PRAHAGenerace :

[:nula:]

JAN KARSEKhonza.kar@gmail.com

VT PODRSKpodrasky@seznam.cz

TOM JIRMANtomas.jirman@gmail.com

VLADIMR FIALKAvlado.fialka@gmail.com

JAN HROUDAhhrouda@volny.cz

ROBIN MLLERrobin.muller@centrum.cz

FILIP TITTLfilip.tittl@seznam.cz

Atelir KouckFA VUT v Praze LS 2009

Generace Zanme od nuly

[:nula:]

PRAHA, VOLE

DISKUZE

VICHNI NA JEDNOHO

TY JSI EKL ZELE !!!

KLUCI, NEBLZNTE..

HORAOVICE RULEZ

VIZE

SILN DEBATA

STRUKTURA?!!

DEFINICE POJM, DISKUZE, HLEDN, DISKUZE, HLEDN, DEFINICE, POKUS,ANALZA, NIC, ZASE NIC, PIVO NA LETN, MODEL, TEXT, SKICA, DEFINICE, TEORIE, POKUS, HLEDN, DEFINICE, HLEDN, DISKUZE, HLEDN, DEFINICE, POKUS, ANALZA, TEORIE, NIC, ZASE NIC, PIVO NA LETNEJ, MODEL, TEXT, SKICA, DEFINICE,

V dnenej dobe u nememe uvaova o regulanom plne rozvoja mesta v klasickom ponman. Nememe u narysova mesto a aka, km sa vetky bloky zastavaj danou funkciou. 19.st u skonilo a 21. potrebuje nanovo definova vzahy v meste. Vznikli nov druhy vzahov v mikro-, makro- i v globlnom mertku, v ktorom sa neustle pohybujeme. Mestsk plnovanie 19.st je pre! V mestch sa zhmotuje virtulny prchav kapitl, ktor sa presva tam, kde m ancu sa znsobova. Vzahy s viazan na toky informci - len tam, kde ich lovek doke zska a vzui sa vzahy mu rozvja. Vo filozofii globalizcie s mocnmi a bohat t, ktor maj dosah na mobilitu a informcie. Technologick novinky a ich pouitie posvaj spolonos a vzahy v nej alej. Revolcia komunitnch portlov, web 2.0, 3.0 s nov ry internetu a vzahov ud. Rozsiahlos naich krokov je v sasnosti ovea viaako pri zakladan miest. Mertko naich zsahov narast. Sname sa ho kodifikova v zemnom plne. Proces vytvrania tchto plnov sa vak dostal do slepej uliky, a statick pln u nedoke odpoveda na vvoj spolonosti ako dynamickho celku.

zemnmu plnu Prahy chyb vize. Praha je mstem, kter si zaslou mt vizi pro dal stolet. Procesy globalizace spolenosti mn jej fungovn. Musme se je nauit chpat a reagovat na sprvnch mstech, ve sprvnm mtku.Flexibiln reakce pi vvoji msta jsou klem k udritelnmu rozvoji.

Legislativa neumouje reagovat na dynamick vvoj spolenosti. Souasn prostedky regulace jsou statick, jejich snahou je peurit vvoj a co nejpesnji ho nadiktovat.

Ovujeme teorie ve vce mtkch.

A co na to Karel?

Hledme novou vizi Prahy.

Hledme novzpsoby regulace msta.

[+1]

DIAGNZA

6Praha je v celosvtovm kontextu jedinenm mstem. M ndhern ternn

relif, ikonick dominanty, vikov panorama i irokou eku. S trochou

nadszky u chyb jen Jetd a mosk pobe. Jak to, e to ve dohromady

nevysta na moc vc ne na jeden monumentln obraz s Karlovm mostem?

Rozttn se spoustou silnch charakter, zaklet ve svch zkamenlch

detailech neme najt jasn celkov obraz.

Co jsou specifi ka Prahy? Rozmanitost, potencil, fragmentace a snad a

nepehlednost a chaotinost. Praha m dky sv struktue velkou rznorodost

v rmci msta i sv periferie. Uvnit jasn dominuje historick jdro, tc z

turismu a z rekreace obecn, vnitn msto pak nabz velkou klu rozlinch

struktur s rznm vyuitm.

[Praha - jak j je?]

[Praha by se dala spn rozprodat na soustky a vystaila by na mnoho mst...]

7

[Analza struktury]

_ jdro: rostl struktura stedovkho msta vymezen stle znatelnou trasou stedovkho opevnn

_ msto: zaloen struktura, stavebn ra je shodn s ulin rou.

_ pedmst: struktura zahradnho msta, stavebn ra respektuje ru ulin, ale nen shodn

_ periferie: stavebn ra nem s ulin rou dn vztah

[Makrostruktura komunikac]

charakter odpovd okolnmu prostoru, reaguje na strukturu zstavby

charakter neodpovd okolnmu pros-toru, nem na okoln zstavbu zsadn vazbu

[Doprava]

[Potencil]

13

Ji sama pozice Prahy v srdci Evropy a jej vynikajc napojen na kontinentln

dopravn s ji in velice lukrativn. To je jet umocovno velkm mnostvm

rozvojovch ploch nebo jednotlivch parcel uvnit msta, kter jsou vhodn

pro modern rozvoj msta a maj co nabdnout jak investorm tak uivatelm

obyvatelm msta

Fragmentaci Prahy lze chpat jako pozitivum, i negativum. Na jednu stranu

zpsobuje nepehlednost, sniuje hustotu msta i umle zvyuje vzdlenosti.

Na druhou stranu zvyuje rozmanitost (viz ve), a tm i atraktivnost. Za

uritch okolnost, resp. z uritch mst, umouje Prahu lpe pest. Tak

potenciln dovoluje msto hierarchizovat.

[Fragmentace]

[Krajina]

[0+2]

VIZE PRO

PRAHU

Je toto Praha?

Toto je Praha.

Jak se ti lb?

Bude tu ztra?

Nevzpomnm si.

Aha.

Psali, e je pkn.

A je tu vbec dnes?

7Hledme potencil Prahy v dramatickm ternu, kter je nezamnitelnm otiskem v charakteru msta. Hledme krajinu pro Prahu.

