íkovití

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol íst text a p ipravit si otázky v p ípad nejasností (samostatnápráce p i zkoušení). P ípadné nejasnosti up esní. Obrázky lem íkp edvede nejlépe promítnutím.Doporu ení: Za adit p i probírání rozmnožování pták v rámci jejichetologie a ekologie.

Co budou d lat žáciPracují podle pokyn u itele nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích, napapír sepíší otázky k p ípadným nejasnostem.

Motiva ní linka Mnohé d je v p írod nejsou ješt zcela objasn ny.

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.53 Stavitelé besídek neboli loubí

190

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen m kkýši, t ída hlavonožci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn text jednotlivých ukázek, promyslet ešeníúkolu, poradit se ve tve ici a na zvláštní papír zapsat ešení úkolu.Provede spole nou kontrolu, doplní p ípadn informace o kalmarecha chobotnicích.Doporu ení: za adit jako motivaci p ed probíráním hlavonožc , na záv rpromítnout obrázek chobotnice a kalmara.

Co budou d lat žáciP e tou text ukázek, promyslí si odpov di, poradí se ve tve ici a nazvláštní papír zapíší, ve které ukázce se jedná o kalmara, ve které ochobotnici a pro . Provedou spole nou kontrolu pod vedením u itele.

Motiva ní linka Vžité p edstavy lze p ekonat jen nezvratnými d kazy.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Živo ich plul stejn rychle jako ponorka znak kalmara. Osm ramenale má chobotnice a její ramena mohou být dvakrát delší než t lo(kalmar má osm ramen podstatn kratších než t lo a navíc dvdlouhá chapadla, která mohou být p ibližn dlouhá jako t lo). JulesVerne tedy p i popisu živo icha uvedl znaky jak kalmara, takchobotnice.

2) Živo ich byl chobotnice. Žil ve vraku lodi (chobotnice žijí na dn , jsoubenti tí živo ichové), t lo m l sudovité a podle uvedených rozm rm l ramena p ibližn dvakrát delší než t lo (t lo dlouhé asi 1,2 m,rozp tí ramen asi 4,5 m).

3) Živo ich byl kalmar. Plul v mo i (kalma i jsou voln plovoucí, pelagi tíživo ichové) a námo níky chytil svými dv ma dlouhými rameny(chapadly).

4) Živo ich byl kalmar. Plul na hladin a na konci t la m l rozší enélaloky ploutví. (Na konci t la kalmar je horizontální ploutev.)

5) Živo ich byla chobotnice, protože se vyno ila z rozsedliny v b ehu.

6) Živo ich byl kalmar, byl dlouhý skoro stejn jako vorva a byl nahladin .

20 min.

6.54 Tajemní hlavonožci

191

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída savci, ád tany

Pom cky mapa Asie

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst text a vypsat p ípadné nejasnosti (samostatná aktivitap i zkoušení). Vysv tlí nejasnosti, probere nové poznatky. Využít prodopln ní u iva o tanách.

Co budou d lat žáciSamostatn pracují podle pokyn u itele. Na map ukážou místa výskytutan.

Motiva ní linka Za azení n kterých živo ich do existujících taxon není jednoduché

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.55 Tany – veverky, hmyzožravci, primáti anebo samostatná skupina?

192

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída ptáci, ád tu áci

Pom cky mapa jižní polokoule, p íp. mapa sv ta

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst text a vypsat p ípadné nejasnosti (samostatná aktivitap i zkoušení). Vysv tlí nejasnosti, probere nové poznatky. Na map ukážemísta výskytu tu ák . Lze i ukázat jednotlivé druhy tu ák (navhodném biologickém serveru, nap . www.biolib.cz, aby byla zaru enasolidnost ur ení).

Doporu ení: Využít text jako motivaci p ed probíráním tu ák .

Co budou d lat žáciSamostatn pracují podle pokyn u itele. P ipraví si otázky na to, co jimbylo nejasné, poznamenají si, co se v lánku dov d li nového.

Motiva ní linka Tu áci nežijí jen v chladných oblastech

Návodné otázky

ešení úkol :

20 min.

6.56 Tučňáci – „ptáci ve fraku“

193

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Podkmen vzdušnicovci, t ída hmyz, ád blanok ídlí

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek. Po p e tení probere s žákyp ípadné nejasnosti. Vhodnými otázkami se p esv d í, jak text žácipochopili.

Doporu ení: Využít lánek bu p ed probíráním ádu blanok ídlímotivace, nebo p i probírání etologie hmyzu.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si otázky na to, co jim bylo nejasné.

Motiva ní linka Dorozumívání živo ich

Návodné otázky

ešení úkol :

10 min.

6.57 Včelí tance

194

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen lenovci, podkmen vzdušnicovci, t ída hmyz, ád brouci

Pom cky mapa

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst text a vypsat p ípadné nejasnosti (samostatná aktivitap i zkoušení). Vysv tlí nejasnosti, probere nové poznatky. Využít prodopln ní u iva o broucích nebo jako motivaci p ed jejich probíráním.

Co budou d lat žáci Samostatn pracují podle pokyn u itele.

Motiva ní linka Vše v p írod se dá využít!

Návodné otázky

ešení úkol :

Je to chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi), nazývaný také výkalníkvrubounovitý. Je to asi 1 cm velký erný brouk, který žije u nás napís itých p dách jižní Moravy. Vyhrabává si podzemní chodby, do kterýchdopravuje kuli ky z trusu pro vývoj svých larev. Vše probíhá jako uvruboun .

15 min.

6.58 Vrubouni aneb vše se dá využít

195

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen lenovci, podkmen vzdušnicovci, t ída hmyz, ád všekazi

Pom cky Odborné publikace o všekazech a mravencích

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek a následn ve dvojicích, maximálnve tve icích vy ešit odpov na otázku. Provede spole n kontroluešení úkol .Prostudování textu a ešení úkol lze zadat i jako domácí práci na p íštíseminá .

Co budou d lat žáci

Samostatn p e tou text s v domím, že budou hledat rozdíly mezitermity a mravenci v morfologické stavb i ve zp sobu života. P i tení sibudou d lat poznámky, které znaky a vlastnosti termit srovnajís mravenci. P ipraví si ešení úkol ve dvojicích nebo maximáln vetve icích. Využijí literaturu, p ípadn internet.

Motiva ní linkaZdánlivá vn jší podobnost, v etn zp sobu života, ješt neznamenáblízkou p íbuznost.

