Environmentální prohlášenív Národní ceně kvality České republiky, kterou vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Rada kvality ČR. Získané ocenění odráží významný

Environmentální prohlášení

Krajského úřadu Moravskoslezského kraje za rok 2019

Krajský úřad – Moravskoslezský kraj

28. října 117

702 18 Ostrava

tel.: 595 622 222

fax: 595 622 126

elektronická podatelna: [email protected]

název datové schránky: Moravskoslezský kraj

identifikátor datové schránky: 8x6bxsd

mailto:[email protected]

Environmentální prohlášení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje 2019

Stránka 2 z 35

Obsah

1. ÚVODNÍ SLOVO ŘEDITELE ........................................................................................ 3 2. PŘEDSTAVENÍ KRAJSKÉHO ÚŘADU ............................................................................ 4 3. ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA ................................................................................ 11 4. POPIS SYSTÉMU ENVIRONMENTÁLNÍHO ŘÍZENÍ ...................................................... 13 5. PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY ..................................................... 15 6. OBECNÉ A SPECIFICKÉ CÍLE ................................................................................... 17 7. ENVIRONMENTÁLNÍ PROFIL KRAJSKÉHO ÚŘADU ...................................................... 19 8. PRÁVNÍ A JINÉ POŽADAVKY .................................................................................... 31 9. KOMUNIKACE ........................................................................................................ 32 10. AUDITY ................................................................................................................ 33 11. PŘÍŠTÍ ENVIRONMENTÁLNÍ PROHLÁŠENÍ................................................................ 34 12. SCHVÁLENÍ ENVIRONMENTÁLNÍM OVĚŘOVATELEM ................................................. 35


Stránka 3 z 35

1. ÚVODNÍ SLOVO ŘEDITELE

Vážení občané,

letos je to již devět let, kdy vám každoročně předkládáme environmentální prohlášení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, tentokrát za rok 2019.

Uplynulý rok byl pro krajský úřad velmi úspěšný, což dokazuje nejvyšší možné ocenění udělované v Česku za kvalitu ve veřejné správě, které krajský úřad v roce 2019 obdržel. Je jim ocenění EXCELENTNÍ ORGANIZACE ve veřejném sektoru v Národní ceně kvality České republiky, kterou vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Rada kvality ČR.

Získané ocenění odráží významný kvalitativní posun úřadu, který se postupně profiluje do vyspělé moderní organizace se zavedenými prvky 4.0. V roce 2019 se úřad mj. intenzivně věnoval realizaci chytrých projektů, které vedle zvyšování kvality služeb veřejnosti mají i pozitivní vliv na životní prostředí. Za zmínku stojí masivní elektronizace agend a interních procesů, využívání softwarového robota nahrazujícího rutinní lidské práce robotickým zpracováním dat a v neposlední řadě vytvoření Portálu služeb na webu kraje s cílem maximálně zefektivnit komunikaci veřejnosti s úřadem. Nutno podotknout, že Moravskoslezský kraj je i po devíti letech stále jediným krajem v ČR, který má na svém úřadě certifikovaný systém EMAS.

V předkládaném environmentálním prohlášení deklarujeme, že v rámci své činnosti krajský úřad neustále dbá na ochranu životního prostředí a při poskytování služeb či realizaci dalších aktivit vždy zvažuje také jejich dopady na životní prostředí. Stejně jako v předešlých letech, tak i v roce 2019 krajský úřad nadále usiloval o snižování svého negativního působení v oblasti životního prostředí, a to nejen prostřednictvím měřitelných ukazatelů jako je např. snižování spotřeby elektřiny, papíru, vody, produkce odpadů, nebo zvyšováním počtu vozidel na alternativní pohon (CNG a elektřina), ale i nepřímo, např. působením na své příspěvkové organizace, aby i ony věnovaly v rámci realizace svých aktivit nemalé úsilí vedoucí ke snižování negativních dopadů na životní prostředí.

I nadále bychom se chtěli soustředit na zkvalitňování a zlepšování všech činností v rámci nejen zavedeného systému EMAS, ale i integrovaného systému řízení, a to jak v podmínkách krajského úřadu, tak i v rámci sdílení dobré praxe s ostatními municipalitami, odbornou i laickou veřejností.

Ing. Tomáš Kotyza ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje


Stránka 4 z 35

2. PŘEDSTAVENÍ KRAJSKÉHO ÚŘADU

a) Moravskoslezský kraj – orgány kraje a organizace krajského úřadu

Moravskoslezský kraj vznikl ke dni 1. ledna 2000, a to na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.

Postavení a působnost Moravskoslezského kraje upravuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Na základě tohoto zákona kraj vykonává samostatnou i přenesenou působnost. V souladu s § 1 odst. 3 tohoto zákona jsou orgány kraje zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman kraje, krajský úřad a zvláštní orgán zřízený podle zákona.

Krajský úřad Moravskoslezského kraje (dále jen krajský úřad) plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zákonem, zastupitelstvem kraje a radou kraje a napomáhá činnosti výborů a komisí. Dále krajský úřad vykonává zákonem stanovenou státní správu (přenesenou působnost) s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu kraje a radě kraje nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad se člení na odbory a oddělení, v čele úřadu stojí ředitel.

Organizační struktura krajského úřadu:

Ředitel Krajského úřadu • útvar podpory řízení

Odbor kancelář hejtmana kraje • oddělení mezinárodních vztahů • oddělení vnějších vztahů • oddělení komunikace a strategického marketingu • oddělení pro krizové řízení • oddělení činností sekretariátů

Odbor kancelář ředitele krajského úřadu • oddělení personální • oddělení veřejných zakázek • oddělení služeb a údržby • oddělení autodopravy

Odbor podpory korporátního řízení a kontroly • oddělení podpory korporátního řízení • oddělení přezkoumání hospodaření územních celků • oddělení stížností a kontroly veřejné finanční podpory

Odbor právní a organizační • oddělení právní • oddělení legislativní a organizační

Odbor informatiky • oddělení technické a aplikační podpory uživatelů • oddělení systémové podpory a vývoje

Odbor vnitra a krajský živnostenský úřad • oddělení všeobecné správy • oddělení správních činností a krajský živnostenský úřad

Odbor investiční a majetkový • oddělení investiční • oddělení majetkové

https://www.msk.cz/verejna_sprava/odb_06.html


Stránka 5 z 35

• oddělení financování stavebních projektů

Odbor financí • oddělení rozpočtu • oddělení financování a státní pokladny • oddělení účetnictví a metodiky

Odbor zdravotnictví • oddělení zdravotní správy • oddělení řízení organizací a zdravotní péče

Odbor územního plánování a stavebního řádu • oddělení územního plánování • oddělení stavebního řádu

Odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu • oddělení regionálního rozvoje • oddělení strukturálních fondů • oddělení cestovního ruchu

Odbor životního prostředí a zemědělství • oddělení vodního hospodářství • oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence • oddělení ochrany přírody a zemědělství • oddělení odpadového hospodářství • oddělení hodnocení vlivů na životní prostředí a lesního hospodářství

Odbor školství, mládeže a sportu • oddělení správy škol • oddělení rozvoje vzdělávání • oddělení mládeže a sportu • oddělení přímých nákladů • oddělení financování škol

Odbor evropských projektů • oddělení projektové kanceláře • oddělení neinvestičních projektů