Relif Prahy je tvoen Praskou kotlinou, zahloubenou do lehce zvlnnho

povrchu esk tabule. Praha z vltavskho dol petk do okol, kde se ztrc

a rozvoluje.

[Vnitn krajina svah na rozhran Prask kotliny a okoln roviny je pedlem, kter bude vdy ovlivovat strukturu Prahy. Je teba vyut veker potencil takov situ-ace. Krajina defi nuje celkovou logiku Prahy. Vymezuje msto, ukryt v Prask kotlin na bezch Vltavy a uruje charakter perif-erie na okolnch terasch. ]

Bylo by zsadn chybou tvrdit, e Praha me mt jednotn charakter od

centra a po okraj.

[Ob jmenovan sti struktury msto i periferie - maj sv specifi ka a zkonito-sti. A zrove vyaduj rzn pstupy pi hledn jejich vnitn logiky i vzjemnch vztah. ]

Kad stav svj potencil na jinch pedpokladech a kvalitch. Chceme je

najt a podpoit.

Msto je kompaktn struktura s vysokou koncentrac dj a aktivit, s atraktivnm urbnm prostedm. Prv irok kla monost a dynamika

prosted vytv kvalitu mstskho ivota. Expanze msta mus bt

realizovna v jeho vnitnm potencilu. Msto mus bt zahutno a dje

uvnit zintenzivnny.

Periferie je defi novan bezprostednm vztahem ke krajin a virtulnm vztahem k mstu. Periferie je rznorod a klovou roli v n hraj lokln

vztahy.

[Je teba defi novat msto a jeho periferii, se vemi pozitivnmi hodnotami, kter k tomu nleej.]

Nabzme zkladn krajinnou vizi pro Prahu. Nabzme 2 koncepty pro msto,

kter se navzjem dopluj a dvaj jeho struktue zkladn hierarchii.

Nabzme ti vize pro dobe fungujc periferii.

VLTAVA

KRAJINA je pedlem, kter zsadnm zpsobem zvyuje kvalitu celku

PERIFERIE je definovan bezprostednm vztahem

ke krajin a virtulnm vztahem k mstu

MSTO je kompaktn koncentrovan struktura

Kvalita periferie je v mnohosti, rozmanitosti identit. Chceme periferii jako pozitivn pojem. Chceme poslit pm vztah periferie a krajiny. Chceme periferii jako jednoznan defi novanou entitu s odpovdajcm postavenm v rmci mstsk struktury a s pesn vymezenou vazbou na vnitn msto.

Pouze koncentrovan msto nabz atraktivn a skuten mstsk prosted. Chceme kompaktn, soudrn msto uprosted krajiny. Msto, kter se um postavit ke sv ece. Chceme fragmenty Prahy poskldat k sob, a tm znsobit slu jejch jedinench identit. Chceme podpoit iteln mstsk cesty a najt srozumitelnou logiku ve vech mtkch.

Vltava protk Prahou od jihu k severu a pin kvalitu otevenho prostoru i jasnho vodtka. Fenomn Vltavy nen jen eka samotn, ale i krajina s n bezprostedn souvisejc ostrovy, nplavky (ale i Stromovka, Trja). Uchopme-li je jako jeden kvalitativn strukturovan celek, vytvome zahradu Prahy

snadno itelnou ozu uprosted msta.

Zahutn a koncentrovan msto se me vymezit vi krajin

Vltavy jako sv antihmot.

Nbe v nejirm slova smyslu je jeden z nejvelkolepjch prostedk vnmn obrazu msta. Praha m potencil irok kly kontaktu msta s ekou - od kamennch promend po veejn lzn a ple. Vlastn hranu eky dopluj intenzivn parky a zahrady, ale i sportovn arely, stadiony. Soust takovho celku

je i holeovick vstavit i nov upraven libesk pstav.

Jasn prostorov vztah s ekou maj i dal parkov komplexy letensk sady a krajinn osa Petn Strahov Ladronka Hvzda.

Vize pro msto _1: Vltava

Zkldan jednotkou msta je lokalita, kter v sob nese svj mstn vznam a identitu. Jednoduchou adic (by kvalitnch) lokalit vak srozumiteln celek msta nevznik. Msto je vcevrstv

organizmus, kter je teba chpat ve vech mtkch.

DejviceLetit Ruzyn

Letn

Pankr

V hmot msta defi nujeme vznamov osy. Ty propojuj jednotliv dl identity a utv logiku celkovho obrazu msta v nejvtm mtku. Osy samotn se stvaj etzcem mst globlnho vznamu.

Toto propojen multiplikuje vznam lokalit. Zvyuje jejich potencil a dky konkurenci akceleruje rozvoj. Jeho forma mus potvrzovat diverzitu obrazu msta v jednotn logice jeho

fungovn.

Vize pro msto _2: Severn diametr

Osa magistrly je klov pro srozumitelnost msta ve velkm mtku. Jej forma mus odpovdat charakteru mstsk struktury a vzat na sebe kvality lokalit, ktermi prochz.

Praha potebuje dal osu, kter bude organizovat logiku jej struktury. Severo-jin mstsk bulvr magistrly dopln vchodo-zpadn osa severnho diametru.

Severn diametr prochz stmi msta s nejvtm potencilem rozvoje (Holeovice, Libe, Vysoany) a spojuje ho s jeho brnou - letitm.

Holeovice Vysoany

Libe

Karln

ikov

Vinohrady

c

Hrana je materializovanm vyjdenm toho pozitivnho ve vznamu slova periferie. Periferie jako atraktivnho prosted na rozhran msta a krajiny. V Praze ternn situace rozhran pirozen vytv.

Je teba orientovat (otoit) praskou periferii smrem do vnitn krajiny, smrem ke koncentrovanmu mstu a pipoutat j tak k celkovmu obrazu Prahy. Orientac (prostorovou i vznamovou) k pozitivnm prvkm prosted vznik z chaotick kae iteln struktura s jasn defi novanm

potencilem.

Je tk definovat vnj okraj Prahy, hranu, kter je pro fungujc periferii tak nezbytn. Pesto vak existuje jasn iteln krajinn hrana. Nen vn, ale

uvnit struktury.

Vize pro periferii _1: Hrana

Pluralita lokalit vytv rozmanitost pleitost. Siln lokality vytv konkurenn prosted a tm ir klu

monost.