Návodné otázky

ešení úkol :

1)a) Materiálem pro stavbu termitiš je jemný písek nebo zemina slepená

slinami. Místo písku používají termiti i výkaly nebo d evo. Mravencipokud mají nadzemní ást mraveništ ji staví z jehli í a jinéhorostlinného materiálu nebo z hlíny.

b) V tšina termit má zakrn lé o i, jsou fotofobní, b laví. Mravencividí, pohybují se venku za sv tla, jsou r zn zbarvení.

c) Termiti mají válcovité t lo kryté m kkou kutikulou, na hlav mírnzahnutá tykadla. Mravenci mají zade ek s hrudí spojený stopkou,pevnou kutikulu, lomená tykadla.

d) Velká termitišt mají velice složitý systém v trání, mraveništ majípouze mnoho otvor .

e) Termiti jsou závislí na donášce vody, mravenci p ijímají vodu hlavnv potrav .

f) Termiti pat í mezi hmyz s prom nou nedokonalou, mravenci majíprom nu dokonalou.

20 min.

6.59 Všekaz není mravenec

196

g) Termiti mají ve st evech symbiotické organismy, které jim pomáhajítrávit celulózu. Mravenci p ijímanou potravu tráví svými enzymy.

h) P i rojení termit dochází ke kopulaci pohlavního páru až vevybudované svatební kom rce a král z stává celý život s královnoua opakovan se s ní pá í. U mravenc se pá í n kolik samc se samicív pr b hu rojení a následn umírají. Nové hnízdo zakládá pouzekrálovna, které musí zásoba spermií vysta it po celý život.

i) Termití d lníci jsou nedosp lé sami ky i same ci, mraven í d lnicejsou pouze nedosp lé sami ky. Termití vojáci jsou také nedosp lésami ky a same ci. U mravenc n kterých druh vytvá ejí d lnicepodkasty, nejnápadn jší jsou velkohlavé d lnice s mohutnýmikusadly, ozna ované jako vojáci. Kasta pohlavních náhradníchjedinc chybí.

j) Vzájemné krmení termit je bu z itního otvoru, nebo z úst,mravenci se vzájemn krmí jen ústy.

Pozn. pro u itele: Pokud studenti uvedou jako rozdíl p stování hubu termit , není to dob e. I mezi mravenci jsou p stitelé hub, nap .mravenci rodu Atta. Podklad pro houby vytvá ejí z rozžvýkaných lista z výkal .

2) Viz text.

197

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Etologie

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst text a vypsat p ípadné nejasnosti (samostatná aktivitap i zkoušení). Vysv tlí nejasnosti, probere nové poznatky.

Doporu ení: Využít text p i probírání etologie.

Co budou d lat žáciSamostatn pracují podle pokyn u itele. P ipraví si otázky na to, co jimbylo nejasné, poznamenají si, co se v lánku dov d li nového.

Motiva ní linka Etologické poznatky mohou umožnit lepší pochopení chování lov ka

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.60 Vtištění (imprinting)

198

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída ptáci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol íst text, p ipravit si otázky v p ípad nejasností a odpov d tna otázky (samostatná práce p i zkoušení). Obrázek tabona p edvéstnejlépe promítnutím. P ípadné nejasnosti up esní, provede spole noukontrolu ešení. Vypln nou tabulku m že p i kontrole promítnout.Tabulku lze i použít p i prov ování znalostí žák po probrání pták .

Doporu ení: Za adit po probrání rozmnožování pták .

Co budou d lat žáci

Pracují podle pokyn u itele nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích, napapír sepíší otázky k p ípadným nejasnostem a vyplní tabulku, p ípadn ,pokud píší na zvláštní papír, použíjí íslo ptáka písmena (K – krmiví,N –nekrmiví, P – polokrmiví)

Motiva ní linka Výjimka potvrzuje pravidlo, že žádné pravidlo není bez výjimky.

Návodné otázky

ešení úkol :

íslo název krmivá mlá ata nekrmivámlá ata

polokrmivá mlá ata

1 labu velká x

2 kos erný x

3 sýkora ko adra x

4 potápka malá x

5 havran polní x

6 racek chechtavý x

7 datel erný x

8 áp bílý x

9 nandu pampový x

10 koroptev polní x

11 polák velký x

12 výr velký x

15 min.

6.61 Vylíhlo se ptačí mládě. A co bude dál?

199

13 andulka vlnkovaná x

14 bažant polní x

15 holub h ivná x

16 rohá velký x

17 kuka ka obecná x

200

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen plošt nci, t ída motolice

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol ve dvojicích pracovat s otázkami a s textem (samostatnáaktivita p i zkoušení). Provede spole nou kontrolu odpov dí, dotáže se navýsledky v prvních t ech úkolech (kolik otázek odpov d li správn )a slovn ohodnotí úsp šnost.

Doporu ení: Využít lánek po probrání tématu dopln ní znalostí.

Co budou d lat žáciPracují ve dvojicích s textem, zapíší si odpov di na otázky, seznámí ses ešením a dalšími informacemi.

Motiva ní linka Ukázka složitých vývojových cykl endoparazit .

Návodné otázky

ešení úkol :

1) plošt nci, ne lánkované, ve více hostitelích, se vyvíjí larva,v obratlovcích, hermafrodit (6 bod )

2) miracidium, sporocysta, redie, cerkárie (4 body)

3) plž bahnatka malá, voda (2 body)

Celkem za hodnocenou ást 12 bod .

4) a) Oplozená vají ka se musí dostat s výkaly ovce do vody.

Larva miracidium se musí do 24 hodin dostat do pláš ové dutinyvodního plže bahnatky malé.

Cerkárie, encystované na potopených rostlinách, musí být poopadnutí vody spaseny ovcí.

b) Nadprodukce vají ek.

5) Vývoj motolice kopinaté není závislý na vodním prost edí, prvnímmezihostitelem je suchozemský plž.

Larvální stádia motolice kopinaté pot ebují k vývoji dvamezihostitele, plže a mravence.

Poslední larvální stádium motolice (cerkárie) je schopno p ímoovlivnit chování mravence tak, aby se zvýšila šance, že bude spasen.

20 min.

6.62 Vývojové cykly motolicaneb proč jednoduše, když to jde složitě…

201

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Podkmen obratlovci, t ída obojživelníci, podt ída bezocasí (žáby)

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst text (samostatná aktivita p i zkoušení) a najít jednohovymyšleného obojživelníka a informace o n m. Zjistí, kterou zajímavostur ili studenti jako vymyšlenou, dotáže se, zda se z lánku studentidov d li nové informace, p ípadn které.

Doporu ení: Využít lánek bu p ed probíráním tématu motivace, nebopo probrání tématu dopln ní znalostí, nebo p i probírání ekologiea etologie obojživelník .

Co budou d lat žáciPracují jednotliv s textem, pokusí se vytipovat jednu nesprávnouinformaci (vymyšleného obojživelníka a informace o n m) a zapamatují sin kolik zajímavostí.

Motiva ní linka Skute nost nebo sci fi?

Návodné otázky

ešení úkol :Vymyšlená je prameni ka šironosá a údaje o jejím rozmnožování. Všeostatní je skute nost.

15 min.