Odbor sociálních věcí • oddělení rozvoje sociálních služeb • oddělení sociální ochrany • oddělení ekonomické • oddělení správy sítě sociálních služeb

Odbor dopravy a chytrého regionu • oddělení dopravy • oddělení dopravně správních agend • oddělení silničního hospodářství • oddělení rozvoje chytrého regionu

Odbor kultury a památkové péče • oddělení památkové péče • oddělení kultury a projektů

Vývoj počtu zaměstnanců:

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Počet zaměstnanců KÚ

665 662 676 674 655 666 684 685


Stránka 6 z 35

Kontaktní poštovní adresa a adresa úřadovny pro osobní návštěvu: 28. října 117, 702 18 OSTRAVA

Úřední hodiny: pondělí, středa: 8:00 - 17:00 úterý, čtvrtek: 8:00 - 14:30 pátek: 8:00 - 13:00

Provozní hodiny podatelny: pondělí, středa: 7:30 - 17:00 úterý, čtvrtek: 7:30 - 15:30 pátek: 7:30 - 14:00

Telefonní číslo: 595 622 222

Číslo faxu: 595 622 126

Webové stránky: http://www.msk.cz

Adresa e-podatelny: [email protected]

Identifikátor datové schránky: 8x6bxsd

IČ: 70890692

DIČ: CZ70890692

Žádosti o informace: Žádosti o poskytnutí informace dle § 13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 3 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, se podávají písemně nebo ústně.

b) Základní informace o Moravskoslezském kraji

Administrativní členění kraje

Moravskoslezský kraj vznikl současně s ostatními 13 českými kraji 1. 1. 2001 na základě legislativy přijaté v roce 2000. Po jediné územní změně v roce 2005 má region rozlohu 5 427 km² a skládá se z celkem 6 dřívějších okresů (od západu Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek) a území 22 obcí s rozšířenou působností. V kraji se nachází celkem 6 statutárních měst, 34 měst, 3 městyse a 257 obcí. Stav obyvatelstva regionu ke dni 30. 7. 2019 byl 1 201 221 obyvatel. Největší město Ostrava mělo k 1. 10. 2019 celkem 286 187 obyvatel. Dalšími významnými sídly jsou podle počtu obyvatel Havířov, Karviná, Frýdek-Místek, Opava nebo Třinec.

Přírodní podmínky na území kraje

Geograficky je kraj velice rozmanitý region. Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy horou Praděd (1 491 m n. m.). Hornatina postupně přechází do Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů. Na jihovýchodním konci kraje se pak zvedají Moravskoslezské Beskydy s Lysou horou (1323 m n. m.), které přecházejí do Zlínského kraje.

http://www.msk.cz/

mailto:[email protected]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravskoslezsk%C3%A9_Beskydy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lys%C3%A1_hora_(Moravskoslezsk%C3%A9_Beskydy)


Stránka 7 z 35

I přesto, že je kraj spojován především s hornickou činnosti a průmyslem, nachází se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí (Beskydy, Jeseníky a Poodří). Kromě toho se zde nachází i přírodní parky a maloplošná chráněná území.

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Představuje výjimečné přírodní hodnoty, zejména zbytky původních pralesovitých lesů s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin. Pozoruhodné jsou také druhově pestré louky a pastviny, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. Beskydská krajina má dosud mimořádnou estetickou hodnotu, která vznikla historickým soužitím člověka s horami.

CHKO Jeseníky je specifická jako členitá hornatina s hluboce zaříznutými údolími a táhlými zaoblenými hřbety. Oblast je významná z několika pohledů. Nejvýznamnější je výskyt vegetace, kterou představují květnaté a kyselé horské bučiny, ve vyšších polohách přirozené smrčiny. Nejbohatší botanickou lokalitou je Velká kotlina se 450 druhy rostlin.

CHKO Poodří je území se zachovalou údolní nivou řeky Odry, typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. Největší hodnoty představují meandry a slepá ramena Odry, množství travních porostů, lužní lesy a rybniční soustavy.

Většina území kraje patří do povodí Odry, řeka je napájena většími toky (Opava, Olše, Ostravice), odvádějícími povrchové vody z pásem přirozené akumulace vod ležících v obou zmíněných pohořích. Odra je zároveň největší řekou na území kraje, v její nivě leží důležitá Chráněná krajinná oblast Poodří. Pouze malá část území jižně od Rýmařova patří do povodí Moravy. Zdroje podzemních vod jsou v bližším okolí toků Opavy, Odry a jejích východních přítoků.

V Moravskoslezském kraji jsou četné zdroje minerálních vod (např. Ondrášov, Velká Štáhle), jsou zde také lázeňská centra – Bílá, Karlova Studánka, Karviná-Darkov a Klimkovice.

Na území Moravskoslezského kraje leží rozsáhlá ložiska černého uhlí – Ostravsko-karvinský revír. Jsou zde ale také ložiska zemního plynu, vápence, žuly, mramoru, břidlice, sádrovce. Rozsáhlá jsou ložiska štěrkopísků a písků, poněkud menší, ale významné zastoupení mají ložiska cihlářských hlín a jílů.

Z hlediska kvality ovzduší se vyskytují jak oblasti silně zatížené imisemi látek znečišťujících ovzduší – Ostravsko, Karvinsko, tak i oblasti, v nichž se koncentrace zmíněných škodlivin, např. SO2, pohybují kolem 2 μg. m3, což je hodnota evropského pozadí – Karlova Studánka.

K přírodně nejcennějším pohořím kraje patří Hrubý Jeseník a Moravskoslezské Beskydy. Uprostřed mezi nimi se nachází velice pestrý kraj, kde je jednou z nejpěknějších oblastí Poodří s lužními lesy, mokřady a rybníky. Právě tři zmíněné oblasti jsou jedinými chráněnými krajinnými oblastmi (CHKO) regionu s celkovou rozlohou téměř 2 000 km².

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_Beskydy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_Jesen%C3%ADky

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_Pood%C5%99%C3%AD

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_parky_v_%C4%8Cesku#Moravskoslezský_kraj


Stránka 8 z 35

Další přírodní zajímavosti

V Moravskoslezském kraji se nachází několik dalších významných přírodních lokalit. Jedná se například o národní přírodní rezervaci Rešovské vodopády, národní přírodní památku jeskyně Šipka ve Štramberku, přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy a Uhlířský vrch nebo v jeho blízkosti se nacházející pozůstatky sopečné činnosti v kraji – Venušina sopka a Velký Roudný.

c) Vybrané realizované krajské projekty a aktivity v oblasti životního prostředí a společenské odpovědnosti

Úspěch v Národní ceně kvality

Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě získal nejvyšší možné ocenění udělované v Česku za kvalitu ve veřejné správě. V Národní ceně České republiky v programu Excelence, kterou vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Rada kvality ČR, získal ocenění EXCELENTNÍ ORGANIZACE ve veřejném sektoru a také mezinárodní certifikát Recognized for Excellence 5 star“.

Ve velmi náročném hodnocení externí hodnotitelé ocenili výbornou připravenost, maximálně vstřícný a profesionální přístup zaměstnanců ke klientům. Vyzdvihli významný kvalitativní posun úřadu k další elektronizaci agend. Je zcela normální, že občané na zdejší úřad podávají žádosti o dotace elektronicky a neztrácejí čas čekáním a osobním jednáním. Krajský úřad je také prvním úřadem v zemi, který má svého softwarového robota. Nový „kolega“ například perfektně ohlídal vyřizování žádostí lidí o ekologický kotel. I díky němu úřad občanům nabízí kvalitnější, transparentnější služby.