Centrum je uzlem, mstem napojen do st. Skrz s vznik vztah k mstu a k jednotlivm lokalitm. Bydlet v lokalit znamen bt soust

vysokorychlostn a velkokapacitn st.

Periferie jako mnoina mst, mnoina lokalit. Kad lokalita m svj jasn charakter a silnou image. Kad lokalita je idelnm prostorem pro realizaci mstnch vztah.

Kad lokalita m sv centrum.

Vize pro periferii _2: Lokalita

Periferie je plnohodnotn struktura pro 21.stolet.

Periferie sama o sob disponuje kvalitou a potencilem, kter j umouje odpoutat se od svho msta. Virtuln vazba k mstu se pemn na vzjemn vyven vztah jeho st.

Periferie v Praze je systm samostatnch lokalit za hranic kontinulnho msta.

Pehrada

Vybudovn suchdolsk pehrady a zatopen vnitnho msta jen potvrd plnohodnotnost periferie.

S-Bahn je propojenm lokalit periferie. Je zhmotnnm virtulnch vztah, komernch aktivit a socilnch st webu nov generace. Komunikan systm zabezpeuje vnitn konkurenci mezi jednotlivmi stmi, a tm ji udruje v neustlm vvoji.

Vize pro periferii _3: Pehrada

S-Bahn

[+3]

KNOW-HOW?NO, WHY?

[zemn plnovn je v krizi...]

...Dostalo se do n ve chvli, kdy relativn jasn zobrazovn struktury

nahradilo umisovn funkc. Po map rozhzen barevn ploky tvoc

kaleidoskopickou vizi jsou zodpovdn za dnen neschopnost mst pedat

jakkoliv poselstv jakkoliv zmr. Vznik labyrint nesouvislch pikzn

a restrikc, vnm se me st nkdo orientovat. Labyrint, vjeho trobch

se skrv prostor pro neprhledn machiavellistick machinace. Sloitost

tohoto systmu nen krsnou sloitost fraktl, sloitost organism, ktermi

ns proda stle inspiruje; je to sloitost uml, vynucen, pipomnajc spe

skuten labyrint - obrann mechanismus, chrnc nae msta ped mkoliv

novm, chrnc ednky ped rizikem a konzervujc tak msta vsouasn

podob jak tak fungujc.

[Masterplanning is nothinvestors - architects - totheir designs.]

Toto rigidn plnovn kyp vyjadovacmi prostedky a ty pesto nesta

kvyjden vize. Vize, jakoto dern a iteln zprva neme bt vyjdena

vkvantit, spov vkvalit. A je to prv vize, kter vymezuje msto. k

m bude msto, kter je. Neignoruje jeho minulost (kterou nezvratn bude

i dneek!), pou se zn a bu ji pekro, nebo do ni doslova lpne. Nikdy ji

neobejde. Ale vize chyb...

A pesto je to prv vize, kter nejzsadnjm zpsobem ovlivn msto. Vize,

jakoto bl pltno, na kter bude namalovn obraz msta. Vize, jakoto

jedin prostedek, na kterm mstu skuten zle ponvad co je to nad

m msto, jakoto legislativn entita, chce skuten mt kontrolu? Vskutku ho

zajm, kde bude elezstv a vjak vce bude msa? Ne! Tyto dl pkazy

a restrikce jsou pouze neschopnost vyjdit to, o co skuten jde: vizi msta

jeho charakter.

hing more than making o use the same inputs for

[Veker dnen regulativy jsou vsledkem neschopnosti vyjdit vizi msta, i jej kompletn absence.]

[Jedinm clem urbanismu plnovn - je udritelnost

vize, spoluvytven charakteru msta.]

Je to charakter msta, kter jej apriori tvo. A je to vize, kter charakter

peduruje. Charakter chcete-li image msta by tak ml bt jedinm

vsledkem veker regulace msta. Je to interakce mezi pelivm vbrem

regulac chrncch vy zmr (fungovn celho organismu) a aktivac a

jednotlivmi obany, kte mstu vdechnou ivot a variaci.

Pstup prvn: Dje a vztahy

Vize msta se vdy sna o vytvoen fungujcho a jedinenho organismu. Od

ostatnch viz se odliuje charakterem, kter je tvoen spoluast obyvatel a

sprvn entity. Takovto organismus je prvoplnov tvoen fyzickou hmotou

urbanitou a krajinou. Avak tak jako organismus nefunguje bez ducha

(osobnosti, nebo a u si pod tmto pojmem pedstavme cokoliv), nefunguje

msto bez dj uvnit.

Zsadnm problmem dnes zstv, jak tuto vizi vyjdit a jakm zpsobem

ji naplnit. Tvorba msta tvarovnm pouze fyzickho je ji za nmi to je

mon a od uritho mtka: Fyzick je tvoeno detaily, takovmi, kter

nelze postihnout vmtku celho msta, tj. v urbanismu; takovmi, kter

vak nelze ignorovat, jeliko jsou to ony, kter ve vsledku tvo jednu vrstvu

mstskho image jeho obraz. Tyto detaily by vak nemly bt vynucovny!

Co vak meme vyjdit vcelomstskm kontextu, jsou vztahy a ve vsledku

i dje. Jsou to tyto, kter tvo dal vrstvu charakteru msta. A jsou to ony,

kter lze dopedu urit, jejich vazby a vztahy, jejich slu a dopady. Jasn

defi nice tchto element parametr je nezbytn. Je teba urit mon

dopady jednotlivch parametr na vslednou strukturu. Ne vak tak, aby

bylo vdy mon pouze jedno een, takovmto zpsobem bychom se nikam

neposunuli, ale tak aby een bylo co mon nejvce, aby realiztor ml co

nejvolnj ruku, pesto aby naplnil svm dlem vy pln.

DJE

[... jsou veker innosti a udlosti odehrvajc se

v prostoru msta a na rozhran prostoru s budovami.]

Vychzejme zpedpokladu, e dje lze do jist mry a snutnou dvkou

obecnosti vprostoru msta naprogramovat. Jeliko dje jsou podmnny

fyzickou strnkou msta, lze jimi i naopak fyziku msta podmnit. Revers

tohoto procesu zskme prv poadovanou dvku obecnosti kad funkce

je pevn spjata suritm djem, ale kad dj nen pevn spjat sjednou

danou funkc. Tot plat i o struktue.