6.63 Žáby – známé i neznámé

202

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Podkmen obratlovci, t ída obojživelníci, podt ída bezocasí (žáby)

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol jednotliv pracovat s textem (samostatná aktivita p i zkoušení).Dotáže se na výsledky (kolik otázek odpov d li správn ) a zda se z lánkudov d li nové informace, p ípadn které.

Doporu ení: Využít lánek bu p ed probíráním tématu motivace, nebopo probrání tématu dopln ní znalostí, nebo p i probírání ekologiea etologie obojživelník .

Co budou d lat žáciPracují jednotliv s textem, zapíší si odpov di na otázky a seznámí ses ešením a dalšími informacemi.

Motiva ní linka I známí živo ichové nás mohou p ekvapit...

Návodné otázky

ešení úkol :a) rosni ka zelená b), d), f) blatnice skvrnitá c) skokan rašelinný(ostronosý) e) ropucha zelená

15 min.

6.64 Zajímavosti ze života našich žab

203

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída obojživelníci a plazi

Pom cky

Co má d lat u itel

Vytiskne zadání pro jednotlivce nebo do dvojic. Zadá úkol: a) vyzna itv tabulce árkou nebo k ížkem, zda znak pat í obojživelník m neboplaz m nebo ob ma skupinám, b) doplnit rodové názvy obojživelníka plaz (samostatná práce p i zkoušení). Provede spole nou kontroluvýsledk , úkol a) ústn , úkol b) nejlépe promítnout, p ípadn vytisknoutdo lavic.

Doporu ení: Za adit jako opakování obojživelník a plaz .

Co budou d lat žáci Pracují podle pokyn u itele nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích.

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :a)

Znak O P

1. T lo je kryté rohovitými šupinami. x

2. Nep ímý vývoj. x

3. Kone ník ústí do kloaky. x x

4. Plicní dýchání po celý život. x

5. Srdce má dv p edsín a dv áste n odd lené komory. x

6. Vají ka bez vaje ných obal . x

7. Ve vývoji jednotlivce se st ídá žeberní a plicní dýchání, významné je dýcháník ží.

x

8. Holá k že se siln vyvinutými kožními žlázami. x

9. Srdce má dv p edsín a jednu komoru. x

10. Rostou po celý život. x x

11. U n kterých zástupc je vyvinutá pé e o potomstvo. x x

12. T lesná teplota v tšinou kolísá v závislosti na okolním prost edí. x x

13. N kte í zástupci mají oko chrán né pr hledným krytem, vzniklým sr stem x

15 min.

6.65 Znaky obojživelníků a plazů

204

o ních ví ek.

14. ty nozí mají na p edních kon etinách ty i a na zadních p t prst . x

b)

S

L K

Z E U

M P

I Ý K

M J E Š T R K A

B L A T N I C E O

O P

K U Ž O V K A

CH

R O S N I K A

K

O

O L E K

A

N

205

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Podkmen vzdušnicovci, t ída hmyz, ád brouci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Po p e tení probere s žáky p ípadné nejasnosti.

Doporu ení: Využít lánek bu p ed probíráním ádu brouci motivace,nebo p i probírání ekologie a etologie hmyzu.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si otázky na to, co jim bylo nejasné.

Motiva ní linka Složité chování hmyzu je ízeno instinkty.

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.66 Zobonoska březová – matematický brouk

206

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída savci, ád kytovci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení)a p ipravit si p ípadné dotazy. Po p e tení probere s žáky p ípadnénejasnosti.

Doporu ení: Využít lánek jako dopln k u iva po probrání tématu.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si otázky na to, co jim bylo nejasné.

Motiva ní linka Sv t ticha není tichý.

Návodné otázky

ešení úkol :

10 min.

6.67 Dorozumívání a zpěvy kytovců

207

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Genetika, d di nost mnohobun ného organismu

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá žák m za úkol p e íst samostatn motiva ní lánek. Po p e teníprobere s žáky p ípadné dotazy. Klade žák m dopl ující otázky. Následnžák m zadá genetický p íklad k samostatné práci. Provede spole noukontrolu správnosti ešení zadaného p íkladu.

Doporu ení: Ohodnotit nejrychlejší ešitele zadaného p íkladu za jejichaktivitu.

Co budou d lat žáciSamostatn si p e tou text, p ipraví si p ípadné dotazy a zodpovídopl ující otázky. Následn eší genetický p íklad.

Motiva ní linka Využití genetiky na modelovém p íkladu.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) hrabaví

2) páv, bažant obecný, koroptev obecná, k epelka polní, perli kadomácí, …

3) nekrmivá (nidifugní) – na rozdíl od krmivých (nidikolních) jsouope ená, ihned schopná samostatného života a hnízdo opoušt jí

4) genotypy kohout A: FFPP, kohout B: FfPp, slepice C: FfPP, slepice D:FFPp

5) eská slepice zlat kropenatá, šumavanka

25 min.

6.68 Kur domácí – nevšední krasavec

208

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída savci, ád kytovci

Pom cky

Co má d lat u itel

Dop edu si ujasní všechny vazby lánku na p ístroje, pojmy a jednotkyz fyziky. Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p izkoušení) a p ipravit si p ípadné dotazy. Po p e tení probere s žákyp ípadné nejasnosti. Doporu ení: Využít lánek jako dopln k u iva poprobírání tématu.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si otázky na to, co jim bylo nejasné.

Motiva ní linka P íroda p edstihuje techniku

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.69 Orientační schopnosti kytovců

209

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen lenovci, t ída korýši

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p i adit jednotlivé korýše z trojice k p íslušnému tvrzení(samostatná aktivita p i zkoušení). Provede spole nou kontrolu, zjistíúsp šnost odpov dí.

Doporu ení: Využít pro procvi ení tematického celku.

Co budou d lat žáciPracují nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích. Spole n provedoukontrolu.

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

I. 1 c) 2 a) 3 b)

II. 1 b) 2 c) 3 b)

III. 1 b) 2 a) 3 c)

IV. 1 b) 2 a) 3 c)

V. 1 a) 2 b) 3 c)

VI. 1 c) 2 a) 3 b)

VII. 1 a) 2 b) 3 c)

VIII. 1 c) 2 b) 3 a)

15 min.

6.70 Pro které korýše platí uvedená tvrzení?

210

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen lenovci, podkmen klepítkatci, t ída pavoukovci, ád pavouci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení)a p ipravit si p ípadné dotazy. Po p e tení probere s žáky p ípadnénejasnosti. P ipraví si vysv tlení výroby hedvábí, nebo tento úkol zadážák m. Obohacením je promítnutí pavouk , zmín ných v textu.

Doporu ení: Využít lánek jako motivaci p ed probíráním pavouk .

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si otázky na to, co jim bylo nejasné.

Motiva ní linka P íroda p edstihuje techniku

Návodné otázky

ešení úkol :

10 min.

