Embed Size (px)
Citation preview
Výroční zpráva Rady o přístupu k dokumentům - 2009
QC-A
F-10-001-CS-C
CS
ISSN 1830-4133
GEN
ERÁ
LNÍ S
EKRE
TARI
ÁT R
AD
Y ZP
RÁV
Y
DGF-Création graphique 026/2010 — RS 27/2010
D O I 1 0 . 2 8 6 0 / 1 3 2 7 5
GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT RADY DG F
DUBEN 2010
Výroční zpráva Rady o přístupu k dokumentům - 2009
DUBEN 2010
Upozornění Tuto publikaci vypracoval generální sekretariát Rady a je určena pouze pro informační účely. Veškeré informace o Evropské radě a o Radě naleznete na internetových stránkách: www.european-council.europa.eu www.consilium.europa.eu nebo se můžete obrátit na oddělení informací pro veřejnost generálního sekretariátu Rady na této adrese: Rue de la Loi 175 B-1048 Brusel Tel. +32 (0)2 281 56 50 Fax +32 (0)2 281 49 77 Internetové stránky: www.consilium.europa.eu/infopublic Řadu dalších informací o Evropské unii lze nalézt na internetu prostřednictvím portálu Europa (http://europa.eu). Katalogizační údaje jsou uvedeny na konci publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2010 ISBN 978-92-824-2718-7 DOI 10.2860/13275 QC-AF-10-001-CS-C © Evropská unie, 2010 Vytištěno na papíře vyrobeném bez použití chloru
Printed in Belgium
3
Tato brožura obsahuje výroční zprávu Rady o provádění nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k
dokumentům v roce 2009.
Zpráva přijatá Radou v dubnu roku 2010 předkládá právní, správní a praktické úpravy provedené Radou s cílem zajistit
soulad s nařízením (ES) č. 1049/2001.
Poskytuje rovněž informace o veřejném rejstříku dokumentů Rady, jakož i statistiky týkající se přístupu veřejnosti k
dokumentům.
Zpráva dále upozorňuje na klíčové události zaznamenané během osmého roku provádění nařízení a přezkoumává
stížnosti předložené evropskému veřejnému ochránci práv, jakož i rozhodnutí vydaná soudy Společenství v roce 2009
podle nařízení (ES) č. 1049/2001 ve věcech týkajících se přístupu k dokumentům Rady.
Další informace (a předchozí zprávy) o přístupu k dokumentům Rady a o dalších otázkách týkajících se
transparentnosti lze najít na internetové stránce http://www.consilium.europa.eu v záložce „Dokumenty“.
5
OBSAH
strana
ÚVOD 7
I. PRÁVNÍ, SPRÁVNÍ A PRAKTICKÉ ÚPRAVY 9
1. Veřejný rejstřík dokumentů Rady 9
2. Praktické úpravy 10
3. Legislativní transparentnost 11
4. Vnitřní pokyny, vzdělávací akce, zaměstnanci 11
II. PROŠETŘENÍ ŽÁDOSTÍ O PŘÍSTUP K DOKUMENTŮM 12
• Profesní a zeměpisné rozložení žadatelů 12
• Oblasti, k nimž se žádosti vztahovaly 13
• Počet přezkoumaných dokumentů a odepření přístupu 13
III. UPLATNĚNÍ VÝJIMEK Z PRÁVA NA PŘÍSTUP K DOKUMENTŮM 14
• Důvody odepření přístupu 14
IV. KLÍČOVÉ UDÁLOSTI 15
1. Návrh přepracovaného znění nařízení (ES) č. 1049/2001 15
2. Vstup Lisabonské smlouvy v platnost 15
3. Interinstitucionální výbor pro přístup k dokumentům 16
V. STÍŽNOSTI PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉMU VEŘEJNÉMU OCHRÁNCI PRÁV
A PODNIKNUTÉ PRÁVNÍ KROKY
17
A. STÍŽNOST PŘEDLOŽENÁ EVROPSKÉMU VEŘEJNÉMU OCHRÁNCI PRÁV 17
B. PRÁVNÍ KROKY 19
VI. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY 20
PŘÍLOHA: STATISTICKÉ ÚDAJE O PŘÍSTUPU VEŘEJNOSTI K DOKUMENTŮM RADY 21
7
ÚVOD
Článek 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu
veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise stanoví, že „každý orgán jednou ročně zveřejní
zprávu o předchozím roce, ve které uvede počet případů, ve kterých odepřel přístup k dokumentům, důvody těchto
odepření a počet citlivých dokumentů nezaznamenaných do rejstříku“1.
Tato zpráva se zabývá prováděním nařízení (ES) č. 1049/2009 Radou v roce 2009.
Stejně jako v předchozích výročních zprávách2 je část I této zprávy věnována právním, správním a praktickým úpravám
provedeným Radou v roce 2009 s cílem zajistit soulad s ustanoveními nařízení (ES) č. 1049/2001. V části II jsou
vyhodnoceny statistické údaje týkající se žádostí o přístup k dokumentům v příslušném období. Část III je blíže
věnována výjimkám z práva na přístup k informacím uplatňovaným Radou podle článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001.
V části IV jsou zaznamenány klíčové události osmého roku provádění uvedeného nařízení a část V je věnována
stížnostem předloženým evropskému veřejnému ochránci práv a právním krokům. Závěrečná část VI obsahuje závěry
zprávy.
1 Viz předchozí zprávy Rady (dokument 7957/03, 8036/04, 8896/05, 13354/1/06 REV 1, 8184/07, 8475/08 a 8503/09) a Komise
(KOM(2003) 216 v konečném znění, KOM(2004) 347 v konečném znění, KOM(2005) 348 v konečném znění, KOM(2007) 548 v konečném znění, KOM(2007) 841 v konečném znění, KOM(2008) 630 v konečném znění a KOM(2009) 331 v konečném znění). Zprávy Evropského parlamentu z období let 2002–2007 viz poznámky generálního tajemníka Evropského parlamentu určené předsednictví Parlamentu ze dne 23. ledna 2003 (PE 324.992/BUR), 19. února 2004 (PE 338.930/BUR/NT), 7. března 2005 (PE 352.676/BUR./ANN.), 22. března 2006 (PE 371.089/BUR./ANN.), 23. dubna 2007 (PE 388.097/BUR) 18. dubna 2008 (PE 402.460/BUR/ANN) a 9. června 2009 (PE 421.924/BUR/ANN). Komise dále v souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 zveřejnila dne 30. ledna 2004 zprávu o provádění zásad uvedeného nařízení (KOM (2004) 45 v konečném znění).
2 Viz dokumenty 7957/03, 8036/04, 8896/05, 13354/1/06 REV 1, 8184/07, 8475/08 a 8503/09.
9
I. PRÁVNÍ, SPRÁVNÍ A PRAKTICKÉ ÚPRAVY 1. Veřejný rejstřík dokumentů Rady Podle článku 11 nařízení (ES) č. 1049/2001 mají orgány Společenství zajistit přístup k rejstříku dokumentů v elektronické formě. Veřejný rejstřík dokumentů Rady, který je v provozu ode dne 1. ledna 1999, obsahuje odkazy na dokumenty Rady, jež jsou v něm archivovány automatickým systémem. Do rejstříku jsou tudíž automaticky zařazovány veškeré dokumenty předložené Radě nebo některému z jejích přípravných orgánů, jež nejsou citlivé a mají sloužit jako podklad pro jednání, mohly by ovlivnit rozhodovací proces nebo odrážejí pokrok v dotyčné oblasti. V případě citlivých dokumentů3 autor uvádí, které odkazy mohou být v rejstříku uvedeny4. Rejstřík umožňuje přístup k úplnému znění velkého množství dokumentů, k nimž musí být podle článku 11 přílohy II jednacího řádu Rady umožněn veřejnosti přístup okamžitě po rozeslání5. Uvedené dokumenty spadají do těchto kategorií: • předběžné pořady jednání Rady a jejích přípravných orgánů (s výjimkou některých orgánů, jež se zabývají
vojenskými a bezpečnostními otázkami),
• dokumenty předložené Radě, jež jsou uvedeny v bodě jejího pořadu jednání označeného slovy „veřejné jednání“ nebo „veřejná rozprava“ v souladu s článkem 8 jednacího řádu6,
• v oblasti legislativy poznámky k bodům „I/A“ a „A“ předložené Coreperu nebo Radě a dále návrhy právních aktů, společných postojů a společných znění schválené dohodovacím výborem, k nimž se body „I/A“ a „A“ vztahují,
• dokumenty týkající se jistého právního aktu, a to poté, co bylo přijato společné stanovisko, dohodovací výbor schválil společné znění nebo byl tento právní akt s konečnou platností přijat,
• jakýkoli další text přijatý Radou, jenž má být zveřejněn v Úředním věstníku, • dokumenty třetí strany zveřejněné autorem nebo s jeho souhlasem, • dokumenty, které byly úplně zpřístupněny soukromé osobě na její žádost. Ke dni 31. prosince 2009 obsahoval rejstřík 1 371 608 dokumentů (ve všech jazycích celkem), z čehož 1 039 973 (75,8 % ze všech registrovaných) bylo veřejných, tj. přístupných buď ve formátu umožňujícím stažení (1 017 286 dokumentů ve formátu PDF nebo HTML) nebo na požádání (22 687 dokumentů v jiných formátech). To ve srovnání s rokem 2008 představuje nárůst o 14,7 % u počtu dokumentů, na něž se v rejstříku odkazuje (1 371 608 ke konci roku 2009 oproti 1 195 509 ke konci prosince roku 2008), a nárůst o 21,4 % u počtu dokumentů přímo přístupných prostřednictvím rejstříku (1 039 973 ke konci roku 2009 oproti 856 261 ke konci roku 2008). Ke dni 31. prosince 2009 rejstřík dále obsahoval celkem 22 686 dokumentů s kódem „P/A“ (tj. částečně přístupný), z nichž 3 891 bylo přístupných on-line (ve formátu PDF)7. Dokumenty s kódem „P/A“, jež byly zaneseny do rejstříku před 1. únorem 2004 (od tohoto data jsou všechny nové dokumenty označené jako částečně přístupné veřejnosti k dispozici přímo prostřednictvím rejstříku), nelze obvykle stáhnout, ale mohou být zpřístupněny na požádání.