Takovto liberln pstup umouje kadmu aktivn participovat na obrazu

msta, avak za pedpokladu pevzet odpovdnosti odpovdnosti za

vytvoen takovchto dj, odpovdnosti za takto vytvoen veejn prostor.

Ani vtomto ppad vak struktura nevznikne svvoln. Lze ji vytvoit

spontnn avak kdo za ni ponese zodpovdnost? Tato cesta by jist byla

velmi problematick. Lze ji naplnovat vpodrobnjm mtku, nechat

vzniknout masterplan ten me zrealizovat msto i soukrom investor,

kter za nj pot ponese zodpovdnost. Lze i strukturu zcela objektivn

naprogramovat, pouze za pouit danch parametr.

[Kad funkce je pevn spjata suritm djem, ale kad dj nen pevn spjat sjednou danou funkc.]

[Struktura me vzniknout spontnn, mou bt

vytvoeny masterplany, nebo me bt vytvoena

parametricky.]

A u vznikne fyzika urbanita za jakchkoliv podmnek, je jist, e takovto

pstup do jist mry vede na prvn pohled komezen autority mst. Avak

msto zskv daleko mocnj nstroj nebude se muset zabvat detailem

a bude se moci vnovat vt vizi. Pro neumonit investorm vytvoit si

libovolnou struturu, budou-li toho schopni a budou-li dodrovat vt pln?

Pro za takovch podmnek neumonit privatizaci mst?

Pstup druh: Blokn struktura pro msto XX+1. stolet

Jako zkladn jednotka chpn hust mstsk zstavby ml blok vhistorii

urbanismu nezastupitelnou funkci a do zatku minulho stolet. Vprbhu

20. stolet se vvoj kblokm vrtil obloukem pes zahradn msto a volnou

zstavbu vkrajin vpostmodern. Zdnenho pohledu je blok povaovn

za peit pozstatek 19. stolet. V pvodn podob uzaven neprchoz

struktury je blok z dnenho hlediska opravdu nepouiteln. Pro vak jeho

pnos zavrhovat jen zalibistickch dvod vymezen se proti minulosti? Blok

jako princip oddlen veejnho od (polo)soukromho a jednotka iteln

struktury msta je stle platn.

Ve svt XX+1, svt globalizace, komunikace a virtualizace je logickm

pstupem integrace a vrstven prostorovch princip. Blokn pouv princip

blok oddlench komunikacemi ve tech horizontlnch vrstvch a vytv

sten prostorov oddlen, ale zrove funkn integrovan msta.

[Blokn nabz pro kad dj a innost prostory odpovdajcho mtka a charakteru]

mtkem odpovd pohybu v aut. e mstn dopravu,

zsobovn a dopravu v klidu. Je eln tuto vrstvu ve

vtin ppad umisovat pod tern. Hor orientaci v

podzemnch prostoch je eliminovna elektronickm

systmem lokln orientace vyuvajc GPS vozu.

mtkem odpovd pohybu pky. Jednotliv

superbloky jsou kompaktn hmotou o vce do t

bnch podla. Klovou pro tuto vrstvu je vesmrn

prostupnost pomoc veejn pstupnch pas a

otevench ulic, do kterch ve vtin ppad nen

umonn vjezd IAD-obsloueno pomoc dopravn vrstvy.

Zde jsou umstny komern prostory a veejn instituce,

zde se odehrvaj udlosti a innosti runho msta.

mtkem odpovd mtku lovka. Zde se

odehrvaj investice jednotlivch stavebnk, vznikaj

polosoukrom a soukrom prostory odpovdajc funkci

zstavby, kter slou. Charakter zstavby nen nutn

blokov, odpovd poadavku stavitele a funknm

poadavkm. Vytv pjemn intimn prostory pro

relaxaci, kter podporuj sociln interakci mezi jejich

uivateli.

_ dopravn vrstva

_ veejn vrstva

_ soukrom vrstva

Vznik tto struktury v nejist form je podmnn znanou ekonomickou

atraktivitou, vstavbou ve vtch investinch celcch a vl investora

pistoupit na nkter architektonick kvality jednotnho masterplanu. Na

rovni regulanho plnu veejn sektor uruje pouze kostru komunikac v

dopravn vrstv, hlavn smry prchod ve veejn vrstv (z sti shodn)

a msta napojen komunikac a infrastruktury vrstvy soukrom. Tmto

zpsobem jsou vytveny vstupn podmnky pro soukrom investory, do

jejich psobnosti v rmci blok ve veejn vrstv a v celm rozsahu soukrom

vrstvy veejn sektor dle nevstupuje.

Blokn poskytuje irok monosti pro vytven kvalitnch prostor.

Podmnkou je kvalitn regulan pln odpovdajc potebm dan jednotliv

lokality a zrove umoujc co nejir klu monost vyuit lokality.

Zrove ale tato struktura ukld nelehk koly pro architekta kadho

jednotlivho nvrhu. Nunost je pedevm dosahnout dobrho vertiklnho

bezbarirovho funknho propojen jednotlivch vrstev. Dle je nutn

dosahnout vizulnho propojen mezi dopravn a veejnou vrstvou, aby se

zdopravn vrstvy nestvala asociln sklepen bez veejn kontroly.

koly pro architekturu

Plnovn

[...kolem kvalitn architektury je vytvet atraktivn prostory pro iniciaci zdravch dj ve mst, kolem plnovn je iniciovat kvalitn architekturu]

Sokolovs

k

Sokolovs

k

Nek

vasi

lova

Nek

vasi

lova

K Olympiku

K Olympiku

Pod plynojememPod plynojemem

Voct

ova

Voct

ova

Vojeno

va

Vojeno

va

Na kopeku

Na kopeku

Sokol

Sokolo

vsk

Na kop

eku

Na kop

eku

Voctova

Voctova

Sokolovs

k

Nek

vasi

lova

K Olympiku

Pod plynojemem

Voct

ova

Vojeno

va

Na kopeku

olovsk

Sokolo

vsk

Na kop

eku

Voctova

Pstup tet: Plnovn jako defi novn prosted pomoc parametr

Fungovn stavebnch aktivit se zrychlilo a na prvn pohled znejasnilo. Mtko

architektury a jednotlivch investic peshlo rove standardnho vnmn

mstskho prosted. Prostorov forma msta ji nen velkm domem ani

logickou a organizovanou strukturou. Jej jednotliv sousti maj spolu

mlo spolenho. Jsou ovlivovny pouze kombinac mstnch podmnek a

teoretickch vazeb. Jejich vzjemn prostorov vztahy se zredukovaly na

fyzick propojen.