Akce Udržíme náš kraj aneb Den udržitelného rozvoje

Napříč celou Evropou se každoročně od 30. května do 5. června konají tisíce různých akcí v rámci Týdne udržitelného rozvoje. Rozmanitost pořádaných akcí je veliká a všechny mají jediný cíl, a to dát najevo, že nám záleží na budoucnosti světa, v němž žijeme. I Moravskoslezský kraj se do tohoto týdne zapojil a uspořádal v pátek 31. 5. 2019 na Masarykově náměstí v Ostravě spolu s Institutem komunitního rozvoje akci s názvem Den udržitelného rozvoje s podtitulem "Udržíme náš kraj".

Akce poukázala na vše, co patří do udržitelného rozvoje. Byly představeny výrobky ze sociálních podniků Spirála, o.p.s. a Mental Café, bezemisní doprava s Českým sportem, informace o třídění odpadů společně s OZO Ostrava. Příchozí se mohli v rámci ukázky cannisterapie seznámit s vycvičenými pejsky, kteří pomáhají, dále si mohli vyzkoušet první pomoc s Českým červeným křížem a děti si mohli také zasoutěžit. Jednoduše řešeno účastníci mohli den strávit příjemným a zároveň poučným způsobem.


Stránka 9 z 35

V rámci této akce rovněž proběhl kulatý stůl zaměřený na společenskou odpovědnost (nejen) ve firmách. Cílem setkání bylo představení jednotlivých společensky odpovědných aktivit firem a neziskových organizací působících v Moravskoslezském kraji a jejich vzájemnou interakci.

Zaměstnanci krajského úřadu začali třídit bioodpad

Přímo v budově krajského úřadu byly nainstalovány dva elektrické kompostéry, které zpracovávají bioodpad. Zaměstnanci úřadu už kromě papíru, plastu a skla třídí další druh odpadu. Krajský úřad tak pokračuje ve snižování množství směsného komunálního odpadu.

Koše na třídění odpadu mají zaměstnanci úřadu jak v kancelářích, tak i v kuchyňkách. A právě v těch nyní přibyly nádoby na bioodpad, do kterých patří například slupky od ovoce a zeleniny, zbytky svačin, nebarvené papírové ubrousky nebo zbytky nedřevnatých květin.

Díky elektrokompostérům může krajský úřad výhledově snížit až o 4 tuny množství komunálního odpadu ukládaného na skládku. Elektrokompostéry zvládnou

zbytky jídla během 24 hodin přeměnit na substrát, který lze dále využít například ke zkvalitnění půdy krajských pozemků.

Uzavírání dobrovolných dohod s významnými průmyslovými podniky

V roce 2019 se kraji podařilo také vyjednat a uzavřít další dobrovolné dohody s významnými průmyslovými podniky v regionu (Třinecké železárny, BorsodChem, OKK Koksovny, AL Invest Břidličná, Teva Czech Industries a ROCKWOOL), které jsou zaměřeny na ochranu ovzduší a jsou tak významným nástrojem k omezování zátěže životního prostředí.

Kampaň #DostByloPlastu

Moravskoslezský kraj se v rámci projektu Zdravý Moravskoslezský kraj a implementace principů místní Agendy 21 zapojil do kampaně Ministerstva životního prostředí #Dostbyloplastu realizací vlastního dobrovolného závazku. Tento dobrovolný závazek představuje realizaci opatření s cílem předcházet vzniku jednorázových plastových odpadů, a to zejména v oblasti stravování a nákupu potravin (PET lahve, plastové sáčky, jednorázové kelímky na nápoje, igelitové nákupní tašky apod.). V podmínkách úřadu by se tato opatření měla nejvíce projevit v gastronomických službách. Mezi navrhovaná opatření, která se přímo dotýkají zaměstnanců krajského úřadu, mimo jiné patří:

• v jídelně a v bufetu používat recyklovatelné neplastové obaly na jídlo a nápoje • u potravin, u kterých je to možné, preferovat jeho bezobalový prodej • omezit nápoje balené v plastu

• implementovat myšlenky kampaně do krajských dotačních programů, např. využívat na pořádaných akcích ekologické obalové materiály – vratné kelímky, výrobky z cukrové třtiny apod.


Stránka 10 z 35

Den čisté mobility, ekorallye

Moravskoslezský kraj spolu s Místní akční skupinou Opavsko uspořádal již 4. ročník akce Den čisté mobility.

Dopoledne odstartovala z opavského Horního náměstí Ekorally. Hlavním cílem závodu bylo v časovém limitu 3 hodin projet co nejvíce z určených 40 průjezdních bodů, kterými jsou památky Opavského Slezska, a zároveň mít co nejnižší produkci CO2 na osobu.

V odpolední části programu, který byl situován v centru Hradce nad Moravicí, u železniční stanice, se představili subjekty působící v oblasti čisté dopravy.

Příchozí si zde mohli prohlédnout výstavu elektrokol, elektroaut, elektrických tříkolek a techniky. Děti se mohly poučit v tzv. opravářském koutku aneb „proč to zas nefunguje“. Veřejnost si také zazávodila či vyzkoušela různé káry, odrážedla, koloběžky, vozítka.

Součástí dne byly také soutěže. Pro děti to byla výtvarná soutěži Elon jede, Elon vede? A dospělí se utkali v soutěži O nejzajímavější ekologické vozítko.


Stránka 11 z 35

3. ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Krajský úřad má schválenou Integrovanou politiku systémů řízení, která byla ředitelem krajského úřadu vydána dne 23. 1. 2019. Obsahuje také environmentální část. V ní jsou vyjádřeny celkové záměry a směřování krajského úřadu v rámci vlivu jeho činnosti na životní prostředí. Cílem je postupné přijetí takových opatření v rámci každodenního chodu úřadu, která budou minimalizovat negativní vliv jeho činnosti na životní prostředí.

Návrh environmentální části Integrované politiky systémů řízení je připravován zejména: - ze strategických záměrů a dlouhodobých koncepcí Moravskoslezského kraje

a krajského úřadu - z dlouhodobých závazků, smluv a dohod, které Moravskoslezský kraj a krajský úřad

učinil v oblasti životního prostředí - z požadavků zainteresovaných stran, které se týkají životního prostředí a které se

krajský úřad rozhodl v budoucnosti řešit - z benchmarkingových aktivit krajského úřadu - na základě dalších záměrů v oblasti ochrany životního prostředí

Oblast environmentálního systému řízení je v rámci krajského úřadu součástí Integrovaného systému řízení zahrnujícího řízení kvality podle ČSN EN ISO 9001, environmentální řízení podle ČSN EN ISO 14001 a nařízení orgánů Evropské unie upravující podmínky implementace systému EMAS a řízení informační a kybernetické bezpečnosti podle zákona o kybernetické bezpečnosti a normy ČSN EN ISO/IEC 27001. Udržování a rozvíjení tohoto systému je v gesci Útvaru podpory řízení.

Krajský úřad má kompetence jak v přenesené, tak i v samostatné působnosti. Výsledkem jeho činnosti je řada výstupů a výsledků, do kterých jsou zahrnuty kvantifikované vstupy (spotřeba energií, vody, papíru apod.) uvedené v kapitole 7 Environmentální profil krajského úřadu.