3 Pro účely nařízení (ES) č. 1049/2001 se „citlivými dokumenty“ rozumí dokumenty, které jsou označeny stupněm utajení
„CONFIDENTIEL“, „SECRET“ nebo „TRĖS SECRET/TOP SECRET“. K této otázce viz čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení. 4 Viz čl. 9 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001. 5 V roce 2009 bylo prostřednictvím rejstříku veřejnosti zpřístupněno okamžitě po rozeslání 122 160 dokumentů. 6 Viz čl. 11 odst. 5 písm. b) přílohy II jednacího řádu Rady, Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 53 a 54. Pro další informace o tomto tématu
viz rovněž bod I.3 této zprávy, str. 8-9. 7 Částečné zveřejnění probíhá v souladu s čl. 4 odst. 6 tohoto nařízení.
10
V roce 2009 navštívilo veřejný rejstřík dokumentů Rady 554 952 různých uživatelů. V roce 2009 došlo k celkovému počtu 1 176 017 přístupů, zatímco konzultace (podle počtu shlédnutých oken) dosáhly celkového počtu 10 011 440; V příslušném období vzniklo 2 549 citlivých dokumentů (v původním jazykovém znění), z nichž 20 bylo označeno stupněm utajení „SECRET UE“ a 425 stupněm utajení „CONFIDENTIEL UE“. Z toho je v rejstříku v souladu s čl. 9 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 odkaz na 1 dokument označený „SECRET UE“ a na 156 dokumentů označených „CONFIDENTIEL UE“. 2. Praktické úpravy Podle nařízení (ES) č. 1049/2001 musí být posouzeny všechny žádosti o přístup k dokumentům, jež jsou v držení Rady a jež se týkají politik, aktivit a rozhodnutí spadajících do oblasti zodpovědnosti Rady, včetně žádostí týkajících se utajovaných dokumentů. Zpracování žádostí o přístup k utajovaným dokumentům vyžaduje důkladné přezkoumání příslušnými útvary generálního sekretariátu Rady. V roce 2009 přezkoumalo oddělení pro transparentnost celkem 825 utajovaných dokumentů, z nichž 34 bylo označeno „CONFIDENTIEL UE“ a 791 „RESTREINT UE“8. V zájmu provádění přezkumu úředníci oddělení pro transparentnost systematicky konzultují původce dokumentů nebo příslušné útvary. V roce 2009 generální sekretariát Rady využil možnosti prodloužit lhůtu pro přezkum původních žádostí ve 20,1 % případů, což je méně než v předchozím roce (22 % v roce 2008). V roce 2009 činila průměrná doba zpracování 14 pracovních dní (oproti 16 dnům v roce 2008). U potvrzujících žádostí, jež jsou před předložením ke schválení Coreperu a Radě přezkoumávány Pracovní skupinou pro informace, byla v roce 2009 průměrná doba zpracování 26 pracovních dní ve srovnání s 25 pracovními dny v roce 20089. V souladu s čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 1049/2001 Rada běžně zvažuje možnost zpřístupnit pouze části požadovaných dokumentů. Tím je zejména v oblasti legislativy umožněna větší transparentnost. Pokud je dokument dosud předmětem jednání Rady nebo jejích přípravných orgánů a zachycuje postoje jednotlivých delegací, může nastat situace, v níž by jeho plné zpřístupnění narušilo řádný průběh jednání. V takových případech Rada zpravidla použije čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení tak, že zpřístupní obsah dosud projednávaných přípravných dokumentů, přičemž odstraní pouze odkazy na názvy delegací. Zúčastněné strany mohou tedy sledovat vývoj jednání, aniž by to bylo na újmu rozhodovacího procesu příslušného orgánu. Tímto postupem ovšem není dotčeno možné uplatnění jiných výjimek stanovených v článku 4 uvedeného nařízení.
8 Předmětné dokumenty se týkaly zejména oblasti SZBP (31,4 %), EBOP (28,4 %) a spravedlnosti a vnitřních věcí (27 %). 9 Podle nařízení (ES) č. 1049/2001 je lhůta pro odpověď 15 pracovních dní s možností prodloužení o dalších 15 pracovních dní v
řádně odůvodněných případech, např. pokud se žádost týká velkého počtu dokumentů.
11
3. Legislativní transparentnost Kromě dokumentů zpřístupněných prostřednictvím rejstříku na základě žádosti o přístup podle nařízení (ES) č. 1049/2001 se veřejnosti každý rok zpřístupňuje značný počet legislativních dokumentů v souladu s čl. 11 odst. 6 přílohy II jednacího řádu Rady10. Toto ustanovení stanoví, že pokud není použitelné jedno nebo více ustanovení článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001, zveřejní se po konečném přijetí aktu všechny přípravné dokumenty související s daným legislativním aktem v plném znění11. V této souvislosti je třeba vzít na vědomí, že postupně rostoucí otevřenost rozhodovacího procesu Rady v návaznosti na přijetí obecné politiky transparentnosti12 Evropskou radou v červnu roku 2006 a na vstup Lisabonské smlouvy v platnost v dne 1. prosince roku 200913 přispěla k dalšímu rozšiřování přístupu k dokumentům Rady. Jedná se zejména, ale ne pouze o legislativní oblast. Článek 11 odst. 5 přílohy II jednacího řádu Rady tedy stanoví, že veškeré dokumenty uvedené v pořadu jednání Rady v bodě pro veřejné jednání nebo pro veřejnou rozpravu jsou elektronicky dostupné na internetových stránkách Rady ve všech úředních jazycích Evropské unie14. Generální sekretariát Rady zároveň připravuje měsíční shrnutí, které uvádí mimo jiné všechny legislativní akty, které Rada přijala v průběhu daného měsíce. Toto shrnutí zahrnuje rovněž informace o výsledcích hlasování, příslušném způsobu hlasování, jakož i o pro prohlášeních ohledně legislativních aktů, která byla vložena do zápisu z jednání Rady15. 4. Vnitřní pokyny, vzdělávací akce, zaměstnanci Stejně jako v předchozích letech uspořádal sekretariát Rady v roce 2009 řadu vzdělávacích akcí 16pro zaměstnance Rady odpovědné za produkci dokumentů s cílem seznámit je s postupy a zásadami, které mají být dodržovány, pokud jde o přístup veřejnosti k dokumentům. Po vnitřní reorganizaci sekretariátu Rady v roce 2009 bylo zřízeno nové ředitelství pro transparentnost, do něhož spadá oddělení pro přístup k dokumentům, jež je sekcí nového útvaru (DG F 2 A) zahrnujícího otázky přístupu k dokumentům (12 úředníků) a archivy (35 úředníků).
10 V této souvislosti je třeba připomenout, že podle čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví každý orgán, instituce a
jiný subjekt ve svém jednacím řádu zvláštní ustanovení o přístupu k dokumentům. V případě Rady jsou tato zvláštní ustanovení uvedena v příloze II jednacího řádu. Z čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 rovněž vyplývá, že tři orgány přímo zapojené do legislativního procesu umožní širší přístup ke svým dokumentům v případech, kdy vykonávají své legislativní funkce.