Proporce a forma veejnho prostoru ji dvno nejsou zkladem pro

defi novn jeho charakteru. Vnmn mtka prostoru se mn se zpsobem

jeho uvn.

[Struktura nevznik zpesovnm abstraktu vhierarchickm sledu mtek, ale etzenm standardnch prvk vjedn rovni.]

Tko uvit pedstav, e takov msto se d klasickm zpsobem pedem

naplnovat i dokonce navrhnout. Pitom vak zkladn smysl plnovn, tedy

dosaen efektivity a kvality na zklad sjednocen sti parametr, zstv

bezpochyby stle platn.

Jak tedy plnovat? Jak doshnout efektivity naplnovan struktury a zrove

nezafi xovat jej prostorovou podobu?

Msto jako organismus bezprostedn reaguje na sebemen zmnu vnjch

i vnitnch podmnek. Vytv se na zklad standardnch vzorc. Kad

jednotliv investice je ovlivovna mnostvm loklnch vstup.

Musme se nauit formulovat pln msta analogickm zpsobem. Vstoupit

do ve popsan logiky tvoen msta a k bnm vstupm pidat dal

parametry, kter jsou vyjdenm vize fungovn msta.

Stanoven parametr dv zkladn vznamovou koherenci pi zachovn

relativn prostorov fl exibility. Prv jejich urovn je cesta kspnmu

ovlivnn vsledn prostorov struktury.

Takov pln ji nikdy nebude navrhovat konkrtn een. Potenciln

umouje nekonen mnostv variant prostorovch vztah. Kad znich

vak dky defi novanm parametrm odpovd pedem urenmu schmatu a

zapad do konzistentn logiky celkovho prosted.

Konkrtn struktura vznik a vmtku jednotlivch investic, jej logika a

provzanost je zafi xovna pomoc parametr.

[+4]

APLIKACE

[DEJVICE]

[BARRANDOV]

[HOLEOVICE]

[ROHAN]

[VYSOANY]

[LETANY]

[SLATINKA]

1_HubJednm z najdleitejch bodov v lokalite je napojenie na osu globlneho

vznamu. Na mieste krenia ciest vznik vysok hustota vzahov a

obsiahnutch vznamov v truktre.

Nmestie je runm hubom. Buthradsk drha, metro A a tramvaj vytvraj

miesto neustleho prdeniana na globlnej ose. truktra sa vrstv vertiklne.

Na diametri prebiehaj globlne deje, v odvjajcej sa ose ulice Dejvickej deje

loklne.

Diameter je reazec miest globlneho vznamu. Je makrotruktrou mesta,

na ktor sa viau jednotliv lokolity.

_ msto _ diameter_blokn[Dejvice]

1

2

3

2_VrestveniePriechodnos v zem a kontinuita ciest v truktre mesta posiluje vnmanie

jeho obrazu v tom najmenom mertku loveka. Vertiklne vrstvenie vektorov

(krajiny, dopravy a mesta) umouje organicky zjednoti jednotliv asti

truktry a tak prepoji jednotliv systmy krajiny. Vznikj vrstven BLOKn.

3_Fenomn otvorenho priestoruFenomn otvorenej Letenskej plne v truktre mesta mus by potvrden.

Formovanie hrany krajiny a hmoty tento otvoren priestor mesta znova

definuje.

Integrcia tadinu, i vytvorenie ivho parteru pozd triedy Milady

Horkovej s konkrtne zsahy do starej truktury, ktor s formovan

priamo priestorom diametru. Reverzibilne, tto truktra definuje diameter a

iv ho dejmi, ktor sa vaka nej odohrvaj vo verejnom priestore.

Dejvice s kriovatkou. Cez toto zemie prechdza viacero vznamch ciest,

na ktor navzuj preriferie za hranicou mesta.

Osa diametru potvrdzuje logiku loklnych vzieb a zjednoduuje ich

nvznos.

VLAK VLAK VLAKGARANTOVAN SPOJEN

MSTN SPOJEN MSTN SPOJENKRAJINA_MSTSK

STRUKTURA

METRO METRO METRO

HU

B

V priestore hradieb sa nachdzaj domy -palce. Verejn priestor ulice Patokova komunikuje s poloverejnm priestorom. Hradby sa asou mesta.

V mieste krenia dochdza k vrstveniu truktr.

Verejn priestor na Hradanskej spja globlnu a loklnnu truktru.

Hrana mezdi krajinou a hmotou mesta vytvra naptie. Zrove definuje hranice otvorenho priestoru.

_ foto modelu________ ffffffffffffffffffffffffffffffffffoooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooootttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttoooooo mmmmmmmmooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeellllllllllllllllllllllllllluuuuuuuuuuuuuuu

Lokalita Holeovic je v souasnosti jednou ze zanedbanch st msta. Tento

fakt m na svdom jejich separace od organismu msta temi liniemi:

1_eleznice

2_magistrla

3_Vltava

Holeovice jsou jimi dokonale obkleny a odznuty od okolnho svta.

Komunikace se sousednmi lokalitami zajiuj tyi zcela nevldn vstupy,

kter jsou primrn dopravnmi tepnami, nikoli pmm napojenm na

strukturu msta. Magistrla zde m charakter dlnice petren obrovskmi

nevyuvanmi plochami chtrajcho Bubenskho ndra. S ekou Holeovice

nijak nekomunikuj. Ruch velkomsta, pokud zde vbec meme tento

pojem pout, se odehrv pouze na ulici Komunard a nkolika pilhajcch

prostorech jako je nap. trnice.

Ovem vzhledem k poloze v mst ken diametru a magistrly - dvou

nejvznamnjch td v Praze a blzk vzdlenosti centra msta zem

nabz obrovsk potencil. Potencil, kter skt neopakovatelnou pleitost

vytvoit novou pulzujc mstskou tvr.

