GLOBALIZACE JAKO PŘEDMĚT VĚDECKÉ ANALÝZY

1

GLOBALIZACE JAKO PŘEDMĚT VĚDECKÉ ANALÝZY

doc.PhDr. Dušan Pavlů, CSc.

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ, FAKULTA MULTIMEDIÁLNÍCH KOMUNIKACÍ

2

Vítám první magisterské studenty oboru marketingová

komunikace v novém akademickém roce

2009 / 2010

Ať se nám podaří společné dílo!doc.PhDr. Dušan Pavlů, CSc.

3

www.fmk.utb.cz, [email protected]


MÁ GLOBALIZACE NĚJAKÉ POZITIVNÍ STRÁNKY, NEBO PŘEVAŽUJÍ JEN NEGATIVA?

ZÁLEŽÍ NA ÚHLU POHLEDU, NA VÝCHOZÍM TEORETICKÉM POSTOJI POSUZOVATELE.

ZKOUMEJME TYTO OTÁZKY:•PŮDU JAKO ZDROJ OBŽIVY•PRODUKCI POTRAVIN•PROSTOR A ČAS•STÁT A NADNÁRODNÍ CELEK•ČLOVĚK V GLOBÁLNÍM SVĚTĚ•PROMĚNY ROLE NÁBOŽENSTVÍ

4



POZITIVA GLOBALIZACE • Růst objemu globálně obchodovaného zboží. • Rychlost a komplexnost přímých investičních toků (přímých investic). • Ekonomický růst některých původně rozvojových zemí (Jižní Korea, Tchaj-wan, Malajsie, Hongkong), které se staly zeměmi s vyspělými ekonomikami a povzbuzení rozvoje dalších zemí z téže původní skupiny (Indonésie, Filipíny, Brazílie, Mexiko). • Růst spotřeby: v roce 1975 činila 12 tisíc miliard, tj. 12 bilionů USD, v roce 1998 to bylo již 24 tisíc miliard, tj. 24 bilionů USD. Jen pro srovnání: V roce 1900 světová spotřeba představovala 1500 miliard, tj. 1,5 bilionu USD. Vznik homogenní střední třídy odborných elit v Asii a v Latinské Americe. • V oblasti politické organizace vznikají nové útvary nadnárodního charakteru nebo se posiluje význam útvarů starších (Evropská unie, NAFTA), ale také charakteru jen regionálního či subregionálního (euroregiony). • Vzniká kultura tzv. druhé moderny nebo také „translokální kultura“, která působením masmédií je otevřená navenek, vlivům působícím globálně, na rozdíl od kultury „první moderny“ (národní, národně dostředivé), která byla do sebe uzavřená.

5



NEGATIVA GLOBALIZACE •Nekontrolovaný transfer finančního kapitálu, který je několikanásobně vyšší než objem obchodovaného zboží. •Roste nerovnost v přístupu k celkovému společenskému růstu. Některé ekonomiky se dále rozvíjejí, protože mají lépe vzdělanou populaci, jsou orientovány na výměnu informací.•Globálně spotřeba roste, mimo spotřební explozi zůstává 20 % nejchudších světa, tj. asi 1,2 miliardy lidí.•Například průměrná africká domácnost dnes spotřebovává o 20 % méně než před 25 lety. Globálně se 20 % světové populace v zemích s nejvyššími příjmy podílí na 86 % celkových soukromých výdajů na spotřebu, naopak nejchudších 20 % populace se podílí na těchto výdajích pouhým 1,3 %.

6



•Rostou rozdíly v příjmech, např. 20 % amerických domácností s příjmem vyšším než 180 tisíc USD se podílí na národním bohatství 80%. •Roste nebo neklesá nezaměstnanost v rozvinutých průmyslových zemích. Je to způsobeno jak rozvojem techniky a uplatňováním lepších metod podnikového řízení, tak také zejména přesunem výrob a služeb•Státy ztrácejí vliv na chod ekonomiky a jsou často stále více odkázány na libovůli korporací a na rozhodování mezinárodních a světových organizací (Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Světová obchodní organizace). •Země s méně přísnými požadavky na ochranu životního prostředí a s významnými zásobami přírodních zdrojů (lesní bohatství, nerostné suroviny, energetické zdroje apod.) jsou cílem aktivit vyspělých zemí. Těží z komparativních výhod nízkých nákladů na ochranu životního prostředí, z nízkých cen přírodních zdrojů a z nízké ceny práce.

7

• www.fmk.utb.cz, [email protected]


Tlak globálních trhů, určovaný praktikami nadnárodních korporací, vede v těchto zemích k destrukci tradičních zemědělských praktik a struktur zemědělské výroby, nahrazuje diverzitu zemědělské produkce monokulturami nebo plodinami využitelnými komerčně (např. rostlinami sloužícími k výrobě léčiv). kromě negativních důsledků pro ekologickou stabilitu krajiny tyto změny negativně působí i na sociální strukturu a soudržnost tradičních venkovských společností. zároveň se nastoluje nebo alespoň zvyšuje závislost těchto zemí na zahraničních trzích, zejména trzích průmyslově rozvinutých zemí.