11 V roce 2009 bylo tedy po konečném přijetí legislativních aktů zpřístupněno veřejnosti 1 350 souvisejících přípravných dokumentů v plném znění.
12 Viz výroční zprávy Rady o přístupu k dokumentům v roce 2006 (s. 17 a 18) a 2007 (s. 20 a 21). 13 Viz kapitola 4 bod 2 této zprávy. 14 Viz zejména čl. 11 odst. 5 přílohy II jednacího řádu Rady, Úř. věst. L 325, 11. 12. 2009,
s. 53-54. 15 Měsíční shrnutí je uváděno na internetových stránkách Rady http://www.consilium.europa.eu v oddíle „Dokumenty“ –
„Transparentnost legislativního procesu“ – „Přehled aktů Rady“. Výsledky hlasování při jednání Rady o aktech přijímaných postupem spolurozhodování jsou uváděny na stejných internetových stránkách v oddíle „Dokumenty“ – „Transparentnost legislativního procesu“ – „Veřejná hlasování“.
16 Celkem bylo v průběhu předmětného období uspořádáno šest vzdělávacích akcí.
12
II. PROŠETŘENÍ ŽÁDOSTÍ O PŘÍSTUP K DOKUMENTŮM V počáteční fázi jsou žádosti veřejnosti o přístup k dokumentům Rady zpracovány generálním sekretariátem Rady. Pokud je přístup k dokumentu generálním sekretariátem Rady úplně nebo částečně zamítnut, může žadatel podat potvrzující žádost, v níž požádá dotyčný orgán, aby svůj postoj přehodnotil. Pokud je potvrzující žádost úplně nebo částečně zamítnuta, může žadatel podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo zahájit řízení u Tribunálu Evropské unie. V příloze této zprávy lze nalézt statistické údaje o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady za posledních pět let (2005-2009). V příslušném období Rada obdržela od soukromých osob 2 666 žádostí o přístup celkem k 8 443 dokumentům. Celkový počet dokumentů, jež byly v roce 2009 zcela nebo částečně zpřístupněny (na základě původní nebo potvrzující žádosti), činil 6 452 . Jak ukazují statistické údaje o internetových konzultacích veřejného rejstříku dokumentů Rady, internetový rejstřík zůstává důležitým vyhledávacím nástrojem pro občany, kteří chtějí podrobně sledovat aktivity Evropské unie. Profesní a zeměpisné rozložení žadatelů Počáteční žádosti přicházely zejména od studentů a badatelů (33,6 %). Vysoko na žebříčku zastoupených společenských a profesních kategorií se umístili i právníci (11,4 %), zástupci průmyslu a obchodu, jakož i lobbistické skupiny (17,2 %). Protože žadatelé nemusejí uvádět svoji totožnost nebo odůvodňovat své žádosti, jež jsou většinou zasílány e-mailem, není profese velké části z nich (12,7 %) známa. Většina potvrzujících žádostí pocházela od studentů a badatelů (46,9 %). Počet žádostí od právníků však v roce 2009 značně vzrostl (18,8 % oproti 10,5 % v roce 2008). Zatímco v roce 2009 bylo 6,2 % potvrzujících žádostí o přístup podáno novináři, tato kategorie žadatelů činila pouze 2,8 % počátečních žádostí. Hlavním důvodem je skutečnost, že pro tisk představují veřejné rejstříky dokumentů vedené orgány pouze jeden z více možných zdrojů informací. Velká většina novinářů se navíc zajímá především o nejnovější zprávy. Není proto překvapující, že nepočetné žádosti novinářů o přístup spadaly zejména do oblasti investigativní žurnalistiky, a byly tedy podobné žádostem z akademických kruhů. Pokud jde o zeměpisné rozložení žadatelů, pocházela většina počátečních žádostí z Belgie (28,2 %), z Německa (14,7 %) a ze Spojeného království (8,7 %). Žádosti pocházející ze třetích zemí představovaly 6,9 % celkového počtu. Potvrzující žádosti pocházely hlavně z Německa (25,8 %), Belgie (22,6 %), Španělska a Spojeného království (v obou případech 9,7 %)17. Počet potvrzujících žádostí ze třetích států rovněž značně vzrostl (9,7 % oproti 0 % v roce 2008). Poměrně vysoký počet počátečních i potvrzujících žádostí pocházejících z Belgie lze vysvětlit tím, že v Bruselu má sídlo vedení několika nadnárodních společností a mezinárodních právních firem, jakož i množství sdružení zastupujících různá hospodářská a průmyslová odvětví na evropské úrovni.
17 V roce 2008 pocházela většina potvrzujících žádostí z Belgie (30 %) a Německa (20 %).
13
Oblasti, k nimž se žádosti vztahovaly Pokud jde o oblasti, které jsou předmětem žádostí, i nadále byl poměrně vysoký zájem o oblast spravedlnosti a vnitřních věcí (15,3 %)18. Dále se tyto žádosti týkaly (v sestupném pořadí) dokumentů o vnějších vztazích a SZBP (12,2 %), životním prostředí (8,6 %), politice v oblasti zdravotnictví a spotřebitelské politice (8,1 %), vnitřním trhu (7,7 %), daňové oblasti (7,6 %) a zemědělství a rybolovu (7,3 %). Zájem žadatelů o vnější vztahy a SZBP (12,2 % žádostí v roce 2009 oproti 16,2 % žádostí v roce 2008 a 18,1 % v roce 2007) byl nadále poměrně ustálený, zatímco počet žádostí týkajících se politiky v oblasti zdravotnictví a spotřebitelské politiky (8,1 % v roce 2009 oproti 1,9 % v roce 2008 a 2,1 % v roce 2007) a vnitřního trhu (7,7 % v roce 2009 oproti 3,4 % v roce 2008 a 2,9 % v roce 2007)19 znatelně vzrostl. Je však třeba uvést, že i když počet žádostí týkajících se „klasických“ legislativních dokumentů, jako je konkurenceschopnost, se v posledních letech poměrně stabilně snižuje (1,1 % v roce 2007, 2,6 % v roce 2008 a 1,9 % v roce 2009 oproti 5,3 % v roce 2004 a 5,8 % v roce 2005), nemusí tato skutečnost svědčit o nedostatku zájmu veřejnosti o danou oblast, ale je spíše způsobená tím, že značný počet legislativních dokumentů je zpřístupněn pomocí veřejného rejstříku dokumentů Rady okamžitě po rozeslání. Jako veřejné dokumenty bylo takto v roce 2009 rozesláno celkem 122 160 dokumentů (tj. 69,4 % z celkového počtu 176 073 dokumentů vytvořených v průběhu roku a uvedených v rejstříku). Počet přezkoumaných dokumentů a odepření přístupu Generální sekretariát v příslušném období prošetřil 8 443 dokumentů, z nichž 6 452 zpřístupnil (5 335 v úplném znění a 1 117 částečně) v počáteční fázi (odpověď generálního sekretariátu jménem Rady). Bylo předloženo 33 potvrzujících žádostí týkajících se 351 dokumentů, na jejichž základě se Rada rozhodla zpřístupnit dalších 88 dokumentů (61 v úplném znění a 27 částečně). Z celkového počtu 8 794 dokumentů přezkoumaných v dotyčném období (původní a potvrzující žádosti společně) jich bylo tudíž zamítnuto 2 254, což odpovídá 63,9 % podílu zpřístupněných dokumentů (dokumenty požadované a zcela zpřístupněné) nebo 77,5 % podílu, zohlední-li se i dokumenty zpřístupněné jen částečně.
18 Toto procento se v průběhu let 2005 až 2008 neustále zvyšovalo, a to z 22,5 % v roce 2005 na 24,5 % v roce 2006 a na 26,8 % v roce
2007. V roce 2008 dosáhlo výše 25,4 %. 19 Z dokumentů zcela zpřístupněných na základě žádosti o přístup se 19,9 % týkalo spravedlnosti a vnitřních věcí, 15,6 % SZBP, 9,4 %
životního prostředí, 7 % daňové oblasti a 5,6 % vnitřního trhu. Z celkového počtu (zcela nebo částečně) zpřístupněných dokumentů se 20,4 % týkalo spravedlnosti a vnitřních věcí, 15,4 % SZBP, 8,9 % životního prostředí, 6 % daňové oblasti a 5,8 % vnitřního trhu.