Principem nvrhu je tedy zapojen Holeovic do organismu msta

odstrannm barir jejich zhodnocenm - a pemna na suvernn mstskou

tvr brnu do msta, vkladn sk Prahy 21. stolet.

_ msto_diametr_ magistrla_eka[Holeovice]

[Msto tlejcch zbytk libov masko, ze kterho vymakme co nejvce vy!]

Plochy eleznice jsou vrazn zredukovny na potebn minimum. Jsou

zachovny ob souasn zastvky ndra Bubny a Holeovice.

Magistrla mstsk bulvr s tramvaj - je pirozen propojena pes zem

zruench ploch Bubenskho ndra a pot napojena na most Barikdnk.

Jejm ekvivalentem v zpadovchodnm smru je diametr. V mst jejich

ken vznik stedobod, nejdleitj bod lokality, na kter navazuje hlavn

veejn prostor centrln nmst.

Vltava podl eky vede irok nbe s promendou, kter funguje na

principu hrany na periferii a vede v cel dlce Holeovickho nbe jako

spojnice drobnch park pocket park po obvodu Holeovic, kter funguj

jako rozhran mezi ekou a strukturou msta. Pocket parky jsou umstny

pedevm u lvek a most spojujcch Holeovice s okolnmi lokalitami na

druhm behu Vltavy.

ndra Bubny Vltava

magistrla

magistrla

in-line okruh/cyklotrasy

Rohansk ostrov

Stromovka

Holeovice

tvanice

doplnnredukce

proraen bulvru

ndra Bubny

uzaven blok

doplnn blok

osnova ulic nov tvr

ndra Holeovice

uzel

centrln nmst

pocket park

pstav

vkov rove 150m brna do msta

promenda

pocket park

pocket park

pocket park

pocket park

promenda

_ foto modelu

Rohansk ostrov m v Praze jedinen postaven. Spolen s Holeovicemi

je tato lokalita klem k rozvoji centra msta pro 21. stolet. Toto zem

obrovskho potencilu bylo po roce 2002 podrobeno protipovodovm

pravm a ek na rozshl transforman zsah.

V duchu vize pro zalenn Vltavy do organismu msta je navrena obnova

pvodnho Rohanskho ostrova s vytvoenm rozshlho parku. Ten

ohraniuje lokalitu spolen s jasn uchopitelnou blokovou strukturou

Karlna, krajinnm masivem Vtkova a sloitm zemm libeskho pstavu.

Problmem v zem je jist dualita os, kdy si ulice Sokolovsk a Rohansk

nbe vzjemn konkuruj. Nvrh sjednocuje tyto osy pomoc paralelnho

pho prostoru, kter propojuje run sti v cel tvrti. Centrln nmst u

stanice metra Invalidovna peklenuje mimorovov ulici Rohansk nbe

a otevr se do parku a prostoru eky. zemm prochz i osa severnho

diametru, kter se v mst Palmovky dl na obchodn bulvr a dopravn osu

vedenou pod ternem.

_ msto _ eka _ diametr _ blokn

[Spolen s Holeovicemi je tato lokalita kl-em k rozvoji centra msta pro 21. stolet...]

[Rohansk ostrov]

centrln nmst

Navrhovan struktura vyuv na znan sti zem hustou zstavbu

vyuvajc principy blokn. Tato hust mstsk struktura umouje snadnou

vesmrnou prostupnost a otevr cel zem smrem k ece.

Hlavn veejn prostory jsou propojeny v etzec po ose zem, na kter se

rytmicky mn charakter prostoru. Run prostory v okol stanic metra se

stdaj s mstskmi parky. Hlavnmi body na tomto etzci jsou Kaizlovy sady

ped Invalidovnou, nov cenrln nmst, nov linern park propojujc

nmst s Palmovkou a upraven nmst na Palmovce. Vka nov struktury

postupn roste smrem k libeskmu pstavu, kde je vyut siln kontrast

vkov zstavby a volnho prostoru mstsk krajiny a eky.

[velk potencil si d velk een...]

rytmus runch a klidovch prostor

obnoven Rohansk ostrov

centrln nmst

brna do msta

p obchodn osa zem

libesk pstav

propojen diametru

blokn

Nvrh demonstruje monosti nhrady souasnch zemnch a regulanch

pln plnovnm za pomoci dj. Msto se ji nezabv nvrhem

kadho detailu, pracuje ve zcela jinm mtku, uruje fungovn msta

jako celku, m peduruje jeho charakter. Nvrh fyzickho, relnho je

mon a od uritho mtka (rozumj: lokalita > prostor > dm) a pouze s

uritm asovm pedstihem. Je proto ponechn v rukou jednotlivc, kte

nevyhnuteln realizuj sv plny a petv tak tv msta (msto nen a nikdy

nebylo statick).

Podstatou plnu je urit fungovn lokalit a jejich vztah v celomstskm

mtku. Sna se vytvoit iteln a fungujc organismus a jasn novat vztah kadho danho msta k nmu. K tomu vyuv ji

dnes zcela bnch instrument, obecn oznaovanch jako ir vztahy. Ty

nuje a legitimizuje: Pedpokld nvrh skeletu msta, lini a

bod, je jsou zdroji dn a vyjaduj vztahy uvnit i vn msta. A pedpokld

en tchto dj. Respektuje souasnou strukturu a umouje jej nvrh, ta

vak nadle nen zvazn. Pouze je. Stv se vchoz informac, podkladem.

Me se - a nevyhnuteln se bude - mnit. Pln se sna pojmout vechny

varianty, ji nediktuje, ale pouze usmruje.