6.71 Předoucí a tkající pavouci

211

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída savci, ád hlodavci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení)a p ipravit si odpov di na otázky. Provede spole nou kontrolu ešení.

Doporu ení: Využít lánek jako motivaci p ed probírání tématu.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. Odpoví písemn na otázky na zvláštní papír.

Motiva ní linka Známe b žné živo ichy?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) hlodavci

2) c

3) a) ezáky

b) hlodavé zuby, hlodáky

4) P i hlodání tvrdé potravy se více obrušuje zadní m k í strana a zubtím dostává tvar ostrého dlátka.

5) b

6) a

7) 120

8) ve skupinách

9) hierarchie

10) vým škem pachových žláz, mo í nebo trusem

11) Myší mo , zejména samc , siln zapáchá. Pokud ale budete myšíubikaci denn vymývat, donutíte pouze myši, aby více pily a tímmohly znovu mo í zna kovat cesti ky. Z toho plyne, že ten, komuzápach myší p íliš vadí, by je nem l chovat, protože jim p ílišné pitíškodí. Myší ubikaci je vhodné vymývat nejvýše jednou týdn . Myši

10 min.

6.72 Příběh myši domácí

212

ale chodí mo it v tšinou do jednoho rohu a tak je možné t ebakaždý den vybrat z tohoto rohu mokré piliny a dát suché. Zápach sesníží a na ostatní ploše ubikace z stanou myší cesti ky zachované.

213

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída paryby

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá íst text a p ipravit si otázky v p ípad nejasností (samostatná prácep i zkoušení). P ípadné nejasnosti up esní. Úkoly za lánkem zadá vy ešits pomocí literatury nebo internetu za domácí úkol. Po p e tení textupromítne obrázky zmín ných druh žralok , p ípadn m že dop eduzadat úkol p ipravit obrázky n kterému žáku.

Doporu ení: Za adit jako dopln k p i probrání tematického celku,p ípadn lze text nabídnout žák m jako základ prezentace.

Co budou d lat žáciPracují podle pokyn u itele nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích, napapír sepíší otázky k p ípadným nejasnostem.

Motiva ní linka I starobylý živo ich m že úsp šn konkurovat modern jším druh m.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) žralok obrovský 18 m, plejtvák obrovský 19 27,5 m, uvád no až33, 5 m

2) Amazonka: Brazílie, Peru

Mississippi: USA

Gambie: Gambie

Zambezi: Mosambik, p ípadn Zambie

Limpopo: Mosambik

Tigrid: Irák

Ganga: Indie, Bangladéš

Nicaragua a eka San Juan: Nicaragua

3) Mezi žraloky i kytovci jsou druhy dravé i druhy, které se živífiltrováním drobných živo ich z vody.

4) U žraloka se uvádí rozlišování zvuk v rozsahu 10 1000 Hz, u lov ka

15 min.

6.73 Úžasní, obávaní, fantastičtí žraloci

214

16 (n kdy 20, 25) 20 000 (23 000) Hz.

5) Kruhoústí vejcorodí (mihule í ní), ryby vejcorodé (kapr obecný),živorodé (gupka paví o ko), obojživelníci vejcorodí (skokan hn dý),vejcoživorodí ( olek obecný), plazi vejcorodí (ješt rka obecná),vejcoživorodí (slepýš k ehký), živorodí (zmije obecná), ptácivejcorodí (kos erný), savci vejcorodí (ježura australská), živorodí(zajíc polní).

215

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich , obecná biologie

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá íst text, p ipravit si otázky v p ípad nejasností a odpov di naotázky za textem, p ípadn s pomocí u ebnice (samostatná práce p izkoušení). P ípadné nejasnosti up esní.

Doporu ení: Za adit po probrání tematického celku.

Co budou d lat žáciPracují podle pokyn u itele nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích, napapír sepíší otázky k p ípadným nejasnostem a odpov di na otázky.

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Celým povrchem t la.

2) Perloo ky

3) Perloo ky

4) Perloo ky

5) Listonozi

6) Plame áci

15 min.

6.74 Zajímaví korýši žábronožky

216

Kapitola Biologie živo ich

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída paryby

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá íst text a p ipravit si otázky v p ípad nejasností (samostatná prácep i zkoušení). P ípadné nejasnosti up esní. Po p e tení textu promítneobrázky zmín ných druh žralok , p ípadn m že dop edu zadat úkolp ipravit obrázky n kterému žáku.

Doporu ení: Za adit jako motivaci p ed probráním tematického celku.

Co budou d lat žáciPracují podle pokyn u itele nejlépe jednotliv , p ípadn ve dvojicích, napapír sepíší otázky k p ípadným nejasnostem.

Motiva ní linka Co žije v hlubinách oceán ?

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

6.75 Žraločí božstvo

217

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linkaAlkohol zp sobuje zdravotní problémy a je jednou z hlavních p í indopravních nehod.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Vst ebává se všemi ástmi trávicí soustavy, p tina v žaludkua nejv tší množství až v tenkém st ev . Sliznicí proniká do krevníhoob hu.

2) Vasodilataci.

3) T lo se alkoholu zbavuje áste n mo í a vydechováním, nejv tšíást je však likvidována v játrech oxidací. Ta probíhá ve dvoustupních. Nejd íve je ethanol oxidován na acetaldehyd, ten poté nasnadno metabolizovatelnou kyselinu octovou a acetylkoenzym A.První stupe je katalyzován enzymem alkoholdehydrogenázou,druhý pak aldehyddehydrogenázou. Toxický acetaldehyd je hlavníp í inou poškození jater piják …

4) Hypoglykémie, dehydratace organismu, ztráta vitamín , minerála energie – vy erpání organismu. Odbourávání probíhá rychlostí asi1 g/10 kg t lesné váhy za hodinu.

5) idi ( i jiný lov k odcházející do zam stnání) si m že zm itzbytkový alkohol v krvi.

20 min.

7.1 Alkohol v krvi člověka

218

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Pam je schopnost uchovávat a používat informace. Jde o procesvšt pování (kódování), uchovávání (retence) a vybavování(reprodukce) zkušenosti.

2) Informace do pam ti ukládáme nej ast ji ve form vizuální (asi 80%) a akustické (zvukové). U dosp lých bývá akustická forma p i u enívýhodn jší než vizuální, u d tí opa n . Zdaleka nejú inn jší jezpracování co nejvíce smysly.

3) Špan lští badatelé objevili, že pokud u myší v ur ité oblasti zrakovék ry mozku podpo í produkci proteinu RGS 14, výrazn to ovlivníschopnost zví at pamatovat si p edm ty, které vid la. Tato ur itáoblast zrakové k ry mozku je zodpov dná za tvorbu vizuální pam ti.

4) U silných uživatel elektronických za ízení, nap . internetu, chytrýchtelefon a herních za ízení hrozí, že se jim levá ást mozku vyvinevíce než pravá, což m že vézt ke snížení schopnosti soust ed nía pam ti a nástupu tzv. digitální demence.