14
III. UPLATNĚNÍ VÝJIMEK Z PRÁVA NA PŘÍSTUP K DOKUMENTŮM Důvody odepření přístupu U původních žádostí docházelo k odepření přístupu nejčastěji z důvodu ochrany rozhodovacího procesu, což představovalo téměř polovinu všech odepření přístupu (39,2 %), poté následovala ochrana veřejného zájmu týkajícího se mezinárodních vztahů (22,7 %), veřejná bezpečnost (5,6 %) a obranné a vojenské záležitosti (3,5 %). Ve 28,2 % případů byl přístup odepřen z několika důvodů: častým důvodem odepření byla ochrana veřejného zájmu týkajícího se veřejné bezpečnosti ve spojitosti s ochranou veřejného zájmu týkajícího se mezinárodních vztahů (42 %), zatímco ochrana rozhodovacího procesu orgánu byla pravidelně zmiňována společně s ochranou veřejného zájmu týkajícího se mezinárodních vztahů, včetně jednání o obchodu, rozšíření atd. (9,2 %). Pokud jde o potvrzující žádosti, ochrana veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy, byla uplatněna jako důvod u 14,5 % odepření přístupu v roce 2009 (77,4 % v roce 2008), zatímco ochrana veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost, byla uplatněna v 7,6 % případů (16,1 % v roce 2008). V 77,9 % případů byl přístup odepřen z několika důvodů: nejčastějším důvodem odepření byla ochrana veřejného zájmu týkajícího se veřejné bezpečnosti ve spojitosti s ochranou veřejného zájmu týkajícího se mezinárodních vztahů (97,7 %). Ochrana soudního řízení a právního poradenství (výjimka stanovená v čl. 4 odst. 2 druhé odrážce nařízení (ES) č. 1049/2001) byla v roce 2009 uplatněna jako důvod k odepření přístupu v počáteční fázi u 0,4 % případů (oproti 1,6 % v počáteční fázi v roce 2008); stejně jako v roce 2008 ani v roce 2009 nebyla tato výjimka uplatněna v potvrzující fázi jako jediný důvod pro úplné odepření přístupu ani v jednom případě. Pokud se některá z výjimek vztahuje pouze na části požadovaného dokumentu, zbývající části dokumentu se zpřístupní v souladu s čl. 4 odst. 6 uvedeného nařízení. Nejčastějším důvodem částečného odepření přístupu v počáteční fázi byla v roce 2009 ochrana rozhodovacího procesu, což představovalo téměř polovinu všech částečných odepření (40 %), poté následovala ochrana soudního řízení a právního poradenství (9,8 %), ochrana veřejného zájmu týkajícího se mezinárodních vztahů (9 %) a veřejná bezpečnost (5 %). Pokud jde o potvrzující žádosti, nejčastějším důvodem částečného odepření přístupu byla v roce 2009 ochrana veřejného zájmu týkajícího se veřejné bezpečnosti ve spojitosti s ochranou veřejného zájmu týkajícího se mezinárodních vztahů (29,6 %), ochrana rozhodovacího procesu (26 %) a ochrana soudního řízení a právního poradenství (18,5 %). Ochrana soudního řízení a právního poradenství ve spojitosti s ochranou rozhodovacího procesu byly rovněž uvedeny jako důvod k částečnému odepření přístupu k dokumentu v potvrzující fázi u 18,5 % případů20.
20 Statistické údaje obsažené v příloze této zprávy dosud z technických důvodů neuvádí jednotlivé důvody udělení částečného
přístupu. To bude možné až od roku 2010.
15
IV. KLÍČOVÉ UDÁLOSTI 1. Návrh přepracovaného znění nařízení (ES) č. 1049/2001 V roce 2009 Rada a Evropský parlament pokračovaly v přezkumu návrhu přepracovaného znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise21. Dne 11. března 2009 přijal Evropský parlament celkem 92 změn znění Komise, ale odložil hlasování o legislativním usnesení do svého následujícího legislativního období, a tudíž i formální uzavření prvního čtení legislativního návrhu. Pracovní skupina Rady pro informace se v druhém čtvrtletí roku 2009 zabývala podrobným přezkumem všech článků návrhu přepracovaného znění a zohlednila přitom změny Parlamentu přijaté v březnu roku 2009, které se týkaly změn plánovaných v návrhu přepracovaného znění, i připomínky a návrhy delegací22, přičemž Evropský parlament musí ještě svůj postoj dále vyjasnit. Po volbách do Evropského parlamentu v červnu roku 2009 však Parlament na návrhu přepracovaného znění začal pracovat v podstatné míře až v únoru roku 201023 a dosud nebyla stanovena lhůta pro finalizaci prvního čtení Parlamentu. 2. Vstup Lisabonské smlouvy v platnost Poté, co dne 1. prosince 2009 vstoupila Lisabonská smlouva v platnost, jsou příslušná ustanovení nahrazující článek 255 bývalé Smlouvy o ES stanovena v čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Ustanovení nové smlouvy rozšiřují právo veřejnosti na přístup k dokumentům všech orgánů, institucí a jiných subjektů Evropské unie, avšak stanoví určitá omezení týkající se dokumentů, jež jsou v držení Soudního dvora, Evropské centrální banky a Evropské investiční banky. Komise se domnívá, že v rámci stávajícího přezkumu nařízení č. 1049/2001 lze učinit nezbytné úpravy stávajících právních předpisů EU podle čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie24. Pokud jde o přístup veřejnosti k rozhodovacímu procesu orgánů, je třeba uvést, že čl. 16 odst. 8 Smlouvy o Evropské unii, jakož i čl. 15 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Rada při projednávání návrhu legislativního aktu a hlasování o něm zasedá veřejně. Tato zásada rovněž přispívá k rozšíření přístupu k dokumentům Rady, jelikož dokumenty týkající se bodů projednávaných na veřejných zasedáních Rady jsou automaticky zveřejňovány a zpřístupňovány ve všech úředních jazycích EU na internetových stránkách Rady25.
21 KOM(2008) 229 v konečném znění. Účelem tohoto návrhu, který předložila Komise Radě a Evropskému parlamentu dne 7. května
2008, je aktualizovat některá ustanovení nařízení (ES) č. 1049/2001 v návaznosti na vstup v platnost nařízení (ES) č. 1367/2006 (tzv. Århuské nařízení) o přístupu k informacím o životním prostředí a zároveň zohlednit nejnovější judikaturu Soudu prvního stupně a Evropského soudního dvora týkající se přístupu k dokumentům. Viz rovněž výroční zpráva Rady o přístupu k dokumentům v roce 2008, s. 15 a 16.
22 Viz dokument 10859/1/09, s. 1–3. 23 Viz dokument 6185/10, s. 6. 24 Pokud však legislativní postup pro přijetí návrhu přepracovaného znění předloženého Komisí nelze uzavřít v rozumné lhůtě,
Komise zváží možnost předložit omezený návrh pozměňující stávající nařízení (ES) č. 1049/2001 pouze s ohledem na změny vyplývající z čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Viz vysvětlující poznámka Komise obsažená v dokumentu 5461/10 týkající se uvedení návrhu přepracovaného znění nařízení (ES) č. 1049/2001 v soulad s čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.
25 Viz čl. 7 odst. 2 jednacího řádu Rady a čl. 11 odst. 5 přílohy II jednacího řádu Rady, Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 53 a 54.
16
3. Interinstitucionální výbor pro přístup k dokumentům Podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise orgány zřídí interinstitucionální výbor, který bude zkoumat osvědčené postupy, zabývat se možnými konflikty a diskutovat o budoucím vývoji v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům. Dne 15. prosince 2009 se ve Štrasburku uskutečnilo z iniciativy švédského předsednictví zasedání uvedeného výboru na politické úrovni v souladu s jeho mandátem, přičemž účelem tohoto zasedání bylo prozkoumat způsoby a prostředky, jimiž lze dále zlepšit možnost občanů uplatňovat právo na přístup k dokumentům stanovené ve Smlouvách a v nařízení 1049/200126. Švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmströmová spolu s místopředsedkyní Komise Margot Wallströmovou a místopředsedkyní Evropského parlamentu Dianou Wallisovou vyhodnotily na tomto zasedání předchozí činnost výboru a iniciativy zaměřené na další zlepšení transparentnosti a přístupu veřejnosti k dokumentům, například akční plán týkající se otevřenosti, který prezentovala místopředsedkyně Margot Wallströmová v lednu roku 2009 v Evropském parlamentu. Na tomto základě se dohodly na řadě opatření, jejichž cílem je zvýšit účinnost činnosti výboru a usnadnit veřejnosti přístup k dokumentům a informacím v držení orgánů EU. Pokud jde o budoucí činnost výboru, bylo navrženo, aby se výbor setkával alespoň jednou ročně na politické úrovni. Bylo by užitečné, kdyby se každoroční zasedání výboru konalo v květnu, poté co orgány přijmou výroční zprávy o provádění nařízení č. 1049/2001. Další zasedání by se mohla konat podle potřeby.