Jedním z významných výstupů je vydávání rozhodnutí, vyjádření, koordinovaných stanovisek, ať již s vazbou na životní prostředí nebo na jiné oblasti (doprava, územní plánování, sociální věci apod.), a to jak v prvním stupni správního řízení, tak i jako odvolací orgán. Dalšími neméně důležitými výstupy činnosti krajského úřadu je podpora dotační politiky prostřednictvím vyhlašovaných dotačních programů nebo poskytováním individuálních dotací, dále pak realizace krajských projektů s využitím finančních nástrojů jak z národních, tak z evropských zdrojů pro nejrůznější oblasti – životní prostředí, regionální rozvoj, památková péče, sociální oblast, školství. Krajský úřad je také jedno z míst celorepublikového připomínkového řízení k návrhům změn právních předpisů. Rovněž předkládá návrhy legislativních změn zákonů (zákonodárná iniciativa). Nezadatelná je jeho úloha také ve vytváření strategických dokumentů (krajské koncepce, strategie, politiky).


Stránka 12 z 35


Stránka 13 z 35


Stránka 14 z 35

4. POPIS SYSTÉMU ENVIRONMENTÁLNÍHO ŘÍZENÍ

Systém environmentálního řízení je na krajském úřadu zaveden v souladu s přílohou č. II Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné činnosti organizace v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), tzv. EMAS III (dále jen Nařízení EMAS), Nařízením Komise(EU) 2017/1505 ze dne 28. srpna 2017, kterým se mění přílohy I, II, III Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné činnosti organizace v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a Nařízením Evropské Komise (EU) 2018/2026 ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS).

Pro správné fungování systému EMAS jsou pro krajský úřad důležité zejména lidské zdroje, fungující organizační struktura, odborné znalosti zaměstnanců krajského úřadu a finanční prostředky.

Vedení krajského úřadu si uvědomuje všechny tyto nároky na zabezpečení fungování systému EMAS, ztotožnilo se s nimi a potřebné zdroje (lidské, finanční) pro zavedení systému EMAS uvolnilo. Pro potřeby neustálého zlepšování tohoto systému plánuje vedení krajského úřadu uvolňovat potřebné zdroje i v následujících letech.

Systém environmentálního řízení je popsán v Příručce řízení, která byla vydána jako vrcholový vnitřní předpis krajského úřadu, a tudíž je závazná pro všechny zaměstnance úřadu.

Odpovědnosti, činnosti, pravomoci a působnosti jednotlivých odborů krajského úřadu jsou ukotveny v organizačním řádu krajského úřadu.

Krajský úřad má rovněž schválena Pravidla upravující provoz krajského úřadu příznivý k životnímu prostředí, jež jsou umístěna na intranetu krajského úřadu v sekci Integrovaný systém řízení, v odrážce Environmentální řízení.

Pro správné udržování a zlepšování výkonnosti systému EMAS byl hejtmanem kraje jmenován do funkce zvláštního zástupce pro systém EMAS (dále jen zvláštní zástupce) Ing. Tomáš Kotyza, ředitel krajského úřadu.


Stránka 15 z 35

5. PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY

Na základě požadavků Nařízení EMAS usiluje krajský úřad o neustálé zlepšování svého vztahu k životnímu prostředí a vlivu na něj. K tomu, aby toto zlepšování bylo správně zaměřeno, slouží krajskému úřadu Registr environmentálních aspektů, ve kterém byly posouzeny všechny podstatnější a možné vlivy činností a služeb krajského úřadu na životní prostředí a dle stanovené metodiky byly vyhodnoceny z hlediska jejich významnosti.

Významné environmentální aspekty a jejich potenciální dopady jsou následně předmětem, na který se zaměřuje další zlepšování.

Vysvětlení používaných pojmů:

Environmentální aspekt je prvek činností a služeb krajského úřadu, který má nebo může mít dopad na životní prostředí. Může být pozitivní, tzn., má kladný vliv na životní prostředí, a negativní – má záporný dopad na životní prostředí.

Environmentální aspekty vznikají téměř u všech činností, které krajský úřad vykonává. Pro jednu činnost může existovat více aspektů s různým dopadem na životní prostředí a můžeme je rozdělit na přímé a nepřímé. Pro krajský úřad jsou důležitější aspekty nepřímé. Přímé aspekty z hlediska krajského úřadu představují nižší úroveň rizika dopadu na životní prostředí než aspekty nepřímé.

Přímý environmentální aspekt – environmentální aspekt související s činnostmi a službami krajského úřadu, nad kterými má přímou kontrolu.

Nepřímý environmentální aspekt – environmentální aspekt, který může být výsledkem vzájemného působení krajského úřadu a třetích osob a může být v přiměřené míře ovlivněn krajským úřadem.

Registr environmentálních aspektů – je zpracován a členěn dle jednotlivých odborů krajského úřadu, jsou v něm uvedeny všechny činnosti a služby krajského úřadu, které mohou mít vliv na životní prostředí, a jejich environmentální aspekty a dopady. Součástí registru je vyhodnocení environmentálních aspektů na základě stanovené metodiky.

Aspekty byly hodnoceny dle následujících kritérií: • rozsah dopadu

• pravděpodobnost výskytu dopadu • doba trvání dopadu • možnost sankcí při neplnění požadavků právních předpisů • vliv na image krajského úřadu

Přehled nepřímých environmentálních aspektů

Environmentální aspekt Významnost dopadu na životní

prostředí

Zajištění a poskytování dotací s vlivem na ŽP vysoká (pozitivní aspekt)

Zpracování koncepcí, studií, zásad, odborných posudků s vlivem na ŽP

vysoká (pozitivní aspekt) nízká (negativní aspekt)

Správní činnost v oblasti ŽP nebo s možným

vlivem na ŽP vysoká (negativní aspekt)

Zajištění environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty v Moravskoslezském kraji

vysoká (pozitivní aspekt)


Stránka 16 z 35

Přehled přímých environmentálních aspektů

Environmentální aspekt Významnost dopadu na životní

prostředí

Spotřeba kancelářského papíru střední (negativní aspekt)

Spotřeba vody nízká (negativní aspekt)

Spotřeba energie nízká (negativní aspekt)

Odpadové hospodářství nízká (negativní aspekt)

Autoprovoz – spotřeba PHM, nešetrný způsob jízdy

střední (negativní aspekt)

Spotřeba tonerů nízká (negativní aspekt)

V rámci zavedeného systému EMAS usiluje krajský úřad o snižování účinků negativních vlivů (negativní aspekty) na životní prostředí, a naopak o posilování pozitivních vlivů na životní prostředí (pozitivní aspekty) těmito způsoby:

• zpracováním těchto záměrů do každoročně stanovených environmentálních cílů, které jasně definují oblast zlepšování

• vyjasňováním postupů dobré praxe s šetrným vztahem k životnímu prostředí a jejich dokumentováním

• pravidelným vzděláváním, vzájemnou komunikací a podporou vedoucí ke zlepšování environmentálního povědomí u všech zaměstnanců


Stránka 17 z 35

6. OBECNÉ A SPECIFICKÉ CÍLE

V návaznosti na záměry vycházející z environmentální politiky a vyhodnocené významné environmentální aspekty má krajský úřad stanoveny a schváleny environmentální cíle, jejich cílové hodnoty, navazující programy k jejich dosažení a potřebné zdroje (zejména lidské a finanční). Cíle, které byly vytyčeny pro rok 2019, se podařilo krajskému úřadu zrealizovat.