15 min.

7.2 Bude možné si vylepšit vizuální paměť

219

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie lov ka, biologie živo ich

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Neurony mohou vznikat i b hem života jedince.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) P í inou jsou nadzemní jaderné pokusy.

2) R zné populace neuron v r zných oblastech mozku obsahují r znémnožství uhlíku C14 – jsou tady r zn staré a musely tedy vznikatpostupn .

5 min.

7.3 Díky jaderným testům víme, že se lidské neurony obnovují

220

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Mohou nám v budoucnu elektrošoky vylepšit známku z matematiky?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) V dci rozd lili studenty na dv skupiny, které procházely stejnýmitesty. Studenti první skupiny dostávali elektrošoky, studenti druhékontrolní skupina procházeli stejným postupem, ale elektrošoky veskute nosti nedostávali (aniž by to ú astníci testu v d li).

2) Elektrická stimulace zvyšuje aktivitu neuron v mozku.

10 min.

7.4 Jak si zlepšit známku z matematiky

221

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka M li jsme milostné pletky s neandrtálci?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) K rozšt pení vývojových v tví moderního lov ka a neandrtálcedošlo zhruba p ed 400 000 lety. Poslední stopy neandertálskýchkoster nacházíme z doby p ed 28 000 30 000 lety. Neandrtálciobývali Evropu (mimo severní Evropy), Blízký východ a st ední Asii.Byli zhruba 165 cm vysocí, muskulární, s mohutným trupema robustními kostmi, m li výrazný pronikavý nos, nízké, témploché elo s nado nicovými oblouky, dlouhou, plochou lebkus chyb jící bradou. Objem jejich mozkovny se v pr m ru pohybovalna nejho ejší úrovni rozp tí u sou asných lidských populací (tém1500 cm3).

2) Ze SV Afriky p ed 60 – 70 tisíci lety.3) 1 – 4 % genetické informace v genomu dnešního lov ka je

vysv tlováno dvojím zp sobem: jako doklad sexuálních kontakts neandrtálci nebo jako relikt po dávném spole ném p edku.

20 min.

7.5 Milostné avantýry s neandrtálci – ano či ne

222

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie lov ka, humanitní p edm ty

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky. P i diskusi o projevechnarcismu je t eba taktní p ístup, nehovo it o konkrétních lidech.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Narcist p ibývá

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Narcismus je strukturální porucha osobnosti, p i níž lov k p ehnanoce uje sám sebe a stejné hodnocení vyžaduje i od svého okolí,které se snaží ovládat a využívat.

2) velikášské pocity vlastní d ležitosti, nad azenosti a jedine nosti,exhibicionistická pot eba neustálé pozornosti a obdivu (p edvád níse), na oprávn nou kritiku reaguje narcis neadekvátn – ledovoulhostejností, pocity ponížení („to má za to co pro ostatní ud lal“),vztekem atd., arogantní vystupování a nedostatek pochopení prodruhé (empatie), které chápe jen jako nástroje pro vlastní cíle, astozávidí, nep izná vinu, dovede p edstírat city, srde nost,šaramantnost, aby u inil dobrý dojem, narcis se velmi rád obklopujepartou obdivovatel s nimiž manipuluje, pot eba moci je pronarcistickou poruchu velmi typická.

20 min.

7.6 Narcismus – stále častější porucha osobnosti

223

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Kou ení škodí zdraví a výrazn zkracuje život.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Nikotin je rostlinný pyridinový alkaloid obsažený v tabáku.

2) Do krevního ob hu se nikotin vst ebává bu sliznicí ústní dutiny(doutník, dýmka) nebo z plic (cigareta).

3) V mozku se váže na nikotinové acetylcholinové receptory vyvolávástav relaxace a stimuluje myšlení a pozornost…

4) Dehty (nikotin vyvolává závislost).

5) Nej ast ji umírají na kardiovaskulární nemoci (infarkt, mozkovámrtvice nebo uzavírání tepen na nohou), nádory (rakovina plic) a nachronické plicní nemoci.

6) Až 80 % drogových závislostí za íná spole nou konzumací v partmladistvých. Pokud kou í oba rodi e, je pravd podobnost vznikuku áctví u dít te 4× vyšší než u dít te z neku ácké rodiny. Vliv majíáste n i genetické faktory.

7) P i vysazení kou ení se dostavují abstinen ní p íznaky (tzv.abstinen ní syndrom). Pramení z narušení vnit ního prost edíorganizmu, které je již na dané látce závislé (u nikotinu se jedná o„hladové zmnožené nikotinové receptory“ v jeho mozku).Nedostatek nikotinu je prožíván jako velmi nep íjemný stav.

8) Pasivní ku áci se pohybují v ku áckém prost edí, ale sami nekou í.

20 min.

7.7 Nikotin a kouření

224

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linkaNemocných s cukrovkou p ibývá každý rok o 5 – 6 % výzkum našichv dc umož uje zavád t nové metody lé by.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Diabetes mellitus (cukrovka) je celoživotní metabolické onemocn níprojevující se zvýšenou hladinou cukru (glukózy) v krvi(hyperglykémie).

2) Cukrovka vzniká v d sledku nedostate né produkce nebonedostate ného využití hormonu inzulínu.

3) Inzulín je produkován ß bu kami Langerhansových ostr vk slinivkyb išní a umož uje krevnímu cukru (glukóze) p esun z krve do bun k

4) Normální glykémie u zdravého lov ka se pohybuje mezi 4 6mmol/l. Je li v organizmu nedostatek inzulínu nebo není lidostate n využíván, dochází ke zvýšenému hromad ní glukózyv krvi (hyperglykémie). Naopak, není li p ijato dostate né množstvípotravy nebo je li vyvíjena intenzivní t lesná aktivita nevykrytápotravou, pop . je li v organismu nadbytek inzulínu, dochází kesnížení hladiny glukózy v krvi (hypoglykémie).

5) U diabetu prvního typu dochází k úplnému zni ení bun k slinivkyb išní produkujících inzulín, takže v organizmu inzulín chybí. Lé baproto vždy vyžaduje celoživotní dodávání inzulínu. Diabetes druhéhotypu je spojena s rezistencí na inzulín, tzn., že organismus nedokážeinzulín využívat.

Ostr vky se aplikují injek n pod rentgenem do jaterní tkán , kde seuchytí a za nou produkovat inzulín.

15 min.

7.8 Pokroky v léčbě cukrovky

225

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie lov ka, obecná biologie, biologie živo ich

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Evoluce dopadena p ímo p i inu p íštítná t líska vznikla z žáber .

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Parathormon (parathyroidní hormon).

2) Parathormon, kalcitonin, vitamín D.