26 Kromě toho se v roce 2009 pětkrát setkaly útvary Rady, Parlamentu a Komise odpovědné za uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2009,
aby si na základě nejnovější judikatury týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům navzájem porovnaly a vyměnily praktické zkušenosti při uplatňování tohoto nařízení.
17
V. STÍŽNOSTI PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉMU VEŘEJNÉMU OCHRÁNCI PRÁV A PODNIKNUTÉ PRÁVNÍ KROKY
A. STÍŽNOSTI PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉMU VEŘEJNÉMU OCHRÁNCI PRÁV Následující oddíl této zprávy se týká čtyř stížností předložených evropskému veřejnému ochránci práv v rámci stížností na uplatňování nařízení č. 1049/2001. Ze čtyř případů, jež jsou projednávány, byla jedna ze stížností uvedena již ve výroční zprávě Rady za rok 2008, na niž se čtenář odkazuje27. Tři zbývající stížnosti, jejichž projednávání bylo zahájeno v roce 2009, jsou shrnuty níže. V souladu s čl. 3 odst. 2 statutu evropského veřejného ochránce práv bylo několik dokumentů, jichž se týkají výše uvedené stížnosti, včetně několika utajovaných dokumentů, posouzeno útvary veřejného ochránce práv v prostorách sekretariátu Rady dne 8. prosince 2009. Stížnost 90/2009/(JD)OV předložená veřejnému ochránci práv dne 12. ledna 2009 Tato stížnost se týká rozhodnutí Rady ze dne 4. prosince 2008, kterým byl zamítnut přístup k dokumentům 12875/08, 13448/08, 13750/08, 13382/08, 13637/08 a 13949/08 v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážkou nařízení č. 1049/2001 (ochrana veřejného zájmu týkajícího se mezinárodních vztahů). Všechny požadované dokumenty se týkají jednání o Obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA). Rada předtím, než rozhodla, zvažovala možnost udělení částečného přístupu k dotčeným dokumentům v souladu s čl. 4 odst. 6 uvedeného nařízení, dospěla však k závěru, že výjimka vztahující se na ochranu mezinárodních vztahů se týká celého obsahu těchto dokumentů. Žadatel ve své stížnosti uvedl, že rozhodnutí Rady o neudělení přístupu k výše zmíněným dokumentům bylo neopodstatněné, neboť uvedená budoucí Obchodní dohoda proti padělatelství (ACTA) bude po svém uzavření obsahovat nový právní rámec a bude závazná pro členské státy, a že se tedy jedná o „(částečně) de facto legislativu“. Stěžovatel tak s ohledem na výše uvedené napadá rozhodnutí Rady odepřít přístup k dotčeným dokumentům na základě ochrany mezinárodních vztahů. Stěžovatel navíc napadá rozhodnutí Rady neudělit k uvedeným dokumentům částečný přístup podle čl. 4 odst. 6 zmíněného rozhodnutí. Rada v reakci na tuto stížnost ze dne 29. dubna 2009 zdůraznila, že požadované dokumenty jsou jasně spojeny s vedením mezinárodních jednání a neměly by být považovány za legislativní dokumenty ve smyslu jednacího řádu Rady. Rada kromě toho zdůraznila, že všechny informace uvedené v těchto dokumentech se týkají návrhů a připomínek k postojům, jež v rámci jednání o ACTA předložila EU a její partneři v jednání a jejichž zpřístupnění by s ohledem na jejich citlivou povahu poškodilo ochranu schopnosti EU tato jednání řádně vést. Navíc by nebylo možné zpřístupnit pouze ty části dokumentů obsahující postoj EU, jak navrhoval stěžovatel, aniž by tak došlo k odhalení postoje partnerů EU účastnících se jednání. Případ dosud nebyl uzavřen. Stížnost 523/2009/TS předložená veřejnému ochránci práv dne 28. února 2009 Tato stížnost se týká rozhodnutí Rady odepřít přístup k dokumentu 14483/06. Požadovaný dokument, který má stupeň utajení RESTREINT UE, se týká schválení odpovědi na dopis Evropského parlamentu o předávání informací dočasnému výboru o údajném využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů.
27 Stížnost 944/2008/OV předložená veřejnému ochránci práv dne 2. dubna 2008 (v jednání) je shrnuta ve výroční zprávě Rady o
přístupu k dokumentům za rok 2008, s. 17.
18
Žadatel ve své stížnosti oponuje rozhodnutí Rady, neboť mu v něm byl odepřen částečný přístup k těm částem dokumentu, které údajně obsahují údaje týkající se programu CIA pro vydávání osob a další související informace. Tvrdí tedy, že příslušné části požadovaného dokumentu by měly být zpřístupněny veřejnosti. Rada ve své odpovědi ze dne 28. května 2009 potvrdila postoj, který zaujala dne 19. ledna 2009 ve své odpovědi na potvrzující žádost stěžovatele, tedy že přístup k dokumentu 14483/06 by měl být zamítnut v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážkou uvedeného nařízení (ochrana mezinárodních vztahů). S ohledem na citlivý obsah dokumentu by jeho zveřejnění poškodilo dobré vztahy mezi EU a USA, zejména tím, že by narušilo diplomatické úsilí, jež je neustále vyvíjeno s cílem nalézt konstruktivní řešení otázek v oblastech nejvyššího politického významu. Kromě toho musel být částečný přístup k dokumentu odepřen, neboť výjimka vztahující se na ochranu mezinárodních vztahů se týká celého dokumentu. Případ dosud nebyl uzavřen. Stížnost 1170/2009/KM předložená veřejnému ochránci práv dne 30. dubna 2009 Tato stížnost se týká rozhodnutí Rady ze dne 24. dubna 2009 neudělit úplný přístup k dokumentu 10673/02, který obsahuje stanovisko právní služby Rady k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. Žadatel ve své stížnosti uvedl, že Rada neodpověděla na potvrzující žádost o přístup k dokumentu 10673/02, a odvolává se na procesní a věcné chyby při zpracovávání jeho žádosti podle nařízení (ES) č. 1049/2001. Dále uvedl, že důvody, jež Rada uvedla pro účely zamítnutí přístupu k dokumentu 10673/02, byly protichůdné a že Rada neprokázala nutnost chránit právní poradenství uvedené v dotčeném dokumentu. Rada ve své odpovědi ze dne 10. července 2009 tvrzení stěžovatele týkající se procesních chyb odmítla jako nepodložená a zdůraznila, že zamítnutí udělení přístupu k právnímu poradenství obsaženému v dokumentu 10673/02 je zcela v souladu s výkladem, který Soudní dvůr uvedl v souvislosti s čl. 4 odst. 2 druhou odrážkou nařízení (ES) č. 1049/2001 v rozhodnutí ze dne 1. července 2008. Rada proto dospěla k závěru, že právní poradenství, jež v této otázce poskytla právní služba, je i nadále zvláště důležité s ohledem na probíhající a budoucí legislativní práci Rady, což odůvodňuje pokračující ochranu příslušných částí podle čl. 4 odst. 2 druhé odrážky nařízení č. 1049/2001. V odpovědi ze dne 24. dubna 2009 týkající se potvrzující žádosti stěžovatele Rada navíc doložila nutnost ochrany a poskytla konkrétní důvody, čímž plně dodržela zásady stanovené Soudním dvorem v rozsudku ze dne 1. července 2008. Případ dosud nebyl uzavřen. B. PRÁVNÍ KROKY V roce 2009 nevydaly soudy EU žádná rozhodnutí v případech týkajících se přístupu k dokumentům Rady. Soudy EU však ke konci roku 2009 dosud projednávaly pět případů napadajících zákonnost rozhodnutí o zamítnutí přístupu, jež přijala Rada na základě nařízení (ES) č. 1049/2001, přičemž jeden z těchto případů byl uveden ve zprávě Rady o přístupu k dokumentům za rok 2008, na niž se čtenář odkazuje28. Nové žaloby na zrušení podané proti rozhodnutím Rady o zamítnutí přístupu
V roce 2009 byly podány celkem čtyři žaloby na zrušení rozhodnutí o zamítnutí přístupu, jež přijala Rada na základě 28 Viz výroční zpráva Rada o přístupu k dokumentům za rok 2008, s. 18.
19
nařízení (ES) č. 1049/2001.
Za prvé ve věci T-233/09, Acces Info Europe v. Rada, žadatel napadá odmítnutí Rady odhalit totožnost delegací, jejichž postoje jsou uvedeny v dokumentu týkajícím se legislativního návrhu, jehož projednávání v rámci přípravných orgánů Rady stále ještě probíhá.