8



Kulturní invaze, zprostředkovaná procesy globalizace, vede k růstu kulturních antagonismů:• zejména v důsledku migrace, nezaměstnanosti a destrukce životního prostředí. •mimo jiné vlivem médií a informačních technologií vzniká technologicky zprostředkované druhé prostředí, které působí na formování sociálních vztahů. V důsledku prudce probíhajících společenských změn národní a kulturní společenství zažívají „globalizační šok“,

9



PŮDA JAKO ZDROJ OBŽIVY•Zemědělská půda –umělý systém, který před započetím zemědělství v přírodě neexistoval. •Člověk musí do tohoto polopřirozeného substrátu vkládat značné množství energie a látek, aby ho udržel stabilní a dlouhodobě produktivní. Množství půdy na Zemi je dáno plochou pevniny. Z celkové plochy povrchu Země (asi 510 milionů km2) připadá něco přes 45 milionů km2 na Zemědělskou půdu, z čehož jen asi 15 milionů km2 je intenzivně zemědělsky využíváno.Zbytek – přibližně dvě třetiny – tvoří pastviny, louky či nepravidelně obhospodařované půdy.

10



•Orba, okopávání, hnojení, odvodňování, zavlažování a další činnosti člověka - změna nejen přirozené struktury půdy, ale ovlivnění i jejích fyzikálních a chemických vlastnosti.•Stálá snaha zvyšovat úrodu - nevedla vždy ke zlepšení podmínek pro pěstování, ale často k jejich zhoršení, nebo dokonce k degradaci půdního horizontu a ztrátě humusu.

11



DEGRADACE PŮDY•EROZE – agrotechnické zásahy, plodiny, nadměrná pastva, nedostatek hnojiv,ztráta humusu.

•DALŠÍ NEGATIVNÍ ZÁSAHY - nevhodné zavlažování a zasolování půdy,cizí prvky – PCB, těžké kovy, kyselé deště, změna kyselosti půdy, těžké mechanismy a stlačování ornice – neschopnost půdy zadržovat vláhu.

ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA UBÝVÁ – stavby, silnice, mění se přirozené ekosystémy.

12



TROPICKÉ DEŠTNÉ PRALESY•1950 – 30% POVRCHU PEVNINY•POL. 90. LET 20. STOLETÍ – JEN 7%•ROČNĚ UBÝVÁ 160.000 – 200.000 KM2 TP• TÍMTO TEMPEM JE JEJICH LIKVIDACE OTÁZKOU 30-40 LET.

13



PRODUKCE POTRAVIN Změna způsobu výživy – dříve lovci a sběrači, dnes:•výběr potravy podle chuti a zvyku•vliv rodinných a sociálně kulturních zvyků •úprava – pečení, vaření, dušení, smažení atd. – •příprava potravy ve stanovených intervalech•nejen domácí potraviny, ale i zahraniční•umělá strava •skladování, doprava, uchování

TO VŠE – NÁROKY NA PRÁCI, ENERGIE, TECHNOLOGIE

14



PROBLÉMY:•masivní dotační politika vlád do zemědělsko- potravinářského průmyslu•umělé udržování nízkých cen•nárůst populace – intenzifikace zemědělství, devastace přírody-odlesňování, eroze půdy, kontaminace půdy pesticidy a hnojivy, nárůst obalů – skládky

JEDNÍM Z HLAVNÍCH PROBLÉMŮ BUDOUCNOSTI BUDEvýroba potravin, zpracování, skladování, konzervace, doprava. Náprava škod devastace přírody.

15



GLOBÁLNĚ - I přes mezinárodní pomoc a transfer zemědělských technologií v rámci „zelené revoluce“• 800 milionů lidí stále trpí podvýživou a 1,2 miliardy žije v ponižující chudobě.Tato vážná situace volá po ještě účinnějších záchranných opatřeních. •Závazek vyspělých států k OSN – věnovat 0,7 % HDP na pomoc rozvojovému světu – ale jen málo z nich plní. •Například nejbohatší národ na světě – USA – patří se svými 0,1 % HDP mezi největší „dlužníky“.

16



PROSTOR A ČAS

GLOBALIZACE – kvalitativní změny ve světovém hospodářství, umožněné pokrokem informačních,komunikačních a počítačových technologií, které dohromady znamenají, že soudobá generace vnímá celý svět jako jeden celek.CELEK VZÁJEMNĚ PROPOJENÝ, ZÁVISLÝ.

ZMĚNY – v dopravě letecké, změny v přenosu informací – reálný čas, korporace hospodaří v měřítku zeměkoule - ¾ kapitálu a transakcí je mimo zakladatelskou zemi, ,

17



NOVÉ POJMY

MONDIALISATION - zesvětověníSVĚTOVĚK - PaloušFINANCIALIZACE SVĚTA – váha finančního sektoru seve světovém hospodářství výrazně zvýšila.

18



ZA POSLEDNÍCH 20 LET • rostla reálná ekonomika ve světovém měřítku (reálný objem zboží a služeb) průměrně o 2,5 % ročně. • zahraniční obchod rostl za stejné období o 5 % ročně, • bankovní úvěry o 10 %, • transakce s cennými papíry o 20 %, • některé moderní instrumenty kapitálových trhů (tzv. deriváty a „futures“) dokonce o 40 % ročně.

19



Jako důsledek globalizace vzniklo několik desítek vzájemněpropojených kapitálových trhů s lokálními „tržišti kapitálových transakcí“

Denně se •objem transakcí s měnami pohybuje kolem 85 % souhrnu devizových rezerv všech centrálních bank světa,

Důsledek - ani největší mocnosti nejsou svými devizovými rezervami příliš s to ovlivnit pohyby měnových kurzů, nemohou svými intervencemi ovlivnit trhy

Documents

GLOBALIZACE JAKO PŘEDMĚT VĚDECKÉ ANALÝZY