Naplňováním schválených cílů pro rok 2020 hodlá krajský úřad snižovat negativní dopady své činnosti na životní prostředí a dále zlepšovat environmentální profil.

Karta systému EMAS – cíl č. 1

Obecný cíl: Podpora principů udržitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji

Specifický cíl: Posílit environmentální povědomí a zlepšit komunikaci s odbornou i laickou veřejností a obcemi v kraji prostřednictvím realizace

minimálně 12 akcí se vztahem k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě a k udržitelnému rozvoji

Termín dosažení: 30. 11. 2020

Program k dosažení cíle:

Zajištění a realizace 11. ročníku Setkání koordinátorů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

EkoEnergie 20 – Chytrý region

Zajištění a realizace 12. ročníku konference Prezentace žákovských projektů EVVO

Zajištění a realizace Celokrajské konference environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a

předávání dobré praxe školám a školským zařízením, nestátním neziskovým organizacím a zástupcům veřejné správy v Moravskoslezském kraji

Uspořádání akce Den zdraví v MSK

Uspořádání 9. ročníku osvětové akce „Na úřad bez auta!“ v rámci kampaně Evropský týden mobility

Zajištění a realizace soutěže Ekologická škola v Moravskoslezském kraji ve školním roce 2019/2020

Uspořádání krajské osvětové akce v rámci kampaně Ukliďme Česko

Zajištění a realizace 5. ročníku ENVOFILMU – soutěžní přehlídka žákovských a studentských filmů, které

jsou zaměřeny na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj

Zajištění osvěty zpětného odběru vysloužilých baterií v Moravskoslezském kraji v roce 2020 – realizace

aktivity Baterkománie

Zajištění osvěty zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení v Moravskoslezském kraji v roce 2020

Zajištění osvěty v třídění odpadů, zejména obalových – realizace soutěže pro obce v třídění odpadů,

pořízení a distribuce sad tašek na třídění odpadů, pořízení edukativních předmětů pro žáky prvních tříd vybraných základních škol, mediální propagace


Stránka 18 z 35


Obecný cíl: Poskytováním dotací zlepšit životní prostředí v Moravskoslezském kraji, zvýšit informovanost

o udržitelném rozvoji a podpořit rozvoj komunitního

plánování s veřejností

Specifický cíl: Administrace 5 dotačních programů v oblasti životního prostředí

a místní Agendy 21

Termín dosažení: 31. 12. 2020, průběžně


Administrace a vyhodnocení dotačního programu Podpora vzdělávání a poradenství v oblasti životního

prostředí

Administrace a vyhodnocení dotačního programu Podpora dobrovolných aktivit v oblasti udržitelného

rozvoje a místní Agendy 21

Administrace a průběžné vyhodnocení dotačního programu Drobné vodohospodářské akce

Administrace a průběžné vyhodnocení dotačního programu Podpora návrhu řešení nakládání s vodami

na území, příp. části území, obce

Administrace a vyhodnocení dotačního programu Podpora hospodaření v lesích v Moravskoslezském

kraji


Obecný cíl: Zlepšování environmentálního profilu krajského úřadu

a minimalizování negativních vlivů na životní prostředí při každodenní činnosti krajského úřadu

Specifický cíl: Zlepšení klíčových indikátorů provozu, které mohou mít dopad na

životní prostředí (spotřeba elektrické energie, vody, papíru, pohonných hmot, odpady) a dosažení těchto výsledků a hodnot v rámci činnosti krajského úřadu:

• žádné nehody, které by měly vliv na poškození životního prostředí (únik oleje, pohonných hmot apod.)

• žádné sankce za poškození životního prostředí

• žádné oprávněné stížnosti vyplývající z činností krajského úřadu, které by mohly mít environmentální dopady

Termín dosažení: 31. 12. 2020 (31. 12. 2023), průběžně


U nákupu výpočetní techniky (servery, počítače) pořizovat počítačové zdroje s energetickou účinností 80 PLUS Bronze, u nákupu nových elektrospotřebičů pořizovat výrobky s energetickou náročností ve

skupině A

Dokončení výměny klasických zdrojů světla za LED v průběhu roku v závislosti na technických možnostech osvětlovacích těles

Vždy upřednostňovat elektronické dokumenty před jejich tištěnou formou a využívat možnosti elektronické podpisové knihy

Ověření možnosti realizace výstavby podzemní retenční nádrže k zadržování dešťové vody pro potřeby krajského úřadu

Ověření možnosti vybudování zelených ploch na budově krajského úřadu

Vyhodnocení ročního provozu IRC regulace v prostorách krajského úřadu


Stránka 19 z 35

Sledování 5 základních ukazatelů přímých environmentálních aspektů – spotřeba tepla, spotřeba

elektřiny, spotřeba vody, spotřeba kancelářského papíru (počet balíků papíru), vyprodukované množství odpadu a jejich snížení v období od 2019 do roku 2023 o min. 2 % v porovnání s rokem 2018

Snížit průměrnou spotřebu benzínu a nafty referentských vozidel na 100 km o 1 % oproti roku 2019

Provedení nácviku havarijní připravenosti pracovníků údržby při možném úniku nafty z dieselagregátu

a nácviku chování řidičů – údržbářů při možném úniku pohonných hmot, olejů a provozních kapalin z vozidel

V návaznosti na aktivity v oblasti energetického managementu snížit u krajských příspěvkových

organizací celkovou spotřebu tepelné energie, elektrické energie a vody o min. 1 % oproti referenčním

hodnotám spotřeby roku 2016.

V rámci své činnosti dbát na ochranu životního prostředí, a to především v oblasti snižování spotřeby el. energie, vody, tepla, kancelářského papíru, pohonných hmot, množství odpadů a jeho třídění


Obecný cíl: Integrace systémů řízení v podmínkách krajského úřadu a korporace

Specifický cíl: Implementace environmentálních principů do integrovaného systému řízení krajského úřadu a korporace



V rámci sledování a analýzy vozového parku krajských příspěvkových organizací (Car policy) a jeho

následné obměně zohledňovat prioritu pořízení vozidla na CNG u příspěvkových organizací, které mají v dosahu plnicí stanici CNG nebo pořízení elektromobilu v závislosti na místních podmínkách a jejich finančních možnostech


Obecný cíl: Adaptační opatření na změnu klimatu na budovách v majetku

Moravskoslezského kraje

Specifický cíl: Výstavba vzorové nízkoenergetické budovy s ohledem na přijatou

Adaptační strategii Moravskoslezského kraje na dopady změny klimatu



Využití budov v majetku kraje k realizaci demonstrační výstavby vzorové nízkoenergetické budovy

s využitím adaptačních opatření na změnu klimatu

Propagace této vzorové instalace v rámci vzdělávání veřejné správy a široké veřejnosti

7. ENVIRONMENTÁLNÍ PROFIL KRAJSKÉHO ÚŘADU

Environmentální profil je vyjádřením environmentální výkonnosti zavedeného systému EMAS, tj. výkonnosti při snižování negativních dopadů na životní prostředí, pomocí klíčových měřitelných indikátorů, zaměřených na tyto oblasti:

• energie – spotřeba (GJ)

• voda – spotřeba (m3) • suroviny a materiály – materiálová účinnost (kg/t) • produkce odpadů (t), nebezpečné odpady (kg) • emise – skleníkové plyny (t ekvivalentu CO2) • biologická rozmanitost (m2 zastavěné plochy)


Stránka 20 z 35

Nařízení EMAS také umožňuje využití dalších indikátorů podle potřeb organizace a umožňuje i nevykazovat indikátory, které nejsou vzhledem k činnosti organizace relevantní.