Žadatel na podporu své žaloby na zrušení rozhodnutí udává a) porušení čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1049/2001, neboť uvádí, že Rada neprokázala, jak by zpřístupnění totožnosti delegací vážně ohrozilo její rozhodovací proces, a dále že nezohlednila převažující veřejný zájem odůvodňující zpřístupnění; b) nedodržení povinnosti poskytnout odpovídající odůvodnění v souladu s článkem 253 Smlouvy o ES a s čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001.
Dále byly podány dvě žaloby na zrušení rozhodnutí ve věci T-359/09 a ve věci T-465/09, Jurašinović v. Rada Evropské unie. V první žalobě na zrušení rozhodnutí tento žadatel požaduje zrušení rozhodnutí generálního sekretariátu ze dne 17. června o odepření přístupu k dokumentům týkajícím se pozorovatelských činností v rámci pozorovatelské mise EU v chorvatské oblasti Knin a následné konkludentní zamítnutí Radou v potvrzující fázi. V druhé žalobě na zrušení rozhodnutí tentýž žadatel požaduje zrušení vlastního rozhodnutí Rady ze dne 22. září 2009, ve kterém Rada zamítla potvrzující žádost týkající se výše uvedených dokumentů.
Žadatel v obou uvedených případech mimo jiné uvádí, že Rada porušila čl. 4 odst. 1 třetí odrážku nařízení (ES) č. 1049/2001 tím, že neuvedla, jak by zpřístupnění požadovaných dokumentů nepříznivě ovlivnilo ochranu mezinárodních zájmů, že nezohlednila skutečnost, že postupem času se význam takovéto ochrany snižuje, a konečně že nevysvětlila, z jakého důvodu jsou tyto dokumenty obzvláště citlivé povahy.
Čtvrtá žaloba na zrušení rozhodnutí byla podána ve věci T-529/09, Sophie in't Veld v. Rada Evropské unie, a požadovala zrušení rozhodnutí Rady ze dne 29. října 2009, v němž Rada zčásti zamítla přístup k dokumentu 11897/09. Uvedený dokument (se stupněm utajení RESTREINT UE) obsahuje stanovisko právní služby Rady k doporučení Komise, aby Rada schválila zahájení jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o mezinárodní dohodě, kterou se mají Ministerstvu financí Spojených států amerických zpřístupnit údaje o finančních transakcích za účelem předcházení terorismu a financování terorismu a boje proti nim. Rada ve svém rozhodnutí zamítla přístup k některým částem dokumentu v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážkou (ochrana mezinárodních vztahů) a čl. 4 odst. 2 druhou odrážkou (ochrana právního poradenství), udělila však přístup k těm částem dokumentu, na něž se tyto výjimky nevztahují.
Žadatelka na podporu své žaloby na zrušení rozhodnutí uvedla, že Rada porušila čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážku a čl. 4 odst. 2 druhou odrážku nařízení (ES) č. 1049/2001 tím, že neuvedla, jak by zpřístupnění požadovaného dokumentu nepříznivě ovlivnilo ochranu mezinárodních vztahů a právního poradenství. Kromě toho uvedla, že Rada porušila čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 1049/2001, zejména zásadu proporcionality, neboť poskytla pouze velmi omezený přístup k dokumentu 11897/09. Rada obdobně nedodržela povinnost poskytnout odůvodnění, jež vyplývá z článku 296 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Probíhající soudní jednání ve věcech týkajících se rozhodnutí Komise o odepření přístupu k dokumentům, v nichž vystupuje Rada
V roce 2009 Rada vystupovala ve věci C-28/08, Komise v. Bavarian Lager Co. Ltd, na podporu žaloby Komise na zrušení rozhodnutí podané proti rozsudku Soudu prvního stupně, v němž Soud prvního stupně podal výklad vztahu mezi právem veřejnosti na přístup k dokumentům a ochranou soukromí a osobnosti jednotlivce v souvislosti se zpracováváním osobních údajů.
Rada vystupuje rovněž ve věci T-444/05, S.p.A. Navigazione Libera del Golfo v. Komise, v níž žadatelka nepřímo napadá platnost čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001.
20
VI. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY Zkušenosti Rady s prováděním nařízení (ES) č. 1049/2009 v roce 2008 dokládají význam jejího veřejného rejstříku jakožto vyhledávacího nástroje pro ty žadatele z řad veřejnosti, které chtějí uplatnit své právo na přístup k dokumentům. Jak se uvádí v první části této zprávy, v roce 2009 došlo k celkovému počtu 1 176 017 přístupů, zatímco konzultace (podle počtu shlédnutých oken) dosáhly celkového počtu 10 011 440. K 31. prosinci 2009 obsahoval rejstřík 1 371 608 dokumentů (v součtu všech jazyků), z nichž 1 039 973 (75,8 % dokumentů v rejstříku) bylo veřejně přístupných. Jedná se o 14,7% nárůst oproti počtu dokumentů uvedených v rejstříku v roce 2008 a 21,4% nárůst, pokud jde o počet dokumentů, jež byly přímo přístupné prostřednictvím rejstříku na konci roku 2008. Je třeba rovněž poznamenat, že 69,4 % dokumentů Rady vypracovaných v roce 2009 – tedy 122 160 ze všech 176 073 dokumentů zanesených do rejstříku v průběhu roku – bylo přímo zpřístupněno veřejnosti okamžitě po rozeslání. I přes rostoucí počet dokumentů přímo zpřístupněných veřejnosti prostřednictvím rejstříku okamžitě po rozeslání došlo během příslušného období k nárůstu počtu žádostí (o 19,1 %). Žádosti o přístup se týkaly zejména dokumentů uvedených v rejstříku. Jak potvrzují statistické údaje uvedené v příloze této zprávy, přibližně 27 % žádostí o přístup k dokumentům Rady, které byly podány v roce 2009, se týká oblastí spravedlnosti a vnitřních věcí, vnějších vztahů a SZBP. Zřetelně také vzrůstá zájem o dokumenty Rady v oblasti životního prostředí, politiky zdravotnictví a spotřebitelské politiky a vnitřního trhu (24,4 % žádostí). Z posuzovaných dokumentů se v 825 případech (což představuje zhruba 9,8 % dokumentů požadovaných v roce 2009) jednalo o dokumenty utajované (34 z nich se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE a 791 se stupněm utajení RESTREINT UE). Často velmi složitý postup posouzení těchto dokumentů provádějí zaměstnanci Rady zpracovávající žádosti okamžitě po jejich obdržení, jakož i úředníci jednotlivých útvarů, které příslušné dokumenty vypracovaly. Tito úředníci jsou pravidelně žádáni, aby dokumenty vyžadované na základě nařízení (ES) č. 1049/2001 posoudili v rámci vnitřních konzultačních postupů mezi oddělením pro „Transparentnost“ a útvary, které příslušné dokumenty vypracovaly. V této souvislosti je třeba rovněž připomenout příspěvek Pracovní skupiny pro informace ke zpracovávání potvrzujících žádostí a přezkoumání stížností veřejným ochráncem práv. Pracovní skupina se v roce 2009 sešla patnáctkrát. Její hlavní úkoly zahrnují přezkoumání dokumentů, k nimž se vztahuje potvrzující žádost, a přezkoumání a vyhotovení konečných znění návrhů odpovědí na tyto žádosti, které v mnoha případech pojednávají o složitých otázkách týkajících se veřejné bezpečnosti, obrany a vojenských záležitostí nebo mezinárodních vztahů. V roce 2009 generální sekretariát Rady využil možnosti prodloužit lhůtu pro přezkum původních žádostí ve 20,1 % případů, což je méně než v předchozím roce (22 % v roce 2008). V roce 2009 činila průměrná doba zpracování 14 pracovních dní (oproti 16 dnům v roce 2008). U potvrzujících žádostí, jež jsou před předložením ke schválení Výboru stálých zástupců a Radě přezkoumávány Pracovní skupinou pro informace, byla v roce 2009 průměrná doba zpracování 26 pracovních dní ve srovnání s 25 pracovními dny v roce 2008. Díky důkladnému posuzování původních žádostí bylo v předchozích letech možné snížit počet potvrzujících žádostí z nejvyššího počtu 2,4 % v roce 2005 na zhruba 1 % počtu původních žádostí v průběhu posledních let. V roce 2009 bylo předloženo 33 potvrzujících žádostí, což odpovídá 1,2 % původních žádostí.