3) Badatelé porovnali p íštítná t líska myší a ku at a žábry akvarijníchrybek danií (zeb i ek) a žralok má ek a objevili adupozoruhodných podobností. Jak žábra, tak p íštítná t líska vznikajíb hem vývoje embrya ze stejného typu tkán , z faryngeální(žaberní) výchlipky entodermu. V obou strukturách se b hem vývojeembrya exprimuje gen Gcm 2, který je pro jejich normální vývojnezbytný (genová exprese = vyjád ení informace obsažené v DNAgenu do bílkovinné struktury). A nakonec objevili i gen proparathyroidní hormon u ryb a zjistili, že se exprimuje v rybíchžábrách.

15 min.

7.9 Příštítná tělíska vznikla z žáber

226

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Není jenom sladké, kyselé, slané a ho ké – ješt je tu umami

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Umami je vedle ty základních (lidských) chutí (sladká, ho ká, slanáa kyselá) pátou chutí. Chemicky se jedná o glutamát sodný (s lkyseliny glutamové, glutaman, E621) krystalický bezbarvý prášekbez v n , mírné masové chuti.

2) P irozen se vyskytuje v mo ských asách, v houbách, n kterýchsýrech, uleželém mase, v sušených raj atech, v parmezánu, ale takét eba ve zralých raj atech.

15 min.

7.10 Umami – pátá chuť

227

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itel

Co budou d lat žáci

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Volné radikály jsou slou eniny kyslíku vznikající jako vedlejšíprodukty bun ného metabolismu. Pokud nejsou dostate ninaktivovány, poškozují bun ný aparát.

2) Antioxidanty.3) Mezi ú inné antioxidanty se adí vitamíny C, E a beta karoten.

Ty také ada lidí z preventivních d vod užívá.

15 min.

7.11 Jak je to s účinky některých vitaminových doplňků

228

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen lenovci, podkmen vzdušnicovci, t ída hmyz

Pom cky

Co má d lat u itel

Nakopíruje lánek do dvojic nebo jednotlivc m. Probere s žáky základnístavbu lidského oka ve srovnání s okem hmyzu. Zadá úkol p e íst lánek,p ípadn nechá lánek postupn íst. Vysv tlí p ípadné nejasnosti.

Doporu ení: Za adit jako motivaci p i probírání složeného oka hmyzunebo komorového oka lov ka.

Co budou d lat žáciPracují samostatn podle pokyn u itele. P ipraví si p ípadné otázky nanejasnosti textu.

Motiva ní linka Rozvoj techniky umož uje poznání.

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

7.12 Jak by schopnost vnímat ultrafi alové záření změnila náš barevný svět?

229

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída savci, ád primáti

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst text (samostatná aktivita p i zkoušení). V následnékrátké diskusi vyslechne názory žák , p ípadn vyjád í sv j. Použít jakomotivaci p ed probíráním primát .

Co budou d lat žáci Samostatn nebo ve dvojicích pracují podle pokyn u itele.

Motiva ní linka Je e pouze naší výsadou?

Návodné otázky

ešení úkol :

20 min.

7.13 Jaká je hranice mezi zvířetem a člověkem?

230

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Kmen strunatci, podkmen obratlovci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení)a p ipravit si p ípadné dotazy. Po p e tení probere s žáky p ípadnénejasnosti.

Doporu ení: Využít lánek jako dopln k u iva p i probírání etologie.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si otázky na to, co jim bylo nejasné.

Motiva ní linka Mnohá vysv tlení toho, co d láme, nalezneme v p írod

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

7.14 Souvisí červená barva s pohlavním výběrem?

231

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie protist, prvok

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn text, hledat významy neznámých slov,odpov d t na otázky za pomoci p e teného textu, u ebnice, p ípadninternetu na zvláštní papír (samostatná aktivita p i zkoušení). Po p e tenítextu vysv tlí p ípadné nejasnosti a provede spole nou kontrolu úkol zalánkem.

Doporu ení: za adit jako motivaci p ed probíráním prvok .

Co budou d lat žáciP e tou text, v pr b hu etby hledají význam neznámých slov. Písemnodpoví na otázky za lánkem.

Motiva ní linka

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Když se lidé koupou v bazénu s kontaktními o kami nebo sivyplachují obaly na kontaktní o ky vodou z vodovodu, t mitozp soby se mohou m avky dostat na kontaktní o ky.

2) Bolestivost, fotofobie, zvýšená slzavost, opuchlá ví ka, a sníženáostrost vid ní.

3) M avky nemají žádnou pevnou schránku. V klidu mají t lo kuloviténebo vej ité, zcela nahé i pokryté mírn ztuhlou povrchovouvrstvi kou ektoplazmy. Cytoplazma není trvale diferencována najednotlivé ásti t la, skládá se z povrchové tuhé a sklovit pr zra néektoplazmy a tekut jší zrnité i mírn vakuolizované endoplazmys jedním i více jádry, potravními vakuolami a krystalky. Usladkovodních druh m avek se v plazm vyskytuje alespo jednastažitelná vakuola. Hlavními organelami pohybu jsou panožky, kterése tvo í v r zném po tu po celém povrchu t la. Panožky jsou vždyprstovité i lalokovité a bez osních vláken. Tvo í se v tšinou pomalýmp eléváním plazmy. Rozmnožují se nepohlavn d lením i rozpadem.asto vytvá ejí cysty, kterými p ežívají nep íznivé období.

4) Ne

20 min.

7.15 Nebezpečná měňavka v kontaktních čočkách

232

Kapitola Biologie lov ka

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie protist výtrusovci, biologie lov ka

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn text, hledat významy neznámých slov,odpov d t na otázky za pomoci p e teného textu, u ebnice, p ípadninternetu. Na záv r vysv tlí p ípadné nejasnosti a provede spole noukontrolu úkol za lánkem.

Co budou d lat žáci P e tou text, v pr b hu etby hledají význam neznámých slov. Písemnodpoví na otázky za lánkem.

Motiva ní linka Význam hygieny v boji proti parazit m

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Toxoplazma se rozmnožuje ve st ev ko ky vylu ování oocyst trusemdozrávání a sporulace kontaminace okolí.

2) P ímým kontaktem s infek ními oocystami, nap . p i išt ní ko i íhozáchodku, p i práci se zeminou, p i h e na píse ku, p i konzumacisyrové kontaminované zeleniny nebo vody (nákaza touto cestou jemálo frekventovaná), nebo konzumací syrového nebo nedostate ntepeln zpracovaného masa, které obsahuje tká ové cysty (nejv tšíriziko nákazy p edstavuje maso králi í a skopové, u vep ového masaje riziko nákazy nižší). K nákaze toxoplazmózou m že dojít i b hemt hotenství, kdy je infekce p enesena transplacentárn z matky naplod. Z ídkakdy m že dojít k p enosu toxoplazmózy nap íkladtransfúzí infikované krve nebo transplantací.