_ msto _ diametr _ dje[Vysoany]

[Podstatou plnu je urit fungujc novat vztah

kadho danho msta k nmu]

Fze 1: Vize

Zdroje dj Hrany Vude, kde dochz ke zmn, vznik hrana. Nejvraznj je rozhran krajiny a urbanity, ale lze ji stanovit i umle fyzickm prvkem jako je dopravn infrastruktura nebo zmna struktury. U hrany je podstatn jedin parametr, a to jej kontakt s okolm. Hrany tak mme kontaktn a nekontaktn. U nekontaktnch hran nen teba dodrovat kontakt veejnho prostoru na jedn stran s veejnm prostorem na stran druh. U kontaktnch hran se naopak toto vyaduje a hrana respektive zmna kterou umouje je danm zdrojem dj (jako napklad Ulice/Park, jakoto zdroj rekreace, ale i reprezentace, dleitch dj ve mst)

Linie a body linie vyjaduj nejsilnj vztahy v zem. Toky a vizuln osy, vztahy, jsou demonstrovny liniemi, zatmco msta jejich prniku, zatku a konce, jsou body. Linie a body jsou tak nejsilnjmi aktivtory v zem, kterm je tak zcela sprvn v nvrhu veejnho prostoru vnovno nejvce pozornosti. Veker vstavba dotkajc se lini mus podporovat dje, tedy mus mt aktivn parter a funkce, kter takovto dje iv. Vznam dj, uruje vznam linie: GLOBLN a LOKLN vznamn. Globln celomstsky vznamn dje zcela formuj okoln prostor. Je to nejastji rekreace a reprezentace, a to v nejirm monm mtku. Takto zformovan prostor je doslova pohlednic msta. Lokln vznamn dje jsou mn intenzivn, dj se v mtku pouh lokality, pro kterou jsou tak skuten podstatn a mnohdy i nezbytn.

en djK popsn en dj a jejich intenzity byl vybrn jedin univerzln jev kter tyto dje doprovz: Zvuk.

Klid V oblastech, kter le dle od aktivtor nebo kde nechceme ve veejnm prostoru velk mnostv dj, kde se ivot odehrv v soukromch prostorch a kde oekvme komornj atmosfru, klid a bezpe.

um oblasti msta, kter jsou spjaty s uritm aktivtorem, avak vznam dj v nich se odehrvajcch nen z hlediska lokality ani msta zsadn. Je podporovno spojen parteru s veejnm prostorem a podpora dj, avak nen vyadovna. Stavby v takovto oblasti nemus bt zdrojem dj.

Ruch Lokln vznamn dje se v tchto oblastech. Jsou intenzivnj, veejn prostor, struktura i budovy jsou jim podzeny. Stavby mus tyto dje podporovat. Parter je neodmysliteln spjat se svm okolm.

Hluk Takovto oblasti jsou vstavn skn msta, pohlednic. Dje ovlivuj cel osdlen, ppadn jejich vznam sah a za hranici msta. Stavby jsou reprezentac, stejn jako veen prostor. Soust jsou i vznamn celomstsk toky.

schma lokality A1 bez okraj, mtko 1:3333 (v CADu metrov mtko vzu 0,3)

[METRO]

[KONTRADEJVICK NMST]

Konkrtn pln Vrovic se opr o vizi mstskho diametru. Pracuje s

pedurenmi vztahy: Dopravnmi, historickmi - bez nutnosti jakchkoliv

konkrtnch zsah do zem potvrzuje dv nejvznamnj linie v zem

- Kolbenovu a Podbradskou ulici - a body na n. Uruje nov zakonen

diametru, vytv nmst tm, e uruje prbh dj v zem.

Fze 2: PlnNa potku je vize. Tu je vak nutno vyjdit a zajistit jej dodren. K tomu slou Pln: Vkres,

na nm je jasn urena krajina a jej rozhran s mstem; linie a body, kter tvo kostru msta;

en dj, je popisuje vztah msta k celku. Nelze zapomenout ani na strukturu,

nejni vrstvu vkresu, podklad, kter jasn vyjaduje majetkovo-prvn

vztahy v zem. (Ve vsledku i strukturu a nakonec

charakter msta)

[METRO] [TRAM-ENDSTATION]

[Vysoany - voln interpretace: Vce masterplan]

Fze 3: Interpretace Plnu

Vyvrcholenm kadho nvrhu je realizace. Pln dj je koncipovn tak, e dovoluje

mstm se rozvjet s minimem omezen, reagovat tak vdy na souasnou situaci a

vytvet voln, konkurenceschopn prosted - zkladem je monost interpretace

plnu.

Ve vtin ppad se pln aplikuje na ji existujc a etablovanou strukturu a tk se

tak pevn novch realizac jednotlivch struktur. Nevynucuj se zbyten zmny.

Jen v nkterch ppadech se pedpokld a je nutn zsah msta. Tam, kde je zcela

neexistujc infrastruktura, nebo tam, kde se vyvinuly nevhodn podmnky (slumy,

ghetta,...). Tam je nutn stanovit a navrhnout veejn prostory, pomry a vztahy zcela

znovu - vznikne masterplan. Masterplan, kter se zrealizuje, a stane se tak opt

prvn vrstvou Plnu, nikoliv zvaznm regulativem.

Msto se mus nauit chodit v konkurennm prosted dnench mst - mus bt

konkurenceschopn, operovat na stejn rovni s jednotlivmi stavebnky. Chce-li mt

nad prostedm absolutn kontrolu, mus mt zodpovdn vytvoen masterplan, tak

jako jakkoliv jin investor.

Voln interpretace - srie sousedstv

Lokalita nemus mt jendotn masterplan, konkretn struktura je vsledkem vztah stanovench Plnem a zmry jednotlivch investor. Msto me vzniknout z rznorod struktury a fungovat, ani by existoval konkrtn pln. Kad investor me interpretovat vztahy odlin, vznik douc rozmanitost, ivotaschopnost msta.

Vznikl struktura je tak vsledkem spoluinnosti Plnu (dj a vztah v zem urench sprvn entitou), zmry investor (struktura - obraz msta) a do jist mry

novan hlavn nmst, jeliko je soust hned t zmr, ale me mt i jednotn charakter, bude-li soust jedinho zbru). Samotn vymezen lokalit - sousedstv- tak me bt poslednm regulativem Plnu.

*/ Toto nen struktura! Jsou znzornny limity zem, mon maximum zstavby, bez vkovch limit, zsadn veejn prostory a propustnost budoucho msta (kolm prostory). Skuten podoba je ponechna pln pod kontrolou jednotlivch investor.

Interpretace zadan mstem - jeden masterplan

Existuj lokality, kter je teba usmrnit sprvnm smrem. Avak co je sprvn smr? Dnen msta nejsou ernobl, jsou to velice sloit organismy a nelze jednoznan urit sprvn smrovn.