_______________
21
PŘÍLOHA
STATISTICKÉ ÚDAJE O PŘÍSTUPU VEŘEJNOSTI K DOKUMENTŮM RADY Situace k 4. 3. 2010
1. Počet žádostí podle nařízení č. 1049/2001
2005 2006 2007 2008 2009
2.100 2.224 1.964 2.238 2.666
2. Počet dokumentů, k nimž se vztahovaly původní žádosti
2005 2006 2007 2008 2009
9 457 11 353 7 809 10 731 8 443
3. Dokumenty zpřístupněné generálním sekretariátem Rady v počáteční fázi
2005 2006 2007 2008 2009
7 535 9 606 6 123 29 9 214 30 6 452 31
zčásti/zcela 1.254 6.281
zčásti/zcela 1.155 8.451
zčásti/zcela 945 5.178
zčásti/zcela 1.540 7.674
zčásti/zcela 1.117 5.335
4. Počet potvrzujících žádostí (potvrzující žádosti mohou být podány v případě, že je původní žádost zamítnuta)
2005 2006 2007 2008 2009
51 40 18 24 33
5. Počet dokumentů, o nichž Rada rozhodovala po obdržení potvrzujících žádostí + počet zpřístupněných dokumentů
2005 2006 2007 2008 2009
253 142 30 69 351
130 zčásti/zcela 60 70
99 zčásti/zcela 53 46
15 zčásti/zcela
9 6
38 zčásti/zcela 19 19
88 zčásti/zcela
27 61
6. Procento dokumentů zpřístupněných v rámci celého postupu32
2005 2006 2007 2008 2009
67,3 % 81,2 % 76,8 % 87,7 % 66,7 % 78,9 % 71,8 % 86,3 % 63,9 % 77,5 %
7. Počet dokumentů uvedených ve veřejném rejstříku + počet veřejných dokumentů nebo dokumentů ke stažení
2005 2006 2007 2008 2009
691 410 454 473
(65,7 %) 727 685
483 577
(66, 4 %) 1 010 217
724 338
(71,7 %) 1 195 509
883 748
(73,9 %) 1 371 608
1 039 973
(75,8 %)
29 Na základě 7 775 posuzovaných dokumentů. 30 Na základě 10 718 posuzovaných dokumentů. 31 Na základě 8 440 posuzovaných dokumentů. 32 Na základě dokumentů zpřístupněných zcela (levý sloupec) nebo zcela + zčásti (pravý sloupec).
22
8. Profesní profil žadatelů (původní žádosti)
2005 2006 2007 2008 2009
Ekologická lobby 1,1 % 1 %
Jiné zájmové skupiny 3,9 % 3,8 %
Průmyslová/ komerční odvětví
9,7 % 10,8 %
Občanská společnost
Nevládní organizace
17,2 % 17,6 % 14,2 %
3,6 %
18,3 %
1,6 %
17,2
%
Novináři 2,3 % 2,3 % 2,9 % 2,8 % 2,8 %
Právníci 10,2 % 9,1 % 8,8 % 9,5 % 11,4 %
Univerzitní
výzkum
31
% 32,2 %
38,2
% 32,4 % 32,6 %
Akademické
subjekty Knihovny
1,3
%
32,3
% 2,3 %
34,5
% 1,8 %
40
% 1,1 %
33,5 %
1 %
33,6
%
Veřejnoprávní instituce (instituce mimo EU, zástupci třetích zemí atd.)
6,2 % 6,9 % 6,1 % 7,6 % 4,1 %
Poslanci Evropského parlamentu a jejich asistenti 2,4 % 1,5 % 1,3 % 1,8 % 1,4 %
Ostatní 12,6 % 14,5 % 13,3 % 14,8 % 15,8 %
Profesní příslušnost neuvedena 16,8 % 13,6 % 13,2 % 11 % 12,7 %
23
9. Profesní profil žadatelů (potvrzující žádosti)
2005 2006 2007 2008 2009
Ekologická lobby 5,2 % 0 %
Jiné zájmové skupiny 5,3 % 6,2 %
Průmyslová/ komerční odvětví
0 % 0 %
Občanská společnost
Nevládní organizace
9,4 % 8,6 % 0 %
10,5 %
21 %
9,4 %
15,6 %
Novináři 6,3 % 5,7 % 18,7 % 10,5 % 6,2 %
Právníci 9,4 % 11,4 % 12,5 % 10,5 % 18,8 %
Univerzitní
výzkum
28,1
%
51,4
% 50 % 31,6 % 46,9 % Akademické
subjekty Knihovny 0 %
28,1
% 2,9 %
54,3
% 6,2 %
56,2
% 0 %
31,6
% 0 %
46,9
%
Veřejnoprávní instituce (instituce mimo EU, zástupci třetích zemí atd.)
3,1 % 0 % 6,3 % 0 % 0 %
Poslanci Evropského parlamentu a jejich asistenti 3,1 % 0 % 0 % 5,3 % 3,1 %
Ostatní 15,6 % 11,4 % 6,3 % 5,3 % 3,1 %
Profesní příslušnost neuvedena 25 % 8,6 % 0 % 15,8 % 6,3 %
24
10. Zeměpisné rozložení žadatelů (původní žádosti)
2005 2006 2007 2008 2009
Belgie 27,6 % 26,2 % 26,4 % 31 % 28,2 %
Bulharsko 0,4 % 0,6 % 0,1 % 0,2 % 0,3 %
Česká republika 0,9 % 1 % 1,4 % 0,9 % 1,2 %
Dánsko 1,2 % 1,3 % 1,1 % 1,1 % 1 %
Německo 12,8 % 15,5 % 16 % 14,4 % 14,7 %
Estonsko 0,1 % 0,4 % 0 % 0 % 0,1 %
Řecko 1,2 % 1,3 % 1,3 % 0,7 % 0,8 %
Španělsko 5,4 % 5,7 % 5 % 6,4 % 5,9 %
Francie 7,7 % 8,1 % 7,1 % 7,1 % 8 %
Irsko 1 % 0,9 % 0,6 % 0,6 % 0,9 %
Itálie 6,9 % 6,6 % 6 % 6 % 4,8 %
Kypr 0,1 % 0,3 % 0,3 % 0,2 % 0,3 %
Lotyšsko 0,1 % 0,2 % 0 % 0,2 % 0,2 %
Litva 0,4 % 0,4 % 0,1 % 0,1 % 0,2 %
Lucemburk 0,6 % 0,7 % 1 % 1,6 % 1,8 %
Maďarsko 0,9 % 0,5 % 0,7 % 0,9 % 1 %
Malta 0,2 % 0,2 % 0,3 % 0,2 % 0,3 %
Nizozemsko 6,9 % 6 % 5,8 % 5,7 % 5,7 %
Rakousko 1,9 % 1,6 % 1,7 % 1,3 % 1,9 %
Polsko 1,4 % 1,5 % 1,5 % 1,5 % 1,4 %
Portugalsko 1,1 % 1,2 % 0,9 % 0,9 % 0,8 %
Rumunsko 0,2 % 0,7 % 1,1 % 0,6 % 1,2 %
Slovinsko 0,2 % 0,4 % 0,4 % 0,2 % 0,4 %
Slovensko 0,3 % 0,3 % 0,3 % 0,3 % 0,6 %
Finsko 0,4 % 0,5 % 0,8 % 0,6 % 0,2 %
Švédsko 1,8 % 1,6 % 1,8 % 1,8 % 1,8 %
Spojené království 8 % 7,9 % 9,5 % 7,4 % 8,7 %
Kandidátské země
1,3 % 1,7 % 1 % 0,4 % 0,3 %
Třetí země
Ostatní 6,7 % 6,8 % 7 % 7,3 % 6,5 %
Neuvedeno 3,2 % 1,8 % 0,8 % 0,4 % 0,8 %
25
11. Zeměpisné rozložení žadatelů (potvrzující žádosti)
2005 2006 2007 2008 2009
Belgie 28,1 % 17,1 % 37,5 % 30 % 22,6 %
Bulharsko 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Česká republika 0 % 0 % 6,3 % 5 % 0 %
Dánsko 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Německo 12,5 % 22,8 % 6,2 % 20 % 25,8 %
Estonsko 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Řecko 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Španělsko 3,1 % 0 % 0 % 5 % 9,7 %
Francie 3,1 % 5,7 % 6,2 % 5 % 6,4 %
Irsko 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Itálie 9,4 % 8,6 % 6,2 % 5 % 6,4 %
Kypr 3,1 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Lotyšsko 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Litva 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Lucemburk 0 % 0 % 0 % 0 % 3,2 %
Maďarsko 0 % 2,9 % 0 % 0 % 0 %
Malta 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Nizozemsko 9,4 % 8,6 % 6,3 % 10 % 6,5 %
Rakousko 6,3 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Polsko 0 % 2,9 % 0 % 0 % 0 %
Portugalsko 0 % 0 % 0 % 5 % 0 %
Rumunsko 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Slovinsko 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Slovensko 0 % 0 % 6,3 % 0 % 0 %
Finsko 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Švédsko 3,1 % 2,8 % 0 % 0 % 0 %
Spojené království 18,8 % 22,9 % 25 % 5 % 9,7 %
Kandidátské země