3) Získaná toxoplazmóza se u lov ka vyskytuje až po narození. P iproniknutí prvok do organismu se objevuje tzv. akutní uzlinováforma, kdy se lov k cítí unavený a malátný, trpí bolestmi hlavya sval a kdy se mírn zdu ují mízní uzliny. Vrozená toxoplazmózap enáší se z matky na plod a zp sobuje zejména t žké poškozeníplodu. Rozsah poškození závisí na stádiu t hotenství, nejzávažn jšíkomplikace vznikají v prvním trimestru gravidity. P íznaky infekce sev tšinou neobjeví ihned po porodu

30 min.

7.16 Toxoplazma gondii, hrozba pro těhotné ženy?

233

Kapitola Genetika

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich , obecná biologie

Pom cky Encyklopedie, internet

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka M žeme ješt oživit mamuty?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) ád chobotnatci, ele slonovití, celkem 13 druh (nejznám jšímamut severní). Žil p ed 150 000 10 000 lety, zakrslá formaz Wrangelova ostrova vymizela až p ed 3700 lety. V Evrop vyhynulp ed 21 000 14 000 lety, kdy byly datovány nálezy z Velké Británie,na Sibi i ješt p ežívali do doby p ed 10 000 lety.

2) Sibi , sever Kanady, Aljaška.3) Jádro vají ka slonice nahradí jádro t lní bu ky z tkání zmrzlých

mamut – vyp stování embrya in vitro – implantace embrya dod lohy slonice.

15 min.

8.1 Klonujeme mamuty

234

Kapitola Ekologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Ekologie, biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linkaZvyšování hladiny oxidu uhli itého ve vzduchu m že mít i pozitivní vliv navegetaci planety.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) 0,039 %.

2) Je podporována fotosyntéza a dochází k zazelen ní pouští.

5 min.

9.1 Rostoucí hladina CO2 způsobuje zelenání pouští

235

Kapitola Ekologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin

Pom cky Odborná literatura, internet

Co má d lat u itelZadá ešit samostatn úkol. Provede spole nou kontrolu správnostiešení.

Co budou d lat žáci Samostatn plní zadaný úkol. P ipraví si odpov di na dopl ující otázky.

Motiva ní linka Seznámení s životními formami rostlin.

Návodné otázky

ešení úkol :

tajenka: Raunkiaer v systém

1)

a) epifyty – bromélie, ter ovka

b) fanerofyty – réva, lípa, saguaro, bez

c) chamefyty – v es, bor vka, šalv j

d) hemikryptofyty – jahodník, srha, sedmikráska

e) kryptofyty – lilie, rákos, leknín, dymnivka

f) terofyty – netýkavka, mák, penízek

2)

a) epifyty – obnovovací pupeny > 30/50 cm nad zemí, rostou najiných rostlinách (na stromech), které využívají jen jakopodložky, nejsou s nimi propojeny energetickými toky

b) fanerofyty – obnovovací pupeny > 30/50 cm nad zemí, obnovovacípupeny chrán ny jen obalnými šupinami, p íp.prysky icí

c) chamefyty – obnovovací pupeny 10 30 (50) cm nad zemí, v zimbývají pupeny chrán ny sn hem

d) hemikryptofyty – obnovovací pupeny t sn p i povrchu p dy,pupeny jsou chrán ny sn hem a vrstvou list

20 min.

9.2 Životní formy rostlin

236

e) kryptofyty – obnovovací meristémy jsou chrán ny v p d nebo vevod

f) terofyty – rostliny bez obnovovacích pupen , životní cykluszpravidla omezen jen na jedno vegeta ní období,nep íznivé životní období p etrvávajív semenech/výtrusech

3)

Raunkiaer v systém životních forem je systém, který vypracoval ChristenC. Raunkiaer. Publikoval ho ve své knize The Life Forms of Plants andStatistical Plant Geography (Životní formy rostlin a statistickáfytogeografie) vydané v roce 1934. Systém rozd luje rostliny podle jejichcharakteristického tvarového p izp sobení ekologickým podmínkám došesti již zmín ných skupin.

237

Kapitola Ekologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Doporu ení: Využít lánek jako motivaci p ed probíráním tématu.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Jaký m že být skute ný d vod podzimního zbarvení list strom ?

Návodné otázky

ešení úkol :1) zelený chlorofyl, žluté až oranžové karotenoidy a ervené ažtmavo ervené antokyany

15 min.

9.3 Může být podzimní zbarvení listů stromů obranou proti napadení hmyzem?

238

Kapitola Ekologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich , ekologie

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Doporu ení: Využít lánek jako motivaci p ed probíráním tématu.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linkaJak vypadá srovnání druhové rozmanitosti lenovc v tropických a našichlesích.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) lenovci (Arthropoda) p edstavují nejv tší kmen živo išné íše.Podkmeny – nohatky, trilobiti, klepítkatci (nap . pavouci, seká i,rozto i, ští i, ostrorepi), korýši (nap . buchanky, perloo ka, listonozi,žábronožky, raci, krabi, langusty, krevety, stínky), šestinozí (nap .hmyz), stonožkovci (nap . stonožky, mnohonožky).

2) nap . kácení les , výsadba nevhodných d evin, nevhodná aplikaceinsekticid , nevhodné zásahy do krajiny narušující p vodní lesnía vodní biotopy – meliorace, stavby, p ehrady, úpravy vodních tok ,aplikace hnojiv – eutrofizace vod, zne iš ování životního prost edíexhalacemi, neregulovaný sb r motýl a brouk atd.

15 min.

9.4 Druhová bohatost členovců v panamských a jihomo-ravských lesích

239

Kapitola Ekologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie lov ka, ekologie, biologie rostlin

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky

Motiva ní linka Neoliti tí evropští zem d lci hnojili svá pole již p ed 8 tisíci lety.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Na Morav je datován zhruba od 5600 p . n. l. do 3500 p . n. l.

2) Z Blízkého východu.

3) Izotop dusíku N15.

5 min.

9.5 Hnojení polí v neolitu

240

Kapitola Ekologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Pro je v poslední dob tolik povodní?

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Odlesn ní krajiny (d sledkem je snížení její reten ní schopnosti)a porušení ustáleného systému tlakových výší a níží na severnípolokouli (Arktická oscilace) v d sledku rostoucího množství energie(globální oteplování). Toto narušování vede ke vzniku neobvyklevelkých tlakových systém , které se pak dostávají až do st edníEvropy. Takové velké systémy se velmi t žko rozpadají a prostz stanou na míst , dokud nevyprší.

2) V 19. století.

5 min.

9.6 Malá historie českých povodní

241

Kapitola Ekologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie rostlin, ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Rostliny ovliv ují klima.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Pohlcováním oxidu uhli itého, transpirací, stín ním, tvorboubiogenních aerosol .

2) Aerosoly p ispívají k odstín ní slune ního zá ení a k tvorbobla nosti.

10 min.