Krajský úřad nepovažuje klíčový indikátor týkající se biologické rozmanitosti vzhledem k povaze své činnosti za relevantní, a tudíž je v tabulce klíčových indikátorů neuvádí.

Hlavní indikátory environmentální výkonnosti dle Nařízení EMAS jsou uvedeny přehledně v následující tabulce vztažené na rok 2019 a na 1 zaměstnance (celkový počet zaměstnanců v roce 2019 byl 685):

Klíčové indikátory environmentálního výkonu za rok 2019

Klíčový indikátor Spotřeba za

rok 2019

Spotřeba na 1 zaměstnance

za rok 2019

Celková spotřeba tepla + elektřiny (GJ) 8 413 12,28

Spotřeba vody (m3) 5 975 8,72

Celkové množství odpadu (t) 40,97 0,59

Množství nebezpečného odpadu (t/na 1 zaměstnance v kg)

0,195 0,28

Celkové roční emise skleníkových plynů (t ekvivalentu CO2) – provoz automobilů a dieselagregátu

61,25 0,089

Roční hmotnostní průtok různých používaných materiálů (t/na 1 zaměstnance v kg)

35,77 52,22

Spotřeba elektrické energie a tepla

Krajský úřad využívá elektrickou energii pro svůj vlastní provoz, tj. pro osvětlení kanceláří, chodeb a přilehlých prostor, k napájení výpočetní techniky, kopírovacích zařízení a klimatizačních jednotek a k dobíjení dvou elektromobilů.

V kancelářích a na chodbách jsou využívány k osvětlení LED světla a LED zářivky. Tímto opatřením došlo k významné úspoře elektrické energie. Na toaletách jsou namontována pohybová čidla, která v těchto prostorách regulují osvětlení, a tím i spotřebu elektřiny.

Krajský úřad nakupuje výpočetní techniku a elektrické spotřebiče minimálně v třídě energetické náročnosti A.

Celková spotřeba energie (teplo + elektrická energie) mezi léty 2010–2013 se postupně snižovala. Přispěla k tomu nejen regulace vytápění budovy krajského úřadu, ale i další opatření, jakými např. byla výměna zářivek za LED osvětlení, vypínání výpočetní techniky, kopírek a další techniky v době, kdy nejsou tato zařízení využívána. V letech 2014-2017 docházelo k mírnému nárůstu spotřeby elektrické energie. Od roku 2018 spotřeba elektřiny klesá.

Ve srovnání s rokem 2018 došlo v roce 2019 ke snížení spotřeby elektrické energie o 245 GJ za rok, a to především zaváděním moderních technologií a techniky, které mají nižší spotřebu elektrické energie.


Stránka 21 z 35

Spotřeba tepla se oproti roku 2018 snížila o 465 GJ. Toto snížení je zapříčiněno tím, že od listopadu 2018 má krajský úřad zavedenou tepelnou IRC regulaci a také byly v tomto období mírnější klimatické podmínky, což mělo za příčinu nižší nároky na vytápění objektu krajského úřadu.

Teplo pro vytápění budovy krajského úřadu je odebíráno z centrálního zásobování teplem a částečně z vlastních zdrojů – solárních panelů na ohřev vody. V roce 2019 bylo solárními panely dodáno do systému ústředního vytápění krajského úřadu 48,7 GJ tepla.

Spotřeba elektrické energie a tepla (GJ)

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Spotřeba elektrické energie (GJ)

3 954 4 209 4 409 4 568 4 624 4 518 4 273

Podíl spotřeby elektrické energie pokryté z obnovitelných zdrojů (%)

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se 7,54

Spotřeba tepla (GJ)

4 624 3 295 3 751 4 552 4 882 4 605 4 140

Podíl spotřeby tepla pokryté z obnovitelných zdrojů (%)

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se 1,15

Celková spotřeba tepla + elektřiny (GJ)

8 578 7 504 8 160 9 120 9 506 9 054 8 413

Spotřeba na 1 zaměstnance (GJ)

12,96 11,10 12,11 13,92 14,27 13,23 12,28

Spotřeba na 1 m2

(GJ) Neuvádělo

se Neuvádělo

se Neuvádělo

se Neuvádělo

se Neuvádělo

se Neuvádělo

se 0,39


Stránka 22 z 35

Spotřeba elektrické energie a tepla v letech 2013-2019

Ke snižování spotřeby tepla v obecné povaze také přispívá řízená regulace vytápění budovy krajského úřadu. V době, kdy budova není využívána, tzn. v nočních hodinách, o víkendech a svátcích, dochází k omezení vytápění na možné minimum. Taktéž dochází k regulaci v závislosti na intenzitě slunečního svitu.

3 600

3 800

4 000

4 200

4 400

4 600

4 800

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Spotřeba elektrické energie (GJ)

Spotřebaelektrickéenergie (GJ)

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Spotřeba tepla (GJ)

Spotřebatepla (GJ)


Stránka 23 z 35

Spotřeba vody

Krajský úřad odebírá vodu z veřejného vodovodu. Vodu spotřebovává především v kuchyňkách, na toaletách a také ve svém autoprovozu – myčka automobilů. Vodu využívají rovněž externě najaté subjekty, a to subjekt zajišťující stravovací služby, který vodu používá ke kuchyňským účelům a umývání nádobí, a subjekt zajišťující úklidové služby.

Oproti roku 2018 se spotřeba vody v roce 2019 snížila o 377 m3. K tomuto poklesu došlo pravděpodobně díky příznivějším teplotám v kancelářích v letních měsících (instalace klimatizačních jednotek), což se odrazilo na sníženém odběru vody zaměstnanci krajského úřadu, a také šetřením spotřeby vody zaměstnanci krajského úřadu.

Odpadní vody jsou vypouštěny do veřejné kanalizace přes odlučovače ropných látek a tuků. K minimalizaci rizika úniku nebezpečných látek do kanalizace je krajský úřad vybaven záchytnými vanami a sorbenty.

Spotřeba vody (m3)

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Spotřeba vody (m3) 6 268 6 481 6 643 6 601 6 518 6 352 5 975

Spotřeba na 1 zaměstnance (m3)

9,47 9,59 9,86 10,07 9,78 9,29 8,72

Spotřeba vody v letech 2013-2019

Spotřeba surovin a materiálu

Krajský úřad není organizací výrobní, tudíž jeho celková spotřeba surovin a materiálů nemá zásadnější vliv na okolní životní prostředí.

5 600

5 800

6 000

6 200

6 400

6 600

6 800

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Spotřeba vody (m3)

Spotřebavody(m3)


Stránka 24 z 35

Jako reprezentativní ukazatel materiálových toků na krajském úřadě jsme zvolili spotřebu kancelářského papíru a pohonných hmot.