0 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Třetí země
Ostatní 3,1 % 5,7 % 0 % 0 % 9,7 %
Neuvedeno 0 % 0 % 0 % 10 % 0 %
26
12. Odvětví
2005 2006 2007 2008 2009
Zemědělství, rybolov 4,2 % 5,9 % 6,8 % 5,7 % 7,3 %
Vnitřní trh 6,2 % 4,6 % 2,9 % 3,4 % 7,7 %
Výzkum 0,3 % 0,6 % 0,4 % 0,1 % 0,5 %
Kultura 0,5 % 1,1 % 0,5 % 0,3 % 0,3 %
Vzdělávání/mládež 0,7 % 1,2 % 1,1 % 0,5 % 0,6 %
Průmysl 0,4 % 0,3 % 0,3 % 0,7 % 0,6 %
Konkurenceschopnost 5,3 % 5,8 % 1,1 % 2,6 % 1,9 %
Energetika 1,6 % 1,1 % 2,1 % 2 % 3,5 %
Doprava 5,3 % 3,8 % 3 % 2,5 % 1,9 %
Životní prostředí 7,7 % 6,6 % 8,2 % 10 % 8,6 %
Zdraví a ochrana spotřebitele 3,1 % 2,3 % 2,1 % 1,9 % 8,1 %
Hospodářská a měnová politika 2,9 % 2,6 % 2,2 % 2,6 % 2,6 %
Daňové otázky – fiskální otázky 4,4 % 2,5 % 2,4 % 6,3 % 7,6 %
Vnější vztahy – SZBP 12,8 % 14,3 % 18,1 % 16,2 % 12,2 %
Civilní ochrana 0,1 % 0,1 % 0,6 % 0,2 % 0,2 %
Rozšíření 2,2 % 1,8 % 1 % 0,7 % 1,4 %
Obrana a vojenské záležitosti 2,5 % 2,4 % 6 % 3,4 % 4,6 %
Rozvojová pomoc 0,7 % 0,7 % 0,2 % 0,1 % 0,3 %
Regionální politika a hospodářská/sociální soudržnost
0,9 % 1,2 % 0,1 % 0 % 0 %
Sociální politika 3 % 2,9 % 1,9 % 3 % 3,4 %
Spravedlnost a vnitřní věci 22,5 % 24,5 % 26,7 % 25,4 % 15,3 %
Právní otázky 3,5 % 3,8 % 3,5 % 3,5 % 2,7 %
Fungování orgánů 1,3 % 1,7 % 1,1 % 0,9 % 0,8 %
Financování Unie (rozpočet, statut) 0,2 % 0,6 % 0,2 % 0,1 % 0,2 %
Transparentnost 0,3 % 0,6 % 0,3 % 0,1 % 0,3 %
Obecné záležitosti 1 % 1 % 0,4 % 0,6 % 0,5 %
Parlamentní otázky 5,4 % 5,5 % 5,4 % 4,4 % 4,1 %
Různé 0,4 % 0,4 % 0,4 % 0,7 % 0,5 %
27
13. Důvody odepření přístupu (odpovědi generálního sekretariátu Rady v počáteční fázi)
2005 2006 2007 2008 2009
# % # % # % # % # %
Ochrana veřejného zájmu týkajícího se veřejné bezpečnosti
302 15,8 % 253 17,1 % 219 13,3 % 91 6,3 % 109 5,6 %
Ochrana veřejného zájmu týkajícího se obrany a vojenských záležitostí
123 6,4 % 67 4,5 % 38 2,3 % 35 2,4 % 67 3,5 %
Ochrana veřejného zájmu týkajícího se mezinárodních vztahů
395 20,6 % 182 12,3 % 249 15,1 % 401 27,7 % 439 22,7 %
Ochrana veřejného zájmu týkajícího se finanční, měnové nebo hospodářské politiky Společenství nebo členského státu
16 0,8 % 1 0,1 % 0 0 % 0 0 % 0 0 %
Ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce (ochrana osobních údajů)
4 0,2 % 5 0,3 % 4 0,2 % 7 0,5 % 5 0,3 %
Ochrana obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby, včetně duševního vlastnictví
0 0 % 0 0 % 1 0,1 % 0 0 % 1 0 %
Ochrana soudního řízení a právního poradenství
34 1,8 % 29 2 % 14 0,8 % 22 1,5 % 8 0,4 %
Ochrana účelu inspekcí, šetření a auditů
1 0 % 4 0,3 % 0 0 % 2 0,1 % 1 0,1 %
Ochrana rozhodovacího procesu orgánu
925 48,3 % 637 43,2 % 627 38 % 519 35,9 % 757 39,2 %
Více důvodů zároveň nebo jiné důvody
116 6,1 % 298 20,2 % 498 30,2 % 368 25,5 % 544 28,2 %
Rada dokumentem nedisponuje / autorem je jiná osoba
0 0 % 0 0 % 0 0 % 1 0,1 % 0 0 %
28
14. Důvody odepření přístupu (odpovědi generálního sekretariátu Rady na potvrzující žádosti)
2005 2006 2007 2008 2009
# % # % # % # % # %
Ochrana veřejného zájmu týkajícího se veřejné bezpečnosti
61 49,6 % 16 37,2 % 1 6,7 % 5 16,1
% 20 7,6 %
Ochrana veřejného zájmu týkajícího se obrany a vojenských záležitostí
7 5,7 % 7 16,3 % 0 0 % 0 0 % 0 0 %
Ochrana veřejného zájmu týkajícího se mezinárodních vztahů
25 20,3 % 6 14 % 3 20 % 24 77,4
% 38 14,5 %
Ochrana veřejného zájmu týkajícího se finanční, měnové nebo hospodářské politiky Společenství nebo členského státu
0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 %
Ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce (ochrana osobních údajů)
0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 %
Ochrana obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby, včetně duševního vlastnictví
0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 %
Ochrana soudního řízení a právního poradenství
0 0 % 2 4,6 % 0 0 % 0 0 % 0 0 %
Ochrana účelu inspekcí, šetření a auditů
0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 %
Ochrana rozhodovacího procesu orgánu
14 11,4 % 3 7 % 0 0 % 2 6,5 % 0 0 %
Více důvodů zároveň nebo jiné důvody
16 13 % 9 20,9 % 11 73,3 % 0 0 % 205 77,9 %
Rada dokumentem nedisponuje / autorem je jiná osoba
0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 %
29
15. Průměrný počet pracovních dní potřebných k zodpovězení žádosti nebo stížnosti předložené evropskému veřejnému ochránci práv
2005 2006 2007 2008 2009
V případě původní žádosti 13 (2100 uzavř. žád.)
14 (2224 uzavř. žád.)
13 (1964 uzavř. žád.)
16 (2238 uzavř. žád.)
14 (2665 uzavř. žád.)
V případě potvrzující žádosti33 26 (51 uzavř. žád.)
24 (40 uzavř. žád.)
28 (18 uzavř. žád.)
25 (25 uzavř. žád.)
26 (33 uzavř. žád.)
Vážený průměr (původní + potvrzující žádosti) 13,31 14,17 13,14 16,1 14,15
Veřejný ochránce práv5 38 57 - 44 50
16. Počet žádostí s prodlouženou lhůtou v souladu s čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001
2005 2006 2007 2008 2009
Původní žádosti
327 ze 2100, což
činí 15,6 %
žádostí
414 ze 2224, což
činí 18,6 % žádostí
386 z1964, což
činí 19,7% žádostí
497 ze 2238, což
činí 22,2 % žádostí
536 ze 2666, což
činí 20,1%
žádostí
Potvrzující žádosti5 40 [z 51] 32 [ze 40] 14 [z 18] 20 [z 25] 32 [ze 33]
33 Potvrzující žádosti a stížnosti předkládané evropskému veřejnému ochránci práv přezkoumává v Radě Pracovní skupina pro
informace a Výbor stálých zástupců (část II). Odpovědi žadatelům a evropskému veřejnému ochránci práv přijímá Rada.
Katalogizační údaje Generální sekretariát Rady
Výroční zpráva Rady o přístupu k dokumentům – 2009 2010 — 29 s. — 21 x 29,7 cm ISBN 978-92-824-2718-7 ISSN 1830-4133 DOI 10.2860/13275 QC-AF-10-001-CS-C
Výroční zpráva Rady o přístupu k dokumentům - 2009
QC-A
F-10-001-CS-C
CS
ISSN 1830-4133
GEN
ERÁ
LNÍ S
EKRE
TARI
ÁT R
AD
Y ZP
RÁV
Y
DGF-Création graphique 026/2010 — RS 27/2010
D O I 1 0 . 2 8 6 0 / 1 3 2 7 5
GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT RADY DG F
DUBEN 2010