9.7 Vůně lesa brzdí oteplování klimatu

242

Kapitola Ekologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Biologie živo ich , ekologie

Pom cky

Co má d lat u itelZadá úkol p e íst samostatn lánek (samostatná aktivita p i zkoušení).Provede spole n kontrolu odpov dí na otázky.

Co budou d lat žáci Samostatn p e tou text. P ipraví si odpov di na otázky.

Motiva ní linka Žížaly výrazn ovliv ují úrodnost p dy…

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Žížaly systematicky adíme do kmene kroužkovci (Annelida),podkmene opaskovci (Clitellata), t ídy málošt tinatci (Oligochaeta),ádu Haplotaxida, eledi žížaly (Lumbricina).

2) Žížaly provzduš ují p du a podílejí se na tvorb humusu ve st evužížal žije obrovské množství mikroorganism , takže jejich vým škymají daleko v tší mikrobiální aktivitu než polykaná zemina. Takvzniká humus vázaný na jíl – tedy práv to, co tvo í strukturníúrodnou p du.

3) V p ítomnosti predátora – dravého brouka st evlí ka migrují„vystrašené“ žížaly do hlubších vrstev p dy, aby tak unikly brouk m.Hlubší vrstvy p dy se tak obohacují vodou, vzduchem i živinami. Prorostliny je to z ejm p ínosn jší než když žížaly „pracují“ jenv povrchových vrstvách.

10 min.

9.8 Vystrašené žížaly víc prospívají půdě

243

Kapitola Ekologie

Kapitola dle RVP (ŠVP)Kmen strunatci, podkmen obratlovci, t ída savci, podt ída živorodí, ádva natci

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol íst text a p ipravit si p ípadné dotazy. Po p e tení vysv tlínejasností. Využít jako samostatnou aktivitu p i zkoušení.

Doporu ení: Využít text jako dopln k p i probírání va natc .

Co budou d lat žáciSamostatn pracují podle pokyn u itele. P ipraví si otázky na to, co jimbylo nejasné.

Motiva ní linka Žili s námi na Zemi…

Návodné otázky

ešení úkol :

15 min.

9.9 Člověk – nepřítel zvířat? Příběh vakovlka

244

Kapitola Ekologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Ekologie – základní pojmy

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá ešení úkolu jednotlivc m, dvojicím nebo skupinám (nejvýšetve icím). Samostatná práce p i zkoušení. Provede spole nou kontrolubu frontáln , nebo si mohou žáci své ešení zkontrolovat sami (zapsanéna zadní stranu tabule, položené na kated e…). Zajímá se o výsledkypráce skupin a slovn je zhodnotí nap . dobré znalosti, je t eba si látkudoplnit atd.

Co budou d lat žácieší zadaný úkol bu jednotliv , ve dvojicích nebo ve skupinách. Kontrolu

provedou podle pokyn u itele.

Motiva ní linka Propojení definice s pojmem.

Návodné otázky

ešení úkol :

1. j), 2. k), 3. i), 4. g), 5. c), 6. e), 7. a), 8. f), 9. d), 10. h), 11. l),

12. r), 13. ch), 14. n), 15. m), 16. b), 17. o), 18. p)

20 min.

9.10 Přiřazování základních ekologických pojmů k defi nicím

245

Kapitola Ekologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Ekologie, etologie

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst text, p ipravit dotazy (samostatná aktivita p i zkoušení).Po p e tení textu vysv tlí p ípadné nejasnosti. ídí besedu na téma danéotázkou za lánkem.

Co budou d lat žáci P e tou text, p ipraví si dotazy, promyslí odpov na otázku za textem.

Motiva ní linka Chování ovliv ují jak instinkty, tak u ení.

Návodné otázky

ešení úkol :

Vést besedu k záv ru, že podle evolu ní teorie se jedná o p írodní výb r,kdy patrn mutacemi vzniklé nápadn ji zbarvené formy déle p ežívalya p edávaly tak geny dál. Upozornit i na jiné názory (kreacionistickéteorie).

15 min.

9.11 Varovná (výstražná) zbarvení

246

Kapitola Ekologie

Kapitola dle RVP (ŠVP) Ekologie

Pom cky

Co má d lat u itel

Zadá úkol p e íst samostatn text, hledat významy neznámých slov,odpov d t na otázky za pomoci p e teného textu, u ebnice, p ípadninternetu na zvláštní papír (samostatná aktivita p i zkoušení). Po p e tenítextu vysv tlí p ípadné nejasnosti a provede spole nou kontrolu úkol zalánkem.

Co budou d lat žáci P e tou text, v pr b hu etby hledají význam neznámých slov. Písemnodpoví na otázky za lánkem.

Motiva ní linka Chápat vztahy mezi organismy a také si uv domit vztahy mezi organismya jejich prost edím.

Návodné otázky

ešení úkol :

1) Invazní druhy si s sebou do nového regionu nep inesou v tšinu

konzument a parazit , které v oblasti p vodního rozší ení

p irozeným zp sobem regulují velikost jejich populací a brání jim tak

p evládnout nad ostatními rostlinami i živo ichy. Jsou to pov tšinou

velice rychle se množící a rostoucí rostliny, pop . rychle se množící

živo ichové.

2) Tokozelka nadmutá, bolševník velkolepý, berneška velká, slávi ka

mnohotvárná, kormorán velký.

3) ekosystém soustava živých a neživých složek životního prost edí,

jež jsou navzájem spojeny vým nou látek, tokem energie

a p edáváním informací a které se vzájemn ovliv ují a vyvíjejí

v ur itém prostoru a ase

biodiverzita znamená rozmanitost života v p írod

spole enstvo soubory populací r zných druh na ur itém biotopu

populace soubor jedinc téhož druhu, žijících v ur itém prostoru

a ur itém ase

30 min.

9.12 Největší škůdci v Evropě

247

RNDr. Jana Dobroruková, Mgr. Petra Macháčková, doc. RNDr. Petr Hašler, Ph.D., PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Ph.D.

Čítanka k přírodním vědám BIOLOGIEMetodika

Editor RNDr. Lukáš Műller, Ph.D.

Výkonný redaktor prof. RNDr. Zdeněk Dvořák, DrSc., Ph.D.Odpovědný redaktor Bc. Otakar LoutockýJazyková korektura Mgr. Robert JordánGrafi cká úprava a návrh obálky Marcel VrbasSazba Vydavatelství Univerzity PalackéhoDalší spolupráce na textech Jaromír Gamba

Vydala Univerzita Palackého v OlomouciKřížkovského 8, 771 47 Olomoucwww.vydavatelstvi.upol.czwww.e-shop.upol.czvup@upol.cz

Publikace neprošla jazykovou redakční úpravou ve VUP

1. vydáníOlomouc 2015Ediční řada – UčebniceISBN 978-80-244-4512-0Neprodejná publikaceVUP 2015/0153