Spotřeba kancelářského papíru

V roce 2019 došlo k mírnému zvýšení spotřeby papíru, a to o 181 balíků. K tomuto zvýšení došlo pravděpodobně jednak na základě určitého předzásobení jednotlivých odborů papíry, což znamená, že papíry byly dodány odborům v roce 2019, ale jejich faktická spotřeba nastala až v roce 2020 a jednak také nárůstem administrativní činnosti – zvýšením počtu kompetencí, což má za následek také zvýšení administrativní činnosti v úkonech, které v současné době nelze elektronizovat.

V roce 2019 zůstal zachován 60 % podíl recyklovaného papíru na celkové spotřebě kancelářského papíru. V určitých agendách je zapotřebí stále používat klasický bílý papír.

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Spotřeba papíru (balíky)

5 590 5 207 4 478 4 310 3 837 3 804 3 985

Spotřeba na 1 zaměstnance (balíky)

8,44 7,7 6,64 6,58 5,76 5,56 5,82

Podíl recyklovaného papíru (%)

51,7 60,1 59,58 58,1 66,77 60 60

Denní množství spotřebovaného papíru na 1 zaměstnance (listy)

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se 7,97


Stránka 25 z 35

Spotřeba kancelářského papíru v letech 2013-2019

Podíl recyklovaného papíru na celkové spotřebě kancelářského papíru (%)

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Spotřeba papíru (balíky)

Spotřebapapíru(balíky)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Podíl recyklovaného papíru (%)

Podílrecyklovaného papíru (%)


Stránka 26 z 35

Spotřeba pohonných hmot, autodoprava

K pracovním cestám, které jsou vykonávány nejen v rámci Moravskoslezského kraje, ale i mimo jeho území, bylo v roce 2019 na krajském úřadě využíváno 37 osobních automobilů.

Spotřeba pohonných hmot je dána charakterem pracovních cest a případnou možností do těchto míst efektivně využívat hromadnou dopravu.

V roce 2019 provozoval krajský úřad celkem 17 vozů na pohon CNG a 2 elektromobily, které mohli zaměstnanci využívat pro kratší služební cesty. Před sídlem krajského úřadu je od roku 2013 zřízena veřejná dobíjecí stanice pro elektromobily.

Při plánování pracovních cest se krajský úřad snaží maximálně využívat kapacitu služebních vozů i díky intranetové aplikaci Rezervace vozidel, pomocí které má každý zaměstnanec přehled o využití služebního automobilu a jeho naplnění

a směru cesty.

Na delší pracovní cesty, zejména mimo Moravskoslezský kraj, využívají zaměstnanci přednostně služeb hromadné dopravy (především železniční).

Všechna používaná služební vozidla procházejí pravidelnými technickými kontrolami a měřením emisí.

V Moravskoslezském kraji se nachází celkem 77 dobíjecích stanic pro elektromobily, což v praxi znamená, že na jednoho obyvatele připadá 0,006 ks dobíjecí stanice.

Spotřeba pohonných hmot (l)

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Spotřeba PHM – vozidla (l)

40 480 40 075 44 385 36 372 34 197 35 896 36 407

Spotřeba PHM na 1 zaměstnance (l)

61,15 59,28 65,85 55,53 51,35 52,48 53,81

Počet najetých kilometrů (km)

572 148 570 104 626 952 536 694 539 552 595 180 574 432

Oproti roku 2018 se zvýšila celková spotřeba PHM i spotřeba PHM na 1 zaměstnance. Celková spotřeba se zvýšila o 511 l, a spotřeba na 1 zaměstnance o 1,33 l. Počet najetých kilometrů se snížil. Toto navýšení uvedených hodnot pravděpodobně koresponduje s vyšším počtem pracovních cest, ke kterým zaměstnanci krajského úřadu použili služební automobily (jedná se především o služební cesty v rámci Moravskoslezského kraje), a také vyšší průměrnou spotřebou osobních automobilů jezdící na pohon CNG.


Stránka 27 z 35

Spotřeba pohonných hmot v letech 2013-2019

Počet dobíjecích stanic na osobu v kraji

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Celkový počet

dobíjecích stanic

v kraji (ks)

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se 77

Počet dobíjecích

stanic na osobu

v kraji (ks)

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se 0,006

Podíl elektrovozidel, vozidel na CNG na celkovém počtu vozidel krajského úřadu

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Celkový počet vozidel krajského úřadu (ks)

- - - - - - 37

Podíl elektrických vozidel z celkového počtu vozidel KÚ (ks/%)

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se 2/5,4

Podíl vozidel na CNG celkového počtu vozidel KÚ (ks/%)

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se

Neuvádělo se 17/46

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019




Stránka 28 z 35

Nakládání s odpady

V budově krajského úřadu jsou vzniklé odpady tříděny na jednotlivé druhy: papír, plasty, směsný odpad, bioodpad a sklo. Přičemž dle podmínek místní svozové společnosti, která krajskému úřadu zajišťuje odvoz odpadů, lze do nádoby na plastové odpady taktéž vhazovat kovy, tetra-packy, víčka od jogurtů, hliník, CD a DVD.

V prostorách krajského úřadu jsou také umístěny sběrné nádoby na zpětný odběr drobných elektrospotřebičů a baterií a také sběrná nádoba na odběr zářivek a spořivek. Tyto sběrné nádoby může využívat rovněž veřejnost. Krajský úřad produkuje i velmi malé množství nebezpečného odpadu, a to především z provozu údržby a autogaráží.

Nově, od března 2019, mohou zaměstnanci krajského úřadu přímo v budově třídit rovněž bioodpad. Sběrné nádoby jsou rozmístěny v kuchyňkách na jednotlivých poschodích. V suterénu úřadu byly nainstalovány dva elektrické kompostéry, které tento bioodpad zpracovávají.

Zaměstnanci jsou poučeni o předcházení vzniku tohoto odpadu a omezování jeho množství.

Produkce odpadů (t)

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Celkové množství odpadu (t)

32,72 32,34 31,50 31,32 37,62 39,56 40,97

Směsný odpad (t) 15 15 12 12 11,71 11,99 12,32

Vytříděný odpad celkem (t) z toho:

17,41 17,06 19,23 19,17 25,73 27,39 28,46

Papír a lepenka (t)

neuvádělo

se neuvádělo

se neuvádělo

se neuvádělo

se 18,82 20,191 21,156

Sklo (t) neuvádělo

se neuvádělo

se neuvádělo

se neuvádělo

se 0,86 0,88 0,9

Plasty (t) neuvádělo

se neuvádělo

se neuvádělo

se neuvádělo

se 4,7 4,73 4,8

Biologický rozložitelný odpad (t)

neuvádělo

se neuvádělo

se neuvádělo

se neuvádělo

se 1,35 1,58 1,6

Nebezpečný odpad (t)

0,31 0,28 0,27 0,16 0,18 0,18 0,195

Množství odpadu na 1 zaměstnance (kg)

49,43 47,84 46,74 47,58 56,49 57,84 59,81


Stránka 29 z 35

Podíl množství nebezpečného odpadu z celkového (%)

0,95 0,87 0,86 0,51 0,48 0,45 0,48

Celková produkce odpadu se v roce 2019 zvýšila o 1,41 t, přičemž produkce směsného odpadu se zvýšila o 0,33 t, což zapříčinilo zvýšené množství objemného odpadu (výměna nábytku, vybavení kanceláří).