Pokud mme vak ureny - zcela obecn - dje v danm mst, respektive jejich intenzitu, lze navrhnout veejn prostory, kter budou zkladem pro voln rozvoj zem.

V oblasti zvan Slatinka na vchodnm behu Vltavy se nachzej ti

urbanistick problmy k een. Za prv se jedn o velk mnostv

transformanch ploch (patn vyuit a vyuit, ale u nepotebn plochy),

za druh o charakter zstavby, kter se jako kln perifrie vr do mstsk

struktury a za tet o stenou izolaci zem od okolnho svta. Jeden

problm e druh. Pokud se poda primrn transforman plochy sprvnm

zpsobem propojit s okolm a vyut ku prospchu okolnch/budoucch

obyvatel, bude hranice perifrie vytlaena a Praha zsk celistvj charakter.

_ msto _ lokalita_transformace[Slatinka]

kln perifrie

transforman plochy vstupy

Nvrh e pedevm primrn rozvojov plochy. Toto zem je ucelen a s

minimlnm prospchem pro obyvatele. Jeliko je zem rozlehl, realizace

jeho regenerace si vyd del asov sek. Proto nen nyn vhodn eit

veker sekundrn transforman plochy. Lze vak oekvat, e s postupnou

obnovou budou tyto plochy kultivovny a budou vytvet mstsk charakter

oblasti. Po odstrann nepotebnch seazovacch ndra bylo cle dosaeno

propojenm ulic U Plynrny a V Korytech s tramvajovou linkou a jejm

napojenm do zastvek Bohdalec a Ndra Stranice. Dle vybudovnm

dvou elezninch zastvek Zahradn Msto a Eden, podl jejich trasy povede

silnin propojka mezi ulic vehlova a Otakarova.

Nov tramvajov linka je pte oblasti. Na koncch tohoto bulvru jsou

situovny dv vznamn veejn prospn stavby a v jeho stedu se k n-

mu pipoj potok, kter ho rozdl na klidnj a runj st. Pod jinm

seazovacm ndram se nachzelo zatrubnn soutoku, na jeho mst je

rybnk, jen je peklenut mostem, kter vedl pes ndra.

Na mst zruen odboky do eleznin zastvky Ndra Stranice je vybudo-

vn okruh pro in-line bruslen, kter propojuje stadiony a hit ve sporto-

vnm okrsku. Okruh je napojen na s cyklostezek Prahy 10.

dopravn schma in-line okruh

_ periferie _ hrana[Barrandov]

Logika periferie je z principu repetitivn a tud aditivn. Mtko jejho pouvn odpovd schmatu loklnch vztah. Ty jsou pro hledn

logiky struktury nejpodstatnj.

Periferie nen na rozdl od msta koncentrovan plon, ale pouze lokln. Pro

kadou lokalitu je tedy klov jej tit, kter na sebe ve vtinu mstnch

vztah.

Atraktivitu periferie vytv pm vztah s krajinou.

Vytvoen lokalit s titm na hran krajiny dv vem zmnnm vztahm

spolenou logiku.

hrana je parametr defi novan v mtku celkov vize Prahy, spolu s ostatnmi charakteristikami loklnho prosted (stvajc struktura, prostorov podmnky) ovlivuje jednotliv prvky plnu v mtku Barrandova

hrana nevytv kontinuln prostor stejn kvality. Ve na sebe stejn veejn prostory jednotlivch lokalit, mezi nimi je potvrzena cestou-promendou. jen vjimen je soukrom.

struktura je orientovan smrem k titi na hran, zk ostrohy nabzej specifi ckou kvalitu

atraktivit prosted na hran odpovd zven hustota

klov veej

tit orien

tramvajov tra

sdlit Barrandov

jednotliv lokality se k hlavn dopravn ose ot zdy, vzhledem ke svmu mtku nemaj (s vjimkou brny) slu ji uchopit

cesta po hran jako materializace vznamu

hrany v mtku veejnho prostoru

jn prostory jako

ntace struktury

filmov ateliry

hlavn dopravn osa prochzejc krajinou do msta

brna do Barrandova, s mstem v dol nejen dopravn spojen, ale i vizuln kontakt

vilov tvr z tictch let se stv soust logiky cel barrandovsk terasy. v rmci exkluzivity tto lokality zstv hrana soukrom.

Periferie jako mnoina lokalit. Kad lokalita

m sv image a sv centrum. Centrum

je uzlem, mstem napojen do mstsk

velkokapacitn a vysokorychlostn st. Bydlet

na periferii znamen bt soust tto st,

bt soust msta jako pulzujcho celku.

Periferie jako msto styku msta a krajiny.

Krajina je parkem, msto je zahutnm na

jeho hran. Skuten krajina a skuten

msto, ne pouze rozlit kae obojho.

Park je propojenm, vln se zemm a nabz

prostor pro aktivitu, sport, odpoinek,

setkvn, kulturu...

Hrana je mstem spojen, mstem kontaktu.

Hrana je prostor dj a aktivit. Hrana je

nositelem energie. Bt na hran je atraktivn.

Msto je reakc na atraktivitu, zahutnm

hrany, genertorem dj a aktivity, zrove i

jejich konzumentem.

_ Periferie _ Hrana _ Krajina[Letany]

Zkladnm clem regulace nebo lpe aktivace a iniciace je pouze ovlivnn

struktury, a to tak, aby se zvila hloubka psoben hrany, maximalizovalo

se vyuit jej atraktivity. Na vybranch mstech je kladen draz na vytven

veejnho prostoru. Jakkoliv jin regulace ji nen teba!

Legenda regulanho/aktivanho/inicianho plnu ( nsledujc dvoustrana ):

Regulace_Aktivace_Iniciace_

[...]

[Tato kniha vznikla v Ateliru Romana Kouckho a

Edity Lisecov, kterm tmto dkujeme. Je to zznam

spolen diskuze a hledn nzoru na msto, pln,

plnovn. ERVEN_2009]

DEJVICE Vladimr Fialka

HOLEOVICE Vt Podrsk

ROHAN Robin Mller

VYSOANY Jan Karsek

SLATINKA Tom Jirman

BARRANDOV Filip Tittl

LETANY Jan Hrouda

A co vy na to?