Produkce vytříděného odpadu se zvýšila o 1,07 t, což souvisí s lepším tříděním odpadu v prostorách krajského úřadu (nově zavedený sběr bioodpadu). Se zvýšeným objemem vytříděného odpadu – papíru souvisí plánovaná skartace, která proběhla v roce 2019.

Podíl nebezpečného odpadu (kaly z lapáků nečistot – parkoviště před budovami A, F a garáž E) se nepatrně zvýšil oproti roku 2018, a to o 0,015 t.

Malé zvýšení o 1,97 kg bylo zaznamenáno u množství odpadu vyprodukovaného na jednoho zaměstnance.

Produkce odpadů v letech 2013-2019

0

5

10

15

20

25

30

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Směsnýodpad (t)

Vytříděnýodpadcelkem (t)


Stránka 30 z 35

Další možné indikátory vlivu krajského úřadu na životní prostředí:

• Kraj má schválenou Adaptační strategii Moravskoslezského kraje na dopady změny klimatu, která přispívá k naplňování Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje 2019-2027, zejména Strategického cíle 4.3 Adaptace na dopady klimatické změny. Uvedený dokument je průřezovým dokumentem a nástrojem pro podporu adaptací na území kraje.

• V rámci krajského úřadu je pro všechny zaměstnance připravena videokonferenční místnost, kterou můžou využívat po celou pracovní dobu.

Další možné vlivy krajského úřadu na životní prostředí:

• Budova krajského úřadu prochází pravidelnými energetickými audity, pro budovy A – F je proběhl v roce 2013 a pro budovu G v roce 2016. Má také průkaz energetické náročnosti, který hodnotí budovu z hlediska všech energií vstupujících do budovy. Tento průkaz byl vydán v roce 2009. Budova spadá do energetické náročnosti třídy C.

• Na střechách budovy krajského úřadu je umístěno celkem 24 klimatizačních jednotek, využívající ke chlazení látky R407C a R410A.

• Pro zabezpečení náhradní dodávky elektrické energie v případě jejího přerušení má krajský úřad k dispozici náhradní zdroj elektrické energie – dieselagregát, který je umístěn v suterénu budovy. Pro provoz dieselagregátu má krajský úřad schválen Provozní řád dieselagregátu, ve kterém jsou popsány povinnosti osob odpovědných za obsluhu a údržbu dieselagregátu, a také probíhají pravidelná školení havarijní připravenosti při možném úniku nafty, zejména při tankování nafty do dieselagregátu, včetně praktického cvičení.


Stránka 31 z 35

8. PRÁVNÍ A JINÉ POŽADAVKY

Krajský úřad sleduje vývoj environmentální legislativy v České republice a odpovídá za její dodržování v rámci své činnosti a působnosti. Některé požadavky právních předpisů se vztahují přímo na environmentální aspekty určené v Registru environmentálních aspektů.

Pro umožnění sledování právních požadavků je na všech pracovištích krajského úřadu nainstalována síťová verze softwarové aplikace beck-online. O nově vydávaných právních předpisech jsou zaměstnanci informováni prostřednictvím intranetu a pravidelnými rozesílkami anotací sbírek.

Na činnosti krajského úřadu v oblasti ochrany životního prostředí se vztahují tyto kategorie právních předpisů:

Právní předpisy ČR a EU

Vedení krajského úřadu zajistilo přístup k aktuálním právním předpisům pro všechny zaměstnance. Za průběžné sledování změn v legislativě a za jejich uplatňování v praxi odpovídají vybraní zaměstnanci (v rámci své působnosti).

Právní předpisy Moravskoslezského kraje

Přehled právních předpisů (Nařízení Moravskoslezského kraje a Obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje), vztahujících se k činnostem jednotlivých odborů, je stanoven v organizačním řádu krajského úřadu, který je zveřejněn na webových stránkách kraje a na intranetu.

Vnitřní předpisy ředitele krajského úřadu a orgánů kraje

Všechny vnitřní předpisy jsou k dispozici na intranetu krajského úřadu. Po vydání nového vnitřního předpisu nebo změně stávajícího dojde k upozornění všech zaměstnanců a jeho zveřejnění na intranetu krajského úřadu.


Stránka 32 z 35

9. KOMUNIKACE

Interní forma komunikace v oblasti životního prostředí je podporována komunikací mezi různými úrovněmi řízení krajského úřadu a také napříč všemi jeho odbory.

Je zajišťována zejména těmito komunikačními prostředky:

• porady vedoucích odborů • interní porady v rámci

jednotlivých odborů • meziodborová jednání

• školení zaměstnanců úřadu • uveřejňování informací o stavu

a ochraně životního prostředí a o fungování EMAS na intranetu krajského úřadu

• podněty předané odborné skupině pro systém řízení kvality

Externí komunikace je zaměřena především na její obousměrnost, tzn. na výměnu informací mezi krajským úřadem, odbornou a laickou veřejností. Je dbáno na to, aby informace poskytované krajským úřadem byly objektivní, nestranné, pravdivé, vyvážené a ověřitelné v jeho činnosti.

Komunikace je zajišťována zejména těmito komunikačními prostředky: • webové stránky kraje - www.msk.cz - odkaz na webové stránky věnující se systému

EMAS byl umístěn na hlavní webové stránce, a tím bylo zjednodušeno nalezení informací o systému EMAS na KÚ

• elektronická úřední deska • Portál služeb • Facebook, Instagram,

Tweeter • webový portál Informace a

metodika pro obce • propagační materiály,

časopisy a média (DVD) • komunikace s úřady

a institucemi, týkající se plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí (různá rozhodnutí a vykazování předepsaných informací o vlivech krajského úřadu na životní prostředí)

• tiskové zprávy a tiskové konference • ankety, dotazníky, průzkumy • veřejná projednání • kulaté stoly, workshopy • TV pořady (např. Ekomagazín) a rozhlasové vysílání • osvětové akce, soutěže

http://www.msk.cz/


Stránka 33 z 35

10. AUDITY

Krajský úřad provádí pravidelné interní audity EMAS, a to v max. tříletém období podle stanoveného programu interních auditů EMAS.

Tyto audity tvoří podklad pro efektivní kontrolu a plnění Environmentální politiky, cílů a programů. Audity provádí kvalifikovaní auditoři – vyškolení zaměstnanci Moravskoslezského kraje zařazení do krajského úřadu.

Vhodnost, efektivnost a přiměřenost systému EMAS je v pravidelných ročních intervalech ověřována externím environmentálním ověřovatelem.


Stránka 34 z 35

11. PŘÍŠTÍ ENVIRONMENTÁLNÍ PROHLÁŠENÍ

Příští environmentální prohlášení bude zpracováno nejpozději v květnu 2021, a to opět podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné činnosti organizace v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), tzv. EMAS III.

Zpracoval: Mgr. Petr Strakoš

Dne: 4. 5. 2020

Podpis:

Ověřil a schválil: Ing. Tomáš Kotyza ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje zvláštní zástupce pro systém EMAS

Dne: 5. 5. 2020

Podpis:


Stránka 35 z 35

12. SCHVÁLENÍ ENVIRONMENTÁLNÍM OVĚŘOVATELEM

Documents

Environmentální prohlášenív Národní ceně kvality České republiky, kterou vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Rada kvality ČR. Získané ocenění odráží významný